Z Hradu až k Parlamentu

Školní mléko zlepšuje zdraví a návyky dětí

Mezi Top 100 jsou opět potravináři a zemědělci

Návštěva USA potvrdila, že Evropě ujíždí vlak

Strany 4 a 5

Strana 19

Strana 41

Informační noviny Agrární komory České republiky | www.agrocr.cz | www.apic-ak.cz | 11. prosince 2009 AKTUÁLNĚ

Zálohy a doplňkové platby K 20. listopadu bylo vyplaceno přes 24 000 záloh na SAPS 2009 v celkové částce 8,6 miliardy korun. Zdaleka ne všechny členské státy byly schopny tuto možnost využít s poukazem na velkou administrativní náročnost. SZIF začal 18. listopadu vyplácet doplňkové platby (Top-up) pro rok 2009 a za tuto krátkou dobu bylo vyplaceno přes 700 milionů Kč u 595 žadatelů. (vorl)

PROTESTY ZEMĚDĚLCŮ V PRAZE:

Z Hradu až k Parlamentu

Odkoupení mléčné kvóty Rada ministrů se zabývala možností odkoupení mléčné kvóty a jejího dočasného odečtení z národní rezervy. Ve svém důsledku nejde o skutečný odkup mléčné kvóty od producentů, kteří definitivně přestanou produkovat mléko, ale z globálního pohledu de facto o vyplacení peněz za roční odložení těchto kvót, protože v příštím kvótovém roce by je mohl stát opět rozdělit dosud aktivním producentům, kteří o ni požádají. ČR se s odkupem kvóty v této podobě podle ministra zemědělství Jakuba Šebesty zcela neztotožňuje: „Máme pochybnosti o efektivitě odkupu kvót, který by měl být financován z rozpočtu jednotlivých členských států. Odkup kvót je ale součástí balíčku, který má umožnit pomoc producentům mléka a proto jej budeme zvažovat.“ (vorl)

Podpora mléčného trhu v EU Rada ministrů schválila rozšíření působnosti čl. 186 nařízení o společné organizaci trhu na sektor mléka a mléčných výrobků. To umožní Evropské komisi reagovat pružně v sektoru mléka na náhlé výkyvy cen tak, aby nedošlo k narušení trhu. Rada ministrů zároveň potvrdila uvolnění 300 milionů EUR na podporu mléčného trhu na rok 2010. Pro české producenty tato podpora představuje přibližně 150 milionů korun. (vorl)

„Tento klobouk nosím jenom na zemědělské demonstrace a letos jej mám už počtvrté,“ řekl prezident AK ČR Jan Veleba během svého vystoupení před davem protestujících na Hradčanském náměstí Foto Eugenie Línková

Ve středu 2. prosince se na Hradčanském náměstí v Praze sešlo k protestům zhruba 5000 zemědělců z celé České republiky. Z Hradu se demonstranti za doprovodu krojované kapely i policejního oddílu přemístili před budovu Parlamentu na Malostranském náměstí, aby předali poslancům svou deklaraci. Tu převzal předseda rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka. Pokračování na straně 2

Hit roku 2010: automaty na prodej farmářských produktů Asi těžko budeme hledat zemědělce, který by neznal firmu TOKO z Rudic na Uhersko Hradišťku, která na českém trhu nabízí kvalitní zemědělskou techniku zahraničních firem a už po několik let i zařízení pro stavební a pozemní práce, které zase vítají zastupitelé obecních úřadů a různé firmy. Tím ale nabídka firmy TOKO nekončí. S čím novým přichází na trh, na to jsme se optali jejího ředitele, Tomáše Kořínka.

Co vše v sobě zahrnuje slogan firmy: TOKO ve službách moderního zemědělství? Slogan TOKO již 19 let přináší nové, netradiční, ovšem vysoce

produktivní technologie, které jsou určeny našim zemědělcům. Hi-Tech technologie přinášejí i přes všechny současné problémy přední postavení v rámci evropského a světového zemědělství. Například TOKO On-line přináší první světový systém řízení zemědělských technologií na dálku.

Automat na mléko společnosti TOKO

V druhém listopadovém týdnu jste po tři dny vystavovali zemědělskou techniku. Zvláštní pozornost vyvolaly automaty

k prodeji čerstvého mléka z farmy. Jaké jsou jejich přednosti a kdo je vyrábí? Ve dnech 10. až 12. listopadu jsme pořádali akci Šance pro mléko, kde jsme předvedli technologie na prodej čerstvého syrového mléka. Tato technologie umožňuje zemědělcům nabízet přímo občanům čerstvé, kvalitní, plnohodnotné a živé mléko. Náš občan již před léty tuto možnost ztratil. Zemědělci je technologicky umožněno nabídnout špičkový produkt, ze kterého si může zákazník opět udělat kyšku, smetanu, tvaroh, máslo a třeba i sýr. Pokračování na straně 8

ČÍSLO DNE

13 % 19 % 22 %

Dovozy hovězího masa meziročně vzrostly o 13 %, vepřového masa o 19 % a drůbežího masa o 22 %.

Koupit si farmu a přestát vše zlé

J

e zvykem přát si do nového roku vše nejlepší a slibovat si jen to krásné. Tuto tradici neporušíme. Rok 2010 by měl být především bez větších cenových výkyvů a dal-

šího strmého pádu cen zemědělských komodit. To si přeje každý farmář na světě. Zůstaňme ale i nadále určitými realisty a mějme na mysli i jistá varování. V tom nás dobře zastane a naprosto zastíní známý švýcarský investor Marc Faber. Je ikonou mezi investory, jehož břitké komentáře často plní stránky novin a televizní debaty nejen ve švýcarských médiích. Hlavně proto, že ve svých předpovědích vykresluje svět v těch nejčernějších barvách a obvykle jde proti proudu. I proto se mu často přezdívá Dr. Doom, Doktor Zkáza. Jako jeden z mála říká, že oživení, které nyní na trzích prožíváme, je jen dočasné. „Skutečná finanční krize teprve přijde. To nejhorší máme teprve před sebou,“ zdůrazňuje Faber, který nedávno navštívil i Prahu, aby tady diskutoval na ekonomické téma a společně hledat odpověď na otázku, co bude dál. Teď však tvrdí: „Růst akcií je u konce, připravte se na horší časy.“ Vůbec nejlepší je podle Fabera pořídit si nějakou půdu. Koupit si farmu, traktor a políčko, tam hospodařit a přestát všechno zlé. To je idea možného přežití ála Faber. Přitom jen těžko jej podezřívat z nevědomosti agrárních anabází v evropském svazku, kde po lepších časech touží všichni. Jakoby říkal pod čarou: „Co si vyrobíte, to máte.“ A aniž používá vzletných slov o potravinové bezpečnosti, varuje před jejím podceňováním. Neotřelý Faber prostě říká věci, které někteří z nás, hlavně však politici, nechtějí slyšet. Eugenie Línková

Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA–ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL–OBCHOD

2

Aktuality

KRÁTCE

MZe vypracuje vizi zemědělství po roce 2010 Ministerstvo zemědělství zřídilo od 1. prosince pracovní skupinu, která by měla vytvořit dokument s vizí českého zemědělství po roce 2010. Na odborném semináři Zemědělská politika 2010 to řekl ministr zemědělství Jakub Šebesta. Nevládní zemědělské a potravinářské organizace již několik měsíců upozorňují, že tuzemskému agropotravinářskému sektoru chybí dlouhodobý koncepční dokument a ministerstvo problém neřeší. Vznik orgánu následně uvítal šéf největší tuzemské nevládní organizace zemědělců, Agrární komory ČR, Jan Veleba. „Přijde doba, kdy zemědělství a stát, který bude mít vlastní potraviny, bude strategická záležitost,“ uvedl. (egi)

František Janeček drží zemědělcům palce

František Janeček – skladatel, hráč na akordeon, klávesy, kapelník, podnikatel, producent a majitel agentury GoJa – vyjádřil Janu Velebovi podporu při úsilí nenechat české zemědělce „ve štychu“. Dobře totiž chápe, že znevýhodnění, jímž jsou nižší dotace od EU až do roku 2013 může českým podnikatelům v agrárním sektoru zlomit vaz. V každém oboru velmi záleží na startovní čáře a když František Janeček uvedl, že nepochybuje o schopnostech našich farmářů a drží palce Janu Velebovi v jeho snaze neustupovat. (egi)

11. prosince 2009

Z Hradu až k Parlamentu Dokončení ze strany 1 V deklaraci apelují představitelé Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR, Agrární unie a Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů na poslance, aby svými hlasy podpořili alespoň částečné dorovnání přímých plateb. „Nelíbí se nám vývoj českého zemědělství, jehož rozměr a význam stále klesá. Nelíbí se nám ani sestavení státního rozpočtu, který počítá se snížením v kapitole ministerstva zemědělství na platby Top-up o 5,3 mld. Kč. Staré země EU-15, např. Francie či Německo, naopak pro farmáře vyhlašují balíky podpor,“ zaznívalo z úst zemědělců. Ve svém vystoupení na Hradčanském náměstí zpřesňoval tato fakta prezident AK ČR Jan Veleba: „Po sečtení všech plateb z Bruselu a z národního rozpočtu dostáváme již nyní na jeden hektar v průměru pouze 60 % toho, co dostává farmář rakouský nebo německý. Dále se tak prohlubují stávající nerovné podmínky a neschopnost vzájemné konkurence mezi novými a starými členy EU. Naše žebrácké mzdy jsou 6000 korun pod průměrnou mzdou v ČR a nyní se opět snižují. Nelíbí se nám propouštění zaměstnanců, nava-

zující na vyprazdňující se stáje a likvidaci dobytka. Chceme se postavit proti mediálním výpadům některých neobjektivních novinářů, kteří znehodnocují výsledky naší tvrdé práce,“ řekl Jan Veleba. (egi) V čele průvodu šel soukromý zemědělec Pavel Cihlář ze severních Čech s cepem. Když mu policie bránila provázet Jana Velebu k Parlamentu se slovy, že má zbraň, řekl, že je to dědictví po předcích, kteří tu v míru obdělávali svá pole, a delegaci doprovodil.

2x foto Eugenie Línková

INZERCE

Z cukrovky cukr a biolíh Společnost Cukrovary a lihovary TTD, a. s., je v současnosti největším českým producentem cukru a lihu (jemný, technický, bioetanol). Ve svých pěti závodech vyrobí ročně z cukrové řepy zhruba 210 000 tun cukru a 800 000 hl lihu.

C

ukrovou řepu dodává zhruba 450 pěstitelů z plochy 32 000 ha. Letošní dobrá sklizeň umožní vyrobit celou roční produkční kvótu ČR, která činí 370 000 tun cukru. Přes polovinu české spotřeby vyrobí právě společnost Cukrovary a lihovary TTD, 210 000 tun, což je 52 % domácí spotřeby. „Asi tři čtvrtiny produkce dodáme na český trh a čtvrtinu vy-

vezeme,“ uvedl generální ředitel společnosti Oldřich Reinbergr. V rámci evropské reformy cukerného pořádku, která skončila letos v září, poklesla výroba cukru v EU více než o 40 % a produkční kvóty se snížily o 30 %. Státy EU byly nuceny ukončit export cukru, kterého dříve vyvážely až čtyři miliony tun ročně. Výroba pro evropské trhy klesla o šest milionů tun a téměř 80 evropských cukrovarů ukončilo provoz. „Po delší době spotřeba převyšuje produkci, zásoby klesají a světové ceny výrazně rostou,“ upozornil Reinbergr. Za hlavní příčinu označil nižší sklizeň cukrové třtiny v Brazílii a Indii a také rozšiřování světové produkce biolihu na úkor výroby třtinového cukru. „Po snížení produkční kvóty o 23 % přestane být ČR

Průmyslový lihovar v Dobrovici v zásobování cukrem soběstačná, ale dovoz asi nebude příliš velký,“ uvedl Reinbergr. Zatím je tuzemská bilance zahraničního obchodu s cukrem stále aktivní. Bioetanolový závod v Dobrovici, který je provozován dceřinou společností Agroetanol TTD, a. s., je vůbec prvním lihovarem na výrobu bioetanolu v ČR. Výrobní kapacita lihovaru je 800 000 hl lihu za rok. (egi)

Vyjel autobus s nejčistším provozem V Dobrovicích u Mladé Boleslavi vyjel slavnostně nový autobus Scania OmniLink Ethanol, který byl nasazen na příměstské lince využívané nejvíce školní mládeží.

V

ozidlo je mimořádné technickými parametry, mezi nimiž dominují prakticky nulová úroveň emisí (ve srovnání se standardními motory produkuje přibližně o 90 % CO2 méně), podstatně

menší hlučnost a v neposlední řadě to, že spaluje navýsost ekologické palivo z obnovitelných zdrojů s obchodním označením ED 95 – etanol. Vozidlo s tak vý-

jimečnými parametry je prvním v českém provozu, ale brzy by je měla následovat další. Projekt vznikl ve spolupráci středočeského Krajského úřadu a společnostmi Transcentrum Bus, Cukrovary a lihovary TTD, Jihočeský zemědělský lihovar a Scania Czech republic. Jeho realizace je součástí uskutečňování vládního Víceletého programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě. (hra)

Protesty zemědělců

Aktem zoufalství nazval prezident AK ČR Jan Veleba vylévání mléka na pole. Zemědělci už nevědí, jak upozornit politiky, ministra zemědělství a spotřebitele na svou velmi tíživou situaci, proto se 29. října rozhodli k této akci. Radost z toho neměl žádný z nich, ani Agrární komora ČR, která vylévání mléka neorganizovala, ale podpořila je.

N

ápad vzešel od zemědělců v jednotlivých okresech. Nakonec to bylo deset míst, kde se do polí vylilo a zaoralo více než 350 000 litrů mléka. Do polí vyjely cisterny na Vysočině, Zlínsku, Náchodsku, či na Blanensku v Jihomoravském kraji. Stovka lidí demonstrovala před budovou ministerstva zemědělství v Ústí nad Orlicí. Výkupní ceny suroviny se již více než rok pohybují pod náklady farmářů, podle je-

Cisterny kropily pole mlékem před rokem. Zemědělský svaz ČR opakovaně uvedl, že v důsledku propadu cen mléka, obilí a dalších komodit skončí letošní hospodaření zemědělců přes zhruba 30miliardové dotace poprvé od vstupu země do Evropské unie ve ztrátě. (egi) Podle MZe využije Česko v příštím roce možnost převést až 3,5 % z národních přímých plateb na speciální programy. Mléko má být upřednostněno. Oboru by to mělo přinést cca 800 milionů korun. EU navíc začlenila produkci mléka mezi sektory, pro které lze v případě krizové situace přijmout zvláštní opatření. MZe ale připustilo, že letos zemědělcům vyplatí na tzv. dobytčí jednotku méně než loni.

jichž názoru jim stát v kritické situaci dostatečně nepomáhá. Ministerstvo zopakovalo, že si tíživou situaci zemědělců uvědomuje a snaží se jim dle svých možností maximálně pomáhat, rozlévání mléka označilo za plýtvání. Farmáři nespokojení s prací úřadu naopak ministerstvo kritizovali a objevily se i požadavky na personální změny v jeho vedení. Vedení Jihomoravského kraje v reakci na protesty připustilo, že by mohlo z krajského rozpočtu

3 5x foto Jan Langer

11. prosince 2009

v blízké budoucnosti zemědělcům přispět na nákup prodejních automatů na mléko. V protestní akci se pokračovalo i v pátek a na Plzeňsku se také vylily stovky litrů do polí. Mlékárny vykupují v současné době litr mléka od zemědělců za méně než šest korun, přitom jen náklady na jeho výrobu jsou dle chovatelů o dvě koruny, až 2,50 vyšší. Podle prezidenta AK ČR Jana Veleby letos zemědělci utrží za mléko o sedm miliard méně než

Zemědělcům vadí, že od roku 1989 ztrácí Česko soběstačnost a potraviny se ve stále větším množství dovážejí. Nízké ceny mléka trápí farmáře v celé Evropě, žádný z dosavadních kroků EU, mezi něž patří intervenční nákupy mléka a dotace jeho vývozů do třetích zemí, významné zvýšení cen nepřinesl.

Zoufalý čin zoufalých lidí J

eště nikdy se v České republice nevylévalo mléko, jako se to stalo letos 29. a 30. října. Přitom všichni víme, že vylévání mléka na pole řešením asi není. V tomto případě je něčím jiným. Je zoufalým činem zoufalých lidí. Rád bych řekl také, že tato akce nebyla organizovaná shora. Zorganizovali ji farmáři a chovatelé krav, kteří došli do mezní situace. Akci připravovali několik měsíců a zpočátku jsem nevěřil, že se k tomuto činu odhodlají. Jak však běžel čas a mlékárny dál snižovaly cenu mléka, jejich řady sílily. Výsledek je takový, že ve dnech 29. a 30. října bylo na deseti místech republiky vylito odhadem 350 000 litrů této tekutiny. Je tedy na místě otázka skutečných motivů tohoto činu. Ten hlavní motiv je nesporně zoufalá ekonomická situace a strach z konce. Zavřít chov krav není jako zavřít fabriku či dílnu. Poslat krávy, které jsou mými živitelkami, na jatky, není jako prodat soustruh. Letos chovatelé mléčných krav v celé ČR utrží za mléko o 7 mld. Kč méně než loni! Už více než rok prodělávají na každém litru mléka, který nadojí, dvě koruny. Každé ráno, když se farmář vzbudí, má pod polštářem ztrátu. Když kupříkladu chová 200 krav, je to denně 10 000 Kč, měsíčně 300 000 Kč, za rok likvidačních 3,6 mil. Kč! Co s tím dělá? Nejdříve zastaví investice a opravy, potom sníží už beztak nízké mzdy, a když vývoj jde takto dál, začne mít problémy se splátkami bankám. Koncovka je likvidace chovu, ale také pracovních míst. Jeden nezaměstnaný stojí veřejné finance ročně v průměru 118 300 Kč! Chov mléčného skotu je odvětví, za které se nemusíme v rámci EU stydět, patříme k vysoce nadprůměrným. V posledních letech se do chovu skotu hodně investovalo a mimo to máme velkou chovatelskou tradici, která sahá až do 15. století. No a tyto investice se při farmářské ceně mléka šest korun za litr (hranice rentability začíná u dobrých chovatelů na osmi korunách) zkrátka nedají splácet. Jsem z Vysočiny, kde je ještě krav dost. To, co se děje ve firmách chovatelů dojnic nyní nemá nikdy v historii obdoby. Protože nejsou peníze na nic, tedy ani na mzdy, tak se ve velkém přihlašují zemědělci na pracovní úřad na podporu a k tomu si přivydělají do 4000 Kč a pracují v podstatě dál! Zde jsou kořeny vylévání mléka. Tento vývoj je ale nebezpečný nejenom pro zemědělce. Podle čísel Ústřední evidence zvířat se situace dramaticky zhoršuje. Začal pád, za září se snížily stavy dojených krav už o 5300 kusů! Za rok to při tomto vývoji bude přes 60 000 kusů a staneme se nesoběstačnými v komoditě každodenní spotřeby, jakou mléko je. Sníží se významně pracovní místa na venkově. A co se bude dít se zelenou krajinou? Kdo bude konzumovat travní porosty? Možná že budeme rádi, že onu zoufalou akci farmáři udělali. Je totiž mementem pro politiky a pro nás všechny. Je v našem zájmu, aby základní obor českého zemědělství, chov skotu, vydržel. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR

4

Mléčná produkce

11. prosince 2009

Školní mléko zlepšuje zdraví i dobré návyky dětí Ne každý ví, že obecně prospěšná společnost Laktea zaštiťuje program Školní mléko. Nápoj pro školy v krabičkách s brčklem zajišťují mlékárny Madeta, a. s., a Bohušovická mlékárna, a. s., a pokrývají aktuálně více než 80 % trhu. Řediteli společnosti Michalovi Němcovi jsme položili několik otázek.

KOMENTÁŘ

Krabičku mléka s brčkem, prosím... Z

dravý rozum zvítězil a školní mléko je už zase naší vládou podporované. Vždyť vloni nad zamítnutím jeho podpory s podivem kroutil hlavou i prezident republiky Václav Klaus a nechtěl věřit tehdejším argumentům dnes už exministra zemědělství Petra Gandaloviče, který tvrdil, že když má rodina na mobil pro své dítě, může platit každý den i krabičku mléka na svačinu školákovi. Výraz Václava Kaluse byl ale jednoznačný a suma, o níž šlo ze státního rozpočtu, byla v těch obrovských částkách, o něž se jednotlivé rezorty utkávají, natolik zanedbatelná, že se chmuřil čím dál víc. Jak ale vidno, Petr Gandalovič svou rétoriku nezměnil a na letošních dožínkách pořádaných začátkem září Asociací soukromého zemědělství doslova vyřknul následující perlu: „...jestli se peníze začnou projídat na podpory různých velkých potravinářských podniků v podobě například znovu obnoveného programu Mléko do škol, který prostě z žádného důvodu nemá smysl pro stabilitu trhu mléka...,“ a pokračoval dalšími příklady nehorázného plýtvání penězi. Přitom se na podpoře mléka do škol podílí z více než třetiny EU a z rozpočtu státu na to jde zhruba 60 milionů korun ročně. V EU jsme byli zamítnutím mléka do škol jednou z mála výjimek a komisařka Mariann Fischer-Boel to zjistila až během své návštěvy Prahy. Přijela na velkou akci pořádanou minister-

stvem zemědělství v době našeho předsednictví a šlo o kvalitu potravin, jejich dohledatelnost, podporu místních specialit a vše, co s tím souvisí. Po semináři v hotelu Mariott chtěla komisařka navštívit nějakou školu, v níž by se ráda optala na program školního mléka a tím jej spolu s dětmi podpořila. Když ale zjistila, že právě u nás se tento program vyškrtl ze státních podpor, byla na rozpacích. A jelikož je dobrý diplomat, okamžitě se rozhodla pro jinou verzi návštěvy a o tomto trapasu pomlčela. „Museli jsme rychle hledat jinou vhodnou školu, což nakonec zorganizovali pracovníci ministerstva zemědělství,“ řekl Stanislav Jaš, pracovník COPA (nevládní zemědělská organizace EU se sídlem v Bruselu). Ministr zemědělství Jakub Šebesta má na to naštěstí jiný názor a spolu s komisařkou Mariann Fischer-Boel začal podporovat tuto zdraví prospěšnou tekutinu. Jde totiž i o zdravé návyky dětí a ty získají především v útlém věku. Když se mu nedá krabička dobrého mléčného nápoje doslova pod nos, má dítě o přestávce tolik „důležitých“ aktivit, že by na ně nedošlo, ale takhle je to samozřejmost. Každý z nás ví, co vše tato cenná tekutina obsahuje za zdraví podpůrné látky. Na Zemi živitelce se kolem stánku se školním mlékem proto kupily davy a děti dostávaly od hostesek krabičku tohoto nápoje s dalšími drobnými dárky. Eugenie Línková

Školní mléko se vrací opět do škol. Kolik se jej distribuovalo před zrušením státní dotace a kolik nyní? Nelze říci, že by tzv. školní mléko zmizelo ze škol úplně. Stalo se ale to, že na rok byla zrušena národní podpora, zůstala však podpora z EU. Bohužel to znamenalo výrazné oslabení programu, protože evropské dotace představují jen zhruba čtvrtinu obvyklé podpory. Důsledkem tohoto kroku bylo citelné zvýšení ceny mléka a mléčných výrobků pro školáky, což se projevilo ve výrazném poklesu zájmu o tento program jak ze strany škol, tak i ze strany dětí, respektive rodičů. Jestliže bylo ve školním roce 2007/2008 dodáváno měsíčně zhruba milion kusů ochucených i neochucených mlék, v následujícím školním roce 2008/2009 se díky zvýše-

trhu s mlékem ať již ve vztahu k zemědělcům nebo zpracovatelům. Ty důvody jsou především zdravotní, ale také sociální a v neposlední řadě i politické. Zdravotní benefity jsou notoricky známé, mléko je základní a neopominutelnou složkou stravy, jeho přínos z hlediska obsahu bílkovin, vitaminů, vápníku a dalších složek je zásadní. Já osobně vidím význam mléka u dětí také z hlediska získání dobrých stravovacích návyků, vyvážené a zdraví prospěšné stravy s tím, že tento návyk si s velkou pravděpodobností v sobě ponesou i dál. Je známá věc, že vápník získaný z mléka je nejlépe vstřebatelný a využitelný a například odborníci na osteoporózu tvrdí, že co při tvorbě kostí a skeletu nevytvoří člověk do 25 let věku, to už v dalším životě nemá šanci dohnat. I proto je konzumace mléka školními dětmi tak důležitá. Existuje v EU ještě některá země, kde by se od dotace mléčných svačin upustilo? Podle dostupných informací pouze dva členské státy EU nemají zavedený program Školní mléko. Jsou to Bulharsko a Řecko. Všech zbývajících 25 členských státu v různé míře spotřebu mléka a mléčných výrobků žáky ve školách podporují, z toho Slovinsko však čerpá jen minimální podporu. K tomu je potřeba ještě říci, že v podstatě všechny vyspělé státy na světě tento program v různých for-

Zleva: předseda vlády ČR Jan Fischer, Simona Tvrdíková a ředitel obecně prospěšné společnosti Laktea Michal Němec 2x foto Eugenie Línková ným cenám dodávky propadly téměř o 60 % a v právě zahájeném novém školním roce – po znovuobnovení národní podpory – se dodávky do škol opět zvyšují, zatím však dosahují cca 80 % úrovně roku 2007/2008. V čem vy osobně spatřujete přínos Školního mléka? Podpora dodávek mléka školákům není jen záležitostí Evropské unie. Ve většině vyspělých států světa je tento program zaveden a určitě to není proto, že by se díky tomu řešila situace na

mách zajišťují, Mezinárodní mlékařská federace (IDF) uvádí více než 80 států světa. Jde jen o dotaci ochuceného mléka, nebo i dalších potravin mléčného původu? Současná unijní legislativa uvádí celkem pět kategorií výrobků, na které je možno čerpat podporu. Od tekutého ochuceného i neochuceného mléka, přes zakysané mléčné výrobky až po vybrané druhy čerstvých i zrajících sýrů. Na národní úrovni je pak možno tento sortiment ještě

U stánku společnosti Laktea na Zemi Živitelce nabízely hostesky dětem ochucené mléko a drobné dárky v odůvodněných případech rozšířit, což je případ třeba našich tvarohových smetanových krémů. V současné době tedy jsou v ČR s podporou do škol dodávány tyto mléčné výrobky: ochucená a neochucená polotučná mléka, ovocné jogurty (i smetanové), smetanové krémy a tavený tvarohový sýr. Kolik ročně vynakládá na podporu Školního mléka stát a kolik EU? Jak jsem již uvedl, podpora ze strany EU činí zhruba jednu čtvrtinu z celkové dotace. Finančně to zatím vycházelo tak, že zatímco evropská podpora se ročně blížila zhruba 20 milionům Kč, v případě národní podpory tyto prostředky dosahovaly částky téměř 60 milionů Kč. Také pro tento školní rok 2009/2010 je předpokládán rozpočet programu Školní mléko ve výši 60 milionů Kč národní podpory. Kdy se s dotací začalo a které mlékárny v ČR pro tento účel vyrábějí tyto nápoje? Pokud opomenu občasné pokusy, které se odehrávaly ještě dávno před rokem 1989 a kdy bylo s ne příliš velkým úspěchem do škol dodáváno mléko nejprve ve skleničkách a potom v sáčcích, první dodávky ještě nedotovaného mléka byly uskutečněny již v roce 1996. Výraznému rozšíření programu však hodně pomohlo až legislativní, ale především finanční zabezpečení ze strany vlády v roce 1999. Jako první začala s výrobou mléka do škol mlékárna v Opočně, postupně se přidávaly další. V současné době dodávají mléko a mléčné výrobky do škol mlékárny Madeta, Bohušovická mlékárna, Mlékárna Hlinsko, Mlékárna Kunín, Polabské mlékárny Poděbrady a Ekomilk Frýdek-Místek. Připravujete nějakou inovaci nebo jinou změnu v tomto programu?

Všechny změny v programu Školní mléko jsou vázány na možnosti, které jsou dané příslušnými unijními i národními pravidly. Je možno uvažovat o rozšíření chuťových variant, především u výrobků s ovocnou složkou. Určitou možností, která je zatím zvažována, je zařazení výrobků řady Bobík ProBio vyráběných v Bohušovické mlékárně, které zvítězily v kategorii Tvarohy a tvarohové výrobky v potravinářské soutěži Výrobek roku 2009. Souběžně s pitím mléka probíhají i různé akce organizované většinou veřejně prospěšnou společností Laktea. Co je to konkrétně? Laktea, o. p. s., pořádá řadu podpůrných akcí. Především je to soutěž Mlékonto, jejíž už pátý ročník byl zahájen v listopadu a bude trvat až do března příštího roku. Opět jde o podporu programu Školní mléko, která probíhá formou evidence jedinečných kódů na obalech výrobků a založením vlastního konta na internetových stránkách www.skolnimleko.cz, s řadou velmi cenných a pro děti lákavých výher v průběhu celé doby soutěže. Pokud je o to požádána, podpoří společnost Laktea i jiné, například sportovní či vzdělávací akce. Jak by se měl tento program podle vás vyvíjet v dalších letech? Jistě bychom přivítali možnost rozšíření sortimentu podporovaných výrobků a také určité rozvolnění zatím poměrně přísných podmínek pro výplatu podpory, respektive velké administrativní náročnosti celého programu, která je daná především unijními předpisy. Ta přísnost a náročnost je často uplatňována i ve školských zařízeních, což v mnoha případech školy – i když jsou přesvědčeny o jeho prospěšnosti – od programu spíše odrazuje. Eugenie Línková

Mléčná produkce

11. prosince 2009

Zásoby mléčných produktů v Evropské unii tvoří staré země Zajímavým způsobem vysvětlil současnou problematiku „šlamastiky“ s mlékem novinářům na tiskové konferenci AK ČR MVDr. Ivo Paulík z firmy Fides Agro. Uvedl důkazy toho, že se v některých starých zemích EU ze státních rozpočtů podporují určité zemědělské komodity, na nichž má stát zájem.

N

ěkde to jsou prasata, jinde mléko nebo krmné plodiny. Tím, že staré země EU takto pomáhají svým zemědělcům, prohlubuje se ztráta konkurenceschopnosti u farmářů nových zemí, ČR nevyjímaje. Ale vraťme se k mléku. Vliv na vzrůstající nezájem produkovat mléko ve specializovaných farmách má především nízká farmářská cena. Za druhé je to neúměrný tlak řetězců na co nejnižší ceny, na což nejvíce doplácejí prvovýrobci. Za třetí je to růst výroby tzv. alternativních mléčných výrobků na bázi palmového oleje. Takové zboží ale nepatří mezi mléčné výrobky. I když jsou zdravotně zcela v pořádku,

jsou to náhražky a musejí být ve zcela jiných regálech a ne mezi mlékárenskými produkty. Za čtvrté je to i nízká spotřeba mléčných výrobků v řadě zemí EU a nadprodukce, jíž se prezentují především některé staré země EU. Podle grafu, který Ivo Paulík na tiskové konferenci ukázal, většina starých členských zemí, především Německo, Dánsko, Belgie, Holandsko a Rakousko, produkují víc a víc mléka, zatímco u nových zemí dochází k prudkému poklesu produkce. Česká republika není výjimkou. Mnohem hůř s poklesem stavů krav jsou na tom na Slovensku. V Polsku naopak produkce mírně vzrostla. Jinak jsou na tom všechny nové země špatně a vybíjení krav je tam na pořadu těchto dní. Přitom podle národní kvóty a přepočtu produkce mléka na domácí spotřebu bychom měli vypít víc mléka, než jaká je skutečnost. V současné době je spotřeba mléka v ČR zhruba 244 litrů mléka na osobu a rok. Kvóta je ale kolem 2,7 mld. litrů, což by odpovídalo roční osobní spotřebě 260 litrů. Rozdíl ale není tak markantní jako u zemí bývalé EU-15. Největší producent

Je mléčný tuk ve výživě kojenců a batolat nezbytný? Je všeobecně známo, že názory na prospěšnost mléčného tuku v lidské výživě, zejména ve výživě kojenců a malých dětí, se často výrazně liší. Hlavní příčinou zcela rozdílných názorů na konzumaci mléčného tuku je přítomnost cholesterolu, který mléčný tuk doprovází.

J

MVDr. Ivo Paulík z firmy Fides Agro na tiskové konferenci v sídle Agrární komory ČR Foto Eugenie Línková mléka v přepočtu ke spotřebě je Irsko, kde by každý Ir s ohledem na produkční kvótu měl de fakto vypít 920 litrů mléka za rok, Nizozemec 695 litrů. Přitom právě v těchto zemích se produkce nesnižuje, naopak roste. A to je i důvodem velkých zásob některých mléčných produktů, jako je sušené mléko. Jeho je nyní na zásobách EU tolik, že to znamená roční produkci 6000

krav. V praxi to znamená, že podpory na intervenční skladování narůstajících zásob, které EU vyhlásila, opět končí především ve starých zemích. Je to právě takové množství dojnic, o které se uvažuje snížit stavy v ČR, upozornil Paulík. Proč by se ale měly neustále snižovat stavy krav v nových zemích? Zatím tomu tak je a AK ČR na to upozorňuje. Eugenie Línková

e známo, že cholesterol je významná biologická látka, která se v organismu uplatňuje především jako stavební složka buněk a buněčných membrán a jeho přítomnost je nezbytná pro tvorbu žlučových kyselin a některých hormonů. V tomto směru je jeho úloha v organismu zcela nezastupitelná. Odpůrci cholesterolu zdůvodňují obavy z jeho přítomnosti ve výživě především skutečností, že zvýšená hladina cholesterolu je hodnocena jako významné riziko pro vznik srdečních a cévních onemocnění. Naproti tomu je známo, že přívod cholesterolu cestou výživy není jediným faktorem, který rozhoduje o výsledné hladině cholesterolu v krvi, neboť značný podíl na celkové hladině má i jeho endogenní tvorba organis-

INZERCE

Mléčný tuk se nahrazuje rostlinným Po roce 1990 sice spotřeba mléka klesla, nyní se však zkonzumovanými 244 litry na osobu za rok přibližujeme vcelku chvályhodné spotřebě. Producenti mléka přesto naříkají a hledají, kde jsou ještě rezervy, které by pomohly zvýšit odběr mléka. Problém je ale jinde. Přibývá dovozů mlékárenských výrobků a na trhu se zvyšuje podíl tzv. analogů, náhražek. Jsou to především náhražky sýrů vyrobené z palmového oleje, které neobsahují ani gram mléčné bílkoviny.

„Vrenských výrobků je přepřípadě analogů mléká-

devším mléčný tuk nahrazován tukem rostlinným, ale může se týkat náhrady i jiných komponent. Tato skutečnost vyplývá ze vzrůstající soutěže na trhu, kdy záměna původní složky mléka jinou, levnější, např. záměna mléčného tuku za rostlinný, zlevňuje výrobek, což se stává určitou konkurenční výhodou v obchodování,“ vysvětlil Jiří Kopáček, tajemník Mlékárenského svazu. Takovéto výrobky se samozřejmě mohou vyrábět i prodávat (nejsou nikterak zdravotně závadné), ale nesmějí být označovány jako mléčné výrobky, tedy nesmějí se jmenovat sýr, máslo, apod. (což se ovšem velmi často

stává). „Jde pouze o tzv. analogy – imitace – a musejí být tudíž náležitě označovány rozlišujícím názvem s popisem označujícím skutečně použitou základní surovinu,“ upřesnil. Podle platné legislativy se mléčným výrobkem rozumí výrobek vyrobený výlučně z mléka, přičemž látky nezbytné pro jeho výrobu mohou být přidány, jen když tyto látky nejsou použity za účelem nahrazení všech nebo některých částí složek mléka. Sýrem se rozumí mléčný výrobek vyrobený vysrážením mléčné bílkoviny z mléka působením syřidlového enzymu, prokysáním a oddělením podílu syrovátky podle typu výrobku. Na trhu najdeme nejen tyto „pravé“ sýry, ale i jejich napodobeniny. Podívejme se např. na analog sýru Eidam řecké výroby, který

Jiří Kopáček, tajemník Mlékárenského svazu ČR, ukazuje pravý Eidam a sýrovou náhražku Alternative

se prodával donedávna např. v síti Makro C&C a Penny Market. Na obalu bylo sice správně uvedeno „potravinový výrobek s rostlinným tukem“, obchodní značka Eidam Alternative byla však jednoznačně klamavá. „Označení Eidam je podle směrnice EHS (1998) pouze generické označení polotvrdých sýrů holandského typu a není možné je využívat pro imitace produktu,“ zpřesňuje Kopáček. Obdobně chybně uváděl svůj výrobek s rostlinným tukem český výrobce PROM, s. r. o., když jej označoval jako Nový Eidam. Dále lze jmenovat ARO Eidam a Eidam Bokada polské provenience, který se nedávno prodával v síti Makro a Globus. Do ČR byl dovážen společností Bokada. Po laboratorním vyšetření zadaném mlékárenským svazem bylo zjištěno, že výrobek označovaný jako sýr neobsahoval vůbec žádný mléčný tuk, pouze velmi nekvalitní tuk rostlinný (ten však nebyl ani deklarován). Na skutečnosti byly upozorněny dozorové orgány a výrobek byl následně stažen z trhu. Po zásahu ČMSM, kontrolních orgánů a Sdružení na obranu spotřebitelů (SOS) již není výrobek označován jako Eidam, ale pouze jako Alternative s podtexten: Potravinový výrobek – náhrada sýra s obsahem ztuženého rostlinného tuku a mléčné bílkoviny. Euigenie Línková

5

Automat na mléko TC-600 TM Rozměry: š 700, h 940, v 2250 (mm) Rozsah teplot: +2 až +7 °C Spotřeba energie: 3,06 kW/24 h Objem: 547 l Výkon: 350 W Kapacita: 10 ks 20 l sáčků na mléko Umístění: v místnosti, venku musí mít stříšku proti slunečnímu záření

Cena

,- Kč 113 0ez0D0PH b

Kontakt: Alena Zmrzlá tel.: 725 520 424, e-mail: [email protected]

mem, která se při jeho nedostatku ve výživě zvyšuje. Zůstává proto nezodpovězenou otázkou, zda je oprávněné úplné vyloučení cholesterolu v přípravcích pro náhradní mléčnou kojeneckou výživu, když mléko mateřské obsahuje podstatně vyšší podíl cholesterolu než mléko kravské. Nepřítomnost mléčného tuku neznamená pouze nepřítomnost cholesterolu, ale i dalších nutričně významných látek, zejména fosfolipidů, karotenoidů, nativních lipofilních vitaminů a dalších látek. Mléčný tuk je pohotovým zdrojem energie. Významnou měrou se podílí na senzorických vlastnostech mléka, což přispívá k jeho příznivému přijímání kojenci a dětmi. Proto i snižování spotřeby mléka v posledních letech je přičítáno mimo jiné i zhoršení jeho senzorických vlastností způsobených snižováním až eliminací mléčného tuku. Člověk je konzumentem mléka již od dob, kdy se stal pastevcem, tedy asi 6–7 tisíc let. Pokud by kritika a četná varování před následky konzumace mléka vycházela z reálných podkladů, byl by člověk již dávno na seznamu vyhynulých druhů. Doc. M. Dědek

6

Reportáž

11. prosince 2009

Novináři konečně viděli, druhý den měla jasno i veřejnost

Po stopách posledních českých dojnic

Ilustrační foto Zub

otázek se nikomu moc nechce. Co bude dál tento rolník dělat, honilo se hlavou jistě každému z nich. Miloslav Černý, jako by tušil, co by chtěli vědět, prozradil své plány: „Spojil jsem se s jednou společností na Náchodsku a podílím se na výrobě biomasy,“ upřesnil. Chce na 200 hektarech půdy dál pěstovat obilí, ne ale pro krmné účely. Má spočítáno, že na tuně takto vydělá víc. Už letos to vyzkoušel a tak tomu dává naději do budoucna.

Trojí zastavení v provozech – dva z nich byly zemědělské a třetím místem se stala Choceňská mlékárna – zorganizoval pro novináře Zemědělský svaz ČR. V úterý 2. listopadu se tak sešlo osm novinářů z denních periodik a z odborných časopisů na farmě Miloslava Černého v Rokytnu u Sezemice a odtud se putovalo do moderních objektů ZD Sloupnice.

V

idět prázdné stáje a zcela vykolejeného a bezradného soukromého zemědělce na farmě, do níž vkládal donedávna obrovské naděje, otřáslo i otrlými jedinci. Farmářům se dnes chov krav nevyplácí. Miloslav Černý z Rokytna už rok pozvolna likviduje stádo krav. Před dvěma lety měl přes 300 dojnic, nyní jeho kravín zeje prázdnotou. Má posledních 40 krav. „My neodmítáme volný trh. Právě naopak. Jenže tady funguje trh deformovaný, pokroucený nepřehlednými kvótami a regulacemi, který v důsledku přináší nerovné podmínky. Chceme svobodný trh a rovné podmínky, “ hořekoval. Do roku 1990 dělal v místním družstvu zootechnika, potom se pustil sám do podnikání a založil rodinnou farmu. Chtěl dělat to, co umí a začal investovat. „Modernizoval jsem stáje a postupně umazával čtyřicetimilionový vklad do rekonstrukce. Dluhy jsem poctivě splácel, a když už mohlo dojít ke kýženému obratu a konečně byla vidina výdělků, přišel krach,“ rozhazuje bezmocně rukama soukromník a mimoděk se ohlédne k prázdným chlévům, jimiž jen proletuje pár

ptáků. S chovem dojnic musel kvůli obrovským ztrátám téměř skončit, krávy se mu naštěstí podařilo prodat do Polska. „Jel jsem se za nimi podívat a jsem šťastný, že alespoň nemusely na jatka,“ smutně vyprávěl novinářům konec své farmy Černý. „Po vstupu do EU jsem si bláhově myslel že tady budou platit pravidla jako v původní patnáctce. Jenže to byl největší omyl mého života. Ještě před dvěma roky jsem měl 326 dojnic a 20 zaměstnanců, dneska jen 40 krav a lidí mi zůstalo jen šest,“ říká. „Chci zemědělství bez mléčných kvót a dotací a všude, ve všech zemích, stejné podmínky, “ zlobí se Černý. Novináři jen mlčky poslouchají, do

4

Nejmodernější vybavení není zárukou úspěchu O nic povzbudivější zprávy neposkytl novinářům ani předseda ZD Sloupnice Oldřich Vašina. „Nad vodou nás drží jen tržby z ostatní zemědělské produkce,“ říká na uvítanou. Družstvo hospodaří na 2851 ha zemědělské, z toho 2008 ha orné půdy v katastrálním území třinácti obcí. „Ještě v roce 1989 jsme jako republika byli soběstační ve výrobě potravin. Od té doby se však zemědělská produkce snížila o neuvěřitelných 45 %. Absurdní je, že ve státech tzv. staré patnáctky o 35 % stoupla,“ konstatuje Vašina, který už má dost politiků a jejich přezíravého postoje. „Pokud by někdy měla být třetí světová válka, tak to bude kvůli vodě a potravinám. Nepochopím, že cílem ČR má být 120 000 ustájených krav. S takovou podporou, jakou dnes my zemědělci máme, je časem vybijeme úplně, protože rentabilita výroby mléka je neúnosná, “ řekl Vašina. (Pozn.: ještě v roce 1990 bylo v České republice kolem milionu krav a nebyl žádný větší problém s produkcí mléka). Podle podkladů, které získali novináři od předsedy ZD Sloupnice, je vidět, jak se místní snaží snižovat náklady. Nebýt pestré činnosti střediska mechanizace, které poskytuje služby v podobě pneuservisu, kompletní údržby motorových vozidel, nákladní automobilové dopravy, prodeje náhradních dílů traktorů a zemědělské techniky a dalších činností, byla by situace 150 kmenových pracovníků druž-

5

stva daleko tíživější. I v moderní družstevní stáji s kravami, které jsou čisté, nechají se poplácat a podrbat, aniž se bojí uhození, je cítit určité napětí. Na otázku, jaká je návratnost čtyřmilionové investice do dojicích automatů, ředitel družstva Jaroslav Vaňous jen krčí rameny. „To dnes čistě záleží na ceně mléka. Ta je i u nás mizerná a nekryje náklady,“ uvádí. Novináři obdivují, jak krávy bez problému chodí na dojení, a kdyby bylo po jejich, nechají si odebírat mléko snad pořád. Dokud prostě ty dobré granule budou padat, tak by to zkoušely, ovšem to by ale čtečka kódů z jejich obojku nesměla zjistit, že už nemají nárok a jednoduše je z dojírny nevypakovala. Naštěstí mají ještě drbátka, tak se přesouvají k nim. „Když je to tady všechno tak prodělečné, proč raději nedovezeme potraviny třeba z Brazílie?“ ptal se provokativně jeden z novinářů. Zkoušel naštvat tajemníka Zemědělského svazu Martina Pýchu, ten však za otázku poděkoval. Vysvětlil, že to nejsou vzdálenosti, které dovozům nejsou až tak nakloněné, je to snaha udržet na venkově za-

městnanost a chránit si i určitou soběstačnost v potravinách. „Nemusí jít jen o válečný konflikt, je to řada dalších náhle vzniklých překážek, které by při neschopnosti vyprodukovat si část potravin doma způsobily kolaps a časem hlad,“ dodal Pýcha. Premiéra dvou pomazánkových másel S tím souhlasil i ředitel Choceňské mlékárny Petr Marek. Potvrdil, že současná cena mléka je skutečně pro zemědělce likvidační. „Sám s denním příjmem 50 000 litrů mléka ke zpracování nic na ceně nezměním,“ řekl. I ostatní české mlékárny ale postupně docházejí k názoru, že mírný růst farmářské ceny je nezbytný a začaly s ním. Petr Marek dal novinářům ochutnat dvě choceňské novinky – pomazánková másla s vanilkou a čokoládou. Tím nepřímo došlo k jejich premiéře. Každý, kdo ochutnal, chtěl znát cenu a kde lze tento výrobek koupit. Jen v jednom supermarketu nebude, tam měla jít cena neúměrně dolů a to ředitel odmítl. Na kvalitu zásadně nesáhne a jít tak dolů s cenou nelze. To by své vý-

1

2

3

6

robky dostal na nechtěnou úroveň „opékáčků“, alternativních náhražek sýrů na bázi rostlinného oleje a potravin, které snad nasytí, ale nechutnají. Cesta se vydařila a o postřezích novinářů si mohli druhý den přečíst lidé ve všech regionech ČR. I radní Václav Kroutil z pardubického magistrátu si tuto akci pochvaloval a novináři zase ocenili jeho bezprostřednost a znalosti, s nimiž jim v provoze dokázal vysvětlit vše, na co se ptali. Text a foto: Eugenie Línková Popisky k fotografiím: 1. Smutný pohled do prázdných stájí soukromého zemědělce Miloslava Černého 2. V ZD Sloupnice se novináři zajímali o pohodu zvířat 3. Dojnice v ZD Sloupnice nepohrdly ani soustem nabízeným šéfredaktorkou Eugenií Línkovou 4. S ředitelem ZD Sloupnice Jaroslavem Vaňousem (vpravo) hovoří zastupitel Pardubického kraje Václav Kroutil (vlevo) 5., 6. Diskuze novinářů se zástupci ZD Sloupnice proběhla ve stáji i v kanceláři

Mlékárenství

11. prosince 2009

7

Petr Marek: Stát by měl zemědělcům garantovat existenční podmínky V listopadu uspořádal Zemědělský svaz ČR exkurzi novinářů na dvou farmách a v mlékárně, aby si mohli přímo v praxi ověřit, v čem je největší problém producentů mléka. Osm novinářů se tak podívalo do dvou stájí na Pardubicku a nakonec přišlo i setkání s Petrem Markem, ředitelem Choceňské mlékárny.

V listopadu jsme rozšířili nabídku o sladká ochucení čokoládou a vanilkou, což ocení zvláště děti. Vývoj nových výrobků a stálé rozšiřování nabídky je jedinou cestou, jak posilovat postavení na trhu bez neustálého snižování prodejní ceny výrobků.

N

ovinářům řekl, že farmářská cena nemůže dlouho stagnovat na úrovni, na níž se v posledních měsících drží, a proto i on počítá s mírným růstem ceny. Má se zemědělci dobré obchodní vztahy a ví, že bez nich by pro české mlékárny nastal problém s dovozem mléka. Choceňská mlékárna má svozný rajón v oblasti příznivé chovu skotu a jednou z nosných výrob je produkce pomazánkových másel.Těch se také týkala první otázka rozhovoru. V listopadu jste uvedli na trh nové druhy pomazánkového

INZERCE

Ředitel Choceňské mlékárny Petr Marek představil nové druhy pomazánkových másel Foto Eugenie Línková másla. Můžete přiblížit, o jaké výrobky jde? Letos jsme úspěšně uvedli na trh nové druhy pomazánek na bázi pomazánkových másel a jogurtů pod značkou Fit Line. Výrobky snoubí vynikající chu-

ťové i užitné vlastnosti choceňského pomazánkového másla a choceňských smetanových jogurtů a navíc obsahují pouze 20 % tuku. Získali jsme významná ocenění jako Výrobek roku 2009 a Mls Pardubického kraje.

Jaký podíl z výroby tvoří export? Co a kam vyvážíte? Exportní síla mlékárny je prozatím slabá. Vyvážíme, včetně sušeného mléka, přibližně 6 % produkce. Pomazánková másla do Polska, Německa a na Slovensko, jogurty na Slovensko a sušené odstředěné mléko mimo státy EU. Důvodem je malá konkurenceschopnost. V rozvinutých zemích EU nejsme schopni naši značku – bez mimořádně drahé reklamy, a na tu nemáme – umístit na trh. V ostatních zemích jsme většinou pro vysokou cenu nezajímaví. Sušené mléko není tím správným artiklem, je pro nás nutným zlem, prostřednictvím něhož realizujeme mléko z nevyrovnaného vnitřního trhu. Kde vidíte hlavní příčiny nízkých cen mléka a co by pomoh-

lo situaci řešit? Kdo je podle vás za situaci v ČR zodpovědný? Příčin nízké ceny u mléka je několik. Především je to nízká konkurenceschopnost evropských mlékařů na světových trzích. Ceny sušeného mléka a másla, hlavních exportních komodit, dlouhodobě klesly pod úroveň realizace nákupní ceny mléka ve výši 5 Kč za litr. Následkem toho se mlékárny snažily o lepší realizaci mléka prostřednictvím většího prodeje výrobků na vnitřním trhu. Snížily ceny výrobků

a roztočily cenovou spirálu, čehož ochotně využily obchodní řetězce. Zároveň mlékárny v celé Evropě snížily nákupní ceny mléka s vědomím, že zemědělci nemají jinou možnost, než na

snížení přistoupit. Vliv na výši ceny rozhodujících mléčných komodit obchodovaných na světových trzích má různá dotační a intervenční politika jednotlivých států a spekulace obchodníků. Bohužel se tyto vlivy dají těžko odstranit. Musíme však najít nástroje, které umožní dobrým chovatelům a výrobcům mléka přežít období, kdy prodejní cena mléka klesne pod úroveň přímých nákladů. Stát, vláda, respektive ministerstvo zemědělství, by mělo znát rozsah společensky užitečných výrobních kapacit zemědělství v České republice. Mělo by též odpovídat za to, že v období zhroucení trhu pomůže zemědělcům cenovými nástroji toto období překonat. Zvláště v chovu dojnic je to důležité. Stát tedy nikdy nebude garantovat minimální nákupní ceny mléka, ale měl by dobrým chovatelům garantovat základní existenční podmínky po přechodné období, umožňující zachovat společensky potřebný rozsah výroby mléka v České republice. Eugenie Línková

8

Mléčná produkce

11. prosince 2009

Co s kvótou, když s mlékem končím? Otázku, jak dál naložit s mléčnou kvótou, si klade dnes mnohý zemědělec, který už dál nevydržel produkovat mléko pod úrovní nákladů a nechtěl setrvale zadlužovat rodinu. Existence kvót a pravidel, která jejich příděl doprovázejí, nejsou ostatně jasná většině národa, a tak jsme několik otázek položili předsedovi Zemědělského svazu ČR Ing. Miroslavu Jirovskému.

V souvislosti se vstupem ČR do EU neminulo udílení kvót na produkci mléka ani české farmáře. Znamená to, že národní kvóta na zhruba 2,7 miliardy kg mléka se rozdělila mezi producenty? V současném kvótovém období po několika úpravách po vstupu do EU má ČR přidělenu mléčnou kvótu pro dodávky ve výši 2,785 milionů tun a pro přímý prodej 7286 tun (tj. pro prodej mléka přímo z far my). K 1. 4. 2009 bylo rozděleno mezi 2299 chovatelů dojnic celé množství mléčné kvóty mimo 23 520 tun, které je v celostátní volné rezervě. Tato rezerva je určena k navyšování a přerozdělování mléčných kvót stávajícím nebo stanovení novým chovatelům. Za období členství v Evropské unii skončilo do 1. 4. 2009 s výrobou mléka 651 chovatelů. Pokuta se platí za nesplnění kvóty, ale i za její překročení. Kolik to je v obou případech? Podle stávajících pravidel se platí dávka z celostátního překroče-

ní ve výši 27,83 eurocentů za každý kilogram nad mléčnou kvótu. V současné době je povoleno saldování na celostátní úrovni. Letos se za období od 1. dubna do 30. září mléčná kvóta neplní o 4,2 % a od července se plnění stále snižuje. Proto nepředpokládáme, že letos bude kdokoliv z chovatelů platit dávku z překročení. Za neplnění mléčné kvóty není finanční sankce. Pokud zemědělec z nějakého důvodu skončí s produkcí mléka, je jeho povinností svou kvótu dál nabídnout a zpeněží ji? Kolik se platí nebo platilo za kvótu řekněme sto litrů? Povinností chovatele dojnic, který ukončuje produkci mléka, je toto oznámit na SZIF (dále „fond“), který zahájí správní řízení o odejmutí kvóty na 24 měsíců a kvóta mu bude 24 měsíců dále držena v nesnížené výši. V této době může chovatel požádat o obnovení produkce a kvóta mu bude v nezměněné výši znovu přidělena.

Pokud chovatel přeruší produkci mléka z důvodu zásahu vyšší moci (BSE, IBR, atd.) nebo ji dočasně sníží (rekonstrukce stájí, dojírny,...) a tyto důvody fondu oznámí a doloží a kvótu nesplní minimálně na 70 %, nepřistoupí fond na konci kvótového roku k jejímu snížení. To platí i pro další kvótový rok. Musí být však doloženo, že nejde pouze o spekulativní postup. V tomto období může kvótu také převést jinému chovateli v České republice. Jestliže chovatel výrazně neplní mléčnou kvótu, může být vyzván fondem, aby sdělil důvod, proč nedodává mléko. Pokud nereaguje, je na konci kvótového roku fondem posouzeno plnění kvóty. Pokud ji chovatel splnil minimálně na 70 %, je mu kvóta v nezměněné výši převedena do dalšího kvótového roku. Pokud tuto kvótu nepřevede jinému producentovi a nebo neobnoví produkci mléka, je mu po uplynutí kvótového roku celá kvóta odejmuta do volné rezervy státu. Splnil-li chovatel kvótu na 70–100 %, tak na výši kvóty se pro další období nic nemění, splnil-li kvótu pod 70 %, je mu kvóta snížena bez náhrady do dalšího kvótového období o celou nesplněnou část a převedena do volné rezervy státu. Převody kvót mezi chovateli dojnic v ČR jsou možné, cena je určena dohodou. Převod je platný po převedení změny v evidenci fondu. Z převáděného množství kg se 15 % odečte a převede do volné rezervy státu. Zpeněžení mléčné kvóty v této době má minimální šanci,

Ing. Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu ČR v minulém období byla cena i několik korun za kg. Pokud by zemědělec neprodal nebo nedal kvótu jinému producentovi, znamená to, že ji dál musí plnit? Musel by si někde mléko koupit? Neplní-li zemědělec kvótu, není pokutován, pouze o kvótu může bezplatně přijít. Proč a jak v prodeji kvót figuruje stát? Veškerou evidenci o přidělených kvótách za stát provádí SZIF. Stát zodpovídá pouze za změny v evidenci mléčných kvót a rozdělování volné rezervy. Převody kvót mezi jednotlivými zeměmi EU nejsou povoleny. V současné době jsou kvóty bezcenné, takže se dávají (ne-

prodávají). Přesto se říká, že zemědělec nabídne kvótu k odkupu státu. Co to znamená a co bude dělat stát s kvótami, které nikdo nechce? Nabídka odkupu kvót státem byla poprvé zmíněna evropskou komisařkou pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer-Boel po zasedání Rady ministrů. Bližší podrobnosti nebyly zveřejněny. Jelikož by se mělo jednat o dočasném odnětí a placení z národních zdrojů, je to řešení pro nás nepřijatelné. Nerozdělené kvóty zůstanou státu ve volné rezervě. Fond je může kdykoliv později znovu rozdělit. Zatím nelze prodat kvótu jinému státu. Počítá se s tím? Zásadně nesouhlasím s převodem kvót mezi státy EU.

Vy sám byste se rád kvót zbavil a fandil byste evropskému trhu bez kvót? Důsledkem stávajícího postupu je živelné a nerovnoměrné snížení stavů dojnic. V současné době nelze systém kvót zrušit, došlo by k vysokému přerozdělení produkce mléka mezi zeměmi Evropské unie. Evropská komise měla provést snížení kvóty o 5 %, a tím nejdříve vyrovnat poptávku s nabídkou, když zrušila v polovině roku 2007 podporu exportu. Tímto způsobem by se předešlo mléčné krizi a nerovnoměrné likvidaci mléčných krav mezi jednotlivými státy. Nyní o udržení či likvidaci chovů dojnic rozhoduje ekonomická síla národních rozpočtů, ze kterých jsou či nejsou chovatelé podporováni. Tak dochází k tomu, že se likvidují dojnice zejména v nových členských zemích Evropské unie. Myslím si, že po odstranění přebytků mléčných výrobků v Evropské unii nebudou muset kvóty být, ale vzhledem k charakteru produkce mléka určitá regulace výroby ano, např. formou meziprofesních dohod mezi chovateli, zpracovateli, obchodníky a státem. Tak je to nyní ve Francii. Výhledová studie MZe počítá s dalším snižováním stavu krav až na možných 130 000 kusů. Není to přímo hřích vybít si takto stavy a nemít možnost produkovat to, čemu se u nás vedlo a byli jsme nad evropským průměrem? Tato studie již neplatí a je to dobře. Eugenie Línková

INZERCE

Hit roku 2010: automaty na prodej farmářských produktů Dokončení ze strany 1 K tomuto kvalitnímu mléku nabízíme také sady s kulturami či syřidly na výrobu těchto produktů. K automatům na mléko, „mléčným barům“, jak jim přezdíváme, nabízíme také automaty na prodej plastových či skleněných lahví. Dále automaty na prodej ostatních farmářských produktů např. vajec, sýrů, jogurtů, jablek, brambor, cibule, máku či mouky, a také automaty na masné výrobky. Všechny tyto automaty jsou programovatelné a nastavuje se na nich trvanlivost produktů tak, aby byl spotřebitel chráněn. Takže zemědělci mají možnost nabízet nejvyšší kvalitu svých produktů, a to 24 hodin denně a 365 dní v roce spotřebiteli, který má dle našeho názoru nárok na nejvyšší kvalitu. Zároveň se přímým prodejem dostává zemědělec k mar-

Ředitel společnosti TOKO Tomáš Kořínek ži zpracovatele a obchodu, což umožní rozvoj zemědělských farem a podniků. Na výstavu techniky nepřijeli lidé jen za stroji. Nejednoho návštěvníka nalákal jeden z bodů pozvánky, jímž byla nabídka nových forem prodeje potravin a jejich perspektivy. Můžete vysvětlit, o co jde? Nová forma prodeje vyplývá z technologických možností automatů, které jsme vypracovali

ve společnosti TOKO ve spolu- din, obalovou techniku, mediálpráci s italskými, španělskými, ní osvětu, internetový web Tmšvýcarskými, slovenskými a čes- léko.cz. Systém je určen všem, kými firmami. Je to opravdu roz- kdo mají kvalitní produkty sáhlý projekt s velkými perspek- a chuť vydat se na novou cestu tivami. Jeho základní podmín- zemědělství, to je produkce kou na začátku bylo dodržet a dodávka vysoce kvalitních nejvyšší úroveň hygieny, kvality a čerstvých potravin našim záa úrovně obchodu tak, aby spo- kazníkům, kterých je mimochotřebitel neměl pochyb o kvalitě dem deset milionů a každý den nabízených produktů a přede- snídají, obědvají a večeří. vším jeho čerstvosti. Například Eugenie Línková mléko není starší než 23 hodin, jinak je přístroj automaticky zablokován. Teplota je udržována v rozmezí 4–8 °C. Tyto hodnoty jsou neustále monitorovány, ukládány a přenášeny na počítač nebo mobilní telefon. Součástí projektu je řízený marketing, který nabízíme našim uživatelům, a to od řízených soutěží, šťastných ho- Napouštění mléka z automatu

Mlékárenství

11. prosince 2009

9

Vlajkovou lodí Moravia Lacto jsou přírodní sýry Na českém trhu patří společnost Inter Lacto k těm známým a její mléčné výrobky jsou u spotřebitelů velmi oblíbené. Ve společnosti působí tři mlékárny, pod lupu jsme si tentokrát vzali jednu z nich, firmu Moravia Lacto se sídlem v Jihlavě. Ředitele této mlékárny, ing. Zdeňka Koška, jsme se optali na aktuality těchto dní. Na jaký sortiment klade jihlavská mlékárna důraz a co v jejím programu tvoří největší podíl produkce? Produkci naší mlékárny lze rozdělit do tří základních skupin. Jde o výrobu přírodních tvrdých sýrů, výrobu čerstvých mléčných výrobků a o produkci sušených výrobků. Objemově tvoří největší obrat skupina přírodních sýrů. Jde zhruba o polovinu produkce. Zbylé dvě skupiny mají stejný podíl. V současnosti je možné říci, že se snažíme rozšířit náš podíl na českém trhu především v sortimentu čerstvých mlék a kysaných nápojů. Zejména v uplynulém pololetí se krize neblaze podepsala i na

INZERCE

potravinářství a zemědělství. S čím se nyní musíte přednostně vypořádat a jak řešíte dopady krize? Strategie společnosti je zaměřena na minimalizaci výroby komodit, jako je sušené mléko a sýry na export, které podléhají světovým cenám na komoditních trzích a současná úroveň těchto cen negativně ovlivňuje hospodaření firmy. Snažíme se tedy o realizaci našich výrobků na tuzemském trhu v maximální možné míře. Zároveň jdeme cestou snižování výrobních nákladů především v energetické oblasti a v optimalizaci výrobních procesů z hlediska organizace výroby.

obchodních vztahů mezi zpracovatelem a obchodem? Zákon zcela určitě uvítáme. Tento právní doklad chybí při jednáních s obchodními partnery. Obdobný zákon existuje například ve Francii a zkušenosti s ním jsou pozitivní. Je však třeba říci, že není všelékem a bude nutné na něm dále pracovat tak, aby jeho užití bylo ku prospěchu rozvoje obchodních vztahů a aby byl ve svých důsledcích přínosem i pro konečného spotřebitele.

Na jaké výrobky, které jste v poslední době dodali v rámci inovací na trh, jste nejvíc pyšní? Jde o výrobky, které získaly ocenění odborné i laické veřejnosti. V roce 2008 jsme získali Zlatou Salimu za tavený uzený sýr Exelent. V roce 2009 bylo Mlékárenským výrobkem roku oceněno naše Čerstvé mléko 1,5%. Potravináři spolu se zemědělci mají zájem co nejlépe propagovat domácí mlékárenskou produkci. Jaké formy nabídky a propagace se vám nejvíc osvědčily? Prakticky všechny naše hlavní výrobky mají označení Klasa. Zjistili jsme, že se již začíná projevovat tendence, že českého spotřebitele zajímají české výrobky, které svou kvalitou a chutí splňují jeho představy. Snažíme se v rámci této strategie propagovat naše výrobky na regionálních i celorepublikových výstavách a akcích.

Poslaneckou sněmovnou prošel zákon o tržní síle maloobchodu, jímž by se měla regulovat především doba splatnosti za zboží odebrané řetězci a nemělo by docházet k prodeji potravin za nižší ceny, než za jaké je řetězce nakoupily. Pozitivně se k zákonu postavili i senátoři, prezident Václav Klaus jej však svým vetem zatím pozastavil. Uvítali byste tento zákon a bude Mnohé výrobky mlékárny Moravia Lacto se pyšní mít vliv na zlepšení i národní značkou kvality Klasa Foto archiv ML

Jak dbá vaše mlékárna na životní prostředí? Kromě investic do technologie čistírny odpadních vod se

Ing. Zdeněk Koška, ředitel mlékárny Moravia Lacto snažíme, aby mlékárna ve svých důsledcích co nejméně zatěžovala okolí. Novým opláštěním sušárny jsme snížili hluk, který byl nepříjemný pro blízkou bytovou zástavbu. Zajišťujeme v maximální možné míře třídění odpadů. Snažíme se i o minimalizaci jejich množství, což jednak méně zatěžuje životní prostředí a zároveň to má pro nás i ekonomický přínos.

Foto archiv ML

Svozný rajon mlékárny zasahuje do oblasti Vysočiny, kde jsou krásné a zdravé pastviny. Využíváte této výhody i k výrobě některých produktů s cedulkou Bio? V současné době biovýrobky nevyrábíme, ale v rámci inovací v naší společnosti již o podobných produktech nějakou dobu uvažujeme. Eugenie Línková

10

Země živitelka

11. prosince 2009

Ohlédnutí za 36. agrosalonem Země živitelka Už po šestatřicáté se v poslední srpnový čtvrtek otevřely brány mezinárodního agrosalonu Země živitelka na českobudějovickém výstavišti. O hodinu později veletrh zemědělství, potravinářství a českého venkova v Pivovarské zahradě slavnostně zahájil prezident Václav Klaus.

N

a šestidenní výstavě se letos v Českých Budějovicích na ploše 36 318 m2 představilo 618 firem, což je více než vloni. „Přestože se všude skloňuje slovo krize, přihlásilo se nám o 80 firem více. Roste i počet vystavovatelů ze zahraničí, například

z Polska. Hledají totiž nové trhy pro své výrobky,“ pochvalovala si ředitelka výstaviště Marcela Payerová. Letos přijelo 23 vystavovatelů z různých koutů světa. Kromě států sousedících s ČR měly na Zemi živitelce své zastoupení také Finsko, Dánsko, Francie nebo USA. Cílem agrosalonu bylo představit nejnovější trendy související s životem a prací na venkově. S činností Místních akčních skupin a Spolku pro obnovu venko-

Jedním z nejoblíbenějších dnů na výstavišti je každoročně sobota, kdy zemědělci slaví Národní dožínky. Letos se jich zúčastnil i předseda vlády Jan Fischer s chotí. Foto Eugenie Línková

va se zájemci seznámili v pavilonu R1. Letos poprvé se veletrh více zaměřil i na propagaci místních potravin. Projektu Český výrobek na českém trhu byl vyčleněn celý pavilon H. Lidé tam našli kvalitní výrobky, které získaly ceny v regionálních potravinářských soutěžích, jež pořádají regionální a okresní AK. Jižní Čechy zastoupila značka Chutná hezky, Jihočesky. Své speciality nabídlo na výstavišti i dalších osm krajů. „Cílem je upozornit návštěvníky, že je rozumné kupovat kvalitní české potraviny,“ uvedla Payerová. Mnohé bylo možné také ochutnat. Do Českých Budějovic navíc letos přijela představit své produkty dvacítka vinařů především z Čech a Moravy. Eugenie Línková

Národní dožínky 2009 Ocenění Zlatý klas získalo 11 exponátů D

ožínky byly vždy, po staletí, výjimečnou událostí, časem díkůvzdání živitelce zemi a oslavou práce rolníka a jeho stavu. Práce krásné, ale těžké, vyčerpávající, ale i posilující. Oslavou, která nemá v ostatních rezortech srovnatelné paralely. To proto, že jsme přímo spojeni s půdou, kterou od pradávna obděláváme a vzděláváme. Živíme národ a udržujeme krajinu, která je naším společným domovem, krásnou českou a moravskou zemi, ve které je nám dobře, která má slavnou historii. V dnešní den Národních dožínek je třeba na tuto historii vzpomenout, neboť to jsou naše kořeny. Vycházejí zde z půdy a území. Jsou dokonce starší než naše státnost a sahají až do 5. století, příchodu slovanských kmenů. První kronikář Kosmas o tom píše: „Přišli do země nikomu nepoddané, zvěří, rybami a ptactvem oplývající. Došli k hoře Říp a rozhodli se, že se tu usadí a zemi pojmenovali podle svého vůdce Čecha.“ Už od té doby se na našem území pěstovala pšenice, ječmen, oves a proso, z luštěnin hrách, čočka a vikev. Naši předci chovali skot, prasata, ovce, kozy, slepice a v malé míře i koně. Půda byla obdělávána zhruba do výšky 300 metrů nad mořem. Ano, to jsou naše kořeny. Je třeba, abychom si jich byli vědomi, byli na ně hrdi a neskláněli se před nikým. Tedy ne betonové skanzeny nákupních a logistických center, ale rodící půda je základem. Půda rodící po tisíce let, je-li dobře obdělávaná. My, bohužel, se jí tak lehce a snadno zbavujeme. Přijde doba, kdy nám bude chybět.

Letošní žně dopadnou dobře. Výnos bude kolem 5,1 t/ha. Nejvyšší výnos, 6 t/ha, dosáhl Olomoucký kraj, jehož základem je úrodná Haná. Výnos je tedy dobrý, horší je to však s cenou obilí. Vloni jsem na tomto místě vyslovil přání, aby se cena obilí zvýšila na rozumnou úroveň. Stalo se ale bohužel něco jiného. Cena obilí se vrátila na úroveň před třiceti lety. Je to velmi vážná věc, protože po mléku přichází krize další hlavní komodity českého zemědělství. Řádově to bude hodně přes 10 miliard korun. Věřme ale, že je to dočasný stav. Co však dočasný stav není, jsou nízké stavy hospodářských zvířat. Značná část úrody nemá užití a jsme tak vydáni napospas evropskému trhu. Tato strukturální nerovnováha českého zemědělství se zásadními dopady do ekonomiky farmářů je výsledkem letité defenzivní a lehkovážné agrární politiky. Dovolte mi pro ilustraci sáhnout opět do historie. Kronika praví, že na sklonku 15. století se na pěti dvorech třeboňského panství chovalo v přepočtu 70 VDJ skotu na 100 ha půdy. Naše dnešní číslo je poloviční. Vážený pane předsedo vlády, dovolte, abych Vám jako nejvyššímu hospodáři státu předal symbol naší práce, který se přenáší po staletí z generace na generaci – s láskou upletený dožínkový věnec z polí české země. Vážený pane ministře zemědělství, dovolte, abych i Vám, svému rezortnímu šéfovi, předal tento vzácný dar. Jan Veleba, prezident AK ČR, na Národních dožínkách 29. srpna 2009

Ocenění Zlatý klas za nejlepší exponát si z agrosalonu Země živitelka odvezlo 11 vystavených výrobků. Porota vybrala vítěze mezi 24 přihlášenými výrobky v pěti kategoriích. Zlatý klas s kytičkou za ekologický výrobek získal Dědečkův med od firmy Včelpo.

V

kategorii Rostlinná výroba udělila porota ocenění Zlatý klas firmě Vesa Velhartice za odrůdu brambor Bella. V živočišné výrobě odborníci

Ve stánku Zelinářské unie se nabízely i pravé rychlokvašky ocenili společnost ZOD Němětice a družstvo Agra Březnice, oboje za kolekci plemenných jalovic. V kategorii mechanizace převzaly cenu firma

Kouzlo Národních dožínek doplnila lidovkami skupina Moravanka

Zetor Trade za univerzální kolový traktor Zetor Proxima Power 105 a firma Phoenix-Zeppelin za pásový traktor Challenger MT 765C. Kategorie

potřeby služby zemědělství zůstala letos bez ocenění. Za potravinářství a zpracovatelský průmysl získalo Zlatý klas pět výrobků. ZŘUD-Masokombinát Písek CZ si odváží cenu za Dunajskou klobásu, Masokombinát Plzeň za Staročeskou klobásu. Dále v této kategorii odborníky zaujal Valašský frgál – Natura Pure, na kterém pracovalo Pekařství Valašské frgály v součinnosti s katedrou výchovy ke zdraví pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Oceněna byla také Palírna u Zeleného stromu za Režnou jubilejní 35 % a firma Voma za Božkovu klobásu. (egi)

Sokolníci tvoří tradičně čelo dožínkového průvodu

3x foto Eugenie Línková

MINIANKETA

Otázka: Je zemědělství „zlatý důl“? Jan Hanek

Jiří Jakeš

Vladislav Hájíček

Ing. Radek Boška

Zdeněk Houška

soukromý zemědělec, Mirochov

soukromý zemědělec, Staré Prachatice

předseda družstva Agra Březnice

předseda představenstva Pivkovice, a. s.

předseda družstva Skalka, Lipí

Choval jsem dojnice, ale s tím jsem už skončil. V současné době se zabývám především rostlinnou výrobou. V zemědělství se po ekonomické stránce nevyplatí podnikat, pokud vás u toho nedrží nějaký vztah.

Zabývám se chovem krůt, nosnic a brojlerů. Ztrátovost mám zhruba dvě procenta. Když je ztrátovost větší, třeba kvůli nemocnosti, mám problém. Rozhodně není doba na to, aby někdo se zemědělstvím začínal.

Podle mne je práce v zemědělství služba venkovu. Vždy jsem si myslel, že jde o svobodné podnikání. To už si však nemyslím. Protože jsem ale konzervativní a mám vztah k přírodě, tak neměním.

Podnikání v zemědělství se dnes věnují jen fandové a dobrodruzi. Pro českého zemědělce je důležité, aby měl srovnatelné podmínky jako zemědělec v EU, a to bohužel kvůli našim politickým vyjednavačům nemá.

Dnes v zemědelství nestojí za to podnikat, protože není jediná komodita, jejíž výroba je rentabilní. Veškeré komodity děláme pod jejich výrobními náklady. Letos bude ztráta opět činit miliardy korun.

Země živitelka

11. prosince 2009

Po soutěžích pomůže v propagaci marketingový fond Od čtvrtka 27. srpna do úterý 1. září přivítal 36. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka nejen 23 zahraničních firem ze 17 zemí, ale také přes sto tisíc návštěvníků. Ti se přišli nejen poučit, ale i vstřebat atmosféru zajímavé podívané, ochutnat občerstvení u stánků a letos poprvé okoštovat regionální speciality v pavilonu H, kde se na jedné velké ploše prezentovalo sedm krajů ČR s nejlepšími potravinami, vítězi soutěží pořádanými Agrární komorou ČR.

J

ak prezident AK ČR Jan Veleba prozradil na tiskové konferenci během veletrhu, vše začalo soutěžemi zviditelňujícími kvalitní české potraviny. Každý region soutěží již třetím, některé už čtvrtým, rokem o nejlepší krajové speciality. V současné době přistoupila Agrární komora ČR k další akci. Založila marketingový fond, z jehož prostředků chce financovat kampaň propagující

české potraviny. Z každého litru mléka se do fondu odvede jeden haléř. Dále jsou to i projekty, jimiž lze získat peníze z evropských fondů na propagaci regionálních potravin. Tím se AK snaží získat miliony korun a již nyní

V pavilonu H s vítěznými regionálními potravinami zastupovalo Pardubický kraj svými specialitami i Štěfanovo pekařství 2x foto Eugenie Línková

se rozhoduje o cíleném zviditelňování mléčných výrobků. Mléko jako komodita je na tom totiž nejhůř, farmářská cena je pod výrobními náklady a řada zemědělců již s chovem dojných krav skončila. Omezení produkce

Letos poprvé se na Zemi živitelce ve dvou velkých halách prezentovaly vítězné regionální potraviny vzešlé ze soutěží pořádaných krajskými a okresními agrárními komorami.

Během agrosalonu Země živitelka se letos poprvé uskutečnil slavnostní večer venkova. Na jeho organizaci s ochutnávkou regionálních specialit se podílely Místní akční skupiny, Spolek pro obnovu venkova a Agrární komora ČR.

J

Večer venkova společně zahajovali (zleva) František Wintr za Národní síť MAS ČR, Eduard Kavala za SPOV a Jan Veleba, prezident Agrární komory České republiky Foto Eugenie Línková

oblíž Pivovarské zahrady byla i hala Místních akčních skupin, kde regiony představily zajímavé nabídky pro turisty, ochutnávky místních specialit a ukázky prací místních umělců a živnostníků. Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška se následně netajil tím, že byl návštěvou obou pavilonů nadšen. „Venkov žije zajímavými aktivitami a my mu chceme pomoci v přípravách na další projekty,“ svěřil se nám. Přiznal, že ač měl na Zemi živitelce mnoho povin-

ností a zastavení, oba pavilony si patřičně vychutnal. Nejméně dvě hodiny si vše pečlivě prohlížel a získal tak cenné podklady pro další jednání jak se zástupci SPOV tak i MAS. Během října se ministr Vondruška setkal i s Janem Velebou a chválil tuto významnou aktivitu jednotlivých agrárních komor a jejich zástupců. Podle něj věc prospívá zaměstnanosti regionů, kde tyto potravinářské firmy působí a má dopad i do cestovního ruchu při představování místních specialit. Ty lze podle slov Rostislava Vondrušky představovat prostřednictvím Czech Tourism i na jednotlivých akcích v různých zemích světa, kde se Česká republika prezentuje se svými krásami i kulinárními zajímavostmi. (egi)

mléka má nesporně vliv i na zpracovatelský průmysl, a tak chce Agrární komora ČR tomuto nežádoucímu trendu bránit. Mimo jiné i propagací zdravých a kvalitních českých mlékárenských výrobků. (egi)

Večer na výstavišti patřil venkovu a jeho aktivitám

eště před dvěma roky se tyto tři společnosti příliš k sobě neměly a zdálo se, jakoby soupeřily o přízeň evropských projektů, z nichž plynou značné prostředky na rozvoj venkova. Postupně se ale začaly pořádat vzdělávací semináře, na nichž se nynější

Ministr Vondruška ocenil soutěže o nejlepší regionální potraviny

P

Vlastimil Vaněk, ředitel OAK Jihlava, s Ludmilou Holadovou, ředitelkou KAK Ústí nad Labem na stánku Vysočiny a Ústeckého kraje

11

partneři stále víc přesvědčovali, že jim vlastně jde o společnou věc a táhnout za jeden provaz je nezbytné. Poprvé tak zahajovali společně Večer venkova představitelé tří významných organizací, které na lepší vzhled venkova, jeho zaměstnanost a dobré živobytí mají značný vliv. Reprezentovali je za SPOV Eduard Kavala, za Národní síť MAS ČR František Wintr a za AK ČR Jan Veleba. Během večera se jedlo, pilo, hodovalo a zástupci venkova si vyměňovali názory na jednotlivé projekty a hovořilo se o dalších možných aktivitách. (egi)

V pátek se na Zemi živitelce konala tisková konference ministerstva pro místní rozvoj, na níž vystoupil ministr Rostislav Vondruška (vlevo) s tiskovým mluvčím Martinem Ayrerem.

Premiér Jan Fischer v pavilonu Spolku pro obnovu venkova a Místních akčních skupin u tabule se soutěží Vesnice roku 2x foto Eugenie Línková

OSOBNOSTI NA AGROSALONU

4 1

2

3

4x foto Eugenie Línková

1. Zprava: Jiří Hrbek odpovědný na ČSÚ za sběr dat k zemědělství, náměstek ředitele ÚZEI Josef Vozka a předseda ZS ČR Miroslav Jirovský. 2. Prezident Slovenské zemědělské a potravinářské komory Milan Semančík s chotí (uprostřed), vlevo ředitelka RAK Jihočeského kraje Hana Hricová 3. Prezident AK ČR Jan Veleba poděkoval ředitelce budějovického výstaviště Marcele Payerové za velmi dobře zorganizovaný agrosalon 4. Zleva: bývalý ministr zemědělství Miroslav Toman a ředitelka výstaviště Marcela Payerová při setkání s ministrem zemědělství Jakubem Šebestou a premiérem Janem Fischerem

12

Rozhovor

11. prosince 2009

Je mi líto, že se musím vyjádřit, že vůbec nic. Halasně publikované neformální zasedání rady ministrů počátkem června v Brně mělo být vyvrcholením našeho předsednictví. Závěr třídenní schůzky se nedá shrnout ani do věty, která se u neúspěšných jednání používá – „dohodli se, že se dohodnou“. Řeč je o nastolení konečně rovných podmínek mezi novými a starými zeměmi, chcete-li odstranění diskriminace nových zemí, po roce 2013. Troufám si odhadnout, že v tomto případě by byl výsledek stejný i v případě, že by nepadla vláda a předchozí ministr zemědělství Petr Gandalovič předsednictví rady ministrů dotáhl.

Prezident Agrární komory ČR

Jan Veleba:

V jednom rozhovoru jste řekl, že eurokomisařka pro zemědělství a rybolov Mariann Fischer-Boel je „...zosobněním dvoukolejné zemědělské politiky EU.“ Můžete nám říct, v čem tato dvoukolejnost spo-

Kdybychom zrušili dotace všem, čeští zemědělci by jistě v konkurenci uspěli Pokud si kdokoliv chce osvěžit výroky prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby, stačí si na vstupní stránce monitoringu českého tisku zadat heslo Veleba. Buď naskočí stať věnovaná prezidentu Agrární komory ČR, nebo fotbalistům Tomáši či Romanu Velebovi. Skóre četnosti je v tomto případě výrazně ve prospěch Jana Veleby. Pár z jeho výroků si připomeneme formou otázek a odpovědí. Jak si na tom stojí čeští zemědělci v porovnání s evropskými kolegy? Nedávno jsme si nechali zpracovat studii pod vedením vysokoškolské profesorky Věry Bečvářové z brněnské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity na téma srovnání českého zemědělství v rámci pětadvaceti evropských zemí (EU-27 bez Rumunska a Bulharska). Čekal jsem, že výsledek nebude pro Česko příznivý. Ale to, co jsem si přečetl, mě dostalo. Česká republika tvoří v zemědělské produkci měřené na hektar půdy absolutní chvost evropské pětadvacítky. Za námi jsou pouze pobaltské země a Slovensko. Proto jsme blokovali dálnici. Mléko bylo pouze symbolem toho, co se u nás děje. Podle statistik je průměrná mzda v zemědělství 17 000 korun. Má takové peníze farmář, o kterém se bavíme? Farmáři, o kterých se bavíme, mají zhruba o čtyři tisíce méně. Jedenáct tisíc korun hrubého měsíčně za to, že dělají 365 dní v roce, za každého počasí. Je to degradace tohoto povolání.

V poslední době se často vyjadřujete k mléku a stavům dojnic. Kolik je v Česku krav? Těch dojených je už pod 400 tisíc. A počet stále klesá, ale MZe je zatím v klidu. Ta hrůza, podobně jako u prasat, už vypukla. V září se snížil počet mléčných krav o 5300 kusů, v říjnu už o 7000 kusů! Víte, farmáři jsou prostě takoví. Dlouho věří tomu, že se situace otočí. Zadlužují se, drží do poslední chvíle. Jsou totiž na svou práci zvyklí, mají ji rádi. Jenže pak přijde moment, kdy se jim všechno zhroutí pod rukama. Tak jako u prasat, kdy jejich počet klesl meziročně o pětadvacet procent. Kolik krav bude tedy příští rok? Pokud se nezmění cena mléka, klesne počet krav mezi 10 a 20 procenty. Takže krav bude za tohoto vývoje a cen mléka pod 350 000.

voluci si to s námi společnost vyřídila. Před prázdninami byly plné noviny blokády dálnice. Pomohla vám vůbec tato akce? Ano. Přes všechno, co jsem řekl, si myslím, že český člověk není hloupý a chápe, co se děje. Jen mu to déle trvá. Přestože jsme blokovali dálnici, nebyli na nás řidiči naštvaní. To jsem si ověřil, když vyjela v dubnu zemědělská technika na Vysočině. Na Radiožurnálu celý den běžela internetová anketa s otázkou: Souhlasíte s tím, aby vláda více podporovala české zemědělce? Pro mě bylo příjemným překvapením, že více než 70 % hlasujících stálo na naší straně. A získali jste také něco jiného než jen morální podporu? Když jsme měli jednání s ministrem financí a předsedou vlády,

“

Buď nemějme v Evropě dotace vůbec, nebo ať jsou všude stejné. Český farmář bere na hektar 55,5 % toho, co bere rakouský, a 64,8 % toho, co německý. Současné zemědělství v EU není až tak o konkurenci a schopnostech, ale spíše o soutěži státních rozpočtů.

Mám skoro dojem, že zemědělství má nálepku „nedůležitý obor“. Čím si to vysvětlujete? V první řadě jsou to osobnosti ministrů. Druhá příčina souvisí s minulým režimem. Tenkrát bylo zemědělství jednou z výkladních skříní. Stát dával mnoho prostředků, aby se mohl chlubit. Náš obor byl jedním z pilířů komunistické propagandy. A po re-

hned druhá otázka Eduarda Janoty byla, zda chystáme nějaké akce. Už tehdy nám řekl, že nám dvě až tři miliardy dá. Takže si myslím, že kdyby nebyla dálnice, tak by situace byla výrazně horší. Přesto se s ní smířit nehodlám. Že do boje o peníze půjdete tvrdě, se hezky poslouchá. Jenže

český rozpočet je tak napjatý, že jen těžko se najde skulinka… Ne. Takhle nepřemýšlíme. Když se vláda v době krize jen tak zřekla tržeb 65 mld. Kč za emisní povolenky a darovala je ČEZu, tak proč by neměli dát to, co nám náleží. Navíc počátkem roku vrátil z rezerv svého rezortu tehdejší ministr Gandalovič 12,7 mld. Kč do státního rozpočtu! Jste známý tím, že nejste zastáncem dotací. Není to tedy schizofrenie, když požadujete po státu více peněz? Buď nemějme v Evropě dotace vůbec, nebo je mějme všude stejné. Spočítali jsme, že když se sečtou všechny dotace – evropské peníze, národní dotace a všechny navazující fondy – tak český farmář bere na hektar 55,5 % toho, co bere rakouský, a 64,8 % toho, co německý. Polští zemědělci mají slevy na elektrické energii a sociálním pojištění. Dá rozum, že český farmář nemůže konkurovat na tak deformovaném trhu. Nedávno se ale přece evropské státy dohodly na tom, že zvýší příspěvek na farmu... Jde o podporu mléčných farem. Ale to pro české zemědělství nic neřeší. Evropská komise rozhodla, že zvýší maximální hranici podpory ze 7000 EUR na 15 000 EUR. Jenže to je výhodné pouze pro malé farmy, jako jsou ve Francii nebo Rakousku. Potřebujeme, aby k platbám z Bruselu přibylo 30 %, ke kterým se Česká republika zavázala při podepisování smlouvy v Kodani. Měli bychom dostat 7 mld. Kč a zatím jsou tam, jak už jsem uvedl, dvě miliardy. 300 milionů korun chybí na národních dotacích. Co se podařilo vyjednat pro české zemědělce v rámci českého předsednictví EU?

čívá a jakým účinným způsobem se jí mohou čeští zemědělci bránit? Ano, to jsem řekl. Dnes bych k tomu ještě dodal, že je také zosobněním neúspěšné zemědělské politiky v ráci celé EU. Mám na mysli katastrofální situaci na trhu mléka a její neschopnost ji jakkoliv řešit. Vyjma mediálních bublin a triků, kterými řešení bohužel jenom předstírá. Ona dvojkolejnost spočívá hlavně ve dvou úrovních dotací ve prospěch starých zemí. My, Agrární komora ČR, jsme využili brněnské rady ministrů a uspořádali jsme ve stejném čase v Brně mezinárodní konferenci nevládních agrárních organizací, jejímž hlavním výstupem byl striktní požadavek zavést co nejdříve rovné podmínky. Té konference se zůčastnilo 13 zemí, jak nových, tak i starých, např. Francie, Rakousko, Německo či Holandsko. Podařilo se nám schválit deklaraci za rovné podmínky. Je ale více než výmluvné, že při jejím předávání si na nás paní komisařka vyčlenila pouhé čtyři minuty času a novináře k tomu vůbec nepustila. Jaké má dnešní český zemědělec možnosti získat finanční podporu? Od státu? Formou dotací z evropských fondů?

3x foto archiv AK ČR

Český zemědělec získává podporu z Bruselu a ze státního rozpočtu. Hlavní část, asi 60 %, tvoří tzv. přímé platby, to jsou peníze na plochu, čili závislé na výměře farmáře. 70 % těchto plateb jde z Bruselu a do 30 % ze státního rozpočtu, těm se říká doplňkové přímé platby. To je ta část peněz, o kterou skoro rok co rok s vládou doslova bojujeme. Další část plateb tvoří národní dotace, ze kterých se podporují různé speciální plodiny či činnosti, např. chmel, ovocnářství, šlechtění zvířat a rostlin apod. Posledním významným pramenem jsou podpory z Programu rozvoje venkova. Když se veškeré dotace sečtou, naši zahraniční konkurenti ze starých zemí berou skoro jednou tolik. Jinak je na místě uvést, že nás v rámci Společné zemědělské politiky dostali do situace, že dotace celkem tvoří v průměru plných 22 % příjmů farmářů. Kdybych měl tu moc a mohl dotace zrušit v plném rozsahu a všem, pak by se teprve ukázalo. Čeští zemědělci by určitě v konkurenci uspěli. Současné zemědělství v EU není až tak o konkurenci a schopnostech, ale do značné míry o soutěži státních rozpočtů. A to je naše velká nevýhoda. Chci ovšem upozornit, že zrušení dotací v EU je iluze. Francouzi a Němci to nikdy nedovolí a ten, kdo tuto informaci šíří, rozhodně nepatří mezi odborníky. Jak se díváte na skutečnost, že čeští zemědělci budou až do roku 2013 dostávat nižší dotace, než berou jejich kolegové z původní evropské patnáctky? Může AK ČR s tímto stavem ještě něco dělat? Je dle vašeho názoru vůbec reálné, že po roce 2013 budou dotace zemědělcům vypláceny ve stejné výši ve všech členských státech? Bohužel v nových zemích Evropské unie nevidím politickou osobnost, která by se postavila do čela a dokázala toto vybojovat. Zdál se jí být slovenský ministr zemědělství Stano Becík, ale bohužel ho Mečiar nechal v srpnu odvolat. Za tohoto stavu se musíme soustředit na vyrovnání podmínek po roce 2013. Nicméně i nový slovenský ministr zemědělství Vladimír Chovan se začíná ukazovat jako velký bojovník. Z jednotlivých vystoupení prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby připravila Eugenie Línková

Ministerstvo informuje

11. prosince 2009

Snaha navýšit rozpočet na program národních podpor

V příštím roce předloží Evropská komise komuniké týkající se revize evropského rozpočtu, a pokud jde o zemědělství, půjde o hodně. Ze všech stran roste tlak na snižování výdajů a zemědělství není výjimkou. Na jednacím stole bude aktuální formování priorit EU a s nimi související financování.

celkových tržbách z prvovýroby. Předpokládané finanční prostředky, které budou tímto způsobem směřovat na podporu odvětví mléka, činí 800 milionů korun ročně. Připravujeme spuštění programu podpory Welfare dojnic, který po dohodě s nevládními organizacemi počítá s jedním kritériem, a tím je snížení plošného zatížení stájí skotem. Předpokládané finanční prostředky činí v tomto případě 800 milionů korun na pět let. V rámci evropského balíčku hospodářské obnovy je na prioritu Opatření k restrukturalizaci

ných jednáních zajistit dvě miliardy korun, proto považuji za dílčí úspěch v rámci jednání o podobě rozpočtu. Konečnou výši doplňkových plateb má v rukou Poslanecká sněmovna. Já jako ministr zemědělství se budu i nadále intenzivně snažit vyjednat navýšení finančních prostředkům na tyto platby. Prioritou ministerstva zemědělství zůstává snaha o zmírnění dopadů ekonomické krize na zemědělský sektor také prostřednictvím PGRLF. Cílem je stabilizovat sektor a pomoci zejména těm nejohroženějším oblastem.

J

sem přesvědčen, že zemědělství je strategickým sektorem a jako takovému je třeba mu věnovat náležitou pozornost. EU by měla své příjmy i výdaje přehodnotit Převažuje názor, že EU by měla své příjmy i výdaje přehodnotit a soustředit se na oblasti, ve kterých může dosáhnout za evropské peníze vysoké přidané hodnoty. Proto se budeme intenzivně věnovat definování místa, které zemědělství zaujímá. Prioritním tématem v zemědělství zůstává kritická situace v sektoru mléka. K nalezení řešení jsme všichni zainteresovaní vyvinuli velké úsilí, ale krize ještě není u konce, tak jako zatím nekončí globální ekonomická krize. Na evropské půdě, a to jak na půdě Rady, tak i v rámci skupiny 21 ministrů zemědělství, kteří společně hledáme další východiska ze složité situace, usiluji o to, aby EU v maximální míře využívala opatření, která nám skýtá Společná zemědělská politika. Prosazuji, aby EU využívala a realizovala opatření na evropské úrovni. Jsem však velmi opatrný ohledně prognóz, nicméně jsou zřejmé signály o pozvolném oživování cen mléka. Zrekapitulujme si nyní opatření, která byla dosud provedena na evropské úrovni. Podpora trhu s mlékem Byla zavedena podpůrná opatření na trhu s mlékem a mléčnými výrobky, jako jsou vývozní podpory, podpora soukromého skladování másla a intervenční nákupy másla a sušeného mléka. Kromě toho podpůrné režimy, týkající se intervenčních nákupů a soukromého skladování, měly být původně ukončeny v srpnu 2009, avšak vzhledem k pokračující krizi v sektoru mléka jsou prodlouženy do února příštího roku, a pokud bude potřeba, budou prodlouženy do února 2011. Dále české podniky aktivně využívají intervenčních nákupů především u sušeného polotučného mléka. Dokládá to fakt,

Ilustrační foto Zub

že ke konci září 2009 umístily do intervenčních skladů 4323 tun sušeného polotučného mléka a 527 tun másla. Spolu s kolegy ministry jsme u Evropské Komise prosadili, aby rozšířila program školního mléka o další výrobky. Národní opatření na sebe nedají čekat Zavedení podpory chovatelů dojených krav na základě čl. 68 nařízení Rady, kterým se upravují přímé platby, umožňuje členským státům využít 3,5 % finančních prostředků určených na přímé platby na podporu citlivých sektorů. Rozhodli jsme, že celou částku využijeme pro sektor mléka. To je v evropském měřítku výjimečné. Tato možnost bude využita od roku 2010. Náš původní návrh na rozdělení finančních prostředků plošně všem aktivním producentům mléka Komise neschválila a striktně požaduje nevyplacení podpory těm subjektům, které jsou současnou krizí postiženy nejméně. Na základě těchto námitek došlo k diferenciaci platby a navrženým kritériem je podíl tržeb z produkce mléka na

odvětví mléka a mléčných výrobků v Programu rozvoje venkova vyčleněno zhruba 420 milionů Kč. Státní rozpočet na rok 2010 Za úspěch považuji současný návrh státního rozpočtu, který nyní počítá s finanční částkou pro dotační programy ve výši 900 milionů korun. Původní návrh státního rozpočtu totiž s financemi na národní dotační programy vůbec nepočítal. Národní podpory pro agropotravinářský komplex, vodní a lesní hospodářství jsou kráceny proti letošku celkem o 300 milionů korun. V současnosti je ale zachováno financování nezbytných činností v rámci těchto národních podpor. A samozřejmě podporuji snahu poslanců navýšit rozpočet určený na program národních podpor. Doplňkové platby (Top-up) na rok 2010 jsou v současnosti zajištěny ve výši dvou miliard korun, což se může zdát proti loňsku jako nedostatečné, ale chci připomenout, že v původním návrhu státního rozpočtu byla na pokrytí Top-up nula. Fakt, že se podařilo po nesnad-

Vláda letos na jaře vyčlenila finanční pomoc pro české zemědělce ve výši 2,6 milirdy korun. Pomoc, kterou nyní poskytuje PGRLF, je zaměřena na boj s ekonomickou krizí. Celkově vyplatil PGRLF za letošní rok ke konci října 419 milionů korun. Z toho v programu Zemědělec 297 milionů, v programu Půda

83 milionů a v Provozních programech 40 milionů korun. Cílem programů je přispět k řešení přechodného nedostatku vlastních finančních zdrojů na provozní účely u zemědělských prvovýrobců a u zpracovatelů zemědělských produktů za současné finanční a hospodářské krize. V blízké budoucnosti se bude rozhodovat o tom, zda české zemědělství bude prosperujícím sektorem založeném na věcných rozhodnutích a konkurenceschopnosti, nebo přežívajícím odvětvím závislým na dotacích. Já si přeji tu první možnost a jsem připraven pro ni udělat vše, co bude v mých silách. Skupina pro strategické otázky zemědělství K 1. prosinci jsem zřídil Skupinu pro strategické otázky v zemědělství. Do této Skupiny samozřejmě přizvu zástupce vás, zemědělců. Od této skupiny očekávám, že bude platformou pro odbornou i politickou diskuzi o všech zásadních tématech, která se zemědělství týkají. Zasadím se o to, aby vznikla jasná vize českého zemědělství po roce 2010, která bude identifikovat silné i slabé stránky českého zemědělství, nebezpečí a výzvy a nabídne recepty na řešení problémů, se kterými se dlouhodobě setkáváme. Tato platforma by měla sloužit nové vládě jako základ pro definování pevného ukotvení zemědělství v národním hospodářství v budoucím období. Stejně tak budu usilovat o to, aby ČR byla v příštích měsících i letech připravena na obhajobu svých zájmů na evropském poli, abychom ještě aktivněji přispívali do debaty o otázkách, které se bytostně týkají nás všech, kteří jsme se zemědělstvím úzce spjati. Jakub Šebesta, ministr zemědělství ČR

Na agrosalonu Země živitelka se poprvé představil automat na přímý prodej mléka z farem. Zástupkyně společnosti Thermotechnika Alena Zmrzlá (vpravo) vysvětlila jeho princip i ministrovi zemědělství Jakubovi Šebestovi za přítomnosti premiéra Jana Fischera. Foto Eugenie Línková

13

KRÁTCE

Odkoupení mléčné kvóty Rada ministrů se na svém listopadovém jednání zabývala možností odkoupení mléčné kvóty a jejího dočasného odečtení z národní rezervy. Ve svém důsledku nejde o skutečný odkup mléčné kvóty od producentů, kteří definitivně přestanou produkovat mléko, ale z globálního pohledu de facto o vyplacení peněz za roční odložení těchto kvót, protože v příštím kvótovém roce by je mohl stát opět rozdělit dosud aktivním producentům, kteří o ni požádají. Česká republika se s odkupem kvóty v této podobě podle ministra zemědělství Jakuba Šebesty zcela neztotožňuje. „Máme pochybnosti o efektivitě odkupu kvót, který by měl být financován z rozpočtu jednotlivých členských států. Odkup kvót je ale součástí balíčku, který má umožnit pomoc producentům mléka, a proto jej budeme zvažovat i v tomto kontextu,“ říká ministr. ●

Podpora Welfare dojnic Dalším opatřením bude Podpora chovatelů dojených krav v režimu Programu rozvoje venkova podle článku 40 nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova. „Připravujeme spuštění programu podpory Welfare dojnic, který, po dohodě s nevládními organizacemi, počítá s jedním kritériem, a tím je snížení plošného zatížení stájí skotem. Předpokládané finanční prostředky činí v tomto případě 800 milionů korun na pět let,“ konstatuje ministr Šebesta. V rámci Barrosova balíčku hospodářské obnovy je na prioritu Opatření k restrukturalizaci odvětví mléka a mléčných výrobků v Programu rozvoje venkova vyčleněno zhruba 420 milionů korun. ●

Zavedení podpory chovatelů dojených krav Členským státům je umožněno využít 3,5 % finančních prostředků určených na SAPS na podporu citlivých sektorů. „Rozhodli jsme po jednání s nevládními organizacemi, že celou částku využijeme pro sektor mléka. To je v evropském měřítku výjimečné. Tato možnost bude využita od roku 2010,“ konstatuje ministr Jakub Šebesta „Náš původní návrh na rozdělení finančních prostředků plošně všem aktivním producentům mléka Komise neschválila a striktně požaduje nevyplacení podpory těm subjektům, které jsou současnou krizí postiženy nejméně,“ dodává ministr. Na základě těchto námitek došlo k diferenciaci platby a navrženým kritériem je podíl tržeb z produkce mléka na celkových tržbách z prvovýroby. Předpokládané finanční prostředky jsou 800 milionů korun ročně. ●

14

Veletrhy BVV

11. prosince 2009

Salima: prezentace potravin od prvovýroby až po distribuci Po 36 letech od svého vzniku se na brněnském výstavišti znovu ve dnech od 2. do 5. března 2010 otevřou brány veletrhu Salima. Je to její 27. ročník. Co jej bude provázet? Na to jsme se zeptali Karlheinze Wismera, obchodního náměstka BVV Brno.

M

ezinárodní potravinářský veletrh již tradičně vhodně tematicky doplňují tři odborné veletrhy z potravinářské branže, a to MBK – 5. mezinárodní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství, Inteco – 24. mezinárodní veletrh technologií a zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování a Vinex – 15. mezinárodní vinařský veletrh. V příštím roce se čtyřlístek potravinářských veletrhů premiérově rozšíří o 26. mezinárodní veletrh obalů a obalových technologií Embax.

Můžete každý veletrh z této pětice stručně charakterizovat a uvést nějaké zajímavosti, s nimiž se odborná i laická veřejnost při jejich návštěvě setká? Salima je vlajková loď této skupiny. Představuje novinky a trendy

v potravinářství a je výjimečná svým mezinárodním záběrem. Jen malý příklad: na minulém ročníku se rekordních 17 zemí prezentovalo oficiálním stánkem. MBK a Vinex jsou ve svých branžích klíčovými prezentacemi se zaměřením nejen na produkci, ale také na výrobní technologie. Veletrh Inteco na výrobu logicky navazuje orientací na obchod a distribuci a je významným projektem pro celý sektor Horeca. A oborová náplň veletrhu Embax tvoří zase nutný mezičlánek mezi potravinářskou výrobou a obchodem. Obaláři na Salimě vystavovali i v minulosti a je dobře, že tu letos budou zastoupeni v komplexním specializovaném projektu. Embax je oborovou jedničkou ve střední a východní Evropě. Kolik firem se prezentovalo na Salimě v roce 2008 a s kolika počítáte v příštím roce? Jaká byla účast návštěvníků? Poslední ročník Salimy byl velmi úspěšný a vystavovalo na něm 1068 firem ze 38 zemí, z nich třetina zámořských. Nadcházející ročník se uskuteční ve zcela jiných podmínkách, než jaké na trhu panovaly v roce 2008. Nemůžeme očekávat, že se hospodářská situace neodrazí v účasti vystavovatelů. Ale jsem optimistou a věřím, že Salima je natolik životaschopný projekt, že ekonomickou krizí projde jen s pomyslnou modřinou na oku. Pokud jde o návštěvnost, ta už v roce 2006 překročila hranici 37 000 osob a minulý ročník si prohlédlo 37 446 odborných návštěvníků z 50 zemí světa, zámořských mezi nimi bylo přes 14 procent. Atraktivita příštího ročníku vzroste spojením s veletrhem Embax, což dává naději na další růst.

Představí se nějakým způsobem na Salimě i některé obchodní řetězce? Na minulém ročníku měl premiéru COOP a jednání s řetězci probíhají také letos, ale zatím nejsou u konce. Pokud tu řetězce nebudou jako vystavovatelé, určitě budou zastoupeny na straně návštěvníků svými nákupčími.

Obchodní náměstek BVV Brno Karlheinz Wismer V rámci veletrhu Salima se vloni konala významná Mezinárodní konference Food Forum na téma Budoucnost evropského trhu s potravinami za přítomnosti 11 ministrů zemědělství a potravinářství evropských zemí. Bude se konat něco obdobného i v příštím roce? Salima je považována za centrum potravinářského obchodu v nových členských státech EU a naší ambicí je pořádat zde vrcholná setkání na ministerské úrovni pod záštitou evropských komisařů. Příští konferenci Food Forum na téma politiky kvalitních potravin již Ministerstvo zemědělství ČR připravuje. Jaké ceny se budou během veletrhu udělovat? Každoročně oceňujeme nejlepší exponáty inovativního charakteru, které vybírá nezávislá odborná hodnotitelská komise. Ocenění Zlatá Salima si během let získalo vysokou prestiž a úspěšní vystavovatelé se jím rádi chlubí na etiketách svých výrobků. Stejnou tradici mají soutěže Grand Prix Vinex a Zlatý pohár Pivex, které samozřejmě nebudou chybět ani příští rok. Na obdobných světových veletrzích probíhají i soutěže. Počítá se s nimi i na Salimě?

Co biopotraviny a ekologické zemědělství? Budou mít své místo i na Salimě? Opět připravujeme projekt Bio, kterým podporujeme ekologické zemědělce a zpracovatele biopotravin, ale zároveň vycházíme vstříc rostoucí poptávce na českém trhu. Vystavovatelům v tomto segmentu nabízíme účast za zvýhodněných podmínek. Dáme jim k dispozici celý bio-pavilon, kde ukážeme současné trendy a možnosti využití biopotravin v gastronomii.

Salima má dlouhou tradici v soutěži mladých gastronomických nadějí, která v posledních letech přitahuje i účastníky ze zahraničí. Třídenní finále mezinárodního mistrovství České republiky Gastro junior Brno 2010 – No-

Výstavy bývají pro podnikatele velmi vítaným místem k jednání o možném exportu určitého zboží. Počítáte s nějakým workshopem? Veletrhy rozsahu Salimy jsou pravidelně cílem obchodních

waco Cup se na brněnském výstavišti uskuteční už pošestnácté. Čeští kuchaři a cukráři se úspěšně prosazují v zahraničí a nás těší, že mnozí z dnešních mistrů oboru získávali první soutěžní ostruhy právě tady v Brně.

misí zahraničních podnikatelů. Jako veletržní správa tyto aktivity všestranně podporujeme a případně také iniciujeme. Reprízu bude mít mezinárodní workshop Business Point, kterého se při minulém ročníku zúčastnili odborníci ze šestnácti zemí. Projekt Business Point 2010 připravujeme zejména pro tuzemské vystavovatele, aby jim usnadnil setkání s novými potenciálními zákazníky ze zahraničí. Setká se návštěvník veletrhu i s trendy moderního stravování a v případě že ano, jak je budete prezentovat? Každý veletrh je, nebo by měl být, místem, kde se odborný

návštěvník seznamuje s trendy. Na Salimě se dlouhodobě zaměřujeme na propagaci již zmíněných biopotravin, ale také kvalitních a bezpečných potravin, které reprezentuje národní značka Klasa. Zvláštní pozornost ve smyslu vyčlenění do samostatného pavilonu příští rok věnujeme také regionálním potravinám, tradičním potravinovým výrobkům a potravinám se zemským označením původu potvrzeným Evropskou komisí. Ale nezůstaneme jen doma, sledujeme také globální trendy. V tzv. Asia Hall se představí gastronomické a potravinářské speciality z asijských teritorií a čtvrtek 4. března vyhlásíme dnem Asie na veletrhu. Co bude jakýmsi leitmotivem 27. ročníku tohoto veletrhu? Určitě spojení s veletrhem Embax, které završuje kompletní workflow potravina – obal – tisk – logistika – marketing. Prezentace tak poprvé sahá od prvovýroby až po distribuci. Důležitým tématem bude také udržitelný rozvoj a odpovědnost vůči životnímu prostředí. Potřeba snížení energetické a materiálové náročnosti je vel-

kou výzvou především pro vystavovatele veletrhu Embax. Co si vy osobně od Salimy slibujete? Totéž, co od všech veletrhů, že bude místem setkávání, výměny informací, živým diskuzním fórem. Veletrh není jen o produktech, které jsou často zaměnitelné a odlišují se jen malými detaily, ale hlavně o živých lidech, o jejich emocích a zážitcích. Tyto hodnoty jsou nezměřitelné, nedají se zprostředkovat elektronickou cestou, a právě proto je veletržní face-to-face marketing tak důležitý. O veletrhu, jako je Salima, kde hlavní roli hrají chutě, to, myslím, platí dvojnásob. Eugenie Línková

Inzerce

15

INZERCE

11. prosince 2009

16

Masný průmysl

KRÁTCE

Maso Planá modernizuje Společnost Maso Planá reagovala na stoupající trend prodeje baleného masa v ochranné atmosféře instalací nové balicí linky. Kapacita výrobní linky je 55–60 misek za minutu. Rozšíření kapacity se předpokládá

hlavně v segmentu opracovaného masa, které usnadní přípravu jídla – plátky, kostky na guláš, maso krájené na nudličky, mleté maso. V segmentu baleného masa je společnost Maso Planá největším výrobcem v ČR. Podíl na trhu v tomto segmentu se odhaduje na 11 %. Uvedením nové balicí linky do provozu se předpokládá navýšení kapacity o 25 % a firma tak dále upevní pozici lídra trhu v segmentu baleného masa. (kst)

Kostelecké uzeniny jsou bezpečný podnik Firma Kostelecké uzeniny, a. s., získala ocenění Bezpečný podnik již potřetí v řadě a Bezpečným podnikem je tak nepřetržitě devět let. Zástupcům devatenácti společností předali toto osvědčení ministr práce a sociálních věcí JUDr. Petr Šimerka a generální inspektor Státního

úřadu inspekce práce Mgr. Ing. Rudolf Hahn v Kaiserštejnském paláci v Praze v úterý 20. října. Program Bezpečný podnik, jehož gestorem je Státní úřad inspekce práce, je podporován MPSV ČR a je součástí Národní politiky BOZP pro ČR. Tento program je jedním ze způsobů, jak implementovat systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do celkového managementu a docílit tak vyšší úrovně BOZP. (kst)

Kostelecké uzeniny pod stromeček Stále více spotřebitelů obdarovává na Vánoce své blízké kvalitními potravinami, ať jsou to již vína, či další pochutiny. Nyní si mohou vybrat i prémiové uzeniny ve vánočním balení. Kostelecké uzeniny obohatí vánoční nabídku supermarketů speciální edicí luxusních salámů s bílou plísní na povrchu v dárkovém balení. Nejvyhledávanější bude zřejmě varianta s prémiovou uzeninou a výběrovým vínem. Jako novinka bude letos na trh zavedeno balení tří minisalámů Sevilla, Uherák a Křemešník. (kst)

11. prosince 2009

Fúzí Kosteleckých uzenin a Maso Planá vznikne silný hráč na středoevropském trhu Na aktuální téma jsme hovořili s Ing. Pavlem Kváčem, ředitelem Kosteleckých uzenin, jež jsou dceřinou společností Holdingu Agrofert. Je pravda, že k 1. lednu 2010 připravujete fúzi obou vašich společností, Kosteleckých uzenin a Maso Planá? Ano, jsem hluboce přesvědčen o tom, že jedině spojením obou firem do jedné velké, zdravé a konkurenceschopné společnosti budeme schopni v budoucnu dosáhnout svých cílů a cílů našeho akcionáře. A jedině tak se dokážeme prosadit a udržet si své pozice na stále tvrdším a především otevřenějším trhu ve střední Evropě. Záměrně nepíši v České nebo Slovenské republice, protože skutečně jsme již součástí středoevropského trhu. O tom nás dnes a denně přesvědčují naši zákazníci z řad nadnárodních řetězců, pro které není žádným problémem si dovézt maso a masné výrobky ze zemí, kde mají své centrály, své vazby a kontakty na tamní masozpracovatelské firmy. A toto je velmi reálné nebezpečí pro malé české firmy, které díky své nízké produkci nebudou schopné těmto významným hráčům z Německa, Rakouska, Polska či Maďarska konkurovat. Proto je z našeho pohledu a pohledu našeho majitele fúze nevyhnutelnou podmínkou dalšího úspěšného působení firmy Agrofert v segmentu červeného masa. Jak tedy probíhají přípravy na tuto fúzi? Příprava na spojení obou firem prakticky začala již mým nástupem do jejich čela. První tři měsíce po svém nástupu jsem se soustředil především na to, abych obě společnosti co nejlépe poznal. Abych poznal a pochopil všechny procesy a systémy, které byly ve firmách nastaveny, abych se seznámil s vnitřním prostředím firem. Nebylo to nic jednoduchého, protože v Kostelci máme tři oddělené závody a jednu menší provozovnu v Hodoníně, v Plané máme kompletní masokombinát a další provoz ve Stu-

dešlého vedení Plané a Kostelce, tak i lidé úplně noví, kteří přišli do firem zvenku jako já. Avšak neřídíme obě firmy z jednoho centra, nýbrž jsme skutečně stejné a společné vedení obou firem. To znamená, že usilovně dbám na to, abychom se všichni věnovali stejnou měrou oběma společnostem. Projevuje se to tím, že například porada vedení je jeden týden v Kostelci a druhý týden v Plané. Stejně tak probíhají porady jednotlivých odborných úseků střídavě na obou místech. Dá se říci, že jsme polovinu týdne v jedné firmě a druhou polovinu týdne v druhé. Jsem totiž přesvědčen o tom, že je naprosto důležité a nezbytné, aby všichni zaměstnanci obou firem pochopili, že jsme „jejich“ vedení a podle toho se snažím kolektiv svých kolegů řídit.

Ing. Pavel Kváč, ředitel společnosti Kostelecké uzeniny, a. s. dené. Především jsem se však soustředil na poznávání lidí, samozřejmě hlavně vrcholového vedení obou firem. Snažil jsem se rovnoměrně rozdělovat svůj čas a své působení jak v Kostelci, tak v Plané. To bylo a je velmi časově náročné, avšak dle mého názoru nebyla možná jiná cesta. Musím říci, že obě firmy jsou velmi odlišné a liší se v mnoha oblastech. I firemní kultura je v obou společnostech dosti odlišná. Tato odlišnost je samozřejmě dána jejich historií. Zatímco v Plané byl vývoj za posledních mnoho let prakticky konzistentní, v Kostelci docházelo k častým změnám na čele společnosti

Pohled do výrobní linky společnosti Kostelecké uzeniny, a. s.

a tím také k častým změnám koncepce a směřování firmy. Po tomto počátečním poznávacím období jsem dospěl k jednoznačnému závěru: mám-li obě firmy k sobě víc a víc přibližovat, a to až do fúze, musím v prvé řadě postavit do čela obou firem jedno společné vedení, jeden konzistentní kolektiv lidí. To se mi podařilo a od září mají obě firmy stejné vrcholové vedení. Jak jste vybíral lidi do nového jednotného vedení obou společností? Jsem přesvědčen o tom, že se mi podařilo sestavit opravdu schopný tým lidí, kteří spolu nyní táh-

Ukázka některých výrobků ze sortimentu společnosti Kostelecké uzeniny, a. s.,

3x foto archiv KU

nou za jeden provaz, a především za společný konec tohoto provazu. Sestavení tohoto týmu nebyla jednoduchá věc. Měl jsem k dispozici lidi z vrcholových vedení obou firem a pečlivě jsem vybíral a zvažoval vhodného člověka pro každý post. Při svém rozhodování jsem se řídil několika kritérii. Jedním z nich byla kvalifikovanost daného odborného ředitele či náměstka. Samozřejmě jsem chtěl mít ve svém týmu odborně velmi zdatné kolegy, lidi, kteří opravdu své práci rozumějí. Avšak odborná zdatnost nebyla jediným kritériem. Dále jsem se rozhodoval podle toho, jak je daný člověk schopen jiného, nového způsobu myšlení. Zdali je schopen nového pohledu na věc. Je totiž velký rozdíl sedět ve vedení jedné firmy a hájit jen její zájmy, nebo řídit firmy dvě a mít spravedlivý pohled na obě. V neposlední řadě jsem se rozhodoval podle toho, jak lidé z vedení obou firem budou navzájem zapadat do nového týmu, jací jsou to týmoví hráči, či jestli nejsou jen výborní sólisté. To byla hlavní kritéria výběru těch správných lidí do mého nového týmu a věřím, že se mi výběr zdařil. V novém společném vedení jsou lidé jak z pře-

Nyní k vašemu sortimentu. Mohl byste charakterizovat celkový současný výrobní sortiment a také naznačit, kterými směry se bude výrobkový rozvoj obou společností ubírat? Obě naše společnosti společně vyrábějí velmi široký sortiment masa a masných výrobků. Na trh dodáváme jak celá jatečná těla, tak i jednotlivá výseková masa až po maso, které je dodáváno v malospotřebitelském balení, v plátcích a v kalibrované hmotnosti. S masem souvisí i dodávky mletých mas a jiných polotovarů. Co se týká uzeniny, tak jsme schopni zásobovat trh veškerými skupinami a druhy masných výrobků. Od párků a klobás, přes měkké salámy, šunky, speciality, uzená masa, vařenou výrobu, trvanlivé salámy až po šunky v plechu a konzervy. Z každé skupiny výrobků se najdou opravdové klenoty, jako jsou Javořické párky, Utopenci či plísňový sálám Křemešník z Kostelce, stejně jako velmi kvalitní maso a šunky z Plané. V budoucnu hodláme využít silné známosti některých našich produktů a na tom stavět při rozdělení sortimentu pod jednotlivé značky, jak jsem naznačil již v jedné z předcházejících odpovědí. Hodláme budovat obě naše značky tak, aby se jejich znalost na trhu přibližovala. Znalost značky Maso Planá je v současnosti nižší než u Kosteleckých uzenin, ale máme připraveny rozsáhlé změny a podporu, aby se jí dostalo obdobné znalosti. V této souvislosti je možné zmínit i to, že bude probíhat koncentrace výrobních technologií tak, abychom dokázali zvýšit svou výrobní kapacitu a především produktivitu. Dnes totiž vyrábíme v obou podnicích prakticky hodně podobný sortiment. Budeme naše jednotlivé výrobní provozy postupně specializovat a tím dosahovat vyšší efektivity výroby. Eugenie Línková

Potravinářství

11. prosince 2009

Belgie ve sklenici a na talíři Milovníci piva jsou již tradičně zváni do hotelu Mandarin Oriental Prague na pivní festivaly. Podzimní festival Belgie ve sklenici a na talíři se uskutečnil ve dnech 23. až 25. října. Organizátoři festivalu, Flanderská turistická kancelář a Svět piva, návštěvníkům představily více než 75 druhů belgických piv a prvotřídní gastronomii. ochutnávce byla připravena piva celkem pěti pivních kategorií, kulinářské speciality z proslulé kuchyně restaurace Essensia a pro gurmety také vyšší gastronomie ve formě párování piva a jídla. Festival nabídl k ochutnávce piva lahvová i točená z kategorií lager (např. Stella Artois, Jupiller atd.), kompletní kategorii belgických trapistických a klášterních piv, spontánně kvašená piva, pšeničná piva a rozsáhlou nabídku belgických speciálů. Pivovarský dům navíc připravil, pouze pro tento festival, speciální sudové pivo Saison, které bylo

INZERCE

Barmanská putovní kniha Z Mnichova do Bratislavy dorazila luxusní The Bartenders‘ Travelling Book, která je určena pro exkluzivní osobní záznamy nejvýznamnějších barmanských osobností světa.

B

K

Jan Šuráň z Pivovarského domu (vlevo) a Jan Kočka z pivovaru Kocour (zcela vpravo) vedle postavy belgického ponocného, který vodí turisty od hospody k hospodě na pivní speciality Foto Eugenie Línková

Foto Zub

inspirováno právě Belgií. Pivní znalci a zástupci organizátorů pečlivě připravovali několik měsíců seznam belgických piv

pro návštěvníky festivalu. Ještě před jeho konáním absolvovali vyhlášený Great American Beer Festival ve Spojených státech amerických a cestu do Belgie, aby tak na poslední chvíli zajistili ty nejzajímavější pivní kousky, které ovšem zůstaly pro návštěvníky do posledního dne překvapením. Legendární kuchyně hotelu Mandarin Oriental Prague a její šéfkuchař Zdeněk Křížek představil na festivalu tradiční české

speciality připravené z belgických piv a pokrmy napárované ke třem druhům vybraných belgických piv. Pivaři ochutnali tradiční šunkové koleno ve velmi netradiční medovo-hořčično-pivní krustě s bylinkami a mnoho dalších pivních kulinářských překvapení. Pro návštěvníky byly připraveny pravidelné řízené pivní degustace a promítání fotografií a filmů o Belgii a pivní problematice. (egi)

17

na je další genius loci. Teď už jsem klidný a zároveň velmi dojatý, jak se k celé této myšlence mistři staví,“ vzkazuje Slavík, který knihu přivedl na svět. Stanislav Vadrna pro knihu vymyslel svůj nový koktejl Masataka Swizzle, jehož základ tvoří japonská whisky Nikka. Použil i zvláštní rostlinu z Karibiku, která slouží jako míchací médium. „Tím třením dávám drinku svoji sílu a energii. Používali to v Karibiku dříve jeho obyvatelé,“ řekl Vadrna ke své nové metodě. Barmanská putovní kniha nyní míří do japonského Tokia a je připravena pro další výjimečný záznam další barmanské celebrity. (sla)

armanská putovní kniha je unikátní myšlenka, která si získala nemalý respekt a uznání ve všech koutech světa. Kniha je určena pro 333 barmistrů, kteří si ji posílají mezi sebou a činí do ní své záznamy. Luxusní vazbu vyrobil jeden z nejlepších knihařských mistrů Jiří Fogl na zadání otce myšlenky, českého novináře Adama Slavíka. Kniha je opatřena ručně vyráběným papírem z Velkých Losin. „Když jsem v Praze posílal knihu do světa, měl jsem obavy, aby barmistři myšlenku vzali za svou. V Praze knihu pokřtil Václav Vojíř, knize věnoval záznam i sám Charles Schumann, který nedávno obdržel v Německu cenu za celoživotní přínos barmanství, a třetí bar- Stanislav Vadrna zapisuje do barmanské mistr Stanislav Vadr- putovní knihy Foto archiv Sla

18

Drůbežářství

11. prosince 2009

Investice

do výkrmen krůt Firma Velisco, která již více než tři roky nakupuje na českém trhu jatečné krůty a krocany, expanduje. Zvyšuje porážky v závodech v Mutzschen i v Rot am See. Se zástupcem firmy pro Českou republiku a Slovensko, Ing. Stanislavem Hečlem, jsme hovořili o dalších záměrech firmy na tuzemském trhu. Kolik se nakupovalo krůt v ČR v začátcích spolupráce a jaké je roční množství v současné době? V závodě Mutzschen a Rot am See je záměr zvýšit počet porážených krůt ze současných zhruba 7,5 milionu až na 12 milionů. Když dáme dohromady Velisco s firmou Heidemark, což je sesterská společnost, v současné době poráží asi 16 milionů kusů za rok a záměr je daleko vyšší.

Jaká je dnes v přepočtu na koruny farmářská cena za kilogram krůtího masa a kolik průměrně stojí krůtí maso v obchodě? Vyjádřeno v českých korunách se cena živých zvířat pohybuje na hranici asi 31 Kč za kilogram živé hmotnosti. Krůtí maso ze stehen je na úrovni zhruba 90 korun a krůtí prsa jsou kolem 155 korun. Zatímco během roku si rodina na neděli celou krůtu běžně nekoupí, na Vánoce je tomu vzhledem k tradici naopak. Jaký podíl v konzumu krůtího masa přináší právě konec roku? O vánocích stoupá spotřeba všech druhů potravin, krůtu nevyjímaje. Odhaduji, že navýšení

Společnost Velisco dnes nabízí svým partnerům kromě velmi dobře propracovaného systému poradenství také dodávky a profinancování jednodenních krůťat a pětitýdenních ptáků. Navíc firma Velisco nabízí profinancování krmení pro krůty a samozřejmě velmi přesnou platební disciplínu. Evropská unie klade důraz na certifikaci i při produkci a zpracování krůtího masa. Co to ve své podstatě znamená? Jde především o to, aby byla zákazníkovi zaručena maximální kvalita dodávaného masa, t.j. aby věděl, v jakých podmínkách zvíře vyrůstalo, měl informace o zdravotních podmínkách, kvalitě, a také jakým krmením bylo

Krize letos dolehla především na producenty mléka a řada stájí se vyprázdnila, aniž se tam dál počítá se zástavem. Firma Velisco měla zájem, aby se do uvolněných stájí po určitých nutných úpravách dostaly chovy krůt. Jak se tento nápad daří u nás realizovat? Ano, máme velký zájem o tyto stáje. První z nich jsme již zprovoznili a několik dalších je ve stádiu příprav z hlediska nutných investic. Jsme připraveni jednat s kterýmkoli zemědělcem, jenž má zájem o uvedenou spolupráci. Síť supermarketů v ČR příliš nehýřila výrobky z krůtího masa. Má firma Velisco zájem dodávat do této sítě také své výrobky? Velisco již v uplynulém roce začalo dodávat své výrobky do obchodních sítí, a to zejména do supermarketů Kaufland a Globus, kde tyto výrobky najdete pod značkou Gut Steten. Samozřejmě máme zájem dále rozšiřovat svou aktivitu na českém trhu a zvyšovat svůj podíl.

INZERCE

Jaká je dnes průměrná spotřeba krůtího masa v EU, kdo v ní vede a jak jsme na tom my v Česku? Spotřeba krůtího masa osciluje v Evropě kolem 5,5 kg na osobu a rok, přičemž v Německu je to asi 6,4 kg a například v Izraeli více než 11 kg. V České republice je současná spotřeba na úrovni někde kolem 1,7 kg.

Ing. Stanislav Hečlo, zástupce firmy Velisco pro Českou republiku a Slovensko Foto Eugenie Línková prodeje právě krůtího masa vůči běžnému období roku stoupne až téměř na dvojnásobek.

krmeno. Rovněž je přísně monitorován výskyt salmonel a kvalita zpracování.

Velisco má velmi bohatý krůtí program. Mimo celých a dělených krůt je to množství polotovarů i hotových jídel. Co byste představil našim čtenářům jako novinky letošního roku? Je to samozřejmě bohatý grilovací program především na léto, ale také zimní sortiment přizpůsobený českému strávníku. Novinkou, která v těchto dnech přichází na trh, je balení masa ve speciálním obalu, kde víčko můžeme opětovně uzavřít v případě, že nespotřebujeme všechno maso najednou.

Kolik krůt by firma chtěla získat v příštím roce z ČR a jaký je to podíl na celkovém množství, které ročně zpracuje? V příštím roce je záměr nakoupit v České republice minimálně 500 000 kusů živých zvířat, což je asi měsíční potřeba porážky pouze v Rot am See. Nicméně již dnes mohu prozradit, že připravujeme investici v řádu několika stovek milionů korun na vybudování nových výkrmových hal a areálů, které by měly do konce roku 2011 být schopny vyprodukovat až dva miliony krůt na území ČR a v následných dvou až třech letech tuto kapacitu ještě zvýšit. Eugenie Línková

Co všechno nabízí Velisco svým producentům?

11. prosince 2009

Podnikání

19

Mezi Top 100 jsou opět potravináři a zemědělci V letošní anketě Českých Top 100 zvítězila již popáté za sebou energetická společnost ČEZ. Agrofert Holding se probojoval letos již na čtvrté pořadí. Společnost Agrotrade se umístila na 29. místě a mezi sto nejlepších se dostaly obě její společnosti Xavergen a Alima. Ze zemědělství zabodovala firma Farmtec, zemědělská společnost Klapí a rodinná farma manželů Stříbrných z Radimi u Jičína. Titul Lady pro získala zootechnička Alena Melková ze Zemědělského družstva Nečín.

Vyhlašování vítězů Top 100 se uskutečnilo ve Španělském sále Pražského Hradu. Nejlepším deseti firmám předal v průběhu galavečera diplomy prezident České republiky Václav Klaus.

K

Z potravinářů jsme na pódiu zachytili generálního ředitele firmy Alima Zdeňka Štěpánka (vpravo) a generálního ředitele společnosti Bohemia Sekt Josefa Vozdeckého

Agrofert Holding se letos vyšplhal mezi čtveřici nejlepších firem v ČR. Majitel holdingu Andrej Babiš přebral diplom z rukou prezidenta ČR Václava Klause.

Ocenění Top 100 za nejlepší rodinnou farmu obdrželi manželé Stříbrní z Radimi u Jičína

INZERCE

arel Stříbrný s manželkou Hanou obhospodařují na 200 hektarů půdy, z toho je vlastních 70 hektarů. Mají sto kusů skotu, z toho 90 krav. „V zemědělství pracuji od dětství, nikdy jsme se soukromničením nepřestali,“ řekl Karel Stříbrný. Pochází z pěti dětí. Čtyři kluci a jedna dcera spolu s rodiči hospodařili soukromně už před rokem 1990. Po revoluci postavila rodina Karla Stříbrného s pěti dětmi v blízkosti domu rodičů vlastní usedlost a tam hospodaří. „Jsem spokojený. Když jsme přestáli totalitu, vydržíme i současný pád cen mléka. Museli jsme se trochu uskromnit, ale věříme, že se to postupně zase zlepší,“ řekl nám na Hradě ve Španělském sále před převzetím diplomu za nejlepší rodinnou farmu, na níž byl po pečlivém výběru doporučen Agrární komorou ČR a komise pořádající organizace Comenius ji potvrdila jako vítěze. „Ani jsme tomu nevěřili, že bychom mohli zvítězit. O to větší radost máme,“ řekl Stříbrný. Tex a foto: Eugenie Línková

20

Biotechnologie

11. prosince 2009

Biotechnologie a zdroje potravin Seminář Biotechnologie a jejich role při zajištění potravinových a průmyslových zdrojů měl v pražském hotelu Mariott silné obsazení. Mezi odborníky z federálního ministerstva zemědělství a zahraničí USA, zástupců Iowské zemědělské univerzity, českých akademiků a zástupců ministerstva zemědělství byli především i samotní farmáři z USA, JAR, ČR a Slovenska, kteří rokovali o GMO v roli pomocníka při snižování potravinové krize v rozvojových zemích a prostředníka při zvyšování výnosů na půdě, jejíž rozměr se stále snižuje.

P

odle OSN má planeta Země téměř 6,8 miliardy obyvatel. Každý rok přibývá dalších zhruba 80 milionů. V roce 2050 se očekává devět miliard lidí. Obecně dochází působením člověka ke zvyšování zátěže životního prostředí, neúměrně roste čerpání přírodních zdrojů, klesá množství a dostupnost pitné vody, mění se spotřebitelské zvyklosti a spotřeba potravin. V době relativního světového blahobytu však jedna miliarda lidí trpí nedostatkem potravin. Tento negativní trend se nedaří zlomit ani opakovanými programy pomoci. „Orná půda zabírá přibližně 3 % povrchu Země. V současné době jí je k dispozici přibližně 8,5 mld. ha. Z tohoto množství se každých osm vteřin jeden hektar ztrácí. V ČR jsou nevratné roční ztráty zemědělské půdy zhruba 4500 ha, to je 14,5 ha denně. Plocha ubývá vlivem urbanizace a industrializace. Klesá zároveň kvalita půdy, její úživ-

Letošní podzim je ve znamení dvaceti let svobody v naší zemi. Zemědělství má i neslavné výročí, o kterém se neprávem málo ví: před dvaceti lety byly legislativně vytvořeny GMO a dusno okolo nich.

nost, obsah edafonu, humusu, přirozených látek. Přibývá ploch zasažených klimatickými jevy, jako jsou vysušení, zasolení, větrná i vodní eroze. Mění se mikroklima, vodní režim, ekosystém,“ upozorňoval přítomné prezident AK ČR Jan Veleba, . Ubývají i přírodní energetické zdroje. Některé prameny již hovoří o bodu zlomu těžby ropy, jiné jej připouští v blízké budoucnosti. Svět však nejde cestou úspor, energetická spotřeba se stále zvyšuje. Výzkum a zájem o substituční energetické technologie se rozvíjí postupně, stejně tak postupně roste nepotravinářské využití zemědělské produkce, avšak k jejich využití do každodenní praxe v celosvětovém měřítku je ještě daleko. Zajištění potravy a energetických substituentů ze strany zemědělství možné je. Podmínkou je však rozvoj technologií a intenzifikace zemědělství v příhodných oblastech za dodržování zásad obnovitelného a udrži-

Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba ujistil účastníky biotechnologického semináře, že AK ČR podporuje zavádění GM plodin telného hospodaření. Konvenční zemědělství i při dosud naplno nevyužívaného potenciálu některých zemí (Ukrajina, Rusko) není schopno v uvedeném rozsahu tuto službu zajistit. „Z výše uvedených důvodů je ze strany AK ČR jednoznačná podpora zavádění GM plodin do zemědělské prvovýroby. Jde o celosvětový zájem a trend mimo hranice EU to potvrzuje. Nabízejí se tu možnosti, jak posunout výrobní potenciál s využitím nižšího objemu vstupů. Jsou to zejména odrůdy s vloženými geny na odolnost proti škůdcům nebo s nižší potřebou vody. Pro příští rok má například společnost

Monsanto připravenou odrůdu kukuřice s osmi vloženými geny, kterou budou osety první dva miliony hektarů. Do roku 2030 má tato společnost za cíl zvýšit výnosy kukuřice až na dvojnásobek. To je zejména pro rozvojové země nesmírná pomoc v jejich nedostatku potravin, který se zatím nedařilo snižovat. Vzdor těmto faktům panuje v EU dlouhodobá nemožnost věcné, politické a odborné diskuze. Dochází tak k nerespektování závěrů EFSA (Evropská agentura pro bezpečnost potravin). V praxi to znamená protichůdné principy v povolení a využívání GM plodin a produkce. Příkladem

Jiří Zedník, ředitel Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu, hovořil o dopadu zákazu dovozu sóji z USA

jsou nedávné restrikce vlastní výroby, ale na druhou stranu dovozy masa ze skotu a kuřat původem z jižní Ameriky prokazatelně krmených GM produkty,“ konstatoval Jan Veleba. EU stojí před závazky postupně liberalizovat svůj trh. Bez biotechnologií toho však není schopná. Je proto nutné komunikovat s veřejností, odborníky, politiky a přesvědčit je o výhodách a přínosech této cesty. K příspěvku prezidenta AK ČR se vyjádřila většina řečníků. Jill Euken z Bioekonomického ústavu Státní univerzity Iowa se zaměřila na ubývání orné půdy z důvodu zástavby průmyslovými

Výročí slavná a neslavná Dokument Evropské komise vydaný v říjnu 1983 uvádí: „Názory Parlamentu i veřejnosti se dělí na obdiv nových pokroků v biotechnologii a znepokojení

tožný s doporučením. Uváděl, že riziko bylo přeceněno a ponechal na členských státech, aby si sami stanovily, které rizikové kategorie podléhají ohlašování.

P

o Bergově dopisu (Science 26. 7. 1974), ve kterém žádal tento mikrobiolog kolegy, aby nepřenášeli geny, dokud nebude ověřena bezpečnost této techniky (tehdy známé jako rekombinantní DNA), nastala v USA přísná pravidla pro přenášení genů mezi organismy. Paul Berg a dalších deset vědců, kteří dopis podepsali, se obávali spících virů, které se mohou přenést a „probudit“ třeba v lidském střevě. Po slyšení vědců v Kongresu v roce 1977 se situace v USA liberalizovala. V dalším roce byla Kongresem odmítnuta federální legislativa v oblasti rekombinantní DNA. Americký systém vychází z principu, že organismy se posuzují podle svých vlastností, nikoli podle způsobu, jak byly získány (vyšlechtěny). V Evropě proběhlo několik diskuzí a ohlas byl velmi umírněný. Zdůrazňovala se jen správná mikrobiologická praxe. Členské státy Evropského společenství si vydaly samostatné směrnice pro práci s rekombinantní DNA.

Jill Euken z Bioekonomického ústavu Státní univerzity Iowa se zaměřila na ubývání orné půdy z důvodu zástavby průmyslovými centry

Ilustrační foto Zub

možnými důsledky a hypotetickým rizikem spojeným s jejich využitím.“ Diskuze o návrhu směrnice a jeho změna na pouhé doporučení rozdělila Parlament. Zpravodajem byl italský komunista Domenico Ceravolo. Prosazoval přísný postup, ale liberálové se obávali o osud dalšího vývoje biotechnologie v Evropě a podpořili návrh Komise na pouhé doporučení. V říjnu 1984 výbor ministrů při Radě Evropy přijal text, který byl prakticky to-

Rekombinantní DNA začala pronikat do zemědělství zejména zásluhou Marc van Montagu z univerzity v Delftu. Bylo jasné, že se otevírá obrovské aplikační pole v zemědělství. První krok vedlo normální lidské myšlení: „Uděláme něco dobrého k jídlu.“ Tak se narodilo „flavr-savr“ rajče. Foneticky čteno to znamená rajče uchovávající vůni. Běžně se totiž rajčata musí podtrhávat nezralá, aby během distribuce neshnila, takže chut-

nají a voní jako plastová hračka. Jenže zákazník nakupující produkty nemůže nabídnout takové zisky jako zemědělec semenářským a šlechtitelským podnikům. Nutno tedy „udělat něco atraktivního pro farmáře“. Vznikly plodiny tolerantní k nespecifickým herbicidům a vzdorující hmyzím škůdcům. Zákazník se scvrknul na spotřebitele, jehož ekonomickou rolí je zkonzumovat to, co farmář vypěstuje. Budeli ochoten. Což je právě obsah další historie zasazené zejména do jednání odborníků a vědců v Evropském Parlamentu v letech 1985–1989. K jejich zpravodajství paralelně předložil „z vlastní iniciativy“ zprávu německý zelený poslanec Friedrich Wilhelm Graf zu Baringdorf. Napadal zejména „industrializaci zemědělství“ a zvláště genetické inženýrství. Parlament v březnu 1987 zformuloval závěr, který sice vyjádřil podporu výzkumu a vývoje v biotechnologii, ale silně se přiklonil k požadavkům zelených. Požadoval se „...úplný zákaz polních pokusů do doby, než budou vydány směr nice zajišťující bezpečnost.“ Zavádění transgenních rostlin do zemědělství následně vyvolalo akce far-

mářského lobby, ekologistů a novinářů, které zpracovávaly neinformovanou veřejnost proti biotechnologii. Nešťastný byl souběh projednávání bezpečnosti biotechnologie a nakládání s nebezpečnými chemikáliemi. Bohužel, při návrhu regulací biotechnologie se postupovalo podle vzoru chemických látek. V červnu 1989 DGV (Generální ředitelství pro zaměstnanost a sociální záležitosti) vydalo směrnici 89/391 „O zavedení opatření podporujících zlepšení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při práci.“ Obsahovala část týkající se biologických agens včetně „geneticky upravených mikroorganismů“, které rozdělila do čtyř tříd rizika. Konečné znění vyšlo jako směrnice 90/679. V listopadu 1989 Rada Evropy (při Radě ministrů zemědělství EU) přijala společný postoj schvalující vydání dvou směrnic a postoupila je Parlamentu. Před druhým čtením 8. 2. 1990 laureáti Nobelovi ceny poslali druhý dopis předsedům v Parlamentu. Nicméně směrnice vyšly 23. dubna 1990. Vědecká komunita Evropy bojovala statečně s využitím nej-

centry a tedy i na nutnost ze stávajících ploch získávat větší úrody, což biotechnologie umožňují. Jiří Zedník, výkonný ředitel Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu, dával k dobru dopad zákazu dovozu sóji z USA. EU to dělá z obav z GMO, přitom plných 6 % z ceny krmiv představují náklady na kontrolní systém GMO. Přitom vlastní produkce sójových šrotů při výkrmu prasat je v EU podle Zedníka na úrovni 33 % a v ČR jen na 6,29 %. Zákaz dovozu americké sóji a šrotů bude proto zejména pro ČR a její farmáře více než bolestný. Text a foto: Eugenie Línková

těžších kalibrů, leč politici pod tlakem zelených a levice ji převálcovali. Vznikla iracionální legislativa založená na dogmatu, že zdrojem rizika je způsob, jak byly organismy získány, nikoli jejich vlastnosti. Zdůvodňování nákladných a pokrok brzdících opatření utvrzovalo veřejnost o tom, že rizika GMO jsou na úrovni jedů, výbušnin a narkotik. Strach veřejnosti se podporoval, protože na něm byla vystavena antiimportní bariéra dovozu zemědělských produktů z amerického kontinentu. Přes obrovský pokrok vědy, přes zkušenosti (jen transgenní sóji se snědlo a zkrmilo miliarda tun bez jakýchkoli problémů) tato legislativa přežívá dodnes. Navíc některé členské státy tlačí na její větší podřízení politice a populismu. Měli bychom si tedy připomenout listopad 1989, kdy Rada rozhodla o osudu biotechnologie v zemědělství. Neslavné výročí.

Prof. Jaroslav Drobník, CSc.

11. prosince 2009

Rozvoj venkova

21

Tematická příloha Zpravodaje AGRObase, informačních novin Agrární komory České republiky

Pro územní plány obcí je připraveno 158 milionů korun

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo výzvu k podávání žádostí o poskytnutí podpory obcím z fondů EU. Z Integrovaného operačního programu a rozpočtu ministerstva je na pořízení a aktualizaci územních plánů obcí s více než 500 obyvateli připraveno celkem 158 milionů korun.

P

odpora je poskytována formou dotace na individuální projekty. Podíl spolufinancování z EU bude pro všechny projekty ve výši 85 % celkových výdajů, zbylých 15 % tvoří národní spolufinancování hrazené ze státního rozpočtu. Maximální přípust-

ná výše celkových způsobilých výdajů na projekt je čtyři miliony korun. Celkový finanční objem výzvy je 158 700 000 Kč. Jde již o třetí výzvu v této oblasti a dosud bylo předloženo 125 projektů v celkové výši 97 milionů Kč. „Věřím, že tyto cílené peníze pomohou obcím v jejich územním rozvoji a budou díky nim realizovány projekty, které by si obce jinak nemohly dovolit,“ uvedl ministr Rostislav Vondruška. Žádosti o dotaci přijímají od 30. října 2009 pobočky Centra pro regionální rozvoj České republiky podle územní příslušnosti určené místem realizace projektu. K tištěné žádosti musí být přiloženy všechny povinné přílohy. Žadatel podává projektovou žádost prostřednictvím aplikace Benefit7. Formulář projektové žádosti včetně seznamu povinných příloh je k dispozici v elektronické formě na webové adrese www.eu-zadost.cz. Seznam povinných příloh je uveden také v Příručce pro žadatele a příjemce. O podporu mohou požádat obce od 500 obyvatel (včetně),

které splní alespoň jednu z následujících podmínek: ● leží v rozvojové oblasti, rozvojové ose nebo ve specifické oblasti zpřesněné či vymezené v zásadách územního rozvoje kraje, nebo ● do doby nabytí účinnosti zásad územního rozvoje je jmenovitě uvedena v Seznamu obcí,

● minimálně 10 staveb pro bydlení na území obce se nachází ve stanoveném záplavovém území nebo jejich obytné místnosti určené pro bydlení byly po 1. lednu 1997 zaplaveny a tyto stavby nemají dosud zajištěnou protipovodňovou ochranu, nebo ● obec musí v územním plánu prověřit rozvojový záměr obsa-

zajímavou motivací k dalšímu rozvoji a jsem rád, že se počet soutěžících obcí zvyšuje,“ uvedl ministr Vondruška. Soutěž je organizována ve dvou kolech – krajském a celostátním. Každý krajský vítěz letošního ročníku soutěže získá

Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška které leží v rozvojových oblastech, osách a specifických oblastech republikového významu, který je přílohou Příručky pro žadatele a příjemce, nebo

dotaci ve výši milion korun. K tomu celostátní vítěz obdrží další milion korun a oprávnění používat titul Vesnice roku 2009. Druhé místo je oceněno částkou 900 000 Kč a třetí místo 800 000 Kč. Dotaci lze využít například na stavbu nových chod-

C

ílem soutěže Vesnice roku je podpořit aktivitu obyvatel venkova, kteří se snaží zvelebovat svůj domov, rozvíjet místní tradice a zapojují se do společenského života v obci. Důležité je také zviditelnit rozmanitost a pestrost venkovského života a upozornit širokou veřejnost na jeho význam. Zvýšený zájem o tuto soutěž dokumentuje 325 přihlášených obcí v letošním roce. „Tato soutěž je pro malé obce

Nový náměstek pro regionální a kohezní politiku na MMR Stal se jím Ing. Petr Osvald. Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška ho jmenoval k 1. prosinci. Na starosti bude mít regionální a kohezní politiku. Třiačtyřicetiletý Osvald pracoval v minulosti jako člen předsednictva Výboru regionů v Bruselu (orgán EU) a byl také prvním viceprezidentem Komise pro kohezní teritoriální politiku (COTER) Výboru regionů v Bruselu. (egi)

E-learning pomáhá čerpat dotace z Evropské unie Národní orgán pro koordinaci (NOK) pracující v rámci Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), připravil pro pracovníky operačních programů e-learningový kurz o čerpání strukturálních fondů EU. Proškolení zaměstnanci zvýší podporu žadatelů o evropské dotace v průběhu vyřizování jejich žádosti i realizace projektu. První běh kurzu s názvem Úvod do strukturální politiky fondů EU v období 2007–2013 začal v polovině listopadu. Je určen zejména nově přijímaným pracovníkům odborů ministerstev a regionálních rad regionů soudržnosti, které mají na starosti čerpání z evropských fondů. Přístupný je na portálu Institutu státní správy (ISS). Financování je zajištěno ze zdrojů EU prostřednictvím OP Technická pomoc. (ayr)

Dalších 168 milionů korun na pomoc postiženým povodněmi

Foto archiv MMR

žený v Politice územního rozvoje 2008 nebo v územně plánovací dokumentaci kraje. Celý text výzvy je na stránkách strukturálních fondů. (ayr)

Vesnicí roku 2009 se stal Tučín na Přerovsku Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška předal 23. října obci Tučín Zlatou stuhu za první místo v celostátním kole soutěže Vesnice roku 2009. Tato obec byla vybrána jako nejlepší ze třinácti vítězů krajských kol soutěže.

KRÁTCE Z MMR

Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška (vlevo) předal zástupcům obce Tučín Zlatou stuhu za první místo v soutěži Vesnice roku 2009

níků, kanalizace a dalších zařízení důležitých pro vzhled a fungování obce. Vítěz celostátního kola soutěže dále postupuje do soutěže Evropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnice. Kromě prestižního titulu dostane Tučín i dvoumilionovou finanční dotaci na připravované projekty. „Takové ocenění v rámci celé České republiky je obrovský úspěch všech občanů Tučína a samozřejmě je to pro ně obrovské povzbuzení,“ řekl starosta vítězné obce Jiří Řezníček. Komise především ocenila projekty obce, její spolkovou činnost a pospolitost místních lidí. Tučín, ve kterém žije 455 obyvatel, se soutěže zúčastnil už počtvrté. Předloni v soutěžním klání vybojoval modrou stuhu za bohatý společenský život. Pokračování na straně 22

Hodnotitelská komise programu na svém druhém zasedání v polovině října doporučila ministru pro místní rozvoj Rostislavu Vondruškovi ke schválení dalších 65 žádostí, které MMR obdrželo od obcí, jejichž území bylo postiženo povodněmi. Celkově jde o žádosti za více než 168 milionů korun. Ministerstvo vyhlásilo program obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou, který má dva dotační tituly. První je určen pro obce a kraje, jejichž území bylo postiženo pohromou a byl zde vyhlášen stav nebezpečí. Zde mohou získat dotace na obnovu majetku obce až do výše 100 % a kraje až do výše 50 % celkových nákladů. Obce a kraje, na jejichž území nebyl vyhlášen stav nebezpečí, mohou získat dotace do výše 80 % (v případě obcí), respektive kraje do 50 % celkových nákladů. Nejvíce žádostí bylo z Jihočeského a Plzeňského kraje. Oproti minulému zasedání posuzovala komise o 22 žádostí více. „Nárůst žádostí téměř o 30 % svědčí o tom, že kraje úspěšně dokončují administraci sčítání škod. Počet žádostí by nyní měl dále narůstat,“ uvedl ministr Rostislav Vondruška. (ayr)

Nejaktivnějším žadatelem o dotace je Pardubický kraj České kraje požádaly do začátku října o dotace z fondů EU ve výši 34,8 miliardy korun. Schváleno již bylo 373 projektů v celkové výši téměř 20 miliard korun. České kraje (kromě hlavního města Prahy) mohou v tomto programovém období, tedy mezi lety 2007–2013, žádat o finanční prostředky ze 13 operačních programů, v nichž je pro všechny žadatele k dispozici přibližně 400,5 miliard korun. Kraje si zatím podaly 609 žádostí do 11 operačních programů. V nich žádají o dotace 34,8 miliard korun. Nejaktivnějším žadatelem mezi kraji je Pardubický kraj, který zatím předložil 78 projektových žádostí v celkové výši 3,006 miliardy korun. Hned za ním je kraj Jihočeský se 71 předloženými žádostmi na 2,768 miliardy korun. Naopak nejméně žádostí, celkem 19, podal Jihomoravský kraj s výší dotací 847 milionů korun. Liberecký kraj je žadatelem, který má zatím nejvyšší počet schválených žádostí. Dosud mu bylo odsouhlaseno 50 projektů za 1,1 miliardy korun. České kraje žádají nejvíce peněz z regionálních operačních programů. Z tematických OP pak nejvíce žádostí poslali do Operačního programu Životní prostředí. Nejvíce peněz z tematických operačních programů žádají z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. (ayr)

22

Rozvoj venkova

11. prosince 2009

Vesnicí roku 2009 se stal Tučín na Přerovsku umístil Žernov na Náchodsku. Vyhlašovatelé soutěže kromě zlatých stuh předali i čestná uznání krajským vítězům, diplomy a věcné dary. Předáno bylo i letos zavedené ocenění v podobě Koláčové ceny za nejlepší domácí koláče. Další, již 16. ročník soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova bude vyhlášen na Dni malých obcí v Praze na začátku března 2010. Vyhlašovateli sou-

Dokončení ze strany 21 Ze spolků, které mají největší zásluhu na obnově kulturních tradic v obci, Řezníček vyzdvihl dva – Sešlost obecních nadšenců a místní sbor dobrovolných hasičů. „Pracují abnormálně a hodně obci pomáhají,“ uvedl. V obci se pravidelně koná například country festival Tučínský špekáček, do kterého se zapojují i děti a mládež. „Spolky neustále připravují nové a nové aktivity a život tady opravdu běží, takže toto je ta velká deviza,“ zhodnotil starosta. Nová vesnice roku má nyní hned několik projektů, které by chtěla dokončit. Z větších je to stezka pro pěší a cyklisty do sousedních Želatovic, kam jezdí její obyvatelé k lékaři a děti do školy. Dále je to například dokončení úpravy veřejných prostranství. Do soutěže se letos přihlásilo celkem 325 vesnic, loni jich bylo 309. Do celostátního kola postoupilo třináct vítězných obcí z jednotlivých krajů. Podle ministra Rostislava Vondrušky má soutěž kromě finanční stránky

těže jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Spolek pro obnovu venkova ČR, Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo zemědělství. Spoluvyhlašovateli soutěže jsou Kancelář prezidenta republiky ČR, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo kultury, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Folklórní sdružení ČR a Sdružení místních samospráv ČR. (pet)

Na počest úspěchu v soutěži Vesnice roku 2009 byla v Tučíně slavnostně zasazena lípa. Ruku k dílu přiložil i ministr MMR Rostislav Vondruška. pro úspěšné obce ještě další důležitý aspekt. „Zcela určitě se zvedne sebevědomí obyvatel vesnice, kteří se zapojí do procesu soutěže, a myslím si, že v tomto ohledu nelze pochybovat o tom, jestli ta soutěž k něčemu je,“ uvedl.

Starosta loňské vítězné obce Vojtěch Ryza, který letos zasedl jako předseda hodnotící komise, řekl, že rozhodování bylo nelehké. Tučín si ale prý titul zasloužil především za obrovskou sounáležitost místních občanů a za to, že lidé se snaží pracovat

pro blaho obce. „Pan starosta netuší, co ho čeká. Protože samozřejmě pro obec je to velké vyznamenání, ale zároveň obrovský závazek,“ poznamenal Vojtěch Ryza. Na druhém místě skončily Lány na Kladensku, třetí se

Zástupci obcí, které se umístily na prvních třech místech v celostátním kole soutěže Vesnice roku 2009 2x foto archiv MMR

KRÁTCE Z MMR

Z fondů EU se vyčerpalo přes 40 miliard korun Objem vyčerpaných peněz z fondů EU za poslední měsíce se stále zvyšuje. V březnu bylo vyčerpáno pouze 5,6 mld. Kč, ale v říjnu již byla proplacena částka 46,4 mld. Kč. Za poslední tři měsíce bylo českým příjemcům proplaceno už více než 17 mld. Kč. MMR přijalo od května 2009 řadu opatření ke zrychlení čerpání financí z fondů EU. Předložilo vládě Akční plán pro řešení monitorovacího systému a jeho další řešení. Podařilo se schválit řídící a kontrolní mechanismy u 15 z celkem 17 Operačních programů tak, aby z nich mohly být finance vůbec čerpány. Zavedla se také pravidelná setkávání předsedů regionálních rad a ministerských náměstků z řídících Operačních programů, která mají za cíl koordinovat vzájemné kroky v čerpání. „Pro rychlejší a efektivnější čerpání financí z fondů EU připravujeme nyní soubor dalších opatření. Jde zejména o změny v oblasti legislativy, zjednodušení vnitřních pravidel nebo analýzy čerpání za jednotlivé Operační programy,“ uvedl ministr Vondruška. Uznání nad nárůstem českého čerpání vyjádřil na Výročním setkání EU a zástupců OP v Praze také Nicolas Martyn, ředitel sekce Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku. (ayr)

Podpora podnikání a pracovních míst Za období 2004–2006 vyčerpala ČR téměř 42 mld. Kč z fondů EU. To je přitom 98,1 % z celkového možného objemu čerpání, který byl z fondů EU za uvedené období k dispozici. Z finančních prostředků fondů EU v programovém období 2004 – 2006 se realizovaly například tyto projekty: ● 21 863 nových pracovních míst, ● 30 rekonstruovaných čističek odpadních vod, ● 59 544 domácností nově napojeno na kanalizace a čističky odpadních vod, ● 447 km nových a opravených silnic, ● 45 km nových a opravených železnic, ● 274 malých a středních podnikatelů získalo podporu v cestovním ruchu. „Předpokládám, že celkové vyčerpané prostředky 2004–2006 budou ještě vyšší, a to až 99,6%. Téměř stoprocentní čerpání je pro ČR velký úspěch,“ uvedl ministr Rostislav Vondruška. (ayr)

Výstavba sociálních bytů odstartována Dotace na výstavbu sociálního nájemního bydlení jsou dostupné od 1. listopadu. Státní fond rozvoje bydlení přijímá žádosti od 15. října. Ministerstvo pro místní rozvoj dosud eviduje pět žadatelů. Zatím byl tedy SFRB požádán o podporu výstavby pro celkem 124 sociálních bytů. MMR nyní připravilo pro žadatele o dotaci na výstavbu sociálních nájemních bytů informační balíček, který obsahuje všechny dokumenty a informace potřebné k jejímu získání. Balíček je k dispozici na stránkách MMR ČR v sekci bytová politika. (ayr)

Kovářov: Na tahu Praha – Vídeň Kovářov je středisková vesnice středního Povltaví, která leží na pravém břehu řeky nedaleko Milevska. Má celkem 17 samostatných částí a starosta Pavel Hroch tuto situaci charakterizuje slovy: „ Samostatná republika San Marino má rozlohu 61 km2 a zhruba 150 tisíc obyvatel. My máme 51 km2 a 1500 obyvatel.“

bu zabezpečují také obecní policisté. Lidem, kteří mají zájem, během jejich dovolené střeží dům. Tento luxusní servis sami nabídli a spolehlivě jej zajišťují už pět let. V soutěži Vesnice roku nejde zdaleka jen o to, jak obec vypadá, ale také o to, co se v ní celý rok děje a jak se v ní lidem žije. Že tu existuje vzájemná pospolitost dokazuje přeplněný kalendář událostí. Mnoho z nich se odehrává přímo na návsi, kte-

N

ení tedy divu, že na území vesnice se nachází řada turistických atraktivit. Přímo kovářovskou návsí prochází cyklostezka Praha – Vídeň a je tu také naučná stezka rozdělená do tří turistických tras s mnoha přírodními krásami. Místní se jimi rádi kochají zvláště v předvánočním čase u příležitosti tradičního Pochodu z Kovářova do Kovářova. Ještě před návštěvou obecního úřadu jsem chtěla vědět, jak Vesnice roku 2004 vypadá dnes, po pěti letech od získání titulu. Udělala jsem si tedy po Kovářově okružní jízdu a na první pohled mi bylo jasné, že tu neusnuli na vavřínech. Naopak, stále se snaží dokázat, že ocenění celostátního významu získali oprávněně. První, co vás v této malebné jihočeské vesničce zaujme, je pořádek a čistota. A recept na takovýto výsledek? Obecní úřad v Kovářově má své vlastní technické služby. Vytváří tak uplatnění pro několik místních obyvatel a má záruku, že veřejná prostranství jsou stále pod dohledem. Zajímavou služ-

rá je jevištěm, hledištěm, tanečním parketem i koncertní síní. Nejvýznamnější akcí je Folklorní festival, který se tu už mnoho let koná na přelomu května a června. Původně měl regionální charakter, dnes je významnou mezinárodní přehlídkou. Na obecním úřadu je ke koupi ojedinělá kniha, kterou tu vydali na začátku letošního roku za finančního přispění Ministerstva pro místní rozvoj z Pro-

gramu obnovy venkova. Nese název Od kapličky ke křížku aneb Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku a pojednává o kapličkách, božích mukách, zvonicích a křížcích, které byly významnou součástí života našich předků. Při náhodném listování jejím obsahem jsem se například dočetla o historii kalvárie se sochami z dílny Ferdinanda Brokoffa, která se nachází před barokní farou na vršíku Kolín přímo v centru.

Jak už to tak na venkově bývá, i zde jsou hlavními nositeli společenského života hasiči. Mají tu deset požárních sborů, mohou tedy velice snadno uspořádat vlastní soutěž, nebo vyhlásit náhodné námětové cvičení. Velice aktivní jsou také fotbalisté, kteří letos v červnu oslavili 60. výročí, a včelaři, kteří si letos na Silvestra připomenou 105 let své existence. Pokud se do Kovářova vypravíte na výlet, nezapomeňte vystoupat na kopec Lipník. Odměnou vám bude příjemné odpočinkové místo s překrásným výhledem do kraje. Usednout můžete pod přístřešek s lavičkami, nebo si opodál opéct buřty na ohništi. A pokud zatoužíte pohlédnout do kraje ještě z větší ptačí perspektivy, pokračujte na Onen Svět. Návštěva nedaleké turistické chaty a Langovy rozhledny je skutečně nezapomenutelným zážitkem. Text a foto: Jiřina Peřinová

Rozvoj venkova

11. prosince 2009

23

Nové programy Podpory bydlení pro rok 2010 formy dotací jak obce, tak i jednotliví občané,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo nové programy Podpory bydlení pro rok 2010. Významnou změnou je schválení Dočasného rámce, který u některých programů zvýšil dotační strop z 200 000 EUR na 500 000 EUR. Na podporu bydlení se v příštím roce počítá se 490 miliony Kč. Žádosti o dotace je možné podávat do 1. února 2010.

„R

ozvoj bytového fondu a bydlení je jednou z nejvyšších priorit tohoto ministerstva, proto je pomoc rozložena do několika různých dotačních titulů. Díky tomu dosáhnou na různé

Opravy domovních olověných rozvodů pro rok 2010 Dotace ve výši 10 000 Kč na byt je určena na výměnu domovních olověných rozvodů vody. Příjemcem dotace je vlastník, spoluvlastník nebo společenství vlastníků domu s olověnými domovními rozvody. Pravidlo „de minimis“ stanovuje strop pro součet podpor poskytnutých žadateli během tří let na 200 000 EUR. Celkový objem financí na rok 2010 je 12 milionů Kč. Program na podporu regenerace panelových sídlišť Program na podporu regenerace panelových sídlišť je určený k revitalizaci veřejných prostranství v panelových sídlištích. Příjemcem dotace je obec, která má panelové sídliště s nejméně 150 byty, má schválený územní plán a projekt regenerace panelového sídliště. Dotace může dosáhnout až 70 % nákladů. Celkový

objem financí na rok 2010 je 150 milionů Kč.

Pokud postavené byty dosáhnou nízkoenergetického standardu, je možné dotaci zvýšit o dalších 50 000 Kč. Součet všech veřejných podpor může podle Dočasného rámce a pravidla „de minimis“ dosáhnout v období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2010 maximálně 500 000 EUR. Celkový objem financí na rok 2010 je 150 milionů Kč.

Výstavba technické infrastruktury Podpora výstavby technické infrastruktury je určena na výstavbu dopravní a technické infrastruktury pro následnou výstavbu bytových a rodinných domů. Příjemcem dotace je obec a její výše může dosáhnout až 50 000 korun na následně vybudovanou bytovou jednotku. Součet všech veřejných podpor může podle Dočasného rámce a pravidla „de minimis“ dosáhnout v období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2010 maximálně 500 000 EUR. Celkový objem financí na rok 2010 je 110 milionů Kč. Výstavba podporovaných bytů Dotace z tohoto programu jsou určeny na výstavbu nájemních bytů pro osoby v nepříznivé sociální situaci, jejichž snížená soběstačnost je způsobená věkem nebo zdravotním stavem. V těchto bytech mohou bydlet i lidé, kteří nemají v důsledku nepříznivých životních okolností přístup k byd-

Ilustrační foto Zub

lení a jsou schopni plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu. Příjemcem této dotace je obec a výše dotace na jeden pe-

Říjnová sněhová kalamita přerušila dodávky elektřiny a lámala stromy Nečekaný nástup zimy v polovině letošního října způsobil ve většině regionů škody za miliony korun. Nejvíce byly postiženy oblasti na severu Čech a Moravy, odkud je hlášeno nejvíce pojistných událostí na vozidlech a také na domech. Vyplynulo to ze sdělení největších tuzemských pojišťoven.

M

noho hodin, a leckde i dní, jezdily po tři kalamitní dny hlavnešel v nejpostiženějších ně vlaky v Libereckém kraji na regionech elektrický proud, lidé tratích z Liberce do Jablonného svítili svíčkami a seděli zabaleni a z Liberce do Raspenavy a především na hlavní trati z Liberce do dek. Na Liberecku a Jablonecku na Turnov, kde se provoz zastavil se kvůli sněhové kalamitě ráno už ve čtvrtek 15. října. Přestože 16. října ocitlo bez elektřiny se o den později dařilo energeti18 000 domácností, kolem po- kům snižovat počet míst bez ledne uváděli energetici 20 000 proudu, stále zůstávalo bez dodomácností. Sněhem obtěžkané dávek elektřiny přibližně 40 000 stromy padaly do drátů elektric- zákazníků. O víkendu 17. a 18. kého vedení, a to meteorologové října vyhlásilo kalamitní stav jehlásili ještě pokračující kalamitu denáct okresů. na další dva dny. Nejhůře na tom byl Jablonec nad Nisou, kde starosta vyhlásil kalamitní stav. Řada silnic byla neprůjezdných a některé vesnice byly úplně odříznuté od světa. Padající stromy působily velké problémy i na železnici. Podle informací Nečekané přívaly sněhu zaskočily i nepřipravený Českých drah ne- skot na pastvinách 2x foto Jiří Rulc, Sobotka

Svátek zahradníků i milovníků dobrého jídla a pití Olomoucká Flóra patřila počátkem října již 14. ročníku výstavy ovoce, zeleniny a ovocných školkařských výpěstků. Akci, která ve dnech 1.–4. října přilákala do hanácké metropole mnoho návštěvníků z celé republiky i z okolních zemí, doplnil festival gastronomie a nápojů Olima.

Velké škody zaznamenávali i lesníci, protože nasněžilo na stromy s ještě zeleným listím. „Celistvé porosty jsou odolnější. Největší starosti nám dělají mladé stromy ve věku 10 až 20 let. Jejich tenké kmeny se ohnuly často až k zemi a potřebujeme, aby z nich sníh rychle opadal a zase se narovnaly. Pokud by zůstaly nakloněné, po dalším silném sněžení by se mnohé z nich zlomily,“ upozornil ředitel Lesů ČR v Libereckém kraji Ludvík Řičář. Vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Jiří Hušek dodal, že nepamatuje, aby někdy napadalo do zeleného listí stromů tolik sněhu. Podle Řičáře i Huška byly stromy v polovině října po teplém začátku podzimu ještě prohřáté. Sníh se pak na listy a větve lepil mnohem více než v listopadu nebo v prosinci, kdy jsou stromy promrzlé. Kmeny a větve váhu sněhu neunesly a praskaly. Sníh zničil a poškodil především břízy, javory a jívy. (egi)

čovatelský byt je 600 000 Kč. Na nový vstupní byt je dotace 550 000 Kč, pokud vznikl úpravou, je výše dotace 250 000 Kč.

Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2009 ve znění Dodatku č. 2 Tato varianta programu umožní obcím, kterým byla v roce 2009 přiznána dotace, ale její výše podpory byla stanovena pravidlem „de minimis“, čerpat dotaci až do výše schváleného Dočasného rámce, tzn. součet všech veřejných podpor poskytnutých žadateli podle Dočasného rámce a pravidla „de minimis“ nesmí v období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2010 přesáhnout hodnotu odpovídající 500 000 EUR. Podrobné informace o programech Podpory bydlení pro rok 2010 jsou k dispozici na webu MMR ČR. (ayr)

vená jídla a nápoje také ochutnat. Uskutečnily se také prezentace kvalitních českých potravinářských výrobků oceněných značkou Klasa, biopotravin a dalších produktů zdravé výživy. Letošní Olimu doplnila přehlídka regionálních potravin a nápojů oceněných značkou O. K. – výrobek Olomouckého kraje. V rámci festivalu bylo na výstavišti poprvé předáno ocenění Top výrobek Olomouckého kraje nejlepším účastníkům soutě-

vzorky pálenek, např. z černého bezu, jahod, nektarinek, černého i červeného rybízu atd. Unikátem letošního ročníku byla pálenka z mandarinek. Nestarším soutěžním vzorkem byla slivovice ze Strážnice na Uherskohradišťsku, kterou její majitel vypálil v roce 1998. Nejvzdálenějšími vzorky byly pálenky z Jílového u Prahy a slovenského Borského Mikuláše, nejsilnějším destilátem pak 55procentní jablkovice z Prostějova.

že regionálních potravinářských firem vyhlašované AK Olomouckého kraje. V neposlední řadě se mohli návštěvníci přesvědčit vlastní degustací o kvalitě letos oceněných ovocných destilátů v soutěži Flora košt. Ta měla i letos devět kategorií a objevily se i netradiční

Pestrý a bohatý program na letošní podzimní olomoucké Flóře doplnily, jako ostatně vždy, prodejní zahradnické trhy se širokým sortimentem květin, ovoce, zeleniny, dřevin, drobné zahradní mechanizace a pěstitelských potřeb. Text a foto: Jiří Novotný

H

lavní expozice závěrečné zahradnické výstavy letošního roku nesla název Přijela pouť. Kompozice v tomto stylu připravili pod záštitou Ovocnářské unie ČR a Zelinářské unie Čech a Moravy nejlepší domácí pěstitelé ovoce a zeleniny. Zaujaly i exponáty ze soutěže floristů, kteří připravili ukázky květinových aranžmá na téma Adventní vazba. Členové Českého zahrádkářského svazu uvedli v Olomouci přehlídku krajových odrůd ovoce a různých druhů zelenin doplněnou výstavkou vinných hroznů a hub. Část plochy byla věnována expozici mladých pěstitelů, po opět fungovala zahrádkářská a mykologická poradna, nechyběla nabídka včelařských produktů. Tradiční součástí podzimní přehlídky ovocnářských a zelinářských výpěstků je Olima, festival gastronomie a nápojů. Návštěvníci zhlédli letos mimo jiné kuchařské a cukrářské soutěže a měli možnost připra-

24

Rozvoj venkova

11. prosince 2009

Rektorem České zemědělské univerzity v Praze se stal Jiří Balík

Dvojí užitek z kralovické bioplynky

Senátoři 29členného akademického senátu České zemědělské univerzity v Praze na svém zasedání zvolili nového rektora univerzity, kterým je současný prorektor ČZU v Praze, profesor Ing. Jiří Balík, CSc., z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.

I když do konce letošního roku nějaký den chybí, má každý hospodář spočítáno, co mu letošní rok dal a s čím může počítat do roku příštího. Je tomu tak i v Kralovické zemědělské, a. s., která patří výměrou 3090 hektarů k největším v Plzeňském kraji.

najdeme podepsané pod více než 300 publikací a vědeckých a odborných článků. Byl a je řešitelem českých i zahraničních grantových projektů, členem vědeckých rad mnoha univerzit a fakult a členem redakčních rad vědeckcých časopisů. Garantem je především oborů výživy rostlin a agrochemie. Petr Skála

L

Z

volený rektor Jiří Balík, který by se měl ujmout řízení univerzity po jmenování prezidentem republiky 1. února 2010, vystřídá úřadujícího rektora Prof. Ing. Jana Hrona, DrSc., dr.h.c. Ten byl v čele univerzity předchozí dvě volební období a nemohl již opět kandidovat. Zvolený rektor profesor Ing. Jiří Balík, CSc., z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů je prorektorem ČZU pro školní podniky a styk s odbornou veřejností. Narodil se 30. 11. 1953 v Táboře a vystudoval Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze v roce 1978, kde působil nejdříve jako odborný asistent, později jako zástupce a následně jako vedoucí katedry agrochemie a výživy rostlin. V roce 2001 se stal profesorem pro obor výživy rostlin agrochemie. Jeho jméno

Nový rektor České zemědělské univerzity v Praze Prof. Ing. Jiří Balík, CSc., z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Řízení univerzity by se měl ujmout po oficiálním jmenování prezidentem republiky 1. února 2010.

etos na jaře zde skončil zkušební provoz bioplynové stanice, která od té doby pracuje na plný výkon. O jejím přínosu pro podnik nás in formoval ředitel Ing. Václav Švarc, CSs. Generátor na spalování bioplynu vyrobí za hodinu přibližně 500 kW. Další tepelný výkon představuje hodnotu přes 600 kW, z nichž 30–40 % jde zpět do fermentoru. „Ze zbývajícího odpadního tepla bioplynky vytápíme střediskové dílny, provozní středisko, ubytovnu a kuchyň. Koncem února jsme připojili porodnu prasnic, tedy seletníky a porodní boxy. Prakticky celou živočišnou výrobu v chladném a zimním období temperujeme odpadním teplem. V létě, kdy to není nutné, nám odpadní teplo šetří náklady na sušičce obilí. Ve výměníku předehřeje vzduch před plynovým hořákem, čímž uspoříme

Kralovická bioplynová stanice plyn,“ řekl Ing. Švarc. Po ruce má přesvědčivá čísla. Loni podnik na sušičce obilí spotřeboval více než 10 000 m3 zemního plynu, letos to bylo jen 700 m3 na odsušených 9000 tunoprocent.

Za elektřinu dodanou z bioplynky do veřejné sítě „naskakuje“ na firemním účtu měsíčně přibližně půldruhého milionu korun. Další peníze získávají za ušetřený zemní plyn, který na-

Ing. Václav Švarc, ředitel Kralovické zemědělské, a. s.

Odchovna selat, kde je využíváno teplo z bioplynové stanice

hrazuje odpadní teplo. Nezanedbatelná je i produkce kvalitního digestátu, který je vynikajícím organickým hnojivem. Při součtu všech příjmů a úspor zvažuje Ing. Švarc, že k dosavadní bioplynce přibude časem další. Cena vykupované elektřiny je státem na mnoho let dopředu garantovaná, takže nepodléhá ročním výkyvům jako cena zemědělských produktů. Ani příjmy z jedné bioplynové stanice nemohou vyrovnat letošní propad cen zejména mléka a obilovin, které dostávají nejen Kralovickou zemědělskou, a. s., ale i celé české zemědělství do červených čísel. Text a foto: Zdeněk Kulhánek

INZERCE

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně!

ROZHODČÍ SOUD

při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR O Rozhodčím soudu ● byl založen roku 1949 ● řídí se zákonem, Statutem, Řádem

a Pravidly ● vede Listinu rozhodců a tím garantuje

odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem ● Na Listině rozhodců je asi 200 rozhodců

z tuzemska i zahraničí

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje: ● konzultace před uzavřením smlouvy či

podáním žaloby u Rozhodčího soudu ● odborné znalce ● tlumočníky ● veškerou administrativu spojenou

s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší? ● obchodní vztahy (kupní smlouvy,

nájemní smlouvy, úvěrové smlouvy, ...) ● občanskoprávní (mj. i manželské

smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce ...) ● pracovně právní vztahy (smluvní

podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení ● řízení je jednoinstanční, neveřejné,

rychlé, méně formální ● rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku

i v zahraničí dobře vykonatelné ● Newyorská úmluva z roku 1958

umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 130 státech světa ● strany si mohou určit místo i jazyk

rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu.

Více informací: www.arbcourt.cz, www.soud.cz Rozhodčí soud je tu pro Vás! Kontakt: Praha 1, Dlouhá 13, 110 00, Tel: 222 333 340 nebo 222 333 345, fax: 222 333 341

Rozvoj venkova

11. prosince 2009

25

Vzhledem k velkým výkyvům klimatu poroste význam zemědělského pojištění Živly letos zasáhly porosty na statisících hektarech zemědělské půdy, škody klientů České pojišťovny přesáhnou 900 milionů korun Zemědělci letos České pojišťovně oznámili přes 1200 případů škod na plodinách i další stovky případů na zvířatech. Jejich celková výše přesáhne 900 milionů korun. Výše vyplacených náhrad Českou pojišťovnou za krupobití dosáhne v novodobé historii rekordní výše. Ve srovnání s rokem 2004 budou škody až čtyřnásobné a povodňový rok 2002 se přiblížil pouze dvěma třetinám letošních úhrad.

K

vůli výkyvům počasí, které nejvíce ohrožují právě podnikání pod širým nebem, budou škody v zemědělství i do budoucna narůstat. Poroste význam zemědělského pojištění, které má v ČR již více než 120letou historii. Zvýšený zájem o zemědělské pojištění v posled-

INZERCE

ních několika letech podpořily také státní dotace, které jsou poskytovány prostřednictvím samostatného dotačního titulu a administrovány PGRLF. Dlouhodobá spolupráce mezi státem, reprezentovaným PGRLF, zemědělci, zastoupenými Agrární komorou ČR i Zemědělským svazem ČR a Českou pojišťovnou nese své ovoce – dotace na pojištění plodin i pojištění nákazy hospodářských zvířat jsou od letoška 50 % z prokázaných uhrazených nákladů vynaložených na pojištění. Pozitivní efekt státní podpory se skutečně projevil zvýšením propojištěnosti, která nyní dosahuje 43 % a jen za posledních pět let narostla téměř o 10 %. I přes tyto skutečnosti stále zůstává polovina rostlinné produkce nepojištěna. Navíc dotace na pojištění ve výši 50 % bude po-

skytována i v roce 2010. Nepojištění zemědělci letos peníze na pojistném neušetřili. „Naši likvidátoři prohlédli porosty na tisících hektarech půdy, přes které se přehnalo krupobití doprovázené bouřemi, přívalovými dešti i vichřicí. V terénu jsme viděli leccos – na některých místech za zemědělce celou úrodu sklidilo počasí, hlavně kroupy, jinde zase nebylo možné do polí kvůli podmáčení vůbec vjet. Největší letošní škoda způsobená krupobitím u jednoho klienta dosahuje dokonce 20 milionů Kč,“ stručně rekapituluje letošní kalamitní stav Jiří Havelka, ředitel zemědělského pojištění České pojišťovny, která je největším ze čtyř poskytovatelů tohoto typu pojištění na českém trhu. V celkovém objemu událostí tvoří největší část škody na plodinách, ale výrazně do nich letos zasáhly i újmy na zvířatech. Zemědělské podniky a soukromí zemědělci hlásili v souvislosti s přírodními kalamitami i uhynulé kusy dobytka a dalších zví-

řat. „Kryjeme pojištěním všechny významné negativní projevy počasí, které se vyskytují při chovu zvířat i pěstování plodin,“ řekl Havelka. Česká pojišťovna začala nově nabízet např. pojištění rizika Salmonelly u drůbeže, jarního

není v této době právě jednoduchá – výrazný propad ve výkupních cenách u rostlinných komodit i u mléka svazuje zemědělcům ruce, omezuje možnost investic a mnohdy je nutí udělat nepopulární zásah i do samé ekonomické podstaty firmy,“

Ředitel zemědělského pojištění České pojišťovny Jiří Havelka (vlevo) se během letošního agrosalonu Země živitelka setkal s premiérem Janem Fischerem Foto Eugenie Línková mrazu u jablek, pojištění rizika vichřice u lesů či léčebných nákladů u koní a mnoho dalších. Bohužel situace v zemědělství

konstatuje Havelka. Stále však existují rizika, která jsou obecně nepojistitelná a jejichž eliminaci je třeba systémově řešit napří-

klad vytvořením fondu nepojistitelných škod za účasti státu a dalších subjektů. „O Systému eliminace rizik v zemědělském podnikání, který jinde funguje na bázi spolupráce mezi zemědělci, státem a pojistiteli, se hovoří již několik let. Jednou z jeho variant je vybudování Fondu nepojistitelných katastrofických rizik, do něhož by finančně přispíval stát a spravedlivě by z něj odškodňoval pouze ta rizika zemědělské výroby, která nelze krýt pojištěním. Obdobné systémy fungují dlouhodobě např. ve Španělsku, Francii, v USA i Kanadě. Dvanáct zemí EU má také navíc zaveden tzv. fond kalamit. Takový systém je široce akceptovatelný i u nás, a pokud jsou předem stanovena jasná pravidla, nevzniká prostor pro pochybnosti o korektním rozdělování prostředků,“ říká Havelka. Česká pojišťovna je lídrem trhu zemědělského pojištění v ČR a tradičním partnerem zemědělců v pojištění plodin i zvířat. V roce 2008 dosáhl její podíl v pojištění zvířat 83 % a v pojištění plodin 72 %. Eugenie Línková

26

Rozvoj venkova

11. prosince 2009

Marketingové podpory regionálních produktů ve Francii

Vavřinecké melounování Vyřezané melouny od kuchařů Top Hotelu Praha byly v dražbě prodány za 7000 korun. Dražba výtvorů byla součástí letošního Vavřineckého melounování, ze kterého si Radek Vach a Zbyněk Ženíšek přivezli zlatou a bronzovou medaili.

mezinárodním poli. K nejcennějším patří mistrovský titul z Expogast – Culinary World Cup 2006 v Lucemburku a dvě medaile z nejprestižnější světové kuchařské olympiády IKA 2008 v Erfurtu. Vavřinecké melounování je soutěž v carvingu (dekorativní vyřezávání do ovoce a zeleniny), která se koná každoročně v rámci oslav svatého Vavřince, patroýtěžek z dražby bude věno- na všech kuchařů a cukrářů. ván sociálnímu zařízení Za- Soutěžící mají za úkol v časovém hrada se sídlem v Kladně. Oba limitu dvou hodin vyřezat motiv hoteloví kuchaři se v této soutěži do vodního melounu na volné umísťují už několik let. Vedle to- téma. Celé oslavy jsou nejen mísho však sklízejí řadu ocenění i na tem přátelského setkání mistrů kuchařů a cukrářů, ale zároveň příležitostí k prezentaci jejich umění na veřejnosti, s bohatým doprovodným programem. Letošní 12. ročník se uskutečnil 15. srpna v Kladně. Pořádala jej pobočka AKC ČR Praha a Středočeský kraj pod záštitou statutárního města Kladna a jeho primátora Dana Jiránka a ministra pro místní rozvoj České republiky Rostislava Vondrušky. Radek Vach a Zbyněk Ženíšek se svými výtvory (egi)

V

Ve dnech 28.–30. října navštívila delegace Pardubického kraje vedená radním Ing. Václavem Kroutilem partnerský region Centre ve Francii. Hlavním tématem návštěvy byla problematika zemědělství a lesnictví doplněná o oblast sportovního využití koní.

C

Dalším důležitým bodem návštěvy byla jednání se sdružením výrobců certifikovaných zemědělských produktů a se zástupci místní agrární komory. Hostitelé také připravili návštěvu dřevozpracujícího závodu, významného jezdeckého parku a zemědělské školy. V závěru si zástupci obou regionů vyměnili pozvání a náměty k realizaci společných projektů. Radní Václav Kroutil shrnul své dojmy z návštěvy slovy: „Ve Francii jsem nyní počtvrté, ale tato cesta jistě patří k nejzajímavějším. V jejím průběhu jsme

esty se zúčastnili i zástupci obecně prospěšné společnosti Agrovenkov, Agentury pro zemědělství a venkov a pardubického Dostihového spolku, kteří přispěli svými poznatky v daných oblastech. Během pobytu se delegace seznámila s prioritami zemědělské politiky regionu Centre na místní úrovni i v kontextu francouzského a evropského zemědělství. Hosté Společná fotografie na závěr pracovního jednání pak představili o zemědělských politikách obou regionů za účasti hlavní cíle rozvoje radní regionu Centre Marie-Madeleine Mialot, venkova v Pardu- Jana Czerného, rady vyslance ČR ve Francii bickém kraji. a dalších hostů 2x foto archiv Václava Kroutila

Jean-Claude Galand, majitel farmy v Betz-le-Chateau a předseda Výboru pro propagaci regionálních produktů, seznamuje hosty s prodejní strategií v obchodě s místními produkty. Farma vedle výroby masných produktů poskytuje i ubytovací, stravovací a vzdělávací služby. měli mimo jiné příležitost srovnat naše přístupy k marketingovým podporám regionálních produktů. Je třeba říci, že systém podpor výrobků se ve Francii vypracovává až k prodeji jednotlivých produktů. Například v případě řemeslné výroby stojíme ve srovnání s našimi partnery teprve na začátku cesty. Myslím ale, že naše návštěva položila dobrý základ další vzájemné spolupráci zejména v oblastech zeměděl-

ství, venkova a čerpání evropských fondů.“ Cesta byla první letošní návštěvou zástupců Pardubického kraje v tomto partnerském regionu, zástupci regionu Centre letos navštívili Českou republiku již dvakrát. Zatím hlavní oblastí spolupráce obou regionů je vzdělávání a kultura, kterým bude věnována i následující návštěva regionu Centre v závěru letošního roku. (kr)

Josef Kříž: Likvidace škod je důležitou součástí pojistné ochrany Ing. Josef Kříž je vyhledávaným specialistou na likvidaci zemědělských škod. Dlouhodobě pracoval v České pojišťovně na úseku likvidace. Před třemi lety nastoupil jako ředitel likvidace ke specializované Agra pojišťovně. Díky svým více než 15letým zkušenostem v pojišťovnictví a zejména v likvidaci škod je ing. Kříž významnou posilou pro tým Renomia Agro.

Proč jste se rozhodl přejít z pojišťovny do makléřské firmy? Od počátku svého působení v pojišťovnictví jsem většinou pracoval v oblasti likvidace plodinových škod. Mojí snahou bylo vždy objektivně stanovit výši škody. Uvědomoval jsem si, že díky svým znalostem a zkušenostem z praxe mohu českým zemědělcům nabídnout i další služby a hájit jejich zájmy. Proto jsem uvítal možnost pracovat pro nejvýznamnější makléřskou společnost na českém trhu. Věřím, že v rámci Renomia Agro dokážeme připravit pro zemědělce pojištění šité „na míru“ a nabídneme opravdu to nejlepší, co je v současné době na trhu, včetně kvalitních makléřských služeb v oblasti správy pojištění a likvidace. Proč si myslíte, že by zemědělci měli mít svého makléře? Pojišťovací makléř může nabídnout opravdu to nejvýhodnější pojištění na trhu. Nabídka pojišťoven je velmi široká a prostudovat všechny druhy pojištění je časově velice náročné. Zvláště velké zemědělské podniky mají mnoho druhů pojistných smluv, od pojištění plodin, zvířat přes pojištění budov, strojů až po pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. Tato agenda je velice rozsáhlá. A zde nastupuje úloha pojišťovacího makléře. Ten ve spolupráci s pra-

covníkem podniku připraví nejlepší nabídku pojistného krytí pro firmu. Opravdu schopný makléř dokáže ušetřit i několik stovek tisíc korun. A jak je to možné? Makléř je více méně denně ve styku s pojišťovnami a stále sleduje trendy v pojišťovnictví. Dobrý makléř zná pojistné podmínky a produkty pojišťoven a dokáže vyhodnotit nejlepší variantu pojistného krytí daného podniku.

Jste specialista na pojištění plodin. Jaká rizika nejvíce plodiny ohrožují? Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. V průběhu růstu působí na rostliny mnoho vnějších činitelů, jako jsou choroby, škůdci, plevele. Tato rizika lze eliminovat agrotechnickými opatřeními, ja-

sklizně obilnin způsobuje totální škody. V neposlední řadě silný vítr působí nemalé problémy během celé vegetace.

Přesto, je nějaké riziko které je specifické? Z mého pohledu je to určitě krupobití. Každá specializovaná pojišťovna má krupobití v základní nabídce. Kroupy mohou, ale také nemusejí, porost poškodit, každá plodina na mechanické poškození reaguje odlišně. Jaká je vlastně úloha Stejná intenzita krupomakléře při likvidaci bití může způsobit výplodinových škod? znamné škody na jablZe své praxe vím, že nekách, ale na řepce či ní jednoduché stanovit o b i l n i n á c h způsobí výši škody na plodiztráty malé nebo zanenách. Rostlina je živý ordbatelné. O škodách ganismus a do své sklizzpůsobených kroupami ně se stále vyvíjí. V příplatí dvojnásob, jak důpadě poškození velice ležitá je růstová fáze záleží na růstové fázi plodiny. Krupobití způplodiny a době do sklizsobuje nejvyšší ztráty ně. Někdy je nutné do sklizně plodiny provést Ing. Josef Kříž Foto archiv Renomia na výnose ve sklizňové zralosti plodin. několik prohlídek pro posouzení výše škody. A zde vi- ko jsou vhodný výběr předplodiCílem Renomia Agro je nadím klíčovou úlohu speciali- ny, výživa a ochrana rostlin proti bízet našim zemědělcům optizovaného likvidátora-makléře. plevelům, chorobám a škůdcům. mální pojistnou ochranu za výTen, stejně jako likvidátor pojiš- V neposlední řadě může dojít razně lepších finančních a poťovny, se denně pohybuje na k poškození plodin přírodními jistných podmínek. Díky tomu, poškozených pozemcích a má činiteli, jako jsou krupobití, po- že Renomia Agro spolupracuje dokonalý přehled o škodách. žár, povodeň, záplava, vichřice se všemi pojišťovnami na trhu Zastupuje pojištěného zeměděl- apod. Zde je možná jediná ochra- a díky své velikosti může tyto ce a je garantem kvality a od- na – pojištění plodin. Každý ze- výhodné podmínky svým zábor nosti při stanovení škody mědělec ví, jaké škody dokáže kazníkům opravdu nabídnout. na plodinách. napáchat krupobití. Požár v době (P.R.)

Rozvoj venkova

11. prosince 2009

27

Veletrh TechAgro připravuje novinky Každé dva roky se koná na brněnském výstavišti komplex agrárních veletrhů TechAgro, Animal Vetex a Silva Regina. V roce 2010 připadne datum akce na 21.–25. březen. I když do začátku zbývá několik měsíců, o účasti vystavovatelů se rozhoduje již v těchto dnech. o jihomoravské metropole se v březnu příštího roku sjede na 90 000 zemědělců, chovatelů, veterinářů, lesníků, myslivců a dalších odborníků ze zemědělského, veterinárního a lesnického sektoru. Čekají na ně pavilony naplněné nejnovějšími technologiemi, stroji a zařízeními, výstava hospodářských zvířat a bohatý doprovodný program. Nejvýznamnějším oborem co do počtu vystavovatelů i obsazené výstavní plochy (téměř 70 %) tvoří zemědělská mechanizace. Na veletrhu TechAgro nechybí žádný světový výrobce, a tak se i v roce 2010 mohou návštěvníci těšit na nové modely traktorů, sklízecích mlátiček, strojů pro obdělávání půdy, sklizeň, secí a sázecí stroje, stroje na hnojení, závlahovou techniku, prostě vše nutné k práci zemědělců a farmářů. Světová výstava po sto letech a nově výstava Rybaření Významnou událostí nadcházejícího ročníku veletrhu Silva Regina je konání Světové výstavy vývoje myslivosti a lovectví v termínu od 21. do 28. března.

2x ilustrační foto archiv BVV

Výstavu pořádají Veletrhy Brno pod záštitou Ministerstva zemědělství České republiky ve spolupráci s českými i zahraničními mysliveckými organizacemi ke stému výročí světové výstavy ve Vídni a v Praze v roce 1910. Výstava je koncipována jako prezentace vývoje mysliveckých, chovatelských, ochranářských a loveckých aktivit za posledních sto let v České republice a ve světě. Návštěvníkům představí široké spektrum činností myslivců a lovců, kteří se aktivně podílejí na zachování druhové diverzity fauny. Další novinkou, která potěší návštěvníky brněnské výstavy, bude konání mezinárodního veletrhu Rybaření souběžně s veletrhy TechAgro, Animal Vetex, Silva Regina. Myslivci a rybáři mají hodně společného, a tak určitě ocení expozice přibližně stovky vystavovatelů s rybářskými potřebami, náčiním a doplňky. BVV podporuje vystavovatele Světová krize dopadá i na české prodejce zemědělské techniky. Dle údajů Sdružení dovozců zemědělské techniky a Asociace zemědělské a lesnické techniky

se v prvním pololetí letošního roku v Česku prodalo přibližně o třetinu méně traktorů než vloni. O čtvrtinu klesly také prodeje sklízecích mlátiček. Na situaci reaguje i Brněnská veletržní správa a podporuje účast firem v tomto roce více než kdykoliv předtím. Potvrdila to i manažerka veletrhů Marie Surková z BVV: „Jsme si vědomi nepříznivé hospodářské situace, která snížila obraty firem podnikajících v agrárním sektoru. Vycházíme proto vystavovatelům vstříc atraktivními bonusy“. Jeden z nich získali už tím, že podali svou přihlášku v řádném termínu (do 30. září 2009). Dalším, časově neomezeným benefitem je například Věrnostní bonus 5 % z ceny pronajaté plochy pro stálé vystavovatele, kteří se zúčastnili posledních pěti ročníků TechAgro, Animal Vetex, Silva Regina. Noví vystavovatelé mohou využít výhodný program Start. Příznivějšími cenami potěší BVV své vystavovatele i při objednání výstavby stánků, technických přívodů, zapůjčení AV techniky, reklamy v areálu, nebo ubytováním v době veletrhu. (bvv)

INZERCE

D

28

Rozvoj venkova

11. prosince 2009

Alima: Běh na dlouhou trať Agrární komora ČR si velmi váží těch potravinářských firem, které dlouhodobě podnikají na českém trhu a nepřicházejí jen využít krátkodobých výhod založených na snížení daní a různých finančních úlevách. Když tyto bonusy končí, zahraniční firma jde za obdobnou ekonomickou úlevou jinam.

Nelze říci, že nedáváme prostředky do reklamy. Nemůžeme si ale dovolit rozsáhlou televizní kampaň jako naše největší konkurence. Pečlivě hlídáme své náklady a více se zaměřujeme na cílenou reklamu formou podpory prode-

T

je, prodejních akcí apod. Nejlepší a pro naši společnost osvědčenou reklamou je vyrábět a prodávat kvalitní výrobky pod značkou Majolka a Boneco, které vycházejí z požadavků našich zákazníků a osvědčených receptur. Nejlepší reklamou je spokojený zákazník, a to je náš cíl.

y, co zůstávají (a jsou to většinou české společnosti), svůj podnikatelský záměr založily na českých surovinách, mají vyškolené české odborníky a peníze z daní, které tu platí, jsou přínosem pro státní pokladnu. S nimi se u nás dlouhodobě počítá a zemědělci takové zpracovatele vítají a váží si jich. Mezi firmy, které svůj podnikatelský záměr postavily na dlouhodobosti, poctivosti a českém zázemí surovin, patří nesporně společnost Alima, značková potravina, a. s., se sídlem v Kostelci nad Černými lesy. Vyrábí proslavené české hořčice s dlouholetou tradicí, kečupy, různé druhy majonézových salátů, omáčky v tubách atd. Generálnímu řediteli Zdeňkovi Štěpánkovi jsme položili několik otázek.

Promítá se to nějak do spotřebitelské sítě? Odchod společnosti Unilever z ČR dle mého názoru neovlivní výrazným způsobem změnu tržního prostředí. Produkty, které tato společnost vyráběla, budou dělat jinde v Evropě. Nepříjemné je to zejména z důvodu zvýšené nezaměstnanosti v daném regionu a samozřejmě negativně poznamená i jiné výrobce, dodavatele surovin, obalů a dalších komponentů pro výrobu, servisní či jiné firmy, které přijdou o část svých prodejů a může jim to přivést určité komplikace. Nemáte zdaleka tolik reklam jako vaše konkurence, přesto se dá říci, že české hořčice, kečupy a majonézy se značkou Alima si svou cestu ke spotřebiteli našly. V čem jsou jiné?

Část produktů je v tubách, které jsou lépe otevíratelné a dobře se s nimi manipuluje. Je to znát na ceně, když se přechází na jiný obal? Věnujeme velkou pozornost nejen kvalitě a dodržování technologických postupů, ale máme speciální oddělení vývoje, které pravidelně ve spolupráci s obchodním týmem a našimi odběrateli přináší nové poznatky a návrhy. Podobně tomu bylo i v případě zahájení výroby spe-

de ovlivněna situací v souvislosti s krizi. Více se začne projevovat rostoucí nezaměstnanost, což bude mít vliv na kupní sílu obyvatelstva, mnoho menších firem bude přehodnocovat své podnikatelské aktivity, výrobkové portfolio apod. Z toho vyplývá, že naše úsílí bude zaměřeno na další zefektivnění činnosti v jednotlivých výrobních fázích, na hledání nových příležitostí na trhu v ČR i v Evropě s cílem zvyšování výroby a realizovaných tržeb.

Generální ředitel společnosti Alima, značková potravina, a. s., Zdeněk Štěpánek Foto archiv Alima ciálních omáček a hořčic v tubách po 200 g. Tento obal je velmi praktický, zachovává údržnost výrobku i po rozbalení. To se samozřejmě projevuje i v jeho ceně, přesto si však tento výrobek nachází stále větší prostor na trhu. Jaké jste letos dali trh nové výrobky z Alimy? Letos jsme se více zaměřili na opatření související s nižší po-

Co tvoří portfolio výroby společnosti Alima a co je tzv. vlajkovou lodí výroby? Společnost Alima, značková potravina, je největším českým výrobcem majonéz, tatarských omáček, dressingu pod obchodní značkou Majolka, hořčic, salátů a pomazánek v maloobchodním balení pod značkou Boneco. Tyto produkty jsou dodávány i pro různé další provozy, výrobny a gastroprovozy. Spotřebitel si může koupit tyto výrobky u všech významných odběratelů a prodejců působících na trhu v ČR. Vaše konkurence Unilever přesouvá svou výrobu na východ.

Výrobní linka vyhlášených majonézových salátů značky Boneco

Před 50 lety uhynula medvědice Polárka Před padesáti lety, 20. října 1959, zažila pražská zoo smutnou událost. Měsíc před svými dvanáctými narozeninami tu uhynula populární samička ledního medvěda Polárka, která léta přitahovala návštěvníky.

M

edvědice Polárka narozená 23. listopadu 1947 měla na kontě dvě prvenství. Jedním z nich bylo reklamní využití. Jejím patronem se staly Československé mrazírny a Polárku daly

do svého loga. Usmívající se lední medvědice na kře z modrobílého znaku pak dlouhá léta střežila mražené ovoce či zeleninu včetně proslulé Mochovské směsi a řady dalších výrobků. Do historie pražské zoo se Polárka ale zapsala především jako první medvídě, které odchovala matka přirozenou cestou. (zb)

Klasická plnotučná hořčice Boneco je na trhu velmi vyhledávaným zbožím 2x foto Eugenie Línková

ptávkou v souvislosti s krizí. Více jsme se zaměřili na rozšíření stávajících výrobků na trhu v České republice a na Slovensku. Zahájili jsme dodávky nových výrobků v segmentu hořčic i majonéz pod privátními značkami našich významných odběratelů. Ve spolupráci s oddělením vývoje jsme vylepšili recepturu tatarských omáček. Pod značkou Boneco jsme uvedli tatarskou omáčku s feferony v balení 100 ml, nové druhy pomazánek, vlašský, pochoutkový a ďábelský salát v balení 150 g. Dodáváme na trh plnotučnou biohořčici. Co chcete v roce 2010 zlepšit, zavést nově na trh a kde podle vás jsou rezervy ve výrobě? V letošním roce jsme provedli mnoho nákladových opatření. Začalo to reorganizací výroby do jednoho výrobního závodu v Kostelci nad Černými lesy začátkem roku a pokračovalo s tím spojeným snižováním nákladů v oblasti nákupu, výroby apod. V těchto opatřeních budeme pokračovat i v roce 2010, neboť předpokládáme, že zejména první polovina roku bu-

Počítáte i s bioprogramem? Jak jsem již uvedl, letos jsme uvedli na trh plnotučnou biohořčici. Tento výrobek si postupně nachází svého zákazníka, a to i přesto, že biovýrobky patří mezi dražší, zejména z důvodu cen a dostupnosti vstupních surovin. Přesto chceme bioprogram nadále rozvíjet. Vývoj na trhu ukáže, zda k tomu opravdu dojde. Máte nějaké výrobky pro děti? Veškeré naše výrobky jsou vyráběny za dodržování přízných hygienických standardů a v žádném případě nelze říci, že by je v přijatelném množství nemohli děti konzumovat. S vědomím toho, že prodejnost většiny našich výrobků narůstá v období, kdy je populární spojovat víkendový odpočinek s přijemným posezením u grilu, kde deti samozřejmě nemohou chybět, vyvinuli jsme ve spolupráci s odborníky speciální dětskou hořčici. Hořčice se prodává v tubě 200 g. V závodě máte i část ruční výroby, jako jsou třeba utopenci. Zachováte tento segment produkce ? Ano, je pravda, že část naší produkce je ruční výroba. Zaměřujeme se na nakládané utopence a hermelín. Tyto výrobky dodáváme ve velkoobchodním balení 3,5 kg a pro menší spotřebitele v balení 0,5 kg. Tento sortiment v každém případě zachováme. Eugenie Línková

Zámek Konopiště můžete navštívit i v zimě Většina českých a moravských zámků je přes zimu uzavřena veřejnosti a sezóna začíná až zase z jara. Jinak je tomu na zámku Konopiště, kde se můžete během dvou okruhů prohlídky kochat mnoha zajímavostmi.

K

onopiště je původně hrad ze 13. století založený po vzoru francouzských kastelů. Dnes je zámek neodmyslitelně spojený se svým posledním šlechtickým majitelem Františkem Ferdinandem d’Este. Tento panovník měl výjimečnou zálibu v lovu, jemuž

věnoval snad veškerý svůj volný čas. Byly dny, kdy ulovil stovky zvěře, jednou to bylo přes 2000 kusů. Ne vše se ovšem zužitkovalo v zámecké kuchyni. František Ferdinand D’Este za zvěří cestoval i po světě, a proto řada exponátů dodnes připomíná jeho toulky po různých kontinentech. V rámci prohlídkových okruhů uvidí návštěvníci reprezentační a hostinské pokoje, sbírku zbraní a loveckých trofejí i soukromé pokoje Františka Ferdinanda. Na zámku je rovněž muzeum sv. Jiří a střelnice. A protože šlo o osvíceneckého panovníka, je na Konopišti ke spatření i první výtah. Jím se panstvo pře-

souvalo z přízemí do vyšších pater zámku a služebnictvo muselo přiběhnout a otevřít, zevnitř ka-

biny to nešlo. Za návštěvu stojí také nádherná Růžová zahrada a zámecký park. (egi)

Foto Zub

Rozhovor

11. prosince 2009

29

Ladislav Jakl: Co třeba upřednostnit kvalitu a koupit toho méně? Petr Gandalovič radí zemědělcům zřizovat při rodinných farmách malá jatka... To neplatí jen o zemědělství, ale o všech segmentech obchodu. Ano, v základních komoditách bude rozhodovat cena a tedy nutně bude pokračovat koncentrace. Pořád tu ale bude poptávka po jedinečnostech a kvalitě. Hodně se zabývám pivem. Výčepní desítkou naše malé pivovary gigantům čelit perspektivně nemohou, ale originálními speciály vždycky. Bariérou je ale jistá konzervativnost spotřebitelů. Tomu se musí přizpůsobit marketing, ten je u nás pořád slabý. A malá jatka? Ta mají smysl leda třeba u venkovských hotelů, kde nabízejí maso z vlast-

ního chovu z býčků masných plemen. Jako obecné řešení to smysl nemá. Jezdíte po světě a jistě jste byl v zahraničí blízko nějaké farmy. Co vás jinde zaujalo a radil byste toho využít u nás? Pár malých, skvěle fungujících farem jsem navštívil. Vždy byly zaměřeny na nějakou velmi úzkou specializaci, na nějakou zvláštnost, na nějaký nezaměnitelný produkt. Anebo operovaly na ohromném pozemku umožňujícím extenzivní cestou extrémně levnou produkci, což ale u nás nepřipadá v úvahu. Jak se u vás slučuje v jedné osobě úředník s hudebníkem, poli-

tik a ekonom s bouřlivákem, který každý podzim navléká dobový kostým a vyráží s přáteli po hospodách? Aha, vy narážíte na memoriál Matěje Kuděje. To je taková tradiční, Haškem a Švejkem inspirovaná akce pár desítek přátel, chodí se ve starých rakouských uniformách po pražských hospodách. No, jednou do roka si snad něco takového dovolit můžu, je to velká legrace. A co se týče života hudebníka, ten já od své práce zásadně odděluji. Upřednostňujete o Vánocích a na Silvestra klasické pokrmy, nebo máte ustálenou nějakou zvláštní tradici a dbáte na tyto recepty?

Názory na zemědělství a na jeho celospolečenský význam se různí. Zajímalo nás, co si o tom myslí prezidentská kancelář. Jak ta vnímá venkov a obor zemědělství? Oslovili jsme proto ředitele politického odboru prezidentské kanceláře Ladislava Jakla. Přes značnou zaneprázdněnost nám zajímavě odpověděl. Jak vnímáte zemědělství jako obor a jak pozici českých zemědělců? Role zemědělství v ekonomice plynule klesá už asi pět tisíc let. Důvodem je stále rostoucí efektivita tohoto sektoru, která umožňuje uvolnit stále víc pracovních sil pro jiné obory lidské činnosti. Bez nárůstu efektivity zemědělství by nebylo možné postavit katedrály ani létat do vesmíru. I u nás ekonomická váha zemědělství a jeho podíl na zaměstnanosti stále klesá. Pořád ale jde o velmi silný a důležitý ekonomický sektor a také o zásadní společenský fenomén především pro český venkov. Český venkov není jen továrnou na potraviny. Je i významným ochráncem konzervativních hodnot. Do roku 2050, kdy se má počet obyvatel na Zemi zvýšit o 2,3 miliardy, by se měla produkce potravin zvýšit o 70 procent. Přitom po celém světě začíná být profese farmáře nepopulární. Není to na pováženou? Já si nemyslím, že je nepopulární. Vyrábět potraviny je prostě stále levnější, a tak mají někteří lidé představu, že produkovat potravinářské suroviny nedá

žádnou práci. To se ovšem pletou. A s tím zvyšováním počtu obyvatel – bez nárůstu produkce potravin k tomu zvýšení prostě nedojde. Nikoli obráceně, že nejdřív tu budou hladové krky navíc a pak teprve přijde zvýšení výroby potravin. Co říkáte okřídlené větě některých politiků, jíž komentují protesty zemědělců proti nízkým cenám za jejich produkci, na níž prodělávají? Odbývají to totiž slovy: „...tak to dovezeme levněji odjinud.“ Vše se odvíjí od spotřebních zvyklostí, s tím politici moc neudělají. Pokud bude poptávka po domácí kvalitě, levné dovozy jako substituce nikoho nebudou zajímat. Ono to vůbec souvisí s takovým novým trendem životního způsobu: mít všeho hodně a mít to levné. Co takhle dát si raději kvalitu a koupit toho méně? Pak by to levné dovozy nekvalitních surovin měly horší. Proti dovozům kvalitních segmentů doplňujících domácí nabídku nelze namítat nic. Úmyslně pomíjím tu část dovozů, která je levná jen kvůli dotacím v zemích svého původu, protože jinak by si u nás neškrtly. To je samostatné velké téma.

A zde rozhořčení domácích producentů chápu. Jak se díváte na globalizaci s dopadem do potravinářství, kdy by třeba u nás měly být čtyři velké masokombináty, které by sice maximalizovaly produkci, ale zúžily nutně sortiment? Přitom v této situaci exministr

Ladislav Jakl (vlevo) s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou Vánoce bez tradičního českého kapra a bramborového salátu snad ani nemohou být. Ale musím se přiznat, že posledních pár let se pokouším vařit ještě navíc bouillabaisu, speciální francouzskou rybí polévku. A musím se přiznat, že mnohem lehčí je před Vánocemi nakoupit krevety, mušle nebo kraby než pořádný čerstvý libeček a řapíkatý celer. Tak už jsme globalizovaní.

Ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl

3x foto Eugenie Línková

Skoro za tři týdny vstoupíme do Nového roku. Co od něj očekáváte a jaký by měl být podle vašeho gusta? Já pořád doufám, že od příštího roku nebude zbytečné chodit k volbám, protože o všem už bude rozhodovat úředník v Bruselu nebo politik některé evropské velmoci. Eugenie Línková

30

Vinařství

11. prosince 2009

Na trh putuje Svatomartinské víno

Vinaři letos očekávají úrodu, která díky kvalitě svých hroznů dává předpoklad pro vynikající ročník. Podle předsedy svazu Ing. Jiřího Sedla se ale v jednotlivých vinařských oblastech úroda citelně liší, někde bude o třetinu, jinde až o polovinu nižší.

ku Svatomartinské poprvé uváděli na trh, přihlásilo se 36 vinařství. V loňském roce to bylo

už 86 vinařství. Letos by do prodeje mělo jít 800 až 900 tisíc lahví vína a počet vzorků přesáhl 200,“ doplňuje Machovec. Svatomartinská vína, která jsou tuzemskou obdobou slavnějšího francouzského beaujolais, se letos koštovala kromě desítek míst v Česku poprvé i na Slovensku na Hlavním náměstí v Bratislavě. Kromě bílých, červených a růžových vín se letos nově mohou pod známkou Svatomartinské prodávat také tzv. klarety, tedy bílá vína vyráběná z modrých hroznů. „Senzoricky jsou od bílých téměř nerozeznatelná a chtěli jsme podpořit výrobu vín z červených odrůd vinné révy,“ řekl Pavel Krška z Národního vinařského centra. O tuzemskou obdobu slavnějšího francouzského beaujolais má zájem stále více vinařů. Před pěti lety o získání známky požádalo 36 firem, předloni 67 a loni už 86 vinařů. Pod názvem

Svatomartinské se ale mohou prodávat pouze vína, která prošla senzorickými testy a hodnocení odbornou porotou. Loni v testech neuspěla zhruba sedmina vzorků, o rok dříve to byla pětina. Svatomartinská vína jsou většinou lehká a jiskrná. Často se vyznačují jemnou ovocnou chutí, což znamená, že v nich lze odhalit vůni i chuť nejrůznějších druhů ovoce, jako jsou broskve, grapefruity, pomeranče, banány, hrušky, švestky nebo višně. Podle odborníků se tato vína nehodí k archivaci a jsou určena výhradně k rychlé spotřebě, nejpozději do Velikonoc. Autorská práva ke známce Svatomartinské koupil od původního majitele Jiřího Kopečka v roce 2005 Vinařský fond. Dříve producenti platili za její využívání licenční poplatky, nyní hradí jen poplatek spojený s náklady na ohodnocení vín před udělením licence, který či-

V

inaři letos přivítali svatého Martina na koni Svatomartinským vínem. Na trh doputovalo kolem 900 000 lahví s tímto vínem, aby obohatilo předvánoční trh. Minulý rok bylo do oběhu uvedeno 700 000 lahví. „Svatomartinské víno jsme letos 11. listopadu otevírali už popáté. Každým rokem přitom získává větší oblibu,“ komentuje ředitel Vinařského fondu Ing. Jaroslav Machovec. „Spotřebitelé už tuto značku vnímají jako záruku kvalitních a ověřených mladých vín, která prošla kontrolním výběrem. Když jsme znač-

Ředitel Vinařského fondu Ing. Jaroslav Machovec na tiskové konferenci k Martinskému vínu

Herečka Jana Švandová nebyla na tiskové konferenci k Svatomartinskému vínu náhodou. Je totiž hlavní aktérkou nového filmu Dvě bobule. Našim čtenářům popřála se sklenkou v ruce dobré vykročení do roku 2010. 2x foto Eugenie Línková ní 500 korun za každý přihlášený druh vína. Vinařský fond známku Svatomartinské marketingově podporuje a propaguje. Tradice Svatomartinského vína vychází z dávného zvyku připíjet si na den svatého Martina novým vínem. V tento den přijímali hospodáři do služby nové děvečky a pacholky, nebo jim službu prodlužovali. Na stvrzení dobré služby si všichni poprvé přiťukli právě tímto vínem. Značku Svatomartinské mohou nést vína vyráběná z těchto odrůd: ● BÍLÉ VÍNO: Müller-Thurgau a Veltlínské červené rané typová charakteristika: příjemné, vyrovnané, svěží ovocité, suché víno ● RŮŽOVÉ VÍNO: Modrý Portugal a Svatovavřinecké

typová charakteristika: příjemné, dobře pitelné ovocité suché víno ● ČERVENÉ VÍNO: Modrý Portugal a Svatovavřinecké typová charakteristika: hladké sametové suché víno, odbourané kyseliny, případně karbonická macerace. „Tyto odrůdy byly pro značku Svatomartinské vybrány proto, že v našich podmínkách dozrávají dříve a nabízejí tak potřebnou vysokou kvalitu hroznů,“ říká Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra, které uvedení mladých martinských vín na domácí trh koordinuje. „Zárukou kvality, která zákazníka zajímá nejvíc, je skutečnost, že před uvedením na trh musí být každé víno posouzeno nezávislou komisí,“ dodal. (egi)

KRÁTCE

Prodejci na vinobraních nebyli bez chyb Česká obchodní inspekce (ČOI) odhalila pochybení u zhruba poloviny kontrolovaných prodejců na Znojemském historickém vinobraní a Pálavském vinobraní v Mikulově, které se konaly ve dnech 11. a 12. září. „Nejčastějším pochybením bylo to, že doklad o zakoupení neobsahoval předepsané náležitosti,“ řekla ústřední ředitelka ČOI Jana Příhodová. Na Pálavském vinobraní v Mikulově provedla inspekce 27 kontrol, ve Znojmě dalších 16 kontrol. „Závady byly zjištěny celkem u 21 podnikatelských subjektů,“ řekla Příhodová. Kromě stánků s burčákem se inspekce zaměřila také na občerstvení a stánky s cukrovinkami, textilem a hračkami. Obě akce se letos konaly podruhé ve shodném termínu, letos poprvé ale pod společnou propagací. Návštěvnost obou vinobraní přesáhla, stejně jako loni, 110 000 lidí. ●

Moravská vína uspěla v Izraeli Z mezinárodně uznávané soutěže Terravino v Izraeli si tuzemská vína odvážejí čtyři velké zlaté, tři zlaté a pět stříbrných medailí. „Ze 45 vzorků moravských vín se může Česká republika pochlubit 14 oceněními,“ komentuje výsledky sommelier Dr. Luboš Bárta. Ten společně s Ing. Milošem Michlovským, loňským vítězem soutěže, usedl do hodnotící komise. ČR tak byla na prestižní akci zastoupena dvěma degustátory. Do soutěže bylo přihlášeno 550 vín ze 30 zemí, z toho 45,3 % tvořila domácí produkce. Česká republika byla se 45 vzorky po Španělsku (78 vzorků) druhou nejpočetněji zastoupenou zemí. Účast našich vín zajišťovalo Národní vinařské centrum za podpory Vinařského fondu. ●

Karlštejnské vinobraní nabídlo výlet do historie Nejen víno, burčák a gastronomické speciality, ale také výlet do historie nabídl 13. ročník Karlštejnského vinobraní, které se uskutečnilo 26. a 27. září. Kromě průvodu českého krále Karla IV. byly k vidění rytířské souboje, kejklířská a hudební představení, výuka historických tanců nebo středověký jarmark.

„S vštěvník, který projde histo-

nažíme se, aby každý ná-

rickou branou Karlštejna, se ocitl ve 14. století, a trochu se i poučil. Program je konzultován s historiky a Národním památkovým ústavem, abychom se této době co nejvíce přiblížili. Není příliš mnoho atrakcí, které by se takto

striktně držely historie,“ řekla ředitelka Karlštejnského vinobraní Helena Kolářová. Podle ní se Karlštejnské vinobraní od obdobných akcí na různých místech republiky liší svým zaměřením na historii. „Nesnažíme se dělat komerci. Nejsou tam žádné pouťové atrakce nebo populární hudba,“ uvedla. Upozornila, že program vinobraní, jehož tradi-

ce byla obnovena v roce 1996, je bohatý na vystoupení historických skupin. Vyvrcholením každého dne byl velký průvod z vinic na hrad v čele s císařem římským a králem českým Karlem IV., jeho chotí Eliškou Pomořanskou a doprovodem v dobových kostýmech. Byla představena i historická řemesla nebo kulinářské speciality. Návštěvníci mohli ochutnat

víno od místních vinařů. „Vinice na Karlštejně založil Karel IV. My tuto tradici ctíme,“ řekl na tiskové konferenci ředitel občanského sdružení Region Karlštejnsko Vladimír Glaser. Podle něj jde o víno, které se vyrábí jen v malém množství. „Vinic je necelých deset hektarů. Je to místní specialita. Nedělá se komerčně, ale s o to větší láskou,“ řekl. Loni navštívilo vinobraní na Karlštejně asi 20 000 lidí, letos o něco víc. „Vinobraní přitahuje návštěvníky atmosférou hradu a také tím, že se nachází blízko Prahy. Drží se zároveň tradice a přísné snahy o dodržení historických souvislostí,“ řekl Glaser. Těsně před vinobraním se konala prezentace hradu v infor mačním centru Czechtourism na Staroměstském náměstí v Praze. (zb)

Vinařství

11. prosince 2009

31

Nos na víno Na vzniku příjemných, někdy ale i nepříjemných, vůní, které všichni cítíme ve víně, se podílejí různé látky. Tisíce molekul, které jsou odpovědné za to, že víno voní po růži, černém rybízu nebo vanilce, už byly objeveny. Nikdo však netuší, kolik dalších skrytých nuancí a voňavých tónů na své objevení ještě čeká.

S

ada vinných aromat Vůně vína – Le Nez du Vin – je nástrojem, který umožňuje profesionálům z řad vinařů i amatérským milovníkům vína srovnávat vůně, jejich intenzitu a barevnost voňavých tónů. Frédéric Zantman, který se podílel na vzniku produktu Vůně vína – Le Nez du Vin – tvrdí, že vinná aromata jsou jednou ze základních charakteristik vín, napoví mnohé o jejich kvalitě a pomohou určit i jejich stáří. Otázkou, která nutně začne zajímat každého, kdo se vínem zabývá, je, odkud se berou aromata vína, jaký je jejich původ? Odpověď není jednoduchá, nic-

Frédéric Zantman hovoří před hodnotitelskou komisí, v níž zasedl i známý milovník vín Ondřej Hejma (vlevo) Foto Eugenie Línková méně základní principy vzniku vůní vína jsou známé. Primární vůně se tvoří už ve stádiu květu a během zrání vinných bobulí. Vznikají jakási protoaromata (sama o sobě nevonící), která mezi sebou vlivem enzymů reagují. Tak vznikají například vůně pepře, muškátu, růže nebo fialky. Sekundární vůně vznikají během alkoholické fermentace vína. Na jejich vzniku se podílejí mikroorganismy – vinné kvasinky, které přeměňují cukry na alkohol. V této fázi vznikají ovocné vůně jako například jablko či banánové tóny. Ve starších vínech se objevůjí tóny rybízu nebo například fíků.

Terciální vůne se objevují při zrání vína v sudech nebo v lahvích. Objevují se tak tóny lékořice, vanilky, pražených mandlí, karamelu, čokolády nebo kávy. Ve Francii vznikla pařížská Škola vůní vína Ecole du Suez. Frédéric Zantman se na jejím vzniku podílel a jak prozradil, je spolutvůrcem sad vonných aromat Vůně vína. Jsou distribuovány v exkluzivních sadách po šesti, dvanácti, čtyřiadvaceti nebo čtyřiapadesáti flakoncích. Vinaři v České republice již s nimi při soutěžích pracují a je to jeden z významných pomocníků degustátorů na soutěžích vín. Eugenie Línková

Sada šesti základních vůní z kolekce Le Nez du Vin

Foto Zub

První mistr České republiky v rozeznávání vůní ve víně je znám. Vítězem soutěže, jejíž vyvrcholení se konalo počátkem října v Mikulově, se stala Ing. Marta Vítková z Perné.

V

rámci Pálavského vinobraní se uskutečnil první ročník Mistrovství České republiky v rozeznávání vůní ve víně, Mikulov 2009. Soutěže se mohli zúčastnit jak zvaní borci, tak návštěvníci Pálavského vinobraní. Prvním mistrem ČR se stala Ing. Marta Vítková z Perné. Sítem kvalifikace prošlo 365 soutěžících, kteří měli za úkol na dvaceti stanovištích prokázat teoretické a praktické zkušenosti. Mezi vůněmi (jako vzorky byly použity reálné vů-

ně a flakony ze sad Vůně vína – Le Nez du Vin), které měli soutěžící odhalit, se objevily typické vůně moravských a českých vín. Soutěžící tak měli za úkol rozeznat například ovocné tóny typické pro mladá vína nebo vůně charakteristické pro vína zrající v barikových sudech. Jaký je recept na vítězství? Podle vítězky je jím jednoznačně zkušenost: „Víno je třeba neustále ochutnávat, mluvit o něm a učit se novým věcem. Protože vinařství má v naší rodině hluboké kořeny, je víno nejen mým koníčkem, ale také mým zaměstnáním. Víno prezentuji na mnoha řízených degustacích a účastním se hodnocení vín na domácí půdě i v zahraničí. Ráda si ale otevřu lahev kvalitního vína třeba jen pro radost s přáteli,“ prozradila Marta Vítková

Město Mikulov poskytlo pro soutěž prostory legendárního mikulovského zámku. Vladimír Jarkovský z pořádajícího serveru www.vinoproradost.cz tuto skutečnost komentoval: „Jsme rádi, že se soutěž mohla odehrát právě v době Pálavského vinobraní a právě na zámku Mikulov. Krásné zámecké sály dodaly soutěži na lesku.“ Rostislav Koštial, starosta Mikulova, k tomu dodává: „Jako město jsme rádi, že se soutěž odehrála právě u nás. Snažíme se návštěvníkům Mikulova pobyt u nás neustále zpestřovat. Doufáme, že ročník 2009 založil zajímavou tradici pořádání této akce právě v Mikulově.“ Na přípravě soutěže participoval server www.vinoproradost.cz a město Mikulov. Mistrovství České republiky se uskutečnilo s oficiální podporou Vinařského fondu. (zb)

INZERCE

Vůně nejlépe vnímá žena

32

Vinařství

11. prosince 2009

Společnost Bohemia Sekt má tým zkušených a kreativních lidí S generálním ředitelem společnosti Bohemia Sekt Ing. Josefem Vozdeckým jsme hodnotili letošní rok z pohledu vinařského a povídali si i o firmě, která se vedle účasti v řadě domácích a zahraničních soutěží přihlásila i do soutěže pořádané AK ČR a ve svém regionu v dané disciplíně zvítězila. Společnost Bohemia Sekt přichází po nealkoholickém Bohemia Sektu s další novinkou – Sekt Blanc de Noirs brut. Můžete oba produkty trochu víc přiblížit? Novinkou roku 2008 byl Bohemia Sekt Blanc de Noirs, tedy bílý sekt vyráběný z modrých hroznů. Tento druh sektu nemá na českém trhu přímou konkurenci. Modré hrozny mu kromě nádechu tajemství dodávají přírodní chuť ovoce a zároveň i lahodnost a nižší kyselinu. Při pití zaujmou jemným perlením a květinovým aroma zejména botanických kosatců. Pokud jde o nealkoholický Bohemia Sekt, mysleli jsme na ty,

kteří by si při slavnostní příležitosti rádi připili s přáteli, ale z vážného důvodu se v ten okamžik musí zříci alkoholu. A právě zde je místo pro nealkoholický Sekt. Zcela v souladu se sloganem značky „Užívejte si častěji“ spatřil světlo světa Bohemia Sekt, který se vyrábí šetrným odalkoholizováním vybraných vín. Vyznačuje se svěží, jasně zlatavou barvou, harmonickou květnatou

ností s dominantním postavením na trhu šumivých vín. V současné době nabízíme zájemcům možnost prohlídky společnosti Bohemia Sekt, při které si mohou projít výrobní prostory a seznámit se s výrobou šumivých vín. Součástí prohlídky jsou také degustace, kde návštěvníkům vysvětlujeme, jak vína správně vychutnávat. Rádi bychom s městem a restauracemi a hotely spolupracovali právě na projektech spojených s gastronomií. Dokonce si tento projekt vzala za své i agentura Czech Tourism a máme čím ke zlepšení české gastronomie přispět.

Ing. Josef Vozdecký, generální ředitel společnosti Bohemia Sekt vůní a lehkou lahodnou chutí vína. Tedy žádný dětský sekt. Bohemia Sekt se účastní různých soutěží, nebo je organizuje. Nedávno to byla Trophée Bohemia Sekt – Sommelier ČR 2009. O jakou soutěž jde a co tím sledujete?

Letos v listopadu se konal již 12. ročník oficiálního mistrovství ČR Trophée Bohemia Sekt – Sommelier ČR 2009. Tato významná odborná i společenská událost, určená především odborníkům z oblasti gastronomie, se uskutečnila v hotelu The Augustine v Praze. Významnými partnery byly Asociace sommeliérů ČR, Vinařský fond a Asociace hotelů a res-

taurací ČR. Nejlepším sommelirem České republiky roku 2009 se opět stal Tomáš Brůha, hlavní sommelier společnosti Bohemia Sekt, který první cenu v soutěži Trophée Bohemia Sekt – Sommelier ČR získal i v loňském roce. Nedávno proběhla tiskem zpráva o podpisu spolupráce s Plzní, které je kandidátem na Město kultury roku 2015. Co je touto spoluprací míněno? Naše firma již několik let s Plzní spolupracuje a účastní se různých společenských akcí jako partner. Podpisem smlouvy jsme tuto stávající spolupráci oficiálně stvrdili a zároveň jsme si vybrali další oblasti, ve kterých se budeme navzájem podporovat. Kandidatura města na ocenění titulem Město kultury 2015 je prestižní záležitost a město Plzeň patří mezi horké favority. Považujeme proto za důležité a logické je v tomto úsilí podpořit. Kandidaturu města určitě posílíme, Bohemia Sekt je stabilní podnikatelskou společ-

Zajímavý je i projekt Perlivé zážitky kraje pod Radyní. Co to vše zahrnuje? Cílem tohoto projektu je především představit místní kraj. Zámek Kozel, dominantu regionu hrad Radyni, město Starý Plzenec a samozřejmě firmu Bohemia Sekt jako turistický cíl. Naší

významně mění charakter Plzně jako turistického cíle. Zámek Kozel je nejnavštěvovanější památkou regionu a tr vale rozšiřuje své služby a nabídky. Dalším velmi atraktivním cílem pro turisty je zřícenina hradu Radyně, dominanta Plzeňska, a v neposlední řadě prostory Bohemia Sektu, jeho tradice a historie výroby sektů sahající až do roku 1942. Když to řeknu stručně, o Bohemia Sektu je po celý rok slyšet, a to prostřednictvím mnoha akcí. Kdo vám všechny ty projekty vymýšlí? Určitě to není jen nějakou P. R. agenturou... Společnost Bohemia Sekt má tým zkušených a kreativních lidí, kteří aktivity vymýšlí a následně připravují jejich produkci. Klíčovou roli však hraje náš skvělý produkt, který již sám o sobě navozuje ideální atmosféru. Víno je odedávna předurčené pro společenská setkávání.

Tanky na víno ve výrobně Bohemia Sektu společnou snahou je rozšířit stávající potenciál města Plzně, aby návštěvníci v kraji trávili více času, vychutnávali jeho pestrou nabídku a my se tak ještě víc přiblížili našim zákazníkům, milovníkům sektů. S vybudováním nových hotelů se

3x foto Zub

Připravujete nějakou vánoční a silvestrovskou akci? Vánoce a konec roku je obdobím „přetlaku“ společenských akcí, setkávání s přáteli, známými a rodinou. V tomto období kromě výročních jednání s dodavateli a přáteli firmy nepřipra-

vujeme větší společenské akce a zcela se soustřeďujeme na podporu prodeje, tedy zajištěním nabídky kompletního sortimentu v množství a čase. Jaký bude letošní ročník vín? Tím, že počasí bylo letos k révě na vinicích laskavé a nedalo se ovlivnit ekonomickými turbulencemi, politickými už vůbec ne, můžeme se skutečně těšit na vynikající vína a na mimořádný ročník. Objem sklizených hroznů bude o 25 % nižší než vloni. Co mne ale naplňuje velkou nadějí je skutečnost, že spotřeba vína v ČR v důsledku nárůstu jeho kvality v posledních letech stoupá. Od roku 1993 stoupla průměrná roční spotřeba vína na osobu z 12 na 17 litrů. Je to uspokojivý vývoj, nicméně z pohledu evropského máme stále ještě co dohánět. V evropských státech se průměrná spotřeba vína za rok pohybuje mezi 25 až 32 litry. Není bez zajímavosti, že i export našich vín se zvyšuje a znamená to, že povědomí o kvalitě moravských vín v zahraničí roste. Víno preferuje již 34 % Čechů. Je potěšitelné, že fanklub vína tvoří především něžné pohlaví a že zhruba 60 % českých žen si z alkoholických nápojů nejraději dopřeje sklenku vína. Kdybyste mohl splnit čtenářům nějaké přání do nového roku, co by to bylo? Do nadcházejícího roku 2010 vstupujeme s novými nadějemi, že se špatné v lepší změní. Pozvedněme skleničky s vínem a přejme to, co člověk přeje lidem dobré vůle – aby se jim vedlo lépe než dřív, aby tolerance mezi lidmi byla upřímná, opravdová. Aby upřímná a opravdová byla i všechna vánoční a novoroční přání. Eugenie Línková

Mistrem českých sommeliérů je opět Tomáš Brůha V pražském hotelu The Augustine se ve středu 4. listopadu uskutečnil již 12. ročník mistrovství ČR sommelierů Trophée Bohemia Sekt – Sommelier ČR 2009. Soutěže se zúčastnila absolutní česká sommelierská špička. 32 sommelierů reprezentujících třicítku restaurantů, výrobců, dovozců, vinoték i škol je v historii soutěže nejvíce.

V

ítězem se opět stal Tomáš Brůha, hlavní sommelier společnosti Bohemia Sekt, který první cenu v této soutěži získal

již podruhé. Druhé místo obsadil Otakar Žoudlík, restaurant La Casa Argentina, a na třetí příčce se umístil Jakub Král, In Vino Trading. „Slova mohou těžko vyjádřit moje nadšení, že se mi opět podařilo v tak velké konkurenci zvítězit. Mám obrovskou radost i proto, že jsem se přiblížil nominaci pro mistrovství světa v roce 2010 v Chile,“ svěřil se se svými pocity chvíli po vyhlášení výsledků Brůha. „Dnešní klání opět ukázalo, kolik má Česká republika skvělých mladých sommelierů. Těší mě, že u nás vyrůstá nová generace profesionálů, kteří zlepšují

Vítězi mistrovství ČR sommelierů Trophée Bohemia Sekt – Sommelier ČR 2009 Tomáši Brůhovi (uprostřed) poblahopřáli i herci Zlata Adamovská a Petr Štěpánek Foto archiv Bohemia Sekt

nejen kulturu stolování a servis vína u nás, ale stojí i za úspěchem celého Trophée Bohemia Sekt,“ podotkl Martin Pastyřík, prezident Asociace sommelierů České republiky. Králi českých sommelierů vzápětí gratuloval Josef Vozdecký, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Bohemia Sekt. „Velmi mě potěšilo, že nejlepší sommelier je opět z naší společnosti. To jen dokazuje, jaký je Tomáš špičkový profesionál,“ řekl Vozdecký. Dosáhnout vítězství v soutěži nebylo nic jednoduchého. Na soutěžící čekal znalostní test v češtině a angličtině, identifika-

ce vína při anonymní degustaci a ukázka praktických dovedností při servisu vína a sektu. Prestižní akce se kromě špičkových expertů z oblasti sommelierství a gastronomie zúčastnili také herečka Zlata Adamovská a herec Petr Štěpánek. Odborným garantem soutěže byla opět Asociace sommelierů ČR, partnerem Asociace hotelů a restaurací ČR. Finanční příspěvek poskytl Vinařský fond, soutěž organizuje společnost Bohemia Sekt. Celou soutěž moderoval Ivo Dvořák, viceprezident Asociace sommelierů ČR a head sommelier společnosti Makro Cash a Carry. (bz)

Vinařství

11. prosince 2009

33

Historie „bublinek“ ve Starém Plzenci Vinařská tradice u nás se počala psát již ve středověku. Z té doby pocházejí prameny uvádějící zprávy o prvních vinařských sklepích v klášterech kolem Starého Plzence. Právě zde se o několik stovek let později začala vyrábět i dnešní „bohemka“.

S

výrobou sektu se vinaři v Čechách seznámili zhruba před sedmdesáti lety. Technologii jim předal zkušený vinařský odborník z kraje Champagne ve Francii, Louis Girardot. „Na jeho počest jsme v roce 1995 nazvali náš vynikající sekt jménem Louis Girardot. Jeho kmotrem byl mistr Karek Gott,“ uvedl jako perličku z historie Josef Vozdecký, generální ředitel společnosti Bohemia Sekt, a. s. Sám již ve Starém Plzenci odpracuje příští rok 40 let. Vinařský podnik, který začal vyrábět sekty, vznikl v roce 1942 ve Starém Plzenci přestavbou pivovaru, který byl postaven již v roce 1873. V kronice tohoto vinařského závodu se píše, že první sekt opustil brány firmy v roce 1945. Nesl název Black Widow

INZERCE

(Černá vdova) a byl vůbec prvním sektem, který byl v Plzenci vyroben. Podle pamětníků byli během osvobození Američané velmi překvapeni množstvím „šampaňského“ s anglickým názvem, kterým je v Čechách vítali. První lahve sektu tu byly naplněny již v roce 1944 a v ro-

ce 1945 se začalo s výrobou sektu Chateau Radyně pojmenovaném podle hradu Radyně. Šumivé víno této značky se nepřetržitě vyrábí dodnes. Z původních zásob Černých vdov se nedochovala ani láhev, Američané je prý stihli vypít až do té úplně poslední! (zb)

Víte že... ● ... šumivá vína neboli sekty se vyrábějí druhotným kvašením vín v uzavřených nádobách. ● ... chuťově se k sobě hodí spojení sektu a čerstvé jahody. Navzájem se nepřebíjí, naopak spolu harmonizují a dohromady vzbuzují pocit optimismu, radosti a atmosféry léta. Kdo neokusil, nevěří. Zkuste a dáte nám za pravdu. ● ... šest z deseti lahví sektu, které se u nás vypijí, je vyrobeno v Bohemia Sektu. Jde o stále oblíbený Bohemia Sekt demi sec.

Sídlo společnosti Bohemia Sekt ve Starém Plzenci

● ... vinařsko-vinohradnická skupina Bohemia Sekt sdružuje kromě značky Bohemia Sekt značky Víno Mikulov, Habánské sklepy, Vinařství Pavlov, Chateau Mikulov, Chateau Bzenec a Bzenecká Lipka.

První lahve sektu tu byly naplněny již v roce 1944. V areálu společnosti se konají i prohlídky pro veřejnost.

Ruční zátkovačku vždy obsluhovaly ženy. Dnes už těžkou práci obstarává moderní linka. 3x foto Zub

● ... spojení vinařů ze Starého Plzence, Mikulova, Velkých Bílovic, Bzence a Pavlova vytvořilo ideální předpoklady pro harmonické prolnutí tradice, lidí, nápadů i přírodních podmínek k výrobě sektů a vín nejvyšší kvality pro zdraví, radost a potěšení.

34

Vinařství

11. prosince 2009

Regionální ocenění vína ve Zlínském kraji

Top Víno Slovácka 2009 Okresní agrární komora a Zemědělský svaz ČR, územní organizace v Uherském Hradišti, připravily letos již druhý ročník soutěže určené vinařům Top víno Slovácka 2009. Soutěž se koná za finančního přispění Zlínského kraje.

litních vínech ze Slovácka, propagovat moravské vinaře a dává prostor také k neformálním setkáním vinařů, zemědělců a široké veřejnosti a udržování tradic,

které se na Slovácku těší trvalé oblibě. Karla Malinová, ředitelka OAK Uherské Hradiště

Deset Top vín Slovácka 2009 1. Rulandské bílé, Drobilovo víno, Polešovice 2. Pálava, Ing. Jaroslav Vaďura, Polešovice 3. Tramín červený, Ing. Jaroslav Vaďura, Polešovice 4. Ryzlink rýnský, Ing. Vojtěch Masařík, Uherské Hradiště 5. Chardonnay, Ing. Jaroslav Vaďura, Polešovice 6. Chardonnay, Vinařství rod. Cíchovy, Blatnice p. Sv. Ant. 7. Rulandské šedé, Ing. Vojtěch Masařík, Uherské Hradiště 8. Sauvignon, Ing. Jaroslav Vaďura, Polešovice 9. Rulandské modré rosé, Drobilovo víno, Polešovice 10. Muškát moravský, Ing. Jaroslav Vaďura, Polešovice Další ceny, které byly uděleny:

Hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák (vpravo) předává Richardu Drobilovi, vinaři z Polešovic, cenu za víno s nejvyšším bodovým hodnocením Foto Tomáš Bartošík

● Cena hejtmana za víno s nejvyšším počtem bodů: Rulandské

bílé, Drobilovo víno, Polešovice ● Cena starosty města Uherské Hradiště za víno s nejvyšším

J

de o regionální ocenění výrobků z odvětví zemědělství a potravinářství ve Zlínském kraji, respektive ocenění a propagace našich vín. Přísná pravidla soutěže umožňují, aby byla tato soutěž zařazena do prestižních vinařských soutěží v ČR. Soutě-

že se mohli účastnit všichni vinaři, kteří splňují statut soutěže schválený Ministerstvem zemědělství ČR. Do druhého ročníku soutěže se k hodnocení, které podléhalo kontrole ministerstva zemědělství, sešlo celkem 93 vzorků, z toho 79 bílých vín, devět červených a pět růžových vín. Vína ze sklizně roku 2008 hod-

notily odborné komise složené z degustátorů Zlínského a Jihomoravského kraje, kteří jsou držiteli platného osvědčení o degustátorské zkoušce. Výsledky soutěže byly vyhlášeny 5. září na Vinařských slavnostech v Polešovicích, kde probíhal bohatý kulturní program a návštěvníci měli možnost všechna přihlášená vína ochut-

nat. Odpolední program pokračoval degustací vín v místních sklepích. Certifikát obdrželo deset vín, která dosáhla v hodnocení nejvyššího počtu bodů. Oceněná vína jsou zárukou kvality a mohou se na láhvích prezentovat značkou Top víno Slovácka 2009. Soutěž naplňuje náš záměr informovat spotřebitele o kva-

počtem bodů: Rulandské bílé, Drobilovo víno, Polešovice Nejlepší kolekce vín: 1. místo: vína Pálava, Tramín červený, Chardonnay, Sauvignon, Muškát moravský, Ing. Jaroslav Vaďura, Polešovice 2. místo: vína Müller Thurgau, Chardonnay, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Vinařství Míša Nikodém, Polešovice 3. místo: vína Chardonnay, Ryzlink rýnský, Rulandské modré, Zweigeltrebe, Zweigeltrebe rosé, Ing. Josef Škopík, Uherské Hradiště, vinice Blatnice pod Sv. Antonínkem

Od sklépku ke sklépku v kraji, co nám dává sklenku vína vonného Pro příznivce folkloru a dobrého polešovického vína připravilo v letošním roce Folklorní sdružení Polešovice ve spolupráci s Úřadem městyse Polešovice a vinaři dvě velké akce s vinařskou tematikou.

Ceremoniál zahajuje představený zapálením hranice z vinné révy při východu první hvězdy, přivítáním a objasněním horenských práv. Pak dá pokyn k postavení „hory“. Jako první pak poklepe na každý kůl, aby každý měsíc byl k vinici příznivý, a vysloví k měsíci přání. Po

něm opakují poklepy všichni vinaři. Pak zavěsí přes kůly věnec, aby je spojoval a chránil k dobré úrodě po celý rok. A přesně takto naši vinaři názorně předvedli zvyk, který se pravidelně rok co rok ve vinicích opakoval. Jejich vystoupení podpořil ženský soubor Drmolice

V

sobotu 15. srpna 2009 prožilo téměř 300 návštěvníků příjemné odpoledne ve vinohradě v Nových horách u Víta Sojáka při Zarážení hory se vším, co k této tradici patří: vystoupení vinařů, folklorních kroužků, souborů a CM Dolňáci. Názvem „hora“ se označovaly vinohrady ležící v jedné trati. Znamení „hora“ je 10 metrů vysoká tyč s připevněnou metrovou laťkou do písmene T, vyřezávanou, nebo jinak zdobenou vinným listem s hroznem. Na vrcholku je kytice z devatera kvítí, která má moc ochránit vinohrady. Je to hrubý a drobný turánek, jahodníček, zlatolýč, pcháč a květiny ze zahrádek. Na laťce jsou zavěšeny největší zelené a modré hrozny, aby se jen takové rodily. Jáma pro „horu“ je dle tradice „střevíc a půl“ hluboká. „Hora“ je podpírána dvanácti dvoumetrovými kůly, které představují dvanáct měsíců roku. Tyto jsou u vrchu věncem propojeny v rok, k dobré úrodě.

Děcka z Polešovjánku a dětský soubor Polešovjánek za doprovodu CM Dolňáci. Při vínečku se zpívalo a povídalo do pozdních hodin.

Vinař Richard Drobil ve svém sklepě v Polešovicích

Slavnost se soutěží Druhou akcí byly Vinařské slavnosti v Polešovicích s vyhlášením vítězů Top Víno Slovácka 2009 konané v sobotu 5. září. Po odchodu krojovaného průvodu z Městečka probíhal celý program v areálu Šlechtitelské stanice vinařské Polešovice. Pořadatelé pro zúčastněné návštěvníky připravili bohatý kulturní program s vyhlášením a oceněním vítězů soutěže Top Víno Slovácka 2009 a ochutnávku všech přihlášených vín do soutěže. V otevřených skle-

2x foto Tomáš Bartošík

pech na ulici Vinařská se chutnala další výborná vína místních vinařů. Pro každého návštěvníka našich vinařských slavností zanechá spojení tohoto přírodního amfiteátru s pestrými kroji, vystoupením místních i pozvaných souborů, muzik, vína a písniček hluboké zážitky. Popíjí se dobré víno a nádherné písničky se nesou Vinařskou ulicí až do závěrečné, kdy se zavřou za návštěvníky všechny otevřené sklepy. Po tomto veselí však pro vinaře nastává příprava na vinobraní. Teprve teď se zúročí celoroční namáhavá práce na vinicích. Žádný vinař nemůže dopředu říct, jaká bude úroda. Po dobré sklizni se pak vinaři pyšní

dobrým mokem, který od samého začátku musí stále ošetřovat. Když je vínko chutné a jiskří ve sklenicích, pak je to ta největší odměna pro každého vinaře. Co dodat nakonec? Právě vinice a vinohrady vytvořily z tohoto kraje oblast, kterou charakterizuje lidový básník verši: „To je ten krásný kraj, co nám štěstí dává, skývu chleba chutného i sklenku vína vonného.“ Jezus Sirach řekl: „Čím je život, není-li vína?“ a dodává, že asi velmi ochuzený. Přesvědčte se o tom sami. Navštivte někdy vinný sklépek, poseďte se sousedy v družném povídání při skleničce vína, a když budete odcházet, budete mít o několik přátel víc, ke kterým se budete rádi vracet. Zjistíte, jak tam čas rychle plyne, takže když tam vejdete při západu slunce a vyjdete při východu slunce, bude se vám zdát, že to nebylo tak dlouho. Atmosféru vinného sklepa nám nemůže nahradit sebelépe vypolštářovaná restaurační vinárna. Vždyť již vstupem do sklepa jste ovíněni. A z klenutých zdí sklepa vane k vám dech Dionýsa, jenž k vám svádivě promlouvá. Víno má rádo společnost... A zajděte třeba do Polešovic, kde takových sklépků najdete mnoho a dobrého vína také. Ludmila Drobilová, Folklorní sdružení Polešovice

Vinařství

11. prosince 2009

35

Vlastnictví Šobesu společností Znovín potvrzeno Na aktuální otázky spojené se šobeskou vinicí jsme se v Šatově zeptali Ing. Pavla Vajčnera, generálního ředitele společnosti Znovín Znojmo, která tuto vinici obhospodařuje již čtrnáct let. Krajský soud v Brně na jaře zamítl odvolání obce Podmolí proti rozsudku znojemského soudu, který potvrdil vlastnictví vinice Šobes Znovínem Znojmo. Co pro Vás tento rozsudek po létech tahanic znamená? Soud rozhodl správně, věcně i morálně. Konečně se můžeme zabývat plány do budoucna. Je to dobré i pro samotnou vinici, neboť velmi dobře zde spolupracujeme s Národním parkem Po-

Ing. Pavel Vajčner, generální ředitel Znovínu Znojmo dyjí, uvnitř kterého se vinice nachází. Šobes potřebuje hlavního majitele takového, který ví, co chce, a dále jej bude zvelebovat. Starosta Podmolí Josef Frélich přesto uvádí, že odvolací soud

Vinice Šobes znovu ožívá Šobes, jedna z nejkrásnějších moravských vinic, fascinuje svou jedinečností každého návštěvníka. Meandr Dyje tady vytvořil nejen kouzelný kout přírody, ale i zvláštní mikroklima dávající zdejším vínům neopakovatelný charakter.

O

Prastaré terasy věhlasné vinice Šobes rozhodl, že kupní smlouva z roku 1995 je neplatná a že Znovín zůstává vlastníkem jen díky tomu, že žaloba byla podána po uplynutí desetileté lhůty. Mohl byste tuto záležitost blíže osvětlit? Panu starostovi nerozumím. Možná chce být svými výroky více populární. V roce 1995, kdy jsme polovinu vinice od obce koupili, o vinici nikdo nevěděl a neslyšel. Udělali jsme v propagaci obrovský kus práce. Zastáváme názor, že v oblasti se máme sjednocovat a podporovat, ne stále něco bortit. Jen tak se posuneme dále. Starosta Frélich dále říká, že rozhodnutí je sice v souladu s právem, ale není spravedlivé,

neboť obec byla prodejem poškozena nejméně o 1 300 000 korun... Obchodní a kupní cena se většinou liší, to je běžné. Nevím, o co panu starostovi jako člověku placenému státem v tomto případě jde. Dnes má Šobes takové jméno, že by cena byla mnohonásobně vyšší, než uvádí pan starosta. V jakém stavu se nyní Šobes nachází a jaké s ním máte plány do budoucna? Určitě by vinice potřebovala postupnou obnovu. Chceme zahájit pozemkové úpravy, abychom mohli čerpat dotace na obnovu vinice a opravu kamenných zídek v souladu s Národním parkem Podyjí. Šobes totiž obývá

spousta vzácných živočichů i rostlin, například užovka stromová nebo ještěrka zelená. Které odrůdy vína tam pěstujete? A jak jste spokojeni s letošní sklizní? Jako hlavní odrůda se zde pěstuje Ryzlink rýnský a Rulandské šedé. Dále je to Rulandské bílé a Ryzlink vlašský. Doplňkově je zde Sauvignon, Pálava a několik jiných odrůd. Letos očekáváme, že kvalita hroznů bude mimořádná, jako ostatně celý ročník 2009. Hrozny budou v kvalitě pozdních sběrů a výběrů, jsou zdravé, takže se milovníci vín mají na co těšit. Bohumil Brejžek a Eugenie Línková Foto: Bohumil Brejžek

dborníci řadí vinici Šobes k nejkvalitnějším u nás, bývá dokonce řazen mezi deset nejlepších vinic v Evropě. Za své vynikající vlastnosti vděčí šobeské víno právě ideální poloze vinice, ležící v nižší nadmořské výšce na prosluněném jižním svahu chráněném ze severozápadu i severovýchodu proti větrům. Zvláštní význam má i kamenitá kyselá půda na rulovém podkladě. První vinice tu údajně založili římští legionáři císaře Marca Aurelia ve 2. století. Název vinice dostala podle starého místního názvu pro nerovné a vysekané pole. V průběhu staletí získalo zdejší víno takový věhlas, že si našlo cestu do nejlepších vídeňských restaurací, na hodovní stoly moravských knížat i českých králů a dokonce až na císařskou tabuli. Královští hosté ostatně oceňují jeho kvality dodnes. Šobeské víno je dokonce zodpovědné za porušení královského protokolu. Když byla v roce 1996 na návštěvě ČR britská královna Alžběta II., zachutnalo jí podávané Rulandské šedé ročník 1993 natolik, že si nechala navzdory zvyklostem stolování u královského stolu ze stejné láhve dolít. Dnes vinici o rozloze 16 ha (na dvanácti se pěstuje vinná réva, zbytek tvoří meruňkové sady), vlastní z větší části společnost Znovín Znojmo, která ji v roce 1995 koupila za více než půl milionu korun od obce Podmolí. Obec však v roce 2007 prodejní smlouvu zpochybnila a snažila se dosáhnout jejího zrušení. Roztočilo se kolo soudních pří, které trvaly dva roky. Ovšem Okresní soud ve Znojmě a pak i Krajský soud v Brně potvrdily platnost smlouvy a znovínské vlastnictví. Vinice nutně potřebuje obnovu, ale ta po dobu sporu probíhala jen omezeně, neboť nebylo možné čerpat státní dotace. Navštívit Znojemsko a nevidět Šobes by byla chyba. Přímo uprostřed teras můžete vždy od poloviny dubna do konce září ve firemním stánku ● Znovínu ochutnat typická vína z této vinice.

Ledové víno s buketem alpských velikánů Do Pitztalu se jezdí především lyžovat. Nachází se zde ledovcový areál, na který vás z obce Mittelberg v údolí dopraví tunelem vyraženým ve skále pohodlný Pitzexpress, nejrychlejší podzemní dráha svého druhu na světě. Za osm minut se přenesete ze 1740 metrů o 1100 metrů výš. Do výše 3450 metrů pak pokračujete kabinovou lanovkou.

M

álokdo však ví, že Pitztalské údolí má dvě na hory neobvyklá evropská prvenství – nejvýše vyráběné ledové víno, a dokonce i nejvýše položenou vinici v nadmořské výšce 1680 metrů. Musíte zajet až téměř na konec údolí, kde stojí vyhlášený čtyřhvězdičkový wellness hotel Tieflehnerhof, jehož majitel Sepp Eiter je široko daleko známý milovník a znalec vína. V hotelu ro-

ku 2002 dokonce založil vlastní klub vína, Tieflehner Weinclub, který sdružuje 80 členů z Rakouska i z ostatních částí Evropy. Hotelový sklípek má opravdu co nabídnout. Výborné víno je pro hoteliéra z Pitztalu samozřejmostí – dobře totiž ví, že přispívá ke spokojenosti a pohodě hostů. Ve sklepě skladuje na dva tisíce lahví toho nejlepšího z Rakouska, Francie a Itálie. „Je

to wellness pro duši a s dobrými přílohami z kuchyně a ze zahrady je to jednoduše nádhera. „Chci hostům nabízet vždy jen to nejlepší,“ říká Sepp. Ledové víno vlastní výroby Jenomže Sepp Eiter šel ve své lásce k vínu ještě dál. Ve spolupráci s renomovaným vinařem Willim Opitzem z Illmitzu v Burgenlandsku začal v tyrolském

údolí vyrábět slámové víno. Každý rok mu illmitzský vinař dodá 300 kg kvalitních hroznů tramínu a frankovky, které Sepp vyskládá na rákosové rohože ve dvou sklenících, kde dozrávají a čekají na zpracování na ledové víno – červené i bílé. A zatímco lyžaři na nedalekém ledovci lyžují, Sepp je uzavřen ve svém sklepě, aby si do něj na jaře mohl uložit kolem šedesáti třetinkových lahví, které spolu s Willim Opitzem nazvali O‘pitzTal süss. Toto víno podává výhradně hotelovým hostům, nejraději k vybraným sýrům nebo dezertům. Nejvýše položená vinice Ještě neuvěřitelnější je, že Sepp Eiter začal vinnou révu v zajetí

hor i sám pěstovat. Na jižním svahu vedle hotelu založil malou vinici. Tři dny přeměňoval skalnatý terén na písčitou pů-

du, proti větru postavil kamennou zídku, nezapomněl ani na růžový keř jako indikátor případných škůdců a chorob. A pak už jen vysazoval – veltlínské zelené, bouvier, ryzlink rýnský, chardonnay, zweigeltrebe a pinot noir. Celkem 30 sazenic révy z Burgenlandu, které na ochranu proti zimě obalil stoporovým obložením a navíc do půdy zavedl jakési elektrické ústřední topení. Zatím je to jen experiment, nicméně od takto vypěstovaného vína si slibuje, že bude mít zvláštní osobitý charakter, a za pár let by pak chtěl první vzorky předložit k degustaci svým hostům i pozva ným odborníkům. Text a foto: Bohumil Brejžek

36

Obchodní řetězce

11. prosince 2009

Billa ráda využije doporučení AK ČR pro zalistování krajových specialit Společnost Billa slavnostně otevřela v polovině listopadu v Bratislavě stý supermarket. Tato obchodní síť z průzkumů Agrární komory ČR vychází velmi dobře, převažují tam české potraviny a masné i mléčné výrobky jsou značené tak, že tomu nelze nic vytknout. Navíc až z 90 % jsou české provenience. Generálnímu řediteli této společnosti Jaroslawu Szczypkovi jsme položili několik otázek.

V zasedací místnosti společnosti Billa visí mapa s velkým množstvím značek, které ukazují, kde všude v ČR jsou firemní prodejny. Kolik jich v ČR již je a kolik by se ještě v příštím roce mělo otevřít? Billa bude provozovat v ČR do konce roku 200 prodejen. V roce 2010 plánujeme otevřít osm nových prodejen. Billa dává přednost kvalitním českým potravinám. Co musí potravina splňovat a na co kladete především důraz? Při výběru sortimentu klademe nejvyšší důraz na kvalitu zboží. Veškeré výrobky jsou před uvedením do prodeje laboratorně vyšetřeny, zda splňují nejen stanovené normy, ale také naše přísné interní směrnice. Artikly naší privátní značky jsou dvakrát ročně laboratorně vyšetřeny, každý další artikl je jednou ročně laboratorně vyšetřen, abychom zákazníkům garantovali stálou kvalitu prodávaných výrobků. Při výběru zboží upřednostňujeme vždy tuzemské dodavatele. Důležitou roli hraje také obal výrobku, který musí být pro zákazníka atraktivní. Našim běžným cílem je uspokojit sortimentem všechny skupiny zákazníků. Proto nabízíme zákazníkům diskontní artikly Clever, značkové artikly a také bioprodukty naší vlastní značky Naše Bio, které jsme úspěšně uvedli do prodeje v tomto roce. AK ČR spolu s chovatelskými svazy namátkou zkoumá, jak

je maso značené. V Bille našla nejméně prohřešků, v poslední době je ani nezaznamenala. Jak jste této situace docílili? Při značení masa klademe velký důraz na správnost a neustálou kontrolu značení v souladu s legislativou EU a národní legislativou. Při tvorbě etiket se nespoléháme na externí firmy, které etiketu vyrobí, nýbrž si značení tvoříme ve vlastním oddělení. Etiketa je neustále kontrolována oddělením kvality a hygieny a příslušnými odbornými koordinátory úseku čerstvého servisu v terénu. Tito zaměstnanci jsou permanentně proškolováni a informováni o aktuálních změnách v legislativě, kteří dále předávají tyto informace našim zaměstnancům na prodejnách. Na etiketě vlastní produkce masa a masných polotovarů jsou uváděny všechny povinné

údaje a pro detailnější informovanost spotřebitele je uváděn u sortimentu hovězího masa navíc údaj o datu porážky a číslo posledního chovu, ze kterého zvíře pochází. Náš zákazník je tedy konkrétněji informován a v případě vlastního zájmu si může na veřejném webu Státní veterinární správy vyhledat podle tohoto čísla, ze které lokality zvíře pochází. Veškeré maso prodávané v řetězci Billa je dodáváno výhradně z českých chovů. Budete rozšiřovat tak zvané biokoutky? Rok 2009 byl pro Billu rokem zavedení již třetí privátní značky, kterou je značka v biosortimentu Naše Bio. Je to značka neimportovaná, vyvinutá v ČR a určená k prodeji pouze v Česku a na Slovensku. V současné době prodáváme již více než sto výrobků Naše Bio, z čehož více než 50 % pochází z české produkce. V případě, že produkt vyhovuje kvalitativním a cenovým požadavkům, mají producenti velkou šanci být dodavatelem privátní značky v biosegmentu. Prostor na prodejnách pro biopotraviny máme řešený následovně: pro bioovoce a biozeleninu máme samostatný koutek ve vstupní části prodejny, mléko a mléčné výrobky jsou v samostatném bloku vždy na začátku regálu s mléčnými výrobky a suché potraviny jsou na každé prodejně v první uličce v jednom nebo dvou regálech podle velikosti prodejen. V případě, že by podíl prodeje biopo-

travin měl výrazně růst, budeme rozhodně uvažovat o navýšení plochy pro jejich prezentaci. Při setkání s prezidentem AK ČR Janem Velebou jste uvedl, že větší část ovoce a zeleniny nakupujete na Slovensku a dáváte přednost jejich producentům před českými, protože dokážou nabídnout vyrovnané partie zboží. Co to přesně znamená? Předně bych chtěl poznamenat, že ze Slovenska nenakupujeme větší část ovoce a zeleniny, ale jen část určitou. Pěstitelé ovoce a zeleniny ze Slovenska dokážou dodávat vyrovnané kalibry zboží, a to je pro supermarket rozhodující. Ne tedy, aby každé jablko mělo různou velikost, i když jde o jednu jedinou odrůdu. Měla by být, jak se lidově říká, jedno jako druhé, protože nejen cena, ale i vzhled prodává. To se týká i českého ovoce a zeleniny. Pokud jsou čeští pěstitelé schopni dodávat kvalitní produkty vyrovnaného kalibru a jsou schopni garantovat dodávky objednaného množství, nestojí nic v cestě tomu, aby se objednávalo z jejich sadů a polí. Již nyní dlouhodobě spolupracujeme s více českými dodavateli, kteří nám dodávají kvalitní zboží v požadovaném množství. Je také nutné poznamenat, že u nás pro pěstování některých běžných produktů nejsou tak příznivé klimatické podmínky jako třeba na Slovensku. Zmínil jste se také, že kladete důraz na regionální potraviny a chcete v Bille nabízet i krajové speciality. Využijete soutěží pořádaných AK ČR, z nichž už čtvrtým rokem vycházejí vítězové s těmi nejkvalitnějšími krajovými specialitami?

“

Stříhání pásky při slavnostním otevření sté prodejny Billa na Slovensku. Zleva: slovenský ministr Vladimír Chovan, generální ředitel Billy Jaroslaw Szczypka, rakouský velvyslanec na Slovensku Helmut Wessely a člen představenstva REWE International Janusz Kulik. Foto archiv Billa dodávat do celé sítě našich supermarketů. Billa jako prodejce kvalitních potravin ráda využije doporučení AK ČR pro zalistování krajových specialit, které získaly nějaké ocenění v jejich soutěži. Agrární komora vytvořila marketingový fond na podporu určitých českých produktů a potravin. Máte jako rakouský občan nějaké zkušenosti s takovou podporou a propagací zemědělské a potravinářské produkce v Rakousku nebo třeba v Německu? Podle mých zkušeností, které mám s marketingovým fondem spojeným s podporou produktů v Rakousku a Německu, je jeho hlavním cílem umožnit tuzemským dodavatelům podporovat a prezentovat jejich produkty

V moderní demokracii, kde funguje princip volného trhu, nemají být dodavatelsko-odběratelské vztahy a tvorba cen určovány nějakým zákonem. Obávám se, že dopadem tohoto nešťastného zákona bude to, že se obchodní řetězce začnou soustřeďovat na dovozy z mateřských centrál a přímé dovozy od zahraničních výrobců.

Nabídce regionálních potravin se budeme více věnovat od roku 2010. Doposud byl výběr regionálního sortimentu v některých našich prodejnách pokrytý jen částečně. Chtěli bychom dát větší prostor regionálním zemědělcům a producentům krajových specialit, jako jsou mléčné, masné či ovocné výrobky typické pro daný region, jejichž kapacitní možnosti výroby neumožňují

nejen v tuzemsku, ale také v zahraničí. Např. v Česku a na Slovensku je těmto producentům umožněno prodávat jejich produkty přes supermarkety – např. Billa – po dobu jednoho měsíce a dvakrát za rok. Některé produkty si získaly u našich zákazníků velkou oblibu. A v tom vidím perspektivu tohoto fondu i u nás, kde můžeme své produkty podporovat a nabízet zá-

kazníkům třeba i v Rakousku, Německu či na Slovensku. Čím případně překvapíte v síti Billa v příštím roce? Strategií Billy je prodávat kvalitní a denně čerstvé potraviny a šířkou svého sortimentu oslovovat velký okruh zákazníků od náročnějších po ty, kteří hledají levné výrobky se standardní dobrou kvalitou. To ale není žádné překvapení, je to naše dlouholetá strategie a naše výsledky dokazují, že je správná i v čase hospodářské krize. V budoucím roce bychom chtěli zoptimalizovat a mírně rozšířit nabídku privátní značky Clever. A překvapení? Začátkem roku zavádíme novou privátní značku pro sortiment kosmetiky a k tomu ještě další privátní značku ve středním segmentu potravin. Samozřejmě chystáme i další překvapení, které si ovšem schováme jako skutečné překvapení na rok 2010 pro naše zákazníky i konkurenty. Nadále budeme rozšiřovat značku Naše Bio až na 150 produktů. Kromě sortimentu myslíme i na pohodlí našich zákazníků při nakupování, proto budeme kompletně rekonstruovat v následujícím roce dalších osm prodejen. Jak si vybíráte prodavače, aby dokázali zákazníkovi poradit? Jan Veleba chválil jejich vstřícnost, znalosti a profesionalitu. Absolvují nějaká speciální školení? Zaměstnanci jsou vybíráni formou výběrového řízení, při kterém získáváme prvotní dojem o potenciálním zaměstnanci. Vždy mají přednost uchazeči s ukončeným odborným vzděláním v oboru prodavač, popř. řezník, uzenář. Samozřejmě má-

me a budeme mít v naší firmě hodně zaměstnanců, kteří byli ochotni se až u nás zastávanou profesi naučit. Hlavní školení zaměstnanců se koná přímo na prodejnách. Zde se jim věnují vedoucí prodejen a vedoucí daných úseků. Současně probíhá na centrále společnosti jednou až dvakrát ročně speciální školení zaměřené na kontakt a komunikaci se zákazníkem, kde je kladen důraz na vstřícné a slušné chování směrem k zákazníkovi. Velmi dobrou zkušeností je pro nás také každoroční motivační soutěž prodejen, kde je mimo jiné kontrolován právě přístup zaměstnanců k zákazníkům. Parlament schválil zákon o tržní síle. Zemědělci a potravináři jej vítají, obchodníci a samozřejmě Svaz obchodu a cestovního ruchu to kritizuje. Nejčastěji uvádějí, že hrozí ještě vyšší dovozy zahraničního zboží. Je to skutečně tak? Jaké máte konkrétní výhrady k tomuto zákonu vy? My máme s tímto zákonem jeden zásadní problém. Myslíme si, že v moderní demokracii, kde v maloobchodě funguje léta princip volného trhu, nemají být dodavatelsko-odběratelské vztahy a tvorba cen určovány tímto nadbytečným a diskriminujícím zákonem. Silně se obávám, že dopadem tohoto nešťastného zákona bude to, že se obchodní řetězce začnou časem soustřeďovat na zahraniční dovozy z mateřských centrál a přímé dovozy od zahraničních výrobců, kde bude nákup daleko jednodušší. Dále se obávám, že drobní a střední výrobci se u nás dostanou do vážných existenčních problémů a budou muset své podnikání přehodnotit. Eugenie Línková

Potravinářství

11. prosince 2009

37

Světový den potravin 2009: musíme dělat vše, co je v našich silách Světový den potravin 16. října se letos nesl ve znamení dosud největšího odhodlání EU zlepšit přístup k potravinám na celém světě. Evropská unie se na schůzce G8 v Aquile zavázala, že na tento účel poskytne dvě miliardy EUR nad rámec potravinového nástroje EU ve výši jedné miliardy EUR, a stala se tak subjektem, který ke globálnímu zabezpečení potravin přispívá nejvíce.

„S každému z nás připome-

větový den potravin musí

nout, že je třeba dělat vše, co je v našich silách, abychom zabránili hladovění více než miliardy lidí. V zájmu splnění tohoto náročného úkolu přináší potravinový nástroj EU ve výši jedné miliardy rychlé a hmatatelné výsledky tím,

INZERCE

že drobným zemědělcům v rozvojových zemích poskytuje osivo a hnojivo, které potřebují, aby zvýšili produkci. Zkušeností z uplatňování potravinového nástroje využijeme k tomu, abychom zajistili, že nový závazek přijatý na vrcholné schůzce G8 v Aquile bude v boji proti světo-

vému hladu stejně účinný,“ řekl evropský komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Karel De Gucht. Více než jedna miliarda lidí na světě je podvyživená, což odpovídá jedné šestině lidstva. Toto číslo se v důsledku potravinové a finanční krize zvyšuje. Nedostatečné zabezpečení potravin je skutečnou hrozbou pro dosahování všech rozvojových cílů tisíciletí spočívajících v odstranění nejhlubší chudoby do roku 2015. EU učinila ze zajišťování potravin, zemědělství a rozvoje

venkova těžiště své pomoci rozvojovým zemím a poskytuje rychlou a rozsáhlou podporu v boji proti šíření hladu ve světě. Její letošní závazek v rámci aquilské iniciativy je toho konkrétním výsledkem. EU na základě

této iniciativy přispěje částkou 2,7 miliardy EUR, čímž se stane největším přispívajícím partnerem. Již 85 % z jedné miliardy EUR bylo rozděleno, což ukazuje, že se EU i nadále angažuje ve prospěch zlepšování životních podmínek nejchudších lidí na celém světě a že plní své sliby. Odhaduje se, že od svého zahájení v prosinci loňského roku pomohl miliardový potravinový nástroj prostřednictvím svých počátečních probíhajících projektů více než 33 milionům lidí. Výsledky se už začínají projevovat. Například pro Zimbabwe by-

lo zajištěno 26 000 tun osiva a hnojiv, které byly rozděleny mezi 176 000 ohrožených zemědělců, což odpovídá 10 až 15 % drobných zemědělců v zemi. Toto společné úsilí EU a OSN pro výživu a zemědělství má potenciál zdvojnásobit tradiční produkci potravin. Díky společnému programu se Světovým potravinovým programem byly v Bangladéši zpřístupněny možnosti rybolovu dalším 43 000 jednotlivců a 60 000 lidí nyní žije v oblastech chráněných před pronikáním slané vody. (bz)

38

Lesnictví

11. prosince 2009

Lesy ČR vracejí lesům rozmanitost vovaných LČR bylo již plných 27,5 %. V dalších letech však podíl přirozené obnovy poněkud klesl kvůli rozsáhlým kalamitám (např. Kyrill v roce 2007), protože při jejich zpracování se zastavují úmyslné mýtní těžby. Přesto byl tento podíl i v roce 2008 sedmkrát vyšší než v roce 1990 a dosáhl téměř 20 %. Ochrana biotopů Nejviditelnější součástí ochrany biotopů v lesích spravovaných LČR jsou tzv. bezzásahová území, která jsou ponechána samovolnému vývoji. První bylo vyhlášeno v roce 2004, pět let poté jich je již devět o celkové výměře 657 ha. Tyto plochy jsou pravidelně monitorovány a získané informace jsou využívány jak pro hospodaření v lesích, tak pro potřeby ochrany přírody.

Co je to TUH Trvale udržitelné hospodaření v lesích bývá označováno zkratkou TUH. Jeho cílem je vytvoření stabilního, druhově, prostorově a věkově smíšeného lesa. Takové lesy jsou odolné proti škůdcům i proti živelným událostem a jsou schopny trvale plnit všechny funkce lesa. Pro Lesy České republiky tento princip znamená zajišťování neustálé rovnováhy mezi ekonomickými, ekologickými a společenskými nároky na les. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že dřevo je obnovitelná surovina. Proto současně s ubýváním neobnovitelných

V našich lesích přiroste každou vteřinu 0,6 m3 dřeva. Počítáme-li, že na výstavbu dřevěného domu je ho zapotřebí kolem 100 m3, znamená to, že materiál na výstavbu jednoho domu vyroste v lesích za necelé tři minuty! Přitom se uvádí, že výstavba dřevěného domu je energeticky 4–5krát méně náročná než výstavba domu zděného.

L

esy ČR vydaly Program trvale udržitelného hospodaření v lesích v roce 1997, ale povinnost zachování lesů a zajištění trvalého a vyrovnaného výnosu z nich zakotvují už lesní řády vydané Marií Terezií v roce 1754 a 1756. Pozitivním důsledkem těchto „lesních patentů“ je mimo jiné zvýšení lesnatosti českých zemí z 25 % v roce 1790 na nynějších zhruba 34 %.

surovinových zdrojů význam dřeva jako průmyslové, stavební a energetické suroviny poroste. Lesy, které dnes sázíme, budou zralé v první polovině 22. století a těžko dnes odhadovat, jaké nároky na ně bude soudobá společnost klást. Proto je právě udržování rovnováhy mezi ekonomickým, ekologickým a společenským rozměrem lesa velmi důležité.

2x foto archiv LČR

Nejdůležitější úkoly TUH Vzhledem k výše uvedeným cílům patří při pěstování lesa mezi nejdůležitější úkoly: ● podpora druhové rozmanitosti tvorbou smíšených lesů, ● zvyšování podílu přirozené obnovy lesa, ● vytváření podmínek pro ochranu biotopů chráněných a cenných rostlin a živočichů, ● ochrana populací ptáků podporou vhodných hnízdních podmínek a vyvěšováním ptačích budek v lesích. Tvorba smíšených lesů Zatímco v roce 1990 tvořil podíl listnatých dřevin a jedle při obnově lesa 16,6 %, v roce 2008 to bylo u Lesů ČR již 46,32 %, tedy téměř třikrát tolik. V roce 1990 rostlo v českých lesích přibližně 78 % jehličnanů a smrk v nich byl zastoupen téměř 55 %. V roce 2007 činí podíl jehličnanů necelých 75 %,

přičemž smrk byl v lesích zastoupen necelými 53 %. Vzhledem k tomu, že k uvedené změně došlo v časovém úseku, který tvoří asi 15 procent obmýtní doby, jedná se o výrazný posun směrem k cílovému stavu. Doporučená cílová skladba přisu-

zuje jehličnanům zastoupení 64,4 % (z toho smrku 36,5 % a jedli 4,4 %). Přirozená obnova V roce 1990 činila přirozená obnova lesů 2,6 % z celkové obnovy, v roce 2004 to v lesích spra-

Za světla svíček

P

okud chcete strávit Vánoce ekologicky, kupte si živý stromek a zhasněte nadbytečná elektrická vánoční světla. Nejlepší je rozsvítit svíčky, k večeři si dejte kapra a rozhodně nenadělujte pod stromeček elektroniku. To doporučují ekologové, kteří považují Vánoce za období mimořádného plýtvání. „Ke zmenšení tzv. ekologické stopy, kterou každý z nás za sebou zanechává, může přispět nákup stromečku v květináči, který se pak přesadí na balkon či zahradu a následující rok se použije znovu,“ říká Nadja Boeglinová z francouzské Agentury pro životní prostředí a energii (ADEME). Ale ani běžné řezané stromky nejsou žádnou ekologickou zátěží, protože jsou po použití buď vráceny do přírody ve formě štěpky, nebo jsou spáleny vdomácím či teplárenském ● kotli a přispějí k ekologickému vytápění.

Certifikát jakosti Lesům České republiky, s. p., byl v roce 2007 udělen certifikát (osvědčení) trvale udržitelného hospodaření v lesích na 100 % spravovaného území na základě certifikačního auditu regionální certifikace lesů PEFC. Od té doby se na majetku LČR konaly již dva dozorové audity prováděné nezávislým certifikačním orgánem. U kontrolovaných organizačních jednotek LČR bylo konstatováno, že lesní hospodaření má nadstandardní úroveň, zejména bylo vyzdviženo zvyšování biodiverzity při obnově lesa, využívání přirozeného zmlazení a zohlednění estetické hodnoty lesa. (OMPR) Ilustrační foto Zub

Lesní hospodářství má oproti ostatním hospodářským oborům jednu zvláštnost – více než stoletou „výrobní dobu“. Proto lesníci více než kdo jiný dbají na trvalou udržitelnost hospodaření. Nejinak tomu je u Lesů České republiky, s. p., které spravují více než polovinu všech lesů v Česku.

Ochrana ptačích populací Semenářský závod Lesů ČR v Týništi nad Orlicí zahájil v roce 1998 výrobu ptačích budek jako doplňkový program pro mimosezonní období. Od té doby vyrobil již 40 000 ptačích budek nejrůznějších typů – od budek pro sýkorky až po budky pro kachny nebo výry. Část budek odkoupila veřejnost, část umístili sami lesníci, ale největší množství jich vyvěsil Český svaz ochránců přírody. Na základě smlouvy s Lesy ČR o tyto budky také pečuje, čistí je a eviduje jejich obsazenost. Právě v letošním roce vyvěsili členové ČSOP jubilejní pětadvacetitisící budku!

11. prosince 2009

Inzerce

39

40

Ze zahraničí

11. prosince 2009

Víťazom Top Agro Slovensko 2008 je družstvo v Krajnom ných podmienkach. Druhá priečka patrí ďalšiemu nováčikovi – eseročke Bos-Por Agro so sídlom v Ivanke pri Bratislave. Na treťom mieste skončilo Servisné roľnícke družstvo Rastislavice, ktoré sa na popredným miestach tejto súťaže umiestňuje prakticky od jej začiatku. V kategórii družstvá hospodáriace v produkčných oblastiach získalo prvenstvo SRD Rastislavice, v znevýhodnených PD Krajné. Spomedzi obchodných

Štrnásť ročníkov má za sebou súťaž Top Agro Slovensko, v ktorej sa dozvedáme, ktoré poľnohospodárske podniky na základe tzv. ekonomickej bonity hospodárili v danom roku najlepšie. Zlato za uplynulý rok poputuje pod Myjavskú pahorkatinu.

A

ko je známe, slovenské poľnohospodárstvo dosiahlo v roku 2008 kladný výsledok. Jeho výška 3,9 mld. Sk pred zdanením je najvyššia od vstupu Slovenska do EÚ. Ziskových boli viac ako tri štvrtiny poľnohospodárskych firiem. Z pohľadu práv- nej subjektivity najlepšie prosperovali obchodné spoločnosti, z ktorých bolo ziskových 82 % a poľnohospodárske družstvá so 70 %. S kladným hospodárskym výsledkom uzatvorila vlaňajšok aj väčšina samostatne hospodáriacich roľníkov. Objektívne však treba dodať, že na hospodárenie mali výrazný vplyv podpory, bez ktorých by

Rebríček Top Agro Slovensko 2008 podľa kategórií Názov podniku

S

tano Becík byl soukromně hospodařící rolník, který měl se zemědělstvím velké zkušenosti, a proto prosazoval ve vládě s velkou snahou o změny k lepšímu potřebná opatření k podpoře produkce, ale i sociální politiky v tomto rezortu. Údajně mu zlomily vaz státní lesy a jejich hospodaření. Alespoň slovenští novináři tak vysvětlovali, proč se znelíbil. Pro Vladimíra Mečiara to byl alespoň důvod pro jeho odvolání. „Takhle nějak si představuji opravdového ministra zemědělství,“ uvedl k působení Stanisla-

Sídlo

Počet bodov

Poľnohospodárske družstvá – produkčné oblasti 1. Servisné družstvo roľnícke 2. Podiel. poľnohosp. družstvo 3. Poľnohospodárske družstvo

Slnečnici sa tohto roku na krajňanských poliach darí bola väčšina podnikov stratová. Nečudo, že po takomto dobrom roku sa aj súťaž Top Agro Slovensko, ktorú už 14 rokov organizuje Klub poľnohospodárskych novinárov v spolupráci s Ministerstvom pôdohospodárstva SR, Slovenskou poľnohospodárskou a potravinárskou komorou a UniCredit Bank, vyhodnocovala oveľa ľahšie, ako kedykoľvek predtým. Súhlas s pre- počítaním svojich výsledkov dalo Výskumnému ústavu ekonomiky poľnohospodárstva a potravinárstva v Bratislave takmer 550 firiem. Vybe-

Uznání Stano Becíkovi Janem Velebou Není žádným tajemství, že prezident Agrární komory ČR Jan Veleba si velmi rozuměl se slovenským dnes už exministrem Stanislavem Becíkem. Ten byl bohužel z postu ministra zemědělství odvolán v létě tohoto roku.

spoločností hospodáriacich v produkčných oblastiach patrí najvyššia priečka Bos-Por Agro Šaštín-Stráže a znevýhodnených Fiam Agro Services Prešov. Spomedzi súkromne hospodáriacich roľníkov patrí najvyššie ocenenie Ladislavovi Kasovi z Veľkých Ulian. Ceny najlepším boli odovzdané na slávnostnom galavečeri 22. októbra v Divadle J. G. Tajovského vo Zvolene. Text a foto: Jana Janků

Slovenský exministr zemědělství Stanislav Becík va Becíka Jan Veleba. Becík po svém odchodu z vlády na rozloučenou poslal Janu Velebovi verš, který přetiskujeme: Vážte si rolníka Neurážajte ludí od pluhu a motyky. Rolník vždy nakŕmil hladných, žobrákovi dal almužnu, núdznych prichýlil, v kostole dal do zvončeka. Vážte si rolníka, je základom prosperúcej spoločnosti. Stano Becík (egi)

rať stovku najlepších tak bolo naozaj z čoho. Aj tentokrát postupovali analytici z VÚEPP na základe kritérií tzv. ekonomickej bonity. Integrovaný ukazovateľ zahŕňa tri čiastkové ukazovatele: rentabilitu celkového kapitálu v percentách, nákladovosť výnosov a produktivitu práce. Samozrejme, vylúčené boli firmy, ktoré vykázali stratu, alebo mali záväzky voči sociálnej poisťovni. Maximálne sa dalo získať 300 bodov. Pri triedení do kategórií podľa organizačno-právnej formy (poľnohospodárske

Rastislavice Komjatice Chtelnica

274 212 201

Poľnohospodárske družstvá – znevýhodnené oblasti

družstvá, obchodné spoločnosti, samostatne hospodáriaci roľníci) brali analytici aj tentokrát do úvahy prírodné podmienky, v ktorých podniky hospodária. Tie totiž považujú popri riadiacich schopnostiach manažérov a ekonomických podmienkach podnikateľského prostredia za ešte stále rozhodujúci faktor, ktorý vplýva na výsledky. Na základe ekonomickej bonity sa celkovým víťazom Top Agro Slovensko 2008 stal nováčik súťaže – Poľnohospodárske družstvo Krajné, ktoré hospodári v znevýhodnených prírod-

1. Poľnohospodarske družstvo Krajné 2. Poľnoh. podielnícke družstvo Prašice Jacovce 3. Poľnohospodárske družstvo Kúty

293 228 228

Obchodné spoločnosti – produkčné oblasti 1. Bos-Por-Agro 2. HSH-V 3. Ost-West-Fruit

Ivánka pri Dunaji Veľké Zálužie Veľké Úľany

278 268 265

Obchodné spoločnosti – znevýhodnené oblasti 1. Fiam Agro Services 2. P.N.P. 3. Agro-Ipeľ

Prešov Spišské Vlachy Holiša

270 220 218

Veľké Úľany Nižná Kamenica Farná

253 244 218

Súkromne hospodáriaci roľníci 1. Kasa-Bacs poľnohosp. činnosť 2. Veliký Milan 3. Kabók Gabriel

Znovuzrodenie družstva v Krajnom Roky slávy a roky úpadku. Taká je história poľnohospodárskeho družstva v Krajnom. Podnik, do ktorého sa kedysi chodievali domáci i zahraniční návštevníci dívať ako na príklad prekvitajúceho socialistického hospodárenia, sa po politických zmenách v roku 1989 zmenil na nepoznanie.

N

iekoľkokrát vymenený manažment úpadok zastaviť nedokázal. Objekty začali chátrať, vysadené sady zarastať, dobytok zmizol na bitúnkoch. Niekoľkokrát zmenila majiteľov aj účel využitia ukážková spracovňa ovocia, ktorá mala byť na Slovensku unikátom. Vari najhoršie však bolo, že noví „hospodári“ aj ju rozpredali. Klincom do rakvy bol súdny spor so štátom za nezaplatené dane za 27 000 litrov liehu z pálenice. Dodnes tento prípad nie je doriešený. Jediné, čo zostalo, je pôda v krásnom prostredí Myjavskej pahorkatiny. Tú si v roku 2007

prenajalo šesť miestnych podielnikov a rozhodlo sa začať podnikať takpovediac s čistým stolom. Výmera 550 ha, z toho 38 ha trvalých trávnych porastov, nie je na slovenský priemer síce ničím výnimočným, ale bez dobrého riadenia je aj to veľa. Na čelo podniku postavili 33ročného manažéra Ing. Milana Gajara, ktorý má roľnícke korene a svoje vedomosti si rozšíril na Poľnohospodárskej univerzite v Nitre. Dobrým sekundantom sa mu stal Štefan Mramúch,

ktorému pripadla starosť o mechanizáciu. Víťazstvo v Top Agro 2008 bolo pre oboch veľkým prekvapením. Netaja, že pod kladný hospodársky výsledok sa vlani podpísali hlavne priaznivé ekonomické podmienky. Navyše tomu napomohla štruktúra výroby. Družstvo sa totiž až na jednu výnimku venuje iba rastlinnej výrobe a mechanizmy i služby si objednáva od iných dodávateľov. Hlavnými plodinami sa stali obilniny – pšenica, ovos, jačmeň

Predseda Ing. Milan Gajar s podpredsedom Štefanom Mramúchom

a raž. Všetku úrodu sa im podarilo dopestovať v potravinárskej kvalite. Okrem toho pestujú krmoviny, najmä konské seno, ktoré sa darí predávať až do Rakúska. Príjmy im zabezpečilo aj ošetrovanie a skladovanie obilia. „Je načase opäť sa vrátiť aj k slivkovému programu,“ prízvukujú obaja: „Sú tam viaceré odrody, najmä Čačanská rodná, ktorá je odolná voči Šárke a vhodná na ďalšie spracovanie.“ So sadom súvisí aj chov oviec. Ovečky sa osvedčili ako „živá kosačka“ v sadoch, kde okrem iného likvidujú neželané výhonky z podpníkov. Rozvojových plánov má vedenie družstva viacero. Patrí k tomu aj obnova strojového parku, modernizácia liniek na pozberovú úpravu obilia či zber sliviek. Plánujú tiež vybudovanie pasienkového strediska, kde by chovali dobytok bez trhovej produkcie mlieka. „Krmovinám sa na našich ílovitohlinitých pôdach darí, takže škoda by to bolo nevyužiť,“ uzaviera inžinier Gajar. Text a foto: Jana Janků

Ze zahraničí

11. prosince 2009

41

Návštěva USA potvrdila, že Evropě ujíždí vlak Osmidenní cesta sedmi českých a pěti slovenských zemědělců a potravinářů organizovaná velvyslanectvím USA spolu s AK ČR začínala veletrhem Farm Progress Show, který během tří zářijových dní navštívily v Decaturu desetitisíce farmářů především ze státu Illinois.

P

o obrovské rozloze výstaviště se pohybovali na golfových vozítkách a děti zase na vozíčcích nejrůznějších tvarů připomínajících žebřiňáky. Zhruba polovinu vystavujících firem znají i naši farmáři, vesměs šlo ale o techniku do obrovských výměr.

Dovozy do USA jen tehdy, neohrozí-li místní farmáře USA počítají s velkým růstem produktivity, zvyšují výnosy, roste dojivost i nad pomyslnou hranici 13 000 litrů za rok na dojnici, chtějí víc využívat biopaliv druhé a třetí generace a nesmiřitelně tomu podrobují výrobu. Co je ale neméně zajímavé, brání se dovozům mnohdy levnější suroviny i hotových produktů z agrárního sektoru Brazílie a Argentiny. Federální ministerstvo zemědělství ve Washingtonu označilo obavy z lev-

ných potravin a biopaliv z Latinské Ameriky za bezpředmětné. Nemohou přece nechat na holičkách své vlastní farmáře, proto se použijí cla, kvóty a další ekonomické bariery, aby američtí farmáři mohli dál produkovat, co jim skýtá obživu a zajišťuje celým Spojeným státům potravní bezpečnost. Nezakrývá se tam ani názor, že ekologické zemědělství ve vyspělých zemích nenakrmí lidstvo ani ze 20 % jeho množství. Genetika ve službách farmářů Vše je proto podrobeno moderním technologiím a k těm samozřejmě patří produkce geneticky modifikovaných plodin. To jsou trendy, které výstava představovala na každém kroku. „Evropě ujíždí vlak,“ řekl během prohlídky výstaviště a po rozhovorech s americkými odborníky na agrární sektor Jan Veleba, prezident AK ČR, který vedl delegaci českých a slovenských agrárních odborníků na

týdenní studijní cestě po USA. „Současná skutečnost mne překvapila v několika směrech. Především projedete-li alespoň část některých produkčních států (byli jsme v Illinois a v Pennsylvanii, pozn.), tak si nemůžete nevšimnout, jak dobře je zemědělství zasazeno do ekonomiky země. Vidíte dynamický produkční systém, na který je napojeno mnoho oborů. Takže ne dvě, tři procenta bezvýznamných, jak je nám často předhazováno u nás, ale dvacet až dvacet pět procent pracovních míst z celé ekonomiky, které na zemědělství navazují. Například v Illinois, který je doménou pěstitelů kukuřice a sóji. Miliony tun kukuřice se musejí sklidit a přepravit, potom usušit ve stovkách posklizňových linek, odvézt do krmivářských firem, zde rovněž zpracovat a distribuovat k chovatelům dobytka. Na producenty jsou napojeny specializované výzkumné a šlechtitelské ústavy nejen v USA, ale

Kdo si myslí, že Bílý dům je obrovská budova ani na dálku nepřehlédnutelná, mýlí se

Návštěva na Evergreen Farms a na ministerstvu zemědělství Ani v USA nemají v současné době producenti mléka na růžích ustláno a neskrývají obavy z budoucnosti. A pokud jde o samotné farmáře, ti vědí, že jde o tvrdý byznys.

době prodělává denně na každé z nich. Zatímco na pultech klesla cena mléka o 25 %, u farmářů na polovinu, a to je na příjmech znát. Abe Haspster věří, že jeho farma přežije. Ty, kteří tak promyšleně nemodernizovali a neo naznačil i farmář Abe Has- snížili náklady na minimum, pster z rodinné farmy Ever- zřejmě čeká cedule Na prodej. green. Má 2700 krav a v současné To jsou prostě zákonitosti trhu. V USA mají ale farmáři jednu obrovskou výhodu – fungují tam prognostici a analytici. Ti nemalují čerty na zeď, jak to často dělají ti, co nemají dostatečné odborné vědomosti a chybí jim základní informace. V USA dává věda dostatek prostoru pro přesné analýzy a monitoring. O tom nás přesvědčil během Abe Haspster z farmy Evergreen Farms

T

své přednášky v budově federálního ministerstva zemědělství ve Washingtonu Bryan Purcell, který podle leteckých snímků pořízených z polí celého světa zpracovává rozhodující analýzy už deset let. Po celém světě má i kontaktní místa, odkud získává dílčí fakta o sklizních včetně velmi přesných předpovědí. V polovině měsíce vydává důležité zpravodajství, na něž reagují všechny burzy. Deset let zkušeností, maximální znalosti a schop- nost využít nejmodernější techniku, to je něco, co můžeme jen závidět, nebo těchto služeb také využívat. Ve světle těchto informací jsou slova některých českých agrárních výzkumníků jen jakousi cestou pokusů a opakujících se omylů. A právě už jen ve světle této nabídky byla cesta agrárních odborníků do USA velkým přínosem po stránce rozšiřování znalostních obzorů i pro zlepšení informovanosti našeho celého agrárního sektoru. Eugenie Línková

proti zavíječi, seté pouze v šesti státech. Současné výnosy v USA 12 až 13 tun kukuřičného zrna budou do roku 2030 zdvojnásobeny. Moc jsem tomuto sdělení šéfa výzkumu špičkové firmy Monsanto, která je světovou jedničkou v biotechnologiích, nevěřil, ale po návštěvě a odborném výkladu pokusných ploch v Yeldu (stát Illinois) ve šlechtitelské stanici kukuřice a soji v De Kalbu v témže státě jsem musel svůj názor změnit. K tomu všemu je

Kukuřice byla na veletrhu Farm Progress Show v Decaturu ve státě Illinois k vidění ve všech podobách. Na polích této oblasti USA totiž kukuřice a sója dominují. i v dalších čtyřech světadílech, výroba obalů, strojírenská výroba polních strojů, skladů, firmy na výrobu chemie a hnojiv. V sezóně jsou potřeba tisíce lidí na poli, potřebné jsou školy a univerzity. Zapomenout nesmíme ani na stovky biolihovarů, které vyrostly jak houby po dešti s podporou vládních programů, ani na potravinářské zpracování kukuřice. Jenom pro zajímavost, pěstitelé kukuřice pro biolihovary dostávají dotaci 12 centů na litr vyrobeného lihu, míchači rovněž. U nás se před dvěma a půl lety rozhodlo, že nebude podpora žádná (za ministryně Mileny Vicenové) a podle toho to dopadlo. Nejede ani jeden biolihovar a cena obilí je tam, kde je,“ uvedl na vysvětlenou své zkušenosti z americké stáže Veleba.

Osivo kukuřice s vloženými osmi geny si ve skladu prohlédl s prezidentem AK ČR Janem Velebou i zástupce potravinářů Oldřich Gojiš (druhý zprava) 2x foto Eugenie Línková Dal k dobru i vztah Američanů ke GMO, což je v současné době v EU zatracované téma. Kukuřice s osmi cílenými geny „Zůstaňme u kukuřice. Příští rok na jaře se v USA zasejí první dva miliony hektarů kukuřice, která má v genomu vložených už osm cílených genů. Takováto kukuřice bude odolná proti hmyzu nad zemí i pod zemí, proti mykotoxinům, zavíječi atd. Zatímco Evropa se dopracovala k několika tisícům hektarů geneticky upravené kukuřice s jedním genem

ještě třeba si přimyslet polní technologie. Secí stroje s šířkou pracovního záběru 15,5 metru, postřikovače 30 metrů apod. K tomu samozřejmě patří velikost polí. Padesát, sto hektarů je běžná, lépe řečeno typická záležitost. Pokud se týká potravin vyrobených z geneticky modifikovaných zdrojů, ty nejsou v USA značeny. Označeny jsou ale potraviny GMO prosté, takže spotřebitel si může vybrat. Ne zakázat, jak je to v Evropě, ale vybrat,“ vysvětlil dál Veleba. Eugenie Línková

Americké školství je úzce propojeno s praxí Šéf české agrární komory neskrýval v USA ani obdiv k jejímu školství. „Silný dojem ve mně zanechala soustava agrárních fakult zemědělských univerzit, které jsou ze zákona zřízeny v každém státě,“ konstatoval.

„P leno tomu našemu. Měli ojetí studia je na hony vzdá-

jsme možnost pobýt jeden den na renomované Pennsylvánské státní univerzitě. Když pominu univerzitní letiště, stadion na americký fotbal pro sto tisíc diváků a obrovské zázemí sportovních a výukových zařízení, vybavených laboratoří atd., pak mne zaujala jedna prostá věc – spojení výuky s praxí. Univerzita má samozřejmě svá pole a stáje. Má ale také svou mlékárnu, která je přímo v areálu jako součást obchodního centra potravin. Pracují v ní samozřejmě studenti a vyrábí celou škálu vysoce kvalitních mléčných výrobků pro potřeby obchodních center univerzity. Část výrobků prodávají i do vnější obchodní sítě. Bylo by něco takového možné u nás? Pochybuji. Určitě by se našlo dostatek předpisů

Studentka State univerzity v Pensylvánii Jeane (na snímku s Janem Velebou) je vnučkou přistěhovalců z Moravy Foto Eugenie Línková a vyhlášek, proč to nepovolit. Je jasné, že student, který projde takovýmto didaktickým a studijním procesem, má vysokou kvalitu a použitelnost v praxi. Ještě dodám, že i když šlo o státní univerzitu, je zde školné ve výši dvacet tisíc dolarů ročně. I to má určitě pozitivní efekt na studijní výsledky absolventů,“ řekl dále Veleba. Podle něj je v USA země-

dělství velmi dobrý způsob obživy. V Evropě je to trochu jinak. „Jsem dalek dělat velké závěry, ale jedno vím zcela jistě: pokud EU nezmění svou agrární politiku a uzavře se bariérou přehnaných enviromentálních a byrokratických předpisů, pak nemá v soutěži s agrárním systémem USA do budoucna žádnou šanci,“ uzavřel Veleba. (egi)

42

Wochenblatt

11. prosince 2009

Odborný německý týdeník Wochenblatt zaměřil tentokrát své články ještě víc na problematiku mléka. Jeho prostřednictvím přinášíme fakta a zajímavosti z této sféry zemědělské činnosti.

Krávy proměnili na akcie

KRÁTCE

Německo má vracet 2,1 milionu EUR kvůli protiprávnímu použití agrárních prostředků z EU Evropská komise požádala 29. září členské státy, aby navrátily 214,6 milionu EUR vyplacených v rámci agrární politiky. Peníze potečou zpátky do společného hospodářství, protože nebyly dodrženy předpisy EU o výdajích na zemědělství, nebo nebyly dostatečné kontrolní postupy. Členské státy jsou oprávněny vyplácet, ale jsou také povinny kontrolovat výdaje v rámci Společné agrární politiky, ale současně se musejí přesvědčit, že tyto prostředky byly použity v souladu s platnými předpisy. Kromě Německa byly vzneseny požadavky vrátit příspěvky i od Rakouska, Belgie, České republiky, Španělska, Finska, Francie, Velké Britanie, Řecka, Maďarska, Irska, Itálie, Litvy, Malty, Nizozemska, Polska, Portugalska a Slovinska. Největší jednotlivá vyrovnání postihují Francii a Španělsko. Pro rozpočtové roky 2007 a 2006 byly připsány k tíži Francii 48,1 a 22,9 milionu EUR pro nedostatky při kontrolách a chybné použití sankcí v oblasti Cross-Compliance. Od Španělska je žádáno navrátit 31,7 milionu EUR kvůli nedostatkům při klíčových a dodatečných kontrolách a chybnému použití sankcí v sektoru výroba olivového oleje. (stl)

Jak vzniká kvótová cena Kvótovou cenu určují v podstatě čtyři faktory: objem nabídky, objem poptávky, cenové požadavky nabízejícího a cenové požadavky poptávajícího. Tato tržní pravidla platí i na burze kvót. Vysoký objem nabídky stlačuje cenu, malý ji vyhání do výšky. Vysoká poptávka způsobuje vzestup ceny, nízká způsobuje útlum. Vysoké požadavky nabízejícího na cenu vedou k vyšším cenám a naopak. Vysoké požadavky poptávajícího na cenu vyhánějí cenu do výše, nízké mají vliv zeslabující. Součet všech současných rámcových podmínek by vlastně měl v příštím termínu burzy mléčných kvót vést i pro budoucnost opět k cenám kvót na nízké úrovni. (stl)

Trend s klesajícími výkupními cenami mléka na jedné straně a rostoucími náklady na jeho výrobu na straně druhé je pro mnohé producenty likvidační. Výsledkem jsou pak zoufalé protestní akce podobné vylévání mléka na pole. Situace je obdobná i v jiných evropských zemích, kde bývají demonstrace ještě výbušnější. O to zajímavější je přístup k mléčné krizi dvou německých farmářů, kteří své krávy proměnili na akcie.

K

dyž na modernizaci statku nezískali dva němečtí producenti bioproduktů Mathias von Mirbach a Klaus Tenthoff z Kattendorfu ze Šlesvicka-Holštýnska v severním Německu prostředky od bank, protože na záruku pro finanční ústav neměli dost prostředků, přišli na jiný způsob, jak peníze na investice získat. Vydali na svá stáda hovězího dobytka akcie. Jednu akcii za dospělou krávu lze pořídit za 500 EUR, v případě telete činí investice pouhých 100 EUR. „Projekt Akcie za krávy jsme spustili v roce 2005 a zatím jsme prodali

Ilustrační foto Zub

160 akcií, což je o něco více než polovina akcií, které můžeme prodat,“ uvedl Klaus Tenthoff. Celkem dokázali prodat zájemcům akcie za téměř 70 000 EUR (cca 1,8 mil. Kč). „Na telata jsme prodali jen 30 akcií, lidé měli zájem hlavně o dospělé krávy,“ dodal Tenthoff. Farmář připomíná, že tento způsob řešení finanční situace hospodaření není samospasitelný. „Problém s nízkými cenami mléka, s nímž se dnes potýkají zemědělci v Česku i jinde v Evropě, řeší jen částečně. V každém případě je to však šance udržet se

na trhu,“ říká podnikavý zemědělec. „Alespoň můžeme zákazníky vést k tomu, aby začali rozlišovat mezi kvalitními a méně kvalitními produkty.“ Technicky nejde přímo o skutečné akcie, ale o formu cenného papíru, jehož držitel má nárok na dividendu ve výši 2,5 %. Zájemcům pak farmáři nabízejí výplatu v naturáliích, kdy obdrží až 5 % z investované sumy, což obnáší třeba 1 kg goudy, 2 kg masa, nebo 20 l mléka. Majitelé kuriozních dobropisů mají jako běžní akcionáři právo hlasovat o investicích do sta-

veb k ustájení, ale také třeba o koupi nového technického zázemí pro dojení. Své čtyřnohé akcie však konkrétně neznají. Jsou pouhými podílníky stáda. To je jedna z hlavních zásad zemědělské usedlosti v Kattendorfu. Podle Mathiase von Mirbacha by v případě nájmu konkrétního zvířete mohlo u podílníků dojít k osobním vazbám. „To by s sebou neslo spoustu problémů,“ dodává s úsměvem. Držitelé akcií mají smůlu, pokud by chtěli sledovat vývoj akcií na burze nebo mít svoje akcie zahrnuté v nějakém indexu. „Nic takového nehrozí a ani o to není moc zájem. Každému, kdo se stal akcionářem v Kattendorfer Hofu, jde zejména o dlouhodobou prosperitu,“ tvrdí Tenthoff. A když někdo přestane mít zájem, na konci roku může své podíly směnit zpět za peníze. Vzhledem k tomu, že dalším zdrojem peněz jsou i státní dotace, nehrozí, že by odchod podílníků „kraví akciovku“ položil. V době, kdy v bankovních domech úroky klesají, je zde možné získat úrok od 2,5 do 5 %. V dobrých letech, kdy se narodí hodně telat, třeba i 7 %. Takže krize nekrize, o procentech nerozhodují makléři ani centrální banky, ale pouze příroda. A samozřejmě inseminátoři a tvrdá práce farmářů. (stl)

Poučení od chovatelů selat? Rokování podnikatelů Svazu německých zemědělců na téma Jak chovatelé dojnic mohou přežít krizi. Ilustrační foto Zub

Politici musejí ukončit cenový dumping „Tržby za naše výrobky jsou na přežití příliš malé a na umření příliš velké“, konstatoval Michael Grünwald, organizátor okresního dne zemědělců ve stanu lidové veselice Moosburské podzimní přehlídky. Zdůraznil, že vysoce jakostní potraviny mají větší hodnotu a žádal politiky, aby vytvořili rámcové podmínky zajišťující existenci podniků. Přikyvoval tomu i zemský rada Michael Schweiger. „Zemědělci potřebují slušné ceny za slušné potraviny,“ vysvětlil spolu s výzvou na spotřebitele, aby nakupovali sezónní a místní produkty. Starostka Anita Meinelt upozornila na to, že v zemědělství nepřetržitě stoupá pracovní zatížení, aniž by se dosahovaly vyšší příjmy. „Navzdory nynější špatné cenové situaci je zemědělské a lesní hospodářství progresivní odvětví budoucnosti,“ vysvětlil prezident Německého a Bavorského svazu zemědělců Gerd Sonnleitner. Zemědělské rodiny by měly být páteří společnosti a hrají klíčovou roli ve venkovském prostoru. V okrese Freising, jak udává, obhospodařuje 1800 zemědělských podniků asi 50 000 ha zemědělské půdy a 15 000 ha lesů. Kolem 58 % z těchto podniků má přitom zemědělství jen jako svou vedlejší činnost. (stl)

Ch

ovatelé dojnic mají nedostatečnou průpravu pro jednání na vratkých trzích, neboť ceny mléka byly po mnoho let poměrně stálé. Na zasedání Svazu německých zemědělců (DLG) poradil chovatel selat chovatelům dojnic, jak ve zdraví přežít cenový propad. Na podium v pracovním kruhu producentů mléka tak zasedl producent selat. Jörn Ahlers z Düngstrupu v Oldenbursku ve svém projevu vylíčil, jak to probíhalo na trhu se selaty. Trh se selaty je trh odběratelský, kupujících. Nakupující producent prasat stanovuje termín dodávky a zpravidla i cenu. „Výkrmci jatečných prasat diktují,“ uvedl Ahlers. Odbyt selat na trhu v období nadbytku se

stává problémem lidskosti, produkt chovaný se značnou péčí a zaujetím se musí do určité míry znevážit, neboť jej nikdo nechce. Cena jde dolů. Je to ustavičný souboj Davida s Goliášem. V posledních šesti letech kolísala cena selat mezi 15 až 90 EUR (asi 388 až 2329 Kč), výrobní náklady leží mezi 45 až 70 EUR (1164 až 1811 Kč). „MKS, prasečí a drůbeží mor, jakož i BSE působily jako konjunkturní programy,” vypočítával Ahlers. Produkce selat je vysoce spekulativní trh. Pro strategické zvládnutí krize radí svým kolegům, producentům mléka, provést přesnou analýzu struktur nákladů a financování, aby se odhalily rezervy. „Znáte své náklady na kilogram mléka, nebo jaká musí být minimálně cena mléka, aby se udržela platební schopnost?“ Vyplatí se vyvinout zavčas soubory nápravných opatření, krátkodobých, středních i dlouhodobých. Přitom by mě-

la být nápomocná těsná spolupráce se svojí bankou. „Když provoz každodenně tzv. propálí peníze, jsou nevyhnutelná krátkodobá opatření,“ předává zkušenost chovatel selat. Platební schopnost má nejvyšší prioritu. Uzavřít dohodu o zastavení činnosti s bankami, dodavateli, pozastavit investice, zmobilizovat rezervy, v nouzi i prodat tzv. stolní stříbro a realizovat přísný úsporný program. Pro Ahlerse

znamená to poslední: „Účelnost všech výdajů zpochybnit, snažit se o zavedení vůdčí role nákladů.“ Podle jeho názoru musejí producenti mléka pohlédnout realitě do očí. Ahlers popsal současnou situaci příslovečně: „V rostoucím trhu může vydělávat peníze každý, v nasyceném trhu jen specialisté – když v odvětví burácí vichr, prohrávající stavějí zdi, vyhrávající větrné mlýny.“ (stl)

Ilustrační foto Zub

December 11th 2009

Breaking news

43

Salima: Presentation of the Food from Primary Production to the Distribution Thirty-six years after its establishment the exhibition centre in Brno will again be opening its gates to the Salima Fair to be held from 2 to 5 March 2010. What will accompany this year’s 27th Salima Fair? We have asked about this matter Mr. Karlheinz Wismer, Commercial Deputy of the Brno Exhibition Centre.

S

alima – traditionally the 27th International Food Fair will complement three other professional fairs from the branch of the food industry; i.e. MBK – 5th International Milling Industry, Bakery and Confectionery Fair, Inteco – 24th International Fair of Equipment for Retail Trade, Hotels and Catering Facilities, and Vinex – 15th International Wine Fair. Next year the 26th International Fair of Packaging and Packaging Technologies Embax will join these four food fairs for the first time.

Would you please briefly describe each fair from this group of five and tell us something interesting that has been prepared for the professional and general public in the course of their visit to the fairs? Salima is the flag ship of this group; it introduces novelties and trends in the food industry and is exceptional in its international character. To give you a small example: at the fair last year a record-high number of 17 countries had an official stand. In their respective branches MBK and Vinex are key presentations with a focus not only on produc-

tion but also on production technologies. In its orientation the Inteco Fair logically links up with trade and distribution and is an important project within the entire Horeca sector. And the topic of the Embax Fair is an essential intermediate link between food production and trade. The packaging business had exhibited at the Salima Fair in the past and it is right that this branch will be represented as a complete specialised project. Let me just remind you that Embax is at the top of the list in its branch in Central and Eastern Europe. How many firms appeared at the Salima Fair in 2008 and how many do you expect next year? What about the attendance? The last Salima Fair was very successful with 1068 firms from 38 countries, of which one third came from abroad. Next year’s fair will be staged under entirely different conditions than those that ruled the market in 2008. We cannot expect that the economic situation will not affect the attendance of exhibitors. But I am optimistic and am confident that Salima is to such a degree a viable project that it will go through the economic crisis will only an imaginary “black eye”. In terms of the attendance, in 2006 it already overcame the 37,000 threshold and last year it was 37,446 professional visitors from fifty countries across the world, of which over 14 per cent were from abroad, who came to the Salima Fair. Next year the fairs will be even more attractive due to the addition of the Embax Fair and it pins our hopes on further growth. Last year an important International Conference - Food Forum was held within the Salima Fair called “The Future of the European Food Market” and was attended by 11 ministers for agriculture and food from European countries. Will you be staging anything similar next year? Salima is considered to be a centre of the food trade in the new member countries of EU and it is our ambition to hold

but they are still ongoing. If we do not see the store chains as exhibitors, their buyers will definitely come as visitors. What about bio foodstuffs and organic farming, will they find their place at the Salima Fair? We are again preparing the Bio project which supports organic farmers and processors of bio foodstuffs; at the same time however we are meeting the increasing demand on the Czech market. In this segment we offer the exhibitors participation in the fair at preferential conditions. We are offering them the entire bio-pavilion where we shall show the present trends and possibilities of using bio foodstuffs in gastronomy.

Commercial Deputy of the Brno Exhibition Centre Mr. Karlheinz Wismer summit meetings at the level of ministries under the auspices of European commissioners. Preparations for the next Food Forum conference are ongoing in close co-operation with the Czech Ministry of Agriculture. The topic of the meeting will be the policy of quality foodstuffs.

or Brno 2010 - Nowaco Cup, will be held at the exhibition centre Brno for the 16th time. Czech cooks and confectioners are successfully breaking through abroad and we are pleased that the masters of today won their first competition spurs here in Brno.

For businesspeople exhibitions are a very welcome place for discussions about the possible export of certain goods. Are you thinking of holding a workshop? Fairs as large as Salima are regularly the target of business missions of businesspeople from abroad. The fair administration generally supports these activities and/or initiates

also on high-quality and safe foodstuffs which are represented by the national brand Klasa. Next year special attention, in terms of singling out into a separate pavilion, will be devoted to regional foodstuffs, traditional food products and foodstuffs marking the regional origin certified by the European Commission. However we will not only stay at home, we are also following global trends. In the so-called “Asia Hall” on show will be gastronomic and food specialties from Asia and Thursday March 4th will be declared as the “Day of Asia at the Fair”. What will the leitmotiv of the 27th fair? Definitely coupling with the Embax fair which will round off the complete workflow food – package – print – logistics– marketing and for the first time will go all the way from primary production to distribution. An important topic will also be sustainable development and responsibility to the environment. A great challenge is the need to reduce the energy and material demands, especially for exhibitors of the Embax fair.

What prizes will be awarded at the fair? Every year we evaluate the best products of an innovative character which an independent professional committee selects. Over the years the Gold Salima award has won high prestige and successful exhibitors pride themselves on the award on the labels of their products. The Grand Prix Vinex and the Gold Cup Pivex competitions boast of the same tradition; we will naturally see them again next year. Similar world trade fairs organise competitions too. Are you thinking of something like that at the Salima Fair? Salima has a long tradition in competitions of young gastronomes and in recent years they have attracted participants from abroad. The 3-day finals of the international championship of the Czech Republic, the Gastro juni-

Will any store chains appear at the Salima Fair? Last year the COOP was a newcomer and we are negotiating with store chains also this year

them. This year we shall repeat the international workshop Business Point which last year was attended by experts from 16 countries. The Business Point 2010 project will be held particularly for domestic exhibitors to facilitate them meetings with new potential customers from abroad. Will the visitor to this fair come across any trends in modern catering and if they will, how are you going to stage them? Every trade fair is, or should be, a place where the professional visitor familiarises with new trends. For a long time the focus of the Salima Fair has been on promotion of bio foodstuffs, but

What do you personally expect of the Salima fair? The same that I expect of all fairs, that it will be a place for meetings, exchange of information and a live discussion forum. The fair is not only about products which are frequently interchangeable and are distinguished only in small details, but mainly about living people, their emotions and experiences. These values cannot be measured, they cannot be mediated electronically and that is why the face-to-face marketing at the fair is so important. And I think that this is twice as important at such a fair as Salima where tastes play the main role. Eugenie Línková

44

Dějiny amerických farem

11. prosince 2009

PŘÍBĚHY Z AMERICKÝCH FAREM

Příběh dvanáctý: Koňské legendy a ranče Nic není tak spojeno s dějinami Ameriky jako půda. O ní, o kolonizátorech a o rozorání prérie, z níž se stala postupně nejúrodnější oblast Ameriky, vypráví náš seriál. Už v dávných dobách se kůň stal pomocníkem farmářů v jejich boji o půdu, umožňoval pionýrům objevitelské cesty, kovbojům z Texasu zase hnát tisícihlavá stáda nekonečnými prériemi na vzdálené železniční stanice. Odtud je vlaky odvážely do bouřlivě rostoucích průmyslových měst. V dějinách a v literatuře mají postavený věčný pomník.

K

oně na nový kontinent přivezli španělští dobyvatelé. De Sotova objevitelská výprava, první španělská expedice, která se kolem roku 1500 dostala při hledání bájného Eldorada až za řeku Mississippi, se už pohybovala nejen pěšky, ale i v sedlech. Někteří vědci však tvrdí, a opírají

Nad prérií zapadá slunce

se o archeologické výzkumy, že kůň byl v Americe daleko dříve. Podle nich přešel už s prvními kočovníky zemský most z Asie, dnes překrytý vlnami Beringovy úžiny. Prostě není vyloučeno, že se koně proháněli na prériích už před více než 12 000 lety. Španělé, jak známo, byli výteční chovatelé a znalci koní. Od jejich vylodění na Floridě a De Sotovy výpravy až do kolonizace dnešního Nového Mexika uplynulo ještě hodně vody. Koně a báje Na Španěly obsazených územích žily početné indiánské kmeny. Pro naprostou většinu z nich byl kůň neznámým, pohádkovým tvorem. V roce 1680 povstala proti Španělům novomexická puebla, indiánské vesnice. Vzbouřenci postupně vytlačili vojenské posádky na jih od Nového Mexika. Stáje plné koní, do té doby Španěly bedlivě střežené, jim tak spadly jako z nebe. Indiáni už nemuseli, jak tomu bylo dosud,

způsobem chovu, vyvstala nanejvýš praktická otázka: jak zabránit, aby se nepomíchala dobytčata jednoho ranče s jinými a aby se zatoulané kusy vrátily svému majiteli? Rančeři proto začali svůj majetek značkovat. Malovat značky barvou nebylo spolehlivé, déšť je snadno smyl, nejspolehlivější bylo vypalování. Vypálená znamení byla nezničitelná. Španělské vzory byly sice hezké, ozdobné, ale také složité a pracné, a proto časem

zanikly. Ne že by se novým rančerům kudrlinková znamení nelíbila, ale američtí kováři měli při zhotovování vypalovacích želez méně fortele než Španělé. Pak přišla éra velkých rančů a po ní kovbojské období. Rančeři i kovbojové si přáli značky jednoduché, zřetelné a lehce zapamatovatelné. Vezměme v úvahu, jací lidé přicházeli pomáhat na ranče. Často neuměli psát a abeceda jim nic neříkala. Byli ale schopni zapamatovat si jed-

noduché symboly, jako byl například kruh nebo čtverec. Proto se tu už na začátku devatenáctého století setkáváme se značkami jednoduššími, nesnadno napodobitelnými a dobře rozeznatelnými z dálky. Tvary vypalovaných značek se staly tradicí, součástí folkloru amerického Západu, a jsou jí dodnes. (Pokračování příště) Dr. Dušan Rovenský Foto archiv autora

koně krást při nebezpečných a často krvavých půtkách. V Novém Mexiku bylo několik indiánských kmenů, které posléze prokázaly obdivuhodnou podnikavost a začaly koně prodávat. Z konce 80. let 17. století se zachoval dopis, jehož autorem byl jeden z misionářů v El Pasu. Píše, že se koně rozšířili hlavně díky Apačům, kteří byli nejen dobrými obchodníky. List ale také potvrdil domněnku, že si Indiáni loupili i koně mezi sebou, a že kromě toho mustangy, divoké koně, lovili. Kůň byl tak průvodcem člověka už od dob objevení Ameriky a zůstal stále jeho věrným druhem. Ještě než se sedmnácté století přehouplo v osmnáctý věk, měla v této oblasti koně skoro každá rodina, bohatší rodiny jich měly několik. Ploty a značkování V době, kdy ještě na americkém Západě ploty z ostnatého drátu nepřehrazovaly nekonečné prérie a volná pastva byla jediným

Historický snímek ukazuje tehdejší značkování telat

Vzory používané rančery v kalifornské oblasti Joshua Tree

Historie

11. prosince 2009

45

MALÉ OHLÉDNUTÍ DO HISTORIE ZEMĚDĚLSTVÍ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ (5)

Rozvoj agrárního sektoru v období první republiky Život v nově vzniklém Československu na počátku dvacátých let minulého století byl spojen s celkovou poválečnou obnovou i potřebou integrace obou dříve se rozdílně vyvíjejících území státu. Ekonomicky bylo toto období, vzhledem k celkové hospodářské konjunktuře, velmi příznivé právě pro rozvoj zemědělství.

P

rudce vzrostly ceny zemědělských výrobků, k dispozici byly levné pracovní síly, což obojí vedlo ke zvýšení příjmů zemědělců a k poměrně rychlému oddlužování. Prudce se rozvíjel i obchod. Na zahraničních trzích se úspěšně prosazovaly české produkty, zejména sladovnický ječmen, cukrovka a chmel. Již v roce 1922 dosahoval export těchto komodit hodnoty 11 miliard Kčs. V polovině 20. let figurovala ČSR na prvním místě na světě v produkci chmele, u cukrovky se řadila na druhé místo hned za Německo. V roce 1925 dosáhlo naše zemědělství předválečné úrovně, v letech 1926–1930 již překračovala zemědělská produkce na 1 ha zemědělské půdy předválečnou úroveň více než o čtvrtinu. Současně se však začaly objevovat první důsledky exportní expanze zámořských států zejména vysokými dovozy podstatně levnějšího obilí, na které vláda, obdobně jako ve většině ostatních evropských států, reagovala zavedením pevných cel na obilí, krmiva, ovoce, zeleninu, semena a některé potraviny. Tím se dařilo udržet ceny těchto produktů nad úrovní cen na světových trzích a po určitou dobu chránit domácí zemědělce. Lepším řešením bylo propojování zemědělské výroby se zpracovatelským průmyslem, jehož provozovny byly situovány do typických produkčních oblastí pro danou komoditu. Tento průmysl podpořený výzkumem sehrál pozitivní roli nejen v rozvoji samotné zemědělské výroby, ale především ve struktuře agrárního odbytu, který byl ve stále větší míře reprezentován produkty ve vyšších stupních zpracování a významně podpořil další růst konkurenceschopnosti.

Tradičně vysoké úrovně dosahovalo české mlynářství podporující obchod s obilím a moukou. Mlýny byly rozloženy ve všech výrobních oblastech. Nejrozšířenější byly tzv. mlýny obchodní, které byly dimenzovány na zpracování velkého množství obilí (a skutečně zpracovávaly téměř 45 % obilí), v menším rozsahu fungovaly rovněž malé mlýny námezdní a družstevní. Základem mlynářské politiky bylo omezení dovozu cizí mouky. V roce 1934 u nás působilo 399 obchodních, 993 smíšených a 7807 námezdních mlýnů. Postupně však jejich počet klesal, šanci přežít v konku-

1 pivo vyráběno ve 414 pivovarech, z nichž 80 % mělo vlastní sladovnu. I zde docházelo postupně k zániku malých pivovarů a rozšiřování výrobní kapacity u velkých provozů. Technologicky největší pokrok byl zaznamenán ve spilkách, kde se původní dubové kádě nahrazovaly betonovými nebo hliníkovými s moderním způsobem chlazení spilek i sklepů. České pivo si trvale zachovávalo svůj věhlas ve světě a i v době krize zaznamenávalo pozitivní zahraničně obchodní bilanci. Ke změnám došlo v lihovarnictví. Během války poklesla původní lihovarská výroba na třetinu. V rámci obnovy se měnila

2 renci měly střední a větší provozy s moderní technologií. Obdobný vývoj byl i v dalším tradičním zpracovatelském oboru – cukrovarnictví. Při růstu množství zpracovávané cukrovky docházelo k redukci původního počtu cukrovarů, když ze 175 z poválečného období jich pracovalo v kampani 1932–1933 pouze 126. V letech 1932–1935 byla v zájmu omezení nadprodukce zákonem určena i maximální možná množství výroby cukru. Dalším z úspěšných potravinářských odvětví bylo sladovnictví a pivovar nictví. Na počátku 40. let na území Čech a Moravy bylo

3

5

i výchozí surovina. Snížil se podíl zemědělského (bramborového) lihu ve prospěch lihu průmyslového (melasového). Pozici výroby lihu posílilo i vydání tzv. malého lihového zákona v roce 1932, jímž bylo nařízeno povinné mísení bezvodého lihu s benzinem v poměru 1:4. Růst spotřeby této směsi zvýšil i využití lihovarských kapacit průmyslových i zemědělských lihovarů, kterých v tomto období pracovalo celkem 924. Průmyslové lihovary měly i dehydratační a denaturační stanice, drožďárny, octárny, likérky a výrobny krmiv. Během války se rozvinul i další potravinářský obor, a to konzervování ovoce a zeleniny,

které však mělo charakter spíše příležitostného přidruženého zemědělského podnikání. Významné místo i tradici si založilo na Znojemsku specializované konzervárenství okurek, které pracovalo na družstevní bázi a podařilo se mu získat i zahraniční odbytiště. Perspektivním se stal mlékárenský průmysl, kdy vedle sebe existovaly jak podniky soukromé, především statky a velkostatky, tak družstevní. V roce 1920 jsme měli 236 družstevních mlékařských podniků, z toho 40 sběren, osm konzumních mlékáren, 178 mlékáren s převážnou výrobou másla a deset mlékáren na výrobu sýrů. V roce 1933 zpracovávaly tyto podniky 520 milionů litrů mléka a 775 tisíc litrů smetany, což bylo zhruba 15 % veškeré produkce mléka. Výroba másla, tvarohu a sýrů se dále rozšiřovala. Zpracování mléka byla věnována mimořádná pozornost, byla podpořená i vládním nařízením o výrobě mléka a mléčných výrobků z roku 1934, které vymezovalo zdravotní, technologické i kvalitativní parametry pro nakupované mléko i výrobky. Nedílnou součástí agrárního sektoru v tomto období byla družstva. Jejich tradice byla založena již v Rakousku-Uhersku. Kromě úvěrových a spořitelních družstev (kampeličky) byla zakládána odbytová, zásobovací a skladištní družstva, jejichž pomocí se částečně eliminovaly nevýhody v partnerském jednání atomizovaných zemědělců s velkými dodavateli a odběrateli. Současně v této etapě vznikala i družstva strojní, elektrárenská, vodovodní, pastvinářská, dobytkářská, ale i zpracovatelská.

Ekonomicky nejsilnější byla hospodářská skladištní družstva, která pro rolníky zajišťovala výkup rostlinných produktů a nákup průmyslových výrobků. Tato družstva umožňovala svým členům podstatně výhodnější tržní zhodnocení jejich produkce. Jednotlivá družstva se sdružovala v Centrokooperativě – Svazu jednot hospodářských družstev Republiky československé v Praze, která vznikla v roce 1921. Bylo v něm sdruženo 12 družstevních svazů a 32 přidružených ústředí s celkovým počtem více než 6000 úvěrových a 5500 ostatních družstev. S určitým zpožděním se však i v zemědělství projevila světová hospodářská krize (1929–1933), která vedla k poklesu cen zemědělských výrobků řádově až o jednu třetinu a k akceleraci zadlužení zemědělských hospodářství (během pěti let vzrostlo o 30 %). Nejvíce postiženy byly menší podniky mezi 2 až 20 ha z. p. V letech vrcholící hospodářské krize bylo během dvou let provedeno 82 600 nucených dražeb zemědělských nemovitostí. Hospodářská krize si ve 30. letech vynutila rozšíření státních zásahů do agrárního sektoru, která podstatně omezovala „volnou hru tržních sil“. Šlo především o vytvoření obilního monopolu státu a o vydání kartelového zákona. Ve všech oborech zpracovatelského průmyslu, kde se pro toto uspořádání vyslovili největší výrobci, byly vytvořeny kartely a syndikáty. Tento proces probíhal i v ostatních odvětvích národního hospodářství. Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc., MZLU v Brně Popisky k fotografiím: 1. Mlékárna v Klatovech 2. Parní mlýn na obilí 3. Tak vypadal cukrovar v Dobrovici v roce 1918 4. Malý lihovar 5. Plnírna dřevěných sudů v pivovaru Staňkov 6. Reklamní inzerát na jeden z mnoha produktů tehdejších likérek

4

6

46

Značka KLASA

11. prosince 2009

Veletrhy s KLASOU v roce 2010 Salima Jednou za dva roky se na brněnské výstaviště pravidelně sjíždějí potravináři z celého světa na jednu z nejvýznamnějších evropských přehlídek potravin a potravinářských technologií. Mezinárodní veletrh sdružuje pod jednotným názvem Salima čtyři odborné veletrhy. V roce 2010 se v termínu 2.–5. března uskuteční již 27. ročník a na veletrhu se ve stánku KLASA představí nejen stávající, ale také noví držitelé značky kvality.

práce s nadnárodními řetězci, velkoobchody a výrobci privátních značek.

Země živitelka Výstava Země živitelka v Českých Budějovicích se koná příš-

od 224 výrobců. První ročník předávání certifikátů KLASA proběhl na Zemi živitelce už v roce 2003. Země živitelka, která mapuje oblast rostlinné, živočišné a potravinářské výroby, lesního a vodního hospodář-

PLMA Veletrh PLMA v Amsterdamu je největší veletrh svého druhu v Evropě, který je zaměřen na privátní značky. Významného veletrhu se každoročně účastní na 3000 vystavovatelů z více než 65 zemí světa, z toho přibližně dvě třetiny v potravinářském sektoru a třetina v nepotravinářském sektoru. Na akci se představí nejen výrobci zboží určeného pro prodej v obchodních řetězcích, ale také nákupčí obchodních řetězců a velkoobchodních společností, které obchodní řetězce zásobují. Od 18. do 19. května 2010 se veletrhu PLMA už podruhé zúčastní výrobci se značkou KLASA. Produkty budou vystaveny v atraktivním stánku s moderním designem. Výrobcům spotřebního zboží se vytvoří prostor k navázání spolu-

O národní značce kvality KLASA

Informační pult SZIF na veletrhu PLMA v Amsterdamu tí rok od 26. do 31. srpna. V rámci exhibice se v prostorách Pivovarské zahrady uskuteční již sedmý ročník slavnostního předávání certifikátů KLASA. Výstavní plochu o rozloze více než 200 m2 zaplní společná expozice výrobců oceněných touto značkou kvality. Nutno podotknout, že počet uchazečů o známku kvality KLASA se rok od roku zvyšuje. Aktuálně značku KLASA užívá 1323 výrobků

Stánek značky KLASA na veletrhu Sial ství, zahradnictví, pěstitelství apod., probíhá již 36. rokem.

Sial

Výrobky se značkou KLASA na Zemi živitelce tradičně nevynechá ani prezident České republiky Václav Klaus

árodní značku kvality KLASA uděluje kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Tuto prestižní značku spravuje od počátku roku 2004 Oddělení marketingu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).

prestižní ocenění Sial D’Or. Soutěž založená roku 1986 si klade za cíl objevovat produkty z celého světa, které přinášejí do světa potravin a nápojů inovace. Odborná porota složená především z editorů odborných partnerských magazínů posuzuje potraviny a nápoje devíti kategorií. V roce 2008 obdržela ČR čtyři ocenění a stala se tak nejúspěšnější zemí. Crest Communications

KLASA uspořádala sladký výlet do čokoládovny Carla Na konci září uspořádala KLASA presstrip pro novináře a vydala se s nimi do předvánočně naladěné čokoládovny Carla. Společnost, která sídlí ve Dvoře Králové, je v současné době jedinou českou továrnou na čokoládu. Založena byla již 1. října roku 1992.

N

Další velkou akcí roku 2010 bude potravinářský veletrh Sial. V termínu konání 17.–21. října se zde představí i značka KLASA. Mezinárodní potravinářský veletrh Sial můžete navštívit v Paříži, kde se koná každé dva roky. U příležitosti veletrhu se vyhodnocuje soutěž a předává

3x foto archiv KLASA

P

ohoda a dobrá nálada panovala v prostorách úhledné a čisté čokoládovny jak ze strany zaměstnanců, tak i vedení této firmy. Do Carly dorazilo devatenáct novinářů, jejichž očekávání předčila nejen prohlídka samotných prostor továrny, ale i vyčer pávající výklad majitelů společnosti. Motto společnosti Carla: Není tajemstvím, co vám chutná, je opravdu výstižné. O výbornou čokoládu rozhodně nouze nebyla.

Výrobky čokoládovny Carla nesoucí logo KLASA: ● Laguna ● Grandchoco Snack ● Carla Cream ● Carla Coco ● Cukrářské polevy – extra

tmavá, extra bílá, lískooříšková, mléčná

V sortimentu Carly nalezneme také marcipán, fondánové

hmoty, různé druhy polev či raritu, kterou je čokoláda s konopným semínkem. V distribuci čokoládových hmot patří Carla ke špičce v tomto oboru. Díky svému rozmanitému sortimentu dokáže uspokojit chutě každého milovníka čokoládových pochutin. Není tedy divu, že novináři odjížděli z čokoládového království nadšení a spokojení. Presstrip ve znamení čokolády proto určitě nebyl výletem posledním… Crest Communications

Další informace o národní značce kvality KLASA a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou dostupné na internetových stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz v rubrice Propagace kvalitních potravin a na stránkách www.eklasa.cz. ●

2x foto KLASA

Značka KLASA

47

INZERCE

11. prosince 2009

48

Potravinářské soutěže AK ČR

11. prosince 2009

PODPORA REGIONÁLNÍCH POTRAVIN

Nestagnovat, ale jet dál Nejlepší masné výrobky na Pardubicku produkuje podle poroty ze společnosti Agrovenkov, regionální AK Pardubického kraje a dalších odborníků z řad veterinářů, inspektorů, chemiků i laické veřejnosti Pavel Hubený z Bylan. Že své řemeslo skutečně umí, prozrazuje růst prodeje jeho zboží. A to v době, kdy většina lidí kupuje to nejlevnější.

P

jít svou vlastní cestou. Má svou provozovnu od roku 2004 a dnes zásobuje prostřednictvím Jednoty Hlinsko svými výrobky 60 míst v regionu. Má už také tři vlastní prodejny, vlastně třetí brzy zahájí provoz v Chrudimi. První prodejnu zřídil u výrobny v Bylanech na Chrudimsku, odkud pochází a kde se svou ženou, vyučenou v oboru, začínal. V současnosti přibral ještě dva řezníky. S pomocným personálem, v sedmi lidech, zvládá takřka zázraky. Kouzlo úspěchu je jediné: „Výrobky nešidím, a proto asi lidem chutnají,“ dává s úsměvem recept na úspěch Pavel Hubený. I když jsme řeznictví Pavla Hubeného navštívili v pátek, dveře prodejny se netrhly. A nakupovalo se mnohdy i ve velkém. To když přijeli zákazníci z dálky pro kvalitu na rodinou oslavu. Jedni chtěli zabíjačkové speciality, druzí klobásy, další

avel Hubený říká, že než by své uzeniny „ředil“ různými náhražkami, raději by prý neprodukoval nic. Jeho výrobky jsou poctivé, vyráběné podle starých osvědčených řeznických norem, a tím pádem nemohou být ani příliš levné. Jejich cena odpovídá ceně surovin. Chuť produktů prozrazuje, že se u Hubených opravdu nešidí. Řezník Hubený řadí své začátky v masném průmyslu do období, kdy působil v závodě masného průmyslu v Žamberku. Tam se doučil tomu, co mu dala odborná škola do vínku, teoretické znalosti posílil praktickými. Po roce 1990 to ale šlo s mnoha závody v potravinářství od desíti k pěti. Aby nezůstal bez práce, musel Vítězná šunka z Řeznictví Pavel Hubený

KRÁTCE

Zlatá chuť jižní Moravy počtvrté Agrární komora, Jihomoravský kraj a dvě brněnské univerzity o posledním listopadovém víkendu vyhlásily čtvrtý ročník soutěže o nejlepší regionální potraviny pro rok 2009. Vítězové mohou na svých výrobcích užívat logo Zlatá chuť jižní Moravy. Vítězové budou vyhlášeni na potravinářských veletrzích Salima, které se konají na brněnském výstavišti od 3. do 5. března 2010. Účastníci předchozích ročníků si marketingově zaměřenou soutěž pochvalují. U potravin, které získaly ocenění Zlatá chuť jižní Moravy, zaznamenali výrobci až třetinový nárůst poptávky. (egi)

Kraje podpoří regionální zemědělce a potravináře

Řezník Pavel Hubený ve své provozovně nakupovali uzené a šunku. Šunka, se kterou řezník v regionální soutěži zvítězil, lahodí nejen chuťovým buňkám, ale také oku. Malý, třičtvrtěkilogramový bochánek je navrchu zdobený světlou hvězdičkou z jemně vyuzeného špeku a samotná šunka se krájí jako máslo. „Jak uzené tak šunka se mohou hned jíst. Není třeba je vařit, to už je hotové,“ pousmál se řezník, který má i své tajné recepty. „Že jsem tu soutěž vyhrál, jsem vůbec netušil. Dozvěděl jsem se to, až když za

2x foto Zub

mnou přijeli z Agrovenkova a tu novinu mi oznámili. Měl jsem velkou radost. Je to i určitá satisfakce, protože na velké výdělky to dnes v řezničině není, a i když si lidé stále myslí, že jsme všichni bohatí, jsem až ten poslední, kdo si vyplácí nějaké peníze,“ říká Hubený a věří, že se situace přece jen časem zlepší. Aktivně spolupracuje se společností Agrovenkov a okresní agrární komorou. V jiných svazech nebo odborných organizacích není. Zkoušel to, ale nemělo to pro něj žádný význam. „Nejsem zvědavý na nějaké kritiky ostatních. Chci věci z oboru, a to mi agrární komora poskytne,“ pochvaloval si Hubený. Rád zkouší nové recepty, a když se k nějakému dostane, je hned ve svém živlu. Nestagnovat, ale jet dál. To je jeho krédo. Eugenie Línková

Kraje chtějí podporovat dotacemi i větší propagací regionální zemědělce a potravináře. Některé například plánují podpořit pořizování automatů na mléko a mohou připravit i jiné programy. Řadu společných akcí už kraje a agrární a potravinářská komora realizují, spolupráce by se měla rozšířit. „Větší propagaci by se mělo dostat například soutěži AK ČR o nejlepší regionální potravinářský výrobek,“ řekl předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD). Za hejtmany v Plzni podepsal memorandum o spolupráci s prezidenty Agrární komory ČR Janem Velebou a Potravinářské komory ČR Miroslavem Tomanem. (egi)

Tradiční jihočeské kynuté pečivo Vočepák, říčice, dušička nebo rodeník... Asi jen málokdo by za těmito slovy hledal pečivo z kynutého těsta. Zájemci se o tom dověděli v Jihočeském muzeu, kde toto obřadní pečivo představila Ivana Stará z Národopisného sdružení. Obřadní pečivo se může péct z jakéhokoli kynutého těsta, třeba i vánočkového, do kterého se však nesmějí přidat rozinky. Jihočeské obřadní pečivo se peklo hlavně na Doudlebsku. Dnes je udržování tradice záležitostí spíše národopisných kroužků a souborů. Podle Ivany Staré by se měla tradice udržet už kvůli symbolice, která se v pečivu skrývá. Kynuté těsto potřené vejcem má po upečení zlatou barvu, tedy barvu slunce, které je symbolem života. Je také symbolem plodnosti a hojnosti. A co tedy znamenají v úvodu zmíněné pojmy? Vočepák je svatební koláč. Jsou to vlastně tři koláče s různými náplněmi, které se poskládaly na sebe a upekly. Říčice je také svatební koláč, který se ale pekl u pekaře ve formě o průměru asi 55 cm a zdobil se srdíčky. Dušička se pekla v předvečer svátku Všech svatých a rozdávala se pocestným a žebrákům. Rodeník je miminko z těsta, které se zabalilo do povijanu a doneslo matce, po porodu. Pokud šlo o nemanželské dítě, dával se „rodeník donešnej“ domnělému otci. Když se k dítěti přiznal, byla matka bez poskvrny, pokud se však nepřiznal, žila celý život v hanbě. (zb)

TIRÁŽ

Olomoucký kraj odstartoval soutěže o nejlepší regionální potraviny Zpracovatelé zemědělské produkce a výrobci potravin z Olomouckého kraje patří trvale ke špičce producentů kvalitních potravin v zemi, jsou nositeli tradice i inovace v oboru, pestrosti produkce rozmanitých chutí a kvalitně odvedeného řemesla.

těže. Přihlásilo se do ní 34 výrobců se 79 výrobky. Komise složená z odborníků SZPI, KVS, ProBio i laické veřejnosti hodnotila počátkem června vše, od kvality, složení, vzhledu, chuti, obalu až po splnění legislativních náležitostí. Na základě hodnocení doporučila komise předsedovi AK

Olomouckého kraje udělení ceny Výrobek OK 2009 73 výrobkům, z toho 15 nejlepším s označením Top výrobek OK 2009. Výsledky soutěže byly slavnostně vyhlášeny a certifikáty výrobcům předány hejtmanem Olomouckého kraje Martinem Tesaříkem 17. června 2009 v Kokorách.

A

grární komora Olomouckého kraje přišla jako první z regionů s myšlenkou ocenit nejlepší regionální výrobky. Od roku 2005 vyhlašuje ve dvouletých cyklech soutěž Výrobek Olomouckého kraje. Soutěž dodržuje Zásady pro udělení předmětného ocenění v deseti kategoriích. Výrobce pak může oceněné výrobky označovat registrovaným logem Výrobek OK. Letos proběhl již třetí ročník sou-

Jaroslava Kráčmarová z Cukrárny Jarka, Bělkovice Lašťany, přebírá diplom Výrobek OK 2009 z rukou Arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského Jana Gaubnera (vlevo) Foto OAK Olomouc

Díky spolupráci AK Olomouckého kraje a Jednoty, SD, České Budějovice byly oceněné výrobky prezentovány na agrosalonu Země Živitelka. Jednota SD je rovněž nabízí v obchodní síti supermarketu Terno Olomouc. Předání ocenění Top Výrobek OK 2009 spolu se skleněnými plaketami bylo součástí oficiálního otevření podzimní etapy Flory Olomouc a festivalu gastronomie a nápojů Olima. Mimo ochutnávky vyhodnocených výrobků zabezpečila AK Olomouckého kraje s organizátory Olimy a Kuchařským studiem Luďka Bila během výstavy kuchařskou a cukrářskou soutěž Olima Cup 2009, v níž soutěžící používali do svých receptů oceněné výrobky Olomouckého kraje. Ing. Miloš Porč, ředitel OAK Olomouc

VYDAVATEL: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc Úřad AK ČR, Štěpánská 63, 110 00 Praha 1 IČ: 47674768, DIČ: CZ 47674768 tel: 224 215 946, fax: 224 215 944 e-mail: [email protected] Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR Ing. Martin Fantyš, tajemník AK ČR Hana Volešáková, sekretariát REDAKCE: Ing. Eugenie Línková, šéfredaktorka tel.: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail: [email protected] GRAFICKÝ DESIGN: Michal Schneidewind, www.vasgrafik.cz FOTOGRAFIE: Archiv redakce, pokud není uvedeno jinak UZÁVĚRKA ČÍSLA: 27. listopadu 2009 TISK: Tiskárna Tisk Horák, a. s., Ústí nad Labem Povoleno MKČR E 6204, NEPRODEJNÉ