1/2013
leden 2013 Obsah: Co bylo….................................... 2
Něco o... .................................... 9
Zajímavosti z knih ..................... 2
Znamení zvěrokruhu ...............10
Vtipy .......................................... 3
Kultura na Hlinecku ................11
Historické okénko ..................... 4
Co nás čeká..............................12
Linka psychopomoci ................. 8
Kontakty ..................................12
Foto: Vánoční klub 12.12.2012. 1
1/2013
CO BYLO… První týden v prosinci jsme se připravovali na Vánoční klub. Vyrobili jsme hvězdy do oken a obě komunitní místnosti jsme uklidili. Program nám zpestřila paní Iva, která nám naplánovanou přednáškou připomněla zajímavosti o Beatles (k výročí úmrtí Johna Lenona). Tradiční Vánoční klub proběhl „jako na drátku“ – příprava pohoštění, zpívání dětí ze ZŠ, zábava a dárky :-). Těsně před Vánoci jsme si ještě zašli na společnou večeři k Mašlům a pak jsme si dali chvíli „pauzu“. Poslední akci roku 2012 – tradiční volnočasovku Mezi svátky – jsme v poklidu strávili opět u nás v komunitní místnosti. Zahráli jsme si několik her, popovídali si a popřáli do nového roku 2013.
ZAJÍMAVOSTI Z KNIH JIŘÍ MÁLEK
Jirka rád čte různé knihy a rád by se s vámi – našimi čtenáři – podělil o to, co jej v knihách zaujalo, co je zajímavé: Jan van Gijs: Hledáme pravé štěstí Jak najít skutečné štěstí Je to skutečně zcela lidské, žádá-li si člověk pravého štěstí. Víš, za to se vskutku nemusíš stydět. Každý člověk je již od přirozenosti hledačem štěstí. Zvíře je obyčejně šťastné již tím, když má plné břicho a teplou stáj. Ale my lidé žádáme více. Tuto žádost a touhu po štěstí vložil sám stvořitel do našich srdcí. 2
1/2013
VTIPY „Pane soudce, to, že jsem klečel na silnici, přece vůbec nedokazuje, že jsem byl opilý.“ – „A jak mi vysvětlíte, že jste se pokoušel srolovat a strčit do kufru bílou dělicí čáru?“
Přijde takhle pán k lékaři a chce založit kartu pacienta, sestřička ji s ním začne vyplňovat. Jméno? Pe-Pe-Pe-Pepa, Příjmení? No-No-NoNovák, sestřička se zeptá, Vy zadrháváte? Ne táta zadrhával a matrikář byl debil...
Pan učitel se ptá Pepíčka: "Dům má pět pater, do každého vede 22 schodů. Kolik schodů musíš vyjít až do pátého patra?" Honzík s úsměvem odpovídá: "Všechny!" Můžu si pohladit Vaše štěňátko? Samozřejmě, chvilku počkejte, donesu jód a obvazy. 3
1/2013
Farář zpovídá mladou dívku: „A jiné hříchy už nemáte, milé dítě?” Dívka nesměle: „No, snad už jen, že se každé ráno prohlížím v zrcadle, jak jsem hezká.” Farář mávne rukou a říká: „Ale to není hřích, milé dítě, to je oční vada!”
HISTORICKÉ OKÉNKO ZDENĚK BALOUN Historie a původ vánoc Podle hypotézy, která pochází z 18. století, mají Vánoce kořeny v předkřesťanských oslavách zimního slunovratu (např. svátky mrtvých či Saturnáliích v antickém Římě). Literární prameny prokazují, že křesťané spojovali datum narození Krista mnohem dříve, než císař Aurelianus (270-275) ustanovil na tento den svátek zrození nepřemožitelného slunce (natalis solis invicti). Tato teorie se zakládá na propojení názvu svátku s raně křesťanskou christologickou exegezí verše proroka Malachiáše, který obsahuje proroctví o Mesiáši, v němž „vzejde slunce spravedlnosti“. Teorie však opomíná skutečnost, že mezi pojmy „slunce spravedlnosti" a „nepřemožitelné slunce" neexistuje shoda. Krom toho máme dosvědčen tento titul přiřčený Kristu ve spisku De Pascha computus, který se dochoval mezi díly kartáginského biskupa Cypriána z roku 243. Již jeden z nejstarších biblických komentářů z přelomu 2. a 3. století připisovaný Hippolytovi označuje jako datum Kristova narození „středu 25. prosince". Totéž datum uvádí ve svém díle Chronografiai z roku 221 římský historik Sextus Iulius Africanus a již zmiňovaný spis De Pascha computus. Z dalších indicií lze usuzovat, že v mnoha částech římské říše křesťané slavili Kristovo narození již před Konstantinem: slaví-li společně Vánoce donatisté i katolíci v severní Africe, lze se domnívat, že se zde Kristovo narození slavilo již před schismatem obou stran, k němuž došlo po roce 311. Datum 25. prosince coby den narození Krista má zřejmě svůj původ v oslavě 4
1/2013
Velikonoc, a to prostým výpočtem. Například spis De solsticiis et aequinocibus z poloviny 4. století klade datum Velikonoc k 25. březnu, a toto datum ztotožňuje s datem Kristova vtělení, tedy početí. Prostým připočítáním devíti měsíců se pak dostáváme k datu 25. prosince. Této teorii vzniku odpovídá i analogické vysvětlení, běžnější na křesťanském Východě, které takto váže 6. duben a 6. leden, kdy křesťané slaví svátek Epifanie čili Zjevení Páně. Prvním dokumentem, který pak dosvědčuje přímo slavení Vánoc je slavný Filokalův Chronograf z roku 354, když uvádí narození Krista mezi oslavami mučedníků římské církve v tzv. Depositio martyrum. Kvůli jisté nepravidelnosti v seznamu úmrtí papežů v témže kalendáři pak můžeme datovat toto svědectví do roku 336. Tento údaj znamená, že křesťané Vánoce coby narození Krista slavili v Římě nejpozději tohoto roku, pravděpodobně však již dříve. Jedna z posledních hypotéz tvrdí, že datum oslavy Vánoc může odpovídat skutečnému datu Ježíšova narození. Tato teorie se zakládá na analýze esénské knihovny v Kumránu a některých informací z Lukášova evangelia, podle něhož archanděl Gabriel knězi Zachariášovi v jeruzalémském chrámu během služby Abiovy kněžské třídy, do níž náležel, oznamuje, že se mu narodí syn. Podle kalendáře služeb jednotlivých tříd, který se podařilo zrekonstruovat na základě kumránských svitků, Abiova třída v chrámu sloužila dvakrát do roka, z toho jednou v posledním záříjovém týdnu, kdy k tomuto poselství mohlo dojít. Jan Křtitel by tak mohl narodit na konci června (konec září + 9 měsíců Alžbětina těhotenství). Ježíš se pak narodil podle Lukášova evangelia o šest měsíců po Janu Křtiteli: je tedy možné, že se tak událo na konci prosince. Možnost, že datum 25. prosince jako oslavy Ježíšova narození může pocházet i z nějaké starobylé tradice, která měla historické jádro, tak zůstává otevřená. Křesťané berou celé svátky, jako 2. nejdůležitější svátek, hned po Velikonocích a Vánoce slaví pro Ježíše Krista a tato tradice se přebrala po celé ČR, z důvodu většinového náboženského vyznání Čechů. I například zvyk servírování kapra je nejspíš odvozen z Ježíšových 5
1/2013
učedníků, kteří byli rybáři. Celé Vánoce se berou u křesťanů po celém světě, jako počátek Ježíšova putování a rozšiřování evangelia, ale k celému vánočnímu času patří i advent a vánoční svátky. Přípravu na samotné Vánoce představuje advent, období čtyř týdnů před Vánoci. První adventní neděle (připadající na neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem) označuje počátek křesťanského roku. Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány postupně jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá, ovšem tato označení nemají s křesťanskou tradicí nic společného, mají čistě komerční význam, spojený s předvánočními nákupy dárků.V průběhu adventu mají svátek někteří důležití svatí, např. sv. Ondřej (30. listopad), sv. Barbora (4. prosinec), sv. Mikuláš (6. prosinec) a sv. Lucie (13. prosinec). Štědrý večer ještě nepatří do křesťanských Vánoc. Končí jím Advent a také postní období. Štědrovečerní večeře má proto slavnostní ráz, ačkoli je ještě složena z postních jídel. Následující půlnoční mše je pak v podstatě pozůstatkem noční vigilie, která původně předcházela všem významným křesťanským svátkům. Samotné vánoční svátky začínají dnem narození Páně 25. prosince, (Boží hod vánoční, v občanském kalendáři označený jako „1. svátek vánoční“). 26. prosince se slaví svátek sv. Štěpána prvomučedníka, občanský „2. svátek vánoční“. 6. ledna se slaví slavnost Zjevení Páně (též svátek Tří králů) – podle tradice se toho dne přišli poklonit právě narozenému Ježíšovi do Betléma mudrci od východu a přinesli mu dary. Tradice později udělala z mudrců krále a stanovila jejich počet na tři. Neděli následující po slavnosti Zjevení Páně se slaví Křest Páně, kdy vánoční období v rámci církevního roku končí. Ne všichni křesťané však Vánoce slaví – například v 17. století byly v Anglii a některých amerických koloniích vánoce kvůli možnému pohanskému původu zakázány; podobně některé novodobé skupiny vycházející z křesťanství Vánoce neslaví ani dnes, například Svědci Jehovovi. Přímo z Bible totiž nelze slavení Vánoc obhájit. Křesťanská církevní tradice jejich slavení nicméně vykládá jako oslavu vtělení (inkarnace) Boha a 6
1/2013
jeho sestoupení mezi lid, čímž na sebe Bůh přebírá úděl člověka (nemá tedy jít o žádnou oslavu "Ježíšových narozenin", jak bývá někdy mylně vykládáno). Vánoce jsou považovány za nejdůležitější svátek i pro nekřesťany, kteří ho spojují se zakončením roku a s trávením času v rodinném kruhu. Vánoce jsou slaveny 24., 25. a 26. prosince, ale předchází jim v křesťanském pojetí čtyřtýdenní období zvané advent. Všechny tři dny jsou oficiálním státním svátkem. S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí. U nás je zřejmě nejrozšířenějším zvykem vztyčení vánočního stromu či stromku, který se zdobí vánočními ozdobami, a pod který se v rodinách kladou dárky. Počátkem 19. století se součástí dekorace stalo i osvětlení a vánoční stromek se z Německa šíří dál. V českých zemích poprvé vánoční stromek připravil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se poté začal prosazovat v bohatých pražských měšťanských rodinách a teprve později i do venkovských stavení. Rovněž bývá zvykem na Vánoce stavět jesličky neboli betlém: v Čechách se tento zvyk objevuje roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze. Charakter Vánoc do značné míry ovlivňují také koledy, česká tradice koled je pak zvláště bohatá. 24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavnostní večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem a během její konzumace se dodržovaly jisté zvyklosti: mohlo se tak připravit o talíř více pro nečekanou návštěvu, případně položit pod talíř minci či šupinu. Od štědrovečerní tabule se obvykle směla vzdalovat pouze hospodyně. Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy, a začíná samotná církevní oslava narození Krista. Se štědrým večerem se pojí i řada lidových zvyků: lití olova, pouštění ořechových lodiček, házení střevícem či třesení bezem.
7
1/2013
LINKA PSYCHOPOMOCI
Pomůžeme ti
[email protected], mobil: 777 783 146 Podpora v psychické krizi. Pomoc při orientaci v nepříjemné situaci. Informace, které vám pomohou najít východisko. Kontakty na odborníky a zařízení z oblasti problematiky psychického zdraví. Kvalifikované odpovědi na otázky z oboru psychologie a psychiatrie. Každý všední den od 9 do 21 hodin. Projekt zajišťuje Česká asociace pro psychické zdraví, Klánova 300/62, 147 00 Praha 4, tel. 224 212 656,
[email protected], www.capz.cz 8
1/2013
NĚCO O...
Jaroslav Horák Mamba černá Mamba černá je had, který žije v Africe. Její délka je 3,5 metrů. Žije jak na zemi, tak na stromě. Mamba černá má jed, který používá vyhradně při ohrožení. Její jed je velice nebezpečný. Mamba černá má silnější jed než kobry. Soužití člověka s mambou je možné při respektování mamby a neprovokovat mambu v přírodě. Při rozmnožování snáší 6-18 vajec.
Zdroj obrázku: www.blesk.cz 9
1/2013
ZNAMENÍ ZVĚROKRUHU
Kozoroh (Capricorn) 22.12. - 20.1. Základní charakteristika: Kozorohové mají výrazné duševní vlastnosti a bystrý rozum, avšak potřebují povzbuzení zejména na začátku svého života a rozvoje, aby nabyli potřebnou sebedůvěru. Často propadají melancholii a pesimismu, je tedy vhodné, někdy i nutné, mít mnohostranné zájmy, záliby a kolektiv stejně zaměřených lidí i přes to, že jsou zvyklí spoléhat se na sebe sama - své cesty si chtějí plánovat oni sami. Touha po úspěchu je nepřehlédnutelná, někdy to může v okolí vyvolat i závist. Existují dva typy Kozorohů - Kozoroh optimista a Kozoroh pesimista, přičemž každý Kozoroh zná oba tyto stavy. Když špatná nálada odezní, jedinec na ni rychle zapomene a znovu se pustí do práce. Často jsou motivací k činnosti penízky. Jsou šetrní, ale ne lakomí - dokáží se dělit. Spořivost pramení spíše ze strachu z budoucnosti, mají rádi pocit zázemí. V zaměstnání jsou tito lidé schopnými ekonomy, managery, organizátory, účetními, právníky, učiteli. Přičemž vlastnost organizovat a plánovat vyniká. Přehlédnout nelze ani literární talent. Pro manželství a partnerské vztahy je nutné hledat lidi narozené ve znamení Panny, Býka nebo Berana. Je totiž třeba najít takové jedince, kteří dokážou pozitivně ovlivňovat proměnlivé nálady Kozoroha. Vládce znamení: Saturn Živel znamení: země Soulad se znamením: Býk, Štír Povaha: melancholická 10
1/2013
KULTURA NA HLINECKU Kulturní akce na Hlinecku – leden 2013 Hračky našich tatínků Datum: 1.12.2012 - 6.1.2013 Kde: Městská galerie Popis: Výstava modelů autíček ze sbírky Miloslava Zavřela a vláčků ze sbírky Zdeňka Jeníčka. Myslivecký ples Datum: 12.1.2013 od 20:00 Kde: Multifunkční centrum Hlinsko Popis: Pořádá MS Vítanov Studentský ples Datum: 18.1.2013 od 19:30 Kde: Multifunkční centrum Hlinsko Popis: Absolventský ples studentů Gymnázia K.V.Raise Hlinsko Ministudio Sluníčko - Profilový pořad Datum: 24.1.2013 od 17:00 Kde: Multifunkční centrum Hlinsko Popis: Vystoupení dětského ministudia Sluníčko při DDM v Hlinsku, určené pro širokou veřejnost. 6. Městský ples Datum: 26.1.2013 od 19:00 Kde: Multifunkční centrum Hlinsko Popis: Město Hlinsko pořádá již 6. Městský ples pro širokou veřejnost
11
1/2013
CO NÁS ČEKÁ Internet v komunitní místnosti vždy hodinu před volnočasovkou (např. když se vám nehodí jít do knihovny). Volnočasovky (každou středu od 13:30 do 16:30) 2.1. Debatní klub, filmový klub 9.1. Tvoření 16.1. Kuželky v Drachtince (sraz ve Fokusu) 23.1. Tvoření 30.1. Vaření, stolní hry 6.2. Debatní klub, filmový klub
KONTAKTY FOKUS Vysočina, středisko Hlinsko Karla Lidického 1213, 539 01 Hlinsko Web: www.fokusvysocina.cz Mobilní telefon na vedoucí (Míša Růžičková): 777 151 497 Komunitní tým: E-mail:
[email protected] Mobil – Pavla Hrabovská: 725 730 100 Mobil – Adéla Zrzavá: 777 151 494 Dobrovolnické centrum: E-mail:
[email protected] Mobil – Hana Chmelíková: 774 151 489 12
