LÍBÍ SE VÁM NAŠE NOVINY? VEMTE SI JE S SEBOU... PIVOVAR HOTEL NA RYCHTĚ VELIKONOCE

Ročník: V., číslo 15., vyšlo ??. 2. 2015

NEPRODEJNÉ! www. pivovarnarychte.cz

LÍBÍ SE VÁM NAŠE NOVINY? VEMTE SI JE S SEBOU...

PIVOVAR • HOTEL NA RYCHTĚ

Představuje: – Náš Gastrokalendář 2015

– Speciální pivní akce pro ubytované 

str. 3 str. 9

VELIKONOCE Zima je sice ještě v plném proudu, ale my pro Vás již máme pozvánku na Velikonoce. .................... str 2

V. ÚSTECKÝ PIVNÍ JARMARK malých a rodinných pivovarů

Letošní jubilejní - již 5. ročník je posunutý o týden později na 3. květnovou sobotu - 23. 5. 2015. Již nyní si poznamenejte do svých diářů:)

I náš MAZEL si UŽÍVÁ ZIMU a přeje všem hostům příjemné dny

K ubytovaní u nás v hotelu:

PIVO ZDARMA! Volný přístup na WI-FI heslo: 475205018 Nezapomeňte nás navštívit na: webu

pivovarnarychte.cz UVNITŘ DÁLE NAJDETE: RYCHTÁŘSKÁ 12°(km) II. ročník běhu pro ­radost a celou rodinu ............ str 4 Úspěch Ústeckého 1/2Maratonu ............. Str. 4 Soutěž: „Vyfoťte se s pivem Na Rychtě a vyhrajte!“ ................ str. 5 Jak šel český sládek do světa ...................... Str. 5 Lounské pivo v Chýši jedové ........... str. 6 Rodinný minipivovar domov – Lounský Žejdlík ......... str. 7 A kdo že byl ze zaměstnanců oceněn za rok 2014? ...... str. 8 Ústecký nadační fond ­Plamínek Naděje .... str. 10 Rychtářský KOKTEJL Zrozené z bouře ..... str. 11 Pohádka ze Šumavy .. str. 12

ADRESA: Pivovar Hotel Na Rychtě, Klášterní 75/9, Ústí nad Labem, 400 01 e-mail: [email protected], vedení společnosti: telefon: 475 213 047, fax: 475 212 945 REZERVACE: Restaurace – e-mail: [email protected], telefon: 475 205 018 Hotel – e-mail: [email protected], telefon: 475 213 138 EXKURZE: Po–Čt e-mail: [email protected] NAPIŠTE NÁM – Pokud máte přání, nápady či připomínky: [email protected]

PROVOZNÍ DOBA Pondělí – sobota 10.30–24.00 hodin Neděle 11.00–22.00 2015/01 Ročník: hodin V., č. 15.

1

VELIKONOCE Zima je sice ještě v plném proudu, ale my pro Vás již máme pozvánku na Velikonoce.

Svátky jara Velikonoce letos připadnou na začátek dubna 4.–6. 4. 2015. Stejně jako loňský rok, i ten letošní pro Vás chystáme „Zelené velikonoční pivo“, které začneme točit na Zelený čtvrtek 2. 4. Ve stejný den v kuchyni spustí i „Speciální velikonoční menu“, které bude v nabídce po celé Velikonoce až do vyprodání zásob.

A JAK PŘIPRAVIT PRAVOU VELIKONOČNÍ NÁDIVKU? VELIKONOČNÍ KOPŘIVOVÁ NÁDIVKA Přímo od šéfkuchaře Jana Heřmánka

100g kopřiv (miska), 4–6 rohlíků, 4 vejce, 250dcl mléka, 400g uzené krkovice, 150g anglické slaniny (plátky), Koření – pepř, sůl, kmín na dochucení, muškátový oříšek Kopřivy očistíme, natrháme a spaříme. Rohlíky či bagety nakrájíme na kostky, zvlhčíme mlékem a necháme nasáknout. Uzené maso nakrájíme na kostičky a slaninu na tenké plátky. Do rohlíků přidáme maso, kopřivy a podle chuti směs osolíme, opepříme a nastrouháme trochu muškátového oříšku. Zalijeme 4 rozkvedlanými žloutky, promícháme a na závěr přidáme a pomalu vmícháme našlehané bílky. Formu vyloženou pečicím papírem pokryjeme tenkými plátky anglické slaniny. Naplníme ji polovinou nádivky, poklademe plátky slaniny a zakryjeme zbylou nádivkou. Kopřivovou velikonoční nádivku vložíme do trouby a pečeme ji zvolna při 160°C cca 45 minut. Kopřivová velikonoční nádivka je dobrá teplá i studená.

TRADIČNÍ VELIKONOČNÍ POKRMY

Č

eské velikonoční pokrmy jsou silně ovlivněné křesťanskou symbolikou a  tradicí. Velikonoce mají svůj prapůvod v  pohanských dobách. Jako oslava jarní rovnodennosti a  probuzení přírody, přešly do  křesťanství coby svátky oslavující zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Popeleční středou skončilo předcházející období čtyřicetidenního půstu (před kterým proběhlo tří denní hodování – Masopust) a Zeleným čtvrtkem začínají přípravy na  Velikonoce. Pokračují Velkým pátkem, Bílou sobotou, Božím hodem Velikonočním a  vyvrcholí Velikonočním pondělím. O těchto slavnostních dnech naše babičky dodržovaly přísná pravidla. Jídelníček by striktně daný a lišil se jen v jednotlivých krajích.

ZELENÝ ČTVRTEK

Byl dnem ve  znamení luštěnin a jarní zeleně. Pekly se preclíky a škvarkové placky, které se přikusovaly k jarním polévkám. Kromě petržele se vařilo hlavně z mladých kopřiv. Nejčastěji se připravoval tzv. kočičí tanec, což je zapékaná směs z  čočky a  krup ochucená česnekem, majoránkou a  osmaženou cibulkou. V jiných krajích se čočka vyměnila za fazole a pokrm se pojmenoval Šumajstr. Jinde jedli Pučálku – vyklíčený hrách zprudka opečený na másle, osolený a  opepřený. Někde nebyl slaný, ale slazený s rozinkami.

VELKÝ PÁTEK

V  ten den se obvykle držel půst. V  některých krajích se toto pravidlo dodržovalo velmi přísně, kdy se půst začal držet už po čtvrteční snídani a až POPELEČNÍ/ŠKARE- do snídaně na Bílou sobotu. Ten, kdo věděl, že páteční půst neDÁ STŘEDA Den, kdy mělo i  jídlo vypa- vydrží, mohl si k jídlu připravit dat nevzhledně. Většinou bylo rybu nebo její náhražku ve tvave zvyku připravit placky nebo ru ryby z  bramborového těsta. bramboráky, které se během V jiných krajích se zase připraotáčení záměrně potrhaly. Tak vovalo jediné jídlo dne - husvznikly trhance. tá polévka z  toho, co dům dal

2

2015/01 Ročník: V., č. 15.

(kysané zelí, špenát, brambory a luštěniny).

ce a  masa. Hostina měla začít masovým vývarem. Dále se podávalo mladé maso – jehněBÍLÁ SOBOTA čí, kůzlečí či telecí, vše záleželo Strávníci si v tento den vyna- na tom, jak bohatá rodina byla. hradili vše, co předešlého dne Nikdy však nesměl chybět pevynechali. Hlavním pokrmem čený beránek, symbol nevinbyla velikonoční nádivka (zná- nosti. Ten kdo neměl opravdomá i pod názvy snítek, sekanice vého – z  masa, upekl beránka či sekanina). Také se pekl ma- ze sladkého těsta a tato tradice zanec. Dříve se však nesladil přetrvala dodnes. cukrem, ale sladkou smetanou, někde se plnil tvarohem, jinde VELIKONOČNÍ se namáčel do  vína. Tam kde PONDĚLÍ nebyl mazanec, pekly se Jidáše, Bylo ve  znamení vajec. Vejkynuté sladké houstičky sypa- ce jako symbol nového života né mandlemi podávané polité a  znovuzrození, jsou součásmedem. tí mnoha velikonočních jídel a chlapci jsou jimi obdarováni BOŽÍ HOD – NEDĚLE i  za  pomlázku. Vejce se dělala Na  zmrtvýchvstání Ježíše plněná, smažená, přidávala se Krista se slavnostně prostřel do omáček. stůl a  pekly se buchty, mazan www.mlsanicko.cz

Od prosince 2014 si můžete své oblíbené pivo Mazel koupit s sebou domů na cestu či na později nebo jako dárek i příjemný suvenýr.

V  lednici přímo naproti baru je Mazel k dostání v několika provedeních:

PET láhev (1,5 l)

Za  104 Kč – v  chladném a  temném místě (lednici, sklepě) vydrží až 4 týdny.

Pivní džbán Mazel

Představujeme náš Gastrokalendář 2015 Po celý rok budeme každý měsíc opět nabízet oblíbené speciality v pravidelných „Gastro týdnech“. Připravujeme i novinky ve Večerních specialitách. Od jara se vymění nabídka a v létě chceme využít pro přípravu pokrmů i naši zahrádku a přichystat „Grilovací večery“. Leden 19.–24. 1.

ZABIJAČKOVÉ HODY

Za  419 Kč – vhodné jako dárek, džbán je s  keramickým uzávěrem.

Únor 9.–15. 2.

Za 55 Kč – cestovní balení – vhodné jako dárek a na cesty.

Duben 6.–12. 4.

Pivní láhev Mazel (0,33 l )

Pokud byste ale chtěli do PET láhve jiné pivo – Vojtěcha nebo třeba Brusinku, není problém a na požádání Vám jej obsluha připraví!

ŘÍZKY TRADIČNÍ I NETRADIČNÍ

Březen 16.–22. 3.

RYBY Z RYBNÍKŮ I OCENÁNŮ

JARNÍ A VELIKONOČNÍ SPECIALITY

Květen 4.–10. 5.

POCHOUTKY Z ČESKÉHO CHŘESTU

Červen 8.–14. 6.

VARIACE BURGERŮ

Červenec 6.–12. 7.

ŠŤAVNATÉ STEAKY A SVĚŽÍ SALÁTY

Srpen 10.–16. 8.

ZELENINOVÁ A BEZMASÁ JÍDLA NEJEN Z GRILU

Září 21–27. 9. (27. 9. oslava českého piva)

VAŘÍME Z NAŠEHO PIVA Říjen 12.–18. 10. JÍDLA ZE ZVĚŘINY A LESNÍCH HUB Listopad 6.–15. 11. SVATOMARTINSKÁ HUSA Prosinec 7.–13. 12. DOMÁCÍ UZENÉ A KLOBÁSKY Z KOMÍNA

Rádi bychom rozšířili naše služby v  oblasti gastronomie nejen z pohledu nabídky jídel, ale také formou „gastro seminářů“ pro zájemce. Společně s naším šéfkuchařem Honzou Heřmánkem byste měli možnost být několik hodin součástí přípravy celého menu, naučit se nová jídla a kuchařské dovednosti. Součástí by byla degustace hotových pokrmů. Podělte se s námi o Váš zájem a napište nám svůj názor na [email protected]

Letos proběhne již 3. ročník soutěže „S Mazlem na cestách“ o 100 piv! Fotografie můžete posílat celou zimu, jaro a léto. Soutěž proběhne opět v druhé polovině září 2015. Fotografie posílejte na [email protected] (opatřené popisem, jménem autora, telefonem a e-mailem).

Již nyní pořizujte fotografie do soutěže „S MAZLEM NA CESTÁCH. 2015/01 Ročník: V., č. 15.

3

RYCHTÁŘSKÁ 12°(km) II. ročník běhu pro r­ adost a celou rodinu

P

o  loňském úspěšném ročníku jsme již nyní s  Cyklokempem Loděnice domluvili letošní termín – sobota 5. 9. 2015. Opět to bude běh pro jednotlivce i  celou rodinu se zajímavými cenami. Znovu si budete moci zaběhnout měřenou trasu týden před 5. Ústeckým 1/2Maratonem. Pro letošní ročník plánujeme o  jednu občerstvovací stanici navíc (i  na  9 km), i  zajímavou osobnost, která s  námi poběží. Část startovného i  tento rok věnujeme ústeckému nadačnímu fondu Plamínek Naděje. O všem Vás budeme detailně informovat v jarním vydání Rychtářských listů i  na  našich stránkách www.pivovarnarychte.cz.

Raiffeisen bank - pobočka Ústí Hainz – autorizovaný výnad Labem se sídlem na  Míro- robce razítek, diplomů, pečetí vém náměstí – úspěšná banka a reklamních předmětů se sída  aktivní podporovatel sportov- lem v Žukovově ulici na Střeních aktivit a dění ve městě. kově v Ústí nad Labem. www.rb.cz www.Hainz.cz CK Aktivnídovolena.cz a společnost s  outdoorovým vybaveChcete se stát partnerem Rychtářské 12? Budeme rádi. ním Adventure Company se síd- Kontaktujte nás na [email protected] lem v Ústí nad Labem, Pařížská 5. nebo na telefonu 475 213 138 www.AktivniDovolena.cz

I pro letošní rok s námi zůstanou hlavní ­partneři závodu:

INO (Interpap Office, s.r.o.) – jeden z  nejvýznamnějších distributorů kancelářských potřeb, drogerie i pracovních a  ochranných pomůcek v  ČR pro soukromou i  firemní klientelu se sídlem v Děčíně a obchodem v  Pařížské ulici v Ústí nad Labem. www.ino.cz

Úspěch Ústeckého 1/2Maratonu Ústecký 1/2Maraton získal po loňském zářijovém běhu zlatou - nejvyšší známku kvality IAAF na letošní rok 2015. Znamená to, že se město zařadilo mezi nejlepší běžecké světové destinace. Letošní - již. 5. Mattoni 1/2Maraton Ústí nad Labem bude tak pro organizátorský tým velkou výzvou, aby obhájili známky i v dalších letech. Očekává se řada novinek, ještě více startovních čísel, závod se navíc přesunuje na sobotu 12. 9. 2015.

S

ystém známek Mezinárodní asociace atletických fedarí IAAF jsou ve  světě silničních běhů přirovnávány Michelinským hvězdám v  gastronomii. Tyto známky umožňují vyhodnocovat kvalitu jednotlivých závodů a porovnávat úroveň organizace na celém světě. Města  Ústí nad Labem a Olomouc jsou z  pohledu získání 4

2015/01 Ročník: V., č. 15.

zlaté známky na rok 2015 hodnoceny na  stejné úrovni jako třeba New York, Berlín nebo Tokyo. Běhání v Česku tak začíná být ve světě značkou. I proto se daří zvát na závody nejlepší atlety světa. První ocenění od IAAF získal RunCzech v  roce 2008. Od  té doby známky na  kontě závodů postupně přibývaly. Nejvyšší ocenění získal první

IAAF Road Race 2015

z  celého seriálu 1/2Maraton Praha v  roce 2009. V  roce 2014 se organizátorům podařilo zkompletovat zlatou sbírku pro pražské závody - nejvyšší ocenění obdržel Sportissimo 1/2Maraton Praha, Volkswagen Maraton Praha i  Birell Grand Prix Praha. Pro rok 2015 se ke  zla-

tým závodům přidala ještě další ­města - Olomouc a  Ústí nad Labem. Stříbrná známka patří Mattoni 1/2Maratonu České Budějovice a  nově také Karlovým Varům. Zdoj: www.runchzech.com

Soutěž: „VYFOŤTE SE S PIVEM NA RYCHTĚ A VYHRAJTE!“

Vyfoťte se kdykoli a jakkoli u nás Na Rychtě – vždy ale s naším pivem, a vyhrajte konzumaci dle svého výběru v hodnotě 1500 Kč, 1000 Kč nebo 500 Kč. Rozdáváme i cenu Sympatie a cenu Pivovar Hotelu Na Rychtě.

Posílejte své originální fotografie společně s  Vaším jménem a telefonem v době od 1. 2. do 20. 4. 2015 na náš email: [email protected]. Zaslané fotografie budou následně od 21. 4. do 22. 5. 2015 zveřejněny v galerii na naší Facebook stránce www.facebook.com/PivovarHotelNaRychte, kde bude probíhat pomocí tlačítka „Líbí se mi“ hlasování o nejpodařenější fotografie. Oceněny budou 3 fotografie s největším počtem hlasů – „Líbí se mi“. Fotografie vyvěsíme i na náš web www.pivovarnarycte.cz, kde ale nebude probíhat hlasování. Výherci budou oficiálně vyhlášeni a  ceny předány na 5. ročníku Ústeckého pivního jarmarku malých a rodinných pivovarů v sobotu 23.května 2015 na Kostelním náměstí. Více informací i  kompletní pravidla najdete na www.pivovarnarychte.cz (Akce/Fotosoutěž). A pokud právě teď sedíte v naší restauraci – neváhejte, stačí udělat obrázek a poslat.

JAK ŠEL ČESKÝ SLÁDEK DO SVĚTA Philadelphia, 29. 9. 1880

M

ilý otče, páni bratři! Vzkazuje Vám všem srdečný pozdrav z daleké ciziny, chci popsati Vám poněkud osudnou cestu za oceán, kteráž celých 21 dní trvala. Jak Vám známo, odjeli jsme dne 6. září večer z  Prahy. Dne 7. září ráno přibyli jsme do Mohuče n. Rýnem (Mainz), odkudž jsme v 9 hodin dopoledne po velké lodi do Kolína n. Rýnem dojeli. Krásy cesty této nelze mi vypsati; střídajíť se jako o závod veliké vinohrady s krásnými hrady. Přibyvše o 9. hodině téhož dne večer do  Kolína, přespali jsme zde první noc a ráno za svitání očekával nás již agent, který nás měl na další cestu vypravit a kterýž, řídě se především ziskem, naznačil nám jinou cestu, než jaká nám zprvu vykázána byla, totiž místo do  Antverp na  Rotterdam, kamž jsme také dne 9. září na večer přibyli. Příštího dne prohlédli jsme sobě město, kteréž jest velmi krásné a  v  jehož přístavech tisíce obrovských lodí parních i  plachtových jen se hemží. O peníze okradli nás agenti, tak že museli jsme teleg-

rafovati do Mohuče o 100 marků. Rozdělivše se stejným dílem, nakoupili jsme něco potravy, tabáku a doutníků, ač zbytečně, neboť na lodi bylo všeho hojnost. Dne 11. září vyjeli jsme z Rotterdamu a pluli celý den kanálem, než dostali jsme se na vlastní moře. Parník, který nás vezl, nazývá se Amsterodam, parní stroj pracoval 500 koňskými silami a plul po čtvrté do Ameriky. Po obědě, který počal ve 4 hodiny odpoledne a sestával z rozmanitých vzácných a  nám podivných jídel, nebylo již po zemi ani památky. Po  večeři procházeli jsme se po palubě, načež as

o 10. hodině nastal ohromný vítr, který lodí naší sem tam zmítal. Uděšeni ptali jsme se kapitána, zda-li to nebezpečné, tento však zcela klidně nám odpověděl, že to je nejpohodlnější jízda, jakáž za  33tileté jízdy jeho nesčíslněkrát se opětovala. V neděli dne 12. září objevily se nám na pravých březích anglických tak zvané křídové vrchy, okolo nichž jsme vpluli do  velkého oceánu; na cestě této setkali jsme se s velkým počtem ohromných lodí. Na lodi, kteráž měřila 140 metrů do délky a 20 metrů do šířky, měli jsme 2 kuchyně, restaurace,

kajuty, sklady, porážku na  dobytek a tak dále. Opatřena pak byla 2 děly a 12 malými lodicemi. V třídě III. jelo 560, v druhé pak 45 vystěhovalců. Byli to samí Němci, Francouzi a  Angličané. Češi byli jsme pouze my. Loď řídil jeden kapitán a čtyři námořní důstojníci. Dne 13. září probudilo nás silné zmítání lodi, kteréž trvalo proti vůli naší poněkud dlouho. Vlaštovky mořské obletovaly loď, což podle výpovědi námořníků znamená blízkou bouři. Pršelo neustále již druhý den. Tentokráte zasáhla nás také mořská nemoc. Žaludky naše, nejsouce zvyklé podobnému kolébání, vymkly se z rovnováhy a dělaly strike. Dne 14. září již před půlnocí dostavila se ohromná bouře, tak že vše se rozbilo a nářek a pláč na všech stranách neměly konce. Pouze kapitán pískal sobě svou oblíbenou melodii. Ve chvíli té opravdu jsme očekávali smrť a také nebylo by divu, aby člověk ze strachu neonemocněl. Ačkoliv jídla bylo dost, neměl přece žádný k němu chuť. 2015/01 Ročník: V., č. 15.

5

Cesta ta skutečně není k  zaplacení a  proto asi tak brzo se nevrátíme. Dne 15. září o 2. hodině bouře poněkud ochábla, takže jsme si trochu oddechli. Sotva však jsme posnídali černou kávu a vyšli na palubu, počal opět silný vítr. Na den 16. září v noci byla pohoda až do  rána a  pozorovali jsme východ slunce, kterýž velmi krásně se vyjímal. Dne 17. září byla velmi krásná, tichá noc, tak že jsme až do 11. hodin setrvali na palubě. Ráno, když jsme se probudili, byla naše loď obklopena hustou mlhou, z které se slunce teprve po deváté hodině probralo. Tehdá byli jsme již zase všichni úplně zdrávi a velmi dobře nám chutnalo jíst. Jen to české pivo nám scházelo. K večeru téhož dne bylo opět v  III. třídě veselo. Zpívalo se a tančilo. I další dva dny plynuly v poklidu. V neděli 20. září jeli jsme proti větru velmi pomalu. Laskavostí kapitánovou dovoleno nám prohlédnouti si parní stroj, topení a jiná zařízení na lodi. Na večer pozorovali jsme v  jisté vzdálenosti za lodí 3 velryby.

Dne 21. září okazoval nám kapitán více lodí ryby lovících a vypravoval, podaří-li se lodi takové chytiti jen jednu velkou rybu, že se lov zdařil a výlohy že slušně jsou kryty. Na den 22. září v noci zemřely dvě dítky. Pohřeb jich byl nad míru jednoduchý. Zašity s  kusem železa do plátna a vhozeny do moře. Zpráva kapitánova, že pětadvacátého dorazíme do Nového Yorku, mile nás překvapila. Dne 23. září dohonila nás odpůldne loď „Dunaj“ z Hamburku, plovoucí taktéž do Ameriky,

však rychlostí mnohem větší, poněvadž parní stroj její o 600 koní byl silnější. Dne 24. září potkali jsme se s lodí téže společnosti, jíž patřila loď naše. Při vzájemném pozdravování se nescházelo arci ani naše „Na zdar!“ V noci na den 25. září připlul nám naproti z  Ameriky parník, kterýž přivezl noviny a měl nás dopraviti kanály do  Nového Yorku. Již z  dálí pozorovali jsme americké pobřeží a těšili se nevýslovně na okamžik, kdy nohy naše opět na pevné zemi se

LOUNSKÉ PIVO V CHÝŠI JEDOVÉ

„U nás v chýši Jedové, líbánky jsou medové. Deset děvčat bylo nás, k omlazování byl čas. Byla Fína, byla Tína, byla Lína, Klementýna, Kačena i Mařena,byla hezká Andula i buclatá Kordula…“  (pražský popěvek)

K

dyž 3. listopadu 1892 Adolf Josef kníže Schwarzenberg slavnostně otvírá nový pivovar v  Lounech a  symbolicky tak posílá výrobek do  světa, ani v  nejodvážnějších plánech nepočítá s tím, že již příštím rokem zdejší pivo vytlačí z města věhlasný mok   Měšťanského pivovaru v Plzni, od roku 1898 zvaného Prazdroj alias Pilsner Urquell, aby během krátké doby dosáhl výstavu 100.000 hl a stal se největším schwarzenbergským pivovarem. Mezi stovky odběratelů ležáku z lounského pivovaru patří v té době nejen významná restaurace Na knížecí poblíž Akcionářského pivovaru na Smíchově, ale také proslulá Jedová chýše v  Apo6

2015/01 Ročník: V., č. 15.

linářské ulici č. 14 v sousedství Zemské porodnice v Praze. Našinec, vděčný to divák televizních Hříšných lidí Města pražského, vnímá tuto palírnu jako peleš lotrovskou, kam si pan rada Vacátko občas zašel pro zákazníky policejního ředitelství. Jedová chýše, původním názvem „Na vinici“, je považována za nejstarší pražskou krčmu, v které se křepčívalo již ve 13. století, jako v nejbližší venkovské hospodě za pražským Dobytčím trhem /nyní Karlovo náměstí/. Podle pověsti do ní chodil už od roku 1326 strašit zdejší návštěvníky o každé půlnoci ze Židovského města obr Golem, stvořený rabbi Löwem. Jméno „Jedová chýše“ dostala od krále Václava IV., kte-

rý do ní často chodíval v přestrojení, doprovázen mistrem popravčím, aby dohlížel na šlechtu, jak s lidem zachází , ale také na  poctivost trhovců, krčmářů, řezníků a  pekařů. Dopadl-li nějakého lichváře a keťase, na místě jej nechal přibít za ucho na dveře nebo s  Kamenného mostu spustit v koši do Vltavy, aby zmáchán ve studené vodě snadněji došel k nápravě. Proto měli mnozí šlechtici na  krále spadeno a připravovali únos, který se nakonec podařil. Král Václav byl jako zajatec do Vídně odvlečen a v tamním vězení jedem otráven. Z  vězení se však králi podařilo za  pomoci žalářníkovy dcerky uprchnout. Celý další život tak za-

octnou. Radosť na lodi byla všeobecná. Každý upravoval svůj oblek, myl se a rovnal věci své. Než připluli jsme ku přístavu, parník náš zakotvil, načež připlul k nám jiný menší parník s lékaři, jimž uloženo jest dbáti o to, aby žádná nakažlivá nemoc do města nebyla zanešena. Noc z 25. na 26. září přespali jsme ještě na moři, načež ráno jsme pluli ku přístavu. Radosť naši a  obdiv nelze ani popsati. Plovouce kolem lázní a  nemocnic na  vodě vystavěných, viděli jsme v přístavu nesčíslné množství lodí různých velikostí dílem zakotvených, dílem sem tam projíždějících. U přístavu, kdež na tisíce lidí jen se hemžilo, očekával nás již pan starý s pokladníkem, kteříž nám přijeli naproti, aby nás na určené místo dopravili. Vítání a představování vzájemné nemělo konce a  radosť na  obou stranách byla veliká – okamžiku tak milého a dojemného nezapomenu nikdy. Vsednuvše na jiný menší parník, odjeli jsme do Nového Yorku, abychom sobě krásné a bohaté toto město prohlédli. Co jsme viděli a užili, nemohu Vám, drazí, světil touze po pomstě nepřátelům svým. Je dnou př i p otu l kách po  pražských krčmách , opět katem doprovázen, oba pak v přestrojení za dvorního šaška a  kuchaře, přistihl „Na  vinici“ dva šlechtické lotříky, kteří mu ve Vídni do vína namíchali jed, takže jim na místě oplatil stejnou mincí, vrátil „ oko za oko“ a jedem otrávil. Na počest „jedové otravy z rozkazu krále Václava IV. vykonané“ byla hospůdka přejmenována na „Chýši jedovou“. V polovině 19. století se hospoda stala oblíbeným eldorádem pražské německé bohémy – malířů, sochařů a  „buršáků“ (vysokoškolských studentů) z klinik a především ošetřovatelek Zemské porodnice a posluchaček kurzů na  budoucí „báby babicí“. …“ u nás v Chýši jedové líbánky jsou medové: Deset děvčat bylo nás k omlazování byl čas.

popsati, potřebovalť bych mnoho času na to. Téhož dne v 11. hodin v noci odebrali jsme se vlakem do Philadelphie, kamž jsme dne 27. září ráno o 5. hodině přibyli. Ačkoliv jsme byli utrmáceni, nešli jsme spat. Když jsme upravili oblek svůj, byli jsme představeni pánovi – majiteli pivovaru – o němž by nikdo na první pohled neřekl, že může být tak velkým boháčem. Velmi mile překvapila nás pánova úslužnost a jeho laskavá řeč uvítací. O 10. hodině vsedli jsme na tramway a  prohlíželi sobě město. Odpůldne pak dostalo se nám té

cti, že jsme byli pozváni pánem k obědu, ku kterémuž také všichni úřadníci se dostavili. Při obědě pronášeny přípitky na zdraví naše, na české síly, při čemž i já neopomenul jsem pronést přípitek na zdar nového našeho podniku. Pán vlídně děkoval a pravil, že podaří-li se nám vše, že budeme všichni šťastni. Pivovar, v  němž nám bude pracovati, jest velmi krásný a veliký. Sladovat počneme as za týden. Byt máme pěkný, stravu výbornou, tak že nemusíme sobě koupiti než oblek, který jest zde poměrně levnější než v Praze.

Byla Fína, byla Tína, byla Lína, Klementýna, Kačena i Mařena, byla hezká Andula i  buclatá Kordula…. Tlustá hospodská a vyčouhlá její dceruška pořádaly dvakrát týdně „tanceraje“, kterým se také říkalo „věnečky“, nejspíše proto, že se tu o panenské věnečky tancovalo a hrálo. Jak to s „panenkami“ dopadalo si dokážete představit. Blízká porodnice byla tak posledním útulkem …hezké Anduly i buclaté Korduly… S  Jedovou chýší je spojena též slavná Dreyfusova aféra . Kapitán francouzského generálního štábu Alfred Dreyfus byl pro údajnou velezradu ve  prospěch Německa odsouzen k doživotní deportaci na Ďábelské ostrovy. Pro spoluvinu byl francouzskou policií stíhán též kapitánův bratr Mathieu, který se roku 1904 několik dnů skrýval v  Jedové chýši. Špionka Frida jej však

vypátrala a  na  zpitém „fuchsovi“ vypáčila prozrazení úkrytu v  hospodě. Druhý den byl Mathieu Dreyfus zatčen a celá buršácká knajpa českými studenty a dělníky vytlučena a zdemolována. Následné pustnutí vedlo v roce 1933 k částečné demolici a pozdější přestavbě. Z  původních dvou nemovitostí vznikl dům jediný, který ani zdaleka nepřipomíná divokou dupárnu, natož nejstarší pražskou krčmu. Místo tanečníků a  štamgastů zde potkáte okravatované advokáty a zákazníky reklamní kanceláře. To nic neubírá na slavné historii, na které se nemalou měrou podílel i lounský pivovar.  Dej Bůh štěstí.

Posvícení svatovácslavské a  jmeniny kolegů mých, Kubáta a Vobořila slavili jsme již zde. Pán nás vzal do města do jeho restaurace, kdež nás dobře vyčastoval. Jeť skutečně ten život zde k nevypsání. Daň platí se jen z  vystaveného piva. Může vařit každý mnoho-li piva chce a jak chce silné, do toho nikomu nic není a  proto také není v  pivovaře žádné dohlídky.

Ledu jest zde hojnost a prodává se na ulicích. V neděli se nepracuje, obchody a hostince jsou zavřené. Ječmeny dostáváme z Kalifornie a z Čech. Pozdravujte prosím všechny známé. Váš Vojtěch Möser, bývalý sládek v Chrudimi a Bubnech u Prahy. Dej Bůh štěstí. Podle dobových pramenů. Ing. Petr Žižkovský

RODINNÝ MINIPIVOVAR DOMOV – Lounský Žejdlík

M

inipivovar byl založen v roce 2013 a navazuje na bohatou historii penzionu Domov, kterou jsme chtěli spojit s tradicí vaření lounského piva. Historická budova penzionu prošla rozsáhlou rekonstrukcí a úpravou pro potřeby umístění technologie minipivovaru, zejména pak ležáckých sklepů v suterénu. Produkce minipivovaru slouží výhradně pro potřeby restaurace Lounský žejdlík. Pivo Lounský žejdlík se vaří v 200 litrové měděné varně, která je součástí interiéru restaurace a hosté tak mohou nahlížet na samotný proces varu piva.

Ochutnat u nás můžete tradiční českou kuchyni, pivovarské speciality a domácí pivo Lounský žejdlík. Vaříme pro Vás světlou 11°, tmavou 13° a pivní speciály, které průběžně měníme. Nabízíme širokou škálu speciálních spodně i svrchně kvašených piv od lehčích ovocných speciálů přes pšeničná a medová piva až po svrchně kvašeného „Ale“. Adresa: Rodinný minipivovar Domov, Rybalkova 1323, Louny 440 01 Rezervace: +420 731 453 082, www.lounskyzejdlik.cz

Ing. Petr Žižkovský

Použitá literatura: Karel Ladislav Kukla – Pražské bahno Karel Altman – Zlatá doba štamgastů pražských hospod

2015/01 Ročník: V., č. 15.

7

Od svého otevření 9. 10. 2010 slaví Pivovar Hotel Na Rychtě vždy na začátku října své narozeniny. Během této příležitosti jsou vyhlášeni a oceněni i nejlepší zaměstnanci roku. Stejně jako je veřejně poděkováno celému personálu, který tvoří od začátku poměrně stabilní tým.

A KDO ŽE BYL ZE ZAMĚSTNANCŮ OCENĚN ZA ROK 2014?

Jan Resl – kuchař 1. Co v Pivovar Hotelu Na Rychtě děláte?

4. Jak moc je pro Vás hodnocení "Nejlepší Pracuji zde na pozici hlavního zaměstnanec roku" kuchaře pro minutovká jídla, tzv. důležité?

minutky.

2. Jak dlouho zde pracujete?

Na Rychtě pracuji od samého začátku, tedy přes 4 roky. Jinak jsem v  kuchyni ten první ještě před otevřením.

3. Co Vás na Vašem povolání nejvíce baví?

Spíš než důležité je, že velmi potěší. Je fajn vědět, že si jeho práce zaměstnavatel váží a cení.

5. Co je pro Vás největší relaxací a odpočinkem po práci?

Můj syn Tomášek, se k­ terým Druhý pracovní, možná kariérní se snažím trávit co nejvíce času. – povýšení na  „provozáka“. Děti jsou relax. (provozního vedoucího)

Spokojený zákazník co si 6. Máte nějaké pracovní pochutnal a spousta prázdných sny? talířů, které číšníci nosí zpět. Jeden je vlastní podnikání Baví mne tak objevování nových – líbila by se mi jednou malá chutí a vůní, nové receptury. vlastní prosperující hospůdka.

Emilio Soriano – číšník 1. Co v Pivovar Hotelu Na Rychtě děláte?

4. Jak moc je pro Vás hodnocení „Nejlepší Pracuji zde jak na  pozici zaměstnanec roku“ číšníka, tak výčepního a čepuji důležité? i servíruji naše pivka.

2. Jak dlouho zde pracujete?

Jsem stálice. Pracuji zde také od samého začátku jako Honza Resl.

3. Co Vás na Vašem povolání nejvíce baví?

Lidé – být mezi lidmi a být zde pro ně. Baví mě, když je plno.

8

2015/01 Ročník: V., č. 15.

maximálně spokojeni a vraceli se k  nám se stejně dobrým očekáváním, s jakým přišli.

7. Co byste popřál do nového roku 2015 našim hostům?

Přál bych všem našim hostům, aby u  nás byli

6. Máte nějaké pracovní sny?

Mít svůj vlastní bar (a nemusí být veliký).

7. Co byste popřál do nového roku Vážím si ho a  jsem za  toto 2015 našim hostům?

ocenění moc rád. Navíc je to pro mne motivací být stále lepší.

5. Co je pro Vás největší relaxací a odpočinkem po práci?

To záleží na  tom, jaká byla směna. Relaxuji různě – někdy je to hudba, jindy posezení s přáteli.

Samozřejmě ať se jim u  nás stálé líbí a  chutná jim naše pivo a  jídlo co pro ně rádi vaříme.

Představujeme Vám náš stálý a věrný obslužný a ­kuchařský tým, který o Vás s láskou pečuje!

HOTEL NA RYCHTĚ

M

nozí hosté znají pouze naše dobré pivo a restauraci, ale ani netuší, že v dalších patrech pivovaru Na Rychtě jsou hotelové pokoje s kapacitou 27 lůžek. Všechny pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením, plazmovou TV, WiFi. V hotelu je výtah a bezbariérový vstup i speciální bezbariérový pokoj. Domácí mazlíčci nejsou překážkou. Hoteloví hosté mají možnost využívat restauraci po celý den a snídaně je zahrnuta v ceně.

Speciální pivní AKCE PRO UBYTOVANÉ Pro ty, kteří náš hotel navštíví více než jednou, nabízíme unikátní akci: Zdarma neomezenou konzumaci našeho piva po celou dobu pobytu. Host si může vybrat, zda si zvolí „pivo zdarma k ubytování“ nebo 10% slevu. Sleva 10% se vztahuje i na další případy jako například: hromadné ubytování 4 a více obsazených pokojů najednou, na délku pobytu 4 a více nocí nebo pro seniory nad 65 let. Cena za noc v jednolůžkovém pokoji je 1000 Kč, za dvoulůžkový pokoj zaplatí 2 osoby 1600 Kč. 2015/01 Ročník: V., č. 15.

9

ÚSTECKÝ NADAČNÍ FOND PLAMÍNEK NADĚJE Pomáháme těm, kteří naši pomoc potřebují

V naší práci pokračujeme dál a již v únoru 2015 na 6. Purum – Plese Severočeských Patriotů se nám podařilo domluvit se s organizátorem akce – agenturou Crazy Production, která část vstupného věnuje našemu nadačnímu fondu.

Existence nadace Plamínek Naděje je velmi mladá – je tu teprve rok, přesto už má za sebou spoustu zrealizovaných akcí a několik konkrétních výsledků. Hlavním cílem i posláním je pomáhat nemocným, handicapovaným a sociálně znevýhodněným dětem nejen v Ústí nad Labem a okolí. Svou pomocí se snaží přinášet radost, podporu i snazší životní podmínky těm, kteří to v naší společnosti potřebují.

A JAKÝ BYL NÁŠ PRVNÍ ROK – ROK 2014?

O

dstartovali jsme v únoru 2014 charitativní sbírkou pro desetiletou Vanesku a dvanáctiletého Tomáška na 5. Plese Severočeských Patriotů s  pomocí organizátora akce. Obě děti trpí svalovou atrofií a  na  plese se podařilo pro obě děti vybrat 102.000,-  Kč na  speciální pomůcky a  nutné vybavení. Dopravní podnik města Ústí nad Labem navíc každému věnoval šek na  245 litrů nafty. Na 20. Plese Sportovců jsme zorganizovali charitativní aukci oblečení a  předmětů známých sportovců. Celý výtěžek aukce – 26.000,-  Kč - byl věnován na víkendový ozdravný pobyt onkologicky nemocných dětí, které se léčí v ústecké Masarykově nemocnici. Pobyt se uskutečnil v létě 2014. V  květnu na  IV. Ústeckém pivním jarmarku malých a rodinných pivovarů zase každý, kdo si zde koupil pivo, přispěl 0,50 Kč na  sbírku pro Matěje, který má dětskou mozkovou obrnu, nechodí a  špatně slyší. Nakonec si malý Matěj

10

2015/01 Ročník: V., č. 15.

(i  díky závěrečné aukce pivních suvenýrů) odnesl šek na 20.000,- Kč. Peníze maminka použila na  vzdělávací pomůcky, které Matějovi pomáhají v jeho dalším rozvoji. Na podzim v rámci 3. ročníku Festivalu dřeva v ústeckém Letním kině se aukcí dvou dřevěných soch a dresu vicemistra světa v  timbersportu Martina Komárka i přispěním návštěvníků do kasičky podařilo získat 47.500,- Kč. Malý Jakub tak získal prostředky na speciální pobyt do sanatoria Klimkovice. Aktivní spolupráce se Speciální základní a  mateřskou školou Pod Parkem v Ústí nad Labem pro děti s kombinovaným postižením i spolupráce s oběma ústeckými dětskými domovy. V létě 2014 proběhla řada turnajů v golfu a tenise v Mariánských Lázních a  v  Karlových Varech, kde účastníci přispěli žákům Speciální základní školy Pod Parkem částkou 40.000 Kč na alternativní výuku – zooterapii (škola chová 2 pejsky a 5 koček) a také na vánoční před-

stavení „Koncert pro tiché tlapky“ v ústeckém divadle, kde vystoupil s dětmi Daniel Hůlka. Pořádáním sportovních akcí se fond snaží děti z ústeckých dětských domovů vést ke sportu. Společně běželi například dětský běh na  Rychtářské 12  km, kterou pořádal v  září 2014 Pivovar Hotel Na Rychtě. Za část startovného chlapcům, kteří se nejlépe umístili, nakoupil Plamínek Naděje sportovní boty a  fotbalové míče. Děti si také užily atmosféru IV. Ústeckého ½Maratonu. Zúčastnili se rodinného běhu. Výtěžek sbírky z  masáží pro sportovce dostaly děti jako příspěvek na florbalový turnaj. Samozřejmě, že nic z  toho by nešlo bez podpory dárců, příznivců a přispěvovatelů nadačního fondu. Jsou to nejen společnosti - Spolchemie, Pivovar Hotel Na  Rychtě, agentura Crazy Production, RunCzech, Tennis Agens, Štýbr – mobilní svět, ale také jednotliví dárci. Těm všem patří velké poděkování.  www.plamineknadeje.cz

Petr Baier

Mamince se Péťa narodil 10 dnů po  termínu 27.  3.  1998. Krátce po porodu došlo k celkovému kolapsu organismu. Péťovi diagnostikovali dětskou mozkovou obrnu kvadruspastické formy a  epilepsii. V  7 letech nastoupil do speciální školy v Teplicích, kde splnil povinnou školní docházku. Nejprve ho tam vozila matka každý den, poté měl individuální výuku doma. Péťa je šestnáctiletý, štíhlý a  usměvavý chlapec. Má rád, když si s  ním někdo povídá a  věnuje se mu. Miluje vodu. Jelikož je ale naprosto imobilní, jeho koupání je velmi obtížné, a  rodiče musí vynaložit velké úsilí, a to nejen při vyndávání z vany. Proto by si moc přáli speciální zdravotní lehátko do  sprchy, které je však moc drahé a  rodina na  něj nemá peníze. Rodiče se o Péťu starají s láskou a náležitou péčí 24 hodin denně. I  přes velkou nepřízeň osudu jsou velmi optimističtí a milí. Jsou to lidé, kteří si zaslouží naši pomoc. Děkujeme za Vaši pomoc.

Rychtářský ZROZENÉ Z BOUŘE

Nejlépe se kuličky nacházely po silných deštích.

Reportáž z Českolipska od  MARTINA DLOUHÉHO

Josef Esser ukazuje kuličku ještě ve skále.

N

a  Českolipsku se tradují pověsti o lakomém sedlákovi a žebrákovi, který si chtěl vyprosit hrst hrachu. Potom, co neuspěl, proklel sedlákovo pole a hrách se proměnil v kámen. Bájím nemusíme věřit, ale kamenné kuličky zde stále jsou. Bouřkové kuličky nebo šamanské kameny jsou nejčastější názvy označující železité konkrece nacházené na  Českolipsku. Já se za nimi vypravil do obce Prysk. Již od prvních nálezů kamenných kuliček v nich naši předkové spatřovali nadpřirozeno a  přiřazovali jim magické schopnosti. Podle mystiků dokážou odstraňovat veškeré bloky v  těle, zajišťují volné proudění pozitivní energie a jsou vhodnou pomůckou k  meditacím. Pokud kuličku nosí majitel u sebe, přináší mu celkové psychické vyrovnání a  spokojenost. Z  mystického pohledu jsou kameny párové, tedy mužské a ženské. Rozlišit je není náročné, ženské jsou hladké a  mužské drsné. Největší zajímavosti ohledně kon-

krecí se ovšem netýkají magie, ale striktně racionální vědy.

V UTAJENÍ

Po  příjezdu do  „Preškavy“, jak je místními Prysk nazýván, jsem se spojil se svými průvodci Pepou a Petrou, kteří se uvolili ukázat mi okolí a v něm utajená místa výskytu kuliček. Obec není velká, ale leží v údolí sevřeném z  obou stran pískovcem a na délku čítá okolo pěti kilometrů. Vybíhat naslepo ke skalám a doufat, že objevím něco, o čem ani pořádně nevím, jak v  přírodě vypadá,

Průřez pískovcem s konkrecí.

by představovalo sisyfovskou práci. Navíc ne každý „Preškavák“ o světovém unikátu, který má za humny, ví. To naštěstí není případ mých průvodců, a tak jsme vyrazili najisto. „Ukážeme ti několik míst, kde je možno kuličky objevit, ale budeme rádi, když je neprozradíš. Na  internetu se totiž s kuličkami obchoduje a neradi bychom zažili v Prysku nějakou ,zlatou horečku‘, jako je okolo vltavínů,“ žádá mě Petra, Mgr. Ruckl a jeho sbírka.

než vstoupíme do lesa. V něm jsou primární naleziště a  je tu možné uvidět kuličky ještě vrostlé ve skále, odkud se postupným zvětráváním uvolňují. Konkrece jsem předtím jen držel v  ruce, je velice zajímavé vidět je ještě ve fundamentu. Lidé je obvykle nacházeli po  silných bouřkách vyplavené a obnažené na polích. Proto jim dali přízvisko „bouřkové“.

ČR, USA, MARS

Bouřkové kuličky ale není jejich jediné jméno. Pro ty větší, nalezené v polích, se v 19. století vžil název „Pickerte“, což odkazuje na  vybírání brambor a  „Knallkugeln“ – práskací kuličky, protože při vhození do ohně často praskaly a tříštily se. „Také se jim říká navajské a  marsovské,“ doplňuje Pepa mou sbírku názvosloví. A  dodává: „Kromě Prysku a okolí je najdeš už jen na dvou místech. Na území mezi Utahem, Coloradem a Arizonou v USA, po2015/01 Ročník: V., č. 15.

11

jmenovaném Colorado Plateau, kde žili indiáni kmene Navajo, a pak na Marsu.“ Trošku jsem na naší pouti pryským okolím znejistěl. „Chceš mi říct, že tyto věci jsou jen v Prysku, Americe a na Marsu? Jak to můžete vědět, že jsou i na jiné planetě?“ Ptám se a netrpělivě očekávám odpověď. „Proběhl tu oficiální výzkum, byli tady i  odborníci z  NASA, ty kuličky můžou sloužit jako důkaz přítomnosti vody na  Marsu. A  v  NASA již mají data o  podobných vzorcích právě z rudé planety,“ uklidňuje mou zvědavost Petra. Navzdory neuvěřitelnosti, že obec na severu Čech je čímsi spojena s planetou Mars a dokonce může pomoct objasnit záhadu možnosti života na ní, protože voda je život, jsem „Preškavákům“ věřil. Navíc jsem od nich získal i kontakt na odborného vědce, který s NASA jednal a na výzkumu se podílel. Neváhal jsem a z Prysku jsem zamířil přímo za ním, za magistrem Pavlem Rücklem.

NA AKADEMICKÉ PŮDĚ

V  terénu jsem od  místních slyšel o  kuličkách mnoho, ale stále je spousta nezodpovězených otázek. Hlavně stále netuším, jak vznikly a jak mohou být důkazem přítomnosti vody na  Marsu. „Zodpovím obojí, ale před Marsem je třeba vysvětlit nejen vznik, ale též stavbu konkrecí,“ otevírá diskusi pan Rückel. Z geologického hlediska jsou tyto kuličky objektem vytvořeným v  třetihorách součinností vulkanické činnosti, vody a sférické symetrie. Tedy faktu, že pokud něco tekutého může vytvořit přirozený tvar, utvoří kouli. Kuličky

Největší bouřkové kuličky mohou mít velikost jablka.

nejsou z jednoho kusu, ale mají s tímto materiálem bylo k vyšest vrstev, přičemž uvnitř jsou tvoření konkrecí potřeba dvou duté nebo naplněné jemným typů vody, a to tekoucí, která tmelem. Jejich základ tvoří že- měla za následek vyluhování, lezité minerály goethit a  redukční, díky níž kuličky a  hematit. Infogravznikly. „Nyní je důležité fika vlevo ukazuvzít v potaz, že bez vody je jak jsou vrsttyto konkrevy v  kuličkách ce nemohou uloženy. Zajívzniknout,“ mavostí je, že up ozorňuv  malých konkreje mě macích bývají zachovágistr Rückel ny pouze čtyři vnitřna  důležitý ní vrstvy a u velkých detail. „Podobné žebylo vypozorováno, Lidové rozdělení kuliček lezité konkrece totiž že první vnitřní vrs- je na mužské a ženské. popsala sonda OpŽenské jsou hladké, tva chybí. portunity, která přimužské hrubé. stála počátkem roku SVĚTOVÝ UNIKÁT 2004 na  Marsu. Američtí odCelý přírodní proces vzni- borníci je zprvu porovnávali ku probíhal tak, že roztavené s těmi z Colorado Plateau, ovmagma s  příměsí železitých šem během výzkumu se ukáminerálů za  určitých podmínek prosakovalo a  plnilo du- Redaktor Martin Dlouhý nedaleko místa výskytu tiny zdejších pískovců. Spolu bouřkových kuliček.

CO SE SKRÝVÁ UVNITŘ? 1

Jemný goethitový tmel s příměsí fosforu.

2

Tmel s většími krystaly goethitu.

3

Jehlicovité krystaly hematitu.

4

Hematit s nahusto naskládanou keříčkovitou strukturou jehlicovitých krystalů.

5

Velké krystaly hematitu.

6

Obal z masivního goethitového, případně goethit-hematitového tmelu.

12

6 5

2015/01 Ročník: V., č. 15.

3 2

4

1

0 mm

2 mm

4 mm

zalo, že americké kuličky byly při vzniku konfrontovány s ropou a nejsou tedy úplně geologicky čisté.“ Na rozdíl od amerických konkrecí ty z  Prysku „čisté“ jsou, a  tak mohl začít výzkum a  spolupráce ČR a NASA, bohužel se tak nakonec nestalo. „S lidmi z NASA jsem jednal a dokonce s nimi ložiska konkrecí objel,“ prozrazuje zákulisí magistr Rückel, „ač byly naše konkrece vhodné, byl mezitím proveden jiný experiment, týkající se potvrzení vody na  Marsu, a  to s  anhydritem. A  jelikož dopadl pozitivně, americký zájem opadl.“ Nic to ale nezměnilo na tom, že na Českolipsku máme světový unikát, který svým významem přesahuje hranice naší planety.

POHÁDKA ZE ŠUMAVY Text a foto: MARTIN DLOUHÝ

Na první pohled působí Pohádka obyčejně.

J

e mnoho lidí, kteří by chtěli žít jako v pohádce. Jejich představa je zpravidla spojená s paláci, přebytkem jídla i pití a všeobecnou pohodou. Ovšem nezapomínejme na to, že pohádky mají i  své temné pasáže. Opuštěná stavení v lesích vyvolávají v člověku různé pocity, většinou však ty depresivní. Tak působí i statek

Noc jsme prožili na půdě.

Pohádka. Jeho historie se začala psát v 16. století, kdy se tu usídlila rodina Pangerlových, která zde začala budovat hospodářství. Pod její správou se statek rozrostl na  malou osadu a  během dvou století zde lidé prožívali idylu. Ale hospodářství kvůli odlehlosti od ostatních vsí a obcí (leží přibližně pět kilome-

trů od té nejbližší) se postupně začalo vysídlovat. Podle vyprávění jediný, kdo se v okolí statku pohyboval, byla stará žena, která měla v lese v blízkosti statku malé dřevěné stavení. Lidé o ní mluvili jako o čarodějnici a ona sama se tak prezentovala. Sbírala léčivé a možná i neléčivé byliny, dokázala prý uvařit

nápoj lásky a  vyrobit amulety ochraňující stavení před požárem. Právě protipožární maskoty se jí staly osudným. V 19. století v  jedné z  okolních obcích, přesně ve Strážově, vypukl v domě Terezie Lesnerové požár, od kterého se vzňalo dalších 78 domů. Oheň tak zničil více než dvě třetiny obce. Lidé v  lítosti a vzteku nad vlastním osudem hledali důvod, proč je Bůh takto potrestal, proč právě oni přišli o celý svůj majetek. Až někoho napadla myšlenka, že za vše může černá magie a v lese žijící čarodějnice, která jistě na obyvatele Strážova utrpení seslala. Vyhecovaný a po krvi toužící dav se vydal do lesa, kde ženu chytil a ukamenoval. Nebožačka však předtím, než naposled vydechla, vyřkla nad místem kletbu. Od té doby vydechuje toto místo tajuplné fluidum a pohádková idyla skončila. Již pár měsíců po smrti ukamenované ženy se lidé k místu nepřibližovali, neboť je zde přepadal pocit strachu. Kdo se tam zdržoval delší dobu, zešílel, a jeden muž se dokonce oběsil. Místo tak začalo přitahovat dobrodruhy, trampy 2015/01 Ročník: V., č. 15.

13

Zde mohl Ivan Roubal páchat své hrůzné činy.

a mysticky založené lidi. Málokdo však dokázal strávit v  Pohádce celou noc. Vypráví se o teskném pláči, který se v noci ve stavbě ozývá, a krocích, které jsou slyšet po starých dřevěných podlahách. Nejhorší však je pocit plný strachu a úzkosti, který místo navodí po půlnoci.

CHOVATEL VEPŘŮ

Veškeré zkazky ohledně statku Pohádka a jeho mysl měnící genius loci můžeme relativně hodit za hlavu a říct si, že jde o babské povídačky. Kdyby se zde ovšem neodehrál osudný příběh v  novodobých dějinách, který se týká posledního hospodáře. Ten se sem nastěhoval na konci 20. století, přesněji roku 1991. To byla Pohádka již desítky let neobývaná. Ihned se pustil do  hospodaření, začal chovat slepice, prasata a dva koně. Lidé ho ve vsi, kam chodil do hospody na pivo, popisovali jako milého pána a zdálo se, že prokletí Pohádky skončilo. Ovšem zdání klame. S odstupem času se zjistilo, že již rok po nastěhování, tedy v  roce 1992, se pravděpodobně kletba znovu projevila a tento drobný muž jménem Ivan Roubal zabil 14

2015/01 Ročník: V., č. 15.

v Pohádce několik osob. Dnes si Ivan Roubal odpykává trest doživotí za zdmi valdické věznice za vraždu pěti lidí, ale podezření bylo na  celkem osm obětí. Tři však nebyly nikdy nalezeny. Nejhrůzostrašnější scénáře hovoří o  tom, že těla nenalezených obětí předhodil svým hladovým prasatům, která zametla všechny stopy. Je to jen náhoda? Změnilo prokleté místo mysl dosud netrestaného muže (nepočítejme trest za  členství u  svědků Jehovových za minulého režimu, kteří v té době nebyli povolenou církví) tak, že se stal vrahem? K hrůzu budící pověsti Pohádky navíc někdo přidal tím, že údajně rozvěsil po okolí kostry uhynulých vepřů z  Roubalova hospodářství. Všechna tato fakta a  pověsti však vzbudila zájem u naší party, a tak jsme se na toto bohem zapomenuté místo v šumavských hvozdech vydali s cílem prožít zde noc.

zazším místem, kam je člověk schopen dojet veřejnou dopravou. Pak už zbývalo projít několik kilometrů skrz les až k louce, na které uprostřed stála Pohádka. Respektive to, co z ní po letech chátrání zbylo. Blížili jsme se ke stavení plni napětí, byl to takový ten zvláštní pocit neznáma. Bude tam někdo? Co se stane v noci? Bude víc fungovat podvědomí, nebo se opravdu setkáme s  něčím neznámým? Náročná již byla cesta ke statku, od  Čachrova jsme se prodírali kopřivami velikosti redaktora Koktejlu, což mi nebylo příjemné. Ale nakonec jsme stáli u Pohádky, u poslední budovy statku, která ještě jakžtakž stojí.

NOC V POHÁDCE

Bylo nás pět, Lucka, Zambi, Jirka, moje maličkost a redakční plyšový cestovní maskot medvěd Koky. Naše cesta vedla nejprve do pošumavské obce Čachrov, protože je tím nej-

Redaktor Martin Dlouhý si vyzkoušel noc v Pohádce na vlastní kůži.

To, kde stál někdejší vejminek, stodoly a hospodářská stavení, prozrazovaly jen zbytky obvodových zdí. Když jsme vstoupili do  budovy, nemohli jsme si nevšimnout, že sem omladina z okolí často zavítá na dobrodružné výpravy, popíjí zde a pak píše po zdech vzkazy různé literární kvality. Po  rychlém průzkumu domu jsme se připravili na nadcházející noc, jako místo přespání jsme zvolili podkroví s příjemným výhledem na louku. Začalo se stmívat. Je zvláštní, jak funguje lidská psychika, s přibývající tmou jsme začínali slyšet věci, které jsme předtím ani neregistrovali. Každé vrznutí či zašustění ze

tmy ihned nastartovalo fantazii. Projeví se nějak kletba, kterou před smrtí vyřkla ukamenovaná čarodějnice? Nebo vše, čeho se můžeme obávat, číhá jen v  našich představách? S  blížící se půlnocí se veškeré historky týkající se paranormálních jevů či strašidel mění na veselé historky z akcí a cest. Půlnoc, co teď přijde? A ono nic, minuty v poklidu ubíhají dál, veškeré zvuky, které se z domu i lesa ozývají, se dají kulantně vysvětlit. Vítr, myši, zvěř v lese, tedy aspoň v to doufáme. Nakonec před jednou hodinou usínáme.

BYLO NEBO NEBYLO?

„Aaarrghh!“ Prořízne ranní ticho neuvěřitelný výkřik, který připomíná dabing hororové scény. Již svítá, ale slunce zatím zůstává pod horizontem, je šero a  okolí Pohádky je zahaleno v  lehkém mlžném oparu. „Aaarrghh!“ Ozve se znovu a  celá skupina vyděšená drsným budíčkem se opět uklidňuje. Na nedalekém stromě sedí pták a  dělá hluk.

Statek již asi nikdo neobnoví...

Všichni čtyři sedíme ve spacácích a čekáme, až pomalu klesne adrenalin. Já spal v pohodě, žádné noční můry, nic, jaké je však mé překvapení, když zbytek skupiny, tedy kromě plyšového Kokyho, má na prožitou noc jiné názory. V podstatě se nic vážného nestalo, ovšem na  rozdíl ode mě zbytek ka-

marádů se shodl, že částečně stísněné pocity zažili. Zvláštní, možná nebyl duch čarodějnice ve formě, možná vyčerpání z předchozího dne u mě bylo větší a dovolilo mi hlubší spánek. Možná jsou přátelé senzitivnější. Pohádku jsme opouštěli s  mírným zklamáním, žádné démony jsme nepotkali

a nikdo ani nic nás nedonutilo statek opustit dříve, než jsme chtěli. Dokonce ani nikomu z nás nestoupla míra agresivity. Snad dobře. S odstupem času si ovšem můžu s  klidem říct, že zkusit trávit noc v Pohádce sám bych opravdu nechtěl. Co kdyby při druhém pokusu takový klid nebyl?

SAUNA CLUB

Ústí nad Labem – Všebořice, Slunná 812/1 http://saunaclubusti.sweb.cz ☎ 777 090 800

 společná klubová sauna  ochlazovací bazén  teplá a studená kuchyň, nápoje

 masáže dle provozní doby sauny  odpočívárna  parkoviště

Provozní doba: út, st, čt, pá, ne 15.00–21.00 h 50 % SLEVA na vstup do sauny pro studenty v úterý a středu 2015/01 Ročník: V., č. 15.

15

DÁREK K SVÁTKU? K NAROZENINÁM? Věnujte předplatné svým blízkým, přátelům a kamarádům.

NEJVĚTŠÍ ČESKÝ GEOGRAFICKÝ ČASOPIS S VÍCE NEŽ DVACETILETOU TRADICÍ VE ZCELA NOVÉ PODOBĚ Více informací a výhodné předplatné najdete na 16

2015/01 Ročník: V., č. 15.

WWW.KOKTEJL.CZ