Číslo které právě třímáš v rukou je třiatřicáté. A právě toto číslo má v numerologii zvláštní místo. A to že třicettři, tedy dvě trojky vedle – první zanamená tmu, šero, přítmí, druhá skryté obavy, strach a nejistotu. A když jsou dvě vedle sebe tím se jejich význam navíc umocňuje. Co to znamená? To znamená že 33 je strašidelné, ne-li hororové číslo. A proto je tento Leoš hororový speciál. A proto ještě jedna rada před čtením – nečtěte ho před spaním. Příjemné mrazení v zádech přeje redakce.
Narozky a svátky: 1.6. Arwen (20 let) 6.6. Kája (16 let) 11.6. Helmut (17 let) 19.6. LEOŠ 20.6. Ë (23 let) 22.6. Pavly (Pavla) 24.6. Klon (13 let), Kimi (12 let) 24.6. Honzové (Klon, Kaski, Jeskyňa, Vorvi) 25.6. Ivanové (Ivan) 27.6. Ladislavové (Havran) 29.6. Petrové (Zabuk, Piškot, Šašek, Ir, Alda, Vodka) 3.7. Žoužel (23 let) 14.7. Domča (10 let) 16.7. Tetřev (38 let), Wěra (28 let) 25.7. Kubové (Akťas, Jimmy, Šroty) 30.7. Žaba (18 let)
4.8. 10.8. 11.8. 15.8. 17.8. 21.8. 23.8. 24.8. 25.8. 31.8.
Akťas (14 let) Tom (10 let) Zozany (Ui, Zuzka) Vodka (17 let) Petry (Háček, Pindruše) Bodlák (14let) Ryba (21 let) Pavla (12 let) Radkové (Ráďa) Pavlíny (Pája)
Myšlenka čísla: Pokud budete v levé kapse nosit dubový kolík, v pravé stroužek česneku, na krku kříž, v batohu lahvičku svěcené vody a za pasem pistoli se stříbrnými kulkami tak se nemusíte bát upírů. -Frído Kwak lovec upírů, který zahynul při lovu upírů na pokusání vzteklého kocoura-
LEOŠ - Lokálně estetický občasník šípáků, číslo 33, vychází v pátek 13. 6. 2003.
Redakce: Puk, Ukko, zzz, uff, KO, Myšička, Tvaroh H2O
RO Z H OVO R S E
M Z O
Í B I
Redakci Leoše se podařil unikátní kousek. Po dlouhém zjišťování a následném přemlouvání se nám pro naše čtenáře podařil získat jedinečný rozhovor s velmi neobvyklou osobou. A to s opravdovou, neživou Zombií!!!* Rozhovor byl mnohem delší, tak musel být redakčně zkrácen a mohli jsme zařadit jen to nejzajímavější. Celý rozhovor se odehrával na hřbitově v jednom malém městě asi 100 km za Prahou. Domluvil jsem se na půlnoc u hlavní brány. Očekával jsem rozpadající se, hnijící postavu. Jaké bylo mé překvapení, když se po odbytí dvanácté hodiny ze tmy vynořila osoba oblečená do elegantního saka s kravatou. Podle tváře šlo však poznat, že se jedná o naši zombii. Rozpadající se tvář s odchlipujícími se kousky masa a zbytky vlasů zčesanými do pěšinky se na nás usmívala (jestli se dá za úsměv považovat cenění 4 zubů). A příšerně smrděla, ale ne jako zdechlina, ale spíš jako někdo, kdo to brutálně přehnal s voňavkou. Z (Zombie): „Nazdar, ty jsi z redakce Leoše?“ (příšerně mumlala, a za každým druhým písmenem mlaskalacitoslovce záměrně vynecháváme) L (Leoš): „Ano, vy jste ta Zombie, se kterou zde mám domluvenou schůzku?“ Z: „Jasně, můžeš mi klidně tykat, mé jméno je Ruprt.“ (usmál se a chtěl mi podat ruku, raději jsme mu jen pokynul na pozdrav) L: „Dobře Ruprte, pěkné sako a zajímavá voňavka. To na sobě nosí zobmie normálně?“ R (Ruprt): „Né, to né. Normálně nosíme to co nám navlíkli při pohřbu. Jenže ty hadry jsou už většinou ve velmi špatném stavu. Tak jsem si je půjčil od jednoho zelenáče, co se tu nastěhoval zrovna včera – pěkný funus. A ta voňavka –Shanon, některým lidem vadí naše vůně, tak jsem si dal na sebe trochu té vodičky“ (tou trochou
myslel přibližně tři lahvičky) L: „Trochu mě překvapilo tvé přátelské chování, to jsou všechny zombie tak přátelské?“ R: „Většinou ano, ale najdou se i nevraživci a samotáři.“ L: „I když je mi trochu trapné se na toptát, ale kolují o vás zvěsti že zabíjíte a žerete živé lidi.“ R: „Dobře že ses na to zeptal. To jsou kecy. Samozřejmě se najdou jedinci, kteří to dělají,ale těch je málo a většinou to byli psychopati i když byli živí.“ L: „To vypadá, že je vás tu spoustu, proč se ukazujete lidem tak málo?“ R: „No zkus hádat? Kdyby jsi šel večer po hřbitově a kolem tebe prošla zombie a řekla ti: Nazdar. Jak bys reagoval?“ L: „Asi bych se lekl.“ R: (směje se) „A nejspíš pořádně. To mi připomíná jednu historku. Jednou večer přišel k suosednímu hrobu
L: R:
L: R:
L: R: L: R:
chlapík a začal odsouvat kamennou desku. Šla okolo nějaká ženská a celá vyděšená se ho ptá: Proč to otvíráte, nechte je odpočívat v pokoji! Chlapík ji ignoroval a pokračoval dál až odsunul tu desku celou bokem. A okamžitě z toho hrobu vyskákali tři děti a hned na něj radostně volají: Tatííí, tatííí. Ženská kulí oči a vyděšeně zírá, tak ji to ten chlapík vysvětlil. No co paní, šli jsme s manželkou do divadla a děti jsme si odložili k rodičům.“ „Tu paní vcelku chápu.“ „Jasně, ale nemá večer co potulovat po hřbitově, a navíc děcka k nim chodí rády.“ „Dobrá, nyní ti položím vcelku osobní otázku. Jak jsi umřel?“ „No to je dost osobní. Ale protože jsi z Leoše tak ti to prozradím. I když je to vcelku trapný příběh. Začalo to tím, že jsem uklouzl ve vaně a omdlel. Doma mě našli v bezvědomí a mysleli si že jsem mrtvý. Tak mě naložili do pohřebáku a vezli do márnice. Jenže špatně dovřeli dveře a já při jejich zběsilé jízdě vypadl. Byla mlha tak si toho nevšimli a nevšiml si toho ani řidič kamiónu co jel za nimi. Přejel mě, zastavil a když spatřil mé tělo tak se lekl a hodil mě do pole.Ráno tam jel kombajnista a náhle vidí – pokosil nějaké tělo. Zděsil se a tak mě hodil do křoví v nedalekém lese.Tam se konal hon, myslivci střílejí jedna radost. Náhle kouknou do křoví a tam já. Leknou se a volají sanitku. Druhý den volají do nemocnice jak mi je. A doktor odpověděl: Byla to fuška, ale bude žít!“ „Tys to přežil?“ „Jasně, já mám tvrdý oříšek.“ „A jak si teda zemřel?“ „No, tak po tom špatném dni jsem ležel na jednotce intenzivní péče připojený na takové různé elektronické hejblátka
L: R: L: R:
L:
R: L: R:
L: R: L: R:
L: R:
L:
co mi pomáhaly přežít. Pak tam přišel montér, chvilku si nás prohlížel, teda většina z nás tam byla připojena na ty přístroje a pak povídá: Pořádněse nadechněte, budu měnit pojistky.“ „No a dál?“ „Já jsem měl walkmena a neslyšel ho. A to byl konec.“ „A ještě jedna osobní otázka, jak se ti umíralo?“ „Tak to bylo rychlé, takové *blik*“ (při tom vydal velice zajímavé zabublání) „a už jsem byl mrtvý. Pak ale následovala spousta různých pocitů a vzpomínek…. to se ani nedá popsat, však si počkej a uvidíš sám.“ „Dobrá uvidíme. Tak přejdeme k něčemu jinému. Chybí ti tady v tom životě něco?“ „Hmmm, když o tom tak přemýšlím tak kromě tří prstů a pravého ucha nic.“ „Další osobní otázka. Máš tady nějakou přítelkyni?“ „Jasně, Doubravka ze sousedství je zombíjka mého srdce. Bydlí jen o tři řady dál než já. Jen nevím jestli ji nevadí věkový rozdíl. 180 let je možná trochu moc.“ „Kolik máš vůbec roků?“ „Přesně to nevím, ale něco kolem 540.“ „Úctyhodný věk, slaví zombie narozeniny?“ (směje se a znovu ukazuje své čtyři zuby) „Né, my slavíme den pohřbu. Ale to jsem oslavoval prvních 150 let, pak už to byla nuda.“ „Mají zobmie nějaké domácí zvířátka?“ „Vzhledem k tomu, že většinu savců děsíme. Tak si povídáme s žížalama, červotočema, chrobákama zkrátka s hmyzem. No vlastně kočky se nás nebojí, jenže to jsou potvory a někdy si z nás i uhryzávají tak máme raději ten hmyz.“ „Zombie dokážou mluvit se zvířaty?“
R: „Trochu, ale zvířata strašně mumlají takže jim je velmi špatně rozumět.“ L: „A o čem si povídáte třeba s chrobáky?“ R: „O životě a tak různě.“ L: „Mrzí tě něco?“ R: „To jo, vcelku mě naštvala ta papírová rakev. Už je rozpadlá takže to musím řešit novinama, ale ty taky moc dlouho nevydrží.“ L: „Vy zombie vypadáte jako vcelku veselá stvoření, máš nějaké veselé příběhy nebo historky?“ R: „Třeba nás tady dobře baví, když hned po pohřbu na tebe navalí dvoumetrákový kámen s nápisem – Budiž ti země lehká.“ R: „A nebo tudle. Starý Henry, vtipálek. Správce hřbitova si tu zapomněl motorku, tak že se projedeme, a Henry chyběl. Za chvíli se připotácí s náhrobkem na zádech. Tak se ho ptám proč jako nese ten náhrobek. A on že bez dokladů jezdit nebude.“ L: „Tak koukám že vy zombie jste povedená parta. A jak se ti líbí Leoš?“ (prohlíží si starší čísla) R: „Ale jó docela to
L:
R:
L: R:
ujde. Možná ho použiju na vystlání hrobu, snad bude lepší jak noviny.“ „Ehm tak jsem tonemyslel. Dobře, tak chtěl bys na konec rozhovoru něco vzkázat čtenářům Leoše?“ „Mějte se fajn, užívejte života. A až půjdete po hřbitově a potkáte zobmii neděste se.“ „Díky za rozhovor a ahoj.“ „Nazdar“ (a zmizel v stínu)
*Pro ty co nevědí: Zombie je nemrtvý (zvláštním způsobem oživená mrtvola), připomíná rozpadlou mrtvolu (až na to že se už nerozpadává) a většinou strašně smrdí. Pohybuje se a mluví pomalu. Zombie bývají, stejně jako lidé povah různé, většinou jsou to však flegmatičtí dobráci.
Co se strašidly?
Vždycky pomůže pár dobrých rad od zkušeného, životem poučeného člověka, jak se nenechat příliš ovlivňovat děsivými a hrůzostrašnými živly. Takže se soustřeďte a dělejte si poznámky! Můžete využít například pasivní ochranu (která ale samozřejmě nemůže zabránit úplně všemu). A jak? Čtěte dále: I. Nezdržujte se na místech předpokládaného výskytu strašidel. Tím vznikne určitá šance, že nebudete zrovna tam, kde se pravděpodobně nacházejí, ale někde úplně jinde. Bylo by samozřejmě lepší vyhýbat se místům možného výskytu, ale to je mnohem komplikovanější, protože takových míst je řádově mnohem méně. II. Zdržujte se ve společnosti lidí. Nejlépe pak takových, kteří jsou pro podvratné živly mnohem lepším cílem. Jakmile vy splynete s davem a někdo jiný bude vyčnívat (samozřejmě ne jen výškově), tak si buďte jistí, že je téměř jistým cílem. III. II. pravidlo je vlastně složeno ze dvou (zdržovat se ve společnosti a nevyčnívat), takže III. pravidlo je vlastně druhá část II. pravidla a skutečné II. pravidlo je jen první část II. pravidla. Poznámka: Pokud jste toto pravidlo nepochopili, tak si nedělejte těžkou hlavu. Nic podstatného vám neušlo. IV. Vyhněte se tmavým a pochmurným zákoutím. A ne jen kvůli tomu, že nemáte rád černou barvu. I kvůli hrozícím útokům ze strany již zmíněných strašidel. Většina z nich se totiž vyskytuje pouze za tmy. Samozřejmě výjimky potvrzují pravidlo, a tak jsou i strašidla vůči světlu odolná! V situacích nepodobných jmenovaným výše je třeba přistoupit k jiným metodám. Tím se dostáváme k ochraně aktivní, která se řídí heslem: „Když už se vám nepodaří se strašidlům vyhnout, postupujete v souladu následujícími radami pro přímý boj se strašidly.“ I. Jako nejjednodušší a nejpřirozenější se mi jeví útěk. To funguje proti strašidlům za předpokladu, že jste rychlejší a máte větší výdrž než ony. Dávejte si však pozor, abyste při útěku nepřilákali další strašidla, třeba rychlejší a vytrvalejší. II. Schovejte se! Háček je v tom, že některá strašidla dokáží projít například zdí. Tím je to pro vás nesnadnější. Můžete se zkusit schovat za olověné pláty, přes které neprojde ani radioaktivní záření, takže by nemusela ani strašidla. Upozornění: Olovo je poněkud jedovatější a mohlo by to mírně poznamenat váš budoucí život. III. Pokud je tma, zkuste rozsvítit. Třeba zjistíte, že údajný bezhlavý pes, který vás honí a chce vás sežrat, je vlastně vaše malá neškodná kočka. Pokud ne, alespoň strašidlo zaskočíte. Světla se většina strašidel bojí, takže po rozsvícení vás pravděpodobně nechají na pokoji a budou se spíš snažit řešit aktuální problém. IV. Dělejte, že jste vyděšení. Většině strašidel stačí, když se jim podaří někoho vystrašit. Jakmile budete vypadat vyděšeně (i když to vůbec nemusí být doopravdy), nechají vás na pokoji. V. V kontrastu s předchozí radou je vyděsit JE. Samozřejmě to jde vlastním vzhledem. Pro někoho to není vůbec problém. Ráno se neučeše, hodí zlý kukuč a vše je hotovo. Dá se použít odpudivý zápach, výhružný tón nebo velký dubový kyj. Možná máte vlastní metody, možná se raději bojíte, ale jinak doufám, že vám pár dobře míněných rad přijde vhod. -KO-
HŘBITOV Je to už dávno, šel jsem tenkrát na jednu družinovou akci.Bylo to v zimě a už se začínalo stmívat.Sraz byl na Mlynářce.Tam nás přivítal náš někdejší instruktor a zasvětil nás do tajemství, kvůli kterému tuto akci tak narychlo svolal. Povídal nám o tom, že se mu za velmi podivných okolností podařilo zjistit, že v jednom hrobě na našem hřbitově je něco mnohem cennějšího, než jen lidské ostatky. Nevěděl sice co to je, ale i mi jsme začali být zvědaví co by to mohlo být.Mělo to ale jeden háček, instruktor nevěděl který hrob to je. Ale mě podivnou tabulku s nějakými čísly. Rozdal nám buzoly, abychom se neztratili a jednoho po druhém nás posílal za bránu hřbitova. Když jsem se dostal na řadu, začal jsem mít takový divný pocit. Ti z vás, kteří už někdy byli vykrádat hroby, vám ho popíšou. Navíc jsem si všiml, že je měsíc v úplňku, což nikdy nevěstí nic dobrého. Navíc jsem se ztratil, měli jsme se sejít u márnice, ale já ji marně hledal asi 35 minut, když jsem ji konečně našel, tak tam stejně nikdo nebyl, začínala mnou prostupovat úzkost. V tom někde hodně blízko zavyl pes. Zamrazilo mě v zádech a něco mi říkalo, abych se otočil. Stál přímo za mnou. Strašně velký a hnusný pes. Dal se do pohybu a já začal utíkat, on byl ale rychlejší. Tak tak jsem stihl vyskočit na blízkou thuji a křečovitě jsem se jí držel. Pes si sedl pode mě a nějak podivně se na mě díval. Mozek mi šrotoval na plné obrátky, jsem na slabém stromku, pode mnou krvelačná bestie, co mám dělat??!!!! Najednou se ozval něčí hlas (později jsem se dozvěděl, že to byl hrobník): „Azore k noze.“Pes se zvedl a odešel, já jsem tomu nemohl ještě chvíli uvěřit a zůstal jsem na stromě.Když jsem byl zase na pevné zemi, začal jsem utíkat směrem o kterém jsem si myslel, že vede k východu z toho hrůzy plného hřbitova. Zakopával jsem o kde co, pořád jsem se otáčel a nakonec jsem do někoho vrazil.Naštěstí to byl jen jeden člen naší družiny. Dovedl mě za ostatními a já jim vyprávěl oni i samozřejmě nic nevěřili a já jsem se po chvilce uklidnil a souhlasil, že s nimi půjdu najít ten hrob, ale pod podmínkou,že se budeme pořád držet u sebe. Asi po 10 minutách hledání jsme ho našli. Někteří z nás začali okamžitě vykopávat hrob. Já se držel v ústraní. Po chvilce kopání narazili na rakev. Jenže když na ni zaklepali, ozvalo se zaklepání i zevnitř. Všichni ztuhli a když se začalo odkrývat víko, tak jsme všichni utekli. Myšička
totojevelicetajnydenicektrpaslikatvarohaaprotojejvubecneapodobnezvastykrk
t
ENTO PŘÍBĚH, KTERÝ JSEM SEPSAL VE SVÝCH NEJTĚŽŠÍCH CHVÍLÍCH NA KUS KRÁLIČÍHO PERGAMENU SE PŘIHODIL V TEMNÝCH A PONURÝCH DOBÁCH, KDY KRÁL NEBYL DÍKY SVÉ TĚŽKÉ NEMOCI SCHOPEN
ŘÁDNĚ VLÁDNOUT SVÉMU LIDU. A TAK SE CELÁ ZEMĚ ZMÍTALA V NEJISTOTĚ. VŠUDE BYLO PLNO LOUPEŽNÍKŮ A RŮZNÝCH POBUDŮ, KTEŘÍ SE NA ÚKOR TĚCH SLABŠÍCH OBOHACOVALI.
KRÁLOVSKÝ LÉČITEL NAŠEL V PRASTARÉ KNIZE RECEPT NAPSANÝ VELMI STARÝM JAZYKEM, A ZJISTIL ŽE KRÁLE MŮŽE VYLÉČIT POUZE ROSTLINA S TAK KRKOLOMNÝM NÁZVEM, KTERÝ NEJDE ANI VYSLOVIT (NATOŽ SI HO ZAPAMATOVAT). SAMOZŘEJMĚ TA BYLINA JE VELMI VZÁCNÁ A ROSTE JEN NA SPECIÁLNÍCH MÍSTECH, KTERÉ JI DODÁVAJÍ ZVLÁŠTNÍ LÉČIVÉ SCHOPNOSTI. A PRÁVĚ V TÉ DOBĚ MĚ, STATEČNÉHO TRPASLÍKA TVAROHA A MÝCH JEDENÁCT NEMÉNĚ STATEČNÝCH DRUHŮ, BOŘIVOJE, HRUMBÁCEMA, GORTA , CVALÍKA ,GROCHA ,HORÁCE, FŇUKA, FRÍDA, DRTIŽULA, ŠKVARKA A HUGÁCE, POVOLAL SÁM KRÁL. ŘEKL NÁM O MÍSTĚ, KDE TA BYLINA ROSTE. MOC SE NÁM TAM NECHTĚLO, ALE KRÁL VĚDĚL ŽE ÚKOL PŘIJMEME. A TO PROTO (ODDANOST KRÁLI NEBYLA TÍM DŮVODEM), ŽE TA KYTKA ROSTE V MÍSTECH S OBROVSKOU KONCENTRACÍ ZLATA. KRÁL NÁM PROZRADIL POLOHU MÍSTA, KDE SE NACHÁZÍ LEGENDÁRNÍ JESKYNĚ ZLATÝCH PRUTŮ. ŘEKL NÁM, ŽE KDYŽ SE NÁM JI PODAŘÍ NALÉZT, A DONESEME MU KYTKU, MŮŽEME SI Z NÍ ODNÉST ZLATA KOLIK UNESEME. A TAK JSME TEN ÚKOL VZALI. TO CO NÁSLEDOVALO BYLO DRSNÉ A KRUTÉ, A JEN MÁLOKTERÝ TRPASLÍK NÁSLEDUJÍCÍ UDÁLOSTI PŘEKONAL TAK STATEČNĚ JAKO JÁ. DÁLE MŮJ DENNÍK POPISUJÍCÍ CELOU VÝPRAVU: 1. DEN
2. DEN 5. DEN 9. DEN
10. DEN
17. DEN 21. DEN 27. DEN 28. DEN 30. DEN 32. DEN
33. DEN 34. DEN
VÝPRAVA
DO JESKYNĚ ZLATÝCH PRUTŮ
MĚLI JSME VYRAZIT V PĚT RÁNO. JELIKOŽ VĚTŠINA ZASPALA, A PO OBĚDĚ SI CHTĚLI NĚKTEŘÍ JEŠTĚ ZDŘÍMNOUT, NA CESTU JSME SE VYDALI NĚCO KOLEM PÁTÉ HODINY ODPOLEDNÍ. DNES JSME URAZILI NĚCO KOLEM 5 MIL A KRÁLOVSKÝ HRAD JE STÁLE NA DOHLED. DNES JSME MUSELI VYRAZIT UŽ V 8 HODIN A TO PROTO, ŽE NÁS VZBUDILA KRÁLOVSKÁ DRUŽINA, KTERÁ BYLA NA PRAVIDELNÉ OBHLÍDCE OKOLÍ. MÁME ZA SEBOU ÚCTYHODNÝCH 50 MIL A TO I PŘESTO, ŽE NĚKTEŘÍ Z NÁS MAJÍ PUCHÝŘE. VSTOUPILI JSME DO LESA, KDE NÁS PŘEPADL LOUPEŽNÍK. VYPADAL PŘÍLIŠ NEBEZPEČNĚ, NEŽ ABY JSME SE MU MOHLI POSTAVIT. TAK JSME MU RADĚJI DALI BOŘIVOJOVO ZLATO. BOŘIVOJ SE NA NÁS NAŠTVAL A ZŮSTAL S LOUPEŽNÍKEM. UŽ JE NÁS JEN DVANÁCT. DNESKA NÁS ZASE PŘEPADL TEN HRŮZOSTRAŠNÝ LOUPEŽNÍK, TENTOKRÁT BYL S NÍM KOMPLIC – BOŘIVOJ – PRORADNÝ A ZRÁDNÝ TRPASLÍK. TAK JSME TAM NECHALI HRUMBÁCOVO ZLATO I S HRUMBÁCEM. TAK JE NÁS JEDENÁCT. JSME POŘÁD V LESE. GORT TVRDÍ, ŽE JEŠTĚ DEN CESTY A JSME Z LESA VENKU. JSME POŘÁD V LESE, DOCHÁZÍ JÍDLO, CVALÍK SI STĚŽUJE ŽE MÁ HLAD A GORT POŘÁD TVRDÍ ŽE ZBÝVÁ JEDEN DEN CESTY A JSME Z LESA VENKU. MÁME JÍDLO TAK NA DVA DNY. ZPROPADENÝ GORT STÁLE TVRDÍ ŽE ZBÝVÁ JEDEN DEN CESTY A JSME Z LESA VENKU. UŽ MU POMALU PŘESTÁVÁM VĚŘIT. DNESKA SE ZTRATIL CVALÍK A S NÍM I VŠECHNO JÍDLO. GORT OPAKUJE STÁLE DOKOLA SVOJI OBLÍBENOU VĚTU. (JE NÁS DESET) LES ZAČÍNÁ ŘÍDNOUT, VYPADÁ TO ŽE SE BLÍŽÍME K OKRAJI. OPĚT NÁS PŘEPADL HROZIVĚ VYHLÍŽEJÍCÍ LOUPEŽNÍK (DIVIL SE ŽE JSME JEŠTĚ V LESE), BYLI S NÍM BOŘIVOJ A HRUMBÁC. MUSELI JSME TAM NECHAT ZLATO JEDNOHO Z NÁS, CHUDÁK RUDOVOUS SE ROZHODL, ŽE ZŮSTANE SE SVÝM ZLATEM. LOUPEŽNÍK NÁM PAK NÁM UKÁZAL CESTU Z LESA. (JE NÁS DEVĚT) GROT NEVĚŘÍ LOUPEŽNÍKOVI A VYDÁVÁ SE VLASTNÍ CESTOU. (JE NÁS OSM) JSME Z LESA VENKU. PŘED NÁMI SE ROZPROSTÍRÁ OBROVSKÁ PLANINA.
totojevelicetajnydenicektrpaslikatvarohaaprotojejvubecneapodobnezvastylt
totojevelicetajnydenicektrpaslikatvarohaaprotojejvubecneapodobnezvastykukulk
35. DEN
GROCH (GROTŮV) BRATR NÁM PŘESVĚDČUJE O TOM ŽE JDEME ŠPATNĚ. IGNORUJEME HO A JDEME STÁLE NA ZÁPAD.
38. DEN 41. DEN 46. DEN
51. DEN 53. DEN 56. DEN 57. DEN 60. DEN 62. DEN
65. DEN 66. DEN
67. DEN
68. DEN
VYPADÁ TO, ŽE JSME ŠLI ŠPATNĚ A MUSÍME SE VRÁTIT. JSME ZPÁTKY NA MÍSTĚ, KDE NÁM GROCH PŘED ŠESTI DNY TVRDIL, ŽE JDEME ŠPATNĚ. TENTOKRÁT JDEME ZA NÍM. JSME ZPĚT V LESE U HRŮZOSTRAŠNÉHO LOUPOUŽNÍKA. GROCH I SE SVÝM ZLATEM ZŮSTÁVÁ U NĚJ A MY JDEME ZPÁTKY NA PLANINU. LOUPEŽNÍK NÁM NA MAPĚ UKAZUJE I CESTU PŘES PLANINU. (JE NÁS SEDM) JSME U PROSTŘED PLANINY A HORÁC NAŠEL ŽELVU. HRAJE SI S NÍ. ŽELVA HORÁCE POKOUSALA A TEN DOSTÁVÁ VZTEKLINU. MUSÍ SE VRÁTIT ZPÁTKY DO MĚSTA (JE NÁS ŠEST). DOŠLI JSME NA KONEC PLANINY A PŘED NÁMI JE POSLEDNÍ PŘEKÁŽKA. BAŽINA. FŇUK A FRÍDO ŘÍKAJÍ ŽE TO BAHNO STRAŠNĚ SMRDÍ A ODMÍTAJÍ POKRAČOVAT (JSME ČTYŘI) MĚLI PRAVDU, BAHNO SMRDÍ PŘÍŠERNĚ – PŘESTO POKRAČUJEME DÁL. V BAHNĚ SE BRODÍME, V BAHNĚ SPÍME A JELIKOŽ NEMÁME UŽ ŽÁDNÉ JÍDLO TAK BAHNO I JÍME. KDYŽ JSME SE VZBUDILI CHYBĚL DRTIŽUL. ASI NEVYDRŽEL NÁROČNOST VÝPRAVY A ROZHODL SE VRÁTIT. I KDYŽ SE NÁM VŮBEC NECHCE POKRAČUJEME DÁL. JÓ VEČER JSEM SLYŠEL PŘÍŠERNÝ ŘEV, ZNĚLO TO JAKO BY NĚKOHO ŽRAL MOČÁLOVÝ DÉMON. ALE I PŘES TEN KRAVÁL SE MI PODAŘILO USNOUT. (JSME TŘI) KONEČNĚ, STOJÍME DO ÚSTÍ JESKYNĚ. JE TAM TMA A ŠKVAREK ŘÍKÁ, ŽE SE BOJÍ. PROZKOUMALI JSME ASI PĚT OBROVSKÝCH JESKYNNÍCH MÍSTNOSTÍ, PO ROSTLINĚ A PO PRUTECH NENÍ ANI PAMÁTKY. V JEDNÉ SLEPÉ CHODBĚ NARAZIL HUGÁC NA HNÍZDO ODPORNĚ ČERNÝCH BAŽINNÝCH PAVOUKŮ, LEK SE, ZAŘVAL, BOUCHL SE HLAVOU O KRÁPNÍK A ZANADÁVAL. PAK CHTĚL DO JEDNOHO PAVOUKA KOPNOUT, ALE TEN VČAS UTEKL A HUGÁC SI ZKOPL PALEC. TEĎ SKUČÍ A SKORO NEMŮŽE CHODIT. PROHLEDALI JSME DALŠÍ DVĚ MÍSTNOSTI, NIKDE NIC. HUGÁC SE NAŠTAL, PROTOŽE OBJEVIL DALŠÍ HNÍZDO TĚCH PAVOUKŮ. TEĎ MÁ ZKOPLÉ PALCE NA OBOU NOHÁCH. ČEKÁ U VCHODU JESKYNĚ A HLÍDÁ. ZÍTRA SE SE ŠKVARKEM VYDÁME PROHLEDAT POSLEDNÍ MÍSTNOST. VYPADALO TO, ŽE JE TO TU PRÁZDNÉ. PAK JSEM SI VŠIML VE STÍNU UKRYTÉHO MALÉHO PRŮCHODU. VYPADÁ TO ŽE JDEME SPRÁVNĚ. POSLAL JSEM ŠKVARKA ABY LEZL PRVNÍ. NENÍ VIDĚT NA KROK. LEZLI JSME PÁR MINUT, KDY TU ŠKVAREK ZAŘVAL A VYBĚHL S HROZNÝM ŘEVEM VEN Z JESKYNĚ. OPĚT TI ZPROPADENÍ PAVOUCI! NA KONCI CHODBY BYLO JEJICH HNÍZDO, ZLATO ŽÁDNÉ. TAK JSME TY ODPORNÉ PAVOUKY ZE VZTEKU VYPÁLILI.
PAK JSME SE VRÁTILI ZPĚT DO HRADU OZNÁMIT NEÚSPĚCH NAŠÍ MISE. Z PŮVODNÍ DRUŽINY JSME ZBYLI JEN TŘI. A JEN JÁ BYL V POŘÁDKU HUGÁC MÁ STÁLE POCHROUMANÉ OBA PALCE A ŠKVAREK JE CELÝ OPUCHLÝ OD TOHO JAK HO TY POTVORY POHRYZALY. PAK JSME KRÁLI SDĚLILI, ŽE JSME NENAŠLI ANI ROSTLINU ANI ZLATO. JEDINÉ ČÍM JSME SE MOHLI POCHLUBIT BYLO ZNIČENÍ HNÍZDA PEKELNÝCH BAŽINNÝCH PAVOUKŮ. KDYŽ JSME DOVYPRÁVĚLI NÁŠ PŘÍBĚH, TAK KRÁLOVSKÝ LÉČITEL VIDITELNĚ POBLEDL. OZNÁMIL NÁM, ŽE PŘI PŘEKLADU Z VELMI STARÉHO JAZYKA UDĚLAL CHYBU, ŽE SE NEJEDNALO O ROSTLINU, ALE O ČERNÉHO PAVOUKA. NEDOSTALI JSME ŽÁDNOU ODMĚNU ANI POCHVALU, ZKRÁTKA NIC. TAK JSME Z TAMA RADĚJI ODEŠLI (NĚKTEŘÍ ODBELHALI). JAK TO S KRÁLEM DOPADLO NEVÍM, PROTOŽE JSEM ŠEL DĚLAT DOBRÉ SKUTKY DO SOUSEDNÍHO KRÁLOSTVÍ. A MIMOCHODEM JSEM O PÁR MĚSÍCŮ POZDĚJI ZJISTIL, ŽE JESKYNĚ ZLATÝCH PRUTŮ LEŽÍ NA ÚPLNĚ JINAČÍM MÍSTĚ. CESTA JE SICE TROCHU NEBEZPEČNÁ, ALE ZA TO ZLATO TA TROCHA NEPOHODY STÁT BUDE.... totojevelicetajnydenicektrpaslikatvarohaaprotojejvubecneapodobnezvastyfrbr
○
○
○
Vodnář 21. 1. - 19. 2.
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
Jestli v nejbližším období plánujete operaci ledvin, nebo jater raději ještě počkejte. Podle Saturnu by vás nejspíš operoval velmi dobrý doktor, ale podle postavení komet a měsíce Io a hvězdného prachu v mlhovině Raka by do operačního sálu pootevřeným oknem vletěl krkavec a operovanou ledvinu (játro) sežral. Tak bacha na to! ○
Rak 22. 6. - 22. 7.
○
○
Vypadá to s tebou velmi, velmi špatně. Smůla tě bude provázet snad do konce života. Máš však ještě šanci. Počkej si na nejbližší pátek 13, a ten den rozbij zrcadlo, nech si přeběhnout přes cestu černou kočku a až budeš vycházet z bytu tak jedině levou nohou – to by mělo pomoc.
Blíženci 22. 5. - 21. 6.
○
○
Zanedlouho tě osloví velmi stará žena. Nebudeš vůbec rozumět co říká, bude si mručet pod vousy – to bude pronášet uhranutí. Tak raději rychle uteč a v žádném případě nedovol aby se tě při pronášení uhranutí dotkla!!!
Býk 21. 4. - 21. 5.
○
○
Vy jako ryby milujete vodu. Avšak máte pro tuto sezónu smůlu, sluneční erupce a stín měsíce poukazují na to, že pokud budete ve vodě a ve vaší blízkosti bude vodník, máte 70% šanci že po vás vyjede. Tak na to velký pozor - a neměli by jste to zbytečně přehánět ani s mytím (vodníci můžou být všude).
Beran 21.3. - 20. 4.
○
○
Příští období by pro tebe mělo být vcelku poklidné. Nejstrašidelnější co se ti stane bude jen, že po tobě až půjdeš večer na WC ze záchodové mísy chňapne ruka.
Ryby 20. 2. - 20. 3.
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
Všechna znamení poukazují na to, že by jste si měli dávat pozor na velké černé psy (hlavně Baskervily) mohli by vás kousnout. Ale stejný pozor si dávejte i na všechny kocoury, kteří budou mít boty, z jejich strany vám hrozí stejné nebezpečí jako od psů (né-li ještě větší). ○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
Spíte v poslední době neklidně? Trápí vás noční můry, nemůžete dlouho do noci usnout? Nedivte se, vaší postílku si oblíbil duch a chodí tam večer lehávat (zde nutno poznamenat všeobecně tradovaný omyl že duchové nespí – spí a nejraději v posteli). Proto by jste si měli raději ustlat na podlaze a počkat až odletí. ○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
Kozoroh 22. 12. - 20. 1.
U vah je velmi pravděpodobné, že je v nejbližší době napadnou upíři. Bylo by dobré kdyby jste nosili v kapse dubový kolík a pro jistotu se denně mažte česnekem. ○
○
Sřelec 23. 11. - 21. 12.
Už jste si všimli, že se vaše sousedka chová divně? Právě nám to hvězdy potvrdily – je to čarodějnice! A připravte se, že se v blízké budoucnosti moc nevyspíte, půlnoční reje bude maskovat velmi hlasitou hudbou a hrůzu nahánějícím řevem. Raději ji nerušte, nebo by vás mohla uhranout. ○
○
Váhy Štír 24. 9. - 23. 10. 24. 10. - 22. 11.
Kosmické úkazy u vás naznačují, že vy se nemusíte v příštích dnech ničeho strašidelného obávat. To co se vám přihodí je spíše humorné, než strašidelné. Až půjdete večer, kolem půlnoci přes hřbitov, potkáte kostlivce. Bude chrastit kostmi a klepat čelistmi. Nebojte se, to vás bude chtít jen požádat o pomoc při hledání ztracené lopatky. Tak pokud chcete získat nového kamaráda, pomozte mu hledat. ○
○
Panna 24. 8. - 23. 9.
Začíná léto a vy přemýšlíte o zkrácení vlasů na teplejší dny. Důrazně vás varujeme před holiči. Dříve než se necháte ostříhat, prohlídněte si důkladně svého holiče. Některá znamení ukazují na to, že by se mohlo jednat o bezhlavého rytíře. A tomu to s nůžkam a břitvou moc dobře nejde. ○
○
Lev 23. 7. - 23. 8.
Pokud máte namířeno do lesa, tak na to raději rychle zapomeňte. Vaše aura v tomto období přitahuje všelijakou havět jako světlo můry. Pokud se však chcete setkat s hejkalem, divoženkou, a krvežíznivým medvědem, sbalte batoh, vemte košík na houby a hurá do lesa. ○
○
○
○
○
○
VĚŘ, ŽE JE TO JEN ZAČÁTEK. BOJ SE BOJ, MOC SE BOJ !!! ○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
○
Haza, Ntu
Hudební dílo
Tajenka 1
Evropan
Šimpanzi
Číslovka
Yang, ron
Plátna
I rská rep. armáda
Zastarale N iob, areny Tajenka 3 onehdy
Sklad obilí
Biblická postava
Jaderné palivo
Německy to
Latinský zápor
Poušt
Římsky 500 Dusík
Předložka
Paroháči
Noční pták
Římsky 500
A nglicky jít
Americká měna
Tajenkou této křížovky není sice hororová věta, ale Otázka na místo alespoň byla vybrána z knihy, která se stala předlohou pro mnohá slavná hororová díla. Pokud by se vám nechtěla křížovka luštit, potom její znění K rasový najdete v titulu vydaném nakladatelstvím Práce jev (6863. publikace) na straně 72 na začátku třetího úplného odstavce.
Nejvyšší karta
K rál zvířat
Hliník
Ženské j méno
M užské jméno
K nižní zápor
Aromatické alkeny
Přirozené číslo
Ostrovan
Spole čenství států JV A sie
Domácky I ngrid
Vodní rostlina
Hayerdahlův vor
Opálení
V zít (ilegálně)
Část lesa
Fosfor Uhlík
Iránské město
Slavnostní oděv
Ruské pohoří
Opice
Tajenka 2
Hliník
Sacharóza
M užské jméno
K ubánská objemová j ednotka
Východní Slovan
Sedm dní
Selen
Záře
M ongiho iniciály
Bór
Nedope čený
Umělé vlákno
Uran
Setí
Tér
Zimní čepice
Caneka, TNT
Popěvek
Odnos půdy K orej ské platidlo
Český poeta
Předložka
Japon. jednot.délky Nerost
Spoj ka K řemík
Síra
Doba (zkr.)
K men v Gabunu
Výbušnina - H2O-
Až zemřu, nic se nestane, mnohé oko se zarosí, jen vzpomínka zůstane a život jde dál.
I věci mají svoji duši. Obzvláště,když si k nim člověk časem vybuduje patřičný vztah. Avšak někdy přijdou chvíle, kdy i je si odnese čas či voda. A právě voda si od některých z nás některé věci odnesla. A tak vzpomínáme na
Brýle sluneční 2x, Brýle dioptrické2x, Hodinky, Sandály, Šátek, Pádlo 4x, Čepičku, Ponožky, Cvičky a Klobouk Poslední rozloučení s našimi drahými věcmi proběhlo v úzkém rodinném kruhu. Nechť je vám voda suchá
S politováním Vám, našim věrným čtenářům musíme oznámit smutnou zprávu. Navždy nás opustila, ještě mladá, někdy trochu opomíjená. A přesto tu mezi námi byla, věděli jsme o ni a znali ji. A už tu není.
Velká Leošova Soutěž navždy odešla, náhle, ve věku nedožitých třech čísel, avšak zanechala po sobě vzkaz. „Děkuji všem co si na mě vzpomněli a chci jim po sobě zanechat na sebe alespoň pěknou vzpomínku ve formě bezplatného Leoše do konce ročníku.“ A jako redakce nemůžeme poslední přání než nesplnit. Rozloučení s naší drahou zesnulou proběhlo v úzkém redakčním kruhu. Vzpomínáme v dobrém.
Stěny skladu a klubovny již opustilo cca
13 myší a myšáků Jejich těla byla zpopelněna bez obřadu. Vzpomínáme ve zlém
ZUBNÍ PROHLÍDKA "Sire, vaše lady právě zemřela, mám objednat u pohřebního ústavu kremaci nebo pohřeb?" "Jean, jak máme velkou zahradu?" "Malou, pane." "A jakou máme popelnici?" "Velkou, pane." "Tak se tak blbě neptá a zajisti kremaci. Lord John hraje s lordem Frederickem golf. Náhle jde okolo pohřební průvod a lord John zůstane strnule stát s napřáhnutou holí. Lord Frederick říká: "Jak jste šlechetný člověk. Vzdávate hold pohřebnímu průvodu i při hře!" Lord John odpálí míček a tiše řekne: "Ano... byla mi 32 let dobrou manželkou." Slyšeli jste ve zprávách o tom Boeingu, co spadl ve Varšavě na hřbitov? Polské úřady uvádějí, že zatím nalezly 2000 těl. Koná se pohřeb. Vdova a pozůstalí na spuštěnou rakev se slzami hází květiny. Jen tchýně do hrobu hodí něco, co s ránou narazí na víko. Ostaní se na ní divně podívají a ptají se, co to tam hodila. "No kytky už neměli, tak jsem koupila bonboniéru!" "Ach vnuci jak jsem byl mladý byl jsem v Hirošimě" říká děda a děti pokývají hlavou........"A taky jsem byl v Černobylu" a děti slušně pokývají druhou hlavou.
Do pohřebního ústavu dojde pán, celý od hlíny a stěžuje si: "Jdu se reklamovat. Podívejte se, jak jste mě pohřbili!" "Ach promiňte, nevím jak se to mohlo stát!", na to zřízenec, praští ho rýčem po hlavě a jde ho znovu zahrabat. Druhý den někdo klepe na dveře. Hned na to zase vejde ten pohřbený chlap a stěžuje si: "No podívejte se, jak jste mně zase pohřbili. To je sknadál!" "Ach promiňte, že jste se zase vyhrabal ... Přejete si zakopat hlouběji, abyste měl klid?", zajímá se zřízenec. "Ne, hlouběji ne!. Já jsem si přeci zaplatil kremaci!"
Tiramisu
Leží mrtvý chlap na silnici má uřízlou hlavu, ruce, nohy, má v sobě deset děr po kulkách, má na sobě i stopy po traktoru. Přijede k němu policejní hlídka a jeden z policajtů povídá: "Já už sem viděl lecos ale takovouhle sebevraždu sem ještě neviděl!! Potkají se dva lidožrouti. Jeden nese urnu s popelem. Druhej se překvapeně ptá: "Jééé, kde si sehnal instant?" Co je to:Má to dvě hlavy a pět nohou? ...pitbul se vrací z dětského hřiště! Pád z prvního patra : Bum ! Ááááááá ! Pád z mrakodrapu : Ááááááá...Bum
T
varohova
krypta decentní poezie Prázdninová
K+K (Kos a kostra)
Na hřbitově při měsíčku zapálil jsem černou svíčku.
Na rozkvetlé louce pod dubem, seděla kostra.
Čáry máry, gugly fuk z rakve vstává malý kluk.
Smála se vesele, starostí prosta.
Co to dělá? Kampak jde? Tváří se však vesele. Přijdu k němu, ptám se ho, kampak kráčíš mrtvolo?
Smála se ve únoru, březnu i dubnu, v květnu však přišel kos očichal, klov a sebral kost.
On se na mě podívá radostně mi pokývá.
Kostra se smále dále, jenže kos tu byl stále.
Milý pane je to tak, když nám začnou prázdniny vstávají i mrtvoly.
Přilétal den co den pak z kostry zbyl je sen. (Ruprt)
