Kvalita ovzduší ve velkých městech: případová studie Brno a Ostrava

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Kvalita ovzduší ve velkých městech: případová studie Brno a Ostrava Bakalářská práce

Autor: Eva Bělohorcová Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Brno 2014

1

2

Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Jiřímu Schneiderovi, Ph.D., za odborné vedení práce, za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Bc. Josefu Janu Kovářovi za motivaci a poskytnutí užitečných rad pro sestavení bakalářské práce. Velké poděkování patří také celé mé rodině a přátelům za podporu během studia na vysoké škole.

3

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zvěřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:

...................................................... Podpis

4

Anotace Tato bakalářská práce pojednává o míře znečištění ovzduší ve městě Brně a Ostravy. Velký podíl na kvalitě ovzduší má automobilová doprava. Cílem mé práce bylo zjistit, popsat a porovnat rozdíly stavu ovzduší ve městě Brně a Ostravy. Prostředí obou měst jsou individuální a opatření nutná k vyřešení vzniklých problémů jsou také rozdílná. Hlavní téma je směřované k automobilové dopravě a jejím negativním dopadům na zdraví místních obyvatel. Chtěla bych se zaměřit na znečišťující a zdraví poškozující látky, které se dostávají do ovzduší díky dopravě. Následně vyhodnotit jednotlivé situace a poukázat na opatření měst. Konečným výsledkem je shrnutí a vyhodnocení situace obou měst s návrhem pro jejich řešení či případnou změnu.

Klíčová slova Ovzduší, aglomerace, životní prostředí, škodlivé látky, automobilová doprava, zdraví obyvatel, opatření měst.

Annotation This bachelor’s thesis is a research of air environment situation both in the cities of Brno and Ostrava. Major impact on the air quality is surely made by transportation traffic. The aim of my work is to figure out, describe and compare the differences between Brno's and Ostrava's air environments. Both these air environments are unique, therefore they need individual approach. Main focus of my work is a street traffic and its negative impact on local people's health. I would like to make stress on contaminating and harmful substances which are released to the air because of traffic. Eventually I try to evaluate particular situations and measures city's authorities take for improvement. As a result I make resume on both cities' and propose steps that can be taken to improve or change situation.

Keywords Atmosphere, agglomeration, environment, harmful substances, transportation traffic, population health, measures cities.

5

Obsah Obsah ................................................................................................................................ 6 1. Úvod.......................................................................................................................... 8 2. Cíl práce.................................................................................................................. 10 3. Přehled problematiky.............................................................................................. 11 3.1. Nástroje ochrany............................................................................................. 11 3.1.1. Národní strategické dokumenty .............................................................. 12 3.1.2. Nejvýznamnější legislativní normy ........................................................ 13 3.1.3. Imisní limity............................................................................................ 14 3.2. Průmysl ........................................................................................................... 15 3.3. Doprava .......................................................................................................... 16 3.4. Znečišťující látky............................................................................................. 17 3.4.1. Oxid siřičitý (SO2) .................................................................................. 17 3.4.2. Polétavý prach PM10, PM2,5 .................................................................... 17 3.4.3. Oxidy dusíku (Nox) a oxid dusičitý (NO2 ) ............................................ 18 3.4.4. Oxid uhelnatý (CO) ................................................................................ 18 3.4.5. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) .......................................... 19 3.4.6. Přízemní ozon (O3) ................................................................................. 19 3.5. Dopad na zdraví obyvatel ............................................................................... 20 4. Charakteristické rysy měst...................................................................................... 21 4.1. Město Brno...................................................................................................... 21 4.2. Město Ostrava................................................................................................. 22 5. Metodika ................................................................................................................. 24 6. Nejvyšší naměřené hodnoty.................................................................................... 26 6.1. Koncentrace oxidu siřičitého (SO2) ................................................................ 27 6.2. Polétavý prach, frakce PM10 ........................................................................... 28 6.3. Polétavý prach PM2,5 ‒ suspendované prachové částice 2,5 µm ................... 30 6.4. Koncentrace oxidu dusíku (NOx).................................................................... 32 6.5. Koncentrace oxidu dusičitého (NO2) .............................................................. 33 6.6. Koncentrace oxidu uhelnatého (CO) .............................................................. 35 6.7. Koncentrace benzo(a)pyrenu (BaP) ............................................................... 35 6.8. Koncentrace přízemního ozonu (O3)............................................................... 36 6.9. Závěrem .......................................................................................................... 36 7. Swot analýza měst ve znečištění ovzduší ............................................................... 38 7.1. Swot analýza města Brna................................................................................ 39 7.2. Swot analýza města Ostravy ........................................................................... 40 8. Opatření měst ke snížení znečištění ovzduší .......................................................... 41 8.1. Opatření města Brna....................................................................................... 41 8.1.1. Městská zeleň.......................................................................................... 42 8.1.2. Opatření v dopravě.................................................................................. 42 8.1.3. Cyklistická doprava ................................................................................ 43 8.1.4. Parkovací domy ...................................................................................... 43 8.1.5. Opatření MMB........................................................................................ 43 8.2. Opatření města Ostravy .................................................................................. 44 8.2.1. Strategické projekty města Ostravy ........................................................ 45 8.2.2. Městská zeleň.......................................................................................... 45

6

8.2.3. Opatření v dopravě.................................................................................. 46 8.2.4. Opatření v průmyslu ............................................................................... 48 8.2.5. Dotační programy na snižování znečištění ovzduší................................ 49 9. Závěr ....................................................................................................................... 52 Literatura......................................................................................................................... 54 Seznam příloh ................................................................................................................. 58 Seznam zkratek ............................................................................................................... 68

7

1. Úvod Rozvoj velkých měst byl spojen s výstavbou sídlišť, elektráren, povrchových dolů, rozvojem průmyslové výroby i dopravy. Jedním z negativních jevů spojeným s tímto rozvojem však bylo znečištění ovzduší. V dnešní době má na znečištěném ovzduší například městě Brně největší podíl automobilová doprava. Současná dopravní situace s sebou nese problematiku zátěže životní prostředí. Žijeme na počátku třetího tisíciletí, počet obyvatel na planetě dosahuje přes sedm miliard, z toho polovina obyvatel světa žije ve městech. V roce 2050 se předpokládá, že ve městech budou žít celé dvě třetiny obyvatel světa. Dochází tak ke zvýšené mobilizaci, lidé se stěhují do velkých měst za účelem nalezení práce, studia či lepšího života. Pomocí dopravy jsme schopni přemístit se z místa na místo. V hustě osídlených městech je nejvíce zastoupená automobilová doprava, která má také největší dopad na znečištění ovzduší. Projevuje se nadměrným hlukem, exhalací, odpady i rušivými vibracemi[1] . Nejen že zatěžuje životní prostředí, ale také má nepříznivý vliv na zdraví člověka. Pokud bychom se chtěli pokusit omezit tento negativní dopad, museli bychom přijmout několik nových alternativ. Jedním z těchto řešení jak zabránit, aby lidé nebyli dopravou zasaženi, je omezení dopravy v místech, ve kterých je největší koncentrace obyvatel. Pro nás to znamená zaměřit se na centra měst. Podle průzkumů se ukázalo, že v Evropě je polovina cest autem uskutečňována na vzdálenost menší než 3 km a každá osmá cesta je dokonce kratší než 500 m. Tyto krátké vzdálenosti významně přispívají k znečištění ovzduší, neboť katalyzátory užívané v automobilech

začínají

správně

pracovat

až

po

ujetí

několikakilometrové

vzdálenosti [2] . Nabízí se nám hned několik řešení. Jedním z nich je formou snižování dopravních emisí užíváním modernějších a méně škodlivých dopravních vozidel, druhým je snižování intenzity dopravy, např. pomocí podpory veřejné dopravy, pěších zón, cyklistických stezek a dalších. Také územní plánování nám může pomoci vyřešit problematiku

8

dopravy tím, že oddělí frekventované silnice od obytných oblastí nebo přesměruje dopravu s cílem zamezit vytváření problémových míst. Ve městě Ostravě je situace odlišná. Na znečištěném ovzduší se podílí celá řada znečišťovatelů. Jedná se nejen o dopravu, ale také o lokální topeniště a výrobní odvětví, kterými jsou hutnictví, chemický průmysl, strojírenství, výroba paliv, energií, stavebních hmot a dalších. V následující práci je nejen poukázáno na špatnou kvalitu ovzduší ve městech, ale jsou i naznačeny směry pro jejich řešení[1] . Text je doplněn názornými tabulkami a také obrázky. Při tvorbě práce jsem se opírala o poznatky získané z knižních a internetových publikací.

9

2. Cíl práce Cílem této práce je analyzovat dnešní stav znečištění ovzduší na území města Brna a Ostravy a zaměřit se na lokality s naměřenými nadlimitními koncentracemi škodlivých látek. V této práci byla použita analyzovaná data o znečištění ovzduší škodlivými látkami z posledních let (rok 2012). Tyto údaje pochází z měření, které provádí na území měst Oddělení ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ. Hodnoty meteorologických prvků poskytlo Oddělení meteorologie a klimatologie pobočky ČHMÚ v Brně a v Ostravě. V první části věnuji pozornost jednotlivým polutantům a jejich vlastnostem, působícím na lidský organismus. V druhé části se zaměřuji na specifické prostředí měst Brna a Ostravy. Dále vyhodnocuji stav znečištění ovzduší v jednotlivých naměřených lokalitách. Na závěr své práce jsem použila SWOT analýzu, ve které jsem shrnula poznatky z předešlých kapitol. Vedlejším cílem bylo posoudit, zda opatření měst Brna a Ostravy přispívají k lepším výsledkům v kvalitě ovzduší.

10

3. Přehled problematiky Ke znečištění ovzduší přispívají zdroje, které se dělí do několika kategorií. V rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) jsou celostátně sledovány zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Správou databáze REZZO je pověřen Český hydrometeorologický ústav. Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1-4 slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří také součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO)[4] . Rozdělení jednotlivých zdrojů znečišťování najdeme v tabulce č. 1. Tab. č. 1 Rozdělení zdrojů znečišťování dle REZZO Kategorie Velké a zvláště velké zdroje znečišťování

Označení souboru Základní charakteristika a identifikace zdroje

REZZO 1

Střední zdroje znečišťování REZZO 2

Malé zdroje znečišťování Mobilní zdroje znečišťování

REZZO 3

REZZO 4

Stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadající do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, jež mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů, odpadů, zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší. Pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla.

Charakter zdroje

Bodové zdroje

Bodové zdroje

Plošné zdroje Liniové zdroje

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí, ČR

3.1. Nástroje ochrany Základní koncepci v oblasti ochrany ovzduší představuje dokument Národní program snižování emisí České republiky (NPSE), který byl schválen dne 11. června 2007

11

usnesením vlády České republiky č. 630. Cílem NPSE je snížit rizika pro lidské zdraví, snížit zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí. Cílem této koncepce je zamezení výše uvedených rizik, která plynou ze znečištění ovzduší, a tím přispět k naplnění strategického cíle Environmentálního pilíře Strategie udržitelného rozvoje České republiky[37] .

3.1.1. Národní strategické dokumenty 1. Státní politika životního prostředí ČR pro období 2012-2020 vymezuje plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020. 2. Operační program Životního prostředí pro nové období 2014-2020, řízený Ministerstvem ŽP, svým zaměřením navazuje na OPŽP 2007-2013 a využívá získaných zkušeností, které směřují k nastavení efektivního a kvalitního systému podpory ochrany životního prostředí. 3. Státní energetická koncepce (schválená usnesením vlády č. 211 ze dne 10. 3. 2004) definuje priority a cíle České republiky v energetickém sektoru a popisuje konkrétní realizační nástroje energetické politiky státu. Její součástí je i výhled do roku 2030. 4. Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR definuje základní cíle a opatření v oblasti změny klimatu na národní úrovni tak, aby v maximální možné míře zajišťoval splnění redukčních emisních cílů v duchu mezinárodních dohod, reflektoval současnou i výhledovou sociálně-ekonomickou situaci ČR a přispěl k podpoře udržitelného rozvoje. 5. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů představuje strategický dokument, který zpracovává MPO ve spolupráci s MŽP na pětileté období. Dokument vyjadřuje prioritní cíle ČR v oblasti zvyšování energetické účinnosti a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů[38] .

12

3.1.2. Nejvýznamnější legislativní normy Hlavním legislativním ustanovením v ochraně ovzduší je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který také nově vymezuje zóny a aglomerace pro hodnocení kvality ovzduší. Podrobnosti specifikuje vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Přijetím nového zákona došlo ke zrušení předchozího zákona č. 86/2002 Sb. a s ním také jeho prováděcích předpisů[18] . Zák. č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, v pozd. znění (čl. 35). Zák. č. 223/2013 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „proces EIA, proces SEA“), v platném znění. Zák. č. 350/2012 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhl. č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování). Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, v platném znění. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, kterým se mění zákon č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. Základní normou v ochraně životního prostředí je Ústava ČR, podle které má každý občan právo na příznivé ŽP[20] .

13

3.1.3. Imisní limity Imisní limit je hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku, obvykle µg.m 3, je stanovena zároveň doba průměrování, např. 1 hodina, 24 hodin, 1 kalendářní rok apod. Pro některé škodliviny je stanoven „maximální tolerovaný počet překročení za kalendářní rok“[44] . Podle zákona o ochraně ovzduší se stanoví imisní limity, které jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší. Tabulky platných imisních limitů dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší můžeme vidět v tab. č.2 a 3. V případě překročení imisních limitů na daném území město vydá signál upozornění a signál regulace uvedeným zdrojům znečišťování ovzduší. Tab. č. 2 Imisní limity pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení1 Znečišťující látka SO2 NO2 CO Benzen Částice PM10 Částice PM2,5 Pb

Doba průměrování 1 hod. 24 hod. 1 hod. Kalendářní rok Max. denní 8hod klouzavý průměr Kalendářní rok 24 hod. Kalendářní rok Kalendářní rok Kalendářní rok

Imisní limit 350 µg.m-3 125 µg.m-3 200 µg.m-3 40 µg.m-3

Maximální počet překročení 24 3 18 0

10 µg.m-3 5 µg.m-3 50 µg.m-3 40 µg.m-3 25 µg.m-3 0,5 µg.m-3

0 0 35 0 0 0

Tab. č. 3 Imisní limity pro celkový obsah látky v částicích PM102 Znečišťující látka As Cd Ni benzo(a)pyren

Doba průměrování Imisní limit Kalendářní rok 6 ng.m-3 Kalendářní rok 5 ng.m-3 Kalendářní rok 20 ng.m-3 Kalendářní rok 1 ng.m-3

1

Legislativa [online]. 2010 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z www: http://www.ims-msk.cz/legislativa

2

Legislativa [online]. 2010 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z www: http://www.ims-msk.cz/legislativa

14

3.2. Průmysl Pro Českou republiku je průmysl jedním z nejvýznamnějších odvětví národního hospodářství. Z průmyslu má největší podíl na produkci emisí oxid uhličitý (CO2). Průmysl dělíme na těžební průmysl a zpracovatelský. Dále na těžký a lehký průmysl. Z této kategorie dělení nás bude nejvíce zajímat těžký průmysl, neboť z něj pochází největší množství škodlivých látek vypouštěných do ovzduší. Do těžkého průmyslu řadíme strojírenství, hutnictví, těžební průmysl, elektrotechnický průmysl, chemický průmysl, elektroenergetika, farmaceutický průmysl a průmysl stavebních hmot. Provozovatelé zdrojů znečištění ovzduší jsou povinni zajišťovat autorizované měření emisí v následujících intervalech: Celkový jmenovitý tepelný příkon zdroje ≥300kW a <1MW

jen při uvedení do provozu

≥1MW a ≤5MW

jednou za tři roky

>5MW

jednou za rok

Přípustná úroveň znečišťování je určena emisními limity, emisními stropy, technickými podmínkami provozu a přípustnou tmavostí kouře. Emisní limity musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší. Emisní stropy se stanovují pro stacionární zdroje, skupinu stacionárních nebo mobilních zdrojů, provozovnu nebo vymezené území[40] . Stacionární zdroj znečišťování ovzduší je zařízení spalovacího nebo jiného technologického procesu, které znečišťuje ovzduší. Dělení stacionárních zdrojů podle míry jejich vlivu na kvalitu ovzduší: a) Zvláště velké stacionární zdroje, kterými jsou zdroje znečišťování o jmenovitém tepelněm příkonu 50 MW a vyšším. b) Velké stacionární zdroje, kterými jsou zdroje znečišťování o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW do 50 MW.

15

c) Střední stacionání zdroje, kterými jsou zdroje znečištění o jmenovitém tepelném výkonu od 0,2 MW do 5 MW včetně. d) Malé stacionární zdroje, kterými jsou zdroje znečišťování o jmenovitém tepelném výkonu nižším než 0,2 MW.

3.3. Doprava V dnešní době si chod života bez dopravy nedokážeme představit, je nezbytnou složkou současné civilizace. Na druhé straně rostoucí mobilita a s ní spojená spotřeba ropy, coby neobnovitelného

přírodního

zdroje

a

původce

množství

výfukových

plynů

uvolňovaných při jejím spalování, působí negativně na živé i neživé složky životního prostředí a zdraví obyvatel. Zvláště výfukové plyny působí toxicky na lidské zdraví a některé z nich mají dokonce karcinogenní a mutagenní účinky. Můžeme sem zařadit i další emitované plyny jako jsou např. oxid uhličitý, oxid dusný nebo metan, které navíc dlouhodobě přispívají ke zvyšování tzv. "skleníkovému efektu"[3] . Doprava také způsobuje hluk, vibrace i možné kontaminace vody a půdy v důsledku úniků znečišťujících látek z dopravních prostředků. Pro městské prostředí je silniční provoz hlavním znečišťovatelem ovzduší, proto se této oblasti budeme nejvíce věnovat. U motorových vozidel se nejvíce používají pístové spalovací motory a právě výfukové plyny z těchto motorů jsou zdrojem škodlivin. Doprava má největší podíl na produkci emisí oxidu dusíku (NOx) a oxidu uhelnatého (CO), přičemž na tvorbě oxidu siřičitého (SO2) se podílí v omezené míře. Oxid uhelnatý patří k nejškodlivější složce výfukových plynů. Uhlovodíky, které se dostávají do ovzduší při provozu motorových vozidel, pocházejí ze 60-70 % z výfukových plynů. Nespálené uhlovodíky znamenají značné nebezpečí v oblastech, kde může vzniknout fotochemický oxidační smog[5] . Dalšími sloučeninami, které jsou emitovány do ovzduší, jsou oxid dusný (N2O), metan (CH4) a těkavé organické sloučeniny (VOC) jako je například benzen, butadien, arsen, benzopyren. Významné místo také zaujímají fenoly, ketony, aldehydy, pevné částice (PM) a v neposlední řadě i polyaromatické uhlovodíky (PAH) a kovy ze skupiny platiny jako jsou platina (Pt), paladium (Pd) a rhodium (Rh), které se používají při výrobě katalyzátorů[3] .

16

3.4. Znečišťující látky Některé ze zmíněných látek si rozepíšeme podrobněji a zaměříme se na jejich vlastnosti, vznik a vedlejší účinky.

3.4.1. Oxid siřičitý (SO2) Oxid siřičitý je dráždivá látka, která vzniká při spalování fosilních paliv. Po dlouhá léta byl oxid siřičitý největším problémem ovzduší celé České republiky. Vysoké koncentrace SO2 v ovzduší souvisely se spalováním méně kvalitního uhlí v tepelných elektrárnách i domácnostech. Koncem 20. století byla dokončena plynofikace, díky které došlo k výraznému poklesu koncentrace SO2 v ovzduší[24] . Oxid siřičitý reaguje s chlorofylem (fotosyntetickým barvivem rostlin) a narušuje tak fotosyntézu, je značně toxický. V ovzduší oxiduje se vzdušným kyslíkem za přítomnosti vody na kyselinu sírovou, která je spolu s kyselinou siřičitou příčinou kyselých dešťů. Jedná se o dráždivou látku, která u člověka způsobuje zhoršení plicních funkcí a změnu plicní kapacity. Podporuje záněty průdušek a astma[22] . Povolený hodinový imisní limit u oxidu siřičitého je: 350 µg.m-3 Imisní 24hodinový limit je: 125 µg.m-3 Imisní limit za kalendářní rok a zimní období (doby průměrování) je: 20 µg.m-3

3.4.2. Polétavý prach PM10, PM2,5 Zdroji těchto částic jsou jak přírodní (např. sopky či prašné bouře) tak i antropogenní (např. elektrárny, průmysl, doprava, spalování uhlí v domácnostech, spalování odpadu). Většina těchto antropogenních emisních zdrojů je soustředěna v urbanizovaných oblastech, ve kterých žije velká část obyvatelstva[22] . Částice mají své specifické označení podle velikosti (např. PM10 označuje polétavý prach o velikosti deseti mikrometrů). Částice pohybující se o velikosti okolo 10 µm jsou zachyceny v horních cestách dýchacích, menší mohou proniknout až do dolních cest dýchacích. Nejnebezpečnější jsou částice menší než 2,5 µm, které se mohou dostat až do plicních sklípků. Na tyto částice se vážou těkavé organické látky, které pak v organismu působí

17

toxicky.

Nejzávažnější

zdravotní

rizika

polétavého

prachu

jsou

spojeny

s kardiovaskulárním onemocněním, chorobou dýchacích cest, sníženou délkou života a zvýšenou kojeneckou úmrtností. Spojením těkavých látek může způsobovat i rakovinu[6] . Možnost jak zmírnit znečištění ovzduší od prašných částic je za pomoci vody. V současné době jsou prašné částice považovány za nejproblematičtější znečišťující látku v ovzduší, a to z důvodu velmi nepříznivých účinků na zdraví obyvatel, a dále pro obtížné plnění snížení jejich koncentrací pod úroveň imisních limitů, stanovených evropskými směrnicemi a domácí legislativou[8] . Povolené imisní limity jsou: PM10 ‒ 50 µg.m-3/24 hod. PM2,5 ‒ 25 µg.m-3/rok

3.4.3. Oxidy dusíku (Nox) a oxid dusičitý (NO2 ) Oxid dusičitý je společně s oxidy síry součástí tzv. kyselých dešťů. Oxid dusičitý současně s kyslíkem a těkavými organickými látkami přispívá k tvorbě přízemního ozonu a vzniku tzv. fotochemického smogu[9] . Hlavním zdrojem oxidů dusíku jsou motorová vozidla. Dalšími zdroji jsou emise spalin ze spalovacích procesů. Zvýšené koncentrace oxidu dusičitého ovlivňuje plicní funkce a způsobuje tak snížení imunity, působí dráždivě na oči a horní cesty dýchací[6] . Rizikovou skupinou jsou hlavně děti, astmatici a lidé se sníženou imunitou[24] . Z celé skupiny oxidu dusíku je oxid dusičitý nejrizikovější sloučeninou. K překročení ročního imisního limitu NO2 dochází pouze na omezeném počtu stanic, a to na dopravně exponovaných lokalitách aglomerací a velkých měst[9] . Povolený imisní limit u oxidu dusičitého je: 200 µg.m-3/hod a 40 µg.m-3/rok

3.4.4. Oxid uhelnatý (CO) Patří k nejběžnějším a nejrozšířenějším látkám znečišťující ovzduší. Vzniká při nedokonalém spalování uhlíkatých materiálů a vyskytuje se v různém množství v kouřových a výfukových plynech. Přijímáme ho pouze vdechováním. Je to prudce

18

jedovatý bezbarvý plyn a bez zápachu. Negativně působí na srdce, cévní a nervový systém. Zdravý člověk při nízkých koncentracích může pociťovat únavu, člověk se srdečními problémy bolest na prsou. Při vyšších koncentracích může docházet k poruchám vidění a koordinace, bolestem hlavy, závratím, zmatečnému chování a může být pociťována i žaludeční nevolnost[6] . Povolený imisní limit je: 10 000 µg.m-3/maximální denní 8hod. klouzavý průměr

3.4.5. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) Řadíme sem okolo 100 organických uhlovodíkových sloučenin. Tyto sloučeniny v prostředí přetrvávají velice dlouho, neboť odolávají přirozeným rozkladným procesům. Vznikají při nedokonalém spalování organických látek (uhlí, olejů, nafty, benzinu a plastů) ve spalovacích zařízeních. Mezi PAH znečišťující ovzduší patří například benzo(a)pyren, benzen a další[6] . Benzo(a)pyren je přítomný v ovzduší, vzniká při spalování fosilních paliv, zejména u vznětových motorů spalující naftu. Dalšími zdroji pro vznik benzo(a)pyrenu přispívají domácí topeniště (spalování uhlí a dřeva). Ze skupiny PAH, patří benzo(a)pyren k nejrizikovější skupině látek, která působí karcinogenně. Pro benzo(a)pyren je stanoven průměrný roční imisní limit 1 ng.m-3. Benzen je známý svými karcinogenními účinky.Vdechování malého množství benzenu může způsobit bolest hlavy, pocit únavy, zrychlení srdečního tepu, chvění a ztrátu vědomí[10] . Povolený imisní limit je 5 ng.m-3/rok.

3.4.6. Přízemní ozon (O3) Ozon nemá významný emisní zdroj. V přírodě vzniká v atmosféře při bouřce s vysokým napětím a výboji (blesky). Dále při ultrafialovém slunečním záření, nebo fotochemicky za současného působení smogu a záření[36] . Molekula ozonu O3 je nestabilní a po určité době se rozpadá na molekulu O2 a atom O. Samotný kyslíkový atom je velmi reaktivní. Díky této nestabilitě je ozón velmi silné oxidační činidlo.

19

Přízemní neboli troposférický ozon se vyskytuje těsně nad zemí a způsobuje dráždění dýchacích cest, zvyšuje riziko astmatických záchvatů, podráždění očí i bolesti hlavy. U rostlin dochází k poškození listů[6] . Povolený imisní limit je: 120 µg.m-3/maximální denní 8hod. klouzavý průměr.

3.5. Dopad na zdraví obyvatel Čisté ovzduší je pro člověka základní a důležitou podmínkou pro jeho zdraví. Za negativními dopady u znečištěného ovzduší stojí těžký průmysl, doprava i lokální topeniště. Vliv znečištěného ovzduší na lidský organismus je přímý a nepřímý. U přímého působení dochází k přímému účinku nebezpečné látky na lidský organismus, zatímco u nepřímého působení se rozumí zhoršení klimatu, propuštění většího množství nebezpečného UV záření a tvorba smogu. Do dýchacích cest může proniknout až 75 % vdechovaných aerosolových částic[7] . Přibližně 60 % z tohoto množství je zachyceno v horních cestách dýchacích, ta zbylá část pronikne až do plic a jejich další osud je závislý na jejich velikosti i chemickém složení. Nerozpustné látky mohou v plicích zůstat i několik let, zatímco rozpustné látky prochází krevním řečištěm a dostávají se do dalších orgánů. Je proto důležité, abychom si uvědomili, že se škodlivé látky nedostávají do lidského organismu pouze vdechováním, ale jsou obsažené i ve vodě a v potravinách. Mezi nejškodlivější látky patří oxid siřičitý, oxid uhelnatý, troposférický ozon, oxidy dusíku a karcinogenní látky[7] . Jejich naměřené hodnoty pro území Brno a Ostravu uvádím v další části, v kapitole č. 6.

20

4. Charakteristické rysy měst 4.1. Město Brno Město Brno je druhým největším městem v České republice, je územně členěno na 29 městských částí (viz příloha č. 4). Počet bydlících obyvatel dle ČSÚ k 1. 1. 2013 je 378 327 obyvatel a hustota osídlení je 1646 ob./km². Rozloha města činí 230 km², nachází se v nadmořské výšce od 190 do 425 m. Ze tří stran je město Brno obklopeno zalesněnými kopci, na jih přechází v rozsáhlý Dyjsko-svratecký úval a ze severu se tyčí výběžky Drahanské a Českomoravské vrchoviny [29] . Teplota vzduchu, rychlost proudění, množství srážek i délka trvání slunečního svitu má vliv na koncentraci škodlivých látek v ovzduší. Brno svojí polohou mezi Českomoravskou vrchovinou a nížinami jižní Moravy způsobilo poměrně rozmanité přírodní zázemí a mírné klima. Průměrné denní teploty v letním období (v měsících červen‒srpen) dosahují dlouhodobého průměru + 17,8 °C. Průměrné denní teploty v zimním období (v měsících prosinec‒únor) dosahují dlouhodobého průměru -1,0 °C. Tedy průměrná roční teplota dosahuje 9,4 °C. Průměrný počet dnů se srážkami je kolem 150 dnů. [28] . Město Brno se nachází na křižovatce dálnic D1 ve směru Praha‒Brno a D2 pro Brno‒Bratislava. Obě tyto dálnice jsou důležitou mezinárodní křižovatkou. Dále Brnem prochází evropské mezinárodní silnice E50, E65, E461 a E462. Ve městě je postupně budován Velký městský okruh (viz příloha č. 1), bylo zde postaveno několik silničních tunelů (Pisárecký, Husovický, Hlinky a Královopolský) a další tunely jsou plánovány[21] . Na území statutárního města Brna je situace v dopravě aktuálním tématem ve kvalitě ovzduší. Zvláště centrální část města Brna, koridory malého i velkého okruhu a některé další komunikace se vyznačují vysokou intenzitou dopravní zátěže, kde až 50 000 vozidel projede za den a na úsecích dálnic v intravilánu města až 70 000 denně [12] Další zdroje znečištění ovzduší na území města Brna nemají tak velký dopad jako doprava. Po roce 1989 většina průmyslových velkopodniků zanikla nebo se přeměnila

21

na lehký průmysl. Dnes jsou v samotném centru i v okrajových částech města po nich zanechány velké plochy, tzv. brownfields. V centru města je přítomna spalovna (SAKO, a. s.), která je zajištěna filtry, bránící úniku škodlivých látek do ovzduší. Další průmyslové zóny se nachází v okrajových částech města Brna. Situací znečištěným ovzduší se společně zabývá Magistrát města Brna, Český hydrometeorologický ústav a Zdravotní ústav se sídlem v Brně. V roce 2010 se podílelo na měření kvality ovzduší 13 stanic imisního monitoringu. Pro rok 2014 je pouze pět funkčních měřících stanic (viz příloha č. 2) pod označením Brno-Výstaviště, BrnoArboretum (viz příloha č. 3), Brno-Svatoplukova, Brno-Lány (Bohunice) a BrnoZvonařka.

4.2. Město Ostrava Město Ostrava leží na soutoku řeky Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Nachází se severovýchodně České republiky na rozhraní Moravy a Slezka. Má výhodnou strategickou polohu, neboť se nalézá deset kilometrů jižně od polských hranic a 50 kilometrů západně od hranic se Slovenskem. Je významným univerzitním a průmyslovým městem [13] . V současnosti tvoří Ostravu 23 městských obvodů (viz příloha č. 5). Svojí rozlohou i počtem obyvatel je třetím největším městem v České republice. Počet bydlících obyvatel dle ČSÚ k 1. 1. 2013 je 297 421. Její rozloha činí 214 km2 a hustota osídlení je 1 500 obyvatel/km2. Spadá do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m. n.m. . Panuje zde klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami, avšak liší se určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástvabou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Průměrná roční teplota je 10,2 °C (leden: −1,2 °C, červenec: 23,5 °C) s ročním průměrem srážek kolem 580 mm[30] . Ostravsko se řadí k regionům s nejvíce znečištěným ovzduší v rámci České republiky, resp. střední Evropy (viz příloha č. 6). Počátky tohoto stavu se datují k rozvoji těžkého průmyslu, který zde započal v roce 1763, kde bylo objeveno bohaté ložisko kvalitiního černého uhlí. K razantnímu zlepšení ovzduší došlo v 90. letech, vlivem ukončení těžby uhlí, restrukturalizací průmyslu a díky investicím v oblasti životního prostředí Ostravy.

22

Avšak i nadále je nutné prosazovat omezení zdrojů škodlivin v ovzduší[20] . Podle měření ČHMÚ se ukázalo že město Ostrava patří k nejzamořenějším oblastem České republiky ve znečištění rakovinotvorným benzopyrenem a s vysokou koncentrací prachových částic. Ostravská silniční síť je poměrně hustá. Na území statutárního města Ostravy se nachází cca 1 050 km pozemních komunikací pro motorová vozidla[16] . Od jihu vede dálnice D1 (D47), která se táhne na Polsko (viz příloha č. 14). Na Frýdek-Místek vybíhá rychlostní silnice R56. Dále Ostravu křižují silnice první třídy číslo 11, 56, 58 a 59. A mnoho silnic tříd nižších (viz příloha č. 13)[33] . Znečištěné ovzduší, kterému je populace vystavena, obsahuje komplikovanou směs plynů a částic, na nichž jsou kondenzovány látky organické i anorganické[8] . Vinu na tom nenese jen doprava, ale také těžký průmysl (viz příloha č. 7). Z průmyslové oblasti jsou největšími zdroji znečišťující ovzduší společnosti: ArcelorMittal Ostrava, a. s., BOHEMIA ASFALT, s. r. o., ČKD VAGONKA, a. s., Dalkia Česká republika, a. s., DUKOL Ostrava, s. r. o., Energetika Vítkovice, a. s., NOVÁ HUŤ - Válcovna za studena, spol. s. r. o., Vítkovické slévárny, spol. s. r. o., VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a. s., SPOVO, a. s. - Spalovna průmyslových odpadů, TSR Czech Republic, s. r. o. - provozovna Polanka, ZINKOVNA OSTRAVA, a. s. a mnoho dalších. Kvalita ovzduší v Ostravě je tedy vážným problémem, který má zásadní vliv na zdraví obyvatel. U dětí do šesti let se projevuje zvýšeným množství případů astmatu, alergií a akutních respiračních onemocnění. Podle studie má znečištění nezanedbatelný vliv na imunitu, významná oxidační poškození, vznik aterosklerózy (kornatění tepen), nádorových onemocnění, cukrovky a Alzheimerovy choroby[14] . Na území města Ostravy je zabudováno osum měřících stanic. Jedná se o měřící stanice na území městské části: Ostrava-Českobratrská (hot spot), Ostrava-Fifejdy, OstravaMariánské Hory, Ostrava-Poruba/ČHMÚ, Ostrava-Přívoz, Ostrava-Radvanice ZÚ a Ostrava-Zábřeh.

23

5. Metodika Bakalářská práce byla zpracována jako rešerše. Podkladem pro vypracování práce bylo nutné vyhledat příslušné zdroje a dokumentace, týkající se problematiky znečištěného ovzduší ve městech. Špatná kvalita ovzduší pochází z různých zdrojů znečištění. Tyto zdroje dělíme podle původu, umístění a velikosti tepelných příkonů. Nás budou zajímat hlavně zdroje související s lidskou činností, neboli antropogenní zdroje, do kterých se řadí průmysl a doprava. Za stacionární zdroj znečištění můžeme pokládat průmysl, oproti tomu mobilními zdroji jsou jednotlivá auta. Provozovatelé zdrojů znečišťování ovzduší jsou povinni na požádání orgánu ochrany ovzduší poskytovat informace o těchto zdrojích, jejich technickém stavu a emisích vypouštěných z těchto zdrojů. Také musí splňovat a dodržovat podmínky emisních limitů zařazených podle kategorií zdrojů, které uvádí Registr emisí a zdrojů znečištění v ovzduší (REZZO) v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. V opačném případě musí podat zprávu orgánu ochrany ovzduší. Nejnovější výsledky z měření ovzduší na jednotlivých lokalitách pro město Brno a Ostravu mi byly poskytnuty od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Zdravotního ústavu se sídlem v Brně a Ostravě. Naměřené hodnoty škodlivých látek byly vypracovány do tabulek a jejich překročené imisní hodnoty znázorněny v grafech. V teoretické části jsem vycházela z odborné literatury poskytnuté Moravskou zemskou knihovnou v Brně, internetových odkazů a mapových podkladů. Od Magistrátu města Brna odboru životního prostředí jsem měla možnost zapůjčit si nejnovější vydaný „Program ke zlepšení kvality ovzduší Statutárního města Brna“, vydaného v roce 2012. Tento program se týkal problematiky dopravy na území města Brna, kterou jsem zahrnula ve své práci. Obecné informace o charakteristice měst Brna a Ostravy jsem čerpala od Krajské správy ČSÚ v Brně a Ostravě. Na základě všech získaných informací jsem vypracovala SWOT analýzu, zvláště pro území města Brna a zvláště pro Ostravu. Podstata této metody je v hodnocení

24

jednotlivých faktorů působící na kvalitu ovzduší. Tyto faktory jsou poté rozděleny do čtyř kategorií. Jedná se o vzájemné působení silných a slabých stránek na jedné straně a příležitostí a hrozeb na straně druhé. Pomocí této metody lze získat hodnotné kvalitativní poznatky. Pokročilejší metodou k formulování opatření pro eliminaci nepříznivých vlivů a podporu příznivých tendencí jsem použila rozšířenou SWOT analýzu, která identifikuje čtyři východiska pro tvorbu strategií, resp. pro formulaci rozvojových opatření. V obecné rovině je označujeme jako SO (maxi-maxi), WO (minimaxi), ST (maxi-mini), WT (mini-mini). Tato rozšířená analýza nám přinesla jiný pohled na danou problematiku a pomohla nám najít potřebná řešení. Situaci znečištěného ovzduší se snaží řešit města ve svých programech a opatřeních. Výsledkem mé práce bylo zachytit dnešní stav znečištění ovzduší ve městech a také poukázat na možné zdravotní problémy plynoucí z této nepříznivé situace.

25

6. Nejvyšší naměřené hodnoty V tabulce č. 4 můžeme vidět shrnutí naměřených znečišťujících látek za kalendářní rok 2012 na území aglomerace města Brna a Ostravy. Překročené roční imisní hodnoty jsou vyznačeny červeně. Podkladem byly údaje naměřené na stanicích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na pobočkách Brna a Ostravy. V tabulce jsou zaznamenány pouze koncentrace pro SO2, PM10, PM2,5, NO2 a BaP. U ostatních znečišťujících látek NOx, CO a O3 nedošlo k překročení průměrných ročních imisních limitů na území aglomerace Brna a Ostravy, a proto jejich hodnoty nebyly v tabulkách zaznamenány. Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami i městy v naměřených průměrných ročních hodnotách můžeme vidět v grafu č. 1. Za naměřené vysoké koncentrace škodlivých látek na území města Ostravy je zodpovědná nejen doprava, ale také průmysl a lokální topeniště. Tab. č. 4 Naměřené průměrné roční koncentrace škodlivých látek za období 2012

Lokalita

Naměřené průměrné roční koncentrace škodlivých látek za období 2012 PM10 SO2 PM2,5 NO2 BaP (µg.m-3) (µg.m-3) (µg.m-3) (µg.m-3) (ng.m-3)

Brno-Arboretum Brno-Dobrovského Brno-Kroftova Brno-Lány (Bohunice)

8,7

Brno-Líšeň

31,3

24,7

32,5

24,2

1,0

Brno-Masná

1,2

Brno-Soběšice

21,2

Brno-střed

37,5

Brno-Svatoplukova Brno-Tuřany

3,3

Brno-Úvoz

39,1

34,6

26,0

26,2

19,4

30,3

18 43,6

Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka

43,9

38,6 9,3

Ostrava-Českobratrská

39,1 42,4

43,1 25,1

Ostrava-Fifejdy

8,4

41,3

Ostrava-Mariánské Hory

11,9

42,6

Ostrava-Poruba

5,2

35,1

22,9 27,3

4,2 3,3

Ostrava-Přívoz

8,5

43,9

36

28,6

4,5

Ostrava-Radvanice

25,2

49,5

39,4

25,5

10,8

Ostrava-Zábřeh

9,3

40,9

30,4

25,7

Zdroj: ČHMÚ, 2012

26

Graf č. 1 Naměřené průměrné roční koncentrace škodlivých látek za období 2012

Naměřené průměrné roční koncentrace škodlivých látek za období 2012

Množství škodliviny

60 50

SO2 PM10 PM2,5 NO2 BaP

40 30 20 10

B Br rn no o-A -D rb o o Br bro ret no v s um -K k é Br roft ho Br no- ova Br no- Lán Br no Lí y no -M še -S a ň Br o sn no -S Brn běš á va o i c t - e Br opl stře no uk d -T ov B B O rn rn uř a a st ra B o-V o-Ú ny va rn ýs v O -Č o-Z ta oz st v ra O esk vo išt va s o na ě -M tra bra řk a va tr a O rián -F ská st s ife r k j O Os ava é H dy st tr -P o ra a o ry v v r O a-R a-P uba st a řív ra d v o va a z -Z nic áb e ře h

0

Lokalita

6.1. Koncentrace oxidu siřičitého (SO2) Podle tabulky č. 5 nebyly v roce 2012 překročeny imisní limity pro SO2 pro hodinovou ani pro 24hodinovou koncentraci na žádné měřicí stanici. U čtvrtletních hodnot vidíme, že vyšší koncentrace byly dány zejména výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období. Tab. č. 5 Naměřené koncentrace oxidu siřičitého pro rok 2012 (v jednotkách µg.m-3 ) SO2 - oxid siřičitý Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro rok 2012 Lokalita

Hodinové hodnoty

Roční hodnoty

Čtvrtletní hodnoty

Denní hodnoty

Max.

LV

Max.

LV

I.

II.

III.

IV.

X

77,8

0

42,3

0

11,1

10,6

8,6

4,6

8,7

56,7

0

31,3

0

5,4

2,5

2,1

3,2

3,3

X

X

X

X

9,6

12,7

Brno-Zvonařka

53,8

0

34

0

10,4

6,8

14,8

5

9,3

Ostrava-Fifejdy

214,6

0

86,7

0

14,5

5,1

4,7

9,5

8,4

Brno-Lány (Bohunice) Brno-Tuřany Brno-Výstaviště

27

SO2 - oxid siřičitý Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro rok 2012

Lokalita

Hodinové hodnoty

Ostrava-Mariánské Hory

Roční hodnoty

Čtvrtletní hodnoty

Denní hodnoty

Max.

LV

Max.

LV

I.

II.

III.

IV.

X 11,9

336,9

0

86,6

0

15,7

8,4

x

13

Ostrava-Poruba

X

x

51,4

0

10,2

2,7

2,8

5,2

5,2

Ostrava-Přívoz

146,5

0

80,5

0

15,2

5,2

4,6

8,9

8,5

Ostrava-Radvanice

306,6

0

99,1

0

x

19

20,6

25,9

25,2

Ostrava-Zábřeh

115,3

0

95,6

0

18,4

x

4,3

x

9,3

Zdroj: ČHMÚ, 2012 Podle grafu č. 2 byla naměřena nejvyšší čtvrtletní hodnota na konci roku v lokalitě Ostrava-Radvanice. Její průměrná roční koncentrace byla 25,2 µg.m-3. Tyto vysoké hodnoty jsou způsobeny nejen rušnými komunikacemi, ale hlavně průmyslovou zónou. Graf č. 2 Naměřené koncentrace oxidu siřičitého ve čtvrtletních hodnotách (µg.m-3) Čtvrtletní hodnoty imisní charakteristiky oxidu siřičitého SO2 pro rok 2012

Naměřené hodnoty v µg.m-3

30 Brno-Lány

25

Brno-Tuřany 20

Brno-Výstaviště Brno-Zvonařka

15

Ostrava-Fifejdy

10

Ostrava-Mariánské Hory Ostrava-Poruba

5

Ostrava-Přívoz Ostrava-Radvanice

0 1

2

3

4

Ostrava-Zábřeh

Jednotlivá čtvrtletí

6.2. Polétavý prach, frakce PM10 Na území aglomerace Brna pro rok 2012 nebyl překročen imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny na lokalitách Brno-střed a Brno-Kounicova, které překročily povolený denní limit. Tyto lokality jsou zatíženy vyšší prašností z důvodu vyššího silničního provozu.

28

Dramatický je nárůst hodnot na ostravských stanicích, které zaznamenávají překročení denních limitů ve všech měřených lokalitách. Nejvíce postiženou měřenou lokalitou byla Ostrava-Radvanice, kde se denní koncentrace částic PM10 pohybovala na 116 µg.m-3. Během jednotlivých čtvrtletí se naměřené hodnoty polétavého prachu liší. Nárůst prašnosti je nejvíce zaznamenán na přechodu zimy a jara. S touto skutečností souvisí změna teploty a s ní spojená inverze, která nepropouští škodlivé látky v prostoru do vyšších vrstev atmosféry. Pro polétavý prach PM10 je stanoven imisní limit 24hodinový (50 µg.m-3), který může být překročen nanejvýš 35krát v roce. Podle údajů ČHMÚ byl v roce 2012 tento imisní limit překročen více než 80krát (viz Ostrava-Přívoz a Ostrava-Českobratrská) [23] . Tab. č. 6 Naměřené koncentrace polétavého prachu ‒ částic PM10 pro rok 2012 (v jednotkách µg.m-3 ) PM10 - částice PM10 Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro rok 2012 Lokalita

Hodinové hodnoty Max.

LV

Max.

LV4

Brno-Arboretum

X

X

X

X

Brno-Dobrovského

X

X

X

X

Brno-Kroftova Brno-Lány (Bohunice)

X

X

X

X

I.

II.

III.

21,1

18,1

203,1

X

147,3

45

40,6

21,6

Brno-Líšeň

X

X

X

X

27,8

20

Brno-Masná

X

X

X

X

Brno-Soběšice

X

X

93

17

27,2

16,7

271

X

150,1

66

48,5

27,9

Brno-střed Brno-Svatoplukova

Roční hodnoty3

Čtvrtletní hodnoty

Denní hodnoty

IV.

X

39,1

31,3

20,7

28,2

24,2

25,3

21,2

33,1

40,6

37,5

292,8

X

143,3

55

43,1

25

43,1

34,6

224

X

153,7

29

34,5

18,7

19,8

31,1

26,2

Brno-Úvoz

X

X

111

33

39,6

25,4

22,5

33,7

30,3

Brno-Výstaviště

X

X

X

X

Brno-Zvonařka OstravaČeskobratrská

X

X

X

X

33,9

16

Brno-Tuřany

Ostrava-Fifejdy Ostrava-Mariánské Hory

X

X

214

80

60,8

29,8

27,5

51,8

42,4

X

237,9

75

56,3

29,9

27,4

49,9

41,3

366

X

239,8

71

63,2

29,3

46

42,6

201

59

52,8

22,7

21,7

43,3

35,1

248,4

80

60,6

29,5

28,9

56,4

43,9

X

Ostrava-Přívoz

416

4

44

367

Ostrava-Poruba

3

33,1

X

Max. roční limitní hodnota LV: 40,0 Max. denní limitní hodnota LV: 50,0

29

PM10 - částice PM10 Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro rok 2012 Lokalita

Hodinové hodnoty Max.

LV

Roční hodnoty

Čtvrtletní hodnoty

Denní hodnoty Max.

LV

I.

II.

III.

IV.

X

Ostrava-Radvanice

446

x

281,3

116

77,8

30,3

28,4

62,7

49,5

Ostrava-Zábřeh

361

x

269,4

66

61,7

26,2

26,5

48,7

40,9

Zdroj: ČHMÚ, 2012 V grafu č. 3 nám růžově označené lokality ukazují naměřené hodnoty, které dosáhly překročení průměrných maximálních limitních hodnot nad 40 µg.m-3. Graf č. 3 Naměřené koncentrace částic PM10 v průměrných ročních hodnotách (µg.m-3)

BrnoVýstaviště BrnoZvonařka OstravaČeskobratrsk OstravaFifejdy OstravaMariánské OstravaPoruba OstravaPřívoz OstravaRadvanice OstravaZábřeh

Brno-Úvoz

Brno-Tuřany

BrnoSvatoplukova

Brno-střed

BrnoSoběšice

Brno-Masná

Brno-Líšeň

60 50 40 30 20 10 0 Brno-Lány

Množství škodliviny µg/m3

Průměrné roční hodnoty imisní charakteristiky polétavého prachu PM10 za rok 2012

Lokality

6.3. Polétavý prach PM2,5 ‒ suspendované prachové částice 2,5 µm V tabulce č. 7 vidíme naměřené koncentrace polétavého prachu, suspendovaných částic PM2,5 v měsíčních intervalech. Na území města Brna bylo při měření prokázáno, že vyšší koncentrace se pohybují v lokalitách se zvýšenou dopravou. Tomu odpovídá lokalita

Brno-Svatoplukova

s naměřenou

průměrnou

roční

koncentrací

PM2,5

26,0 µg.m-3. Na území aglomerace Ostravy dochází každoročně k překročení ročních imisních limitů na všech měřících stanicích. Nejvyšší hodnota byla naměřena v lokalitě OstravaRadvanice s průměrnou roční hodnotou PM2,5 39,4 µg.m-3.

30

Rozdíly v naměřených hodnotách mezi městy Brnem a Ostravou jsou značné, můžeme je vidět v grafu č. 4. Stav města Ostravy je o cca 10 µg.m-3 vyšší v koncentracích PM2,5 než ve městě Brně. Ze zdroje ČSÚ bylo v roce 2012 evidováno cca 5 500 osob, které zemřely předčasně spolupůsobením expozice prachu. To znamená, že vlivem znečištěného ovzduší lze řádově odhadnout zkrácení života i o několik let[6] . Tab. č. 7 Naměřené koncentrace suspendované prachové částice PM2,5 pro rok 2012 (v jednotkách µg.m-3 ) PM2,5 - suspendované prachové částice Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro rok 2012 Lokalita Brno-Lány (Bohunice)

Roční hodnoty5

Měsíční hodnoty 1

2

3

4

5

6

7

30,3

43

31,6

19,2

13,3

12,1

12,9

23,4

15,8

Brno-Líšeň Brno-Svatoplukova

29,9

44,7

30,4

19

13,6

12,1

Brno-Tuřany

24,3

32,8

23

13,4

12,1

11,6

Brno-Zvonařka

26,7

40,1

28,5

17,9

11,9

8

9 14,8

11,6

12,2

27,7 14

18,7

16,3

26,8

34,9

44,1

12,9

10

11

12

X

24,3

33,4

40,3

24,7

17,6

25,7 36

44,8

26,0

24,9

27,7

19,4

Ostrava-Poruba

37,6

68,1

33,1

21,3

14,9

13,8

14,6

15,5

16,9

25,7

42,5

27,3

Ostrava-Přívoz

40,1

82,9

39,9

26,7

21,3

19,6

19,9

21,3

23,2

32,5

50,5

55,1

36

Ostrava-Radvanice

49

100,6

49,5

28,2

17,5

17,6

17,2

16,6

21,2

35,9

54,6

68,3

39,4

Ostrava-Zábřeh

36

73,5

33,1

19,6

17,6

17,5

18

19,4

19,6

25,9

38,7

44,4

30,4

Zdroj: ČHMÚ, 2012

5

Roční hodnota: vypočítaná jako roční aritmetický průměr

31

Graf č. 4 Naměřené koncentrace suspendované prachové částice PM2,5 Naměřené koncentrace suspendované prachové částice PM 2,5 v jednotlivých měsících pro rok 2012

Množství škodliviny µg/m3

120 100 80 60 40 20 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Jednotlivé m ěsíce Brno-Lány

Brno-Líšeň

Brno-Svatoplukova

Brno-Tuřany

Brno-Zvonařka

Ostrava-Poruba

Ostrava-Přívoz

Ostrava-Radvanice

Ostrava-Zábřeh

6.4. Koncentrace oxidu dusíku (NOx) Imisní limit pro roční průměrné koncentrace NOx je 30 µg.m-3. V roce 2012 nebyl na území aglomerace města Brna a Ostravy imisní limit překročen. Na obr. č. 1 je zobrazena mapa, která zobrazuje plošné rozložení ročních průměrných koncentrací NOx po celé České republice. Z obrázku vidíme, že nejvyšší koncentrace oxidu dusíku se pohybují kolem velkých měst s intenzivní dopravou. Ke snížení množství vypouštěných oxidu dusíku by napomohlo opatření zaměřené na zkvalitnění dopravních prostředků, jako je obměna vozových parků významných autodopravců, podpora vozidel s nízkými emisemi, ale také opatření zaměřené na podporu plynulosti provozu a vymístění významných liniových zdrojů mimo hustě obydlená území[22] .

32

Obr. č. 1 Pole roční průměrné koncentrace oxidu dusíku pro rok 2012

Zdroj: ČHMÚ, 2012

6.5. Koncentrace oxidu dusičitého (NO2) Podle tabulky č. 8 byl na území aglomerace Brna překračován imisní limit pro průměrnou roční koncentraci NO2 v lokalitách Brno-Svatoplukova a Brno-Úvoz. Jedná se o lokality, které jsou nejvíce zatíženy dopravou. Imisní limit pro hodinovou koncentraci NO2 překračován není. Lokalita Brno-střed, Brno-Výstaviště a BrnoZvonařka v roce 2012 roční imisní limity nepřekročily, avšak koncentrace se hodnotě limitu velmi těsně přiblížily. Pro Ostravu byla situace podobná, překročená průměrná roční koncentrace NO2 byla naměřena v lokalitě Ostrava-Českobratrská s imisní hodnotou 43,1 µg.m-3.

33

Tab.

č.

8

Naměřené koncentrace oxidu dusičitého (NO2) pro rok 2012

(v jednotkách µg.m-3 ) NO2 - oxid dusičitý Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro rok 2012 Lokalita

Hodinové hodnoty Max.

LV

Max.

LV

I.

II.

III.

X

X

X

X

28,1

19,7

18,9

Brno-Kroftova Brno-Lány (Bohunice)

Roční hodnoty

Čtvrtletní hodnoty

Denní hodnoty

IV.

X

34,9

32,5

136

0

72

X

36,8

29,8

28,3

Brno-Líšeň

X

X

X

X

21,6

15,3

14,3

Brno-střed

155,5

0

85,7

X

44,9

33,2

33,4

44,9

39,1

Brno-Svatoplukova

169,1

0

83,1

X

41,7

41,6

40,9

51,3

43,9

Brno-Tuřany

89,3

0

56,1

X

22,8

12,6

14,4

22,2

18

45

42,2

Brno-Úvoz

163

0

82,4

X

Brno-Výstaviště

144,4

0

90,3

X

47,8

43,6

31,2

40,7

38,6

Brno-Zvonařka OstravaČeskobratrská

189,4

0

83

X

38,9

39,6

41,9

39,1

156

0

95,1

X

47

40,2

42

43

43,1

Ostrava-Fifejdy Ostrava-Mariánské Hory

132,9

0

80,5

X

29,7

20,8

20,6

29,6

25,1

112,8

0

72,2

X

29,5

18,4

17,2

26,6

22,9

31,7

Ostrava-Poruba

X

x

X

X

14,9

16,5

Ostrava-Přívoz

129,5

0

83,5

X

34,2

23,2

23,6

33,5

28,6

Ostrava-Radvanice

116,6

0

69,2

X

33,7

17,9

18,9

32,1

25,5

Ostrava-Zábřeh

159,7

0

87,6

X

33,9

22,2

20

26,8

25,7

Zdroj: ČHMÚ, 2012 Podle grafu č. 5 můžeme vidět lokality, které překročily průměrnou roční koncentraci NO2. Tyto lokality s imisními hodnotami nad 40 µg.m-3 jsou označeny růžově.

Průměrné roční hodnoty imisní charakteristiky oxidu dusičitého NO2 za rok 2012

BrnoVýstaviště BrnoZvonařka OstravaČeskobratrsk OstravaFifejdy OstravaMariánské OstravaPoruba OstravaPřívoz OstravaRadvanice OstravaZábřeh

Brno-Úvoz

Brno-Tuřany

BrnoSvatoplukova

Brno-střed

Brno-Líšeň

Brno-Lány

50 40 30 20 10 0 Brno-Kroftova

Množství škodliviny µg/m3

Graf č. 5 Naměřené koncentrace oxidu dusičitého v průměrných ročních hodnotách

Lokality

34

6.6. Koncentrace oxidu uhelnatého (CO) Pro oxid uhelnatý (CO) je stanoven 8hodinový imisní limit 10 000,0 µg.m-3. Podle zjištěných dat ČHÚ za rok 2012 nedošlo na území aglomerace města Brna a Ostravy k překročení osmihodinových, denních ani ročních imisních limitů.

6.7. Koncentrace benzo(a)pyrenu (BaP) Patří do skupiny polyaromatických uhlovodíků (PAH). Z tabulky č. 9 vidíme, že se množství koncentrace benzo(a)pyrenu pro město Brno a Ostravu výrazně liší. Na území aglomerace Brna byly překročeny průměrné roční hodnoty v lokalitě Brno-Masná s hodnotou 1,2 ng/m3. Zatímco výsledky pro město Ostravu byly katastrofální. Na všech měřících stanicích došlo k překročení imisních limitů. Nejvyšší naměřené hodnoty byly v lokalitě Ostrava-Radvanice, jejíž průměrné roční hodnoty stouply na 10,8 µg.m-3. Pro grafické vyjádření je zde graf č. 6. Tab. č. 9 Naměřené koncentrace Benzo(a)pyrenu pro rok 2012 (v jednotkách ng/m3) BaP - Benzo(a)pyren Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky pro rok 2012 Lokalita

Roční hodnoty

Měsíční hodnoty 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Brno-Líšeň

2,3

3,5

1,0

0,3

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,6

Brno-Masná OstravaMariánské Hory

5,0

3,4

1,3

0,2

0,1

0,1

0,0

0,1

0,1

0,6

10,9

19,6

6,7

1,1

0,8

0,2

0,2

0,2

1,3

0,6

0,2

Ostrava-Poruba

7,3

9,3

3,4

1,1

Ostrava-Přívoz OstravaRadvanice

7,5

13,4

6,0

1,9

27,0

3,5

22,6

4,2

2,9

12

X

2,5

1,0

1,5

2,2

1,2

4,0

2,8

3,3

4,2

7,7

5,4

3,3

0,2

0,3

1,0

3,5

0,8

0,6

1,7

4,8

1,8

4,6

3,4

6,5

11

4,5 11,2

16,6

10,8

Zdroj: ČHMÚ, 2012

35

Graf č. 6 Naměřené průměrné měsíční koncentrace benzo(a)pyrenu

M ě s íč n í h o d n o ty (n g /m 3 )

Naměřené měsíční hodnoty Benzo(a)pyrenu pro rok 2012

30,0 25,0

Brno-Líšeň

20,0

Brno-Masná

15,0

Ostrava-Mariánské Hory

10,0 5,0

Ostrava-Poruba

0,0

Ostrava-Přívoz 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Ostrava-Radvanice

Jednotlivé měsíce

6.8. Koncentrace přízemního ozonu (O3) Limitní hodnota maximální denní 8hodinové koncentrace je 120 µg.m-3. V roce 2012 nebyla limitní hodnota na území aglomerace Brna a Ostravy překročena. Jednotlivé imisní hodnoty pro lokality Brno a Ostravu nebyly ČHMÚ v tabelární ročence pro rok 2012 vydány.

6.9. Závěrem Aglomerace města Brna má z hlediska kvality ovzduší zásadní problém, kterým je propojení dopravy a škodlivin, za které je doprava majoritně zodpovědná. Město Brno je známé jako město ležící na křižovatce cest, neboť protíná významné dopravní tepny (dálnice D1, D2, rychlostní silnice R52 na Vídeň a R43 na Svitavy). Dlouhodobě jsou překračovány imisní limity stanovené pro ochranu zdraví lidí. Nejhůře je na tom centrum města, kudy projíždí velké množství dopravy. Zejména kvůli nevyřešenému obchvatu Brna z dálnice D1 směrem na Svitavy projíždí denně centrem města Brna velké množství tranzitní dopravy, navyšující již tak značné množství automobilů v Brně[25] . Dále je zde nezajištěná plynulost dopravy, která způsobuje zácpy a kolony na silnicích. Všechny tyto uvedené skutečnosti se podílejí na zvyšování emisí škodlivin z dopravy. Dle ČHMÚ pro území aglomerace města Brna jsou to tuhé znečišťující látky

36

(doprava = 87 %), oxidy dusíku (doprava = 76 %), oxid uhelnatý (doprava = 91 %) a těkavé organické látky (VOC, doprava = 78 %), které mají vliv na zvyšování imisního zatížení ovlivňujícího zdraví obyvatelstva[25] . V plnění imisních limitů stanovených v legislativě se městu Brnu daří v případě oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého držet koncentrace pod dolní mezí. V případě suspendovaných částic (PM10 i PM2,5), oxidu dusičitého a benzo(a)pyrenu město Brno imisní limity neplní. Území aglomerace Ostravy patří k oblastem s nejvíce znečištěným ovzduším v rámci nejen České republiky, ale i střední Evropy. Nachází se na severovýchodě České republiky, poblíž hranic s Polskem. Špatný stav ovzduší souvisí s velkým počtem průmyslových zdrojů, lokálními topeništi, ale také velmi hustou silniční sítí[25] . Pro rok 2012 dopadlo měření imisních koncentrací u většiny znečišťujících látek na obdobné úrovni jako v předchozím roce. Podkladem byly údaje naměřené na stanicích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Zdravotního ústavu se sídlem v Brně a Ostravě (ZÚ). Dlouhodobě nadlimitní koncentrace jsou u suspendovaných částic PM10 a PM2,5 a benzo(a)pyrenu. Nadlimitní roční koncentrace NO2 byla naměřena na dopravní lokalitě Ostrava-Českobratrská. Nadlimitní koncentrace benzenu byla na průmyslové lokalitě Ostrava-Přívoz. S měřením benzo(a)pyrenu v PM10 dochází na všech lokalitách dlouhodobě k několikanásobnému překračování limitní hodnoty 1 µg.m-3, v roce 2012 trojnásobně (Ostrava-Poruba) až desetinásobně (OstravaRadvanice). U obou měst je možné sledovat výrazný nárůst koncentrací škodlivin v zimních obdobích. Tyto situace můžeme sledovat u oxidu siřičitého (SO2), suspendovaných částic (PM10), oxidu uhelnatého (CO), benzo(a)pyrenu (B(a)P) a oxidů dusíku (NOx). To znamená, že vliv meteorologických podmínek rozptylu na imisní úroveň je natolik významný, že ovlivňuje i průměrnou imisní úroveň za celé období teplé nebo chladné poloviny roku[15] .

37

7. Swot analýza měst ve znečištění ovzduší SWOT analýza byla vyvinuta v 60. letech minulého století A. Humphreym ze Stanfordské University jako metoda, která umožňuje identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby spojené s určitým projektem. Podstata Swot analýzy je v hodnocení jednotlivých faktorů působící na kvalitu ovzduší. Tyto faktory jsou rozděleny do čtyř kategorií. Jedná se o vzájemné působení silných a slabých stránek na jedné straně a příležitostí a hrozeb na straně druhé. Pomocí této metody lze získat hodnotné kvalitativní poznatky. Pokročilejší metodou k formulování opatření pro eliminaci nepříznivých vlivů a podporu příznivých tendencí jsem použila rozšířenou SWOT analýzu, která identifikuje čtyři východiska pro tvorbu strategií, resp. pro formulaci rozvojových opatření. V obecné rovině je označujeme jako SO (maxi-maxi), WO (minimaxi), ST (maxi-mini), WT (mini-mini). Tato rozšířená analýza přináší jiný pohled na danou problematiku a napomáhá k nalezení potřebných řešení[43] . Swot analýza měst ve znečištění ovzduší byla vypracována pro město Brno a město Ostravu zvlášť (viz další strana).

38

7.1. Swot analýza města Brna Silné stránky A. dobrá dopravní dostupnost B. z východní a severní části město obklopeno lesy C. plnění imisních limitů pro CO a SO2 D. vysoká úroveň IDS JMK E. zpracováno velké množství programů ke zlepšení kvality ovzduší F. zavedené měřící stanice na lokalitách zatížených dopravou Příležitosti 1.

2.

3. 4. 5.

využívání dotací ze státního fondu a fondů EU prosazování podmínek ochrany ovzduší při zadávání velkých zakázek výstavba nových parkovacích míst výstavba cyklotras dobudování pozemních komunikací, tunelů a silničních obchvatů

Hrozby 1. 2. 3.

změna klimatu přetížená doprava v centru města Brna negativní dopad na zdraví obyvatel

Slabé stránky A. nedostatek financí SMB pro realizaci projektů B. překročení ročního imisního limitu u NO2 na místech zatížených dopravou C. neplnění imisních limitů u suspendovaných částic (PM10, PM2,5), NO2 a benzo(a)pyrenu D. nezajištěna plynulost dopravy v centru města E. nárůst prašnosti na místech zatížených dopravou

Maximaxi

Minimaxi

1.D – využitím dotací budeme moci přispět k modernizaci a ekologizaci městské dopravy 1.E – využití dotací pro realizaci opatření stanovených v programech ke zlepšení kvality ovzduší 1.F – využití dotací na pořízení nových měřících stanic v dalších lokalitách 4.C – pro plnění imisních limitů pro CO a SO2 dosáhneme výstavbou cyklotras (podpoříme využívání cyklistické dopravy nezatěžující ovzduší ) 5.A – výstavbou pozemních komunikací dosáhneme lepší dopravní dostupnosti

1.A – na realizaci projektů pro nedostatek financí SMB napomůžou státní dotace a dotace od EU 1.C – s využitím dotací zajistíme průběžné čištění komunikací 3.D – nová parkovací místa usnadní řidičům hledání volných míst na ulicích a podpoří plynulost dopravy v centru 5.E – vybudováním silničních obchvatů docílíme snížení prašnosti na místech zatížených dopravou

Maximini

Minimini

1.B – okolní lesy napomáhají k rovnováze klimatu 2.F – lokality zatížené dopravou lze monitorovat a měřit pomocí měřících stanic 3.C – plněním imisních limitů přispějeme k lepšímu městskému prostředí a zamezíme negativnímu dopadu na zdraví obyvatel

1.B – zvýšení koncentrací NO2 přispěje k znečištění ovzduší a klimatických změn 2.D – přetíženou dopravou v centru města bude docházet k zácpám, kolonám aut 3.C – překročování nadlimitních hodnot u suspendovaných částic (PM10, PM2,5), oxidu dusičitého a benzo(a)pyrenu má za následek zhoršující zdravotní stav u občanů žijících ve městě

39

7.2. Swot analýza města Ostravy Silné stránky A. programy k zlepšení kvality ovzduší, včetně finančního rámce B. měřící stanice na zatížených lokalitách C. využívání dotací ze Státních fondů a fondů EU D. zajištěna městská hromadná doprava

Příležitosti 1. 2. 3.

4. 5.

čerpání od zahraničních investorů výstavba nových měřících stanic uplatňování zásad trvale udržitelného rozvoje zvýšením podílu obnovitelných zdrojů renovace parků, výsadba městské zeleně ekologizace a rozvoj integrované dopravy

Hrozby 1.

znečištěné ovzduší představuje zvýšené zdravotní rizika 2. změna klimatu 3. přetížená doprava v centru města Ostravy 4. nárůst cen energií může způsobit přechod na tuhá paliva

Slabé stránky A. Ostrava patří k oblastem s nejvíce znečištěným ovzduší v rámci ČR B. vysoká koncentrace těžkého průmyslu C. dlouhodobě nadlimitní koncentrace u PM10 ,PM2,5 a benzo(a)pyrenu D. u benzo(a)pyrenu v PM10 došlo k překročení limitní hodnoty trojnásobně (OstravaPoruba) až desetinásobně (OstravaRadvanice) E. nadlimitní roční koncentrace NO2 (Ostrava-Českobratrská) F. nadlimitní koncentrace benzenu v průmyslové lokalitě (Ostrava-Přívoz)

Maximaxi

Minimaxi

3.D – dosažení ekologizace MHD je možné za pomoci uplatňování zásad trvale udržitelného rozvoje 2.B – výstavbou více měřících stanic budeme moci zaměřit se na další lokality a provádět kroky vedoucí ke snížení prašnosti 3.C – pomocí dotací budeme moci podpořit rozvoj ve výstavbě obnovitelných zdrojů (např. slunečních elektráren)

1.C – propagace za lepší město Ostravu může přilákat zahraniční investory 2.B – výstavbou nových měřících stanic zajistíme měření škodlivých látek na více lokalitách a zvláště u průmyslových zón 4.C – snížením prašnosti dosáhneme renovací parků a rozšířením městské zeleně 5.E – ekologizací integrované dopravy docílíme ke snížení koncentrace NO2

Maximini

Minimini

3.A – programy s navrženými opatřeními představují možné řešení v problematice s dopravou 3.C – pomocí dotací dojde k výstavbě nových silničních obchvatů, tím přispěje k odvedení větší části dopravy z centru města

1.B – velké množství těžkého průmyslu nám nezajistí lepší zdravotní stav obyvatel 2.B,C,D – dlouhodobé nadlimitní koncentrace škodlivých látek přispívají ke zhoršujícím změnám klimatu (oteplování) 4.A – přechodem na tuhá paliva se stav města výrazně zhorší

40

8. Opatření měst ke snížení znečištění ovzduší 8.1. Opatření města Brna Magistrát města Brna současně vykonává pro území okresu Brno-město působnost pověřeného obecního úřadu. Působnost města a městských částí v oblasti ochrany ovzduší je stanovena obecně závaznou vyhláškou statutárního města Brna č. 8/2004[22] . Situace v dopravě na území statutárního města Brna je aktuálním tématem při zvyšování kvality ovzduší. Magistrát města Brna pro rok 2012 aktualizoval Program ke zlepšení kvality ovzduší Statutárního města Brna, v němž jsou nejnovější informace o situaci a stavu města Brna. Město Brno leží na důležité křižovatce tranzitních koridorů silniční dopravy. Základní komunikační systém měste je radiálně-okružní a jeho úkolem je ochránit vnitřní část města od nadměrné dopravy a současně nabídnout dostatečně kapacitní a kvalitní trasy pro stále se zvyšující dopravní zatížení. Je tedy nezbytně nutné vybudovat rychlostní komunikaci R43 od Svitav na dálnici D1, která odvede tranzitní dopravu, také dobudovat velký městský okruh (VMO). V současné době je stavba VMO ‒ Královopolský tunel dokončena, nyní je nutné dokončit dokumentaci pro územní rozhodnutí ve východní části VMO[11] . Dále se zvažují lokální úpravy tras, jejich realizace jsou připravovány pro rok 2020. Jedná se o stavby I/42 Brno VMO Tunel Vinohrady, MÚK Líšeňská a MÚK Ostravská, dořešuje se trasa i silnice I/41 tzv. Bratislavská radiála. Dobudování rychlostní komunikace R43 je v nedohlednu. Výstavba byla zahájena již před druhou světovou válkou a měla vést v trase Vratislav-Brno-Vídeň. Avšak vlivem válečných událostí byla roku 1942 pozastavena. Nyní je projekt opět obnoven. Investorem je Ředitelství silnic a dálnic ČR. Její trasa povede nejen skrze Brno a Moravskou Třebovou, ale bude spojovat i jižní Moravu a severovýchodní Čechy (díky R35). Celková plánovaná délka je 78km. Stavba je zatím pozastavena kvůli sporům se

41

zástupci tuřanských občanů, kteří brání stavbě a rozšíření tuřanské zóny. Z tohoto důvodu projekt nebude zahájen dříve než v roce 2015[39] .

8.1.1. Městská zeleň Jedním z opatření, přispívajících ke zlepšení ovzduší je městská zeleň (viz příloha č. 9). Je známo, že průměrná roční teplota bývá ve městech o půl až o tři stupně vyšší než v okolí. Stromy a keře mají tu vlastnost, že vyrovnávají tepelné výkyvy, neboť jsou špatnými vodiči tepla. Dále listy stromů dokáží pohltit velké množství prachu a jiných pevných nečistot v ovzduší. Pro město Brno se o nejvýznačnější plochy městské zeleně stará organizace Veřejná zeleň města Brna, která byla založena v roce 1995. VzmB zajišťuje odbornou péči a iniciuje potřebné zásahy do zeleně, jako jsou návrhy a realizace zahrad, její údržba a regenerace, zakládání trávníků, výsadba stromů, keřů a záhonů, řezy a asanace stromů. Má na starosti významné parky jako jsou Špilberk, Lužánky, Denisovy sady, Studánka, Tyršův sad, Koliště I a lesopark Wilsonův les. V roce 1995 VzmB dokončila rekonstrukci parků Koliště, Tyršův sad a v současné době probíhá poslední etapa obnovy parku Lužánky (viz příloha č. 10). V roce 2000 zahájila VzmB rekonstrukci parku Špilberk a parků Denisovy sady a Studánka (nacházející se na západním svahu kopce Petrova). Zrekonstruované parky jsou intenzivně udržovány[27] . Na území města Brna celkem obhospodařuje okolo 73 hektarů plochy a eviduje ve své správě 16 407 stromů. Dohromady obhospodařují tedy téměř 73 hektarů. Od svého založení vsadila do brněnských ulic 8 994 ks stromů. O ostatní plochy městské zeleně pečuje městská část[26] .

8.1.2. Opatření v dopravě U mobilních zdrojů znečištění má právo obecní úřad (pro Brno se dělí na úřady městských částí) vyhlásit provozovatelům mobilních zdrojů upozornění, signál regulace k omezení provozu mobilních zdrojů. Může nařídit i omezení provozu nebo zákaz tyto zdroje používat.

42

8.1.3. Cyklistická doprava S realizací cyklotras ve městě Brně bylo započato v roce 1992. V té době byl vybudován první úsek v trase pro Komín-sokolovna až Bystrc-přístaviště. V roce 1994 byla zpracována studie cyklistických tras do Územního plánu města Brna, díky tomu byly realizovány úseky cyklistických stezek ve městě Brně, které slouží hlavně pro rekreační účely. V příloze č. 8 můžeme vidět schéma pěti základních cyklistických tras na území města Brna. Jedná se o trasy: Průmyslová, Starobrněnská, Studentská, Svitavská a Svratecká[11] .

8.1.4. Parkovací domy V centru města dlouhodobě chybí parkovací místa. Parkovací dům Rozmarýn v Kounicově ulici je doposud jediným ve městě Brně a má kapacitu 400 parkovacích míst. Další parkovací domy jsou připravovány na ulici Kopečné s kapacitou 87 parkovacích míst a na ulici Panenské se 360 parkovacími místy. Investory jsou město Brno a Brněnské komunikace[11] . Dalším již dokončeným projektem bylo vybudování parkovací garáže pro veřejnost u Janáčkova divadla s kapacitou 400 parkovacích míst. Díky tomuto projektu se město Brno přiblížilo životní úrovni evropských velkoměst.

8.1.5. Opatření MMB První Program ke zlepšení kvality ovzduší byl vydán v roce 2006. Od této doby jsou realizována opatření na základě Nařízení města Brna k Programu ke zlepšení kvality ovzduší. Jedná se o opatření v dopravě přijatá v roce 2007 a jejich následné plnění, která jsou zobrazena níže v tabulce (viz Tab. č. 10). Tab. č. 10 Přijatá opatření města Brna a stav jejich plnění Opatření v dopravě Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem Omezení automobilové dopravy v centrech měst Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných částech města Obnova vozového parku

Stav plnění Neprovádí se Není plněno Není plněno Plněna

43

Ekologizace MHD Vypracování regulačního řádu k omezení provozu a čištění komunikací Regulace parkování systémy park and ride Výstavba cyklotras Další rozvoj integrované dopravy Modelování dopravních toků plněno Preference vozidel MHD v provozu na vybraných usecích

Výstavba hromadných garáží Zpracování aktualizované dopravní prognózy Snížení emisí prachových částic ve vozovém parku

Plněno: projekt ROP: 25 autobusů,nízkopodlažní, emisní limity na úrovni EUROS Plněno V přípravě V nedohlednu Plněno Plněno Plněno Plněno: schválen finanční rámec (parkovací dům Kopečná, Panenská) Částečně plněno Není plánováno instalování filtrů DPF Čištění komunikací probíhá, v kritických obdobích roku s překročenými imisními limity však pro zlepšení kvality ovzduší nemůže být příliš užitečné Plněno

Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí Výstavba nových komunikací Prosazování podmínek ochrany ovzduší při zadávání Částečně plněno veřejných zakázek

Zdroj: Program ke zlepšení kvality ovzduší Statutárního města Brna ̶ aktualizace 2012 V rámci Programů ke zlepšení kvality ovzduší bylo hlavním cílem dosáhnout pomocí opatření k snížení polutantů zapříčiňujících překročení některých z imisních limitů snížení těchto polutantů.

8.2. Opatření města Ostravy Pro aglomeraci města Ostravy je na zlepšení kvality ovzduší zaměřeno množství programů a iniciativ[25] . MMO si pro rok 2007 nechalo vypracovat od Ostravských komunikací, a. s. dokument pod názvem „Zlepšení čistoty ovzduší města Ostravy v oblasti dopravy“. V červenci 2010 vydal Odbor ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy „Konkrétní opatření k zlepšení kvality ovzduší na území

44

statutárního města Ostravy“. Následoval „Krátkodobý program ke zlepšení kvality ovzduší“ vydaný SMO v březnu v roce 2012.

8.2.1. Strategické projekty města Ostravy „Integrovaný plán rozvoje města Ostravy“, který je základním programovým dokumentem umožňující rozvoj města v návaznosti na využití veřejné podpory ze strukturálních fondů EU. „Revitalizace přednádražního prostoru Svinov“, tento připravovaný projekt má za cíl vybudovat dopravní terminál nadregionálního významu. „Inteligentní dopravní systém“, tento projekt řeší způsob navigace řidičů na volná parkovací místa vybraných parkovišť v centrální části Ostravy. „PIMMS CAPITAL“, projekt řeší způsob navigace řidičů na volná parkovací místa vybraných parkovišť v centrální části Ostravy. Tento projekt bude použit jako podklad pro zpracování „Integrovaného plánu mobility města Ostravy“. Jeho zpracování se očekává v letech 2013-2015[34] Konkrétní technická opatření, která budou realizována v letech 2011‒2015, se zabývají problematikou realizace zeleně, snižováním emisí v dopravě a energetických úspor ve veřejných budovách. Energetickými úsporami se zabývat nebudeme, jelikož nespadají do problematiky s dopravou.

8.2.2. Městská zeleň Prvním opatření je městská zeleň (viz příloha č. 11), která plní nezastupitelnou úlohu ve zlepšování kvality ovzduší. O veřejnou zeleň se stará společnost Ostravské městské lesy a zeleň s. r. o., která obhospodařuje lesy a zeleň ve vlastnictví statutárního města Ostravy na výměře 1100 ha[16] . Její činností je úprava terénů, zakládání trávníků, výsadba zeleně a mnoho dalších. Od roku 2005 organizace postupně naplňuje Koncepci rozvoje mobilní zeleně v Městské památkové rezervaci a stala se také správcem nově budovaných vodních prvků v Městské památkové rezervaci.

45

Projekty, jejichž cílem je veřejná zeleň jako konkrétní opatření pro zlepšení kvality ovzduší, budou realizovány v období let 2011 až 2015. Cílem těchto projektů je dosáhnout posílení ekologické stability krajiny za účelem snížení emisní zátěže pomocí zajištění obnovy krajinných struktur a podpory regenerace urbanizované krajiny. Jedním z těchto projektů, které bude realizovat město Ostrava je revitalizace parku Komenského sady (viz příloha č. 12). Jedná se o centrální park města Ostravy o rozloze 30 ha a 3000 stromů. Projekt by měl být zahájen v letech 2012-2013, jeho generálním projektantem je ATOS 6, spol. s. r. o.[32] . Celkové náklady pro realizaci projektů dosáhnou cca 217 020 tis. Kč, z toho se předpokládá financování z OPŽP ve výši cca 197 361 tis. Kč, zbývající část zajistí SMO.

8.2.3. Opatření v dopravě V roce 2013 si Magistrát města Ostravy pronajal imisní měřící vůz od Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Jeho schopností je měřit hodnoty obsahu prachu ve vzduchu o velikosti částic 10, 2,5 a 1 mikrometr (PM10, PM2.5 a PM1), koncentrace oxidů dusíku, oxidů uhelnatého a siřičitého, sirovodíku či stanovit hodnoty přízemního ozónu. Umí odebírat vzorky pro další analýzu, čímž se dají sledovat i polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy, dioxiny a další látky v ovzduší. Součástí měření imisí je taktéž on-line sledování meteosituace, tj. rychlost a směr větru, teplota, tlak, vlhkost a celkové sluneční záření[17] . Dalším přístrojem pro měření škodlivin v ovzduší je tzv. imisní měřicí balon6, který pomáhá zmapovat rozložení prachových částic v ovzduší nad Ostravou. Výsledky měření doplní data naměřená imisním měřícím vozem a poslouží k ověření hlášených dat zdroji znečišťování v Ostravě. Balon bude měřit za smogových situací až do konce září 2014.

6

Jak funguje dané zařízení: V nosném zařízení pod balónem je vodotěsná krabice, ta obsahuje prachoměr, GPS poziční systém a meteosystém. Při vznášení balónu je zaznamenávána koncentrace prašného aerosolu PM10 (společně s menšími částicemi PM2.5), údaj o výšce, teplotě a tlaku a také geografická pozice a aktuální čas. Díky propojení všech uvedených přístrojů bude výstupem nejen hodnota koncentrace sledovaných prachových částic PM10 v různých výškách, ale také jakýsi „řez“ koncentrací prachu nad Ostravou.

46

Výhodou mobilních měření je snadný pohyb v terénu a také možnost podchytit konkrétní situaci na více místech. Díky tomu je možné měřicí vůz použít pro posouzení vlivu dopravy, vlivu průmyslových zón i lokálních topenišť a také plošné mapování konkrétních lokalit, průmyslových oblastí, ekologických zátěží a dalších. Může také poskytnout okamžitou informaci o haváriích. Tento měřící vůz si Magistrát města Ostravy pronajal do koncem srpna roku 2014[17] . Opatření SMO v dopravní infrastruktuře V současné době připravuje město Ostrava další návrhy opatření ke zlepšení stavu ovzduší. Uvedená opatření budou realizována v období let 2011–2015. Mosty ul. Výškovická ‒ jedná se o demolici starých a výstavbu nových mostních objektů. Město bude investorem dvou nových již oddělených tramvajových objektů. Předpoklad zahájení: 2012. Okružní křižovatka Hladnovská ‒ výstavba čtyřramenné okružní křižovatky propojující silnici III/4721 s místními komunikacemi ul. Hladnovská a Keltičkova. Je zadáno zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. Předpoklad zahájení: 2012. Přeložka ul. Bílovecká ‒ nová dvouproudová komunikace o délce 1,6 km, v úseku od okružní křižovatky před nádražím Svinov podél trati ČD, a. s., po jihozápadní rampu okružní křižovatky D1 – ul. Rudná. Stavba zahrnuje dva mostní objekty. Je požádáno o stavební povolení. Předpoklad zahájení je v roce 2013. Rekonstrukce ul. Nádražní, I. Etapa ‒ jedná se o celkovou přestavbu komunikace v úseku od ul. 28. října po ul. 30. dubna. Bude provedena rekonstrukce dvojkolejné tramvajové trati včetně jejího částečného posunu a tím i změna šířkového uspořádání ulice včetně stavebních úprav pro uvažovanou změnu silničního provozu. Předpoklad zahájení je v roce 2013[15] . Obvodová Františkov, I. Etapa ‒ nový úsek komunikace, vedený od připravované nové okružní křižovatky na silnici II/479 ul. Těšínská, upravenou stopou místní komunikace ul. Na Baranovci. Komunikace zajišťuje propojení silnice II/479 s MK ul. Keltičkova směrem na ul. Michálkovickou. Nyní je vydáno stavební povolení.

47

Prodloužená Porážková I. Etapa ‒ jedná se o propojení mezi územím Nové Karoliny a ul. Švabinského. Součástí stavby jsou stavební úpravy ul. Švabinského v úseku Porážková – Poděbradova a ul. Poděbradovy v úseku Švabinského – 28. října. Na ul. Poděbradova a Švabinského bude snesena stará tramvajová trať. Zahájení: 2011. MK ul. Nová Porážková ‒ jedná se o výstavbu ulice Porážkové v úseku ul. Švabinského – Žerotínova. Stavba je důležitá pro zajištění dopravní obsluhy centra města. Propojuje a zpřístupňuje území mezi Frýdlantskými mosty a ulicí Českobratrskou včetně nové zastávky ČD, a. s., Ostrava Stodolní. Existence komunikace je i dopravní podmínkou pro jakékoliv stavební úpravy či dopravní omezení v centru města. Předpoklad zahájení: 2012. MÚK Místecká-Moravská ‒ realizace chybějící silniční rampy ze silnice I/56 ve směru od Frýdku-Místku pro zlepšení přístupu do oblasti Hrabůvky a nádraží ČD, a. s., Ostrava-Vítkovice. Je zpracována dokumentace stavebního povolení, požádáno o vydání stavebního povolení, v současnosti se řeší majetkové vypořádání. Propojení ul. Pavlovova-Plzeňská ‒ jedná se o nové napojení ul. Pavlovovy na ul. Plzeňskou, včetně mimoúrovňového převedení chodců podchodem na ul. Plzeňské. Nyní je zpracována dokumentace[15] .

8.2.4. Opatření v průmyslu Pravomoci a odpovědnosti Pro jednotlivé kategorie zdrojů znečišťování existuje odpovídající autorita, která povoluje výstavbu nového zdroje, dohlíží na jeho provoz a případně uděluje sankce za porušení podmínek provozu. Současné právní předpisy dávají obcím možnost ovlivňovat zejména kategorii malých zdrojů znečišťování a mobilních zdrojů znečišťování, jejichž negativní vliv na kvalitu ovzduší se projevuje pouze v lokálním měřítku. V Ostravě rozhodují úřady městských částí o vyměření poplatků ze znečišťování ovzduší u malých stacionárních zdroů. Poplatky za malé zdroje znečišťování ovzduší jsou zdrojem příjmů obce, naopak

48

poplatky za střední, velké a zvlášť velké zdroje znečišťování ovzduší, které jsou mnohem vyšší, jsou celé odváděny Státnímu fondu životního prostředí[16] . Obecní úřady městských částí dále nařizují odstranění závad u malých spalovacích zdrojů, vyhlašují signály upozornění, signály regulace k omezení emisí ze stacionárních zdrojů. Vedou evidenci malých stacionárních zdrojů, vydávají povolení činnosti (kde to stanoví zvláštní předpis), kontrolují dodržování povinností provozovateli malých stacionárních zdrojů. Za nedodržení povinností ukládají pokuty a nápravná opatření. Rozhodují o zastavení nebo omezení těchto provozů. U zdrojů vyšších kategorií se předpokládá ovlivnění širšího území a ty spadají pod pravomoci krajských úřadů nebo Ministerstva životního prostředí[35] . Město Ostrava a jeho orgány jsou si dobře vědomy špatného stavu ovzduší, avšak v rámci svých kompetencí i finančních možností mohou v praxi učinit pouze takové kroky, které jim současná právní úprava i finanční situace dovolují. I přes tyto skutečnosti je snahou města Ostravy společně s dalšími subjekty vyvíjet maximální úsilí pro dosažení zlepšení stavu ovzduší.

8.2.5. Dotační programy na snižování znečištění ovzduší Dotace ze státních fondů a Evropské unie poskytují finanční prostředky na projekty zaměřené pro zlepšení kvality ovzduší. Programy, ze kterých může město Ostrava čerpat finance pro rok 2014, jsou: 1. Národní programy Státní fond životního prostředí ČR poskytuje dotace z národních zdrojů na projekty, které nelze podpořit z peněz EU v rámci Operačního programu životní prostředí nebo z programu Zelená úsporám. Podporu poskytuje žadatelům na základě Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 6/2010 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR, která vstoupila v platnost 1. května 2010. Podpora je poskytována formou dotací, půjček nebo formou kombinace dotace a půjčky. Program zeleň do měst a jejich okolí

49

Předmětem Programu zeleně do měst a jejich okolí je podpora obnovy a zhodnocení přírodních ploch ve městech, obcích a jejich širším okolí a zkvalitnění životního prostředí a vizuální atraktivity intravilánu i extravilánu obce jak pro jeho obyvatele, tak návštěvníky. Výměna kotlů v Moravskoslezském kraji Cílem Programu je zabezpečení realizace opatření vedoucích ke snížení znečištění ovzduší z malých spalovacích zdrojů do tepelného výkonu 50 kW, tzv. lokálních topenišť využívajících tuhá paliva a mnohdy i odpady. Snížení znečištění ovzduší bude dosaženo zamezením spalování spalitelných odpadů ve stávajících kotlích na tuhá paliva instalací automatických kotlů na uhlí, biomasu nebo uhlí a biomasu, kde není možné spalitelné odpady dávkovat. Program podpory ozdravných pobytů dětí Podpora ozdravných pobytů dětí z oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Cílem programu je zlepšení zdravotního stavu a posílení environmentálního vědomí u dětí školního věku z oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Program podpory environmentálního vzdělávání, osvěty a poradenství Dotace je možné čerpat na provoz environmentálních poraden a na realizaci vzdělávacích a osvětových programů, kampaní, vydávání odborných periodik a publikací, na koordinaci významných projektů realizovaných v ČR. Program na podporu výkupu pozemků ve zvláště chráněných územích, jejich ochranných pásmech a významných krajinných prvcích Cílem programu je zajistit účinnou ochranu přírody v nejvzácnějších oblastech České republiky prostřednictvím vlastnických práv odborných institucí. Program zelená úsporám Tento program navazuje na předešlé podpory Státního fondu životního prostředí. Cílem programu je poskytnout dotace na zateplení a alternativní zdroje energie běžným občanům a zajistit realizaci opatření vedoucích k úsporám energie[41] .

50

2. Dotace z Evropské unie Město Ostrava může získat dotace z programů, které mají napomoci ke zlepšení životního prostředí, života obyvatel, dopravní infrastruktury a dalších. Jedná se o tyto programy: Operační program Životní prostředí Tento program je možné využít na opatření vedoucí k zateplení veřejných budov, snížení energetické náročnosti, pořízení a rekonstrukci nízkoemisních spalovacích zdrojů nebo velkých nespalovacích stacionárních zdrojů, podporu recyklačních a nákupu úsporných technologií, sanace ekologických zátěží a dalších projektů vedoucích ke zlepšení stavu životního prostředí. Integrovaný regionální operační program Zaměřuje se na podporu vybraných silnic II. a III. třídy a rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu, zlepšení energetické účinnosti v budovách, ve veřejných infrastrukturách a podporu nízkouhlíkových strategií. Dále na rozvoj služeb v oblasti sociální integrace a péče o zdraví, integrovaný rozvoj měst a území, podporu pořizování plánovací a programové dokumentace krajů a obcí[42] .

51

9. Závěr Z výše uvedených poznatků a provedených analýz v této bakalářské práci lze konstatovat, že koncentrace škodlivých látek obsažených v ovzduší jsou pro jednotlivé lokality rozdílné. Ukázalo se, že vliv na zvýšené koncentrace a četnost překračování jednotlivých imisních limitů je zapříčiněna nejen znečišťujícími zdroji, ale také souvisí s meteorologickými podmínkami. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek jsou naměřeny v zimním období, kdy jsou teploty nízké a dochází k inverzím. Analýzou dat škodlivých látek na dvou modelových lokalitách se potvrdilo, že nejvyšší naměřené hodnoty v letech 2012 byly na území aglomerace města Ostravy, než ve městě Brně. Situace v Ostravě je oproti městu Brnu velice specifická, zvýšená koncentrace škodlivých látek je způsobena nejen silně zastoupenou dopravou, ale také těžkým průmyslem, který je situován v centru nebo v blízkosti města Ostravy. Jedná se hlavně o společnosti Vysoké pece Ostrava a. s., Mittal Steel Ostrava a. s., OKD a. s. K nejzatíženějším úsekům komunikací pro město Ostravu jsou silnice Opavská, Rudná a Místecká. Nejvíce diskutovaným problémem je vysoká koncentrace polétavého prachu PM10 na území města Ostravy. Na území aglomerace Brna jsou dlouhodobě překračovány imisní limity škodlivých látek v lokalitách Brno-střed a Brno-Svatoplukova. Tyto oblasti jsou nejvíce zatíženy dopravou. Dále je zde nezajištěná plynulost dopravy, která způsobuje zácpy a kolony na silnicích. Všechny tyto uvedené skutečnosti se podílejí na zvyšování emisí škodlivin z dopravy ve městě Brně. Proto je zapotřebí vyřešení dopravní infrastruktury a odvedení průjezdní automobilové dopravy z centrální části města Brna. Jedná se především o připravovanou výstavbu rychlostní komunikace R43, obchvat dálnice D1 směrem na Svitavy a dobudování VMO v úseku Brno-jih. Bez výstavby těchto komunikací nedojde ve městě Brně ke zlepšení kvality ovzduší. Ze strany měst Brna a Ostravy je zavedeno mnoho opatření. Pomocí nadlimitního čištění pozemních komunikací, měřících stanic, mobilních měření, výsadbou zeleně, revitalizací parků, výstavbou parkovacích míst a silničních obchvatů napomáhají tyto opatření k eliminaci škodlivých látek v ovzduší.

52

Podle analýz se stav kvality ovzduší v průběhu let výrazně nezlepšil a situace znečištění ovzduší stále přetrvává. K razantním změnám by došlo v případě splnění všech opatření, na které města nemají dostatek finančních prostředků. Proto významná část opatření neprojde schválením či bude dokončena v horizontu přesahujících několika let.

53

Literatura [1] Doprava a životní prostředí ve městě: negativní vlivy a jejich odstraňování: sborník přednášek. Praha: Dům techniky ČVTS, 1977, 100 s. [2] Opatření proti znečištění ovzduší [online]. AIR QUALITY IN EUROPE. [cit. 201404-03]. Dostupné z www: http://www.airqualitynow.eu/cz/pollution_acting.php [3] Nepříznivé vlivy dopravy na životní prostředí [online]. Milujeme koloběžky. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z www: http://kolobka.netstranky.cz/doprava-aenvironmen/nepriznive-vlivy-dop.html [4] Znečištění ovzduší z dopravy [online]. Ministerstvo životního prostředí. [cit. 201404-03]. Dostupné z www: http://www.mzp.cz/cz/znecisteni_ovzdusi_dopravy [5] Chemie a životní prostředí. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984, 167 s. [6] Látky znečišťující ovzduší [online]. Arnika. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z www: http://arnika.org/latky-znecistujici-ovzdusi [7] BRTNICKÝ, Martin. Degradace a regenerace dílčích krajinných sfér. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012, 129 s. ISBN 978-80-7375-687-1 [8] ROŽNOVSKÝ, Jaroslav a LITSCHMANN, Tomáš. Znečištění ovzduší: metody měření a hodnocení vlivu: sborník příspěvků z mezinárodní konference: Mikulov 23.-24.4.2008. Praha: Česká bioklimatologická společnost v nakl. Český hydrometeorologický ústav, 2008, 104 s. ISBN 978-80-86690-49-0 [9] Kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví [online]. Český hydrometeorologický ústav - Úsek ochrany čistoty ovzduší. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z www: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr08cz/kap2421.html [10] Benzen [online]. Wikipedie. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Benzen#cite_note-iarc-1 [11] TOMÁŠOVÁ, Danuše a kolektiv. Životní prostředí Brno 2010-2011. Vyd. Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna, 2012, 59 s.. [12] O monitoringu [online]. Vyd. Statutární město Brno, 2010. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z www:

54

http://ovzdusi.brno.cz/?datumgrafu=2012%2F04%2F02&interval=1&grafy=1&te xt=5 [13] O Ostravě [online]. Statutární město Ostrava. Autor: Krzyžanková Vlasta. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z www: http://www.ostrava.cz/cs/o-meste [14] Ostrava [online]. Wikipedie. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrava [15] Krátkodobý program ke zlepšení kvality ovzduší [online]. Statutární město Ostrava. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z www: http://www.ostrava.cz/cs/o-meste/zivotniprostredi-old/zivotni-prostredi/c-users-krzyzankovavl-desktopkratkodoby_program_web.pdf [16] Konkrétní opatření k zlepšení kvality ovzduší na území statutárního města Ostravy. Vypracoval: Odbor ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy, 46 s., červenec 2010. [17] Dýchám pro Ostravu !!! [online]. Magistrát města Ostravy. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z www: https://dycham.ostrava.cz/projekty-pro-zlepseni-ovzdusi [18] Platné imisní limity v České republice pro rok 2012 [online]. Český hydrometeorologický ústav - Úsek ochrany čistoty ovzduší. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z www: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr12cz/kap23.html [19] Imisní monitoring [online]. Vyd. Statutární město Brno, 2010. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z www: http://ovzdusi.brno.cz/monitor/?datumgrafu=2013%2F05%2F11&interval=1&graf y=1&text=2 [20] NAVRÁTILOVÁ, M. a LAŽA, J. Zlepšení čistoty ovzduší města Ostravy v oblasti dopravy. Ostravské komunikace a. s. ‒ Dopravně inženýrská kancelář, vyd. Ostrava, listopad 2007. [21] Úseky Velkého městského okruhu [online]. Ředitelství silnic a dálnic ČR, 20122014. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z www: http://www.mestsky-okruhbrno.cz/useky-vmo-brno/ [22] BUČEK, J., a kolektiv: Program ke zlepšení kvality ovzduší Statutárního města Brna. Bucek s. r. o., 158 s., březen - květen 2012.

55

[23] Informace o kvalitě ovzduší v ČR. Rok 2012, ČHMÚ. [online]. Český hydrometeorologický ústav. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z www: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/exceed/summary/chmu _2012_CZ.html [24] BAREŠOVÁ, Marie. Životni podmínky a jejich vliv na zdraví obyvatel Brna. 1. vyd. Brno: Zdravotní ústav se sídlem v Brně, 2005, ix, 147 s. ISBN 80-254-60959. [25] Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2012. [online]. ČHMÚ - Úsek ochrany čistoty ovzduší. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z www: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr12cz/kap241.html [26] Ekologie Brněnského regionu [online]. Projekt: NENÍ POZDĚ – komplexní environmentální vzdělávání na SŠ. EKO Gymnázium Brno o. p. s. Vydáno duben 2009 [cit. 2014-04-27]. Dostupný z www: http://ucebnice.eko-g.cz/index.html [27] Veřejná zeleň města Brna [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupný z www: http://www.vzmb.cz/hlavni-cinnost/. [28] Geografické údaje a obyvatelstvo [online]. Magistrát města Brna, aktualizováno 30. 11. 2006 [cit. 2014-04-27]. Dostupný z www: http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=8. [29] Charakteristika okresu Brno - město. [online]. Aktualizováno dne 10.7.2012. Český statistický úřad [cit. 2014-04-27]. Dostupný z www: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_brno_mesto [30] Ostrava. [online]. Aktualizováno dne 18. 4. 2014. Wikipedie [cit. 2014-04-27]. Dostupný z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrava#Geografie [31] SCHMEIDLER, Karel. Mobilita, transport a dostupnost ve městě. Vyd. 1. Brno: Novpress, 2010, 245 s. ISBN 978-80-87342-12-1. [32] Revitalizace Komenského sadů. [online]. Aktualizováno dne 21.09.2012. Statutární město Ostrava [cit. 2014-04-28]. Dostupný z www: http://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/kampane/revitalizace-komenskehosadu [33] Silnice. [online]. Aktualizováno dne 22.7.2011. Doprava v Ostravě a okolí. [cit. 2014-04-28]. Dostupný z www: http://www.pevnost.net/ostrava/doprava/

56

[34] Strategické projekty města Ostravy. [online]. Aktualizováno dne 2.4.2014. Statutární město Ostrava. [cit. 2014-04-29]. Dostupný z www: https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/projekty-mesta-ostravy/strategickeprojekty [35] HAPALA, Petr. Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativa v ochraně ovzduší. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, rok 2008-2009, 98s. [36] Vznik a výskyt ozonu. [online]. Aktualizováno v roce 2011. Ozontech. [cit. 201405-10]. Dostupný z www: http://www.ozontech.cz/vznik-ozonu [37] Ochrana ovzduší. [online]. Ministerstvo životního prostředí, 2008-2014. [cit. 2014-05-11]. Dostupný z www: http://www.mzp.cz/cz/ovzdusi [38] Národní program snižování emisí České republiky. Vydalo Ministerstvo životního prostředí, dne 11.6.2007, 47s. [39] Rychlostní silnice R43. [online]. Aktualizováno 30.01.2014. České dálnice cz. [cit. 2014-05-10]. Dostupný z www: http://www.ceskedalnice.cz/rychlostni-silnice/r43 [40] Přípustná úroveň znečišťování. [online]. Ministerstvo zemědělství, 2009-2013. [cit. 2014-05-10]. Dostupný z www: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/ostatni/101021346.html [41] Aktuální výzvy pro rok 2014. [online]. Státní fond životního prostředí České republiky. [cit. 2014-05-12]. Dostupný z www: https://www.sfzp.cz/sekce/163/strucne-o-narodnich-programech/ [42] Dotace z EU 2014. [online]. Cyrrus Advisory. [cit. 2014-05-12]. Dostupný z www: http://www.dotacni.info/dotace-podle-oboru/mesta-obce-kraje/ [43] LIPSKÝ, Z., STROBLOVÁ, L., WEBER, M.. Sjezd české geografické společnosti Ostrava 2010. [cit. 2014-05-13]. Vydáno 2010, Česká geografická společnost, 167s. [44] Vybrané základní pojmy. [online]. Kvalita ovzduší, 15s. [cit. 2014-05-13]. Dostupný z www: http://www.opava-city.cz/assets/zx/zivotni/kvalita-ovzdusi2013.pdf

57

Seznam příloh Příloha 1: Úseky Velkého městského okruhu Brno Příloha 2: Umístění měřících stanic pro město Brno Příloha 3: Zóny a aglomerace pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší Příloha 4: Administrativní členění městských částí Brna Příloha 5: Městské obvody Ostravy Příloha 6: Pohled na největší hutní komplex společnosti ArcelorMittal Ostrava a. s. Příloha 7: Těžba, zpracování a prodej černého uhlí od společnosti OKD, a. s. Příloha 8: Schéma cyklistických tras na území města Brna Příloha 9: Mapa městské zeleně na území města Brna Příloha 10: Městský park Lužánky Příloha 11: Mapa městské zeleně na území města Ostravy Příloha 12: Centrální městský park ‒ Komenského sady Příloha 13: Ostravská silniční a dálniční síť Příloha 14: Úsek dálnice D47

58

Příloha 1 Úseky Velkého městského okruhu Brno7

7

Zdroj: Velký městský okruh Brno [online]. Dostupné z www: http://www.mestsky-okruh-brno.cz/useky-vmo-brno/

59

Příloha 2 Umístění měřících stanic pro město Brno8

Příloha 3 Meteorologická stanice Arboretum MZLU v Brně9

8

Zdroj: Imisní monitoring [online]. Dostupné z www: http://ovzdusi.brno.cz/images/Brno_umisteni-stanic_XL.jpg 9 Zdroj: Charakteristika lokality [online]. Dostupné z www: http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/meteo/arboretum/char.htm

60

Příloha 4 Administrativní členění městských částí Brna10

10

Zdroj: Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje 2007 [online]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/BE00425F39/$File/13-621007k05.jpg

61

Příloha 5 Městské obvody v Ostravě11

11

Městské obvody Ostravy [online]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrava#mediaviewer/Soubor:Ostrava_obvody.svg

62

Příloha 6 Pohled na největší hutní komplex společnosti ArcelorMittal Ostrava a. s.12

Příloha 7 Těžba, zpracování a prodej černého uhlí od společnosti OKD, a. s.13

12

Aktuálně.cz [online]. Dostupné z www: http://zpravy.aktualne.cz/arcelormittalostrava/r~i:photo:442327/r~i:article:729736/ 13 OKD. [online]. Dostupné z www: http://www.okd.cz/cs/o-nas/kde-pusobi-okd/dul-paskov

63

Příloha 8 Schéma cyklistických tras na území města Brna14

14

Magistrát města Brna [online]. Dostupné z www: http://www2.brno.cz/galerie/obrazky/l1077532964.jpg

64

Příloha 9 Mapa městské zeleně na území města Brna15

Příloha 10 Městský park Lužánky16

15

ÚSES ve městech [online]. Dostupné z www: http://www.veronica.cz/uses/obrazky/USES%20v%20Brne_03.jpg 16 Městský park Lužánky-vlastní fotografie.

65

Příloha 11 Mapa městské zeleně na území města Ostravy17

Příloha 12 Centrální městský park ‒ Komenského sady18

17

Mapový server města Ostravy [online]. Dostupné z www: http://gisova.ostrava.cz/webmaps/mapaz/viewer.htm 18 Revitalizace Komenského sadu [online]. Dostupné z www: http://www.ostrava.cz/cs/omeste/aktualne/kampane/revitalizace-komenskeho-sadu

66

Příloha 13 Ostravská silniční a dálniční síť19

Příloha 14 Úsek dálnice D47 20

19

Doprava v Ostravě a okolí [online]. Dostupné z www: www.pevnost.net/ostrava/doprava/ Dálnice D47 dorazí k polské hranici[online]. Dostupné z www: http://www.estav.cz/zpravy/nove/dalnice-d47-bohumin-polska-hranice.html 20

67

Seznam zkratek As

Arsen

BaP

Benzo(a)pyren

CDV

Centrum dopravního výzkumu

Cd

Kadmium

CO

Oxid uhelnatý

ČD

České dráhy

ČSÚ

Český statistický úřad

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

MK

Místní komunikace

MMB

Magistrát města Brna

MMO

Magistrát města Ostravy

MZLU

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita

Ni

Nikl

NO2

Oxid dusičitý

NOx

Oxid dusíku

O3

Přízemní ozon

OKD

Ostravsko-karvinské doly

PAH

Polycyklické aromatické uhlovodíky

Pb

Olovo

Pd

Paladium

PM

Pevné částice

PM10

Polétavý prach

PM2,5

Polétavý prach

Pt

Platina

REZZO

Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší

Rh

Rhodium

SMB

Statutární město Brno

SMO

Statutární město Ostrava

SO2

Oxid siřičitý

68

VMO

Velký městský okruh

VzmB

Veřejná zeleň města Brna

69