1
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost
Milí návštěvníci, vítejte na výstavě František Kaván symbolistní, dekadentní v Konírně paláce Kinských. V těchto listech naleznete krátké slovo kurátorky o výstavě, životopis umělce, slovníček pojmů a výtvarné a literární aktivity pro děti i dospělé. U vybraných obrazů Františka Kavána se můžete zastavit a použít pracovní listy pro rozšířené čtení. Další hry na vás čekají v předsálí výstavy. Přejeme vám inspirující návštěvu krajiny přelomu 19. a 20. století. Vaše Lektorské oddělení Sbírky umění 19. století Národní galerie v Praze.
1
Aktivita před vstupem do výstavy
František Kaván zobrazoval své nejniternější pocity a stavy. Zkuste si pro sebe nakreslit, jak podle vás vypadá vzrušení, šílenství, klid a zoufalství. Použijte pastelky a mastné křídy v předsálí výstavy. Své verze psychických stavů pak můžet porovnat s Kavánovými. Pro ty, kterým se úkol zalíbil, hra nekončí. Vlastní pocity si naskicujte před tím, než projdete výstavou, a po ní.
Šílenství
Zoufalství
Jen do klidu...
Jak se cítím teď
Vzrušení
František Kaván (1866–1942) Srdce se mi zastavilo zmrzlé, všecko je beznaděj zsinalá, prázdná
2
Jak se cítím po návštěvě výstavy
Text o výstavě
Výstava představuje dílo Františka Kavána z krátkého období několika let (1894–1899), kdy spojil náladovou krajinu s pocity generace konce století. Kaván pocházel z podhorské Víchové nad Jilemnicí, z tradiční písmácké a spiritistické rodiny. Svůj talent naplno rozvinul v Mařákově krajinářském ateliéru na pražské Akademii, kam byl přijat bez zkoušek v roce 1890. Vypjatá citlivost jej sblížila s Karlem Hlaváčkem a dalšími dekadenty z radikální Moderní revue. Kavánův odklon od Akademie potvrzovala série provokativních mystických krajin Na hranicích krajinářství / Vise znavených duší / Franta Kaván z originálního studentského časopisu Paleta. Stylizace jeho krajin do barevných ploch vychází z francouzského symbolismu. V roce 1896 odešel Kaván z Akademie i z Prahy. Důvodem bylo „černé malování“, kterým popudil profesora Julia Mařáka. Kontakty s Prahou však nepřerušil. Kavánova díla z konce 19. století pracují s existenciálními otázkami pomíjivosti, se zesílenou emocionalitou a náměty reálných krajin hřbitovů s mystickým nádechem. Duchovně a poeticky
laděné obrazy Krajina v modrém, Milosrdenství přetrvává a Rozpomínka – z měsíční noci mlhavé Kavána reprezentovaly na první výstavě Mánesa. Kritika tuto část díla odmítala, akceptovala ji pouze skupina z Moderní revue. Navzdory pocitům skepse a odloučenosti Kaván pozorně sledoval umělecké dění. Celou jeho tvorbou prochází jakýsi leitmotiv vrb, který v různých podobách zapojil do magických a existenciálních obrazů. Komentář svých uměleckých a ideových východisek Kaván definoval v rozsáhlé úvaze o Juliu Mařákovi. V dalších letech vzniklo několik kreseb k veršům Jana Opolského a Karla Hlaváčka. Poslední Kavánovy práce z tohoto období jsou předzvěstí expresionistických tendencí z počátku 20. století. K nim patří řada záhlaví pro časopis Nový kult. Krajinné motivy převedl umělec do tušových perokreseb blízkých lineární křivce Munchova grafického díla. Hledání vyústilo do motivu Zoufalství, se kterým se definitivně uzavírá dekadentní období Kavána básníka a malíře. Zuzana Novotná, kurátorka výstavy
2
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost
3
Životopis umělce
10. září 1866 Narozen ve Víchovské Lhotě u Jilemnice. 1880–88 Studuje na gymnáziu v Hradci Králové, první výtvarné pokusy, inspirované obdivem k Antonínu Chittussimu a první básnické pokusy. 1887 Byl založen Spolek výtvarných umělců Mánes. 1888–89 Jednoroční vojenská služba v Praze u 28. pěšího pluku, maluje v okolí Prahy. 1889–95 Studuje v krajinářském ateliéru Julia Mařáka na pražské Akademii, během studia se stává vůdčím představitelem krajinářského realismu. 1891 Úspěšné představení obrazu Na vrcholu Kotle v Krkonoších na Zemské jubilejní výstavě v Praze. 1893 Na jaře získává Hlávkovo cestovní stipendium určené pro nabytí zkušeností v cizině, ale používá je pro plenérové studium v Krkonoších, na podzim maluje v okolí Třeboně Chittussiho motivy rybníků. Edvard Munch maluje obraz Výkřik. 1894 Na jaře pobývá u nakladatele Topiče ve Chvalíně u Roudnice, začíná malovat krajiny s vrbami. Zúčastní se malířské exkurze v Zákolanech a okolí Okoře. V létě je opět v Krkonoších a maluje Podmrak, motiv od rodné chalupy, který na Světové výstavě v Paříži reprezentuje rakouské krajinářství, a získává vzpomínkovou plaketu. Již k tomuto roku se připisují první dekadentně symbolistní obrazy (Mrazivé vzpomínky krajiny, Milosrdenství, Zoufalství ad.), které byly vlepeny do ručního časopisu Paleta. Poprvé se v časopise Niva objevují jeho verše. 1895 Již se nezúčastní malířských exkurzí, maluje v Krkonoších a opět hledá motivy v Chittussiho krajině v okolí Ronova, Železných hor a Třeboňska. Vrcholí jeho realistická monumentální tvorba. Otevřeně se hlásí k secesi, k novým myšlenkám blízkým dekadentům z Moderní revue. V časopise Rozhledy vychází Manifest České moderny. Vychází první číslo symbolistně a dekadentně orientovaného časopisu Moderní revue. 1896 V únoru, po kritice profesora Mařáka odchází z Akademie a opakovaně navštěvuje spolužáka z gymnázia pátera Hrušku z Dobrušky. Na jaře se vrací do Krkonoš, v létě se žení a stěhuje do Bojanova na Chrudimce. Stává se členem Umělecké besedy a účastní se jejích výstav, také výstav Krasoumné jednoty v Praze, poprvé obesílá výstavu ve Vídni. Katolická moderna zakládá časopis Nový život, kde publikuje Kavánova sestra Marie. Umělecký spolek Mánes vydává v listopadu první číslo Volných směrů. 1897 Stěhuje se do Týniště nad Orlicí a maluje v okolí Hradce Králové a Pardubic. Vstupuje do SVU Mánes. S. K. Neumann zakládá první vlastní časopis Nový kult (politickou a kulturní revue českého anarchismu). 1898 Opět se stěhuje, poblíž Železnému Brodu a maluje motivy z Českého ráje. Vystavuje v Praze na prvních výstavách spolku Mánes, také ve Vídni. 15. června umírá Karel Hlaváček; Wiener Secesion vydává první číslo časopisu Ver Sacrum. 1899 8. října umírá Julius Mařák a krajinářská škola je zrušena.
1900–1904 Žije v Železnici u Jičína. Změna ve formálním pojetí krajinomaleb směrem k impresivnímu realismu. 1904–1906 První pobyt na Českomoravské vysočině, obnovení kontaktů s Antonínem Slavíčkem a Bohuslavem Dvořákem. 1906–1909 Maluje v rodném kraji Lomnice nad Popelkou. 1909–1922 Vrací se do Vítanova, vykupuje zpět rodinný dům, maluje Českomoravskou vysočinu v plenéru, v zimě a tyto práce sám hodnotí jako nejzajímavější. 1923–1925 Najímá si byt v Libuni a maluje okolí Jičína. 1926–1929 Umírá mu žena. Vrací se k poetickým titulům (Přesýpání nálad, Cesta do zapadliny ad.). 1930–1941 Stěhuje se do Libuně, žení se s Pavlou Šírovou, která organizuje jeho první samostatnou výstavu v Rubešově salonu v Praze roku 1931, následují další větší. Získává řadu ocenění a vyznamenání. 16. prosince 1942 umírá, pochován na hřbitově v Libuni.
4
Slovníček pojmů
Mařákova škola: ateliér krajinomalby na pražské Akademii vedený J. Mařákem v letech 1887—1899. Touto kvalitní a inspirující školou prošli všichni významní krajináři přelomu století jako byli např. A. Slavíček, F. Kaván, O. Lebeda, A. Kalvoda... Škola kladla důraz na perfektní ovládnutí realistické kresby, vyjádření struktur materiálu, kompoziční zvládnutí krajiny, harmonickou barevnost a vyjádření nálady krajiny. Realismus: umělecký proud 40.—60. let 19. století. V krajinomalbě jde o to představit obyčejnou krajinu, využívanou a přetvářenou člověkem. Realisté se snaží o maximální zjednodušení kompozice, vyjádření typických znaků a charakteru krajiny, zachycení proměn krajiny během ročních či denních dob, důraz na strukturu a materiály v krajině, míchání barev, rozptýlené světlo, uvolnění rukopisu a řešení otázky české krajiny. Realisté malují přímo v krajině (v plenéru) a můžeme k nim přiřadit A. Chittussiho či Z. Braunerovou. Realistické krajiny F. Kavána jsou např. Kousek louky na jaře, 1895 a Příchod podzimních mlh, 1896. Symbolismus: umělecké hnutí ve světě v letech 1885–1905 a v Čechách 1895–1915, které nemá jednotný styl a jehož výtvarný jazyk je rozmanitý. V krajinomalbě jde o tajemnou krajinu duše, o představení světa umělcových představ skrze přírodu. Symbolisté se inspirují při malbě krajin mýty a poezií a vnější svět chápou jako zahradu symbolů (každý předmět má hlubší, duchovnější význam). Tento směr se stal jedním ze základním kamenů českého moderního umění a jeho výtvarní představitelé jsou např. M. Švabinský, A. Hudeček, J. Preisler. Symbolismus je přítomen v díle F. Kavána např. v dílech Chátrání (1896), Stezka altruismu, 1897–1898, Milosrdenství přetrvává, 1897. Symbol: znak užitý k vyjádření nějaké věci nebo ideje. V přeneseném významu symbol utajuje a zároveň vyjevuje význam, jenž mu byl dán v historicky daném názorovém systému. Dekadence: od francouzského slova úpadek, umělecký směr poslední čtvrtiny 19. století vycházející z temné varianty symbolismu a filosofie (A. Schopenhauer, F. Nietzsche). Z Francie se dekadence šířila do zbytku Evropy. Dekadence se vyznačuje odmítnutím závislosti umělce na společnosti, anarchismem, cítěním konce století jako úpadku, volbou témat z minulosti, pěstováním okultních věd, studiem racionálně nepoznatelného světa (duše, emoce), zkoumáním lidské psychiky v jejích mezních formách (halucinace, neurózy, degenerace, drogy). Čeští dekadenti se vyznačovali
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost pesimismem, odmítnutím provincialismu a otevřením se cizí kultuře. Výtvarní představitelé tohoto hnutí jsou M. Pirner, K. Hlaváček: Krajina s loďkou a démonem (1897) a F. Kaván: Mdlý večer, měsíc stonavý, 1899. Expresionismus z latinského výrazu expressio = výraz. Umělecké hnutí vznikající
5
3
kolem r. 1905 v Německu, které klade důraz na vyjádření vnitřních psychických stavů, jako je napětí či labilita (hlavně tvůrce) pomocí barevné nebo tvarové nadsázky a deformace. Hnutí má několik fází a předchůdců. V Čechách jsou expresionistickými tvůrci např. J. Prucha, E. Filla nebo B. Kubišta. Prvky expresionismu můžeme vystopovat v dílech F. Kavána, jako je Krajina s měsícem (1895–1896) a Zoufalství (1899).
Hry a nápady pro děti, školní a vzdělávací skupiny
Proměnlivá nálada krajiny nebo malíře? Staňte se na chvíli malířem a barevně namalujte, jakou máte právě teď náladu. Použijte pastelky a mastné křídy v předsálí výstavy. Svou namalovanou náladu popište třemi slovy: ..............................................................................................
Na konci 19. století se Františku Kavánovi dařilo to, co zatím žádnému českému malíři, namalovat náladovost krajiny a současně zachytit vlastní pocity, pocity tehdy žijícího člověka. Například obraz s výjimečně veselejšími barvami Svatby táhnou přes vrcha namaloval v době, kdy se oženil s milovanou Helenou. Když malíř maloval tento obraz, měl náladu: .............................................................................................................................. ..............................................................................................................................
Poznáte, jakou náladu měl malíř František Kaván, když maloval tyto obrazy? Jeho náladu dopište na řádek.
Když malíř maloval tento obraz, měl náladu:
Když malíř maloval tento obraz, měl náladu: Když malíř maloval tento obraz, měl náladu:
......................................................................
...................................................................... ......................................................................
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost
4
František Kaván si obrazy pojmenovával sám. K následujícím obrazům vyberte názvy, které je podle vás nejlépe vystihují. Jen do klidu Šílenství Umrlčí cesta
Mrazivé vzpomínky krajiny Sešeřelé území Stmívání
Zoufalství Ověřte si na výstavě, co si ve skutečnosti malíř představoval, když tyto obrazy maloval, a jak je podle toho i pojmenoval. Některé obrazy najdete ve vitrínách.
Jak vypadá bouře v Podkrkonoší? před bouřkou: Před bouří ... ( 1895–1896). Namalujte, jak si představujete krajinu před bouří vy.
Zažili jste někdy v horách pořádnou bouřku? Obloha se nejprve zamračí, jako by nastala noc. Když bouřka vypukne, krajinu ohluší hřmotné hromy a ozáří ji strašidelné blesky a k tomu se spustí ohromný liják. Jak rychle bouře přijde, tak zase odejde. Pozorně si prohlédněte, jak František Kaván, který se narodil a žil v Podkrkonoší, namaloval krajinu těsně
Jak by vypadala krajina po bouři? Namalujte obraz Po bouři ... Jak krajinu Po bouři zobrazil Kaván, si potom prohlédněte na výstavě.
Před bouří...
Po bouři...
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost
5
Co krajiny prozradí? Místa a detaily na Kavánových obrazech nejsou jen tak. Malíř používal ve svých obrazech symboly a pomocí nich se snažil něco vyjádřit. Co by mohly symboly znamenat? Zkuste k jednotlivým částem krajin doplnit, co by mohly představovat.
Shoduje se váš odhad s významem, který je na obraze? Mnohdy pomůže k porozumění název obrazu, nebo když si o námětu popovídáte s rodiči či spolužákem. Co symboly skutečně znamenají, najdete v textu vzhůru nohama. Jaké jiné symboly znáte? Nakreslete je a napište jejich význam.
Chátrání (1896)
Hřbitůvek, 1897
Bludička, 1897
Cesta, 1897
Vrby v krajině, 1898
Milosrdenství přetrvává, 1897
vrba může znamenat ............................................................. náhrobek může znamenat ..................................................... bludička může znamenat ....................................................... cesta může znamenat ............................................................ osamělá postava může znamenat .........................................
krucifix (kříž s ukřižovaným Kristem) může znamenat...................................................................
Vrba – smutek, náhrobek – smrt, bludička – svedení, cesta – život, osamělá postava – duch krajiny, světlo měsíce – čas, meditace, krucifix (kříž s ukřižovaným Kristem) – naděje
světlo měsíce může znamenat ...............................................
Být malířem nebo básníkem? Kaván nejen maloval, ale psal také básně, například k obrazům svých spolužáků a přátel. Zkuste to také. Složte vlastní báseň ke Kavánovu obrazu Bludička. Můžete využít slov z názvů Kavánových obrazů: Právo noci
Pozdě k ránu Unavil se kraj Krajina s měsícem
Proč se zděsily stromy Sen Padání Stmívání Z měsíční noci mlhavé Sešeřelé území Strašidlo Vrby v krajině
6
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost
6
Otázky pro starší a zkušené
Umělecké směry přelomu 19. a 20. století Podívejte se na tři díla z výstavy s našimi nápovědami a budete mít jasno o hlavních uměleckých směrech na konci 19. století.
Realismus menší záběr krajiny prostá krajina viděná očima venkovana prvky typicky české krajiny
barvy dle skutečnosti jednoduchá kompozice – převaha horizontál s 1 vertikálou
František Kaván: Kousek louky na jaře, 1895
podhled
rukopis vyjadřující struktury materiálů
detaily v popředí
7
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost
Symbolismus tajemná a neurčitá krajina nabízející hodně interpretací literární název obrazu odkazuje na křesťanství a naději pastel – vhodná technika pro symbolistní nálady mezní situace v krajině – mezi večerem a nocí (měsíc ve velikosti slunce) harmonie barev zvláštní stromové útvary pracující s naší fantazii
světlá postava je náhrobní socha, postava člověka nebo duch? neurčitost obrysů – vše splývá v jedno
prázdné popředí symbol kříže František Kaván: Milosrdenství přetrvává, 1897, Památník národního písemnictví
Dekadence apokalyptická krajina beznaděje a konce tuš – precizní a staromilská technika hlava démona jako zapadající slunce nad naším světem a jeho vlasy a vousy jako paprsky tohoto temného slunce detailní provedení dvojitá svatozář démona (démon jako nový bůh)
démona nelze uchopit, neboť roste z černého mraku
lebka odkazuje ke stáří a věčnosti démona a zároveň k smrti, kterou přináší
nekonečnost moře kontrastující s křehkostí loďky
démon svými paprsky a drápy ovládá celý svět
zrcadlení démona do vodní hladiny – je úplně všude dynamika černých a bílých ploch černá loďka jako symbol lidského života
Karel Hlaváček: Krajina s loďkou a démonem (1897), Památník národního písemnictví
8
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost
Obraz jako mlčící poezie a poezie jako mluvící obraz Nyní můžete nahlédnout do světa literární inspirace Františka Kavána. Propojte tužkou Kavánovy obrazy s texty jeho spřízněných duší. Názvy děl a vaše empatie nechť vás vedou!
Jan Opolský Soumrak Stíny už houstnou v kruhu lad, je vidět sochu svatou stát v pustotě horských polí, trpící krutou bolestí, kterou as nelze unésti, kámen již nepřebolí.
Karel Hlaváček Mdlý večer, měsíc stonavý, kus stříbra v řece třesavý a světlo pižmem navhlé.
V Neznámu tone... (1895-96) Krajina v modrém (1897)
Marie Kavánová O věrnosti až do konce Zdá se mi, že jedním ze zel všeobecných, jež zastupují nám cestu nejen ku věčnému cíli, ale vůbec ku spokojenosti života a jeho výsledku – jest naše veliká nestálost na místech vytčených. Cesta, 1897
Jiří Karásek ze Lvovic Krajina v modři Vždy zvláštní nálada mne rozruší, když poklid večera se krajem klene, kde modro zpívá v chladném ovzduší tak lichotné, tak horkem nasycené...
Milosrdenství přetrvává, 1897
Stanislav Kostka Neumann STOPY, tajemné stopy neznámého chodce noci měsíčnou v modravém sněhu, stopy vtlačené ve sníh nekonečné pláně, ...
Mdlý večer, měsíc stonavý, 1899
Čas na vlastní tvorbu Chtěli byste si zkusit, jaké to je složit báseň? Nic vás nenapadá? Myslíte si, že nemáte básnické nadání? Nevadí. Doplňte nejméně tři slova do každé řádky a dostane databázi slov pro novou báseň inspirovanou Kavánem. Pět nejzajímavějších slov dopište do vlastní nové básně s názvem Rozpomínka (řádky vpravo).
Databáze vzpomínek:
Rozpomínka
krajina mého dětství ................................................................ mí rodiče jako přírodní živly ..................................................... oblíbená pohádková bytost ...................................................... mí nejlepší kamarádi jako zvířata ............................................. můj partner / láska jako strom ................................................. oblíbené knihy jako kameny ..................................................... oblíbená hudba jako rostlina .................................................... můj současný psychický stav jako barva .....................................
.................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................
9
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost
7
Doporučená a použitá literatura
Karel Vancl, František Kaván, Liberec 1963. Bohumil Svozil, Česká básnická moderna Poezie z konce 19. století, Československý spisovatel 1987. Jiří Kudrnáč, František Kaván. Přesýpání nálad. Básně a eseje z konce století, Hradec Králové 1989. Ludmila Karlíková, František Kaván, Odeon 1992. Kolektiv autorů, Nová encyklopedie československých výtvarných umělců, Academia 1995. Kolektiv autorů, Moderní revue 1894 – 1925, Torst 1995. Roman Prahl, Antonín Chittussi, NG v Praze 1996. Jan Baleka, Výtvarné umění, výkladový slovník, Academia 1997. Kolektiv autorů, Důvěrný prostor / nová dálka. Umění pražské secese, Obecní dům 1997. Kolektiv autorů, Dějiny českého výtvarného umění (VI / 1) 1890/1938, Praha 1998. Naděžda Blažíčková Horová, Julius Mařák a jeho žáci, NG v Praze 1999. Otto M. Urban, Karel Hlaváček. Výtvarné a kritické dílo, Praha 2002, s. 203–204. Aleš Zach, Příběh štočků. Kresby Františka Kavána v publikacích S. K. Neumanna a Stanisława Przybyszewského, Praha 2002. Amy Dempsey, Umělecké směry, školy, hnutí, Slovart 2002. Naděžda Blažíčkova-Horová (ed.), Umění 19. století, NG v Praze 2002.
21. 3. František Kaván a evropský symbolismus (H. Rosenkrancová) 18. 4. Kavánovy mazby jako sběratelský opiát (Michael Zachař) 2. 5. František Kaván dekadentní (Otto M. Urban) Vzdělávací program pro MŠ Tajemné bytosti Hranice mezi světem pohádek, fikcí a skutečným světem je křehčí, než se zdá. Jejich odhalováním otevřeme prostor pro rozvoj naší fantazie. Rozvíříme ji ve společnosti bludiček, skřítků a jiných tajuplných bytostí. Možná opravdu žijí mezi námi. Možná je zapotřebí jen se dobře dívat. Připravte se na nečekaná setkání! Vzdělávací program pro 1. stupeň ZŠ Za náladou do obrazu Už vám někdy při pohledu na obraz bylo smutno... nebo veselo? Může pohled na obraz změnit naši náladu? Jak to asi malíř udělal? Dokázali byste to vy? Zkusíme spolu vstoupit za náladou do obrazu a obarvíme černobílý svět k nepoznání. Vzdělávací program pro střední školy Krajina a literatura na konci 19. století Studenti se seznámí s hlavními uměleckými směry a klíčovými problémy přelomu století. Po výkladu budou pracovat ve skupinách na srovnávání výtvarného díla a dobové krásné literatury (K. Hlaváček, J. Opolský, J. Karásek ze Lvovic, R. M. Rilke).
Roman Prahl (ed.), Antonín Slavíček (1870–1910), Praha 2004. Otto M. Urban, V barvách chorobných, Arbor vitae 2006. Otto M. Urban, Kaván a idea dekadence, Posel z Budče, 2005, č. 22, s. 5–11. Michael Zachař, František Kaván, Praha 2009. Michael Zachař, František Kaván, Hvězda Mařákovy školy, Roudnice nad Labem 2011. Zuzana Novotná, František Kaván symbolistní, dekadentní, Národní galerie v Praze 2012.
8
Výběr doprovodných programů
Komentovaná prohlídka s kurátorkou výstavy Zuzanou Novotnou Čas: neděle 14.00 / Cena: základní 80 Kč, snížená 50 Kč (zahrnuto vstupné a poplatek za výklad) / Doba trvání: 45 min. / Místo setkání: v předsálí výstavy Termíny: 25. 3. Komentované prohlídky a přednášky s odborníky Čas: středa 16.30 / Cena: základní 80 Kč, snížená 50 Kč (zahrnuto vstupné a poplatek za lektorský výklad) / Doba trvání: 45–60 min. / Místo setkání: v předsálí výstavy. 7. 3.
František Kaván, krajinář a básník (M. Sybolová)
9
Informace
Autorka výstavy / Zuzana Novotná Vzdělávací programy / Monika Sybolová a Martina Lachmanová Místo konání / Konírna paláce Kinských, Staroměstské náměstí 12, Praha 1 Termín konání / od 17. února 2012 do 13. května 2012 Vstupné pro školní skupiny (bez programu) / 20 Kč / 1 osoba Pedagogicky doprovod (2 osoby) a děti do 6 let zdarma Cena programu pro školy / 25–40 Kč / 1 žák při skupině 20 a více osob, 500–800 Kč / 1 skupina žáků menší než 20 osob Doba trvání: 90–120 min. / Rezervace: dva týdny předem Otevírací hodiny / denně kromě pondělí, od 10.00 do 18.00 hod. Doprava / metro A – Staroměstská, Můstek, metro B – stanice Můstek, tram. 17, 18 – zastávka Staroměstská, tram 5, 8, 14, 26 – zastávka Náměstí Republiky Informace o vzdělávacích programech / Lektorské oddělení Sbírky umění 19. století, klášter U Sv. Jiří, nám. U sv. Jiří 33, Praha 1, 119 00, email:
[email protected], www. ngprague.cz, tel.: 224 301 003 Informace o otevírací době a vstupném / tel.: 224 810 758, l. 250 Samoobslužné pracovní listy si můžete stáhnout na webových stránkách Národní galerie v Praze www.ngprague.cz/cz/1085/sekce/studijni-materialy
