RNDr. František Šafář STAVEBNĚ-GEOLOGICKÝ PRŮZKUM Zeinerova 768 , 562 01 Ústí nad Orlicí
LANŠKROUN OST ROVSKÉ PŘE DM ĚSTÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o výsledku inženýrsko-geologického a radonového průzkum v lokalitě Na Půlnoci, k.ú. Lanškroun okr. Ústí nad Orlicí
Foto 1
Pohled na plochu pozemku v lokalitě Na Půlnoci, v severním periferii města Lanškrouna, který je projekčně připravována pro výstavbu sídliště z rodinných a bytových domů. Zájmový pozemek byl dosud zemědělsky využíván. Touto činností byly setřeny i detailní terénní nerovnosti.
leden 2009 02-2009-IG-R
2 Název zakázky:
LANŠKROUN- obytná čtvrť Na Půlnoci inženýrsko-geologický a radonový průzkum pozemku
Kat. území Objednatel:
Lanškroun, okr. Ústí nad Orlicí SELLA & AGRETA, s.r.o. Vrbová 655, 562 01 Ústí nad Orlicí Město Lanškroun RNDr. František Šafář Stavebně-geologický průzkum Zeinerova 768, 562 01 Ústí nad Orlicí 429 13 241 02-2009-IG-R
Investor: Dodavatel:
IČ: Číslo zakázky:
Odborná způsobilost pro měření a hodnocení výskytu radonu a produktů přeměny radonu na stavebních pozemcích metodami stanovení kategorie radonového rizika Č.j.: 01394/1999, Praha Rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o povolení provádění služeb významných z hlediska radiační ochrany dle §59 odst. 1 písm. e) vyhl. č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně pro účely podle § 6, odst. 4 a 5 zák. 18/1997 Sb. (AZ) Č.j.: 39698/2006 Rozhodnutí ministerstva ŽP ČR o odborné způsobilosti v oboru inženýrská geologie, poř. číslo 1520/2002, MŽP ČR, Rozhodnutí ministerstva ŽP ČR o odborné způsobilosti v oboru environmentální geologie č.j.: 593/630/4574/02
Obr. 1 Lanškroun - širší okolí zájmové lokality „Na Půlnoci“ s vyznačením zájmového území
S
Úvod V místní lokalitě zv. „Na Půlnoci“, na severní periferii města Lanškroun, je plánována soustředěná výstavba rodinných domků a bytových domů, zainvestování pozemků zajišťuje město Lanškroun. Jako primární podklad k projektovým pracím firma SELLA & AGRETA, s.r.o., kterou v jednání zastupoval inženýr projektu Ing. Milan Petr, objednala provedení inženýrsko-geologického průzkumu s cílem
3 orientačního vyšetření geologických a geotechnických podmínek území. Výsledky geologického průzkumu budou využity pro rámcové hodnocení základových podmínek pro výstavbu rodinných a obytných domů. Vzhledem k předpokládané geologické stavbě území bylo dohodnuto, že geologický průzkum v terénu bude proveden s využitím sondáže pomocí hydraulické strojní soupravy – nakladače JCB, s hloubkovým dosahem cca 4 m. Tato limitní hloubka byla v daných geologických podmínkách a pro požadovaný účel dostatečná. Bylo ujednáno, že stroj ve své režii zajistí objednatel geologického průzkumu. V terénní etapě geologického průzkumu byly vyhloubeny dvě průzkumné sondy, situované na protilehlých stranách budoucího staveniště. Současně s geologickým průzkumem pozemku byl požadován podrobný radonový průzkum s cílem stanovení radonového indexu stavebního pozemku. Objednatel poskytl pro geologické šetření elektronickou kopii s polohopisnou situaci staveniště s vyznačením pozemních inženýrských sítích v zájmovém prostoru nutné pro bezpečné provedení geologické sondáže.
I. INŽENÝRSKO-GEOLOGICKÁ ČÁST Přehled geologických a geomorfologických poměrů Vymezení zájmového území Staveniště je situováno v severní okrajové části města, ve čtvrti zv. Ostrovské předměstí. Zájmový pozemek zahrnuje plochu obdělávaného pole, které je víceméně vymezeno mezi ulicemi Kežmarskou a Vančurovou. V zadání pro orientační geologický průzkum byla určena plocha území lichoběžníkového tvaru o rozměrech 350 x 160, resp. 195 m. Jižní a východní strana pozemku se dotýká již realizované bytové zástavby, severním a západním směrem tento pozemek přechází do volného terénu využívaného dosud rovněž jako pole. Geomorfologické poměry Regionálně významná Moravskotřebovská kotlina v severní části přechází přes ploché rozvodí v oblasti Rychnova do kotliny Lanškrounské Ta je na východě vymezena svahy Jeřábí vrchoviny a hranici západní tvoří srázné svahy Hřebečského hřbetu. Dno kotliny vyplňují na Lanškrounsku nezpevněné peliticko-aleuritické sedimenty (tj. jílovité a prachové) třetihorního moře (miocén- torton), v nichž dnes snadno erodují drobné vodoteče - v okolí Lanškrouna horní tok Moravské Sázavy a její přítoky např. Ostrovský a Třešňovecký potok, protékající napříč Lanškrounem. Výsledný reliéf má erosně denudační charakter, místně se zachovanými akumulacemi starých říčních štěrkopísků nebo návějemi spraší. Terén je v městské oblasti Lanškrouna mírně provlněný s výškovými rozdíly do 50 m. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí kót 360 - 400 m. Západně od Lanškrouna se zvedá nízký hřbet svrchnokřídových hornin, který představuje torzo východního křídla litické antiklinály. Ve směru k Ostrovu a Dobrouči čela křídových vrstev tvoří nevýrazné kuesty. Třešňovecký a rovněž tak Ostrovský potok vytváří v poddajných neogenních jílovitých vrstvách mělká údolí, která se zaplňují písčitými a jílovitým sedimenty snesenými z rozeklaných svahů potočního údolí. Mezi oběma údolími se uchoval nízký, víceméně oblý plochý hřbet, na jehož východní straně je situována naše předmětná lokalita. Její terén je pravidelný, plochý, jen s velmi mírným sklonem k Východu do údolí Třešňoveckého potoka. Při sv. straně pozemku, severní okraj sportovního hříště se v terénu naznačuje mělká, široce rozevřená erozní brázda, která odváděla povrchové srážkové vody z okolního, především západně se rozšiřujícího se terénu.
4 Geologické poměry Území je budováno převážně třetihorními uloženinami v poměrně složitém vývoji. Do zájmové oblasti pronikalo v mladotřetihorním období (miocén - torton) úzkým zálivem moře, do něhož ústil v prostoru Čermné a Třešňovce říční tok. Pobřežní čára během existence mořského zálivu často oscilovala. Z tohoto důvodu se petrografická povaha sedimentů vyznačuje do jisté míry horizonatální i vertikální proměnlivostí. V oblasti Lanškrouna, kde třetihorní souvrství dosahuje mocnosti mnoha desítek metrů, se vertikálně střídají uloženiny jemně písčité, prachové a jílovité. Tak i v prostředí zájmového území převažují pak frakce prachovité a jílovo-prachové, které občas přecházejí až v jíly s vysokou plasticitou. Povrch třetihorních vrstev v lanškrounském okolí obvykle překrývají pleistocénní hlinité sprašové sedimenty i ve více metrových mocnostech. V prostředí údolní nivy potoků jsou jílovitopísčité, ojediněle drobně štěrkovité sedimenty, případně s mladými holocenními náplavy při povrchu. Hydrogeologické poměry Prostředí terciérních jílů a jílovitých siltů má obecně velmi malou propustnost a neumožňuje živější oběh podzemních vod. Kolektorskými vrstvami v tomto prostředí mohou být polohy jemných písků, které mohou být zvodněny někdy s napjatou hladinu. Povrchové vrstvy sprašové hlíny mají jistou, i když nízkou propustnost. Atmosférická voda infiltruje i těmito hlínami a zpravidla se zastavuje nad téměř nepropustným neogenním jílovitým podkladem. V této úrovní jak bylo aktuálně potvrzeno v provedených sondách se objevují slabé přítoky podzemní vody. 3. Průzkumné práce Průzkum základových poměrů byl řešen pomocí 5-ti průzkumných sond rozložených rovnoměrně v prostoru zájmového pozemku. Polohovou situaci sond později zaměřil zpracovatel geologického průzkumu ve vztahu ke stávajícím objektům a vyznačil do situačního podkladu 1:2000. Zmenšená kopie této situace se zákresem geologických sond je uvedena níže na obrázku č. 1.
Zájmové území
GS4
GS1
GS3 GS5 GS2
5 Sondy byly hloubeny dne 7.11.2008 pomocí víceúčelového nakladače JCB náběrovým způsobem, lžící šířky 0,40 m. Geologické odkryvy v sondách GS1 až GS5 na místě dokumentoval podle makroskopického rozboru zpracovatel zakázky. Po vyhodnocení, petrografické a fotografické dokumentaci byly sondy ihned zahrnuty vytěženou zeminou. Podrobná dokumentace sond je následně uvedena : GS - 1 (sondážní rýha strojně hloubená dne 07.11.2008) rozměry sondy: d 3.5 m, š 0.4 m, max. hl. 3,70 m hloubka petrografický popis vrstev 0.00 – 0,30 ornice hlína, hnědožlutá, sprašová, jílovitá, svrchu tuhá, ke spodu tuhá až měkká, 0,30 – 1,80 (SPR), (RP = 50 – 60 kPa) kvartér-holocén silt, tmavošedý, jílovitý, homogenní, vysoká vlhkost, konzistence měkká, 1,80 – 3,70 polohy tuhé – měkké ( RP = 60 kPa) neogén
třída podle ČSN 73 1001 O F6 (CI)
F7(MH)
Sonda ukončena v hloubce 3,70 m Podzemní voda: přítoky - 1. v hloubce 2,90 m 2. v hloubce 3,30 m Dokumentoval: Dr. F. Šafář, 07.11.2008 GS - 2 (sondážní rýha strojně hloubená dne 07.11.2008) rozměry sondy: d 2.5 m, š 0.5 m, max. hl. 3,70 m hloubka petrografický popis vrstev 0.00 – 0,30 ornice 0,30 – 2,20 hlína, světle žlutohnědá, rezavě žluto skvrnitá, jílovitá, tuhá (RP = 100 kPa) kvartér-holocén 2,20 – 3,70 silt, jílovitý, hnědošedý, vlhký, tuhý – měkký, (RP = 100 kPa) neogén
třída podle ČSN 73 1001 O F6 (CI) F7(MH)
Sonda ukončena v hloubce 3,70 m Podzemní voda: slabý přítok v hloubce 2,60 m Dokumentoval: Dr. F. Šafář, 07.11.2008
Foto 2
Geologický profil sondou GS1: pod svrchní vrstvou hnědožluté sprašové hlíny leží modrošedý neogenní prachový jíl
Foto 3 Geologický profil sondou GS2rovněž zde pod svrchní hlínou modrý, velmi vlhký, tuhý a měkký jílovitý silt. Ve dně sondy se hromadí voda ze slabého přítoku
6 GS - 3 (sondážní rýha strojně hloubená dne 07.11.2008) rozměry sondy: d 2.5 m, š 0.5 m, max. hl. 4,20 m hloubka petrografický popis vrstev 0.00 – 0,50 hlína, tmavě hnědá, humózní - ornice hlína, světle hnědožlutá, sprašová, makroskopicky pórovitá, konzistence 0,50 – 1,90 pevná, textura kostkovitá dtto, s rezavě žlutohnědými polohami, vlhká, konzistence tuhá (120 kPa), v 1,90 – 2,90 hloubce 2,50 m tuhá až měkká (80 kPa) kvartér-holocén silt, jílovitý, hnědošedý až tmavošedý, homogenní, vlhký, tuhý 2,90 – 4,20 (RP = 80 – 100 kPa), (ke spodu pevnější, tuhý - pevný, 1,40 kPa) neogén
třída podle ČSN 73 1001 O F6(CI) F6 (CI)
F7(MH)
Sonda ukončena v hloubce 4,20 m Podzemní voda: bez vody Dokumentoval: Dr. F. Šafář, 07.11.2008 GS – 4 (sondážní rýha strojně hloubená dne 07.11.2008) rozměry sondy: d 2.5 m, š 0.5 m, max. hl. 3,90 m hloubka petrografický popis vrstev 0.00 – 0,40 hlína, tmavě hnědá, humózní – ornice hlína, světle hnědožlutá, rezavě až okrově hnědá, skvrnitá, konzistence tuhá – 0,40 – 3,00 pevná, (RP = 1,40 kPa), v hloubce 2,50 m tuhá až měkká (80 kPa) kvartér holocén silt, jílovitý, hnědošedý až světlešedý, homogenní, (prachovitý), vlhký, 3,00 – 3,60 konzistence tuhá (100 kPa), v hloubce 3,5 m slabě voda neogén
třída podle ČSN 73 1001 O F6 (CI)
F7(MH)
Sonda ukončena v hloubce 3,90 m Podzemní voda: voda slabě sákne v hloubce 3,50 – 3,80 m Dokumentoval: Dr. F. Šafář, 07.11.2008
Foto 4
Geologický profil sondou GS3 Ve dnu sondy opět dosažen tmavošedý až modrý prachovitý jíl
Foto 5
Geologický profil sondou GS4pod svrchní žlutohnědou sprašovou hlínou odlišně zabarvený, šedý silt
7 GS -5 (sondážní rýha strojně hloubená dne 07.11.2008) rozměry sondy: d 2.5 m, š 0.5 m, max. hl. 3,90 m hloubka petrografický popis vrstev 0.00 – 0,40 hlína, tuhá - ornice hlína, hnědožlutá, okrově skvrnitá, 0,40 – 2,40 laminárně vrstvená, jílovitá, vlhká, konzistence tuhá (100 kPa) kvartér-holocén silt, jílovitý, hnědošedý, homogenní, vlhký, 2,40 – 3,90 v poloze 2,40 – 2,90 m měkký (30 kPa), postupně až tuhý neogén
třída podle ČSN 73 1001 O F6 (CI)
F7(MH)
Sonda ukončena v hloubce 3,90 m Podzemní voda: bez vody Dokumentoval: Dr. F. Šafář, 07.11.2008
Foto 6
Geologický profil sondou GS5 v okrově hnědé sprašové hlíně, která leží na vlhkém, měkkém neogenním jílu
GEOTECHNICKÉ VÝSLEDKY PRŮZKUMU 5.1. Geologické podmínky staveniště Orientační geologický model základového prostředí v území připravované obytné čtvrti je podložen výsledky sondování 5-ti sondami, kterými byla ve všech případech prověřena celková mocnost kvartérního pokryvu. Sondy dosáhly předkvartérní podloží, které v této lokalitě tvoří jemnozrnný, jednotvárný sediment neogenního stáří. Geologická situace je dokumentována podrobným petrografickým popisem sond (včetně fotodokumentace). Zeminy kvartérního pokryvu jsou v přirozeném uložení představovány typy jemnozrnných jílovitých a jílovitoprachovitých hlín, označovaných jako sprašové hlíny. Podle geotechnické klasifikace se jedná o jemnozrnné zeminy třídy F6 (CI), tj. jíl se střední plasticitou. U těchto zemin byla v průměru zaznamenána tuhá konzistence, ve spodní, tj. východní části staveniště v konzistenci měkké. V podloží sprašových hlín leží neogenní jemnozrnné sedimenty jílovito-prachovité, které podle dříve provedených geotechnických zkoušek jsou klasifikovány jako hlíny s vysokou plasticitou, třídy F7(CH). Vzhledem k tomu, že prosakující srážkové vody se zpravidla hromadí při rozhraní kvartérních a podložních neogenních vrstev, tj. v hloubkách mezi 2 a 3 m, je saturace neogenních siltů poměrně vysoká a jejich konzistence je měkká (okolí sondy GS1) nebo na rozhraní konzistencí měkké až tuhé. Hydrogeologické poměry na staveništi Podzemní voda byla ve slabých přítocích zjištěna především ve spodní, východní části zájmového pozemku. Infiltrovaná srážková voda prostupuje hlinitým pokryvem a její průsak se zpomaluje, jak bylo již uvedeno, na rozhraní nad méně propustným neogénním podkladem. Vody tohoto původu sestupují ve sklonu neogenního povrchu k údolí Třešňoveckého potoka. Existence mělké erozivní brázdy na sv. straně pozemku směr tohoto proudění naznačuje. Rovněž mokřadní charakter porostu na této straně staveniště dokládá, že mělké podzemní vody jsou drénovány ve směru této terénní sníženiny.
8 2. Základové poměry– únosnost základové půdy terénní podmínky - Terén v prostoru zájmového pozemku je pravidelný, plochý, bez zjevných terénních nerovností. Sklon terénu je východního směru, k údolní ose Třešňoveckého potoka. Pouze v severovýchodní třetině území je naznačen průběh mělké erozní brázdy, kterou byly odváděny z přilehlého terénu povrchové srážkové vody a k ní také směřují mělké podzemní vody subkvartérního oběhu. geologické podmínky - Pomocí geologické sondáže bylo možné rozdělit na dvouvrstevný geologický profil. 1. Svrchní kvartérní pokryv tvořený sprašovou hlínou, tj. geotechnicky jílem se střední plasticitou, konzistence tuhé a pevné. 2. Podkladní neogenní jílovité zeminy, zde se jedná o geotechnický typ hlína s vysokou plasticitou. Dosti nepříznivé geomechanické vlastnosti této zeminy, pokud by byla využita jako základová půdy, jsou předurčeny vysokou saturací zeminy a převážně nízkou konzistencí v intervalu měkké a tuhé konzistence. Podle zkušeností získaných při IG průzkumech v okolí města a obdobných geologických poměrech se konzistence jílovitých sedimentů tř. F7 a F8 postupně a plynule zvyšuje. Do pevné konzistence se však zeminy často dostávají až v hloubkách pod 10 m i více metrů. hydrogeologické podmínky - Slabé zvodnění bylo zjištěno na rozhraní mezi svrchními sprašovými hlínami a podložními jílovitými neogenními sedimenty. Podle mocnosti kvartérního pokryvu se objevily slabé přítoky v hloubkách od 2,5 do 3,5 m pod terénem.
MOŽNOSTI PRO ZAKLÁDÁNÍ STAVEB – ZÁKLADOVÁ PŮDA Z výsledků geologického sondování vyplývá, že geomechanické vlastnosti zemin jakožto základové půdy mají horší vlastnosti ve východní nižší části staveniště, tzn. pod výše položenou částí terénu. Zde jsou zeminy převážně velmi vlhké a mají proto tuhou až měkkou nebo měkkou konzistenci. Nejméně příznivá situace byla zjištěna v sondě GS1, kde pokryvná vrstva sprašové hlíny má konzistenci tuhou až měkkou a podkladní neogenní „jíl“ je v konzistenci měkké. Pro základovou půdu tvořenou těmito zeminami je únosnost orientačně dána hodnotou tabulkové výpočtové únosnosti Rdt = 100 kPa pro tř. F6 a 50 kPa pro tř F7. Směrem k sondě GS2 se situace jen mírně zlepšuje, únosnost lze charakterizovat pro oba typy zemin hodnotou Rdt = 100 kPa. Jak bylo již uvedeno, saturace zemin ve vyšších polohách terénu, tj k západní straně pozemku, se snižuje a konzistence se pohybují převážně v oblasti tuhé, ojediněle až pevné konzistence. Pro zeminy tvořící pokryv území (sprašové hlíny) lze uvažovat únosnost Rdt = 100 – 200 kPa, pro podložní neogenní jílovité zeminy v tuhé konzistenci opět 100 kPa, při poklesu konzistence i méně tj. Rdt = 75 kPa pro přechodnou konzistenci tuhou až měkkou. Projekt prostorového členění obytné čtvrti Na Půlnoci (viz. Obr. 2) umisťuje bytové domy do částí B- C a D, tedy do východního sektoru území. Jak bylo v předešlém textu vyloženo, právě zde byly zjištěny geologické podmínky nejméně příznivé. Relativně těžké stavby obytných domů v případě plošného založení zasáhnou svým přitížením do větší hloubky, kde by vzniklé napětí působilo na zeminy velmi stlačitelné (tř. F7-MH, Edef=1-3 MPa). Plošně převažující část území je vyhrazena pro zástavbu rodinnými domy. (části E-FG-H-I-J). Zde byly shledány zeminy svrchní části pokryvu i podložní „jíly“ v konzistenci průměrně tuhé. Při návrhu založení těchto staveb lze tedy počítat s průměrnou únosností základové půdy Rdt = 100 kPa. Přesto je
9 třeba uvažovat poněkud větší hodnoty sedání staveb, lokálně i s možností většího rozdílu sednutí jednotlivé stavby. Pro takový případ je dobře pozorně sledovat geologické podmínky v základové spáře a případně upravit hloubku založení, zlepšit základovou půdu nebo přizpůsobit základovou konstrukci. V případě bytových domů v sektoru B-D-nelze vyloučit, že základové podmínky pro způsob plošného zakládání nebudou vyhovující. V takovém případě přichází v úvahu buď úprava základového prostředí cestou výměny neúnosných zemin za hutněné násypy v součinnosti s použitím např. geomříží, nebo krajně i řešením založení staveb na hlubinných základech, které budou v těchto geologických podmínkách plovoucí. Při velké mocnosti neogenních jílovitých vrstev majících do větších hloubek trvale málo příznivé geotechnické vlastnosti. Délka plovoucích pilot v takovýchto geologických poměrech zpravidla vychází na 15 - 18 m. Obr. 2 Členění obytné čtvrti Na Půlnoci, v severní části Lanškrouna tzv. Ostrovském předměstí
Ústí nad Orlicí, leden 2009 Zpracovatel zakázky - geolog: RNDr. František ŠAFÁŘ
10
II. RADONOVÝ PRŮZKUM Objednavatel požadoval provedení orientačního radonového průzkumu, na základě jehož výsledků bylo by možné předpokládat, jaké lze očekávat hodnoty koncentrace radonu v geologickém podloží staveb a tedy s jakým radonovým indexem stavenišť bude třeba počítat. Vzhledem k velmi rozsáhlé ploše zájmového území (téměř 60 000 m2) nebylo v rámci uvažovaných finančních nákladů na geologický průzkum staveniště nebylo možné akceptovat metodický pokyn pro měření radonu v rozsahu předběžného radonového průzkumu. Takový postup předpokládá měření vzorků půdního vzduchu odebíraných ze sítě 20 x 20 m. V daném případě bylo by nutné provést odběry a měření cca ze 400 bodů v rámci zájmového území. V podmínkách, kdy pozemek jakožto pole byl zorán hlubokou orbou a v pokročilém ročním období (konec listopadu) nebylo reálné tento postup zvolit. Proto byl s objednatelem geologického průzkumu dohodnut postup, kdy koncentrace radonu byla měřena v tzv. referenčních plochách orientovaných do nejbližšího okolí provedených geologických sond. Zde byly provedeny odběry vždy ze šesti bodů (odběry však bylo nutné mnohem častěji opakovat pro velmi nízkou propustnost silně provlhlé zeminy v připovrchových vrstvách – následek předchozích slabších dešťových přeháněk při snadném vsaku do hluboko zorané ornice. Měření bylo provedeno ve dnech 9. a 10. listopadu 2008 v odpoledních hodinách. Po oba dny bylo zatažené počasí, čerstvý vítr a teplota vzduchu okolo 8oC. Ráz počasí po několik předchozích dnů byl podobný, někdy se slabou dešťovou přeháňkou. Měření radonu bylo provedeno v duchu "Doporučení metodiky pro stanovení radonového indexu pozemku", kterou předložil SÚJB v Praze v březnu 2004. Klasifikace zeminy v základovém prostředí je provedena podle ČSN 73 1001 Základová půda pod plošnými základy. Při zhodnocení výsledků měření se postupuje podle Vyhlášky č 307/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Návrh opatření proti pronikání radonu z geologického podloží do stavby je doporučen ve smyslu ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Při zjištění objemové aktivity radonu v půdním vzduchu se postupovalo metodou odběru vzorků půdního vzduchu pomocí ocelových trubic zarážených cca do 0,8 m. Odebraný vzorek půdního vzduchu v celém objemu velkokapacitní stříkačky Janette byl převeden do scintilačních baněk Lucasova typu a proměřen na místě v přenosném detektoru radonu typu LUK 4 (výrobce fa Speciální měřící metody Ing. J. Plch, Praha). Mezi odběrem vzorků a měřením v detektoru radonu je dodržována prodleva nejméně 15 min. Měřidlo je opatřeno počítačem s instalovaným programem umožňující měření radonu v automatickém režimu, který opravuje nárůst dceřiných produktů radonu v závislosti na čase bez nutnosti výpočtů korekce. Pro každé měření jednotlivého vzorku je do výpočetního programu důsledně vkládán údaj o hodnotě tzv. pozaďových impulsů měřený zvlášť u každé vložky a časový údaj rozdílu mezi převedením vzorku do Lucasovy komory a začátkem jeho měření v přístroji. Způsobilost a kalibrace přístroje byla ověřena v souladu s vyhláškou v Autorizovaném středisku pro měřidla objemové aktivity radonu a ekvivalentní obj. aktivity radonu, Příbram – Kamenná, ověřovací list č. 3643, č.j. 4.5.3./2398/08/Bu. Vlastnosti horninového prostředí v podloží stavby jsou zhodnoceny na základě odborného posouzení geologických podmínek lokality a vizuálního rozboru zemin a jejich petrografického složení vzorků zemin zjištěných v geologických sondách. Strukturní a texturní znaky hornin jsou rovněž posuzovány na základě makroskopického rozboru a z jeho výsledku je zemina zatříděna podle ČSN 731001. Byl zhodnocen obsah jemnozrnné frakce, která významně ovlivňují propustnost zeminy. V daném případě je zemina klasifikována jako jíl se střední plasticitou, vodní saturace zeminy je větší než hodnota 0,8. Je možno odhadovat, že písčitá zemina je značně porézní až průlinčitá. Písčitá zemina tak vytváří prostředí s velmi nízkou propustností pro plyny. Rovněž bylo přihlíženo k subjektivnímu hodnocení plynopropustnosti během odsávání vzorků půdního vzduchu, kdy odsátí vzorků probíhalo za vysokého až extrémně vysokého sacího odporu (kdy nebylo možné prakticky vzorky vzduchu odsávat). V takovém případě byly vzorkovací trubice opětovně překládány, dokud se nepodařil odběr kvalitního
11 vzorku půdního vzduchu. Tímto způsobem bylo odsáto po šesti vzorcích v okolí každé z 5-ti geologických sond (viz situace vzorkovacích míst). Odpovědný řešitel je držitelem oprávnění k provádění radonového průzkumu a klasifikaci radonového indexu stavebních pozemků na základě "Oprávnění zvláštní odborné způsobilosti k řízení prací se zdroji ionizujícího záření ...", uděleného Státním úřadem pro jadernou bezpečnost pod č.j. 6998/2004 s platností do r. 2014 a Povolení měření, hodnocení a stanovení radonového indexu pozemku pro účely § 6 odst. 4, zák. č. 18/1997 Sb., č.j. 39698/2006. Zájmové území
+29 +30 GS4 +27
+1
+28 +26
+3 +2 GS1 5 4 + + 6 +
+25 +24 +23 GS3 +21
+22 +20 +19
+18 17
+16 +14
+ GS5
+15 +13
+7 9 +GS2 +8 +11 +10 12 +
CHARAKTERISTIKA PŮDNÍHO PROSTŘEDÍ V podloží stavby jsou pro stanovení plynopropustnosti geologického prostředí určující zeminy jemnozrnné, makroskopicky dokumentované v rámci inženýrsko-geologické části průzkumu. Zemina je řazena do geotechnické třídy F6(CI), tj. jíl se střední plasticitou (sprašové hlíny ve smyslu ČSN 73 1001. Tyto jílovité sedimenty vytvářejí v podmínkách zkoumaného pozemku vesměs zemní prostředí s velmi nízkou propustností pro plyny. Odsávání půdního vzduchu probíhalo převážně s vysokým a velmi vysokým sacím odporem, který dokládá minimální propustnost zemního prostředí. Kategorie plynopropustnosti: prostředí s nízkou propustností pro plyny VÝSLEDKY MĚŘENÍ OBJEMOVÉ AKTIVITY RADONU V PŮDNÍM VZDUCHU Podle tab. č. 1 (Doporučení metodiky pro stanovení radonového indexu pozemku, SÚJB, Praha 2004) je určeno radonové riziko staveniště v závislosti na plynopropustnosti geologického prostředí a vypočtené hodnotě třetího kvartilu Q3 ze souboru hodnot naměřené objemové aktivity radonu (cA) : Tab. 1 Kategorizace radonového indexu základových půd
RADONOVÝ INDEX
nízký střední vysoký
plynopropustnost horninového prostředí nízká střední vysoká hodnota třetího kvartilu Q3 (kBq/m3) 0 - 30 0 - 20 0 - 10 20 – 70 10 - 30 30 - 100 více než 100 více než 70 více než 30
12 Tab. 2 Přehled naměřených hodnot objemové aktivity radonu CA (kBq/m3) číslo bodu kBq/m3 číslo bodu kBq/m3 číslo bodu kBq/m3 číslo bodu kBq/m3
1 33,3 9 53,6 17 36,8 25 51,9
2 8,7 10 49,2 18 43,6 26 26,8
3 52,8 11 38,4 19 39,4 27 30,4
4 4,9 12 61,4 20 54,1 28 43,8
5 6,3 13 36,8 21 36,4 29 29,3
6 49,1 14 35,2 22 38,2 30 31,5
7 7,2 15 53,6 23 51,8
8 39,2 16 41,3 24 59,4
Tab. 3 Statistické hodnocení souboru změřených hodnot CA počet bodů měření max. hodnota Av průměrná hodnota Av střední hodnota Av směrodatná odchylka třetí kvartil Q3
(kBq/m3) (kBq/m3) (kBq/m3) (Bq/m3)
30 61,4 38 39 15,5 51,2
Geologické podmínky – propustnost geologického podloží stavby pro plyny Geologická situace na staveništi je hodnocena na základě hodnocení geologických sond IG průzkumu. Podle toho můžeme na pozemku v povrchové vrstvě očekávat vrstvu hlinitých písků, místy méně často i písky s jemnozrnnou příměsí, který leží na zvětralém pískovcovém podkladu. Podle subjektivního hlediska se půdní prostředí jevilo převážně jako vysoce propustné. Za popsaných okolností je pro podmínky staveniště zvolena propustnost vysoká. Kategorie plynopropustnosti: prostředí s v ys o k o u p r o p u s t n o s t í p r o p l yn y Klasifikace staveniště z hlediska radonového rizika Z výše popsaných důvodů bylo provedeno orientační zjištění výskytu radonu ve 30-ti bodech situovaných v prostoru zájmové lokality ve skupinách po 6-ti bodech měření (viz. situace bodů měření radonu na Obr. č. 2). Hodnota třetího kvartilu se nachází v oblasti středního radonového indexu. Stupeň radonového indexu pozemku v lokalitě Na Půlnoci v oblasti Lančkroun – Ostrovské předměstí odpovídá podle hodnoty třetího kvartilu: Q 3 = 5 1 , 2 k B q - 3 ze souboru hodnot 30-ti měření střednímu radonovému indexu. Při realizaci stavby bude tedy nutno předpokládat ochranu staveb s pobytovou dobou osob a provést opatření proti vnikání radonu z geologického podloží do objektu podle ustanovení ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Podle ČSN 73 0601 se za dostatečné protiradonové opatření v případě nepodsklepeného nebo i částečně podsklepeného objektu považuje provedení všech kontaktních konstrukcí v 1. kategorii těsnosti (tj. konstrukcí v přímém styku se základovou zeminou s protiradonovou izolací, odpovídajícím způsobem dimenzovanou, která musí být položena spojitě v celé ploše kontaktní konstrukce). Je doporučeno věnovat zvláštní pozornost vzduchotěsnému provedení protiradonové izolace u všech prostupů.
V Ústí nad Orlicí, leden 2009 Vyhotovení posudku: Eva Šafářová Měření v terénu: Eva Šafářová a RNDr. František Šafář Vyhodnocení výsledků měření: RNDr. František Šafář
