Lesnická fytocenologie a typologie
HS 27 oglejená a chudá stanoviště nižších a středních poloh HS 47 oglejená stanoviště středních poloh HS 39b podmáčená chudá stanoviště HS 59b podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio – CZ.1.07/2.2.00/28.0018
27a 1P – svěží až kyselé březové doubravy 1Q – chudé březové doubravy
(0Q) – (chudé jedlo-dubové bory) (0P, 0O) – (kyselé a svěží jedlo-dubové bory) Na plošinách a v mírných terénních pokleslinách, často na štěrko-pískových terasách s chudšími hlinitými až písčitými překryvy. 27b 2P, 3P, 2Q, 3Q – kyselé a chudé jedlové doubravy 4Q, 5Q – chudé dubové jedliny a jedliny Na mírně zvlněných plošinách až plochých až plochých vyvýšeninách, na kyselých horninách s překryvy hlinitými a jílovito-hlinitými.
47a 3V, 4V – vlhké dubové bučiny a bučiny. V plochých svahových úžlabinách, často s potůčky a prameništi, na úpatích svahů a vyvýšených terasách, půda převážně vlhká. 3O – jedlo-dubové bučiny Na plošinách, táhlých úpatích svahů, v plochých úžlabinách, půda převážně hlinitá, čerstvě vlhká a střídavě vlhká. 47b 4O – svěží dubové jedliny. Na mírně zvlněných plošinách, plochých úpatích svahů, v plochých úžlabinách, půda písčito-hlinitá až jílovito-hlinitá, střídavě vlhká, dospod ulehlá. 47c - 4P – kyselé dubové jedliny (3P) – (kyselé jedlové doubravy). Na mírně zvlněných plošinách, mírných vyvýšeninách, případně v nevýrazných pokleslinách, půda písčito-hlinitá až jílovito-hlinitá, střídavě vlhká, ulehlá.
39b 2T, 3T – podmáčené chudé jedlové doubravy 5T – podmáčené chudé (dubové) jedliny
(6T – podmáčené chudé jedlové smrčiny) V plochých pokleslinách na plošinách s nepříznivými odtokovými poměry, půda dospod těžká, mokrá. 59b 2G, 3G – podmáčené jedlové doubravy
4G – podmáčené dubové jedliny V terénních pokleslinách a plochých úžlabinách, většinou na hlinitých až jílovitohlinitých, trvale zamokřených půdách. 3Vg – podmáčené dubové bučiny 4Vg – podmáčené bučiny V plochých svahových úžlabinách a na plochých bazích svahů v blízkosti pramenišť a potůčků; půda je humózní.
DOUBRAVY DUBU LETNÍHO (DBL) Skladba synuzie dřevin:
Hlavní determinantní dřevinou je dub letní (Quercus robur), k němuž bývá někdy přimíšen dub zimní (Quercus petraea). Subdeterminatní je bříza bělokorá (Betula pendula) i bříza pýřitá (Betula pubescens), smrk ztepilý (Picea abies) a jedle bělokorá (Abies alba) i osika (Populus tremula); na bohatších půdách lípa srdčitá (Tilia cordata) /popř. i lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč (Acer platanoides), dále i jilm habrolistý (Ulmus minor) či babyka (Acer campestre) nebo javor klen (Acer pseudoplatanus) či buk lesní (Fagus sylvatica) a habr obecný (Carpinus betulus)/. Z keřů na chudších půdách je častá krušina olšová (Frangula alnus), na půdách bohatších svída krvavá (Cornus sanguinea), hloh obecný (Crataegus laevigata), bez černý a výše bez hroznatý (Sambucus nigra a S. racemosa) a kalina obecná (Viburnum opulus).
DOUBRAVY DUBU LETNÍHO
Skladba synuzie podrostu: Ekologicko-cenotická skladba je charakteristická převládáním druhů vlhkomilných snášejících jak zamokření a tak vysýchání rhizosféry. Z hlediska trofického jsou zastoupeny druhy oligotrofně laděné (BQ, AQp) anebo druhy mezotrofně až nitrofilně laděné (TQ, FrQac, AQf). Druhy sestupující jsou ovlivněny půdní vlhkostí a scházejí níže než na vůdčích řadách. Na chudších půdách se uplatňují: Molinia arundinacea (bezkolenec rákosovitý), Pteridium aquilinum (hasivka orličí), Deschampsia caespitosa (metlice trsnatá), Carex brizoides (ostřice třeslicovitá), Luzula pilosa (bika chlupatá), ale i Vaccinium myrtillus (borůvka černá), Dryopteris carthusiana (kapraď osténkatá), Oxalis acetosella (šťavel kyselý), Potentilla erecta (mochna nátržník), Agrostis stolonifera (psineček obecný), Calamagrostis villosa (třtina chloupkatá), Calamagrostis epigeios (třtina křovištní), Equisetum sylvaticum (přeslička lesní). Na bohatších půdách to jsou: Aegopodium podagraria (bršlice kozí noha), Dactylis polygama (srha ), Brachypodium sylvaticum (válečka lesní), Serratula tinctoria (srpice barvířská), Pteridium aquilinum (hasivka orličí), Convallaria majalis (konvalinka vonná), Sanicula europaea (žindava evropská), Urtica dioica (kopřiva dvoudomá), Circaea lutetiana (čarovník pařížský), Milium effusum (pšeníčko rozkladité), Anemone nemorosa (sasanka hajní), Asarum europaeum (kopytník evropský) a Primula elatior (prvosenka vyšší).
DOUBRAVY DUBU LETNÍHO Vazba na abiotické prostředí : Vyskytuje se ve sníženinách, na mírných svazích, plošinách, bázích svahů a svahových úpadech apod. kde se vlivem jak terénu tak půdních poměrů hromadí v půdě voda, avšak tato neovlivňuje rhizosféru celoročně.
DOUBRAVY DUBU LETNÍHO Přehled skupin typů geobiocénů (stg) s geobiocenologickými formulemi:
březové doubravy (dubu letního) nižšího stupně březové doubravy (dubu letního) vyššího stupně březové doubravy (dubu letního) vyššího stupně lipové doubravy (dubu letního) nižšího stupně lipové doubravy (dubu letního) vyššího stupně javoro-lipové doubravy (dubu letního) nižšího stupně javoro-lipové doubravy (dubu letního) vyššího stupně buko-lipové doubravy (dubu letního) 3(4) BC-C Fraxini-querceta roboris- javoro-jasanové doubravy (3)4 aceris (dubu letního) (3)4 AB (3)4 Abieti-querceta roborissmrko-jedlové doubravy piceae (dubu letního) (3)4 BAbieti-querceta roboris-fagi buko-jedlové doubravy (dubu BC(BD) (3)4 letního)
1 A-AB 4
Betuli-querceta roboris inferiora 2 A-AB 4 Betuli-querceta roboris superiora 3 A-AB 4 Betuli-querceta roboris superiora 1 B-BD (3)4 Tili-querceta roboris inferiora 2 B-BD (3)4 Tili-querceta roboris superiora 1 BC-C (3)4 Tili-querceta roboris aceris inferiora 2 BC-C (3)4 Tili querceta roboris aceris superiora 3 B-BD (3)4 Tili-querceta roboris fagi
BQ inf BQ sup BQ sup TQ inf TQ sup TQrac inf TQac TQf FrQac AQp AQf
DOUBRAVY DUBU LETNÍHO
Postavení stg v ekologické mřížce:
latinsky
4. vs
AQf
latinsky
TQf
latinsky
3. vs 2. vs
1. vs
AQp
TŘ
AQp
FrQac
AQf
latinsky
TQf
FrQac
latinsky
TQ sup
TQac sup
latinsky
TQ inf
TQac inf
(vůdčí)- (A)zamokřené α zamokřené
α
(AB)-αβ
(B)-β
(BD)-βδ
(BC)-βγ
γ
αβ
β
βδ
βγ
γ
stg latinsky
BQ inf
2. vs
latinsky
BQ sup
3. vs
latinsky
BQ sup
DOUBRAVY dubu letního
DOUBRAVY DUBU LETNÍHO
Edafické kategorie v rámcích stg:
stg
česky latinsky
stg
česky latinsky
stg
česky latinsky
stg
česky latinsky
bk-lpDB TQf
jv-jsDB FrQac
stg
česky latinsky
lpDB v.st. TQ sup
jv-lpDB v.st. TQac sup
stg
česky latinsky
lpDB n.st. TQ inf
jv-lpDB n.st. TQac inf L L
4. vs
3. vs
2. vs
sm-jdDB AQp
bk-lpDB TQf sm-jdDB AQp
TŘ
QP
PO
(vůdčí)-zamokřené (A)-α (AB)-αβ zamokřené
EK ↓
O
D
(BD)-βδ βδ
α
αβ
(B)-β β
RT
TG
G
stg
latinsky česky
BQ inf břDB n.st.
2. vs
stg
latinsky česky
BQ sup břDB v.st.
3. vs
stg
latinsky česky
BQ sup břDB v.st.
jv-jsDB FrQac
bk-jdDB AQf
↑
EK 1. vs
bk-jdDB AQf
(BC)-βγ βγ
γ γ
LG
LG
DOUBRAVY DUBU LETNÍHO Chorologicko-chronologický původ: Výrazně jsou zastoupeny prvky pásu dubu letního a vřesu (Quercus robur-Calluna /QRC/), buku a jedle (Fagus-Abies /FA/) a přítomny jsou prvky dalších lesních pásů nemorálního pásma (zejména smrku /P/ a smíšeného opadavého lesa /QTA/).
