LETNÍ ČÍSLO LETNÍ ČÍSLO
Myšmaš aneb my z Masarykovy školy
34
VÁNOČNÍ ČÍSLO
-1-
Slovo redakce: Náš Myšmaš vychází v předvánočním čase, ale tak, jako vždy se vracíme, a to do podzimu. Časopis je plný fotografií ze strašidelného dne, což je na 1. stupni zažitá tradice. Musím říct, že se na něj vždy těším a chválím všechny, kdo se na něm podílí. Každým rokem se vylepšují dekorace, kostýmy např. paní učitelka Pixová letos „strašila“ jako mozkomor (můžete vidět na titulní straně)-anebo ty úžasné názvy jídel v jídelně. Mám ráda lidi, kteří dělají něco navíc, nad rámec svých povinností a myslím, že v časopise se o některých můžete dočíst. Třeba jen slůvkem- připravil/a. Tímto chci opět poděkovat všem, kteří do Myšmaše přispívají. Druhá část časopisu je vánoční- co si přejeme pod stromečkem, nové recepty, kvízy, básničky a nový vánoční detektivní případ. Doufáme, že si každý z Vás něco z našeho časopisu vybere. V novém roce Vám přeji zdraví. A to nejen Vám, ale i Vašim dětem, příbuzným i bližním, neboť nemoc ve Vašem okolí se podepíše i na Vás, na Vašich myšlenkách, a pak nejste šťastní. Co tím chci říct? Že štěstí je to, když jste Vy a všichni kolem Vás zdraví. Takže ještě jednou hodně zdraví a UŽIJTE SI VÁNOČNÍ PRÁZDNINY TAK, JAK SI PŘEJETE !
Šárka Venclíková
Školní časopis vydává ZŠ T.G.Masaryka v Písku v prosinci 2008
Naše redakce: Šarka Venclíková Nikola Samcová, 4.B Denisa Kozáková, 4.B Katka Lávičková, 4.A Eliška Kafková, 5.C Nikola Urbánková,5.C Lucie Trykarová,6.A Denisa Sekaninová,6.A Marcela Zajíčková, 6.A Markéta Čeplová,7.C
Redakční poradce: Mgr.Zuzana Hrdličková Mgr.Marie Pixová Mgr.Jitka Mintuchová Mgr.Hana Zíková Převod na www.stránky Mgr.Pavel Kolář -2-
CO DĚLAJÍ DĚTI ZE 3.MŠ ČERVENÝ DEN - tak jako pan PODZIMEK si na podzim hraje s barvičkami, tak i Ti nejmenší děti v MŠ si užily barevný PODZIMNÍ ČERVENÝ DEN, poznávaly barvy, malovaly červenou barvičkou, cvičily s červenými kruhy, vyhledávaly červenou barvu v přírodě a seznámily se s pohádkou ,,Červená Karkulka“. ČERVENÝ DEN SE VYDAŘIL!!!!!
Děti ze 3. MŠ v těchto podzimních měsících začaly navštěvovat 1 x týdně SOLNOU JESKYNI. Solná jeskyně má stěny vyloženy solnou rudou, ze stropu visí solné krápníky, krystalky soli pokrývají podlahu solné jeskyně a v rohu jeskyně je pro nás nejmenší tzv: SOLNIŠTĚ. Speciální systém topení a klimatizace v solné jeskyni působí, že sůl při vypařování ionizuje vzduch (negativní ionty) a nasycuje ho pro zdraví cennými bioprvky. Jejich koncentrace v solné jeskyni je několikanásobně vyšší než u moře. Věříme, že nám Solná jeskyně pomůže zvýšit odolnost proti infekcím.
-3Připravila N. Hovorková
Prázdninový den v Legolandu O podzimních prázdninách uspořádal pan Mgr.František Říha za pomoci paní vychovatelky Vladimíry Votavové pro děti sportovní páté třídy a ostatní zájemce ze ZŠ T. G. Masaryka v Písku krásný jednodenní výlet do Legolandu v Německu. Počasí bylo sice podzimně zamračené, to nám dětem ale vůbec nevadilo. Legoland byl opravdu bomba. Mohli jsme si zajezdit na několika horských dráhách, na kterých jsme při jízdě dolů měli srdce až v krku, zastřílet vodními děly v pirátské bitvě, bát se ve strašidelném hradu, prohlédnout si celý Legoland z věže, na kterou jsme se zvedali a zase klesali v prosklené kabině a při tom jsme se otáčeli dokola. Také jsme mohli rýžovat zlato, užívat si na několika šplhacích stěnách, jezdit na koni z Lega, navštívit kino 3D a podívat se na pohádku, kdy si myslíte, že princ vás propíchne mečem a ptáci usednou na hlavě. Mohli jsme si také koupit Lego nebo si s ním jen pohrát, procházet se mezi stavbami, které jsou celé postavené z kostiček . Dokonce u strašidelného hradu měli už krásnou výzdobu, která připomínala všem, že brzy bude svátek Halloween. Hodně her tam bylo pro kluky. Aby to nám děvčatům nebylo líto, také tam nabízeli třeba malbu květin na obličej nebo zakoupení plyšové hračky, kterou před vámi vyplnili a vložili do ní lísteček s věnováním. Aby byl náš Den „D“ dokonalý, nechybělo ani dobré jídlo a pití. V restauraci jsme poobědvali kuřecí řízek s hranolky a zeleninovým salátem a zapili Coca-colou. Nikdo by nevěřil, jak rychle utíká čas, když se dobře bavíte .Ani jsme se nenadáli a už byl čas odjezdu. Moc jsme si všichni prázdninový den užili. Moc děkujeme.
Za děti M. Andrlíková a P. Lusková Připravila V. Votavová
-4-
STRAŠIDELNÝ DEN Blížil se strašidelný den a já jsem se těšila do školy. Když jsem ráno přišla do školy, na chodbách a ve třídách na nás čekalo překvapení. Všude byla strašidelná výzdoba. Většina dětí přišla ve strašidelných maskách. Z některých mi hrůzou vstávaly vlasy na hlavě. Ten den jsme se moc neučili, ale mohli jsme si to vyměnit s naší paní učitelkou a učili jsme se navzájem. Moc nás to bavilo. Potom jsme šli na oběd a i na jídelníčku byly strašidelné názvy jídel. Moc nám to chutnalo. A to nejlepší jsem si nechala na konec. Po obědě jsme šli do družiny, kde na nás čekala perfektní diskotéka a spousta soutěží a her, za které jsme dostávali malé odměny. Moc se mi tento den líbil a už se těším na příští rok. Kateřina Lávičková
-5-
ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-ŠD--ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-ŠD-
Z činnosti výtvarného kroužku školní družiny V měsíci listopadu jsme se s dětmi přenesli do zvířecí říše a svou rodinu jsme kreslili jako zvířata. Nejdříve jsme si povídali o tom, která zvířátka jsou pracovitá, vzbuzující respekt, která jsou považovaná za líná, a to někdy pouze proto, že se pomalu pohybují, jiná jsou rychlá nebo pracovitá. A takto se to dětem povedlo .
dívka -6 let otec –mravenec, matka -pták, bratr -vlk, já -veverka
chlapec- 8 let otec -slon, matka –kočka, bratr -prase, babička -motýl, děda -tygr, já -kocour
Všichni se už těšíme na Vánoce. S dětmi ze 3.třídy jsme se domluvili, že si vyrobíme pěkný dárek pro maminku nebo babičku. Vybrali jsme si korále z brambor. Potřebujeme 4 oloupané syrové brambory, malý nožík, režnou nit a jehlu s velkým ouškem. Brambory nakrájíme na malé čtverečky a na dvojitě navlečenou režnou nit ji navlečeme.
-6-
Musíme počítat s tím, že se brambory seschnou a délka korálků se zmenší přibližně o polovinu. Nakonec je dáme sušit na topení. Jak sesychají, vznikají mezi jednotlivými kousky mezery, a proto je posouváme k sobě. Po týdnu sušení se dostaví výsledek. Máme korále, které vypadají, jako by byly vytesány z malých kamínků. Na konci si můžeme vybrat, jestli korále necháme přírodní nebo je nastříkáme lakem, aby získaly lesk. A když pro ně vyrobíme ještě krabičku a převážeme krásnou mašlí, bude hotov dárek vyrobený s láskou. vladivot
-7-
Na návštěvě u akademického sochaře Jiřího Prachaře
Bylo nás devět žáčků ZŠ T.G.Masaryka a společně s naším výtvarným kroužkem jsme se vypravili za uměním. Navštívili jsme ateliér akademického sochaře Jiřího Prachaře. Společná hodinka utekla jako voda prohlédli jsme si ateliér, viděli práce hotové i zrovna se rodící,sami jsme si také zkusili opracovat kámen. K tomu všemu nám pan Prachař velice hezky o své práci vyprávěl a odpovídal na naše zvědavé dotazy. Bylo to hezké odpoledne a my už se těšíme na další akce s naším kroužkem.
Karolína Holková a Kateřina Kácová, 8.B
Rozhovor s paní učitelkou Jitkou Mintuchovou Jaké dodržujete vánoční zvyky? Na Vánoce pečeme cukroví. K večeři máme štědrovečerního kapra. Rozkrajujeme jablíčka.
Jaký dárek k Vánocům vás nejvíce potěší? Potěší mě každý dárek darovaný z lásky. Jsem ráda, když jsme o Vánocích všichni pohromadě.
Jakou knížku právě čtete? Andělé a démoni
Třídíte odpad? Ano
Máte sběratelskou vášeň a jakou? Sbírám nejrůznější kočičky- dřevěné, keramické…
Vaše nejoblíbenější jídlo a pití? N.Samcová, Š.Kůsová, 4.B
Mám ráda těstoviny a k pití červené víno.
-8-
KŘÍŽOVKA 1. Sport
S
2. Orgán zraku 3. Včela, motýl, moucha . . . 4. Jan . . . Komenský 5. Škorpion
6. Jednotka hmotnosti 7. Jižní strom 8. Slovní pomoc 9. Zelenina pro dobrý zrak
R
10. Zvuk hodinek
U
11. Zmenš.model Země 12. Dopravní prostředek 13. Opak noci
14. Telefon 15. Roční období 16. Suchá tráva 17. Svátek (4.11.) 18. Opak večera
Ě
19. Roční hodnocení ve škole
L
20. Najdeme tam všechny dny v roce
-9-
D. Sekaninová, 6.A
První listopadová středa byla ve znamení výukového programu
„Utvořte si krajinu“ v ekologickém centru Cassiopeia v Českých
Budějovicích.
Naším úkolem bylo v daném územním plánu vytvořit město, kam se vejde 5 000ticíc obyvatel, většina z nich dojíždí za prací, takže jsme v našem městě potřebovali hodně autobusových i vlakových zastávek. Také jsme museli dbát na vytvoření jak klidových zón, tak i zón, kde byly soustředěny nejdůležitější obchody a úřady. Samozřejmě zde nesmělo chybět ani kulturní vyžití jako kino, divadlo nebo přírodní koupaliště. V neposlední řadě jsme rovněž vytvořili dvě školy a školku, zimní a atletický stadion. Jelikož se v blízkosti nacházely lesy a pole, nesměla chybět pila nebo zemědělské družstvo. Nakonec jsme vytvořili čisté ekologické město se všemi základními potřebami, kde lidé žili v rodinných domech i panelácích v klidném a čistém prostředí. Simona Vazačová, 9.B Dne 5.11. 2008 jsme jeli se třídou do Českých Budějovic. Navštívili jsme centrum Cassiopeia, kde jsme měli výukový program „Utvořte si krajinu“. Každý z nás měl svou vlastní zodpovědnost a práci. Někdo maloval průmyslovou zónu, někdo kulturu, obchody a zemědělství. Každé skupině se povedla hezká městečka. Jana Mieglová, 9.B
Každé město mělo svého starostu, ekologa, zemědělce, průmyslníka a sociálního pracovníka. Každý měl odlišnou roli ve výstavbě nového města. Řešení problémů s výstavbou továren, centra , sídlišť a průmyslových zón bylo velmi zábavné. Šimon Kautzký, 9.B
- 10 -
Jako ekolog jsem požadoval čisté životní prostředí a hodně zeleně. Také jsem prosadil kontejnery na třídění odpadu a vodní a větrnou elektrárnu. Peter Lacko,9.B Potom se hlasovalo, která mapa ze čtyř je nejlepší. Vyhrála to skupinka číslo dvě a potom my, to hlasovali také paní učitelky a lektor, který všechno organizoval.
Barbora Rothová, 9.B Připravila Mgr. N. Holečková
------------------------------------------------------------------------------------------
Najdi ve větách skryté živočichy Milá Žaneto, pýr vytrhej pořádně! Princezničko, byla jste na bále? Mahulena je zamyšlená. V pohádce vlk koze bral kůzlátka. Maminka říkala, že lva se každý bojí. Máte letadlo? Na hory se vypravila celá velká parta lyžařů. Pravila sice velmi pomalu, ale s velkým důrazem. Meluzína s větry skučí v komíně. Pane,Vy draze prodáváte a lacino za pět prstů kupujete. Na řece kry sahaly hodně vysoko. Kapka práce Ti neuškodí,synku. Malý Pepíček jablko bratrovi podal. Na samý lesa kraj tahal s traktorem dřevo . Bylo tam jen plno reklam,děj skoro žádný.
(netopýr) (kobyla) (myš) (zebra) (želva) (tele) (rys) (lasice) (rys) (vydra) (krysa) (kapr) (kobra) (krajta) (norek)
Denisa Kozáková, IV.B.
- 11 -
Na naší škole začaly Vánoce..... přišel mezi nás pan Vladimír
Müller,dřevořezbář,
kreslíř, autor 12-ti vyřezávaných a 5-ti kreslených betlémů. Kromě toho, že nám některé betlémy přinesl ukázat, také poutavě o své práci vyprávěl a hlavně nám pomohl s výrobou našich prvotin. Ani se nám nechtělo domů. Ale pan Müller slíbil, že mezi nás zase brzy přijde, a tak už se těšíme na dřevořezby, reliéfy, vizovické pečivo i kraslice. Umí rozdávat radost a za to mu moc děkujeme.
Michal a Ondřej Jirmanovi Připravila Mgr. A. Černá
Co znamená hudba v mém životě Hudba v mém životě znamená odreagování a pohodu. Radost žít. Protažení těla, spřátelení se s lidmi. Učení textu. Trénování paměti. Poznávání nových hudebních stylů. Nové tance. Smutek. Fantazii. K.Holková, Hudba v mém životě znamená zábavu nebo uklidnění. Hudba je dobrá, zábavná, uklidňující a někdy si ji pouštím, když nemohu spát. Hudba mi dodává energii. Asi bych bez ní nevydržel. Poslouchám ji každý den. M.Stuchlík Hudba je jako moje nejlepší hra. Bez hudby by byl život neokořeněný. Hudba mi dodává energii.
M.Holek
- 12 -
S žáky 7.a 8. připravila Mgr. N. Holečková
Opět jedno krásné odpoledne Tentokrát se náš výtvarný kroužek sešel s paní Marcelou Brejchovou, která má krásného koníčka - výrobu šperků z drátků a korálků. "Hravě" jsme zvládli základy a s chutí se pustili do tvorby náušnic, prstenů a přívěsků k mobilu.
Všechny naše práce měly "profesionální" úroveň, a tak se některé objeví i mezi
vánočními dárky. Děkujeme za krásně prožité odpoledne. D. Andrová a K. Mykytyn,6.B
Připravila Mgr. A. Černá
Já a moje sny
Ve výběhu si budou oba hrát A já se o ně nebudu bát Budu je do našeho lesíka brát A chci si na nich nazpátek zacválat Nejradši mám ale trysk Mamka tvrdí, že to je velký risk Naše koně jsou prostě hvězdy Opravdu skvěle se na nich jezdí Jenom o jízdu ale nejde K nám se druhý kůň vejde.
Já poníka doma mám S jeho hřívou si pohrávám Jezdím na něm, skáču A radostí pláču Ve dvanácti licenci budu mít Nebudu už o ní jenom snít Za rok budu závodit Nebudu se tam nudit Na jaře budu mít druhého Ale pořádně velkého Třeba mladého hřebečka Stačí kliďánko klisnička
Lucie Trykarová, 6.A
- 13 -
LADY KRÄCMAR Paní Kräcmar seděla u svého oblíbeného stolu ve svém oblíbeném křesle a pila svoji oblíbenou podvečerní skleničku vína. Nastala zima. Stíny se začaly prodlužovat, a přestože bylo teprve pět hodin, oknem proudily do místnosti jen nepatrné částečky světla. Madam byla nucena rozsvítit si ke svému čtení lampu, i když se tomu snažila vždy za všech okolností vyhnout. Touhle dobou normálně nečetla, ale dnes byl výjmečný den. Musela dočíst tu napínavou kapitolu nového románu, přestože nesnášela plýtvání elektřinou. Nebylo to proto, že by snad chtěla šetřit životní prostředí -to vůbec ne. Byla však přesvědčena, že kdyby platila vysoké účty za elektřinu, tak by se jí úspory rychle rozkutálely, nemohla by zaplatit komornou a musela by ji (nedej Bože) propustit. Naštvaně zaklapla knihu. Nerozvedl se s ní, s tou mrchou. Začala mlátit holí o podlahu. „Ale, madam, kolikrát vám mám říkat, že ty vaše romány nemáte tak prožívat!“ Do místnosti vešla Anna komorná paní Kräcmarové. Původně si myslela, že posluhování této staré ženské bude jen její brigáda, nakonec však u ní zůstala. Měla díky ní kde bydlet a plat byl také dost vysoký. Jemně vzala staré dámě hůl z ruky a odvedla ji do ložnice v patře. Popřála jí dobrou noc a vrátila se dolů. Zvedla knihu ze stolku a dala ji na své původní místo. Život s touto paní určitě nebyl žádný med, ale Anna se postupně naučila, jak s ní vycházet. Všechnu denní práci měla hotovou, mohla si odpočinout. Ono těch povinností, co měla udělat, stejně nikdy moc nebylo. Paní, vlastně lady, žila sama. Její manžel zemřel před třemi lety a odkázal jí veškeré své jmění. Byl to totiž milionář. Komorná se rozvalila na prostorném gauči v obývacím pokoji, načež si zapnula televizi. Mohla sledovat své oblíbené filmy jen když lady Kräcmar spala nebo byla na zahradě - ona sama televizi vůbec nepoužívala. Prý spotřebovává hodně elektriky. Ona to bezpochyby byla pravda, ale ne že by si to lady nemohla dovolit - ba naopak. Anně se její šetřivou povahu dodnes nepodařilo pochopit. Velký pokrok, který se jí s paní v poslední době podařil, byl ten, že ji přemluvila ke společnému výletu. Měli jet z východních Čech až do Anniny vysněné Prahy, kde zamluvila ten nejdražší hotel. Chtěla tam jet už dřív, ale madam jí nedovolila vzdálit se na delší dobu než dvě hodiny. Anna tento výlet považovala za dárek k Vánocům, které měly být už za dva dny. Lady jí k Vánocům stejně nikdy nic nedala. „Ale, paní, jste si jistá, že s sebou chcete brát všechny?“ „Ale samozřejmě. Nevěděla bych, který si vzít radši, tohle je jednodušší.“ Když domluvila, odebrala se paní Kräcmar na prosluněnou zahradu. Tím dala jasně najevo, že už se o tom nebude bavit. Anně tak nezbylo nic jiného, než všech dvacet románů naskládat do vypolstrované cestovní tašky, kterou speciálně pro tento účel vybrala paní. Chtěla mít co nejméně zavazadel, ale nakonec tašky naskládané v taxíku stejně budily dojem stěhování. Odnesla poslední tašku do kufru auta a ještě rychle zalila květiny v domě. O hodinu později už seděla se svou paní ve vlaku. Paní Kräcmar výslovně žádala vlastní kupé hned za lokomotivou. Kufry se na držáky nad jejich hlavami jen tak tak vešly. Za okny sněžilo a teploměr ukazoval tři stupně pod nulou. Lady spokojeně pochrupovala a Anna si četla noviny. K večeru dorazily do Prahy. Z nádraží měly dopředu objednané taxi, které už stálo před budovou. Všechno šlo podle plánu. Město svítilo jako vánoční stromeček. Lady se s úžasem rozhlížela po nazdobených blikajících obchůdcích a v intervalech přibližně tří minut se svou komornou probírala duševní stav lidí, kteří ty účty za elektřinu platí. Anna se snažila nedávat najevo svou rozmrzelost a se vší zdvořilostí a zaujetím v hlase odpovídala na otázky své zaměstnavatelky. Konečně dorazily k hotelu. Byla to nádherná barokní budova s pěti poschodími a rovnou v centru Prahy. Lady Kräcmar byla ze své první návštěvy hlavního města také nadšená, ale dobře se jí to dařilo skrýt. Hotelový majordómus se zdvořile uklonil a s vypětím svých sil vyndal všechna zavazadla z kufru. „Máte u nás rezervaci?“ zeptal se zdvořile. „Samozřejmě,“ odpověděla lady, „na jméno Kräcmar.“ „Oh, jistě. Následujte mne.“ Anna zaplatila taxi a pomohla své paní do mramorových schodů, vedoucích ke vchodu do hotelu. První, co návštěvnicím padlo do oka, byl obrovský a vkusně nazdobený vánoční stromeček, který se spolehlivě postaral
- 14 -
o výzdobu celé haly. Zamířili k recepci ověšené barevnými řetězy a slečna recepční jim se slovy: „Příjemný pobyt v hotelu Universal“ předala klíče od apartmá. Po černobílých dlaždicích přešli napříč celou halu a nastoupili do výtahu. Majordomus musel jet (kvůli zavazadlům) druhým výtahem. „Úchvatné! Naprosto úchvatné! Vybrala jsi skvěle!“ Paní Kräcmar dala poprvé najevo své nadšení. „Jsem ráda, že se vám tady líbí.“ Ocitli se v chodbě osvětlené bílými lampami zavěšenými na zdech. Kráčeli po kobercem potažené podlaze bez jediné známky špíny. Majordomus se zatím neobjevil, a tak pokračovaly bez něj. Zatáčely za roh, když se naproti Anně vyřítila nějaká žena. Málem se spolu srazily. „O-omlouvám se..,“ vykoktala. „V pořádku, měla bych se lépe dívat před sebe,“ omluvila se komorná. „Marta Pavlová,“ představila se žena. V tu chvíli sklouzl ženin pohled na lady Kräcmar. Zarazila se a ústa si zakryla rukama. „To není možné,“ vykřikla, „Elizabeth! Kde se tu bereš?“ „Promiňte, ale já vás neznám,“ vypravila ze sebe stará paní zmateně. „Ale ovšem že si tě nepletu, to je už let. Byla jsem přece přítelkyně tvého manžela, z práce.“ „A-ano, už si na vás vzpomínám..,“ snažila se, aby to vyznělo přesvědčivě - to se jí však nepodařilo. „Ehm, nechám vás o samotě. Určitě si máte hodně co vyprávět.“ Anna využila příležitosti, že by mohla být chvíli sama a kvapně následovala majordoma, který mezitím dorazil. Pokoj číslo 110 - jejich pokoj- se nacházel až na samém konci chodby. Majordomus si od ní půjčil klíč a zasunul jej do zámku. Dveře se se sotva slyšitelným cvaknutím otevřely a dvojice vstoupila dál. „Máte štěstí,“ oznámil, „máte apartmá s balkonem.“ Jak je možné, že na tu sympatickou ženu zapomněla? Někde ji viděla, to je jisté, ale za Boha si nebyla schopna vybavit odkud. Bylo to k zbláznění. Marta (zjistila, že si spolu tykají) jejího nebožtíka manžela určitě znala. Ty detaily, které o něm věděla, si nemohla jen tak načíst v novinách. Zvláštní. Marta Pavlová se po několika minutách rozhovoru s paní Kräcmar rozloučila a sjela výtahem do přízemí. Lady ještě chvíli potom jen tak stála na chodbě, protože se snažila rozpomenout, jakéže číslo pokoje to mají. 110 - blesklo jí hlavou. Šla tím směrem, kam předtím viděla odcházet svoji komornou a na konci chodby našla pokoj se zlatým štítkem a na něm číslo 110. Všimla si, že jiné pokoje zlatý štítek nemají. Mávla nad tím rukou a vešla dovnitř. Podobný nábytek ještě neviděla. Celá místnost působila dojmem, že všechny doplňky i nábytek byly šity na míru přesně k tomuto hotelu. Ze stropu visely dva malé křišťálové lustry, které vydávaly příjemné, jemné světlo. Místnosti dominovaly starodávné oranžové odstíny barev. Bylo hned jasné, že si architekt na květiny moc nepotrpěl, ale to vůbec neuškodilo. Tato místnost měla určitě sloužit jako obývací pokoj. Nejvíce místa zde totiž zabírala prostorná pohovka z takové divné látky... Anna vyšla z vedlejšího pokoje s peřinami v rukou. „Á, už jste tady. To byla ale náhoda, potkat tady na chodbě starou známou, kterou jste už pár let neviděla, že?“ „To bezpochyby ano,“ odpověděla lady suše a natáhla se na gauč. Chvíli přemítala nad tím, jestli by neměla Anně pomoct s vybalováním. Nakonec ale tuto myšlenku rázně zavrhla. Anna se vrátila do první ložnice, kde předtím urovnávala postel (což vzhledem k místu, ve kterém se právě nacházely, nebylo vůbec třeba). Přestože zde budou jen pět dní, lady si výslovně přála, aby byly všechny její knihy vyskládané na volnou polici. Když měla Anna všechnu práci hotovou, přesunula se do své ložnice na druhé straně apartmá. Přešla přes obývací pokoj, kde mezitím usnula její paní na gauči. KONEC I. DÍLU
Markéta Čeplová, 7.C
- 15 -
Anketa s žáky l. stupně
Co by sis přál(a) pod stromeček? 1.A Klára Vašková Nějakou panenku Barbie 1.B Kateřina Pilná Nové bačkory. 1.C Pavel Kovanda Karty. 2.A David Vlnatý Vojenské auto na hraní. 2.B Tomáš Chvála Auto na ovládání 3.A Anežka Kuntová Panenku. 3.B Kristýna Zobalová Mluvícího papouška, ale hračku. 4.A Lucka Kinkorová Chtěla bych dostat živou želvu. 4.B Klárka Hrdličková Nějakou knížku. 5.A Lucie Holkupová Nějaké oblečení. 5.B Jan Turek Nový mobil. 5.C Markéta Hrdličková Přála bych si mikroskop.
E.Kafková, 5.C
- 16 -
Výsledek tajenky ze str.9:
1. Sport
Vánoční kvíz (1. část)
Kdo nosí v Čechách o Vánocích dárky? 1.anděl 2.Santa 3.Ježíšek
T
E
N
O
K
O
M
Y
Z
4. Jan . . . Komenský
Á
M
O
S
5. Škorpion
Š
T
Í
R
6. Jednotka hmotnosti
G
R
A
M
A
L
M
A
R
A
D
A
M
R
K
E
V
T
I
K
O
T
G
L
O
B
U
O
I
L
2. Orgán zraku 3. Včela, motýl, moucha . . .
7. Jižní strom
Co najdete pod stromečkem? 1.uhlí 2.brambory 3.dárky
8. Slovní pomoc 9. Zelenina pro dobrý zrak 10. Zvuk hodinek 11. Zmenš.model Země
Když nebudeš na Štědrý den jíst až do věčeře, uvidíš…. 1.ošklivé prasátko 2.smradlavé prasátko 3.zlaté prasátko M. Zajíčková, D. Sekaninová, 6.A
H
P
I
S
S
12. Dopravní prostředek
A
U
T
13. Opak noci
D
E
N
M
O
B
A
R
O
S
E
N
O
A
R
E
L
R
Á
N
O
Y
S
V
Ě
D
Č
E N Í
K
A
L
E
N
D
Á Ř
14. Telefon 15. Roční období
J
16. Suchá tráva 17. Svátek (4.11.) 18. Opak večera 19. Roční hodnocení ve škole 20. Najdeme tam všechny dny v roce
D. Kozáková, 4.B - 17 -
K
V
Co by Vám udělalo radost pod stromečkem kromě přání štěstí a zdraví… Mgr.I.Sartoriová -zájezd na dovolenou Mgr.V.Pešková -něco pěkného Ing.P.Častoral -zajímavou knihu o přírodě Mgr.V.Hegenbard -aby děti dělaly to, co učitelé přikážou Mgr.P.Kolář -digitální fotoaparát,překvapení Mgr.H.Zíková -hezká kniha od spisovatele Ladislava FukseVévodkyně a kuchařka Mgr.N.Holečková -poukaz do lázní na rehabilitaci Mgr.L.Mlsková -zájezd na lyže Mgr.M.Černá -klid,zájezd do Karibiku Mgr.R.Slabá -romantickou knihu V.Martenek -aby si lidé navzájem neubližovali Mgr.A.Černá -detektivni kniha Mgr.J.Stará-klid a pohodu, reproduktory na Pc s tenkým designem Mgr.M.Šandová -pěknou životopisnou knihu Mgr.M.Bakalová -nový mobil Mgr.L.Kaiserová -zájezd na měsíc do lázní s manželem Mgr. V. Žáčková -cestopisnou knihu D. Sekaninová, M. Zajíčková, 6.A
Naše kočka D. Kozáková, 4.B
BOBY
Naše kočka otevřela svoje očka. Kouká se, kouká. Támhle je louka! Na louce je stromeček. Na stromečku zvoneček. Na zvonečku mašlička, to je naše básnička. Nikola Samcová
Chumelí se, sněží před barák se běží. Irmička má nové boby, koupili je s dědou v Obi.
N. Urbánková, 5.C - 18 -
Něco dobrého na stůl Koupíme si: 1 balíček listového těsta, rozinky nebo oříšky, skořici, 1 vajíčko na potření
Příprava: Listové těsto o síle 2 mm potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme skořicovým cukrem. Zlehka ho zatočíme do válečku a ten poté nakrájíme na 1 cm široká kolečka – šneky.
Položíme na pečící papír a boky potřeme vejcem. Každého šneka zlehka roztáhneme do šířky. Pečeme při teplotě 200 stupňů asi 15-20 minut dozlatova. Šneci chutnají i teplí.
D. Kozáková, 4.B
Čokoládové želvičky Příprava: piškoty rozdrtíme válečkem (nejlépe v mikrotenovém sáčku), přidáme změklé máslo, cukr, rum a rozpuštěnou čokoládu. Všechny přísady propracujeme v těsto. Z hmoty tvoříme krunýře želviček, které polijeme čokoládovou polevou. Z oříšků vytvoříme nožičky a z mandlí hlavičky. Hotové želvičky necháme v chladu ztuhnout.
Suroviny: 250 g dětských piškotů 250 g másla 250 g cukru 2 hrsti opražených ořechů 3 lžíce rumu 50 g rozpuštěné čokolády na vaření Na ozdobu : loupané lískové oříšky, mandle, čokoládová poleva
- 19 K. Lávičková, 4.A
Vánoční kvíz (2.část) Kdy je Štědrý den? 1. 24.12. 2. 24.1. 3. 24.11. Co se na Vánoce zdobí? 1.počítač 2.zahrada 3.stromeček Co je vánoční typické jídlo? 1.grilované žabí stehýnko 2.klokaní žebírka 3.ryba Správné odpovědi: číslo 3
Lucie Trykarová, 6.A
Vánoční vtípek Rodiče mají dvě děti- holku, kluka. Holka je optimista a kluk je pesimista. Rodiče klukovi na Vánoce dají do pokojíčku hromadu dárků a holce dají hromadu hnoje. A pak se jdou podívat do pokojíku k tomu klukovi. A ten kluk seděl na zemi a říkal: ,,To je hrozný, vždyť se to bude rozbíjet a není to kam dát…….“ A potom jdou do pokoje k holce, a když jsou u dveří, vidí, jak z pokoje lítá hnůj. Holka seděla v hnoji, házela ho do vzduchu a řekla: ,,Takového hnoje! Tady někde musí být koník!“ Lucie Trykarová, 6.A
- 20 -
