KVALITATIVNÍ ANALÝZA 20 LET SAMOSTATNOTI ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY

ČÍSLO PROJEKTU: NFP22410220096 NÁZEV PROJEKTU: 20 LET SAMOSTATNOSTI OČIMA OBYVATEL ŽIJÍCÍCH V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH 777 793 714

KVALITATIVNÍ ANALÝZA 20 LET SAMOSTATNOTI ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY realizováno v MAS Ploština a MAS Vršatec Zpracoval:

2007 2013

PROGRAM CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE SLOVENSKÁ REPUBLIKA ČESKÁ REPUBLIKA

Mgr. Ondřej Marek CpKP Moravskosleszký kraj EURÓPSKA ÚNIA EURÓPSKY FOND REGIONÁLNEHO ROZVOJA SPOLOČNE BEZ HRANÍC

1


Úvod V roce 1993 proběhl v Evropě dlouho nevídaný proces. V jejím srdci po 75 letech zanikl svrchovaný stát a vznikly dva nové suverénní státy. Rozdělilo se Československo. V letošním roce si připomínáme již 20 let od této události. Emoce opadly, legislativa i majetkoprávní vztahy se usadily, každodenní život lidí si našel svoje cesty k přijetí této skutečnosti. Cesty obou národů, které se vydaly cestou samostatného státu, se do určité míry opět potkaly ve společném soustátí – Evropské unii. Tato studie si klade za cíl zachytit a popsat, jak se s odstupem 20 let na tuto událost dívají ti, kterých se nejvíce dotkla. Obyvatelé hraničních oblastí. Chce konkrétní území kvalitativním přístupem popsat, jak lidé s odstupem tuto událost vnímají, jak jí hodnotí. Zda má v dnešní době nějaký vliv na jejich životy. Ptali jsme se lidí podél obou stran hranice na to, co jim rozdělení Československa přineslo a co jim vzalo. Toto zkoumání nechce být jenom samoúčelným ohlédnutím k naší minulosti, ale chce upozorňovat i na problémy současné, pojmenovávat je a pomoci hledat jejich řešení. Proto na tuto a další podobné studie navazují i další aktivity, jež si kladou za cíl společně hledat řešení pro problémy, se kterými se lidé na obou stranách hranice, dnes již odděleně, ale vlastně nerozdílně, potýkají.

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................................................ 2 Obsah ...................................................................................................................................................................... 2 Základní informace o šetření................................................................................................................................... 3 Popis cílové skupiny ................................................................................................................................................ 5 Analýza rozhovorů .................................................................................................................................................. 7 Shrnutí a identifikované problémy ........................................................................................................................ 14 Přílohy: .................................................................................................................................................................. 16

2007 2013


EURÓPSKA ÚNIA EURÓPSKY FOND REGIONÁLNEHO ROZVOJA SPOLOČNE BEZ HRANÍC

2


Základní informace o šetření Metodologie šetření Analýza je zpracována metodou kvalitativního výzkumu sestávajícího se ze sběru a zpracování primárních dat. Kvalitativní výzkum přináší problémovou analýzu, která upozorňuje na jednotlivé problémy, nemůže však kvantitativně definovat jejich četnost. Použitou výzkumnou metodou jsou hloubkové standardizované rozhovory. Rozhovory uskutečnili tazatelé na obou stranách hranice, na záznamové formuláře zaznamenali odpovědi respondentů hloubkových rozhovorů, které si zároveň pro pozdější ověření i nahrávali. Získaná kvalitativní data byla následně zpracována a analyzována kvalitativním způsobem vyhodnocení. Tazatelé byli seznámeni s kritérii výběru respondentů i jejich identitou, ale jsou vázáni mlčenlivostí o identitě autorů jednotlivých prohlášení. Mlčenlivostí jsou vázáni také ostatní zpracovatelé informací, kteří s nimi přijdou do styku. Respondenti byli před rozhovorem seznámeni s předmětem šetření a obeznámeni se zachováním anonymity jejich sdělení.

Cíl šetření Hlavním cílem analýzy, definované již v projektové žádosti grantu, kterým je realizace této aktivity financována, je zmapovat na vybraném území postoje obyvatel těchto regionů k rozdělení Československa, které proběhlo před 20 lety. Současně si klade za cíl identifikovat problémy, se kterými se obyvatelé příhraničních oblastí potýkají. Současně byly jasně vymezené okruhy, na které jsme se při mapování zaměřili: -

vztah k přeshraniční straně zaměstnanost a trh práce vzdělání a školství, sociální služby, zdravotnictví kultura a spolkový život životní prostředí doprava

Výstupy šetření mají popisovat konkrétní potřeby a problémy. Velikost skupiny respondentů, na níž byla původně analýza postavena, byla celkem 30 rozhovorů/respondentů, ale výsledný vzorek obsahuje 35 respondentů.

Cílová skupina a výběr respondentů Pro realizaci studie byly po úvodních komplikacích zvoleny dvě Místní akční skupiny, které sousedí přes Československou hranici. Jedná se o MAS Ploština na české straně a MAS Vršatec na straně slovenské.

2007 2013



3

ČÍSLO PROJEKTU: NFP22410220096 NÁZEV PROJEKTU: 20 LET SAMOSTATNOSTI OČIMA OBYVATEL ŽIJÍCÍCH V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Cílovou skupinou analýzy jsou především aktivní lidé, kteří se nějakou formou zapojují do společenského a 777 793 714 podnikatelského života těchto regionů. Věková hranice respondentů nebyla striktně stanovena, ale zaměřovali jsme se na respondenty, kteří si mohli pamatovat na rozdělení Československa, tedy cca 35 a více let. Nakonec jsme mezi respondenty zařadili i několik mladších respondentů. Zvolenou metodou výběru byla tzv. snow ball (sněhová koule). Výběr respondentů byl zahájen ve spolupráci s představiteli jednotlivých regionů. Ti nám doporučili první okruh respondentů. Tito respondenti nám pak doporučili další své známé a kolegy.

Průběh šetření Analýza byla zahájena přípravnou fází již v lednu 2013, kdy jsme se zaměřili na výběr vhodných regionů, seznámili jsme se s nimi a kontaktovali jsme jejich zástupce a nabídkou spolupráce nejen na této studii, ale i celém projektu. Druhým krokem přípravné fáze byly schůzky projektového týmu a také s představiteli obou regionů, jejichž cílem bylo vytvoření výzkumných otázek pro hloubkové rozhovory. Záznamové formuláře byly přeloženy do obou jazyků. Následovalo pilotní šetření formou skupinového rozhovoru s představiteli jednoho z regionů. Dotazování se uskutečnilo v období od března do června 2013. Na každé straně hranice působil jeden tazatel. Po ukončení sběru dat v terénu se znovu sešel projektový tým, aby diskutoval o hlavních problémech odrážejících se ve výsledcích šetření.

Popis výzkumného nástroje Výzkumným nástrojem, jak již bylo řešeno, byl hloubkový rozhovor. Jeho osnova se skládala z pěti základních částí: -

Identifikace respondenta Obecné otázky k ČR a SR Občanská vybavenost Kulturní a společenský život Životní prostředí Doprava

Každá oblast obsahovala několik otázek. Tazatelé se při rozhovorech drželi záznamových formulářů volně a někdy docházelo k přesunu jednotlivých otázek na jiné místo rozhovoru, případně byly zcela vypuštěny, pokud na ně respondent spontánně neodpověděl na jiném místě rozhovoru. Celkem bylo do záznamových formulářů pro hloubkové rozhovory zařazeno 33 otázek. Celý záznamový formulář naleznete v příloze tohoto dokumentu. Délka rozhovorů byla velmi variabilní od 45 minut do několika hodin.

2007 2013



4


Popis cílové skupiny

Celkem je do analýzy zahrnuto 35 záznamových formulářů, do nichž tazatelé zaznamenávali odpovědi respondentů získané během osobních rozhovorů. Součástí rozhovorů byly tzv. identifikační otázky – věk, pohlaví, aktivity v regionu apod. Ty nám nyní definují, kdo jsou respondenti zapojení do analýzy. Rozložení respondentů v cílové skupině byla věnována velká pozornost. Chtěli jsme postihnout širokou škálu pohledů na danou problematiku, proto jsme se zaměřili na rovnoměrné zastoupení všech základních sektorů společnosti (veřejný sektor, soukromý sektor a nevládní sektor.) Stejně tak jsme dbali na rovnoměrné regionální rozvrstvení respondentů tak, aby pocházeli z různých typů sídel. Do analýzy se zapojilo více mužů, což bylo zapříčiněno patrně tím, že ve veřejné správě mají silnější zastoupení právě muži. Nicméně poměr 46/54 považujeme za velmi vyrovnaný a výsledky analýzy nikterak neovlivní.

Pohlaví respondentů

46%

muž 54%

žena

Zdroj: vlastní šetření V rámci šetření se nám podařilo dotázat široké spektrum lidí různých věkových kategorií. Nejmladší dotázaný/á byl/a ve věku 23 let a nejstarší 86 let.

2007 2013



5

ČÍSLO PROJEKTU: NFP22410220096 NÁZEV PROJEKTU: 20 LET SAMOSTATNOSTI OČIMA OBYVATEL ŽIJÍCÍCH V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH

Věkové rozložení respondetů

6

0%

6

20% 20 -29 let 30 - 39 let

7

40% 40 - 49 let

9

60% 50 - 59 let

777 793 714

5

80% 60 - 69 let

2

100% 70 a více let

Zdroj: vlastní šetření Mezi respondenty se vyskytovaly pouze středoškolsky a vysokoškolsky vzdělané osoby. Tato skutečnost souvisí s požadavkem na to, aby respondent byl osobou společensky, či podnikatelsky činnou. Tato skupina obyvatel patří ke vzdělanějším vrstvám společnosti a tomu odpovídá i struktura dosaženého vzdělání respondentů tohoto šetření.

Dosažené vzdělání respondentů

středoškolské vzdělání

47% 53%

vysokoškolské vzdělání

Zdroj: vlastní šetření Zajímavou informací byl i fakt, že většina respondentů, která se do analýzy zapojila, pocházela z regionu anebo blízkého okolí. Mezi respondenty se neobjevila žádná „naplavenina“. Domníváme se, že i tento fakt svědčí o tradičním založení tohoto regionu, které souvisí s malou mobilitou osob. Posledním, ale asi nejdůležitějším kritériem, bylo zastoupení sektorů, ze kterých respondenti pocházejí, či které zastupují. Rozložení mezi veřejnou správu, soukromý sektor a nevládní organizace je vyrovnaný a je navíc doplněn kategorií „Ostatní“, ve které se nachází důchodci a studenti zapojeni do analýzy.

2007 2013



6


Zastoupení sektorů

777 793 714

11% Veřejný sektor

31%

Soukromý sektor 29%

Nevládní sektor Ostatní 29%

Zdroj: vlastní šetření

Analýza rozhovorů

Analýzu dělíme do šesti oddílů, stejně jako byl členěn záznamový formulář. Identifikace respondenta a místa kde žije Tento oddíl sloužil především k otevření rozhovoru a získání informací o respondentovi pro popis cílové skupiny. Jeho důležitou součástí bylo vymezení regionu, ve kterém respondent subjektivně žije a otázky na fungování Místní akční skupiny, ze které respondent pochází. Nebylo překvapením, že drtivá většina respondentů se spontánně neidentifikovala s regionem vymezeným místní akční skupinou. Je to pochopitelné, protože Místní akční skupiny jsou relativně mladé subjekty. Na české straně hranice se někteří respondenti hlásili k regionu Jižního Valašska. Na slovenské častěji zaznívala nějaká forma identifikace s regionem Biele Karpaty. Slovenská část je díky fyzickému uspořádání jasněji vymezená řekou Váh a hraničním hřebenem na druhé straně. Bez rozdílu mezi oběma stranami hranice byl region, kde respondent žije charakterizován jako „krásná krajina“, někdy jako příhraniční a s malým množstvím pracovních příležitostí. Jeden respondent charakterizoval region takto: … odlehlý, pomezní, místo střetávání vlivů karpatských a podunajských. Projevuje se to i v lidové architektuře a krojích, ale uměle se to hlásí k Valašsku. (muž 29 let CZ) Další se o regionu na české straně vyjádři následujícím způsobem: Je to takové surovější, drsnější, ale upřímnější. Bez jakýchkoliv kliček. Každý Vám vše poví na rovinu. Ale ne všichni jsou takový. (muž 53 let CZ)

2007 2013



7

ČÍSLO PROJEKTU: NFP22410220096 NÁZEV PROJEKTU: 20 LET SAMOSTATNOSTI OČIMA OBYVATEL ŽIJÍCÍCH V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Ze slovenské strany hranice přichází tato charakteristika …je tu stále veľa ľudí, ktorí majú záujem o svoje 714 okolie.... nie sú žiadni spiatočníci, možno tvrdohlaví a zanovití niekedy, že neberú hneď nové veci - ale777 na793 druhej strane sú aktívni a chcú byť v kontakte so svetom a novými vecami, ktoré doba prináša. (muž 36 let SK) Nám sa tu páči, hlavne príroda a podnebie - nízka, úrodná krajina pri rieke a pritom hory v pozadí, ako isté bezpečia... Čiže príjemné aj na pestovanie a čo sa týka aj záhrady. (žena 34 SK) Někteří respondenti region identifikují ve vztahu k velkým centrům, kterými však nejsou regionální centra Pruské a Valašské Klobouky, ale vzdálenější a větší města Trenčín a Zlín. V řadě charakteristik na obou stranách hranice je cítit přesvědčení o rozvojovém potenciálu regionu, kde se respondenti cítí doma, zejména pro turistický ruch. Na druhou stranu se zde ozývá i strach před živelným rozvojem a zničením příjemného charakteru regionu. ..sú tu tendencie otvárať sa svetu, ale myslím, že to môže ohroziť - ubudne to chránené, príroda...ale dnešný svet skôr hľadí na komerčné veci...obci to pomôže, ale či aj prírode to neviem... (žena 40 let, SK) Součástí tohoto bloku byly i otázky zaměřené na znalost Místní akční skupiny. Drtivá většina respondentů o existenci a činnosti MAS věděla a hodnotila ji kladně. Vzhledem k tomu, že prvotní okruh respondentů pocházel z doporučení představitelů MAS, není možné tuto skutečnost přeceňovat.

Obecné otázky k ČR a SR Další oddíl otázek směřoval k jednomu s hlavních cílů analýzy; k problematice česko-slovenských vztahů a rozdělení Československa. S odstupem let většina respondentů hodnotí rozdělení Československa pozitivně. …že vzájomne sa máme radšej a sme viac svoji, sme si bližší..(muž 45 let, SK) I když řada z respondentů vidí některá negativa rozdělení, zejména dnes již překonané zavedení cel a hraničních přechodů. Rozdělení je velká škoda. Nyní to je však lepší, už nejsou celnice. No ale tím EURem se to stále rozděluje. Už se těšíme, až se to zase srovná, až budeme mít Euro.(žena 62 let, CZ) Jiný respondent hodnotí rozdělení neutrálně. My tam máme rodinu a nemám pocit, že by vztahy nějak narušili a něco se tím ztratilo. Myslím, že to vlastně bylo dobře. Určitá rivalita Češi a Slováci tam je, a takto jsme každý na svém a přesto k sobě nemámě ve vztazích daleko, zůstali jsme přátelé. (žena 40 let, CZ) Na obou stranách hranice zazněl podobný pohled, který hodnotil rozdělení pozitivně především jako možnost získání sebedůvěry pro Slovensko. …prinieslo to možnosť sa rozvíjať a postarať sa sami o seba... (žena 23, SK)

2007 2013



8

ČÍSLO PROJEKTU: NFP22410220096 NÁZEV PROJEKTU: 20 LET SAMOSTATNOSTI OČIMA OBYVATEL ŽIJÍCÍCH V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Starší respondenti pak měli tendenci vnímat rozdělení a vývoj Česko Slovenských vztahů spíše negativně. 777 793 714

Tady se známe s lidmi za hranicí, ale pevné ty vazby nejsou. Nyní už nejsou důvody se vídat. (žena 62 let, CZ) Z konkrétních problémů, které rozdělení přineslo, bylo zmiňováno zavedení celnic, hraničních přechodů a odlišné měny. Setkali jsme se se specifickými problémy v oblasti myslivosti, nebo v oblasti podnikání s DPH. Samostatnou kapitolou by pak byla problematika hraničních osad. Na území MAS Ploština se nachází osada Sidonie, která je součásti obce Brumov – Bylnice. V devadesátých letech, hned po rozdělení, zde byla řada praktických až absurdních problémů. Státní hranice procházela středem vodního toku, ale obec, která byla převážně česká, se rozkládala na obou stranách potoka. Problémy například s údržbou elektrického vedení, dopravní obslužností a dalšími praktickými záležitostmi byla vyřešena až mezinárodní smlouvou na základě jednání speciální komise. Dnes si obyvatelé na život na hranici zvykli a i díky vstupu obou států do Schengenského prostoru tuto záležitost v podstatě nevnímají. Osada se pomalu vylidňuje, důvodem však je spíše odlehlost regionu. Stává se rekreační oblastí a to jak pro obyvatele české, tak slovenské strany hranice. Většina respondentů má nějaké aktivní přeshraniční vazby. Často se jedná o příbuzenské vazby, nebo i přátelství z dob studií, vojny apod. Na české straně je silně cítit, že západní část regionu, která se přimyká k Vizovickým vrchům, je od Slovenska oddělena již dvěma horskými hřbety a zejména rodinných kontaktů zde ubývá. Vzhledem k velikosti vzorku respondentů této analýzy to nelze doložit empiricky, ale dokládáme to citátem jednoho respondenta ze západní části MAS Ploština. Znám tam lidí, ale přátele tam úplně nemám. Rodinu také ne, to je už odsud moc daleko. (muž 52 let, CZ) Další otázka směřovala k vzájemnému jazykovému porozumění. Zde není žádného rozdílu mezi oběma stranami hranice. Starší generace si rozumí naprosto bez problému, u mladší se začínají objevovat drobná nedorozumění, ale celkově všichni respondenti jazykové porozumění charakterizovali jako dobré. Myslím, že dobre ... Aj Česi nám rozumejú dobre, ale hlavne tí, čo sú bližšie, Morava, tí čo sú ďalej, už majú trošku problémy - deti už tak dobre nerozumejú. (žena 58 let, SK) Nemám a myslím, že bych dovedl i hovořit. Na vojně to po mě vyžadovali, tak jsem se to naučil. Naše generace nemá problém, ale ti 15 a 20 letí nevím, tam se to trochu láme. (muž 45 let, CZ) Velmi zajímavou skupinou výzkumných otázek byl dotaz na charakteristiku sousedního národa. Češi Slováky označují za spontánnější, bezstarostnější. Často označují jejich upřímný vztah k vlasti, který někdy označují za až nekritický. Někteří respondenti podotýkají, že hranice mezi slovenským a českým etnikem není jasná. A stejně tak jako v Čechách je jiná charakteristika pro obyvatele okolí Prahy a Valašska, tak i Slováci z východní části země jsou jiní, než ti z Pováží. Jsou velmi, někdy až nekriticky, nacionálně vypjatí. Například, když jsme sledovali hokej, tak místní Slováci říkali, že hrají perfektně, i když to objektivně stálo za starou bačkoru. (muž 45 let, CZ) Jsou takový dobrosrdeční, víc nábožensky založení. Aj ti mladí. Přijdou a vítají se, bozkajů sa, my se trochu odtahujeme. (žena 68 let, CZ)

2007 2013



9

ČÍSLO PROJEKTU: NFP22410220096 NÁZEV PROJEKTU: 20 LET SAMOSTATNOSTI OČIMA OBYVATEL ŽIJÍCÍCH V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Není hranice Česko – Slovenské. Spíše vidím jako určitý charakterový rys povahu karpatskou. Je velký rozdíl 777 793 714 oproti Čechům a i sudetským oblastem, cestuji po celé republice a například na Ústecku je forma komunikace zcela jiná, než zde. Zde jsem slovenskému způsobu komunikace blíže než pražskému. (muž 29 let CZ) Obyvatelé slovenské strany hranice vnímají pohled české strany na sebe samu podobně, i když některé často opakované aspekty slovenského charakteru neuvádějí. Souhlasí s tím, že hranice mezi Čechy a Slováky není ostrá a s Moravany si rozumějí lépe, než například s Pražáky. Zcela ve svých odpovědích na tento okruh otázek opomíjejí svoji spontánnost, vlastenectví a bezstarostnost. Naopak akcentují určité dobrosrdečné „shlížení shora“ Čechů na Slováky. Tento rys je ovšem v odpovědích české strany taktéž dokumentovatelný. Myslím, že jsme trošku bližší Moravákom, ale v zásade sme boli pre nich ten mladší brat, asi. Určite nás ale hodnotia pozitívne, tak ako v drvivej väčšine hodnotíme pozitívne my ich…(muž 58 let, SK) …ale ľudia, ktorí nepoznali Slovensko, keď tu prišli prvýkrát a boli prekvapení, ako je tu dobre...vyzeralo to, že si mysleli, že tu je neviem ako zaostalo a sme zanedbaná krajina ...tak to mi prišlo trochu divné a smiešne. (žena 58 let, SK) Oni nám myslím tak v dobrom závidia našu prírodu, mnohokrát ešte nenarušenú a chcú nám pomáhať, aj chodia - dobrovoľníci až z Čiech prídu sem a pomáhajú, aby pomohli zachrániť naše bohatstvo rastlín a živočíchov, ktoré už u nich nemajú. S negatívami na Slovákom som sa nestretla vôbec, možno takých citovejších a zemitejších nás vnímajú. (žena 48 let, SK) Stejně tak jsme se dotazovali na pohled Slováků na Čechy a na představy o tom co si Slováci myslí o Češích. Slováci Čechy považují za sebevědomější, někdy až arogantní. Hodnotí je jako chytré, moudré a šikovnější. Díky tomu jejich společnost lépe funguje. Několik respondentů zmínilo, že hranice mezi západní a střední Evropou vede právě mezi Čechy a Slováky. Mám pocit, že ich spoločnosť celkovo lepšie funguje, pravidlá štátu, taký racionálnejší sú, prozápadnejšie orientovaní...teda toto im závidím, že tam veci fungujú-česká CHKOčka šlape a my tak prešlapujeme skôr...(žena 49, SK)J Podľa mňa sa vedia viac presadiť ako my, viacej sa aj o nich hovorí ...(muž 35 let, SK) Sú ďaleko sebavedomí viac ako my, priebojnejší, takú zdravú aroganciu, Čech sa neboji hocikde, je mu jedno, čo si kto o ňom myslí.(žena 23 let, SK) Slováci berú veci oveľa dramatickejšie a emotívnejšie, česi sú viac tak lážo-plážo, menej dramatickí ako slováci, slováci sú bubon a češi taký valčík...(muž 58 let, SK) Česká strana tento pohled vlastně utvrzuje. No a to si stále o nás myslí, že se v Čechách máme lépe. Oni zase mají Tatry, termály apod. Myslím si, že kdybychom měli takové turistické příležitosti, jako Slováci, uměli bychom je lépe využít. Oni ty jejich služby a přístup v této oblasti nejsou někdy na takové úrovni.(žena 40 let, CZ) No někdy si myslí, že se na ně díváme z vrchu, ale myslím, že to tak není. (muž 45 let, CZ)

2007 2013



10

ČÍSLO PROJEKTU: NFP22410220096 NÁZEV PROJEKTU: 20 LET SAMOSTATNOSTI OČIMA OBYVATEL ŽIJÍCÍCH V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Občanská vybavenost 777 793 714

V otázkách dostupnosti základních potřeb a služeb nezaznívaly ze stran obyvatel obou regionů téměř žádné výtky. Dle mého si tady a v okolí lidé nemají na co stěžovat. Na velikost naší obce. Je tu obchod, doktor, školka, dvě hospody. Na více si lidé musí zajet dál. (muž 45let, CZ) Já osobně s tým problém nemám, dostupnosť aj pestrosť tovaru je dobrá - je to v poriadku...potravín je dosť aj v rámci obce aj v okolí...skôr pre lieky je horšie. (žena 40 let, SK) My máme auto a co potřebujeme tak nakoupíme v Brumlově, nebo Klobůkách. Je toho ale méně.(muž 65, CZ) V Klobůkách, to je v pohodě. Opravdu větší nákupy jezdíme do Zlína a na Vsetín, ale dnes skoro všechno kupujeme na internetu. (žena 38 let, CZ) V otázkách na odpovědi zda obyvatelé příhraničí využívají přeshraniční nákupy, byla opět shoda. Dříve Slováci dojížděli za nákupem potravin do Čech, ale v současné době tento trend opadá. Za důvod již není uváděna cena potravin, ale jejich větší kvalita. Pro Čechy je nyní díky EURu Slovensko drahé, ale dříve se tam jezdilo za nákupem oblečení a podobného zboží. Teraz nie - v minulosti s rodičmi sme často chodili, bolo to lacnejšie, aj iné rodiny tak chodili, po rozdelení to bolo lacnějšie.(žena 26 let, SK) Češi jezdí na Slovensko hlavně na dovolenou, což potvrzují i postřehy ze slovenské strany. My jedzíme do Pieśtan do lázní, přes ty slevové portály. Lidé hodně jezdí do Bešeňové na koupaliště i jinam. (žena 65 let, CZ) Stretávam sa tu na každom kroku s turistami z ČR, majú o Slovensko živí záujem… (muž 45, SK) V otázce sociálních a zdravotních služeb většina respondentů považuje svůj region za soběstačný. Složitější zákroky a náročnější služby vyhledává v blízkých městech Zlíně a Trenčíně. Jednotliví respondenti ze slovenské strany uváděli zkušenosti s využitím těchto služeb za hranicí. Důvodem byla jejich větší kvalita a časová dostupnost. Častějšímu využívání takových služeb přes hranici brání legislativa a finanční nároky. Viem o jednom prípade, kdy chcel Slovák ísť k zubárovi do Čiech, že sú tam vraj lepšie služby. Kamarátka bola na operácii očí za hranicemi tiež, že je tam lepšie vybavenie. (žena 26 let, SK) Hľadala som si prácu aj v Čechách, v sociálnych zariadeniach - chcela som tam pracovať. U nás sú tieto služby na oveľa nižšej úrovni, kvalitou je to tam lepšie. Že by tam Slováci využívali, ale ani neviem. Jeden známy sa však dal operovať v Brne - na koleno. (žena 36 let, SK) V případě vzdělání je hranice mnohem prostupnější. Řada slovenských respondentů uváděla, že zná někoho, kdo studuje či studoval na vysoké škole v Čechách. Základní a střední školství je řešeno v rámci regionu, i když i zde nalezneme jednotlivé výjimky. Například jsme zaznamenali studium dívky z Čech na střední odborné škole v Trenčíně. Celkově můžeme tuto situaci charakterizovat odpovědí jednoho respondenta ze Slovenska.

2007 2013



11

ČÍSLO PROJEKTU: NFP22410220096 NÁZEV PROJEKTU: 20 LET SAMOSTATNOSTI OČIMA OBYVATEL ŽIJÍCÍCH V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Základné školy - určite to funguje tu myslím, skôr teraz je v obľube chodiť na vysoké školy do Čiech. Poznám 777pocit, 793 714že niekoľko takých študentov, je to vcelku dosť časté - tam padá jazyková bariéra, podmienky sú ok. Mám to je aj kvôli lepšej úrovni školstva v CZ, aj kvôli lepším možnostiam uplatnenia potom, aj jednoduchej dostupnosti. (muž 60 let, SK) Naopak někteří obyvatelé Čech, zejména při zaměstnáni, studují v nedaleké Dubnici. Studium je zde pro ně dostupnější a zvládnutelnější. No tady jsou všichni bakaláři. Jezdí na Slovensko do Dubnice, tak je taková jakási univerzita, ale moc se toho nenaučí, ale titul mají. (žena 65 let, CZ) Kulturní a společenský život Na obou stranách hranice je bohatý společenský a sportovní život. Všichni respondenti jsou členy nějakých spolků, či jinak veřejně činní. To ovšem z části vychází ze zadání výběru respondentů. Přesto shodně na obou stranách hranice označují život ve svých regionech spíše za aktivní. Veľmi príjemne, pocitovo, sa tu ľudia cítia. Boli tu dlhodobo významní a zanietení farári, ktorí viedli ľudí k čítaniu aj kultúre ako takej, knižnica tu dlhoročne funguje a je tu stále veľa ľudí, ktorí majú záujem o svoje okolie. Musím pochváliť Súčanov čo sa týka kultúry - dlhé roky fungoval divadelný súbor, 6 súborov dychovej hudby folklórne a jiné. (žena 58, SK) Jenom v naší obci je řada kulturních slavností. Stále děláme něco. Nyní bude oslava k příležitosti získání titulu vesnice roku. Bude to mše u kapličky, Jarmark v Envi centru a další věci. Lidé celkem chodí i z okolí. Docela často je zapojena i slovenská strana, teď tu bude na slavnosti slovenský farář a přijede i muzika. Fujary. (muž 45 let, CZ) Ke kulturním a společenským kontaktům dochází především na úrovni vzájemných návštěv na různých akcích, než na úrovni společných spolků. To ilustruje i výše uvedený příklad. Nejvýznamnější takovou akcí s regionálním přesahem je Mikulášský Jarmark ve Valašských Kloboukách. Na obou stranách hranice je sledovaná přeshraniční televize i rozhlas. Důvodem je zájem o dění za hranicemi, ale i širší nabídka programů. Áno, sledujem to, som zvedavý, čo sa deje za hranicami, hlavne spravodajské otázky; takisto aj literatúru čítam mám hodne českej literatúry. Ako dieťa som bol zaľúbený do Ladu, to bol môj ideál. (muž 86 let SK) Určite sledujú, v regióne sa sleduje ľudová TV Šláger - to je česká. zameraná hlavne na hudbu, dychovky, folklór. To my sme dychovkárska oblasť tak preto. (muž 58 let, SK) Docela často poslouchám Slovenský rozhlas. Když jedu autem automaticky přelaďuji na něj. Nyní i támhle na lešení chlapy poslouchají slovenský rozhlas. Oni mají výbornou muziku, i tu moderní. Hodně lidí tady rozhlas poslouchá. (muž 45 let, CZ) Já to nerozlišuji. Na televizi koukám jak na Českou, tak na Slovenskou, kde dávají co zajímavějšího. (muž 65 let, CZ)

2007 2013



12


Životní prostředí Krajina a kvalitní životní prostředí je jednou z valut, které oba regiony mají a kterých si lidé váží. To bylo dokumentováno již v úvodní části analýzy. Velkou část regionu ovlivňuje působení CHKO Bílé Karpaty a CHKO Biele Karpaty. Postoj k těmto organizacím je mezi respondenty ve většině případů pozitivní. V některých případech se ovšem objevuje kritika na kvalitu výkonu praktické ochrany životního prostředí. Kladné i kritické postoje k CHKO popisují následující citáty respondentů. Nie je to na škodu veci, ale nahnevá ma keď prekáža nejaký strom, napríklad, tak sme mali problém s nimi, lebo to nechceli dovoliť pokácet, ani orezať. (žena 65 let, SK) Chvalabohu sa darí udržiavať floru aj faunu okolia, lebo to je jeden z atribútov, ktoré tento region má a ktoré ho predurčujú byť úspešným - je to veľmi podstatný element v regióne (CHKO). (muž 58 let, SK) Tristní výběr je na vedoucích pozicích. Není normální, že se prakticky polovina lidí na pracovišti se změní a vedení stále zůstává a nechává je to v klidu. Například vodoprávní rozhodnutí dělá slečna s maturitou, co dříve dělala na sociálce. To pro mě není dostatečná autorita a kvalita. Nemají šanci udržet s lidmi z provozu a byznysu. …. Z pohledu rekreace, to něco omezuje. Investiční a tvrdé zásahy. Jako zemědělec naopak mám možnost čerpat z dotací, které jinde nemohu. Umožňuje mi to dělat zemědělství šetrně a přitom se alespoň uživit. (muž 34 let, CZ) Jsem přímo z CHKO. Je to jedna z valut, kterou tu máme. Chtěli bychom tu na Envi centru mít certifikát průvodce Bílými Karpatami. Zajímavé jsou u nás solitérní stromy. Na kolo to je náročné, ale má to své kouzlo. … Na druhou stranu ti co staví, mají omezení. I my musíme natřít střechu, aby nesvítila. To bylo jediné omezení. (žena 38, CZ) Respondenti považují tuto oblast za zemědělsky orientovanou, ale zároveň silně pociťují úpadek zemědělské výroby. Někteří vidí příležitost v ekologickém zemědělství, ale nejsou spokojeni s tím, že toto odvětví je závislé na přísunu dotací. V regionu působí několik větších zemědělských společností, které mají k hospodaření utilitární přístup a dostávají se do drobných střetů jak s ochránci přírody, tak drobnými zemědělci. Uvádíme opět několik citátů, které celou situaci popisují. S polnohospodářstvím to je zabité... veľká škoda... krásne naše družstvo PD Vlára nechali padnúť na kolená a neprežili, zatvorili ho. Teraz po rokoch zostalo tam len pár ľudí a chcú sa rozvíjať....zostali im kravy a sliepky...ale inak nevieme nič. (žena 61 let, SK) Je to zemědělsky zaměřená oblast. Některé to velmi dobře živí. JZD těží ze systému, ale ten brání rozvoji menšího zemědělského podnikání. Není možnost dostat se k pozemkům. Já produkuji maso, mléko, sýr a kůže. Hlavním zdrojem pro mě jsou však dotace, je to cca 90% mého výdělku. (muž 34 let, CZ) Jde to tu díky dotacím do útlumu. Dostávají dotace za to, že to nechávají ležet ladem. Na co to je. Na západě dostávají dotace na produkci. To by mělo být i tady. (muž 65let, CZ)

2007 2013



13

ČÍSLO PROJEKTU: NFP22410220096 NÁZEV PROJEKTU: 20 LET SAMOSTATNOSTI OČIMA OBYVATEL ŽIJÍCÍCH V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH U některých respondentů, zejména starší generace, zůstává velký podíl na samozásobitelství. Na slovenské 777 793 714 straně je pak tento přístup častější. My toho vypěstujeme hodně. Máme sad, drůbež. Manžel dělá včely. Máme se dobře. No ale je to práce. (žena 65let ,CZ) Deje sa to stále a ja tak fungujem celý život, aj vplyvom rodičov, chováme prasiatko, sliepky, 2 záhrady - rôzne plodiny si spracovávame, asi na 70% vo väčšine zeleniny a ovocia sme si sebestační... Aj ľudia v okolí to dosť robia, ale už menej ako kedysi - jednak nemajú čas, jednak veľmi lacné a dostupné potraviny sú v obchodoch, tiež drahé sú vstupy - priesady, semená apod. (žena 49 let, SK) Doprava V dopravní obslužnosti, opět shodně na obou stranách hranice, spoléhají obyvatelé především na vlastní individuální dopravu. Doprava tam je dobrá. Já ale jezdím autem. Ono to je levnější. Když jedete jen dva, tak se to už vyplatí. To je ale podobné všude. Ona totiž není bída, ale lidé řeší spíš čas, než peníze. (muž 53 let, CZ) Hromadnou dopravu využívají zejména mladí lidé a důchodci. Špatná situace je zejména ve večerních hodinách a o víkendech. Vlak zrušili, všetko čo sa dalo, taktéž autobusové spoje na Vršatec v nedeľu, například: Vraj to je nerentabilné, tam sme sa my vyviezli, prešli sme sa. (žena 65 let, SK) Pravidelné dojíždění přes hranice řeší především slovenská strana. V této souvislosti je region odkázán v drtivé většině na individuální dopravu. Bývalo to lepšie - čo sa týka autobusov, pár spojov sa zrušilo, naša obec je na tom dobre ale, pretože cez našu obec sa ide na ďalšie obce. Vlakové spoje boli tiež zrušené - išiel vlak z Lednických rovní do T.Teplej a tam sa dalo prestúpiť na Moravu, aspoň cez víken by to mohlo byť. Aj mi veľmi chýba vlakové spojenie na Moravu, vláčik skončí vo Vlárskom prúsmyku a tam je medzera a pritom je malý kúsok medzi sebou, ale o tej nadväznosti veľa ľudí nevie... aj keď som študovala a chodila do Brna, tak veľa ľudí využívalo práve tento večerný vlak. (žena 34 let, SK)

Shrnutí a identifikované problémy

Postoje respondentů z obou stran hranice byly často srovnatelné, nebo obdobné. Na svých regionech oceňují zejména příjemnou krajinu a přírodu, ale také aktivní obyvatelstvo. Ačkoliv se obě strany celkem shodnou na charakteristice opačných národů, většina rozdílných problémů a postojů vychází z obecnějších souvislostí, které leží mimo oba regiony. Jde zejména o dotační politiku v zemědělství, rozdílné měny, nebo další legislativní záležitosti. Obě strany se rozchází v identifikaci nejdůležitějších problémů. Pro českou stranu to je otázka zaměstnanosti a pro slovenskou udržitelného rozvoje, zejména v oblasti turistického ruchu.

2007 2013



14


Tento rozdíl při bližším ohledání není rozdílem, protože cílem rozvoje turistického ruchu je zejména vytváření nových pracovních příležitostí v regionu. Respondenti však o tomto takto přímo nehovoří. Přes drobné výtky na dílčí nedostatky v oblasti občanské vybavenosti a služeb respondenti působili velmi spokojeně s životem ve svém regionu. Případné zápory přijímali, jako druhou stranu mince kladů, kvůli kterým v regionu žijí. Na rozdělení Československa pohlíží smířlivě, jako na postup v rámci daných okolností správný. Největší problémy, které rozdělení přineslo, byly překonány vstupem obou zemí do Evropské unie a Schengenského prostoru. Vzájemné vztahy mezi oběma národy jsou často označovány jako „přátelské“ a „bratrské“. Neformální kontakty mezi oběma stranami hranice jsou často založené na rodinných vazbách. Slováci častěji přijíždí do Čech za prací, vzděláním a některými specializovanými službami. Češi naopak na Slovensko rádi cestují na dovolenou, nebo za lázeňstvím. Kontakty na kulturní a společenské úrovni probíhají především vzájemných návštěv na různých akcích. Rozhlas a televize je sledována bez rozdílu na obou stranách hranice. Tato skutečnost dle našeho mínění přispívá k udržení vysokého stupně jazykového porozumění mezi oběma národy. Podobné jsou pohledy respondentů i na problematiku životního prostředí v obou regionech. Kladně přijímají existenci CHKO, i když jim přináší určitá omezení. Dílčí výhrady pak mají k práci správy obou CHKO. Na obou stranách hranice považují zemědělství za důležitou součást hospodářství regionu, ale jsou si vědomi těžkostí a pozvolné přeměně tohoto sektoru. Jsou velmi pozitivně orientováni na ekologickou produkci kvalitních potravin, ale na druhou stranu jsou si za stávajícího systému vědomi ekonomických problémů při takové formě hospodaření. V otázkách dopravní dostupnosti se zdá, že většina respondentů rezignovala z časových i finančních důvodů na hromadnou dopravu a spoléhá na individuální automobilovou dopravu.

2007 2013



15


Přílohy:

Záznamový list pro přepis rozhovorů Respondent: CZ Pohlaví: Věk: Vzdělání: Typ: Identifikace respondenta Můžete nám na úvod říci něco málo osobě a vaší práci? Jak dlouho žijete v tomto regionu? (starousedlíci, „náplavka“ , žil jste tu před rozdělením) Zapojujete se nějak do života své obce, či regionu? (veřejné funkce, pracovní skupiny, spolky, dobrovolnická činnost) Jak byste charakterizoval region, ve kterém žijete? (nejlépe vymezit, jak jej respondent vnímá, bylo by fajn, kdyby to byl regionu MAS) Je pro vás důležité aby se region rozvíjel a co by se proto mělo udělat? Obecné otázky k ČR a SR Máte nějaké osobní vazby se Slovenskem? Máte nějaké problémy s porozuměním Slovenštině? Myslíte si, že česká společnost rozumí Slovenštině dostatečně? Máte na Slovensku nějaké přátele? (rodina a přátelé) Jezdíte Vy nebo lidé ve vašem okolí do zaměstnání za hranice? Případně prodávají své výrobky, služby za hranicemi? Před dvaceti lety došlo k rozdělení Československa. Co obecně tato událost obou národům přinesla a co se vytratilo? Jak byste dnes charakterizoval Slováky? Jak si myslíte, že Slováci pohlížejí na Čechy?

2007 2013



16


Občanská vybavenost

777 793 714

Nyní se chceme zaměřit na situaci zde v regionu. Jak jste spokojena s dostupností možností nákupu potravin a dalších potřeb? Využíváte nebo lidé ve vašem okolí možnosti nákupu za hranicemi? Využíváte nebo lidé ve vašem okolí zdravotní, nebo sociální služby v regionu? Nebo za hranicemi? Jezdí Vaše děti, nebo děti a mladí lidé ve vašem okolí za vzdělávání na Slovensko? Víte o někom, kdo by jezdil za školou ze Slovenska do České republiky. Kulturní a společenský život Sledujete slovenský rozhlas či televizi? Znáte někoho ve svém okolí, kdo by jej sledoval? Účastnil jste se za poslední rok na nějaké místní slavnosti, kulturní akci, pochodu apod. ? Byla na této akci nějak zapojena přeshraniční strana? Jste členem nějakého spolku? (sokol, hasiči, fotbalisté) Jsou členy také Slováci? Pořádáte nějaké přeshraniční akce? Životní prostředí Jak vnímáte fungování CHKO? Co Vám přináší? Jaké omezení Vám přináší? Jak byste charakterizoval zemědělství v tomto regionu? Podílíte se nějak na zemědělské produkci? (samozásobitelství) Přináší vám zemědělství v regionu nějaké výhody, či nevýhody? Doprava Jak jste spokojena s dopravní dostupností v rámci regionu? Dojíždíte denně, jak daleko, přes hranice? Jak vnímáte dopravní dostupnost na Slovensko?

2007 2013



17

KVALITATIVNÍ ANALÝZA 20 LET SAMOSTATNOTI ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY

Recommend Documents