Symbol Ekologických dnů Olomouc a strážce dobrého počasí na radniční věži.
en 2
007
5
květ
olomoucký měsíčník
dobrovolný příspěvek 10,-
Aktuální číslo:
Rozhovor: Pozemkové spolky Kácení na Radíkovské pevnůstce Kompostovací WC Ráj plastových tašek Likvidace stromořadí Olomoucký Biozpravodaj Ekologické listy 5/2007 vychází: 1. 5. 2007 Vydává: Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Libor Praus, Jitka Komendová Jazykové korektury: Vladimíra Dobešová Foto na titulní straně: Archiv Sluňákova Grafická úprava: Radim Šašinka;
[email protected] Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané Náklad: 2000 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc; tel.: 585 228 584 e-mail:
[email protected] www.hnutiduha.cz/olomouc Uzávěrka příštího čísla: 20. 5. 2007.
Rozhovor Pozemkové spolky chrání ostrůvky ohrožené přírody v krajině Michal Krátký, člen olomoucké neziskové organizace Sagittaria, si udělal čas a popovídal si s námi o činnosti jejich pozemkového spolku. Kromě toho, že aktivně pomáhá při chránění vybraných přírodních lokalit, zasedá navíc již sedmým rokem v Radě Národního pozemkového spolku. Na internetových stránkách Sagittarie jsem se dočetla, že jste nositelskou organizací akreditovaného pozemkového spolku. Co to přesně znamená? Akreditovaným pozemkovým spolkem se stane nezisková organizace, která byla na základě směrnic akreditována Radou Národního pozemkového spolku do celostátního programu Českého svazu ochránců přírody - Místo pro přírodu. Ten je garantován a financován Ministerstvem životního prostředí. Pozemkový spolek je v podstatě nezisková organizace, která má určitý právní vztah buď k přírodovědně cenným pozemkům, nebo k nemovitostem, například kulturním pámatkám. Dnes se pozemkové spolky starají převážně o přírodovědně cenné pozemky ve zvláště chráněných oblastech, nebo v přírodovědně hodnotných územích ve volné krajině. Některé se však starají i o nemovité majetky, jako je tomu například ve Valašských Kloboukách, kde pečují o valašskou roubenku.
Jaká území tedy v rámci své činnosti spravuje Sagittaria? Sagittaria spravuje jednak některá chráněná uzemí na střední Moravě, a to lokality v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví i zvláště chráněná území mimo CHKO. Dále se staráme o různé biokoridory a významná přirodovědná zákoutí v širokém okolí Olomouce.
V čem jsou tyto lokality jedinečné? Proč je třeba je chránit? Jednak jsou to ostrůvky v zemědělské krajině, které jsou útočištěm pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, ale i místa, která zpestřují naši krajinu. Na Hané je toto obzvláště důležité, protože se tu nachází jen široké lány od nevidím do nevidím bez stromů a bez luk. Tyto ostrůvky jsou pak opravdovými perlami v krajině. Saggittaria ale pečuje i o pozemky na Drahanské vrchovině nebo v Nízkém Jeseníku, kde je situace, co se týká harmonie krajiny, podstatně lepší. Tam se staráme o ty opravdu nejcennější ostrůvky přírody. Většinou se jedná o mokřady s výskytem vzácných upolínů nebo kosatce sibiřského. Na tyto rostliny se vážou některé zvláště chráněné druhy zvířat, například modrásek bahenní nebo očkovaný, kteří jsou chráněni i soustavou Natura 2000 v rámci celé Evropy.
2
V čem tedy péče o pozemky ve spolku spočívá? Z právního hlediska uzavíráme při péči o uzemí s vlastníky těchto pozemků dohodu, která nám umožňuje se o ně starat. To je vlastně podstatou pozemkového spolku. Dohoda je buď taková, že vlastník souhlasí s tím, abychom se o pozemek starali, nebo nám ho dá do výpůjčky či do pronájmu. V některých případech Sagittaria přímo pozemky vlastní. Získala je buďto darem, nebo je koupila. Pak nastupuje těžká práce při sečení pozemků, vyřezávání náletových dřevin, likvidaci invazních druhů a monitoring některých zvláště chráněných druhů na těchto lokalitách.
Bylo by možné zmíněná místa v přírodě ochránit i jiným způsobem než prostřednictvím pozemových spolků? Pozemkové spolky jsou podle mně asi jedním z nejlepších způsobů ochrany takových míst. Lidé, kteří v nich pracují, nebo přímo někteří vlastníci totiž vnímají hodnotu dané lokality a nedopustili by jeho přeměnu v něco jiného. Nedovolili by na něm například výstavbu nějakého objektu.
Jsou pozemkové spolky v České republice novinkou, nebo jsme se s nimi mohli setkat už v minulosti? Myšlenka pozemkových spolků je opravdu už hodně stará. Za první republiky fungovaly v České republice takzvané okrašlovací spolky, které se podobným způsobem staraly o přírodovědně cenné pozemky. Tyto spolky také stavěly horské chaty na hřebenech, což byly tehdy vůbec první chaty, které se na horách stavěly. Takový byl začátek pozemkových spolků. Na tuto tradici navázal v devadesátých letech právě program Místo pro přírodu a dnes je v naší republice akreditováno přes 50 pozemkových spolků. Na Olomoucku je to kromě Sagittarie ještě Pozemkový spolek Prostějovsko, který působí převážně v prostějovském okrese, dále spolek Permalot, který má svoje aktivity na Bouzově a Pozemkový spolek Pobečví, který se zaměřuje na ochranu okolí řeky Bečvy.
Je pro neziskovou organizaci výhodné mít akreditaci Národního pozemkového spolku? Určitě ano. Pozemkový spolek je totiž záruka věrohodnosti při jednání s vlastníky pozemků. Dnes je totiž hodně lidí, kteří shánějí pozemky, nakupují je a různě s nimi spekulují, a tak se dost často vlastníků setkáváme s obavami, že by mohli o své pozemky přijít. Druhou výhodou akreditace je pojištění všech spolků v rámci programu proti událostem, které by se mohly na těchto lokalitách při péči o ně stát. Výhodou akreditace je také získávání odborných materiálů z Národního pozemkového spolku a tiskovin vydavaných
v rámci programu Místo pro přírodu, také nejrůznější školení a bezplatná právní pomoc.
Seznam míst, o něž se Sagittaria stará, je už celkem dlouhý. Plánujete i přesto rozšíření vašeho pozemkového spolku? Činnost Sagittarie se samozřejmě stále snažíme rozšiřovat. Postupujeme však podle svých časových a finančních možností a také tak, aby to bylo reálně zvládnutelné lidmi, které máme k dispozici. Prakticky ale každoročně přibíráme jedno, dvě, někdy tři další území, o která se nově začínáme starat.
Které z míst, o než se Sagittarií pečujete, je pro Tebe osobně tím nejsrdečnějším? Tím nejsrdečnějším jsou pro mně nejspíš Plané loučky jakožto asi nejhodnotnější, nejzachovalejší a druhově nejbohatší louky široko daleko na střední Moravě, které mají podle mého názoru na to, aby byly označeny za národní přírodní památku či rezervaci. Hodně blízké je mi také Terezské údolí, kde se podařilo v loňském roce vyhlásit přírodní rezervaci, a které je jedním z posledních zachovalých údolí, jež není zastavěné chatkami a stále si zachovalo svůj krajinný ráz. Je to krásné, tiché, západlé údolí, kde dokonce někdy ani mobil nemá signál, takže člověk se tam může procházet, aniž by ho civilizace významněji vtahovala zpět do problémů každodenního života.
Sagittaria je občanské sdružení zabývající se ochranou přírody a krajiny v regionu střední Moravy. Organizace vznikla již v roce 1991 pod názvem Sdružení pro duchovní rozvoj Litovelského Pomoraví. Mezi aktivity jejích členů patří především práce v rámci pozemkového spolku, ochrana biodiverzity, ekologická výchova, ale i odborné průzkumy, hodnocení a účast na správních řízeních. Název Sagittaria je odvozen z latinského označení bahenní rostlinky šípatky střelovité, jejíž list ve tvaru šípu je také znakem organizace. Rozhovor připravila Lucie Rychlá
Veřejné zasedání Zastupitelstva města Olomouce V pondělí 14. května se od 9.00 hodin koná ve velkém zasedacím sále magistrátu na Hynaisově 10 veřejné zasedání Zastupitelstva města Olomouce. Na programu bude mimo jiné projednání změn územního plánu Olomouce (např. změna vyvolaná záměrem firmy GEMO na vystavění průmyslové zóny „na zelené louce“ mezi Olomoucí a Hněvotínem) či regenerace sídliště Úzké díly. Bližší informace o programu naleznete na webu www.olomouc.eu nebo na organizačním oddělení Magistrátu města Olomouce. Dominika Kovaříková
Ekoporadna Ekologické WC Rád bych se dozvěděl, jaké jsou možnosti využití ekologicky šetrných záchodů v běžné domácnosti? Pro ekologické bydlení by mělo být samozřejmostí i šetrné hospodaření s energií a vodou. Při splachování proteče záchodem v průměrné domácnosti asi třetina pitné vody. Splašky je pak třeba opětovně nákladně vyčistit. Zvýšené množství dusičnanů a fosfátů, které se ve znečištěné vodě nacházejí, čistírny beze zbytku neodstraní. Následně to můžeme doslova „na vlastní kůži“ pocítit při prázdninovém koupání, kdy je větší tvorba vodního květu, než je nám všem milé. Kompostovacích záchodů existuje hodně druhů. Od venkovních jednoduchých, které si můžeme podle návodu (různé permakulturní příručky) postavit sami, až po takové, co se zabudují do domu. Pod takovým musí být šachta, ze které se vybírá kompost. Vhodné řešení, zejména pro rodinné domky, je používání tzv. kompostovacího záchodu. Toalety se na první pohled neliší od běžného WC (nejde o žádné “kadibudky”). Pod podlahou je ale speciální jímka (kompostér), kde se fekálie mění na kompost. Na záchodě se nesplachuje vodou. S kompostovacím záchodem získává majitel hned dvě výhody: šetří na vodném a stočném a ještě získá kvalitní hnojivo pro svou zahrádku.
Jedinou komplikací je poměrně vysoká pořizovací cena, ceny kompostovacích záchodů se v současnosti pohybují okolo 30 až 40 tisíc korun. Princip tzv. „ekotoalet“ je založený na oddělení tuhé a tekuté části „odpadu“, který se do nich dostává. Samotné suché „finální produkty látkové výměny člověka“ nezapáchají, zapáchá moč smíšená s těmito produkty. Tento zápach je v případě ekotoalet odstraněn díky oddělení tuhé a tekuté části. Pevná složka a papír skončí ve speciálním odvětrávaném kompostovacím zásobníku. Podmínkou používaní kompostovací toalety je, že se na záchodě musí sedět i při tzv. „malé“ - moč se odvádí jinou rourou do trativodu nebo žumpy. Ideálním řešením je vývod do malé biologické čističky odpadních vod - rákosového jezírka či kořenové čističky. Jiný způsob, jak šetřit pitnou vodou v domácnosti, je dvojí rozvod vody - pitné a užitkové. Více informací naleznete na: www.eko-toalety.cz , www.ecn.cz/ekodum www.ekozahrady.com, www.alter-nativa.sk www.ekona.cz/ekoster.htm, Kořenové čistírny: www.unego.cz, www.hostetin.org. Hana Kovaříková
3
Aktuálně z Olomouce Spor o těžbu na Radíkovské pevnůstce skončil kompromisem Na podzim loňského roku byla na Magistrát města Olomouce podána soukromým vlastníkem kulturní památky Radíkovská pevnůstka žádost o vykácení 580-600 stromů uvnitř tohoto vojenského opevnění. Hlavním důvodem jsou plány uvést objekt do původního stavu z konce devatenáctého století. Pevnůstka totiž po pominutí válečné hrozby ze strany Pruska ztratila obranný význam a byla po více než sto let ponechána na pospas lesu, který se tu díky tomu měl po celé období možnost vyvíjet bez zásahu člověka i srnčí zvěře. Z opevnění se dodnes dochovaly pouze ruiny obehnané hlubokým příkopem ve tvaru šestiúhelníku. Proti těžbě se ale postavilo občanské sdružení Hnutí Duha Olomouc a v listopadu vstoupilo do probíhajícího správního řízení. Našimi hlavními argumenty pro zachování bezzásahovosti byly mimo přirozený původ a stáří stromů i rozsah těžby (vznikla by víc než pětihektarová holina) a to, že se celé území nachází v přírodním parku údolí Bystřice kde by všechny terénní úpravy měly být prováděny pouze se souhlasem
orgánů ochrany přírody. Naším původním záměrem bylo zabránit jakémukoliv zásahu a ponechat lokalitu přirozenému vývoji i do budoucna. V březnu 2007 magistrát města Olomouce vydal kompromisní souhlas ke kácení 160 stromů. Výsledek jednání se dá považovat za úspěch, sice došlo k vykácení všech dřevin v příkopu, ale tři čtvrtiny porostů byly zachráněny. Navíc byla dosažena dohoda s vlastníky pozemku o tom, že některé plochy zůstanou bez zásahu i nadále a lidé tak budou mít i v budoucnu možnost srovnat les vzniklý bez přičinění člověka s hospodářskými lesy v okolí. Za vykácené stromy orgán ochrany přírody uložil náhradní výsadbu, která by se měla skládat nejméně z 30% z listnatých dřevin. Abychom umožnili včasné provedení zásahu před zahnízděním ptáků, vzdali jsme se práva na odvolání. Těžba musela být provedena nejpozději 15. 4. 2007. Miroslav Kutal, redakčně upraveno
Životní prostředí v kraji Řeka Morava u Tovačova v ohrožení výstavbou nového jezu a MVE Tok Moravy mezi Dubem nad Moravou a Tovačovem je ohrožen soukromým záměrem výstavby nového jezu a malé vodní elektrárny (MVE). Ta by měla stát v říčním kilometru 200,84 (místní název Trní), poblíž obce Věrovany. Případnou stavbou jezu by došlo k vytvoření vzdutí o délce šesti kilometrů, čímž by byl nevratně změněn charakter tekoucí řeky a vymizela by zde dnes převažující proudomilná společenstva ryb (např. parma obecná, ostroretka stěhovavá, jelec tloušť, jelec proudník, mřenka mramorovaná) a dalších vodních organismů (bezobratlí živočichové, řasy). V popisovaném úseku řeky se navíc vyskytuje kriticky ohrožený druh - hrouzek Kesslerův, který je předmětem zájmu evropské sítě chráněných území NATURA 2000. I výskyt tohoto druhu byl jedním z důvodu, proč byla tato oblast řeky Moravy zahrnuta do evropsky významné lokality (EVL) soustavy NATURA 2000 s názvem: „Morava – Chropyňský luh“. Celý záměr stavby s názvem „Vodní dílo Věrovany a související biotopy“ je prezentován jako přírodu nepoškozující a navrhovanými „kompenzačními opatřeními“ navozuje dojem ekologické prospěšnosti
4
či alespoň neškodnosti. Ale zmiňovaná kompenzační opatření zahrnují především vybudování rybího přechodu, což je u stavby nových jezů přímo povinost investora, kterou mu ukládá vodní zákon, a vytváření umělých štěrkových lavic. Ty mají nahrazovat přirozené štěrkové náplavy v řece Moravě (klíčový biotop hrouzka Kesslerova), které by byly zatopeny vzdutím plánovaného jezu. Představa umělých štěrkových lavic je v záměru podávána zcela vážně, přestože jde o opatření zcela absurdní. Alarmující je, že tento návrh dokázal podpořit i autor „naturového hodnocení“ (RNDr. Petr Blahník), jenž celý záměr oproti nulovému stavu (v současnosti) označil za příznivý k předmětům ochrany EVL Morava – Chropyňský luh. Jediná dobrá zpráva je, že tento autor své oprávnění ke zpracovávání naturových hodnocení již pozbyl, protože mu jej Ministerstvo životního prostředí, z důvodu vážného odborného pochybení a neobjektivnosti při hodnocení vlivů, v říjnu loňského roku odebralo (naturové hodnocení na popisovanou lokalitu je datováno na 30. září 2006). Ačkoliv je řeka Morava u Tovačova upraveným vodním
Květen 2007
tokem, má z ekologického a biologického hlediska poměrně velký význam, jelikož tu vytváří ekologickou osu říční krajiny. Její hodnota by měla v budoucnu nadále vzrůstat, k čemuž by měly přispět i opatření v připravovaném Plánu oblastí povodí Moravy, který musí být zpracováván v souladu se zněním Rámcové směrnice pro vodní politiku EU (RVS). Ten požaduje dosažení dobrého ekologického stavu (resp. ekologického potencionálu) našich vodních toků. Případná realizace nového jezu a MVE na řece Moravě s tímto cílem RVS není v žádném případě v souladu. Pro řeku Moravu je potřeba připravit a zrealizovat především taková vodohospodářská opatření, která povedou k ozdravění jejího toku – k většímu zpřírodnění a posí-
lení přirozeného biologického oživení. Řeky v přírodě blízkém stavu nevyžadují takové finanční náklady na péči a údržbu jako upravené vodní toky, jež jsou ekologicky nestabilní. Mgr. Michal Krejčí Unie pro řeku Moravu - kancelář v Olomouci Dolní náměstí 16, 772 00 Olomouc telefon: 585 204 495, mobil: 731 058 206 e-mail:
[email protected], skype: unie.pro.reku.moravu.olomouc Unie pro řeku Moravu je nositelem projektu Řeky pro život – posílení účasti veřejnosti při plnění evropské vodní legislativy, který je financován z programu Transition Facility EU.
Ekologickoprávní minimum Kácení alejí podél cest V poslední době se v médiích objevily informace týkající se aktivit silničářů, kteří v současnosti započali ve větší míře likvidovat stromořadí podél cest. Silničáři tvrdili, že jim takovouto činnost nařizuje zákon č. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích. Je celkem škoda, že se ve stejných médiích neobjevila i citace příslušných paragrafů z uvedeného zákona. Platí totiž obecně, že média v podobných případech často uvádějí názory všech zainteresovaných stran, jen málokdy však citují znění konkrétních právních norem, kterými je daná problematika upravena. Pokud nám zákon nedokáže odcitovat denní tisk, rozhlas nebo televize, jsme nuceni si ho vyhledat sami. Je to snadné, do vyhledávače na internetu zadáme např. „zákon o pozemních komunikacích“ a ve vteřině nám vyskočí 635 000 odkazů. Klikneme třeba hned na první z nich... a máme tu aktuální znění zákona. Co tedy zákon říká? Hned na prvních stránkách zákona nalezneme § 15, který nese nadpis „Silniční vegetace“. Uvedený paragraf obsahuje dva krátké odstavce, které řeší problematiku stromů a další zeleně v okolí silnic. Vzhledem k tomu, že v právu je důležitá přesnost, cituji oba odstavce doslova: § 15 Silniční vegetace (1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků. (2) Na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy kácet dřeviny na silničních pozemcích. V prvním odstavci se tedy dozvídáme, že silniční vege-
tace nesmí ohrožovat bezpečné užívání silnice nebo např. překážet při sečení trávy, čištění příkopů, opravách povrchu vozovky atd. Přesnější definice toho, co je „ohrožení bezpečnosti“ či „neúměrné ztěžování“, však schází a dává tak prostor pro různé výklady. Je docela pochopitelné, že u kraje dálnice by neměly růst vzrostlé duby, protože při rychlosti 130 km v hodině znamená náraz do takovéhoto stromu jistou smrt pro celou posádku (minimálně stejné nebezpečí představují reklamní poutače, kterých je podél dálnic bezpočet). Otázkou je, zda na klikatých okreskách, které po celé věky lemují aleje lip nebo ovocných stromů, jsou zdrojem nebezpečí poklidně stojící stromy nebo spíše řidiči jedoucí nepřiměřeně velkou rychlostí. Jako řidič respektující dopravní předpisy se stromy v okolí silnic osobně problém nemám... Co se týče druhého odstavce, dozvídáme se, že na návrh příslušného policejního orgánu nebo po projednání s ním, je vlastník komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy kácet dřeviny. Vidíme tedy, že ze zákona silničáři nemají povinnost, ale oprávnění. Navíc mohou kácet výhradně v souladu se zvláštními předpisy, kterými se v tomto případě rozumí zejména zákon 114/1992 Sb, o ochraně přírody a krajiny. Výše uvedený zákon připouští kácení dřevin jen tehdy, pokud je pro takové kácení vydáno souhlasné povolení příslušným orgánem ochrany životního prostředí. Pouze v případě, kdy strom představuje akutní nebezpečí (je poškozený, suchý, nahnutý), je možno jej odstranit okamžitě a tento zásah následně opět oznámit kompetentímu úřadu. Pokud jste svědky kácení alejí podél cest a máte pochybnost o legalitě takového počínání, můžete se obrátit na Českou inspekci životního prostředí, která může kácení zastavit a následně i sankcionovat. Vilém Vrzala
5
Ekospotřebitelský průzkum Olomoucké obchody – ráj plastových tašek V minulém čísle našeho měsíčníku jsme se dozvěděli o různých nebezpečích používání plastových tašek. Tentokrát se zaměříme na praktické ukázky dostupnosti tenkých (skoro by se dalo říci až jednorázových) plastových tašek v olomouckých prodejnách potravin, super– a hypermarketech, drogeriích a hobby centrech. Zatímco ve většině malých kamenných obchodů s potravinami jsou zákazníci zvyklí nosit si na nákupy vlastní tašky textilní či z tuhého plastu, které vydrží dlouhé používání, nebo si musí podruhé jmenované na místě zakoupit (jejich ceny se v prodejnách pohybují okolo deseti korun), ve většině prodejen velkých nadnárodních řetězců se na nás paní pokladní řádně zašklebí, nevezmeme-li si od ní několik tašek (obvykle potištěných názvem řetězce), které nám však často nákup ani neodnesou domů, v půli cesty se jim trhá buď dno nebo uši... Oslovili jsme proto zástupce prodejen (nad)národních řetězců, které působí na území našeho města, s otázkou, zda dávají svým zákazníkům k nákupům plastové tašky zdarma a proč, a uvažují-li případně o alternativách (např. textilní taška, biologicky rozložitelná taška). Zástupci námi oslovených prodejen se často vyjadřovali pouze zkratkovitě, navíc většina těch prodejen, které nedávají svým zákazníkům k nákupům tašky zdarma, nepovažovala již dále za důležité odpovědět i na dotaz, zdali uvažují o prodeji nebo bezplatném rozdávání již výše zmíněných ekologičtějších (resp. k přírodě šetrnějších) alternativ. V Delvitě považují plastové tašky zdarma za samozřejmou součást zákaznického servisu a nabízejí údajně prodej tašek z ekologicky odbouratelného plastu. V Globusu zdůrazňují funkci oddělení jednotlivých druhů zboží při nákupu a uvažují o taškách z odbouratelných plastů, budou-li cenově dostupné.
A co vy, milí čtenáři? Jaké máte zkušenosti se zdarma rozdávanými plastovými taškami? Nosíte si do prodejen vlastní nákupní tašky (popřípadě z jakého materiálu?) nebo si berete právě zdarma nabízené „igelitky“? Svoje názory nám můžete zaslat poštou (adresa v tiráži) nebo na e-mail
[email protected]. Barbora Božková Název prodejny Albert Hypernova Delvita Globus Billa Kaufland Penny Market Lidl Plus
Plast. tašky zdarma Ne Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne
Alter nativy Ne Ano -
Název prodejny Terno Tesco Drog. DM Droxi Rossmann Drog. TETA OBI BauMax
Plast. tašky zdarma Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano
Alter nativy Ne Ne
Jiří Charvát, www.chladnouhlavu.wz.cz
Ministerstvo životního prostředí podpořilo vydávání Ekologických listů Hnutí DUHA Olomouc obdrželo od Ministerstva životního prostředí (MŽP) grant na vydávání měsíčníku Ekologické listy (EL) pro rok 2007. Schválení projektu přináší čtenářům zkvalitnění informačního servisu o současných ekologických problémech a environmentální osvětě v olomouckém regionu. Se známými rubrikami Rozhovor, Ekoporadna, Aktuálně z Olomouce, Životní prostředí v kraji, Ekologickoprávní minimum, Mozaika, Kalendář a příloha Olomoucký BIOzpravodaj se budou čtenáři setkávat pravidelně každý měsíc. V polovině čísel naleznou i ekospotřebitelské průzkumy (například kde v Olomouci koupit recyklovaný papír), rubriku Zelenou domácnost, ankety a krátká sdělení od jiných ekologických nevládních neziskových organizací (NNO) z Olomoucka. Naším cílem je i podpora a propagace účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech, rady jak ovlivňovat běh věcí veřejných a jak se bránit,
6
když různé osoby či instituce omezují naše občanská práva. S výjimkou rubriky Zelená domácnost a zpráv od NNO jsou všechny články původní tvorbou členů redakce a externích spolupracovníků. V průběhu měsíce dubna a května dochází postupně k navýšení nákladu ze stávajících 1400 ks na 2000 ks. EL tak budou dostupné veřejnosti na více místech. Změny k lepšímu dozná i internetová verze časopisu. Hlavním cílem projektu není jen vlastní vydávání EL, ale také dlouhodobá snaha zmenšit naši závislost na dotacích. Další prostředky na spolufinancování budou zajištěny poskytováním placené inzertní plochy na zadní straně zpravodaje (získávání inzerentů pro opakovanou inzerci), rozšiřováním počtu dárců a platících čtenářů. Děkujeme za projevenou důvěru. Libor Praus
Mozaika Návrat rysa ostrovida Rys ostrovid se opět vrátil na svá původní loviště. Téměř po jednom století byla tato šelma spatřena v CHKO Jeseníky a odborníci tvrdí, že se tu pohybují nejméně tři exempláře. Rys je velkou vzácností nejen v Jeseníkách. Zatímco dříve se hojně vyskytoval na území celé republiky, v 19. století byl člověkem vyhuben. Od konce 20. století se ochránci přírody snaží o jeho návrat.
Nová stanice pro poraněná zvířata Od podzimu bude v budově přerovské ornitologické stanice fungovat pomoc pro drobné poraněné živočichy, kteří se zraní například o dráty elektrického vedení či nárazem auta. Dosud byly tyto případy řešeny až v Němčicích na Hané, což se pro některé živočichy s vážnějším zraněním stalo osudným. Počítá se s celodenní nepřetržitou péčí a po zotavení budou zvířata vrácena buď přímo do přírody nebo předána specializovaným pracovištím.
Lidé protestují proti těžbě vápence u Bouzova: Obnovení těžby ve vápencovém lomu v bouzovské místní části Hvozdečko na Olomoucku letos nezačne, byť s tím švýcarská firma Agir počítala. Společnost čekají možná až dva roky nových průzkumů. K tomuto rozhodnutí firmy přispěly i protesty místních lidí. Ti se obávají, že v souvislosti s těžbou dojde ke zhoršení kvality vody, zvýšení prašnosti a hlučnosti. Lom se navíc nachází nedaleko dvou hlavních turistických cílů, Bouzova a Javoříčských jeskyní. (ČTK)
Závod na úpravu odpadů místo bývalé cihelny? Obyvatelé městské části Nová Ulice protestují proti otevření nového závodu na úpravu odpadů. Ten má vzniknout koncem letošního roku v lokalitě bývalé cihelny. Místní lidé se obávají nepřetržitého hluku a prachu z projíždějících aut. Proti záměru jsou i místní ekologická hnutí Nemilanka a Za čisté ovzduší Nové
Ulice, která mají stejné obavy jako obyvatelé. Investor, společnost Sita CZ, však tvrdí, že tyto starosti jsou naprosto zbytečné. Argumentuje tím, že k závodu bude vybudována nová komunikace, která se vyhne bytové zástavbě a že odpady budou zpracovávány v zabezpečených objektech, takže okolí bude uchráněno od hluku a prachu. I přesto obyvatelé nesouhlasí a sepisují petici.
Šáhni si na ptáka Přerovská ornitologická stanice otevřela 26. dubna výstavu s ptačí tématikou pro nevidomé. Tato výstava nese název „Šáhni si na ptáka“ a bude trvat až do konce června. Odlišuje se v tom, že na ní není zakázáno na exponáty sahat, ale naopak je to nezbytné. Určena však není jen nevidomým, ale všem, kdo mají zájem seznámit se životem ptáků. Barbora Číhalová
Čtenářská anketa o ceny Jaký je váš názor na ekologickou legislativu? Určuje nám nezbytná pravidla k zachování zdravého životního prostředí, nebo jde jen o překážku podnikání a byrokratickou „mašinerii“, kde se ztrácí původní poslání? Posílejte nám své názory, zkušenosti, dotazy i návrhy na zlepšení současného stavu. Všechny došlé odpovědi slosujeme o 3 výhry - balíčky Fair Trade zboží v hodnotě 3 x 300 Kč - a budou zveřejněny na internetu. Výsledky ankety se společně s nejzajímavějšími příspěvky doplněnými o odborný názor právníka objeví v červnovém čísle Ekologických listů. Uzávěrka ankety je 20. 5. 2007, své reakce můžete posílat poštou, na e-mailovou adresu
[email protected], nebo přes internetové stránky www.ekologickelisty.cz Libor Praus
Kalendárium úterý 8. května, sraz na nádraží v Čelechovicích n. H. Velký a Malý Kosíř - Výlet pro rodiče s dětmi Vycházka plná her o přírodě. Jen pro předem přihlášené. Zkameněliny v Růžičkově lomu, výhled po krajině Hané, pověst o králi Ječmínkovi, opekání na vrcholu velkého Kosíře (uzeninu s sebou), poslouchání mravenců, vzácné květiny. Pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., přihlášky na 585 378 345, jiri. popelka @slunakov.cz.
neděle 13. května, 14.00, sraz u kostela sv. Mikuláše v Horce nad Moravou Historie a památky Horky nad Moravou Poznání archeologických nálezů, historie a pověstí obce. Drobné památky a jejich příběhy, osudy lidí i jarní příroda. Pomníky, kříže, boží muka, kapličky, památné stromy.
Pohled na krajinu očima pravěkého lovce a rybáře. Délku trasy dohodneme na místě podle počasí a časových možností účastníků. Provází Ján Kadlec, předseda sekce Historická Olomouc Vlastivědné společnosti muzejní. Pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.
úterý 15. května,19.00 Srí Lanka aneb jaká je humanitární práce v tropickém ráji Umělecké centrum UP (Jezuitský konvikt – Univerzitní 3) Povídání o situaci na Srí Lance z pohledu humanitární organizace v průběhu posledních dvou let. Karolina Emanuelova, vedoucí oddělení zahraničních projektů organizace ADRA, představí projekty této organizace na Srí Lance, popovídá o vlastních zkušenostech, přiblíží kulturu,
7
Kalendárium/Inzerce zvyky a náboženství této země. Pořádá Agentura rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, o.p.s.
Nová internetová podoba Ekologických listů
středa 16. května, 21.00, Centrum Sluňákov (Skrbeňská 70, Horka nad Moravou) Noční život v Litovelském Pomoraví
Od poloviny dubna můžete nalézt internetové stránky našeho zpravodaje na nové adrese www.ekologickelisty.cz. Jejich hlavním posláním, mimo archiv pravidelných rubrik, je zlepšení komunikace s našimi čtenáři. Věříme, že se na ně budete často vracet. Nebojte se je využívat pro odpovědi na ankety i kladení dotazů, připomínek a návrhů na zkvalitnění naší činnosti. Jsme tu pro vás. Libor Praus
Zvuky nočních zvířat, šumění vody a větru, tma. Nevšední zážitek při průchodu nočním lesem. Před procházkou poslech zvuků sov, netopýrů, žab a lesní zvěře s komentářem. Provází RNDr. Jiří Šafář, vedoucí agentury ochrany přírody a krajiny.
úterý 22. května 2007, 17.00, Fontána-centrum, Horní náměstí 5 (Edelmanův palác, naproti orloji) Vše o kompostování (beseda) Kompost v zeleninové i okrasné zahradě. Kompostování v bytě. Ukázky kompostovatelných plastů. Přednáší Ing. Lucie Valentová ze Zera agency. Vstupné 20,- Kč Akce jsou financovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
mader sport − Mgr. Barbora ŘIHOŠKOVÁ Prodej sportovních potřeb se zaměřením na běh, cyklistiku, běh na lyžích a pěší turistiku Prodejna: Denisova 20, 772 00 Olomouc tel.: 585 225 340, e-mail:
[email protected] E-shop: www.madersport.cz, tel: 603 755 333 e-mail:
[email protected]
VÁŠ PRODEJCE ČAJŮ
Společnost Švejnohová a přátelé, s.r.o. vám nabízí široký sortiment výrobků pro šetrnou domácnost a nyní nově i oblečení z biobavlny. Více o našich výrobcích a prodejcích naleznete na www.biobavlna.cz.
8. KVĚTNA 27 * OLOMOUC
Oděvy z biobavlny lze zakoupit také na www.vltava2000.cz/biobavlna
Podpořte prosím vydávání Ekologických listů. Doporučený příspěvek na jeden výtisk činí 10 Kč. Vychází 11 čísel ročně. Prosíme pravidelné čtenáře o zaslání ročního příspěvku 110 Kč na účet Hnutí DUHA Olomouc číslo 1803974399/0800 anebo v hotovosti na adresu redakce či do kasiček. Naši práci můžete podpořit také materiálním darem či aktivní pomocí. Ekologické listy můžete dostávat poštou za cenu poštovného a nebo e-mailem ve formátu PDF. Navštivte internetovou verzi Ekologických listů na www.ekologickelisty.cz a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.
