3 Identifikace lokalit koncentrace sociálních skupin a jejich typologie Luděk Sýkora, Jana Temelová, Darina Posová
Úvod V této kapitole se věnujeme identifikaci lokalit výrazné koncentrace sociálních skupin v území a následné typologii těchto lokalit. Zatímco předchozí kapitola sledovala segregaci především z pohledu nerovnoměrného prostorového rozmístění vybraných sociálních skupin obyvatel, tato kapitola se zaměřuje na další významný územní aspekt rezidenční segregace, kterým je koncentrace sociálních skupin do vybraných lokalit obývaných dominantně právě segregovanou skupinou. Analýza musí zodpovědět několik otázek. Existují sociální skupiny, které se výrazně koncentrují. Které to jsou? Jak identifikujeme lokality koncentrace? Jakou úroveň koncentrace považovat za rozhodující pro zařazení lokality do výběru? Jak se lokality liší mezi sebou? Můžeme je rozdělit do jakýchsi základních typů? Identifikace i typologie lokalit jsou vzájemně těsně provázané, protože charakteristiky sloužící k identifikaci lokalit zároveň předjímají i základní typy lokalit. Základní příčinou rezidenční segregace a koncentrace sociálních skupin v území je nerovné postavení sociálních skupin ve společnosti. Proto je důležité podchytit ty sociální rozdíly a nerovnosti, které se nejvýrazněji promítají do nerovnoměrného prostorového rozmístění sociálních skupin, a ty sociální skupiny obyvatel, které se vyznačují nerovnoměrným geografickým rozmístěním a vysokou prostorovou koncentrací jejich bydlišť a teritoriální izolací od ostatních sociálních skupin. K rezidenční segregaci obvykle vedou rozdíly založené na sociálně-ekonomickém postavení, tj. profesi, vzdělání, příjmu, majetku. Do sociálněekonomického postavení lidí se přitom mohou promítat sociální rozdíly založené na demografických charakteristikách obyvatel (věku, fázi životního cyklu a rodinném stavu). Nerovné sociální postavení může být zároveň založené na rasové, etnické, resp. národnostní příslušnosti a sociálně-kulturních specifikách, jako je náboženství nebo způsob života. První klíčovou otázkou je identifikace sociálních skupin, které se koncentrují v prostoru, segregují nebo separují, a charakteristik, na jejichž základě můžeme koncentrace identifikovat a klasifikovat. Druhou otázkou je identifikace lokalit koncentrace, segregace a separace vybraných sociálních skupin obyvatel. Takové lokality by měla být charakterizovány značnou sociální homogenitou vyplývající z převládajícího nebo alespoň vysokého podílu segregované nebo separované sociální skupiny. Tyto lokality můžeme identifikovat na základě detailního terénního šetření. To je však velmi náročné a pro větší územní celky, natož území celého státu v podstatě nerealizovatelné. Lokality koncentrace specifických sociálních skupin se tak nejčastěji identifikují prostřednictvím statistických údajů o obyvatelstvu za malé územní jednotky. Statistická data umožňují analyzovat celé území státu, regionu nebo města, srovnávat je mezi sebou a zachytit vývoj v čase. Řada údajů však není dostupná v potřebném územním detailu. Při volbě dat je 29
nutné věnovat pozornost takovým charakteristikám, které jsou nejlépe schopné postihnout sociální skupiny, u nichž segregaci a koncentraci v prostoru očekáváme. Častým problémem je nedostupnost dat umožňujících hodnotit sociální nerovnost mezi skupinami obyvatel (např. data o výši příjmů). Proto se používá řada nepřímých ukazatelů, u nichž je známá asociace se sociální nerovností (například úroveň vzdělání). Další metodou je využití dotazníkového šetření institucí zodpovědných za rozvoj území, nejlépe obcí, a dalších aktérů, kteří se věnují otázkám spojeným se segregací, jako jsou například nevládní neziskové organizace v případě postižení lokalit segregace sociálně vyloučených obyvatel. Někteří respondenti mají velmi dobrou znalost o území včetně výskytu segregovaných lokalit. Slabinou takového šetření je zpravidla nemožnost získat odpovědi za všechny územní celky a značná míra subjektivity při identifikaci a hodnocení územních koncentrací sociálních skupin z hlediska segregace a separace. Jako doplňkový zdroj k identifikaci lokalit segregace může posloužit i obsahová analýza tisku. Pokryje však pouze lokality společností vnímané, ty, o nichž se mluví a které jsou zpravidla něčím výjimečné, problematické nebo je zviditelnila nějaká mimořádná událost. Pro podchycení lokalit koncentrace sociálních skupin v České republice jsme využili výše uvedené přístupy, tj. analýzu dat o obyvatelstvu, dotazníkové šetření a obsahovou analýzu tisku. Identifikace lokalit koncentrace je přitom vstupním krokem k typologii těchto lokalit. Lokality byly roztříděny do jednotlivých typů primárně na základě koncentrované sociální skupiny, nebo lépe řečeno těch jejích charakteristik, které jsou hlavním důvodem koncentrace, segregace a separace. První je typologie základních sídelních jednotek s vysokou úrovní koncentrace specifických skupin obyvatel a to na základě dat ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Druhá je typologie lokalit, které identifikovaly oslovené úřady místní správy a nevládní neziskové organizace jako lokality výrazné koncentrace určité skupiny obyvatelstva. Výše uvedené využití dvou typologií zohledňuje odlišná pojetí a významy segregace. Segregaci můžeme vnímat jako hodnotově neutrální analytické vyjádření míry rozdílů v prostorovém rozložení rozmanitých sociálních skupin obyvatelstva. Takovou míru můžeme změřit a porovnávat odlišnosti mezi různými skupinami obyvatel a změny za určité období. Segregaci však také můžeme pojímat jako kritické a normativní zhodnocení společenského problému, který vyplývá z průmětu sociálních nerovností mezi skupinami obyvatel do prostorového oddělení jejich bydlišť (případně i pracovišť a dalších lokalit každodenního života). Oba pohledy jsou však propojené. Velmi záleží na hodnotách sdílených danou společností, kdy se určitá míra sociálně-prostorové diferenciace, tj. segregace v prvním výše uvedeném slova smyslu, stává problémem, tj. segregací v druhém výše uvedeném pojetí. Při identifikaci lokalit a pro jejich typologii proto využíváme obě pojetí.
30
Identifikace a typologie základních sídelních jednotek s vysokou úrovní koncentrace specifických skupin obyvatel na základě dat o obyvatelstvu Metoda Typologie základních sídelních jednotek s vysokou úrovní koncentrace specifických skupin obyvatel vycházela z analýzy stavu a vývoje segregace a separace obyvatelstva za základní sídelní jednotky (ZSJ) na základě údajů Sčítání lidu, domů a bytů 1991 a 2001. Smyslem bylo vybrat ty základní sídelní jednotky, v nichž se koncentruje zvýšený podíl takových skupin obyvatel, u kterých očekáváme, že by vysoká územní koncentrace mohla napovídat na existující přítomnost sociálně a zároveň prostorově segregované nebo separované skupiny obyvatel. Základní sídelní jednotky přitom představují nejpodrobnější územní členění, za něž jsou dostupné údaje o obyvatelstvu (v Česku je 22699 základních sídelních jednotek a jejich dílů). Analýza nám tak umožňuje identifikovat koncentrace na úrovni jednotlivých sídel a uvnitř měst za jednotlivé čtvrtě a jejich části. Na základě našich očekávání, znalosti reálné situace v našich městech a v neposlední řadě za podpory výstupů dotazníkového šetření, které identifikovalo lokality segregace a separace v Česku, jsme předdefinovali skupiny obyvatel, jejichž vysoké koncentrace v ZSJ chceme podchytit. Jsou to: • sociálně silné obyvatelstvo • sociálně slabé obyvatelstvo • obyvatelstvo romské národnosti • cizinci. Z dat Sčítání lidu, domů a bytů za základní sídelní jednotky a databáze základních sídelních jednotek s úrovněmi koncentrace obyvatelstva, tj. lokalizačními kvocienty LQ13 vybraných charakteristik obyvatel (viz kapitola 1), jsme vybrali užší soubor indikátorů, tj. charakteristik sloužících k zachycení koncentrací výše uvedených čtyř skupin obyvatel (Tabulka 1). Tabulka 1: Indikátory využité při typologii ZSJ na základě koncentrace vybraných skupin obyvatel podíl obyvatel ve věku 65 let a vyšším podíl obyvatel ve věku 75 let a vyšším podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu podíl 4 a vícečlenných neúplných rodin se závislými dětmi na počtu censových domácností podíl obyvatel bydlících mimo byty a zařízení podíl obyvatel bydlících mimo byty (ale včetně zařízení) podíl obyvatel se základním a neukončeným základním vzděláním na obyvatelstvu 15letém a starším podíl obyvatel s úplným středním s maturitou a vyšším odborným a nástavbovým vzděláním na obyvatelstvu 15letém a starším podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním na obyvatelstvu 15letém a starším podíl obyvatel žijících v bytech vybavených osobním počítačem podíl obyvatel žijících v bytech vybavených osobním počítačem s připojením k internetu 13
Lokalizační kvocient (LQ) porovnává úroveň koncentrace jevu v územní jednotce oproti relativnímu zastoupení jevu v celém území. LQ = Ri/R, Ri – relativní zastoupení sledovaného jevu v i-té územní jednotce, R – relativní zastoupení sledovaného jevu na celém území. Lokalizační kvocient je roven 1, jestliže je relativní zastoupení jevu v územní jednotce stejné jako relativní zastoupení jevu na celém území. Pro typologii byly použity LQ za základní sídelní jednotky (ZSJ) ve vztahu k průměru za celé území České republiky.
31
podíl obyvatel žijících v bytech domácností vybavených mobilním telefonem podíl obyvatel žijících v bytech domácností vybavených dvěma a více osobními auty podíl obyvatel žijících v bytech bez vlastního splachovacího záchodu podíl obyvatel s občanstvím států EU podíl obyvatel s občanstvím ostatním (jiným než ČR, SR a států EU) podíl obyvatel s národností jinou než českou, moravskou a slezskou podíl obyvatel s národností romskou podíl obyvatel s národností ruskou podíl obyvatel s národností ukrajinskou podíl obyvatel s národností vietnamskou
Za využití shlukové a korelační analýzy indikátorů (LQ) a interpretace sociálně prostorové diferenciace charakteristik obyvatelstva (výstupy prezentované v kapitole 1) jsme vybrali ty indikátory, s jejichž pomocí identifikujeme ZSJ s koncentracemi výše uvedených čtyř skupin obyvatel. U každého vybraného indikátoru jsme stanovili minimální počet osob v ZSJ, které musí být nositelem sledovaného znaku, a minimální úroveň lokalizačního kvocientu pro zařazení mezi ZSJ s vysokou koncentrací sledované skupiny obyvatel (Tabulka 2). Tabulka 2: Indikátory a kritéria výběru ZSJ s vysokou koncentrací skupin obyvatel lokalizační lokalizační kvocient LQ kvocient LQ počet osob silný sociální status vysokoškolské vzdělání ≥ 25 ≥2 ≥3 středoškolské vzdělání s maturitou ≥ 1,5 osobní počítač v domácnosti ≥2 ≥ 2,5 internet v domácnosti ≥2 ≥3 nezaměstnanost < 10 <1 základní a nedokončené vzdělání <1 slabý sociální status nezaměstnanost ≥ 25 ≥2 základní a nedokončené vzdělání ≥2 bez vlastního splachovacího WC ≥2 neúplná rodina s dětmi 4 a vícečlenná ≥5 ≥2 národnost a občanství romská národnost ≥ 25 ≥3 ≥ 10 vietnamská národnost ≥ 25 ≥3 ukrajinská národnost ≥ 25 ≥3 ruská národnost ≥ 25 ≥3 občanství státu EU ≥ 25 ≥3 Obyvatelstvo s vysokým sociálním statusem postihují indikátory vzdělání (vysokoškolské a doplňkově úplné středoškolské s maturitou) a vybavenosti domácností (vybavenost osobním počítačem a internetem). Za ZSJ s vysokým sociálním statusem považujeme ty, které vykazují lokalizační kvocient podílu obyvatel s vysokoškolským vzděláním 2 a vyšší (LQ ≥ 2) a zároveň v ZSJ bylo alespoň 25 obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Takové ZSJ by však zároveň měly vykazovat i vysokou úroveň z hlediska úplného středoškolského vzdělání. Proto jsme vybrali ty ZSJ, které splňují i další kriterium, a to LQ ≥ 1,5 pro obyvatelstvo s úplným středoškolským vzděláním s maturitou. Tímto krokem se odfiltrovaly ty ZSJ, kde je obyvatelstvo z hlediska vzdělání polarizované, tj. vedle sebe je zde více vysokoškoláků a obyvatel se základním nebo učňovským vzděláním, zatímco zastoupení obyvatel s úplným 32
středoškolským vzděláním je podprůměrné nebo nevýrazné (jde o velmi malý počet ZSJ). Vysokoškolské vzdělání však nepostačuje k postižení domácností s vysokým sociálním statusem. Při absenci dat o příjmech jsme jako alternativu využili údaje o vybavenosti domácností osobním počítačem a internetem. Tyto indikátory zachycují ekonomickou sílu domácnosti (pořízení PC a schopnost pravidelných plateb za připojení k internetu) a zároveň ukazují na schopnost domácností působit v rámci moderní informační společnosti, jinými slovy na jejich ekonomický, sociální a kulturní kapitál. Do výběru ZSJ s vysokým sociálním statusem tak byly zařazeny ty územní jednotky, kde lokalizační kvocient vybavenosti osobním počítačem a internetem dosahoval v obou případech hodnot LQ ≥ 2. Vybavenost mobilním telefonem jsme neuvažovali vzhledem k vysoké korelaci s ostatními indikátory a rovněž proto, že z hlediska finanční náročnosti pořízení mobilního telefonu nejde o zásadní položku jasně ukazující ekonomickou sílu domácnosti. Vybavenost dvěma a více auty je z hlediska určení ZSJ s vyšším sociálním statusem sporná. Podrobné studium územního rozložení domácností s dvěma a více automobily nám ukázalo, že větší počet osobních aut není vázán jen na nejvyšší sociální status, ale je do značné podmíněn situací na místním a regionálním trhu práce a nutností dojíždět osobním automobilem. Data SLDB nerozlišují kvalitu těchto automobilů, která by sociální status lépe ukázala. Za ZSJ se sociálně silným obyvatelstvem zároveň nepovažujeme územní jednotky s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti a zastoupením obyvatel se základním a nedokončeným základním vzděláním (LQ < 1). Výjimkou byla jedna ZSJ, kde sice lokalizační kvocient nezaměstnanosti přesáhl hodnotu 1, nicméně šlo o počet nezaměstnaných menší než 10. ZSJ s koncentrací obyvatelstva s nízkým sociálním statusem jsme identifikovali na základě nezaměstnanosti, nízkého vzdělání a nedostatečné vybavenosti domácností. Obyvatelstvo s nižším sociálním statusem jsme primárně postihli indikátorem míry nezaměstnanosti. Aby ZSJ mohla být považována za koncentraci obyvatel se slabým sociálním statusem, musí zde žít určitý minimální počet osob s takovým statusem. Kritérium bylo stanoveno jako minimálně 25 nezaměstnaných (viz tabulka 2). Nezaměstnanost byla doplněna o indikátor nízkého vzdělání (podíl obyvatel se základním nebo nedokončeným základním vzděláním) a o indikátor nedostatečného vybavení domácností (podíl osob žijících v bytech bez vlastního splachovacího WC). Ve všech třech případech byly mezi ZSJ s nízkým sociálním statusem obyvatelstva zařazeny ty, kde výše uvedené charakteristiky dosahovaly lokalizačního kvocientu LQ ≥ 2, tj. minimálně dvojnásobné koncentrace proti národnímu průměru. Jako doplňující charakteristiku jsme zvolili podíl čtyř a vícečlenných neúplných rodin se závislými dětmi a ze ZSJ s nízkým sociálním statusem jsme podle výše uvedených charakteristik vybrali ty, kde žilo alespoň 5 takových rodin a kde LQ ≥ 2. ZSJ s koncentrací obyvatel romské národnosti jsme identifikovali na základě dvou základních kritérií a to minimálního absolutního počtu Rómů v ZSJ, který byl stanoven na 25 a lokalizačního kvocientu LQ ≥ 3 vyjadřujícího trojnásobnou a vyšší koncentraci obyvatel romské národnosti v dané ZSJ v porovnání s národním průměrem. Specificky jsme pak vybrali ty ZSJ, kde byla koncentrace 10ti násobná a vyšší. Jsme si vědomi toho, že k romské národnosti se ve SLDB 2001 přihlásil jen fragment Rómů, nicméně předpokládáme, že míra (podíl Rómů, kteří vyplnili národnost romskou) je na území celé republiky přibližně stejná a nevykazuje mimořádně velké teritoriální výkyvy. Pokud by však takové výkyvy existovaly, nemáme o nich informaci a tudíž je při identifikaci koncentrací na základě údajů populačního censu nelze zohlednit. Pro souhrnnou typologii a další části projektu výzkumu segregace v České republice byla provedena verifikace na základě konfrontace s výsledky získanými v rámci identifikace a typologie lokalit segregace na základě dotazníkového šetření.
33
Pro identifikaci koncentrací cizinců jsme zvolili občany vietnamské, ukrajinské a ruské národnosti a obyvatele s občanstvím jednoho ze států Evropské unie (k datu SLDB 2001). Podobně jako u obyvatel romské národnosti byly vybrány ZSJ s minimálním počtem 25 obyvatel dané národnosti nebo občanství a s lokalizačním kvocientem LQ ≥ 3 (trojnásobná a vyšší koncentrace v dané ZSJ v porovnání s národním průměrem). Podobně jako u Rómů i zde mají údaje omezenou vypovídací schopnost. V potřebném územním detailu však jiná data dostupná nejsou.
Identifikace lokalit koncentrace sociálních skupin a jejich typy Z celkového počtu 22699 ZSJ v České republice bylo vybráno 389 ZSJ s koncentracemi výše uvedených sociálních skupin. Obrázky 1 a 2 znázorňují rozmístění těchto koncentrací v rámci České republiky. V roce 2001 žilo ve vybraných ZSJ 1045128 obyvatel. Soubory ZSJ se silným a slabým sociálním statusem obyvatelstva jsou navzájem nezávislé. Dochází však k překrytí souborů u ostatních skupin obyvatel. Například značný podíl ZSJ s koncentrací sociálně silného obyvatelstva zároveň představuje ZSJ s vysokou koncentrací cizinců, zejména těch s občanstvím států EU. Vysoký podíl ZSJ s nízkým sociálním statusem má zároveň vysokou koncentraci obyvatelstva rómské národnosti. Specifikem je pak vzájemné překrývání koncentrací občanů EU, občanů ruské, ukrajinské, vietnamské a romské národnosti v některých základních sídelních jednotkách. Z tohoto důvodu jsme ZSJ roztřídili do skupin uvedených v tabulce 3 a tabulce 4. V každé tabulce je uveden exkluzivní počet ZSJ přiřazených k jedné z vyjmenovaných skupin obyvatel. Některé sociálně slabé ZSJ však mohou být zároveň ZSJ s vysokou koncentrací některé z vybraných skupin cizinců. V případě ZSJ a cizinců vykazují některé základní sídelní jednotky zvýšené koncentrace více než jedné národnostní skupiny. Takové ZSJ jsou v tabulce 3 přiřazeny té skupině, která splňovala kritéria daná úrovní lokalizačního kvocientu a minimálního počtu zástupců a která zároveň měla v dané lokalitě nejvyšší početní zastoupení, tj. vyšší podíl na obyvatelstvu než skupiny ostatní. Pro přiřazení tak byla rozhodující početní převaha a nikoliv lokalizační kvocient ukazující odlišnost od průměrného zastoupení v rámci republiky.
Tabulka 3: Základní sídelní jednotky s vysokou koncentrací vybraných skupin obyvatel počet ZSJ počet obyvatel ZSJ podíl na obyv. ČR % sociálně silní 43 36485 0,36 sociálně silní a cizinci 22 47184 0,46 sociálně slabí 35 12589 0,12 sociálně slabí a Romové 9 4452 0,04 Romové 53 178461 1,74
Tabulka 4: Základní sídelní jednotky s vysokou koncentrací cizinců počet ZSJ počet obyvatel ZSJ podíl na obyv. ČR % Rusové 46 241685 2,36 Ukrajinci 53 132783 1,30 Vietnamci 117 357126 3,49 občané EU 36 139789 1,37
34
Základní sídelní jednotky s vysokými koncentracemi vybraných skupin obyvatel byly dále roztříděny. První způsob třídění vycházel z aplikace přísnějších kritérií pro vymezení silného a slabého sociálního statusu a koncentrací obyvatel romské národnosti (kritéria viz Tabulka 2). Ze sociálně silných tak byly vyčleněny ZSJ s mimořádně silným sociálním statusem. Ze sociálně slabých byla vyčleněna ta skupina ZSJ, kde se koncentrovaly čtyř a vícečlenné neúplné rodiny s dětmi. Ze ZSJ s koncentrací romské národnosti byly vyčleněny ZSJ s koncentrací desetinásobně přesahující národní průměr. Druhý způsob třídění vyplýval ze vzájemných kombinací. Soubor ZSJ s koncentrací sociálně silného obyvatelstva byl rozdělen na ty ZSJ, kde zároveň existovala silná koncentrace cizinců a ZSJ bez koncentrace cizinců. Šlo o ZSJ s vysokou koncentrací občanů EU, vysokou koncentrací občanů jiných států než Česká republika, Slovensko a EU, vysokou koncentrací občanů ruské národnosti a v jednom případě byla v dané ZSJ i vysoká koncentrace občanů ukrajinské národnosti. V žádné ZSJ s vysokým sociálním statusem se nevyskytovala koncentrace občanů vietnamské nebo romské národnosti. Množiny ZSJ s koncentrací sociálně slabého obyvatelstva a koncentrací obyvatel romské národnosti byly vzájemným překrytím rozděleny na sociálně slabé ZSJ s koncentrací obyvatel romské národnosti (ve všech případech šlo o silnou koncentraci Romů, tj. 10ti násobnou a vyšší proti národnímu průměru), sociálně slabé bez silné koncentrace Romů a ZSJ s vysokou koncentrací Romů, které ale zároveň nepatří mezi sociálně slabé ZSJ. Tabulka 5: Základní sídelní jednotky s koncentracemi vybraných sociálních skupin obyvatelstva počet Kategorie ZSJ ZSJ sociálně silní sociálně mimořádně silní sociálně silní bez koncentrací cizinců sociálně mimořádně silní bez koncentrací cizinců sociálně silní a cizinci sociálně mimořádně silní a cizinci sociálně slabí sociálně slabí a 4 a vícečlenné neúplné rodiny sociálně slabí bez koncentrace Romů sociálně slabí a 4 a vícečlenné neúplné rodiny bez konc. Romů sociálně slabí a silná koncentrace Romů sociálně slabí, silná konc. Romů a 4 a vícečlenné neúplné rodiny Romové z toho silná koncentrace Romů Romové a přitom ZSJ nepatřící mezi sociálně slabé silná koncentrace Romů a přitom ZSJ nepatřící mezi soc. slabé
35
54 11 35 8 19 3 28 16 23 12 5 4 62 23 34 19
poč.obyvatel ZSJ 80344 3325 35173 1312 45171 2013 5214 11827 4435 8154 779 3673 182913 23123 159011 19450
http://web.natur.cuni.cz/gis/segregace/mapy/skupinyA4.jpg
http://web.natur.cuni.cz/gis/segregace/mapy/narodnostiA4.jpg 36
Samostatně byly vyhodnoceny ZSJ s koncentrací vybraných skupin „cizinců“ (Tabulka 6). Skupiny byly definované prostřednictví občanství a národnosti: (1) obyvatelé s občanstvím EU, (2) občanstvím jiným než ČR, SR a EU, (3) národností ruskou, (4) národností ukrajinskou a (5) národností vietnamskou. V dalším hodnocení se koncentracím obyvatel s občanstvím jiným než ČR, SR a EU nevěnujeme a to vzhledem k vnitřní heterogenitě skupiny. Zaměřujeme se pouze na koncentrace obyvatel s občanstvím EU a národností ruskou, ukrajinskou a vietnamskou (tj. zástupce poměrně početných imigračních skupin v Česku) a jejich vzájemné kombinace v případech nadprůměrné koncentrace 2 a více těchto skupin v jedné ZSJ. Pro informaci navíc přikládáme i křížení s koncentracemi obyvatel romské národnosti. Všechny kombinace koncentrací obyvatel s občanstvím EU a ruskou, ukrajinskou a vietnamskou a romskou národností zachycuje tabulka 5. Rozmístění koncentrací v rámci České republiky znázorňuje obrázek 2. Tabulka 6: ZSJ s koncentracemi skupin obyvatelstva podle občanství a národnosti občanství / národnost počet ZSJ počet obyvatel ZSJ E 32 117048 ER 4 26130 ERU 1 2446 ERV 2 12272 EU 1 4393 EC 1 6225 R 38 174506 RU 5 23628 RUV 1 3505 RV 4 29262 RC 2 23464 RUC 1 4476 U 46 102088 UV 5 14779 V 101 295709 VC 8 31452 celkem 252 871383 Poznámky: E R U V C
občanství EU ruská národnost ukrajinská národnost vietnamská národnost romská národnost
Charakteristika základních sídelních jednotek s koncentracemi sociálních skupin ZSJ se silným sociálním statusem představují několik typů čtvrtí nebo rezidenčních zón a to z hlediska vzniku, stáří, umístění ve městě či metropolitní oblasti. Z hlediska vývoje segregace je důležité odlišovat ty celky, které představují tradiční lokality bydlení sociálně silného obyvatelstva od koncentrací vzniklých po roce 1990. Za prvé jde o tradiční vilové čtvrtě z období 20. a 30. let 20. století, jako jsou např. Baba, Hanspaulka, Starý Bubeneč či Troja v Praze nebo Masarykova čtvrť ve vnitřním Brně. Patří sem však třeba i lokalita Nouzov u Unhoště v hlubokém zázemí Prahy. Druhý typ představují lokality nové bytové
37
výstavby realizované po roce 1990, které charakterizuje příchod nového sociálně silného obyvatelstva. V mnoha případech jde o zcela nové lokality nebo lokality, kde nová zástavba a nově příchozí obyvatelstvo převažují nad původním. Z hlediska zástavby jde především o čtvrtě vil a rodinných domů, jako jsou například vnitroměstská lokalita Fialka v Praze 6 nebo Malá Šárka v Praze-Nebušicích na okraji Prahy nebo lokality s intenzivní zástavbou rodinných domů na okraji města jako například v městské části Brno-Ivanovice či lokality nových rodinných domků v hloubi příměstské oblasti, jako například Sulice-Hlubočinka u Jesenice v jihovýchodním sektoru zázemí Prahy. Lokality s vysokým sociálním statusem však také představují území s novými komplexy bytových domů s byty ve vlastnictví, tzv. kondominii, jako jsou například Velká Skála v Praze Bohnicích nebo Zelené údolí v Praze Krči. Vysoký sociální status obyvatel však také vykazují některé ZSJ s dominantní zástavbou panelových bytových domů. Jde o sídliště z 80. let 20. století, kam se nastěhovala populace mladší a s vyšší úrovní vzdělání. V naprosté většině identifikovaných případů jde zároveň o lokality, kde mezi lety 1991 a 2001 probíhala dostavba bytů včetně kondominií s byty do vlastnictví, do nichž se již stěhovalo obyvatelstvo v průměru poměrně vysokého sociálního statusu (Praha Barrandov, Praha Stodůlky). Vysoký sociální status měřený na základě námi vybraných ukazatelů v některých případech vykazují i ZSJ s vysokoškolskými kolejemi (areály Vysoké školy zemědělské či ČVUT v Praze). Mezi lokality s mimořádně silným sociálním statusem patří především nové lokality, které vznikly v posledních 10 letech, jako např. Malá Šárka v Praze 6 Nebušicích (vůbec nejvyšší sociální status a vysoký podíl cizinců), okrsek nových bytových a rodinných domů v Praze Dolních Měcholupech, lokalita nových rodinných domů Fialka v Praze 6, komplex vil v Kamenici-Olešovicích v jihovýchodním sektoru zázemí Prahy. Z tradičních lokalit sem patří například čtvrť Baba v Praze 6. Naprostá většina lokalit se silným sociálním statusem se nachází v Praze a jejím zázemí. Několik takových ZSJ je v Brně a to ve dvou lokalitách: ve vnitřním městě (Masarykova čtvrť) a na severním okraji města (Brno Ivanovice, Brno Medlánky, Brno Řečkovice a Mokrá Hora. V ostatních městech jde o zcela výjimečné a ojedinělé lokality. Mnohé z nových lokalit lze považovat za sociální separaci, která v řadě případů je zviditelněná například existencí závor (Brno Ivanovice), využitím hlídací služby a monitorovacího systému (Praha 6 Malá Šárka), nebo pouhým upozorněním na území v soukromém vlastnictví. Tradiční lokality obyvatel s vysokým sociálním statusem vznikly v důsledku separačních tendencí a jejich exkluzivita byla v posledních letech potvrzena a posílena. K jejich kladu však patří to, že většinou kolem sebe zatím nevytvářejí zjevné fyzické bariéry a jejich exkluzivita je tak dána především ekonomickou nedostupností zdejšího bydlení pro většinu populace. Základní sídelní jednotky se slabým sociálním statusem lze rozdělit do dvou základních skupin. Za prvé jde o vnitroměstské lokality s koncentrací sociálně slabého obyvatelstva a zpravidla velmi silnou koncentrací obyvatelstva romské národnosti. Najdeme zde jednak čtvrtě vzniklé před 2. světovou válkou se zástavbou činžovními domy (např. Ústí nad Labem Předlice, Brno Hvězdová, Brno Soudní) a jednak sídliště postavené v komunistickém období (velmi známým případem je Chanov v Mostě, patří sem Ostrava-Vítkovice a lokality v Karviné či Bohumíně). Za druhé mezi ZSJ s nízkým sociálním statusem patří malá sídla v periferních venkovských oblastech České republiky, která charakterizuje vysoká nezaměstnanost a nízká úroveň vzdělání a vybavenosti. Zatímco v prvém případě lze předpokládat, že identifikované koncentrace vznikly a vznikají v důsledku procesů segregace, v druhém případě jde o důsledek procesu urbanizace a vylidňování venkova umocněný regionálními nerovnováhami na trhu práce. Koncentrace sociálně slabého obyvatelstva podrobněji podchytilo dotazníkové šetření, jehož výsledky z hlediska typologie lokalit jsou prezentovány v následující části.
38
Základní sídelní lokality s vysokou koncentrací Rómů se do významné míry překrývají se ZSJ s koncentrací sociálně slabého obyvatelstva a to zejména ve městech. Patří sem však i lokality z hlediska sociálního statusu podprůměrné nikoliv však patřící mezi sociálně slabé. Mezi ZSJ s vysokou koncentrací Rómů však najdeme i takové, jejichž sociální status je průměrný či mírně nadprůměrný (např. Kladno střed). Jde zpravidla o populačně velké základní sídelní jednotky. Vzhledem k agregátnímu charakteru dat nejsme schopni posoudit, jaký vliv mají charakteristiky rómské části populace na celkové ukazatele. Typům koncentrací Romské populace je věnována větší pozornost v následující části založené na informacích z dotazníkového šetření. Základní sídelní jednotky s koncentrací cizinců představují velmi heterogenní soubor. Pouze rámcově můžeme charakterizovat základní prostorové rozložení. ZSJ s vysokou koncentrací občanů EU se až na jednu výjimku (Hluboká nad Vltavou) koncentrují v hl. městě Praze a okolí (Průhonice). V rámci Prahy se pak koncentrují do oblasti širšího městského centra (především Praha 1 a Praha 2) a severozápadního sektoru města (Praha 6). V naprosté většině jde o tradiční městské čtvrtě jako Malá Strana, Vinohrady, Bubeneč, Dejvice nebo o čtvrtě s novou luxusní bytovou výstavbou (Praha-Nebušice). Mezi ZSJ s vysokou koncentrací občanů EU a ZSJ s vysokým sociálním statusem je značná korespondence. Občané ruské národnosti se koncentrují do měst, a to především do Prahy. Další lokality jejich koncentrace jsou například v Karlových Varech, v Kladně (sídliště Rozdělov), v Českých Budějovicích (sídliště Máj) ad. V rámci Prahy se koncentrují především v oblastech novější generace sídlišť ze 70. a 80. let minulého století a to včetně lokalit dostavby sídlišť novými kondominii (Nové Butovice). Některé lokality s vysokou koncentrací Rusů korespondují se ZSJ s vysokým sociálním statusem a v řadě případů i se ZSJ s koncentrací občanů EU. Žádná z lokalit nepatří mezi sociálně slabé. Sídliště Rozdělov na Kladně nebo Máj v Českých Budějovicích však mají vysoké zastoupení romské populace. Prostorový vzorec rozmístění Ukrajinců je velmi různorodý. Charakterizuje je zejména rozptýlenost v rámci systému osídlení České republiky. Silné koncentrace Ukrajinců nenajdeme v těch ZSJ, které byly identifikovány jako sociálně slabé. Lokality jejich koncentrace představují z hlediska sociálního široké spektrum, které však nezahrnuje oba extrémy sociálně nejslabšího a nejsilnějšího statusu. Některé ze základních sídelních jednotek s koncentrací Ukrajinců jsou zároveň územími s výraznými koncentracemi Rusů nebo Vietnamců. Lze předpokládat, že lokality jejich pobytu jsou výrazně podmíněny dostupností bydlení a to jak z hlediska finančního, tak z hlediska faktické možnosti takové bydlení získat. Koncentrace občanů vietnamské národnosti najdeme jednak ve velkých městech a jednak v obcích v příhraniční oblasti podél hranice s Německem, zejména v severozápadních Čechách podél hranic s bývalou NDR. Vietnamců rovněž nenajdeme v lokalitách s nejnižším sociálním statusem. V Praze se jsou pak jejich koncentrace na sídlištích (některé ZSJ) totožné s koncentracemi Rusů nebo Ukrajinců, což je dáno dostupností bydlení v těchto lokalitách. Údaje ze SLDB zatím nenasvědčují na přílišnou koncentraci analyzovaných skupin cizinců. Koncentrace jsou způsobeny spíše dostupností bytového fondu v oblastech ekonomické činnosti těchto národností. V případě občanů EU se však v řadě případů jedná o separaci jednak v tradičních exkluzivních vilových čtvrtích nebo v nově postavených zónách, často s prvky zajišťujícími ochranu a bezpečnost jejich obyvatel. Analýza základních sídelních jednotek (ZSJ) s vysokou úrovní koncentrace specifických skupin obyvatel na základě údajů Sčítání lidu, domů a bytů je závislá na územním členění a charakteru ZSJ. Údaje za ZSJ jsou souhrnem za všechny zde bydlící obyvatele. Analýza tak například nemůže rozlišit, zda v rámci ZSJ existuje menší lokalita s výrazně odlišným sociálním statusem než ukazují data agregovaná za celou ZSJ. Při konkrétní aplikaci nejsme
39
v mnoha případech schopni identifikovat malé exklusivní separované lokality s vysokým sociálním statusem, pokud jsou součástí větší ZSJ a území nebylo pro potřeby SLDB samostatně vyčleněno. Podobně může členění do ZSJ v řadě případů zastřít malé, ale intenzivní koncentrace chudoby, extrémně nízkého sociálního statusu a koncentrace obyvatel z hlediska národnosti nebo občanství. Překlenutí tohoto nedostatku částečně umožňuje druhý zvolený přístup založený na dotazníkovém sběru informací o percepci lokalit koncentrace specifických skupin obyvatel s důrazem na jejich segregaci nebo separaci.
Identifikace a typologie lokalit s vysokou úrovní koncentrace specifických skupin obyvatel na základě dotazníkového šetření Metoda Alternativním způsobem identifikace lokalit koncentrace sociálních skupin a zjišťování základních informací o těchto koncentracích je dotazníkové šetření. Nejvhodnějším subjektem dotazování jsou obecní úřady a ve velkých městech úřady městských částí, jelikož by úřady měly mít velmi dobrý přehled o situaci na svém území a zároveň se při posuzování situace řídit přibližně podobnými hledisky. Vzhledem k vysokému počtu obcí v České republice je šetření všech obecních úřadů velmi náročné a bylo nad rámec možností našeho výzkumu. Oslovili jsme proto jen vybrané místní úřady. Našim hlavním cílem bylo podchytit celé území České republiky s tím, že nejvýraznější koncentrace sociálních skupin jsme očekávali ve větších sídlech. Proto jsme se v dotazníku primárně obrátili na starosty všech obcí s rozšířenou působností s žádostí o podchycení lokalit koncentrace sociálních skupin v rámci obvodů obcí s rozšířenou působností. Větší územní detail jsme použili v metropolitních regionech Prahy, Brna a Ostravy14, kde byli osloveni představitelé městských částí v jádrových městech a všech obcí v jejich zázemí. Důvodem pro geograficky detailnější pohled byla nejen vysoká hustota osídlení, ale i předpoklad, že právě v největších městech se mohou s větší pravděpodobností vyskytovat výraznější lokality koncentrace sociálních skupin. Kromě úřadů jsme oslovili vybrané nevládní neziskové organizace, které se svojí činností mohou dotýkat sociálně vyloučených a segregovaných obyvatel a lokalit. V dotazníkovém šetření byly osloveny tyto subjekty: 1. starostové (primátoři) obcí s rozšířenou působností na celém území České republiky (celkem 206) 2. starostové městských částí Prahy, Brna a Ostravy (celkem 109) 3. starostové obcí v metropolitním regionu Prahy, Brna a Ostravy (celkem 443) 4. nevládní a neziskové organizace pracující v oblastech spojených s problematikou segregace různých skupin obyvatel (celkem 59) Představitelům výše zmíněných subjektů byly poštou rozeslány dotazníky s nabídkou možnosti vyplnění dotazníku ručně nebo elektronicky prostřednictvím interaktivní internetové aplikace. 14
Pro účely dotazníkového šetření byl vymezen metropolitní region Prahy, Brna a Ostravy. Metropolitní region Prahy, Brna a Ostravy byl vymezen na základě analýzy dojížďky do zaměstnání z okolních obcí do příslušného centra (metropole), přičemž jako hranice intenzity dojížďky byla zvolena hodnota 30 % dojíždějících. Po podrobnější analýze vzájemných vztahů uvnitř metropolitního regionu bylo území doplněno o několik dalších obcí považovaných za silně spjaté s metropolí s cílem dosáhnout celistvosti vymezeného území.
40
Dotazníkové šetření se uskutečnilo od prosince 2005 do března 2006. Oslovené respondenty, kteří na dotazníky neodpověděli, jsme následně a opakovaně kontaktovali telefonicky. Přesto se nepodařilo získat odpovědi za všechna území a zcela tak pokrýt území České republiky. V úvodním dopise dotazníku byli respondenti stručně seznámeni s posláním výzkumu a chápáním pojmu rezidenční segregace jako prostorového oddělení nebo procesu oddělování určitých skupin obyvatelstva od zbytku společnosti. První část dotazníku tvořily identifikační údaje respondenta a základní otázka, zda existuje na území spravovaném osloveným subjektem lokalita (příp. dům) s výraznou koncentrací určité skupiny obyvatelstva15. Respondenti, kteří odpověděli kladně, byli následně požádáni, aby lokality koncentrace vyjmenovali a vyplnili za ně druhou, podrobnější část dotazníku. Tato podrobnější část se skládala z pěti bloků zaměřených na různé aspekty segregace: 1. identifikace lokality (název, poloha, rozsah) 2. charakteristika skupiny obyvatel a příčiny její koncentrace (kdo a proč se koncentruje) 3. charakteristika lokality (popis segregovaného území) 4. historie lokality (vznik a vývoj koncentrace) 5. problémy koncentrace a možnosti řešení (problémy a jejich řešení) V dotazníkovém šetření byla hlavní pozornost soustředěna na identifikaci a hodnocení více či méně „neinstitucionálně“ vzniklých koncentrací různých skupin obyvatelstva. Naproti tomu „institucionálně“ ustavené koncentrace v podobě nápravných, léčebných či jiných ústavních zařízení (domovy důchodců, azylové tábory apod.) nebyly hlavním předmětem šetření. Přesto byli respondenti požádáni o vyjmenování těchto zařízení na svém území. Celkově bylo v rámci dotazníkového šetření rozesláno 818 dotazníků. K 31.3.2006 představovala celková míra návratnosti šetření 68 % (tabulka 7). Nejvyšší návratnosti, 85 %, bylo dosaženo u obcí s rozšířenou působností.
Tabulka 7 - Návratnost dotazníkového šetření (k 31.3.2006) Oslovený subjekt ORP MR_Praha MR_Brno MR_Ostrava NNO Celkem
Rozeslané dotazníky 206 285 203 65 59 818
Odpovědi 174 210 100 45 28 557
Návratnost (v %) 85 74 49 69 48 68
Poznámka: ORP = obec s rozšířenou působností MR_Praha = metropolitní region Prahy (městské části a Prahy a obce v jejím zázemí) MR_Brno = metropolitní region Brna MR_Ostrava = metropolitní region Ostravy NNO = nevládní neziskové organizace
15
Abychom co nejvíce předešli možnému negativnímu vnímání pojmu „segregace“, které by mohlo vést k záporné odpovědi, bylo záměrně použito neutrálního spojení „koncentrace určité skupiny obyvatelstva“.
41
Identifikace lokalit koncentrace sociálních skupin a jejich charakteristika Z celkového počtu obcí s rozšířenou působností, které na dotazník odpověděly, téměř 60 % uvedlo, že má na území své pověřené obce lokalitu s výraznou koncentrací určité skupiny obyvatelstva (tabulka 8). V metropolitních regionech Prahy a Brna naopak přes 90 % respondentů odpovědělo, že takovou lokalitu nemají, v metropolitním regionu Ostravy byla negativní odpověď zaznamenána u 84 % dotázaných. V kontextu doprovodného dopisu dotazníku a z odpovědí respondentů lze usuzovat, že identifikované lokality s koncentrací skupin obyvatel představují segregované a separované lokality. Při interpretaci výsledků dotazníkového šetření si je třeba uvědomit, že odpovědi představují subjektivní hodnocení každým osloveným respondentem. Záporná odpověď nemusí vždy znamenat, že se na území obce či městské části nevyskytuje lokalita s výraznou koncentrací určité skupiny obyvatel. Skutečnost, že respondenti neuvedli žádnou lokalitu může odrážet například to, že tato koncentrace není pro obec problematická a tudíž není respondentem vnímána (např. čtvrtě bohatých), nebo naopak nechuť představitelů obcí mluvit o segregovaných územích a tím svou obec stigmatizovat. Přestože představitelé obcí s rozšířenou působností byli požádáni, aby vyplnili dotazník za celé území svého správního obvodu, převážná většina identifikovaných lokalit se nachází přímo v obcích s rozšířenou působností. Lze tedy říci, že dotazník relativně dobře podchytil koncentrace různých skupin obyvatel ve větších centrech v České republice. Naproti tomu v malých obcích může existovat specifická forma segregace venkovského typu (např. venkovské ubytovny, statky), kterou se dotazníkovým šetřením nepodařilo podchytit. Částečně lze formy segregace v malých obcích vysledovat z podrobnějších informací za obce v metropolitním zázemí Prahy, Brna a Ostravy, kde byl dotazník adresován přímo starostům jednotlivých obcí. Na druhou stranu je počet identifikovaných lokalit v zázemí těchto měst velmi nízký a formy segregace v okolí velkých měst se mohou značně odlišovat od typů lokalit vyskytujících se v periferních obcích České republiky. Tabulka 8 - Existence lokalit segregace / separace na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností a v metropolitních regionech (k 31.3.2006) Územní jednotka ORP MR_Praha MR_Brno MR_Ostrava
ANO
NE
Celkem
abs.
v%
abs.
v%
101 16 8 7
58 8 8 16
73 194 92 38
42 92 92 84
174 210 100 45
Poznámka: Hodnocení existence lokalit s výraznou koncentrací určité skupiny obyvatelstva na daném území, tzn. lokalita na daném území identifikována jakýmkoli z oslovených subjekt (ORP, MC, OBEC MR, NNO). Zdroj: Dotazníkové šetření, prosinec 2005 – březen 2006.
Na základě dotazníkového šetření bylo na území České republiky identifikováno celkem 243 lokalit s výraznou koncentrací určité skupiny obyvatel. Počet identifikovaných lokalit segregace a separace v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností do značné míry závisí na ochotě a pečlivosti respondentů při vyplňování dotazníků. Větší počet identifikovaných lokalit je proto nejen v obcích, které se potýkají s problémem segregace, ale také v těch, jejichž představitelé svědomitě přistoupili k vyplnění dotazníku. Je zřejmé, že výzkum zdaleka nepodchycuje všechny segregované a separované lokality v České republice.
42
Vzorek lokalit získaný v dotazníkovém šetření nicméně umožňuje hodnotit vybrané kvalitativní aspekty segregovaných a separovaných lokalit na našem území. Rozložení segregovaných a separovaných lokalit v obcích České republiky naznačuje určitý prostorový vzorec (obrázek 3). Lokality s výraznou koncentrací určité skupiny obyvatelstva se ve zvýšené míře nacházejí v severních Čechách a na severní Moravě, tedy v oblastech, které jsou v důsledku útlumu těžkého průmyslu zasaženy vysokou mírou nezaměstnanosti. Větší počet segregovaných a separovaných lokalit se dále, v souladu s očekáváním, vyskytuje ve velkých městech a jejich zázemích (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Hradec Králové, České Budějovice). Obrázek 3 - Existence lokalit segregace a separace na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností České republiky
Zdroj: Dotazníkové šetření, prosinec 2005 – březen 2006.
Základním znakem, sledovaným u segregovaných a separovaných lokalit, byla charakteristika koncentrované skupiny obyvatel. Z hodnocení navrácených dotazníků vyplývá, že nejčastěji uváděnou formu představuje segregace založená na kombinaci sociálních a etnických znaků populace. Přibližně 55 % všech identifikovaných lokalit představují koncentrace obyvatel romského původu (někdy v kombinaci se slovenskými Romy, cizinci nebo bezdomovci) (tabulka 9). Ve většině případů představují koncentrace romského obyvatelstva současně sociálně slabé oblasti. Segregace podle sociálně ekonomických znaků je nejsilněji zastoupena koncentracemi sociálně slabých obyvatel, pod kterými se však většinou skrývají lokality s vyšším či nižším zastoupením Romů, přestože respondentem nebyly přímo pojmenovány jako romské (přibližně 30 % lokalit). V extrémním případě jsou sociálně slabé lokality 43
tvořeny koncentracemi osob bez přístřeší (2 % lokalit). Na druhé straně spektra pak vznikají separované lokality obyvatel s vyšším sociálním statusem (8 % lokalit). Separované lokality bohatých16 se nejčastěji nacházejí ve velkých městech a jejich okolí (Praha, Brno). Segregace cizinců byla v dotazníkovém šetření identifikována minimálně. Spíše výjimečná je koncentrace obyvatel založená na jiném než sociálně-ekonomickém či etnickém statusu (např. věková segregace seniorů nebo zdravotně postižených na Kladně). Tabulka 9 - Skupiny obyvatel v segregovaných / separovaných lokalitách Čestnost
Skupina Abs. 87 38 4 3 1 1 48 26 3 20 2 1 2 1 6 243
Sociálně slabí Romové Romové Sociálně slabí Romové, Romové ze Slovenska Sociálně slabí Romové, cizinci Staří Romové Romové, bezdomovci Sociálně slabí Sociálně slabí, částečně Romové Osoby bez přístřeší Bohatí Cizinci Bohatí cizinci Senioři (70-80 let) Zdravotně postižení Neurčeno Celkem
v% 35,8 15,6 1,6 1,2 0,4 0,4 19,8 10,7 1,2 8,2 0,8 0,4 0,8 0,4 2,5 100
Poznámka: Barvy ve sloupečku „skupina“ odpovídají zařazení do hrubších kategorií segregovaných a separovaných skupin obyvatelstva na obrázku 9. Zdroj: Dotazníkové šetření, prosinec 2005 – březen 2006.
Z hlediska rozsahu lokalit se segregace ve 45 % případů týká pouze jednoho domu (tabulka 10). Územně rozlehlejší segregované a separované celky na úrovni bloku nebo skupiny domů či celé městské čtvrti a části obce se ovšem v České republice vyskytují také poměrně často. V dotazníkovém šetření bylo identifikováno rovněž několik případů segregovaných panelových sídlišť (např. v Mostě, Děčíně, na Kladně). Právě tyto rozsáhlejší lokality segregace a separace představují místa, kde lze očekávat největší problémy spojené s koncentrací různých sociálních skupin. Územní koncentrace v rozsahu čtvrtí a sídlišť se ve zvýšené míře nacházejí v severních Čechách, na severní Moravě a ve velkých městech (Praha, Brno, Ostrava) (obrázek 4). Tabulka 10 - Rozsah segregovaných a separovaných lokalit Četnost
Rozsah lokality abs. 114 64 48 9 8
Dům Blok / skupina domů Čtvrť města / část obce Sídliště Nezjištěno Celkem
v% 46,9 26,3 19,8 3,7 3,3 243
Zdroj: Dotazníkové šetření, prosinec 2005 – březen 2006. 16
Termínem bohatí zde respektujeme převládající označení v samotných dotaznících.
44
100
Obrázek 4 - Rozsah segregovaných a separovaných lokalit
Zdroj: Dotazníkové šetření, prosinec 2005 – březen 2006.
Z hlediska typu zástavby v segregovaných a separovaných územích jsou lokality ve více než polovině případů tvořeny činžovními a bytovými domy (obrázek 5). Dalším nejčastěji uváděným typem zástavby jsou rodinné a panelové domy. Vilová zástavba převažuje v separovaných lokalitách, kde dochází k nové výstavbě. Náhradní bydlení pro neplatiče, tzv. holobyty, je v některých případech tvořeno provizorními a montovanými objekty. Obrázek 5 - Typ zástavby v segregovaných a separovaných lokalitách nezjištěno smíšená zástavba 6%
provizorní přístřeší
5% 5%
venkovská usedlost
rodinné domky
10%
54%
činžovní / bytové 7%
vilová zástavba 9%
panelové domy
Zdroj: Dotazníkové šetření, prosinec 2005 – březen 2006.
45
Objekty a byty tvořící segregované a separované lokality spadají nejčastěji do obecního vlastnictví (téměř 50 % lokalit) (obrázek 6). V některých případech jsou obyvatelé segregovaných lokalit v nájmu v domech patřících soukromým majitelům (podniku, fyzické osobě). Nové rodinné domy v separovaných lokalitách jsou v osobním vlastnictví. Obrázek 6 – Vlastnictví bytů v segregovaných a separovaných lokalitách
nezjištěno
12%
smíšené 9%
neoprávněné užívání 49%
obecní vlastnictví
14%
osobní vlastnictví
16%
soukromé vlastnictví
Zdroj: Dotazníkové šetření, prosinec 2005 – březen 2006.
Lokality s výraznou koncentrací určité skupiny obyvatelstva se nejčastěji nacházejí v okrajových částech měst a obcí (41 % lokalit, obrázek 7). Přes 40 % segregovaných a separovaných lokalit se nachází ve vnitřních a centrálních částech měst a obcí. Někdy je prostorové oddělení skupiny umocněno polohou segregovaného či separovaného území mimo obec či město (myšleno mimo kompaktně zastavěné území obce, ne mimo její administrativní hranici). Fyzické oddělení v podobě zdi, plotu, přírodní bariéry, železnice apod. většinou neodděluje segregovanou nebo separovanou lokalitu od zbylého území města (přes 80 % lokalit není fyzicky odděleno). Obrázek 7 - Poloha segregovaných a separovaných lokalit
nezjištěno centrum a okolí
8%
mimo obec
20% 11%
21%
uvnitř obce 41%
okraj obce
Zdroj: Dotazníkové šetření, prosinec 2005 – březen 2006.
46
Ačkoli polovina lokalit s výraznou koncentrací určité skupiny obyvatel vznikla po roce 1990, proces segregace a separace není spojen výhradně s transformačním obdobím (obrázek 8). Segregované lokality vznikaly v České republice již od 50. let 20. století v souvislosti s osidlováním pohraničí, s náborem pracovní síly do oblastí s rozvíjejícím se průmyslem i jako důsledek bytové politiky socialistického režimu vůči některým skupinám obyvatel. Obrázek 8 - Období vzniku segregovaných a separovaných lokalit
po roce 2000 nezjištěno 8% 17% před rokem 1920 od 50. let
9% 42%
od 60. let
od 90. let 10%
od 70. let 11% od 80. let
Zdroj: Dotazníkové šetření, prosinec 2005 – březen 2006.
Typologie lokalit koncentrace identifikovaných dotazníkovým šetřením Typologie představuje rozdělení lokalit, které dotazníkovým šetřením oslovené úřady místní správy a nevládní neziskové organizace identifikovaly jako lokality výrazné koncentrace určité skupiny obyvatelstva. Na základě charakteristik koncentrované skupiny bylo vytvořeno pět základních typů lokalit s koncentrací: • Romů • sociálně slabých • sociálně silných • cizinců • ostatních. 55 % z identifikovaných lokalit představují koncentrace obyvatel romského původu. Respondenti příslušnost k etnické skupině Romů zpravidla zároveň doplnily identifikací nízkého sociálního statusu obyvatel. 30 % lokalit představovaly koncentrace sociálně slabých a 8 % lokalit jsou koncentrace bohatých. Lokality s výraznou koncentrací cizinců byly identifikovány jen tři. Do kategorie ostatní pak byla zařazena jedna lokalita zdravotně postižených a dvě koncentrace seniorů na Kladně.
47
Obrázek 9: Typy segregace a separace v České republice podle sociální skupiny obyvatel
http://web.natur.cuni.cz/gis/segregace/mapy/vnimaneA4.jpg Zdroj: Dotazníkové šetření, prosinec 2005 – březen 2006. Tato základní typologie lokalit koncentrace podle sociálních skupin však nezachycuje celou škálu rozmanitostí těchto lokalit. S cílem podchycení a určení nejvýznamnějších charakteristik lokalit v rámci jednotlivých typů jsme v dalším kroku vytvořili křížové tabulky (cross tabulations) každého z pěti identifikovaných typů lokalit s dalšími charakteristikami získanými z dotazníků. Charakteristiky jsme přitom utřídili podle čtyř hlavních dimenzí (tabulka 11). Pro každý typ lokality byly vyhledány nejčetnější kombinace s dalšími charakteristikami. Bylo přitom uvažováno tolik kategorií, aby zahrnovaly alespoň 80 % všech lokalit v každém základním typu. Například při kombinaci lokalit bohatých s charakteristikami dimenze rozsah a poloha lokality bylo 89 % lokalit na úrovni čtvrti. Nebo při kombinaci lokalit sociálně slabých s důvody a okolnostmi vzniku koncentrace představovalo 44 % důvodů levné a sociální bydlení, 20 % neplacení nájmu, 17 % neplacení nájmu nebo sociální bydlení. Při následné interpretaci jsme jako druhou nejdůležitější dimenzi definující různé formy koncentrací sociálních skupin obyvatel použili důvody jejich vzniku. Ty dále vnitřně diferencovaly lokality koncentrací sociálně slabých a Romů. Pro typy lokalit koncentrace cizinců a ostatních s velmi nízkým počtem případů nešlo určit společné charakteristiky těchto lokalit. Níže popsané typy a jejich nejvýznamnější charakteristiky nejsou proto zcela vyčerpávající. Představují nicméně hlavní rysy koncentrací, které jsou v České republice nejčastěji vnímané oslovenými respondenty.
48
Tabulka 11 – Charakteristiky identifikovaných lokalit Dimenze Koncentrovaná skupina Rezidenční prostředí Rozsah a poloha lokality Důvody a okolnosti vzniku koncentrace
Charakteristiky Společné znaky, nezaměstnanost, dobrovolnost či nedobrovolnost oddělení Typ zástavby, stav zástavby, majetkové vztahy, fyzické oddělení Rozsah lokality, umístění lokality v obci Důvody koncentrace, okolnosti vzniku, období vzniku
Charakteristika typů lokalit koncentrace Prvním typem lokalit jsou koncentrace bohatých. Nejčastěji vnímanou formu koncentrací obyvatel s vyšším sociálním statusem představují nově postavené vilové čtvrtě v okolí měst. Tyto lokality vznikly po roce 1990 dobrovolnou separací bohatých na okrajích větších měst, v atraktivních lokalitách nabízejících kvalitní životní prostředí. Obyvatelé těchto lokalit se podle hodnocení respondentů často vyznačují uzavřeností, nezájmem o dění v obci a odloučením od starousedlíků. Hlavním důvodem vzniku těchto lokalit je vedle individuální preference rodin a jednotlivců při rozhodování o lokalizaci bydlení nabídka pozemků pro výstavbu rodinných domů v okrajových částech měst a v přilehlých obcích v souvislosti s restitucemi zemědělské půdy po roce 1990 a rozvojovými prioritami obcí vyjádřenými v územně plánovací dokumentaci. Odpovědi upozornily, že v některých případech jsou čtvrtě bohatých odděleny od okolí fyzickou bariérou, tj. zdí, plotem nebo závorou. Nově postavené vilové čtvrti v okolí měst Charakteristiky skupiny Rezidenční prostředí Rozsah a poloha lokality Důvody a okolnosti vzniku koncentrace
Dobrovolná separace. Uzavřenost a malý zájem o dění k okolí. Nové postavené vily a rodinné domy v osobním vlastnictví. Někdy odděleny fyzickou bariérou. Čtvrtě na okrajích měst. Atraktivní poloha, kvalitní prostředí, možnost rezidenční výstavby. Vznik po roce 1990.
Druhý typ představují koncentrace sociálně slabých obyvatel. Nejčastěji identifikované formy koncentrací sociálně slabých představují lokality levného a lokality sociálního bydlení a bydlení pro neplatiče nájemného. Rozsahem se jedná nejčastěji o menší lokality na úrovni jednoho domu či skupiny nebo bloku domů. Obyvatele těchto lokalit charakterizuje vysoká míra nezaměstnanosti, nízká úroveň vzdělání a nízká kvalifikace. V lokalitách zpravidla žije větší či menší podíl Romů. Pro lokality koncentrace sociálně slabých je charakteristická chudoba, závislost na sociálních dávkách a sociálním vyloučení. Odpovědi upozorňovaly i na sociální nepřizpůsobivost obyvatel. V extrémním případě byly identifikovány i lokality bezdomovců obývajících opuštěné objekty. Přes 70 % lokalit koncentrace sociálně slabých vzniklo po roce 1990. Zatímco lokality levného a sociálního bydlení se vytvářejí částečně spontánně (lidé s nízkými příjmy volí nejlevnější a tedy i nejméně kvalitní bydlení), koncentrace neplatičů nájemného vznikají odsunem dlužníků do objektů vyčleněných městy obcemi pro poskytování
49
náhradního ubytování neplatičům nájemného. Objekty pro neplatiče nájemného, tzv. holobyty, začaly být zřizovány obcemi v posledním desetiletí, zpravidla na okraji obce, případně v nevyužívaných objektech uvnitř zástavby. V některých případech jsou lokality bydlení pro neplatiče od okolí odděleny výraznou fyzickou bariérou (přírodní prvek, rychlostní komunikace, železnice). Přestože většina lokalit levného a sociálního bydlení vznikla též po roce 1990, některé z těchto koncentrací sociálně slabých mají kořeny již v 70. a 80. letech. Lokality sociálního bydlení se nejčastěji nacházejí ve vnitroměstských čtvrtích s méně kvalitním bytovým fondem pronajímaným soukromými vlastníky nebo na okrajích měst a obcí v lokalitách s komunálními byty pronajímanými obcemi. Někdy se jedná o dřívější podnikové byty či ubytovny, které po roce 1990 začaly sociálně upadat v důsledku rostoucí nezaměstnanosti a s tím souvisejícím zhoršováním sociální situace a nárůstu sociálních problémů. V některých případech byly identifikovány i lokality, kde k bydlení slouží jednoduché montované objekty nebo chatky. Lokality levného a lokality sociálního bydlení Charakteristiky skupiny Částečně dobrovolná, částečně nedobrovolná segregace. Vysoká nezaměstnanost, nízké vzdělání a kvalifikace, chudoba, sociální vyloučení. Rezidenční prostředí Nejčastěji činžovní / bytové domy, méně často panelové domy nebo provizorní přístřeší. Nejčastěji zanedbaný nebo uspokojivý fyzický stav. Obecní nebo soukromý pronájem. Rozsah a poloha lokality Jeden dům nebo blok / skupina domů. V centrálních částech měst (obcí) nebo na okraji. Důvody a okolnosti vzniku Levné bydlení, sociální bydlení. Většinou vznik po roce koncentrace 1990, některé koncentrace již ze 70. a 80. let. Často původně podnikové byty nebo ubytovny. Bydlení pro neplatiče nájemného Charakteristiky skupiny Nedobrovolná segregace, vysoká nezaměstnanost, nízké vzdělání a kvalifikace, chudoba, sociální vyloučení. Rezidenční prostředí Činžovní / bytové domy v různém fyzickém stavu (od zdevastovaných po zrekonstruované). Obecní vlastnictví. V některých případech fyzická bariéra. Rozsah a poloha lokality Nejčastěji jeden dům, různá poloha v rámci obce. Důvody a okolnosti vzniku Náhradní bydlení pro neplatiče nájemného. Vznik po roce koncentrace 1990. Koncentrace obyvatel romského původu se vyznačují vysokou nezaměstnaností, nízkým vzděláním obyvatel a nízkou kvalifikací. Vesměs jde o sociálně slabé lokality. V romských lokalitách nebo jejich částech někdy fungují komunity založené na příbuzenských vazbách. Charakterizuje je životní styl a hodnoty odlišné od většinové společnosti. Z vnějšku jsou často hodnoceny jako lokality sociálně nepřizpůsobivých. Kvalita rezidenčního prostředí je v případě romských koncentrací horší než u sociálně slabých. Lokality označené primárně za romské se méně často vyznačují bydlením v objektech vlastněných obcemi. Nicméně při vytváření některých romských koncentrací hrají významnou roli praktiky obcí v oblasti bydlení (např. odsun neplatičů nájemného do náhradního bydlení, privatizace obecního bytového fondu, přidělování sociálního bydlení). Více než polovina identifikovaných romských koncentrací vznikala na území České republiky před rokem 1990. Nezanedbatelnou
50
roli ve vytváření koncentrací hrají Romové, kteří přišli do Čech ze Slovenska ať už v období socialismu nebo v posledních 15ti letech. Koncentrace obyvatel romského původu vykazují největší vnitřní různorodost. V rámci těchto koncentrací byly identifikovány čtyři hlavní formy. Faktory působící na utváření těchto forem se často navzájem prolínají. Při určení jednotlivých forem byl proto brán v úvahu dominantní vliv či kombinace vlivů jež byly identifikované respondenty dotazníkového šetření. Lokality levného a lokality sociálního bydlení a bydlení pro neplatiče nájemného vykazují podobné charakteristiky jako v případě sociálně slabých lokalit. Větší roli zde hrají příbuzenské a rodinné vazby, různorodější období vzniku a souvislost vzniku koncentrací s příchodem Romů ze Slovenska. Odpovědi v dotaznících upozornily, že některé romské lokality byly vytvořeny v důsledku politik a administrativních rozhodnutí v oblasti bydlení. Tyto koncentrace vznikaly od 50. let v důsledku bytové politiky socialistického režimu (např. osidlování pohraniční, nábory pracovní síly do průmyslově se rozvíjejících regionů) i po roce 1989 v důsledku bytové politiky obcí. Příbuzenské enklávy představují koncentrace, jejichž vznik významně formovaly rodinné a příbuzenské vazby a charakterizuje je komunitní způsob života a sdílení odlišných životních stylů a hodnot. Rozsahem se tyto enklávy pohybují od jednoho domu po celou čtvrť. Z hlediska bytového fondu jsou nejčastěji tvořeny zdevastovanými nebo zanedbanými obecními činžovními domy nebo rodinnými domky v osobním vlastnictví ve stejně špatném fyzickém stavu. Tyto lokality se často rozrůstají v důsledku přistěhování rodin a jednotlivců k příbuzným (včetně slovenských Romů). Lokality levného a sociálního bydlení Částečně dobrovolná, částečně nedobrovolná segregace. Vysoká nezaměstnanost, nízké vzdělání a kvalifikace, chudoba. Příbuzenské a rodinné vazby. Rezidenční prostředí Nejčastěji činžovní / bytové domy, méně často rodinné domy. Obecní nebo soukromý pronájem. Různý fyzický stav (od zdevastovaných po zrekonstruované). Rozsah a poloha lokality Jeden dům nebo blok / skupina domů. V centrálních částech měst (obcí) nebo na okraji. Různá poloha v obci. Důvody a okolnosti vzniku Levné bydlení, sociální bydlení. Vznik v různých obdobích koncentrace (od 50. let do současnosti). Někdy původně podnikové byty nebo ubytovny. Někdy vznik v souvislosti s imigrací slovenských Romů. Charakteristiky skupiny
Bydlení pro neplatiče nájemného Charakteristiky skupiny
Nedobrovolná segregace, vysoká nezaměstnanost, nízké vzdělání a kvalifikace, chudoba, sociální vyloučení. Příbuzenské a rodinné vazby. Rezidenční prostředí Činžovní / bytové domy v různém fyzickém stavu (nejčastěji zanedbaný). Obecní vlastnictví. V některých případech fyzická bariéra. Rozsah a poloha lokality Jeden dům nebo skupina domů nejčastěji na okraji obce nebo mimo obec. Důvody a okolnosti vzniku Náhradní bydlení pro neplatiče nájemného. Vznik po koncentrace 1990.
51
Administrativně a politicky podmíněné koncentrace Charakteristiky skupiny
Nedobrovolná segregace. Vysoká nezaměstnanost, příbuzenské a rodinné vazby, odlišný životní styl a hodnoty, sociální nepřizpůsobivost. Rezidenční prostředí Činžovní / bytové domy, méně často panelové domy. Obecní vlastnictví. Zanedbaný fyzický stav. Rozsah a poloha lokality Jeden dům nebo blok / skupina domů. Různá poloha na území obce. Důvody a okolnosti vzniku Bytová politika v období socialismu a po roce 1989, vznik koncentrace od 50. let, někdy souvisí s imigrací Romů ze Slovenska po 2. sv. válce, někdy spojeno s odsunem z původních lokalit po roce 1990 (restituce, privatizace) Příbuzenské enklávy Charakteristiky skupiny
Dobrovolná separace. Vysoká nezaměstnanost, příbuzenské a rodinné vazby, odlišný životní styl a hodnoty, sociální nepřizpůsobivost. Rezidenční prostředí Činžovní / bytové domy v obecním vlastnictví nebo rodinné domky v osobním vlastnictví. Nejčastěji ve zdevastovaném nebo zanedbaném fyzickém stavu. Rozsah a poloha lokality Nejčastěji jeden dům nebo čtvrť (část obce) v různých částech obce Důvody a okolnosti vzniku Příbuzenské vazby, komunitní způsob života, vznik koncentrace nejčastěji v 70. až 90. letech, někdy spojeno s imigrací slovenských Romů.
Identifikace lokalit koncentrace a segregace sociálních skupin na základě obsahové analýzy tisku Metoda Cílem obsahové analýzy tisku a dokumentů dostupných na Internetu bylo zachytit a utřídit veřejně dostupné informace k problému segregace v České republice, identifikovat lokality, o kterých se v tisku píše v souvislosti se segregací a shromáždit utříděný soubor informací o prezentaci těchto lokalit v tisku dostupném na Internetu. Analýza sloužila jako doplňkový způsob identifikace lokalit koncentrace sociálních skupin, segregace a separace. Informace z tisku a dokumentů dostupných na Internetu umožňují podchytit lokality, které jsou médii a širokou veřejností vnímány jako segregované. Zpravidla jde o problémové lokality, které z tohoto důvodu přitahují pozornost médií. Na internetových stránkách byla vyhledávána klíčová slova segregace, sociální segregace, separace, sociální separace, ghetto, sociální vyloučení (popř. sociálně vyloučení), sociální exkluze, exkluze, sociální soudržnost, sociální koncentrace. Pozornost byla soustředěna především na vyhledávání textů na internetových stránkách tisku a to Lidových novin, Mladé fronty Dnes a iDNES, Hospodářských novin, Ekonomu, zpravodajství Svět (www.lidovky.cz, www.mfdnes.cz, www.idnes.cz, www.ihned.cz). Kromě těchto zdrojů byly pouze vybrané doplňující texty vyhledány přímo na Internetu (bez použití výše zmíněných adres). Články 52
byly hodnoceny a zpracovány od 2. poloviny roku 2002 (od 1.7.2002) do poloviny roku 2006 (do 1.7.2006), avšak některé z nich byly k dispozici pouze za část tohoto období (Svět od roku 2004, Lidové noviny od června 2005). Jako doplněk, který ale nevstupuje do systematického přehledu článků, byly využity i články staršího data o významných lokalitách segregace a separace. Období před polovinou roku 2002 však nebylo sledováno vyčerpávajícím způsobem. Rovněž jako doplněk byly použity texty vyhledané pod slovním spojením satelitní městečko (popř. satelitní městečka) z důvodu předpokladu separace sociálně silných. (Vedle výše jmenovaných zdrojů byl použit i pramen Reality od roku 2004). Taktéž tyto texty nevstupují do systematického výzkumu, protože by ovlivnily zastoupení lokalit vnímaných jako segregovaných. Percepce segregovaných a separovaných sociálních skupin v tisku Články byly nejdříve roztříděny podle sociálních skupin, kterých se týkaly. Analýza ukázala, že největší pozornost (ve více než třech čtvrtinách článků) je věnována problematice sociálně slabých Romů (tabulka 12). Pouze více než pět procent článků se věnovalo sociálně silným, cizincům a jiným sociálním skupinám (cizincům, postiženým, starým lidem, nadaným, studujícím či náboženským skupinám). Podstatně menší počet článků pojednával o sociálně slabých, aniž by téma bylo spojeno s Romy. Tabulka 12: Struktura článků podle segregovaných skupin obyvatel Články od pol. 2002 Segregované skupiny
do pol. 2006 Počet
Podíl
150
76 %
2 Sociálně slabí
5
3%
3 Sociálně silní
12
6%
4 Cizinci
11
6%
5 Ostatní *
16
8%
6 Další **
3
2%
1 Romové a sociálně slabí Romové
* postižení (6), staří (2), nadaní (2), studující (1), náboženské vyznání (1), více skupin (2) ** střední vrstvy obyvatel, sídliště a nezařaditelné do předchozích skupin Sociálně slabí Romové jsou v tisku představováni jako problém, označováni jako nepřizpůsobivé, popř. problémové obyvatelstvo. V případě Romů a sociálně slabých obyvatel i neromského původu je nejčastějším tématem článků diskuse o existenci ghetta, popř. obavě ze vzniku ghetta. Téměř polovina článků z textů o sociálně slabých Romech píše o existenci nebo vzniku ghetta a patnáct procent článků se zabývá obavami ze vzniku ghetta (tabulka 12). Naopak asi desetina článků popírá existenci ghetta nebo jeho utváření v konkrétních případech. Některé domy (ubytovny) bývají nazývány „domy hrůzy“ a v několika případech je používáno přirovnání k Chanovu ve smyslu hrozby ze vzniku podobné lokality rozsáhlé koncentrace sociálně vyloučených Romů. Dalším frekventovaným tématem je nucené vystěhování Romů z centrálních částí měst na okraje měst nebo dokonce za města, a to zpravidla z důvodu neplacení nákladů spojených s bydlením. Takové řešení je přitom v tisku
53
kritizováno jako nevhodné, neboť koncentrace těchto obyvatel přinese do budoucna mnohem větší problémy. Také se opětovně opakují informace o velmi početných rodinách Romů, které žijí v malometrážních bytech v domech ve špatném fyzickém stavu či v nevyhovujících hygienických podmínkách. V tisku se rovněž objevují stížnosti obyvatel neromského původu na chování Romů (např. na nepořádek, hluk, popř. kriminalitu). Diskutována bývá otázka integrace sociálně vyloučených Romů do společnosti a pomoc terénních sociálních pracovníků. V souvislosti s koncentrací sociálně silných obyvatel se nejčastěji píše o tzv. satelitních městečkách, která bývají někdy dávána do protikladu s tradičními čtvrtěmi bohatých. V tisku je přitom hlavně diskutována urbanistická a architektonická koncepce nově vznikajících sídelních útvarů. Dalším tématem je vztah mezi novousedlíky a starousedlíky. Starousedlíci nevítají výstavbu nových rodinných domů a brání se výstavbě satelitních městeček v sousedství jejich domů. Nově vznikající lokality nazývají „Dallasem“ či „Šmoulovem“ a stěžují si na ztrátu vesnického charakteru obce. Opakují se případy, kdy výstavba nových domů rozdělí obyvatele obce na dva tábory: jedni se těší na příchod finančních prostředků, druzí se obávají problémů v souvislosti s výstavbou nových domů a příchodem nových obyvatel. V souvislosti s cizinci se v tisku píše o komplikovaných podmínkách cizinců pro podnikání v Česku a o vyloučení cizinců ze systému veřejného zdravotního pojištění. Nicméně cílem je integrovat cizince do české společnosti, zmírnit a odstranit jejich sociální vyloučení a usnadnit jim získání kvalifikované práce. K tomu jsou ve městech zaváděny programy integračních kurzů pro cizince, kde se mohou mimo jiné snadněji naučit česky. Do skupiny „ostatní“ („zvláštní“) byli zařazeni postižení, staří, nadaní, studující, muslimové. Články většinou pojednávají o začleňování jednotlivců i skupin do společnosti a předcházení jejich sociálnímu vyloučení. Nemusí jít jen o občany staré a opuštěné, se zdravotním postižením, ale i o rodiny s dětmi anebo mladé lidi, popřípadě talentované žáky nebo osoby minoritních náboženských skupin. Většina článků se přitom věnuje postiženým spoluobčanům. Vznikají centra sociálních služeb, stavějí se moderní zařízení pro hendikepované obyvatelstvo a chráněné bydlení pro postižené, ale i pro staré spoluobčany, aby se zabránilo segregaci postižených a starých obyvatel. Trendem je stavět menší zařízení a vytvářet menší komunity. Je také zmiňována obava ze vzniku uzavřených ghett v případě domovů důchodců a penzionů pro seniory. Pro studující je moderní vytvářet studentská městečka nebo alespoň univerzitní kampusy. Pro nadané žáky se zřizují speciální školy a naopak zase dochází ke slučování obyčejných základních škol se speciálními základními školami pro postižené, aby nedocházelo k segregaci dětí (podobný problém jako u romských dětí). Ve všech případech, kdy se hovořilo v souvislosti s postiženými, starými, nadanými, studujícími, náboženskými skupinami či jinak potenciálně segregovanými skupinami obyvatel ani jednou nezaznělo, že by lokalita byla považována za ghetto. Byla zmíněna pouze obava ze vzniku ghetta v podobě koncentrace starých lidí, ale nebyly jmenovány konkrétní lokality. Postižení obyvatelé či studentské městečko podle tisku ghetta nevytvoří.
Lokality segregace a separace v tisku Z databáze vyhledaných článků byl vypracován přehled lokalit, jichž se informace týkaly. Některé články pojednávaly o několika lokalitách ve stejných či různých obcích, některým lokalitám byla zase věnována řada článků. Jiné články žádnou konkrétní lokalitu
54
nezmiňovaly, neboť pojednávaly o problémech sociálních skupin na obecné úrovni. Každá identifikovaná lokalita byla na základě dostupných informací blížeji specifikována a to primárně na základě sociální skupiny zde žijící a územně zařazena k příslušné obci, městské části a základní sídelní jednotce. V tisku bylo celkem jmenováno 107 lokalit, z nichž byly dvě třetiny koncentracemi Romů nebo sociálně slabých Romů. Počty lokalit všech sledovaných sociálních skupin přináší tabulka 13. Tabulka 13: Struktura lokalit podle segregovaných skupin obyvatel Články od pol. 2002 Segregované skupiny
do pol. 2006 Počet
Podíl
1 Romové a sociálně slabí Romové
71
66 %
2 Sociálně slabí
9
8%
3 Sociálně silní
6
6%
4 Cizinci
4
4%
5 Ostatní *
14
13 %
6 Další **
3
3%
* postižení (6), staří (2), nadaní (2), studující (1), náboženské vyznání (1), více skupin (2) ** střední vrstvy obyvatel, sídliště a nezařaditelné do předchozích skupin Jinou otázkou je, v kolika obcích se lokality segregace a separace vyskytují. Zda v obcích najdeme jen lokality stejného sociálního typu a nebo naopak v kolika sídlech se zároveň píše o segregaci sociálně slabých a Romů na jedné straně a separaci sociálně silných na straně druhé. Tabulka 14 uvádí základní typy obcí z hlediska výskytu typů lokalit segregace sociálních skupin. Výše uvedených 107 lokalit se nachází v 64 obcích. To znamená, že v řadě obcí bylo zmíněno několik lokalit segregace nebo separace. Často jde o lokality jednoho typu, ale ne vždy. Největší počet lokalit se nalézá v Ústí nad Labem, kde v šesti případech šlo o lokality segregace Romů a ve dvou případech separace sociálně silných. Tabulka 14 přináší četnosti obcí pro kombinace lokalit sociálně silných, sociálně slabých, Romů a cizinců (v těchto případech nebyly uvažovány lokality ostatních sociálních skupin). V deseti obcích se vyskytovaly jen lokality zařazené mezi ostatní a další. I z tohoto pohledu jednoznačně převažují obce, kde se psalo o segregaci Romů nebo sociálně slabých Romů. Kombinace sociálně silných a Romů se vyskytovala v již zmíněném Ústi nad Labem a v Teplicích. Města a lokality, které jsou v tisku nejčetněji zmiňovány v souvislosti se segregací sociálně slabých Romů, jsou Ústí nad Labem, Vsetín, Chanov v Mostu, Sokolov, Chrastava a Krupka. V Ústí nad Labem jde přitom o největší počet lokalit segregace Romů. Jsou jimi čtvrtě Předlice, Krásné Březno, Neštěmice a Mojžíř. Píše se o odstěhování některých starousedlíků a vzniku ghett. Přesto ale i v Ústí nad Labem nalezneme prestižnější adresy v centru města, např. vilovou čtvrť Klíše. Podobně polarizované lokality jsou i v Teplicích. Často se píše o Krupce, kde existuje několik segregovaných lokalit: sídliště Dukelských hrdinů, Ulice Wolkerova a Revoluční, Francouzka, sousedství Nových Modlan a horská osada Fojtovice. V případě Ostravy se mluví o lokalitách ve Slezské Ostravě - Hrušov, Zárubek, Riegrova ulice a lokalita Na Liščině. Chudí Romové žijí v ostravských čtvrtích Hrušov a Zárubek. Na
55
Liščině žijí romské rodiny, které zde dostaly náhradní ubytování v unimobuňkách po povodních v roce 1997. V Ostravě-Hrušov bylo postaveno 15 nových dvojdomků pro 30 romských a neromských rodin postižených povodněmi v roce 1997. V Riegrově ulici žijí rodiny s mnoha dětmi v malých bytech ve špatných hygienických podmínkách. Nejzmiňovanější lokalita sociálně slabých cizinců se nachází v Ralsku. Utváří se zde multikulturní koncenrace, kde žijí Češi, Romové, volynští Češi, Ukrajinci i Rusové společně na jednom sídlišti v bývalém vojenském prostoru Ralsko (v zrekonstruovaných bytech po vojácích). Areál, který je nedostatečně vybaven službami je vnímán svým okolím značně negativně.
Tabulka 14: Typy obcí podle skladby lokalit segregace a separace prezentovaných v tisku Typy lokalit v obci
Počet obcí
Romové
38
sociálně slabí
5
sociálně silní
2
cizinci
1
Romové a sociálně slabí
3
Romové a sociálně silní
2
Romové a cizinci
3
ostatní
10
Celkem
64
Závěry Analýza údajů Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), dotazníkové šetření percepce segregace a analýza tisku zachytily čtyři hlavní typy koncentrace sociálních skupin obyvatel v České republice. Jde o koncentrace: • sociálně silného obyvatelstva • sociálně slabého obyvatelstva • obyvatelstva romské národnosti • cizinců. Analýza dat o obyvatelstvu ze SLDB 200117 umožnila vyhodnotit celé území republiky a podchytit základní sídelní jednotky (ZSJ) s vysokými koncentracemi specifických skupin obyvatelstva. Zachytila koncentrace specifických skupin obyvatel v předem daných územněstatistických jednotkách. Neumožnila však již identifikovat specifické lokality uvnitř ZSJ, pokud se neztotožňovaly se ZSJ samotnou. Vysoké úrovně zastoupení sociálních skupin 17
Data SLDB zachycují stav v roce 2001. V dynamicky se měnících lokalitách však může být již o pět let později situace poněkud odlišná.
56
v ZSJ mohou poukazovat na existenci takových lokalit, to je však nezbytné ověřit jinými postupy, nejlépe terénním šetřením. Na druhou stranu, vzhledem k povaze agregátních dat se u některých populačně velkých ZSJ nemusí se malé lokality silné koncentrace sociálních skupin v průměrných datech výrazněji projevit a lokality se tak nepodaří zachytit. K jejich identifikaci je pak nezbytné hledat alternativní postupy, jakým je například využití dotazníkového šetření, popřípadě analýza tisku. Terénní šetření celého území České republiky není reálné realizovat vzhledem k jeho náročnosti . Analýza dat o obyvatelstvu za ZSJ umožňuje podchytit výrazné koncentrace. V případě malých koncentrací pak záleží na populační velikosti ZSJ, zda se koncentrace projeví v agregovaných údajích za celou populaci ZSJ. Také záleží na podílu koncentrované nebo segregované sociální skupiny na celkovém počtu obyvatel ZSJ, jakou silou se koncentrace projeví. Rovněž je nutné poznamenat, že ne každá koncentrace musí vyplývat ze sociálních nerovností a vztahů, které spojujeme se segregací či separací. To statistická data neodhalí. Identifikované koncentrace je tak nutné považovat spíše za lokality, které mohou být vytvořeny mechanismy segregace a separace, to by však měl potvrdit další a to především terénní výzkum. Pomocí dotazníkového šetření se podařilo identifikovat 243 lokalit, které jsou představiteli obcí a nevládních organizací vnímané jako místa koncentrace různých skupin obyvatel. Dotazníkové šetření nezachycuje celé území České republiky a zcela jistě ani všechny významné koncentrace obyvatelstva specifických charakteristik. Nicméně velmi dobře identifikovalo ty koncentrace, které jsou vnímané jako problémové a které respondenti spojují se segregací a separací. Naopak, lokality separace sociálně silných nebyly dotazníkem ve výraznější míře podchyceny. Slabinou využití dotazníku je aplikace subjektivních, a tak do určité míry odlišných kritérií různých respondentů při identifikaci lokalit koncentrace, segregace a separace sociálních skupin. Práh vnímání segregace nemusí být dán jen osobními hodnotami respondenta, ale může vyplývat i z místně specifických podmínek ovlivňujících jeho percepci. Srovnatelným způsobem lze rozlišit, kdy prostorová koncentrace sociální skupiny má charakter segregace či separace. Toto je úkol, jehož zodpovězení vyžaduje podrobnou a metodicky shodnou analýzu lokalit, příčin vedoucích ke vzniku koncentrace a současných vztahů zde žijícího obyvatelstva se širším okolím. Dotazníkové šetření mezi představiteli měst, obcí a nevládních organizací představuje pouze jeden ze způsobů identifikace lokalit koncentrace sociálních skupin. Přestože podává hodnotnou informaci o různých formách segregace, nelze tento způsob identifikace považovat z hlediska podchycení existence segregovaných a separovaných lokalit na našem území za vyčerpávající. Přestože kvalita vyplněných dotazníků byla různá, soubor sebraných odpovědí a informací o lokalitách umožnil hodnocení různých charakteristik segregovaných a separovaných území a skupin obyvatelstva v nich koncentrovaných. Dotazníkové šetření segregace se tak vhodně doplňuje s analýzou dat o obyvatelstvu, protože umožňuje detailnější pohled na rozmístění různých sociálních skupin a poskytuje řadu informací umožňujících lepší postižení různých charakteristik lokalit koncentrace sociálních skupin obyvatel.
Na základě obou provedených analýz podpořených poznatky z analýzy tisku považujeme za hlavní typy segregace a separace v České republice následující: • tradiční vilové čtvrtě obyvatelstva s velmi vysokým sociálním statusem • lokality nové bytové výstavby pro sociálně silné obyvatelstvo, kdy extrémními příklady jsou branou či závorou uzavřené komunity „gated communities“ • čtvrtě a lokality levného bydlení s vysokou koncentrací sociálně slabého obyvatelstva • některé čtvrtě sociálního bydlení poskytovaného obcemi, kde se koncentruje sociálně slabé obyvatelstvo
57
• • •
holobyty pro sociálně nepřizpůsobivé a neplatiče nájemného lokality koncentrace obyvatel romské národnosti, často vytvořené nebo posílené administrativní alokací bydlení, mnohdy však formované i společnými kulturními faktory a komunitním způsobem života rozmanité koncentrace cizinců, které mohou korespondovat s komunitami bohatých za závorou na jedné straně a ubytovnami zahraničních dělníků na straně druhé.
Poděkování za spolupráci Dita Čermáková – podpora realizace dotazníkového šetření Jan Ilík – podpora realizace dotazníkového šetření Jakub Novák – příprava dat SLBD (v rámci řešení dílčího cíle 1 projektu Segregace v České republice) a podpora realizace dotazníkového šetření
58
