Lidí láká k návštěvě nejstarší část hradu. Tou je vysoká kamenná věž Brtnice – Tři žebříky a jedny schody vedou na vrcholek věže zříceniny hradu Rokštejn, který územně náleží pod Brtnici.
Průvodce po Rokštejně Petr Veselý (na snímku) ukazuje, jak vypadal první hrad. Obrázky s původními podobami hradu jsou od autora Jana Heřmana. Autor: Jana Kodysová
Věž je nejstarší část bývalého dvojhradu, která ve sváteční dny přilákala několik desítek návštěvníků. Dokonce i skupinku dětí, které měly návštěvu hradu jako zpestření tábora. „Můžeme nahoru na věž?" ptala se jedna z dívek. „Pokud vám ještě nebylo patnáct, tak pouze v doprovodu dospělého," odpověděl jí průvodce hradem Petr Veselý. Skupinka děvčat ve věku mezi sedmi a deseti lety si proto došla pro svou vedoucí, aby se mohly pokochat výhledem z věže. „Hrad pochází z konce 13. století. Nejdříve tu vznikla kamenná věž, na kterou lidé mohou chodit, a pod věží stála zemnice, což byla částečně zapuštěná roubená chalupa," poznamenal Veselý. Hrad stál na nevysokém skalním výběžku, což tehdy dostačovalo. Časem se ovšem ukázalo, že hrad není umístěný příliš vhodně. Stojí v údolí, což byla nevýhoda v době husitských válek. „Po vypálení byl sice částečně obnoven, ale nakonec stejně zanikl. Už v roce 1436 začal Zdeněk z Valdštejna budovat nové sídlo v Brtnici. Jedna větev Valdštejnů tedy přesídlila do Brtnice," dodal Veselý. Ještě předtím, než k tomu došlo, byl k původnímu hradu ve druhé polovině 14. století přistaven druhý hrad. Proto to byl dvojhrad. Po roce 1400, kdy byli majiteli Valdštejnové, tam sídlily dvě rodiny. Každá obývala právě jednu část hradu. S historií Rokštejna i s archeologickými nálezy se mohou lidé seznámit během prohlídek zříceniny. Archeologické práce například odhalily, že už ve 14. století bylo běžné sklo či například kachlová kamna. Se zajímavostmi rád seznámí Petr Veselý. V letních měsících je tam kromě pondělí každý den od deseti do pěti hodin odpoledne. „Jsem tu sám, žádného zástupce nemám, takže tu strávím léto," usmál se Veselý. Vypadá to, že mu trávit léto na zřícenině v údolí ani trochu nevadí.
Rokštejn Otevírací doba: Červenec až srpen: každý den od 10 do 17 hodin (vyjma pondělí) Prohlídka hradu: Dospělí: 40 Kč Děti od 15 do 18 let, ZTP, senioři nad 65 let: 25 Kč Děti do 15 let: zdarma (v ceně je i výstup na věž) Pouze výstup na věž: Dospělí: 20 Kč Děti od 15 do 18 let, ZTP, senioři nad 65 let: 15 Kč Děti do 15 let: zdarma Poznámka: Prohlídky jsou zhruba na 30 minut. 7. 7. 2016 Autor: Jana Kodysová Zdroj: http://brtnice.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=1295&id_dokumenty=128325
Brtnice, nejen 'moravské Hradčany': Místo, které vlastnily dva mocné rody Brtnici neboli Pirnitz, půvabné městečko stranou klasických turistických tras s nečekaným množstvím pamětihodností najdete na Vysočině mezi Jihlavou a Třebíčí. Renesanční zámek s klášterem, dvěma kostely, dvěma barokními mosty a dvěma židovskými hřbitovy, to vše na jednom místě. Jak je to možné?
Kdybyste hledali zajímavou destinaci, která není zaplavená turisty, určitě byste neměli minout Brtnici. zdroj: Helena Kalendová
Inu, Brtnice kdysi ležela na důležité obchodní trase a vlastnili jí dva mocné rody – Valdštejnové a Collaltové. Do doby třicetileté války byla jedním z nejbohatších městeček na Jihlavsku. Dnes polorozpadlý zámek hostil dokonce několik císařů. V písemných záznamech bychom Brtnici prvně objevili roku 1234. Tehdy ji markrabě Přemysl věnoval tišnovským cisterciačkám, fundaci své královské matky Konstancie. Jen o několik let později v nedaleké Jihlavě objevili stříbro, a tak král Václav I. Brtnici i Jihlavu směnil s klášterem za jiné statky. Dík výhodné poloze na tzv. Haberské stezce se Brtnice stává centrem oblasti a často mění vlastníky. K nejdůležitějším patří Jan Jindřich, bratr císaře Karla IV., vlastnící i nedaleký Rokštejn. Koncem 14. století přichází na scénu pan Hynek, první brtnický Valdštejn. Jeho rod zde setrvá dalších dvě stě let. Hrad na skalnatém ostrohu nad řekou vystavěli až Valdštejnové, sídlící původně na Rokštejně. Jihlavským měšťanům však došla trpělivost s prohusitskými vojenskými aktivitami svých sousedů, nelenili tedy a valdštejnskou základnu vypálili. Bojovní Valdštejnové se přesunuli o kus dál a vystavěli si Brtnici. Prvním z tohoto rodu byl zmíněný Hynek, nově s přídomkem Brtnický. Toto jméno se v dějinách rodu vyskytuje opravdu často. Další Hynek nechává Brtnici povýšit na městečko, jiný Hynek Brtnický se už coby zemský hejtman potřebuje řádně reprezentovat, přestavuje tedy starý hrad na renesanční zámek. I jeho stejnojmenný syn, nastupující po něm roku 1561, je významným zemským hodnostářem. Žení se s Kateřinou Zajímačkou z Kunštátu, paní neobvyklého jména a dvou historických zajímavostí. Právě kvůli ní muselo prý být zlikvidováno zdejší židovské pohřebiště, neboť hraběnka nesnášela pohled na hřbitov.
Brtnice, nejen "moravské Hradčany"
zdroj:Helena Kalendová
V poněkud lepším světle vystupuje paní Kateřina v pověsti "O zlaté studni", kde je vylíčena coby žena přející, přenechávající lidem v době sucha vodu ze zámecké studny zadarmo. Ostatně "zlatou" či "císařskou" studnu s krásnou kovanou mříží naleznete dodnes na třetím nádvoří, původně ovšem stávala v zámecké aleji. Léčivé účinky její vody ocenil podle pamětního zápisu i císař Ferdinand: "Císař Ferdinand II. se měl zdržet na zámku jen na oběd, ale protože byl postižen zimnicí, zůstal po dva dny. S ohledem na svou nemoc pil výhradně vodu ze zámecké studny stojící mezi stromy (69 stromů jí dává mimořádně dobrou chuť). Tato voda mu zázračně pomohla a palčivé zimnice ho zbavila. Na věčnou památku dal vyzdobit tuto studnu císařským erbem." Posledním Valdštejnem na Brtnici byl zapálený protestant Zdeněk Brtnický (1581-1623). V mládí se mu dostalo výborného vzdělání, které zakončil několikaletou cestou po Evropě, kdy byl dokonce v Londýně přijat královnou Alžbětou. Ve svém pozoruhodném deníku, oceněném i britskými historiky coby zajímavé svědectví o životě tehdejší Anglie, zachycuje podrobně jednotlivá města s jejich pamětihodnostmi. Později se zapojuje do proticísařského odboje, aby byl jakožto stavovský direktor a komorník "zimního krále" Fridricha Falckého po Bílé hoře roku 1621 zatčen a odsouzen ke ztrátě hrdla i statků. Trest byl posléze změněn na doživotní žalář, avšak již roku 1623 pan Zdeněk umírá na Špilberku, čímž končí dvousetletá éra brtnických Valdštejnů. Císař prodává osiřelé panství Rombaldovi Collalto et San Salvatore, dvornímu válečnému radovi. Collaltové, starobylý severoitalský rod s kořeny v desátém století, zde setrvají až do roku 1945. Prvním collaltovským majitelem byl syn benátského generála, diplomat a vojevůdce hrabě Rombaldo XIII. V mládí vypovězen z Benátek vstupuje do císařských služeb, kde působí jako vyslanec, ale především coby zdatný vojevůdce. Za zásluhy mu Ferdinand II. uděluje proslulý Řád zlatého rouna. Dosahuje hodnosti polního maršála a během třicetileté války se účastní mnohých bojů, aby roku 1630 zemřel po vítězství v bitvě u Mantovy.
Collaltové v Brtnici zvelebují nejen válkou poničený zámek. Zakládají také paulánský klášter, využívaný ovšem za Josefa II. coby skladiště, později přestavěný na textilní manufakturu a nakonec na byty. Původní starobylý svatomatějský kostelík, součást areálu, dnes znovu slouží svému účelu s novým zasvěcením sv. Karlu Boromejskému a světici Juliáně z collaltovského rodu. Tato patronka nemocných trpících migrénou žila ve 13. století a její relikvie se od roku 1915 nacházejí v brtnickém kostele. Roku 1723 se v Brtnici při příležitosti korunovační cesty na českého krále zastavil Karel VI., otec budoucí císařovny Marie Terezie. Na Karlovu počest se pořádaly na oslavy a bylo pořízeno jedenáct rozměrných olejomaleb s tématikou návštěv habsburských panovníků. Otec Marie Terezie totiž nebyl sám, kdo svou návštěvou poctil brtnické sídlo, v letech 1630-1723 zdejší zámek navštívil Ferdinand II. (jemuž tak chutnala voda ze zámecké studny), Ferdinand III., Leopold I., Josef I. a konečně zmíněný Karel VI. Posledním vlastníkem Brtnice byl Oktavián Rombaldo, jemuž veškerý majetek zkonfiskovali v roce 1945. Kníže se marně odvolával (jedním z poněkud bizarních důvodů bylo sdělení, že hovořil německy), byl nucen odejít spolu s rodinou roku 1947 do Itálie, kde členové rodu žijí dodnes. Opuštěný zámek postupně chátral, jak za dob socialismu, tak i později díky nevyjasněným majetkovým poměrům. Teprve nedávno se začaly budovy postupně opravovat, v areálu probíhají kulturní akce i výstavy, a "moravským Hradčanům", jak se Brtnici někdy říká, se snad blýská na lepší časy. Turista ovšem nalezne v Brtnici nejen zámek, ale také renesanční radnici, kapli Panny Marie Pomocné, šest votivních sloupů a dva barokní mosty, jeden před radnicí, druhý tzv. židovský pod zámkem. Na křesťanské polovině stály sochy, na židovské prý chyběly. Židé se v Brtnici usídlili patrně již ve 14. století. Zdejší starobylá synagoga a škola podlehly asanaci koncem osmdesátých let 20. století, bylo totiž třeba pozemků pro stavbu nákupního střediska. Dnes si místo ní můžete prohlédnout jedině pamětní desku. Do brtnické školy chodil i Josef Hoffmann (1870-1956), známá osobnost vídeňské secese, světoznámý architekt a designér první poloviny 20. století. Jezdíval do Brtnice
pravidelně na prázdniny a jeho otec, vážený měšťan, zastával úřad zdejšího starosty po dobu téměř čtyřiceti let. V rodném domě, který rodina vlastnila po generace, najdete dnes muzeum. V květnu 1942 byli brtničtí Židé hromadně deportováni do Terezína, nejstaršímu z nich bylo třiadevadesát, nejmladšímu pouhé tři roky. Z pekla koncentračních táborů se navrátili dva. Pro zajímavost - za okupace se někteří místní Židé zapojili i do protifašistického odboje, a to do odbojové organizace Obrana národa. Na dvou brtnických židovských hřbitovech odpočívá několik předků "tety Joleschové", skutečné postavy z humoristických knížek spisovatele Friedricha Torberga-Kantora. Jejich autor ve svých vzpomínkách a tetiných průpovídkách zachycuje zaniklý svět kulturně propojené meziválečné Evropy. Závěrem něco veselejšího - od roku 2009 stojí na brtnickém náměstí kovová socha medvěda. A kdo má zájem, může se zúčastnit amatérského běžeckého závodu s názvem Běh medvěda Brtníka. To aby se nezapomnělo, po kom nese městečko své jméno. 7. 7. 2016 Autor: Helena Kalendová Zdroj: http://zpravy.tiscali.cz/brtnice-nejen-moravske-hradcany-misto-ktere-vlastnily-dvamocne-rody-280371
Pro pitnou vodu musí chodit k cisternám. Voda je zakalená Brtnice – Obyvatelé Brtnice od pátku chodí pro pitnou vodu k cisternám.
Ilustrační foto.
Autor: Deník/archiv
Z kohoutků jim totiž začala téct zakalená voda, a než se udělají patřičné hygienické testy, doporučují hygienici i vedení města, aby obyvatelé vodu z vodovodu nepili. „Pravděpodobně se něco utrhlo v potrubí. Od pátku totiž teče z kohoutků špinavá voda, kterou samozřejmě nikomu nedoporučujeme pít. V pondělí nám tedy dávali vědět z hygieny, že by to mělo být v pořádku, ale musíme počkat ještě do středy, než se udělají další rozbory vody na chutě a pachy," vyjádřila se starostka Brtnice Miroslava Švaříčková. Vodu, která obyvatelům teče z kohoutků, mohou běžně využívat jako užitkovou. Pro pitnou pak vedení města doporučuje chodit k cisternám, které jsou umístěny ve Školní ulici na parkovišti u trafiky, na náměstí Svobody před radnicí a v Horním Městě před klášterem. „Cisterny tu budou určitě až do středy, dokud se nezjistí více," řekla Švaříčková. Sama však dodala, že vodu z vodovodu pila, a že jí nic nebylo. Cisterny loňské léto stáli například i ve Zhoři, kde byl kvůli suchu nedostatek vody ve stávajícím vodojemu. Obec se proto připojila na jiný vrt. Musela ale počkat, než se udělají rozbory vody, proto se voda využívala pouze jako užitková a pro pitnou lidé chodili na náves. Problém s vodou řeší nyní například i Vílanec a Loučky, které se kvůli suchu potýkají s nedostatkem pitné vody. Obec proto zakázala, aby obyvatelé zalévali zahrady a napouštěli bazény vodou z vodovodního řadu. „Je to preventivní opatření. Voda zatím je, ale už nepřetéká jako normálně. Je třeba, aby si lidé uvědomili, že situace může být vážná, a pokud nezačnou šetřit, tak budeme muset pitnou vodu navážet v cisternách," vysvětlila starostka Vílance Lenka Maršánová. Loňské parné léto se i další obce na Jihlavsku potýkaly s nedostatkem vody, žádná ji ale nemusela dovážet. Situaci vyřešil apel na šetření s vodou. Hůře už na tom bylo Havlíčkobrodsko. Tam cisterny s pitnou vodou stály v pěti obcích. 12. 7. 2016 Autor: Ivana Holzbauerová Zdroj: http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/pro-pitnou-vodu-musi-chodit-k-cisternam-vodaje-zakalena-20160712.html
Brtnice nabízí díla Josefa Hoffmanna a Josefa Franka Muzeum Josefa Hoffmanna v Brtnici otevřelo výstavu, která v rodišti našeho slavného architekta a designéra prezentuje nejen jeho tvorbu, ale i dílo Josefa Franka. Výstava s názvem Od nekonečné garnitury k otevřenému systému prezentuje až do 30. října 2016 fotografie, návrhy, projekty i ukázky realizovaného nábytku. “Exponáty pocházející z 10. až 30. let dvacátého století dokumentují nejvýznamnější styčné body obou architektů. Projevem jejich kolegiálního vztahu byla Hoffmannova podpora mladého Franka v mnoha epizodách jejich tvůrčí spolupráce. Frank byl například zakládajícím členem Svazu rakouských umělců (tzv. Kunstschau), jehož hlavním představitelem byl právě Josef Hoffmann; do roku 1920 Frank opakovaně spolupracoval na projektech Josefa Hoffmanna a uměleckých dílen Wiener Werkstätte. Až do roku 1933, kdy emigroval do Švédska, byla tvorba Josefa Franka nejrůznějšími způsoby svázána s dílem Josefa Hoffmanna,” uvádí kurátoři z MAK a Moravské galerie v Brně. “Na výstavě jsou prezentovány fotografie a návrhy pro venkovský dům Skywa-Primavesi ve 13. vídeňském okresu, které vznikly při spolupráci obou architektů v letech 1913 a 1914, ale také plány a projekty stavby vídeňské avantgardní čtvrti Werkbundsiedlung z roku 1932. Již o dva roky dříve však Hoffmann a Frank společně připravili Výstavu Svazu německého díla – Deutsche Werkbundausstellung. Jejich tvůrčí setkání se odehrávala také na vídeňské uměleckoprůmyslové škole, kde oba ve stejnou dobu vyučovali. Hoffmann tam od roku 1899 působil jako profesor architektury, Frank nastoupil po Heinrichu Tessenowi a do roku 1926 přednášel nauku o stavebních konstrukcích,” dodávají. 15. 7. 2016 Autor: Ondřej Krynek Zdroj: http://www.designmagazin.cz/udalosti/62941-brtnice-nabizi-dila-josefa-hoffmanna-a-josefafranka.html
V ruinách hradu Rokštejna byla zazděna kostra novorozence Našli ji archeologové při průzkumu jednoho z nejprobádanějších hradů u nás, přitom v širším povědomí až zas tak známý není. A mohli jsme o ty nádherné gotické zdi přijít úplně, hrad markraběte Jan Jindřicha z Rokštejna měl být zaplaven přehradou.
Objekt je unikátní dvojhrad, ve své době byl vybaven moderním vytápěním
FOTO: Vratislav Konečný
Nakonec z její výstavby sešlo, zbyly nejen hezké ruiny, ale také divoké údolí říčky Brtnice v řídce osídleném kraji, kde klapávalo několik mlýnů. Novorozenec měl zajistit bezpečnost a pevnost hradu, pohřben byl zřejmě při přestavbě za markraběte Jana Jindřicha. Prvotní opevnění ale na ostrohu chráněném kdysi z jedné strany rybníkem, je daleko starší. Obětiny do základu staveb se datují již od pohanských dob, později se přenášely na různé předměty nebo kosti zvířat. Nedaleká Brtnice bývala významným městem. Dokonce se tu počítalo s otevřením stříbrných dolů, což se ale ukázalo nereálné, kovu bylo málo, bylo to za vlády Václava I. Při pohled na hrad, který vévodí městu a byl jedním z největších u nás, je každému smutno. Ruina, která chátrá, nemá využití, do obnovy by se musely nacpat stamilióny bez návratnosti investic. Škodívali bohaté Jihlavě Okolní majetek získal Hrut z Kněžic, k ochraně zboží zbudoval hrad. Markrabě Jindřich byl v důsledku velkého zadlužení hrad nucen prodat, majetek převzali Valdštejnové. Pevnost využívali majitelé povětšině jako opěrný bod proti Jihlavě, velmi bohatému městu, škodovali mu hlavně v dobách husitských. Jihlavě Rokštejští škodili ještě za panování Jiříka z Poděbrad. Poté ho za bojů s Uhry pobořili vojáci Matyáše Korvína, od té doby je pustý. Rokštejn se také psával Rušktejn, nebo Rokštýn, ale to na situaci nic nemění. Je snadno dostupný ze dvou stran, stojí mezi Přímělkovem a Panskou Lhotou. Vynoří se před vámi dost náhle, obklopen lesy, je schován - byť na návrší, přece jen v dolíku.
O mohutnosti stavby svědčí vysoká hranolovitá věž, uvnitř se leze na vyhlídkovou plošinu po strmém žebři v úhlu téměř devadesát stupňů. Výhled je jen po blízkém okolí a zbytku staveb, které obklopuje nádvořní zeď. Dolů po hradní věži na laně Poprvé jsem viděl, že se na hradě vyučuje lezectví, z okénka věže se spouštěly dívky na laně do hradního příkopu. Prý z nedalekého tábora v přírodě, rozhodně se slaňování zhostily velmi dobře. U schodiště na věž se dozvíte z výstražné tabulky s fotografií, že v horkých dnech není vyloučen výskyt zmijí. Moderní vytápění moc neužil Hrad se dělil na horní a dolní, v paláci dolního nechal markrabě zbudovat moderní horkovzdušné topení. Topeniště bylo v suterénu, vzduch proudil přes horké nahřívané kameny do místností skrz kruhové otvory. Moc si ho ale markrabě neužil, záhy musel Rokštejn prodat. Na hradě se nalezla největší kolekce kostěných hracích kostek v Evropě. Lidské ostatky se našly i na hradě Ronov, Lichnice, Vikštejn, Orlík. Kostry šesti koček se nalezly v základech Faustova domu v Praze. 17. 7. 2016 Autor: Vratislav Konečný Zdroj: https://www.novinky.cz/vase-zpravy/vysocina/jihlava/1297-38981-v-ruinach-hradurokstejna-byla-zazdena-kostra-novorozence.html
Historická vozidla přijedou z Brtnice do Jihlavy Brtnice – Brtnicí se prožene závod historických vozidel, na sobotu se tam totiž chystá první ročník Jízdy medvěda Brtníka.
Ilustrační foto
Autor: Deník/archiv
Od osmi do půl desáté ráno se uskuteční registrace na brtnickém náměstí Svobody, potom bude následovat rozprava, seznámení jezdců s programem a bude se vyhlašovat i nejhezčí automobil a motocykl. V deset hodin pak vyjedou auta na první ze dvou jízd. „Je to spíše taková orientační jízda veteránů. Budou tam dvě vyjížďky, během kterých se plní úkoly," sdělil ředitel závodu Tomáš Sibera. VYSTAVÍ SE NA NÁMĚSTÍ O historická vozidla nepřijde ani krajské město Vysočiny, na Masarykově náměstí budou stará auta vystavena. „V deset hodin vyjedeme z Brtnice a pojedeme okružní jízdu do Jihlavy, takže když to dobře půjde, první auta budou najíždět na Masarykovo náměstí kolem půl dvanácté. Výstava bude přibližně do půl druhé. Od půl druhé by měl primátor města startovat auta na druhou etapu," řekl Tomáš Sibera. Druhou jízdu zakončí v Kulturním domě v Radoníně, kde budou vyhlášeny výsledky, a pro účastníky bude připravené posezení s občerstvením. CHTĚLI VÍCE ZÁVODŮ Jízda medvěda Brtníka není jedinou akcí s historickými vozidly. „Provozujeme sraz: Jihlavský řízek, který letos bude mít třetí ročník, a Jízda medvěda Brtníka vznikla z nápadu udělat těch závodů více a udělat to o nějaký pohár. Jízdu nám zaštítilo město Jihlava a pomohlo nám i
finančně, takže jsme zorganizovali soutěž s názvem o pohár primátora Jihlavy," dodal ředitel závodu Tomáš Sibera. Konečný termín přihlášek není daný, zájemci se mohou přihlásit rovnou v sobotu na brtnickém náměstí od osmi hodin do půl desáté. Jízdy se mohou zúčastnit vozidla vyrobená do roku 1986, každý stroj musí mít platnou technickou kontrolu a povinné ručení. Startovné pro jezdce činí dvě stě korun a spolujezdec zaplatí sto korun.
22. 7. 2016 Autor: Tomáš Kucej Zdroj: http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/historicka-vozidla-prijedou-z-brtnice-do-jihlavy20160722.html
Největší dům na náměstí v Brtnici chátrá Brtnice – Ten dům, stojící
v samém středu náměstí Svobody na takzvaném Dolním rynku v Brtnici, kdysi býval brtnickým centrem kulturního a společenského života.
Zábava. Sobotní pohodové dopoledne v Brtnici nepřekazil ani déšť, kvůli kterému pořadatelé museli program akce posunout o hodinu a půl. Autor: Deník/Dana Křížková Řeč je o Kábově domu, kde býval hostinec, hotel, cukrárna, a velké prostory byly využívány také jako divadelní sál a taneční sál. V současné době však největší dům na brtnickém náměstí chátrá. A na tuto nemilou skutečnost chtěli upozornit pořadatelé sobotní akce v klášterní zahradě v Brtnici s názvem Druhá přehlídka amatérského umění na Vysočině. „Součástí této akce je ještě výstava právě v Kábově domě, chceme upozornit na nehezký stav tohoto domu, je prázdný, nic se tam neděje. Původně to byl dům, kde se udržovala kultura, byla tam divadla a tak dále, je to největší dům na náměstí v Brtnici a má nejhorší fasádu, což je škoda," upozornila pořadatelka sobotní akce Jitka Ludmilová. Ona sama se právě Kábův dům snaží oživit, provozuje v něm krámek s
regionálními potravinami a vedle s manželem má bufet s místními produkty. „Dům patří soukromé majitelce, přejeme si, aby se s domem začalo něco dělat, chátrá a je nevyužitý," dodala Jitka Ludmilová s tím, že zájemce zve na výstavu, kterou v Kábově domě uspořádala. „Mají tam výstavu amatérští fotografové z Brtnice, jsou tam k vidění malířské práce místní paní Králové a historické sbírky lidí z Brtnice. Taky jsme oslovili kluky, co byli v Kyrgyzstánu, takže výstava je také o jejich cestě," přiblížila organizátorka. Sobotní akce v brtnické klášterní zahradě s názvem Druhá přehlídka amatérského umění na Vysočině se kromě podpory rekonstrukce Kábova domu konala také na podporu mateřských center, která fungují v Brtnici a v Kněžicích. „Rozhodla jsem se do toho jít, protože je spousta akcí, kde mají prostor takoví ti hudebníci a tanečníci, kteří jsou známí všude možně, ale ti, co začínají, nebo i ti, kteří se tomu věnují celý život, ale nejsou profíci, nemají moc možností se ukázat, takže jsem jim to chtěla nabídnout," vysvětlila organizátorka. Na akci tak například vystoupila kapela Arciskačány, zpěvačka Markéta Báťová nebo břišní tanečnice. Nechyběly ani aktivity pro děti jako keramická dílna, bubnování nebo dílničky mateřského brtnického centra. „Všechno to dělají lidé se srdcem na správném místě," usmála se Jitka Ludmilová.
25. 7. 2016 Autor: Dana Křížková Zdroj: http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/nejvetsi-dum-na-namesti-v-brtnici-chatra20160725.html
Zámek Brtnice se díky smíru v soudních tahanicích otevřel veřejnosti Od víkendu je návštěvníkům opět přístupný zámek v Brtnici na Jihlavsku. Otevřen bude denně kromě pondělí. Stalo se tak i v době sporů a soudních tahanic, komu dominanta města patří. Ještě sice neskončily, ale mezi všemi stranami momentálně zavládl smír.
Zámek v Brtnici | foto: Petr Lemberk, MAFRA
„První prohlídka bude v 9:30 a poslední vyjde na okruh v 15:15 hodin,“ informovala Gabriela Vejmelková, členka spolku Zámek Brtnice, který je novým správcem zámku a bude na něm provozovat také kulturní akce. Spolek se na tom dohodl s aktuálním vlastníkem zámku, kterým je podle katastru nemovitostí Nadace Svébyt, sídlící na brtnické adrese Zámek 1. O tom, že čtvrt století se vlekoucí soudní spory o zámek stále nemusí být ukončeny, však svědčí poznámka „podaná žaloba“ u této položky v katastru. Stávající stav, který zástupce Nadace, pražský architekt Oleg Rybnikář, v médiích označil za „smír“, pokládá za nadějný i brtnická starostka Miroslava Švaříčková. „Jako město jsme do zámku opakovaně investovali peníze, protože je to dominanta Brtnice, na které nám záleží. Nyní je na Nadaci, aby se začala starat o shánění dotací na rekonstrukci a do zámku investovala. Zámek a Brtnice jedno jsou, a tak věříme, že spolupráce bude fungovat a půjde to dobrým směrem,“ řekla Švaříčková. Provozovatel Brtnice se přesunul na Rokštejn, provází jím Zámek v Brtnici už opustil jeho stávající provozovatel, obecně prospěšná společnost Zámek Brtnice. Ta nyní převzala pod svá křídla správu zříceniny hradu Rokštejna v údolí Brtničky. Na Rokštejně bude do konce srpna fungovat průvodce Petr Veselý, který dosud provázel v Brtnici.
„Zpřístupňuje návštěvníkům hradní věž a dává půlhodinový výklad o historii areálu. Z toho se zachovaly jen ruiny, ale díky tomu, že zde 35 let byl archeologický výzkum, je k hradu dost informací,“ řekl Lukáš Kružík z o. p. s. Zámek Brtnice. Průvodce Veselý bude na Rokštejně denně kromě pondělí od 10 do 16 hodin, nebude-li mimořádně nepříznivé počasí. Co mohou vidět návštěvníci na zámku v Brtnici? Novinkou je expozice mučírny a výstava obrazů Kamila Rydla. „Provádíme klasickým okruhem, zpřístupňujeme rytířský sál s nejstaršími kameny, které jsme na zámku našli,“ upřesnila Vejmelková. Na zámku je i letos k vidění expozice Černá smrt o moru v Brtnici. „Jednáme také s kováři, abychom mohli otevřít expozici s jejich výtvory z kovářských setkání Brtnické kovadliny, které na zámku zůstávají. Také jsme otevřeli a osvětlili sklepy a vyčistili baštu,“ dodala Vejmelková. Dne 20. srpna od 12 hodin se zde uskuteční 13. šermířská šarvátka. Kružíkova společnost Zámek Brtnice vznikla před třemi lety s cílem stát se pojítkem mezi stranami, které se o zámek přely, zpřístupnit jej návštěvníkům a přispět k jeho stavební záchraně. Během jejich působení byla obnovena část ohradní zdi, revitalizován zámecký park, provedeny průzkumy a předprojektová příprava či připravena expozice Černá smrt. 25. 7. 2016 Autor: Tomáš Blažek Zdroj: http://jihlava.idnes.cz/zamek-brtnice-se-otevrel-verejnosti-d75-/jihlavazpravy.aspx?c=A160723_2261645_jihlava-zpravy_mv
Historický Kábův dům na léto oživili umělci i sběratelé
CESTOVATELÉ Mirek Mímaj Pospíchal a Dominik Debef před svými fotkami z Kyrgyzstánu při vernisáži Výstafky. Foto: Pavel Prchal
Akce Výstafka bude ve třech místnostech v patře brtnického Kábova domu představovat až do konce září zajímavé amatérské umělce, fotografy a sběratele se vztahem k Brtnici. Vernisáž proběhla minulý týden ve čtvrtek s živou hudbou a za velkého zájmu publika. Fotografie ze své loňské cesty po Kyrgyzstánu ve střední Asii tu např. vystavují Mirek Mímaj Pospíchal a Dominik Debef. Jak připomínají v záhlaví své fotoinstalace, žije v pětimilionovém Kyrgyzstánu, parlamentní republice sousedící s Čínou, Tádžikistánem, Uzbekistánem a Kazachstánem, jen třetina obyvatel v urbanizovaných oblastech. Zbytek obyvatel kočuje horami se stády jaků, ovcí a koní. Snímky obou autorů představují zemi, kde převládá ze tří čtvrtin islámské vyznání a ruští pravoslavní tu tvoří 20 %. „Islám převládá hlavně z důvodu podpory Sáudské Arábie pro výstavby mešit v zemi. Ale obyvatelé jsou k islámským pravidlům nezvykle vlažní,“ informují cestovatelé v doprovodu svých záběrů. Jak dodávají, alkohol v této zemi teče všude: „Přeci jenom jsou to sousedé Ruska, v restauracích běžně dostanete vepřové a ženy v burce byste těžko hledali.“ O povinných modlitbách pětkrát denně se podle cestovatelů nemá ani cenu zmiňovat. „Kyrgyzstán je nádherná, divoká země hor, průzračných řek, rozlehlých pastvin, jurt a koní. Obyvatelé jsou přátelští, ale každou cenu je s nimi potřeba usmlouvat, a to i v obchodních centrech v hlavním městě. Infrastruktura se pohybuje od dob minulého století po současnost…,“ popisuje mj. Mímaj. Pohyb mimo civilizaci je tu ale podle něho absolutně svobodný: Můžete jít kdykoliv a kamkoliv. Chodit po této zemi je jako návrat v čase. Vodu lze v horách pít z každého potoka či řeky, turistické značení existuje pouze pro pár nejnavštěvovanějších míst...“ Stroje i paroží Fotoklub Brtnice zastupují na Výstafce fotografové Flesar, Pařil a Jordán. Vystaveny jsou také obrazy a kresby. Jejich autorkami jsou s oleji a pastely brtnická rodačka Marie Králová a s olejomalbami a akryly Zdeňka Zoorová ze Ždírce. Své ilustrace vystavuje Miroslav Máca z Čechočovic na Třebíčsku, třebíčský rodák a žák malířů Josefa Kremláčka, Borise Kjulleněna a Mariuse Jakubce.
Prezentaci cestovatelů a umělců doplňuje instalace sbírková. Historické šicí stroje pro ni poskytl Miloš Pokorný. Rodák ze Sedlatic na Staroříšsku v Brtnici sbírá, renovuje a zachraňuje také stroje obuvnické. Dalším vystavujícím sběratelem z Brtnice je Pavel Musil s ukázkami trofejních paroží. Atmosféru Výstafky dotvářejí vystavené historické váhy či kafemlýnky. Otevřeno tu bude denně mimo pondělky. Akci připravilo Komunitní centrum pro rodinu Brtnice s podporou Kraje i města Brtnice a se svolením Kateřiny Skálové, majitelky Kábova domu č. 259 na brtnickém náměstí.
30. 7. 2016 Autor: Jiří Varhaník Zdroj: http://www.jihlavske-listy.cz/clanek20567-historicky-kabuv-dum-na-leto-ozivili-umelci-isberatele.html
