Hudební fórum z Ostravy 7. 9. 2016 Richard Ayres: No. 42 [V Alpách]. Záznam operního představení z Divadla Antonína Dvořáka ze dne 29. června 2016 z festivalu NODO- Dny nové opery Ostrava. Libreto Richard Ayres, režie Jan Horák a Michal Pěchouček. Osoby a obsazení – Dívka: Lydia Brotherton (soprán), Bobli: János Elmauer (trubka). Hraje mezinárodní komorní orchestra Ostravská banda, diriguje Rolf Gupta. Připravila Ostrava (45min). Libreto Richarda Ayrese opery No. 42 (V Alpách) s laskavým svolením překladatelky Dany Hábové (Následující text byl promítán v rámci představení jako mezititulky u němého filmu. Překlad jediné zpívané árie v opeře je pod tímto textem).
ALPY 1. DĚJSTVÍ Předehra Na počátku Bůh stvořil… zemskou přitažlivost vzduchoprázdno hluboké oceány sluneční svit padající déšť žár podzim hromobití trápení kožešinu
poletující vločky vlhko mořské hvězdice hurikány prach samotu
dubnový les úsměv mé dcery třepetání březového listí dětské prstíky u nohou třpyt zebří pruhy mizení měkké padání vrtění chichotání stíny nádory stříbřitost ruku k držení můj dech v chladu
rostoucí zoufalství nemožnosti plíseň slepotu niternou bolest zalykání žárlivost hlad hněv paniku pokrytectví smrt
A… …Alpy.
Anebo… …Velký třesk… …a o něco později… …Alpy. 1. výstup Na horách. Všude je klid… …až na zpěv horského slavíka a zpěv horské cikády. A houkání horské sovy a kvákání horských ropuch a šramocení horských morčat, vrkání horských hrdliček, křik horského orla, chrochtání horských prasat, mečení horských koz, chrápání horského medvěda. V horách. Všude je klid. 2. výstup Vysoko na nezdolatelné hoře. Vysoko na nezdolatelné hoře… …je něco… …v nepořádku. Stříbrná tečka. Vysoko na nebi. Mezi těmi mraky. Zvětšuje se. Je to letadlo! Vymklo se řízení! Strhl je vítr.
Míří sem! Letí moc nízko! Narazí do horského vrcholku! Přežije pouze jedna holčička. Ujmou se jí horské kozy. Pije hodně kozího mléka. Roste jako z vody. Občas se zasní… Trhá hodně horských květin. Ze všeho nejraději zpívá… …stojí, vlasy jí vlají ve větru… …slunce ji hřeje na tváři… …zhluboka se nadechne… …otevře ústa, a pak… 3. výstup: Píseň hor Naučí se zpívat od svých kozích kamarádek a od horských prasat a od horských cikád a od horské sovy a od horského orla a od horských morčat a od horského slavíka. Mezihra I. Každý živočich vnímá čas jinak, podle rychlosti srdečního tepu. Pro mušku druhu Bistienius je tahle hudba nesmírně pomalá. V průměru žije jen dvě minuty. Během tohoto úryvku… …se mohla narodit, otevřít oči,
spatřit jas světa, roztáhnout křidélka, najít si samečka, spářit se, naklást vajíčka, vzlétnout k nejvyšší větvičce růžového keře, zahlédnout podzimní slunce skrz mihotavé březové listí, pocítit zimu v mrazivém závanu severního vzduchu a zvolna se snést na zem… …v slabounkém… …ševelícím… …dechu větru… …a zemřít… …na zlatorudém lístku… …jenž právě tam spadl… …před okamžikem… …anebo před počátkem jejího života. Mezihra I. 2. DĚJSTVÍ 1. výstup: Noční pekla V Alpách nevládne všude pohoda. V noci, kdy by všichni měli spát, jsou mnozí vzhůru. Někteří žijí ve stínu obrovské hory, leží a slzy se jim kutálejí po tváři, neboť nikdy nespatří oblohu. Jiní žijí vysoko na horském úbočí a po nocích křičí hrůzou a ve snu se řítí dolů. 2. výstup: Vesnická kapela Vesnická kapela hraje o svátcích a na tancovačkách. Každá profese má svou jedinečnou taneční melodii.
Tohle je tesařský tanec. Tanec pasáků krav Tohle je tanec pasáků krav. Mnišský tanec I trapističtí mniši z opatství v údolí mají svůj tanec… 3. výstup: Bobli a stříbrná trubka Tohle je malý Bobli. Bobli se narodil němý. Ostatní děti se mu pošklebovaly. Byl smutný. V jedenácti letech dostal od laskavého kapelníka stříbrnou trubku. Cvičil na ni denně, každou hodinu. Brzy dokázal zahrát všechno, co potřeboval říci. Zakrátko hrál v kapele na trubku sólo. 4. výstup: Bobliho tanec Bobli se v hraní na trubku postupně zdokonaluje. Bobli zaslechne krásný hlas, nesený větrem dolů ze vzdáleného vrcholku. Krásný hlas uslyší Bobliho píseň hranou na trubku, nesenou větrem vzhůru z hloubi údolí. Oba jsou okouzleni. 5. výstup Mezitím na horském vrcholku… Dole ve vesnici… …se Bobli rozhodne, že krásný hlas musí najít. Musí ji najít. Zpívat s ní… …a možná ji vzít za ruku. Bobli se pustí do zdolání nezdolatelné hory…
Mezihra II.
Prehistorické velrybě buguše by se tato hudba zdála velmi rychlá. Kdysi byla největším savcem na zemi. V dospělosti měřila 75 metrů. Každá její plíce byla velká jako slon, ale oči měla velké jen jako tenisové míčky. Během tohoto úryvku by její srdce udeřilo jen jednou. 3. DĚJSTVÍ 1. výstup: Zeus Na vrcholku jiné hory, velmi daleko… …je špatně naložený Zeus. Zeus obvykle na svůj roh rád hraje basové noty… …ale dnes zní nebeská hudba fádně. Ví, že by se měl víc snažit. Měl by hrát majestátně. Musí se pokusit zahrát něco božského… Ne… Dnes se božsky vůbec necítí. Přeje si rozplakat se… …ale oči má stále suché. Dlouze si povzdechne… Vzdech se promění ve vichr. Vichr nakupí temná mračna, a je z něj bouřka. Bouřka se žene k hoře, po které šplhá Bobli. Bobli to nevzdává. Bobli se statečně potýká s bouřkou. Přiblíží se hrozivý mrak. Mrak jej pohltí… Obklopí jej tma. Bobli zmizí.
2. výstup: Po bouři
Na horách vládne podivný klid. Trubku není slyšet. Třetí scéna: Tichý zvuk doléhající zvysoka z úbočí Čekání a volání… Čekání a volání… Čekání a volání…
Dohra Skýtská hlístice necítí vibrace. Ať je hudba rychlá, nebo pomalá… …nemá o tom ponětí… …nechápe to… …je jí to jedno. Překlad árie: Oči mě pálí, jak zírám do dálky, vítr fičí, neoddechnu si. Vítr fičí, oči mě pálí... Vítr fičí Hledím na zapadající slunce, cítím příchod jara. Ach, zlaté slunce, až se vrátíš, přiveď mi někoho, přiveď. Zlaté slunce, až se vrátíš, přiveď mi někoho, přiveď. Zpívám dál, musím zpívat, dokud nezhasne den. Ach, větře, nes má slova dolů po úbočí. Musím zpívat, dokud nezhasne den. Ach, zářivá hvězdo na blankytném nebi, bojím se příchodu zimy. Ach, zlaté slunce, vrať se, prosím, přiveď mi někoho, přiveď. Zlaté slunce, až se vrátíš, přiveď mi někoho, přiveď.
