LHANÍ NA INTERNETU A OBRANA PROTI NĚMU LYING ON THE INTERNET AND DEFENSE AGAINST Petr Simbartl Abstrakt Jak v běžném tak i v internetovém životě se lže. Způsob lhaní je částečně rozdílný. Tento článek popisuje nejčastější důvody a možnosti lhaní a základní tipy na odhalení těchto lží při vzájemné komunikaci na internetu. Především pro začínající uživatele a dospívající děti mohou být tito lháři hrozbou. Je tak nutné je upozornit na možné úskalí při výužívání dnes již běžných komunikačních prostředí. Klíčová slova: lhaní, internet, obrana Abstract Lies are in real life and online. The method lying is partly different. This article describes the most common reasons and possibilities lying and basic tips to detect lies when communicating on the Internet. Primarily for novice users and teenagers can be liars threat. It is this necessary to draw attention to possible pitfalls in the use of common communication environment. Key words: lying, Internet, defensive
1
ÚVOD
Dnes jsou na internetu skoro všichni a každý z nás určitě využívá nějaký komunikační kanál pro vlastní komunikaci. Často si tam povídáme spíše s lidmi, které známe i z reálného života někdy však jdeme i na chat pro náhodnou diskuzi na dané téma. Když už tam přijdeme, vidíme tam mnoho lidí, na většině serverů jsou profily uživatelů/uživatelek. Můžeme si být však jisti, že jsou to skutečně oni nebo se za někoho vydávají? V této práci bych rád upozornil na možné podvody, lhaní a nebezpečí, která na nás na těchto serverech čekají. Někteří z nás však komunikují pouze s přáteli, které znají z reálného života a tak si říkají, že mu mohou plně věřit. I tam se však v komunikaci vyskytuje mnoho mystifikací, úmyslné lhaní někdy však pouze nedorozumění. To co vám tam někdo napíše, nemusí však myslet vždy vážně, nebo tak, jak si zrovna myslíte vy. Všechny rady o mezilidské komunikaci, které se opírají o výrazy a chování druhého člověka jsou nám v tomto případě k ničemu. V běžné komunikaci jsou nám velkým pomocníkem, kdy podle gest, mimiky a řeči můžeme snadno rozpoznat lež, kdežto pouze v psané komunikaci toho poznáme velmi málo, přesto se dá lež někdy odhalit. Lež na internetu probíhá ve větší míře aktivním způsobem [5;32,33], kdy vám tvrdí nepravdu, pasivně pouze vyplněný například profil. Další uváděné techniky (řečové (verbální a stylistické), číselné, znázorňovací, atd.) v této knize [5;32-82] vesměs uživatel nepotřebuje. Falešný uživatel vám lež předloží přímo a doufá, že to vyjde. Vy ho neznáte a tak těžko odhalujete pravdu. Druh klamání, který se tam často vyskytuje, je popsán jako[5;81] „Klamání pro zábavu, bez určitého zaměření“.
- 2624 -
Uživatel si tak sám musí být jist, co na internetu provádí, protože samotný internet je jeden velký sledovací nástroj.
2
KOMUNIKAČNÍ KANÁLY
V této části bych rozdělil jednotlivé komunikační kanály používané na internetu skoro podle používaných programů, nebudu to však dělit podle formy komunikace. Mnoho programů a komunikačních systémů totiž v sobě obsahuje jak textovou tak audiovizuální formu komunikace a proto to v současnosti nelze už striktně oddělit. Dalo by se použít například toto dělení. Objevují se různá dělení, podle toho, co chce daný člověk zjistit. Dále přibývají jiné kategorie, protože se na internetu objevuje stále něco nového. V článku se zmiňuji o e-mailech a chat serverech. Systém lhaní a informací jak to zjišťovat se mezi těmito kanály prolíná a postupy pro odhalení jsou shodné. • E-mail • Chat servery • Diskusní fóra • Instant messaging • Sociální sítě 2.1 Komunikační prostředí Ač se může zdát, že se jedná pouze o jedno prostředí, tzn. elektronické, dá se to rozlišit. Podle knihy [4] může prostředí ovlivnit typ komunikace. Tuto komunikaci zde spíš ovlivňuje prostředek, který oba spojuje. Jedná-li se o text, hlas, video, či kombinaci. Ne každý má tak rád například komunikaci přes webkamery. Když si píšete s někým pouze textově, může přitom koukat na televizi, obědvat, šklebit se, či u toho skákat. V tom ho komunikace přes video omezuje, protože je dotyčný stále sledován a mohou mu pak jisté situace vadit, není-li exhibionista. Důležitým faktorem je pak dělení na synchronní a asynchronní komunikaci [7,51] hraje ve lžích velmi důležitou roli. Zatímco v komunikaci synchronní, kdy komunikujete přímo a vidíte se, kam spadá ale i instant messaging máte méně času přemýšlet než v asynchronní. Do asynchronní komunikace spadá v tomto případě e-mail, diskusní fóra, i sociální sítě ve formě příspěvků na zeď. Je tam velká časová prodleva, která je vidět, ale počítá se s ní. V této prodlevě má uživatel možnost vymýšlet zapeklité lži, které by například při telefonování nestihl vymyslet. Přestože se instant messaging řadí mezi synchronní komunikaci podle[7,51], je tam mírná časová prodleva. V těchto programech se očekává rychlá odpověď, přesto má uživatel možnost přemýšlení a to třeba i v řádu minut. I dvě minuty mu tak stačí, aby vymyslel vlastní pravdu. 2.2 Kde a jak se nejvíc lže S porovnáním s několika výzkumy či zjištění mezi sebou se výsledky stále dokola opakují. Je tak znatelné, že lidé se moc od sebe neliší, přestože se výzkumy dělají na různých místech. Rozdíly jsou samozřejmě ve věkových kategoriích. K dispozici je ukázka také jednoho kvalitativního výzkumu [2], kde jsou spíše zajímavé vyjádření jednotlivých respondentů, kdy a proč lhali. Z výzkumů vyplývá, že více lžou na internetu muži než ženy. Výzkum byl prováděn [1], pro jednotlivce a to už od věku 12 let. Nejvíce tak lže nejnižší věková skupina (12-18). Do jaké
- 2625 -
míry to souvisí s věkem či pohlavím, si lze domýšlet. Je zde více faktorů. Vyšší náklonnost ale také častější působnost na internetu. Když tam trávím více času, je větší pravděpodobnost, že budu více lhát. Četnost lhaní se snižuje věkem. Čím starší, tím méně lhaní. Zároveň mladší ze lhaní nevyvozují takové důsledky a zároveň lžou o nedůležitých věcech, přesto je to považováno za lži. Nejčastěji se lže na chatových serverech. Na těchto serverech je rychlé a snadné stát se někým jiným. Registraci vytvoříte do dvou minut a do profilu si můžete napsat, co chcete. Nikde není žádné povinné ověřování. Také s porovnáním s jinými komunikačními kanály, zde zachováváte nejmenší stopu. Přijdete, popovídáte si a zase jdete pryč. Za pár dní můžete registraci zase zrušit a udělat si další a nikdo vás na tu předchozí už nebude kontaktovat. Je to prostě jednodušší. Za chaty následoval e-mail, dále pak diskuse a messengery na podobné pozici. Na samém konci zůstaly počítačové hry. U messengerů se tolik nelže z toho důvodu, že pisatelé se většinou znají z reálného života a nemají buď důvod si tolik lhát anebo ví, že by mohli být snáz odhalitelnější. U diskusí je to zase z důvodu, že se tam jdou bavit spíše z nějakého jiného důvodu, jakož je nějaký společný zájem, koníček, apod. Tam budou lhát v případě nějakých výkonů či dosažených cílů. U počítačových her je té komunikace trochu méně a není tam značný důvod ke lhaní. O mnoho více tam lhali především muži, což je spíše způsobené tím, že hrají hry a to ty, ve kterých se komunikuje, což jsou ve značné míře akční střílečky. (Není to pravidlem, jedná se pouze o příklad.) Zajímavým faktem je úroveň, komu bylo nejvíce nalháno. Převažují lži opačnému pohlaví a to jak u mužů, tak u žen. Je to způsobené další částí a to je proč lžou a v čem. Všichni se chtějí v něčem vylepšovat. Ponechávají si základ své osoby a vylepšují ji k obrazu opačné osoby. Za důležité zjištění považuji toto [1,56] „Při srovnání obecné míry lhaní mezi muži a ženami o různých tématech, jsme neobjevili žádné signifikantní rozdíly.“ Často se lže o věku. V této kategorii lžou nejvíce ve věku 12-18. Je to způsobeno zřejmě dospíváním, kdy se snaží dělat staršími a na druhé zapůsobit. Největší výskyt lží o věku byl samozřejmě v kategorii chat. Je to vlastně i místo sloužící k seznámení. Navazují na to lži v diskusích, kdy se snaží ostatní „machrovat“ před druhými. Nejméně lží pak v místech, kde už se uživatelé znají, a není důvod lhát. Dále pak v počítačových hrách, kde vůbec nejde tolik o věk jako o nahrané skóre. Na druhém místě skončilo lhaní o vzhledu, které má stejný výskyt jako lhaní o věku. Důvody jsou opět stejné a to zřejmě navazování kontaktů. Výskyt toho lhaní se rovnoměrně vyskytoval v obou prvních skupinách, celkem tedy od 12 do 26. To je takový ten věk pro seznamování. Graf od 27 let věku je pak velmi nízko. Může zde být několik důvodu. Hledají už případného dlouhodobého partnera a lhát by se jim už stejně nevyplatilo, protože při následné schůzce by se viděli. Někteří se pak mohli se svým vzhledem už smířit a rovnou řeknou pravdu. Mladší lidé jsou však více ovlivnitelné masivní reklamou dokonalých lidí a neuvědomují si, že skutečnost je jinde. Jsou dvě možnosti jak takto lhát. V profilu nemají fotku a tak se textově popíší, taková to lež je snadnější. S postupem doby je však fotografie skoro nutná a taky přichází novinka – úprav fotografií. V této situaci má uživatel/ka možnost fotografii upravit v nějakém grafickém editoru nebo se vyfotit tak, aby nedostatky prostě nebyly vidět. Za touto kategorií jsou lži o vzdělání a povolání. Opět u mladších ročníků. Je zřejmé, že seznamovací důvody mohou vést k jakýmkoli lžím. Často se lže u těchto kategorií v diskuzích. V tomto případě mi to přijde samozřejmější než v chatovém prostředí. Probírá se určité téma a uživatelé se předbíhají, kdo je lepší. Směřuje-li téma nějakým směrem, proč neříct, že jsem odborník a informaci znám, přesto že jsem to pouze někde zkopíroval. Protože - 2626 -
na ostatní uživatele odpověď od člověka z prestižní firmy zapůsobí vždy lépe, než od někoho kdo jen prodává elektroniku za pultem. Na tyto lži navazuje poslední kategorie z výzkumu a to lež o příjmu. Ta se odvíjí stejně jako dvě předchozí avšak převládají muži. Je tu rozdíl, že v kategoriích 12–18 a 27+ se lže o dost méně. Mladší peníze tolik neřeší, protože nemají ani značný příjem a rozdíly jsou malé a starší zase už raději řeknou pravdu, protože by se na to přišlo. Zato kategorie 19-26, to je věk pro lhaní o příjmu. Jak už bylo řečeno, pouze u mužů, ženy se za svůj příjem zřejmě nestydí. V tomto výzkumu bylo zkoumáno několik kategorií, kdyby se pokládaly ještě více konkrétnější otázky, zjistily by se další podrobnosti. Přesto je takovým výzkum dostačující, protože se jedná o ty nejčastější lži. Mnoho těchto lží se dá odhalit pouhým „nasloucháním“ a skládáním případné pohádky do sebe. V těchto případech může pomoci i technika. Spousty těchto lží lze odhalit hledáním ve virtuálním prostředí. O tom jak jednotlivé lži nalézt, je další část textu. 2.3 E-maily V dnešní době se vzájemná komunikace po e-mailech trochu změnila, než tomu bylo dříve. Emaily se používají především k formální komunikaci v zaměstnání či školách, či k základnímu vyřizování důležitých věcí. Firmy jimi zasílají faktury, výpisy objednávek zboží apod. Objevují se také zprávy o konci využívání e-mailů a to např. podle [3], kdyby e-maily měly nahradit sociální sítě. Není to jediný článek, avšak zatím se tak ve větší míře nestalo. Firmy a instituce zatím využívají své běžné weby pro vyvěšování základních informací. Vrátím se však zpět ke komunikaci dvou lidí po e-mailu pro vzájemné poznání, kdy tuto úlohu převzaly jiné komunikační kanály (chaty, instant messaging, sociální sítě). To však neznamená, že se na e-mailu nelže. Protože přes e-mail komunikují často firmy se zákazníkem, objevují se převážně podvodné e-maily, které se snaží ze zákazníka vyloudit citlivé údaje především hesla a čísla kreditních karet a různá přístupová čísla. Jedná se o tzv. phishing (více v kapitole komerční lhaní na internetu). To však neznamená, že si lidé přes e-maily neposílají fotky a že si některé skupiny uživatelů přes e-maily stále nedopisují. Jak odhalit falešné fotografie apod. zjistíme v další kapitole chaty. 2.4 Chat servery Než přišly sociální sítě, svůj rozmach pro rychlou, snadnou a především dostupnou komunikaci zaznamenaly chat servery. Svoji úlohu nekončí, i když část uživatelů jim berou sociální sítě. Chaty soustředí určitou skupinu lidí zajímající se o nějaké téma, případně je spojuje geografická poloha. Mnohdy také slouží jako seznamka či k jiným dalším účelům. Dnes má každý uživatel u svého nicku (přezdívky) profil, který obsahuje základní, tak rozšiřující informace a fotogalerii. Uživatelé se však často na těchto serverech vydávají rádi za někoho jiného, než jsou. Je mnoho důvodů proč tak činí: nechtějí sdělit svojí identitu, zlepšují sebe sama, poškozují někoho jiného, šíří reklamu, chtějí do místností určených pouze pro určitý typ lidí, baví se tím, zjišťují informace. V případě, že nás někdo takový osloví, máme několik možností jak určovat jeho pravou identitu. Samozřejmě nejvíce poznáme ze samotného rozhovoru, který nám o uživateli prozradí mnoho a to jak z obsahu tak stylem jakým píše. Je několik úrovní, jak se uživatel snaží navodit opravdovost svého profilu.
- 2627 -
Zaměříme se na datum registrace, počet nachatovaných hodin. Neznamená to, že nového uživatele musíme hned odsoudit, avšak profil, který byl založen před půl hodinou je velmi podezřelý. S tím dále souvisí i počet nachatovaných hodin, čímž pokud je menší opět může naznačovat, že je využíván jako druhý profil. Dále sledujeme další vyplněné informace o uživateli, pokud je uvedl. Často se může stát, že jsou tyto informace v rozporu, což je opět varovný signál na falešný profil. Po delším rozhovoru jsme se dozvěděli, co dělá, kolik druhé osobě je, čím se zabývá a její koníčky. I při tomto povídání sledujeme styl psaného textu a porovnáváme s tím, co nám sděluje. Můžete tak postupně zjišťovat údaje. Mnoho údajů se dá hned ověřit pouhým zadáním do vyhledávací služby. Velkým vodítkem jsou další kontakty na jiné komunikační služby. Na každé této službě má uživatel opět profil a další osobní údaje. Tyto údaje stačí porovnat a najít rozdíly jak ve jméně, věku či bydlišti. Pro zkušenější lháře není problém mít síť jiných profilů, které říkají to samé. Dalším vodítkem jsou přátelé uvedené v profilu, aniž byste znali věk uživatele, jednoduše prohlídnete ostatní, kteří mu např. okomentují profil s textem „spolužák ze SŠ“. Pak se pouze podíváte na věk onoho kamaráda spolužáka a věk bude podobný s odchylkou ±2 roky. Váš nový známý/á na internetu je tak ochotný, že zašle i fotku, nebo jí má přímo i v profilu. Zasláním fotky získáváte mnohem více, než když je fotka pouze v profilu. Fotografie si nesou s sebou tzv. EXIF informaci, kde naleznete vše od typu fotoaparátu, nastavení expozice, ale pro nás důležité datum pořízení. Tvrdí-li že fotka je ze včerejška a datum je z minulého roku, je velmi pravděpodobné, že lže. Je-li fotka pouze v profilu, je to pro nás obtížnější, tyto informace zabírají místo a poskytovatelé služeb je z fotografií mažou. Nezbývá nám, než bedlivě sledovat fotografie a zkoumat obsah, nejlepší jsou společné fotografie, kde jsou vyfoceni i dotyční kamarádi. Potkáte-li podvodníka amatéra, stačí fotografii pouze pozorně prohlédnout a naleznete nesmysly, protože dotyčný fotografii někde stáhl a nedal si záležet. Pozorujeme body jako elektrické zásuvky (v US a EU el. zásuvkách je rozdíl), sledujeme značky vyfocených výrobků. Přestože je svět velmi globalizován, existuje mnoho výrobků lokálního charakteru. Dále sledujeme RZ aut, názvy (knihy položené na stole), popisky a jakékoli další informace. Pokud si dal uživatel záležet na stažené fotografii, neodhalíte ho. Nejvěrohodnější zaslaná fotografie, je fotografie aktuální, kde budete požadovat, aby uživatel měl v ruce nějakou konkrétní věc, či prsty znázornil nějakou číslici. Tento požadavek může být však tak divný, že vám má uživatel na druhé straně vytvářet takovouto nesmyslnou fotografii. Do této kategorie spadají i webcam chaty. Tato komunikace v ČR není zatím tolik rozšířená, i když mnoho lidí tak komunikuje pomocí Skypu . Zde má už uživatel problém lhát. Je vidět jeho mimika, je slyšet jeho hlas. U této komunikace jde vypozorovat ještě více. Problémem se mohou stát webové stránky na komunikaci po webkameře bez registrace. Pomocí sofistikovaných programů se dá simulovat webová kamera. Lze tak stáhnout cizí video a pomocí toho programu ho vydávat za zdroj z webové kamery. Pozornější uživatel to však rozpozná, protože psaný text a video se nebudou časově shodovat. Velmi zrádnou informací se pro uživatele mohou stát tzv. logovací informace. Při každém přihlášení se zapíše poslední datum a čas přihlášení. Tato informace je pro nás částečně cenná. V dřívějších dobách to byla důležitá informace, protože nikdo nenavštěvoval tyto služby po mobilu. Jedná se o způsob, kdy nám dotyčná osoba tvrdila, že byla na výletě, na nákupech, přesto byly přihlášeni, znamenalo, že nikde nebyla. Dnes se však na tyto služby můžete přihlásit pomocí mobilního telefonu odkudkoli. Přesto to pro nás může být zajímavá informace.
- 2628 -
2.5 Historie Většina komunikačních programů, e-mailových schránek (klientů), sociálních sítí i chatových serverů nabízí ukládání historie. Je to mocný nástroj na odhalování lží a snadné dokazování. Nejen, že se historie co jste napsal vy a ten druhá ukládá, ale je možné v ní i vyhledávat. Historie často nabízí i čas a datum odeslání zprávy. Následně pak nemáte problém někomu dokázat, co řekl, co poslal a proč nepřišel tam, kam měl. Přestože je to výborný nástroj, je pro uživatele i zrádný. Jeho nevýhodou může být, že není mnohdy šifrován. Pokud se pak dostane k úložišti někdo jiný, může si pročíst vše, co jste kdy řekl a historie bývají velmi rozsáhlé. To už je pak ale o bezpečnosti, kterou uživatel dodržuje, aby se nikdo k jeho datům nedostal.
3
KOMERČNÍ LHANÍ NA INTERNETU
Na internetu vám nemusí lhát pouze jednotlivé osoby. S komerčním lhaním se setkáváte ve většině médií. Na internetu se s tím setkáváte ještě častěji a lépe připravenými. Tyto lži opět působí na stejných komunikačních kanálech. Nejhorší hrozba je tzv. phishing, kdy je příjemci e-mailu předkládán falešný vzhled e-mailu či odkaz na falešné stránky. Často se jedná o získání přístupu k bankovnímu účtu či platebním kartám. O takových útocích slýcháváme často v televizi, abychom si na ně dávali pozor. Jediná obrana je pouze pozorně číst a důležitá osobní data nikomu jen tak nesdělovat. Útočníci se stále více zlepšují a jejich podvodné stránky vypadají o mnoho lépe než před několika lety. Další lži se podobají těm, co známe. Lákavé reklamní obrázky, lákavé slevy a ceny. Důležité informace se dovíte až po kliknutí nebo dole malým písmem označený hvězdičkou. I tak vypadají informace. Každý se však setkal s běžným SPAMem , kde vám oznamují, že jste vyhrály zelenou kartu v USA, nebo milion dolarů. Častým spamem v začátcích byla nabídka skutečně originálních hodinek Rolex či nabídka viagry a dalších léků za velmi nízké ceny. Novinkou se stávají na internetu lživé příběhy (SCAM) dívek, které se nachází s celou svojí smůlou někde na Africkém kontinentu či dalších jiných, pro nás méně dostupných zemí. Na začátku se tváří jako běžný seznamovací e-mail, kde tvrdí, že se jim líbíte a mají zájem se seznamovat a rády by si povídaly. V následujícím e-mailu zašlou svojí fotografii a začnou líčit svůj smutný příběh o tom, jak se má momentálně špatně, z důvodu války přišla o některé své členy rodiny a nachází se v utečeneckém táboře a prosí vás o pomoc. Líčí totiž, že její tatínek, strýc nebo někdo další před tím vlastnil ropné věže či nějaké jiné doly, nebo velký majetek. Ona však nemá dostatek financí, aby se k němu mohla dostat. Slibuje tak část z toho „velkého balíku“ i pro vás, pokud jí pomůžete. O tom, kolik skutečně pak dostanete, si můžete domyslet sami. Pokud vám přijde takový to e-mail, stačí zadat e-mailovou adresu do vyhledávače a často se dostanete na nějaké webové stránky, které se těmito podvody zabývají. Naleznete tam jak text e-mailu, který už znáte, fotografie, tak i další kontakty. Najdou se i podvodníci muži co ve svém příběhu líčí zablokovaný bankovní účet a opět potřebují nějakou finanční částku k otevření a nabízí mnoho procent z toho, když jim pomůžete. E-mailem a na internetu se šíří takto dalších mnoho podvodů a lží. Objevují se právě i na chatu se žádostmi o pomoc zasláním kreditu, nebo že si chtějí pouze povídat, avšak číslo začíná magickou devítkou a končí často dvěma devítkami, které znamenají cenu za jednu minutu hovoru, či cenu SMS. V poslední řadě jsou to grafické lži. Jedná se především o retušované, vylepšované či celé upravené fotografie výrobku a lidí. Mnohdy jsou tam fotografie i jiné, ale dole u fotky či na ní je malým písmem dopsáno, že se jedná pouze o ilustrační fotografii. Provozovatel je krytý, zákazník zmatený. Na internetu na vás čeká v této podobě i jiných mnoho dalších podvodů.
- 2629 -
4
NORMALITA LHANÍ
V mnoha výzkumech a článcích na internetu se objevuje otázka [6] „Je lhaní na internetu normální?“ Tímto se dostáváme do stejné úrovně, jakožto uvažujeme i o jiných věcech, jestli jsou či nejsou normální. To co je normální určuje vlastně společnost, ve které žijeme. Zjednodušeně řečeno se k tomu hodí staročeské přísloví „Jiný kraj, jiný mrav.“ V tomto výzkumu [6] se také objevuje zajímavé číslo a to, že 31 % mužů a 26 % žen považuje lhaní na internetu za normální. Toto se tam nejvíce ale zřejmě odvíjí od faktu, kolik hodin lidé stráví na internetu. Je to převážně z důvodu, že na internetu na nás čekají lži skoro na každé druhé webové stránce ve formě nějakého blikajícího reklamního banneru, který slibuje nízké ceny, zisky nebo super zábavu. Ten kdo na internetu tráví více času, dokáže tyto mystifikace filtrovat. Toto se ale netýká pouze reklamy, ale i komunikačního prostředí na internetu. Ten kdo tam bude jako nováček nebo tam nebude trávit mnoho času, bude se i malou lží cítit dotčen, protože tohle by v reálném životě neudělal. Na internetu ale platí trochu jiná pravidla než v reálném světě, avšak zákony jsou všude stejné. Internet prostě mění pohled na lež a větší anonymita tomu přispívá. Tím se mění normalita lhaní. To co by člověk v běžném životě neřekl, na internetu to poví. O tom vypovídá zajímavý graf [6] z části „Co dělají dospívající (12–20 let) na internetu“. Další otázka zněla „Na internetu jsem jiný člověk než doma, rodiče by mě tam patrně nepoznávali“. Na tuto otázku odpovědělo 22,4 % dospívajících „Naprosto souhlasím“ a 10,2 % „Souhlasím“. Ano, jsou tam i další čísla podobná, která tvrdí opak. V této situaci ale internet zasahuje do života člověka a formování jeho osobnosti v dospívání. Má vliv na to co ti dospívající vstřebávají za informace, kterých je na internetu velmi mnoho. Za několik hodin na internetu poznají tolik lidí, kolik někteří nepoznají či nepotkají ani za rok. Otázkou tak zůstává, jestli tento vliv a systém seznamování lidí dospívajícím více pomáhá, aby se dokázali zorientovat v dnešní době a odolali tak možnému nebezpečí. Druhou stránkou je však fakt, že je to může zkazit a návyky zažité na internetu začnou postupně přenášet do reálného života. A tím se tak postupně posouvá hranice normality lhaní.
5
ZÁVĚR
Internet se postupem času stal součástí našeho života a zdá se, že skoro už není od toho úniku. V reálném životě se běžně lže a každý den se setkáváme s nějakou malou či velkou lží. Některé jsou úmyslné některé však ne. Reálný život se může zdát rychlý, ale život na internetu funguje o mnoho rychleji. Zveřejněné informace se šíří v řádech sekund. Příkladem může být zahraniční zpravodajství, když oznámí kdy, kde bylo zemětřesení před pár minutami. Takto se tam šíří rychle i lži. Hlavním důvodem případného zvýšeného lhaní na internetu je stále pouze větší anonymita uživatelů. Tato anonymita je ale pouze z hlediska uživatelského, ale ne z hlediska profesionálního pohledu na internet. Na každé stránce, kterou navštívíme, zanecháme stopu, kde kdy jsme byly a jak dlouho tam byli. K těmto informacím ale běžní uživatelé přístup nemají a tak si během chatování nemohou zjistit odkud je ten člověk na druhé straně připojen. Běžný uživatel si tak nemůže být jistý kdo na druhé straně je a mnohdy ani nemá možnost si to ověřit, dokud mu druhý nesdělí nějaké zásadní informace vedoucí k poznání jeho osoby. Lidé na internetu tráví stále více a více času a tak jsou schopny tyto lži poznat. Tak jako se naučili odhadovat lidi na ulici a podle jejich mimiky a gest a dalších znamení rozpoznat, jestli si z nich druhý dělá srandu či jim lže, učí se pomalu lidé i na internetu rozpoznávat lež od
- 2630 -
druhých uživatelů. Člověk by se měl pak zabývat spíše lingvistikou, aby toho mohl odhalit mnohem více. Mnozí z nás vyřizují i pracovní záležitosti přes internet, přes internet nakupujeme, přes internet se bavíme, komunikujeme, sledujeme televizi, posloucháme hudbu, objednáme si jídlo. Přes internet se dá dělat skoro vše, a tak se reálný život s tím virtuálním pomalu spojuje a rozdíly mezi těmito světy se zmenšují. Někteří už nejsou pak schopni oddělit virtuální svět od běžného a řeší to někdy až tragicky. Mnoho lidí ale internet a jeho služby chce a nemůže se jich vzdát a stává se na nich někdy až závislí. Mnoho lidí tvrdí, že jim to šetří čas. Pak se jich ale zeptejte, co dělají s tím ušetřeným časem. A tak lži na internetu jsou a při dobrém pozorování je můžete odhalit, avšak rafinované lži byste neodhalili ani v běžném životě. Takže pokud chcete najít odpověď a pravdu, stačí pouze hledat a pravdu naleznete, někdy ale hodně daleko. Jak tvrdil Google.com ve svém reklamním sloganu: „Život je hledání.“ Příspěvek vznikl díky podpoře projektu Validace interaktivní učebnice zeměpisu SGS-2012046. Použitá literatura 1. KONEČNÝ, Štěpán. Fenomén lhaní v prostředí internetu. Brno, 2010. 136 s. Disertační práce. Masarykova univerzita. 2. KOUBALÍKOVÁ, Sylvie. Fenomén lhaní v prostředí internetu. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. 3. LAUSCHMANN, Jindřich. Sociální sítě a mikroblogování možná nahradí ve vnitrofiremní komunikaci e-maily [online]. 04.02.2010, [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/socialni-site/socialni-site-a-mikroblogovani-nahrazujive-vnitrofiremni-komunikaci-emaily-580 4. MIKULÁŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2003, 361 s. ISBN 80-247-0650-4. 5. MLEZIVA, Emil. Encyklopedie lži, podvádění a klamání: s příklady a obrana proti nim. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2000, 238 s. ISBN 80-702-1391-4. 6. PROKEŠ, Josef. World Internet Project: Česká republika www.isdn.cz. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/~qprokes/psycho/slajdy/VB028_02.pdf 7. VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 319 s. ISBN 80-717-8998-4. Kontaktní údaje Mgr. Petr Simbartl Katedra výpočetní a didaktické techniky Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická Klatovská tř. 51, 306 19 Plzeň Tel: 377 636 448 email:
[email protected]
- 2631 -
