Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Liberalizace poštovních služeb v České republice Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Alena Melicharová, Ph.D.
Brno 2014
Bc. Petra Vítková
Na tomto místě chci poděkovat mé vedoucí diplomové práce, Ing. Aleně Melicharové, Ph.D., za čas, který mi věnovala, za poskytnuté cenné rady a připomínky, které mi velice pomohly při zpracování této diplomové práce.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Liberalizace poštovních služeb v České republice vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 19. května 2014
__________________
Abstract Vítková, P. Liberalization of postal services in the Czech republic. Diploma thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2014. Diploma thesis deals with the liberalization of postal services in the Czech republic. The aim of the thesis is to identify the economic benefits and disadvantages, that are associated with the liberalization of the postal markets in the EU Member States, and evaluate their relevance and possible implications for the Czech market of postal services. The theoretical part of the thesis describes the liberalization of postal services in the European Union and then in the Czech Republic. In the practical part, there is Czech post market monitored. Practical part of diploma thesis then continues postal markets of the EU countries, that opened their postal markets to competition much earlier than the Czech Republic. The experiences from the liberalization of these countries are then used to predict the effects of liberalization for the Czech postal market. Keywords Liberalization, market of postal services, Czech Post, postal operator, competition, letter post.
Abstrakt Vítková, P. Liberalizace poštovních služeb v České republice. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Diplomová práce pojednává o liberalizaci poštovních služeb v České republice. Cílem diplomové práce je identifikovat ekonomické přínosy a negativa, která jsou spojena s liberalizací trhů poštovních služeb v členských zemích Evropské unie, a vyhodnotit jejich relevantnost a případné důsledky pro český trh poštovních služeb. Nejprve je v teoretické části práce popsána liberalizace trhu poštovních služeb v Evropské unii, poté v České republice. Ve druhé části práce, v praktické části, je nejdříve sledován český trh poštovních služeb. Praktická část práce dále pokračuje poštovními trhy vybraných zemí Evropské unie, které otevřely svoje poštovní trhy konkurenci výrazně dříve než Česká republika. Zkušenosti s liberalizací těchto zemí jsou následně využity při předpovídání důsledků liberalizace poštovních služeb pro český poštovní trh. Klíčová slova Liberalizace, trh poštovních služeb, Česká pošta, poštovní operátor, konkurence, listovní zásilka.
Obsah
9
Obsah 1
Úvod
15
2
Cíl práce a metodika
16
3
Teoretická východiska
18
3.1
Vymezení poštovní služby ........................................................................................... 18
3.2
Liberalizace trhu poštovních služeb v Evropské unii ..................................... 19
3.2.1
Právní úprava liberalizace poštovního trhu EU ...................................... 20
3.2.2
Průběh liberalizace poštovních trhů v zemích EU ................................. 22
3.2.3
Regulace evropského trhu poštovních služeb .......................................... 24
3.2.4
Bariéry vstupu konkurentů na poštovní trh ............................................. 26
3.3
Liberalizace trhu poštovních služeb v České republice ................................. 28
3.3.1
Právní úprava českého poštovního trhu ..................................................... 28
3.3.2
Průběh liberalizace poštovního trhu v ČR ................................................. 30
3.3.3
Regulace českého poštovního trhu ............................................................... 31
3.3.4 Možné ekonomické přínosy a negativa liberalizace poštovních služeb ....................................................................................................................................... 32 4
Český trh poštovních služeb 4.1
35
Česká pošta ........................................................................................................................ 35
4.1.1
Vývoj zaměstnanosti a počtu poboček České pošty............................... 35
4.1.2
Vývoj kvality poskytovaných služeb Českou poštou ............................. 38
4.1.3
Nabídka poskytovaných služeb Českou poštou....................................... 40
4.1.4
Vývoj cen vybraných poštovních produktů České pošty ..................... 42
4.1.5
Hodnocení ukazatelů ekonomické výkonnosti České pošty .............. 43
4.2
Konkurenční poštovní operátoři České pošty .................................................... 45
4.3
Porovnání cen vybraných produktů na českém poštovním trhu .............. 47
4.3.1
Obyčejné psaní ....................................................................................................... 47
4.3.2
Obchodní psaní ...................................................................................................... 49
4.3.3
Tisková zásilka ....................................................................................................... 50
4.3.4
Balík ............................................................................................................................ 52
10
5
Obsah
Poštovní trhy vybraných zemí EU 5.1
54
Charakteristika evropského poštovního trhu ..................................................... 54
5.1.1
Trh listovních zásilek ........................................................................................... 55
5.1.2
Trh balíkových služeb.......................................................................................... 57
5.2
Zkušenosti vybraných zemí EU s liberalizací poštovního trhu ................. 60
5.2.1
Německý poštovní trh ......................................................................................... 60
5.2.2
Nizozemský poštovní trh ................................................................................... 66
5.2.3
Švédský poštovní trh............................................................................................ 71
5.2.4
Britský poštovní trh.............................................................................................. 76
6
Předpokládané důsledky liberalizace pro český poštovní trh
81
7
Závěr
85
8
Literatura
88
Seznam obrázků
11
Seznam obrázků Obr. 1 Vývoj počtu zaměstnanců u České pošty v letech 20032012
35
Obr. 2 Vývoj počtu propuštěných zaměstnanců u České pošty v letech 2004-2012
36
Obr. 3 Vývoj počtu poštovních poboček České pošty v letech 2006-2013
37
Obr. 4 Vývoj kvality poskytovaných služeb u České pošty a vývoj ukazatelů kvality ČTÚ v období let 2007-2012
38
Obr. 5 Vývoj cen konkrétních poštovních produktů České pošty v letech 2007-2013
42
Obr. 6 Vývoj zisku před zdaněním České pošty v letech 20032012
43
Obr. 7
44
Vývoj tržeb České pošty v období let 2003-2012
Obr. 8 Cena za Obyčejné psaní o různých hmotnostech u jednotlivých poštovních operátorů
48
Obr. 9 Ceny za Obchodní psaní o různých hmotnostech u jednotlivých poštovních operátorů
49
Obr. 10 Celkové výdaje za 10 000 ks Obchodního psaní u jednotlivých poštovních operátorů
50
Obr. 11 Cena za jednu tiskovou zásilku u jednotlivých operátorů
51
Obr. 12 Celkové výdaje za 30 000 ks Tiskových zásilek u jednotlivých poštovních operátorů
52
Obr. 13 Ceny za balíkové produkty u jednotlivých poštovních operátorů
53
Obr. 14 Evropský poštovní trh v roce 2007 (obrázek vlevo) a v roce 2011 (obrázek vpravo)
54
12
Seznam obrázků
Obr. 16 Vývoj tržeb z listovních zásilek evropského poštovního trhu v letech 2007-2011
55
Obr. 17 Počet listovních zásilek připadající na jednoho obyvatele v jednotlivých skupinách zemí v roce 2011
56
Obr. 18 Podíly jednotlivých zemí na příjmech (obrázek vlevo) a objemu (obrázek vpravo) evropského listovního trhu
57
Obr. 19 Vývoj počtu balíkových zásilek na evropském poštovním trhu v letech 2008 a 2011
58
Obr. 20 Počet poštovních balíků připadající na jednoho obyvatele v různých skupinách zemí v roce 2011
58
Obr. 21 Podíly jednotlivých zemí na evropském trhu balíkových zásilek v roce 2011
59
Obr. 22 Vývoj konkurence na německém trhu listovních zásilek v období let 1998-2011
61
Obr. 23 Vývoj obratu společnosti Deutsche Post AG v letech 2006-2012
62
Obr. 24 Vývoj ceny za 20g listovní zásilku vnitrostátní v Německu v období let 2004-2013
63
Obr. 25 Vývoj kvality poštovních služeb v Německu v období let 2004-2012
64
Obr. 26 Vývoj zaměstnanosti v německém poštovním sektoru v období let 2004-2010
65
Obr. 27 Počet poštovních poboček v Německu v období let 2008-2012
65
Obr. 28 Vývoj konkurence na nizozemském poštovním trhu s listovními zásilkami v období let 2001-2011
67
Obr. 29 Vývoj obratu společnosti Post NL v období let 20082012
68
Obr. 30 Vývoj ceny za 20g listovní zásilku vnitrostátní v Nizozemí v období let 2001-2013
68
Obr. 31 Vývoj kvality poštovních služeb v Nizozemí v období let 2004-2012
69
Seznam obrázků
13
Obr. 32 Vývoj zaměstnanosti v poštovním sektoru v Nizozemí v období let 2004-2012
70
Obr. 33 Vývoj počtu poštovních poboček v Nizozemí v období let 2008-2012
71
Obr. 34 Vývoj konkurence na švédském trhu s listovními zásilkami v období let 2001-2012
72
Obr. 35 Vývoj obratu společnosti Post AB v období let 20042010
73
Obr. 36 Vývoj ceny za listovní zásilku vnitrostátní do 20 g ve Švédsku
73
Obr. 37 Vývoj kvality poštovních služeb ve Švédsku v období let 2004-2012
74
Obr. 38 Vývoj počtu zaměstnaných v poštovním sektoru ve Švédsku v období let 2004-2010
75
Obr. 39 Vývoj počtu poštovních poboček ve Švédsku v období let 2008-2012
75
Obr. 40 Vývoj obratu společnosti Royal Mail v období let 20042010
77
Obr. 41 Vývoj ceny listovní zásilky vnitrostátní ve Velké Británii
77
Obr. 42 Vývoj kvality poštovních služeb ve Velké Británii v období let 2004-2012
78
Obr. 43 Vývoj zaměstnanosti v poštovním sektoru v období let 2004-2012
79
Obr. 44 Vývoj počtu poštovních poboček ve Velké Británii v období let 2008-2012
79
14
Seznam tabulek
Seznam tabulek Tab. 1 Základní klasifikace poštovních služeb dle Evropské unie
18
Tab. 2 Roky liberalizace poštovních trhů v jednotlivých zemích
23
Úvod
15
1 Úvod Přestože v rámci celé Evropy dochází k rozvoji elektronického způsobu komunikace, tradiční poštovní služby zůstávají i nadále součástí každodenního života nezanedbatelného počtu jejích obyvatel. Skrze poštovní služby je zajištěna komunikace mezi lidmi, kteří si jsou geograficky velmi vzdáleni. Od kvalitního fungování poštovní infrastruktury se následně odvíjí i úspěšné fungování řady dalších odvětví v jednotlivých zemích. Je zřejmé, že jednotliví spotřebitelé ve 21. století poštovní produkty jako jsou dopisy či jiné listovní zásilky příliš často nevyužívají, firmy ale naopak ano. Řada velkých firem jako například energetické firmy, banky, pojišťovny či mobilní operátoři ročně zasílají až statisíce listovních zásilek svým zákazníkům. Kromě obyčejných listovních zásilek firmy také stále častěji zasílají domácnostem i různé propagační tiskoviny. Jednotliví spotřebitelé využívají spíše balíkových zásilek než listovních, jelikož trendem současnosti jsou nákupy přes internet. V současné době je na úrovni Evropské unie velmi diskutovaným tématem liberalizace trhu poštovních služeb. Evropská unie usiluje o liberalizaci poštovních trhů jednotlivých členských zemí již od roku 1992, kdy byla vydána Zelená kniha o rozvoji jednotného trhu poštovních služeb Společenství. [3] Tímto tématem, liberalizací trhu poštovních služeb, se budeme zabývat v této předkládané diplomové práci. Před liberalizací poštovního trhu byla oblast poskytování poštovních služeb v jednotlivých členských zemích EU v rukou státních monopolů. Pro zákazníky v těchto zemích tedy bylo nemyslitelné, aby si mohli vybírat ze služeb více poštovních operátorů. Tak tomu bylo i v České republice, kde působila po velmi dlouhou dobu jako monopolní poštovní operátor společnost Česká pošta s.p. Jelikož Česká republika v květnu roku 2004 vstoupila do Evropské unie, začala být povinna se řídit nařízeními a směrnicemi Evropské unie, které se týkaly vybudování jednotného plně konkurenčního evropského poštovního trhu. V důsledku toho se český poštovní trh začal postupně otevírat konkurenčnímu prostředí a Česká pošta začala postupně v několika etapách liberalizačního procesu ztrácet svoje monopolní postavení. Dne 1. 1. 2013 Česká pošta ztratila svůj poslední monopol a český poštovní trh se stal tímto dnem plně liberalizovaným. Spolu s Českou republikou otevřely svoje poštovní trhy konkurenci poslední zbývající členské země Evropské unie a celý evropský poštovní trh se tak stal v roce 2013 plně liberalizovaným. Některé země Evropské unie nicméně dokončily liberalizaci svých poštovních trhů výrazně dříve než Česká republika, a proto na poštovních trzích těchto zemí je již možné sledovat, jaké dopady liberalizace poštovních služeb měla. Těmito zeměmi jsou například: Švédsko, Velká Británie, Německo či Nizozemí. Na základě zkušeností s liberalizací poštovních služeb těchto zemí lze předpovídat dopady liberalizace pro český poštovní trh.
16
Cíl práce a metodika
2 Cíl práce a metodika Cílem diplomové práce je identifikovat ekonomické přínosy a negativa, která jsou spojena s liberalizací trhu poštovních služeb v členských zemích Evropské unie, a vyhodnotit jejich relevantnost a případné důsledky pro český trh poštovních služeb. Pro splnění hlavního cíle práce budeme vycházet z rozdělení možných ekonomických přínosů a negativ liberalizace poštovního trhu dle Švadlenky. Švadlenka uvádí tyto možné pozitivní přínosy poštovní liberalizace: snížení cen poštovních produktů, zvýšení nabídky poštovních služeb a zvýšení kvality poskytovaných poštovních služeb. Potenciálními ekonomickými negativy liberalizace poštovních služeb dle Švadlenky potom jsou: snížení zaměstnanosti u národních poštovních operátorů, snížení počtu poštovních poboček v dané zemi a problémy se zajišťováním a financováním univerzální poštovní služby. [5] Na vzorku zemí, kde liberalizace poštovních služeb proběhla výrazně dříve, budeme ověřovat, zda k těmto zmiňovaným přínosům či rizikům liberalizace poštovního trhu dochází, a v jak velkém rozsahu. Pro zjištění, zda došlo k ekonomickému přínosu liberalizace ve formě snížení cen poštovních produktů, využijeme vnitrostátní listovní zásilku o hmotnosti 20 g, jelikož se jedná o jeden z nejtypičtějších a nejpoužívanějších poštovních produktů. Cena 20gramové vnitrostátní listovní zásilky je mimo jiné sledována Eurostatem a Evropskou komisí ve všech členských zemích EU. Další možný přínos liberalizace, zvýšení kvality poskytovaných poštovních služeb, budeme měřit prostřednictvím ukazatele % D+1. Tento ukazatel udává, kolik procent poštovních zásilek je doručeno následující den po dni podání. [5] Tento ukazatel kvality jsme zvolili z důvodu, že je jako jediný ukazatel kvality poštovních služeb používaný (a k dispozici) ve všech členských zemích Evropské unie. Co se týká možných negativ liberalizace, postačuje si nyní upřesnit pouze sledovaný faktor zajišťování univerzální poštovní služby. U tohoto sledovaného faktoru nás bude především zajímat, jakým způsobem jednotlivé země po liberalizaci financují univerzální poštovní službu, a zda se v některých zemích vyskytly problémy s financováním univerzální poštovní služby. Všechny doposud jmenované možné přínosy a rizika liberalizace poštovního trhu se týkají celé společnosti – tedy všech obyvatel. Z pohledu jednotlivých národních poštovních operátorů budeme ještě sledovat vývoj konkrétního ukazatele ekonomické aktivity – obratu. Budeme zjišťovat, zda v důsledku liberalizace došlo u jednotlivých národních poštovních operátorů k významným poklesům obratu. V teoretické části práce si nejprve na úvod do problematiky vymezíme poštovní službu a provedeme klasifikaci poštovních služeb. Teoretická část práce bude dále pokračovat liberalizací trhu poštovních služeb v Evropské unii. Budeme se zabývat právní úpravou liberalizace poštovního trhu EU, průběhem liberalizace v zemích EU, regulací evropského poštovního trhu a bariérami vstupu na poštovní trh. V teoretické části práce budeme dále sledovat liberalizaci trhu poštovních služeb v České republice. V souvislosti s tímto se zaměříme na
Cíl práce a metodika
17
právní úpravu liberalizace českého poštovního trhu, průběh liberalizace českého poštovního trhu, regulaci českého poštovního trhu a nakonec se budeme zabývat možnými přínosy a riziky liberalizace trhu poštovních služeb. Praktická část práce začíná analýzou českého trhu poštovních služeb. Jelikož dokončení liberalizace českého poštovního trhu proběhlo až dne 1. 1. 2013, prozatím nelze sledovat dlouhodobé dopady liberalizace na český poštovní trh. Proto tedy na českém poštovním trhu budeme sledovat ekonomické přínosy/negativa pouze samotného procesu postupné liberalizace, který v ČR probíhal v období let 2000-2013. Zaměříme se především na Českou poštu, protože se jedná o dominantního poštovního operátora na českém poštovním trhu. V rámci zjišťování ekonomických přínosů/rizik postupné liberalizace českého poštovního trhu, budeme u České pošty sledovat: vývoj cen vybraných poštovních produktů, vývoj nabídky a kvality poskytovaných služeb, vývoj zaměstnanosti, vývoj počtu poštovních poboček a zajišťování univerzální poštovní služby. Zjistíme, zda již postupná liberalizace, měla na tyto sledované faktory vliv. Dále v rámci českého poštovního trhu vyhodnotíme, zda existuje na trhu konkurence a provedeme porovnání cen konkrétních poštovních produktů u České pošty a jejích konkurentů. V případě zjištění skutečnosti, že konkurenti nabízí levnější poštovní produkty než Česká pošta, budeme moci konstatovat, že postupná liberalizace v ČR prozatím přinesla spotřebitelům možnost nákupu levnějších poštovních produktů u konkurentů České pošty, kteří díky liberalizaci vstoupili na trh. Pokud navíc v rámci předchozího sledování vývoje cen konkrétních poštovních produktů u České pošty zjistíme, že ceny poštovních produktů u České pošty v průběhu procesu liberalizace klesaly, budeme moci dále konstatovat, že postupná liberalizace vedla k tlaku na nižší ceny v celém odvětví poštovních služeb. Praktická část práce dále pokračuje poštovními trhy vybraných členských zemí Evropské unie. Nejdříve provedeme obecnou charakteristiku evropského poštovního trhu, a poté se již budeme zabývat zkušenostmi vybraných zemí EU s liberalizací poštovních služeb. Vybranými zeměmi jsou: Německo, Nizozemí, Švédsko a Velká Británie. Tyto země jsme zvolili z důvodu, že liberalizace poštovních trhů v těchto zemích proběhla výrazně dříve, než požadovala Evropská unie a na těchto poštovních trzích existuje i aktivní konkurence. Na poštovních trzích těchto zemí budeme ověřovat, zda dochází ke zmiňovaným ekonomickým přínosům/negativům liberalizace. Kromě průběhu liberalizace a vývoje konkurence v těchto zemích tedy budeme opět sledovat: vývoj ceny listovní zásilky, vývoj kvality poskytovaných poštovních služeb, vývoj nabídky poskytovaných služeb, vývoj zaměstnanosti u národních poštovních operátorů, vývoj počtu poštovních poboček a zajišťování a financování univerzální poštovní služby. U každé země budeme také sledovat vývoj ukazatele ekonomické výkonnosti konkrétního národního poštovního operátora – vývoj obratu. Na základě zkušeností s liberalizací těchto zemí budeme schopni identifikovat ekonomické přínosy a negativa spojená s liberalizací poštovních služeb a předpovíme důsledky liberalizace pro český poštovní trh. Při předpovídání důsledků liberalizace pro český poštovní trh využijeme i dosavadní zkušenosti ČR z procesu postupné liberalizace českého poštovního trhu v období let 2000-2013.
18
Teoretická východiska
3 Teoretická východiska Abychom se mohli začít plně věnovat hlavnímu tématu této diplomové práce, liberalizaci trhu poštovních služeb, je vhodné si nejprve v teoretické části práce vymezit a klasifikovat poštovní služby (podkapitola 3.1). Dále budeme pokračovat liberalizací trhu poštovních služeb v Evropské unii (podkapitola 3.2) a teoretická část práce bude končit liberalizací trhu poštovních služeb v České republice (podkapitola 3.3).
3.1 Vymezení poštovní služby Poštovní služby i v současné moderní společnosti představují klíčové odvětví hospodářství každé země. Díky existenci poštovních služeb spolu mohou jednotlivé subjekty komunikovat, sdělovat si a přijímat důležité informace. [70] Poštovní služby zasahují do čtyř důležitých trhů: komunikační, reklamní, bankovní a logistický trh. [8] Následující tabulka zobrazuje základní klasifikaci poštovních služeb podle členění Evropské unie. Tab. 1
Základní klasifikace poštovních služeb dle Evropské unie
Listovní zásilky
Balíkové zásilky Expresní a kurýrní služby
Osobní korespondence Transakční zásilky Adresované reklamní zásilky Katalogy Periodické tiskoviny Noviny Propagační zásilky Balíky Dokumenty, balíky, zásilky
Zdroj: EUROPEAN COMMISSION [64, 67]; vlastní zpracování
Evropská unie rozděluje poštovní služby do tří skupin: listovní zásilky, balíkové zásilky, expresní a kurýrní služby. V tabulce vidíme, že v rámci listovních zásilek můžeme rozlišovat osobní korespondenci (například dopisy a pohlednice), dále transakční zásilky (například výpisy z účtů, faktury), adresované reklamní zásilky, katalogy, periodické tiskoviny, noviny a neadresné propagační zásilky (například letáky a prospekty). V rámci balíkových zásilek jsou dodávány balíky. Skupina expresních a kurýrních služeb zahrnuje dokumenty, balíky a zásilky. V České republice je poštovní služba vymezena v novele Zákona o poštovních službách ČR z roku 2013 (Zákon č. 212/2012 Sb.). [39] Podle § 1 odst.2 tohoto Zákona je za poštovní službu považována každá činnost, která je prováděna na základě poštovní smlouvy a za podmínek určených zákonem o poštovních službách. Poštovní služba většinou obsahuje poštovní podání, třídění a přepravu
Teoretická východiska
19
poštovní zásilky, a to v rámci poštovní sítě. Poštovní služba je vykonávána za účelem dodání poštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky adresátovi. [43, 100] Poštovní službou potom podle § 1 odst.3 tohoto zákona není přeprava poštovní zásilky, jestliže je prováděna subjektem, který k této zásilce zároveň neprovedl poštovní podání, třídění či dodání. Zahraniční poštovní službou je dle § 2 písm. i) tohoto zákona taková služba, u které bylo poskytnutí sjednáno v zahraničí a jejímž cílem je doručení poštovní zásilky či peněžní částky v České republice. [43, 100] V rámci dalšího možného členění poštovních služeb Evropská unie rozlišuje univerzální poštovní služby a ostatní poštovní služby, které nejsou univerzálními. [39] Univerzální poštovní služby jsou charakteristické tím, že musí být poskytovány trvale, a to na celém území daného státu za stejných podmínek všem subjektům poštovního trhu. [1] Univerzální poštovní služby mají sociální charakter, tzn. že lidé je nutně potřebují ke svému životu, proto jim je musí garantovat stát. Tyto univerzální poštovní služby musí být poskytovány za dostupné ceny a také ve stanovené kvalitě. Aby mohly být univerzální poštovní služby poskytovány na celém území dané země, členské země EU stanovují jednoho či více poskytovatelů univerzálních poštovních služeb. [48] V terminologii České republiky se jedná o základní poštovní služby (místo Evropskou unií používaného termínu - univerzální poštovní služby). V České republice do základních poštovních služeb patří tyto poštovní služby: dodání poštovní zásilky do 2 kg, dodání poštovních balíků do 10 kg, dodání peněžní částky poštovním poukazem, dodání doporučených zásilek, dodání cenných zásilek, bezúplatné dodání poštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby a služby, které musí být zajištěny na základě závazků vyplývajících z členství ČR ve Světové poštovní unii. V České republice je poskytovatelem základních poštovních služeb Česká pošta s.p. [48] V každé zemi EU mohou pod působnost univerzální poštovní služby spadat jiné poštovní služby. V 56 % zemích, tj. ve větší polovině evropských zemích, spadají pod univerzální poštovní službu pouze jednotlivé kusové listovní a balíkové produkty nereklamního charakteru (nejedná se tedy o hromadně podávané zásilky, kterých využívají především firmy). [67]
3.2 Liberalizace trhu poštovních služeb v Evropské unii Liberalizace trhu poštovních služeb znamená otevření poštovního trhu konkurenci. Předpokladem liberalizace je redukce monopolních postavení národních poštovních operátorů v jednotlivých zemích EU. Otevření trhu konkurenci přináší prospěch spotřebitelům, protože si mohou vybírat z velkého množství alternativních poskytovatelů poštovních služeb a jejich produktů. Díky konkurenci na trhu poštovních služeb by mělo dle mikroekonomické teorie dojít mimo jiné k poklesu cen poštovních produktů a také k nabízení kvalitnějších poštovních služeb. Ceny za jednotlivé poštovní produkty by se vlivem liberalizace měly co nejvíce přiblížit skutečným nákladům na dané poštovní produkty. [1] Pod-
20
Teoretická východiska
mínkou liberalizace trhu poštovních služeb je odstranění překážek vstupu na trh, protože omezují vznik konkurence na příslušném trhu. [101] V této podkapitole se zaměříme na právní úpravu liberalizace poštovního trhu EU (součástí bude i definování cílů EU v oblasti poštovních služeb). Dále se budeme zabývat časovým průběhem liberalizace poštovních trhů v jednotlivých zemích EU. Nakonec budeme sledovat regulaci evropského trhu poštovních služeb. 3.2.1
Právní úprava liberalizace poštovního trhu EU
Základem pro vybudování společných jednotných pravidel pro poštovní sektor Evropské unie byla Zelená kniha o rozvoji jednotného trhu poštovních služeb Společenství. [70] Tento dokument byl vydán v roce 1992 a byla v něm Evropskou komisí vyjádřena nutnost stanovení společných pravidel pro rozvoj poštovních služeb v EU a zlepšení kvality poštovních služeb. Zelená kniha se stala základem pro vypracování první poštovní směrnice 97/67/EC. Následně byly vypracovány další dvě poštovní směrnice: 2002/39/EC a 2008/6/EC. [2, 109] První poštovní směrnice 97/67/EC Dne 15. prosince 1997 došlo ke schválení Směrnice 97/67/EC Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality poštovní služby. [46] Hlavním cílem této směrnice bylo vybudování jednotného evropského trhu poštovních služeb. Směrnice určuje společná pravidla týkající se poskytování univerzálních poštovních služeb v rámci EU, harmonizaci technických norem, klade důraz na redukci poštovních monopolů v jednotlivých zemích EU. Směrnice se dále zabývá vytvořením nezávislých regulačních úřadů v jednotlivých zemích EU. [109] Ve směrnici 97/67/EC je také zakomponováno zúžení poštovního monopolu pouze na poštovní služby s hmotností do 350 g a s cenou nižší než pětinásobek ceny listovní zásilky prvního hmotnostního stupně. [3, 97] Ve stejný den, tedy dne 15. prosince 1997, došlo i ke schválení Vyhlášky č. 98/C 39/02 Evropské komise o uplatňování pravidel konkurence na poštovním trhu a hodnocení některých státních opatření týkajících se poštovního sektoru. Tato Vyhláška apeluje na nutnost vytvoření konkurenčního prostředí v poštovním sektoru. Podle Vyhlášky členské země nemají podporovat udělování výhradních práv některým poskytovatelům poštovních služeb, a tímto je zvýhodňovat před ostatními poskytovateli. Vyhláška zakazuje, aby stát poštovním operátorům pomáhal, protože pomoc státu poštovním operátorům ústí v nekalou konkurenci. Důležité je, že vyhláška je fakultativní povahy, tedy členské země nemají povinnost ji plně dodržovat. Vyhláška ovšem vyvíjí důrazný tlak na liberalizaci poštovních služeb, která je obsažena v poštovní směrnici 97/67/EC. [109, 46]
Teoretická východiska
21
Druhá poštovní směrnice 2002/39/EC Druhá poštovní směrnice 2002/39/EC Evropského parlamentu a Rady novelizuje první poštovní směrnici 97/67/EC a byla schválena dne 10. června 2002. Tato poštovní směrnice se zabývá časovým harmonogramem postupného otevírání trhu s listovními zásilkami konkurenci. Směrnice stanovila jako předpokládaný rok úplné liberalizace poštovního sektoru rok 2009. Ve směrnici je také zdůrazněno, že je žádoucí, aby poskytovatelé univerzálních poštovních služeb jednotlivých zemí EU měli dostatek času na restrukturalizaci a modernizaci, jež jsou nutné pro podnikání v tržních podmínkách. Členské státy jsou také povinny přizpůsobit svou právní úpravu liberalizaci. [109, 61] Směrnice 2002/39/EC pokračuje v zužování poštovního monopolu započatém ve směrnici 97/67/EC. Ve směrnici 2002/39/EC jsou stanoveny nové hmotnostní a cenové limity, které určují poštovní služby, které jsou vyhrazené pouze poskytovatelům univerzálních poštovních služeb v jednotlivých zemích EU. Ve směrnici byl od 1. ledna 2003 snížen hmotnostní limit na 100 gramů, od 1. ledna 2006 byl hmotnostní limit dále snížen pouze na 50 gramů. Od roku 2003 tedy měli poskytovatelé univerzální poštovní služby v jednotlivých zemích EU monopol na zásilky do 100 gramů, od roku 2006 jim byl monopol snížen již pouze na zásilky do 50 gramů. [109, 61] Tato liberalizační směrnice také reaguje na jedno z hlavních rizik liberalizace poštovního trhu, zabývá se totiž otázkou zaměstnanosti v poštovním sektoru. Konstatuje, že otevření poštovního trhu konkurenci bude vést k tlaku na zvyšování efektivnosti jednotlivých národních poštovních operátorů, v důsledku čehož by mohlo dojít ke snížení úrovně zaměstnanosti u těchto národních poštovních operátorů. Směrnice ale v zápětí dodává, že pokles zaměstnanosti bude následně vyrovnán růstem zaměstnanosti u nově příchozích alternativních poštovních operátorů na trh. [109, 61] Třetí poštovní směrnice 2008/6/EC Třetí poštovní směrnice 2008/6/EC Evropského parlamentu a Rady byla schválena dne 20. února 2008. [62] Součástí této směrnice je mnoho důležitých změn, které souvisejí s dokončením plně liberalizovaného poštovního trhu v rámci Evropské unie. Byly zde stanoveny dva nejzazší termíny pro otevření poštovních trhů zvlášť pro skupinu zemí, která vstoupila do Evropské unie před rokem 2004, a zvlášť pro skupinu zemí, která vstoupila do Evropské unie v roce 2004 a později. Pro země se vstupem do EU před rokem 2004 byl stanoven nejzazší termín otevření poštovního trhu konkurenci k 1. lednu 2011. Pro země, které vstoupily do EU v roce 2004 a později, byl potom nejzazší termín úplného otevření poštovního trhu konkurenci stanoven na 1. leden 2013, jednalo se o 11 zemí včetně České republiky. Členské státy měly opět povinnost tuto směrnici implementovat do své národní legislativy. [109] V této třetí liberalizační směrnici je velký prostor věnován otázce zajištění univerzální poštovní služby na liberalizovaném poštovním trhu a také jednotlivým možnostem jejího financování. [58] Jsou zde uvedeny tři možnosti financování univerzální poštovní služby: veřejné zakázky, kompenzace z veřejných
22
Teoretická východiska
zdrojů a kompenzační fond. Jednotlivé členské země mají právo volby rozhodnutí, které konkrétní poštovní služby budou spadat pod univerzální poštovní služby. Jednotlivé země EU mohou také samostatně rozhodovat o způsobu financování univerzální poštovní služby. [109] Těmito třemi liberalizačními poštovními směrnicemi bylo z právního hlediska vybudování jednotného vnitřního trhu poštovních služeb Evropské unie dosaženo. [63] Nyní zjistíme, jaké má Evropská unie cíle v oblasti evropského trhu poštovních služeb. Cíle politiky Evropské unie v oblasti poštovních služeb Význam poštovních služeb byl potvrzen Evropskou Unií již v roce 1957, a to konkrétně v Římské smlouvě. V této smlouvě byly definovány strategické cíle Evropské unie, mezi nimi i sociální a územní soudržnost. Součástí sociální a územní soudržnosti jsou zmiňované poštovní služby. Od této doby tvoří poštovní služby významný pilíř politiky Evropské unie. [1] Oblast poštovních služeb je řazena mezi prioritní činnosti Evropské unie. [73] Poštovní služby mají velký význam pro všechny obyvatele EU, a jsou považovány za služby obecného hospodářského zájmu. [69] Hlavním cílem politiky EU v oblasti poštovních služeb je vytvoření fungujícího jednotného vnitřního trhu poštovních služeb. [4] Evropská unie chce prostřednictvím jednotného konkurenčního poštovního trhu zabezpečit podnikům i jednotlivým spotřebitelům na území EU efektivní, spolehlivé, vysoce kvalitní (vnitrostátní i přeshraniční) poštovní služby za přijatelné ceny. [73, 59] Výsledkem celého procesu by měla být konkurenceschopnější evropská ekonomika. [65] Cílem politiky EU v oblasti poštovních služeb je dosáhnout podobných úspěchů z liberalizace poštovního trhu jako z liberalizace v oblasti telekomunikací či letecké dopravy. [65] Na těchto trzích, které se otevřely hospodářské soutěži jako první, došlo k výraznému poklesu průměrných cen. Podobný výsledek Evropská unie očekává i na trhu poštovních služeb. [2, 60] 3.2.2
Průběh liberalizace poštovních trhů v zemích EU
Liberalizace poštovních trhů s sebou přinesla řadu změn v poštovních odvětvích jednotlivých zemí EU. V zemích Evropské unie v posledních desetiletích docházelo vlivem liberalizace k privatizaci jednotlivých národních poštovních operátorů. Jednotliví národní poštovní operátoři byli transformováni v obchodní podniky. [2] Jako první země v Evropské unii liberalizovalo svůj poštovní trh Švédsko v roce 1993. [111] Druhou zemí, která úplně otevřela svůj poštovní trh konkurenci, bylo Finsko. Finsko otevřelo svůj poštovní trh konkurenci v roce 1994. [116] V roce 2006 liberalizovala svůj poštovní trh Velká Británie. [117] V lednu roku 2008 došlo k úplnému otevření německého poštovního trhu konkurenci. [63] Dne 1. dubna 2009 liberalizovalo svůj poštovní trh Nizozemí. V roce 2009 došlo k liberalizaci poštovního trhu také v Estonsku. [117] Dříve, než požadovala
Teoretická východiska
23
Evropská unie ve svých směrnicích, otevřelo svoje poštovní trhy tedy těchto šest zemí: Švédsko, Finsko, Velká Británie, Německo, Nizozemí a Estonsko. Většina zemí, které vstoupily do EU před rokem 2004, liberalizovaly svoje poštovní trhy dne 1. 1. 2011. Jednalo se o tyto země: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko. Většina zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 či později, liberalizovaly svoje poštovní trhy k 1. 1. 2013. Těmito zeměmi byly: Česká republika, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Kypr, Malta, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko. [66] Tento časový harmonogram otevírání poštovních trhů konkurenci stanovila Evropská unie ve své poštovní směrnici. Na obrázku níže je přehledně zobrazeno, ve kterých letech probíhala liberalizace poštovních trhů zemí EU. Tab. 2
Roky liberalizace poštovních trhů v jednotlivých zemích Rok liberalizace
Země
1993
Švédsko
1994
Finsko
2006
Velká Británie
2008
Německo
2009
Nizozemí, Estonsko
2011 2013
Většina zemí, které vstoupily do EU před rokem 2004 Většina zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a později (ČR)
Zdroj: vlastní zpracování
Odstranění monopolních výhrad národních poštovních operátorů v jednotlivých zemích EU znamenalo pouze první krok v procesu liberalizace evropského poštovního trhu. Dalším neméně důležitým krokem bylo zajistit, aby národní poštovní operátoři v jednotlivých zemích nezneužívali svého dominantního postavení díky přetrvávajícímu vysokému tržnímu podílu či z důvodu, že vlastní nebo kontrolují poštovní infrastrukturu v dané zemi. Prostředky proti zneužívání dominantního postavení jednotlivých národních poštovních operátorů jsou například: přijímání regulačních požadavků či uplatňování pravidel hospodářské soutěže. Zneužíváním dominantního postavení se zabývá i Smlouva o Evropském společenství. [3]
24
3.2.3
Teoretická východiska
Regulace evropského trhu poštovních služeb
Povinnost jednotlivých zemí poskytovat svým občanům univerzální poštovní služby je základním kamenem regulační politiky v odvětví poštovních služeb. Poskytování univerzální služby je hlavním argumentem pro obhajování určité zbytkové regulace na otevřeném poštovním trhu. Regulovány jsou tedy univerzální poštovní služby. [1] V rámci regulace evropského poštovního trhu se postupně budeme zabývat těmito organizacemi: Světovou poštovní unií (UPU), Skupinou evropských regulačních orgánů pro poštovní služby (ERGP), Konferencí evropských správ pošt a telekomunikací (CEPT), Evropským výborem pro regulaci poštovního sektoru (CERP) a národními regulačními orgány. UPU Světová poštovní unie vznikla v roce 1874 na základě Bernské úmluvy a má za úkol dohlížet na mezinárodní regulaci poštovních služeb. [102] Jedná se o druhou nejstarší mezinárodní světovou organizaci a sídlí ve Švýcarsku, v Bernu. [115] Od roku 1948 je Světová poštovní unie odborným orgánem OSN. UPU je tvořena 192 členy a zajišťuje spolupráci mezi poštovními operátory jednotlivých zemí. [113] Jestliže se vyskytne potřeba, může UPU poskytnout poradenství či technickou pomoc konkrétní zemi. Jejím hlavním cílem je podporování a rozvoj komunikace mezi svými členy. Světová poštovní unie organizuje regulační kongresy, kde mají jednotlivé členské země možnost podělit se o svoje zkušenosti, týkající se regulace poštovního odvětví, s ostatními účastníky kongresu. [112] Hlavními činnostmi Světové poštovní unie je podpora celosvětové poštovní služby a zvyšování kvality poštovních služeb. [40] Světovou poštovní unii tvoří čtyři orgány: Světový poštovní kongres, Administrativní rada, Poštovní provozní rada a Mezinárodní úřad. Světový poštovní kongres je řídícím orgánem UPU, zasedá jednou za pět let, a zabývá se strategickými otázkami poštovnictví a stanovuje program Unie. Druhý orgán UPU, Administrativní rada, se zabývá univerzální poštovní službou a je kompetentní řešit naléhavé záležitosti týkající se poštovnictví. Třetí orgán UPU, Poštovní provozní rada, působí jako poradní orgán pro poštovní služby, provádí technické studie a řídí výměnu informací všeho druhu. Má zejména pravomoc řešit významné otázky, jako jsou poplatky, terminální výdaje, tranzitní poplatky, letecké přepravní sazby aj. [7] Poslední orgán UPU, Mezinárodní úřad, působí jako sekretariát UPU. [3]
Teoretická východiska
25
ERGP Skupina evropských regulačních orgánů pro poštovní služby byla založena dne 10. srpna 2010. Členové ERGP jsou jednotlivé země Evropské unie. ERGP slouží jako fórum pro úvahy či diskuzi a poskytuje rady Komisi týkající se oblasti poštovních služeb. Současně ERGP usiluje o usnadnění spolupráce mezi národními regulačními orgány jednotlivých členských zemí a také o spolupráci mezi národními regulačními orgány a Komisí. Cílem ERGP je dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb a také jednotné dodržování směrnic o poštovních službách v jednotlivých zemích EU. [57] CEPT Konference evropských správ pošt a telekomunikací byla založena v roce 1959. Zakládajících zemí bylo 19. V roce 2013 má CEPT 48 členů. Základním cílem CEPTu je posílit vztahy mezi svými členy, podporovat spolupráci a přispívat k vytvoření dynamického trhu v oblasti evropských pošt a elektronických komunikací. [9] CERP CERP byl založen v roce 1992 a je součástí CEPTu. CERP má za úkol koordinovat činnost jednotlivých národních poštovních regulačních úřadů. CERP se zabývá vzájemnou výměnou zkušeností jednotlivých členských zemí o metodice regulace a budováním jednotné evropské politiky v rámci poštovních služeb. [10] Národní regulační orgány v jednotlivých zemích Velmi důležitými subjekty v oblasti regulace evropského poštovního trhu jsou nezávislé národní regulační orgány v jednotlivých zemích. Každá členská země EU má povinnost určit jednoho či více národních regulačních orgánů. Tyto regulační orgány musí být právně odděleny od provozovatelů poštovních služeb a musí být na nich nezávislé. [63] Úloha národních regulačních orgánů na liberalizovaném evropském poštovním trhu představuje důležitý nástroj, který ovlivňuje, zda otevřený poštovní trh bude prosperovat či ne. V raných fázích liberalizace, kdy dosavadní národní poštovní operátoři ještě disponují významnou tržní silou, regulátor trhu v dané zemi většinou využívá k přezkoumání poštovních sazeb regulaci ex ante. Regulace ex ante znamená, že poskytovatel univerzální poštovní služby je povinen mít jakoukoliv změnu ceny schválenou od regulátora daného poštovního trhu. Postupem času, čím více se stává daný poštovní sektor konkurenceschopnějším, regulátoři v dané zemi využívají regulaci ex post. [1] Jedná se o regulaci, při které poskytovatel univerzální poštovní služby může libovolně měnit ceny poštovních produktů, regulátor daného poštovního trhu pouze kontroluje, zda ceny poštovních služeb nejsou v rozporu s normami. [5]
26
3.2.4
Teoretická východiska
Bariéry vstupu konkurentů na poštovní trh
Přestože evropský poštovní trh je od roku 2013 z právního hlediska zcela otevřený konkurenci, národní poštovní operátoři v jednotlivých zemích jsou často ve výhodě oproti alternativním poštovním operátorům vstupujícím na trh. Tyto výhody národních poštovních operátorů představují následně bariéry pro nově vstupující konkurenty na trh. Díky bariérám, které jsou na vstupu do poštovního odvětví, konkurenti nejsou motivováni vstupovat na poštovní trh, což brání rozvoji konkurence na daném poštovním trhu. V následujícím textu budou uvedeny nejčastější bariéry vstupu na trh. Některé uvedené bariéry mají významný vliv na potenciální vstupující konkurenty na trh, jiné jsou relativně méně významné. Osvobození od daně z přidané hodnoty Národní poštovní operátoři v jednotlivých zemích EU jsou zvýhodňováni oproti svým konkurentům, jelikož při poskytování univerzální poštovní služby nemusí platit DPH. Osvobození od DPH u univerzálních poštovních služeb vychází z evropské legislativy, kdy cílem je zajistit dostupnost univerzální poštovní služby na celém území daného státu, včetně ztrátových oblastí. [77] Národní poštovní operátoři si tak mohou dovolit nabídnout zákazníkům za stejný poštovní produkt nižší cenu než konkurenti. Konkurenti jsou povinni k ceně svých nabízených poštovních produktů připočítávat DPH. Národní poštovní operátoři jsou tedy oblíbení především u svých zákazníků – neplátců DPH. Výsledkem této výhody poskytovatelů univerzální poštovní služby je, že vzniká poměrně výrazná bariéra pro vstup nových konkurentů na poštovní trh a může být ohrožen rozvoj konkurence na daném poštovním trhu. [51] Ve většině zemí EU jsou univerzální poštovní služby osvobozeny od DPH, pouze v zemích jako Švédsko, Norsko či Island není univerzální poštovní služba osvobozena od DPH. [67] Přístup třetích stran Tradiční národní poštovní operátoři v jednotlivých zemích mají většinou již vybudovanou poštovní síť a tato vybudovaná poštovní síť dominantního národního poštovního operátora je velmi atraktivní pro ostatní konkurenty na trhu poštovních služeb. V řadě studií bylo prokázáno, že tyto zavedené poštovní sítě vykazují významné úspory z rozsahu. Z ekonomického hlediska by poštovní činnost, která vykazuje úspory z rozsahu, měla být sdílena s konkurencí. [4] Tato skutečnost je právně zakomponována do třetí poštovní směrnice. Poskytovatelé univerzálních poštovních služeb musí dle třetí poštovní směrnice článku 11a za úplatu umožnit nediskriminační a transparentní přístup konkurentům do své poštovní infrastruktury v případě, že je to nezbytné z důvodu ochrany zájmů spotřebitelů či na podporu hospodářské soutěže na poštovním trhu dané země. Do základních elementů poštovní infrastruktury patří například: databáze poštovních směrovacích čísel, doručovací adresy, schránky. Realitou ale je, že v některých zemích konkurenti stále nemají rovný přístup k poštovní infrastruktuře národního poštovního operátora (např. Kypr, Polsko, Švýcarsko), což působí jako bariéra pro nově vstupující konkurenty na trh. Orgány pro ochranu hos-
Teoretická východiska
27
podářské soutěže v daných zemích potom mají důležitou roli při zajišťování přístupu k poštovní síti těchto subjektů. [67] Možnost přístupu do poštovní infrastruktury národního operátora má velký vliv na rozvoj konkurence na daném poštovním trhu. [2] Utopené náklady investic Alternativní poštovní operátoři při vstupu na poštovní trh musí provést významné investice, které jsou ovšem v případě odchodu z tohoto odvětví nepoužitelné. Jedná se o vybudování poštovní sítě, nákup třídících strojů a dalšího vybavení. Tyto investice znamenají pro nově vstupující poštovní operátory na poštovní trh významnou bariéru, nicméně tato bariéra je zčásti snížena skutečností, že národní poštovní operátoři v jednotlivých zemích mají povinnost zabezpečit konkurentům za úplatu přístup do své poštovní infrastruktury. Vstupující poštovní operátor na trh proto nemusí vynakládat velký objem finančních prostředků na vybudování vlastní poštovní sítě. [4] Postavení národního poštovního operátora jako tradičního poskytovatele poštovních služeb I v poštovním odvětví platí, že zákazníci často preferují tradiční poskytovatele služeb, tedy jednotlivé národní poštovní operátory. [1] V případě, že jsou zákazníci se službami národního poštovního operátora spokojeni, nemají důvod přecházet ke konkurenčním poštovním operátorům, což je nepříznivé právě pro nově vstupující poštovní operátory na trh. Řada zákazníků je také velmi konzervativní a neradi přecházejí k jiným poštovním operátorům. Bylo ale zjištěno, že v roce 2010 bylo se službami národních poštovních operátorů spokojeno pouze méně než tři čtvrtiny obyvatel Evropské unie. [4] Nespokojenost s národními poštovními operátory vytváří prostor pro vstup alternativních poštovních operátorů a vytvoření soutěže na poštovním trhu. V řadě zemí EU tedy tato bariéra nepředstavuje nepřekonatelné omezení rozvoje konkurence na trhu. Požadavky na rozsah nebo kvalitu produktů Velcí zákazníci většinou preferují takové provozovatele poštovních služeb, kteří jim jsou schopni nabídnout široké portfolio poštovních služeb, včetně služeb s přidanou hodnotou. Tito zákazníci chtějí spolupracovat pouze s jedním poskytovatelem poštovních služeb při distribuci různých druhů poštovních zásilek. Menší poskytovatelé poštovních služeb, kteří jsou schopni nabízet pouze omezené portfolio služeb, nejsou tedy tak často velkými zákazníky vyhledáváni a vytváří se bariéra vstupu konkurentů na poštovní trh. Existují ale i zákazníci, kteří využívají služeb několika poštovních operátorů paralelně, což snižuje tuto bariéru. [4] Udělování poštovních licencí Každá země EU si může libovolně určit podmínky, za kterých bude udělovat oprávnění či licence k poskytování poštovních služeb. Společně s udělením licence k poskytování univerzální poštovní služby může být danému poštovnímu
28
Teoretická východiska
operátorovi udělena povinnost podílet se finančním příspěvkem na kompenzačním fondu. Jednotlivé země EU si také mohou určit počet licencí, které budou udělovat. V případě nerovně nastavených či striktních podmínek pro získání licence může dojít k narušení hospodářské soutěže na daném poštovním trhu. Jako příklad můžeme uvést zemi – Finsko. Přestože se finský poštovní trh otevřel plně konkurenci již v roce 1991, doposud se příliš konkurence na poštovním trhu nerozvinula. Mezi důvody nerozvinutí se konkurence na finském trhu patří mimo jiné výše zmiňované příliš tvrdé podmínky pro získání licence, tedy neúměrně vysoké požadavky na kvalitu poštovních služeb či tzv. daň univerzální služby. Daň univerzální služby byli povinni konkurenti platit, jestliže měli zájem doručovat poštovní zásilky i do venkovských oblastí. [86] Úspory z rozsahu Dle ekonomické teorie úspory z rozsahu znamenají, že v případě rostoucího objemu produkce se snižují náklady na jednotku produkce. Majetek daného poštovního operátora je s rostoucím objemem výroby využíván efektivněji. Každá vyrobená jednotka produkce zvyšuje celkové náklady méně než jednotka předchozí. Jelikož alternativní poštovní operátoři nemusí poskytovat univerzální poštovní službu, disponují nižším rozsahem služeb, a proto dosahují nižších úspor z rozsahu oproti národním poštovním operátorům, kteří poskytují univerzální poštovní služby na celém území ČR. [86]
3.3 Liberalizace trhu poštovních služeb v České republice V této podkapitole se budeme zabývat nejdříve právní úpravou českého poštovního trhu. Následně budeme sledovat průběh liberalizace poštovního trhu v ČR a nakonec se zaměříme na regulaci českého poštovního trhu, především tedy na subjekt, který regulaci poštovního trhu v ČR vykonává – Český telekomunikační úřad. 3.3.1
Právní úprava českého poštovního trhu
V rámci právní úpravy českého poštovního trhu se budeme zabývat legislativou, která upravuje sektor poštovních služeb v ČR, tedy jednotlivými zákony, které souvisí s poštovními službami. Také se budeme zabývat cíly české politiky v oblasti poštovních služeb. Zákon č. 222/1946 Sb., o poště Český poštovní trh byl upravován až do roku 2000 zákonem č. 222/1946 Sb., o poště. Jelikož bylo potřebné přebudování poštovního sektoru na principech tržní ekonomiky a také bylo nutné dosáhnout harmonizace české právní úpravy s úpravou poštovního sektoru v rámci Evropské unie, začal být zákon č. 222/1946 Sb. značně nevyhovující. [109]
Teoretická východiska
29
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách V roce 2000 nahradil zákon č. 222/1946 Sb., o poště nový zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů. Tento zákon se stal účinným dne 1. července 2000 a stanovuje podmínky pro poskytování poštovních služeb, dále určuje práva a povinnosti při poskytování poštovních služeb. Také určuje zvláštní práva a zvláštní povinnosti provozovatelů poštovních služeb, kteří mají povinnost poskytování univerzálních poštovních služeb.[109] Zákon č. 29/2000 byl několikrát novelizován, nejdůležitější změny byly obsaženy v zákoně č. 95/2005 Sb., o poštovních službách. Zákon č. 95/2005 Sb., o poštovních službách Prostřednictvím tohoto zákona došlo ke změně v subjektu regulátora poštovních služeb – a to z Ministerstva informatiky na Český telekomunikační úřad. Tímto zákonem se regulátor poštovního trhu stal nezávislým subjektem, což byl jeden z požadavků Evropské komise. Mezi důležité právní normy v sektoru poštovních služeb je řazeno také nařízení vlády č. 100/2005 Sb. Díky tomuto nařízení se provozování poštovních služeb stalo volnou živností (do roku 2005 bylo provozování poštovních služeb považováno za živnost vázanou). [109] Zákon č. 212/2013 Sb. V roce 2013 nahradil zákon č. 29/2000 Sb. o poštovních službách a o změně některých zákonů nový zákon č. 212/2012 Sb. Tento zákon se stal účinným dne 1. ledna 2013. Touto novelou byla do českého právního řádu transponována třetí poštovní směrnice. Cílem novely je dokončit liberalizaci českého poštovního trhu. [96] V této novele poštovního zákona jsou obsaženy důležité změny. Nově je zde definován trh poštovních služeb, je určeno, které služby spadají do zákona o poštovních službách. V souvislosti s tímto byla nově definována poštovní služba a také základní poštovní služba. V sektoru poštovních služeb může podnikat jak fyzická, tak právnická osoba, v případě, že splňuje obecné podmínky pro podnikání stanovené zákonem. Poskytovatelé poštovních služeb jsou povinni oznámit svůj záměr podnikat v oblasti poštovních služeb předem Českému telekomunikačnímu úřadu. [98] Každý poskytovatel poštovních služeb je povinen se registrovat u Českého telekomunikačního úřadu. [42] V novele je také obsaženo, že vláda může na návrh Českého telekomunikačního úřadu stanovit minimální počet poštovních provozoven či docházkovou vzdálenost k poštám. [99] Další důležitá změna se týká přístupu k prvkům poštovní infrastruktury. Ze zákona má tedy držitel poštovní licence povinnost za úplatu sdílet některé služby a prvky jeho poštovní infrastruktury s ostatními poskytovateli poštovních služeb. Cílem je rozvoj konkurence a zvýšení kvality poštovních služeb. V zákoně je udělena České poště poštovní licence do roku 2017, což ukládá České poště povinnost poskytovat základní poštovní služby. Prostřednictvím udělení této poštovní licence má Česká pošta povinnost nadále poskytovat občanům ČR základní poštovní služby, ale nevzniká jí tímto krokem
30
Teoretická východiska
žádný nový monopol. Po roce 2017 bude na funkci poskytovatele univerzální poštovní služby vyhlášeno výběrové řízení. [98] Nyní se zaměříme na cíle české politiky v oblasti poštovních služeb. Cíle české politiky v oblasti poštovních služeb Hlavním cílem v oblasti poštovních služeb je trvalé poskytování kvalitních poštovních služeb na celém území České republiky za dostupné ceny pro všechny její obyvatele. Dílčím cílem je zajistit pro obyvatele ČR co nejširší výběr poštovních služeb tak, aby si zákazníci mohli vybírat poštovní službu, která jim nejlépe vyhovuje. V souvislosti se členstvím v EU je dalším důležitým cílem zajistit všeobecnou dostupnost základních poštovních služeb. Česká strategie pro oblast poštovních služeb dále podporuje rozvoj konkurence na českém poštovním trhu. [95] 3.3.2
Průběh liberalizace poštovního trhu v ČR
Než začneme sledovat samotný průběh liberalizace českého poštovního trhu, bude přínosné se nejdříve krátce zaměřit na historii České pošty, jelikož právě tohoto subjektu se liberalizace českého poštovního trhu týká nejvíce. Vznik státem ovládané dopravy zpráv na našem území je spojen s vládou českého krále Ferdinanda I (rok 1526), který vybudoval první poštovní spojení, a to z Prahy do Vídně. Za krále Ferdinanda I pošta sloužila pouze pro státní správu. V rámci Československa poštovnictví podléhalo ministerstvu pošt a telegrafů. V roce 1925 vznikl státní podnik Československá pošta. Československá pošta dosahovala příznivých hospodářských výsledků. Zlom v pozitivním vývoji Československé pošty nastal se začátkem celosvětové hospodářské krize. Nicméně hospodářskou krizi Československá pošta překonala. V období okupace poštovní správa výrazně závisela na protektorátní správě a na říšském ministerstvu pošt. V květnu roku 1945, když skončila okupace, došlo ke znovuobnovení ministerstva pošt a současně byl vyhlášen Zákon o poště. Ve stejném roce byl obnoven státní podnik Československá pošta. Po nástupu komunistického režimu se poštovní služby nacházely na okraji zájmu a upřednostňovány byly telekomunikace a radiokomunikace. V roce 1989, kdy došlo k pádu komunistického režimu, byl rozdělen resort pošt a telekomunikací. Dnem 1. ledna 1993 vznikla Česká pošta jako státní samostatně hospodařící podnik. [22] Nyní již budeme sledovat samotný průběh liberalizace poštovního trhu v ČR. Liberalizace poštovního trhu v ČR probíhala postupně v několika etapách, a to vždy tím způsobem, že České poště byla zúžena její poštovní výhrada (monopol) pomocí cenového a hmotnostního limitu. Poprvé byl stanoven cenový a hmotnostní limit pro Českou poštu v zákoně č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů. Tento hmotnostní a cenový limit byl stanoven pro listovní zásilky do hmotnosti 350 gramů a do ceny nepřesahující 27 Kč. Česká pošta tedy od roku 2000 držela monopol pouze na listovní zásilky do hmotnosti 350 g s cenou nejvýše do 27 Kč. Od 1. května 2004 se ještě více snížil
Teoretická východiska
31
hmotnostní a cenový limit, a to na 100 gramů a 19 Kč. Od roku 2004 tedy měla Česká pošta monopol pouze na poštovní produkty do hmotnosti 100 gramů a současně do ceny 19 Kč. Dnem 1. ledna 2006 došlo k dalšímu snížení hmotnostního a cenového limitu na 50 gramů a 18 Kč. Od roku 2006 tedy Česká pošta měla poštovní výhradu (monopol) již pouze na poštovní produkty nepřesahující hmotnost 50 gramů a cenu 18 Kč. [109] Od 1. ledna 2013 již provozovatel univerzální poštovní služby - Česká pošta nemá žádnou poštovní výhradu, protože je v České republice plně liberalizovaný konkurenční poštovní trh. 3.3.3
Regulace českého poštovního trhu
Na českém trhu poštovních služeb jsou regulovány pouze ceny základních poštovních služeb. Ostatní poštovní služby, které nejsou základními poštovními službami, regulaci nepodléhají. Podmínky poskytování ostatních poštovních služeb určují sami poskytovatelé těchto služeb. [5] Regulace cen základních poštovních služeb se odvíjí od tradičního chápání poštovních služeb jako služeb sociálního charakteru. [12] Proto nelze při určování cen základních poštovních služeb uplatňovat kritérium maximalizace zisku. [5] Hlavním cílem regulace cen na plně liberalizovaném poštovním trhu je podpora rozvoje rovných konkurenčních podmínek pro soutěžitele na tomto trhu. [41] Důsledkem regulace je následně zvyšování kvality poštovních služeb. Prostřednictvím regulace cen poštovních služeb se zamezuje držiteli poštovní licence uplatňování nadměrně vysokých cen poštovních služeb. [5] Regulátorem v podmínkách plně liberalizovaného českého poštovního trhu je Český telekomunikační úřad, dále potom Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Český telekomunikační úřad Český telekomunikační úřad byl zřízen prostřednictvím zákona č. 127/2005 Sb. dne 1. května 2005 za účelem regulace a určování podmínek pro podnikání v oblastech poštovních služeb a elektronických komunikací. [47] Český telekomunikační úřad na základě Zákona o poštovních službách dbá o ochranu uživatelů trhu poštovních služeb, zajišťuje vysokou úroveň ochrany spotřebitelů. Mezi jeho další činnosti patří evidování provozovatelů poštovních služeb, zpracovává analýzy, které se týkají všeobecné dostupnosti základních poštovních služeb. Dále Český telekomunikační úřad přehodnocuje nutnost ukládání povinnosti poskytovat a zajišťovat základní poštovní služby a také uděluje poštovní licence. Český telekomunikační úřad také kontroluje, zda provozovatelé poštovních služeb plní svoje povinnosti. [43] Mezi další činnosti, které vykonává ČTÚ, patří rozhodování ve sporech o možnosti přístupu k poštovní infrastruktuře. ČTÚ také kooperuje s orgány Evropské unie a také s jednotlivými národními regulačními orgány zemí EU. V neposlední řadě ČTÚ zabezpečuje sběr statistických dat. Při zjišťování úrovně poskytování základních poštovních služeb zkoumá, zda je zajištěna všeobecná dostupnost základních služeb na celém území České republiky. [43] Každý rok sestavuje zprávu o plnění povinností držitele poštovní licence. Tato povinnost
32
Teoretická východiska
vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služeb. [44] Ze zákona o poštovních službách má ČTÚ povinnost sledovat a hodnotit vývoj cen základních poštovních služeb. ČTÚ hodnotí vývoj cen základních poštovních služeb vzhledem ke spotřebitelským cenám, inflaci a průměrné mzdě v České republice. Jestliže jsou ceny v rozporu s výše uvedeným, ČTÚ použije cenovou regulaci prostřednictvím rozhodnutí o ceně dle správního řádu. [5] Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad pro ochranu hospodářské soutěže spolupracuje s Českým telekomunikačním úřadem. Spolupráce probíhá způsobem, že si tyto orgány mezi sebou předávají podněty k šetření, či si předávají potřebné informace. ÚOHS provádí dozor nad fungováním hospodářské soutěže na poštovním trhu. Sleduje také, zda na poštovním trhu nedochází k diskriminaci a v případě potřeby zasahuje. [4] 3.3.4
Možné ekonomické poštovních služeb
přínosy
a
negativa
liberalizace
Nyní se zaměříme na přínosy a negativa, která jsou v souvislosti s liberalizací poštovních služeb nejčastěji zmiňována. Mezi ekonomické přínosy liberalizace poštovních služeb patří: snížení cen poštovních produktů, dále zvýšení nabídky a kvality poskytovaných poštovních služeb. Vnímanými riziky, spojenými s liberalizací poštovních služeb, potom jsou: výrazné snížení zaměstnanosti u národního poštovního operátora (snížení zaměstnanosti v poštovním sektoru), snížení počtu poštovních poboček v zemi a problémy v oblasti zajišťování a financování univerzální poštovní služby. [110] Snížení cen poštovních produktů Od liberalizace trhu poštovních služeb se očekává, že v důsledku konkurenčního boje mezi jednotlivými poštovními operátory dojde ke snížení cen poštovních produktů. Zisková přirážka k poštovním produktům u jednotlivých operátorů by se měla vlivem konkurenčního prostředí snížit a cena by se měla přiblížit nákladům na daný poštovní produkt. Z tohoto vývoje cen by měli prospěch především zákazníci. [78] Zvýšení nabídky poštovních služeb Je zřejmé, že pokud si národní poštovní operátor, v případě českého poštovního trhu tedy Česká pošta, chce po liberalizaci udržet svůj tržní podíl, musí zvyšovat nabídku svých poštovních služeb tak, aby co nejlépe vyhovovala potřebám zákazníků. Můžeme tedy předpokládat, že v důsledku liberalizace dojde ke zvýšení nabídky poštovních služeb. [110]
Teoretická východiska
33
Zvýšení kvality poštovních služeb Mezi další zmiňovaný přínos liberalizace poštovního trhu patří zvýšení kvality poštovních služeb. Je tu předpoklad, že jestliže chce národní poštovní operátor, tedy Česká pošta, obstát v konkurenčním boji a neztratit své zákazníky, musí zvýšit kvalitu poskytovaných služeb – jednak tedy zvýšit rychlost poskytovaných služeb, ale také je důležité zlepšit vztah ke svým zákazníkům. [78] Snížení zaměstnanosti u národního poštovního operátora Významným rizikem spojeným s liberalizací trhu poštovních služeb je obava občanů z masivního propouštění zaměstnanců u národních poštovních operátorů v jednotlivých zemích EU, v případě českého poštovního trhu tedy u České pošty. Tato obava vychází z předpokladu, že pokud si chce Česká pošta v otevřeném konkurenčním prostředí udržet svůj tržní podíl, musí provést restrukturalizaci a v důsledku toho propustit nadbytečné či neefektivní zaměstnance. Toto potenciální riziko je částečně snižováno faktem, že díky liberalizaci na trh poštovních služeb vstoupí noví poštovní operátoři, kteří mohou propouštění zaměstnanců u České pošty částečně kompenzovat. [110] Snížení počtu poštovních poboček Dalším potenciálním rizikem souvisejícím s liberalizací poštovních služeb je obava z významného snižování počtu poštovních poboček v zemi. Toto riziko je silně navázáno na propouštění zaměstnanců v poštovním sektoru. [110] Zajišťování a financování univerzální poštovní služby Jedno z nejčastěji uváděných rizik spojených s liberalizací trhu poštovních služeb je problematika zajišťování a financování univerzální poštovní služby. Před liberalizací poštovního trhu měli národní poštovní operátoři v jednotlivých zemích povinnost poskytovat univerzální poštovní službu a jako kompenzaci za to jim byla udělena poštovní výhrada (monopol). Například Česká pošta před rokem 2013, tedy před liberalizací, měla poštovní výhradu na listovní zásilky do hmotnosti 50 gramů a ceny 18 Kč a díky tomu jí povinnost poskytovat základní poštovní služby byla touto poštovní výhradou kompenzována. Spolu s liberalizací ale Česká pošta svoji poštovní výhradu ztratila, ale zajišťovat základní poštovní služby na celém území ČR musí stále stejně jako před liberalizací. [78] Po liberalizaci, tedy v již tržním prostředí, je nutné ve všech členských zemích EU řešit otázku, který subjekt bude poskytovat univerzální poštovní službu. [3] V České republice má povinnost poskytovat základní poštovní služby až do roku 2017 Česká pošta. Poskytování základní poštovní služby je finančně náročné, protože základní poštovní služby musí být dostupné na celém území České republiky, tedy i na řídce osídlených vesnicích. [37] Jednotlivé země EU se také v souvislosti s liberalizací zabývají otázkou, jakým způsobem bude univerzální poštovní služba financována. V novele poštovního zákona je stanoveno, že prioritně jsou náklady České pošty spojené s poskytováním univerzální poštovní služby kryty nákladově orientovanými ce-
34
Teoretická východiska
nami poštovních produktů. Pokud by ale náklady na univerzální poštovní službu České pošty převýšily výnosy z univerzální poštovní služby (tedy České poště by vznikla ztráta), budou tyto tzv. čisté náklady financovány zvláštním kompenzačním fondem. Prostřednictvím kompenzačního fondu však podle novely poštovního zákona lze financovat pouze čisté náklady, které představují pro Českou poštu nespravedlivou zátěž. Za nespravedlivě zatěžující čisté náklady jsou považovány náklady vyšší než 1 % celkových nákladů poskytovatele univerzální poštovní služby. [38] Do tohoto kompenzačního fondu musí povinně, v případě vzniku čistých nákladů České pošty, přispívat alternativní poštovní operátoři, a to podle velikosti svého tržního podílu. [82] Je více než zřejmé, že alternativním poštovním operátorům tento způsob financování univerzální poštovní služby nevyhovuje, protože výše příspěvků by mohla dosáhnout vysokých částek, což by mohlo být pro některé alternativní poštovní operátory likvidační. [87] Hrozí tu proto obava, že se nebude moci rozvinout plně konkurenční prostředí, jestliže alternativní poštovní operátoři budou muset přispívat vysokými finančními příspěvky do kompenzačního fondu. Alternativní poštovní operátoři mají ale oproti České poště výhodu, protože nemusí poskytovat svoje služby ve ztrátových lokalitách (řídce osídlené vesnice).
Český trh poštovních služeb
35
4 Český trh poštovních služeb Kapitolou o českém trhu poštovních služeb začínáme praktickou část této diplomové práce. V rámci této kapitoly se budeme nejdříve zabývat nejvýznamnějším subjektem českého poštovního trhu – Českou poštou (podkapitola 4.1). Dále bude následovat přehled konkurentů České pošty (podkapitola 4.2). Nakonec bude zobrazeno porovnání cen vybraných poštovních produktů u jednotlivých poštovních operátorů, působících na českém poštovním trhu (podkapitola 4.3). Pro celou tuto kapitolu bude vhodné si na začátek připomenout, že postupná liberalizace poštovních služeb v České republice probíhala v několika etapách, a to v letech 2000, 2004, 2006 a 2013. V jednotlivých letech byl České poště postupně zužován její poštovní monopol. Dne 1. 1. 2013 byla liberalizace dokončena a český poštovní trh se plně otevřel konkurenci. Informace získané z této kapitoly budeme moci využít v kapitole č. 6 při předpovídání dlouhodobých důsledků liberalizace pro český poštovní trh.
4.1 Česká pošta Vzhledem ke skutečnosti, že úplná liberalizace českého poštovního trhu proběhla až k 1. 1. 2013, její důsledky pro český poštovní trh se budou projevovat až v následujících letech. Je ale zřejmé, že již na samotný průběh procesu liberalizace v České republice musela Česká pošta s.p. reagovat. U České pošty tedy budeme v jednotlivých letech sledovat vývoj zaměstnanosti, vývoj počtu poštovních poboček, vývoj kvality a nabídky poskytovaných služeb, vývoj cen vybraných poštovních produktů a vývoj ukazatelů ekonomické výkonnosti. Cílem je zjistit, jaký vliv měla dosavadní liberalizace poštovního trhu na tyto zmiňované faktory. 4.1.1
Vývoj zaměstnanosti a počtu poboček České pošty
Nejdříve budeme sledovat, jak se s ohledem na proces postupné liberalizace vyvíjela zaměstnanost u České pošty, největšího zaměstnavatele v České republice. Počet zaměstnanců 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Obr. 1 Vývoj počtu zaměstnanců u České pošty v letech 2003-2012 Zdroj: Česká pošta [33]; vlastní zpracování
36
Český trh poštovních služeb
Z obrázku č. 1 je zřejmé, že počet zaměstnanců České pošty každým rokem klesá. Za celé sledované období, tedy od roku 2003 do roku 2012, počet zaměstnanců České pošty klesl z 39 045 zaměstnanců v roce 2003 na 32 163 zaměstnanců v roce 2012. Jedná se tedy o významný pokles 6882 zaměstnanců, což představuje 18% pokles za celé sledované období. Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, začaly probíhat v zaměstnanosti u České pošty velké změny. Jelikož na úrovni Evropské unie se pracovalo na dokončení jednotného liberalizovaného evropského poštovního trhu, musela se i Česká pošta začít připravovat na úplné otevření českého poštovního trhu konkurenci. Česká pošta se musela přizpůsobovat evropské legislativě v oblasti poštovnictví, a proto v roce 2004 došlo k dalšímu zúžení poštovního monopolu České pošty. [30] Česká pošta se ve snaze obstát na otevírajícím se poštovním trhu a udržet si svoji tržní pozici alespoň na stávající úrovni, rozhodla zvýšit svoji konkurenceschopnost. Předpokladem zvýšené konkurenceschopnosti je mimo jiné i optimalizace zaměstnanosti. Cílem optimalizace zaměstnanosti bylo propustit neefektivní a nadbytečné pracovníky. Byla proto zavedena nová organizační struktura, jejímž cílem bylo určit jednotné procesy a technologie a především eliminovat zbytečnou pracovní sílu. [30] Česká pošta pochopila, že zaměstnanec s vyšším platem je více spokojený, motivovaný, pracuje efektivněji a výsledkem je spokojený zákazník, který bude dostávat kvalitní služby, a proto se bude ke službám České pošty navracet. Nutným předpokladem tohoto procesu je tedy propuštění nadbytečných pracovníků, snížení mzdových nákladů a částečné zvýšení mezd zůstávajícím zaměstnancům. Nyní se zamyslíme nad důvody, proč v některých letech Česká pošta propouštěla své zaměstnance více a v některých letech méně. Pro tento účel nám poslouží obrázek č. 2 zobrazený níže. Počet propuštěných zaměstnanců 1600 1200 800 400 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 2 Vývoj počtu propuštěných zaměstnanců u České pošty v letech 2004-2012 Zdroj: Česká pošta [33]; vlastní zpracování
Na obrázku vidíme, kolik zaměstnanců Česká pošta propustila v jednotlivých letech. Je zřejmé, že velké propouštění zaměstnanců u České pošty probíhalo především v letech 2006, 2009, 2011 a 2012.
Český trh poštovních služeb
37
V roce 2006 došlo k propuštění téměř 800 zaměstnanců České pošty. Pokles zaměstnanosti byl z velké části způsoben snahou České pošty o optimalizaci zaměstnanosti v návaznosti na událost z října roku 2005, kdy došlo ke zrušení jednoho provozně technického článku podniku. [31] Jelikož v lednu roku 2006 došlo vlivem liberalizace českého poštovního trhu k dalšímu snížení poštovní výhrady České pošty, je vysoce pravděpodobné, že Česká pošta na liberalizaci reagovala právě velkým propouštěním svých zaměstnanců během roku 2006. Další výrazný pokles zaměstnanosti u České pošty byl sledován v roce 2009, kdy přišlo o práci 1384 pracovníků. Tento pokles byl vyvolán tím, že v roce 2008 se zvýšily platy pracovníkům v poštovních službách průměrně o 14,5 %. [32] Důsledkem tohoto zvyšování mezd bylo masivní propouštění zaměstnanců v roce 2009. Je pravděpodobné, že na pokles zaměstnanosti v roce 2009 měla vliv i evropská finanční krize. Další významné poklesy zaměstnanosti České pošty nastaly v roce 2011 a 2012, kdy v roce 2011 bylo propuštěno 1172 lidí a v roce 2012 1039 zaměstnanců. Můžeme předpokládat, že toto propuštění souvisí opět se snahou České pošty o snížení mzdových nákladů a zvýšení produktivity práce. Na celkový pokles zaměstnanosti u České pošty má zajisté podstatný vliv i klesající objem listovních zásilek na poštovním trhu, tedy nahrazování tradičního způsobu komunikace elektronickým způsobem. Je ale vysoce pravděpodobné, že pozorovaný dlouhodobý pokles zaměstnanosti u České pošty ovlivnil z velké části i právě proces postupné liberalizace českého poštovního sektoru, v důsledku které Česká pošta optimalizovala počet svých zaměstnanců tak, aby zvýšila svoji konkurenceschopnost na poštovním trhu. Od vývoje zaměstnanosti u České pošty se následně úzce odvíjí vývoj počtu poštovních poboček České pošty v jednotlivých letech, což je znázorněno na obrázku níže. Počet poštovních poboček 3 500 3 400 3 300 3 200 3 100 3 000 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Obr. 3 Vývoj počtu poštovních poboček České pošty v letech 2006-2013 Zdroj: Český telekomunikační úřad [49], Universal postal union [114]; vlastní zpracování
38
Český trh poštovních služeb
Na obrázku je zobrazeno, jak se vyvíjel v letech 2006-2013 počet provozoven České pošty na území České republiky. Za celé sledované období počet poboček České pošty klesl z 3387 poboček v roce 2006 na 3227 poboček v roce 2013. Pokles tedy činí 160 poboček, což představuje pokles necelých 5 % za celé sledované období. Můžeme tedy konstatovat, že během procesu postupné liberalizace v ČR, která v tomto období let 2006-2013 probíhala, došlo k relativně nevýznamnému poklesu počtu poštovních poboček. Uzavírány byly především ztrátové poštovní pobočky. [35] Právě z důvodu rušení poštovních poboček bývá liberalizace poštovního trhu veřejností často kritizována. Nicméně pro úspěšné fungování České pošty v tržním prostředí je určitá optimalizace počtu poštovních poboček nutná. 4.1.2
Vývoj kvality poskytovaných služeb Českou poštou
U České pošty budeme dále sledovat, jak se vyvíjela kvalita jejích poskytovaných poštovních služeb. Kvalita je měřena prostřednictvím ukazatele % D+1, který udává procento doručených zásilek Českou poštu do následujícího dne po dni podání. [5] Kvalita služeb poskytovaných Českou poštou bude porovnávána s ukazateli kvality poštovních služeb, které stanovil vždy pro jednotlivé roky regulátor českého poštovního trhu – Český telekomunikační úřad (ČTÚ). skutečné % doručených zásilek D+1 Českou poštou % doručených zásilek D+1 dle stanoveného ukazatele ČTÚ 96% 94% 92% 90% 88% 86% 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 4 Vývoj kvality poskytovaných služeb u České pošty a vývoj ukazatelů kvality ČTÚ v období let 2007-2012 Zdroj: Český telekomunikační úřad [45]; vlastní zpracování
Na obrázku je znázorněno, jak se v období let 2007-2012 vyvíjela kvalita poskytovaných služeb Českou poštou. Na obrázku je dále zachycen vývoj kvalitativního ukazatele Českého telekomunikačního úřadu v jednotlivých letech. Tento ukazatel zachycuje požadované procento doručených zásilek do následujícího dne po dni podání.
Český trh poštovních služeb
39
Z obrázku je zřejmé, že od roku 2008 do roku 2010 Česká pošta dosahovala vyšší kvality poštovních služeb než bylo požadováno Českým telekomunikačním úřadem v rámci jeho stanovených ukazatelů kvality. V tomto období bylo skutečné procento doručených zásilek D+1 Českou poštou vyšší, než procento doručených zásilek do následujícího dne, které požadoval Český telekomunikační úřad. Česká pošta tedy každým rokem zvyšovala kvalitu poštovních služeb. Je pravděpodobné, že Česká pošta tak činila z důvodu reakce na postupnou liberalizaci českého poštovního trhu, která v tomto období let probíhala. Jelikož se na poštovním trhu začali objevovat konkurenti, bylo právě zvyšování kvality jednou z možných cest, jak si udržet a popřípadě i získat nové zákazníky. Dalším důvodem může být fakt, že pokud Česká pošta nedosahuje na hodnotu ukazatele stanoveného Českým telekomunikačním úřadem, může být pokutována, čemuž se samozřejmě snaží vyvarovat prostřednictvím snahy o zvyšování kvality poštovních služeb. V roce 2011 nastal mírný zhruba procentní propad v kvalitě poskytovaných služeb a Česká pošta již nedosáhla na stanovený ukazatel ČTÚ. V důsledku toho byla Česká pošta pokutována. [50] V roce 2012 Česká pošta opět zvýšila kvalitu poskytovaných služeb, ale i přesto stále nedosahovala na stanovený ukazatel ČTÚ. Můžeme konstatovat, že za celé sledované období od roku 2007 do roku 2012 se Česká pošta snažila kvalitu poskytovaných služeb zvyšovat, kromě roku 2011, kdy se kvalita poskytovaných poštovních služeb snížila. Můžeme tedy tvrdit, že postupná liberalizace poštovního trhu v ČR měla pozitivní vliv na zvyšování kvality poštovních služeb v ČR. O kvalitě poštovních služeb poskytovaných Českou poštou také významně vypovídá spokojenost (popř. nespokojenost) zákazníků s jejími službami. O spokojenosti zákazníků informuje každý rok ve své zprávě regulátor českého poštovního trhu – Český telekomunikační úřad. Jedním z významných nedostatků České pošty dle stížností zákazníků je, že se zaměstnanci České pošty nepokouší dodat zásilku do domu příjemce, ale ukládají poštovní zásilky beze snahy o doručení přímo na poště. V tomto případě se jedná o porušení Zákona o poštovních službách. Dalším sledovaným nedostatkem je porušování listovního tajemství zaměstnanci České pošty. Zákazníci také nejsou informováni o možnosti online sledování svých zásilek prostřednictvím webových stránek. Není ani výjimkou, že informace na webových stránkách České pošty neodpovídají realitě. Další stížnosti zákazníků souvisí se zavedením odpoledního doručování. Několikrát se stalo, že příjemce zásilky čekal ve svém domově na zásilku, došla mu ovšem mobilní či e-mailová zpráva o tom, že tento příjemce zásilky nebyl ve svém domově zastižen, a poštovní zásilka je proto umístěna na poště. [45] Český telekomunikační úřad nicméně přepokládá, že úroveň poskytovaných služeb Českou poštou by se do budoucna vlivem konkurence na trhu s poštovními službami měla významně zvýšit. Od konkurenčních poštovních operátorů ČTÚ očekává, že podnítí Českou poštu, aby se snažila předcházet nespokojenosti svých zákazníků v zájmu udržení svého tržního podílu. [45]
40
4.1.3
Český trh poštovních služeb
Nabídka poskytovaných služeb Českou poštou
Budeme zjišťovat, zda postupná liberalizace českého poštovního trhu vedla ke zvýšení nabídky poštovních produktů u dominantního poštovního operátora – u České pošty. Nutno zmínit, že před zahájením postupné liberalizace poštovních služeb v České republice, Česká pošta nerozšiřovala svoji nabídku poskytovaných poštovních služeb. [15] Česká pošta v souvislosti s postupnou liberalizací, ve snaze udržet si svůj tržní podíl, rozšířila sortiment poskytovaných služeb o vybrané následující poštovní služby, které jsou popsány v následujícím textu. Česká pošta také nabídla svým zákazníkům ve snaze zvýšit svoje tržby elektronické poštovní produkty, protože si je vědoma nahrazování tradičních způsobů komunikace elektronickými. Odpolední doručování balíků Poštovní službu Odpolední doručování balíků Česká pošta zavedla koncem roku 2010. Jedná se o doručování balíků zákazníkům až do 20:00 hodin večer. Cílem této služby je, aby zaměstnanci České pošty zastihli ve svých domovech co nejvíce zákazníků, a v důsledku toho se snížil počet neúspěšně doručených balíků. V případě klasické doručovací doby České pošty od 8:00-16:00 je na první pokus úspěšně doručeno pouze 55 % balíků. Úspěšnost doručení balíků na první pokus při využívání odpoledního doručování do 20:00 hodin dosahuje 84 %, což je výrazné zlepšení. Výsledkem celého procesu je snížení nákladů na opakované pokusy o doručení balíků a také úspora času zákazníků, kteří nemusí případně čekat v dlouhých frontách na poště, což se následně odráží ve zvýšené spokojenosti zákazníků se službami České pošty. V rámci této služby je zákazníkovi prostřednictvím SMS zprávy či e-mailové zprávy oznámeno datum doručení balíku a telefonicky je následně sjednán čas doručení balíku, který vyhovuje zákazníkovi. [25] Prozatímní nevýhodou této služby je, že Odpolední doručování balíků (rok 2013) Česká pošta umožňuje pouze zákazníkům v určitých geografických územích - a to v bývalých okresních městech a příměstských oblastech. Předpokládáme ale, že do budoucna se tato služba bude rozšiřovat i do menších měst. Velká balíková revoluce Prostřednictvím masivní reklamní kampaně, s názvem Velká balíková revoluce, Česká pošta v roce 2012 představila tyto nové poštovní produkty: Balík na poštu a Balík do ruky. Bylo to poprvé, kdy Česká pošta využila takto rozsáhlou reklamní kampaň a Česká pošta ji použila jako součást konkurenčního boje proti ostatním poštovním operátorům. Balík do ruky je pro zákazníky výhodný z důvodu, že umožňuje adresátovi změnit čas či způsob doručení. V rámci tohoto poštovního produktu je možnost odpoledního doručování ve vybraných geografických oblastech. Balík do ruky může být doručen i v sobotu/neděli/státní svátek. V den podání Balíku do ruky je adresát informován o doručování SMS zprávou či prostřednictvím e-mailu. Zaměstnanci České pošty jsou s adresátem ve spojení, pokud si adresát rozmyslí, že si chce balík vyzvednout na poště, bude mu tam uložen. [16] V případě využití Balíku na poštu si adresát zvolí sám poš-
Český trh poštovních služeb
41
tu, na které si přeje balík vyzvednout. Adresátovi je garantováno vyzvednutí balíku na určené poště následující den. Adresát je opět od zaměstnanců České pošty informován o průběhu doručování. [17] Před rokem 2012 Česká pošta doručovala pouze Obyčejný balík, což je základní balíkový produkt. Sledování zásilek (Track and Trace) Tuto poštovní službu Česká pošta představila v roce 2008, ovšem zákazníci ji mohli využít jen pro několik vybraných poštovních produktů. Prostřednictvím této poštovní služby může zákazník zjistit, zda již byla zásilka doručena příjemci, zda ji má uloženou na poště, či zda si ji již převzal. V současné době Česká pošta tuto službu umožňuje u velkého počtu zásilek - například Balík na poštu, Balík do ruky aj. [26] Prostřednictvím této služby se Česká pošta snaží vyrovnat své konkurenci (např. společnostem PPL, DPD), která tuto službu svým zákazníkům umožňuje již dlouhou dobu. Zákaznická karta Česká pošta představila Zákaznickou kartu veřejnosti v roce 2013. [94] Tato nová poštovní služba nepochybně souvisí s liberalizací poštovního trhu. Zákaznická karta je určena pro domácnosti i firmy, které jejím využíváním mohou dosáhnout nejen na slevy na vybrané poštovní produkty České pošty, ale ušetřit také čas strávený na poště. Se Zákaznickou kartou lze posílat dopisy a balíky bez podacích lístků, dostačující je pouhé předložení Zákaznické karty. Díky Zákaznické kartě jsou zákazníci informováni o úspěšném doručení doporučených zásilek. Této služby využívají především firmy, protože odesílají velké množství zásilek. [34] Česká pošta se prostřednictvím Zákaznické karty snaží docílit věrnosti svých zákazníků a v důsledku toho udržení tržního podílu. Informace o svých zákaznících, získané prostřednictvím Zákaznických karet, následně Česká pošta využívá pro marketingové účely. [94] Díky Zákaznické kartě Česká pošta před svými zákazníky lépe obhajuje zvyšování cen poštovních produktů, jelikož zákazníky více než o zvyšování cen informuje o možnostech úspor v případě využívání Zákaznické karty. Dopis Online Česká pošta ve snaze čelit dnešní elektronické době zavedla v roce 2009 novou poštovní službu - Dopis Online, což je elektronické podávání listovních zásilek. Zákazníci už nemusí korespondenci, kterou vytvoří na počítači, tisknout a nosit ji na poštu. Odpadá i zakupování obálek a známek. Výhodná je tato služba zvlášť v případě, kdy zákazník potřebuje odeslat pouze několik dopisů, kvůli kterým by musel trávit velkou část svého času na poště. Díky této poštovní službě zákazník pošle zásilku z pohodlí svého domova. Postačuje dopisy, faktury a další dokumenty uložit do formátu PDF a prostřednictvím služby DopisOnline dojde k vytištění, vložení dokumentu do obálky i odeslání zásilky adresátovi. Zásilky, které zákazník podá do 16:00 hodin, budou dodány následující pracovní den. Touto poštovní službou Česká pošta bojuje proti konkurenci. Elektronických poštovních služeb v současné době Česká pošta nabízí více – např. MMS pohlednice, Czech POINT a další. [28]
42
Český trh poštovních služeb
Z předchozího textu je zřejmé, že Česká pošta v poslední době rozšiřuje sortiment nabízených poštovních produktů a služeb. Nabídku poštovních služeb rozšiřuje jednak z důvodu nahrazování klasického způsobu komunikace elektronickým, ale především z důvodu postupné liberalizace poštovních služeb v ČR, kdy se Česká pošta snaží zdokonalovat svoje nabízené produkty, aby si udržela svoje zákazníky, a zákazníci nepřešli ke konkurenčním poštovním operátorům. 4.1.4
Vývoj cen vybraných poštovních produktů České pošty
Zaměříme se na vývoj cen konkrétních poštovních produktů České pošty, a to s ohledem na postupnou liberalizaci poštovních služeb v ČR. Česká pošta si stanovuje ceny těchto základních poštovních produktů sama, ale musí jí je schválit regulátor poštovního trhu – Český telekomunikační úřad. Vývoj cen těchto produktů budeme sledovat v období let 2007-2013, protože regulátor poštovního trhu shromažďuje a veřejně publikuje data o cenách těchto sledovaných produktů právě za toto časové období. Obyčejná zásilka do 50 g
Doporučené psaní do 50 g
Obyčejný balík 2 kg
Cenný balík do 2 kg
Dodejka 80 70 60 Kč/ks
50 40 30 20 10 0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Obr. 5 Vývoj cen konkrétních poštovních produktů České pošty v letech 2007-2013 Zdroj: Český telekomunikační úřad [45], Česká pošta [19, 21, 23, 24]; vlastní zpracování
Na obrázku vidíme, jak se vyvíjely ceny vybraných poštovních produktů České pošty v období let 2007-2013. V tomto období probíhala v ČR postupná liberalizace poštovních služeb a České poště byl postupně v několika etapách snižován její poštovní monopol. Cena za Obyčejnou zásilku do 50 gramů vzrostla ze 7,5 Kč/ks v roce 2007 na 13 Kč v roce 2013. Nárůst ceny tedy činí více než 70 %. Cena za Doporučené psaní do 50 gramů vzrostla z 19 Kč/ks v roce 2007 na 29 Kč/ks v roce 2013, což odpovídá více než 50% nárůstu ceny. Cena za Obyčejný balík vzrostla z 30 Kč/ks v roce 2007 na 52 Kč/ks v roce 2013. Jedná se o více než 70% nárůst. V případě Cenného balíku cena vzrostla ze 40 Kč/ks v roce 2007 na 73 Kč/ks v roce 2013.
Český trh poštovních služeb
43
Cena Cenného balíku tedy vzrostla o více než 80 %. Cena posledního sledovaného poštovního produktu, Dodejky, vzrostla ve sledovaném období o 100 %, z 5 Kč/ks v roce 2007 na 10 Kč/ks v roce 2013. Je zajímavé si na obrázku všimnout, že ceny balíkových produktů se poslední tři roky, od roku 2011 do roku 2013, nezměnily, důvodem je fakt, že na trhu s balíky se v posledních letech rozvinula silná konkurence, kdy soukromí dopravci úspěšně konkurují České poště. [36] Jelikož v důsledku rozvinutí konkurence Česká pošta ztratila mnoho svých zákazníků, nemůže si dovolit zvyšovat ceny balíkových produktů. Z předchozího odstavce je zřejmé, že ceny všech sledovaných produktů v období let 2007-2013 významně vzrostly. Zamyslíme se nyní nad možnými důvody růstu cen. Důvodem růstu cen je především fakt, že ceny poštovních produktů jsou výrazně ovlivněny růstem cen vstupů - tedy každoročním růstem cen elektřiny a zemního plynu, růstem cen mýtného, růstem cen pohonných hmot, dále zvyšováním průměrných mezd a inflace. [20] Je pravděpodobné, že Česká pošta zvyšuje ceny sledovaných poštovních produktů i z důvodu, že jí každým rokem klesá objem listovních zásilek, v důsledku čehož jí klesají úspory z rozsahu. Tyto všechny faktory bezpochyby zvyšují ceny poštovních produktů. Je ale vysoce pravděpodobné, že na ceny poštovních produktů České pošty měla vliv i postupná liberalizace, která na českém poštovním trhu v období let 2007-2013 probíhala. Je jisté, že Česká pošta při svém stanovování cen poštovních produktů musela zohlednit fakt, že na trhu začínají působit konkurenční poštovní operátoři, ke kterým by mohli zákazníci České pošty přecházet. Můžeme se tedy domnívat, že kdyby liberalizace v tomto časovém období v ČR neprobíhala, ceny poštovních produktů České pošty by vzrostly ještě výrazně více. Vzhledem k tomu, že úplná liberalizace proběhla na českém poštovním trhu až dne 1. ledna 2013, dopady liberalizace na ceny poštovních produktů bude samozřejmě vhodnější sledovat až s odstupem několika let. 4.1.5
Hodnocení ukazatelů ekonomické výkonnosti České pošty
Nyní se zaměříme na vývoj těchto ukazatelů ekonomické výkonnosti České pošty: vývoj zisku před zdaněním a vývoj tržeb. Zisk před zdaněním 1000
Miliony Kč
800 600 400 200 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Obr. 6 Vývoj zisku před zdaněním České pošty v letech 2003-2012 Zdroj: Česká pošta [33]; vlastní zpracování
44
Český trh poštovních služeb
Na obrázku č. 6 je tedy znázorněno, jak se vyvíjel zisk před zdaněním u České pošty v období let 2003-2012. Je zřejmé, že zisk před zdaněním České pošty se v období let 2003-2012 střídavě zvyšoval a snižoval, celkově ale se zjevným dlouhodobým klesajícím trendem. Na tento klesající trend má pravděpodobně vliv více faktorů. Mezi tyto důvody lze řadit postupnou liberalizace, tedy důsledek nárůstu konkurence na poštovním trhu, dále celkový pokles poptávky po listovních zásilkách v důsledku elektronické substituce a samozřejmě od roku 2008 dopady finanční krize, kdy klesla celková poptávka po poštovních produktech. [79] Na obrázku níže je zobrazen vývoj dalšího ukazatele, tržeb České pošty, v období let 2003-2012. Tržby 25 000
Miliony Kč
20 000 15 000 10 000 5 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Obr. 7 Vývoj tržeb České pošty v období let 2003-2012 Zdroj: Česká pošta [33]; vlastní zpracování
Z obrázku je zřejmé, že v období let 2003-2008 vykazovaly tržby České pošty rostoucí trend. V dalších letech, tedy v období let 2008-2012, se tržby již udržují na relativně stabilní úrovni. Přestože v současné době dochází k poklesu objemu listovních zásilek na českém poštovním trhu, je zřejmé, že Česká pošta úspěšně tento pokles kompenzuje novými (elektronickými) poštovními produkty a také zvyšujícím se počtem přepravovaných balíkových zásilek. [79] Nezvyšující se objem tržeb České pošty v posledních letech také naznačuje, že České poště přibývají konkurenti, ke kterým pravděpodobně část zákazníků od České pošty přešla. Jelikož český poštovní trh se plně otevřel konkurenci teprve dne 1. 1. 2013, do budoucna očekáváme, že konkurence na českém poštovním trhu se bude zvyšovat a tržby České pošty budou klesat.
Český trh poštovních služeb
45
4.2 Konkurenční poštovní operátoři České pošty Nyní budeme sledovat vývoj konkurence na českém trhu poštovních služeb. Zaměříme se zvlášť na konkurenční poštovní operátory na trhu listovních zásilek a zvlášť na konkurenční poštovní operátory na trhu balíkových zásilek. Zjistíme, zda má Česká pošta konkurenty a jestli poštovní operátoři v ČR hojně využívají liberalizovaného poštovního trhu ke vstupu na něj. Konkurence v oblasti listovních zásilek Na trhu s listovními zásilkami patří mezi nejvýznamnější konkurenty České pošty společnosti Mediaservis s.r.o., a Česká distribuční a.s. Na trhu dále působí řada menších poštovních operátorů s méně významnými tržními podíly. [88] Poštovní operátoři na trhu listovních zásilek se zaměřují především na velké firmy (například na mobilní operátory, energetické firmy, banky, pojišťovny, majitele e-shopů), které ročně posílají až miliony listovních zásilek svým zákazníkům. [83] Mediaservis s.r.o. Alternativní poštovní operátor, společnost Mediaservis, začala působit na českém poštovním trhu v roce 1999. Společnost Mediaservis se zabývá doručováním listovních zásilek jako jsou například dopisy, prodejní katalogy, klientské magazíny, časopisy a noviny pro předplatitele, letáky a mnohé další formy adresných i neadresných zásilek. Mediaservis poskytuje svoje poštovní služby na celém území České republiky a doručuje 5 dní v týdnu. Mediaservis si klade za cíl řádné a včasné doručení poštovních zásilek. Ve své firemní vizi Mediaservis hlásá, že poskytuje zákazníkům služby v oblasti mediální logistiky, poštovních služeb a telemarketingu, a to za odpovídajících cenových a kvalitativních podmínek. Mediaservis zaměstnává 6500 doručovatelů a 150 kurýrů. Od roku 1999, kdy Mediaservis vstoupil na český poštovní trh, doručil více než 2 miliardy adresných zásilek. [90] V adresné distribuci má Mediaservis 3% tržní podíl a v neadresné distribuci dokonce podíl 25-30 %. [85] Česká distribuční a.s. Společnost Česká distribuční působí na českém poštovním trhu od roku 1991. Zaměřuje se na adresnou a neadresnou distribuci reklamních tiskovin – například novin, časopisů, letáků a dalších. Společnost Česká distribuční má na celém území ČR vlastní distribuční síť a distribuce letáků probíhá 7 dní v týdnu. Společnost Česká distribuční zaměstnává více než 6 000 doručovatelů a ročně roznese více než 1 miliardu kusů neadresných propagačních materiálů. Tržní podíl společnosti České distribuční se v adresné i neadresné distribuci pohybuje na podobné úrovni jako tržní podíly společnosti Mediaservis. [13] Je zřejmé, že konkurence na trhu listovních zásilek se na českém poštovním trhu zatím stále rozvíjí. Důvodem je i fakt, že teprve k 1. 1. 2013 Česká pošta přišla o svůj poslední monopol na listovní zásilky do 50 gramů. Z předchozího textu je
46
Český trh poštovních služeb
zřejmé, že Česká pošta v současné době v adresné distribuci dosahuje více než 90% tržního podílu, v neadresné distribuci činí tržní podíl České pošty více než 30 %. Je pravděpodobné, že v budoucnu se bude konkurence na trhu listovních zásilek dále rozvíjet. Dosavadní, spíše menší konkurence na českém trhu listovních zásilek, může být způsobena i překážkami, které odrazují jednotlivé poštovní operátory od vstupu na poštovní trh. Významnou překážkou vstupu na poštovní trh pro konkurenční poštovní operátory je fakt, že Česká pošta je jakožto poskytovatel univerzální poštovní služby osvobozena od DPH. Tímto jsou ostatní alternativní poštovní operátoři, kteří cenu svých nabízených poštovních produktů musí navyšovat o částku DPH, poměrně znevýhodněni. [103, 84] Konkurenční společnosti se také obávají skutečnosti, že Česká pošta má na českém poštovním trhu vybudovanou dlouholetou pozici a oproti nově vstupujícím konkurentům má tedy Česká pošta výhodu, protože je mezi zákazníky všeobecně známá. Pro mnoho potenciálních vstupujících firem na trh je významnou překážkou vstupu na trh způsob, kterým se v České republice financuje univerzální poštovní služba, a to kompenzační fond. Potenciální vstupující firmy na trh mají obavy z podílení se na financování univerzální poštovní služby prostřednictvím kompenzačního fondu. Konkurenti nechtějí doplácet na případné ztráty České pošty, což je základní mechanismus kompenzačního fondu. Je důležité zmínit, že kompenzační fond je ale dle ministerstva průmyslu a obchodu chápán jako pojistka. Ministerstvo průmyslu a obchodu také upozorňuje, že v zemích, které již dříve liberalizovaly svoje poštovní trhy, nedošlo ještě k aktivování kompenzačního fondu.1 [84] Je třeba, aby se tyto informace dostaly i k potenciálním nově vstupujícím poštovním operátorům. Konkurence v oblasti balíkových zásilek Nejvýznamnějšími konkurenty České pošty na trhu s balíky jsou společnosti: PPL CZ, DPD CZ a Geis. [84] Dále na trhu působí ještě další společnosti s méně významnými tržními podíly. Konkurenti v oblasti balíkových zásilek se většinou zaměřují jak na firmy, tak i na domácnosti, protože domácnosti v posledních letech stále častěji využívají nákupů přes e-shopy, což vyžaduje přepravu balíků k příjemci pomocí vybrané přepravní společnosti. PPL CZ Systém PPL vznikl v roce 1995 a byl tvořen sedmi spolupracujícími nezávislými subjekty. V roce 2004 se tyto subjekty sloučily a došlo ke vzniku společnosti PPL CZ s.r.o. Společnost PPL CZ s.r.o. je významným přepravcem na českém poštovním trhu. Zaměřuje se na doručování balíků jak na firemní tak i soukromé adresy. Spolupracuje se společností DHL. Na soukromé adresy začala PPL CZ doručovat v roce 2006 jako první soukromá společnost v České republice. Společnost PPL CZ dosahuje tržního podílu 25 %. [54]
1
Bude ověřeno v rámci této diplomové práce v kapitole č. 5
Český trh poštovních služeb
47
DPD CZ Společnost DPD CZ vznikla v roce 1994 a během roku 1995 se stala členem nadnárodní sítě DPD. Společnost DPD CZ se zabývá poskytováním expresních a zásilkových poštovních služeb. Cílem společnosti DPD CZ je stát se jedničkou v poskytování mezinárodní i vnitrostátní logistiky balíků v České republice. DPD CZ dosahuje tržního podílu 8 %. [56] Geis Parcel CZ Skupina Geis, člen nadnárodní logistické skupiny Geis Group, působí na českém poštovním trhu od roku 1991. Přepravu balíků poskytuje člen skupiny Geis Group a to Geis Parcel CZ s.r.o., která je na českém trhu od roku 1994. Je řazena mezi přední poskytovatele přepravních i logistických služeb. Cílem společnosti Geis je neustále se řadit mezi nejlepší poskytovatele přepravních a logistických služeb, a to za konkurenceschopné ceny. [81] Tržní podíl této společnosti se ani po e-mailové komunikaci se zástupcem Geis Parcel CZ nepodařilo zjistit. Z uvedeného textu je zřejmé, že konkurence na trhu s balíkovými zásilkami je poměrně rozvinutá. Konkurenti České pošty dosahují poměrně vysokých tržních podílů. Vzhledem k rostoucímu objemu balíkových zásilek na českém poštovním trhu, předpokládáme, že konkurence na balíkovém trhu se bude v dalších letech nadále rozvíjet.
4.3 Porovnání cen poštovním trhu
vybraných
produktů
na
českém
V této podkapitole budeme srovnávat ceny konkrétních listovních a balíkových poštovních produktů nabízených jednotlivými poštovními operátory na českém trhu poštovních služeb. V rámci listovních poštovních produktů budeme porovnávat ceny typických listovních zásilek jako jsou Obyčejné psaní, Obchodní psaní a Tisková zásilka. Srovnání bude prováděno vždy u České pošty, jakožto dominantního poštovního operátora, a jejích konkurentů. V případě balíkových poštovních služeb budeme sledovat ceny balíků opět u České pošty a jejích konkurentů. V rámci podkapitoly označené 4.1.4 jsme zjistili, že v průběhu procesu postupné liberalizace ceny poštovních produktů u České pošty neklesly, ale naopak vzrostly, přičemž tedy předpokládáme, že kdyby se trh konkurenci neotevřel, nárůst cen produktů u České pošty by byl ještě výrazně vyšší. V souvislosti s tímto vývojem cen u České pošty se nyní proto zaměříme na konkurenty České pošty a budeme zjišťovat, zda nabízí spotřebitelům levnější poštovní produkty než Česká pošta, z čehož by mohli následně těžit zákazníci. 4.3.1
Obyčejné psaní
Srovnání cen za poštovní produkt Obyčejné psaní provedeme u společností Česká pošta, Česká distribuční a Mediaservis, protože tyto společnosti si nejvíce
48
Český trh poštovních služeb
konkurují na českém poštovním trhu s listovními zásilkami. Cenové srovnání provádíme z pohledu firem, protože domácnosti tento poštovní produkt, narozdíl od zmiňovaných firem, příliš často nevyužívají. Česká pošta nabízí svým zákazníkům při podání 10 a více kusů Obyčejného psaní množstevní slevu. [18] Společnost Česká distribuční poskytuje zákazníkům množstevní slevu při podání 7000 a více kusů Obyčejného psaní. [14] Poštovní operátor Mediaservis poskytuje množstevní slevu při podání 2000 a více kusů Obyčejného psaní. [91] Jelikož cenové srovnání řešíme z pohledu velké firmy, pro další text tedy předpokládejme, že firma podá 2000 ks listovních zásilek. V důsledku tohoto množstevního předpokladu bude mít tato firma nárok na množstevní slevu u České pošty a u společnosti Mediaservis. Česká pošta
Česká distribuční
Mediaservis
25
Kč/ks
20 15 10 5 0 50 g
100 g
500 g
Obr. 8 Cena za Obyčejné psaní o různých hmotnostech u jednotlivých poštovních operátorů Zdroj: Česká pošta [18], ČESKÁ DISTRIBUČNÍ [14], MediaServis [91]; vlastní zpracování
Na obrázku vidíme, za kolik Kč nabízí jednotliví poštovní operátoři jeden kus Obyčejného psaní o hmotnostech 50 g, 100 g a 500 g při předpokladu, že firma podá minimálně 2000 kusů Obyčejného psaní. Je zřejmé, že ve všech váhových kategoriích nabízí nejlevněji jeden kus Obyčejného psaní Česká pošta. U České pošty činí cena za jeden kus Obyčejného psaní o hmotnosti 50 g 10 Kč, celkové náklady za 2000 kusů tohoto poštovního produktu, jsou tedy 20 000 Kč. Zbývající sledované společnosti, Mediaservis a Česká distribuční, nabízí jeden kus Obyčejného psaní o hmotnosti 50 g shodně za 10,77 Kč, celkové výdaje u těchto společností jsou tedy opět shodné, a to 21 540 Kč. Nejnižší cena Obyčejného psaní u České pošty je způsobena faktem, že Česká pošta nemusí platit z této poštovní služby DPH. Jedná se totiž o základní poštovní službu, u které je Česká pošta osvobozena od DPH. Ostatní poštovní operátoři musí připočítat k ceně Obyčejného psaní DPH, proto je pro ně obtížné stanovit cenu nižší než Česká pošta. Nutno také podotknout, že nejnižší cena Obyčejného psaní u České pošty platí pouze při předložení Zákaznické karty, kterou Česká pošta začala svým zákazníkům nabízet jako reakci na postupnou liberalizaci, tedy na vstup konkurentů na trh. [18] Proto lze tvrdit, že tato nejnižší cena za Obyčejné psaní u České pošty je způsobena vlivem liberalizace poš-
Český trh poštovních služeb
49
tovního trhu. Pokud by liberalizace na českém poštovním trhu neproběhla, pravděpodobně by cena za Obyčejné psaní u České pošty byla vyšší než je nyní, neboť by Česká pošta neměla důvod nabízet zákazníkům Zákaznickou kartu. 4.3.2
Obchodní psaní
Poštovní produkt Obchodní psaní zahrnuje adresné, hromadně podávané zásilky pouze reklamního charakteru (např. katalogy, prospekty, brožury, tiskoviny reklamního charakteru). Tato poštovní služba je využívána hromadnými podavateli - tedy firmami. Cenové srovnání pro tento produkt provedeme opět u společností Česká pošta, Mediaservis a Česká distribuční, protože tyto společnosti si v souvislosti s tímto produktem nejvíce konkurují. Česká pošta klade svým zákazníkům podmínku podání minimálně 500 ks Obchodního psaní a současně při podání minimálně 10 000 ks Obchodního psaní stejného druhu poskytuje Česká pošta slevu. [27] Společnost Mediaservis od svých zákazníků požaduje minimální podání 2000 ks Obchodního psaní a současně při podání minimálně 10 000 ks zásilek stejného druhu nabízí množstevní slevy. [92] Společnost Česká distribuční poskytuje množstevní slevu od podání 7 000 ks zásilek stejného druhu. [14] Při srovnání cen za Obchodní psaní u jednotlivých poštovních operátorů budeme tedy vycházet z předpokladu, že firma podá 10 000 ks zásilek stejného druhu, protože všichni zmiňovaní poštovní operátoři nabízí zákazníkům při tomto množství Obchodního psaní množstevní slevy. Česká pošta
Mediaservis
Česká distribuční
25
Kč/ks
20 15 10 5 0 50 g
200 g
400 g
600 g
800 g
1000 g
Obr. 9 Ceny za Obchodní psaní o různých hmotnostech u jednotlivých poštovních operátorů Zdroj: Česká pošta [18], MediaServis [92], ČESKÁ DISTRIBUČNÍ [14]; vlastní zpracování
Na obrázku je znázorněno, kolik Kč firma zaplatí za 1 kus Obchodního psaní o různých hmotnostech u jednotlivých poštovních operátorů, v případě že objedná 10 000 kusů zásilek stejného druhu. Je zřejmé, že ve všech váhových kategoriích nabízí nejdražší Obchodní psaní Česká pošta. Ve většině váhových kategoriích je Obchodní psaní nejlevněj-
50
Český trh poštovních služeb
ší u společnosti Mediaservis. Předpokládáme-li, že firma podá 10 000 ks zásilek stejného druhu o hmotnosti například 400 g, u České pošty tato firma zaplatí 11,44 Kč/ks, celkové výdaje jsou tedy 114 400 Kč. U společnosti České distribuční za stejnou službu firma zaplatí 6,53 Kč/ks, celkem tedy 65 300 Kč za objednávku 10 000 kusů Obchodního psaní. Nejméně zákazník za svoji objednávku Obchodního psaní zaplatí u společnosti Mediaservis, a to 6,41 Kč/ks, celkové výdaje tedy u tohoto poštovního operátora činí pouze 64 100 Kč. Na obrázku níže je přehledně zobrazen již zmiňovaný rozdíl mezi celkovými výdaji u jednotlivých poštovních operátorů, v případě, že si firma objedná 10 000 ks Obchodního psaní. Česká pošta
Česká distribuční
Mediaservis
140 000 120 000
114 400 Kč
Kč
100 000 80 000
65 300 Kč
64 100 Kč
60 000 40 000 20 000 0
Obr. 10 Celkové výdaje za 10 000 ks Obchodního psaní u jednotlivých poštovních operátorů Zdroj: vlastní zpracování
Na obrázku vidíme, že celkové výdaje u České pošty jsou narozdíl od zbývajících poštovních operátorů velmi vysoké, téměř dvojnásobné. Je zřejmé, že úspora u společnosti Mediaservis oproti České poště činí 50 300 Kč. Můžeme tedy konstatovat, že díky tomu, že proběhla na českém poštovním trhu liberalizace a došlo ke vstupu nových konkurentů na trh, firma může při využití vhodného poštovního operátora ušetřit až 50 300 Kč. V případě opravdu velkých odběrů si každý poštovní operátor sjednává s významným zákazníkem individuální cenové podmínky, proto takto velké odběry nebudeme v této diplomové práci uvažovat. 4.3.3
Tisková zásilka
Ceny poštovního produktu Tisková zásilka budeme sledovat u dvou nejvýznamnějších konkurentů, kteří poskytují tuto poštovní službu - společnost Česká pošta a Mediaservis. Poštovní produkt Tisková zásilka je určen pro vydavatele tisku – tedy pro firmy, které potřebují pomocí poštovních operátorů doručit své tiskoviny na adresy předplatitelů na území České republiky. [29] Jelikož vydavatelé tisku vydávají tisk ve velkých objemech, oba poštovní operátoři si mohou dovolit požadovat konkrétní nákupní podmínky.
Český trh poštovních služeb
51
Česká pošta klade zákazníkům podmínku minimálního objemu podání 30 000 ks tiskových zásilek za rok. [29] Mediaservis požaduje minimální podej 2000 ks tiskových zásilek a při podání minimálně 10 000 ks tiskových zásilek stejného druhu poskytuje Mediaservis množstevní slevu. [93] Abychom mohli srovnat ceny Tiskových zásilek u obou poštovních operátorů současně, budeme proto u našeho fiktivního vydavatele tisku předpokládat podej alespoň 30 000 tiskových zásilek za rok (abychom vyhověli podmínce České pošty) a současně podej alespoň 10 000 tiskových zásilek stejného druhu (abychom dosáhli na slevu u společnosti Mediaservis). Budeme sledovat cenu za Tiskovou zásilku v hmotnostních kategoriích 200 g, 400 g, 600 g a 700 g. Česká pošta
Mediaservis
12 10 Kč/ks
8 6 4 2 0 200 g
400 g
600 g
700 g
Obr. 11 Cena za jednu tiskovou zásilku u jednotlivých operátorů Zdroj: Česká pošta [29], MediaServis [93]; vlastní zpracování
Na obrázku vidíme, kolik Kč stojí jeden kus Tiskové zásilky o různých hmotnostech u jednotlivých poštovních operátorů při podání 10 000 kusů zásilek stejného druhu. Z obrázku je zřejmé, že poštovní službu Tiskovou zásilku nabízí při všech uvažovaných hmotnostech jedné zásilky levněji společnost Mediaservis. Největší rozdíl mezi cenou u České pošty a Mediaservisu je při Tiskové zásilce o hmotnosti 600 g, kdy za 1 zásilku u České pošty zaplatí firma 10,29 Kč, a za stejnou zásilku zaplatí u Mediaservisu pouze 9,08 Kč. Předpokládejme nyní, že vydavatel tisku podá 30 000 ks například 600 gramových zásilek za rok, přičemž vždy 10 000 zásilek stejného druhu. U České pošty potom za takovou objednávku firma zaplatí 308 700 Kč, u společnosti Mediaservis za stejnou objednávku zaplatí pouze 272 400 Kč. Cenový rozdíl mezi těmito celkovými výdaji u sledovaných poštovních operátorů je přehledně zobrazen v obrázku níže.
52
Český trh poštovních služeb
Česká pošta 320 000
Mediaservis
308 700 Kč
Kč
300 000 280 000
272 400 Kč
260 000 240 000
Obr. 12 Celkové výdaje za 30 000 ks Tiskových zásilek u jednotlivých poštovních operátorů Zdroj: vlastní zpracování
Z obrázku lze jednoduše vyčíst, že úspora u společnosti Mediaservis oproti České poště činí 36 300 Kč, což tvoří téměř 12% úsporu. Je vysoce pravděpodobné, že velcí vydavatelé tisku vydávají ročně vyšší objemy tisku než 30 000 ks. Kdyby tedy byla objednávka např. 100 000 ks a současně vždy 10 000 zásilek stejného druhu, u České pošty by zákazník zaplatil 1 029 000, u Mediaservisu 908 000. Úspora by v takovém případě činila 121 000 Kč, což je vysoká částka. Z dosavadního textu podkapitoly 4.3 je zřejmé, že z otevření poštovního trhu konkurenci mohou těžit především velké firmy, a to v rámci nižších cen u alternativních poštovních operátorů, tedy konkurentů České pošty. Kdyby liberalizace poštovního trhu v ČR neproběhla, firmy by neměly možnost odebírat například námi sledované poštovní produkty - Obchodní psaní či Tiskovou zásilku od jiného poštovního operátora než od České pošty a navíc by současně hrozilo, že by Česká pošta udržovala své ceny poštovních produktů ještě výrazně výše než nyní, při tlaku konkurentů. U produktu Obyčejné psaní jsme si ověřili, že Česká pošta reaguje na konkurenci a nabízí zákazníkům Zákaznickou kartu, díky které mohou zákazníci dosáhnout úspor. 4.3.4
Balík
Jelikož balíkové poštovní produkty stále častěji využívají jednotliví spotřebitelé, budeme nyní sledovat, kolik musí zaplatit u jednotlivých poštovních operátorů za poštovní produkt - balík. Budeme porovnávat ceny u čtyř nejvýznamnějších konkurentů: Česká pošta, PPL CZ, DPD CZ a Geis. Všichni tito poštovní operátoři doručují balíkové zásilky jak na soukromé, tak na firemní adresy. Sledovat budeme ceny balíků o hmotnosti 1 kg, 5, kg a 10 kg, dodávaných na soukromé adresy. U České pošty budeme sledovat ceny dvou balíkových produktů – Obyčejný balík a Balík do ruky. Obyčejný balík jsme zvolili z důvodu, že se jedná o tradiční poštovní produkt České pošty. Balík do ruky jsme vybrali z důvodu, že se jedná o nový poštovní produkt České pošty a především z důvodu, že služby
Český trh poštovních služeb
53
související s poskytováním Balíku do ruky nejlépe odpovídají službám, které poskytují v souvislosti s přepravou balíků společnosti PPL CZ, DPD CZ a Geis. Česká pošta- Obyčejný balík
Česká pošta - Balik do ruky
PPL CZ
DPD CZ
Geis 250
Kč/ks
200 150 100 50 0 1 kg
5 kg
10 kg
Obr. 13 Ceny za balíkové produkty u jednotlivých poštovních operátorů Zdroj: Česká pošta [16, 24], PPL [106], Geis [80], DPD [55]; vlastní zpracování
Na obrázku vidíme cenové srovnání balíků o různých hmotnostech u vybraných poštovních operátorů. Je zřejmé, že Česká pošta nabízí oba poštovní produkty Obyčejný balík i Balík do ruky - nejlevněji ze všech sledovaných poštovních operátorů. Obyčejný balík je u České pošty výrazně levnější než u ostatních poštovních operátorů z důvodu, že se jedná o základní poštovní službu, v rámci které je Česká pošta osvobozena od DPH. Ostatní konkurenční poštovní operátoři musí k cenám balíků připočítat DPH, proto jsou u nich ceny vyšší. U druhého poštovního produktu České pošty – u Balíku do ruky – je cena již vyšší než u Obyčejného balíku. Důvodem je fakt, že se nejedná o základní poštovní službu, a proto i Česká pošta je povinna navyšovat cenu Balíku do ruky o DPH. Balík do ruky je také kvalitnější než Obyčejný balík, a jak už bylo zmíněno výše, více odpovídá balíkům ostatních poštovních operátorů. Vzhledem k tomu, že na trhu s balíky působí silná konkurence, je velmi pravděpodobné, že Česká pošta, která Balík do ruky na trh uvedla v roce 2012, musela při tvorbě jeho ceny zohlednit konkurenci. Ve snaze získat zákazníky na vysoce konkurenčním trhu s balíky, stanovila Česká pošta nižší cenu za Balík do ruky než je cenová politika její konkurence, což přináší výhody spotřebitelům. Je pravděpodobné, že kdyby nebyla na českém balíkovém trhu rozvinutá konkurence, Česká pošta by cenu za Balík do ruky stanovila výrazně vyšší, což by bylo nevýhodné pro spotřebitele.
54
Poštovní trhy vybraných zemí EU
5 Poštovní trhy vybraných zemí EU Kapitola o poštovních trzích vybraných zemí EU tvoří vedle předchozí čtvrté kapitoly druhou zásadní část praktické práce této diplomové práce. Než se začneme zabývat přímo poštovními trhy vybraných evropských zemí, je vhodné se nejprve seznámit obecně s evropským poštovním trhem. Proto na začátku této kapitoly provedeme obecnou charakteristiku evropského poštovního trhu (podkapitola 5.1). Dále se již zaměříme na hlavní obsah této kapitoly – na poštovní trhy vybraných zemí EU. Budeme zjišťovat zkušenosti vybraných evropských zemí s liberalizací trhu poštovních služeb (podkapitola 5.2).
5.1
Charakteristika evropského poštovního trhu
Poštovní sektor se v současné době, v roce 2013, podílí necelým 1 % na GDP Evropské unie. [69] Pro evropský poštovní trh posledních let je typické, že vykazuje klesající trend. V roce 2007 evropský poštovní trh tvořil hodnotu 94 bilionů EUR, o několik let později, v roce 2011, dosáhl hodnoty 91 bilionů EUR. [67] Pokles mezi lety 2007-2011 tedy činí více než 3 %. Dalším charakteristickým rysem současného evropského poštovního trhu je, že se mění jeho struktura, což je znázorněno na obrázku níže.
Balíkové zásilky
Listovní zásilky
Balíkové zásilky
52 %
44 %
56 %
Listovní zásilky
48 %
Obr. 14 Evropský poštovní trh v roce 2007 (obrázek vlevo) a v roce 2011 (obrázek vpravo) Zdroj: EUROPEAN COMMISSION [67]; vlastní zpracování
Na obrázcích vidíme, že v období let 2007-2011 se snížil podíl listovních zásilek z 56 % v roce 2007 (obrázek vlevo) na 48 % v roce 2011 (obrázek vpravo). Oproti tomu, podíl balíkových zásilek ve stejném období let vzrostl z 44 % v roce 2007 (obrázek vlevo) na 52 % v roce 2011 (obrázek vpravo). Můžeme tedy konstatovat, že trh poštovních služeb se v posledních letech proměňuje.
Poštovní trhy vybraných zemí EU
55
Nyní budeme evropský poštovní trh charakterizovat ve dvou oddělených částech. Nejdříve se zaměříme na evropský trh listovních zásilek a následně na evropský trh balíkových služeb. 5.1.1
Trh listovních zásilek
V rámci trhu listovních zásilek budeme nejdříve sledovat vývoj objemu listovních zásilek a vývoj tržeb za listovní zásilky. Dále budeme zjišťovat, ve kterých zemích připadá na jednoho obyvatele největší počet listovních zásilek za rok. Nakonec vyhodnotíme, které členské země EU se nejvíce podílí na evropském trhu listovních zásilek. Na obrázku níže je znázorněn vývoj objemu listovních zásilek v EU v období let 2007-2011. Objem listovních zásilek 100
Biliony ks
95 90 85
c
80 75 70 2007
2010
2011
Obr. 15 Vývoj objemu listovních zásilek evropského poštovního trhu v období let 2007-2011 Zdroj: EUROPEAN COMMISSION [67]; vlastní zpracování
Objem listovních zásilek klesl z 97,1 bilionů kusů listovních zásilek v roce 2007 na 82,2 bilionů kusů listovních zásilek v roce 2011. Pokles v objemu listovních zásilek tedy činí téměř 15 %. Přirozeným důsledkem poklesu objemu listovních zásilek evropského poštovního trhu je i pokles tržeb z listovních zásilek, což je znázorněno na obrázku níže.
Biliony EUR
Tržby z listovních zásilek 54 52 50 48 46 44 42 40 38 2007
2010
2011
Obr. 16 Vývoj tržeb z listovních zásilek evropského poštovního trhu v letech 2007-2011 Zdroj: EUROPEAN COMMISSION [67]; vlastní zpracování
56
Poštovní trhy vybraných zemí EU
Tržby z listovních zásilek klesly z 52,3 bilionů EUR v roce 2007 na 44 bilionů EUR v roce 2011. Jedná se o 16% pokles. Z těchto obrázků je tedy zřejmé, že pokles celého evropského poštovního trhu je způsoben především poklesem objemu listovních zásilek. Pokles trhu listovních zásilek je způsoben dvěma příčinami. První příčinou je, že během posledních let došlo k výrazné změně v komunikačních zvyklostech jak mezi podniky, tak mezi lidmi. V důsledku toho lidé příliš nevyužívají tradiční listovní zásilky, ale komunikují mezi sebou elektronicky. Druhou příčinou je celkový hospodářský pokles v Evropské unii, který probíhal od roku 2008. [67] V období hospodářské krize mnoho firem v Evropě zbankrotovalo, či se snažilo šetřit na propagačních listovních zásilkách, což se projevilo v poklesu objemu listovních zásilek na evropském trhu listovních zásilek. Nyní budeme zjišťovat, ve kterých zemích připadá na jednoho obyvatele za rok nejvíce kusů listovních zásilek. Pro zjednodušení si rozdělíme evropské země do tří skupin: západní, jižní a východní země. Počet listovních zásilek/osoba 300 250
Ks
200 150 100 50 0 Západní země
Jižní země
Východní země EU-28 průměr
Obr. 17 Počet listovních zásilek připadající na jednoho obyvatele v jednotlivých skupinách zemí v roce 2011 Zdroj:EUROPEAN COMMISSION [67]; vlastní zpracování
Z obrázku je zřejmé, že nejvyšší počet listovních zásilek připadajících za rok na jednoho obyvatele je v západních zemích EU. V západních zemích průměrně na jednoho obyvatele připadá 252 listovních zásilek za rok. V rámci skupiny západních zemí mají nejvyšší podíl listovních zásilek tyto země: Švýcarsko (450 ks), Lucembursko (350 ks), Rakousko (340 ks), Švédsko (290 ks). Průměrný počet listovních zásilek připadajících na jednoho obyvatele ve skupině jižních zemí je výrazně nižší a to 82 kusů. Ve skupině východních zemí je podíl listovních zásilek připadající na 1 obyvatele nejnižší a činí pouze 50. Průměr Evropské unie činí 163 listovních zásilek na 1 obyvatele za rok.
Poštovní trhy vybraných zemí EU
57
Posledním zjištěním, které se týká trhu listovních zásilek je, které země EU se nejvíce podílí na objemu a příjmech evropského listovního trhu. Německo
Francie
Německo
Francie
Velká Británie
Itálie
Velká Británie
Španělsko
Španělsko
Ostatní země
Nizozemí
Ostatní země
29 %
28 %
20 %
22 %
18 %
20 % 5%
5% 11 %
17 %
5% 20 %
Obr. 18 Podíly jednotlivých zemí na příjmech (obrázek vlevo) a objemu (obrázek vpravo) evropského listovního trhu Zdroj: EUROPEAN COMMISSION [67]; vlastní zpracování
Na obrázku vlevo vidíme, že na příjmech evropského trhu listovních zásilek se nejvíce podílí tyto země: Německo, dále Francie, Velká Británie, Itálie, Španělsko. Pokud budeme sledovat obrázek vpravo, zjistíme, že na celkovém objemu listovních zásilek Evropské unie se nejvíce podílí tyto země: Německo, Francie, Velká Británie, Španělsko, Nizozemí. Je tedy zřejmé, že Německo, Francie a Velká Británie jsou klíčovými subjekty na trhu listovních zásilek. Tyto země se nejvíce podílí jak na příjmu, tak i na objemu evropského trhu listovních zásilek. 5.1.2
Trh balíkových služeb
V rámci evropského trhu balíkových zásilek se budeme nejdříve zabývat vývojem objemu balíkových služeb na evropském poštovním trhu. Následně budeme vyhodnocovat, ve kterých zemích EU připadá na jednoho obyvatele za rok největší počet balíků. Nakonec zjistíme, které země se nejvíce podílí na evropském trhu balíkových služeb. Na obrázku níže je znázorněno, jak se vyvíjel počet balíkových zásilek mezi lety 2008 a 2011.
58
Poštovní trhy vybraných zemí EU
Po čet balíkových zásilek 7
Biliony ks
6 5 4 3 2 1 0 2008
2011
Obr. 19 Vývoj počtu balíkových zásilek na evropském poštovním trhu v letech 2008 a 2011 Zdroj: EUROPEAN COMMISSION [67]; vlastní zpracování
Narozdíl od trhu listovních zásilek evropský balíkový trh roste a jeho objem se zvýšil ze 4,8 bilionů kusů v roce 2008 na 6,5 bilionů kusů balíkových zásilek v roce 2011, což je růst o 35 % během několika let. Tento zjevný nárůst je zřejmě způsoben masivním nárůstem nákupů občanů Evropské unie v e-obchodech. [11] Právě nákupy na internetu následně vyžadují přepravu balíků přes poštovní operátory ke svým příjemcům. Je vysoce pravděpodobné, že balíkový trh se díky stále vzrůstající oblibě e-obchodů bude nadále rozvíjet. Nyní budeme sledovat, kolik kusů balíkových zásilek připadá ročně na jednoho obyvatele v zemích EU. Opět vyjdeme z rozdělení zemí na západní, jižní a východní země. Počet poštovních balíků/osoba 25 20
Ks
15 10 5 0 Západní země
Jižní země
Východní země
Průměr Evropské unie
Obr. 20 Počet poštovních balíků připadající na jednoho obyvatele v různých skupinách zemí v roce 2011 Zdroj: EUROPEAN COMMISSION [67]; vlastní zpracování
Poštovní trhy vybraných zemí EU
59
Na obrázku vidíme, že stejně tak jako v případě listovních zásilek, tak i v případě balíkových zásilek nejvyšší počet balíků na jednoho obyvatele připadá v západních zemích, a to 20 balíků ročně. V rámci západních zemí je na prvním místě Německo (29), následuje Velká Británie (27,5) a Rakousko (17,5). Tento fakt je způsoben velmi rozvinutým e-obchodem v rozvinutých západních zemích. Aby mohli spotřebitelé v jednotlivých zemích provádět on-line nákupy, je nutné mít přístup k internetu. [11] Největší podíl lidí nakupujících přes internet vzhledem k celkové populaci dané země je právě v Německu a ve Velké Británii. V důsledku toho v těchto zemích připadá na jednoho obyvatele nejvíce balíků za rok. [107] Počet balíků připadajících na obyvatele v jižních a východních zemích je velmi nízký. V jižních zemích připadá na jednoho obyvatele průměrně 5 balíků za rok, ve východních zemích dokonce pouze 2 balíky za rok. Průměr Evropské unie činí 13 balíků na obyvatele v období jednoho roku. Nyní zjistíme, které země se nejvíce podílí na evropském balíkovém trhu.
5%
Německo
Velká Británie
Francie
Itálie
Španělsko
Ostatní země
13%
37 %
5%
12 % 28 %
Obr. 21 Podíly jednotlivých zemí na evropském trhu balíkových zásilek v roce 2011 Zdroj: EUROPEAN COMMISSION [67]; vlastní zpracování
Na evropském trhu balíkových služeb se nejvýznamněji podílí tyto země: Německo, dále Velká Británie, Francie, Itálie, Španělsko. Jelikož Německo, Velkou Británii i Francii řadíme do skupiny západních zemí, předpokládáme tedy, že v těchto zemích je nejrozvinutější e-obchod, a proto se tyto země nejvíce podílí na evropském balíkovém trhu. Nejvýznamnějšími zeměmi celého poštovního trhu (listovního i balíkového) z hlediska objemu listovních a balíkových zásilek jsou tedy jednoznačně Německo a Velká Británie a Francie.
60
Poštovní trhy vybraných zemí EU
5.2 Zkušenosti vybraných poštovního trhu
zemí
EU
s
liberalizací
Nyní se už můžeme zaměřit přímo na sledování poštovních trhů těchto evropských zemí: Německa, Nizozemí, Švédska a Velké Británie. Poštovní trhy těchto zemí jsme zvolili z důvodu, že úplná liberalizace poštovních trhů v těchto zemích proběhla výrazně dříve, než požadovala Evropská unie ve své legislativě, a současně se na těchto poštovních trzích vyvinula aktivní konkurence. Na poštovních trzích těchto zemí budeme sledovat dlouhodobé dopady liberalizace. Zjistíme tedy, zda ve sledovaných zemích dochází k ekonomickým přínosům a rizikům liberalizace, které jsou uvedeny v metodice této diplomové práce. U každé země se nejdříve na úvod zaměříme na samotný průběh procesu liberalizace v dané zemi a následně na vývoj konkurence na daném poštovním trhu. Pro zjištění možných ekonomických přínosů liberalizace budeme u každé vybrané země dále tedy sledovat: vývoj ceny konkrétního poštovního produktu, vývoj nabídky poskytovaných poštovních služeb a vývoj kvality poštovních služeb. Pro zjištění možných ekonomických negativ liberalizace si u každé vybrané země zobrazíme: vývoj zaměstnanosti u národního poštovního operátora, vývoj počtu poštovních poboček v zemi a způsob zajišťování a financování univerzální poštovní služby. Na základě výsledků liberalizace poštovních sektorů v těchto sledovaných zemích budeme moci (se zohledněním institucionálních specifik jednotlivých zemí) v následující kapitole č. 6 předpovědět předpokládané dopady liberalizace pro český poštovní trh. 5.2.1
Německý poštovní trh
Na německém poštovním trhu budeme sledovat, jaké ekonomické přínosy či negativa s sebou liberalizace německého poštovního trhu přinesla. Proces liberalizace poštovního trhu Postupná liberalizace německého poštovního trhu začala již v roce 1998, kdy došlo k omezení poštovního monopolu tehdejšího národního poštovního operátora, společnosti Deutsche Post AG, a to na zásilky do hmotnosti 200 g. Tyto poštovní zásilky mohly být poskytovány konkurenčními poštovními operátory pouze za předpokladu, že je nabízeli za nejméně pětinásobek ceny, za kterou je nabízel národní poštovní operátor. V roce 2003 došlo k další fázi liberalizace německého poštovního trhu. Národnímu poštovnímu operátorovi byla opět snížena poštovní výhrada, a to na zásilky s hmotností nižší než 100 g a s cenou nižší než trojnásobek standardního tarifu. Konkurenční poštovní operátoři tedy mohli poskytovat tyto zásilky za nejméně trojnásobek ceny, za kterou je nabízel národní poštovní operátor. Další fáze liberalizace proběhla v roce 2006, kdy byl poštovní monopol zúžen na zásilky do hmotnosti 50 g a s cenou do 2,5 násobku standardního tarifu. Poslední fáze liberalizace německého poštovního trhu se
Poštovní trhy vybraných zemí EU
61
uskutečnila v lednu roku 2008 a německý poštovní trh se tímto plně otevřel konkurenci. [86, 117] Německý poštovní trh se vyznačoval v průběhu procesu liberalizace zvláštností, která byla v porovnání s liberalizací v ostatních zemích EU ojedinělá. Alternativní poštovní operátoři měli totiž možnost poskytovat poštovní služby, přestože spadaly do vyhrazené oblasti společnosti Deutsche Post AG. Podmínkou bylo, že tyto poštovní služby museli nabízet zákazníkům ve vyšší kvalitě, než v jaké byly poskytovány národním poštovním operátorem - společností Deutsche Post AG. Alternativní poštovní operátoři tedy měli možnost doručovat například zásilky o hmotností menší než 50 g za předpokladu, že je budou doručovat rychleji než společnost DPAG, například tedy doručovat zásilky hned v den podání. Tato výjimka podporovala rozvoj konkurence na německém poštovním trhu již v průběhu procesu liberalizace. [86, 117] Vývoj konkurence na poštovním trhu Společnost Deutsche Post AG je stále dominantním poštovním operátorem na německém poštovním trhu. [6] Na obrázku níže je znázorněn vývoj tržních podílů společnosti Deutsche Post AG a jejích konkurentů na německém trhu listovních zásilek v období let 1998-2011. Deutsche Post AG
Konkurence
100%
Tržní podíly
80% 60% 40% 20%
19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11
0%
Obr. 22 Vývoj konkurence na německém trhu listovních zásilek v období let 1998-2011 Zdroj: Bundesnetzagentur [6]; vlastní zpracování
Z obrázku je zřejmé, že přestože dominantní poštovní operátor, společnost Deutsche Post AG, dosahuje v roce 2011 tržního podílu téměř 89 %, tržní podíl jejích konkurentů se každým rokem zvyšuje. Každoročně se zvyšující tržní podíl konkurentů svědčí o úspěšně se rozvíjejícím konkurenčním prostředí na německém trhu listovních zásilek. Konkurenti společnosti Deutsche Post AG dosahují v roce 2011 tržního podílu 11 % a jsou to většinou malé až středně velké podniky s malým kapitálem,
62
Poštovní trhy vybraných zemí EU
které většinou působí pouze regionálně. [117] V roce 2011 na německém trhu listovních zásilek působilo téměř 600 poštovních operátorů. Můžeme předpokládat, že na německém poštovním trhu bude konkurentů společnosti Deutsche Post AG v budoucnu přibývat. Oproti evropskému trendu klesajícího objemu listovních zásilek, je v Německu objem listovních zásilek naopak stabilní až mírně rostoucí. [6] Tato skutečnost také povzbuzuje konkurenty ke vstupu na německý trh listovních zásilek. Největšími konkurenty společnosti DPAG na domácím trhu listovních zásilek jsou společnosti TNT Post Deutschland a Holtzbrinck Truple. Na přeshraničním trhu listovních zásilek společnosti DPAG nejvíce konkurují společnosti Asendia, Austrian Post International, Spring. Na vnitrostátním balíkovém trhu dosahuje společnost Deutsche Post pouze 25-30% podílu. Na balíkovém trhu má společnost DPAG tyto konkurenty: DHL, DPD, Hermes, GLS, UPS, TNT. [68] Trh s balíky v Německu je mezi konkurenty velmi oblíbený jistě i z důvodu, že v Německu připadá na jednoho obyvatele nejvíce balíků v porovnání s ostatními zeměmi EU. Vývoj obratu společnosti Deutsche Post AG Nyní se zaměříme na vývoj ukazatele ekonomické aktivity německého národního poštovního operátora, a to na vývoj obratu. Budeme tedy sledovat, jak se společnosti Deutsche Post AG vyvíjel v jednotlivých letech obrat. Obrat společnostiDeutsche Deutsche Post Post AG Obrat společnosti AG
Miliony EUR
20 000 15 000 10 000 5 000 0 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 23 Vývoj obratu společnosti Deutsche Post AG v letech 2006-2012 Zdroj: Deutsche Post DHL [53]; vlastní zpracování
Před rokem 2008, tedy před liberalizací německého poštovního trhu, obrat společnosti Deutsche Post AG velmi mírně klesal. V roce 2009 byl obrat společnosti Deutsche Post AG na minimu. Pokles obratu v roce 2009 pravděpodobně souvisí s hospodářskou krizí. Od roku 2010 do roku 2012 se obrat společnosti Deutsche Post AG každým rokem velmi mírně zvyšuje. Jelikož v Německu nedochází k poklesu objemu listovních zásilek, jako je tomu ve většině evropských zemích, je snadno pochopitelné, že obrat společnosti DP AG roste. Německo je
Poštovní trhy vybraných zemí EU
63
také zemí, která se nejvíce podílí na evropském poštovním trhu (z hlediska objemu listovních a balíkových zásilek). V rámci evropských zemí v Německu připadá na jednoho obyvatele také nejvíce kusů listovních zásilek i balíků za rok. Očekáváme, že obrat společnosti DP AG bude do budoucna mírně růst. Je tedy zřejmé, že přestože se na německém liberalizovaném poštovním trhu rozvíjí konkurence, na obratu národního poštovního operátora se tato skutečnost zatím výrazněji neprojevila. Vývoj ceny listovní zásilky Na obrázku níže je znázorněn vývoj ceny za vnitrostátní listovní zásilku o hmotnosti 20 gramů u dominantního německého poštovního operátora, u společnosti DP AG, v období let 2004-2013. Cena za listovní zásilku
0,6 0,55
EUR
0,5 0,45 0,4 0,35 0,3 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2013
Obr. 24 Vývoj ceny za 20g listovní zásilku vnitrostátní v Německu v období let 2004-2013 Zdroj: Eurostat [74], EUROPEAN COMMISSION [68], Bundesnetzagentur [6]; vlastní zpracování
Na obrázku vidíme, že až do roku 2011 se cena za vnitrostátní listovní zásilku o hmotnosti 20 g nezměnila. S ohledem na postupnou liberalizaci, která v Německu probíhala až do roku 2008, tedy můžeme konstatovat, že během procesu liberalizace se cena za tento poštovní produkt nezvýšila. Od termínu úplné liberalizace, tedy od roku 2008, až do roku 2011 byla cena za listovní zásilku na stále stejné úrovni. Zvýšení ceny listovní zásilky nastalo až v roce 2013. Je pochopitelné, že v důsledku toho, že společnost Deutsche Post AG osm let nezvyšovala ceny listovní zásilky, bylo nutné v roce 2013 zvýšit cenu listovní zásilky, protože za období let 2004-2013 vzrostly ceny vstupů, které jsou nutné pro podnikání v poštovním sektoru. Jako všude v Evropě, tak i v Německu vzrostly ceny elektřiny, plynu, pohonných hmot, dále vzrostla výše průměrných mezd a inflace. [89, 71] Od data úplné liberalizace německého poštovního trhu, tedy od roku 2008 do roku 2013 cena za listovní zásilku vzrostla pouze o 5,45 %. Tento nepatrný
64
Poštovní trhy vybraných zemí EU
nárůst ceny za listovní zásilku je pravděpodobně způsoben rozvinutou konkurencí na německém poštovním trhu. Je tedy zřejmé, že liberalizace v Německu měla relativně pozitivní efekt na cenu listovní zásilky. Vývoj kvality poskytovaných poštovních služeb Nyní budeme sledovat, jak se vyvíjela kvalita poštovních služeb poskytovaných národním poštovním operátorem, společností Deutsche Post AG, s ohledem na liberalizaci německého poštovního trhu. Vývoj kvality poštovních služeb je zobrazen na obrázku níže. Procento doru čených zásilek D+1 100% 95% 90% 85% 80% 75% 70% 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 25 Vývoj kvality poštovních služeb v Německu v období let 2004-2012 Zdroj: EUROPEAN COMMISSION [68], Eurostat [75]; vlastní zpracování
Z obrázku je zřejmé, že současně s postupným otevíráním německého poštovního trhu docházelo ke zvyšování kvality poštovních služeb. Od roku 2006 do roku 2012 se kvalita poštovních služeb udržuje na vysoké úrovni (s mírně klesajícím trendem). Průměrně 95 % zásilek je doručeno následující den po podání (D+1). Vysoká kvalita poštovních služeb v Německu je důsledkem rozvinuté konkurence na poštovním trhu. Liberalizace v Německu tedy vedla ke zvýšení kvality poskytovaných služeb národním poštovním operátorem. Vývoj nabídky poskytovaných služeb Společnost Deutsche Post AG se snaží zkvalitňovat svoje nabízené poštovní produkty. Současně s růstem konkurenčního prostředí na německém poštovním trhu národní poštovní operátor, Deutsche Post AG, představuje zákazníkům nové poštovní produkty. Vlivem přechodu od tradičního způsobu komunikace k elektronickému způsobu komunikace nabízí poštovní operátor Deutsche Post AG také elektronické poštovní produkty. Nabídka poštovních služeb po liberalizaci se v Německu zvyšuje. [52]
Poštovní trhy vybraných zemí EU
65
Vývoj zaměstnanosti v poštovním sektoru Na německém poštovním trhu budeme sledovat vývoj zaměstnanosti u národního poštovního operátora s ohledem na liberalizaci. Ověříme riziko, zda v důsledku liberalizace dochází k výraznému poklesu zaměstnanosti v poštovním sektoru. Počet zaměstnaných 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Obr. 26 Vývoj zaměstnanosti v německém poštovním sektoru v období let 2004-2010 Zdroj: Eurostat [72]; vlastní zpracování
Na obrázku je znázorněno, jak se vyvíjel počet zaměstnanců u společnosti Deutsche Post AG. Před datem úplné liberalizace, tedy od roku 2004 do roku 2007, počet zaměstnanců pozvolna klesal. V této době se národní poštovní operátor, společnost DP AG, připravovala na liberalizaci a optimalizovala počet zaměstnanců. V roce 2008, kdy se německý poštovní trh plně otevřel konkurenci, počet zaměstnanců mírně vzrostl. V dalších letech se počet zaměstnanců výrazně neměnil. Můžeme tedy konstatovat, že riziko, že po liberalizaci dojde k masivnímu propouštění zaměstnanců, se tedy v případě německého poštovního trhu nepotvrdilo. Vývoj počtu poštovních poboček Na vývoj zaměstnanosti u společnosti Deutsche Post AG je úzce navázán vývoj počtu poštovních poboček poskytovatele univerzální poštovní služby. Počet poštovních poboček 15 000 13 000 11 000 9 000 7 000 5 000 2008
2009
2010
2011
Obr. 27 Počet poštovních poboček v Německu v období let 2008-2012 Zdroj: Universal postal union [114]; vlastní zpracování
2012
66
Poštovní trhy vybraných zemí EU
Na obrázku je znázorněno, jak se vyvíjel počet poštovních poboček německého poskytovatele univerzální poštovní služby – společnosti Deutsche Post AG. Od roku 2008, tedy od úplné liberalizace německého poštovního trhu, do roku 2012 počet poštovních poboček klesl z 13 445 poboček v roce 2008 na 13 000 poboček v roce 2012, což představuje 3,5% pokles. Jedná se tedy o relativně nevýznamný pokles. Riziko, že po liberalizaci dojde k výraznému snížení počtu poštovních poboček tedy v případě německého poštovního trhu nebylo potvrzeno. Zajištění univerzální poštovní služby a její financování Univerzální poštovní služby jsou v Německu poskytovány dobrovolně národním poštovním operátorem - společností Deutsche Post AG. Do univerzální poštovní služby jsou v Německu řazeny tyto poštovní produkty: dopisy do 2 kg, doporučené a cenné zásilky do 2 kg, zásilky s dobírkou do 2 kg, expresní zásilky do 2 kg, balíky do 20 kg, noviny a periodika. Doručování probíhá 6 dní v týdnu. V Německu je stanoven minimální počet 12 000 poštovních poboček. [117] Financování univerzální poštovní služby v Německu je řešeno prostřednictvím kompenzačního fondu. Princip kompenzačního fondu je takový, že by do fondu přispívali všichni poštovní operátoři s obratem vyšším než 500 000 EUR v případě, že by poskytovateli univerzální poštovní služby (společnosti Deutsche Post) vznikly čisté náklady, které by pro ni představovaly nepřiměřenou zátěž. Kompenzační fond ale nebyl do roku 2012 aktivován, protože společnosti DPAG stále nevznikly čisté náklady, které by pro ni byly nepřiměřeně zatěžující. Alternativní poštovní operátoři v Německu se tedy nemusí příliš obávat podílení se na financování univerzální poštovní služby. [86] 5.2.2
Nizozemský poštovní trh
Na nizozemském poštovním trhu budeme opět sledovat dopady liberalizace poštovních služeb ve formě ekonomických přínosů/negativ liberalizace. Proces liberalizace poštovního trhu Postupná liberalizace nizozemského poštovního trhu začala v červnu roku 2000, kdy došlo k omezení monopolu národního poštovního operátora, společnosti PostNL. Monopol byl této společnosti zúžen na zásilky do hmotnosti 100 gramů s cenou nižší než pětinásobek ceny standardního tarifu. V roce 2006 došlo k dalšímu omezení poštovního monopolu společnosti PostNL, a to na listovní zásilky vážící méně než 50 g a s cenou nižší než trojnásobek základní sazby. K plnému otevření nizozemského poštovního trhu konkurenci došlo dne 1. dubna 2009. [117] Vývoj konkurence na poštovním trhu Dominantním poštovním operátorem na nizozemském poštovním trhu je stále společnost PostNL. [68] Vývoj konkurence na nizozemském trhu s listovními zásilkami je zobrazen na obrázku níže.
Poštovní trhy vybraných zemí EU
PostNL
67
Konkurenti
100%
Tržní podíl
80% 60% 40% 20% 0% 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Obr. 28 Vývoj konkurence na nizozemském poštovním trhu s listovními zásilkami v období let 2001-2011 Zdroj: EUROPEAN COMMISSION [68], WIK-Consult [117]; vlastní zpracování
Konkurence se na nizozemském poštovním trhu začala rozvíjet již od roku 2001, a to především vstupem dvou velkých konkurentů - společností Sandd a Select Mail. Z obrázku je patrné, že v roce 2011 konkurenti společnosti PostNL dosáhli podílu na poštovním trhu 18,8 %, z toho společnost Sandd měla podíl téměř 10 %, výrazného podílu dosahuje společnost Select Mail. Dominantní poštovní operátor, společnost PostNL, očekává, že podíl konkurentů v roce 2014 bude činit 20-25 %. [117] Konkurence na nizozemském poštovním trhu je výrazně rozvinutá a v budoucnu můžeme předpokládat další vstupy poštovních operátorů. Na domácím trhu listovních zásilek je největším konkurentem národního poštovního operátora, společnosti Post NL, společnost Sandd. Na přeshraničním trhu listovních zásilek jsou konkurenty společnosti Post NL společnosti Asendia a BPI. Na domácím trhu balíkových zásilek dosahuje společnost PostNL pouze 15% podílu a konkurují jí zde především společnosti DHL, DPD, GLS, TNT Express. Na přeshraničním trhu balíkových zásilek má společnost PostNL 74% podíl, jejími největšími konkurenty zde jsou společnosti DHL, Selektvracht a TNT Express. [68] Vývoj obratu společnosti Post NL Nyní budeme sledovat, jak se společnosti Post NL v období let 2008-2012 vyvíjel obrat. K tomuto účelu nám poslouží obrázek č. 29.
68
Poštovní trhy vybraných zemí EU
Obrat společnosti Post NL 4,4
Miliony EUR
4,35 4,3 4,25 4,2 4,15 4,1 2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 29 Vývoj obratu společnosti Post NL v období let 2008-2012 Zdroj: PostNL [105]; vlastní zpracování
Z obrázku je zřejmé, že v roce 2009 došlo k velkému poklesu obratu společnosti Post NL, tedy především k poklesu tržeb. Tento pokles byl pravděpodobně způsoben hospodářskou krizí. V dalších letech, tedy po liberalizaci nizozemského poštovního trhu,došlo k růstu obratu, který se několik let držel na poměrně stabilní úrovni. K nárůstu obratu v posledních letech jistě přispěl fakt, že Nizozemí patří mezi pět zemí EU, které se nejvíce podílí z hlediska objemu listovních zásilek na evropském poštovním trhu. Obrat v letech po liberalizaci už svou výší nedosáhl na výši obratu před liberalizací, tedy na obrat roku 2008. Na tuto skutečnost může mít vliv i fakt, že v Nizozemí je velmi rozvinutá konkurence, ke které přechází zákazníci od tradičního poštovního operátora - společnosti Post NL k alternativním poštovním operátorům. Vývoj ceny listovní zásilky Na nizozemském poštovním trhu budeme dále sledovat vývoj ceny za listovní zásilku vnitrostátní o hmotnosti 20 gramů. Cena za listovní zásilku 0,6 0,5 EUR
0,4 0,3 0,2 0,1 0 2001 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2013
Obr. 30 Vývoj ceny za 20g listovní zásilku vnitrostátní v Nizozemí v období let 2001-2013 Zdroj: Eurostat [74], WIK-Consult [117]; vlastní zpracování
Poštovní trhy vybraných zemí EU
69
Na obrázku je zachyceno, jak se vyvíjela cena 20gramové listovní zásilky. Před liberalizací se cena listovní zásilky pohybovala na relativně shodné úrovni. Po dokončení úplné liberalizace, tedy od roku 2009, do roku 2013 cena tohoto poštovního produktu mírně rostla. Důvodem růstu ceny je především růst cen vstupů na nizozemském poštovním trhu. [71] Od roku 2009, tedy od úplného otevření nizozemského poštovního trhu konkurenci, do roku 2013, nominální cena 20gramové listovní zásilky vzrostla o necelých 23 %. Je vysoce pravděpodobné, že kdyby liberalizace nizozemského poštovního trhu neproběhla, nárůst ceny tohoto poštovního produktu by byl výrazně vyšší. Přestože liberalizace nevedla ke snížení ceny listovní zásilky, hodnotíme z výše uvedeného důvodu její dopady pro spotřebitele jako pozitivní. Vývoj kvality poštovních služeb U poštovního operátora Post NL nyní budeme zjišťovat, jak se vyvíjela kvalita jím poskytovaných poštovních služeb s ohledem na liberalizaci.
Procento doručených zásilek D+1 100% 95% 90% 85% 80% 75%
20 12
20 11
20 10
20 09
20 08
20 07
20 06
20 05
20 04
70%
Obr. 31 Vývoj kvality poštovních služeb v Nizozemí v období let 2004-2012 Zdroj: EUROPEAN COMMISSION [67], Eurostat [75]; vlastní zpracování
Nizozemský poštovní trh se plně otevřel konkurenci v roce 2009. Vidíme, že kvalita poštovních služeb v Nizozemsku je poměrně stabilní a vysoká, pohybuje se kolem 95 % (95 % zásilek je doručeno následující den po dni podání). Tato vysoká kvalita poštovních služeb je pravděpodobně způsobena tím, že v Nizozemí je velmi mnoho aktivních poštovních operátorů, kteří konkurují společnosti PostNL. Na obrázku si můžeme všimnout, že kvalita poštovních služeb v Nizozemí byla na vysoké úrovni již před datem úplné liberalizace, tedy před rokem 2009. Lze předpokládat, že již před rokem 2009 se nizozemský poskytovatel univerzální poštovní služby – společnost Post NL připravoval na liberalizaci poštovního trhu, a proto zvyšoval kvalitu poskytovaných služeb. Můžeme konstatovat, že proběhlá liberalizace poštovních služeb udržuje kvalitu poštovních služeb v Nizozemí na vysoké úrovni.
70
Poštovní trhy vybraných zemí EU
Vývoj nabídky poskytovaných služeb Společnost Post NL po liberalizaci zvýšila nabídku poskytovaných poštovních produktů. V reakci na současnou technickou dobu začala nabízet elektronické poštovní produkty. Ke svým poštovním produktům začala vlivem liberalizace nabízet i služby jako on-line sledování zásilek aj. [105] Vývoj zaměstnanosti v poštovním sektoru V souvislostí s nizozemským národním poštovním operátorem, společností Post NL, nyní budeme zkoumat, jak se u něj vyvíjela s ohledem na proces liberalizace zaměstnanost. Po čet zam ě stnanců 75000 60000 45000 30000 15000 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 32 Vývoj zaměstnanosti v poštovním sektoru v Nizozemí v období let 2004-2012 Zdroj: Universal postal union [114], EUROPEAN COMMISSION [67], Eurostat [72]; vlastní zpracování
Na obrázku vidíme, že před úplnou liberalizací v Nizozemí, tedy před rokem 2009, zaměstnanost u dominantního poštovního operátora velmi mírně klesala. Po liberalizaci, od roku 2009, zaměstnanost v roce 2010 klesla, v roce 2011 a 2012 se ale zaměstnanost zvýšila. Od liberalizace (rok 2009) do roku 2012 se zaměstnanost u společnosti Post NL zvýšila o více než 8 %. Často diskutované riziko liberalizace, spočívající v masivním poklesu zaměstnanosti u národního poštovního operátora, se tedy ani v Nizozemí nepotvrdilo. Vývoj počtu poštovních poboček Od vývoje zaměstnanosti se následně odvíjí vývoj počtu poštovních poboček. Budeme tedy sledovat, jak se vyvíjel v Nizozemí počet poštovních poboček. K tomuto účelu nám poslouží obrázek zobrazený níže.
Poštovní trhy vybraných zemí EU
71
Počet poštovních poboček 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 33 Vývoj počtu poštovních poboček v Nizozemí v období let 2008-2012 Zdroj: Universal postal union [114]; vlastní zpracování
Z obrázku je zřejmé, že současně s úplným otevřením nizozemského poštovního trhu konkurenci, v roce 2009, se počet poštovních poboček snížil. Po liberalizaci nizozemského trhu poštovních služeb počet poštovních poboček v Nizozemí začal růst. Mezi roky 2009-2012 došlo k nárůstu poboček o více než 20 %. K riziku liberalizace, snížení počtu poštovních poboček, v Nizozemí nedošlo. Zajištění univerzální poštovní služby a její financování Univerzální poštovní služby v Nizozemí poskytuje dominantní poštovní operátor - společnost PostNL. Do univerzální poštovní služby v Nizozemí spadají tyto poštovní produkty: dopisy do 2 kg, balíky do 10 kg, doporučené a cenné balíky, poštovní zásilky pro nevidomé do 7 kg, mezinárodní služby (dopisy a knihy do 2 kg, balíky do 20 kg, poštovní zásilky pro nevidomé do 7 kg). [117] Poskytovatel univerzální služby má povinnost doručovat šest dní v týdnu. Počet poboček, které umožňují univerzální poštovní služby, musí být minimálně 2000. V souvislosti s financováním univerzální poštovní služby je zřízen kompenzační fond, do kterého by měli v případě vzniku čistých nákladů u společnosti Post NL přispívat její konkurenti. Do roku 2012 zatím však kompenzační fond nikdy nebyl aktivován. Znamená to tedy, že čisté náklady, které vznikly společnosti PostNL, pro ni neznamenaly nepřiměřenou zátěž. [86] Od roku 2009 je společnost PostNL povinna poskytnout přístup do své poštovní sítě dalším poštovním operátorům. Podmínky přístupu jsou nediskriminující a transparentní. [117] 5.2.3
Švédský poštovní trh
V souvislosti se švédským poštovním trhem budeme zjišťovat, jaké ekonomické přínosy či negativa liberalizace švédského poštovního trhu přinesla. Proces liberalizace poštovního trhu Švédsko liberalizovalo svůj poštovní trh již v roce 1993 jako první země v Evropské unii. Liberalizace probíhala v několika etapách, kdy byl národnímu
72
Poštovní trhy vybraných zemí EU
poštovnímu operátorovi, společnosti Posten AB, postupně snižován její poštovní monopol. V souvislosti s liberalizací byl nejdříve zahájen konkurenční boj na trhu s hromadnými zásilkami, postupně se konkurenci v roce 1993 otevřel celý švédský poštovní trh. [86] Vývoj konkurence na poštovním trhu Nyní budeme sledovat, jak se na švédském poštovním trhu rozvíjela konkurence. K tomu nám poslouží obrázek zobrazený níže. Post AB
Konkurence
100%
Tržní podíl
80% 60% 40% 20%
20 12
20 11
20 10
20 09
20 08
20 07
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
0%
Obr. 34 Vývoj konkurence na švédském trhu s listovními zásilkami v období let 2001-2012 Zdroj: WIK-Consult [117], EUROPEAN COMMISSION [68]; vlastní zpracování
Na obrázku vidíme, že v roce 2012 dosahuje dominantní poštovní operátor, společnost Post AB, na trhu listovních zásilek tržního podílu téměř 85 %. Konkurenční poštovní operátoři dohromady dosahují na trhu listovních zásilek tržního podílu více než 15 %. Z obrázku je zřejmé, že konkurence na švédském poštovním trhu se vyvíjí spíše pomalu, pozitivním jevem nicméně je, že se konkurence každým rokem zvyšuje a je poměrně silná. Na švédském poštovním trhu působí více než 30 významných konkurentů. [117] Největším konkurentem společnosti Post AB je společnost Bring CityMail. Dalším významným konkurentem na domácím trhu listovních zásilek je společnost Lulea Mail HB. Na přeshraničním trhu listovních zásilek nemá společnost Post AB významné konkurenty. Na domácím trhu balíkových zásilek činí podíl národního poštovního operátora, společnosti Post AB, pouze 30 %, přičemž nejvíce jí konkurují společnosti DHL, Schenker, Bring, Schenker. Na přeshraničním trhu balíkových zásilek jsou jejími největšími konkurenty společnosti Schenker a UPS. [68] Vývoj obratu společnosti Post AB Zaměříme se na sledování ukazatele ekonomické výkonnosti národního poštovního operátora, společnosti Post AB. Sledovat budeme vývoj obratu v letech 2004-2010.
Poštovní trhy vybraných zemí EU
73
Obrat společnosti Post AB
3000
Miliony EUR
2500 2000 1500 1000 500 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Obr. 35 Vývoj obratu společnosti Post AB v období let 2004-2010 Zdroj: Eurostat [76]; vlastní zpracování
Z obrázku je zřejmé, že vývoj obratu v období let 2004-2008 nevykazoval výrazné změny. V roce 2009 došlo k markantnímu snížení obratu. Můžeme předpokládat, že tento pokles byl způsoben hospodářskou krizí. V roce 2010 se obrat opět zvýšil, ovšem již nedosahuje na úroveň obratu před krizí. Vývoj ceny za listovní zásilku vnitrostátní 20g Nyní budeme sledovat, jak se ve Švédsku vyvíjela cena za vnitrostátní listovní zásilku o hmotnosti 20 gramů. Jelikož z období těsně po liberalizaci, tj. po roce 1993, nejsou dostupná data, vývoj ceny sledujeme až v období let 2001-2013.
EUR
Cena za listovní zásilku 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 2001 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2013
Obr. 36 Vývoj ceny za listovní zásilku vnitrostátní do 20 g ve Švédsku Zdroj: WIK-Consult [117], EUROPEAN COMMISSION [68], Eurostat [74]; vlastní zpracování
Na obrázku vidíme, že cena za listovní zásilku ve Švédsku od roku 2001 až do roku 2009 velmi pozvolna rostla. Následně, v období let 2009-2013, se cena za listovní zásilku začala výrazněji zvyšovat. Cena za listovní zásilku v celém námi sledovaném období od roku 2001 do roku 2013 vzrostla o 19 %. Stejně jako
74
Poštovní trhy vybraných zemí EU
v ostatních zemích, tak i ve Švédsku rostly ceny vstupů, tedy ceny energií, pohonných hmot, mezd aj. [71] Tyto faktory měly vliv na růst ceny listovní zásilky. Přestože ani ve Švédsku liberalizace poštovních služeb nevedla ke snížení cen poštovních produktů, domníváme se, že kdyby otevření švédského poštovního trhu konkurenci neproběhlo, nárůst ceny za listovní zásilku by byl výrazně vyšší, než nynější 19% nárůst ceny. Vývoj kvality poštovních služeb Dalším sledovaným faktorem je kvalita poštovních služeb poskytovaných národním poštovním operátorem – společností Post AB. Budeme zjišťovat, zda v důsledku liberalizace poštovních služeb došlo ve Švédsku ke zvýšení kvality poskytovaných poštovních služeb. % doručených zásilek včas (D+1) 100% 90% 80% 70% 60%
20 12
20 11
20 10
20 09
20 08
20 07
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
50%
Obr. 37 Vývoj kvality poštovních služeb ve Švédsku v období let 2004-2012 Zdroj: Eurostat [75], EUROPEAN COMMISSION [68, 67]; vlastní zpracování;
Na obrázku vidíme, že kvalita poštovních služeb ve Švédsku je v námi sledovaném období let 2004-2012 vysoká a stabilní, pohybuje se kolem 95 %. Švédský národní poštovní operátor tedy doručuje 95 % zásilek následující den po dni podání. Předpokládáme, že vysoká kvalita poskytovaných služeb je důsledkem rozvinuté konkurence na švédském poštovním trhu. Jedná se o vysoce stabilní vývoj kvality v porovnání se zeměmi, kde liberalizace proběhla nedávno – například v porovnání s vývojem kvality poštovních služeb v České republice. Vývoj nabídky poštovních služeb I Švédský poštovní operátor během liberalizace a především po liberalizaci zvyšoval nabídku poskytovaných služeb. Kromě nových kvalitnějších poštovních produktů, možnosti on-line sledování zásilek, se dále zaměřil i na staré lidi či lidi s postižením. Pro tyto zákazníky národní poštovní operátor zajišťuje sbírku odchozích balíků a dopisů v jejich domovech, zaslané poštovní produkty jim nese až do domu, nikoliv pouze umisťuje do poštovní schránky. Také jim prodává poštovní známky, pokud si je předem objednali. [104]
Poštovní trhy vybraných zemí EU
75
Vývoj zaměstnanosti v poštovním sektoru Nyní budeme vyhodnocovat, zda u společnosti Post AB došlo vlivem liberalizace k masivnímu propouštění zaměstnanců. Počet zaměstnaných 40000 30000 20000 10000 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Obr. 38 Vývoj počtu zaměstnaných v poštovním sektoru ve Švédsku v období let 2004-2010 Zdroj: Eurostat [72]; vlastní zpracování
Na obrázku vidíme vývoj zaměstnanosti u společnosti Post AB v období let 2004-2010. Od roku 2004 do roku 2006 se zaměstnanost snižovala, následně, od roku 2007 zaměstnanost rostla. Za celé sledované období, od roku 2004 do roku 2010 zaměstnanost u národního poštovního operátora klesla o necelých 12 %. Můžeme konstatovat, že ani na švédském poštovním trhu nedošlo v důsledku liberalizace k neúměrnému propouštění zaměstnanců. Vývoj počtu poštovních poboček S vývojem zaměstnanosti úzce souvisí vývoj počtu poštovních poboček ve Švédsku. Pro tento účel budeme nyní sledovat obrázek níže. Počet poštovních poboček 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 39 Vývoj počtu poštovních poboček ve Švédsku v období let 2008-2012 Zdroj: Universal postal union [114]; vlastní zpracování
Na obrázku vidíme, že počet poštovních poboček ve Švédsku se v období let 2008-2012 výrazně nezměnil – pohybuje se kolem počtu přibližně 20 000 po-
76
Poštovní trhy vybraných zemí EU
boček. Za celé sledované období se snížil počet poštovních poboček pouze o 7,6 %, což je nevýznamný pokles. Zajištění univerzální poštovní služby a její financování Univerzální poštovní služby ve Švédsku zajišťuje společnost Post AB. Do univerzální poštovní služby ve Švédsku spadají listovní zásilky a balíky do hmotnosti 20 kg. Poskytovatel univerzální poštovní služby má povinnost dodávat pět dní v týdnu. Pokud by poskytovateli univerzální poštovní služby vznikly čisté náklady, které by byly pro něj nepřiměřené, financování by probíhalo prostřednictvím veřejných prostředků, nikoliv kompenzačního fondu. Nicméně je nutné konstatování, že ke vzniku čistých nákladů společnosti Post AB od doby liberalizace doposud stále nedošlo. [51, 117] 5.2.4
Britský poštovní trh
Proces liberalizace poštovního trhu Proces postupné liberalizace poštovního trhu ve Velké Británii započal v roce 2003. Nejdříve byl liberalizován trh s hromadnými zásilkami. V tomto období společnost Royal Mail, britský národní poštovní operátor, měla monopol na listovní zásilky, které nebyly podávány hromadně. Úplné otevření britského poštovního trhu konkurenci proběhlo dne 1. ledna 2006. [108] Vývoj konkurence na trhu Na poštovním trhu ve Velké Británii působí dominantní národní poštovní operátor - společnost Royal Mail. Vývoj konkurence na britském poštovním trhu probíhal odlišným stylem než v ostatních námi sledovaných zemí. Důvodem je skutečnost, že většina alternativních poštovních operátorů ve Velké Británii nevyužívá vlastní doručovací síť, ale používá poštovní síť národního poštovního operátora - společnosti Royal Mail. Podíl alternativních poštovních operátorů využívajících poštovní síť společnosti Royal Mail činil v roce 2010 až 38 % všech zásilek společnosti Royal Mail. [86] Na britském poštovním trhu se konkurence rozvinula ze všech čtyř námi sledovaných zemí nejméně. Nejvýznamnějšími konkurenty na trhu listovních zásilek jsou společnosti: DX Group, TNT Post UK. Na trhu s balíkovými zásilkami dosahuje společnost Royal Mail pouze 30% tržního podílu, největší konkurenti zde jsou společnosti Hermes, Yodel, Interlink, City Link. [68] Vývoj obratu společnosti Royal Mail Nyní budeme zjišťovat, jak se společnosti Royal Mail vyvíjel v jednotlivých letech obrat.
Poštovní trhy vybraných zemí EU
77
Obrat společnosti Royal Mail
12000
Miliony EUR
10000 8000 6000 4000 2000 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Obr. 40 Vývoj obratu společnosti Royal Mail v období let 2004-2010 Zdroj: Eurostat [76]; vlastní zpracování
Na obrázku vidíme, jak se vyvíjel společnosti Royal Mail obrat. Je zřejmé, že od roku 2004 do roku 2008 se výše obratu udržovala na přibližně shodné úrovni, pokles nastal v roce 2009, pravděpodobně vlivem hospodářské krize. V roce 2010 se obrat mírně začal opět zvyšovat. Je zřejmé, že v důsledku liberalizace nedošlo k významnému poklesu obratu společnosti Royal Mail. Vývoj ceny za listovní zásilku vnitrostátní, 20 g Nyní budeme podobně jako u předchozích zemí zjišťovat, zda liberalizace v případě Velké Británie způsobila pokles cen listovní zásilky o hmotnosti 20 gramů. Vývoj cen budeme opět sledovat u národního poštovního operátora – společnosti Royal Mail.
EUR
Cena za listovní zásilku vnitrostátní, 20 g
0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2013
Obr. 41 Vývoj ceny listovní zásilky vnitrostátní ve Velké Británii Zdroj: EUROPEAN COMMISSION [68], Eurostat [74]; vlastní zpracování
Z obrázku je zřejmé, že před liberalizací, tedy před rokem 2006, cena za listovní zásilku velice mírně rostla. Po roce 2006, po liberalizaci, nastal pokles ceny listovní zásilky, ovšem v roce 2013 proběhlo výrazné zdražení tohoto poštovního produktu. Od liberalizace (rok 2006) do roku 2013 cena za listovní zásilku vzrostla o 57 %. Příčinou tohoto růstu je vedle růstu cen vstupů i fakt, že na brit-
78
Poštovní trhy vybraných zemí EU
ském poštovním trhu se konkurence příliš nerozvinula. Lze ale předpokládat, že v případě, že by liberalizace britského poštovního trhu vůbec neproběhla, nárůst ceny listovní zásilky za stejné období by mohl být výrazně vyšší. Můžeme tedy konstatovat, že liberalizace měla na vývoj cen listovní zásilky spíše pozitivní vliv. Vývoj kvality poštovních služeb Dalším faktorem, kterým se budeme v případě liberalizace britského poštovního trhu zabývat, je kvalita poštovních služeb. K tomuto účelu nám poslouží obrázek zobrazený níže. Procento doručených zásilek D+1
100% 95% 90% 85% 80% 75% 70% 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Obr. 42 Vývoj kvality poštovních služeb ve Velké Británii v období let 2004-2012 Zdroj: Eurostat [75], EUROPEAN COMMISSION [68, 67]; vlastní zpracování
Z obrázku je zřejmé, že kvalita poštovních služeb ve Velké Británii se během let 2004-2012 střídavě měnila. V období po liberalizaci se kvalita poštovních služeb nejdříve v roce 2007 snížila, následně v roce 2008 zvýšila. Vývoj kvality poštovních služeb na britském poštovním trhu je tedy značně nestabilní. Je ale vhodné podotknout, že od roku 2009 kvalita poštovních služeb každým rokem roste, ale přesto nedosahuje vysoké úrovně. Důvodem nízké kvality poštovních služeb ve Velké Británii je pravděpodobně nerozvinutá konkurence na poštovním trhu oproti ostatním sledovaným zemím. Od roku liberalizace, tedy od roku 2006 se kvalita poštovních služeb v porovnání s rokem 2012 snížila. Vývoj nabídky poskytovaných služeb Britský národní poštovní operátor stejně tak jako ostatní národní poštovní operátoři v ostatních sledovaných zemích po liberalizaci zvyšoval nabídku poštovních služeb. Kromě nových elektronických poštovních produktů také nabídl více druhů balíkových produktů a umožňuje také službu sledování zásilek. [108]
Poštovní trhy vybraných zemí EU
79
Vývoj zaměstnanosti v poštovním sektoru Nyní se zaměříme na vývoj zaměstnanosti u společnosti Royal Mail. Cílem je zjištění, zda riziko liberalizace – rozsáhlý pokles zaměstnanosti u národního poštovního operátora, je v případě britského poštovního trhu relevantní. Počet zaměstnaných 200000 160000 120000 80000 40000 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 43 Vývoj zaměstnanosti v poštovním sektoru v období let 2004-2012 Zdroj: Universal postal union [114], Eurostat [72]; vlastní zpracování
Na obrázku můžeme sledovat, jak se vyvíjela zaměstnanost v poštovním sektoru ve Velké Británii v období let 2004-2012. Zaměstnanost vykazuje dlouhodobý klesající trend. Od roku 2006, kdy byl britský trh plně liberalizován, do roku 2012 však zaměstnanost klesla pouze o 9 %. Jedná se tedy o relativně nevýznamný pokles. Liberalizace tedy nevedla k rozsáhlému poklesu zaměstnanosti v poštovním sektoru Velké Británie. Vývoj počtu poštovních poboček Na vývoj zaměstnanosti je následně navázán vývoj počtu poštovních poboček, kterým se budeme zabývat nyní. Počet poštovních poboček 15 000 12 000 9 000 6 000 3 000 0 2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 44 Vývoj počtu poštovních poboček ve Velké Británii v období let 2008-2012 Zdroj: Universal postal union [114]; vlastní zpracování
80
Poštovní trhy vybraných zemí EU
Z obrázku je zřejmé, že počet poštovních poboček se v období let 2008-2012 výrazně nezměnil. Údaje o počtu poštovních poboček v letech 2006 a 2007 nejsou k dispozici. Od roku 2008 do roku 2012 počet poštovních poboček klesl pouze o necelé 1,5 %. Lze shrnout, že na britském poštovním trhu nedošlo v letech po liberalizaci k výraznému poklesu počtu poštovních poboček. Zajištění univerzální poštovní služby a její financování Ve Velké Británii je poskytovatelem univerzální poštovní služby společnost Royal Mail. Tato společnost má povinnost doručovat šest dní v týdnu. Financování univerzální poštovní služby je ve Velké Británii řešeno prostřednictvím kompenzačního fondu, do kterého by přispívali poštovní operátoři v případě, že by poskytovateli vznikly nepřiměřené čisté náklady. Doposud (rok 2012) ale kompenzační fond nebyl aktivován. [86]
Předpokládané důsledky liberalizace pro český poštovní trh
81
6 Předpokládané důsledky liberalizace pro český poštovní trh V předchozí kapitole č. 5 jsme zjišťovali, jaké ekonomické přínosy/rizika liberalizace přinesla poštovním trhům v Německu, Nizozemí, Švédsku a ve Velké Británii. Zkušenosti s liberalizací těchto zemí využijeme právě nyní, jelikož v této kapitole budeme předpovídat důsledky liberalizace pro český poštovní trh. Důsledky liberalizace pro český poštovní trh budeme předpovídat v těchto oblastech: vývoj konkurence, vývoj ceny poštovních produktů, kvality poštovních služeb, nabídky poskytovaných poštovních služeb, vývoj zaměstnanosti, vývoj počtu poštovních poboček, zajišťování a financování univerzální poštovní služby. U každé sledované oblasti budou tedy nejprve v prvním odstavci uvedeny zkušenosti ze čtyř sledovaných zemí. Při předpovídání důsledků také využijeme zjištěné informace z kapitoly 4 (Český trh poštovních služeb) o vlivu samotného procesu liberalizace na český trh poštovních služeb. Předpokládaný vývoj konkurence na poštovním trhu v ČR Na poštovních trzích námi sledovaných zemí byl pozorován patrný rozdíl mezi vývojem konkurence na trhu listovních zásilek a vývojem konkurence na trhu balíkových zásilek. Zatímco na trhu listovních zásilek dosahoval podíl národních poštovních operátorů většinou více než 80 %, na trhu s balíkovými zásilkami národní poštovní operátoři dosahovali podílu pouze kolem 30 %. Na trhu listovních zásilek je tedy obecně výrazně méně rozvinutá konkurence než na trhu balíkových zásilek. Důvodem této skutečnosti je zřejmě fakt, že na celém evropském poštovním trhu dochází k poklesu objemu listovních zásilek a současně k růstu objemu balíkových zásilek. Ve všech sledovaných zemích je stále dominantním poštovním operátorem národní poštovní operátor. Ve většině sledovaných zemí se ale konkurence každým rokem zvyšuje. Na českém trhu poštovních služeb je stále dominantním poštovním operátorem Česká pošta a očekáváme, že bude dominantním operátorem i v dalších letech. Na českém trhu s balíkovými zásilkami je nyní poměrně velmi rozvinutá konkurence a předpokládáme, že se bude v budoucnu ještě zvyšovat. Na trhu s listovními zásilkami konkurence příliš rozvinutá není. Na základě zkušeností sledovaných zemí ale předpokládáme, že i na trhu listovních zásilek každým rokem budou přibývat konkurenční poštovní operátoři. Některé konkurenty od vstupu na poštovní trh odrazují překážky vstupu. V případě českého poštovního trhu je mezi potenciálními konkurenty vnímána jako největší překážka vstupu na poštovní trh skutečnost, že Česká pošta je jakožto poskytovatel univerzální poštovní služby osvobozena od DPH.
82
Předpokládané důsledky liberalizace pro český poštovní trh
Předpokládaný vývoj cen poštovních produktů v ČR Nejdříve opět zhodnotíme vliv liberalizace poštovních služeb na vývoj cen listovních zásilek v námi sledovaných zemích. V případě německého poštovního trhu cena za listovní zásilku od data liberalizace v Německu (2008) do roku 2013 vzrostla pouze o 5,45 %. Na nizozemském poštovním trhu vzrostla cena listovní zásilky od liberalizace (rok 2009) do roku 2013 o necelých 23 %. Ve Švédsku vzrostla cena za listovní zásilku po liberalizaci do roku 2013 o 19 %. Ve Velké Británii činí nárůst ceny za listovní zásilku od data liberalizace (2006) do roku 2013 57 %. V žádné ze sledovaných zemích tedy liberalizace poštovních služeb nevedla ke snížení ceny za listovní zásilku. Předpokládáme ale, že kdyby liberalizace neproběhla, nárůst cen ve sledovaných zemích by mohl být podstatně vyšší. Proces postupné liberalizace českého poštovního trhu, probíhající v období let 2007-2013, je spojen s nárůstem cen poštovních produktů. Během tohoto období narostla cena za Obyčejnou zásilku o 70 %, cena Doporučeného psaní o 50 % či cena Obyčejného balíku o 70 %. Na základě vývoje cen listovních zásilek ve sledovaných zemích a také v důsledku vývoje cen v období postupné liberalizace v ČR, očekáváme, že i na českém poštovním trhu se bude cena za listovní zásilku v budoucnu nadále zvyšovat. Jelikož na českém trhu listovních zásilek je spíše méně rozvinutá konkurence, kterou můžeme přirovnat ke konkurenci například ve Velké Británii, můžeme v příštím desetiletí očekávat nárůst cen listovní zásilky minimálně o 50 %. Na tomto místě je vhodné konstatovat fakt, že vývoj cen poštovních produktů je z velké části ovlivněn vývojem cen vstupů – tedy cen energií, pohonných hmot, mýtného, průměrných mezd, inflace aj. Jelikož ceny vstupů a inflace se obecně v rámci Evropské unie zvyšují, je pochopitelné, že se i ceny za poštovní produkty zvyšují, i přestože poštovní trhy již byly liberalizovány. Můžeme se ale domnívat, že kdyby liberalizace českého poštovního trhu neproběhla, očekávali bychom do budoucna ještě vyšší nárůst cen. Předpokládaný vývoj kvality poštovních služeb v ČR Opět nejdříve shrneme vliv liberalizace poštovních služeb na kvalitu poskytovaných služeb v námi sledovaných zemích. V případě německého poštovního trhu kvalita poskytovaných poštovních služeb od liberalizace do roku 2012 dosahovala stabilní vysoké úrovně 95 %. Kvalita poskytovaných služeb na nizozemském poštovním trhu po liberalizaci dosahovala vysoké úrovně 95 %. Ve Švédsku se po liberalizaci udržovala kvalita poskytovaných služeb také na vysoké úrovni 95 %. Je nutné ovšem podotknout, že kvalitu poskytovaných služeb ve Švédsku jsme nesledovali těsně po dokončení liberalizace, tedy po roce 1993, jelikož pro období těsně po liberalizaci nejsou dostupná data. Ve Velké Británii byl vývoj kvality poskytovaných služeb poměrně nestabilní a nedosahuje tak vysoké úrovně jako v ostatních zemích. Tento vývoj kvality ve Velké Británii je pravděpodobně způsoben málo rozvinutou konkurencí na tamějším poštovním trhu. Můžeme tedy konstatovat, že liberalizace ve většině sledovaných zemí vedla ke zvýšení kvality poskytovaných poštovních služeb.
Předpokládané důsledky liberalizace pro český poštovní trh
83
Na českém poštovním trhu již v průběhu procesu postupného otevírání poštovního trhu konkurenci, tedy v období let 2007-2012, docházelo ke zvyšování kvality poskytovaných poštovních služeb. V roce 2012 dosáhla kvalita poštovních služeb u České pošty 93,5 %, ale přesto nedosáhla na úroveň kvality poštovních služeb, kterou požaduje Český telekomunikační úřad. Na základě vývoje kvality poskytovaných poštovních služeb v námi sledovaných zemí a také ze zkušeností z procesu postupné liberalizace českého poštovního trhu předpokládáme, že do budoucna se bude kvalita poštovních služeb v ČR zvyšovat, podobně jako ve sledovaných zemích. Očekáváme, že kvalita poštovních služeb dosáhne minimálně na úroveň 95 %, jak je tomu běžné v námi sledovaných zemích. Dále očekáváme, že Česká pošta se bude v důsledku konkurenčního boje snažit zlepšit vztah ke svým zákazníkům. Předpokládaný vývoj nabídky poštovních služeb u České pošty Ve všech sledovaných zemích došlo během liberalizace či po liberalizaci ke zvýšení nabídky poskytovaných služeb. Na českém poštovním trhu se nabídka poskytovaných služeb národním poštovním operátorem zvyšovala již v průběhu procesu postupné liberalizace, kdy Česká pošta reagovala na své konkurenty. Česká pošta zavedla například Odpolední doručování, nové balíkové produkty či Zákaznickou kartu. Očekáváme, že nabídka poskytovaných služeb se u České pošty bude v důsledku konkurenčního boje v dalších letech nadále zvyšovat. Některé služby poskytuje Česká pošta jen ve vybraných geografických územích (např. okresní města), do budoucna tedy očekáváme, že se nadstandardní poštovní služby rozšíří k větší spokojenosti zákazníků i do menších měst. Předpokládaný vývoj zaměstnanosti u České pošty Při předpovídání dlouhodobého vlivu liberalizace na vývoj zaměstnanosti u České pošty využijeme opět nejdříve zkušenosti sledovaných zemí a také zkušenosti České pošty z procesu postupné liberalizace poštovního trhu v ČR. Zaměstnanost u německého národního poštovního operátora před liberalizací mírně klesala. Po liberalizaci nedošlo v Německu k významnému poklesu zaměstnanosti. V Nizozemí také docházelo před liberalizací k mírnému poklesu zaměstnanosti u národního poštovního operátora. Po liberalizaci došlo k 8% nárůstu zaměstnanosti u nizozemského národního poštovního operátora. Zaměstnanost u švédského národního poštovního operátora v období let 20042010 (po liberalizaci) poklesla o necelých 12 %. Zaměstnanost u britského národního poštovního operátora v období před liberalizací mírně klesala. Po liberalizaci, v období let 2006-2012 zaměstnanost v poštovním sektoru ve Velké Británii klesla pouze o 9 %. V žádné ze sledovaných zemí tedy liberalizace nezpůsobila markantní pokles zaměstnanosti u národního poštovního operátora. V souvislosti s procesem postupné liberalizace českého poštovního trhu v období let 2003-2012 došlo k 18% poklesu zaměstnanosti u České pošty. Stejně jako v ostatních sledovaných zemích, i u České pošty před liberalizací klesala zaměstnanost, jelikož poštovní operátor optimalizoval počet zaměstnanců.
84
Předpokládané důsledky liberalizace pro český poštovní trh
S ohledem na zkušenosti sledovaných zemí předpokládáme, že dalšího výrazného propouštění zaměstnanců České pošty už se občané ČR nemusí obávat. V žádné z námi sledovaných zemí nedošlo po liberalizaci k výraznému poklesu zaměstnanosti v poštovním sektoru. Předpokládaný vývoj počtu poštovních poboček v ČR Při předpovídání budoucího vývoje počtu poštovních poboček na českém poštovním trhu si nejdříve opět shrneme zkušenosti sledovaných zemí v této oblasti. Na německém poštovním trhu došlo po liberalizaci od roku 2008-2012 k poklesu počtu poštovních poboček pouze o 3,5 %. V Nizozemí po liberalizaci došlo k 20% nárůstu počtu poštovních poboček.. Počet poštovních poboček ve Švédsku se po liberalizaci příliš nezměnil, udržuje se na stabilní úrovni. Ve Velké Británii počet poštovních poboček po liberalizaci od roku 2008 do roku 2012 klesl o necelé 1,5 %. Je tedy zřejmé, že v žádné ze sledovaných zemí liberalizace neměla dopad, že by došlo k významnému poklesu počtu poštovních poboček v zemi. Na českém poštovním trhu v období let 2006-2014, tedy v období procesu postupné liberalizace klesl počet poštovních poboček o 5 %. Na základě zkušeností ostatních zemích předpokládáme, že ani na českém poštovním trhu v budoucnu nedojde k výraznému poklesu počtu poštovních poboček, který by mohl omezit potřeby občanů. Předpokládané zajišťování a financování univerzální poštovní služby v ČR Ve všech sledovaných zemích je poskytovatelem univerzální poštovní služby národní poštovní operátor. Současně ve většině sledovaných zemí poskytovatel univerzální poštovní služby doručuje poštovní zásilky šest dní v týdnu. Financování univerzální poštovní služby probíhá ve většině sledovaných zemí prostřednictvím kompenzačního fondu. Důležitý je poznatek, že v žádné z těchto zemí nebyl doposud kompenzační fond aktivován. Důvodem je, že poskytovatelům univerzálních poštovních služeb v daných zemích nevznikly čisté náklady, které by pro ně představovaly nepřiměřenou zátěž. Na základě zkušeností sledovaných zemích lze očekávat, že i Česká pošta bude v budoucnu nadále poskytovat univerzální poštovní služby pro občany celé České republiky. Česká pošta má po celém území České republiky zřízenou distribuční síť. Riziko, že v důsledku liberalizace nebudou mít občané zajištěno poskytování univerzální poštovní služby, se tedy jeví jako neopodstatněné. Je také pravděpodobné, že v budoucnu Česká pošta po vzoru ostatních zemí zvýší frekvenci doručování ze současných pěti dní na šest dní v týdnu. Pro financování univerzální poštovní služby je v českých podmínkách také zřízen kompenzační fond. Na základě zkušeností sledovaných zemí lze předpokládat, že ani v českých podmínkách v budoucnu kompenzační fond nebude aktivován, a proto se alternativní poštovní operátoři nemusí obávat vstupu na český trh poštovních služeb.
Závěr
85
7 Závěr Cílem této diplomové práce bylo identifikovat ekonomické přínosy a negativa, která jsou spojena s liberalizací trhu poštovních služeb v členských zemích Evropské unie a vyhodnotit jejich relevantnost a důsledky pro český poštovní trh. V celé diplomové práci jsme vycházeli z těchto možných ekonomických přínosů liberalizace poštovních služeb: snížení cen poštovních produktů, zvýšení nabídky a kvality poštovních služeb. Za možná ekonomická negativa spojená s liberalizací poštovních služeb jsme potom považovali: snížení zaměstnanosti u národních poštovních operátorů, snížení počtu poštovních poboček v zemi a problémy se zajišťováním a financováním univerzální poštovní služby. Praktická část práce byla zahájena českým poštovním trhem. Český poštovní trh byl plně liberalizován až dne 1. 1. 2013. Proto jsme tedy sledovali, zda již samotný proces postupné liberalizace, probíhající v ČR v období let 20002012, přinesl ekonomické přínosy/negativa zmiňované v předchozím odstavci. Během procesu postupné liberalizace nedošlo u České pošty k masivnímu poklesu zaměstnanosti, ani k výraznému poklesu počtu poštovních poboček. Zaměstnanost u České pošty během období let 2003-2012 poklesla o 18 %. Počet poštovních poboček České pošty v období let 2006-2013 poklesl pouze o necelých 5%. Kvalitu poštovních služeb se Česká pošta během období procesu liberalizace snažila zvyšovat, ale přesto nedosáhla na požadovaný ukazatel kvality stanovený ČTÚ. Česká pošta dále v reakci na postupné otevírání poštovního trhu konkurenci zvýšila nabídku poskytovaných produktů. Ceny všech vybraných poštovních produktů České pošty v období procesu postupné liberalizace výrazně vzrostly. Přesto se domníváme, že kdyby liberalizace neprobíhala, ceny poštovních produktů by pravděpodobně vzrostly ještě více. V rámci českého trhu poštovních služeb jsme dále provedli srovnání cen konkrétních poštovních produktů u České pošty a u jejích konkurentů. Zjistili jsme, že Česká pošta nabízí většinu produktů za vyšší cenu než její konkurenti. Zákazníci, především tedy firmy, mohou při využití vhodného poštovního operátora výrazně ušetřit. Tuto výhodu přinesla liberalizace prostřednictvím vstupu nových konkurentů na trh. V praktické části práce jsme se dále zabývali poštovními trhy vybraných evropských zemí, které liberalizovaly svoje poštovní trhy výrazně dříve než ČR. Jedná se o tyto země: Německo, Velká Británie, Nizozemí a Švédsko. Na poštovních trzích těchto zemí jsme sledovali dlouhodobé dopady liberalizace, tedy jaké ekonomické přínosy/negativa liberalizace přinesla. U každé země jsme tedy především sledovali vývoj cen, nabídky a kvality poštovních produktů, dále vývoj zaměstnanosti u národního poštovního operátora, vývoj počtu poštovních poboček v zemi a způsob zajišťování a financování univerzální poštovní služby. Ve všech sledovaných zemích došlo po liberalizaci k nárůstu ceny za listovní zásilku. Na německém poštovním trhu vzrostla cena za listovní zásilku od data liberalizace do roku 2013 o 5,45 %, v Nizozemí o 23 %, ve Švédsku o 19 % a ve Velké Británii o 57 %. Přestože liberalizace nevedla k poklesu cen, je vysoce pravděpodobné, že kdyby liberalizace neproběhla, ceny za listovní zásilky by
86
Závěr
vzrostly výrazně více. U vybraných zemí by bylo přínosné sledovat i vývoj cen balíků, jelikož trh této poštovní služby každým rokem roste a navíc na tomto trhu je obecně rozvinutější konkurence než na trhu listovních zásilek. Nicméně data o vývoji cen balíkových produktů v jednotlivých zemích nejsou k dispozici. Liberalizace ve většině sledovaných zemí (kromě Velké Británie) vedla ke zvýšení kvality poskytovaných poštovních služeb. Kvalita poskytovaných služeb v Německu se udržovala od liberalizace do roku 2012 na vysoké úrovni 95 %. Na nizozemském poštovním trhu po liberalizaci dosahovala kvalita poštovních služeb 95 %. Na švédském poštovním trhu se udržovala kvalita poštovních služeb také na úrovni 95 %. Dále jsme sledovali nabídku poskytovaných služeb. Ve většině zemí došlo ke zvýšení nabídky poskytovaných služeb. V žádné z námi sledovaných zemí liberalizace nevedla k rozsáhlému propouštění zaměstnanců u národních poštovních operátorů. V Německu nedošlo po liberalizaci k významnému poklesu zaměstnanosti. V Nizozemí došlo po liberalizaci dokonce k 8% nárůstu zaměstnanosti. Ve Švédsku došlo k poklesu zaměstnanosti o 12 % a ve Velké Británii k poklesu zaměstnanosti o 9 %. V žádné sledované zemi nedošlo k masivnímu poklesu počtu poštovních poboček v zemi. V Německu činí pokles počtu poštovních poboček po liberalizaci pouze 3,5 %. V Nizozemí došlo po liberalizaci dokonce k 20% nárůstu počtu poboček. Ve Švédsku se po liberalizaci počet poboček příliš neměnil. Ve Velké Británii klesl po liberalizaci počet poštovních poboček pouze o 1,5 %. Ve všech sledovaných zemích poskytuje po liberalizaci univerzální poštovní služby národní poštovní operátor, doručující zásilky většinou šest dní v týdnu. Financování univerzální poštovní služby probíhá ve většině zemích prostřednictvím kompenzačního fondu, který nicméně nebyl doposud aktivován. Tyto výše zmíněné zkušenosti vybraných zemí s liberalizací a poznatky získané ze samotného procesu postupné liberalizace v ČR jsme následně využili při předpovídání dlouhodobých dopadů liberalizace pro český poštovní trh. Dopady pro český poštovní trh jsme opět předpovídali především v těchto oblastech: vývoj ceny poštovních produktů, vývoj nabídky poštovních služeb, vývoj kvality poštovních služeb, vývoj zaměstnanosti, vývoj počtu poštovních poboček a zajišťování a financování univerzální poštovní služby. Předpokládáme, že ceny poštovních produktů České pošty i přes proběhlou liberalizaci nadále porostou, podobně jako v ostatních sledovaných zemích. Na ceny poštovních produktů totiž více než liberalizace působí rostoucí ceny vstupů, zvyšující se inflace a rostoucí mzdy v poštovním sektoru. Dále očekáváme, že kvalita poštovních služeb na českém poštovním trhu se bude podobně jako ve sledovaných zemích zvyšovat a dosáhne úrovně 95 %. Již v průběhu procesu postupné liberalizace Česká pošta zvyšovala nabídku svých služeb, očekáváme tedy, že nabídka poštovních služeb se bude po liberalizaci zvyšovat dále. Předpokládáme, že v následujících letech již u České pošty nebude docházet k výraznému propouštění zaměstnanců. Česká pošta optimalizovala počet zaměstnanců již během samotného procesu liberalizace. Dále předpokládáme, že v následujících letech po liberalizaci nebude docházet k významnému poklesu počtu poštovních poboček v ČR, který by mohl omezit potřeby občanů ČR. Oče-
Závěr
87
káváme, že i v budoucnu bude poskytovatelem univerzální poštovní služby Česká pošta. Riziko, že v důsledku liberalizace nebudou mít občané zajištěno poskytování univerzální poštovní služby, se tedy jeví jako neopodstatněné. Je také pravděpodobné, že v budoucnu Česká pošta po vzoru ostatních zemí zvýší frekvenci doručování ze současných pěti dní na šest dní v týdnu. Pro financování univerzální poštovní služby je v českých podmínkách zřízen kompenzační fond. Předpokládáme, že ani v českých podmínkách v budoucnu kompenzační fond nebude aktivován, a proto se alternativní poštovní operátoři nemusí obávat vstupu na český trh poštovních služeb. Přestože očekáváme, že na českém poštovním trhu se bude konkurence v budoucnu stále více rozvíjet, dominantním poštovním operátorem zůstane pravděpodobně i v dalších letech Česká pošta.
88
Literatura
8 Literatura Monografické publikace [1] CREW, M. A., KLEINDORFER, P. R. Competition and Regulation in the Postal and Delivery Sector. Edward Elgar Publishing Ltd., 2008. 416 s. ISBN 978-1847205070. [2] CREW, M. A., KLEINDORFER, P. R., CAMPBELL, J. I. Handbook od Worldwide Postal Reform. Edward Elgar Publishing Ltd, 2008. 480 s. ISBN 978-1847209573. [3] GERADIN, D. The Liberalization of Postal Services in the European Union. Kluwer Law International, 2002. 432 s. ISBN 978-9041117809. [4] IPoCC - International Postal and e-Communications Conference: Position of Postal Services in Modern Communication Society. Pardubice: Institut Jana Pernera, 2010. [5] ŠVADLENKA, Libor. Management v poštovních službách. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2013. ISBN 978-80-7395-2-8. Internetové zdroje [6] Bundesnetzagentur. Annual report 2012 [online]. c2013 [cit. 201403-16]. Dostupné z: http://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Downloads/EN/BNetzA/ PressSection/ReportsPublications/2013/AnnualReport2012. pdf?__blob=publicationFile&v=3 [7] CAMPBELL, James. Terminal Dues: Winners, Losers, and the Path to Reform. In: 19th Conference on Postal and Delivery Economic [online]. c2011 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.jcampbell.com/Papers/20110617_Terminal_dues_Paper_Fin al.pdf [8] CEMPÍRKOVÁ, Eva. Model poptávky po poštovních službách [online]. Pardubice, 2008 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/35306/1/Disertacni_prace_Cemp irkova.pdf Disertační práce. Univerzita Pardubice. [9] CEPT. About CEPT [online]. c2011 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.cept.org/cept [10] CERP. About CERP [online]. 15.1.2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.cept.org/cerp/ [11] Cetelem. Internetové obchodování v Evropě [online]. c2008 [cit. 201403-16]. Dostupné z: http://www.cetelem.cz/sfs/downloads/kestazeni/Barometr_2008.pdf
Literatura
89
[12] Consumer Focus. Universal postal service [online]. c2012 [cit. 2014-0314]. Dostupné z: http://www.consumerfocus.org.uk/policyresearch/post/background-briefings/universal-postal-service [13] ČESKÁ DISTRIBUČNÍ [online]. c2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.distribucni.cz/ [14] ČESKÁ DISTRIBUČNÍ. Ceník [online]. 1.5.2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.distribucni.cz/images/stories/pdf/cenk%20%20osobn%20ps an.pdf [15] Česká pošta. Archiv aktualit [online]. c2002 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/o-ceske-poste/aktualniinformace/aktuality/2006 [16] Česká pošta. Balík do ruky [online]. c2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/balik-do-ruky [17] Česká pošta. Balík na poštu [online]. c2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/balik-na-postu [18] Česká pošta. Ceník poštovních služeb a ostatních služeb poskytovaných Českou poštou, s.p. [online]. 1. 3. 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/kompletni_cenik.p df/528acb00-cbab-450e-8a94-90add1cf405b [19] Česká pošta. Cenný balík [online]. c2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/cenny-balik [20] Česká pošta. Česká pošta zvýší od srpna některé ceny, se Zákaznickou kartou klienti ušetří [online]. 19. 6. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/-/ceska-posta-zvysi-od-srpna-nektere-ceny-sezakaznickou-kartou-klienti-usetri [21] Česká pošta. Doporučené psaní [online]. c2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/sluzby/psani/cr/doporucene-psani [22] Česká pošta. Historie Československé a České pošty [online]. c2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/o-ceskeposte/historie [23] Česká pošta. Obyčejné psaní [online]. c2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/sluzby/psani/cr/obycejne-psani [24] Česká pošta. Obyčejný balík [online]. c2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/obycejny-balik [25] Česká pošta. Odpolední doručování balíkových zásilek [online]. c2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/odpoledni-dorucovanibalikovych-zasilek
90
Literatura
[26] Česká pošta. Sledování zásilek online [online]. 3. 4. 2008 [cit. 201403-15]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/-/sledovani-zasilek-online [27] Česká pošta. Slevy [online]. c2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/assets/sluzby/slevy.pdf [28] Česká pošta. Služby při podání [online]. c2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/sluzby/online-sluzby/online-sluzby-pripodani [29] Česká pošta. Tisková zásilka [online]. c2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/sluzby/reklamni-a-tiskove-zasilkycr/tiskova-zasilka [30] Česká pošta. Výroční zpráva 2004 [online]. c2005 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282479/cp2004.pdf/fe798 1c3-7ff2-414c-baea-66235cfb40cb [31] Česká pošta. Výroční zpráva 2005 [online]. c2006 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282479/vz_cp_2005.pdf/ 663629e4-f9fe-4b98-a450-7efe35e312c3 [32] Česká pošta. Výroční zpráva 2008 [online]. c2009 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282479/VZCeska-posta-2008-CJ-.pdf/8f5f76b8-a7ce-4330-9e0a-fb8b993cffc5 [33] Česká pošta. Výroční zprávy [online]. c2003-2012 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/o-ceske-poste/profil/vyrocnizpravy [34] Česká pošta. Zákaznická karta - LIDé [online]. c2014 [cit. 2014-0315]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/sluzby/ostatni-sluzby/zk-lide [35] Česká televize. Česká pošta: Představa ČTÚ o rušení poboček je příliš radikální [online]. 8. 6. 2012 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/180510-ceska-postapredstava-ctu-o-ruseni-pobocek-je-prilis-radikalni/ [36] Česká televize. Česká pošta se chystá do boje s konkurencí [online]. 18. 11. 2011 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/153583-ceska-posta-sechysta-do-boje-s-konkurenci/ [37] Česká televize. Poslanci připravili Českou poštu o poslední monopol [online]. 5. 6. 2012 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/179999-poslancipripravili-ceskou-postu-o-posledni-monopol/
Literatura
91
[38] Český telekomunikační úřad. Analýza chování poskytovatele US bez povinnosti poskytovat US [online]. 20.1.2012 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: komora.cz/download.aspx?dontparse=true&FileID=8846 [39] Český telekomunikační úřad. Archiv boxu Nepřehlédněte-2013 [online]. 18. 1. 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/archiv/2013.html/4_279-informaceo%C2%A0zmene-pravni-upravy-v%C2%A0oblasti-postovnich-sluzeba%C2%A0s%C2%A0tim-souvisejicich-zmenach-v%C2%A0pusobnostictu/8 [40] Český telekomunikační úřad. ČTÚ a UPU [online]. c2008 [cit. 2014-0312]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/pusobnost-ctu/mezinarodniaktivity/ctu-a-upu.html [41] Český telekomunikační úřad. Liberalizovaný poštovní trh [online]. 25. 11. 2013 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/ctuonline/projekty-spolufinancovane-z-eu/liberalizovany-postovni-trh.html [42] Český telekomunikační úřad. Podmínky pro provozování poštovních služeb [online]. c2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/pusobnost-ctu/postovni-sluzby/podminky-proprovozovani-postovnich-sluzeb.html [43] Český telekomunikační úřad. Poštovní služby [online]. c2008 [cit. 201403-11]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/pusobnost-ctu/postovnisluzby.html [44] Český telekomunikační úřad. Poštovní věstník [online]. 6. 6. 2013 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/portal/publikujici/a9qaats/vestniky/11478_doc.pdf [45] Český telekomunikační úřad. Souhrnná zpráva o plnění povinností uložených držiteli poštovní licence České poště , s.p. za rok 2012 [online]. c2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/postovni_sluzby/zprava-plnenipovinnosti-ceske-posty-2012.pdf [46] Český telekomunikační úřad. Úplné znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES [online]. 1997 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:http://www.ctu.cz/1/download/Postovni_sluzby/Smernice_97_67_ES. pdf [47] Český telekomunikační úřad. Základní informace [online]. c2008 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/o-ctu/zakladniinformace.html
92
Literatura
[48] Český telekomunikační úřad. Základní služby [online]. c2013 [cit. 201403-11]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/pusobnost-ctu/postovnisluzby/zakladni-sluzby.html [49] Český telekomunikační úřad. Zpráva o plnění povinností České pošty, s.p. v oblasti základních služeb za rok 2010 [online]. c2011 [cit. 2014-0314]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/postovni_sluzby/zprava-plnenipovinnosti-ceske-posty-2010.pdf [50] Český telekomunikační úřad. Zpráva o plnění povinností České pošty, s.p. v oblasti základních služeb za rok 2011 [online]. c2012 [cit. 2014-0315]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/postovni_sluzby/zprava-plnenipovinnosti-ceske-posty-2011.pdf [51] Daňaři online. Stát zvýhodňuje Českou poštu osvobozením od DPH, tvrdí konkurenti [online]. 20. 11. 2012 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/novinky/detail/5918-stat-zvyhodnujeceskou-postu-osvobozenim-od-dph-tvrdi-konkurenti/ [52] Deutsche Post AG. [online]. c2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.deutschepost.de/de.html [53] Deutsche Post DHL. Annual reports [online]. c2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z:http://www.dpdhl.com/en/investors/financial_reports/annual_reports .html [54] DOPRAVNÍ NOVINY. Za zásilky přepravené PPL CZ lze platit kartou [online]. 9. 11. 2010 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.dnoviny.cz/expresni-sluzby/za-zasilky-prepravene-ppl-czlze-platit-kartou [55] DPD. Ceny pro vnitrostátní přepravu zásilek [online]. c2013 [cit. 201403-16]. Dostupné z: http://www.dpd.com/cz/home/produkty_sluzby/vnitrostatni_preprava/ ceny [56] DPD. Vize, mise, hodnoty [online]. c2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.dpd.com/cz/home/o_dpd/spolecnost_dpd/vize_mise_hodn oty [57] ERGP. The European Regulators Group for Postal Services (ERGP) [online]. c2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/ergp/
Literatura
93
[58] EurActiv. Česko může s poštovním zákonem narazit i v Bruselu [online]. 16.3.2012 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/postovni-zakonkritizuji-soukrome-spolecnosti-i-ceska-posta-muze-pry-hrozit-i-pokutaze-strany-eu-009722 [59] EurActiv. Postal services liberalization [online]. 28. 5. 2012 [cit. 201403-11]. Dostupné z: http://www.euractiv.com/transport/postal-servicesliberalisation/article-161377 [60] EurActiv. Z liberalizace síťových odvětví mají Evropané prospěch, říká Komise [online]. 18.7.2007 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/analyza/z-liberalizacesitovych-odvetvi-maji-evropane-prospech-rika-komise [61] EUR-Lex.Europa.eu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES [online]. 10.6.2002 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32002L0039:CS: HTML [62] EUR-Lex.Europa.eu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES [online]. 20.2.2008 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:052:0003:002 0:CS:PDF [63] Europa.eu. Vytvoření vnitřního trhu poštovních služeb [online]. 3. 2. 2009 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/internal_market/single_marke t_services/l24166_cs.htm [64] EUROPEAN COMMISSION. Development of competition in the European postal sector [online]. 2005 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/post/doc/studies/2005-ecorysfinal_en.pdf [65] EUROPEAN COMMISSION. Liberalisation [online]. 17. 4. 2012 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/competition/liberalisation/overview_en.html [66] EUROPEAN COMMISSION. Main developments in the postal sector (2008-2010) [online]. 29. 11. 2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/post/doc/studies/2010-maindevelopments_en.pdf
94
Literatura
[67] EUROPEAN COMMISSION. Main Developments in the Postal Sector (2010 - 2013) [online]. 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/post/doc/studies/20130821_wik_ md2013-final-report_en.pdf [68] EUROPEAN COMMISSION. Main Developments in the Postal Sector (2010 - 2013) Country Reports [online]. C2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/post/doc/studies/20130821_wik_ md2013-country-reports_en.pdf [69] EUROPEAN COMMISSION. Postal services [online]. 30. 1. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/post/index_en.htm [70] EUROPEAN COMMISSION. Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o uplatňování poštovní směrnice [online]. 22. 12. 2008 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/post/doc/reports/report_cs.pdf [71] Eurostat. Electricity and natural gas price statistics [online]. c2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Electric ity_and_natural_gas_price_statistics [72] Eurostat. Employment [online]. 13.9.2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=post_ps_emp n&lang=en [73] Eurostat. Key figures on Europe 2012 [online]. c2012 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KSEI-12-001/EN/KS-EI-12-001-EN.PDF [74] Eurostat. Prices [online]. 26.6.2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=post_ps_pri& lang=en [75] Eurostat. Quality of service [online]. 26.6.2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=post_ps_qs&l ang=en [76] Eurostat. Turnover [online]. 26.6.2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=post_ps_tur& lang=en [77] E15.CZ. Alternativní poštovní firmy kritizují úlevy pošty od DPH [online]. 20. 11. 2012 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/alternativni-postovnifirmy-kritizuji-ulevy-posty-od-dph-933634
Literatura
95
[78] E15.CZ. Co s sebou přinese liberalizace poštovního trhu [online]. 15. 4. 2013 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/co-ssebou-prinese-liberalizace-postovniho-trhu-974460 [79] FINANČNÍ noviny. ČTÚ: Pošta mohla při zvyšování cen porušit zákon [online]. 19. 6. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/ctu-posta-mohla-pri-zvysovanicen-porusit-zakon/953153 [80] Geis. Ceník vnitrostátní balíkové přepravy v ČR [online]. c2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.geisgroup.cz/Upload/Files/cz/parcel-vnitrostatni-cenik.pdf [81] Geis. O skupině [online]. c1999-2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.geis-group.cz/cz/O-skupine [82] iDNES.cz. Česká pošta přišla o svůj monopol na doručování dopisů a pohledů [online]. 5. 6. 2012 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/ceska-posta-prisla-o-svuj-monopol-nadorucovani-dopisu-a-pohledu-px4/ekonomika.aspx?c=A120605_190247_ekonomika_neh [83] iDNES.cz. Pošta má už měsíc soupeře v dopisech, jde do slev [online]. 8. 2. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/miliony-dopisu-ceske-posty-uz-rozesilakonkurence-f87-/ekoakcie.aspx?c=A130206_140839_ekoakcie_fih [84] iDNES.cz. Rivalové by poště rozebrali firemní dopisy. O soukromé není zájem [online]. 9. 4. 2012 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/konkurence-ceske-posty-ma-zajem-ofiremni-dopisy-f62/ekonomika.aspx?c=A120403_134337_ekonomika_fih [85] IHNED.cz. Cromwell koupil Mediaservis [online]. 2. 9. 2013 [cit. 201403-15]. Dostupné z: http://logistika.ihned.cz/c1-60560370-cromwellkoupil-mediaservis [86] JUŘENA, David. Liberalizace poštovního sektoru v Evropské unii [online]. Praha, 2012 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?evskp_id=31607. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická. [87] kurzy.cz. Česká pošta je na liberalizaci trhu připravena [online]. 4.5.2010 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/223694hrda-ceska-posta-je-na-liberalizaci-trhu-pripravena/ [88] lidovky.cz. Poštu čeká perný rok s konkurencí. Pošťáky využije na maximum [online]. 15. 1. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/postu-ceka-perny-rok-s-konkurenci-postakyvyuzije-na-maximum-pu1-/firmy-trhy.aspx?c=A130108_113325_firmytrhy_vs
96
Literatura
[89] Markiteconomics. News Release [online]. 24.10.2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.markiteconomics.com/Survey/PressRelease.mvc/ea870691d beb4b3d9169092f34426260 [90] MediaServis [online]. c2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.mediaservis.cz/ [91] MediaServis. Zvláštní poštovní podmínky společnosti Mediaservis [online]. c2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.mediaservis.cz/xfer/Zvlastni_postovni_podminky_OLZ_v0 2.6_130131.pdf [92] MediaServis. Zvláštní poštovní podmínky společnosti Mediaservis s.r.o. pro službu Obchodní psaní [online]. c2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.mediaservis.cz/xfer/Zvlastni_postovni_podminky_Obchodn i%20Psani_v02.4_130131.pdf [93] MediaServis. Zvláštní poštovní podmínky společnosti Mediaservis s.r.o. pro Službu Tisková zásilka [online]. c2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.mediaservis.cz/xfer/Zvlastni_postovni_podminky_Tiskova %20Zasilka_v02.5_130131.pdf [94] metro.cz. Zákaznické karty zajistí slevu na dopisy, pošta vás ale zahltí reklamou [online]. 25. 6. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.metro.cz/zakaznicke-karty-zajisti-slevu-na-dopisy-postavas-ale-zahlti-reklamou-13x-/co-se-deje.aspx?c=A130624_162057_cose-deje_Bel [95] Ministerstvo dopravy ČR. Střednědobá strategie sektoru dopravy, telekomunikací a poštovních služeb. Praha, 31. 5. 2001. Dostupné z: osjd.jdvm.cz/dokumenty/Czech_rep/strategie.doc [96] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Dokončení liberalizace poštovního trhu v České republice [online]. 3. 1. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument119074.html [97] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Důvodová zpráva [online]. c2010 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: smocr.cz/getFile.aspx?itemID=430732 [98] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Hlavní změny obsažené v novele zákona o poštovních službách [online]. 30. 3. 2012 [cit. 2014-0312]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument103600.html [99] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Novela zákona o poštovních službách - zákon č. 212/2013 Sb. [online]. 7. 8. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument142643.html
Literatura
97
[100] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Právní úprava poštovních služeb [online]. 29. 6. 2012 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/assets/cz/e-komunikace-a-posta/pravnipredpisy/2012/6/UZ_29_2000_podle_221_2012_verze_ze_dne_29-62012.pdf [101] OECD. Promoting competition in the Postal Sector [online]. c2012 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.oecd.org/trade/benefitlib/promotingcompetitioninthepostal sector.htm [102] OSN. Světová poštovní unie (UPU) [online]. c2005 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.osn.cz/system-osn/specializovaneagentury/?i=125 [103] Podnikatel.cz. Zajímavé ceny a rozšířené služby, to vše přinese otevřený poštovní trh [online]. 18. 2. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/zajimave-ceny-a-rozsirene-sluzby-tovse-prinese-otevreny-postovni-trh/ [104] Posten AB. [online]. c2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.posten.se/en/Pages/home.aspx [105] PostNL. Annual reports [online]. c2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.postnl.com/investors/annual-reports/index.aspx [106] PPL. Balík [online]. c2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.ppl.cz/main.aspx?cls=art&tre_id=62&art_id=221 [107] Retail Info. Na internetu se otočí více než bilion dolarů ročně [online]. 4.11.2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.retailinfo.cz/magazin/%C4%8Dl%C3%A1nky/na-internetuse-oto%C4%8D%C3%AD-v%C3%ADce-ne%C5%BE-biliondolar%C5%AF-ro%C4%8Dn%C4%9B [108] Royal Mail. Annual Report and Financial Statements [online]. c2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.royalmailgroup.com/sites/default/files/Annual_Report_and _Accounts_2012_2013.pdf [109] ŠVADLENKA, Libor. Právní rámec sektoru poštovních služeb EU a ČR. In: Perners contacts [online]. 2008 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://pernerscontacts.upce.cz/10_2008/Svadlenka_Roth.pdf [110] ŠVADLENKA, Libor. Přínosy a rizika liberalizace [online]. 24. 3. 2008 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/c1-23521980 [111] UNI global union. Sweden case study [online]. c2009 [cit. 2014-0312]. Dostupné z: http://www.uniglobalunion.org/apps/UNINews.nsf/Sweden%20case%2 0study.pdf
98
Literatura
[112] UNIVERSAL POSTAL UNION. About forums on postal regulation [online]. c2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.upu.int/en/theupu/forums-on-postal-regulation/about-forums-on-postalregulation.html [113] UNIVERSAL POSTAL UNION. Annual report 2012 [online]. c2012 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.upu.int/fileadmin/documentsFiles/resources/publications/2 012AnnualReportEn.pdf [114] UNIVERSAL POSTAL UNION. Global or regional estimates [online]. c2012 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://pls.upu.int/pls/ap/ssp_report.main?p_language=AN&p_choice= BROWSE [115] UNIVERSAL POSTAL UNION. The UPU [online]. c2012 [cit. 2014-0312]. Dostupné z: http://www.upu.int/en/the-upu/the-upu.html [116] Viestintavirasto. Post [online]. c2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: https://www.viestintavirasto.fi/en/index.html [117] WIK-Consult. Universal Postal Service and Competition: Experience from Europe [online]. 23. 9. 2011 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://stakeholders.ofcom.org.uk/binaries/consultations/securing-thepostal-service/responses/TNT_Post_Exhibit_1.pdf
