Kvalita pitné vody. MUDr. František Kožíšek, CSc. 3. lékařská fakulta UK Praha a Státní zdravotní ústav Praha

Kvalita pitné vody

MUDr. František Kožíšek, CSc. 3. lékařská fakulta UK Praha a Státní zdravotní ústav Praha

Univerzita třetího věku 3. LF UK, Praha 28.4.2015

Část I

Zásobování pitnou vodou v ČR

Státní zdravotní ústav

1

Zásobování pitnou vodou v ČR: základní údaje 9,811 mil (= 93,31 %) obyvatel zásobováno z veřejných vodovodů (2013) – T.j. 6,9 % obyvatel je zásobováno z vlastní studny – Dalších až několik milionů osob využívá aspoň občas soukromé studně na chatách a chalupách – Kolik je v ČR soukromých studní? (poslední oficiální odhad /1989/: asi 750 tisíc)


Veřejné zásobování (2013): 50,34% vody z povrchových zdrojů; 49,66 % z podzemních zdrojů – většina povrchové vody (cca 80%) odebírána z chráněných nádrží situovaných na horních tocích řek

Zásobování pitnou vodou v ČR: základní údaje Celkem 4 032 zásobovaných oblastí ~ vodovodů (269 ZO > 5000 obyv.; 3 763 ZO < 5000 obyv.; 3243 ZO < 1000 obyv.) v roce 2013; 320 veřejných a 2352 komerčních studní (registrováno v centrální databázi kvality vody v roce 2013) Více než 1 200 právnických osob provozujících vodovody (a kanalizace) v ČR


2

Kvalita pitné vody v ČR Data z kontrol zasílány do centrální databáze – umožňují zpracování a publikaci výsledků Každý rok publikována souhrnná zpráva o kvalitě pitné vody v ČR (http://www.szu.cz/tema/ zivotni-prostredi/ monitoring-pitne-vody)


Kvalita pitné vody v ČR (2013): překročení limitních hodnot v ZO zásobujících > 5000 obyvatel


3

Kvalita pitné vody v ČR (2013): překročení limitních hodnot v ZO zásobujících < 5000 obyvatel


Vztah mezi velikostí ZO a kvalitou vody (údaje z roku 2013) Ukazatele s NMH (červené) a s MH (žluté)


4

Trend ve vývoji kvality pitné vody v ČR 2004 – 2013 (Malé a velké vodovody, ukazatele s MH a NMH)


„Výjimky“ u veřejných vodovodů platné v roce 2013 213 zásobovaných oblastí (z toho 142 u ukazatele s NMH); nejčastější příčiny: dusičnany pH železo mangan uran sírany desethylatrazin


98 oblastí (asi 62 tisíc obyvatel) 28 oblastí 23 oblastí 13 oblastí 15 oblastí 11 oblastí 10 oblastí

Celkem v ČR vodovodů: více než 4 tisíce Kdy je možné udělit výjimku, na jak dlouho a co z ní vyplývá?

5

Kvalita pitné vody v ČR (2010) Epidemie z pitné vody jen výjimečně (viz dále) Problémy s chemickými ukazateli (viz dále)


Epidemie z pitné vody: situace v ČR v letech 1995-2005


Hlášeno 27 epidemií s celkovým počtem 1489 hlášených onemocnění, u kterých byla jako cesta přenosu označena pitná voda. Struktura zdrojů pitné vody, které byly příčinou epidemií: ⇒ veřejný vodovod (4 x), ⇒ vnitřní vodovod (domovní rozvod za vodovodní přípojkou; 2 x) nebo podnikový vodovod (2 x), ⇒ komerční studna (10 x), ⇒ domovní studna (9 x).

6

Epidemie (ČR – 1995-2005) z pitné vody podle diagnóz (původců onemocnění)


Situace v ČR 1996-2010 – porovnání (všechny epidemie z vody, nejen pitné)


7

Epidemie z vody v ČR 2006-2010 Struktura zdrojů vody, které byly příčinou epidemií: ⇒ veřejný vodovod (1 x), ⇒ veřejná studna (1 x) ⇒ komerční studna (12 x), ⇒ komerční studna a veřejný vodovod (1 x) ⇒ volný zdroj vody (1 x) ⇒ vířivka (1 x) ⇒ povrchová voda ke koupání (2 x) Státní zdravotní ústav

Epidemie (2006-2010) podle diagnóz (původců onemocnění)


8

Epidemie z vody 2006 - 2010 - podíly podle diagnóz a počtu případů


Část II

Hygiena pitné vody a legislativa


9

Hygiena vody a legislativa Zákon o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb. v platném znění) + vyhlášky: ⇒ č. 252/2004 Sb. (jakost pitné a teplé vody, kontrola pitné vody) v platném znění;


⇒ č. 35/2004 Sb. (náležitosti, forma elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť) ⇒ č. 409/2005 Sb. (výrobky a chemikálie pro styk s vodou a na úpravu vody)

Hygiena vody a legislativa Zákon o potravinách a tabákových výrobcích (č. 110/1997 Sb. v platném znění) + vyhlášky: ⇒ č. 275/2004 Sb. (požadavky na jakost, úpravu a označování balených vod)


10

Legislativní rámec zásobování pitnou vodou v ČR


4 zákony a kompetence 4 ministerstev Vodní zákon (zdroje vody a jejich ochrana) – MŽP Zákon o vodovodech a kanalizacích (čerpání, výroba a distribuce vody; technické a ekonomické otázky) – MZem Zákon o ochraně veřejného zdraví (požadavky na jakost a kontrolu PV u „veřejného“ spotřebitele, požadavky na nezávadnost výrobků ve styku s vodou) – MZ (+ KHS)

Legislativní rámec zásobování pitnou vodou v ČR „Atomový zákon“ (RA jakost) – SÚJB Dozorové orgány - vodoprávní úřady + ČIŽP - krajské hygienické stanice - SÚJB


Opora v evropských předpisech (SR 98/83/ES + Rámcová vodní směrnice), ale s národními odlišnostmi

11

Povinnosti dodavatelů pitné vody (osob uvedených v § 3 odst. 2 ZOOVZ) Zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody podle prováděcího právního předpisu (vyhl. č. 252/2004 Sb.). Provádět kontrolu jakosti pitné vody v předepsané četnosti a rozsahu. Vypracovat provozní řád obsahující: místo odběru surové vody, technologie úpravy, podmínky údržby, plán kontrol provozu a technického stavu, rozsah a četnost kontrol, počet zásobovaných obyvatel. Státní zdravotní ústav

Povinnosti dodavatelů pitné vody (osob uvedených v § 3 odst. 2 ZOOVZ)


Zajistit, aby odběr vzorku a jeho kontrola byla provedena v autorizované nebo akreditované laboratoři nebo u držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře. Protokol o provedené kontrole musí být předán místnímu OOVZ v předepsané elektronické podobě. Neprodleně prošetřit nedodržení limitní hodnoty a přijmout účinná nápravná opatření. Neprodleně oznámit OOVZ výskyt dalších látek nebo součástí vody neupravených vyhláškou 252/2004 Sb.

12

Povinnosti dodavatelů pitné vody (osob uvedených v § 3 odst. 2 ZOOVZ) Zajistit, aby odběratelům a dalším osobám, kterým dodávají pitnou vodu, byly k dispozici aktuální informace o jakosti dodávané pitné vody a o látkách použitých k úpravě vody. Informovat neprodleně odběratele o určení mírnějšího hygienického limitu, popř. o postupu k ochraně zdraví pro některé skupiny obyvatelstva.


Povinnosti dodavatelů pitné vody (osob uvedených v § 3 odst. 2 ZOOVZ) Používat pouze výrobky a chemické látky, které jsou vhodné pro styk s pitnou vodou (odpovídají hygienickým požadavkům stanovených zákonem). Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v úpravnách vod a při provozování vodovodů do přímého styku s vodou musí mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví (provozování úpraven vod a vodovodů je činnost epidemiologicky závažná). Státní zdravotní ústav

13

Povinnosti orgánu ochrany veřejného zdraví (pitná voda) Vykonávat dozor, zda osoby uvedené v § 2 odst. 3 plní své povinnosti (včetně možností vlastního, nezávislého ověření kvality vody). Schvalovat provozní řád. Zakázat nebo omezit požívání nejakostní pitné nebo teplé vody, jakož i stanovit účel, pro který lze takovou vodu používat. Mohou určit nápravná opatření, snížit frekvenci rozborů, zmírnit hygienický limit (na základě hodnocení rizika) … Státní zdravotní ústav

Část III

Požadavky na jakost pitné vody


14

Legislativní předpisy s požadavky na jakost pitné vody Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu


Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví (v platném znění) + Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody NÁRODNÍ ODLIŠNOSTI !

Pitná voda


Termín pitná voda není ve směrnici 98/83/ES používán a je nahrazen termínem „voda určená pro lidskou spotřebu“. Zákon č. 258/2000 Sb.: „Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání.“

15

Hygienické požadavky na jakost pitné vody se stanoví hygienickými limity (NMH, MH, DH) mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů, které jsou upraveny vyhláškou č. 252/2004 Sb. nebo jsou povoleny nebo určeny podle zákona o ochraně veřejného zdraví příslušným hygienickým orgánem. Státní zdravotní ústav

Překročení nejvyšší mezní hodnoty díky použitým bezpečnostním faktorům nemusí jejich dočasné mírné překročení představovat pro spotřebitele žádné zdravotní riziko nebo jen nevýznamné riziko znalost hodnoty tolerovatelného denního příjmu a ostatních veličin použitých k výpočtu pak dovoluje určit bezpečnou mírnější hodnotu pro dočasnou výjimku nebo pro nouzové zásobování při mimořádných situacích


16

Příloha č. 1 vyhlášky č. 252/2004 Sb. Požadavky na jakost pitné vody 63 ukazatelů Není to samozřejmě vyčerpávající seznam všech rizikových ukazatelů Důležité upřesnění v poznámkách Státní zdravotní ústav

Přílohy č. 2 a 3 vyhlášky č. 252/2004 Sb.

Požadavky na jakost teplé vody Tři druhy teplé vody Pro zaměstnance x pro „ostatní“ „Ostatní“: vyrobená z pitné vody x vyrobená z vody jiné (nižší) jakosti Státní zdravotní ústav

17

Část IV

Zdravotní rizika z pitné vody


Vliv pitné vody na zdraví: rizika Velký pokrok v oblasti zabezpečení nezávadnosti pitné vody v posledních 130 letech Ale problémy přetrvávají Globálně: téměř 900 milionů lidí nemá přístup k nezávadné vodě Evropa (2001): přes 13 tisíc dětí do 14 let zemřelo v důsledku závadné pitné vody nebo problematické likvidaci odpadních vod či fekálií Epidemie z vody i ve vyspělých zemích Státní zdravotní ústav

18

PITNÁ VODA – Zdroje znečištění (1) • Znečištění zdroje vody: ⇒ anthropogenní: komunální odpadní vody (mikrobiologie), průmyslové odpadní vody + skládky (široké spektrum chemických látek), zemědělství (pesticidy, dusičnany), ⇒ přírodního původu: geologické podloží (chemická kontaminace, např. arsen, fluoridy ad.); divoká zvířata (mikrobiologie). Státní zdravotní ústav

PITNÁ VODA – Zdroje znečištění (2) • Znečištění při úpravě vody: ⇒ zbytky chemických látek použitých při úpravě vody (např. koagulantů), ⇒ vedlejší produkty dezinfekce (reakce dezinfekčního prostředku s přírodními organickými látkami), ⇒ nevhodná technologie úpravy. Státní zdravotní ústav

19

PITNÁ VODA – Zdroje znečištění (3) • Znečištění při distribuci vody: ⇒ nevhodné materiály potrubí, ⇒ netěsnost vodojemů, ⇒ havárie potrubí.


Biologické příčiny nemocí z pitné vody nejběžnější a nejrozšířenější zdravotní riziko asociované s pitnou vodou

Infekční nemoci jsou způsobeny patogenními mikroorganismy infekční agens: patogenní bakterie, viry, prvoci či paraziti vyskytují se u nemocných lidi, zvířat ale i zdravých jedinců (bacilonosiči) Státní zdravotní ústav

20

Cesty přenosu jednotlivých infekčních agens


Milwaukee (1993) – největší novodobá epidemie z pitné vody 400 000 lidí onemocnělo kryptosporidiózou (průjmové onemocnění) vodárna odebírala vodu z Michiganského jezera – po deštích velká kontaminace prvokem Cryptosporidium problémy s úpravou na jedné ze dvou vodáren


XI-XII/2010: epidemie k. ve Švédsku (Östersund) – 11 tisíc případů; největší evropská epid. k. z vody

21

Nejvíce diskutovaná epidemie z pitné vody poslední doby – Walkerton, Kanada (2000) původce Escherichia coli O157:H7 (průjmy a HUS) vážné následky (7 mrtvých) celá řada pochybení - na začátku zranitelný podzemní zdroj, po silných deštích kontaminovaný splachem z nedaleké farmy (hnojené pole) Státní zdravotní ústav

Varovný případ: kanadský Walkerton (2300 nemocných, 63 hospitalizovaných, 7 zemřelých)

Řetězec nedbalostí a lidských selhání s tragickými následky


22

Chemické příčiny nemocí z pitné vody Teoreticky stovky možných látek, prakticky okruh cca 10-15 nejvíc problematických Dusičnany a dusitany: dusičnany ⇒ dusitany ⇒ N-nitrososloučeniny (karcinogenní účinek?, methemoglobinemie), vliv na reprodukci?


Olovo: dnes riziko hlavně pro děti a těhotné ženy – poškození vyvíjející se nervové tkáně, narušení inteligence a chování; dříve i zjevné otravy

Chemické příčiny nemocí z pitné vody Měď: domovní měděné potrubí a korozivní voda: „modrá voda“, hořká chuť, bolest hlavy a břicha, zvracení a průjem, cirhóza jater u geneticky disponovaných dětí (Tyrolsko), (x pozitivní účinek mědi) Arzen: dnes hlavně geologického původu; různorodé zdravotní postižení: poškození kůže a cév a oběhového systému, některé druhy nádorů (Bangladéš) Státní zdravotní ústav

23

Arsen - Bangladéš


Chemické příčiny nemocí z pitné vody Vedlejší produkty dezinfekce: vznikají reakcí chloru či jiného dezinfekčního oxidantu s přírodními organickými látkami ve vodě; široké spektrum látek, jen zčásti známých; podezření na vliv na některé druhy zhoubných nádorů (Ca močového měchýře u mužů) a na reprodukci,


příklady VPD: trihalogenmethany (chloroform, bromoform, DCBM, DBCM), halooctové kyseliny, bromičnany, chloritany atd.

24

Chemické příčiny nemocí z pitné vody Pesticidy: široké spektrum látek s různorodou toxicitou (min. – max.) a perzistencí, možné poškození jater, ledvin nebo krvetvorby, narušení hormonálního a reprodukčního systému, karcinogenní účinek, Chlor: koncentrace 0,3 mg/l (= limitní hodnota) a mírně vyšší nepředstavuje přímé zdravotní riziko, ale může nepříznivě ovlivnit senzoriku vody, dráždit pokožku a podporovat vznik vedlejších produktů chlorace, Státní zdravotní ústav

Chemické příčiny nemocí z pitné vody Fluoridy: zubní fluoróza (skvrnitost zubů) při > 1 mg/l; kostní fluoróza (až deformity kostí) při > cca 3 mg/l,


25

Chemické příčiny nemocí z pitné vody Železo: při konc. > 0,3 mg/l možné ovlivnění chuti, barvy a zákalu vody; při koncentraci do 1 mg/l není zdravotní riziko, Mangan: ovlivnění barvy a chuti vody; při koncentraci nad 0,5 mg/l podezření na degenerativní změny v nervové soustavě,


Sírany: při konc. > 400 mg/l ovlivňuje chuť vody a v přítomnosti hořčíku vyvolává přechodné průjmy,

Chemické příčiny nemocí z pitné vody Rozpuštěné látky: při vysokém obsahu a chronické expozici zvýšené riziko kloubních poruch a močových, ledvinových a žlučových kamenů; možná i jiné nepříznivé účinky, Hliník: není akutně toxický; možné ovlivnění chuti a barvy vody; podezření na neurotoxický účinek,


26

Chemické příčiny nemocí z pitné vody


Zbytky léčiv a hormonů v pitné vodě (?): problém psychologický, ne zdravotní; výskyt v ČR minimální ⇒ Výzkum v ČR (2009-2011): plošně sledováno 5 látek s nejvyšší šancí záchytu: naproxen, ibuprofen a diclofenac (vše protizánětlivé a antirevmatické přípravky); carbamazepin (antiepileptikum) a ethinylestradiol (steroidní kontraceptivum). Naprostá většina nálezů pod mez stanovitelnosti Ojedinělé nálezy ibuprofenu v jednotkách ng/l Pravděpodobně nulová zdravotní relevance

Vliv pitné vody na zdraví: zdravotní prospěšnost Tekutina (a minerály?) Rozpuštěné látky Vápník a hořčík Fluoridy Další prvky?


27

Zvláštní kapitola chemického rizika: nedostatek esenciálních prvků ve vodě! Pitná voda: ⇒ látky které by neměly být ve vodě přítomny ⇒ látky ☺ které by měly (musí) být ve vodě přítomny (vzhledem k jejich protektivnímu účinku vůči některým chorobám) Státní zdravotní ústav

Zvláštní kapitola chemického rizika: nedostatek esenciálních prvků ve vodě! Jaké to jsou ☺ látky ? 1) „Nutrienty“ (esenciální prvky pro člověka) – např. vápník, hořčík, fluoridy, jód 2) „Jiné přírodní látky“, které pomáhají vodě udržovat vhodné fyzikálně chemické vlastnosti (osmolalitu, acidobazickou rovnováhu,…) a přispívají k příjemné chuti vody – např. chloridy, sírany, sodík, hydrogenuhličitany Státní zdravotní ústav

28

Zvláštní kapitola chemického rizika: nedostatek esenciálních prvků ve vodě! Kolik těchto látek by mělo ve vodě být? Čím více, tím lépe ? Čím méně, tím lépe ? NIKOLIV

(jenom do určité míry)


Vztah mezi dávkou a účinkem


C … Karcinogenní látky (bezprahový účinek) T … Toxické látky (prahový typ účinku) E … Essenciální látky

29

Zdravotní rizika pití demineralizované (destilované) a nízkomineralizované vody Pravidelná konzumace vody o nízkém obsahu rozpuštěných látek (RL < 50 mg/l) má negativní vliv na homeostatické mechanismy, vede k poruchám metabolismu /negativní bilanci/ základních esenciálních prvků (Ca, Mg, Na) i vodního hospodářství

Subakutní účinky: křeče, abnormální únava, srdečně-cévní poruchy, hyponatremie, metabolická acidóza u kojenců)


Zvýšené riziko toxického působení těžkých kovů přijímaných např. stravou (kompetice Ca/Mg a těžkých kovů)

Zdravotní rizika pití nízkomineralizované vody Nízký obsah vápníku a hořčíku v pitné vodě (= měkká voda) → vyšší riziko úmrtnosti na KVO (dostatečné epidemiologické důkazy; biologická plausibilita; klinické důkazy účinku hořčíku, atd.)

„Měkká voda – tvrdé cévy“ (heslo 60. let)


pravděpodobně vyšší riziko jiných onemocnění: vyšší lomivost kostí, osteoporóza, některé neurologické poruchy ve stáří; preeklampsie (početné, ale kvalitativně omezené epid. důkazy, biologická plausibilita).

30

Zdravotní účinky konzumace měkké vody


Riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění ve vztahu k obsahu hořčíku v pitné vodě (meta-analýza 14 observačních studií). OR = 0.75 (95%CI 0.68-0.82)

Catling, L.A., Abubakar, I., Lake, I.R., Swift, L., Hunter, P.R. A systematic review of Státní analytical observational studies investigating the association between cardiovascular zdravotní disease and drinking water hardness. J. Wat. Health, 2008; 6(4): 433–442. ústav

31

Další informace o hygieně pitné vody

Článek „Co by měl praktický lékař vědět o pitné vodě“: I. část: Voda v podpoře zdraví II. část: Zdravotní rizika spojená s vodou

Praktický lékař, č. 4/2010 a č. 10/2010


Další informace o hygieně pitné vody Publikace „Hygienické minimum pro pracovníky ve vodárenství“. Vydal SOVAK, 2006; (www.sovak.cz); nebo elektronicky na www.szu.cz/voda Řada dalších textů na www.szu.cz/voda Státní zdravotní ústav

32

Osvětové materiály Státního zdravotního ústavu pro majitele domovních studní Brožura (Studna jako zdroj pitné vody), SZÚ 1998 and 2003; dostupné na www.szu.cz Leták (Vlastní studna: výhoda a riziko), SZÚ 2003 E-mailové konzultace pro veřejnost: [email protected]


Část V

Pitná voda a její hlavní alternativy: a) balené vody b) domácí úprava pitné vody


33

Část IIIa

Balené vody


Konzumace balených vod: nový sociální a kulturní fenomén přelomu 20. a 21. stol.


Dlouhá tradice (od 16.stol.), ale jednalo se o vody léčivé (skutečně či domněle) nebo o vody se zvláštní chutí (minerálky, kyselky, sodovky); výjimečně jiné vody (stolní zdibská voda, 19056) Změna od 60. let (západní Evropa) resp. 90. let 20. stol. (ČR): balené vody též jako zdroj “obyčejné” pitné vody čili náhrada za pitnou vodu z vodovodu; vody, které nevykazují ani zvláštní chuť, ani zvláštní farmakologický účinek

34

Konzumace balených vod: nový sociální a kulturní fenomén přelomu 20. a 21. stol. Zvyšující se spotřeba balené vody je celosvětový trend, který s největší pravděpodobností není způsoben negativním vnímáním vody z kohoutku – alespoň to zatím žádný seriózní průzkum neprokázal Zvyšující se spotřeba balených vod ve vyspělých zemích je považována za sociálně-kulturní jev, který souvisí s měnícím se životním stylem, více orientovaným na zdraví a s požadavkem na přitažlivou chuť vody Svou roli zde, zvláště u městské populace, nepochybně hraje i reklama často navozující vedle zdravotního aspektu též dojem přírodnosti Státní zdravotní ústav

Spotřeba balených vod 2004: celková světová spotřeba 154 mil m3 Roční růst o 10-12% (nejrychleji rostoucí segment nápojového průmyslu) 2005: spotřeba BV v USA převýšila spotřebu mléka, kávy i piva


35

Spotřeba balených vod ve světě (1999 a 2004): litry/os./rok; [ČR 62,1 + 87,1]


Spotřeba balených vod v ČR Průměrná spotřeba: cca 80-85 l/os/rok (všechny „čisté“ balené vody) Podíl populace konzumujících balenou vodu? ⇒ 52,1% osob věkové kategorie 45-54 let (studie HELEN, 2005) ⇒ minerální vody okolo 45% dospělé populace (studie SISP) ⇒ „stolní“ vody asi 15-20% dospělé populace (studie SISP)


Spotřeba minerálních vod v ČR v r. 2003 (l/osobu/rok): ⇒ přírodních minerálních vod: 32,3 ⇒ ochucených minerálních vod: 46,2 ⇒ přírodních léčivých vod: 1,0

36

Spotřeba balených vod na vrcholu? Zatímco mezi lety 2003 a 2007 vzrostl prodej balených vod v USA o 59 % (do roku 2007 s každoročním růstem 5 a více %) a 70 % spotřebitelů udávalo (alespoň občasné) pití balené vody, v roce 2008 nastal (v porovnání s předchozím rokem) poprvé obrat – pokles spotřeby → According to consulting firm Beverage

Marketing Corp., Americans drank 8.7 billion gallons of bottled water in 2008, compared with 8.8 billion in 2007 - the first decline this decade. Per capita consumption dropped from 29 gallons to 28.5.


Mezi lety 2005 a 2008 poklesla spotřeba BV v ČR asi o 4 % (Svaz výrobců nealko nápojů; LN 22.9.2009)

Druhy balených vod (vyhl. 275/2004 Sb.) Balená kojenecká voda je výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, který je vhodný pro přípravu kojenecké stravy a k trvalému přímému požívání všemi skupinami obyvatel. Celkový obsah RL ≤ 500 mg/l. Zakázána jakákoli úprava měnící její složení: kojenecká voda je jedinou balenou vodou, u které je zaručeno původní přírodní složení. Balená pramenitá voda je výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, který je vhodný k trvalému přímému požívání dětmi i dospělými. Celkový obsah RL ≤ 1000 mg/l (jako u pitné vody) a voda může být upravována jen vyjmenovanými fyzikálními způsoby. Termín pramenitá voda nahradil dřívější stolní vodu. Do balené kojenecké ani pramenité vody nelze přidávat žádné látky s výjimkou oxidu uhličitého. Státní zdravotní ústav

37

Druhy balených vod (vyhl. 275/2004 Sb.)


Balená přírodní minerální voda je výrobek z chráněného podzemního zdroje přírodní minerální vody schváleného MZ. Tuto vodu lze upravovat pouze uvedenými fyzikálními způsoby a nelze do ní přidávat jiné látky než CO2. Obsah RL není nijak limitován (ani minimem ani maximem). Balená pitná voda je výrobek splňující požadavky na pitnou vodu. Tuto vodu lze získávat z jakéhokoli vodárenského zdroje, upravovat ji stejně jako vodovodní vodu. Na rozdíl od výše uvedených druhů BV lze balenou pitnou vodu uměle doplňovat minerálními látkami (nutnost označení na etiketě). Sodová voda je nealko nápoj vyrobený z pitné vody a oxidu uhličitého.

Pitný režim v prevenci


pro „zdravou“ hydrataci není důležitý jen příjem tekutin a jejich složení, ale i složení stravy pít v průběhu celého dne, již od rána (šálek čaje či kávy nestačí uhradit noční ztráty vody) regulovat spotřebu tekutin podle aktuální zátěže preferovat „vhodné“ nápoje a jejich pestrou skladbu omezovat spotřebu „nevhodných“ nápojů opatrně s „podmíněně (ne)vhodnými“ nápoji

38

Kvalita vody a dostatek vody !


Balené vody jako zdroj tekutin Většinou vhodný zdroj tekutin (kdy nevhodný či méně vhodný?) Tekutina bez cukru, kofeinu, chemických přísad či kalorií Obvykle splňující nároky spotřebitele na senzorické vlastnosti vody + jiné „pozitivní afirmace“ (dietní nápoj, čistota) Dobře dostupný zdroj


39

Vhodný zdroj bez omezení Balená kojenecká, pramenitá, pitná nebo slabě mineralizovaná přírodní minerální voda (RL 50 – 500 mg/l), nesycené CO2 – tyto druhy vod lze konzumovat bez omezení množství úměrně k potřebě organismu – optimální složení vody z hlediska trvalého příjmu: RL 150 – 450 mg/l, Ca2+ 40-80 (min. 30) mg/l, Mg2+ 20-30 (min. 10) mg/l, (doporučený poměr Mg:Ca=1:2), Na+ < 20 mg/l, Cl- < 50 mg/l, SO42- < 50 mg/l, F- 0,1-0,3 mg/l Státní zdravotní ústav

Vhodný zdroj s omezením „Neobvyklý“ obsah rozpuštěných (minerálních) látek Sycení oxidem uhličitým Mikrobiologická a chemická kvalita? (V ČR si kontrolu dělají sami výrobci + SZPI jako dozor; výsledky se nepublikují.)


40

VODY SYCENÉ OXIDEM UHLIČITÝM


nevýhody: možné žaludeční a trávicí obtíže, Roemheldův syndrom, diuretikum, stimulace dýchání a tepové frekvence, špatně tiší žízeň (nelze vypít moc najednou), posun k acidóze výhody: osvěžující nápoj, zastírá nepříjemné chuti vody, uhličité přírodní minerální vody (kyselky) lze cíleně využít k posílení diurézy (kde je to potřeba) nebo k obecnému povzbuzení funkce trávicího ústrojí (dávkování dle doporučení lékaře) nevýhody převažují nad výhodami, proto by se sycené vody měly konzumovat omezeně

Balené vody jako zdroj minerálů „Hodnota vody je v tom, co odnáší, nikoliv v tom, co přináší.“ (škola L.C.Vincenta) Určitý obsah minerálů nezbytný, aby nedocházelo k narušení minerálového a vodního metabolismu a aby voda neměla nepříjemnou chuť Určitý zdroj esenciálních prvků v iontové (lehce využitelné) a přírodní formě (u „pitných“ vod obvykle méně než 10% DDD x výjimky)


41

Balené vody jako zdroj minerálů PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY rozdělení podle obsahu RL: – – – – –

velmi slabě mineralizované (RL do 50 mg/l) slabě mineralizované (RL 50 – 500 mg/l) středně mineralizované (RL 500 – 1500 mg/l) silně mineralizované (RL 1500 – 5000 mg/l) velmi silně mineralizované (RL nad 5000 mg/l)

výhody vyššího obsahu minerálních látek: – zvláštní chuť, zdroj některých esenciálních prvků– makroelementů i stopových prvků

nevýhody vyššího obsahu minerálních látek: Státní zdravotní ústav

– hypertenze, nefrolitiáza, urolitiáza, cholelitiáza, sialolitiáza, kloubní choroby, těhotenské komplikace, poruchy fyzického vývoje u dětí

Balené vody jako zdroj minerálů PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY (pokračování) výhody či nevýhody odvisí od konkrétního složení a hlavně od množství a frekvence konzumace:


– velmi slabě mineralizované vody se nehodí pro stálé pití (riziko narušení minerálového i vodního hospodářství), jen pro některé dietní nebo léčebné kůry a pro ředění umělé kojenecké výživy na bázi kravského mléka – slabě mineralizované vody se hodí pro běžné pití – středně mineralizované vody – jen doplňkem v nápojovém sortimentu; měly by se střídat a konzumované množství by nemělo v průměru přesáhnout 0,5 l za den (cca 1/3 DDD?) – silně mineralizované vody by se měly konzumovat jen výjimečně a v omezeném množství; děti raději ne – velmi silně mineralizované vody by se měly používat jen jako lék pod dohledem lékaře

42

Chemická kvalita balených vod? Chemické látky přírodního původu (např. IDA – As) Cizorodé látky (ze zdrojů, výroby či z obalů) ⇒ studie z Itálie (2004): 20 % ze 74 vzorků PMV obsahovalo halogenované těkavé organické látky… ⇒ UK (2004) – Coca-Cola stahuje 0,5 mil lahví nové vody Dasani kvůli nadbytku bromičnanů, ⇒ plastové obaly jsou zdrojem kontaminace (jak významné ??) Je lepší balená nebo vodovodní voda? Státní zdravotní ústav

Mikrobiologická kvalita balených vod? Watercoolery


43

Kvalita balených vod v ČR?


Kampaně proti balených vodám (hledisko ochrany životního prostředí) French capital announces “Eau de Paris” - new brand comes out of the tap (2005)


44

Kampaně proti balených vodám (hledisko ochrany životního prostředí) San Francisco Mayor Gavin Newsom has issued an Executive Directive to ban the purchase of bottled water by San Francisco City and County governments (2007) Kampaně v Nizozemí (NEAU, filmové šoty – viz příklad)


Část IIIb

Domácí úprava pitné vody (zařízení na doúpravu vody v místě spotřeby ~ „vodní filtry“) Státní zdravotní ústav

45

Základní typy zařízení Nádobový filtr Průtočný filtr „point-of-use“ Průtočný filtr „point-of-entry“


Základní použité technologie úpravy Mechanická filtrace Sorpce na aktivním uhlí Iontoměniče UV – záření apod. A jejich kombinace


46

Problémy „vodních filtrů“: možné chyby přístrojů


účinnost není konstantní po celou dobu udávané životnosti + spotřebitel nemá možnost průběžné kontroly účinnosti iontoměniče – výměna za nežádoucí ionty (např. Ca, Mg ↔ Na) odstraňování nežádoucích, ale i prospěšných součástí vody (např. Ca, Mg) vhodné prostředí pro pomnožování mikroorganismů přístroj není uvnitř čistitelný uvolňování nežádoucích látek do vody (např. bakteriostatické kovy Ag, Cu; změkčovadla a jiné organické přísady z pryží ad.)

Problémy vodních filtrů: možné chyby prodejců a návodů k použití neodbornost prodejců neselektivní nabízení přístrojů „na všechno“ zavádějící informace o účinnosti a mechanismu úpravy neurčitá či nadhodnocená informace o životnosti filtrační vložky nebo celého přístroje nadhodnocení rychlosti průtoku neúplný či mylný návod k použití Státní zdravotní ústav

47

Problémy vodních filtrů: možné chyby obsluhy nedodržování návodu přetěžování přístroje nadměrným průtokem nerespektování doby životnosti (funkčnosti) filtrační náplně zanedbávání údržby.


Zdravotní rizika „domácí“ úpravy pitné vody PŘÍČINY: zařízení neplní svou deklarovanou funkci zařízení funguje „správně“, ale je nesprávně použito na úpravu pitné vody (ELMAG úprava, RO ad.) zařízení funguje, ale má nežádoucí vedlejší účinky (např. podpora růstu bakterií; vyšší korozivita vody – otrava mědí) (předražené zařízení zhorší ekonomickou situaci uživatele) Státní zdravotní ústav

48

Zdravotní rizika… zařízení neplní svou deklarovanou funkci Nevadí, pokud je doupravována pitná voda (též placebo efekt?). Vadí, pokud je upravována zdravotně závadná voda: - mikrobiologická závadnost (fekální kontaminace v pitné vodě, legionely v teplé vodě); selhání UV lampy, selhání mechanické ultrafiltrace, - chemická závadnost (dusičnany – kojenec, akutní úč.; jiné chem. látky – chronický tox. účinek) Státní zdravotní ústav

Zdravotní rizika… zařízení funguje „správně“, ale je nesprávně použito na úpravu pitné vody magnetická úprava pitné vody iontoměniče – výměna za nežádoucí ionty (např. Ca, Mg ↔ Na), vyšší riziko hypertenze a periodontitis (iontoměniče i RO) demineralizace (RO, destilace) – viz dále RO = reverzní osmóza Státní zdravotní ústav

49

Zdravotní rizika demineralizace vody


Nedostatek a poruchy metabolismu základních minerálních látek (Ca, Mg, Na) i poruchy vodního hospodářství Akutní i chronické účinky Chronické účinky vody s nízkým obsahem Ca a Mg: zvýšené riziko úmrtnosti na kardiovaskulární choroby (infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, hypertenze, mozková mrtvice) a odvápnění kostí, pravděpodobně též zvýšené riziko vzniku některých druhů nádorů, některých těhotenských komplikací a neurodegenerativních onemocnění

Zdravotní rizika demineralizace vody Zvýšené riziko toxického působení těžkých kovů přijímaných např. stravou Akutní účinky: křeče, abnormální únava, srdečně-cévní poruchy, hyponatremie (u kojenců spojená s těžkými stavy jako otoky mozku, křeče a metabolická acidóza) Kazuistiky z ČR: všechny osoby zdrávy; RO bez by-passu (pouze s dolomitickou patronou), obvyklé hodnoty: Ca < 5, Mg < 1 mg/l Státní zdravotní ústav

50

Doporučení pro výběr a provoz vodních filtrů 1. Být aktivní, znát kvalitu své vody, konzultovat výsledky rozboru s hygienikem, zda je úprava nutná a zda jde o kontaminaci přechodnou či trvalou. 2. U vlastní studny nespoléhat na jediný rozbor (opakovat). Zvážit všechny alternativy řešení. Nesnažit se upravovat výrazně znečištěnou vodu. 3. Vyhledávat odborné informace nezávislé na prodejci. Státní zdravotní ústav

Doporučení pro výběr a provoz vodních filtrů 4. Obrátit se nejméně na 3 firmy s poptávkou (zadat jasné řešení). V nabídce by mělo být minimálně technické řešení, pořizovací a provozní náklady, nároky na obsluhu a údržbu, kvalita upravené vody, záruka, servis. 5. Kupovat jen takové zařízení, jehož výkon a účinnost odpovídají vašim požadavkům a potřebám


51

Doporučení pro výběr a provoz vodních filtrů 6. Při nákupu vyžadovat jasné a určité informace o průtoku, účincích, podmínkách provozu a údržby, životnosti (návod k použití). Pozor na účinný průtok! 7. Jestliže je voda pro objekt z technických důvodů změkčována, měla by být do kuchyně zavedena voda nezměkčená (bez úpravy). 8. Magnetickou a elektromagnetickou úpravu používat jen pro úpravu teplé vody, nikoliv pitné vody. Státní zdravotní ústav

Doporučení pro výběr a provoz vodních filtrů

9. Přístroje na bázi demineralizace (reverzní osmóza, destilace apod.) jsou vhodné jen k úpravě vody o vysoké mineralizaci (v ČR je jen asi 1% těchto vod) za podmínky, že jen část vody je upravena a zbytek jde obtokem tak, aby výsledná směs měla charakter pitné vody. Použití demineralizace (RO) u běžně mineralizovaných vod (v ČR 99% případů) je zcela neodůvodněné a zdravotně nebezpečné. Státní zdravotní ústav

52


10. Po uvedení do provozu je vhodné rozborem ověřit, zda voda má požadovanou kvalitu (zvl. u dražších přístrojů). 11. Po delší odstávce je nutné přístroj důkladně propláchnout, popř. dezinfikovat. Měnit filtrační náplň (vložku) dle doporučení výrobce. 12. Nepoužívat filtrát pro přípravu kojenecké stravy. Státní zdravotní ústav


13. Nechat si předložit posudek, že výrobek odpovídá vyhlášce č. 409/2005 Sb., ve kterém bude mj. jasně vyznačeno: složení, podmínky zkoušek, výsledky všech zkoušek, hodnocení. 14. V případě problémů se zakoupeným výrobkem (pochybností, že výrobek odpovídá hygienickým předpisům) se lze obrátit na Krajskou hygienickou stanici (popř. nebo ČOI). Státní zdravotní ústav

53

Děkuji za pozornost

www.szu.cz/voda Státní zdravotní ústav

54

Kvalita pitné vody. MUDr. František Kožíšek, CSc. 3. lékařská fakulta UK Praha a Státní zdravotní ústav Praha

Recommend Documents