Lenorská slavnost 2010

ČTVRTLETNÍK OBECNÍHO ÚŘADU LENORA III. ročník | číslo 3. | léto 2010 | ZDARMA www. lenora. cz | obeclenora@centrum. cz Lenora - Zátoň - Vlčí Jámy - Houžná

Lenorská slavnost 2010 Máme za sebou čtvrtý ročník Lenorské slavnosti chleba. Počasí se vydařilo, lidí přišlo neuvěřitelně mnoho, podle všeho byli spokojení. Na organizaci slavnosti nám přispěl Dispoziční fond. Také sponzoři byli opravdu štědří. Chtěla bych velmi poděkovat za finanční příspěvky. Darovali je: STAVEBNÍ PORADNA České Budějovice, REKON INSTA Volary, SWIETELSKY, ČEVAK, ČMO Horní Vltavice, firma Olmi - p. Tomášek Zátoň, Ing. Aleš Karas Zátoň, KVINT Vlachovo březí, Restaurace U Grobiána, Solar, Česká kooperativa, Jednota COOP. Mezi sponzory můžeme rovněž zařadit Miroslava Pecku, který zajistil ozvučení bez nároku na honorář, a p. Fila a p. Sobotku, kteří věnovali ceny pro zúčastněné pekárny. Nejen peníze se při organizaci slavnosti hodí, ale také pracovité ruce. Opět to byli hasiči, kteří zajišťovali parkování. Se stavěním stánků pomohli zase mladí fotbalisté. A po celý den nechyběly ruce většiny pracovníků obecního úřadu. Pekař a pekařky u pece se také pořádně zapotili. Všem patří velký dík.

Potěšilo mě, že i místní podnikatelé se zúčastnili slavností, ať to byly koblížky Urmannových nebo maso od hasičů, sklo z dílny A. Chrapana nebo P. Fila či kovářské výrobky Ondřeje Mráze - vše mělo úspěch. Kdo něco pěkného umí, může pomýšlet na příští ročník a zkusit prodat i svoje výrobky. Jaroslava Krnáková

Volební období 2006 - 2010 Čtyři roky uplynuly jako voda a za necelých 6 týdnů si voliči vyberou nové vedení obce. Chtěla bych poděkovat současným zastupitelům za práci, kterou během čtyř let pro obec vykonali. Nebylo to ani na chvíli jednoduché, zejména rok 2007 byl doslova noční můrou, než se podařilo zažehnat finanční kolaps obce. Přesto po nás zůstanou pozitivní stopy, ať je to část opravených komunikací, nová čistírna odpadních vod, upravený park, dětské hřiště, školní a školková zahrada, plyn v lokalitě Nad Tratí, opravená pec na chleba, veřejné osvětlení a kanalizace u nádraží, infocentrum, Lenorská slav-

Lenorské střepiny.indd 1

nost, Lenorské střepiny, kronika a koneckonců i nešťastná „průmyslová zóna“. Děkuji zastupitelům Editě Sedlecké, Ladislavu Novému, Bohumile Seberové, Františku Stibalovi, Antonínu Chrapanovi a Janu Vaňáčovi, rovněž tak Aleně Jírové a již zesnulému Richardu Němcovi, kteří strávili v zastupitelstvu jen část období, za mnoho hodin práce a nervů, které nezištně věnovali obci, tedy nám všem. Přeji nám všem, vážení občané, abychom ve volbách měli šťastnou ruku a vybrali pro obec dobře. Jaroslava Krnáková

6.9.2010 10:17:04

Dotace v roce 2010 I letos jsme získali řadu dotací, díky nimž se podařilo realizovat užitečné i příjemné věci. Jednou z povinností úspěšného žadatele je informovat veřejnost o uskutečnění a financování akce. Nejenom proto tak činíme v Lenorských střepinách. • Lenorská slavnost chleba 2010 - program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika - Svobodný stát Bavorsko 2007 2013, Dispoziční fond. • Oprava místních komunikací po povodních v roce 2009 v Zátoni - Ministerstvo pro místní rozvoj. Opravila se cesta ze vsi k vlakové zastávce, ještě jedna cesta v této lokalitě by se měla dočkat opravy buď letos nebo příští rok na jaře. • Dětské hřiště Lenora Program obnovy venkova 2010. V současné době se dodělávají terénní úpravy, připravuje se revize a provozní řád hřiště. Ve většině obcí a měst jsou hřiště volně přístupná bez plotů a zámků. Uvidíme, jak na tom budeme s vandalstvím v Lenoře. • Podpora tělesné aktivity a motorické obratnosti dětí v mateřské škole Lenora (instalace herní sestavy a zahradního altánu do zahrady mateřské školy) - Jihočeský kraj. • Pečení chleba v obecní peci v Lenoře - Jihočeský kraj. Tady jsme obdrželi velmi malou dotaci, ale alespoň na úhradu cestovních nákladů a na vydání propagačního materiálu o Lenoře - zelené skládačky s obrázky a textem, peníze vystačí. • Oprava odvodnění v Zátoni - propustek před obchodem - Jihočeský kraj. Tady jste zřejmě opravu zaznamenali všichni, kdo občas přes Zátoň projíždíte. Konečně voda přestala vytékat přes silnici před obchodem a průjezd je opět bezpečný. • Mechanizace na údržbu veřejných ploch a zeleně - Ministerstvo pro místní rozvoj. Letos jsme koupili čelní nakladač k traktoru. Hlavní úlohu by měl plnit v zimě při odklízení sněhu, ale i přes léto je často třeba převézt

materiál či nějakou těžkou věc, rozhrnout zeminu atd. V jednání jsou dotace na následující akce: • Revitalizace sídelní zeleně - Památník obětem 1. světové války - Státní fond životního prostředí v Lenoře. Pietní místo by mělo být zbaveno náletových a nevhodných dřevin. Nově by mělo být osázeno pokryvnými růžemi a nízkým živým plůtkem. Solitérem bude český národní strom lípa srdčitá. Ovšem jen pokud SFŽP shledá naši žádost jako odůvodněnou. • Marketingová propagace Šumavy - Regionální operační program. Bude nainstalována „mluvicí“ tabule, která upozorní turisty na zajímavosti v okolí. Bude natočen televizní pořad upozorňující na náš region. Čím více návštěvníků, tím více pracovních příležitostí ve stravovacích a ubytovacích zařízeních. • Oprava místních komunikací v Lenoře Regionální operační program. Jedná se o tři místní komunikace v Lenoře, ta nejpoškozenější je pod panelákem č.p. 87. Jaroslava Krnáková

2


6.9.2010 10:17:04

Trable s trávou nebo s lidmi?

Ohlédnu-li se do minulosti, ještě si živě vybavím spoustu neposečených, neudržovaných ploch v Lenoře. Vybavili jsme se novou technikou a snažíme se obecní pozemky sekat a udržovat, byť to stojí spoustu času, práce i financí. Část pozemků jsme pronajali místním zemědělcům. Výsledek je jasný - Lenora prokoukla. Samotní obyvatelé mají k zeleni v okolí svých domů odlišný přístup. Někde sekají trávu a udržují si prostředí okolo svého domu, i když pozemky nevlastní. Prostě tam chtějí mít hezky. Nikdy jsme nesekali u č.p. 40 (u domu hrůzy), téměř nesečeme u bytovek č.p. 80-85, u p. Gebharta a Pevného nad obecním úřadem je přímo anglický trávník. Kéž by i ostatní dbali o své bezprostřední okolí, byl by to přínos nejen pro ně, ale pro celou obec. Naši pracovníci by pak mohli využít čas např. na opravu rozpadajících se chodníků.

Ještě horší je situace s pozemky soukromých vlastníků, kteří je sice vlastní, ale nebydlí u nich, ani je nijak nevyužívají. Neuvědomují si, že „nepéčí“ porušují zákon 131/2006 Sb. a zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, a to povinnost omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů. Proto je nutné provádět pravidelnou údržbu pozemku posečením vzrostlého porostu. Fyzické osobě, která nesplní povinnost, může být uložena pokuta až do výše 30 000,- Kč, právnické osobě pak až do výše 500 000,- Kč. Vlastnictví je nejen právo k vlastněné věci, ale též povinnost se o ni starat. Samozřejmě není možné ošetřovat všechny pozemky, ale ty, které jsou v sousedství obydlených domů či uprostřed vsi, by si to opravdu zasloužily. Jaroslava Krnáková

Lenora pod drobnohledem ČIŽP Lenorští občané mohou spát bez obav o životní prostředí v Lenoře. Inspekce životního prostředí je u nás jako doma. Někteří z nás jsou natolik bdělí, že nenechají bez povšimnutí jediný pokácený strom či jinou „podezřelou“ věc a ihned podávají stížnosti a „podněty k šetření“. A tak inspekce vyšetřuje, jezdí na kontroly, měří pařízky, otvírá kanály a píše protokoly. Všechny

zúčastněné to stojí hodně drahocenného času a nás všechny hodně peněz, protože činnost této instituce je financována z daní nás všech. Pro Lenoru je potěšující, že zatím inspekce neshledala ni jedno závažnější pochybení či porušení zákona. Jaroslava Krnáková

3


6.9.2010 10:17:05

Privatizace bytového fondu Na jaře 2010 Zastupitelstvo obce Lenora rozhodlo o privatizaci domů č.p. 87 a 51. Zejména v případě č.p.51 se jedná o atypický dům, k němuž nebyla žádná dokumentace. Během půl roku se provedly přípravné práce včetně geometrického zaměření domu a změření jednotlivých bytů a sklepních prostor. K dnešnímu

dni je připraveno Prohlášení vlastníka, kterým se každá privatizace musí začít. Již na novém zastupitelstvu vzešlém z říjnových voleb pak bude schválení pravidel pro prodej těchto domů včetně stanovení ceny za byty. Jaroslava Krnáková

Základní škola v novém školním roce Prázdniny uběhly jako voda a už je tu nový školní rok. Ještě bych se ale chtěla vrátit na konec loňského školního roku. Děkuji paní starostce za vstřícnost a pracovníkům obecního úřadu za úpravu naší školní zahrady. Děkuji také panu Štěpánu Strapkovi za dobudování zahradního domku. Školní zahrada a domek bude využívána nejen k výuce, ale i mimo vyučování školní družinou. Našim bývalým páťákům přeji hodně úspěchů v nových školách. Dne 23.8. 2010 odešla do důchodu paní Dagmar Šteinigerová, vedoucí školní jídelny. Děkuji jí za dlouholetou práci a přeji hodně zdraví, klidu a spokojenosti v životě. 1. září začíná nový školní rok 2010/2011. Již čtvrtým rokem vyučujeme podle vlastního školního vzdělávacího programu s názvem Příroda dětem - děti přírodě.

Ve 3. a 4. ročníku vyučujeme anglický jazyk, v 5. ročníku pak německý jazyk. Žákům 1. , 2., 3. a 4. ročníku nabízíme nepovinný předmět německý jazyk, a to jednu hodinu týdně. Žákům s vadami řeči bude jako v minulých letech poskytnuta logopedická péče. Nadále budeme spolupracovat se ZUŠ Volary. Děti se mohou učit hře na hudební nástroj. Od března má škola své internetové stránky www.zslenora.cz, kde najdou rodiče informace ze základní školy, mateřské školy, školní družiny a ze školní jídelny. Všem pracovníkům i žákům přeji úspěšné vykročení do nového školní roku 2010/2011. Mgr. Marie Juhaňáková

Dětský den 5.6.2010 Nádherné počasí, teplo, spousta soutěží, cen a dětských písniček přilákalo v sobotu 5.6. mnoho dětí na dětský den na hřiště u základní školy. Po úvodním zahájení, kdy paní Slobodníková poděkovala všem sponzorům a popřála dětem hodně hezkých zážitků, se malí oslavenci rozběhli na různá stanoviště, kde soutěžili o lístky. Za ty si již tradičně ve stánku s cenami mohli vybrat ceny svému srdci nejbližší. Připraveno bylo také občerstvení, aby děti doplnily tekutiny, které při soutěžích v teplém odpoledni vypotily. Soutěže pak probíhaly až do vyčerpání všech cen a domů se děti vracely šťastné se spoustou krásných výher. Miroslav Pecka

4


6.9.2010 10:17:06

Memoriál Josefa Šimlíka 2010 V sobotu 10. července se uskutečnil na místním fotbalovém hřišti šestý ročník memoriálu Josefa Šimlíka starých gard za účasti celků Č.K. Lenora, SG Vimperk, SG Lhenice a Výběr Luboše Tischlera. Po úvodním přivítání týmů, diváků a předání kytičky Vendule Šimlíkové se losovalo pořadí zápasů. Los určil dvojice Lenora-Lhenice a VimperkVýběr LT. Za nádherného počasí, ale zároveň velkého vedra podlehl po boji domácí tým Lhenicím 3:4 a Vimperk zvítězil nad Výběrem LT vysoko 8:1.

sport ...

V boji o 3. místo pak domácí zvítězili nad Výběrem LT 4:3. Finálový zápas mezi Vimperkem a Lhenicemi byl dramatický, neboť jasné vedení Vimperka soupeř pár minut před koncem stáhnul na konečný stav 4:4 a tak musely rozhodnout penalty. Zde byli šťastnější hráči z města pod Boubínem a stali se vítězi memoriálu. Miroslav Pecka

Lenorský turnaj v metané V sobotu 17.7. za krásného letního počasí se odehrál po čtyřiceti letech, kdy se zde podobná akce konala naposledy, 1. ročník Lenorského turnaje v metané. Byla tak obnovena tradice lenorské metané, která v minulosti dosahovala vynikajících výsledků. Úvodem hráče přivítal za pořádající oddíl ředitel turnaje a dlouholetý hráč a fanda pan Marino Forster. Na asfaltových drahách u fotbalového hřiště se utkaly mezi sebou ve dvou kolech tyto týmy: ZKM Vodňany, Sokol Pražák, Sokol Katovice, Lenora I a II. Ze vzájemných soubojů vyšel jako vítěz Sokol Pražák, na druhém místě skončil Sokol Katovice, třetí ZKM Vodňany. Dále se pak umístila domácí Lenora I a II. Po vyhlášení výsledků a předání pohárů druž-

stvům poděkoval všem za účast a hezké souboje pan Forster a pozval všechny na příští ročník. Miroslav Pecka

SDH-okrsková soutěž V sobotu 12.června 2010 proběhla v Lenoře okrsková soutěž a námětové cvičení sborů dobrovolných hasičů. Zúčastnilo se 5 družstev mužů, 2 družstva žen a 2 dětská družstva. Z tohoto klání vyšel jako vítěz SDH Nová Pec. Na druhém místě se umístily Zbytiny, třetí Volary I. Na čtvrtém místě pak Volary II a pátí skončili domácí hasiči. V ženách vyhrála Nová Pec před Zbytinami. Soutěže se zúčastnila také dvě dětská družstva z Horní Vltavice a Nové Pece. Akci doprovázelo nádherné počasí, a tak nikomu vůbec nevadilo, když se trochu namočil. Svou přítomností soutěž podpořili také starostka Mgr. Jaroslava Krnáková, starosta SDH Volary Jaroslav Vlas a starosta SDH Lenora Emil Němec, kteří při závěrečném vyhlašování výsledků všem soutěžícím družstvům předali ceny a upomínkové plakety za jednotlivá místa. Miroslav Pecka

5


6.9.2010 10:17:06

Wilhelm Kralik von Meyrswalden (1806-1877) Narodil se 17. prosince 1806 v Kaltenbachu, dnešních Nových Hutích a to v části Planie (Pláně). Jeho otec, Wenzel Kralik, byl puškařem, truhlářem a hostinským v Kaltenbachu. Jeho matka, Theresie, roz. Hopfner, byla dcerou výrobce zrcadel Wenzla Hopfnera a jeho choti Elisabeth, roz. Weisel, ze Stubenbachu (Prášily). Rodina Kralikova se těšila velké přízni Johanna Meyra a jeho ženy Kathariny. Manželé Meyrovi byli dokonce malému Wilhelmovi za kmotra a kmotru a tak není nijak překvapující, že jej později Johann Meyr vzal k sobě a poskytl mu patřičné vzdělání, neboť již tehdy s ním počítal jako se svým nástupcem. Kralik vystudoval na náklady Meyra nejprve školu ve Vimperku a následovně ve Vídni polytechnické učení a byl v tomto období prakticky jediným absolventem této školy působícím v českých sklárnách. Po svém návratu z Vídně v roce 1829 pak byl Kralik přijat do huti Adolf a byl postupně zasvěcen do všech důležitých věcí provozu hutě. Protože manželství Johanna Meyra bylo bezdětné, tak se po jeho smrti v roce 1841 stává Wilhelm Kralik společně s Josefem Taschekem dědicem celého sklářského komplexu vybudovaného Josefem Meyrem a jeho synem Johanem Meyrem. Wilhelm Kralik se v roce 1831 oženil, jako 24letý, s Annou Pinhak (1814-1850). Ta byla dcerou sklářského mistra Ferdinanda Pinhaka, který

měl v té době v nájmu jednu huť v Uhrách (Innocenzthal maďarsky Drahosicza, komitát Bars / slovensky Tekov) a Meyrovy sestry Anny, narozené v roce l789, která byla nejoblíbenější sestrou Johanna Meyra. Z tohoto manželství s Annou Pinhak vzešlo 13 dětí!! 19. listopadu 1850, nedlouho po porodu syna Edmunda, Anna Pinhak umírá na puerperální sepsi (poporodní horečka omladnic). Její ostatky jsou uloženy v rodinné hrobce rodiny Kralik v Horní Vltavici. 10. března 1862 zemřel Josef Taschek ve Vimperku ve věku 48 let. Dle nálezu tehdejšího lékaře Dr. Poppera bylo přičinou úmrtí „ochrnutí plic“. Ve své poslední vůli stanovil, aby jeho poloviční podíl ve sklárnách Lenora a Adolf připadnul jednomu z jeho dvou synů, a to Janovi nebo Josefovi, podle toho, který z nich by se chtěl věnovat sklářství. Protože však tomu ani u jednoho nebylo, začal Kralik dle smlouvy v září 1862 vyplácet Taschekův podíl jeho dětem a přejímá sklárny Lenora, Adolf, Nové hutě, Františkov a Arnoštov jako společný majetek do svého vlastnictví pod názvem: „Meyr´s Neffe“. I přes určité potíže, které s vyplácením dědických podílů Kralik měl, dařilo se mu celkem dobře. Jeho rodina se střídavě zdržovala v Adolfu

6


6.9.2010 10:17:07

a v Lenoře, později také v Linci, kde se přátelsky stýkala s význačným krajanem a básníkem Adalbertem Stifterem. Později kupuje Kralik i několik domů ve Vídni. V květnu 1852 se pak Wilhelm Kralik oženil podruhé s Louisou Lobmeyr (1832-1905), která byla sestrou Ludwiga Lobmeyra, významného obchodníka se sklem z Vídně. Wilhelma Kralika a Ludwiga Lobmeyra však spojovalo přátelství a obchodní zájmy již dlouho před tímto sňatkem. Jejich spolupráce se však tímto rodinným svazkem prohloubila. Lobmeyr zaslal Kralikovi celou řadu svých prvních návrhů neorenesančních skel, které většinou pocházely z dílny vídeňského architekta Theophila Hanbena, a část těchto návrhů Kralik skutečně na svých sklárnách realizoval. Wilhelm Kralik se od konce 60 let sám přímo podílel na řešení některých technických otázek spojených s vývojem neorenesančních skel. Celkově je možno toto obchodní spojení mezi Kralikem a Lobmeyrem hodnotit jako oboustranně mimořádně úspěšné, které zásadním způsobem ovlivnilo produkci Kralikových skláren a na mezinárodním poli přineslo celou řadu mimořádných úspěchů. S Louisou Lobmeyr měl Kralik další 4 děti, (Richard, Ludwig, Mathilde a Louise). Wilhelm Kralik měl rozhodující podíl na rozvoji a rozmachu sklářství ve všech svých sklářských hutích. Sám dokonce vytvořil celou řadu nových barevných odstínů skla, z nichž je nutno vyzdvihnout zvláště irisové sklo. Irisování (techniku vystavení skla působením kovových par) si Kralik nechává v roce 1876 dokonce patentovat. Byl rovněž u celé řady technických zlepšení provozu hutí jako např. v roce 1873 výstavby parní brusírny ve sklárně v Arnoštově (Ernstbrunn). Tato parní brusírna, resp. parní stroj měl výkon 10 k.s.

Současně byla sklárna Arnoštov celkově přestavěna a modernizována. Jeho životním krédem bylo: “Udělat se nechá cokoliv, pouze je nejprve k tomu potřeba hledat prostředky a cesty, - ale ty se dají nalézt, pokud člověk opravdu chce“. Wilhelm Kralik měl zásluhu na novodobém povznesení českého sklářství, především v období všeobecného hospodářského vzestupu habsburské monarchie na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Byl věrným obrazem svého kmotra a vychovatele Johanna Meyra, kterého si vzal za svůj vzor. Jméno Kralik vzbuzovalo úctu a obdiv ve všech odborných kruzích. Na sklonku svého života měl Kralik v provozu 7 sklářských hutí: Adolf, Eleonorenhain, Ernstbrunn, Franzensthal, Kaltenbach, Idathal a Louisinu huť. Mimořádné zásluhy Wilhelma Kralika byly oceněny celou řadou vyznamenání a řádů. Kralik byl nositelem „Zlatého kříže za zásluhy s korunou“, „Řádu Františka Josefa“, „Řádu železné koruny III. stupně“ a ruského „Řádu svaté Anny“. Několik dnů před svou smrtí dostal Wilhelm Kralik své poslední a nejvyšší vyznamenání: byl povýšen do rakouského rytířského stavu s šlechtickým predikátem von Meyrswalden. Tento přídomek si vyžádal v císařské dvorní kanceláři proto, aby vyjádřil své díky Johannu Meyrovi. Ve svém znaku měl lva držícího dvouuchou sklenku, nad ním dvě průmyslová ozubená kola zlaté barvy na černém podkladu. Wilhelm Kralik, Ritter von Meyrswalden, zemřel brzy po tomto povýšení dne 9. května 1877 ve Vimperku - Adolfu č.p. 1 ve věku 71 let na akutní plicní edém. MUDr. Lubomír Šmrha

Společenská kronika Jubilanti v I. pololetí 2010

83 let - Murková Šarlota

75 let - Jančovičová Marie, Košíková Antonie, Šiteriová Anna

86 let - Lišková Hermína

80 let - Kirschová Viléma, Lišková Elvíra, Trnková Marta 81 let - Pajerová Anna, Bremová Waltraud 82 let - Maďar Josef

Narozené děti v I. pololetí 2010 Procházka Jiří, Markovec Tadeáš Zemřelí v I. pololetí 2010 Kosák Jan, Mikeš Václav, Košák Karel, Krajíc Jiří

7


6.9.2010 10:17:08

Poděkování Toto poděkování by mělo správně zaznít na posledním zasedání obecního zastupitelstva. Ze smutného poznání, že účast občanů je téměř nulová, chci toto provést prostřednictvím Střepin. Děkuji paní starostce Jaroslavě Krnákové za vše, co udělala pro obec Lenora v uplynulém volebním období. V počátku volebního období to bylo jako hození do rozbouřeného moře. Rychle se zorientovat v neznámých vodách obecní samosprávy nebylo vůbec jednoduché. Myslím však, že brzy našla správný směr a Lenoru vyvedla do klidnějších vod. „Není ten, kdo se zavděčí lidem všem“, a tak je to také s funkcí starosty obce. Každý z občanů ať sám posoudí, zda se za uplynulé volební období změnila Lenora k lepšímu nebo ne. Já vidím za naší paní starostkou Krnákovou pořádný kus práce. A. Chrapan

Plynofikace Mimo dotačních peněz jsme investovali do plynofikace lokality Nad Tratí. Je možné, že až budou číst tyto řádky nájemníci z domů č.p. 100, 101 a 102, bude už jim k tomu hřát teplo získané z plynových kotelniček přímo v každém domě a budou dýchat čistší vzduch bez kouřových zplodin ze staré kotelny. Tato investice se musela obejít bez dotačních peněz, avšak část jsme získali spoluprací se společností EON. Jinak bychom na takovou akci z vlastních prostředků vůbec nedosáhli.

Peněz obecně v rozpočtu obcí ubývá. Ke konci července 2010 jsme ze sdílených daní obdrželi cca 3,5 mil. Kč, zatímco v roce 2009 to bylo 4,1 mil. Kč a v roce 2008 dokonce 4,5 mil. Kč. A to je rozdíl jen za pololetí. Jaký schodek asi vznikne ke konci roku? Přitom náklady neklesají, škola, školka, veřejné osvětlení, odvoz odpadů, údržba silnic a veřejných ploch musí bezpodmínečně fungovat a půjčku musíme platit bez ohledu na klesající příjmy. Jaroslava Krnáková

SBĚR VYŘAZENÝCH ELEKTRO-SPOTŘEBIČŮ V obci Lenora v prostorách oplocené skládky (bývalý „smeťák“), máte možnost se bezplatně zbavit Vašich vysloužilých elektrospotřebičů. Sběr bude proveden v tomto termínu:

Pátek 17. září 2010: 13.00 - 15.30 Sobota 18. září 2010: 9.00 - 11.00 hod. Sbírat se budou vyřazené lednice, mrazáky, pračky, bojlery, sporáky, vařiče, mikrovlnky, vysavače, žehličky, feny, varné konvice, televizory, videa, rádia, satelity, počítače, monitory, tiskárny, kopírky, telefony, vrtačky, brusky, sekačky a další vysloužilé elektrospotřebiče.

LENORSKÉ STŘEPINY informační zpravodaj obce Lenora - vychází čtvrtletně Ročník III, číslo 3, Léto 2010 vydal: Obecní úřad Lenora, tisk: Tiskárna Vyšehrad, s.r.o., Č. Krumlov kontakt: Obecní úřad Lenora, 384 42 Lenora 36, IČ: 00250538 tel.: 388 438 804, fax: 388 438 012, www.lenora.cz, e-mail: [email protected] neprošlo jazykovou úpravou N E P R O D E J N É registrační číslo: MK ČR E 18218

8


6.9.2010 10:17:08

Lenorská slavnost 2010

Recommend Documents