Legislativní návrhy. a jejich propojení se spoluprací obcí na platformě místních akčních skupin

Legislativní návrhy a jejich propojení se spoluprací obcí na platformě místních akčních skupin

„Zpracování odborných výstupů projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů“ (pracovní zkratka SMS-EChÚ)

© Zpracovatel Středomoravská agentura rozvoje venkova, o.p.s. a odborní konzultanti pro metodu LEADER (Tima Liberec, Observatoř venkova) a pracovníci vysokých škol (Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola báňská Ostrava, Západočeská univerzita v Plzni)

Obsah Předkládací zpráva ............................................................................................................. 3 1) Změna zákona o veřejných zakázkách ....................................................................... 6 2) Změna zákona o obcích ............................................................................................ 20 3) Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje ...................................................... 31 4) Změna zákona o odpadech ...................................................................................... 43 5) Návrh na doplnění věcného návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti. ......... 55 Interní návrh postupu: ..................................................................................................... 66

Předkládací zpráva Legislativní návrhy a jejich propojení se spoluprací obcí na platformě místních akčních skupin

V roce 2015 se realizuje projekt nesoucí název „MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů“. V rámci tohoto projektu došlo na jaře roku 2015 k rozsáhlému dotazníkovému šetření, ze kterého vyplynuly potřeby místní samosprávy ve vztahu k místním akčním skupinám (dále jen jako „MAS”). Otázky byly formulovány obecně tak, aby bylo možné najít průsečík odpovědí, kde respondenti vidí činnost MAS jako nejvíce přínosnou. Z tohoto dotazníkového šetření a rovněž i ze zkušeností nasbíraných za mnohaletou praxi v utvářejícím se oboru místních akčních skupin jako nástroje Komunitně vedeného místního rozvoje (KVMR, nebo také z angl. CLLD - dříve LEADER) vyplynula řada podnětů. Některé tyto návrhy či ideje byly převzaty a zpracovány jako legislativní návrhy, jejichž cílem je přispět k rozvoji Komunitně vedeného místního rozvoje tím, že obce budou moci spolupracovat na platformě MAS a tato možnost bude upravena nejen na úrovni evropského práva, ale rovněž i na národní úrovni. Legislativních návrhů bylo vytvořeno pět a níže přinášíme jejich přehled i se stručným zdůvodněním jejich propojení s místními akčními skupinami. Bližší odůvodnění a rozvedení je podrobněji rozepsáno v jednotlivých návrzích. Vzhledem k stupni projednávání těchto konkrétních legislativních návrhů není z technických důvodů možné do jejich znění uvést konkrétní datum nabytí jejich účinnosti. Proto zpracovatel navrhuje doplnění termínu a způsobu nabytí účinnosti až v souvislosti se stanovením přesného legislativního procesu. 1) Změna zákona o veřejných zakázkách Umožnit obcím účinněji realizovat malé projekty Komunitně vedeného místního rozvoje, které jsou realizovány za účasti Místních akčních skupin.

Obce by mohly zadávat určité veřejné zakázky mimo režim zákona o veřejných zakázkách a tím by mohly upřednostnit místní subjekty, čímž by mimo jiné došlo k podpoře zaměstnanosti v daném regionu. 2) Změna zákona o obcích Obce by uvítaly legislativní zakotvení MAS na úrovní českých právních předpisů. Místní akční skupiny mohou napomoci řešit problémy společnými silami a zejména sdružovat dostatek ke spolupráci ochotných lidí. Jedná se o legální zakotvení sdružování obcí v MAS a to v zákoně, který zástupci samosprávy pokládají za jeden z klíčových, tedy v zákoně o obcích. Současná situace možnosti spolupráce obcí v MAS upravená pouze evropským nařízením se jeví jako nedostatečná a od každodenní praxe příliš vzdálená. 3) Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje Jestliže předchozí návrh změny zákona se týká zakotvení spolupráce obcí v MAS, tato navrhovaná změna upravuje sjednocení podmínek realizace Komunitně vedeného místního rozvoje (dále jen jako „KVMR“) a činnosti Místních akčních skupin i pro účely přesahující cíle ESIF, tak aby nejen spolupráce obcí mohla probíhat efektivněji a přehledněji. Realizace a činnost je zatím upravena pouze metodickými pokyny schvalovanými jednotlivými Řídícími orgány OP, tedy ústředními orgány státní správy (např. Standardy MAS). Dochází tak k různým výkladům a následně i k zvýšené administrativní náročnosti KVMR. 4) Změna zákona o odpadech V rámci zefektivňování chodu místních samospráv je navržena změna zákona o odpadech, která si klade za cíl zakotvit možnost spolupráce obcí například jako svazku obcí nebo na platformě Místních akčních skupin a to tak, že obce společně budou moci vytvářet právnické osoby, na které by tak přenesly své povinnosti i práva dle zákona o odpadech v rozsahu, jež bude odsouhlasen zastupitelstvy jednotlivých zúčastněných obcí. Je zde upraven postup “zdola” a vytvoření takové právnické osoby, která bude zastupovat co nejvíce venkovských obcí, kde MAS by fungovala jako zastřešující prvek a

dala by členským nebo partnerským obcím možnost a podporu, jak spolupracovat v rámci vytvoření efektivního odpadového hospodářství. 5) Návrh na doplnění věcného návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti Poslední návrh není doplněním nebo změnou již existujícího zákona, jelikož zákon o statusu veřejné prospěšnosti nebyl ještě v legislativním procesu schválen a řádně vyhlášen. Z důvodu důležitosti tématu veřejné prospěšnosti pro MAS bylo navrženo doplnění existujícího věcného záměru návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti ve vztahu k nástroji Komunitně vedeného místního rozvoje realizovaného Místními akčními skupinami. Pro sjednocení přístupu veřejné správy k MAS je navrženo zavedení povinnosti statutu veřejné prospěšnosti do standardu MAS jako nástroje KVMR na národní úrovni.

1) Změna zákona o veřejných zakázkách

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2015

___________________________________________________________

Poslanecký návrh

na vydání

zákona kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Poslanecký návrh ZÁKON ze dne …………. 2015, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, se mění takto: V § 18 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní „jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací do limitu nadlimitní veřejné zakázky obci osobou s provozovnou s místem výkonu práce na území obce a jejíž zaměstnanci v dané provozovně jsou nejméně z 50% tvořeni obyvateli území obce. Rozhodnutí obce musí být schváleno zastupitelstvem obce“. Čl. II ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem DOPLNIT.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA A. OBECNÁ ČÁST

a) Zhodnocení platného právního stavu V roce 2006 byl v legislativním procesu schválen zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který byl naposledy změněn zákonem č. 40/2015 Sb., s účinností od 6.3.2015. b) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy Cílem novely zákona o veřejných zakázkách (dále jen jako „ZVZ“) je umožnit obcím zadat veřejnou zakázku mimo režim ZVZ, jestliže bude zakázka zadána osobě, jejíž provozna má místo výkonu práce na území obce a zaměstanci v dané provozovně jsou nejméně z 50% tvořeni obyvateli území obce a jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu nebo o podlimitní veřejnou zakázku. V roce 2015 bylo provedeno dotazníkové šetření v rámci projektu „Zpracování odborných výstupů MAS, jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů“, prostřednictvím kterého byli osloveni představitelé obce (starosta, tajemník, vedoucí příslušného odboru,...) a respondenti byli rozděleni do tří skupin podle počtu obyvatel obce, za kterou odpovídají a to do kategorií obec do 500 obyvatel, obec do 5000 obyvatel a obec do 25000 obyvatel. Z výsledků dotazníkového šetření je více než zřejmé, jakým směrem by obce rády směřovaly své veřejné zakázky.

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že přes 90% obcí zúčastněných na dotazníkovém šetření již přemýšlelo o možnosti, zadat zakázku místní firmě a kde tomu tak nebylo, bylo uvedeno, že by tuto možnost velmi uvítali, ale z obav před případnými problémy se touto možností dále nezabývali.

Lze říci, že nejméně 93% obcí, jež se zúčastnily dotazníkového šetření by jednoznačně uvítalo legální možnost upřednostnit místní firmu při zadání veřejné zakázky. Novela se tak chce omezit pouze na dodání jedné výjimky z působnosti zákona, po které evidentně a nesporně obce volají. Tomu odpovídá i její rozsah. Dalším důvodem předkládaného návrhu je umožnit obcím účinněji realizovat malé projekty Komunitně vedeného místního rozvoje, které jsou realizovány za účasti Místních akčních skupin. c) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Z počátečního právního rozboru a dále z výsledků dotazníkového šetření je vidět, jak se vzdálila legislativní praxe a znění zákonů od reality. V praxi tak často dochází k obcházení ZVZ nebo dokonce i k jeho přímému porušování (většinově z neznalosti zadavatelů). Zadavatelé pouze chtějí podpořit zaměstnanost ve svém regionu a co je víc logické, než zadat práci v podobě veřejné zakázky místním subjektům, čímž dojde k zaměstnání místních a tím dosažení cíle zákona č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti, tedy dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti a rovněž tak k vylepšení daňového postavení obce.

Umožněním zadání veřejné zakázky místnímu subjektu rovněž přispějeme k tvorbě

zodpovědné

společnosti

a k omezení

plýtvání

veřejnými

prostředky. Je třeba upozornit na teorii, že navrhovaná změna právní úpravy by nemusela být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti je ale třeba konstatovat, že tato směrnice se primárně vztahuje na nadlimitní veřejné zakázky. Přestože z čl. 1 a tedy z preambule směrnice vyplývá nutnost dodržování primárního práva na volný pohyb zboží, služeb a svobodu usazování, předkladatel je přesvědčen, že návrh vychází právě z těchto principů, neboť primárně zajišťuje podporu lokálních mikroregionálních ekonomik, které přispívají v konečném důsledku k širšímu uplatnění trhu a tedy i pohybu osob ve venkovském prostoru. Současná situace a dlouhodobé statistické průzkumy a jejich výsledky ukazují koncentrování ekonomiky do větších center a vylidňování prostoru venkova a vedou tedy v konečném důsledku k diskriminaci venkovského prostoru i ve smyslu uvedeného primárního práva na volný pohyb zboží, služeb a svobodu usazování právě ve venkovském prostoru. d) Dopad navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen Záměrem navrhované úpravy není upravit odlišně oblast vztahů pro muže a ženy. e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná úprava je zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s právními akty Evropské unie Navrhovaná

právní

úprava

respektuje

požadavky

vyhlášených

mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána ve smyslu čl. 10 Ústavy České republiky. Tento návrh neprovádí předpis práva EU a není v rozporu s primárním právem EU, protože se nejedná o transpoziční normu. g) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na veřejné rozpočty, hospodářské subjekty a podnikatele, sociální dopady a dopady na životní prostředí Dopady těchto změn na veřejné rozpočty jsou pozitivní, resp. by měly zabránit eventuálním nepříznivým dopadům původního textu na veřejné rozpočty. Negativní dopad na podnikatelské prostředí se nepředpokládá. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí. Rovněž nebude mít negativní sociální dopady, ani dopady na životní prostředí. h) Zhodnocení korupčního rizika, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů a ve vztahu k zákazu diskriminace Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad z hlediska korupčních rizik, je v souladu s požadavky ochrany soukromí a osobních údajů a rovněž neporušuje zákaz diskriminace.

B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST:

K bodu 1 (§ 18 odst. 1 písm. i) Navrhuje se doplnění výjimky z působnosti zákona o veřejných zakázkách, jejímž cílem je umožnit obcím zadat veřejnou zakázku malého rozsahu a podlimitní veřejnou zakázku mimo režim zákona o veřejných zakázkách za předpokladu, že tato veřejná zakázka bude zadána subjektu s provozovnou s výkonem činnosti na území obce a jejíž zaměstnanci v dané provozovně jsou nejméně z 50% tvořeni obyvateli území obce ovšem s tím, že rozhodnutí obce o takové veřejné zakázce musí být schváleno zastupitelstvem obce. Tímto dojde k podpoře regionální zaměstnanosti a rovněž i k vylepšení daňového postavení obce.

ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem DOPLNIT.

V Praze dne DOPLNIT

Navrhovatelé DOPLNIT

Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů § 18 Obecné výjimky z působnosti zákona (1) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže by uveřejněním podle § 146 nebo uveřejněním písemné výzvy k podání a)

nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení došlo k vyzrazení utajované informace, jde o veřejné zakázky, jejichž předmětem je výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním, a tento postup je nezbytný k ochraně podstatných

b)

bezpečnostních zájmů České republiky; tento postup přitom nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům, jejich předmětem jsou služby ve výzkumu a vývoji, s výjimkou případů,

c)

kdy cena za provedení výzkumu a vývoje je hrazena výlučně zadavatelem a zadavatel je jediným uživatelem výsledků výzkumu a vývoje, jejich předmětem je nabytí, nájem nebo pacht existujících nemovitých

d)

věcí nebo s nimi souvisejících práv, vyjma veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou finanční služby související s takovým nabytím, nájmem nebo pachtem, bez ohledu na to, zda tyto finanční služby mají být

poskytnuty před či po uzavření smlouvy na nabytí, nájem nebo pacht existujících nemovitých věcí nebo s nimi souvisejících práv, jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná e)

majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby,

f)

jde o poskytování rozhodčích a smírčích služeb,

g)

jejich předmětem je nabytí, nájem nebo pacht závodu, nebo se jejich zadávání řídí zvláštními procesními pravidly a jsou zadávány určitému dodavateli či dodavatelům v návaznosti na mezinárodní

h)

smlouvu týkající se pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky nebo vyslání ozbrojených sil České republiky na území jiných států, jíž je Česká republika vázána, jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací

i)

do

limitu

nadlimitní

veřejné

zakázky

obci

osobou

s provozovnou s místem výkonu práce na území obce a jejíž zaměstnanci v dané provozovně jsou nejméně z 50% tvořeni obyvateli území obce. Rozhodnutí obce musí být schváleno zastupitelstvem obce.

(2) S výjimkou veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky podle tohoto zákona rovněž tehdy, jestliže a)

jde o veřejné zakázky, které jsou zadávány v rámci zvláštních bezpečnostních opatření, jejich předmětem je vydání nebo převod cenných papírů či jiných

b)

finančních nástrojů nebo jiné operace prováděné zadavatelem za účelem získání peněžních prostředků či kapitálu, popřípadě finanční služby související s takovými operacemi,

c)

jejich předmětem jsou služby poskytované Českou národní bankou při výkonu její působnosti podle zvláštních právních předpisů, jde o veřejné zakázky zadávané veřejným zadavatelem, spočívající

d)

v nabývání, přípravě, výrobě nebo společné výrobě programového obsahu určeného pro vysílání nebo distribuci, a o veřejné zakázky týkající se vysílacího času, jejich hlavním účelem je umožnit veřejnému zadavateli poskytování nebo

e) provozování veřejné telekomunikační sítě nebo poskytování veřejných telekomunikačních služeb podle zvláštního právního předpisu, jde o veřejné zakázky na služby zadávané veřejným zadavatelem jinému f)

veřejnému zadavateli nebo několika zadavatelům na základě výhradního práva přiznaného zvláštním právním předpisem nebo uděleného na základě zvláštního právního předpisu, jejich předmětem jsou služby znalce nebo tlumočníka ustanoveného

g) příslušným orgánem pro účely soudního, správního, rozhodčího nebo jiného obdobného řízení včetně přípravného řízení trestního,

h)

jsou zadávány podle zvláštních postupů či pravidel mezinárodní organizace, nebo jsou zadávány podle zvláštních postupů stanovených mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a jiným než členským

i)

státem Evropské unie a zahrnují dodávky, služby nebo stavební práce určené pro společnou realizaci nebo využití projektu smluvními stranami; uzavření takové smlouvy sdělí Česká republika Evropské komisi.

(3) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti rovněž tehdy, jestliže jsou zadávány v rámci programů spolupráce ve výzkumu a vývoji, jež společně provádějí Česká republika a alespoň další členský stát Evropské unie při vývoji nového výrobku, a případně i v pozdějších fázích celého či části životního cyklu tohoto výrobku; při uzavírání a)

smluv o těchto programech spolupráce pouze mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie sdělí Česká republika Evropské komisi podíl nákladů na výzkum a vývoj na celkových nákladech daného programu, sdílení nákladů a rovněž zamýšlený případný podíl na nákupech jednotlivých členských států Evropské unie, v době nasazení ozbrojených sil České republiky nebo ozbrojených bezpečnostních sborů České republiky (dále jen „ozbrojené složky

b) České republiky“) mimo území Evropské unie operační potřeby vyžadují, aby byly zadány dodavatelům umístěným v oblasti těchto operací,

jsou zadávány veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. a) vládě nebo místní správě jiného státu a jejich předmětem jsou 1.dodávky vojenského či citlivého materiálu, c)

2.stavební práce či služby přímo související s dodá kami podle bodu 1, 3.stavební práce či služby pro výhradně vojenské účely, nebo 4.citlivé stavební práce či citlivé služby,

d)

jejich předmětem jsou finanční služby s výjimkou pojišťovacích služeb,

e)

jsou zadávány pro účely zpravodajských činností zpravodajských služeb, jsou zadávány podle zvláštních postupů stanovených mezinárodní

f) smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a jiným než členským státem Evropské unie, nebo se g)

jejich

zadávání

řídí

zvláštními

procedurálními

pravidly

mezinárodní organizace, která provádí nákupy pro své vlastní účely, a nebo které musí být zadávány členskými státy v souladu s uvedenými pravidly.

(4) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona podlimitní veřejné zakázky a)

na dodávky nebo na služby přímo související s návštěvami ústavních činitelů jiných států a jimi zmocněných zástupců v České republice,

b)

na stavební práce,dodávky či služby poskytované Vězeňskou službou

České republiky České republice, c) na dodávky či služby související s poskytováním humanitární pomoci, d)je-li zpravodajskou službou podle zvláštních právních předpisů, e) je-li zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí, f)

je-li jejich předmětem pořízení, údržba nebo obnova majetku České republiky v zahraničí,

g)

je-li jejich předmětem nabytí věci nebo souboru věcí do sbírky muzejní povahy, je-li jejich předmětem výroba, koupě nebo oprava zbraní, zbraňových

h)

systémů, střeliva nebo zabezpečení dalšího vojenského materiálu pro ozbrojené složky České republiky; seznam vojenského materiálu stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6.

2) Změna zákona o obcích


___________________________________________________________

Poslanecký návrh

na vydání

zákona kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů

Poslanecký návrh ZÁKON ze dne …………. 2015, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, se mění takto: Nadpis § 54 zní: „Spolupráce v Místních akčních skupinách a spolupráce s právnickými a fyzickými osobami“. V § 54 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „Obce mohou být členy nebo partnery Místních akčních skupin za účelem naplňování Komunitně vedeného místního rozvoje.“.

„Dosavadní text se označuje jako odstavec 2“

čl. II ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem DOPLNIT.


a) Zhodnocení platného právního stavu Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, nabyl účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000, s výjimkou ustanovení § 147 odst. 4, které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2001. Zákon o obcích byl naposledy novelizován zákonem č. 24/2015 Sb., s účinností od 20. 2. 2015. b) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy Novela zákona o obcích si klade za cíl včlenit do zákona možnost, která je dána obcím v celé České republice a to sdružovat se v Místních akčních skupinách. Právní základy vzniku, fungování a činnosti Místních akčních skupin jako nástroje Komunitně vedeného místního rozvoje – KVMR (dříve LEADER), původně více či méně formální způsob (nástroj) regionálního rozvoje určený specificky pro venkovský prostor se od 90. let, kdy byl v Evropském společenství použit jako pilotní projekt, stal po zakotvení nejdříve ve Společné zemědělské politice ES (zde pak tzv. II. pilíř, „Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova“ - nařízení 1698/05 EK – osa IV. Leader) nástrojem pro realizaci nejen části Společné zemědělské politiky ES, ale byl následně rozšířen k použití i pro další politiky koheze EK a konstituován v tzv. „obecném nařízení k ESIF 2014 - 2020“ tedy v nařízení č. 1303/2013 EK ze dne 17. prosince 2013 „o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova

a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu“. Toto nařízení je přímo aplikovatelné v podmínkách České republiky a některé obce již využily možnosti spolupráce na platformě Místních akčních skupin (dále jen jako „MAS“), avšak jak vyplývá z šetření, které proběhlo v první polovině tohoto roku a rovněž i z každodenní zkušenosti nabyté při naší činnosti, jeví se jako nutné, zakotvit možnost spolupráce obcí na platformě MAS i do zákona, který představitelé obce vnímají jako jeden z určujících předpisů pro jejich činnost. V roce 2015 bylo provedeno dotazníkové šetření v rámci projektu „Zpracování odborných výstupů MAS, jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů“, prostřednictvím kterého byli osloveni představitelé obce (starosta, tajemník, vedoucí příslušného odboru,...) a respondenti byli rozděleni do tří skupin podle počtu obyvatel obce, za kterou odpovídají a to do kategorií obec do 500 obyvatel, obec do 5000 obyvatel a obec do 25000 obyvatel. Jak vyplynulo z dotazníkového, roli MAS respondenti vnímají zejména ve zvyšování zapojení občanů do života v obcích na daném území. Souhlas jsme zaznamenali i v názorech na otázku, zda by měly MAS koordinovat, monitorovat a následně obce zastupovat v jednáních s kraji. Přibližně polovina respondentů totéž od MAS očekává v případě jednání s ministerstvy. Řešení byrokracie a nadměrné administrativy by se dle respondentů mělo řešit zejména změnou legislativy, respondenti se pak kloní k posílení spolupráce obcí.

Respondenti by například uvítali společného administrativního pracovníka, a to zejména společného projektové a dotačního pracovníka. Výraznější požadavek vznášejí na společného koordinátora zaměstnanosti na daném území MAS (65% podpora). Nejvíce (75 % dotázaných) si přejí, aby MAS zajišťovaly vzdělávání starostů v oblasti veřejné správy. Necelých 60 % respondentů by uvítalo zajištění právních služeb v rámci MAS a vytvoření tzv. odpadového svazku podporuje 60 % respondentů. Přibližně 61 % respondentů by uvítalo službu, která by se týkala zajištění společné dopravy pro žáky a seniory. To je jen několik vybraných příkladů, které reprezentují potřeby a snahy zástupců obcí posílit občanskou společnost a využít možností nabízených platformou Místních akčních skupin v České republice. Novela se tak prakticky omezuje pouze na zakotvení požadavku zástupců obcí na legislativně upravenou možnost spolupráce obcí v Místních akčních skupinách. Tomu odpovídá i její rozsah. c)

Odůvodnění

hlavních

principů

navrhované

právní

úpravy

Jak vyplynulo z počátečního právního rozboru a dále z výsledků šetření, obce by uvítaly legislativní zakotvení na úrovní českých právních předpisů, možnost spolupracovat v rámci členství nebo partnerství v Místních akčních skupinách, kdy zástupci obcí se shodují v tom, že Místní akční skupiny mohou napomoci řešit problémy společnými silami a zejména sdružovat dostatek ke spolupráci ochotných lidí.

Dalším důvodem předkládaného návrhu je umožnit obcím účinněji realizovat malé projekty Komunitně vedeného místního rozvoje, které jsou realizovány za účasti Místních akčních skupin. Legislativním zakotvením spolupráce obcí v Místních akčních skupinách v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, dojde k otevření možností spolupráce všem obcím v České republice. Tímto dojde k posílení spolupráce mezi obcemi a dalšími účastníky venkovského života, tak jak je cílem nejen Komunitně vedeného místního rozvoje ale rovněž i jednotlivých právních předpisů na úrovni České republiky, jako je např. zákon č. 435/2004, ve znění pozdějších předpisů, o zaměstnanosti, nebo např. zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o odpadech a o změně některých dalších zákonů. d) Dopad navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen Záměrem navrhované úpravy není upravit odlišně oblast vztahů pro muže a ženy. e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná úprava je zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky. f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s právními akty Evropské unie Navrhovaná

právní

úprava

respektuje

požadavky

vyhlášených

mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána ve smyslu čl. 10 Ústavy České republik. Tento návrh neprovádí předpis práva EU a není

v rozporu s primárním právem EU, protože se nejedná o transpoziční normu. g) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na veřejné rozpočty, hospodářské subjekty a podnikatele, sociální dopady a dopady na životní prostředí Dopady těchto změn na veřejné rozpočty jsou pozitivní, resp. by měly zabránit eventuálním nepříznivým dopadům původního textu na veřejné rozpočty. Negativní dopad na podnikatelské prostředí se nepředpokládá. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí. Rovněž nebude mít negativní sociální dopady, ani dopady na životní prostředí. h) Zhodnocení korupčního rizika, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve ztahu k ochraně soukromí a osobních údajů a ve vztahu k zákazu diskriminace Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad z hlediska korupčních rizik, je v souladu s požadavky ochrany soukromí a osobních údajů a rovněž neporušuje zákaz diskriminace.

B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST: K bodu 1 (§ 54 nadpis) Mění se nadpis § 54 zákona o obcích tak, aby lépe vyhovoval navrhovanému obsahu zmíněného paragrafu a to tak, že se doplňuje spolupráce obcí v Místních akčních skupinách a dále je pokračováno v původním nadpisu. K bodu 2 (§ 54 odst. 1) Navrhuje se změna § 54 zákona o obcích tak, že z jednovětného § se doplněním vytvoří dva odstavce, jež nově budou tvořit § 54 zákona o obcích. Odstavec jedna obsahuje možnost obcí stát se členem či partnerem Místních akčních skupin za účelem naplňování Komunitně vedeného místního rozvoje. Jedná se o zakotvení jednoho ze smyslů příslušného nařízení a tato úprava má vést k podpoře spolupráce obcí jakož i dalších subjektů venkova za účelem regionálního rozvoje. (§ 54 odst. 2) Změnou § 54 zákona o obcích dochází k rozdělení § 54 na dva odstavce, přičemž druhý odstavec zachovává dosavadní právní úpravu obsaženou v § 54 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.


V Praze dne DOPLNIT Navrhovatelé DOPLNIT

Platné znění částí zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

zákon č. 128/2000 Sb., o obcích § 54 Spolupráce v Místních akčních skupinách a spolupráce s právnickými a fyzickými osobami

(1) Obce mohou být členy nebo partnery Místních akčních skupin za účelem naplňování komunitně vedeného místního rozvoje. (2) Na spolupráci mezi obcemi a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku a o smlouvě o společnosti.

3) Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje


___________________________________________________________

Poslanecký návrh

na vydání

zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů

Poslanecký návrh ZÁKON ze dne …………. 2015, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů se mění takto: V § 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní „Komunitně vedený místní rozvoj je realizován na území obcí do 25 tisíc obyvatel Místními akčními skupinami.“ Za část pátou se vkládá část šestá, která včetně nadpisu zní:

KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ § 19 a) Na území obcí do 25 tis obyvatel se může realizovat Komunitně vedený místní rozvoj. b) Místní akční skupiny, které realizují Komunitně vedený místní rozvoj, musí být právnické osoby se statutem veřejné prospěšnosti dle občanského zákoníku. Evidenci Místních akčních skupin, které splňují standardy legislativy ES a realizují Komunitně vedený místní rozvoj, vede ministerstvo.

„Dosavadní část šestá se označuje jako část sedmá. Dosavadní §§ 19 a 20 se označují jako §§ 20 a 21.“ Čl. II ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem DOPLNIT.


a) Zhodnocení platného právního stavu V roce 2000 byl přijat zákon č. 248 o podpoře regionálního rozvoje. V roce 2015 je v legislativním procesu návrh změny tohoto zákona – sněmovní tisk č. 309. Tato změna ale neřeší specifický nástroj rozvoje venkova – Komunitně vedený místní rozvoj (KVMR) realizovaný na základě implementace Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). KVMR je umožněn a regulován legislativou ES a to především nařízením evropské rady a parlamentu (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. V tomto nařízení je KVMR upraven články č. 32 až č. 35. KVMR je možným nástrojem regionálního rozvoje. V současné době není upraven právním řádem České republiky a je tedy nutné jej zavést do právního řádu jako základní pojem. b) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy V České republice se realizuje Komunitně vedený místní rozvoj (dříve LEADER) pilotně od roku 2003. Od období ESIF 2007 – 13 se stal nástrojem Programu rozvoje venkova 2007 – 13 jako IV. osa LEADER. Na základě

realizace tohoto programu vzniklo v České republice 112 Místních akčních skupin (MAS), které z tohoto programu byly podpořeny cca 5,5 mld. Kč. Pro období ESIF 2014 – 2020 se realizuje pokrytí celého území venkova České republiky, definované všemi obcemi do 25 tis. obyvatel, Místními akčními skupinami podpořenými z ESIF. Vzniká přibližně 180 Místních akčních skupin, které na svém území realizují Komunitně vedený místní rozvoj. Pro období ESIF 2014 – 2020 je v současných schválených Operačních programech alokováno na realizaci pomocí KVMR cca 17,5 mld Kč. Důvodem navrhované právní úpravy je sjednocení podmínek realizace KVMR a činnosti Místních akčních skupin i pro účely přesahující cíle ESIF. Realizace a činnost je zatím upravena pouze metodickými pokyny schvalovanými jednotlivými Řídícími orgány OP, tedy ústředními orgány státní správy (např. Standardy MAS). Dochází tak k různým výkladům a následně i k zvýšené administrativní náročnosti KVMR. Dalším důvodem předkládaného návrhu je umožnit veřejným zadavatelům účinněji realizovat malé projekty KVMR, které jsou realizovány za účasti Místních akčních skupin. c) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Hlavním důvodem navrhované právní úpravy je zakotvení zatím českým právem přímo neupravené skutečnosti realizace KVMR prostřednictvím MAS. Principem metody regionálního rozvoje KVMR je spojení veřejného a soukromého sektoru na bázi PPP, tedy MAS jako instituce. Proto je potřebné stanovit takový právní rámec, který by předešel konfliktům i při zachování dalšího základního principu KVMR a to je „bottom up“ principu

(tedy principu zespoda) a předešel tak možná rizika převážení sektoru buď veřejného, nebo soukromého v MAS či při realizaci KVMR jako celku. Pro zajištění této skutečnosti je zvoleno zavedení povinnosti statutu veřejné prospěšnosti dle § 146 a následujících zákona č. 89/2012Sb., občanský zákoník, do MAS jako nástroje KVMR. d) Dopad navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen Záměrem navrhované úpravy není upravit odlišně oblast vztahů pro muže a ženy. e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná úprava je zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky. f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s právními akty Evropské unie Navrhovaná

právní

úprava

respektuje

požadavky

vyhlášených

mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána ve smyslu čl. 10 Ústavy České republiky. Tento návrh neprovádí předpis práva EU a není v rozporu s primárním právem EU, protože se nejedná o transpoziční normu. Navazuje na celoevropskou legislativu a řeší i budoucí synergie regionálního rozvoje České republiky novými nástroji. g) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na veřejné rozpočty, hospodářské subjekty a podnikatele, sociální dopady a dopady na životní prostředí

Dopady těchto změn na veřejné rozpočty jsou pozitivní, resp. by měly zabránit eventuálním nepříznivým dopadům na veřejné rozpočty bez potřebné úpravy. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí. Rovněž nebude mít negativní sociální dopady, ani dopady na životní prostředí. h) Zhodnocení korupčního rizika, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů a ve vztahu k zákazu diskriminace Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad z hlediska korupčních rizik, je v souladu s požadavky ochrany soukromí a osobních údajů a rovněž neporušuje zákaz diskriminace.


K bodu 1 (§ 2 Základní pojmy) se doplňuje o písmeno e) které definuje základní pojmy Komunitně vedeného místního rozvoje, místních akčních skupin a území, kde je Komunitně vedený místní rozvoj možné realizovat. Původní všeobecně známý název z minulého období ESIF a všeobecně používaný termín je LEADER.

K bodu 2 (§ 19) se vkládá nový § 19 s nadpisem „Komunitně vedený místní rozvoj“, který ve svém písmenu Definuje území realizace Komunitně vedeného místního rozvoje podle stávajících pravidel realizace na území obcí do 25 tisíc obyvatel, Určuje, že Komunitně vedený místní rozvoj realizují v daném území Místní akční skupiny. Zároveň pro místní akční skupiny určuje povinnost mít statut veřejné prospěšnosti dle občanského zákoníku, Ukládá Ministerstvu pro místní rozvoj vést evidenci Místních akčních skupin, které splňují standardy dané legislativou ES. Protože došlo nově k vložení § 19 a nové části šesté, přejmenovává se následující část na „část sedmou“ a následující §§ po novém § 19 se přečíslují na § 20 a §21.


V Praze dne DOPLNIT

Navrhovatelé DOPLNIT

Platné znění částí zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění §2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) regionem územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona, b) strategií regionálního rozvoje střednědobý dokument, na období 3 – 7 let, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje, c) státním programem regionálního rozvoje střednědobý dokument, který stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více podporovaných regionů, d) hospodářskou a sociální soudržností opatření k vyrovnávání rozdílů mezi regiony v rámci Evropských společenství. e) Komunitně vedený místní rozvoj je realizován na území obcí do 25 tisíc obyvatel Místními akčními skupinami.

Část šestá Komunitně vedený místní rozvoj § 19

a)

Na území obcí do 25 tis obyvatel se může realizovat Komunitně

vedený místní rozvoj. b)

Místní akční skupiny, které realizují Komunitně vedený místní

rozvoj, musí být právnické osoby se statutem veřejné prospěšnosti dle občanského zákoníku. c)

Evidenci Místních akčních skupin, které splňují standardy

legislativy ES a realizují Komunitně vedený místní rozvoj, vede ministerstvo. Část sedmá Závěrečná ustanovení (§ 20-21) § 20 Odkazy (1) Kontrola využití rozpočtových prostředků a evidence návratných finančních výpomocí v souladu s vládou schválenými státními programy regionálního rozvoje se provádí podle zvláštního právního předpisu. (2) Poskytování podpor podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře. (3) Podpory podle tohoto zákona nesmí být poskytnuty v rozporu s politikou územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentací.

§ 21 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem DOPLNIT

4) Změna zákona o odpadech


___________________________________________________________

Poslanecký návrh

na vydání

zákona kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Poslanecký návrh ZÁKON ze dne …………. 2015, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, se mění takto: V § 12 odst. 3 se za větu první vkládá věta: „Obec může práva a povinnosti dle tohoto zákona přenést na právnickou osobu zřízenou dle zákona o obcích.“ Čl. II ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem DOPLNIT.


a) Zhodnocení platného právního stavu V roce 2001 byl v legislativním procesu schválen zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů. Převážná většina ustanovení nabyla účinnosti v roce 2002 zbytek pak v roce 2003. Zákon o odpadech byl naposledy změněn zákonem č. 184/2014 Sb., s účinností od 1.6.2015. b) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy Cílem novely zákona o odpadech je umožnit obcím vytvářet právnické osoby za účelem přenesení svých práv a povinností vyplývajících pro ně ze zákona o odpadech. Specifikum navrhované úpravy spočívá v tom, že tato právnická osoba by měla být vytvořena podle zákona o obcích. V roce 2015 bylo provedeno dotazníkové šetření v rámci projektu „ Zpracování odborných výstupů MAS, jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů“, prostřednictvím kterého byli osloveni představitelé obce (starosta, tajemník, vedoucí příslušného odboru) a respondenti byli rozděleni do tří skupin podle počtu obyvatel obce, za kterou odpovídají a to do kategorií obec do 500 obyvatel, obec do 5000 obyvatel a obec do 25000 obyvatel. V rámci šetření byla mimo jiné položena otázka, týkající se vytvoření tzv. odpadového svazku a zda by takový svaz mohl vést ke zkvalitnění služeb občanům a zefektivnění místní samosprávy.

Z šetření vyplynulo, že vytvoření tzv. odpadového svazku podporuje 59 % respondentů z řad starostů. Procentuální podpora však nijak lineárně nesouvisela s velikostí obce s jednou výjimkou, kdy nadprůměrná podpora byla zaznamenána mezi respondenty z obcí od 500 do 1000 obyvatel. Podobné snahy byly zaznamenány rovněž i v zahraničí a to konkrétně např. v Polsku, kde byl v roce 2010 realizován projekt s názvem Proces zpracování odpadů v Polsku, realizátora Eko Dolina Ltd in Lezyce (Polsko – přenos dobré praxe z Finska). Projekt lze zjednodušeně popsat heslem „Bioplyn po vytřídění vyléčí problém s odpady“. Popis projektu: Bylo vybráno místo pro novou stanici, která byla založena v roce 1978 nedaleko obce Łężyce, a jedním z cílů projektu bylo odplynění místa a evakuace výluhů. První etapa prací začala v roce 2003. Nová stanice byla navržena tak, aby třídila a „léčila“ všechny druhy odpadu: směsi, recyklovatelné odpady, nebezpečné odpady, organické a inertní odpady ze stavebnictví a hromadný odpad, zatímco počáteční třídění se provádí pomocí jednotlivých obcí. Systém by měl umožňovat, aby se minimalizovalo množství odpadu ukládaného na skládkách a zabránilo se tak šíření znečišťujících látek v životním prostředí. Bylo provedeno komplexní posouzení dopadu na životní prostředí pro ovzduší, půdy, povrchové a podzemní vody, složení odpadu, plynných vyzařování, loužení, atd. a zajištěno, aby byla bývalá skládka vyčištěna, výtok kalů a výluh bezpečně zvládnut a bylo zajištěno opětovné použití recyklovatelného odpadu. Shromážděný bioplyn bude použit k výrobě elektrické energie, která bude pokrývat staniční požadavky a přebytek bude distribuován prostřed- nictvím národní sítě. Kromě životního prostředí má projekt také ekonomické a sociální dopady. Dohoda byla podepsána v roce 1999 v obci Łężyce. Předpokládá dodatečné investice, které jsou určeny

k poskytnutí obci na kanalizace a studny, veřejné osvětlení a sportovní hřiště. Klíčovým bodem v dohodě je preference místních obyvatel pro zaměstná- ní na stanici. Projekt měl za sebou první úspěchy již v roce 2006 a předpokládá se, že se bude i dále rozšiřovat kapacita. Jak je zřejmé navrhovaná právní úprava pouze reflektuje vývoj, který jednoznačně směřuje ke snahám najít způsob, jak řešit odpadové hospodařství efektivně a ve spolupráci s dalšími zúčastněnými. Specifika problematiky odpadového hospodářství na venkově je potřeba upravit postupem “zdola” a vytvořit takovou právnickou osobu, která bude zastupovat co nejvíce venkovských obcí. Tímto by došlo ke koordinaci venkovského odpadového hospodářství a odpadového hospodářství na úrovni krajů. Kdy tento postup je spatřován jako výhodnější a efektivnější než vytváření stávajících centralistických krajských spolků pro odpady. Dalším důležitým prvkem navrhované úpravy je snaha podpořit zaměstnanost místních občanů, kteří by v provozovnách takovéto právnické osoby byli zaměstnáni. Tímto by rovněž došlo k posílení občanské společnosti a společenské odpovědnosti a rovněž tak i k vylepšení ekonomické situace regionu. c)

Odůvodnění

hlavních

principů

navrhované

právní

úpravy

Při vyhodnocování stávajících příkladů dobré praxe spolupráce obcí v sektoru odpadového hospodářství ( např. MAS Kyjovsko) bylo zjištěno, že představitelé obcí si plně uvědomují odpovědnost, kterou mají dle zákona o odpadech jako původce odpadu za jejich likvidaci. Představitelé obcí si uvědomují, že i když vytváří společný podnik za účeleme nakládání s odpadem a jeho likvidace formální odpovědnost za nakládání s odpadem zůstává na nich. Při jakékoli chybě způsobené činností společného podniku, která má vliv na nesplnění odpovědnosti dle zákona o odpadech ma jejich

území, nesou odpovědnost obce. V praxi toto brání vytváření společných podniků, které by měly v předmětu činnosti nakládání s odpady a jejich likvidaci. Navrhovaná úprava zákona o odpadech si klade za cíl zakotvit možnost spolupráce obcí například jako svazku obcí nebo na platformě Místních akčních skupin a to tak, že obce společně budou moci vytvářet právnické osoby, na které by tak přenesly své povinnosti i práva dle zákona o odpadech v rozsahu, jež bude odsouhlaseno zastupitelstvy jednotlivých zúčastněných obcí. V současné době je rovněž předkládána novela zákona o obcích, která přináší změnu § 54. Nové ustanovení § 54 umožňuje obcím spolupracovat v rámci členství nebo partnerství v Místních akčních skupinách a tím i umožnit obcím účinněji realizovat malé projekty Komunitně vedeného místního rozvoje, které jsou realizovány právě za účasti Místních akčních skupin. Vytvořením společné právnické osoby by tak dále došlo i k naplnění požadavku zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jelikož místní právnická osoba by ve své provozovně zaměstnávala místní obyvatele a tím podpořila zaměstnanost v daném regionu. Smysl vytváření právnických osob za účelem efektivního výkonu odpadového hospodářství na platformě Místních akčních skupin je dále podpořen zázemím a možnostmi, kterými Místní akční skupiny disponují, ať už jde o právní servis, účetní nebo i vyjednávací ve vztahu ke správním orgánům. Je zřejmé, že problematika odpadového hospodářství je aktuální problém, který je v rámci požadovaného zefektivňování chodu místních samospráv potřeba řešit a navrhovaná úprava si klade za cíl zjednodušit problematiku tím, že bude vytvořena právnická osoba, která pro několik obcí zároveň

bude vykonávat odpadové hospodářství a tím dojde k uvolnění kapacit místních samospráv. d) Dopad navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen Záměrem navrhované úpravy není upravit odlišně oblast vztahů pro muže a ženy. e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná úprava je zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky. f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s právními akty Evropské unie Navrhovaná

právní

úprava

respektuje

požadavky

vyhlášených

mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána ve smyslu čl. 10 Ústavy České republiky. Tento návrh neprovádí předpis práva EU a není v rozporu s primárním právem EU, protože se nejedná o transpoziční normu. g) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na veřejné rozpočty, hospodářské subjekty a podnikatele, sociální dopady a dopady na životní prostředí Dopady těchto změn na veřejné rozpočty jsou pozitivní, resp. by měly zabránit eventuálním nepříznivým dopadům původního textu na veřejné rozpočty. Negativní dopad na podnikatelské prostředí se nepředpokládá.

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí. Rovněž nebude mít negativní sociální dopady, ani dopady na životní prostředí. h) Zhodnocení korupčního rizika, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve ztahu k ochraně soukromí a osobních údajů a ve vztahu k zákazu diskriminace Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad z hlediska korupčních rizik, je v souladu s požadavky ochrany soukromí a osobních údajů a rovněž neporušuje zákaz diskriminace.


K bodu 1 (§ 12 odst. 3 druhá věta) Navrhuje se upravení možnosti obcí vytvořit právnickou osobu, na kterou by obce společně mohly přenést svá práva a povinnosti, v rozsahu rozhodnutí zastupitelstev obce, podle zákona o odpadech. Tato právnická osoba by byla zřízena dle zákona o obcích, kde je dána možnost spolupráce obcí například jako svazku obcí nebo je dále navrhována možnost spolupráce obcí na platformě Místních akčních skupin. Tímto dojde k podpoře efektivnosti místních samospráv a rovněž i k zefektivnění odpadového hospodářství.


V Praze dne DOPLNIT

Navrhovatelé

DOPLNIT

Platné znění částí zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů § 12 Obecné povinnosti (1) Každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též zvláštními právními předpisy platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi, pokud není v tomto zákoně nebo prováděcích právních předpisech k němu stanoveno jinak. (2) Pokud dále není stanoveno jinak, lze s odpady podle tohoto zákona nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy. (3) K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osoba, která je provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2 nebo provozovatelem zařízení podle § 33b odst. 1 písm. b) nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec. Obec může práva a povinnosti dle tohoto zákona přenést na právnickou osobu zřízenou dle zákona o obcích. To neplatí pro předávání nezbytného množství vzorků odpadů

k rozborům, zkouškám, analýzám pro účely stanovení skutečných vlastností a splnění požadavků pro převzetí odpadů do zařízení, pro účely vědy a výzkumu nebo jiné účely, které nejsou nakládáním s odpady podle § 4 odst. 1 písm. e). (4) Každý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán. (5) Ředění nebo míšení odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku je zakázáno. (6) Míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály je zakázáno. Přípustné je pouze ve výjimečných případech, a to se souhlasem krajského úřadu příslušného podle místa nakládání s odpady. Krajský úřad tento souhlas udělí pouze tehdy, pokud míšením nebezpečných odpadů nedojde k ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí, je v souladu s nejlepšími dostupnými technikami a je prováděno

zařízením

k

využívání

nebo

odstraňování

odpadů

provozovaným na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 nebo zařízením podle § 14 odst. 2. Pokud již došlo ke smíšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály, musí být provedeno jejich roztřídění, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné a je-li to nezbytné pro zajištění ochrany životního prostředí a zdraví lidu. Tato povinnost se nevztahuje na míšení nebezpečných odpadů, pro které je vydán souhlas krajského úřadu. (7) Na jednotky požární ochrany a další právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které jsou zvláštními právními předpisy určeny k řešení havárií a zdolávání požárů, se při této činnosti nevztahují povinnosti původců odpadů a oprávněných osob.

5) Návrh na doplnění věcného návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti.

Návrh na doplnění věcného návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti. (dále jen“ ZOVP“)

Ministerstvo spravedlnosti předložilo na základě usnesení vlády č. 165 ze dne 12. března 2014, kterým byl schválen Plán legislativních prací na zbývající část roku 2014, návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti a o změně zákona č. 561/2004 Sb.,o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh ZOVP v současném stavu nebyl přijat Legislativní radou Vlády ČR a byl navrhovateli (Ministerstvo spravedlnosti ČR) vrácen k dopracování. Základním důvodem tohoto postupu je řešení problematiky na úrovni teorie státu a práva, totiž vztah obecného ustanovení zákona č. 89/2012 Sb,. občanský zákoník (§ 146 - § 150) a „jiného právního předpisu“ dle znění § 147 téhož zákona.

Pro

úplnost

níže

uvádíme

podstatnou

část

předkládací

zprávy

z legislativního řízení k návrhu zákona o statutu veřejné prospěšnosti čj. KORN9LFG5S9B (viz EKLEP), který byl výše uvedením rozhodnutím přerušen (kurzíva): Návrh zákona je předkládán v návaznosti na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož § 147 předpokládá, že jiný právní předpis podrobněji upraví podmínky, které musí veřejně prospěšná právnická

osoba splnit, aby získala právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku. Předkládaný návrh zákona především zakotvuje podrobné podmínky, za nichž má právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti, zejména ohledně jejího předmětu činnosti, obsahu jejího zakladatelského jednání a způsobu nakládání se ziskem. Současně stanoví povinnosti zaručující transparentnost hospodaření, jež musí právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti plnit, nemá-li jí být status odňat. Návrh zákona upravuje i některé další otázky související se statusem veřejné prospěšnosti, zejména s jeho odnětím. Cílem návrhu zákona je zvýšit transparentnost a důvěryhodnost neziskového sektoru. Status veřejné prospěšnosti by měl sloužit jako záruka, že příslušná právnická osoba splňuje dostatečné podmínky ohledně své činnosti, osob ji ovlivňujících a svého hospodaření, aby reálně sloužila veřejně prospěšnému účelu. Z tohoto důvodu se považuje za vhodné, aby na tento status byly vázány určité benefity poskytované z veřejných prostředků, zejména daňové výhody, popř. osvobození od určitých poplatků; pro budoucnost, po dostatečných zkušenostech s danou úpravou v praxi, lze předpokládat i širší provázání různých benefitů na status veřejné prospěšnosti. Návrh zákona byl již projednán v legislativním procesu během loňského roku, spolu s ostatními předpisy doprovodné legislativy k novému občanskému zákoníku; prošel tehdy řádným připomínkovým řízením, byl schválen vládou a následně též Poslaneckou sněmovnou. Senát návrh zákona (sněmovní tisk č. 989), po proběhlé diskuzi v rámci jak ústavně právního výboru tak na plénu, nakonec zamítl, a to zejména z toho důvodu, že se většina senátorů přiklonila k názoru, že navrhovaná právní

úprava bude znamenat výrazné zatížení soudů, které by měly o právu na zápis statusu veřejné prospěšnosti rozhodovat. Jelikož původní návrh zákona pracoval v rámci důvodové zprávy pouze s variantou soudů, rozhodlo se Ministerstvo spravedlnosti před jeho opětovným předložením rozšířit důvodovou zprávu o zhodnocení dopadů regulace (RIA), ve kterém jsou zhodnoceny i další v úvahu přicházející varianty vedle varianty soudní. Jedná se o variantu orgánů finanční správy, variantu jiného ústředního orgánu veřejné moci a variantu jiného soukromého subjektu, který by byl státem akreditován. Jako nejvhodnější varianta byla opětovně vyhodnocena (a tudíž zvolena pro předkládaný návrh zákona) varianta, dle které mají rozhodovat o právu na zápis statusu soudy, a to z následujících důvodů (podrobněji rozvedených v RIA):  silnější důvěra veřejnosti v rozhodování soudů, než správních úřadů,  status veřejné prospěšnosti je statusovou věcí právnické osoby, o které jinak vždy rozhoduje soud,  varianta jiného ústředního orgánu veřejné moci či soukromého akreditovaného subjektu by byla nákladnější, neboť by se jednalo o zřízení zcela nové agendy, včetně zavedení nového typu (správního) řízení,  všechny ostatní varianty by znamenaly samy o sobě určitou zátěž soudní soustavy s ohledem na skutečnost, že rozhodnutí učiněná ve správním řízení by byla přezkoumatelná v režimu správního soudnictví. Součástí návrhu zákona je i návrh na změnu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tato novela byla do předkládaného návrhu zákona začleněna v průběhu připomínkového řízení na základě zásadní připomínky Ministerstva školství, mládeže

a tělovýchovy a jejím cílem je přizpůsobit úpravu školského zákona navrhované úpravě zákona o statusu veřejné prospěšnosti, zejména – v návaznosti na stanovené podmínky práva pro zápis statusu - umožnit školským právnickým osobám zřízeným soukromými zřizovateli zřízení kontrolního orgánu a dále umožnit zápis statusu veřejné prospěšnosti do školského rejstříku. Předkládaný

návrh

zákona

byl

rozeslán

do

meziresortního

připomínkového řízení dne 2. července 2014, kromě povinných připomínkových míst i subjektům s neziskového sektoru a odborníkům na danou problematiku. Bylo k němu uplatněno celkem 174 připomínek, z toho 31 zásadních, 29 označených jako zásadní jinými připomínkovými místy než uvedenými v čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a h) Legislativních pravidel vlády a 114 doporučujících. Materiál se předkládá vládě s jedním rozporem, a to s Ministerstvem financí, které požaduje, aby materiál obsahoval informaci, že navrhovaná právní úprava bude realizována v rámci již schválených mzdových a rozpočtových prostředků Ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti s tímto požadavkem nesouhlasí, neboť jeho stávající rozpočtová kapitola nezohledňuje náklady této právní úpravy. Ostatní zásadní připomínky míst v čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a h) Legislativních pravidel vlády byly akceptovány, vysvětleny či jinak vypořádány. Z podstatných připomínek jiných připomínkových míst

zmiňujeme

zejména  Připomínky Českomoravské konfederace odborových svazů a Svazu průmyslu

a dopravy. Tato připomínková místa požadují stažení materiálu z legislativního procesu, pro případ jeho projednávání pak - s ohledem na specifické postavení odborových organizací a organizací zaměstnavatelů požadují přiznání statusu veřejné prospěšnosti těmto subjektům ze zákona, konkrétně prostřednictvím ustanovení nového občanského zákoníku. Předkladatel byl ochoten v předkládaném návrhu zákona zohlednit zvláštní postavení těchto subjektů v míře, v jaké je pro jeho účel relevantní, tj. – s ohledem na to, že oblast hlavní činnosti daných (i některých dalších) subjektů vyplývá již z jejich právní formy, přičemž tato činnost je dle názoru předkladatele veřejně prospěšná – zakotvit v návrhu zákona nevyvratitelnou domněnku veřejné prospěšnosti hlavní činnosti všech těchto subjektů. Současně během jednání s připomínkovými místy zvažoval i možnost řešení spočívajícího v tom, že by odborové organizace a organizace zaměstnavatelů byly s ohledem na své zvláštní postavení

výslovně

vyloučeny

z možnosti

získat

status

veřejné

prospěšnosti podle předkládaného zákona, tak aby poskytnutí případných výhod, jež budou u subjektů majících možnost získat status veřejné prospěšnosti vázány na tento status, řešila u odborových organizací a organizací zaměstnavatelů mimo režim statusu, stejně jako u dalších subjektů vyloučených z možnosti jeho získání. Ani jedno z těchto řešení nebylo akceptováno. Pro úplnost uvádíme, že připomínky ohledně přiznání statusu veřejné prospěšnosti ze zákona směřovaly k novému občanskému zákoníku, přičemž v něm je veřejně prospěšná právnická osoba vymezena nikoli prostřednictvím své právní formy (popř. z ní vyplývajícího poslání samotného), ale i prostřednictvím dalších podmínek, pokud jde o její majetek, hospodaření a osoby ji ovlivňující. Splnění těchto podmínek nijak nesouvisí s právní formou, ani účelem existence právnické osoby a je nezbytné je vždy posuzovat individuálně.

Jak je z výše uvedeného materiálu zřejmé, status veřejné prospěšnosti je atribut činnosti neziskového sektoru. Veřejná prospěšnost byla v původním návrhu ZOVP definována v § 5 demonstrativně takto:

§5 Veřejně prospěšná činnost Veřejně prospěšnou činností se rozumí zejména a)

činnost spojená s vyznáváním náboženské víry a poskytováním

duchovní pomoci, b)

charitativní činnost,

c)

komunitní nebo lokální rozvoj,

d)

odstraňování diskriminace založené zejména na rozdílech rasy,

etnika, pohlaví, náboženství či na základě zdravotního postižení, e)

ochrana dětí a mládeže nebo práce s nimi,

f)

ochrana kulturního dědictví a péče o ně,

g)

ochrana občanských a lidských práv a národnostních menšin,

h)

ochrana ohrožených nebo zraněných živočichů a jiných

biologických druhů a péče o ně, i)

ochrana spotřebitele,

j)

ochrana zájmů zaměstnanců a zaměstnavatelů,

k)

ochrana zdraví a poskytování zdravotních služeb,

l)

ochrana životního prostředí,

m)

péče o kultivaci mezilidských vztahů,

n)

podpora nebo ochrana osob se zdravotním postižením a

znevýhodněných osob, o)

podpora rodiny,

p)

pomoc při přírodních a jiných katastrofách a podobných

událostech a při jejich předcházení, q)

pomoc cizincům v České republice,

r)

poskytování příspěvků na veřejně prospěšnou činnost,

s)

prevence kriminality a sociálně patologických jevů,

t)

provozování sportu,

u)

rozvoj demokracie a posilování právního státu,

v)

rozvojová spolupráce a humanitární pomoc,

w)

sociální, kulturní a hospodářský rozvoj,

x)

sociální služby,

y)

úsilí směřující k odstranění chudoby,

z)

věda, vývoj a výzkum,

za)

veřejné kulturní služby, nebo

zb)

vzdělávání, školení a osvěta.

Demonstrativní výčet (viz výše) byl z návrhu ZOVP, na základě realizovaného připomínkového řízení vypuštěn a nahrazen obecnou definicí veřejně prospěšné činnosti:

§ 5: „Veřejně prospěšná činnost je činnost provozovaná nezištně ve prospěch předem neurčeného počtu osob z řad veřejnosti za stejných podmínek pro všechny s cílem přispívat k dosahování obecného blaha, přičemž jejím hlavním účelem není vytváření zisku.“

Z předloženého materiálu čj. KORN9LFG5S9B jehož přijetí bylo zatím z rozhodnutí LRV odloženo je patrné, že vychází ze stávajícího stavu neziskového sektoru v České republice a že pro účely legislativy a zákonné úpravy veřejné prospěšnosti je těžko uchopitelná míra definice veřejné prospěšnosti jako takové.

Zároveň pak návrh ZOVP ve svém věcném záměru, textu zákona ani v předkládací zprávě, nepočítá se zahrnutím úpravy, relativně sice nového, ale pro regionální rozvoj velmi důležitého nástroje Komunitně vedeného místního rozvoje realizovaného Místními akčními skupinami.

V České republice se realizuje Komunitně vedený místní rozvoj (dříve LEADER) pilotně od roku 2003. Od období ESIF 2007 – 13 se stal nástrojem Programu rozvoje venkova 2007 – 13 jako IV. osa LEADER. Na základě realizace tohoto programu vzniklo v České republice 112 Místních akčních skupin (MAS), které z tohoto programu byly podpořeny cca 5,5 mld. Kč. Pro období ESIF 2014 – 2020 se realizuje pokrytí celého území venkova České republiky, definované všemi obcemi do 25 tis. obyvatel, Místními akčními skupinami podpořenými z ESIF. Vzniká přibližně 180 Místních akčních skupin, které na svém území realizují Komunitně vedený místní rozvoj. Pro období ESIF 2014 – 2020 je v současných schválených Operačních programech alokováno na realizaci pomocí KVMR cca 17,5 mld Kč.

Závěr:

Navrhujeme, aby do věcného návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti byl předkladatelem vzat v úvahu nástroj Komunitně vedený místní rozvoj realizovaný Místními akčními skupinami.

Důvodem navrhovaného rozšíření je sjednocení podmínek realizace KVMR a činnosti Místních akčních skupin i pro účely přesahující cíle ESIF. Realizace a činnost je zatím upravena pouze metodickými pokyny schvalovanými jednotlivými Řídícími orgány OP, tedy ústředními orgány státní správy (např. Standardy MAS). Dochází tak k různým výkladům a následně i k zvýšené administrativní náročnosti KVMR. Dalším cílem tohoto doplnění věcného záměru je upozornit na tento nedostatek a napravit jej. Při realizaci KVMR totiž je postupováno podle nařízení ES (nařízení 1083/2006 EK) a skutečnosti realizace KVMR prostřednictvím MAS není zatím českým právem přímo upraveno.

Principem metody regionálního rozvoje KVMR je spojení veřejného a soukromého sektoru na bázi PPP, tedy MAS jako instituce. Proto je potřebné stanovit takový právní rámec, který by předešel konfliktům i při zachování dalšího základního principu KVMR a to je „bottom up“ principu (tedy principu zespoda) a předešel tak možná rizika převážení sektoru buď veřejného, nebo soukromého v MAS či při realizaci KVMR jako celku.

Zároveň je však potřeba ošetřit skutečnost, že „zespoda“ vzniklé právnické osoby nakládají s nemalými veřejnými prostředky jak z ESIF tak i národními.

Pro zajištění této skutečnosti a sjednocení přístupu veřejné správy k MAS je navrženo zavedení povinnosti statutu veřejné prospěšnosti dle §§ 146 a následujících zákona č. 89/2012Sb., občanský zákoník, do standardu MAS jako nástroje KVMR na národní úrovni.

Interní návrh postupu: Pro legislativní návrhy předložené v rámci projektu „MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů“ navrhujeme další následující postup: 1. Návrh zákonů, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů a na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách - Byly v září 2015 neformálně a krátkou cestou předány k vyjádření legislativního odboru MMR prostřednictvím náměstkyně ministryně Kláry Dostálové. Předpokládáme možné vyjádření a iniciace jednání i ze strany garančního resortu – MMR. 2. Návrh na doplnění věcného návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti byl předán členovi Legislativní rady Vlády ČR JUDr. Františkovi Korbelovi. - Předpokládáme vyjádření v souvislosti s přijetím zákona jako celku. 3. Všechny návrhy byly předány k posouzení a k možnému využití zákonodárné iniciativy senátorovi Janu Horníkovi. Navrhujeme a iniciujeme jejich projednání ve Stálé komisi Senátu pro rozvoj venkova.

4. Předpokládáme a navrhujeme předložení všech návrhů prostřednictvím poslanců Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny (poslankyně Kovářová). Další nakládání s výstupy projektu bude na rozhodnutí vedení SMS ČR.

Legislativní návrhy. a jejich propojení se spoluprací obcí na platformě místních akčních skupin

Recommend Documents