MUDr. Josef Jonáš
SACHARIDY v lidské stravě
1
Sacharidy – nejvýhodnější zdroj energie • Mají krýt 60-80 % celkové spotřeby energie. • Některé mají příznivý vliv na střevní mikroflóru. • Existují i jiné zdroje energie (mastné kyseliny, aminokyseliny aj.), ale ne pro všechny tkáně: – červené krvinky – jen energie z krevní glukózy, – mozek – především krevní glukóza a galaktóza.
Přibližná denní spotřeba u dospělého člověka: • mozek – 125 g glukózy • červené krvinky – 55 g glukózy 2
• Všechny sacharidy se mohou snadno měnit na glukózu. • U tuků jen z jejich glycerolové části, což je cca 10 % celkové energie molekuly triacylglycerolu. • U bílkovin jen z některých aminokyselin, což je cca 60 % celkové energie bílkoviny. • Glukóza vzniká i z kyseliny mléčné při svalové činnosti. GLYCEROL
Molekula triacylglacerolu
3
Sacharidy z pohledu výživy • Stravitelné – zisk energie, tvorba potřebných látek – monosacharidy (glukóza, fruktóza, galaktóza), – disacharidy (sacharóza, laktóza), – polysacharidy (škroby, dextriny, glykogen)
• Nestravitelné – vláknina rostlinných potravin
4
Štěpení sacharidů • Fruktóza a galaktóza se rychle mění na glukózu, která přechází do krve. • Koncentrace glukózy v krvi se udržuje hormonálně – inzulin a glukagon – viz obrázek.
5
Kolísání hladiny glukózy v krvi • Hodnoty u zdravých osob: 80-100 mg glukózy na 100 ml séra, tj. 4,4-5,6 mmol//l. • Po strávení potravy: 90-100 mg/100 ml séra. • Nad 180 mg/100 ml séra se glukóza vylučuje do moče. • Pokles pod 60 mg/100 ml séra – hypoglykemický šok.
Při hladovění klesne hladina glukózy v krvi po 2-3 dnech na 60 mg/100 ml séra a na této hodnotě se udržuje, i když hladovění pokračuje. Tělo začne využívat „náhradní palivo“ – mastné kyseliny (zásobní tuk) a ketony. 6
Spotřeba glukózy • 2,9 g / 24 hodin / 1 kg tělesné hmotnosti. • Polovinu tohoto množství spotřebuje mozek. • Dalších 25 % spotřebují červené krvinky, dřeň ledvin a kostní dřeň. • Ostatní tkáně (hlavně svaly) spotřebují glukózy málo – v klidu méně než 30 %.
7
Udržujte si co nejstálejší hladinu cukru v krvi! 1. Vhodné potraviny 2. Jaterní glykogen („živočišný škrob“) Zásoba glykogenu v játrech = 85-100 g / 70 kg. Působením glukagonu se z jater uvolňuje glukóza do krve. Zásoba glykogenu v játrech vystačí na 8-10 hodin.
3. Svalový glykogen (350-400 g / 70 kg) je využitelný jen pro svalové buňky.
8
Zvýšení hladiny glukózy v krvi • Nastává po požití potravy. • S malým zpožděním se zvýší i hladina inzulinu v krvi. • Velikost zvýšení závisí na řadě faktorů (genetika, věk, obezita, složením stravy, některé nemoce). • Nadbytečná glukóza je vlivem inzulinu přeměněna na glykogen a uložena v játrech, svalech nebo tukových buňkách. 9
Inzulin a beta-buňky pankreasu • Při výrazném a častém zvyšování hladiny cukru v krvi je zvýšená potřeba inzulinu. • Beta-buňky slinivky břišní, které ho vyrábějí, se vyčerpávají a degenerují. • Organicky vázaný chróm (součást tzv. glukózového tolerančního faktoru) je potřebný pro funkci inzulinu. Při časté konzumaci cukru se jeho potřeba zvyšuje a může převýšit běžný příjem potravou. Při jeho následném nedostatku se snižuje účinnost inzulinu a rozvíjí se porucha metabolismu cukru – jeden z druhů cukrovky. 10
Diabetes mellitus – neschopnost udržovat hladinu glukózy ve fyziologickém rozmezí 1. Nedostatek inzulinu a nadbytek glukagonu. 2. Necitlivost buněk na inzulin při jeho dostatečné produkci (snížení počtu buněčných receptorů nebo snížení jejich schopnosti převádět glukózu do buněk, nedostatek chrómu aj.) = cukrovka dospělých (typ II), na inzulinu nezávislý diabetes. Léčí se prostředky na snížení hladiny glukózy. 3. Nedostatek nebo úplné zastavení produkce inzulinu – zničení beta-buněk = juvenilní typ diabetu (typ I), také označovaný jako na inzulinu závislý diabetes . 11
Průběh zvyšování hladiny inzulinu v krvi po jídle 1. U většiny zdravých osob se hladina inzulinu po jídle velmi rychle zvýší na maximum a po snížení hladiny cukru opět klesá na velmi nízkou úroveň. 2. U cca 20 % populace je průběh jiný: hladina inzulinu stoupne jen málo (asi na ¼ hodnoty obvyklé u většiny lidí) a pak se během 80-90 minut postupně zvyšuje až na cca ½ obvyklé hodnoty, přičemž hladina glukózy se zvyšuje mnohem víc a oproti normálně reagujícím osobám zůstává po delší dobu na vysokých hodnotách. Tito lidé = potenciální diabetici typu II. 12
3. Zvýšení hladiny glukózy a inzulinu probíhá normálně, ale po opětovném poklesu hladiny glukózy zůstává hladina inzulinu v krvi stále vysoká. To vyvolá další pokles hladiny glukózy v krvi (60-50 mg/100 ml séra) = přechodná hypoglykémie. U obézních lidí se hladina glukózy i inzulinu zvyšuje víc než u lidí s normální hmotností nebo hubených. 13
Potraviny omezující kolísání hladiny glukózy a inzulinu • Důležité je celkové složení stravy – poměr tuků, bílkovin a sacharidů. • Bílkoviny a tuky hladinu glukózy nezvyšují – jen při vysokých, nefyziologických dávkách. • Živočišné potraviny kromě mléčných produktů mají na hladinu glukózy velmi malý vliv. • Cukry a škroby: přislazované výrobky a pečivo z bílé mouky zvyšují hladinu glukózy víc než celozrnné výrobky, málo slazené potraviny, zelenina a ovoce.
14
Glykemické indexy (GI) potravin • GI = relativní zvýšení hladiny krevní glukózy jednotlivými potravinami v porovnání s referenční potravinou (obv. s glukózou, někdy s bílým chlebem). • Potraviny s nízkým GI zvyšují hladinu glukózy méně a hladina rychleji klesá k normálu. • Vyšší GI mají např. bílé pečivo, sladké snídaňové cereálie, kořenová zelenina. • Nižší GI mají např. celozrnné neslazené pečivo, luštěniny, ostatní zelenina, ovoce a mléčné produkty. 15
Faktory ovlivňující glykemickou odpověď • Vláknina (např. pektiny v ovoci, galaktosmanan v luštěninách) snižují výkyvy v hladině glukózy, protože zpomalují trávení a vstřebávání živin střevní sliznicí. • Látky zpomalující trávení (v luštěninách, obilovinách aj.) zpomalují trávení škrobů. • Interakce škrobů s bílkovinami nebo tuky zpomaluje trávení škrobů. • Forma potravy – mleté obilí zvyšuje hladinu glukózy víc než celé). 16
• Vaření a zpracování – vařením se uvolňují škroby a vařená strava zvyšuje hladinu glukózy víc než syrová, přičemž průmyslově připravené potraviny (vyšší teplota a tlak) mají vyšší GI než doma upravená strava. • Typ škrobu – škroby s vyšším podílem amylózy (např. v luštěninách) jsou méně stravitelné, a mají tedy nižší GI. • Sůl – zvyšuje glykemickou křivku; chlór aktivuje amylázu, sodík podporuje vstřebávání glukózy. • Tuk – zpomaluje trávení a tím snižuje glykemický index. Vyšší obsah tuku v potravě má ale další zdravotní rizika. 17
Škrob provázený vlákninou • Je to největší část naší potravy: obilniny, luštěniny, brambory, zelenina, ovoce. • Vláknina prodlužuje čas trávení na 3-4 hodiny, bez větších výkyvů hladiny glukózy a s malou potřebu inzulinu. Šetří se tím slinivka břišní.
18
Izolované mono- a disacharidy • Pozor, přijímat jen v omezeném množství! Při jednorázovém požití velkého množství se začnou vylučovat močí (alimentární glykosurie) – sacharóza 180-200 g, fruktóza a laktóza 120-152 g, glukóza 100-180 g, galaktóza 40 g.
• Sacharóza – řepný a třtinový cukr nejsou přirozenou součástí potravy a jejich nadměrná konzumace škodí. • Doporučuje se max. 50 g cukru na den. • Optimální roční spotřeba: cukr 10 kg + med 6 kg. • Pozor na cukr skrytý v potravinách (bílé pečivo, sirupy, limonády, cukrovinky) 19
Negativní působení sacharózy • Poškozuje nervový systém, srdce a ledviny. • Podporuje tloustnutí. • Z přijatého cukru se cca 50 % přemění na energii („spálí“), 5 % se přemění na glykogen a 30-40 % se mění na tuk. Přesné poměry závisí na fyzické zátěži, teplotě atd. • Sacharóza není vhodný zdroj energie. Je to čistá živina, ochuzuje tělo o minerální látky a vitaminy potřebné pro metabolismus, hlavně vitaminy řady B, vápník a hořčík. 20
Laktóza a galaktóza • Laktóza - mléčný cukr, součást mateřského mléka. • V tenkém střevě dětí se štěpí pomocí enzymu laktázy na glukózu a galaktózu. • Galaktóza je potřebná pro rozvoj dětského mozku. Dále stimuluje vstřebávání vápníku ze střeva. V játrech kojence se velmi rychle mění na glukózu. Není vhodným substrátem pro patogenní bakterie, potlačuje jejich množení. • Schopnost štěpení laktózy s rostoucím věkem dítěte klesá. 21
• Část dospělých (u nás cca 18 %) nedokáže laktózu štěpit, protože ztratí schopnost produkovat enzym laktázu. S věkem toto procento stoupá. Snášejí cca 5 g laktózy, ale už ne 10 g laktózy (tj. 100-150 ml mléka)! Rozdíly jsou patrné i u jednotlivých ras (u barevných plemen je deficit laktázy vyšší). • Někteří lidé (5-10 %) mají zachovanou zbytkovou aktivitu laktázy a mohou mléko v omezeném množství trávit. • Deficit laktázy v dospělém věku je zřejmě fyziologický stav podmíněný geneticky, nikoliv složením stravy. 22
Sacharidy kontra krevní tuky • Množství a typ sacharidů v potravě negativně ovlivňuje (zvyšuje) hladinu cholesterolu v krvi. • Různé typy sacharidů mají různý účinek na hladinu triacylglycerolů v krvi a játrech. Mění aktivitu enzymů, které štěpí mastné kyseliny. • Sacharidy obsahující fruktózu (sacharóza, invertní cukr, med, samotná fruktóza) zvyšují tvorbu tuků i jejich hladinu v krvi. • Zvýšený příjem sacharidů a nenasycených tuků tento jev ještě podporuje. 23
• Negativní působení ale nemá jen fruktóza. • Maltóza (disacharid, 2 molekuly glukózy) podporuje tvorbu tuků ještě víc než sacharóza. • Stres – další faktor podporující tvorbu tuků z disacharidů. To je důvod tloustnutí při větších stresech. Lidé se v takových situacích ještě navíc přejídají a konzumují víc sladkostí. • Jestliže se celkový energetický příjem sníží, nepůsobí disacharidy zvyšování tělesné hmotnosti, ale podíl tuku v těle zůstává vysoký.
24
Vliv jednotlivých cukrů na zvyšování tělesné hmotnosti Pořadí od nejvyššího k nejnižšímu: 1. maltóza 2. sacharóza 3. invertní cukr, med, fruktóza 4. škrob 5. glukóza
25
• Z hlediska zdraví je optimální, aby energetickou hodnotu lidské stravy tvořily ze 60-75 % sacharidy, hlavně polysacharidy spolu s vlákninou: obilniny, brambory, luštěniny, zelenina, ovoce. • Izolované sacharidy, zejména řepný a třtinový cukr, jsou vhodné jen v omezeném množství.
26
MUDr. Josef Jonáš
CUKRY v procesu detoxikace
27
„Přibližně ½ všech klientů, kteří přicházejí do mé ordinace, má v těle metabolické toxiny, které jsou příčinou zdravotní poruchy.“ • Metabolické toxiny jsou velice často buď hlavním toxinem, nebo součástí toxického zatížení. 28
• Zatímco ve všech knihách o metabolických poruchách a intoleranci některých potravin se doporučuje výhradě dieta, já někdy doporučuji vynechat např. mléko, jindy droždí, vepřové maso nebo ryby a podobně, tedy mimo racionální dietu ještě selektivní dietu s vynecháním určité složky.
• Lidé jsou jen výjimečně schopni dodržovat dietu dlouhodobě!
29
Znám člověka, který 10 let nejedl potraviny s lepkem, a stejně měl problémy, které s lepkem souvisely.
30
Dieta nezaručí likvidaci škodlivé potraviny, která pochází z doby před započetím diety.
31
Jsme jediní, kdo nabízejí kromě diety i detoxikační postup k vyloučení metabolických toxinů, a především i postup k úpravě poruchy metabolismu.
32
Poruchy metabolismu se týkají všech skupin potravin.
33
• Všichni se domnívají, že poruchy metabolismu cukru se nazývají diabetes – cukrovka. • Není to pravda.
?
• Stejné je to i u ostatních potravin (gluten, kasein). 34
„Poruchy metabolismu“ • Je to širší pojem a nemusí přímo souviset s onemocněním. • Souvislost se zdravím bývá nepřímá.
35
Vliv potravin na zdraví člověka lze rozdělit do dvou skupin A. Člověk nevykazuje metabolickou poruchu, ale potravina konzumovaná ve větším množství poškozuje organismus. V tomto případě totiž jde o potraviny, které se liší od své přirozené formy. Např. uzené maso, konzervovaná a průmyslově připravovaná jídla. 36
B. Člověk vykazuje metabolickou poruchu, špatně metabolizovaná potravina způsobuje závažné zdravotní problémy. Např. intolerance kaseinu, laktózy, glutenu, porucha zpracování cukrů. C. Potravinové alergie
37
• V detoxikační medicíně nás zajímá především porucha metabolismu. • Ta v případě poruchy metabolismu cukru způsobuje kolísání hladiny cukru v krvi a zvýšené vychytávání cukrů nervovou tkání, vylučování cukrů sliznicemi nebo kůží. • To má zdravotní důsledky.
38
Příklady z praxe • Žena (40 let) trpí záchvaty bolesti hlavy spojenými s přechodnou slepotou. • Chlapec (10 let) má záchvatovité bolesti břicha. Nastupují horečky, které bez infekční příčiny trvají 23 dny. • Chlapec (8 let) trpí záchvaty úzkosti, má noční běsy, bolívá ho bez příčiny břicho.
39
• Žena uvádí: „Mám vaginální mykózy, které se přes návštěvy gynekologa stále vracejí. Svědí mě konečník, zácpa se střídá s průjmem, jazyk mám bíle povlečený. Jsem neustále unavená. Lékaři tvrdí, že jsem zcela v pořádku.“ • Žena (67 let) v noci křičí ze spaní a má krátkodobé ataky vysokého tlaku. Otec epileptik, dříve výrazně vzteklý. Babička diabetička. • Student (24 let) – prudké zhoršení dosud mírně probíhajícího ekzému, nyní celé tělo pokryté ekzémem, celé noci se škrábe.
40
Potíže, které cukry lidskému organismu působí, mají řadu příčin: • dlouhodobé přejídání cukry a škroby, • nepravidelná strava, • poškození beta-buněk (a pak i menší množství cukrů a škrobů rozkolísá hladinu cukru v krvi).
41
Zhruba 20% lidí nemá synchronizovanou produkci inzulinu a hladinu cukrů v krvi. • Dochází ke stavům podráždění (aktivity) a útlumu. Někdy je cukru v krvi mnoho, jindy málo. • Taková situace vede k poškozování organismu a nebo k výraznému zesílení potíží způsobených jinou příčinou. 42
• Žena má silné alergie. Alergolog říká, že téměř na vše. Nemůže jí pomoci. • Má svědění kůže, dýchací problémy, nevyspí se. Trpí alergií a špatným zpracováním cukru.
Alergie je stav mozku a ten je cukry excitován. 43
Potíže, které cukr při špatně regulovaném metabolismu působí, má mnoho příčin A. Vychytávání cukru v nervovém systému: CNS, periferní nervy, vegetativní nervy. Vznikající mikro výboje dráždí nervový systém. Projevy jsou velmi různorodé, od epilepsie, migrény a skřípání zuby až po projevy vegetativní dystonie a vegetativní kolapsy. B. Vylučování cukru do kůže a sliznic: ve snaze organismu o regulaci hladiny cukru se pak na těchto tkáních prudce množí plísně. 44
C. Kolísání hladiny glukózy vede k únavě, stavům podrážděnosti a útlumu, ospalosti. D. Chronická latentní acidóza – latentní proto, že acidobazická rovnováha v krvi je zachována, ale kyselé hodnoty se objevují v moči. Ideální hodnoty pH moči jsou 7,1 - 7,5. E. Nedostatek vitaminů skupiny B F. Demineralizace VÁPNÍK (Ca) CHRÓM (Cr) LITHIUM (Li) SELEN (Se) 45
Konzumace koncentrovaných cukrů vede k celé řadě poškození i u osob, které mají metabolismus cukru v pořádku. Všechna tato poškození jsou prokázána studiemi. A. Negativní vliv na paměť, učení, řešení problémů: studie zkoumala glokózo-fruktózový sirup, kterým se sladí limonády, sušenky, průmyslově vyráběné omáčky atd. B. Obezita – přeměna cukru na triacylglyceroly C. Fyziologické pochody odpovídající stresu 46
D. Zubní kaz E. Diabetes mellitus F. Žaludeční vředy G. Podezření na účast při vzniku rakoviny, hlavně prsu H. Změny chování, deprese, panická úzkost I. Rozšíření plísní J. Elektrické výboje v nervové tkáni
47
Úprava metabolismu cukru detoxikací • • • • •
CORTEX VELIENDREN PANKREADREN METABEX METABOL
48
Co dělají jednotlivé preparáty? • CORTEX: prostřednictvím mozkového kmene reguluje metabolismus. Regulačně zasahuje do metabolismu všech živin. Kromě toho má vliv na hormonální systém a vegetativní nervstvo. • VELIENDREN: reguluje energii sleziny. Slinivka břišní, důležitý orgán pro metabolismus cukru, patří do okruhu sleziny.
49
• PANKREADREN: slinivka břišní mimo vylučování trávicích enzymů je nosičem beta- a alfa-buněk. Tyto buňky produkují hormony zásadně důležité pro zpracování cukrů, inzulin a glukagon. • METABEX: uvolňuje cukry z různých tkání, kde tvoří rezidua. • METABOL: aktivuje tkáňové enzymy nutné pro metabolické pochody.
50
