KVALITA VZDĚLÁVACÍHO A PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ. MAKRO OBLAST B Učení & vzdělávací styl

KVALITA VZDĚLÁVACÍHO A PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ MAKRO OBLAST B Učení & vzdělávací styl

V tomto modulu se naučíte, jak: Citlivě a efektivně přistupovat k osobám s vážným zdravotním postižením Překonávat architektonické a psychologické překážky Organizovat prostorové uspořádání pro plynulé a příjemné učení

Reference number 538480-LLP-1-2013-1-IT-GRUNDTVIG-GMP

Najdete zde: • Faktory, které připravují, podporují, usnadňují nebo brání procesu učení • Popis vhodných nástrojů

• Druhy prostorového uspořádání

Najdete zde: • Faktory, které připravují, podporují, usnadňují nebo brání procesu učení • Popis vhodných nástrojů • Druhy prostorového uspořádání

VÝZNAM MODULU 7 • Dává nám jasné vysvětlení významu kvality vzdělávání a pracovního prostředí s ohledem to, aby se lidem s vážným zdravotním postižením dostalo tak účinného školení, jak je to jen možné. • Přináší podrobný popis přípravy a uspořádání studijního a pracovního prostředí pro lidi s různým zdravotním postižením.

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI VZDĚLÁVACÍHO A PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Téma 1

VZTAH: VZDĚLÁVÁNÍ A PRÁCE VS. JEJICH PROSTŘEDÍ Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 1.1

Studijní a pracovní prostředí podporuje výkonnost účastníků všech druhů v "živém" vzdělávání nebo v odborné přípravě. Když jsou účastníky vzdělávání lidé s postižením, je třeba věnovat zvláštní pozornost nejvíce vhodnému a správnému uspořádání vzdělávacího prostředí.

•

V procesu výuky, kterého se účastní učitel a žáci, jsou psychologické aspekty faktory, které připravují, podporují, usnadňují nebo brání procesu učení mnoha různými způsoby.

•

Učitelé ve vzdělávání dospělých o nich musí vědět, musí si být vědomi jejich významu a musí být schopni je rozeznat tak, aby zvládli koordinovat třídu a design kurzu, jež může být úspěšný, pokud jde o stanovené cíle a s veškerými ohledy na zvláštní potřeby žáků.

Třída, místnost s počítači, nebo místo pro skupinové aktivity, to jsou fyzická místa, kde dochází k výuce. Studenti mohou být pozitivně nebo negativně ovlivněni uspořádáním nebo výzdobou místa, dostupností, prostorem pro pohyb, vzdáleností od ostatních studentů, učitelem, který může sedět někde daleko nebo je blízko mezi nimi a dalšími faktory, které určují uspořádání místa výuky.

•

Uspořádání místa výuky, a později i pracovního místa, je prvním klíčovým prvkem, který rozhodne, zda člověk bude v učení a/nebo pracovním úsilí úspěšný, nebo jestli se mu to nepodaří.

•

Posluchači se mohou cítit "přijati" nebo "odmítnuti" pouhým prostředím místnosti. Přátelská a dostupná atmosféra může někdy až o 50% ovlivnit jejich otevřenost k výuce. Na druhou stranu, neutrální nebo "studená" třída je může učinit zdrženlivějšími, a bez ohledu na to, jak zajímavě byla lekce připravena, mohou mít negativní vnímání učitele i materiálu.

Chtějí-li učitelé respektovat zvláštní potřeby osob s vážným zdravotním postižením, měli by brát v úvahu typy postižení svých budoucích studentů. Definice toho, co je "závažné postižení" se mezi jednotlivými zeměmi liší a na tomto základě není možné standardizovat přístup. Nicméně, výukové a pracovní prostředí by mělo reflektovat následující:

1. Rozlišovat mezi fyzickým a mentálním postižením.

2. Zaznamenat, jak moc je pohyb studentů omezen. 3. Mít na zřeteli, zda a jak moc postižení omezuje komunikační schopnosti studenta. 4. Brát v úvahu velikost a mix různorodé skupiny žáků.

5. Brát v potaz, že dobrá příprava začíná na základě všech výše uvedených prvků.

6. Každá osoba s jakýmkoliv postižením může obohatit skupinu žáků svým neobvyklým úhlem pohledu při výuce. 7. Smíšená skupina je velkou výzvou, která může vytvářet inovativní nápady a řešení.

Dospělí studenti přicházejí do vzdělání s již vytvořeným konceptem, jak se chtějí učit, a jakým tempem jsou ochotni se učit. Například, že nechtějí pracovat ve dvojicích nebo ve skupinách, nebo se jim nemusí líbit příliš mnoho psaní v hodině.

Individuální/osobní vzdělávání Může být zapotřebí na začátku vzdělávání, pokud se člověk necítí pohodlně v činnostech probíhajících ve skupinách či dvojicích.

Studenti a žáci se zdravotním postižením mohou mít velmi specifické vzdělávací potřeby a ty někdy do sebe nezapadají. Proto je užitečné začít kurz vysvětlením, proč má doporučenou strukturu a jak bude vypadat výukové prostředí, aby bylo učení snadné a výsledky byly tak dobré, jak je to jen možné. Moudrý učitel nebo lektor zváží vzdělávací preference studentů a snaží se začlenit do kurzu ty pozitivní bez obětování záměru nebo cíle kurzu nebo pedagogické metodiky.

Vzhledem k tomu, že ne všechny preference studujících jsou užitečné a mohou jim pomoci dosáhnout svých cílů, může je učitel přesvědčit o výhodách práce ve dvojicích, například tím, že stanoví jednoduchý úkol, aby pocítili výhody.

Postupně může učitel zvyšovat počet úkolů zaměřených na studenty a sloužících ke splnění cíle kurzu, ale každopádně by všechny preference studentů, které nezdržují postup skupiny měly být oceněny a respektovány.

Učitel nebo lektor se se studenty dohodne na optimálním uspořádání třídy. Poté, co studenti přijmou uspořádání vzdělávacího prostředí jako součást své vlastní potřeby, jsou více motivováni k dosažení cílů vzdělávání. Taková strategie zlepšuje vztah mezi studenty a učiteli.

FORMÁLNÍ A NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 1.2

Kurzy pro dospělé osoby s vážným zdravotním postižením jsou organizovány jako formální kurzy na univerzitách a dalších státních institucích, ale také v oblastech neformálního vzdělávání.

Neformální vzdělávání se také skládá ze vzdělávacích aktivit a činností prováděných v rámci organizovaného a institucionalizovaného rámce, ale mimo formální vzdělávací systém, mimo školský systém.

Činnosti jsou systematické, záměrné a zacílené na potřeby studentů jako samostatného jedince ve společnosti

• aby se přizpůsobily jeho speciálnímu kontextu (souvislostem) a tím přispěly k dosažení optimálních znalostí a • aby zamezily obtížím a problémům, které vznikají ve více formálních systémech.

Povaha: méně formální; Vzdělávací aktivity: flexibilní a přizpůsobené studentům. Často jsou tyto aktivity extradidaktické, nepovinné nebo volitelné. Velmi důležitým prvkem je právě výukové prostředí.

Zkušený učitel se snaží využít výukové prostředí jako prvek, který může připravit studenty na praktické využití získaných kompetencí. Právě lidé s vážným zdravotním postižením mohou být velmi citliví na výukové prostředí a ocenit jakékoliv obohacování teorie pomocí praktických příkladů a případových studií.

Při změně výukového prostředí leží největší břemeno na učiteli. Učitelé: • mají obtížný úkol transformovat vzdělávací cíle a záměry do reality • musí identifikovat skutečné potřeby lidí • by měli věnovat velkou pozornost uspořádání třídy, protože je prokázáno, že tato opatření ovlivňují postoje studujících k učení, jejich chování během vyučovacího procesu a jejich učební vzory Množství a čas přestávek závisí na stylu učení studentů, jejich tempu a psychologickém profilu.

Požadavky na vzdělávání se snaží vyhovět potřebám žáků pokud jde o osobní rozvoj, profesní potřeby a socio-kulturní potřeby. To je důvod, proč musí být relevantní s rozvojem jedince, v souladu s realitou společnosti a trhem práce a musí dodržovat zdravotní omezení studentů.

Jinými slovy, vzdělávání by mělo být: praktické,

efektivní a orientované na životní potřeby a hodnoty lidí, s ohledem na jejich zdravotní postižení zacíleno

na udržení optimálního poměru nákladů a výnosů pro studenta, zejména pokud mluvíme o kategorii žáků s nízkými příjmy nebo se slabými ekonomickými / finančními možnostmi (to může často platit pro osoby se zdravotním postižením).



Umístění výuky může být atypické, protože kurzy mohou být pořádány nejen ve školách, ale také v knihovnách, na výzkumných pracovištích, v centrech spolupráce, v konferenčních sálech, v prostorách nevládních organizací, ve vzdělávacích organizacích, atd. Jak již bylo uvedeno výše, čím více je výukové prostředí podobné prostředí budoucího zaměstnání, s ohledem na zdravotní omezení studentů, tím je vzdělávání nebo odborná příprava účinnější.

Existují různé typy zdravotního postižení, a to je důvod, proč je příprava výukového prostředí založena na případné dostupné dokumentaci: • • • • •

odborné lékařské zprávy nálezy doporučení z předchozího zaměstnání doporučená omezení fyzických aktivit odborný posudek – posouzení zdravotního stavu odbornou komisí

PRAKTICKÉ PŘÍKLADY Kurzy pořádané ve speciálními vzdělávacími prostředí začleňte do životopisu. Tímto způsobem můžete výrazně zvýšit účinnost těchto kurzů.

SPECIÁLNÍ VÝUKOVÉ PROSTŘEDÍ Lázně Domy pro seniory Hospice Rehabilitační centra Centra denní péče

ARCHITEKTONICKÉ A PSYCHOLOGICKÉ PŘEKÁŽKY Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Téma 2

Pokud jsou studenti tělesně postižení, je upravené architektonické uspořádání místa výuky nezbytné. Existují však i jiné druhy postižení, které vyžadují: • speciální nástroje • speciální postup učitele či lektora • jeho dovednost začlenit tyto nástroje do vzdělávání či odborné přípravy • speciální prostor pro učení či školení.

Někdy je obtížné rozlišit, zda se jedná o vzdělávací činnost nebo terapii. Postižení může být zapříčiněno:

•fyzickým hendikepem •mentálním hendikepem •vnitřní nemocí (onemocnění ledvin,rakovina,...) •civilizační nemocí (diabetes, obezita, vysoký krevní tlak, atd.)

"Základním cílem vzdělávání osob se zdravotním postižením zůstává zajištění rovného přístupu, včetně prvků odstraňování bývalých deformací a prevence některých diskriminačních aktivit v některých situacích. Smíšené skupiny lidí budou stále více chápány jako důležitý faktor prevence sociálního vyloučení, než pouze jako jednoduché organizační uspořádání. Chceme-li zachovat rovný přístup ke všem občanům, včetně osob se zdravotním postižením, budou vzdělávací opatření řešit zajištění základního lidského práva - přístupu ke vzdělání."

FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1

Hlavní fyzická postižení se týkají: A. Pohybu osob B. Zraku– mají brýle nebo používají Braiilovo písmo C. Sluchu

A. Pohybová znevýhodnění Lidé se zdravotním postižením se pohybují převážně na invalidním vozíku, ale existují i jiné typy pohybových znevýhodnění. Nejlepší způsob, jak definovat typ a velikost takového postižení jsou ergo-diagnostické testy.

Pokud lidé s postižením používají invalidní vozíky, je zřejmé, že potřebují více prostoru než ostatní studenti. Pak musí být splněny některé podmínky: • širší dveře • výtah do vyšších či nižších pater • WC s vybavením pro osoby se zdravotním postižením • pohodlné prostorové uspořádání pro pohyb osob na invalidním vozíčku

Požadavky na pokoje pro osoby se zdravotním postižením jsou definovány v každém státě samostatně. V EU předpisy říkají: • Veřejné budovy musí mít prostory s toaletami pro osoby se zdravotním postižením (účelem je nezávislé použití bez cizí pomoci).

• Rozměry toalet jsou založeny na standardizované velikosti invalidních vozíků. Minimální velikost dveří je 160 x 180 cm. • Na toaletě musí být umyvadlo, dveře musí být nejméně 80 cm široké a musí se otevírat směrem ven. • Musí mít vevnitř zábradlí. Všechny ovládací prvky musí být umístěny ve výšce 60 až 120 centimetrů.

Pro přepravu do vyšších či nižších pater slouží: a) Speciální výtahy - jsou konstruovány tak, aby je lidé na invalidním vozíku mohli snadno používat.

b) schodišťové sedačky - schodišťové pohyblivé sedadlo nebo schodišťové plošiny jsou určeny pro každého, kdo má problémy s pohybem kvůli své nemoci, zranění nebo věku (člověk není schopen zvládnout schody). Někteří lidé se jej bojí, ale většina lidí se zdravotním postižením je přesvědčena, že toto zařízení usnadňuje život lidí se zdravotním postižením a přináší jim komfort.

Nezbytným zařízením pro výukové i pracovní prostředí pro lidi s postižením jsou sanitární prvky: Umyvadlo s mezerou pro baterii umístěné takovým způsobem, že je možné je podjet invalidním vozíkem. Musí splňovat všechny požadavky příslušných předpisů pro umyvadla: • horní hrana umyvadla je ve výšce 80 cm • zábradlí vedle umyvadla je ve výšce 78 cm • zrcadlo je nad umyvadlem - je možné jej vyklopit

Požadavky na uspořádání sanitárních prostor pro osoby se zdravotním postižením, které mají problémy s pohybem: • Je nutné zajistit přístup k WC, k umyvadlu, někdy je k dispozici i vana. Prostor pro otáčení musí být kruh o průměru minimálně 1 500 mm. • Prostor pro otáčení se zpětným pohybem musí být nejméně 1 500 x 1 200 mm.

• Lidé s postižením musí mít svou vlastní WC místnost s dveřmi min. 800 mm.

Dosažitelnost prostor pro lidi se zdravotním postižením Při sjednávání učebny a dalších prostor pro výukové a pracovní činnosti osob se zdravotním postižením, je třeba vzít v úvahu dosažitelnost prostor lidem na invalidním vozíku. • Minimální půdorys musí být 1 600 x 1 800 mm v nových budovách a 1 400 x 1 400 mm ve starších budovách, kde se realizuje takové zařízení a prostorové uspořádání.

B. Zrakové znevýhodnění Výukové a pracovní prostředí musí být rozšířeno o nabídku speciálních zařízení a nástrojů, které podporují lidi se zrakovým postižením. Mohou být rozděleny do 3 kategorií: • nástroje zvláštní péče • nástroje pro psaní a práci na PC • výběr témat pro studium či školení

B. Zrakové znevýhodnění Nástroje zvláštní péče = výuka prostorové orientace a samostatného pohybu = stimulace oka = speciální příprava na psaní a čtení Braillova písma = tyflopedická péče (jak používat kompenzační pomůcky).

Nástroje pro psaní a práci na PC Zařízení pro práci na PC (kompenzační a didaktické pomůcky s vysokou úrovní kvality), spolu s optimální prostorovou organizací výukových a pracovních míst jsou zásadním předpokladem úspěšného výukového a pracovního prostředí pro osoby se zrakovým postižením. Požadavky na zajištění oční hygieny jsou samozřejmou záležitostí.

Nástroje pro výběr tématu Poradenství a pomoc při výběru vhodných studijních témat právě s ohledem na výukové a pracovní uspořádání prostředí, jsou velmi důležité pro budoucí integraci osob se zrakovým postižením na trh práce.

C. Sluchové znevýhodnění Sluchové postižení je rozděleno do několika úrovní v závislosti na závažnosti. Lidé s tímto postižením: •mají zhoršenou schopnost slyšet - tito lidé jsou schopni vnímat zvuky lidské řeči díky technickým a kompenzačním pomůckám. •jsou neslyšící - nestačí jim pomocné nástroje uvedené výše. Osoby s postižením sluchu můžeme rozdělit v souladu s dobou vzniku tohoto znevýhodnění.

Prelinguální sluchové postižení (před tím, než začal mluvit) - dítě se už s tímto hendikepem narodí nebo ztratí sluch během prvních šesti let života. Taková znevýhodnění jsou velmi závažná a mají hluboký dopad na komunikační dovednosti dítěte. Řeč zůstává nevyvinutá a dokonce může dojít k rozpadu stereotypů řeči. Z tohoto důvodu je zřejmé, že výukové a pracovní prostředí musí tento druh postižení brát v úvahu.

Postlinguální sluchové postižení (po tom, co osoba začala mluvit) - osoba ztratila sluch po šestém roce života. Komunikační dovednosti nemusí být ohroženy, protože řečové stereotypy jsou již vytvořeny. Vzhledem k nedostatku sluchu je však lze dále rozvíjet jen těžko.

Sluchově postižení netvoří homogenní skupinu existuje více typů a úrovní sluchového postižení. Způsoby komunikace a následného výukového a pracovního prostředí závisí také na jiných faktorech (na době, kdy postižení vzniklo, na vlivu školy, rodiny nebo osobních předpokladech).

Sluchová postižení také způsobují psychologické bariéry. Psychologické zvláštnosti osob se sluchovým postižením: Řeč/projev - nižší úroveň, menší artikulace, nedostatečná sluchová kontrola Myšlení - není flexibilní, založené na konkrétních podmínkách, vzniká nezávisle na projevu Pojetí sebe sama - komplex méněcennosti; když nerozumí nebo pokud nejsou pochopeni, ustupují, tendence snadno se vzdávat.

Znakový jazyk Zákon o znakové řeči definuje tyto komunikační systémy: Jazyk rukou - komunikační systémy s vlastní gramatiku a slovní zásobou. Je to přirozený jazyk a plně funkční komunikační systém tvořený speciálními vizuálními pohyby nástrojů, tj. tvary rukou, jejich pozicemi a hnutím, mimikou, pozicí hlavy a horní části těla.

PŘÍSTUPY KE VZDĚLÁNÍ OSOB SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.2

• Výukové a pracovní prostředí pro osoby se sluchovým postižením musí být organizováno jinak než pro zdravé lidí. • Výukové prostředí, prostorové uspořádání a dodržování výše uvedených podmínek podporují metody výuky osob se sluchovým postižením.

• Orální metoda -orientace na rozvoj mluvené řeči, výuka se vede skrze mluvenou řeč • Způsob celkové komunikace -využívá všechny možné a dostupné formy komunikace • Dvojjazyčné metoda - paralelní použití znakového jazyka a mluveného jazyka, u většiny lidí převážně v písemné formě

Výukové prostředí pro odezírání ze rtů • • • • • •

.

Dobré osvětlení - směr a intenzita Adekvátní komunikační vzdálenost Vhodná pozice obličeje mluvícího člověka Nutnost stálého očního kontaktu Umění řeči mluvící osoby Znalost tématu rozhovoru

Dodatečné artikulační znaky poskytnou informace o tom, jak konkrétní mluva zní, a jak jsou vytvořena její spojení. Používají se pro vytváření, vedení a fixaci správné artikulace a pro potvrzení správnosti.

FYZICKÁ A LIDSKÁ PERSPEKTIVA Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Téma 3

Lidé s postižením mají často citlivější vnímání než zdraví lidé. Proto může výukové či pracovní prostředí podporovat nebo přinést škody do vzdělávacího procesu. Proto je velmi užitečné znát zdravotní anamnézu: •osobní anamnéza •nynější onemocnění vedoucí ke znevýhodnění na trhu práce •návyky (kouření, alkohol, káva, atd.) •spánek •léky •rodinná anamnéza.

Chceme-li vytvořit kvalitní a adekvátní vzdělávací prostředí, můžeme vzít v úvahu určité modelové situace pro jednotlivé úkoly: •pracovní činnost prováděná po určitou dobu •není klasifikováno pouze skutečné provedení úkolu, ale také způsob, čas a kvalita, komplexně hodnocené podle vybraného modelu činnosti •vzdělávací aktivity •schopnost plánovat činnosti •specifické dovednosti •jemná nebo hrubá motorika •kognitivní funkce •koncentrace a pozornost při manuální činnosti.

Při kolektivních úkolech: • • • •

schopnost spolupráce role v týmu schopnost prosadit vlastní názor manažerské schopnosti v týmu.

Aby bylo možné vytvořit odpovídající výukové a pracovní prostředí pro psychicky postižené osoby, měli bychom provést jejich psychologické vyšetření: Vyšetření se zaměřuje na: • posouzení psychomotorického tempa • posouzení motivace osoby ve vztahu k zaměstnatelnosti • přezkoumání aktuálního psychického stavu, příznaky deprese a úzkosti • hodnocení tolerance vůči stresu • přibližné hodnocení intelektových schopností.

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Topic 4

SOUČÁSTI A USPOŘÁDÁNÍ TŘÍDY

Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 4.1

1. SOUČÁSTI VYUČOVÁNÍ Po všech stránkách úspěšná lekce závisí na jejích složkách a určujících faktorech. Jakmile se rozhodnete mít vyučovací lekci, je nutné v ní mít všechny určující prvky.

Složky efektivní hodiny jsou: Prostor & Čas

Vzdělávací materiály

Školitelé & podání výuky Cíle

Studující

2. USPOŘÁDÁNÍ VYUČOVACÍHO PROSTORU Třída by měla být: • Dostatečně prostorná • Mít vhodné uspořádání židlí • Dobře větraná / klimatizovaná • Dobře zařízená (motivující plakáty na nástěnkách, ...) • Humorné kreslené postavičky (pomáhají zlepšit náladu a efektivně předávat zprávy)

2. USPOŘÁDÁNÍ VYUČOVACÍHO PROSTORU Základní vybavení učebny - stoly a židle - bílá tabule (která se může stát interaktivní) - značkovače - CD, DVD přehrávač - dataprojektor, PC - nástěnky pro projekty žáků a na různá oznámení - rostliny pro vytvoření útulného prostředí

USPOŘÁDÁNÍ MÍST K SEZENÍ VE TŘÍDĚ

Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 4.2

USPOŘÁDÁNÍ MÍST K SEZENÍ VE TŘÍDĚ Uspořádání židlí ve třídě je velmi důležité pro stanovení stupně koordinace skupiny a účinnosti procesu učení. Zatímco jedno uspořádání může účastníky povzbudit, aby se do vzdělávacího procesu aktivně zapojili, jiné může bránit účasti a studenty od aktivního zapojení demotivovat.

Uspořádání do půlkruhu •Jedno ze dvou nejúčinnějších uspořádání. •Posluchači jsou na stejné úrovni, ale všichni mají s učitelem/lektorem oční kontakt, ten se pak může pohybovat buď uvnitř nebo vně, tím vytváří efekt bezprostřednosti.

Uspořádání do půlkruhu •Kromě toho, když jeden z žáků mluví, všichni ho mohou slyšet, vidět jeho výraz obličeje a komunikovat mnohem přirozeněji. •Učitel/lektor okamžitě vidí, zda se studenti zapojují a může účinněji koordinovat skupinu. •Je ideální pro práci ve dvojicích a skupinové pracovní činnosti; oba tyto způsoby vzdělávací proces posilují.

Uspořádání do půlkruhu • Práce ve dvojicích

• Práce v malých skupinkách o 3 lidech

Π - Uspořádání do tvaru podkovy • Práce ve dvojicích

• Práce v malých skupinkách o 3 lidech

UspořádáníSEMICIRCLE do půlkruhu / Π ARRANGEMENT - do tvaru podkovy / Π SEAT Výhody Povzbuzuje a udržuje reálnou komunikaci mezi studenty a učiteli/lektory; Studenti mají pocit, že jsou členy týmu; Učitel/lektor má snadnou kontrolu nad třídou - může se pohybovat venku i uvnitř uspořádání; Účastníci mají s učitelem/lektorem oční kontakt; Je flexibilní pro práci ve dvojicích/skupinové práce

Nevýhody Je zapotřebí velká učebna; Pokud studenti nejsou během práce sledováni, mohou se bavit o jiných věcech.

Práce ve čtyřčlenných skupinkách

Výše uvedené uspořádání je použitelné i v případě, že jsou ve třídě lavice se 2 židlemi. To, co potřebujeme, je přirozené umístnění 4 studentů pracujících na určitém úkolu proti sobě.

DEMOTIVUJÍCÍ USPOŘÁDÁNÍ

Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 4.3

Přestože je uspořádání židlí pro zajištění příznivého výukového prostředí důležité, mnoho učitelů/lektorů mu věnuje jen malou pozornost. Měli by si uvědomit, že to, jak budou žáci sedět může mít vliv na účinnost výuky. Je proto nanejvýš důležité zajistit před začátkem lekce povzbudivé uspořádání, které bude optimalizovat proces výuky a její účinnost.

Změna uspořádání zabere pár minut (pokud měl

předchozí vyučující jiné uspořádání, které se pro vaši lekci nehodí). Dokonce můžete požádat studenty, aby vám pomohli stoly a židle uspořádat, například, když měníte aktivitu z výkladu na práci ve dvojicích či skupinkách.

Při testech musíme zajistit, aby: •studenti mezi sebou nemohli komunikovat •jste měli bezpečnou vzdálenost,která by je odradila od podvádění Celkově klasické uspořádání odrazuje jakoukoli komunikaci mezi studenty. Proto, i když je dobré pro účely testů, je třeba se mu vyhnout při běžné výuce, kde je nezbytná komunikace a učení se od sebe navzájem.

demotivující uspořádání

demotivující uspořádání

Je možné "vylepšit uspořádání" tím, že dáme vždy dva psací stoly dohromady a pro práci ve skupinkách jen přidáme židle. Každopádně se ujistěte, že máte dost místa na pohyb a máte oční kontakt se všemi studenty. Nezůstávejte vždy vpředu před třídou, protože pak se studenti sedící v zadní části třídy začnou rozptylovat a ošívat, a bez ohledu na to, jak pečlivě jste byli připraveni, bude vaše lekce méně efektivní.

práce ve skupinkách

práce ve skupinkách

povzbuzující uspořádání • studenti jsou tak blízko, jak je to jen možné • usnadňuje výuku • je účinné.

ZDROJE A ODKAZY

https://k12teacherstaffdevelopment.com/tlb/do-seating-arrangementshave-an-impact-on-student-learning/ http://www.tesolclass.com/classroom-management/classroomseating-arrangements/ https://www.google.cz/search?q=class+arrangement+for+learning+in+ groups&sa=X&biw=1312&bih=740&tbm=isch&tbo=u&source=univ&ve d=0CC0QsARqFQoTCP2Ii4CLwccCFQQ4FAodR8kKhQ&dpr=1.25 http://www.learningandteaching.info/teaching/layout.htm http://cirrie.buffalo.edu/encyclopedia/en/article/21/