Lekce . 7 ešení otázek a procvi ení z 6. lekce
Stížnost a žaloba • • • • • • •
I. Úvod II. Platná právní úprava III. Možnosti postupu st žovatele IV. Jaké jsou podmínky úsp šnosti žaloby V. Proml ení VI. Jak vysoké jsou náklady ob anskoprávního ízení? VII. Jak p edejít negativním následk m žalob?
Kontrolní otázky a procvi ení k 7. lekci
ešení otázek a procvi ení z 6. lekce Vaším úkolem bylo odpov d t na následující otázky: 1) Pacient byl hospitalizován na l žkovém odd lení okresní nemocnice. Jednoho dne se v nemocnici objevila v návšt vních hodinách velká skupina p íbuzných, z nichž n kte í nesli hudební nástroje – housle, harmoniku, trubky. Vešli za pacientem na pokoj, nadšen se s pacientem p ivítali (basista shodil omylem digitální p ístroj stojící u postele, jehož monitor se na podlaze rozt íštil) a za hlasitého hudebního doprovodu a popíjení alkoholu se s ním veselili. Mladá službu konající léka ka se pokusila skupinu s ohledem na ostatní pacienty vykázat, nedosáhla však ni eho jiného, než že jí rozja ení p íbuzní nabídli n kolik p ípitk p ímo z láhve a pacient se jí pokusil nalepit na elo tisícikorunu. Dopouští se skupina návšt vník n jakého protiprávního jednání? Co má léka ka d lat? a) Vícel žkový pokoj s pacientem a jeho návšt vou uzamknout, dve e zabednit a p ivolat svého nad ízeného z domova, aby to n jak vy ešil. b) Léka ka by m la zavolat nemocni ní ochranku a sou asn policii. Policii by m la oznámit podez ení ze spáchání trestného inu výtržnictví a poškozování cizí v ci. Pacienta by m la pou it, že on i jeho blízcí vážn porušují domovní ád a že m že být pé e o n j p ed asn ukon ena. c) Nelze d lat v bec nic. Správná odpov je b) ešení této kazuistiky je právn vcelku jednoduché, v realit však m že být složit jší.
Postup ad a) je p edevším nesprávný z toho d vodu, že omezuje práva spolupacient na zam eném pokoji a nijak nep ispívá k jejich ochran . Šlo by též o omezení osobní svobody zam ených osob, které by snad mohlo být teoreticky ospravedlnitelné na základ krajní nouze. Kone n , pokud léka ka vyhodnotí, že hrozí jakékoliv riziko spolupacient m, nebo se situace v takové riziko m že vyvinout, je zapot ebí volat primárn policii. Postup ad b) je správný, trestné iny výtržnictví a poškozování cizí v ci nebo alespo odpovídající p estupky proti ob anskému soužití spáchány byly, p ivolání policie je zcela d vodné (což by bylo i v p ípad , kdyby majetková škoda teprve jen hrozila). Podle § 27 zákona . 48/1997 Sb. platí, že pojišt nec, který soustavn porušuje hrubým zp sobem domácí ád zdravotnického za ízení a odmítá zásadním zp sobem spolupráci, m že být z ústavní pé e p ed asn propušt n, pokud toto chování není zp sobeno závažnou duševní poruchou nebo jinými závažnými d vody a pokud by okamžitým p erušením pé e nebylo ohroženo vážným zp sobem jeho zdraví. Zde nebyl napln n zatím znak soustavnosti, v každém p ípad je ovšem vhodné, že léka ka o možnosti p ed asného propušt ní pacienta d razn pou í. Postup ad c) m že být bohužel v n kterých p ípadech jediné východisko. Je v cí vedení nemocnice, aby na p ípady agresivních pacient i podobných skupin návšt vník pamatoval a zajistil bezpe í zam stnanc i pacient , což je ostatn též právní povinnost toho, kdo je v pozici zam stnavatele. Toho jde nap íklad docílit zajišt ním nemocni ní ochranky, kterou lze urychlen a snadno v p ípadech nouze p ivolat. 2) Starý pan primá si v kavárn zcela výjime n otev el voln ležící výtisk bulvárních novin a do etl se: „Místo k tin dvojitý poh eb! Dokto i zabili rodi ku!“ Pod titulkem byl velký obrázek pacientky, o kterou v t hotenství pe oval; žena p i porodu, který v noci vedl léka v mladší kolega, bohužel zem ela na vzácnou, avšak zcela nep edvídatelnou a nelé itelnou komplikaci, plod se narodil mrtvý. Pod obrázkem bylo drobn jším textem uvedeno, že druh zem elé dává trestní oznámení na primá e i léka e vedoucího porod ve v ci spáchání trestného inu vraždy. Obvi uje je z naprosté neschopnosti, ignorantství a p idává spoustu dalších osobních invektiv. lánek kone n uvádí, že tento muž žaluje nemocnici na ochranu osobnosti o deset milion korun, nebo byl zcela zni en jeho láskyplný vztah k družce, hodlá z toho „ud lat precedentní p ípad“ a „hnát to až do Štrasburku“. Primá , který na tomto malém m st pracuje již skoro t icet let a zná mnohé výrazn jší obyvatele osobn , si ihned vzpomn l, že ten muž pravideln st ídal milenky, byl n kolikrát lé en s kapavkou, zesnulou si odmítl vzít, i když ot hotn la, nutil ji jít na potrat a i v t hotenství jí asto nadával, že je d vka, a bil ji, ta však primá e vždy, když p i vyšet ení nalezl další podlitiny, žádala, aby o tom nikde nemluvil. Druhý den je kauza vzhledem k výši požadované ástky a ochot st žovatele pózovat kamerám v televizi a všech celostátních denících, našemu primá i n kdo pro ezal gumy u auta a v nemocnici se hovo í o tom, že bude „odejit“. Co m že primá d lat?
a) Nelze d lat v bec nic, jen ekat, až mediální pozornost opadne. b) Podat všem médiím, která o kauze referují, žádost o uve ejn ní odpov di, zaslat jim souhrn skute ností, kterými reaguje na nepravdivá tvrzení, a požadovat její uve ejn ní ve stejném rozsahu, tedy též vždy na první stran , byla-li takto uve ejn na i tvrzení st žovatele. c) Podat na st žovatele trestní oznámení pro pomluvu. d) Podat na st žovatele žalobu na ochranu osobnosti a žádat odškodné za zásah do profesní cti ve výši milionu korun. ešení: Podobné p ípady, by našt stí ne tak extrémní, se objevují stále ast ji, jak stoupá zájem ve ejnosti o zdravotnictví jako celek, jeho kvalitu, problémy p i poskytování pé e a otázky náhrad škod. Vždy lze využít n kolik možností postupu sou asn . Postup ad a) je mnohdy zdravotníky preferován, vede však k tomu, že neoprávn n zp sobená újma je pasivn strp na. Postup ad b) je správný a lze jej doporu it, s d ležitou výhradou, že není možno sd lovat informace týkající se citlivých osobních údaj , tedy zejm. informací o zdraví, zem elé pacientky; ve vyjád ení je t eba se omezit na skute nosti, které nejsou kryty povinnou ml enlivostí zdravotníka. Bez problém lze tedy reagovat nap íklad na neod vodn ná tvrzení ohledn špatného vedení odd lení, možno je též bezpe n uvést na pravou míru, že primá daný porod nevedl, možno je též uvést, že nedošlo k žádnému medicínskému pochybení. Obvykle se také lze velmi opatrn vyjád it k citlivým informacím, které již sd lila médiím žalující strana nebo st žovatel. V tšinu „medicínských“ informací je ovšem t eba nechat si až na p íslušná soudní jednání, kdy bu to bude v rámci ízení léka povinné ml enlivosti zbaven st žovatelem, nebo se uplatní výjimka z § 55 zákona . 20/1966 Sb., umož ující léka i výslovn hájit se i s využitím informací jinak krytých ml enlivostí. Zdravotník by se však nem l nechat strhnout k tomu, aby do novin napsal vše, co pro n j sv d í, v etn citlivých informací o st žovateli; mohl by sice vyhrát mediální p est elku, ale vysloužit si trestní postih za porušení ml enlivosti, a to patrn ve zp ísn né form (§ 178 p ísn ji postihuje sd lení chrán ných informací tisku a dalším médiím). Postup ad c) je v daném p ípad zcela korektní, znaky skutkové podstaty § 206 TZ zde patrn napln ny byly. Postup ad d) je též od vodn ný. Podle § 13 ob anského zákoníku má fyzická osoba právo se zejména domáhat, aby bylo upušt no od neoprávn ných zásah do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstran ny následky t chto zásah a aby jí bylo dáno p im ené zadostiu in ní. Pokud by se nejevilo posta ujícím toto zadostiu in ní zejména proto, že byla ve zna né mí e snížena d stojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve spole nosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v pen zích. Soudy mají zna nou volnost v tom, zda a jak vysokou tuto finan ní kompenzaci stanoví. Vzhledem k rychlému právnímu vývoji vedoucímu k rostoucím ástkám tohoto odškodn ní, vzhledem k intenzit zásahu v našem p ípad a vzhledem k tomu, že šlo o léka e s dlouholetou praxí a dobrou pov stí na malém m st , kde je každá skandalizace zvlášt citelná, by mohl i požadavek milionového odškodného teoreticky usp t, a koliv realistická ástka by byla spíše v ádu n kolika statisíc (limitem zde je zejména fakt, že u tohoto typu žalob je t eba zaplatit soudní poplatek ve výši 4
% ze žalované ástky). V žalob je zapot ebí popsat zp sobenou újmu ve všech jejích aspektech, aby soud mohl zhodnotit, na základ eho se k požadované ástce došlo. Zde je možno na okraj uvést, že pokud žalobce požaduje enormní ástku a od vod uje její výši skute nostmi, které nejsou pravdivé, v dokazování to vyjde najevo a ztráta sporu povede ke statisícovým náklad m zahrnující krom propadnutí soudního poplatku též paušální náhradu právního zastoupení úsp šné protistrany, jejíž výše též závisí na žalované ástce.
I. Úvod innost zdravotnických pracovník m že být podrobena p ezkumu ze strany ady institucí – správních ú ad , zdravotních pojiš oven, profesních komor, soud . P edm tem p ezkumu je dodržování povinností, které pro zdravotníky vyplývají z ady r zných právních p edpis , a již specifických (zejména zák. . 20/1966 Sb., o pé i o zdraví lidu, a zák. . 48/1997 Sb., o ve ejném zdravotním pojišt ní, zák. . 220/1991 Sb., o eské léka ské komo e, eské stomatologické komo e a eské lékárnické komo e), i obecných (ob anský zákoník, trestní zákon).
II. Platná právní úprava -
zákon . 20/1966 Sb., o pé i o zdraví lidu, vyhláška . 221/1995 Sb., o znaleckých komisích, zákon . 48/1997 Sb., o ve ejném zdravotním pojišt ní, zákon . 160/1992 Sb., o zdravotní pé i v nestátních zdravotnických za ízeních, zákon . 200/1990 Sb., o p estupcích, zákon . 220/1991 Sb., o eské léka ské komo e, eské stomatologické komo e a eské lékárnické komo e.
III. Možnosti postupu st žovatele Pacient, který se cítí postižen jednáním zdravotník , a již z jakéhokoliv d vodu, má hned n kolik možností postupu, které m že využít i sou asn . Pat í mezi n následující: 2. 3. 4. 5. 6.
stížnost na postup p i poskytování zdravotní pé e, disciplinární stížnost k LK i jiné profesní komo e, stížnost na zdravotní pojiš ovnu, ob anskoprávní žaloba (náhrada škody, ochrana osobnosti), trestní oznámení (blíže k tomu viz kapitola 8 našeho kurzu).
Pacient má právo zvolit si takovou variantu postupu, kterou sám bude považovat za vhodnou a je pouze na jeho uvážení, zda bude postupovat nap . cestou podání stížnosti k pat i né profesní komo e, zda bude postupovat soudní cestou a podá ob anskoprávní žalobu, pop . trestní oznámení. Smyslem stížnosti je zejména upozornit na nedostatky, které se b hem poskytování pé e vyskytly. Naproti tomu, v p ípad žaloby má pacient navíc možnost požadovat náhradu v cné škody i imateriální újmy v pen zích, která mu vznikla nap . v d sledku pé e poskytnutí pé e non lege artis.
Pacient m že využít i více nástroj pro vyvození odpov dnosti sou asn . Tak nap íklad disciplinární stížnost i trestní oznámení m že být jen prvním krokem pacientova postupu, který je nespokojen s poskytnutou pé í. Výsledkem této procedury, která je z hlediska pacienta bezplatná, je obvykle i znalecké posouzení, které m že pacient následn využít v civilním ízení. Stížnost dle zákona o ve ejném zdravotním pojišt ní Práva pojišt nce jsou stanovena v § 11 odst. 1 zákona o ve ejném zdravotním pojišt ní a pat í mezi n nap . právo na výb r zdravotní pojiš ovny, léka e i jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdravotnického za ízení, dopravní služby, zdravotní pé e bez p ímé úhrady atd. Pokud má pacient za to, že mu tato práva nebyla v dostate né mí e zajišt na, je na míst podání stížnosti na svou zdravotní pojiš ovnu. Podle § 11 odst. 2 zákona . 48/1997 Sb. platí, že má-li pojišt nec za to, že mu není poskytována náležitá zdravotní pé e, m že podat: 7. návrh na p ezkoumání vedoucímu zdravotnického za ízení nebo jeho z izovateli, 8. obrátit se na eskou léka skou komoru, eskou stomatologickou komoru nebo eskou lékárnickou komoru, týkají-li se nedostatky odborného nebo etického postupu léka e nebo lékárníka, anebo na jinou profesní organizaci, pokud byla z ízena, týkají-li se uvedené nedostatky jiného zdravotnického pracovníka, 9. obrátit se na zdravotní pojiš ovnu, jejímž je pojišt ncem, zejména odmítne-li zdravotnický pracovník provést zdravotní výkon spadající do hrazené pé e, 10. obrátit se na p íslušný orgán státní správy, který provedl registraci zdravotnického za ízení. Vhodným, by málo využívaným nástrojem je právo pacienta obracet se na pojiš ovnu ve v cech úhrady pé e. Spory o to, zda n jaký zákrok spadá do sféry hrazené ze zdravotního pojišt ní, zda v p ípad nesmluvního zdravotnického za ízení má pacient právo na pé i bez p ímé úhrady, spory týkající se ekacích lh t na operaci aj., nejsou asto ani tak p edm tem vztahu mezi pacientem a léka em, nýbrž jde o otázky vztahu mezi pojišt ncem a zdravotní pojiš ovnou. V systému ve ejného zdravotního pojišt ní je nemocný „klientem“ nejen svého zdravotnického za ízení, ale sou asn též klientem pojiš ovny, kterou si zvolil a které platí pojistné. Na linii tohoto druhého vztahu by m lo být dosaženo rozhodnutí, zda je daná pé e hrazená, i zda už o nárokovatelnou pé i nejde. Význam tohoto p ezkumu vzroste, zejména pokud dojde k nazna ovaným zm nám ve zdravotním pojišt ní, omezujícím rozsah nároku pojišt nce jen na ekonomicky nejúsporn jší variantu. Léka ské posudky a jejich p ezkum Zdravotnická za ízení vydávají na základ posouzení zdravotního stavu pacienta léka ské posudky. Má-li pacient, k jehož zdravotnímu stavu byl léka ský posudek vydán, nebo osoby, pro které v souvislosti s vydáním tohoto posudku vyplývají povinnosti, za to, že léka ský posudek je nesprávný, mohou podat návrh na p ezkoumání léka ského posudku vedoucímu zdravotnického za ízení, a to prost ednictvím léka e nebo klinického psychologa, který posudek vypracoval. Takový návrh na p ezkoumání léka ského posudku lze podat do 15 dn ode dne jeho prokazatelného obdržení.
Pokud vedoucí zdravotnického za ízení návrhu na p ezkoumání léka ského posudku nevyhoví, postoupí návrh jako odvolání do 30 dn od jeho doru ení správnímu ú adu, který vydal rozhodnutí o registraci tohoto zdravotnického za ízení nebo je z izovatelem tohoto zdravotnického za ízení. Tento správní ú ad bu to odvolání zamítne a napadený léka ský posudek potvrdí, nebo napadený léka ský posudek zruší a vrátí v c zdravotnickému za ízení, které tento posudek vydalo, k vydání nového léka ského posudku na základ nového, pop ípad dopl ujícího posouzení zdravotního stavu pacienta. Stížnost na pé i podle § 77 zákona o pé i o zdraví lidu Podle § 77 odst. 6 zákona . 20/1966 Sb. pro posouzení p ípad , u nichž vznikly pochybnosti, zda byl p i výkonu zdravotní pé e dodržen správný postup, pop ípad , zda bylo ublíženo na zdraví, ustanovuje ministr zdravotnictví eské republiky a orgán kraje v p enesené p sobnosti jako své poradní orgány znalecké komise. Postavení a innosti znaleckých komisí stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou . 221/1995 Sb., o znaleckých komisích. Podkladem pro innost komise jsou p edevším údaje ze zdravotnické dokumentace týkající se p ípadu. Je-li to podle posouzení komise k objasn ní projednávaného p ípadu pot ebné, požádá komise o vyjád ení také zdravotnického pracovníka, který v tomto p ípadu poskytoval zdravotní pé i, vedoucího zam stnance zdravotnického za ízení, v n mž k tomuto p ípadu došlo, pop ípad st žovatele. lenové komise se seznámí s p ípadem, posoudí p edložené údaje a doklady a p edají p edsedovi komise odborný posudek, v n mž u iní na základ sou asných poznatk léka ské v dy jednomyslný záv r, zda v projednávaném p ípadu byl p i výkonu zdravotní pé e dodržen správný postup. Došlo-li k újm na zdraví nebo poškození zdraví s následkem smrti, vyjád í se lenové komise k tomu, zda mezi nedodržením správného postupu a újmou na zdraví, pop ípad smrtí je p í inná souvislost. O jednání komise se vyhotoví zápis, který obsahuje souhrn podstatných údaj ze zdravotnické dokumentace, pokud byla komisi poskytnuta, záv r projednání p ípadu s jednozna ným konstatováním, zda byl, i nebyl p i výkonu zdravotnických služeb dodržen správný postup a v p ípad nesprávného postupu jeho popis a je, i není dána p í inná souvislost mezi nesprávným postupem a újmou na zdraví nebo poškozením zdraví s následkem smrti, návrh opat ení sm ujících k náprav , jména len komise a jejich podpisy a datum ukon ení jednání komise. Náklady spojené s inností úst ední znalecké komise se hradí z rozpo tu Ministerstva zdravotnictví, náklady spojené s inností územní znalecké komise se hradí z rozpo tu kraje. Disciplinární stížnost k léka ské i jiné profesní komo e Disciplinární stížnost upravuje zejména § 2 odst. 2 zákona „o profesních komorách“ . 220/1991 Sb., spolu s disciplinárními ády jednotlivých komor. Disciplinární stížnost k orgán m eské léka ské komory m že podat každý, pokud se domnívá, že léka p i poskytování pé e jednal neodborn i neeticky. Není nutné, aby stížnost podal výhradn ten, kdo byl jednáním léka e, proti n muž stížnost sm uje, sám dot en.
Stížnost k LK je možné podat do jednoho roku od chvíle, kdy došlo ke skute nostem, které pacient považuje za jednání porušující profesní povinnosti i profesní etiku. Jde o lh tu objektivní, narozdíl od náhrady škody na zdraví v ob anskoprávním ízení není tedy podstatné, že se pacient nap íklad o d sledcích jednání dozv d l až z odstupem asu. Stížnosti, která je podána opožd n , vyhov t nelze. Sankce se ud lují dle závažnosti provin ní, po ínaje d tkou, p es pokuty, až po podmín né i nepodmín né vylou ení z komory. Ob anskoprávní žaloba Poškozený pacient má v ob anskoprávní rovin dv možnosti postupu: m že podat žalobu na náhradu škody na zdraví, kterou upravuje ustanovení § 420 a násl. ob anského zákoníku, nebo m že podat žalobu na ochranu osobnosti. Mezi práva na ochranu osobnosti pat í p edevším právo na život a zdraví, lidskou d stojnost, soukromí, náboženské vyznání i rodinný život. Protože zp sobení škody na zdraví je zpravidla sou asn též zásahem do osobnostních práv, není vylou eno, aby v návaznosti na jedno pochybení p i pé i pacient podal ob žaloby zárove . Proti zdravotnickému za ízení tedy mohou b žet sou asn dv ob anskoprávní ízení, a to u rozdílných soud . Zatímco pro ízení ve v ci náhrady škody na zdraví podle § 420 a násl. bude p íslušný v prvním stupni okresní soud, pro ízení ve v ci ochrany osobnosti bude p íslušný v prvním stupni krajský soud. ízení se liší též v dalších aspektech; mezi ty nejpodstatn jší pat í skute nost, že u náhrady škody na zdraví dochází k osvobození od soudního poplatku ze zákona, kdežto v ochran osobnosti nikoliv; žaluje-li tedy poškozený pacient na poskytnutí finan ního zadostiu in ní za zásah do osobnostních práv, je zásadn povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 4 % z požadované ástky. Zcela rozdílné jsou též proml ecí lh ty. Ob anskoprávní žaloba sm uje typicky proti zdravotnickému za ízení, které odpovídá za škodu, zp sobenou p i pln ní jeho úkol osobami, které k tomu zdravotnické za ízení použilo – tedy typicky zam stnanci. Následkem problém s personálním zajišt ním služeb v nemocnicích se v praxi lze setkat s kreativními ešeními, kdy nemocnice zajiš uje ást služeb i n které operace samostatnými ambulantními léka i, kte í pé i v nemocnici neposkytují jako zam stnanci na áste ný úvazek, nýbrž „na fakturu“. V t chto p ípadech vzniká otázka, kdo odpovídá za p ípadné pochybení. Vzhledem ke zn ní § 420 OZ lze usuzovat, že i v t chto p ípadech ob anskoprávn odpovídá nemocnice. Tato ešení jsou však právn pom rn riskantní pro oba smluvní partnery, nejen z d vod odpov dnostních, ale též pro možné problémy s vykazováním a úhradou pé e. Žalovaným ve sporu tedy bude obvykle nemocnice, nikoliv konkrétní léka -zam stnanec, který se dle názoru žalobce dopustil pochybení. Zam stnanci zam stnavateli odpovídají pouze pracovn právn , do výše 4,5násobku jeho pr m rného m sí ního výd lku; toto omezení však neplatí, byla-li škoda zp sobena úmysln , v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. M že tedy nastat situace, kdy je sou asn podána žaloba na nemocnici a trestní oznámení na n kterého z jejích pracovník . Zatímco obvin ný zdravotník se trestn právní odpov dnosti ubrání jednoduše tím, nepoda í-li se mu prokázat, že škodu zp sobil práv on, v ob anskoprávním sporu pacienta proti nemocnici je nerozhodné, který ze zdravotník pochybil – bude-li pochybení kteréhokoliv pracovníka shledáno, nemocnice ve sporu
neusp je. Zájmy a procesní taktika nemocnice a jejího zam stnance proto nemusí být vždy shodné: zatímco v zájmu nemocnice je tvrdit a dokazovat, že k pochybení v bec nedošlo, z hlediska léka e m že být racionální navrhnout i takový d kaz, ze kterého jasn vyplývá, že k pochybení došlo, pokud z d kazu sou asn jednozna n vyplývá, že za chybu m že n jaký jiný pracovník.
IV. Jaké jsou podmínky úsp šnosti žaloby? Aby ob anskoprávní žaloba u soudu usp la, je nutné prokázat, 11. že se žalovaná strana dopustila protiprávního jednání, 12. na stran poškozeného vznikla újma, 13. tato újma vznikla práv následkem jednání odpov dné osoby, existuje tedy p í inná souvislost. U obecné odpov dnosti za škodu je též t eba tvrtá složka, p ítomnost zavin ní, a to ve form bu to úmyslné (což je u škod na zdraví v oblasti zdravotnictví mén asté), nebo alespo nedbalostní. U n kterých specifických p ípad odpov dnosti však zavin ní prokazováno být nemusí; jde nap íklad o odpov dnost za škodu zp sobenou okolnostmi, které mají p vod v povaze p ístroje nebo jiné v ci, jichž bylo p i poskytování zdravotních služeb použito. Všechny podmínky odpov dnosti musí být spln ny sou asn . Pokud strana žalující prokáže zavin né protiprávní jednání na stran zdravotník , prokáže též škodu vzniklou na stran pacienta, avšak nepoda í se s dostate nou mírou pravd podobnosti prokázat, že škodlivý následek byl zp soben práv pochybeními na stran zdravotník , ale mohl vzniknout též „sám od sebe“ i z externích p í in, ve sporu neusp je. Jako p íklad lze uvést situaci, kdy žalují poz stalí, uvád jí velmi nevst ícné a necitlivé jednání ze strany personálu nemocnice, zdravotnická dokumentace je vedena nedostate n , zem elý byl prokazateln lé en jen zastaralými a nedostate nými metodami, ošet ovatelská pé e byla hrub substandardní – protiprávní jednání je tedy po znaleckém zkoumání snadno prokazatelné. Též vzniklá újma – úmrtí – je zjevná. Pokud však šlo o t žce nemocného pacienta na konci života, m že být velmi obtížné prokázat, že práv tato pochybení smrt zp sobila, že by pacient nezem el „tak jako tak“ následkem stá í a svých chorob, a že tedy práv protiprávní postup zdravotník lze dávat s úmrtím do p í inné souvislosti. Protiprávní jednání Povinnosti zdravotníka a zdravotnického za ízení v i pacientovi stanoví p edevším zákon; další povinnosti m že stanovit smlouva, kterou zdravotnické za ízení s pacientem nebo ve prosp ch pacienta uzav elo. Mezi nejd ležit jší zákonné povinnosti v oblasti zdravotnictví pat í: 14. povinnost poskytovat pé i na základ sou asných dostupných poznatk medicínské v dy (tzv.„lege artis“), 15. povinnost pou it pacienta o zákroku a postupovat pouze s jeho souhlasem, 16. povinnost ml enlivosti. Bylo by však nesprávné se domnívat, že mezi povinnosti zdravotníka a zdravotnického za ízení nepat í nic víc než to, co je v zákon kazuisticky uvedeno. Právní p edpisy stanoví též obecné
povinnosti, nap íklad ob anský zákoník ve svém § 415 uvádí, že každý je povinen po ínat si tak, aby nedocházelo ke škodám mj. na zdraví i majetku. Pokud by tedy zdravotnické za ízení nap íklad zcela selhalo p i provád ní v zákon ani vyhláškách nezakotvených, ale b žn uznávaných opat ení pro dosažení bezpe í pacienta (nap íklad z oblasti prevence pád , prevence nemocni ních nákaz atd.), mohlo by se vystavit riziku právní odpov dnosti. Vhodným zdrojem informací o tom, co je obecn uznávanou dobrou praxí pro zajišt ní kvality pé e a bezpe í pacienta, jsou tzv. akredita ní standardy. Dojde-li ze strany zdravotnického pracovníka k porušení t chto nebo jiných povinností, bude jeho jednání kvalifikováno jako protiprávní, a bude tak spln n první požadavek pro úsp ch p ípadné žaloby. Škoda na zdraví a újma na osobnostních právech V definici toho, co m že žalující strana nárokovat, se projevuje výrazný rozdíl mezi výše popsanými dv ma typy ob anskoprávních žalob – na náhradu škody podle § 420 a násl. OZ na jedné stran a na ochranu osobnosti dle § 11 a násl. OZ na stran druhé. Pokud jde o první typ, náhradu škody na zdraví, zp sob a rozsah náhrady škody je upraven pom rn podrobn ustanoveními § 442 a násl. ob anského zákoníku. Hradí se skute ná škoda a ušlý zisk; typicky jde o odškodn ní v pen zích, požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a ú elné, hradí se škoda uvedením do p edešlého stavu. Mezi nejvýznamn jší složky náhrady škody pat í ú elné náklady spojené s lé ením, ztráta na výd lku a odškodn ní bolesti a ztížení spole enského uplatn ní. P i škod na zdraví se hradí ú elné náklady spojené s lé ením, které se hradí vždy tomu, kdo je vynaložil. Ztráta na výd lku, k níž došlo p i škod na zdraví, se hradí pen žitým d chodem; p itom se vychází z pr m rného výd lku poškozeného, kterého p ed poškozením dosahoval. Budoucí lze odškodnit jednorázov na základ písemné dohody o jejich úplném a kone ném vypo ádání mezi oprávn ným a povinným. Škoda tak m že spo ívat nap íklad v mzd ušlé následkem toho, že poškozený již pro zdravotní problémy nem že vykonávat svou profesi, v nákladech na pe ovatelskou pomoc u lov ka následkem poškození zdraví neschopného se o sebe postarat, atd. Imateriální složka újmy, tedy bolestné a ztížení spole enského uplatn ní, se odškod uje na základ bodového ohodnocení jednotlivých typ poškození i úraz , vypo tených ve vyhlášce . 440/2001 Sb., která provádí ob anský zákoník. Jednomu bodu podle této vyhlášky odpovídá ástka odškodného ve výši 120 K . P edm tem kritiky je již delší dobu skute nost, že takto vypo ítané ástky asto neodpovídají skute né tíživosti újmy, zejména na spole enském uplatn ní. Soudy proto stále ast ji využívají ustanovení § 7 vyhlášky, který umož uje ve zvláš výjime ných p ípadech hodných mimo ádného z etele náhradu p im en zvýšit. V n kolika nedávných rozhodnutích soudy „p im en “ zvýšily odškodné tak, že mnohonásobn p evýšilo ástku ur enou dle bodového hodnocení. Tato volná úvaha soud snad p ispívá k v tší ochran práv poškozených, na druhou stranu však iní zna n nejistým postavení žalovaného, který m že jen na základ judikatury p edvídat, kde je strop možných finan ních ztrát, což je nep íjemné zejména p i sjednávání dostate né výše pojišt ní profesní odpov dnosti. Srovnatelné problémy iní zcela
volná soudcovská úvaha p i stanovování výše finan ního zadostiu in ní p i zásahu do osobnostních práv. Dojde-li k usmrcení osoby, hradí se p edevším jednorázové odškodné ur ené dle § 444 odst. 3 ob anského zákoníku, který stanoví, že manželovi nebo manželce, každému dít ti, každému z rodi a každé další blízké osob , která s usmrceným žila ve spole né domácnosti, p ísluší ástka 240.000,- K . Každý ze sourozenc usmrceného má nárok na 175.000,- K . Tyto ástky jsou stanoveny jako paušální, soud tedy nezkoumá, jak blízké byly vztahy mezi zem elým a poz stalými. Paušální náhrada proto nemusí být vždy zcela spravedlivá – na jednu stranu, nárok na náhradu má i poz stalý, který se zem elým nijak nekomunikoval nebo s ním byl dokonce v nep átelském pom ru. Na druhou stranu, t eba p i ztrát životního partnera m že být „pouhý“ necelý tvrtmilion vnímán jako odškodn ní zna n nedostate né. Takto to vnímají i soudy v oblasti ochrany osobnosti, které v poslední dob mají tendenci nepovažovat toto odškodn ní za úmrtí za kone né a v n kterých p ípadech p iznávají ješt další ástku cestou satisfakce za újmu na rodinném život . P i usmrcení se hradí též náklady na výživu poz stalých, které zem elý vyživoval nebo byl povinen vyživovat, a p im ené náklady spojené s poh bem. Jde-li o druhý typ sporu, ochranu osobnosti, p edm tem satisfakce je újma, kterou pacient utrpí na svém zdraví i dalších osobnostních právech, nap . právu na soukromí i právu na rodinný život. Žalobou na ochranu osobnosti je možné domáhat se upušt ní od protiprávního jednání, odstran ní následk zásahu do práv na ochranu osobnosti a poskytnutí p im eného zadostiu in ní. Tímto zadostiu in ním nemusí být vždy vyplacení finan ní ástky, n kdy m že být vhodným zadostiu in ním nap íklad omluva. Pokud však došlo k vážnému zásahu do osobnostních práv, má poškozený zpravidla vysokou šanci též na p iznání náhrady této nemajetkové újmy v pen zích. P edm tem satisfakce, a již pouze morální ve form omluvy, nebo finan ní ve form asto i statisícových i milionových pln ní, m že být cokoliv, co osobnostní sféru lov ka zasahuje. M že tak jít o následky na rodinném život v p ípad zám ny novorozenc , m že jít o újmu na cti zp sobenou hrubou urážkou léka e v místním tisku, m že jít o újmu na d stojnosti vzniklou následkem facky, kterou p ed volbami po astoval jeden politik druhého, atd. P í inná souvislost Jednání nebo opomenutí je p í inou škody poškozeného, jestliže by p i neexistenci takového jednání škoda nevznikla – jednání nebo opomenutí musí být tedy podmínkou sine qua non vzniku škody. P í inná souvislost mezi protiprávním jednáním a újmou, tedy zjišt ní, zda újma vznikla práv jako následek protiprávního jednání žalovaného, je asto velmi obtížn prokazatelná. To platí zejména v oblasti pé e o zdraví, kde nep íznivý zdravotní stav m že být následkem nesprávn provedeného zákroku, ale mohl vzniknout též jako následek nep íznivého vývoje organismu pacienta nesouvisejícího nijak s poskytovanými zdravotními službami. V n kterých p ípadech dokonce ke zhoršení zdraví mohlo dojít též následkem skute ností majících p vod v jednání pacienta, nap íklad zneužíváním alkoholu, p ítomností v nezdravém prost edí i požitím potraviny s prošlou dobou trvanlivosti.
P í inná souvislost bývá proto typicky posuzována za pomoci znalce z oboru zdravotnictví. Zvlášt obtížné je dokazování p í inné souvislosti u poškození zdraví, které se projevilo až po delší dob od zákroku, který byl kvalifikován jako chybný. D kazní b emeno v tomto sm ru nese strana žalující. Pokud se tedy zjistí, že nesprávn provedený zákrok byl jen jednou z možných p í in zhoršení zdravotního stavu pacienta i jeho smrti, ale sou asn se nabízejí i p í iny jiné, srovnateln pravd podobné, nemající žádnou souvislost s protiprávním postupem zdravotníka, žaloba zpravidla nebude úsp šná.
V. Proml ení Právní ád obecn up ednost uje, aby se právní problémy ešily co nejd íve poté, co vzniknou i vyjdou najevo. U „starých“ spor vznikají problémy s dokazováním – sv dci zapomínají, listiny se ztrácejí i jsou skartovány, zjišt ní skute nosti a dosažení spravedlivého rozsudku se stává obtížn jším. Proto právní ád zná institut tzv. proml ení. Hlavním d sledkem proml ení je, že proml ený právní nárok ztrácí svou vymahatelnost. To neznamená, že by zanikal; pokud žalovaná strana dobrovoln splní sv j závazek vyplývající z proml eného nároku, nejedná se o bezd vodné obohacení. Pouze to znamená, že nárok uplatn ný žalobou podanou po uplynutí proml ecí lh ty nebude uznán vynutitelným. Proml ecí lh ty stanoví § 100 a následující ob anského zákoníku. Zde je obsažena obecná proml ecí lh ta, která je v ob anskoprávních vztazích t íletá. Následující ustanovení obsahují z tohoto pravidla výjimky. Pro žalobu na náhradu škody na zdraví je podstatné zejména ustanovení § 106. V p ípad škod na zdraví jde o proml ecí dobu tzv. subjektivní, tedy po ítající se od chvíle, kdy poškozený nabude v domí o škod a kdo za ni odpovídá. Tato chvíle se m že, ale nemusí p ekrývat s momentem, kdy ke škod došlo. N kdy je tedy možno úsp šn žalovat i p ípady velmi staré, poda í-li se žalobci proti námitce proml ení vznesené žalovanou stranou úsp šn tvrdit, že by k protiprávnímu jednání došlo již dávno, žalobce se o rozsahu škody a o p ípadném viníkovi dozv d l teprve p ed mén než dv ma lety. V praxi se vyskytl p ípad, kdy byl pacientovi po átkem devadesátých let podán nesprávný lék a došlo k poškození jater. Pacient trp l r znými zdravotními problémy, až v roce 2002 se však dozv d l, že tyto problémy mají sv j p vod práv v tomto dávném poškození léky, za které odpovídá jeho tehdejší ošet ující léka . Pokud pacient prokáže, že se skute n vše dozv d l až v roce 2002, m že ješt v roce 2004 úsp šn podat žalobu. V p ípad žaloby na ochranu osobnosti je otázka proml ení pon kud sporná. Obecn platí, že proml ecí lh ty se na osobnostní práva nevztahují. Ta jsou dle l. 1 Listiny základních práv a svobod nezadatelná, nezcizitelná, neproml itelná a nezrušitelná. Spory mezi soudy vyšších stup se ale vedou o to, zda se tato neproml itelnost vztahuje též na nárok na odškodn ní nemateriální újmy v pen zích podle § 13 ob anského zákoníku, i zda tato pen žní satisfakce za zásah do osobnostních práv má spíše charakter majetkového nároku a proml uje se v obecné t íleté proml ecí lh t . S ohledem na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu R lze konstatovat, že majetková práva z ochrany osobnosti rovn ž podléhají proml ení, uplatní se obecná t íletá proml ecí doba. D kazní b emeno a obsah žaloby
Formální náležitosti ob anskoprávní žaloby jsou upraveny v § 79 zákona . 99/1963 Sb., ob anský soudní ád. Toto ustanovení vymezuje, co musí podání žaloby obsahovat. Z podání musí být z ejmé, kterému soudu je ur eno, kdo je iní, které v ci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Návrh žaloby musí obsahovat jméno, p íjmení a bydlišt ú astník (žalobce i žalovaného), vylí ení rozhodujících skute ností, ozna ení d kaz , jichž se navrhovatel dovolává, a musí z n j být patrno, eho chce žalobce dosáhnout, musí tedy obsahovat žalobní návrh (v právnické mluv se takovému návrhu íká petit). Žalobce by m l vždy k návrhu žaloby p ipojit listinné d kazy, jimiž prokazuje tvrzené skute nosti a na n ž v žalob odkazuje, p ípadn ozna it sv dky, kte í mají být vyslechnuti. Návrh žaloby se podává k soudu v po tu vyhotovení o jedno v tším, než je po et žalovaných. Poté, co je na soud p id lena žaloba k ur itému soudci, pošle soudce žalobu žalovanému k vyjád ení. Dalším krokem je zpravidla na ízení hlavního lí ení. V praxi n kdy uplyne i rok nebo déle mezi podáním žaloby a prvním jednáním p ed soudem. N které soudy jsou p etížené a po adník spor ekajících na vy ešení m že mít i n kolik set položek, což se v délce trvání ízení výrazn odráží. Pokud jde o délku sporu „od žaloby do rozsudku“, vzhledem k obvyklé pot eb znaleckých posudk a výslech etných sv dk je t eba po ítat se dv ma, n kdy i t emi lety.
VI. Jak vysoké jsou náklady ob anskoprávního ízení? Náklady ízení sestávají obecn ze soudních poplatk , odm n právních zástupc obou stran, sv de ného a znale ného. Soudní poplatky jsou upraveny zákonem . 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Výše poplatku je typicky ur ena 4 % z ástky, o níž se vede spor. V ízeních o náhradu škody na zdraví je navrhovatel od této poplatkové povinnosti osvobozen. Naopak v ízení na ochranu osobnosti je navrhovatel povinen zaplatit soudní poplatek k soudu, a to bu hned p i podávání žaloby, nebo na výzvu soudu. Obvykle platí, že ta strana, která byla ve sporu neúsp šná, nese celé náklady ízení, v etn náklad , které vznikly protistran . Tyto náklady mohou zahrnovat nap . odm nu znalci za zpracované znalecké posudky, náhradu sv de ného, soudní poplatek a jiné. Nejtíživ jší položkou náklad ízení je ovšem zpravidla náhrada náklad právního zastoupení advokátem. Tato náhrada náklad se nepo ítá podle toho, kolik advokát úsp šnou stranu stál, jde naopak o paušál ur ený dle vyhlášky . 484/2000 Sb. ástkou, odvozenou v p ípad pen žních nárok od výše žalované ástky. Nemocnice je žalovaná za to, že zp sobila úmrtí pacienta, poz stalí syn a dcera požadují (pro jednoduchost) každý náhradu dle § 444 odst. 3 ve výši 240 000 K , dohromady 480 000 K . Najali si advokáta, který si ú tuje 3000 K /hod. Za právní pomoc v p ípadu, který se táhnul t i roky a prob hlo šest jednání p ed soudem vyú toval advokát celkem za 50 hodin práce, tedy 150 000 K + DPH. Žalobci ve sporu v plném rozsahu usp li. Náhrada náklad právního zastoupení, kterou jim zaplatí nad rámec samotného odškodného nemocnice, však neodpovídá t mto skute ným náklad m (150 000 K ), ale náklad m ur eným paušáln dle vyhlášky, což bude vzhledem k výši žalované ástky 480 000 K pouhých 47 200 K plus tzv. režijní paušál 300 K za každý advokát v úkon (jednání p ed soudem, sepsání
žaloby apod.). Stejnou ástku by museli naopak žalobci zaplatit nemocnici, pokud by byla nemocnice zastoupena advokátem a v p ípadu by zcela usp la. V p ípad n kterých specifických spor se výše náhrady náklad právního zastoupení neur uje z výše žalované ástky, ale jedná se o konstantní ástku. V p ípad žalob na ochranu osobnosti, kde je požadováno krom morálního zadostiu in ní i finan ní pln ní, je tato ástka 25 000 K , u ochran osobnosti bez finan ního pln ní jde o ástku 15 000 K . Existují i advokáti, kte í poskytují služby chudším žalobc m zdarma a jako odm nu si berou pouze paušální ástku, kterou v p ípad úsp chu p izná soud jako náhradu náklad právního zastoupení. Soud však m že ve výjime ných p ípadech náhradu náklad vzniklých úsp šné protistran nep iznat. Ze sociálních d vod soudy n kdy odpouští náhradu náklad ízení pacient m, kte í neúsp šn žalovali nemocnice, zpravidla tehdy, byl-li p i podání žaloby její úsp ch nep edvídatelný, nebo závisel na znaleckém posouzení skute ností, které jsou pro laika nesrozumitelné. Naopak u žalob podaných zjevn šikanózn je šance neúsp šného žalobce na tuto benevolenci zpravidla minimální. Pokud je navrhovatel úsp šný jen z ásti, pak si v tšinou každá strana hradí své náklady sama. Aby byl p ístup k právu zajišt n i nemajetným osobám, umož uje ob anský soudní ád, aby soudce na návrh p iznal ú astníkovi zcela nebo z ásti osvobození od soudních poplatk a v n kterých p ípadech mu ustanovil i právního zástupce, který bude hájit v ízení jeho zájmy. K tomuto postupu soudce p istoupí však pouze v p ípad , od vod ují-li to majetkové pom ry ú astníka a nejde-li o svévolné nebo z ejm bezúsp šné uplat ování práva. Nerozhodne-li soudce jinak, vztahuje se osvobození na celé ízení.
VII. Jak p edejít negativním následk m žalob? Vhodným prost edkem ochrany žalované strany, kterou je v p ípad medicínských spor obvykle zdravotnické za ízení, m že být pojišt ní profesní odpov dnosti, kterým se zdravotnické za ízení preventivn brání p ípadnému finan nímu dopadu podané žaloby. Pojišt ní profesní odpov dnosti je v našem stát povinné ze zákona, konkrétn tato povinnost vyplývá ze zákona . 160/1992 Sb., o zdravotní pé i v nestátních zdravotnických za ízeních, a dále ze zákona . 20/1966 Sb., o pé i o zdraví lidu. Zákon však v sou asnosti neupravuje, do jaké výše se má zdravotnické za ízení pojistit. Je t eba si uv domit, že ástka, na kterou se zdravotnické za ízení pojistilo, musí pokrýt všechny náklady plynoucí ze soudních spor týkajících se skute ností, které byly v daném roce zp sobeny. Je-li v roce 2008 úsp šn žalováno zdravotnické za ízení za škodu, zp sobenou v roce 2006, rozhodná je výše pojistného krytí sjednaného pro rok 2006. Pod vlivem výrazného navýšení ástek, p iznávaných soudy v oblasti pacientských spor v posledních n kolika letech, se mnohá zdravotnická za ízení již pojistila na ástky p esahující 15 mil. K . Pokud se však eší pochybení nap íklad ješt z konce devadesátých let, které teprve dnes vyšlo najevo, m že to být pro zdravotnická za ízení problém.
V dob , kdy byly mediální senzací kauzy typu zam n né ledviny za necelý p lmilion, se nezdálo být pot ebné plýtvat pen zi na vysoké pojistné krytí, v té dob byla proto mnohá zdravotnická za ízení pojišt na t eba pouze na milion. Je-li z takové „staré“ kauzy p iznáno odškodné ve výši deseti milion , m že to zdravotnické za ízení p ivést do vážných ekonomických problém . Z hlediska právní jistoty je proto t eba hodnotit negativn výrazné navyšování náhrad nikoliv zm nou zákona, ale volnou úvahou soudc , která se uplatní i na p ípady z pom rn dávné minulosti; zdravotnické za ízení tehdy nem lo možnost takovou výši odškodných p edvídat a náležit se pojistit, a nyní je už pozd . Pro budoucnost lze doporu it, aby zdravotnická za ízení sjednávala alespo takovou výši pojistného krytí, která je minimem p i povinném pojišt ní škody zp sobené provozem motorových vozidel („povinné ru ení“); dle sou asných p edpis se jedná o ástku 35 milion korun. Chrání právo pouze pacienty? Nikoliv, i zdravotnické za ízení, léka i sestra m že využít n kterou z výše uvedených žalob k ochran svých vlastních práv, setká-li se s protiprávním jednáním pacienta, len jeho rodiny, p ípadn dalších osob. Využití žalob na ochranu osobnosti má nepochybn své místo v p ípadech úporných st žovatel , kte í svými projevy ve svém okolí i v médiích poškozují profesní est zdravotníka i dobré jméno zdravotnického za ízení, aniž by k tomu m li sebemenší d vod. Žalobu na náhradu škody je možno využít nap íklad v p ípad , kdy dojde k poškození vybavení zdravotnického za ízení nebo t eba sanitního vozu. Zdravotníci by se nem li zdráhat tyto právní možnosti využívat, zejména jde-li z hlediska pacient i jiných osob o jednání výrazn narušující pravidla ob anského soužití.
Kontrolní otázky a cvi ení k 7. lekci Vaším úkolem je odpov d t na následující otázky: Piktogram otázky 1. Pacient A. B. byl operován pro relativn banální onemocn ní. P esto v d sledku pochybení p i operaci došlo k vážnému poškození jeho zdraví se smrtelným následkem. Jeho matka, paní M. B., ztrátu jediného syna nesla velmi t žce, psychicky se zhroutila. Když se dala trochu do po ádku, rozhodla se podat na nemocnici žalobu. Vyhledala za ínajícího advokáta Mgr. Z. Z. (neplátce DPH), který jí poradil, aby žalovala na ochranu osobnosti, nebo úmrtím syna utrp la závažnou újmu na právu na rodinný život, a aby cht la alespo 1 000.000,- K . Paní M. B. se obávala, že právníkovi jen zaplatí spoustu pen z a nic nevyhraje. Aby ji advokát p esv d il, ujistil ji, že když prohrají, nebude ú tovat nic, zato když vyhrají, bude požadovat 30 % z vysouzené ástky. S tím paní M. B. souhlasila, advokát v c p evzal, sepsal žalobu a zú astnil se jednání p ed soudem. Jak vysoké budou náklady ízení a kdo je ponese v p ípad , že žalobci budou v ízení úsp šní? a) Náklady ízení spo ívají pouze v soudním poplatku ve výši 4 %, který p jde k tíži žalobkyn . b) K tíži žalované nemocnice p jde soudní poplatek a ástka 300 000 K (30 % z výhry), kterou musela podle smlouvy zaplatit žalobkyn svému advokátovi. c) K tíži žalované nemocnice p jdou veškeré náklady ízení (soudní poplatek, sv de né, znale né atd.), náklady právního zastoupení ízení však jen do výše paušálu stanoveného vyhláškou . 484/2000 Sb.
