Libor Novosád Konference AVŠP s mezinárodní účastí REFLEXE PORADENSKÉ PRAXE NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V ČR A V ZAHRANIČÍ 1. - 2. října 2015 v Kutné Hoře 1
Které otázky jsou v tomto tématu klíčové? •Kompetence (kompetentnosti) v kontextu VŠ studia >? •Student s SVP > jaké by měl mít a jaké má kompetence? •Kde jsou hranice mezi poradensko-facilitační podporou studentů s SVP a jejich vlastními kompetencemi? •Co může poradenství aj. služby nabídnout (a co ne)? •Student s SVP > jaké by měl mít a jaké má kompetence? Na proces přístupného, inklusivního VŠ studia se zaměříme z hlediska hranic a konsekvencí mezi možnostmi poradenské a „asistenční“ pomocí či facilitace a osobními kompetencemi studentů s SVP. Kompetence = 1) „udělená“ či pověřená pravomoc nebo působnost k určité pracovní či občanské pozici > určitá rozhodovací „práva“ a odpovědnost za nějakou oblast či úkol, 2) způsobilost, „vybavenost“ jedince k výkonu určité aktivity (práce, studium, „dospělý“ život apod.).
2
Základní vstupní kompetence, očekávané (a nezbytné) u každého VŠ studenta = triáda „co, proč a jak“ >, že: - ví co, resp. jaký obor (studijní program) chce studovat, - uvědomuje si, proč si tento obor zvolil (a co to pro něho znamená), -ví, jak toho chce dosáhnout (a co pro to musí udělat). Navazující následné oblasti praktických způsobilostí VŠ studenta, mj.: - Aktivní účast na přednáškách a cvičeních, - záznamy přednášek a cvičení i písemná examinace, -komunikace a percepce = příjem a sdělování mluveného a psaného slova, porozumění učivu i tvorba psaného textu, - schopnost plnit běžný studijní plán, -jednání se studijním oddělením, děkanátem apod., schopnost sebeprezentace a sebeadvokace, -adaptace na život v akademické komunitě i na tamní atmosféru a mezilidské vztahy, odolnost vůči souvisejícím stresorům, -využívání informačních a komunikačních technologií a knihovnickoinformačních služeb, -účast na laboratorních a jiných cvičeních, dalších akt.(praxe, exkurze), 3 - účast na mobilitách studentů (mezinárodní, národní).
… a u studentů s postižením sem patří i: - doprava do školy, popř. získání vhodného bydlení v blízkosti školy, - pohyb a orientace v budovách a po areálu univerzity, přesuny mezi budovami, překonávání architektonických bariér, - zvládání základních životních úkonů a co nejsamostatnějšího života = mj. sebepéče, životospráva, manipulace s pomůckami, učebnicemi aj. Omezení či snížení „výkonnosti“ v oblasti pohybu, orientace, percepce a komunikace > zahájení, průběh a završení vysokoškolského studia. V kontextu tématu chápeme pojem kompetence jako kompetentnost = způsobilost ke studiu, akademickým aktivitám a fungování ve vysokoškolském prostředí. Na základě nenaplnění či problémů v každé z těchto, výše uvedených, kompetenčních oblastí lze následně definovat studentovy SVP, reflektující jeho možnosti i omezení způsobená jeho funkčními deficity. > Kompetentní student = - má potřebné vlastnosti, schopnosti, vědomosti, dovednosti, zkušenosti a dokáže objektivně posoudit své možnosti (!), - je motivovaný usilovat a svůj vnitřní potenciál při studiu využívat, - má podmínky svůj vnitřní potenciál využívat a dále rozvíjet. 4
Úroveň i rozsah „studijních“ a „existenčních“ kompetencí bychom měli umět detekovat a reagovat na ně ve spolupráci se studentem odpovídajícími opatřeními, vyvarovat se extrémů = student nemá potřebné kompetence vs. je plně kompetentní, a rozpoznat čím a jak je student „vybaven“, aby činnosti spojené se studiem zvládal, tedy dokázal plnit zadání a dosahovat výsledků na požadované úrovni (byť alt.formou). Kompetenční předpoklady studenta s SVP k úspěšnému studiu: a) intelektovou úrovní, vědomostním „kapitálem“ a studijními předpoklady naplňuje kritéria (požadavky) nezbytná pro vysokoškolské studium ve zvoleném oboru; b) přijme a zvládne změnu stylu studijní práce (výrazný rozdíl mezi charakterem a nároky studia na SŠ a VŠ) i nabytou „svobodu“ v řízení svého života a studia; c) zná nároky, zaměření, uplatnitelnost a specifika oboru a ví, proč chce studovat; d) svůj vědomostní „kapitál“ a nadání i studijní předpoklady umí využívat a rozvíjet, efektivně pracuje s informacemi a poznatky, jež dokáže je vyhledávat i zpracovávat; e) je schopen vysvětlit podstatu svého postižení a své potřeby, tj. dokáže identifikovat funkční obtíže, které negativně ovlivňují jeho schopnosti studovat a fungovat na VŠ; f) orientuje se ve vysokoškolském prostředí, umí vyhledat pomoc a spolupracovat při řešení svých obtíží; g) dokáže posoudit a vymezit rámec svých možnosti i omezení a definovat obsah, formu (způsob provedení) i rozsah podpory a služeb, jež potřebuje; h) efektivně komunikuje s asistenty aj. tak, aby jemu poskytovaná pomoc (lokomoční, komunikační, orientační, percepční aj.) odpovídala jeho potřebám a byla bezpečná; i) je schopen plánovat, rozvrhovat si jak čas na studium a samostudium, tak čas na další „akademické“ aktivity i osobní a sociální potřeby, adaptuje se ve VŠ prostředí; j) zvládne (i alternativně) prezentovat výsledky svého studijního úsilí, znalosti aj. 5
Co poradenská a asistenční podpora může a nemůže, kde jsou její hranice? Zásadní je, které kompetence a okolnosti lze pozitivně ovlivnit, facilitovat, a které již nikoliv. Poradenská podpora = informační a konzultační servis, advokaci studentových práv a potřeb, navrhování, plánování a zprostředkování asistenční, „technologické“ či edukační podpory a doprovázení studenta obtížnými situacemi > péče o kompetence b, c, d, e, f, i, j. /„a)“ závisí na výbavě studenta a na kvalitě spolupráce VŠ poradce s těmi, kteří se studentem dříve pracovali na SŠ (psycholog, speciální pedagog)/ Asistenčně-facilitační služby pak zahrnují asistenci (lokomoce, orientace, komunikace), asistivní technologie a alternativní formáty i přizpůsobení fyzických okolností studia možnostem studenta. Sem bychom tedy přiřadili činnosti související s kompetencemi v bodech e, g, h, j. + kompetence obsahující motivaci a smysl studentova snažení > do oblasti sebeaktualizace a smyslu života, bytí i usilování, jako prazákladu všeho dalšího, směřuje poradenská péče. Oblasti kompetencí a náplň i rozsah poradenské a asistenční podpory se prolínají v závislosti na schopnostech i možnostech studenta s SVP a míře jeho funkčních omezení. Otázku, kde jsou hranice mezi podporou studentů s SVP a jejich kompetencemi nelze explicitně odpovědět, neboť jsou tyto hranice determinovány jak kompetencemi a situací studenta, tak postoji i erudicí učitelů a odbornými kompetencemi i lidskými kvalitami pomáhajících pracovníků (poradců, asistentů a odborníků na 6 asistivní, informační a edukační technologie).
Vybrané poznatky z praxe - Zřetelné rozdíly v sebehodnocení, motivaci a volních i adaptačních charakteristikách a kompetencích u studentů s vrozeným postižením vs. získaným postižením; - Možné problémy při zvládnutí přechodu na novou, od SŠ zcela odlišnou, formu studia = dopady svého postižení + nové problémy souvisejícím se změnou prostře-dí + příp. určitý vědomostní deficit + jiný styl studijní práce; - Diverzita v interakci se studentským kolektivem = závisí jak na studentově osob-nosti, komunikativnosti a aktivitě, tak na klimatu v akadem. prostředí, nepředpojatosti a iniciativě kol.; - Studenti s vrozeným či velmi časně získaným postižením přistupují ke studiu realističtěji a aktivněji, jsou adaptabilnější, než studenti s postižením získaným; - Studenti ze „speciálních“ středních škol nebývají tak dobře připraveni k VŠ studiu. >>>Kompetenční deficity, disharmonie a neujasněnost mají vazbu na limity a rizika, jež mohou znesnadňovat naplňování konceptu přístupnosti VŠ pro studenty s SVP. Shrnutí – klíčové kompetence a motivace ke studiu se u studentů s SVP týkají jak zvládání všech nejistot, obtíží, podmínek a nároků spojených s volbou oboru a zahájením studia, adaptací na studium, studiem samotným i jeho úspěšným zakončením, tak překonávání potíží spojených se studentovou osobní situací, „studijní kondicí“, funkčním omezením aj. problémy. Nelze je „dát/vložit“, ale lze studenta podporovat a doprovázet v jejich uvědomování, objevování, posilování, rozvíjení, trénování, kultivaci a uplatňování.
. … Děkuji za pozornost
7
