Lauderova mateřská škola, základní škola a gymnázium
při Židovské obci v Praze
JAK SE VYHNOUT MENTÁLNÍ ANOREXII PŘIROZENOU CESTOU
Autor: Dina Kavanová Vedoucí práce: Mgr. Pavlína Jiroušková Třída: 3. G Školní rok: 2010 – 2011
Obsah Obsah ....................................................................................................................................... 2 1 Úvod a cíle seminární práce .................................................................................................. 3 2 Teoretická část....................................................................................................................... 4 2.1. Co to je mentální anorexie ............................................................................................ 4 2.2. Příznaky ......................................................................................................................... 5 2.2.1. Fyzické příznaky...................................................................................................... 5 2.2.2. Psychické příznaky .................................................................................................. 6 2.3. Metody léčby mentální anorexie .................................................................................. 7 2.3.1. Ambulantní léčba ................................................................................................... 7
2.3.1.1. Svépomocná skupina .................................................................................. 7 2.3.1.2. Psychologická poradna ............................................................................... 7 2.3.1.3. Denní stacionář ........................................................................................... 8 2.3.2. Nemocniční léčba ................................................................................................... 9 3 Praktická část....................................................................................................................... 10 3.1. Doporučený příjem a výdej ......................................................................................... 10 3.2. Co to je hlad ................................................................................................................ 11 3.3. Jídelníček ..................................................................................................................... 12 3.4. Rady a pomoc .............................................................................................................. 15 3.5. Vlastní příspěvek k prevenci mentální anorexie.......................................................... 15 4 Závěr .................................................................................................................................... 16 Seznam literatury ................................................................................................................... 17
1 Úvod a cíle seminární práce Má seminární práce má název „Jak se vyhnout mentální anorexii přirozenou cestou“. Těžiště práce bude v primární prevenci mentální anorexie. V první části obecně popíši mentální anorexii, její příznaky a možnosti léčby, ve druhé pak poznatky z literatury využiji při vytváření vlastního příspěvku k prevenci této nemoci. Cílem a výstupem seminární práce je vytvořit brožuru, využitelnou pro výuku biologie a občanské výchovy na základních a středních školách a přispět tak k informovanosti veřejnosti o této nemoci.
3
2 Teoretická část 2.1. Co to je mentální anorexie Mentální anorexie je psychická porucha, která může být smrtelná (68% případů končí smrtí). Typické pro ni je zejména úmyslné odmítaní jídla a přehnaná aktivita, vedoucí ke snižování tělesné hmotnosti. Hmotnost anorektiček je minimálně o 15% nižší, než by měla být vzhledem k výšce a věku (u dospělých BMI1 17,5 a méně2). Postihuje zejména dívky a ženy mezi 13-20 lety. V dnešní době ovšem nejsou výjimkou ani děti mladší 13-ti let a ženy nad 40 let. Zvýšil se také počet mužských pacientů. Mentální anorexií trpí téměř výhradně obyvatelé vyspělých, bohatých států.3 Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10 zařazuje mentální anorexii do kategorie Behaviorální syndromy spojené s fyziologickými a somatickými faktory – poruchy příjmu potravy. Mentální anorexie je označena kódem F50.14
1
BMI, index tělesné hmotnosti: váha dělena výškou v metrech na druhou Krch, F. D. : Mentální anorexie; str. 23 3 V chudých zemích s nedostatkem potravin znamená vyšší hmotnost bohatství, naproti tomu se v bohatých zemích objevuje termín tzv.“Blahobyt chudých“ kdy obyvatelé nižších sociálních skupin jsou spíše silnější a movitější obyvatelé štíhlejší, neboť jedí málo, ale draze a kvalitně. Odmítání se tak stává životním stylem určité skupiny obyvatel. 4 Časopis ESPRIT, číslo 9-10/2004 2
4
2.2. Příznaky Mentální anorexie se projevuje jak fyzickými, tak duševními obtížemi. Ačkoli nejmarkantnějším znakem nemocných je nápadná vyhublost, příznaků je celá řada. V následujících podkapitolách je proto podrobně popíši.
2.2.1. Fyzické příznaky Nejvíce viditelným příznakem u mentální anorexie je nápadná, chorobná vyhublost. Pro určení diagnózy je nutné, aby byla váha alespoň o 15% nižší , než by měla být vzhledem k výšce a věku.5 Nemoc však provází daleko více obtíží. V důsledku podvýživy a nedostatku vitaminů a minerálů se objevuje vypadávání a slábnutí vlasů, které pak jsou řídké, matné a velmi suché. Také nehty se třepí, lámou, nebo se mohou deformovat. Kůže anorektiček bývá tenká, průsvitná a velmi suchá. Nedostatek hořčíku způsobuje časté křeče, zejména v lýtkách, a společně s nedostatkem selenu způsobuje srdeční arytmii nebo jiné srdeční vady (u mnoha smrtelných případů mentální anorexie bylo příčinou smrti právě selhání srdce). Mentální anorektičky často trpí otoky, hlavně na dolních končetinách, způsobené nerovnováhou minerálů v těle a extrémním pitím vody. Naproti tomu jsou někteří nemocní při nástupu do nemocnice dehydratovaní, jelikož se bojí i obyčejné vody. V důsledku vážného úbytku tukové tkáně se na kůži nemocných extrémně snadno tvoří podlitiny i při velmi malém úderu. Ženám vymizí menstruace (tzv. amenorea), následkem těžké mentální anorexie může být neplodnost. Anorektičky jsou velmi zimomřivé a při příliš velké redukci tukové tkáně se objevuje lanugo, jemné ochlupení vyskytující se hlavně na zádech. Lanugo chrání tělo místo tuku, setkáváme se s ním v prenatálním stadiu, kde chrání vyvíjející se plod. Strádají i kosti, nedostatek vápníku způsobuje osteoporózu, 5
Časopis ESPRIT, číslo 9-10/2004
5
v kombinaci s nadměrnou zátěží se objevují kloubní choroby. V neposlední řadě trpí také zažívací trakt, vzhledem k tomu, že některé anorektičky občas zvrací nebo jedí velmi netypická jídla (např. velmi kořeněná, kyselá) se mohou vytvořit žaludeční vředy. Dochází k rozvratu metabolismu, který může skončit až metabolickou krizí. Velmi často se objevuje také zácpa, často přetrvávající i v prvních fázích léčby.
2.2.2. Psychické příznaky Hladovění útočí i na psychiku člověka. Při prvním váhovém úbytku bývají anorektičky veselé, společenské a velmi aktivní. Postupně se ale začínají stranit lidí, mají pocit, že je nikdo nechápe a uzavírají se do svého světa, kde se vše točí okolo tělesné hmotnosti a kalorií. Objevují se výkyvy nálad a deprese, které jsou ale důsledkem hladovění, ne jeho příčinou. Potvrdilo se, že jakmile pacienti upraví svou hmotnost a návyky, postupně se stabilizuje i jejich nálada.6 Pacienti mají často netypické záliby nebo až obsese. Některé pacientky začaly sbírat recepty a vyvářet pro své blízké, přičemž samy neochutnaly ani sousto, jiné schraňovat nepotřebné věci. Je patrné, že podvědomě šlo o naplnění sběračského pudu a všechny netradiční zvyky ve skutečnosti nahrazovaly jídlo. Vzhledem k podvýživě se vytrácejí i sexuální zájmy, nemocní o sex vůbec nejeví zájem. Postupně se vytrácí i fyzická aktivita, extrémní vyčerpání nemocného provází celkový útlum organismu. Dobrou zprávou je, že většina psychických neduhů vymizí během léčby, tzn. že duševní obtíže nebývají, na rozdíl od fyzických, trvalé.
6
Pokus zkoumající tento jev provedl v roce 1950 Ancel Keys a jeho kolegové z University of Minnesota; zmíněno v knize Mentální anorexie (Krch, F. D.)
6
2.3. Metody léčby mentální anorexie Mentální anorexie nabízí více způsobů léčby. Záleží na stadiu nemoci, dostupnosti léčebné metody i preferencích nemocného. V následující části se budu věnovat každé metodě zvlášť.
2.3.1. Ambulantní léčba Tato podkapitola se věnuje léčbě, která nezahrnuje dlouhodobý pobyt v nemocnici. Jelikož existuje více možností ambulantní léčby, rozčlenila jsem tuto podkapitolu do dalších sekcí.
2.3.1.1. Svépomocná skupina Jde o skupinu, ve které se setkávají lidé s problémy týkajícími se poruch příjmu potravy. Cílem je zkusit pomoci nebo povzbudit nemocného k léčbě u odborníka. Mnoho nemocných se již v odborném zařízení léčí (léčilo) a ve svépomocné skupině se s ostatními dělí o své zkušenosti. Svépomocnou skupinu vždy někdo vede školený člověk, nemusí ale být lékařem či psychologem. V Praze existuje svépomocná skupina občanského sdružení Anabell7, v čase psaní této práce ovšem nebyly detailní informace o konání svépomocné skupiny k dispozici. Tato forma terapie je vhodná jako počáteční kontakt, popřípadě doplněk k lékařské terapii. Užitečná může být i pro pacienty po ukončení léčby, kteří se o své zkušenosti chtějí podělit nebo se poradit v případě náhlé krizové situace.
2.3.1.2. Psychologická poradna Po celé ČR existuje nespočet psychologických ambulancí, nejvíce se jich nachází v hlavním městě. Nevýhodou je, že většina psychologů provozujících soukromé ordinace nemá smlouvu se zdravotní pojišťovnou, tím pádem je léčba velmi nákladná. Naproti tomu psychologové pracující v nemocnicích nebo v kontaktních centrech jsou dobrou volbou při lehčí 7
www.anabell.cz
7
mentální anorexii nebo po propuštění z nemocnice, kdy se na ně nemocný může obrátit v případě pochybností nebo nečekaných problémů. Psychoterapie je nedílnou součástí léčby poruch příjmu potravy, v nemocnici obvykle spolupracuje psycholog s dalšími odborníky a po propuštění pacient dochází na psychoterapii ambulantně. Při ambulantní léčbě mentální anorexie jsou setkání zpočátku častější, v průměru 1 návštěva za týden, postupně se frekvence návštěv snižuje.
2.3.1.3. Denní stacionář Alternativou nemocniční léčby může být denní stacionář, zařízení, kam nemocný dochází každý den, ale přespává u sebe doma. Zajištěna je pravidelná a vyvážená strava, konzultace s odborníky (psycholog, psychiatr, dietní sestra) a bohatý terapeutický program. V ČR byl otevřen denní stacionář pro pacienty s poruchami příjmu potravy při Psychiatrické klinice 1.LF UK a VFN v Praze. Je otevřen od pondělí do pátku mezi 8 a 16:30 hod. Do stacionáře se dá dostat na základě doporučení od lékaře, je hrazen ze zdravotního pojištění, platí se pouze strava (50 Kč/den) a maximální délka docházení jsou 3 měsíce. Pacienti musí mít BMI vyšší než 16, být starší 18-ti let a být dostatečně motivováni k léčbě. Maximální počet pacientů pobývajících ve stacionáři je 12.8
8
Volně citováno z informací dostupných na http://www.anabell.cz/index.php/poradny-lekarikliniky/klasicke-metody-lecby/469-denni-stacionar-pro-poruchy-prijmu-potravy-v-praze
8
2.3.2. Nemocniční léčba Pokud je nemocný příliš vyhublý nebo dokonce v ohrožení života, situace si žádá hospitalizaci. Většina mentálních anorektiček, zvláště mladších, je zpočátku léčena v nemocnicích. Do té doby si často nemoc nepřipouštějí a do nemocnice je přivede např. náhlý kolaps nebo nedobrovolný odvoz jejich blízkými. V případě extrémně nízké, život ohrožující hmotnosti, jsou pacienti nejprve přijímáni na JIP a poté přesunuti na psychiatrii. Na psychiatrii s psychiatrem spolupracuje i psycholog a dietní poradce, pacienti se učí jíst pravidelně, zvládnout svůj strach z určitých potravin a zapojit se do normálního života svých vrstevníků. Jestliže nemocný zažádá o léčbu sám, je potřeba doporučení od ambulantního psychiatra a tým odborníků v nemocnici poté posoudí závažnost situace. Podle závažnosti může být čekací doba od nulové až do tří měsíců. V Praze se na léčbu anorexie specializují ve FN Motol a VFN v Praze 2. V Motole se specializují na mladší pacientky do 18 let, existuje tam pro ně specializované oddělení, ve Všeobecné fakultní nemocnici je podmínka pro přijetí věk nad 18 let.
9
3 Praktická část 3.1. Doporučený příjem a výdej Zdravý dospělý člověk nad 18 let věku při přiměřené fyzické aktivitě by měl za den přijmout mezi 1800 – 2000 kCal910. Příjem závisí na více faktorech: pohlaví, fyzická aktivita, způsob života a věk. Obecně platí, že muži by měli přijímat více než ženy, že lidé s vysokou fyzickou aktivitou by měli přijímat více než lidé žijící sedavým způsobem života a mladší lidé by měli přijímat více než starší, u kterých dochází k útlumu metabolismu. V následující tabulce (Tabulka č. 1)11 uvedu doporučený příjem pro jednotlivé kategorie. Doporučení je samozřejmě jen přibližné, konkrétní případy je nutno konzultovat s odborníky. U dětí neuvádím příjem při sedavém způsobu života, neboť sport by měl být obzvlášť u osob ve vývoji nedílnou součástí zdravého životního stylu. Tabulka č.1 Sedavý způsob života Sportující (3x týdně po 90 min.) Dospělý muž
1800-2100 kCal
2000-2500 kCal
Dospělá žena
1600-1800 kCal
1900-2200 kCal
Dívka 14 – 18
Okolo 2000 kCal
Chlapec 14 - 18
Okolo 2500 kCal
Fyzickou aktivitou se myslí např. posilování, běh, aerobik, plavání nebo jiné aerobní aktivity. Ideální je sportovat 3x týdně 60 – 90 minut, u dětí by sport měl být samozřejmostí neboť nejenže zabraňuje vzniku obezity, ale také mnoha nemocem způsobených ochablým svalstvem (např. bolesti zad).
9 10 11
Čerpáno z „Ledničkového taháku“ vydaného sdružením STOB; www.stob.cz Převodní vztah mezi kilokaloriemi (kCal) a kilojouly (kJ) je následující: 1 kCal=4,2 kJ Čerpáno z tabulek společnosti McDonald´s a sdružení STOB
10
Je potvrzeno, že lidé, kteří pravidelně sportují jsou vyrovnanější a v práci podávají lepší výsledky než kolegové, kteří nesportují.
3.2. Co to je hlad Hlad je pocit, který vzniká při nedostatku potravy. Je způsoben poklesem hladiny glykogenu v krvi pod určitou hranici. Současně je vyvoláván signály přicházejícími z trávicí soustavy a signály vysílanými hormony. Hlad ovládá hypothalamus, orgán, který je součástí mezimozku12. Hladový člověk je nejen zesláblý, nýbrž i psychicky nestálý, trpí výkyvy nálad nebo podrážděností, skleslostí která může přecházet v deprese, nemůže se soustředit. Při dostatku tekutin může člověk bez potravy vydržet až 50 dní. 13 Právě krevní cukr je hlavním mechanismem ovládajícím pocit hladu. Jestliže je ho nedostatek, vyšle do mozku signál, že je potřeba ho doplnit. Pokud jíme nepravidelně, velmi málo nebo nezdravě, hladina krevního cukru má velké výkyvy. Proto tělo touží po vysoce kalorických a sladkých pochutinách, jako je např. čokoláda. Nicméně stejně jako velmi rychle hladina krevního cukru stoupne, také velmi rychle klesne a dostáváme se do začarovaného kruhu, který může v extrémních případech vyústit i nemocemi jako je cukrovka. To, jak rychle budeme mít po určitých potravinách hlad, určuje glykemický index. Při konzumaci potravin s nízkým glykemickým indexem v rámci vyvážené stravy budeme déle nasyceni a hladina krevního cukru nebude tolik kolísat. Potraviny s nízkým glykemickým indexem jsou např. celozrnné výrobky, zelená zelenina, luštěniny, libové maso nebo sýry a zakysané mléčné výrobky. Naproti tomu potraviny spíše nevhodné, s vysokým glykemickým indexem jsou alkohol, sladkosti, smažená jídla, slazené nápoje nebo bílé pečivo.
12 13
Volně citováno podle http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlad http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlad
11
3.3. Jídelníček Zdravý člověk by měl jíst energeticky a nutričně vyváženou stravu v pěti porcích za den (snídaně, přesnídávka, oběd, svačina, večeře). Základ stravy by měly tvořit potraviny s nízkým nebo středním glykemickým indexem (zelenina, luštěniny, libová masa, ovoce, mléčné výrobky, celozrnné pečivo), potraviny s vysokým GI by měly být zařazovány v malém množství spíše výjimečně. Základ jídelníčku by měly tvořit bílkoviny a sacharidy, z tuků hlavně nenasycené omega-3 mastné kyseliny a rostlinné tuky. Nedílnou součástí je vláknina, obsažená např. v celozrnných výrobcích, ovoci a zelenině, jelikož napomáhá udržení pocitu sytosti a správné funkci střev. Stejně jako vyvážená strava je důležitý i pitný režim, dospělý člověk by měl vypít okolo 2 a 3 l neslazených tekutin denně. Kalorická tabulka jednotlivých složek potravy (Tabulka č. 2): Složky potravy v množství 1g
Kalorická hodnota
Bílkoviny
4
Sacharidy
4
Tuky
8
12
Snídaně
Po
Út
St
Čt
Pá
So
Musli, bílý
Ovesná kaše,
2 ks zapečené toasty
Chléb s marmeládou, bílá
2 ks vejce na
Musli
jogurt, čaj
káva
káva
tvrdo, 2 ks
s mlékem
Ne
Pohanková kaše
Knackebrot, rajče, paprika
Přesníd.
Chléb
Jogurt, 10 ks
Chléb s pažitkovou
Celozrnné pečivo se
Dalamánek
Grapefruit. 10 ks
s florou a
sušeného
pomazánkou,ředkvičk
sýrem, pomerančový džus
s kuřecí
sušených
sýrem, rajče
banánu, jablko
a 4 ks
200 ml
šunkou, 2 ks
meruněk
Hrozny, tvaroh
rajče
Oběd
Svačina
Kuřecí
Těstoviny se
Smažený květák,
Rybí filé s bramborem,
Rajská
Přírodní
Svíčková
směs s rýží,
sýrem a
brambor
zeleninový salát
omáčka
telecí s rýží,
s knedlíkem, 3
okurkový
rajčatovou
s knedlíkem
salát
ks
salát
omáčkou
(3ks)
Tyčinka
2 ks
Ovocný jogurt
Corny,
Knackebrot,
pomeranč
Kefírové mléko, banán
Ledový salát s jogurtovou
Strouhaná
Ovocný
zálivkou
mrkev
salát
čerstvá
s jablkem, 1 ks
s medem
zelenina
celozrnného pečiva
Večeře
Grilovaná ryba,
Pizza (3 ks)
Grilované kuře, rajský
Čočka na kyselo
salát
brambor, zelenina v
Rizoto,
Palačinky (3
Boloňské
nakládaná
ks)
špagety
zelenina
s javorovým sirupem
páře
13
Stejně jako jednotlivé složky potravy je důležité i její načasování. Ideálně by měl člověk jíst každé 3 hodiny a skončit přibližně 3 hodiny před spaním. V následující tabulce (Tabulka č. 3)14 uvádím možné načasování stravy: Jídlo
Čas
Snídaně
7:30-8:30
Přesnídávka
10:30-11:30
Oběd
13:00-14:15
Svačina
16:15-17:00
Večeře
18:00-19:30
Nyní jsem uvedla příklad vyvážené stravy na týden (Tabulka č. 4). Je patrné, že nejde o redukční dietu, jelikož nechybí méně zdravé potraviny, ale zároveň jsem ukázala, že vyvážená strava není dieta. Je nutno jednotlivé složky vyvážit, nepřejídat se a samozřejmě dodržovat pitný režim. Při dodržování tohoto jídelníčku a tělesné aktivitě 60 min/3x týdně by váha měla být stabilní.
14
Krch, F. D.: Mentální anorexie, str. 103
14
3.4. Rady a pomoc V ČR je možné obrátit se s podezřením na poruchu příjmu potravy na jakéhokoli lékaře, který po zhodnocení stavu odkáže nemocného na odborná pracoviště. Pro blízké či přátele nemocných existují tzv. Kontaktní centra, např. sdružení Anabell, které takovéto centrum provozuje. Psychiatrická klinika při VFN v Praze pořádá každou první středu v měsíci sezení pro blízké a rodinu nemocných. Mentální anorexii a poruchám příjmu potravy se věnují i některé webové stránky, např. PPP Info, nyní přejmenované na idealni.cz nebo výše zmíněné sdružení Anabell15.
3.5. Vlastní příspěvek k prevenci mentální anorexie Brožura pro základní a střední školy obsahuje zestručněné informace o nemoci jako takové, příznacích a rady, jak postupovat dále v případě podezření/propuknutí nemoci. Obsahuje také orientační test jídelních návyků a vztahu k vlastnímu tělu a na závěr kontakty, kam je možno se obrátit pro více informací.
15
Anabell.cz
15
4 Závěr V mé seminární práci jsem popsala průběh a léčbu mentální anorexie, jak jsem si stanovila v úvodu. Sestavila jsem i vyvážený jídelníček pro člověka s normální váhou, s cílem si váhu udržet. Pokud bude mít brožura úspěch jako výuková pomůcka, splnila jsem všechna kritéria, která jsem si stanovila v úvodu práce.
16
Seznam literatury Krch, František David (2002): Mentální anorexie, Portál, Praha Esprit, číslo 9-10 2004 Wikipedie – internetová encyklopedie: cs.wikipedia.org Stránky s informacemi o poruchách příjmu potravy: www.idealni.cz Stránky občanského sdružení Anabell: www.anabell.cz Stránky psychiatrické kliniky VFN – Centrum pro poruchy příjmu potravy: http://psychiatrie.lf1.cuni.cz/article.asp?nDepartmentID=3451&nArticleI D=12450&nLanguageID=1
17
