Květnaté louky druhově pestré porosty Ing. Marie Straková, Ph.D., Agrostis Trávníky, s.r.o.
Terminologie druhově pestrých porostů Pícninářství – louky a pastviny = trvalý nebo dočasný travní porost, produkční funkce Louka je travobylinné společenstvo využívané převážně kosením (na seno nebo senáž) Pastvina je travobylinné společenstvo využívané převážně spásáním Trávníkářství - neprodukční funkce • CSN 83 9031: 3.1 trávník: rostlinný pokryv tvořený travami včetně vegetační vrstvy pevně prorostlé jejich kořeny a odnožemi, který zpravidla není zemědělsky využíván; podle účelu použití může obsahovat také bobovité a další byliny • krajinný trávník
ČSN 83 9031 Technologie vegetačních úprav v krajině Trávníky a jejich zakládání. „Krajinný trávník“ dle ČSN 839031 zahrnuje převážně extenzívně využívané nebo pěstované porosty ve veřejné a soukromé zeleni, v krajině, u komunikací, na rekultivovaných plochách, druhově bohaté porosty lučního charakteru. Jedna se o trávníky se širokým spektrem použití podle účelu a stanoviště, např. jako ochrana proti erozi, odolnost na extrémních stanovištích, základ pro rozvoj stanovištně vhodných biotopů, zpravidla nezatížitelné nebo jen málo zatížitelné. Nároky na péči jsou u krajinných trávníků velmi malé až střední, ale ve zvláštních případech až velmi vysoké. Kategorie krajinný trávník dle výše uvedené definice zahrnuje veškerá travní společenstva mimoprodukčního charakteru.
Zahradní a krajinářská architektura • Květnatá louka je dle terminologie ČSN 839 001 Sadovnictví a krajinářství přirozený, záměrně založený nebo přísevem upravený travní porost s výrazným podílem dvouděložných bylin • Louka je přírodě podobný vegetační prvek, který nevylučuje druhovou pestrost, a jeho vlastnosti odpovídají záměru zahradního architekta • Luční trávník • Neprodukční funkce
Krajinné trávníky - uměle (účelově) vymezená kategorie travních nebo trávo-bylinných společenstev s různou neprodukční funkcí a s různou mírou stability. Jedná se o trávníky, které nenaplňují definici kategorií trávníku parterového, parkového a sportovního podle ČSN 83 9031. • účelově - ve smyslu širokého spektra funkcí (zakládáme za konkrétním účelem - a těch je mnoho) • s různou mírou stability - schopnost odolávat změnám • neprodukční – vymezení proti produkčním • negativní vymezení ČSN 83 9031 – vyžaduje aktualizaci této normy
PŘÍKLADY DRUHOVĚ PESTRÝCH SMĚSÍ PODLE ZPŮSOBU VYUŽITÍ POROSTU Mimoprodukční využití v intravilánu
Přírodní zahrady Bylinné trávníky Zelené střechy a fasády Štěrkové trávníky Letničkové směsi Emotivní směsi
Mimoprodukční využití v extravilánu
Krajinné trávníky Specifické biotopy Rekultivace Golfové rafy Regionální směsi
Produkční využití
Pícní směsi (luční a pastevní) Biopásy Směsi pro lesní zvěř Medonosné směsi Směsi pro bioplynky
Význam druhově pestrých směsí • Podpora biodiverzity • Snížení nákladů na péči • Krajinotvorný • Estetický • Protierozní • Stabilizační • Ekologický • Dietetický
Rozmanitost flóry i fauny • Vazba vývojových fází hmyzu na konkrétní rostlinné druhy • Kryt drobného ptactva a drobných živočichů • Pestrost a dostupnost potravy zvyšuje pestrost druhů • Podmínky pro opylovače = opylování ovocných stromů • Suché trávníky (stepi) = výskyt syslů • Výskyt konkrétních travobylinných společenstev (a tím i druhů rostlin a živočichů) je podmíněn nejen stanovištními podmínkami, ale také péčí a využíváním těchto ploch.
Motýlí louky – nejen byliny, ale i trávy! Kostřava ovčí = okáč písečný, okáč skalní Vičenec ligrus = modrásek vičencový a ligrusový Úročník bolhoj = modrásek P. doliras Vojtěška setá, čičorka pestrá, jetel = žluťásci C. hyale, C. crocea, C. australis, C. erate + modrásci L. bellargus, P. icarus.
Historie • Kolem roku 1260 – Albert Magnus „De vegetabilibus“ „Tráva se hodí k potěšení zraku v okrasné zahradě a pokrývá zem, takže se na ní dá čistě sedět. Chce však mít půdu ulehlou, udusanou a suchou, neboť na ní se tráva stává drobnou a příjemnou. Na úrodné a měkké půdě však příliš bují a mísí se mezi ni jiné byliny, jež příjemné nejsou. Ti, kteří dělají okrasné zahrady, stloukají půdu v trávě palicemi a silně udusávají trávu před obdobím jara.“
Středověké zahrady • Zemědělské encyklopedie, kapitoly o zakládání okrasných zahrad • Výskyt kvetoucích bylin byl považován za přednost • Extenzívní péče – bez hnojení a bez častého kosení • Zakládání nových ploch drnováním • Plochy k provozování míčových her • Počátek bowlingu – 1299 založena travnatá hrací dráha
Hortus conclusus – zahrada uzavřená
Renesanční zahrady • Rozkvetlé louky se staly součástí tzv. Locus amoenus – líbezného místa • Návrat k antickým vzorům římských zahrad • Travobylinné porosty tvořily důležitou součást zahrady a plnily různé funkce, od nichž se ovíjel způsob údržby a výška porostu • Nové plochy se zakládaly drnováním • Heřmánkové trávníky • Travnatá sportoviště pro golf, kroket, míčové hry • Sečení srpem, kosami, okraje trávníků se zastřihovaly nůžkami, sečení i 2x měsíčně
Barokní zahrady • Rozdíl v trávnících mezi Anglií a střední Evropu • Intenzívní péče o některé typy trávníků • Zvyšování podílu trav na úkor dvouděložných bylin v trávníku • Travnaté svahy, terénní zlomy a kopečky • Zakládání drnováním, výsevem a přísevy bylin do trávníku
Krajinářský park • Výsadní postavení travnatých ploch – kontrast, moment překvapení a skrytí hranic (příkop Ha Ha) • 18. st. – rozvoj semenářství, specializace dle agroekologických podmínek • 19. st. obchod osivem, sestavování směsí z 12 travních druhů • Jílek vytrvalý – nejvýznamnější travní druh • Parametry pro trávník: hustota, homogenita textury, barva, vytrvalost • Směsi osiv s podílem trav i bylin (štírovník, čičorka, hvozdík, řebříček,…) • Hnojení, závlaha, odplevelování, vřetenové sekačky (1831)
Česká republika • 18. st. – největší podíl luk a pastvin v krajině • 2. pol. 19. st. – hnojení za účelem zvýšení produkce • 1. pol. 20. st. – stále ještě převaha živinami chudších až středně bohatých luk a pastvin = druhově pestré louky • 1948 – nástup socialistické velkovýroby (kolektivizace, meliorace, kejdování, rozorávání mezí, apod…) • Konec 80. let 20.st. – nejvyšší míra zornění v Evropě = 75 % • 1989 – zatravňování orné půdy druhově chudými směsi s mezirodovými hybridy (Festulolium)
Ekologická obnova travních porostů • Pod pojmem ekologická obnova rozumíme vědecky podloženou obnovu narušených, degradovaných nebo i úplně zničených ekosystémů. • Důraz na regionalitu (Standardy AOPK) • Odrůdy trav a jetelovin pouze českého původu (Studie MŽP) • Vazba standardů na dotace (problémy při změně složení) • Registrace směsí pro zemědělské a nezemědělské využití ÚKZÚZ • Problémy při získávání osiva bylin • Úpadek travního semenářství • Příklady dobré praxe (Bílé Karpaty, Moravský kras, Krnap)
Ekologická obnova luk a pastvin 1. Obnova degradovaných luk – změnou managementu 2. Obnova luk na místech, kde již louky nejsou Způsoby obnovy při zatravňování orné půdy: a) Komerční směsí semen b) Regionální směsí semen c) Spontánní sukcesí
Přírodní limity ekologické obnovy travních porostů -
Příliš pokročilá sukcese Nedostatečný výskyt žádoucích (cílových) druhů v okolní krajině Nedostatek zdrojových luk Velké změny stanovištních poměrů (eutrofizace, odvodnění)
Sociální limity ekologické obnovy travních porostů -
Finanční náročnost Neznalost Chybná argumentace Lidská omezenost
Úspěšnost rostlinných druhů v pronikání na zatravněné plochy (Jongepierová, 2009; data z celé ČR) Taxon
Úspěšnost (%)
Taxon
Úspěšnost (%)
Taraxacum sect. Ruderalia
89,3
Myosotis stricta
55,7
Achillea millefolium
83,5
Ranunculus acris
55,0
Veronica chamaedrys
81,3
Vicia cracca
55,0
Cerastium holosteoides
80,5
Galium saxatile
55,0
Chaerophyllum aureum
76,3
Leucanthemum vulgare
54,3
Rumex acetosa
72,6
Trifolium campestre
52,7
Plantago lanceolata
71,2
Campanula patula
52,4
Rumex obtusifolius
67,4
Hieracium aurantiacum
49,2
Veronica serpyllifolia
64,8
Vicia hirsuta
48,3
Veronica arvensis
64,0
Cirsium arvense
48,1
Ranunculus repens
63,3
Myosotis arvensis
48,0
Trisetum flavescens
62,5
Galium mollugo
47,1
Hypericum maculatum
61,2
Stellaria graminea
45,0
Anthriscus sylvestris
59,2
Viola arvensis
43,3
Doporučení Evropské unie - do roku 2020 by měly členské země obnovit alespoň 15 % degradovaných ekosystémů Ochrana místního genofondu Regionální osivo je definováno jako osivo, jehož semena jsou získávána, množena a používána uvnitř dané oblasti původu bez šlechtitelských procesů. Jeho druhové složení vychází z přirozených společenstev daného území.
Regiony v Německu a ČR
Rozdělení České republiky do oblastí původu osiva • Hercynská pohoří a jejich podhůří • Sudetská pohoří a jejich podhůří • Pohoří Českého masivu a jejich podhůří • Polabí a přilehlé teplé pahorkatiny • Panonská nížina a přilehlé teplé pahorkatiny • Karpatská pohoří a jejich podhůří
Příklad složení regionální směsi pro region Moravský kras – Bromion Komerční trávy
85-90 %
Regionální trávy %
Arrhenatherum elatius Poa pratensis Anthoxanthum odoratum Festuca rubra Komerční jeteloviny Securigera varia
20-30 20-30 10-15 10-15 3-5 %
Pěstované byliny Centaurea scabiosa Centaurea stoebe Gallium album Helianthemum grandiflorum Hypericum perforatum Knautia arvensis agg. Sanguisorba minor Stachys recta
7-10 %
Brachypodium pinnatum Festuca rupicola
Regionální jeteloviny Genista tinctoria Trifolium alpestre Trifolium rubens Doplňkové druhy Bupleurum falcatum Origanum vulgare Ranunculus bulbosus Seseli osseum Teucrium chamaedrys Verbascum nigrum
Vhodnost travních druhů pro vybraná společenstva Travní druh
Arrhenatherion
Bromion
Cynosurion
Polygono-Trisetion
Agrostis capillaris
X
X
X
Alopecurus pratensis
X
X
X
Antoxanthum odoratum
X
X
X
X
Arrhenatherum elatius
X
X
Cynosurus cristatus
X
X
X
Dactylis glomerata
X
X
X
Festuca pratensis
X
X
X
Festuca rubra
X
X
X
Holcus lanatus
X
X
X
X
X
X
Lolium perenne Phleum pratense
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Poa compressa Poa palustris
X
Poa pratensis
X
Trisetum flavescens
X
X
Vývoj výměry množitelským ploch trav v ČR Travní druh
Agrostis capillaris Alopecurus pratensis Anthoxanthum odoratum Arrhenatherum elatius Cynosurus cristatus Dactylis glomerata Festuca pratensis Festuca rubra s. l. Festuca trachyphylla Holcus lanatus Lolium perenne Phleum nodosum Phleum pratense Poa compressa Poa nemoralis Poa palustris Poa pratensis Trisetum flavescens
Výměra Výměra přihlášených přihlášených Uznaná plocha (ha) Uznaná plocha (ha) množitelských ploch množitelských ploch 2012 2013 trav v roce 2015 trav v roce 2016 (ha) (ha) 85,12 100,69 14,65 81,47 17,36 322,17 624,53 1026,37
64,91 103,11 7,00 83,88 25,30 210,06 546,14 1001,73
11,75 125,19 0,00 122,13 24,20 242,14 1062,42 961,12
0,02 1090,54
0,15 1049,33
0,00 848,84
823,29
784,85
796,91
24,22 282,97 50,68
12,70 225,42 32,66
0,60 135,61 11,64
0,50 131,37 0,00 101,78 9,05 224,47 1110,00 720,16 47,99 0,00 988,50 0,05 815,88 0,00 0,52 0,10 142,66 23,79
Poznámka k roku 2016
Rožnovský tvoří 40 %, tj. 40,53 ha vývoz do Německa odrůda Dana tvoří 12 %, tj. 27 ha úplně chybí dlouze výb. Táborská
odrůda Rožnovská Slezanka tvoří 33 % Rožnovský tvoří 23%, tj. 5,57 ha
Důvody poklesu výroby osiva trav a jetelovin • Náročná technologie výroby, mechanizace • Pokles živočišné výroby od roku 2007, v důsledku toho snížení poptávky • Nízké výkupní ceny v porovnání s majoritními plodinami • Nízké hektarové výnosy • Úbytek zkušených pěstitelů • Rychlý pokles klíčivosti při nevhodném termínu sklizně • Nárůst bioplynových stanic
Seznam domácích odrůd vytrvalých druhů trav registrovaných nebo s udělenými ochrannými právy Travní druh
Odrůdy (tučný tisk – původ pouze v domácích ekotypech )
Agrostis gigantea Roth Janek, Rožnovský, Václav psineček veliký Agrostis capillaris L. Golf, Kuzma, Polana, Teno, Venca, Vítek psineček obecný Agrostis stolonifera L. Horus, Trylek psineček výběžkatý Alopecurus pratensis L. Talope, Vulpina, Zuberská psárka luční Anthoxantum odoratum L. Jitka tomka vonná Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J.S.et K.B. Presl Median, Rožnovský ovsík vyvýšený Bromus inermis Leysser Radmil, Tabrom sveřep bezbranný Bromus marginatus Nees ex Stend Tacit sveřep horský Cynosurus cristatus L. Rožnovská poháňka hřebenitá Dactylis glomerata L. Dana, Lada, Niva, Toscali, Vega, Velana, Zora srha laločnatá Dactylis aschersoniana L. Tosca srha hajní - Aschersonova Deschampsia caespitosa (L.) P. Beauv. Kometa, Meta, Sibir metlice trsnatá Festuca arundinacea Schreb. Johanka, Kora, Promona, Prosteva, Zuzana kostřava rákosovitá Festuca ovina L. Lucka kostřava ovčí Festuca pratensis Huds. Otava, Pastorela, Pronela, Rožnovská kostřava luční
Andulka, Aranka, Barborka, Blanka, Citera, Ferota, Fidelio, Jitka, Klarka, Makyta, Mirka, Monika, Nikolka, Petruna, Protenza, Rosana, Táborská, Tagera, Tamburina, Terka, Tokata, Tradice, Vendula, Viktorka, Zulu
Festuca rubra L. kostřava červená Festuca trachyphylla kostřava drsnolistá Holcus lanatus L. medyněk vlnatý
Dorotka, Jana, Štěpánka Hola Ahoj, Algol, Bača, Doton, Filip, Hamlet, Handicap, Hannibal, Helada, Hele, Hobby, Honzík, Jakub, Jantar, Jaran, Jaspis, Jonas, Jozífek, Kelt, Kentaur, Kertak, Korok, Linar, Lonar (4n), Mirek, Mustang (4n), Olaf, Patrik, Pepa, Proly, Promed, Pronum, Propan, Propoz, Sadek, Slávek, Sport, Talon, Tarpan (4n), Tremolo, Zamini, Zekol, Zelot, Zifer, Zirkon
Lolium perenne L. jílek vytrvalý
Phleum bertolonii DC. bojínek cibulkatý Phleum pratense L. bojínek luční Poa compressa L. lipnice smáčknutá Poa nemoralis L. lipnice hajní Poa palustris L. lipnice bahenní Poa pratensis L. lipnice luční Trisetum flavescens trojštět žlutavý
Latima, Zubr Bobr, Sobol, Větrovský Razula Dekora, Tanemo Rožnovská Harmonie, Hekate, Hetera, Hifi, Slezanka, Zuzka (L.)
P.
Beauv.
Rožnovský, Větrovský
Seznam domácích odrůd jetelovin registrovaných nebo s udělenými ochrannými právy
Druh jeteloviny Antbyllis vulneraria L Úročník bolhoj Astragalus cicer L. Kozinec Galega orientalis Lam. Jestřabina východní Lanthyrus sativus L. Hrachor setý Lotus corniculatus L. Štírovník růžkatý Melilotus albus Medik. Komonice bílá Medicago lupulina L. Tolice dětelová Onobrychis viciifolia Scop. Vičenec Trifolium alexandrinum L. Jetel alexandrijský Trifolium ambiguum M.Bieb. Jetel kavkazský Trifolium arvense L. Jetel rolní
Odrůdy (tučný tisk – původ pouze v domácích ekotypech ) Pamir Astra Lena Radim Lotar, Taborak
Trifolium campestre Schreb. Jetel ladní Trigonella foenum-graecum L. Pískavice řecké seno Trifolium fragiferium L. Jetel jahodnatý Trifolium hybridum L. Jetel zvrhlý Trifolium incarnatum L. Jetel nachový Trifolium nigrescens Viv. Jetel (T.nigrescens Viv.) Trifolium ochroleucum Huds. Jetel bledožlutý Trifolium pannonicum Jacq. Jetel panonský
Běla Ekola Višňovský
Trifolium pratense L. Jetel luční
Faraon Vonek Rolan
Trifolium repens L. Jetel plazivý Trifolium resupinatum L. Jetel zvrácený
Macik Hanka Fragan Pooderský, Táborský, Trend Kardinál Slatr Helian Panon Agil, Amos, Beskyd, Bivoj, Blizard, Bonus, Brisk, Callisto, Cyklon, Dolina, Dolly, Elara, Fresko, Garant, Hammon, Himalia, Chlumecký, Kvarta, Nodula, Ostro, Radan, Rasmus, Respect, Rezista, Slavín, Slavoj, Sprint, Spurt, Start, Suez, Tábor, Tempus, Trubadur, Van, Vendelín, Vesna, Vltavín, Vulkán, Zefyr Bak, Bobr, Borek, Hájek, Jura, Klement, Král, Kron, Luke, Nivel, Vysočan Pasat
Speciální směs oligotrofní pro Krkonoše Speciální směs Oligotrofní pro Krkonoše
Speciální směs Oligotrofní pro Krkonoše
Speciální směs Oligotrofní pro Krkonoše
Číslo partie: 6-0011-08484/01
Číslo partie: 6-0011-08496/01
Číslo partie: 6-0011-08509/01
Směs pro: nezemědělská výroba
Směs pro: nezemědělská výroba
Směs pro: nezemědělská výroba
Datum míchání směsi: 21. 4. 2016
Datum míchání směsi: 24. 5. 2016
Datum míchání směsi: 22. 7. 2016
Druh:
Odrůda:
%
%
%
Trojštět žlutavý
Větrovský
5,7
Trojštět žlutavý
Rožnovský
7
2
Kostřava červená
Viktorka
37,3
27
37,3
Kostřava červená
Levočská
32
35
32
Kostřava luční
Otava
15
18
23,7
Psineček obecný
Vítek
10
10
5
Tomka vonná
Jitka
3
Speciální směs mezotrofní pro Krkonoše Speciální směs Mezotrofní pro Krkonoše Číslo partie: 5-0011-08438/01 Směs pro: nezemědělská výroba Datum míchání směsi: 7. 4. 2015
Druh: Trojštět žlutavý Psárka luční Ovsík vyvýšený Kostřava červená Kostřava červená Kostřava červená Srha laločnatá Srha laločnatá Bojínek luční Bojínek luční
Speciální směs Mezotrofní pro Krkonoše Číslo partie: 6-0011-08086/01 Směs pro: zemědělská výroba Datum míchání směsi: 7. 4. 2016
Odrůda: Větrovský Zuberská Median Viktorka Levočská Táborská Baridana Dana Sobol Bobr
% 20 8 22 12
% 20 18
40 28 4
4,6 1,4
6 16
Návěsky na pytli
Aspekty výběru bylin do směsi pro zvěř • Kvantita x kvalita píce • Jednoleté x víceleté porosty • Převaha jednoho druhu zvěře x rovnoměrné zastoupení více druhů zvěře • Suché x vlhčí stanoviště • Osluněná x zastíněná lokalita • Divoká zvěř x hospodářská zvířata
Luční a pastevní plevele • Jedovaté druhy • Druhy znehodnocující živočišné produkty • Druhy mechanicky poškozující trávící orgány • Druhy, které dobytek obchází • Druhy s přízemní listovou růžicí • Parazitující rostlinné druhy
Pícní kvalita vybraných lučních bylin Rostlinný druh
Koncentrace energie v Stravitelnost org. píci (NEL.MJ.kg-1 suš.) hmoty (%)
Hypericum perforatum
6,34
75,44
Rumex acetosa
5,07
63,45
Plantago lanceolata
6,54
83,24
Achillea millefolium
6,15
78,66
Alchemilla pratensis
6,16
75,28
Krmná hodnota rostlinných druhů Kh = 8
Plnohodnotné
Většina kulturních jetelovin a trav
Kh = 4-7
Hodnotné
Jitrocel kopinatý, kontryhel obecný, řebříček obecný
Kh = 1-3
Málo hodnotné
Kohoutek luční, kopretina bílá,
Kh = 0
Bezcenné
Máta dlouholistá
Kh = -1
Jedovaté
Přeslička bahenní, ocún jesenní, pryskyřník prudký
Achillea millefolium – Řebříček obecný Má širokou stanovištní amplitudu, patří mezi nejrozšířenější bylinný druh v lučních a pastevních porostech. Řebříček je velmi chutný v mladém stavu, ale stářím klesá jeho stravitelnost, proto by množství řebříčku v porostu nemělo přesáhnout 10 %. Jako léčivka posiluje cévní systém a používá se při žaludečních obtížích, obsahuje eterické oleje. Má mimořádný význam pro mladá zvířata díky vysokému obsahu fosforu (P: 0,400 – 0,650 % v abs. suš.) a dalších minerálních látek. Velmi dobře snáší spásání a sešlapávání pasenými zvířaty.
Carum carvi - Kmín kořenný patří mezi byliny s velmi dobrou pícninářskou hodnotou. Jedná se o dvouletou rostlinu, která se uplatňuje na úrodných vlhčích lokalitách ve všech oblastech. Díky ranému dozrávání se v porostech dobře rozmnožuje i generativně. Příznivě působí na trávení a snižuje nebezpečí nadýmání, v porostech je vhodnější jeho nižší zastoupení.
Anthriscus sylvestris – Kerblík lesní se hojně vyskytuje na vlhčích stanovištích. Při aplikaci vyšších dávek dusíku formou animálních hnojiv se stává ruderálním plevelem se sklonem k porostové dominanci. Uspokojivou krmnou hodnotu bylina vykazuje do nástupu kvetení, později stonky silně dřevnatí a jsou bezcenné.
Alchemilla vulgaris – Kontryhel obecný je chutným a hodnotným druhem. Poskytuje píci dobré kvality, působí dieteticky a po spasení dobře obrůstá. Je nenáročný na živiny a polohu, roste spíše na středně vlhkých až vlhčích stanovištích. Při intenzivním hnojení z porostů ustupuje.
Pastinaca sativa – Pastinák setý bývá nejhojněji zastoupen v ovsíkových loukách. Podobně jako např. kerblík a ostatní zástupci čeledi mrkvovitých ve starším stavu dřevnatí a při sušení se jeho listy odrolují. Při menším podílu v porostu působí před květem jeho listy dieteticky.
Plantago lanceolata - Jitrocel kopinatý poskytuje dieteticky hodnotnou píci, na začátku květu je jeho stravitelnost až 73%, významné jsou také jeho léčivé účinky - působí antibakteriálně, při léčení ran, podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Z porostů po prvních dvou letech ustupuje zřejmě pro nedostatek světla, nejvíce se uplatňuje v nižších porostech. Produkční význam je nízký.
Sanquisorba officinalis – Krvavec toten má širokou stanovištní amplitudu, preferuje vlhčí místa středních poloh. V nižších polohách roste na sušších stanovištích krvavec menší (Sanquisorba minor), který má podobné pícní vlastnosti. Krvavec toten poskytuje jemnou a chutnou píci s velmi dobrými dietetickými vlastnostmi a protiprůjmovými účinky. Na jeho výskyt je vázán životní cyklus motýla modráska bahenního. Modrásek bahenní se vyskytuje se na mokrých rašelinných loukách, kde ve větším množství krvavec toten roste. Vajíčka klade na květní hlávky (hnědého nebo černopurpurového zbarvení) této rostliny na vzpřímeném stonku, které housenka motýla požírá.
Galium mollugo – Svízel povázka nemá produkční význam, ale jeho pícninářská hodnota je uspokojivá. Při spásání je z porostů vytlačován, hůře obrůstá. V mladém a zeleném stavu jej zvířata rády přijímají. Vyskytuje se často na kyprých humózních půdách, často na sušších stanovištích.
Pernatá zvěř – koroptve, bažanti • Nutnost roztříštit plochy v krajině, aby byl zabezpečen úkryt zvěře • Zdravotní stav zvěře je vždy lepší při pestřejší stravě • Porost tvořící úkryt by měl nabízet i potravu • Potravou není pouze osivo bylin ze směsi, ale především hmyz a jeho larvy • Výskyt hmyzu pozitivně ovlivňuje především zastoupení bylin v porostu
Vysoká zvěř • Porost tvořený trávami, vytrvalými jetelovinami a jednoletými jetelovinami (jetel nachový, jetel alexandrijský, vikve, lupina), které zvěř včas přilákají k pastvě a chrání před okusem pomaleji rostoucí druhy • Z bylin jsou důležité nejen dieteticky vhodné druhy, jako je jitrocel a řebříček, ale i např. čekanka obecná, na které si srnci čistí paroží • Ze směsi je potřeba vyloučit rostliny jedovaté, trnité a invazní a druhy se sklonem k porostové dominanci
Byliny a jejich léčebné účinky pro zvěř Zemědým lékařský, Boryt barvířský, Potočnice lékařská, Průtržník lysý, Routa vonná, Sléz lesní, Sporýš lékařský, Yzop lékařský, Celík zlatobýl, Mateřídouška obecná, Vratič obecný, Světlík lékařský, Vrbovka úzkolistá,…….. - Obsahují různé alkaloidy, glykosidy, éterické oleje, hořčiny, vitamíny, polysacharidy, slizy, třísloviny, apod.
Směs pro myslivecké odváděcí políčko Složení: Trávy: Bojínek luční Lipnice luční Kostřava červená výběžkatá Kostřava luční Ovsík vyvýšený Jeteloviny: Jetel luční (4n) Jetel nachový inkarnát Jetel plazivý Štírovník růžkatý Úročník lékařský Vojtěška setá
43% 3% 10% 10% 15% 5% 57% 10% 7% 15% 5% 5% 15%
-
směs pro osetí orné půdy snížení škod zvěří na okolních kulturách získání kvalitního sena výživa pro srnčí, zajíce úkryt pro bažanty délka využívání cca 4-5 let zvýšení půdní úrodnosti atraktivní pro opylovače doporučený výsevek 30-40 kg/ha
Zásady skladby společenstva o poměru jetelovin, trav a bylin v pícní směsi Čím delší doba využívání porostu • tím vyšší počet druhů • tím nižší podíl jetelovin ve výsevku • tím nižší podíl trsnatých a vyšší podíl výběžkatých druhů trav Do luk vyšší podíl trav vysokých. Do pastvin zvýšený podíl trav výběžkatých
Směsi pro opylovače – víceleté a jednoleté Nabízí zdroj pylu a nektaru v přírodě žijícím opylovačům Poskytuje úkryt drobné zvěři Díky zastoupení lnu, luskovin, pohanky poskytuje potravu i ptákům Má dlouhou periodu kvetení Mladá pastva a hmyz jsou zdrojem potravy pro mladé bažanty • Směs neobsahuje žádné travní druhy • Termín výsevu je nejlepší na jaře • Doporučený výsevek 2-4 g/m2 • • • • •
Metody získávání semen v druhově bohatých travních porostech • Sklizeň zeleného sena • Sklizeň sena • Kombajnová sklizeň porostu • Výmlat sena • Kartáčování porostu • Sklizeň vakuovým sklízečem • Výdrolky ze sena • Odebírání svrchní vrstvy půdy • Odebírání bloků travního drnu
Úskalí realizací Veliké počáteční nadšení Pomalý vývoj a zapojení Vysoké zaplevelení Vysoká cena x pomalý efekt!!! Problém s biomasou Chybějící mechanizace Slabá komunikace a chybějící argumenty
Zakládání druhově pestrých směsí Termín výsevu = podzim x jaro Výsevek = podle účelu od 2 do 30 g/m2 Způsob aplikace Složení směsi = trávy x byliny Allelopatie a konkurenční vztahy Dormance semen a počet diaspor Četnost a výška kosení Způsob využití + efekt sešlapávání
Klademe si správné otázky? Rodinná zahrada nebo volná krajina? Malá nebo velká plocha? Nové založení louky nebo dosev? Přirozenost nebo kreativita? Rychlý efekt nebo trpělivost? Znám dobře stanovištní podmínky?
Porost po seči v červenci (směs trávy + bylinné druhy)
Porost po seči v červenci (pouze bylinné druhy)
Květnaté koberce
Prostor pro diskuzi, dotazy a vaše zkušenosti
