Léková politika v ČR MUDr. Michal Prokeš PharmDr. Josef Suchopár INFOPHARM a.s.
Obsah sdělení • Vývoj nákladů na léky v ČR • Management lékové politiky • Přízemní problémy ČR: – Jak vyjít s EU? – Jak vyjít s penězi? Aneb: regulace jsou (asi) nutné, ale jaké ?
• Novinky lékové politiky: Generika, volně prodejné léky, farmakoekonomika
Změny spotřeb a výdajů na léky v ČR (SÚKL) 2001 2006 2500
18
2000 1500 1000 500
12 10 8 6 4 2
0
/1 1 /4 2 /3 3 /2 4 /1 4 /4 5 /3 6 /2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 20 20 20 20 20 20 20 20
DDD/1000/DEN
14
0
Miliardy Kč
DDD/1000 obyv./den
16
KČ(MLD) Klouzavý průměr/4 (DDD/1000/DEN) Klouzavý průměr/4 (KČ(MLD))
Odkud jdeme a kam kráčíme..?
Změny spotřeby léků v ČR 2001 - 2006 (SÚKL) Porovnání vždy s příslušným čtvrtletím minulého roku 40% 30% 20% 10%
-30% Změna výdajů
Změna DDD
2006/1
2005/3
2005/1
2004/3
2004/1
2003/3
2003/1
-20%
2002/3
-10%
2002/1
0%
Očekávané změny na prahu 3. tisíciletí stárnutí populace. nové nemoci, nové vysoce účinné léky. změny životního stylu. Nová očekávání obyvatel (voličů). Pokušení politiků očekávání obyvatel splnit na 101%.
⇒
další prohlubování rozporu mezi očekáváním a možnostmi na jedné straně a mezi ekonomickou a sociální únosností.
Cíle lékové politiky • Zajištění bezpečných, účinných a kvalitních léčiv – SÚKL a podobné ústavy v jiných zemích. Problém: orphans • V objektivně potřebném množství za přijatelných ekonomických i sociálních podmínek • Tuto péči poskytnout lidem, kteří ji skutečně potřebují nebo kteří mají z léčby největší užitek
Jak toho dosáhnout: To je léková politika státu.
Management lékové politiky
PharmDr. Josef Suchopár Infopharm, a.s.
legislativní (právní) rámec Ústava České republiky respektive její integrální součást
Listina základních práv a svobod Článek 31 „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“
základní právní předpisy veřejného zdravotního pojištění 1/1993 Sb. Ústava České republiky 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu 526/1990 Sb., o cenách 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 40/1995 Sb., o regulaci reklamy 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění 79/1997 Sb., o léku Vyhláška MZ ČR č. 589/2004 Sb., o úhadách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely Management lékové politiky - PharmDr. Josef Suchopár Infopharm, a.s.
legislativní (právní) rámec Zákon o veřejném zdravotním pojištění pozitivně vymezuje rozsah z způsob úhrady zdravotní péče (včetně léků), je třeba jej brát v kontextu se zákonem o péči o zdraví lidu (20/66 Sb.): … „zdravotní péče je poskytována v souladu s posledními poznatky lékařské vědy“… co není uvedeno v zákoně jako nehrazené je (mělo by být) hrazeno
kvalita: bezpečnost: účinnost: výroba: distribuce: lékárny: ceny: úhrady: proplácení: reklama: měření výsledků péče:
SÚKL SÚKL SÚKL SÚKL SÚKL SÚKL (komora) MF MZ pojišťovny SÚKL nikdo
Přízemní problémy ČR: • Jak vyjít s EU? – Plnění směrnice rady EHS 89/105 vyšší transparentnost procesu kategorizace léčiv, plnění lhůt 90-180 dní…
• Jak vyjít s penězi? – Nalézt kompromis mezi požadavky: • Úhrada co nejširšího spektra léčiv tak, aby doplatek byl „sociálně únosný“ • Sladit nárůst nákladů ZP na léky s příjmy ZP
Námitky EU proti systému v ČR • Ani u stanovování cen, ani u stanovování úhrad nejsou splněna tato kritéria: – Transparentnost rozhodování – Učinit rozhodnutí do 90 dnů od podání žádosti – Uvědomit žadatele o rozhodnutí a o opravných prostředcích – Možnost odvolání žadatele při negativním rozhodnutí – Stejně hodnotit tuzemské a zahraniční léky
• Tato kritéria stanovuje Směrnice 89/105 EHS • Nebyl též splněn požadavek o informování Komise EU o změnách lékové legislativy
10
Lékové regulace mají dvě nohy… Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
Číselníkové: 1. Cena a distribuční přirážka 2. Úhrada 3. Odbornost 4. Indikační omezení 5. Revizní lékař Léková vyhláška 589/2004 Sb.
Individuální regulace 6. Finanční limity pro lékaře Jiné země: 7. Účelná farmakoterapie 8. Ovlivnění pacienta
.. v ČR jedna z nohou kulhá Dohodovací řízení, smlouvy
Je etické šetřit na lécích? • na zdravotní péči je možno utratit jakékoliv množství peněz • veřejné peníze na zdravotnictví jsou limitovány • s limitovaným objemem peněz lze vykonat různé množství dobra • čím efektivněji vynakládám peníze, tím více dobra jsem schopen poskytnout.
Lékové regulace v ČR 1. Cena a úhrada 2. Odbornost lékaře, preskripční a indikační omezení 3. Revizní lékař 4. Finanční limity pro lékaře 5. Účelná farmakoterapie 6. Ovlivnění pacienta
Ovlivnění ceny přípravku hrazeného ze zdravotního pojištění • MF stanovuje „strop“: – maximální cena přípravku – maximální výši obchodní přirážky (marže) – společná marže pro distributora i lékárníka – od 1999: 32% ceny výrobce, poté 29 %, nyní degresivní marže • VZP - dohodnutá cena u některých • Stlačování ceny snižováním úhrady, kde konkurence • Nemocnice - další možnosti
VÝROBCE DISTRIBUTOR
LÉKÁRNA
Jak vzniká cena pro konečného spotřebitele Horní hranice ceny, které dovolují právní normy: Obchodní přirážka Cena výrobce
D
Lékárna
+ 5 % DPH
V ČR známe pouze horní hranici ceny určitého přípravku, nikoli jeho skutečnou cenu
Princip degresivní marže v ČR Cena léku (Kč)
Marže jako procento z ceny léku 10 %
5000
18 %
2500
22 %
1000 500 300 150 0
25 % 28 % 32 % 33 %
0 Kč
Zdroj: Infopharm, 2003 2003_2
2003_1
2002_4
2002_3
2002_2
2002_1
2001_4
2001_3
2001_2
2001_1
2000_4
2000_3
2000_2
2000_1
1999_4
1999_3
1998_3
1997
1996
1995
1994
Vývoj reálné ceny přípravku Norvasc® (30x10 mg) v ČR 1 200 Kč
1 000 Kč
800 Kč
600 Kč
400 Kč
200 Kč
Principy stanovování referenčních cen v ČR 1. Uspořádáme přípravky do skupin podle srovnatelného klinického efektu 2. Stanovíme porovnávací ekvivalent (DDD či tbl. či jinak)
– hradit do stanovené výše – v odůvodněných případech bonifikace
C A
B
úhrada.
3. Stanovíme pravidlo pro úhradu: nejlevnější dostupný plně, ostatní do téže výše 4. stanovíme, co s ostatními přípravky
Přípravky + ceny
Je třeba předem definovat hranice jednotlivých skupin – clusterů – a stanovit metodiku výpočtu úhrady. Nezařazovat jiné léky! Zahraniční ceny a průběžné výsledky jednání s výrobci nejsou v procesu systémově zapracovány.
Problémy • Dysproporce požadavků MZ na 2 % nárůst a reálných možností („přirozený“ meziroční nárůst je nejméně 4%) – Pojistný plán VZP ČR: Nárůst nákladů na léky 0,7%
• Hromadné příchody Orphan drugs – náklady pro rok 2007: 500 – 600 milionů Kč • Roční léčba 1 pacienta 1 až 7,5 mil. kč • Centra nákladné terapie • Limit na doplatky – uvažováno o 3000,- Kč/rok – je třeba sestavit seznam méně důležitých léků, kde doplatky nebudou odstraněny
Ovlivnění ceny přípravku nemocnicí Vyjednávání VÝROBCE DISTRIBUTOR
Nákup přímo od výrobce Hromadné nákupy se slevou Využívání generik
NEMOCNICE
Sdružování nemocnic
Lékové regulace v ČR 1. Cena a úhrada 2. Odbornost lékaře, preskripční a indikační omezení 3. Revizní lékař 4. Finanční limity pro lékaře 5. Účelná farmakoterapie 6. Ovlivnění pacienta
Omezení na odbornost • Definováno zákonem o veřejném zdravotním pojištění, konkrétní přípravek pak „lékovou“ vyhláškou 489/2004 Sb. • Příklady: ALG, INT, KAR, URN, SEX, ONK, NEU, PSY • Lékárník nemusí kontrolovat, ale pojišťovny • Jde o odbornost lékaře (jaké má atestace), ne pracoviště • PL, když má atestaci z vnitřního lékařství, může předepisovat přípravky omezené INT
Účel indikačních omezení • Právní normou definovat, u kterých onemocnění a za jakých podmínek je podání (drahého) léku skutečně účelné a kterým pacientům se vyplatí jej podávat. • Lze kontrolovat revizními lékaři • Pokud ovšem je omezení formulováno jasně
Lékové regulace v ČR 1. Cena a úhrada 2. Odbornost lékaře, preskripční a indikační omezení 3. Revizní lékař 4. Finanční limity pro lékaře 5. Účelná farmakoterapie 6. Ovlivnění pacienta
Činnost revizního lékaře • Kontrolní • Schvalovací a povolovací – zejména léky a zdravotnické prostředky • Posuzovací – např. dodatky ke smlouvě, výjimky z regulační srážky za překročení lékových limitů..
Pravomoci revizního lékaře schvalovat úhrady • Podle § 16 zákona 48/1997 Sb.: – jde-li o jediný možný způsob poskytnutí zdravotní péče – Dříve: léky „X“, „Z“
• Jen nehrazené léky lze schvalovat • Částečně hrazené: NESMÍ schválit k plné úhradě • Dále není oprávněn – schválit k úhradě to, co hrazeno paušálem, či povolit úhradu na recept, co hrazeno ZULP
Doporučení ke schvalování RL:VZP WWW.VZP.CZ Informace pro poskytovatele zdravotní péče - je vpravo nahoře od rudého loga VZP
Čtení pro praxi Zpravodaj VZP Léky a PZT
Podmínky, za kterých je možno žádat o schválení a povolení úhrady některých léčivých přípr. revizmími lékaři VZP (souhrnný text)
Lékové regulace v ČR 1. Cena a úhrada 2. Odbornost lékaře, preskripční a indikační omezení 3. Revizní lékař 4. Finanční limity pro lékaře 5. Účelná farmakoterapie 6. Ovlivnění pacienta
Pomalý nástup nových léčiv může znamenat výrazný nárůst nákladů ANTIPSYCHOTIKA Miliony DDD v ČR
Náklady pojišťoven na léky – mil. Kč
nekonvenční konvenční 25 20 15 10 5 0 1995
1996
1997
1998
1999
500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1995
1996
1997
1998
1999
Finanční limity pro lékaře v ČR Jedná se o nejúčinnější zbraň, která byla dosud objevena v bitvě o kontrolu výdajů na léky. •
Průměr nákladů na 1 pojištěnce pro tutéž odbornost lékaře v
• Lékař nesmí překročit své loňské náklady na 1 pojištěnce Zmírnění sankcí pro 2. čtvrtletí 2006: • Překročení o více než 1 %: Sankce 20 % z překročení • V intervalu překročení 5 – 10 %: Sankce 40 % z překročení • Co předepíše nad 10 %, lékař platí ze svého v plné výši • Pod 50 pojištěnců se neuplatňuje. Lze se odvolat.
ČR
Nejúčinnější zbraň, je-li neopatrně použita, může nejvíce poranit Jsou-li uplatňovány lékové limity, vždy hrozí: • Nákladný lék nebude pacientovi poskytnut, ani když jeho podání bude efektivnější než alternativní léčba. • Pacient s „drahou“ nemocí bude přehazován mezi lékaři. • Náklady se přesunou do jiného segmentu zdravotnictví nebo do sociální sféry Mossialos, London School of Economy and Political Science, 1998
Za limitovaný objem peněz lze získat rozdílné množství péče Čím efektivněji peníze vynakládám, tím více účinné zdravotní péče mohu získat či poskytnout Jak má lékař poznat, která léčba je „cost-effective“ ? Ekonomie se na lékařských fakultách nevyučuje! Kterou péči komu odepřít?
Zavádění limitů v ČR je zvláštní Velká Británie
SRN
ČR
několik let
několik let
vůbec ne
Je výpočet limitu komplexní?
ano
ano
ne, každá ZP zvlášť*
Lékařům poskytovány rozbory preskripce - statistiky
pravidelně
pravidelně
ne
Sledovány indikátory správné preskripce, školení lékařů
ano
ano
ne
pravidelně
pravidelně
ne
ano
ano
ne
Spec. školení lékařů před zavedením limitů
Individuální audity účelné farmakoterapie Opakované kampaně informující pacienty
* což vnáší do systému chaos
Konflikt širokého indikačního omezení a lékových limitů Kdy podat léky snižující cholesterol? Zjednodušeně řečeno: § U všech osob s vyššími hodnotami cholesterolu po infarktu myokardu § U všech osob s diabetes mellitus § U osob s vyššími hodnotami cholesterolu a rizikem úmrtí na kardiovaskulární onemocnění v příštích 10 letech, nezaberou-li jiná opatření: • 5 % a více dle lékové vyhlášky (= 50 % obyvatel nad 55 let)
S po tře ba s tatinů v DDD/TID v ČR a v jinýc h vys pě lýc h z e míc h
DDD/TID
140 120
Dá nsko
100
Fins ko Isla nd
80
Nors ko
60
Švé dsko Austrá lie
40
Ně me cko ČR
20 0
1
5 9 9
1
6 9 9
1
7 9 9
1
8 9 9
1
9 9 9
2
0 0 0
2
1 0 0
2
2 0 0
2
3 0 0
2
4 0 0
Lékové regulace v ČR 1. Cena a úhrada 2. Odbornost lékaře, preskripční a indikační omezení 3. Revizní lékař 4. Finanční limity pro lékaře 5. Účelná farmakoterapie 6. Ovlivnění pacienta
Předepisování ATB ve Švédsku a ČR: DDD na 1000 obyv./den 20 19 18 17
Švédsko ČR
16 15 14 ATB
Švédsko
ČR
16,48
19,61
Opravdu předepisujeme ATB podobně? 5 4 3 2
Švédsko ČR
1 0
Švédsko ČR
Makroli Chrándy PNC 0,68 2,38
0,24 2,73
Cef
V-PNC
0,71 0,92
4,52 2,56
Doporučené postupy: Léčba kom. respiračních infekcí v praxi PL WWW.CLS.CZ, „Projekty“ – volně ke stažení
Pharyngitis acuta, tonsillopharyngitis acuta etiologie
etiologický indikace ATB ATB ATB podíl volby alternativní empirická (úvodní) terapie (na základě charakteristické klinické symptomatologie v neodkladné situaci)
bakteriální méně obvyklý virová převládající (adenoviry, EBV, enteroviry)
pouze při klinických penicilin a laboratorních známkách bakteriální infekce
makrolidy (alergie na betalaktamy)
cílená terapie (na základě průkazu původce infekce a vyšetření citlivosti Streptococcus pyogenes Streptococcus pyogenes rezistentní k makrolidům
dominantní u bakteriálních výskyt podle aktuální epidemiologické situace
betahemolytické streptokoky
velmi vzácný
antibiotikům) vkpřítomnosti penicilin makrolidy klinických příznaků (alergie u alergie na v přítomnosti penicilin klinických příznaků betalaktamy je nutno volit ATB podle výsledku vyšetření citlivosti původce pouze v přítomnosti penicilin makrolidy klinických příznaků
(alergie
Rozdíly v preskripci nejsou pouze v ATB 40 30 20 Švédsko ČR
10 0 vazodilatancia
venofarmaka
piracetam, pyritinol, cavinton
Švédsko
0,16
0
0,04
ČR
36,4
29,87
11,63
Mikroúroveň – lékař a pacient Fakt, že lék byl zařazen do Číselníku, ještě neznamená: • že bude účelně a hospodárně využíván • že bude pacientovi předepsán v indikovaném případě
Lékaře ovlivňuje: • pre- a postgraduální vzdělávání • odborná literatura • doporučené postupy • výrobci léků • lékové limity • pacient • vlastní zkušenost
Z čeho se vaří podpora účelná farmakoterapie ( P Ú F ) • Informace lékařům – nezávislé! – o lécích a jejich skutečném přínosu: cena x užitek – žádoucí terapeutické postupy (guideliny) – národní, s
vědomím omezených financí Co z toho všeho? – rozbor vlastní preskripce a porovnání • s kolegy • s národními guidelinami
• Motivace – finanční – prestižní, sebeuspokojení z práce...
65
Program pro zlepšování kvality používání antibiotik SMĚRNICE
VZDĚLÁVÁNÍ
nezávislé směrnice pro antibiotickou léčbu v primární péči
nezávislý systém postgraduálního a kontinuálního vzdělávání
identifikace excesů, zpětná vazba, motivační impulsy AUDIT
PRESKRIPCE
cílený audit jako rutinní nástroj pro zlepšení preskripční praxe
hrubé preskripční indikátory z inf. zdrojů zdravotních pojišťoven
VoZP Informace jednotlivým lékařům 1.Ukázka konkrétního lékaře Poř ATC
Název
Kč
Poč. Podíl balení Váš
Podíl PL
1
J01
ATB
23 064
102
17 %
8%
2
C09
ACEI
14 056
75
10%
13%
3
R03
AntiAstma
10 809
29
8%
3%
4
C10
HypoLipid
10 561
34
8%
8%
5
C07
BetaBlok
9 776
69
7%
9%
6
H05
Homeostáza Ca
9 296
8
7%
0%
Celkem podíl Vašich 6 skupin činí 56% nákladů na preskripci.
VoZP Informace jednotlivým lékařům 2. Týž lékař.
Rozbor antibiotik podle počtu balení: ATC
Název
J01CE V-PNC
Vy Vy % balení 6 6
PL % 12
J01CA širokospektré PNC
1
1
12
J01CR chráněné PNC
8
8
9
J01DA cefalosporiny
22
22
10
J01FA makrolidy
32
31
14
33
32
43
ostatní ATB skupiny
Prim. Jindrák : Opakovaný audit jako intervenční nástroj podíl preskripce (%)
10 pediatrů s opakovanou účastí (1998 - 1999 - 2000) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
akutní tonsillopharyngitis 1998 1999 2000
PEN
AMP
AIN
CEF
MAC
COT
TET
PEN - penicilin, AMP - aminopeniciliny, AIN - co-aminopeniciliny, CEF - cefalosporiny, MAC - makrolidy, COT - co-trimoxazol, TET - tetracykliny
Lékové regulace v ČR 1. Cena a úhrada 2. Odbornost lékaře, preskripční a indikační omezení 3. Revizní lékař 4. Finanční limity pro lékaře 5. Účelná farmakoterapie 6. Ovlivnění pacienta
počet kontaktů v ambulantní péči na 100 obyvatel a měsíc, 2000)
tj. 15,56 kontaktu/rok
celkem
stomatolog
specialista
LSPP
praktický lékař
140 120 100 80 60 40 20 0
vývoj pravděpodobnosti předpisu léku
pravděpodobnost předpisu
100%
97,3% 95,1%
95%
96,1%
90% 85%
83,3%
83,5%
1995
1996
80% 75% 1997
1998
1999
Vývoj doplatků na léky předepsané na recept v ČR v období let 1994-2005 (průměrné roční výdaje na osobu) 1 200 Kč zaměstnanci 1 000 Kč
zemědělci
doplatky na léky na recept, (ročně)
samostatně činní 800 Kč
důchodci
600 Kč 400 Kč
200 Kč
0 Kč 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Zdroj: Český statisticky úřad, Infopharm, a.s.
Vývoj soukromých výdajů důchodců na zdravotnictví v ČR za 1. a 2. čtvrtletí let 2004-2006 (průměrné roční výdaje na osobu) přímé platby zdravotnictví (domácnosti důchodců, měsíčně)
15 %
270 Kč 260 Kč
16 % 262,00 Kč
252,14 Kč
250 Kč 240 Kč 230 Kč
229,07 Kč
225,13 Kč
223,95 Kč 218,83 Kč
220 Kč 210 Kč 200 Kč 190 Kč 1. čtvrtletí
2. čtvrtletí 2004
1. čtvrtletí
2. čtvrtletí
1. čtvrtletí
2005
Zdroj: Český statisticky úřad, Infopharm, a.s.
2. čtvrtletí 2006
Obsah sdělení • Vývoj nákladů na léky v ČR • Management lékové politiky • Přízemní problémy ČR: – Jak vyjít s EU? – Jak vyjít s penězi? Aneb: regulace jsou (asi) nutné, ale jaké ?
• Novinky lékové politiky: Generika, volně prodejné léky, farmakoekonomika
Generické léky v Evropě Generické léky jsou levnějšími variantami originálních léků 1. 2.
generické léky se používají ve všech zemích, země Evropy lze podle podílu generik rozdělit na tři skupiny, a. s vysokým podílem (Spolková republika Německo, Švédsko, ČR), b. se středním podílem (Velká Británie, Dánsko), c. s nevýznamným podílem (Francie, Španělsko).
Podíl generických léků ve finančním vyjádření v některých zemích Evropy
Španělsko
Portugalsko
Itálie
Švýcarsko
Francie
Rakousko
Belgie
Holandsko
GB
Dánsko
SR
ČR
Švédsko
SRN
45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
Podpora užívání generik je součástí lékové politiky řady zemí, neboť šetří peníze
Počty lékařů
Porovnání procenta generických přípravků konkrétního lékaře s lékaři stejné odbornosti a celkově v Sev.Irsku
Severní Irsko
Vaše odbornost
Procenta generik u lékařů
Volně prodejné léky v Evropě •
Jsou významnou součástí zdravotního systému • Počet volně prodejných entit narůstá • Zásadně se mění postoje k volné prodejnosti (např. od roku 2001 je volně prodejný omeprazol) • OTC switch: • Uvolnění léků na běžná onemocnění k volnému prodeji • Vyřazení volně prodejných léků z úhrad
Co je to farmakoekonomika • Ekonomie je věda, která se zabývá využíváním finančních zdrojů, které jsou omezené. • Farmakoekonomie (FE) je věda, která se zabývá účelným využíváním omezených finančních zdrojů určených na zlepšování zdravotního stavu obyvatel. • V užším slova smyslu FE hledá odpověď na otázky: – Jaký užitek můžeme získat tím, že podáme určitý lék? – Jakým lékem je možné (při využití dostupných financí) získat pro naše pacienty celkově nejvyšší terapeutický prospěch?
Vždy porovnáváme náklady a výsledky zdravotní péče
V čem je problém? CENA ZA 1 QALY 7,2 7 6,8 6,6 6,4 6,2 6 5,8 5,6 5,4
S tarý
No v ý
Firma: Léčba naším novým drahým lékem se vyplatí! Jde o marketingový tah, nebo firma předkládá důkazy, že získáme za peníze více užitku?
Nový lék na trhu a jeho porovnání s již zavedeným lékem vyšší účinnost A
Analyzovat, zda vyšší cena je vyvážena vyšší účinností B
nižší cena
nižší účinnost
vyšší cena
FE odpovídá na otázky: • Která terapie je nejlevnější? • Kolik peněz vynaložíme na snížení TK o 10 mm Hg? • Kolik peněz vynaložíme na získání 1 roku života o standardní kvalitě (QALY), 1 den bez bolesti, 1 měsíc bez progrese onemocnění? • O kolik peněz bychom museli vynaložit NAVÍC na snížení TK o dalších 10 mm, o získání další 1 QALY, 1 den bez bolesti… • Jaký dopad na náš rozpočet bude mít zavedení nového léku? Validitu FE studií nutno prověřovat
Závěr • Chronické problémy lékové politiky v ČR bude zapotřebí řešit : – Zlepšení procesu kategorizace – Uplatnění výsledků farmakoekonomických analýz, a to jak na centrální, tak i mikro-úrovni – Zavedením sociálně únosné spoluúčasti na léky – Zavedením systému podpory účelné a hospodárné farmakoterapie
• Existuje řada zemí, kde v tomto smyslu můžeme inspirovat
Co chybí ? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
dostatek rozumu a zkušenosti (jsou zpravidla nahrazeny populismem), jasná odpovědnost regulátorů za výsledky regulací (finanční i medicínské) využití kreativity lékařů a jejich organizací využití dat a ekonomického pohledu zdravotních pojišťoven pozitivní motivace občanů a zdravotníků, politické zadání, zdravotní politika, léková politika s ohledem na výsledky zdravotní péče.