Anonymita akcionářů a podmínky jejich identifikace

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Anonymita akcionářů a podmínky jejich identifikace

Bakalářská práce

Autor:

František Krůta Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Šárka Palermová

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Bohumíně dne 1.3.2014

František Krůta

Poděkování: Mé upřímné poděkování patří JUDr. Šárce Palermové, vedoucí bakalářské práce, především za její cenné rady a připomínky, které mi poskytla při psaní této práce.

Anotace Názvem a stěžejním tématem bakalářské práce je problematika anonymity akcionářů a podmínky jejich identifikace. Téma je zařazeno do širších souvislostí, historických i politických. Nejprve jsou v úvodní kapitole vymezeny základní odborné termíny a to akciová společnost, akcie, akcionář v souladu s právní úpravou platnou v České republice. Dále jsou řešeny širší souvislosti vztahující se k tématu práva a povinnosti akcionářů, anonymita akcionářů a problematice členění akcií, největší pozornost je v této části věnována „anonymním“ akciím, především akciím na majitele/doručitele. Veškerá tato problematika je analyzována a konfrontována v kontextu s aktuálně platnou právní úpravou v ČR. Závěrečná a zároveň praktická část předloženého textu se věnuje zastoupení právní formy podnikání označované „akciová společnost“ mezi ostatními obchodními společnostmi v České republice, dále pak zastoupení a struktuře akciových společností dle podoby a formy vydávaných akcií a v neposlední míře se také pokouší podat přehled českých firem se zahraničním vlastníkem, opět s důrazem na podíl akciových společností na tomto počtu.

Klíčová slova Akcie, akcionář, akciová společnost, obchodní zákoník, zákon o obchodních korporacích

Annotation The name and principal concern of this thesis is the issue of anonymity of the shareholders and the conditions for their identification. The topic is situated in a broader context, historical and political. First, in an introductory chapter, the basic technical terms are defined, such as joint stock company, shares, the shareholder, in accordance with the legislation in force in the Czech Republic. There is also addressed broader context related to the topic of the rights and obligations of shareholders, shareholders and anonymity issues of division of shares, the greatest attention is paid to this part of the "anonymous" shares, especially shares of the owner / bearer. All these issues are analyzed and compared in the context of the currently valid legislation in the country. The final and practical part of the present text focuses on the legal form of business called "joint stock company" among other

trading companies in the Czech Republic, as well as the representation and structure of public limited companies according to shape and form of shares issued and not least it also attempts to provide an overview of the foreign-owned Czech companies, again with an emphasis on equity share of the company at this number.

Key words The Commercial Code, joint-stock company, the Law on Corporations, the shareholder, shares, the Law on Corporations

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Akciová společnost v ČR, akcie, akcionář, základní vymezení problematiky ................... 9

2.

Práva a povinnosti akcionářů ............................................................................................ 14

3.

Anonymita akcionáře, potřeba identifikace akcionáře ...................................................... 18

4.

Struktura českých akciových společností podle podoby a formy vydávaných akcií ....... 26

5.

Změny k 1. 1. 2014 (Zákon o obchodních korporacích), příčiny požadavků na změny

včetně jejich praktického dopadu ............................................................................................. 34 5.1.

Akciová společnost – právní úprava od 1. ledna 2014 .............................................. 36

Závěr ......................................................................................................................................... 45 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 47 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech ............................................... 47 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 49

6

Úvod Tématem předkládané bakalářské práce je „Anonymita akcionářů a podmínky jejich identifikace“. Mou snahou je zařadit toto téma do širších souvislostí, historických, ekonomických/finančních i politických. Struktura práce je zhruba následující, nejprve jsou v úvodní kapitole vymezeny základní odborné termíny a to akciová společnost, akcie, akcionář a to v souladu s aktuální právní úpravou platnou v České republice. Následně jsou v textu řešeny širší souvislosti vztahující se k tématům práva a povinnosti akcionářů, anonymita akcionářů a problematika členění akcií a podobně, největší pozornost je v této části textu věnována „anonymním“ akciím, především akciím na majitele/doručitele. Veškerá tato problematika je analyzována a konfrontována v kontextu s aktuálně platnou právní úpravou v ČR. Práce je zpracovávána v období podzim 2013, tedy v době, kdy je ještě účinný zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nicméně k 1. lednu následujícího roku, tedy roku 2014 vstoupí v účinnost zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech a k 30. červnu 2013 již také vstoupil v účinnost zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. Touto aktuální situací a těmito plánovanými i částečně již realizovanými legislativními změnami, je samozřejmě text předkládané bakalářské práce ovlivněn. Závěrečná a zároveň praktická část předkládaného textu bakalářské práce analyzuje zastoupení právní formy podnikání označované „akciová společnost“ mezi ostatními obchodními společnostmi v České republice, dále pak zastoupení a strukturu akciových společností dle podoby a formy vydávaných akcií a v neposlední míře se také praktická část práce pokouší podat přehled českých firem se zahraničním vlastníkem, opět s důrazem na podíl akciových společností na tomto celkovém počtu. Napsání bakalářské práce předcházelo studium odborné literatury věnující se problematice anonymity akcionářů a sběr informací a dat. Při psaní samotného textu byla použita metoda popisu aktuálního stavu, dále metoda komparace a analýzy zjištěných dat, na základě kterých bylo dané téma jako celek vyhodnoceno.

7

Předkládaná bakalářská práce není prací výzkumnou, ale především teoretickou, převládá popis současné reality v oblasti obchodního práva, konkrétně akciové společnosti a akcionářů. Následně je provedena její analýza, vyhodnocení a vyvození závěrů. Cílem práce je popis současné reality, dále pak analýza přínosů a negativ aktuálního stavu anonymity i reakcí odborné veřejnosti na tento stav a také pokus o analýzu právních změn reagujících na aktuálně nevyhovující stav v současné právní úpravě „anonymity akcionářů“. Hypotéza, se kterou chci pracovat, vychází z faktu a poznání, že dlouhodobá příliš velká anonymita akcionářů umožňovala v minulosti a do značné míry stále ještě umožňuje daňové úniky, praní špinavých peněz a některé další nekalé praktiky nejen na trhu s cennými papíry, ale celkově v reálném ekonomickém a finančním životě mnoha podnikatelských subjektů (stínová ekonomika). Na tuto dlouhodobě neuspokojivou a neřešenou či nedořešenou situaci a právní stav se snaží reagovat nové, novelizované právní úpravy, které anonymitu akcionářů velmi výrazně potírají a dochází k minimalizaci možnosti její existence, právě proto, aby bylo zabráněno výše uvedeným negativním důsledkům anonymity akcionářů. Předpokládám, že v následujícím textu se mi podaří tuto hypotézu potvrdit.

8

1. Akciová společnost v ČR, akcie, základní vymezení problematiky

akcionář,

Podnikání akciové společnosti, ostatních obchodních společností a družstev upravuje v České republice zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, poslední aktualizace známá při psaní této práce proběhla k 30. 6. 2013 zákonem č. 134/2013 Sb. a zákonem č. 179/2013 Sb. Dále pak, s účinností od 1. ledna 2014 bude problematiku obchodních společností a družstva upravovat zákon, který podepsal již 20. února 2012 prezident republiky, jde o zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Akciová společnost je společnost, jejíž základní kapitál je rozložen na určitý počet akcií o určité nominální hodnotě. Firma musí obsahovat označení a.s. nebo akc. spol. Společnost může být založena jedním nebo více zakladateli. Základní kapitál společnosti založené s veřejnou nabídkou akcií musí činit minimálně 20 milionů Kč, jestliže neprobíhá veřejná nabídka akcií, musí tvořit základní kapitál alespoň 2 miliony Kč. 1 Založení společnosti probíhá prostřednictvím zakladatelské listiny (jeden zakladatel) či zakladatelské smlouvy (více zakladatelů). Zakladatelská smlouva musí obsahovat předepsané náležitosti (firma, sídlo, předmět podnikání, navrhovaný základní kapitál, počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu, ve které budou akcie vydány, zda budou znít na jméno nebo na majitele, práva spojená s akciemi, popř. údaj o omezené převoditelnosti akcií, kolik akcií který zakladatel upisuje, jakým vkladem bude emisní kurs akcií splacen, přibližnou výši nákladů, které souvisí se vznikem společnosti, správce vkladu, návrh stanov apod.), tento obsah zakladatelské listiny/smlouvy se částečně liší, je-li zakládána akciová společnost s veřejnou nabídkou akcií. Má-li být založena akciová společnost s veřejnou nabídkou akcií, je k platnému založení společnosti třeba schválení prospektu cenného papíru centrální bankou (ČNB). Zakladatelská smlouva musí obsahovat mimo jiné i údaje o veřejné nabídce akcií (místo a doba upisování akcií-minimálně 2 týdny, postup při upisování akcií, zejména účinnost upisování s ohledem na dosažení či překročení navržené výše základního kapitálu, zda lze při upisování akcií překročit tuto navrhovanou výši základního kapitálu, zda lze splácet emisní vklad pouze peněžitými vklady, místo, dobu popř. účet u banky pro splacení emisního kursu, emisní kurs 1

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, §154, §162

9

upisovaných akcií nebo způsob jeho určení, způsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání, způsob tvoření rezervního fondu a podmínky výkonu hlasovacího práva)2 O založení společnosti rozhoduje tzv. ustavující valná hromada, dále schvaluje stanovy společnosti (minimální obsah stanov upravuje § 173 obchodního zákoníku) a volí první orgány společnosti (představenstvo – statutární orgán, dozorčí rada – kontrolní orgán). Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, musí se konat minimálně jedenkrát za rok a účastnit se jí má právo každý akcionář společnosti (osobně či v zastoupení). Ze zákona je akciová společnost povinna vytvářet rezervní fond z čistého zisku ve výši stanovené zákonem a průběžně jej každoročně doplňovat minimálně o 5% z čistého zisku, do doby než výše rezervního fondu nedosáhne nejméně 20% základního kapitálu. O využití rezervního fondu rozhoduje představenstvo společnosti, samozřejmě v souladu se zákonnými omezeními.3 Akciová společnost ručí za porušení svých závazků celým svým majetkem, akcionáři neručí za závazky společnosti.4 Akcie je cenným papírem, se kterým jsou spojena práva akcionáře jako společníka a tedy i jeho právo podílet se (dle stanov společnosti a ustanovení obchodního zákoníku) na řízení společnosti, zisku společnosti, likvidačním zůstatku při zániku společnosti apod. Akcie mohou mít podobu listinnou nebo zaknihovanou, mohou znít na jméno nebo na majitele.5 Novelou obchodního zákoníku s účinností od 30. 6. 2013 dochází ke změně, na základě které společnost může vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovanou akcii nebo v souladu se zvláštním zákonem jako imobilizovaný cenný papír.6 Podstata imobilizace cenného papíru spočívá v tom, že emitent cenného papíru předá na základě smlouvy o úschově cenných papírů uschovateli cenný papír v listinné podobě, ten je ve prospěch jeho vlastníka, který je oprávněn na emitentovi požadovat, aby mu cenný papír bez zbytečného odkladu odevzdal. Vzhledem k tomu, že na takto uložené cenné papíry

2

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, §163, odst. 2

3

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, §217

4

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, §154

5

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, §155, §156

6


10

(imobilizované cenné papíry) se použijí legislativní ustanovení o zaknihovaných cenných papírech, lze konstatovat, že imobilizovaný cenný papír existuje jak v listinné tak v zaknihované podobě a míra jeho anonymity je tedy prakticky nulová. Emisní kurs akcie je částka, za niž společnost vydává akcie, nesmí být nižší než jmenovitá hodnota akcie.7 Jestliže společnost vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů, kde je uvedeno, jaký druh, formu a v jaké jmenovité hodnotě akcie, právnická či fyzická osoba, která je akcionářem vlastní. U fyzických osob je také uvedeno bydliště akcionáře, u právnických osob pak sídlo společnosti.8 Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Práva, která jsou s akcií spojená, vykonává ten, kdo akcii předloží (listinná podoba akcie) nebo ten kdo se prokáže písemným prohlášením osoby, která vykonává úschovu či správu akcie dle zvláštního předpisu (zaknihovaná podoba akcie). 9 Akcie musí obsahovat tyto údaje: firmu a sídlo společnosti, jmenovitou hodnotu, označení formy akcie, výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie, datum emise. S akciemi stejného druhu musí být spojena stejná práva (pokud zákon nestanoví jinak). Akcie lze členit dle různých hledisek, mimo výše uvedených, jsou ve finanční praxi rozlišovány také akcie: 10 a) Kmenové – akcie, se kterými nejsou spojena žádná zvláštní práva, vyjma základních práv akcionáře. b) Prioritní - akcie jsou spojeny s přednostními právy, které se týkají dividend nebo podílu na likvidačním zůstatku. Jejich vydání mohou určit stanovy společnosti. c) Zaměstnanecké - pod tímto pojmem rozlišoval obchodní zákoník kmenové akcie, které nabývají zaměstnanci konkrétní akciové společnosti za zvýhodněných podmínek. Zaměstnanecké akcie byly v českém právu zrušeny novelou obchodního zákoníku č. 370/2000 Sb., s účinností k 1. 1. 2001.

7

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, §154, §163 a

8


9


10

JÍLEK, Josef: Akciové trhy a investování. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 22-25.

11

Nicméně toto členění na kmenové, prioritní a zaměstnanecké akcie, s touto terminologii české obchodní právo nerozlišuje. Podle toho, jak reagují akcie na finančních trzích, rozlišujeme akcie:11 a) růstové – (growth shares), jedná se o akcie, které mají vynikající výnosové možnosti ve srovnání s jinými akciemi na trhu s podobnou rizikovou charakteristikou, u těchto akcií se předpokládá dlouhodobý růst, s minimálním nebo žádným přechodným poklesem, nicméně tyto akcie nemusí být vždy spojeny s „růstovými společnostmi“ b) defenzivní akcie – (defensive shares), jedná se o akcie, které v průběhu obecného poklesu trhu vykazují lepší výsledky než trh, např. akcie emitované výrobci základního spotřebního zboží c) cyklické akcie – (cyclical shares), jde o akcie, které mají v průběhu všeobecného vzestupu trhu obecně lepší výnosy než trh a během všeobecného poklesu trhu mají obecně horší výsledky než trh, např. akcie stavebních společností d) spekulativní akcie – (speculative shares), jedná se o akcie, u kterých je předpoklad nízkých výnosů popř. dokonce ztrát a nízká pravděpodobnost vysokých výnosů, jedná se např. o akcie firem, které se zabývají vyhledáváním ropných ložisek Celosvětovým trendem je omezování existence akcií na doručitele, v naší legislativě označované jako akcie na majitele. Důvod je prostý, tyto akcie zabraňují transparentnosti a průkaznosti transakcí, které jsou s nimi prováděny. Dále tato forma akcií zabraňuje účinnému boji proti praní špinavých peněz a velmi dobře umožňuje a také usnadňuje daňové úniky. Právo na osobní soukromí je v tomto případě potlačováno a je ve světě považováno obecně za druhořadé. Nicméně v České republice bohužel stále ještě lze vlastnit akcie, které znějí na majitele (anonymita nicméně není stoprocentní, protože existují zápisy valných hromad se seznamy akcionářů). To lze ale také obejít, například tím, že český podnikatelský subjekt využívá zahraniční podnikatelský subjekt, který vlastní či spravuje určitý podíl v českém podniku. Akcionář je společník akciové společnosti. Jeho podíl na společnosti je vyjádřen počtem a jmenovitou hodnotou akcií, které vlastní. S akcií jsou spojena jeho práva podílet se na řízení společnosti, jejím zisku (výplata dividend) a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Při hlasování na valné hromadě společnosti má akcionář tolik hlasů, kolik akcií 11

JÍLEK, Josef: Akciové trhy a investování. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 27-28.

12

drží. Velcí investoři se proto snaží získat tzv. kontrolní balík akcií (v krajním případě 51% akcií, ve skutečnosti však často stačí méně % z celkového objemu vydaných akcií), tento balík akcií akcionářům následně umožňuje společnost ovládat a řídit. Přesné postavení akcionářů, jejich práva a závazky určují stanovy společnosti. Akcionář je povinen splatit emisní kurs akcií, které při založení akciové společnosti upsal. Za trvání společnosti se stává akcionářem na základě koupě akcií, popř. při zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Akcionáři neručí za trvání společnosti za její závazky, po zániku společnosti ručí do výše svých podílů na likvidačním zůstatku.

13

2. Práva a povinnosti akcionářů12 Základní povinností akcionáře, který se jako upisovatel zavázal splatit upsané akcie, je povinnost splatit emisní kurs akcií, které upsal, a to v době určené ve stanovách, nejpozději však do jednoho roku od vzniku akciové společnosti. (Tím samozřejmě není dotčena jeho povinnost splatit alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií a případné emisní ážio ještě v době před zápisem do obchodního rejstříku). Při porušení této povinnosti stíhá upisovatele sankce v podobě povinnosti zaplatit úrok z prodlení ve výši určené stanovami, neurčují-li stanovy jinak, potom ve výši 20 % z dlužné částky ročně. Upisovatel může být rovněž vyzván představenstvem akciové společnosti, aby dlužnou částku zaplatil ve lhůtě, kterou určují stanovy společnosti, jinak ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty vyloučí představenstvo upisovatele ze společnosti a vyzve jej, aby vrátil zatímní list v přiměřené lhůtě, kterou mu určí. Vyloučený upisovatel však ručí společnosti ze zákona za splacení emisního kursu jím upsaných akcií. Jestliže upisovatel zatímní list nevrátí ve stanovené době, prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný a vydá místo něho nový zatímní list osobě schválené valnou hromadou akciové společnosti. Tato osoba je potom povinna splatit emisní kurs akcií nahrazovaných zatímním listem. Po dobu trvání společnosti ani v případě jejího zrušení není akcionář oprávněn požadovat vrácení svých vkladů. Za vrácení vkladů se přitom nepovažuje plnění poskytnuté v důsledku snížení základního kapitálu akciové společnosti, při odkoupení akcií společností, při vrácení zatímního listu nebo jeho prohlášení za neplatný a při rozdělování podílu na likvidačním zůstatku. Zvláštní povinnosti vážou akcionáře, jejichž podíl na akciové společnosti dosahuje zákonem stanovené hranice, a to oznamovací povinnost a povinná nabídka převzetí. Podmínkou ale je, že jde o společnost, jejíž akcie jsou kótované. Kotované cenné papíry jsou obecně takové cenné papíry, které byly

oficiálně přijaty k obchodování

na určitém veřejném trhu, za kotovaný cenný papír je dle zákona v České republice považován takový cenný papír, který je přijat k obchodování na oficiálním trhu. Proces kotace

12

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, oddíl 3, §178-183

14

cenného papíru na burze je finančně i informačně náročný, nicméně kótované akcie jsou investory primárně vnímány jako důvěryhodnější.13 V České republice je oficiálním trhem Burza cenných papírů Praha a.s. a RMSYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. (RMS). Veškerou jejich činnost dozoruje a kontroluje Česká národní banka. Český trh s cennými papíry vznikal nestandardním způsobem (s ohledem na kuponovou privatizaci v 90. letech minulého století, kdy se stal akcionářem prakticky každý zletilý občan ČR, nicméně s mnoha akciemi se nikdy na oficiálním trhu nezačalo obchodovat a byly naopak z trhu s cennými papíry stahovány). Práva akcionářů lze rozdělit do tří skupin: a) Majetková práva Do této skupiny patří především právo na podíl na zisku společnosti, dividenda, který valná hromada podle výsledku hospodaření schválila k rozdělení. Podíl se určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií daného akcionáře k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. Společnost nesmí vyplácet zálohy na dividendy. Dividenda jsou splatná ve lhůtě určené stanovami, jinak do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku. Společnost je zásadně povinna vyplatit dividenda na své náklady a nebezpečí na adrese akcionáře vedené v seznamu akcionářů ke dni splatnosti dividendy (u akcií na jméno) nebo na adrese vedené v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Pokud společnost vydala listinné akcie jako akcie na majitele, určí místo výplaty dividendy stanovy nebo rozhodnutí valné hromady, jinak vyplatí společnost dividenda akcionáři v místě svého sídla. Představenstvo je povinno oznámit den splatnosti dividend, místo a způsob jejich výplaty. Dividenda nesmí být vyplacena, pokud společnost nevytvořila k jejich vyplacení volné zdroje. Dalším majetkovým právem akcionáře je právo na podíl na likvidačním zůstatku společnosti, pokud je společnost zrušena a následuje likvidace. Likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře v poměru, který odpovídá jmenovité hodnotě jejich akcií, přednostní právo na podíl na likvidačním zůstatku mají ze zákona majitelé prioritních akcií. Nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká akcionáři vrácením listinných akcií společnosti předložených na výzvu likvidátora společnosti. 13

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

15

U zaknihovaných akcií vzniká nárok na

vyplacení podílu na likvidačním zůstatku ke dni, kdy na základě příkazu likvidátora společnosti byly zrušeny akcie společnosti v evidenci zaknihovaných cenných papírů. b) Práva nemajetkové povahy Jedná se o práva na řízení a kontrolu společnosti. Tato práva vykonává akcionář pomocí své účasti na valné hromadě, kde je kromě svého práva účasti rovněž oprávněn hlasovat, požadovat a dostat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Hlasovací právo je spojeno s akcií a musí být upraveno stanovami tak, aby na akcie se stejnou jmenovitou hodnotou připadal stejný počet hlasů. Pokud společnost vydává akcie s různou jmenovitou hodnotou, musí být počet hlasů s akciemi spojený určen ve stejném poměru, jako je poměr jmenovitých hodnot těchto akcií. Stanovy mohou výkon hlasovacího práva omezit stanovením nejvyššího počtu hlasů jednoho akcionáře, a to ve stejném rozsahu pro každého akcionáře. Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný obraz o skutečnosti. Může být odmítnuta, jestliže z pečlivého podnikatelského uvážení vyplývá, že by její poskytnutí mohlo způsobit společnosti újmu nebo jde o důvěrnou informaci podle zvláštního právního předpisu, nebo jde o obchodní tajemství společnosti nebo skutečnost utajovanou podle zvláštního právního předpisu. Jestliže hodlá akcionář uplatnit na valné hromadě protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je uveden v pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o jejím konání nebo v případě, že o jednání valné hromady musí být pořízen notářský zápis, je povinen doručit písemné znění svého protinávrhu společnosti nejméně pět dní přede dnem konání valné hromady. Představenstvo je potom povinno tento protinávrh uveřejnit spolu se svým stanoviskem k němu nejméně tři dny před konáním valné hromady. c) Menšinová práva Akcionář nebo akcionáři společnosti, jejíž základní kapitál je vyšší než 100 milionů Kč, kteří jsou majiteli akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 3 % základního kapitálu, a dále pak každý akcionář nebo akcionáři společnosti, která má základní kapitál 100 milionů Kč a nižší, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 5 % základního kapitálu, tzv. minoritní akcionáři:

a) mohou požádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady společnosti, aby byly projednány navržené záležitosti, 16

b) na jejich žádost představenstvo společnosti zařadí do programu jednání valné hromady jimi určenou záležitost c) na jejich žádost podá představenstvo žalobu na splacení emisního kursu proti akcionářům, kteří jsou v prodlení se splácením tohoto kursu d) na jejich podnět dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva v záležitostech, které jsou uvedeny v žádosti e) na jejich žádost dozorčí rada uplatní právo na náhradu škody, které má společnost vůči členovi představenstva Minoritní akcionáři mohou také, pokud uvedou důvody požádat soud, aby odvolal likvidátora společnosti jmenovaného valnou hromadou a nahradil jej jinou osobou. Nepřímou ochranu právního postavení minoritních akcionářů představuje také právní úprava

povinné

nabídky

převzetí,

oznamovací

povinnosti

a

nabídky

na

odkoupení účastnických cenných papírů. Speciální ochranná práva pro menšinové akcionáře jsou upravena v rámci úpravy seskupení podnikatelů a ochranná ustanovení obsahuje i úprava přeměn akciové společnosti.

17

3. Anonymita akcionáře, potřeba identifikace akcionáře14 Rozvoj obchodních společností nastal především v 17. století, souvisí především s rozmachem zámořského obchodu v Nizozemsku, dále pak s jeho rozvojem ve Velké Británii, Španělsku, Portugalsku, později pak v Itálii. Již tehdy se objevily první formy společného podnikání, založené na různých přístupech sdružování sil a prostředků. Ty první vykazovaly znaky spíše osobních společností, později se však již objevují společnosti ryze kapitálové, s neosobním jměním. Akcie na majitele jako cenný papír existuje od roku 1602, kdy vznikla první akciová společnost světa Vereenigde Oostindische Compagnie. Tato společnost vznikla díky historicky první emisi akcií na Amsterodamské zbožové burze.15 V našich zemích došlo k zakládání prvních společností typu dnešních akciových společností v polovině 19. století, souviselo to především s rozvojem železnice, průmyslovou revoluci, industrializací a celkově prudkým hospodářským vývojem. Tento rychlý rozvoj podmiňoval vznik velkých projektů a podniků, vyžadujících nemalé investice na realizaci, často s dlouhodobou návratností. Shromáždit velké množství kapitálu je však fakticky reálně možné pouze od velkého počtu osob, jednotlivec sám tak velkou a potřebnou kapitálovou silou zpravidla nedisponuje. Toto prvotní shromáždění kapitálu od velkého počtu osob je proto základním a určujícím hospodářským motivem zakládání akciových společností.16

14

Ekonomia, a.s. [online] Praha: Bankovnictví.ihned.cz Hospodářské Noviny IHNED ISSN 1213 - 7693

Poslední aktualizace 2013; 19:07 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/index.php?p=900000_d&&article[id]=44473100 15

Partners media, s.r.o. [online]. Praha: Peníze.cz. Poslední aktualizace 27. 04. 2013; 09:13 [cit. 2013-09-30].

Dostupné na WWW: http://www.penize.cz/15865-historie-burz 16

ELIÁŠ, Karel, BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, POKORNÁ, Jarmila a kol.: Kurs obchodního práva. Právnické

osoby jako podnikatelé. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. s. 263-264.

18

Prvotně byly v rámci historického vývoje vydávány právě akcie na majitele/doručitele. Tedy anonymní akcie, které mají svá mnohá specifika. V dnešní době jsou jako anonymní akcie vnímány především listinné akcie na majitele/doručitele. Vlastnictví těchto akcií se nikde neeviduje (podobně jako soukromá hotovost). Jediným okamžikem, kdy vlastník musí odkrýt svou totožnost, je situace, kdy chce využít výkon práva, který je s držením akcií spojený. Obvykle jde o hlasování na valné hromadě nebo přijetí vyplácených dividend. Anonymní akcie jsou dnes prakticky v celém světě politiky, finančníky apod. prezentovány jako nástroj, pomocí kterého lze legalizovat výnosy z trestné činnosti, která má obvykle podobu organizovaného zločinu či korupce. Oproti tomu zastánci laissez-faire, tedy volnosti v hospodářském dění na trhu tato tvrzení odmítají s tím, že vlastnická forma akciových společností a potažmo akcií míru korupce neovlivňuje, a vnímají zákaz existence listinných akcií na doručitele jako omezování svobody jednotlivce, s tím, že stejně nepřinese žádný zásadní obrat k lepšímu a faktické, hmatatelné výsledky. Dalším faktem je, že nejen český akcionář, ale obecně, každý podnikavý člověk obvykle najde řešení, jak skutečné vlastnictví zakrýt, pokud tak bude chtít učinit. S tímto názorem souhlasí i někteří politici, kteří rušení anonymních akcií považují za nadbytečné, mimo jiné i bývalý prezident a ekonom, prof. Václav Klaus se domnívá, že rušení anonymních akcií k potlačení korupce v České republice nepovede. „Ukazuje se, že každý takovýhle zdánlivě rafinovaně vymyšlený krok se obrací většinou proti těm, kteří ho vymýšlejí a organizují, protože druhá strana se umí velmi rychle přeměnit a udělat něco, aby to bylo všechno úplně jinak. Takže já myslím, že tudy cesta nevede.“17 V roce 2010 se listinné akcie na doručitele staly v České republice předmětem ostré diskuse, protože mimo jiné přes ně mohou dle názorů odborníků peníze ze státních zakázek zcela nekontrolovaně opouštět území našeho státu. Tento spor odborníků se stal mimo jiné tématem, které bylo řešeno v rámci tehdejších předvolebních kampaní. Je však nutné podotknout i to, že legislativa Evropské unie upravovala a upravuje pravidla existence této formy akcií i v budoucnosti. Za nedodržení těchto legislativních požadavků, hrozila naší zemi 17

Mafra, a.s.[online]. Praha: 2013 Byznys.lidovky.cz. Poslední aktualizace 14. 09. 2013; 08:18 [cit. 2013-11-

13]. Dostupné na WWW: http://byznys.lidovky.cz/poslanci-ods-se-prou-o-konci-anonymnich-akcii-jake-firmy-tyji-z-eraru-1im-/firmytrhy.aspx?c=A130218_171854_firmy-trhy_mev

19

mezinárodní arbitráž, diskuse tedy byly na oficiální úrovni ukončeny. Vzhledem k sílícímu tlaku na státní dohled nad všemi soukromými finančními transakcemi, zdůvodňovanému především již výše zmíněným bojem proti praní špinavých peněz, korupci, proti únikům majetku ze země či bojem proti financování terorismu, je ale jasné, že průběžně bude existence anonymních akcií omezována ve všech vyspělých a rozvinutých zemích. V souvislosti s tím, že některé firmy "bez veřejně známých vlastníků" získávají mimo jiné, také veřejné zakázky, objevila se také řada informací o akciích na jméno a akciích na doručitele, byť je existence těchto akcií legislativně povolena i v jiných zemích EU, například ve Velké Británii, Rakousku, Německu. V některých zemích existují a jsou využívány moderní metody legislativní úpravy zaknihovaných cenných papírů (USA, Švýcarsko, Lucembursko), v těchto zemích jsou koneční vlastníci dohledatelní, nicméně dohledatelnost konečných vlastníků neobnáší, že by informace o vlastnictví jakýchkoliv akcií byly veřejné. Dohledatelnost v tomto případě znamená, že v případě potřeby vyplývající, z určitého konkrétně zdůvodnitelného veřejného zájmu, například v rámci boje proti korupci, praní špinavých peněz či financování terorismu apod., mohou veřejné orgány ve stanovených případech konečné vlastníky akcií a společností spolehlivě a účinně dohledat. Pro utvoření konkrétní představy o časté netransparentnosti zadávání veřejných, tedy státních zakázek v České republice uvádím tabulku 1, ze které je zřetelně patrné, které české akciové společnosti, které drží anonymní akcie, vyhrály v letech 2007 – 2010 navzdory anonymitě vlastníků veřejné zakázky. Neznámé, tedy anonymní vlastníky má v Česku mnoho firem, které následně inkasují miliony z veřejných zakázek. Akcie na majitele jsou mimo jiné oblíbené například mezi českými provozovateli solárních elektráren. Nedohledatelní jsou například majitelé druhé největší fotovoltaické instalace v naší zemi, elektrárny Nová Ves - Vepřek na Mělnicku. Také většinový vlastník druhé největší solární elektrárny v Česku, firma Decci a.s. disponuje akciemi na majitele.18

18



20

Tabulka 1 Veřejné zakázky s vítěznou firmou s listinnými akciemi na majitele (2007-2010)19

Název dodavatele (EDS HOLDING, a.s.) nyní SALEMA Construction, a.s. BAK a.s. Financial Found a.s. HERKUL a.s. CE WOOD, a.s. Krušnohorské lesy, a.s. TEZAS a.s. STAVCENT, a.s.

Počet zakázek

Objem (mil. Kč, odhad)

16 34 3 56 99 47 35 17

3280 2030 (již neexistuje) 1477 1424 1222 (v konkurzu) 900 (již neexistuje) 833 597

Pozemní stavitelství Zlín a.s. HAGEMANN a.s. Notes CS a.s. EKOM CZ a.s. Lesy Hluboká nad Vltavou a.s. Dynn a.s. KARDIO PORT, a.s.

28 16 26 4 42 5 1

592 577 575 477 467 449 438

Zdroj: zIndex V České republice, stejně jako v mnoha jiných zemích existují a jsou využívány tzv. zaknihované akcie. Tyto akcie stejně jako jejich vlastníci jsou vždy dohledatelní. V České republice je stanoveno, že některé společnosti musí vydávat pouze tyto, dohledatelné akcie. Mezi tyto společnosti patří především finanční instituce, jako například banky, pojišťovny, investiční společnosti apod. Obecně existují různorodé „zvláštní právní předpisy upravující činnost akciové společnosti se specializovaným předmětem podnikání, které detailně upravují, dle předmětu podnikání a.s., jaké akcie mohou být vydávány, případně za jakých podmínek. Problematice akcií se dále věnuje např. zákon o cenných papírech 591/1992 Sb., zákon č.189/2004 Sb. o kolektivním investování, zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, transparentností obchodů se věnuje zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (zákon proti praní 19



21

špinavých peněz). Dále také zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu či zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. V České republice mají společnosti povinnost pravidelně zveřejňovat, podobně jako v některých dalších zemích, ve svém obchodním rejstříku údaje o svých významných vlastnících (vlastníci s podílem nad 20%). Tato informace o významných vlastnících společností by měla být součástí přílohy k účetní závěrce, kterou mají společnosti za povinnost zakládat do sbírky listin obchodního rejstříku. Tato informace ale často neprozradí, jaká fyzická osoba je skutečným konečným vlastníkem konkrétní společnosti. Česká republika zaostává především ve vymáhání zmíněné oznamovací povinnosti společností ohledně jejich významných vlastníků. Jaké procento českých společností zveřejňuje v obchodním rejstříku pravidelně kompletní účetní závěrku se všemi informaci, včetně údajů o vlastnících společnosti s podílem nad 20% je zřejmé při prvním nahlédnutí a při prvním pokusu o dohledání těchto informací. Dále v České republice, na rozdíl od jiných vyspělých zemí existuje a podniká velmi vysoké procento akciových společností s neprůhlednými anonymními listinnými akciemi, jež jsou dle názorů některých odborníků podhoubím pro korupční prostředí a praní špinavých peněz. V porovnání s Rakouskem, které je srovnatelné, pokud jde o počet obyvatel s Českou republikou, byl počet neprůhledných akciových společností asi sedmkrát vyšší v České republice než v Rakousku. Například na roku 2010 bylo v Rakousku 1.650 akciových společností s listinnými akciemi na doručitele (majitele), v České republice existovalo ke stejnému datu (dle údajů agentury ČEKIA), 12.188 akciových společností s takto netransparentními anonymními akciemi (cca 53% všech akciových společností).20 Důvodů pro existenci takto velmi vysokého počtu netransparentních akciových společností v České republice je několik, jednak ve většině vyspělých zemí došlo v minulých letech ke změně listinných cenných papírů na zaknihované (nižší náklady související s převody, větší bezpečnost, možnost rychlejšího průběhu transakcí). V České republice 20

Bisnode a.s. [online]. Praha: 2013 Bisnode.cz, Poslední aktualizace 19. 06. 2013; 14:08 [cit. 2013-10-13].

Dostupné na WWW: http://www.cekia.cz/cz/archiv-tiskovych-zprav/198-tz101216

22

probíhal jev právě opačný, zaknihované cenné papíry se měnily na listinné (zaknihování cenných papírů a jejich převody do roku 2010 provádělo Středisko cenných papírů, bylo to zdlouhavé, mnohdy došlo k nepřesnostem v zápisech, poplatky byly relativně vysoké), proto v České republice na rozdíl od všech ostatních ekonomicky vyspělých zemí moderní systém zaknihovaných cenných papírů paradoxně ustupoval zastaralému systému listinných cenných papírů. Dalším důvodem je fakt, že i když bylo od roku 2010 umožněno zaknihování v moderním systému vedeném soukromým centrálním depozitářem, je tento systém pro společnosti, které nemají akcie veřejně obchodovatelné na burze, stále relativně nákladný a poměrně složitý. V České republice zatím stále ještě neexistuje možnost souběžné existence tzv. zprostředkovaných akcií. Zprostředkování akcií obnáší uložení akcií v listinné podobě u bank (tzv. imobilizace). V bankách jsou tyto cenné papíry převedeny do elektronické podoby na účty cenných papírů. K převodu těchto cenných papírů následně dochází "z účtu na účet", obdobně, jako při bezhotovostním převodu peněz. Tento systém zprostředkovaných akcií je méně nákladný, umožňuje stejnou dohledatelnost vlastníků akcií jako systém zaknihovaných akcií a úspěšně funguje např. ve Švýcarsku, Lucembursku, USA. Výhodou zaknihovaných akcií na rozdíl od listinné podoby akcií je fakt, že je nelze zfalšovat, ztratit, zničit či ukrást. K jejich převodu není třeba listiny přemísťovat z místa na místo. V praxi i v legislativě existuje v různých zemích řada různých druhů cenných papírů. Z hlediska převoditelnosti lze tyto cenné papíry rozdělit na dvě, resp. tři základní skupiny. Cenné papíry na doručitele (na majitele) a cenné papíry na jméno, jejichž specifickou formou jsou cenné papíry na řad. a) Cenné papíry na doručitele/majitele Cenné papíry na doručitele jsou převoditelné pouhým předáním. Vlastníkem je proto ten, kdo na požadovaném místě odpovídajícím způsobem předloží cenný papír (pokud je v materializované podobě), nebo dokument potvrzující jeho vlastnictví (pokud jde o zaknihovaný cenný papír). b) Cenné papíry na jméno U cenných papírů na jméno (rektapapíry) musí vést emitent (nebo jím pověřená osoba, například banka nebo depozitář cenných papírů) registr vlastníků. V případě převodu cenného papíru musí být změna provedena i v registru vlastníků. Obvykle až po této změně je převod 23

považován za uskutečněný. Vlastnická práva může vykonávat pouze osoba (fyzická nebo právnická), uvedená v registru vlastníků. Samotný převod se obvykle uskutečňuje cesí, což je klasická smlouva o postoupení práv. Ze zákona může být převod cenného papíru uskutečněn také doložkou na řad (order securities). Ta označuje oprávněnou osobu jménem (firmou) zpravidla na rubu cenného papíru textem, který se nazývá rubopis (indosament), nebo na samostatném listě (žiro). V praxi existuje řada variant převoditelnosti cenných papírů. Co se týká akcií, v ČR, akcie dle platné právní úpravy může znít na jméno, nebo na majitele.21 Zatímco stanovy společnosti mohou omezit, nikoli vyloučit převoditelnost akcií na jméno, akcie na majitele jsou ze zákona převoditelné neomezeně. Akcie jako cenný papír, který je nositelem práva akcionářů v akciové společnosti, je vždy převoditelný. Tato převoditelnost nemůže být omezena, je-li akcie vydána ve formě akcie na majitele, a to proto, že v tomto případě je pro společnost majitel akcie zcela anonymní, akcie obíhá nezávisle na vědomí nebo vůli společnosti, a je tudíž jakkoliv vyloučena, možnost omezení převoditelnosti ze strany akciové společnosti u této formy akcií. Řada náležitostí akcií ale může být legislativou nebo stanovami akciové společnosti upřesněna. Proto může existovat mezi různým způsobem převoditelnými akciemi podstatný rozdíl, stejně tak může být jiné i samotné postavení akcionáře. Je nutné také zdůraznit, že převoditelnost akcie je zcela jiná vlastnost akcie, než je např. jejich obchodovatelnost, resp. veřejná obchodovatelnost. Důležitá je i podoba akcie listinná či zaknihovaná, u zaknihované podoby akcie nelze ze zákona mít anonymní účet (což je ve většině vyspělých zemí pravidlem), dále není z hlediska identity vlastníka prakticky žádný rozdíl mezi akcií na jméno a akcií na doručitele. Anonymní vlastnictví akcií je vnímáno jako problém a cílem snah o jeho omezení je eliminace různých nekalých praktik při veřejných výběrových řízeních. Zde by mohla být řešením taková legislativní úprava, která by zabránila v účasti ve výběrových řízeních u veřejných zakázek takovým podnikatelským subjektům, kde nelze dostatečně identifikovat vlastníka/vlastníky či management. Nicméně anonymní vlastnictví akcií, respektive podílů není části odborné veřejnosti vnímáno primárně jako špatné a také je v této souvislosti zdůrazňováno, že právě anonymní vlastnictví jednotlivých podílů je původní a přirozenou myšlenkou existence akciové společnosti.

21

§ 156 Zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

24

Možnost volby veřejné či neveřejné struktury vlastníků může mimo jiné souviset s aktuální situací na daném trhu, volbou podnikatelské a vůbec celkové strategie té které konkrétní firmy/společnosti, tato volba může také ovlivňovat očekávání trhu (při změnách majitele, ať již formou akvizice, prodeje či jiným způsobem) a tím pádem změny vývoje cen i obchodovatelnosti akcií. Veřejnost či neveřejnost vlastnické struktury může být, vezmeme-li do úvahy vše právě zmíněné, výrazným a velmi silným konkurenčním nástrojem i předmětem konkurenčního boje. To je také odborníky zmiňovaný hlavní důvod, proč není třeba a není globálně pouze správné, vhodné a výhodné akcie na doručitele/majitele je rušit. V mnoha zemích ani legislativa neumožňuje omezit nebo zrušit převoditelnost cenných papírů na doručitele/majitele, pružnost převodu je potom tedy zcela evidentní. Anonymní akcie na doručitele stále existují v mnoha zemích a mají mnohé a nesporné výhody. V České republice je ale velmi silná, především politická motivace ke zrušení této formy akcií, do jisté míry jde i o alibismus, kdy kompetentní orgány nedokáží zamezit praní špinavých peněz a dalších výnosů stínové ekonomiky jiným způsobem, snaží se tedy zvolit nejjednodušší cestu. Zatím nebyl podniknut žádný jiný a efektivní krok pro zajištění transparentnosti veřejných zakázek a korupce, to je zřejmě nutné považovat za alarmující fakt.

25

4. Struktura českých akciových společností podle podoby a formy vydávaných akcií Akciové společnosti nejsou příliš rozšířenou právní formou podnikání v České republice, jednoznačně je předčí společnosti s ručením omezeným, které jsou u nás nejrozšířenější právní formou podnikání, v posledních letech také nejsou akciové společnosti příliš často zakládány, v současné době je v České republice založeno pouze okolo tisíce akciových společností za rok. To názorně dokládá následující tabulka 2. Tabulka 2 Počet nově založených firem v období 2007 – 201122

s.r.o. a.s. Celkem

2011

2010

2009

2008

2007

21 174

22 460

21 756

22 638

21 063

1 159

1 174

1 095

1 336

3 967

22 333

23 634

22 851

23 974

25 030

Zdroj: ČEKIA Dle informací České kapitálové informační agentury (ČEKIA), má více než polovina českých akciových společností emitované listinné akcie na majitele, což umožňuje skutečným vlastníkům firem setrvávat v neustále tolik diskutované anonymitě. „Podnikatelé nepodlehli obavám ze zákazu listinných akcií na majitele a negativní společenské objednávce a stejně jako v předchozích letech preferují anonymní akcie zejména díky snadné převoditelnosti, nízkým administrativním a finančním nákladům, stejně jako možnosti skrýt skutečné vlastníky,“ komentovala výsledky studie analytička agentury Petra Štěpánová.23

22


Dostupné na WWW: http://www.cekia.cz/cz/archiv-tiskovych-zprav/315-tz120116 23


Dostupné na WWW: http://www.cekia.cz/cz/napsali-o-nas/464-nn130115

26

Více než 96 % (24 151) akciových společností registrovaných v České republice vydalo akcie v listinné podobě. Nadpoloviční většina majitelů firem, 53,5 % (13 411), preferuje anonymní vlastnictví tuzemských akciových společností, proto má listinné akcie na majitele (doručitele), 42% akciových společností (10 459) má listinné akcie na jméno. Zaknihované akcie v České republice vydalo méně než 5% akciových společností. Obvykle jde o firmy, které se v devadesátých letech minulého století zúčastnily kuponové privatizace, nebo společnosti, které později vstoupily na burzovní či mimoburzovní trh. Sněmovna koncem roku 2012 podpořila vládní předlohu na regulaci anonymních akcií. Ta předpokládá, že firmy budou muset zapsat anonymní akcie do centrálního depozitáře, nebo je uložit v listinné podobě u bank. Obě varianty mají zajistit možnost identifikovat vlastníka, kterou budou moci využít policisté, žalobci, soudci či zadavatelé veřejných zakázek a poskytovatelé dotací. Opozice pokládá návrh za nedostatečný, chce zrušení akcií na majitele. Proti tomuto postupu vystupují někteří podnikatelé. „Pokud by byly zrušeny akcie na majitele, tak běžným podnikatelům v důsledku naroste administrativa, bez toho aniž by došlo k reálným změnám. Zkrátka proto, že korupce a akcie na majitele spolu nijak nesouvisí. Ti, jejichž jediným motivem pro užití akcií na majitele je anonymita vlastnictví, dosáhnou kýženého efektu pomocí jiných a de facto ještě účinnějších nástrojů,“24 obchodní ředitel společnosti Smart Companies, Filip Reinoso. Přes polovinu tuzemských akciových společností má stále utajené vlastníky. Navzdory tlaku na zákaz listinných akcií na majitele zůstávala i v roce 2012 tato forma akcií pro podnikatele nejoblíbenější. Vyplývá to z analýzy struktury tuzemských akciových společností podle podoby a formy vydaných akcií, kterou zveřejnila Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA). Tento stav byl při analýze statistických dat zjištěn navzdory tomu, že již od března roku 2012 je znám fakt, že k 1. lednu 2014 vstoupí „nový“ občanský zákoník, který existenci akcií na majitele/doručitele velmi výrazně omezuje.

24

Mladá fronta a.s. [online]. Praha: 2013, E15.cz, Poslední aktualizace 27. 09. 2013; 11:17 [cit. 2013-10-14].

Dostupné na WWW: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/u-vetsiny-ceskych-akciovek-nelze-dohledat-vlastnika-946698

27

Tabulka 3 Srovnání struktury českých akciových společností podle podoby a formy vydaných akcií 25 počet

podíl prosinec

podíl prosinec 2010

prosinec

2012 v procentech

v procentech

10.730

42,78

40,89

13.792

54,99

52,64

346

1,38

1,42

25.081

100

100

2012 Firmy, které mají akcie na jméno Firmy, které mají akcie majitele (doručitele) Firmy, které mají akcie na jméno a současně na majitele Cekem

Zdroj: ČEKIA K 30. červnu 2013 mimo jiné vstoupil v účinnost zákon č.134/2013 Sb. o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. V srpnu 2013 však, jak vyplývá z následující tabulky 2 ještě k zásadním změnám ve struktuře českých akciových společností s ohledem na podobu a formu vydávaných akcií ve srovnání s prosincem 2012 ještě zdaleka nedošlo. Podíl akciových společností, které vydaly akcie na jméno, se zvýšil o necelá 2%, podíl akciových společností, které mají akcie na majitele/doručitele zůstal prakticky stejný. Přitom od ledna 2013 bude nezbytné, aby byly listinné akcie na doručitele zaknihované u Centrálního depozitáře, uložené v bance či změněny na listinné akcie na jméno. Pokud akciové společnosti ani jednu z variant nezvolí, změní se jejich cenné papíry od 1. ledna 2013 z akcií na doručitele na akcie na jméno. Pokud si jejich držitel nezajistí výměnu akcií, nebude moci vykonávat akcionářská práva.

25

Mladá fronta a.s. [online]. Praha: 2013, E15.cz, Poslední aktualizace 27. 09. 2013; 11:17 [cit. 2013-10-14].

Dostupné na WWW: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/u-vetsiny-ceskych-akciovek-nelze-dohledat-vlastnika-946698

28

Tabulka 4 Srovnání struktury českých akciových společností podle podoby a formy vydaných akcií26 počet

podíl

srpen

2013

podíl prosinec 2010

srpen

v procentech

v procentech

10.572

44,07

40,89

13.160

54,86

52,64

255

1,06

1,42

23.987

100

100

2013 Firmy, které mají akcie na jméno Firmy, které mají akcie na majitele (doručitele) Firmy, které je mají na jméno a současně na majitele Celkem

Zdroj: ČEKIA Podle některých průzkumů již začali někteří podnikatelé, kteří nechtějí o svoji anonymitu přijít zakládat společnosti v tzv. daňových rájích, které bude vlastnit česká firma. Této problematice bych rád, protože je velmi aktuální a s problematikou anonymních akcií úzce souvisí, věnoval pozornost. „Daňové ráje jsou země s obvykle vysoce diskrétním bankovním systémem s nulovou či velmi nízkou úrovní zdanění, které přitahují zahraniční investory a střadatele. Země, které označujeme, jako daňové ráje typicky nedisponují mnoha přírodními zdroji. Daňové ráje rovněž musí vykazovat stabilní politické prostředí, výtečnou komunikační a bankovně-finanční infrastrukturu a možnost volně směňovat devizové prostředky.“ 27 Daňové ráje lze kategorizovat na čtyři hlavní skupiny:28 a)

26

země bez zdanění příjmů (Bahamy, Bermudy, Kajmanské ostrovy apod.)

Finanční noviny.cz [online]. Praha: 2013, ČTK, ISSN: 1213-4996. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-

02]. Dostupné na WWW: http://www.financninoviny.cz/zpravy/vice-nez-polovina-akciovych-spolecnosti-ma-anonymni-akcie/979942 27 28

ŠTRACH, Pavel: Mezinárodní management. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 114 ŠTRACH, Pavel: Mezinárodní management. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 114

29

b)

země s velmi nízkým zdaněním (Lichtenštejnsko)

c)

země zdaňující příjmy z místních zdrojů, ale bez zdanění příjmů ze zahraničí (Libérie, Panama)

d)

země se zvláštními znaky zdanění, které lze využít jako daňové ráje v omezené míře či za konkrétním účelem (Kypr) Někdy jsou daňové ráje nazývány také jako offshore země, společnosti zakládané

v těchto zemích jsou pak označovány jako offshore společnosti k jejichž nejvýznamnějším výhodám patří vyšší stupeň ochrany soukromí a osobních údajů podnikajících osob, tedy v konečném důsledku víceméně anonymita vlastníka offshore společnosti a možnost daňové optimalizace (daňové zatížení je nižší než v mateřské zemi). Zisky offshore společnosti jsou obvykle daněny pouze zanedbatelně, dividendy pak již vůbec daněny nejsou. Cílem této daňové politiky offshore zemí, respektive daňových rájů

je přilákání

zahraničního kapitálu a vytvoření významného finančního a hospodářského centra z příslušné země. Obvykle se jedná o země s malou rozlohou a nízkým počtem obyvatel, které ale dosahují vysoké ekonomické výkonnosti. Počet společností založených v některých daňových rájích mnohdy dokonce převyšuje počet místních obyvatel. Ročně jsou celosvětově zakládány desítky tisíc offshore společností, jde o právnické osoby registrované v zemích, které těmto společnostem umožňují příznivý daňový režim. Offshore společnosti musí splňovat určité požadavky: udržovat sídlo společnosti v dané zemi musí mít v dané zemi místního zástupce musí hradit vládě daného státu paušální daň, zpravidla velmi nízkou

Pokud všechny tyto požadavky offshore společnost splňuje, má možnost využívat výhody offshore lokalit: údaje o majitelích společností nejsou veřejně přístupné, zajištěna anonymita a maximální diskrétnost snížení provozních nákladů celkové omezení zákonných povinností minimální zásahy ze strany úřadů 30

Mezi oblíbené cílové lokality pro offshore společnosti patří již tradičně Seychelly, Bahamy, Belize, Libérie, Panama, Kajmanské ostrovy, Lichtenštejnsko, Kypr, Monako apod. K problematice anonymních akcií se velmi úzce pojí např. offshore společnosti umístěné na Seychelly. Tyto společnosti jsou využívány především k jednoduché držbě podílů ve firmách a slouží také k zajištění absolutní anonymity skutečného vlastníka. Tamní úřady totiž zveřejňují o firmě minimum informací. Seychelský obchodní rejstřík obsahuje pouze jméno společnosti, registrační číslo, datum založení a její stanovy. V praxi tedy lze ověřit, zda společnost existuje, nikoliv kdo ji vlastní. Seychelská mateřská společnost tak tedy nabízí velmi komfortní a velmi progresivní způsob náhrady za listinné akcie na majitele/doručitele, které přestanou v brzké době existovat (1. leden 2014) pro některé z cca třinácti tisíc akciových společností, které tyto akcie vydaly. Lze předpokládat, že řada z nich si bude i nadále chtít zachovat anonymitu akcionářů prostřednictvím seychelských nebo jiných zahraničních společností. Pro úplnost je nutné zmínit, že existují také tzv. onshore společnosti, ty neumisťují své sídlo do daňových rájů, ale sídlo mají ve své domácí ekonomice. Evidovány jsou ve všech povinných databázích, pro optimalizaci daňového zatížení využívají služeb daňových poradců. Nicméně, i když se nejedná o daňové ráje v pravém slova smyslu, jde o země tzv. daňových pobídek, tyto země jsou mnohdy dokonce součástí Evropské unie. Onshore destinace volí jako cílovou zemi svého podnikání, případně jako sídla své společnosti podnikatelé, kteří chtějí optimalizovat své zdanění a tím pádem se tedy vyhnout vysokým daním nebo, takoví podnikatelé, kteří se chtějí řídit zákony jiné země. Zejména v západní Evropě jsou ve srovnání s Českou republikou zákony pro podnikatele jednodušší, jasnější a snadněji vymahatelné. Onshore společnosti nejsou podezřelé obchodním partnerům nebo finančním úřadům. Onshore společnosti mají tyto základní charakteristiky, jsou založeny podle místních zákonů a mohou obchodovat s jakýmikoli subjekty z různých zemí, jsou povinny platit daně z příjmů právnických osob v místě své rezidence, musí vést účetnictví, podávat daňová přiznání a zpravidla také podléhají finančnímu a účetnímu auditu. Klasickými příklady zemí, kde umisťují své sídlo onshore společnosti jsou Nizozemí, Lucembursko, Kypr, Malta, Švýcarsko, USA nebo Velká Británie.

31

Jednou z velice žádaných lokalit pro umístění onshore společnosti patří Kypr, který nabízí jednak ochranu investic, dále pak právní stabilitu a velmi žádané daňové výhody. Podnikatelé, kteří „svoji“ českou společnost ovládají z Kypru, se mohou spolehnout na silné smlouvy o ochraně investic a výrazné daňové výhody, daňové úspory se projevují již při akumulaci zisku ve výši cca 2 až 3 mil. Kč, s výší zisku samozřejmě i získané daňové výhody rostou. Daňovou optimalizaci prostřednictvím zřízení sídla společnosti na Kypru využívají podnikatelé napříč širokým spektrem oborů, například z oblastí mezinárodního obchodu, IT či dalších služeb. Zásadní výhodou Kypru je právní stabilita a daňová stabilita, zejména jsou-li realizovány větší finanční transakce, je jistota, že provedená transakce nebude do budoucna zpochybněna (např. novým judikátem soudu, daňovou kontrolou apod.) velmi důležitá. Zájem o využití Kypru jako sídla společnosti nebyl oslaben ani v souvislosti s krizí tamního bankovního sektoru, která se výrazněji projevila letos na jaře, kdy většina střadatelů přišla o část svých vkladů, ani s dalšími ekonomickými problémy (zejména v souvislosti s vysokým státním dluhem země).

Kypr sice požádal Evropskou unii o pomoc, nicméně

s uvolněním peněz váhá především Německo, to v eurozóně platí mnoho, prakticky většinu ze záchranných programů. Nicméně v případě pomoci Kypru mají Němci výhrady, protože Kypr je zemí, která je považována za jeden z evropských daňových rájů. Čeští podnikatelé Kypr tedy jako daňový ráj dále vyhledávají, mimo jiné proto, že kyperské banky využívají minimálně, nejsou tedy jejich nestabilitou ohroženi. Anonymita vlastníka je v české ekonomice velmi žádaná záležitost. Kdokoliv, kdo někdy nahlédl do obchodního rejstříku, mohl zjistit, kolik údajů, mnohdy velmi osobních a důvěrných o vlastnících jednotlivých společností obsahuje. Mnoho těchto údajů je zde uváděno nadbytečně, např. datum narození, bydliště apod. Tyto informace jsou dostupné zdarma, byť například pouze prostřednictvím webových stránek www.justice.cz, které může navštívit kdokoliv, kdo má k dispozici internetové připojení. Tento rozsah omezení soukromí je v mnoha jiných zemích západní Evropy či USA nemyslitelná. Offshorové společnosti je možné si nechat založit i na zakázku, na našem trhu existuje několik firem, které se na zakládání offshorových společností v daňových rájích specializují. Ceny za tuto službu se dle konkrétního daňového ráje pohybují v částkách od cca 40 tisíc Kč za založení po cca 80 tisíc

32

Kč, samozřejmě jsou následně placeny také související platby a správa společnosti v dalších letech její existence.29 Firmu tedy lze, jak bylo uvedeno, ovládat také prostřednictvím zahraniční společnosti, principem tohoto fungování je, že česká společnost je vlastněna zahraniční společností. Česká společnost nadále podléhá českému právu a odvádí v České republice většinu daní (DPH, odvody za zaměstnance, přímé daně apod.). Daňová optimalizace a další finanční či jiné efekty vznikají pomocí využití výhod, které nabízí jednotlivé právní a daňové systémy zainteresovaných zemí. Zahraniční vlastník společnosti v našich aktuálně platných právních podmínkách podléhá pouze zákonům České republiky a povinnosti k českým úřadům jsou značně omezené, včetně možností kontroly nebo možnosti dohledat skutečného vlastníka. Daní za využití některých konkrétních mezinárodních struktur (např. Seychelly, zajištění anonymity) může být snížení důvěryhodnosti dané společnosti v očích veřejnosti. V případě, že chce vlastník společnosti využít větší počet výhod plynoucích z mezinárodní struktury společnosti, mnohdy využije výhod, které nabízí větší množství zapojených zemí. Tímto způsobem je možné kombinovat výhody zachování anonymity vlastnictví, daňovou optimalizaci, výhodu silné právní ochrany majetku a eventuálně také výhodu nezpochybnitelné image v očích veřejnosti.30

29

Valian.cz [online]. Praha: Valian s.r.o., 2013. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-03]. Dostupné na

WWW: http://www.valian.cz/cz/cenik/cenik-offshore-spolecnosti/ 30

Investujeme.cz, [online]: Podnikatelé hledají náhradu listinných akcií na doručitele. Praha: Fincentrum, a.s.

2013. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-14]. Dostupné na WWW: http://www.investujeme.cz/podnikatele-hledaji-nahradu-listinnych-akcii-na-dorucitele/

33

5. Změny k 1. 1. 2014 (Zákon o obchodních korporacích), příčiny požadavků na změny včetně jejich praktického dopadu Stávající obchodní zákoník, tedy zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník byl přijat roku 1991, což bylo v době, kdy soukromému právu v České republice, tehdy vlastně ještě v Československé federativní republice chyběla takřka čtyřicetiletá tradice, soukromé právo se tedy teprve znovuobnovovalo a probouzelo z mnohaleté devastace. Autoři tohoto obchodního zákoníku se nechali při jeho tvorbě inspirovat především zákoníkem mezinárodního obchodu a dále pak prvorepublikovými právními úpravami obchodního práva, jak československými, tak i německými. Výsledkem byl a je obchodní zákoník, který tvoří nesourodá směsice pravidel, která si již záhy po nabytí své účinnosti vyžádala řadu novelizací. S častými změnami se současný obchodní zákoník potýkal i v době své další existence. Důvodem byly jednak změny, které průběžně nastávaly v transformující se ekonomice České republiky, dále pak také nutnost harmonizovat české obchodní právo s právem Evropské unie. Nakonec se z obchodního zákoníku stal celistvý kodex, který vedle občanského zákoníku vytvořil vlastní a do určité míry nezávislou větev soukromého práva. Takto do dvou kodexů rozdělené soukromé právo logicky přinášelo nemalé komplikace, pokud v některých případech nebylo zcela jasné, kterým zákoníkem, zda občanským nebo obchodním se mají konkrétní právní vztahy řídit. Z tohoto a mnoha dalších důvodů bylo v rámci rekodifikace českého občanského a obchodního práva rozhodnuto o zrušení stávajícího obchodního zákoníku a integraci soukromého práva, které obchodní zákoník obsahoval do zákoníku občanského. Pouze pro právní úpravu obchodních společností a družstev, která je dnes obsažena ve druhé části obchodního zákoníku byl vytvořen nový zákon, a to zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích vstupuje v účinnost k 1. lednu 2014. Rekodifikace obchodního práva započala již v roce 2000 z pověření tehdejšího ministra spravedlnosti JUDr. Otakara Motejla, následující

34

rok začaly práce na nové zákonné regulaci obchodního zákona, trvalo takřka deset let, než byly tyto nové zákony vytvořeny, schváleny a přijaty. Protože k danému datu vstupuje v platnost také „nový“ občanský zákoník a zákon o mezinárodním právu soukromém, je zřejmé, že tyto zákony vznikaly společně a jejich obsah je koncipován tak, že se vzájemně doplňují tedy, že žádný z nových zákonů nemůže existovat a platit samostatně, bez ostatních, se kterými je provázán. Mnoho obecných ustanovení obchodního zákoníku bylo přesunuto do občanského zákoníku. Obchodní zákon tak ztratil statut samostatného kodexu pro obchodní právo a stal se v podobě zákona o obchodních korporacích a družstvech zvláštním právním předpisem zaměřeným výhradně na obchodní společnosti a družstva. Autoři zákona (především hl. zpracovatel JUDr. Bohumil Havel, Ph.D.) si kladli za cíl především učinit tento zákon konkurenceschopný ve srovnání s jinými právními řády. „Atraktivita toho kterého řádu je dána kombinací legislativních, výkladových i mimoprávních souvislostí, za nichž je právní řád aplikován. Obvykle bývají za atraktivní považovány právní řády, které vykazují legislativní stabilitu, vysokou aplikační právní jistotu a přitom nabízí co největší variabilitu podnikání, poskytují efektivní ochranu práv a zatěžují soukromé osoby minimem nákladů a administrativních překážek.“ 31 Všechny tyto konkurenční aspekty si státy a jejich vlády stále více uvědomují, proto v posledních cca dvaceti letech došlo k mnohým změnám v právní úpravě především obchodních společností, důvodem je, aby nebyly obchodní korporace limitovány hranicemi jednotlivých států a tedy logicky ani jejich právními řády. Při tvorbě zákona o obchodních korporacích a družstvech tedy autoři vycházeli částečně z nejúspěšnějších právních řádů vyspělých zemí světa, především z právních řádů zemí Evropské unie a ostatních evropských zemí (Nizozemí, Velká Británie, Německo, Itálie, Švýcarsko) a také z právního řádu USA, zákon samozřejmě také plně akceptuje požadavky komunitárního práva Evropské unie.32

31

HRABAL, Bohumil: Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem.

Ostrava: Sagit, 2012. s. 5 32

HRABAL, Bohumil: Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem.

Ostrava: Sagit, 2012. s. 6

35

Částečně došlo také ke změnám použité terminologie, některé pojmy byly opuštěny a nahrazeny jinými, např. podnik, závod, pacht závodu, právní jednání apod. Ke změnám a sjednocení

použité

terminologie

muselo

dojít

mimo

jiné,

také

kvůli

provázanosti s novým občanským zákoníkem. Pokud zaměřím pozornost na problematiku akciových společností a jimi emitovaných akcií, pak lze konstatovat, že tento zákon přináší možnost emise různých druhů akcií a také možnost okamžitých účinků při navýšení základního kapitálu, cílem tohoto kroku je právě zmíněné zvýšení investorské atraktivity českého prostředí. Mimo to dává tento zákon možnost výběru mezi dualistickou (stávající způsob rozdělení pravomoci mezi představenstvo společnosti a dozorčí radu) a monistickou správou společnosti (model rozdělení pravomoci mezi statutárního ředitele společnosti a tzv. správní radu, přičemž správní rada může být zároveň statutárním ředitelem). Protože žijeme v době, která poskytuje mnoho moderních způsobů komunikace, upravuje tento zákon i možnost tzv. vzdáleného hlasování „per rollam“, umožňuje také moderní způsoby vážení hlasů při hlasování, tzv. kumulativní hlasování. 33 Předpokládá se, že přijetí této právní úpravy obchodního práva vzniknou podnikatelským subjektům určité transakční náklady, vyváženy by měly být větší přehledností a jasností nových pravidel.

5.1. Akciová společnost – právní úprava od 1. ledna 2014 Akciová společnost zůstává i podle nové právní úpravy kapitálovou obchodní společností, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Účastnickými cennými papíry jsou cenné papíry vydané společností, se kterými je spojen podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech, dále pak cenné papíry vydané společností, se kterými je spojeno právo tyto cenné papíry získat.34 Základní kapitál je minimálně 2 mil. Kč (vyjadřuje se v českých korunách, pokud společnost vede účetnictví dle zvl. zákona o účetnictví v eurech, může být vyjádřen v eurech, pak musí činit minimálně 80 tisíc EUR.35 33

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech.

34

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech, hlava V, díl 1, §245

35


36

Emisní kurz akcie nesmí být nižší, než je jmenovitá (tedy nominální) hodnota akcie, nesmí být ani nižší než je účetní hodnota akcie, zjistíme ji, pokud základní kapitál vydělíme počtem emitovaných akcií.36 Zde nepovažuji formulaci zákona za úplně přesnou, protože ryze z ekonomického úhlu pohledu je nominální hodnota akcie totožným pojmem s jejich účetní hodnotou. Emisní ážio je tvořeno kladným rozdílem mezi emisním kurzem akcie a její účetní nebo jmenovitou hodnotou. Je-li částka placená na splacení emisního kurzu nebo cena vneseného nepeněžního vkladu určená stanovami nebo valnou hromadou nižší než emisní ážio, započte se plnění nejprve na emisní ážio.37 Založení akciové společnosti je účinné, splatí-li každý zakladatel případné emisní ážio a v souhrnu alespoň 30% jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií v době určené ve stanovách společnosti, na účet společnosti, který je také uveden ve stanovách, nejpozději do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Pokud není tato skutečnost splněna, není možné společnost do obchodního rejstříku zapsat.38 Akcie je dle zákona o obchodních korporacích a družstvech cenným nebo zaknihovaným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře podílet se na řízení společnosti, jejím zisku i likvidačním zůstatku. Nově je zaveden pojem „kusová akcie“, což je akcie která nemá jmenovitou hodnotu. Tyto akcie představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti. Pokud společnost vydává kusové akcie, již nemůže vydat nebo mít vydány akcie se jmenovitou hodnotou. Podíl na základním kapitálu se u kusových akcií určuje podle počtu akcií, na jednu kusovou akcii připadá jeden hlas (vyjma situace, kdy stanovy společnosti umožňují vydání akcií s rozdílnou váhou hlasů). Je zřejmé, že všechna ustanovení zákona, která se vztahují, ke jmenovité hodnotě akcií se na kusové akcie nevztahují. 39 Stanovy mohou určit, že akcie společnosti mohou nabývat také zaměstnanci společnosti, včetně zvýhodněných podmínek, za kterých je mohou získat (nemusí splatit celý emisní kurz upsaných akcií, popř. může být případný rozdíl mezi splacenou částí emisního kurzu a cenou nebo emisním kursem a cenou pokryt z vlastních zdrojů společnosti. Jedná se

36


37


38


39


37

o další změnu ve srovnání s předešlou úpravou, která problematiku zaměstnaneckých akcií vůbec neupravovala.40 Akcie obsahuje tyto údaje41: a) označení, že jde o akcii b) jednoznačnou identifikaci společnosti c) jmenovitou hodnotu (vyjma kusové akcie) d) označení formy akcie (vyjma situace, že akcie byla vydána jako zaknihovaný cenný papír) e) u akcie na jméno jednoznačnou identifikaci akcionáře f) údaje o druhu akcie, popř. včetně odkazu na stanovy společnosti Kmenové akcie (kmenová akcie je akcie, se kterou nejsou spojena žádná zvláštní práva, pouze všechna standardní práva akcionáře, která upravuje obchodní zákoník) nemusí obsahovat údaje o druhu, kusová akcie musí obsahovat označení „kusová akcie“. Všechny akcie obsahují také číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, tyto podpisy mohou být nahrazeny jeho otiskem, pokud listinná akcie obsahuje ochranné prvky proti padělání nebo pozměňování. Pokud je akcie vydávána v zaknihované podobě, stačí, aby měla náležitosti vyjmenované výše (body a až f), číselné označení zaknihovaných akcií je vyžadováno pouze ve speciálních případech vymezených v zákoně o kooperacích a družstvech. Vydávané akcie mohou mít rozdílnou jmenovitou hodnotu, pokud došlo k vydání hromadných akcií, obsahuje hromadná akcie údaj o tom, kolik akcií a jakého druhu nahrazuje. Formy akcie vydávané akciovými společnostmi jsou upraveny následovně, akcie může mít formu cenného papíru na řad nebo na doručitele (tedy listinná podoba), stejně tak mohou mít formu zaknihované akcie. Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele. Akciová společnost může nově tyto akcie na majitele vydávat pouze jako zaknihovaný či imobilizovaný cenný papír. Akcie, která má podobu cenného papíru na řad, se označuje jako akcie na jméno. Zákon operuje s pojmem seznam akcionářů, jedná se o nový pojem, tento seznam slouží k zapisování akcií na jméno do seznamu akcionářů. Pokud společnost vydala tyto akcie 40


41

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech, hlava V, díl 3, §259 - §263

38

v zaknihované podobě, může být tento seznam nahrazen evidencí akcionářů. Seznam akcionářů obsahuje údaj o druhu akcie, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště (sídlo) akcionáře, číslo bankovního účtu vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jež je plnoprávným členem OECD, označení akcie a změny zapisovaných údajů. Za akcionáře je považován dle zákona ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů. Společnost do tohoto seznamu připisuje nového akcionáře poté, co bude změna akcionáře prokázána. Společnost vydá každému akcionáři, který je zapsán v seznamu akcionářů, pokud o to požádá, bez zbytečného odkladu seznam akcionářů. Ostatním osobám jsou údaje z tohoto seznamu poskytovány pouze v souladu se zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu pro poskytování údajů osobou vedoucí evidenci investičních nástrojů, nebo za souhlasu akcionáře, kterého se údaje v seznamu týkají.42 Údaje uvedené v daném seznamu může společnost používat pouze pro své potřeby ve vztahu k akcionářům, pro jiné účely lze seznam použít výhradně se souhlasem akcionářů, kterých se týkají. Přestane-li být akcionář společnosti jejím akcionářem, společnost jej ze seznamu bez zbytečného odkladu vymaže. 43 Zastávám názor, že komplikovanost tohoto seznamu a některé údaje, které jsou ze zákona požadovány, jsou nadbytečné a z pohledu akciové společnosti vnímám vedení tohoto seznamu a jeho průběžnou aktualizace za zbytečně administrativně náročnou. Zákon umožňuje i nadále možnost vydávat akcie na jméno i na majitele. S tím, že přesně vymezeno, jakou formu mohou tyto akcie mít i jakým způsobem jsou převoditelné. Nově jsou tolik diskutované akcie na majitele sice stále neomezeně převoditelné, nicméně mohou být vydávány výhradně jako zaknihovaný či imobilizovaný cenný papír. Přičemž akcionáři nejsou oprávněni požadovat vydání imobilizovaných cenných papírů z hromadné úschovy.44 Zákon zakazuje existenci akcií spojených s právem na úrok bez ohledu na dosažený hospodářský výsledek společnosti, umožňuje existenci akcií kmenových, prioritních a se zvláštními právy akcionáře (např. rozdílný či pevný podíl na likvidačním zůstatku, rozdílná

42


43

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech, hlava V, díl 3, §264 - 267.

44


39

váha hlasů apod.). Tato zvláštní práva musí být přesně vymezeny ve stanovách společnosti. Zákon také umožňuje vydávání akcií bez spojení s hlasovacím právem.45 Obecně zůstává v novém zákoně problematika akcií nezměněna, pokud jde o jejich nejobecnější pojetí. Nově stojí na koncepci, která má zjednodušit dosavadní stav. Změnilo se pojetí akcie na majitele a její převoditelnosti v důsledku snahy o větší transparentnost akciových společností. Jiným způsobem je chápána podoba cenného papíru, zaknihovaný cenný papír je chápán jako nová, samostatná kategorie. Nastaly změny v rozlišení některých druhů akcií, také tyto druhy již nejsou taxativně vymezeny. Stejně tak nastává výjimka při vydávání akcií za zvláštních podmínek zaměstnancům. Samotná definice cenného papíru bude nově uvedena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku. Povinnost transformovat listinné akcie na majitele nenastává dnem 1. ledna 2013, ale již okamžikem, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. Tento zákon řeší, jakým způsobem má probíhat postup změny již vydaných listinných akcií na majitele, které nesplňují zákonné požadavky, stejně jako některá další práva a povinnosti dalších osob. Zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů je rozdělen do pěti částí, v první jsou upravena pravidla pro přeměnu formy listinné akcie na jméno z akcie na majitele a z toho plynoucí změny. Část druhá až čtvrtá zohledňují zánik listinných akcií na majitele novelizací příslušných ustanovení tří souvisejících zákonů zákona č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů, a to především zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku které v sobě „inkorporuje“ oprávnění společnosti vydat akcie na majitele pouze jako zaknihované akcie nebo v souladu se zvláštním zákonem jako imobilizované cenné papíry. To platí obdobně též pro změnu formy nebo podoby akcií.46

45


46

Zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně

dalších zákonů

40

Pokud jde o nakládání s již vydanými listinnými akciemi na majitele, může jejich emitent, tedy akciová společnost zvolit některý ze tří uvedených postupů:47 1.

Zaknihovat listinné akcie na majitele, tedy učinit rozhodnutí valné hromady ve formě notářského zápisu o přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný cenný papír, toto rozhodnutí bez zbytečného odkladu zveřejnit v Obchodním věstníku a zveřejnit lhůtu, ve které je vlastník cenného papíru povinen odevzdat listinný cenný papír, po uplynutí lhůty požádat centrální depozitář, aby zaevidoval cenné papíry do centrální evidence obdobně jako při vydání zaknihovaného cenného papíru, a sdělit mu, na jaké majetkové účty mají být cenné papíry zaevidovány. Tato změna podléhá zápisu v obchodním rejstříku. Forma akcie tím zůstane zachována, změní se její podoba na zaknihovanou, která bude podléhat registraci u centrálního depozitáře. Vlastník získá místo listinné akcie akcii v elektronické podobě.

2.

Imobilizovat listinné akcie na majitele, podle ustanovení § 93a odst. 1, zákona č. 356/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, který upravuje postup emitenta při imobilizaci již vydaných cenných papírů je upraveno následovně: „Pokud emitent rozhodne o imobilizaci podle zákona upravujícího cenné papíry již vydaných cenných papírů, postupuje přiměřeně podle právních předpisů upravujících přeměnu listinných cenných papírů na zaknihované cenné papíry. Při uložení cenných papírů do hromadné úschovy může emitent též rozhodnout o nahrazení všech listinných cenných papírů, které mu byly vráceny nebo které byly prohlášeny za neplatné, hromadnou listinou nebo několika hromadnými listinami.“ V tomto případě zůstane zachována forma i podoba akcie, ovšem akcie bude odevzdána u banky, která pro ni zřídí samostatný účet umožňující sledovat nejen identitu majitele, ale také výplatu dividend. U dosavadních listinných akcií se imobilizace provede postupem přiměřeně podle přeměny listinných cenných papírů na zaknihované cenné papíry podle § 112 zákona č. 356/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Forma i podoba akcie zůstanou v tomto případě zachovány. Den zápisu imobilizovaného cenného papíru do evidence investičních nástrojů se musí shodovat se dnem předání listiny schovateli. Údaje o tom, zda jsou akcie imobilizovány, je nutné povinně uvést i

47

Zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně

dalších zákonů

41

do stanov akciové společnosti. Imobilizace akcií vyžaduje rozhodnutí valné hromady, opět ve formě notářského zápisu jako u zaknihování a podléhá opět zápisu do obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku nebudou zapsáni jednotliví akcionáři, nýbrž uschovatel, který vede účet zřízený pro společnost. Imobilizované akcie musí být odevzdány do úschovy buď u banky, či investiční společnosti nebo obchodníka s cennými papíry, kteří pro tyto akcie zřídí samostatný účet mimo registr u centrálního depozitáře. Za zmínku stojí fakt, že například imobilizace akcií u banky podléhá ochraně bankovního tajemství. Akcie lze podle daného zákona uložit také do hromadné úschovy. Společnost může rozhodnout o nahrazení všech akcií, které jí budou vráceny nebo které budou prohlášeny za neplatné hromadnou listinou nebo několika hromadnými listinami. Nutné je zmínit, že díky tomuto opatření bylo do zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech vloženo ustanovení §5a, které zavádí definici hromadné listiny. Nově je přípustné obchodování i s pouhými podíly na hromadné listině, které odpovídají jednotlivým cenným papírům. Akcionáři také nejsou oprávněni požadovat vydání akcií z hromadné úschovy, vyjma v zákoně přesně vymezených a stanovených podmínek. 3.

Změnit formu akcií z vlastní iniciativy na akcie na jméno, a to ještě před nabytím účinnosti zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech, tedy do 31. 12. 2013. Společnost může změnit formu akcií z akcií na majitele na akcie na jméno opět výhradně na základě rozhodnutí valné hromady a toto rozhodnutí musí být opět učiněné v souladu s § 186 odst. 3, zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve formě notářského zápisu. U listinných akcií na jméno bude seznam akcionářů nově dle § 156 odst. 2 obchodního zákoníku obsahovat i číslo bankovního účtu akcionáře. S ohledem na záměr zákonodárce zavést prostřednictvím zákona č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů taková opatření, která povedou ke zvýšení transparentnosti majetkových struktur ve společnosti, lze za zajímavou považovat také nově zavedenou povinnost akciové společnosti, vyplatit dividendu za listinné akcie na jméno výhradně převodem na bankovní účet akcionáře uvedený v seznamu akcionářů. Což je další možné opatření k tomu, aby onen účet nebyl pouze účtem fiktivním. Pokud akciová společnost nezajistí změnu listinných akcií na majitele podle zákonem

stanovených a zde uvedených postupů, nastává podle § 2 odst. 1 zákona č. 134/2013 Sb., 42

o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů jejich přeměna ze zákona. Jinými slovy, listinné akcie na majitele, které nebudou dobrovolně k 1. lednu 2014 změněny jedním z uvedených způsobů, budou automaticky změněny na listinné akcie na jméno. K účinnosti změny ze zákona je nutné provést zápis do obchodního rejstříku, tento zápis však bude mít deklaratorní charakter. Se zákonnou změnou akcií souvisí také některé povinnosti akcionářů (dle §3 odst. 1, zákona č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů, především jde o povinnost předložit společnosti ze zákona přeměněné akcie k vyznačení změn nebo k výměně za nové akcie na jméno nejpozději do 30. června 2014. Akciová společnost je povinna akcionáře k předložení akcií vyzvat, a to v souladu s ustanovení § 3 odst. 2, zákona č. 134/2013 Sb., musí být dodrženy tyto podmínky: a) výzva musí být učiněna nejpozději do 30. března 2014 b) výzva musí být uveřejněna stejným způsobem, který je určen pro svolávání valné hromady společnosti c) akciová společnost musí stejným způsobem, kterým svolává valnou hromadu oznámit akcionářům možné následky spojené s prodlením předložení akcií Následky nepředložení akcií nebo prodlení s předložením akcií mohou být různé, nicméně především jde o nemožnost výkonu práv akcionáře v prodlení a nemožnost získání práv na dividendu k akciím, s nimiž je v prodlení, rozhodne-li společnost o rozdělení zisku v době, kdy je akcionář v prodlení. Pokud akcionář ani přes výzvu společnosti k předložení akcií na majitele k vyznačení nezbytných údajů či k výměně výzvu neuposlechne, nastávají pro něj následky prodlení zde uvedené. Pokud akcie drží zástavní věřitel nebo jiná oprávněná osoba než akcionář, přenáší se povinnost předložit akcie na tuto osobu. Akcionář musí bez zbytečného odkladu tuto osobu na výzvu společnosti k předložení akcií k výměně nebo k vyznačení údajů uvedenou v §3 zákona č. 134/2013 Sb. upozornit. Pokud tato osoba akcie nepředloží, odpovídá ona sama akcionáři za vzniklou škodu. Společnost následně u akcií určených k výměně, i u akcií předložených k vyznačení údajů vyznačí existenci zástavního práva. Představenstvo akciové společnosti má za povinnost 43

nejpozději do 30. června 2014 uvést stanovy do souladu s právní úpravou a podat návrh na zápis změny formy akcií do obchodního rejstříku. Pozvánku na první valnou hromadu uveřejní společnost způsobem stanoveným zákonem pro společnosti s akciemi na majitele spolu s upozorněním, aby akcionář sdělil číslo svého účtu pro účely vedení seznamu akcionářů do dne konání valné hromady, totéž platí i pro výzvu společnosti určenou společníkům k předložení akcií k výměně anebo k vyznačení změny. Pokud shrnu veškeré změny, které přinesl zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů a „nový obchodní zákoník“, respektive zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech, pak majetková struktura společností zůstane běžné veřejnosti nadále ukryta, opatření ke zvýšení transparentnosti jsou určena pro účely kontroly orgánů veřejné moci, především orgánů činných v trestním řízení v souvislosti se snahou snížit korupční jednání ve společnosti. Je třeba podotknout, že tyto změny přinesou společnostem minimálně při transformaci změn zvýšené náklady a do budoucna povinnost provádět určitá, nezbytná administrativní opatření.

44

Závěr Předložená bakalářské práce se zabývala tématem „Anonymita akcionářů a podmínky jejich identifikace“, její snahou bylo toto téma zařadit do širších souvislostí, historických, ekonomických/finančních i politických. Práce nejprve v úvodní kapitole objasnila a vymezila základní odborné termíny, především pojem akciová společnost, akcie, akcionář a to v souladu s aktuální právní úpravou platnou v České republice, částečně byly objasněny i základní ekonomické vztahy a souvislosti, se kterými je existence akcií a tedy i akcionářů spojena. Následně byly v textu práce v navazujících kapitolách řešeny širší souvislosti vztahující se především k tématům práv a povinností akcionářů, anonymita akcionářů, problematika členění akcií a podobně, největší pozornost byla v této části textu věnována „anonymním“ akciím, především akciím na majitele/doručitele. Veškerá tato problematika je analyzována a konfrontována v kontextu s aktuálně platnou právní úpravou v ČR a také byla provedena komparace s právní úpravou, která vstoupí v účinnost k 1. lednu 2014. Závěrečná a zároveň také víceméně praktická část předkládaného textu bakalářské práce, která je tvořena čtvrtou a pátou kapitolou obsahuje analýzu zastoupení právní formy podnikání označované „akciová společnost“ mezi ostatními obchodními společnostmi v České republice, dále pak zastoupení a strukturu akciových společností dle podoby a formy vydávaných akcií. Napsání bakalářské práce předcházelo studium odborné literatury věnující se problematice anonymity akcionářů a sběr informací a dat. Při psaní samotného textu byla použita metoda popisu aktuálního stavu, tedy metoda deskripce, dále metoda komparace a analýzy zjištěných dat, na základě kterých bylo dané téma jako celek vyhodnoceno. Předkládaná bakalářská práce není prací výzkumnou, ale především teoretickou, převládá popis současné reality v oblasti obchodního práva, konkrétně akciové společnosti a akcionářů. Následně je provedena její analýza, vyhodnocení a vyvození závěrů. Cílem práce byl popis současné reality, dále pak analýza přínosů a negativ aktuálního stavu anonymity i reakcí odborné veřejnosti na tento stav a také pokus o analýzu právních změn reagujících na aktuálně nevyhovující stav v současné právní úpravě „anonymity akcionářů“. 45

Hypotéza, se kterou bylo pracováno a ze které jsem při zpracování textu vycházel, byla ta, že dlouhodobá příliš velká anonymita akcionářů umožňovala v minulosti a do značné míry stále ještě umožňuje daňové úniky, praní špinavých peněz a některé další nekalé praktiky nejen na trhu s cennými papíry, ale celkově v reálném ekonomickém a finančním životě mnoha podnikatelských subjektů (stínová ekonomika). Na tuto dlouhodobě neuspokojivou a neřešenou či nedořešenou situaci a právní stav se snaží reagovat nové, novelizované právní úpravy, které anonymitu akcionářů velmi výrazně potírají a dochází k minimalizaci možnosti její existence, právě proto, aby bylo zabráněno výše uvedeným negativním důsledkům anonymity akcionářů. Tato hypotéza byla v textu potvrzena pouze částečně, samozřejmě skutečnosti uvedené v hypotéze práce nebyly vyvráceny, nicméně, objevil se další úhel pohledu, totiž právo vlastníka akcií na určitou míru anonymity a ochrany osobních údajů, včetně faktu, že pokud bude kdokoliv, například i akcionář realizovat určitou nekalou podnikatelskou činnost, krýt některé své aktivity či optimalizovat zdanění společnosti, obvykle vždy najde řešení, například v té podobě, že svoji podnikatelskou aktivitu přesune mimo území České republiky a tedy i dosah platnosti aktualizované verze obchodního práva. V mnoha ohledech je možné pro tyto účely využít i tzv. daňové ráje a zakládat v nich offshore společnosti. Na druhou stranu podnikatelům, akcionářům, kteří chtějí podnikat v souladu s platnými právními normami, neparticipují ve stínové ekonomice a nepotřebují žádná zásadní fakta skrývat, nová právní úprava pouze komplikuje život a přidává nové administrativní povinnosti a zároveň nikterak nechrání osobní údaje ani soukromí těchto podnikatelů.

46

Seznam použité literatury Knižní zdroje: [1] DĚDIČ Jan, ČECH, Petr: Evropská (akciová) společnost. Praha: Bova Polygon, 2006, ISBN 978-807-2731-336. [2] DVOŘÁK, Tomáš: Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vyd., Praha: ASPI, 2009, ISBN 978-807-3574-307. [3] ELIÁŠ, Karel, BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, POKORNÁ, Jarmila a kol.: Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vyd., Praha: C. H. Beck 2005, ISBN 80-7179-3914. [4] HRABAL, Bohumil: Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012, ISBN 978-80-7208-923-9 [5] JÍLEK, Josef: Akciové trhy a investování. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80247- 2963-3. [6] ŠTRACH, Pavel: Mezinárodní management. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 97880-247-2987-9. Zákon č. 356/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech Zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů

Elektronické zdroje: Bisnode a.s. [online]. Praha: 2013 Bisnode.cz, Poslední aktualizace 19. 06. 2013; 14:08 [cit. 2013-10-13]. Dostupné na WWW: 47

http://www.cekia.cz/cz/archiv-tiskovych-zprav/198-tz101216 http://www.cekia.cz/cz/napsali-o-nas/464-nn130115 Ekonomia, a.s. [online] Praha: Bankovnictví.ihned.cz Hospodářské Noviny IHNED ISSN 1213 - 7693 Poslední aktualizace 2013; 19:07 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/index.php?p=900000_d&&article[id]=44473100 Finanční noviny.cz [online]. Praha: 2013, ČTK, ISSN: 1213-4996. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-02]. Dostupné na WWW: http://www.financninoviny.cz/zpravy/vice-nez-polovina-akciovych-spolecnosti-maanonymni-akcie/979942 Mafra, a.s.[online]. Praha: 2013 Byznys.lidovky.cz. Poslední aktualizace 14. 09. 2013; 08:18 [cit. 2013-11-13]. Dostupné na WWW: http://byznys.lidovky.cz/poslanci-ods-se-prou-o-konci-anonymnich-akcii-jake-firmy-tyji-zeraru-1im-/firmy-trhy.aspx?c=A130218_171854_firmy-trhy_mev Mladá fronta a.s. [online]. Praha: 2013, E15.cz, Poslední aktualizace 27. 09. 2013; 11:17 [cit. 2013-10-14]. Dostupné na WWW: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/u-vetsiny-ceskych-akciovek-nelze-dohledatvlastnika-946698 Partners media, s.r.o. [online]. Praha: Peníze.cz. Poslední aktualizace 27. 04. 2013; 09:13 [cit. 2013-09-30]. Dostupné na WWW: http://www.penize.cz/15865-historie-burz Valian.cz [online]. Praha: Valian s.r.o., 2013. Poslední aktualizace 2013; [cit. 2013-11-03]. Dostupné na WWW: http://www.valian.cz/cz/cenik/cenik-offshore-spolecnosti/

48

Seznam tabulek Tabulka 1 ................................................................................................................................................21 Tabulka 2 ................................................................................................................................................26 Tabulka 3 ................................................................................................................................................28 Tabulka 4 ................................................................................................................................................29

49

Anonymita akcionářů a podmínky jejich identifikace

Recommend Documents