KVALITA ŽIVOTA PO OPERACÍCH PRSU PRO KARCINOM. Jitka Kouřilová

KVALITA ŽIVOTA PO OPERACÍCH PRSU PRO KARCINOM

Jitka Kouřilová

Bakalářská práce 2011

ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na kvalitu ţivota ţen po operacích prsu pro karcinom. Zabývá se změnami psychickými, sociálními, partnerskými, zájmovými i pracovními. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na epidemiologii karcinomu prsu, rizikové faktory, anatomii prsu, vyšetřovací metody v mammologii, klasifikaci nádorŧ, léčbu karcinomu prsu. Dále na vymezení pojmŧ kvality ţivota se zaměřením na kvalitu ţivota onkologicky nemocných. V praktické části je popsán výzkum kvalitativní metodou ve formě zcela anonymního dotazníku. Hodnocení kvality ţivota je individuální, je ovlivněno subjektivními a objektivními faktory. Získané výsledky výzkumu jsou zaloţeny na podkladě subjektivního hodnocení kvality ţivota ţen, které podstoupily operaci karcinomu prsu. Část z nich uţ i následnou onkologickou léčbu. Přestoţe se jedná o onemocnění maligním nádorem s nejistou prognózou, ţeny hodnotí kvalitu svého ţivota pozitivně a optimisticky. Klíčová slova: karcinom, prso, kvalita ţivota, diagnóza, léčba, operace

ABSTRACT The bachelor´s degree thesis is focused on the quality of life of women after the breast cancer operation surgery. It deals with psychological, social, partnership, interests and working changes. The work is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part concerns breast cancer epidemiology, risk factors, breast anatomy, examination methods in mammology, tumor classification, and breast cancer treatment. Furthermore, it meets the problem of definition of quality of life terminology focused on the quality of life of oncologically ill people. The research based on the qualitative method in a form of an entirely anonymous questionnaire is described in the practical part. The quality of life evaluation is individual and it is influenced by subjective and objective factors. Acquired research results are based on subjective quality of life evaluation of the women who underwent breast cancer operation surgery. A part of them already a follow-up treatment as well. Although the problem is an illness of malignant tumor with uncertain prognosis women evaluate their quality of life positively and optimistically. Key words: cancer, breast, quality of life, diagnosis, treatment, operation

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu své bakalářské práce MUDr. Jiřímu Gaťkovi, Ph.D. za cenné rady, věnovaný čas i psychickou podporu. Zvláštní poděkování patří mé rodině a přátelŧm, kteří mě během studia trpělivě podporovali a povzbuzovali.

MOTTO „Za šťastné povaţujeme ty, kteří se učili ze ţivotní zkušenosti snášet útrapy a nebýt jimi udoláni“. Iuvenalis

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 I TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 11 1 EPIDEMIOLOGIE KARCINOMU PRSU ............................................................ 12 2 RIZIKOVÉ FAKTORY........................................................................................... 13 2.1 VĚK ...................................................................................................................... 13 2.2 RODINNÁ HISTORIE............................................................................................... 13 2.3 VĚK V DOBĚ MENARCHE A MENOPAUZY ............................................................... 13 2.4 VĚK PŘI PRVNÍM PORODU ..................................................................................... 14 2.5 POČET PORODŦ..................................................................................................... 14 2.6 KOJENÍ ................................................................................................................. 14 2.7 HORMONÁLNÍ LÉČBA ........................................................................................... 14 2.8 KOUŘENÍ .............................................................................................................. 15 2.9 ALKOHOL ............................................................................................................. 15 2.10 STRAVOVACÍ NÁVYKY ......................................................................................... 15 2.11 OBEZITA ............................................................................................................... 15 2.12 BENIGNÍ ONEMOCNĚNÍ PRSU................................................................................. 16 2.13 RADIACE .............................................................................................................. 16 3 ANATOMIE MLÉČNÉ ŢLÁZY ............................................................................ 17 4 VYŠETŘOVACÍ METODY V MAMMOLOGII ................................................. 18 4.1 MAMMOGRAFIE .................................................................................................... 18 4.2 DUKTOGRAFIE ...................................................................................................... 18 4.3 ULTRASONOGRAFIE .............................................................................................. 18 4.4 MAGNETICKÁ REZONANCE PRSU .......................................................................... 19 4.5 CT (VÝPOČETNÍ TOMOGRAFIE) ............................................................................. 19 4.6 BIOPSIE ................................................................................................................ 19 4.7 VÝZNAM NÁDOROVÝCH MARKERŦ ...................................................................... 19 5 PREVENCE .............................................................................................................. 21 5.1 SAMOVYŠETŘOVÁNÍ ............................................................................................. 21 5.2 SCREENING ........................................................................................................... 21 5.3 ORGANIZOVANÝ SCREENING V ČESKÉ REPUBLICE ............................................... 22 6 KLASIFIKACE TNM SYSTÉMU ......................................................................... 23 6.1 VŠEOBECNÁ PRAVIDLA TNM SYSTÉMU ............................................................... 23 7 LÉČBA KARCINOMU PRSU ................................................................................ 24 7.1 CHIRURGICKÁ LÉČBA ........................................................................................... 24 7.1.1 Chirurgické diagnostické postupy ................................................................ 24 7.1.2 Chirurgické terapeutické postupy ................................................................ 24 7.1.2.1 Chirurgie mléčné ţlázy ........................................................................ 25 7.1.2.2 Chirurgie lymfatických uzlin ............................................................... 25 7.1.3 Rekonstrukční výkony ................................................................................. 26

7.2 RADIOTERAPIE ..................................................................................................... 26 7.3 CHEMOTERAPIE .................................................................................................... 27 7.4 HORMONÁLNÍ LÉČBA ........................................................................................... 27 7.5 BIOLOGICKÁ LÉČBA ............................................................................................. 28 7.6 SLEDOVÁNÍ PO TERAPII......................................................................................... 28 7.7 PROGNÓZA ........................................................................................................... 28 8 KVALITA ŢIVOTA................................................................................................. 30 II PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 32 9 CÍLE VÝZKUMU .................................................................................................... 33 9.1 HLAVNÍ CÍL .......................................................................................................... 33 10 METODIKA PRÁCE............................................................................................... 34 10.1 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU ......................................................... 34 10.2 METODA VÝZKUMU .............................................................................................. 34 10.3 ORGANIZACE ŠETŘENÍ A ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT ....................................... 34 10.4 VÝSLEDKY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ...................................................................... 35 11 DISKUZE .................................................................................................................. 73 12 DOPORUČENÍ PRO PRAXI.................................................................................. 78 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 79 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY.............................................................................. 81 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 84 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 85 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 87 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 89

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií

10

ÚVOD Rakovina prsu je onemocnění, které vzbuzuje hluboké city a pocity jak u nemocných, tak u jejich okolí. Ňadra jako atribut ţenství a ţenské krásy a jakoţto symbol plodivé síly a zdroje výţivy byla zobrazována od nepaměti. Není divu, ţe existují i četná vyobrazení ţen, u nichţ se předpokládá, ţe trpěly zhoubným nádorem prsu.[3, str. 11] Je velmi náročné vypořádat se se sdělením diagnózy karcinom prsu, i s absolvováním protinádorové léčby, která narušuje psychiku, vzhled, fyzickou kondici i vztahy. Některé následky zanechané rakovinou mohou být viditelné, některé zŧstávají skryté. Zřejmě nejzávaţnější skrytou jizvou, zanechanou nádorovým onemocněním, je narušení toho, jak člověk pohlíţí sám na sebe. Která z léčby karcinomu prsu je pro ţeny náročnější, čeho se po operaci nejvíce obávají, zda se výrazně změnil jejich pohled na ţivot, kdo byl jejich největší oporou. Na tyto a na další otázky jsem hledala odpovědi ve svém dotazníku, protoţe není ţádná zpětná vazba o tom, jaká je kvalita ţivota ţen po operaci prsu pro karcinom.


I. TEORETICKÁ ČÁST

11


1

12

EPIDEMIOLOGIE KARCINOMU PRSU

Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorem ţen. Ročně se v celém světě zjišťuje více neţ 570 00 nových případŧ této choroby, a to je 18 % všech nádorŧ u ţen. U nás je karcinom prsu rovněţ nejčastější, stejně jako na celém světě, a během posledních 20 let se jeho počty zdvojnásobily. Incidence karcinomu prsu se zvyšuje s věkem, zdvojuje se kaţdých 10 let aţ do menopauzy a poté je zvyšování kaţdoročně dramatické. U nás je během 28 let patrný přesun incidence do mladších věkových kategorií, coţ začíná být patrné jiţ ve věkové skupině 40–44 let.[1, str. 11] Prakticky se nevyskytuje u ţen mladších neţ 20 let a velmi řídký výskyt je do 30 let věku. Zvyšuje se však počet časně diagnostikovaných onemocnění. Nejčastěji jsou postiţeny laterální horní kvadrant a centrální, retroareolární oblast.[4, str. 183]


2

13

RIZIKOVÉ FAKTORY

Rizikové faktory karcinomu prsu představují relativně rŧznorodou skupinu parametrŧ. Mezi nejvýznamnější z nich patří např. dědičné změny v genetické informaci buněk, na druhé straně však i takové parametry, jako jsou charakteristiky ţivotního stylu.[2, str. 42] Navzdory tomuto poznání vzniká karcinom prsu bez evidentní příčiny u více neţ 50 % ţen. [4, str. 183]

2.1 Věk Jde o hlavní rizikový faktor vzniku onemocnění. U ţen nad 50 let věku je zaznamenáno zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu.[2, str. 44]

2.2 Rodinná historie Ze studií provedených v západních populacích vyplývá, ţe karcinom prsu se vyskytuje familiárně asi v 10 % a genetická predispozice se podílí na jeho vzniku v 1-5 %. Má se za to, ţe nositelky genetické predispozice pro rakovinu prsu onemocní před 65. rokem. Pacientky s bilaterálním karcinomem, ty, u kterých se projevil ještě další primární karcinom a dále ty, které onemocněly v mladším věku, jsou podezřelé z přítomnosti genetické predispozice. Naopak – pacientky s velmi bohatou nádorovou rodinnou historií, které neonemocněly před 65. rokem věku, pravděpodobně nenesou hereditární mutaci. Riziko karcinomu prsu je dvakrát (či vícekrát) vyšší u ţen s výskytem této choroby v první příbuzenské linii vertikální či horizontální (matka, sestra, dcera), jsou-li tyto příbuzné v době diagnózy po 50. roce věku. Riziko je tím větší, čím mladší je věk příbuzných v době diagnózy choroby.[1, str. 12-13]

2.3 Věk v době menarche a menopauzy Ţeny, které měly časnou menarche nebo pozdní menopauzu, mají zvýšené riziko, ţe onemocní rakovinou prsu. Z velkých studií vyplývá, ţe ţeny, u kterých proběhla menopauza po 55. roce věku, mají dvojnásobně vyšší riziko rozvoje karcinomu prsu neţ ţeny s menopauzou před 45. rokem věku. Nuliparita a pozdní věk prvního porodu jsou


14

dalšími rizikovými faktory. Ţeny prvorodičky po 35. roce věku jsou vysoce rizikové a mají větší riziko vzniku karcinomu prsu neţ nulipary.[1, str. 11]

2.4 Věk při prvním porodu Výrazně zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu u bezdětných ţen a u ţen s prvním těhotenstvím po 30. roce ţivota se vysvětluje absencí nebo opoţděnou diferenciací prsní tkáně.

2.5 Počet porodů Faktor počtu porodŧ je v predikci rizika vzniku karcinomu prsu nezávislý na věku ţeny při prvním porodu. U ţen s vyšším počtem dětí se pozoruje sníţení rizika v dŧsledku kratší ţivotní expozice endogenním steroidním hormonŧm

2.6 Kojení Akt kojení a délka kojení ovlivňují přímo hladinu estrogenŧ v ţenském organismu a byly potvrzeny jako faktory s protektivním účinkem na rozvoj maligního onemocnění.

2.7 Hormonální léčba Hormonální přípravky obecně (náhradní hormonální léčba v klimakteriu, hormonální antikoncepce) ovlivňují přímo metabolismus steroidních hormonŧ v ţenském organismu. Studie zaměřené na analýzu vlivu uţívání hormonálních přípravkŧ nepřinášejí jednoznačné závěry, obecně je ale moţno říci, ţe u ţen uţívajících tyto přípravky existuje zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu. Podstatný je ale věk při jejich uţívání a délka období uţívání.[2, str. 46]


15

2.8 Kouření Provedené epidemiologické studie nepřinesly jednoznačné závěry o významnosti aktivního kouření nebo zvýšené expozice tabákovému kouři (pasivní kouření) jako faktorŧ zvyšujících riziko vzniku karcinomu prsu. Přestoţe přímý vliv kouření na vznik karcinomu prsu nebyl prokázán, je třeba zdŧraznit, ţe kouření celkově škodí zdraví a zvyšuje riziko mnoha jiných zhoubných nádorŧ a srdečních onemocnění.[3, str. 38]

2.9 Alkohol Aktuální epidemiologické studie prokázaly nepříznivý vliv zvýšené konzumace alkoholu na riziko vzniku karcinomu prsu. Mechanismus účinku alkoholu na zvýšení rizika vzniku onemocnění je dán především prostřednictvím ovlivnění hladiny estrogenŧ v ţenském organismu.

2.10 Stravovací návyky Mnoţství a sloţení přijímané potravy tvoří komplexní faktor s přímým vztahem k riziku vzniku karcinomu prsu. Jedním z hlavních problémŧ epidemiologických studií zaměřených na hledání souvislostí mezi stravovacími návyky a rizikem rozvoje onemocnění je problematická parametrizace stravovacích návykŧ. Energetická hodnota potravy ovlivňuje energetický metabolismus organismu, a tedy produkci steroidních hormonŧ. Zastoupení a typ tukŧ v potravě spolu s podílem příjmu zeleniny a ovoce hrají významnou roli při vzniku malignit obecně. Zdá se, ţe dieta bohatá na vlákninu, ovoce a zeleninu je spojena s niţším rizikem vývoje karcinomu prsu.

2.11 Obezita Mnoţství tělesného tuku, jeho rozloţení v organismu a věk v době výskytu nadváhy ovlivňují metabolismus estrogenŧ a mohou tak zvýšit riziko vzniku karcinomu prsu. [2, str. 44]


16

2.12 Benigní onemocnění prsu Ţeny s epitelovou hyperplazií s buněčnými atypiemi mají 4-5 krát vyšší riziko vzniku karcinomu prsu neţ ţeny, které nikdy neměly zjištěny ţádné proliferativní změny. Ţeny s těmito změnami a pozitivní rodinnou historií v první linii mají riziko devítinásobné. Ţeny s cystickými změnami v prsech, fibroadenomy, duktálními papilomy, sklerotizující adenózou mají snad zvýšené riziko, jehoţ klinický význam není zřejmý. Význam je zejména v tom, ţe v palpačně nepřehledném terénu mohou další změny ujít pozornosti, proto informovanost a pravidelné kontroly těchto ţen jsou na místě.

2.13 Radiace Zdvojené riziko pro karcinom prsu bylo pozorováno u ţen, které byly v dětském a dívčím věku pod vlivem ionizujícího záření během druhé světové války. Ozáření mléčné ţlázy zejména v období jejího vývoje má za následek kromě hypoplazie mléčné ţlázy i zvýšené riziko pro karcinom v pozdějším věku. Jedná se o ţeny, které byly v dětství ozářeny pro benigní afekce.[1, str. 14]


3

17

ANATOMIE MLÉČNÉ ŢLÁZY

Mléčná ţláza (glandula mammaria) je velká párová apokrinní ţláza uloţená v tukovém polštáři, s nímţ tvoří vyvýšeninu, prs (mamma). U muţe zŧstává rudimentární, jen někdy, při hormonální dysfunkci, se zvětší a vzniká tzv. gynekomastie. U dívek se prs v pubertě postupně zvětšuje a nabývá tvaru diskovitého, pak polokulovitého, posléze hruškovitého, ve stáří pak poklesá (mamma pendula). Prs je uloţen mezi 3. -6. meziţebřím se středem v medioklavikulární čáře. Mléčná ţláza je ve frontální rovině téměř kruhovitá, často však je do axily protaţen výběţek, který mŧţe být i oddělen. Kŧţe prsu je jemná, na vrcholku prsu je silně pigmentovaný (zejména v těhotenství a po porodu) dvorec (areola mammae) s vývody drobných potních a mazových ţlázek (Montgomeryho ţlázky). Uprostřed dvorce je bradavka (papilla mammae), na níţ ústí mlékovody (ductus lactiferi). Hladká svalová vlákna mohou zpŧsobit větší prominenci (při podráţdění) nebo naopak retrakci bradavky. Vlastní ţláza je sloţena z 15-20 lalokŧ, které se rozdělují do lalŧčkŧ. Lalokové vývody ústí na bradavce. Sekreční alveoly se objevují v těhotenství pod vlivem estrogenŧ a progesteronu (z placenty) a pokles hladin těchto hormonŧ ke konci těhotenství a při porodu stimuluje sekreci prolaktinu hypofýzou. V posledních dnech těhotenství a v prvních dnech po porodu mléčná ţláza produkuje mlezivo, kolostrum, které je vystřídáno produkcí mateřského mléka (období laktace). Ţláza je obklopena tukovým polštářem premamárním (kromě areoly) a retromamárním, který se výrazně podílí na velikosti prsu. Nervové a cévní zásobení je větvičkami proráţejícími z meziţeberních nervŧ a cév. Míza z laterálních částí prsu odtéká do axilárních uzlin, z mediálních částí do předních mediastinálních uzlin, z horních částí prsu mŧţe jít přímo do uzlin infraklavikulárních a supraklavikulárních.[13, str. 136]


4

18

VYŠETŘOVACÍ METODY V MAMMOLOGII

Všechny metody by měly být pouţity ve vzájemném vztahu a v takovém sledu, který odpovídá současnému stavu techniky a výzkumŧ. Vzájemně se doplňují, ale jejich uţití musí být vyváţené, zejména také se zvláštním ohledem na ekonomiku diagnostického procesu.

4.1 Mammografie V mammologii je mammografie dominantní zobrazovací metodou jiţ řadu let. Zpravidla navazuje na klinické vyšetření. Pouţívá se však i u tzv. rizikových pacientek bez klinického nálezu a v rámci screeningu. Výtěţnost mammografie pro diagnózu zhoubných nádorŧ činí asi 35-45 % v případě, ţe je pouţita jako jediná metoda. Ve spojení s klinickým vyšetřením stoupá její výtěţnost na minimálně 90 %.[1, str. 43]

4.2 Duktografie Zobrazení vývodu mléčné ţlázy vhodnou kontrastní látkou. Je neocenitelnou modalitou ve skupině pacientek se sekreční chorobou mléčné ţlázy.[2, str. 102]

4.3 Ultrasonografie Význam ultrazvukového vyšetření prsu jako doplňku mamografie se zvyšuje spolu s rozvojem této nezátěţové a neškodné metody. Vyšetřovaný orgán se zobrazuje po jednotlivých vrstvách. [4, str. 185] Ultrazvuk dokáţe zobrazit nejen všechny vrstvy prsu, ale i hrudní stěny. Prokreslení ve ţlázové vrstvě je detailnější neţ v sumačním mamografickém snímku. Ultrazvukové vyšetření společně s mamografií je ideálně komplementární dvojice vyšetření, která by nikdy neměla v mammodiagnostice fungovat odděleně. Přednostní vyuţití ultrazvukového vyšetření je v diagnostice podezřelých hmatných i nehmatných loţisek. Vyšetření přinese informaci o povrchu loţiska, o jeho struktuře a všech rozměrech při nepravidelnosti tvaru. Pečlivě se jím prohlédne i okolí loţiska.[26]


19

4.4 Magnetická rezonance prsu Magnetická rezonance prsu (MR) je metoda s nejvyšší senzitivitou pro zobrazení invazivního karcinomu prsu – udává se téměř 100 %. Je však zatíţena niţší specificitou – stejně jako malignita se mŧţe zobrazit i jiná léze prsní ţlázy (zánět,fibroadenom, fibrocystické změny). Metoda vyuţívá zobrazení patologické neovaskularizace i u velmi drobného invazivního karcinomu prsu – MR prsu je proto vţdy s aplikací paramagnetické kontrastní látky intravenózně.[4, str. 185]

4.5 CT (výpočetní tomografie) Upřesňuje rozsah a charakter změn zjištěných jinými metodami. Je spolehlivou metodou k detekci mozkových metastáz.[29, str. 257]

4.6 Biopsie Výsledky

cytologie

při

odběru

vzorku

tkáně

tenkou

jehlou

(stereotaktickým

mamografickým přídatným zařízením nebo při asistenci ultrasonografie) mají falešně negativní výsledek cca v 5 %. Podstatně lepší výsledky má vyšetření vzorku tkáně při odběru silnou jehlou (core-cut biopsie). Údaje autorŧ se sice liší, ale někteří udávají správné výsledky aţ ve skoro 100 %. Excize tkáně a exstirpace podezřelých lézí je poslední moţností verifikace před operací většího rozsahu. Řada prací však právě zde udává velmi příznivou korelaci mezi verifikací operačně odebrané tkáně a histologií vzorku odebraného silnou jehlou.[1, str. 46] Další kvalitní diagnostickou odběrovou metodou je vakuová biopsie prováděná speciální odběrovou jehlou – mamotomem. Hlavním rozdílem vakuové biopsie proti standardnímu odběru bioptickou jehlou je stacionární poloha jehly při opakovaném odběru. Tak je moţno opakovaně odebírat bloky tkáně o velkém objemu.[26]

4.7 Význam nádorových markerů V současnosti existuje několik tzv. nádorových markerŧ souvisejících s karcinomem mléčné ţlázy. Mezi nejčastěji sledované patří karcinoembryonální antigen (CEA) a CA


20

15-3. Karcinoembryonální antigen se vyskytuje ve 40-50 % případŧ s přítomností vzdálených metastáz. Marker CA 15-3 mŧţe být zvýšený i v případě jen lokálního onemocnění. Nicméně i pokročilé onemocnění mŧţe být zcela bez zvýšení uvedených markerŧ. Z praxe víme, ţe přibliţně 60 % pacientek má zvýšený jeden nebo druhý uvedený nádorový marker.[4, str. 186]


5

21

PREVENCE

V naší republice je kolem 40% všech případŧ karcinomu prsu diagnostikováno ve stadiu III a IV, následkem čehoţ byla indikována minimálně v 18,1 % léčba pouze paliativní či symptomatická. Na tomto neutěšeném stavu se podílela zejména nízká úroveň zdravotnické výchovy. Mnoho ţen váhá s návštěvou lékaře řadu týdnŧ. Naše statistika uvádí, ţe doba stanovení diagnózy od první návštěvy lékaře je u více neţ poloviny případŧ do tří týdnŧ. Podstatný interval – doba od prvních příznakŧ do první návštěvy lékaře – není znám, předpokládá se, ţe činí týdny, ba i měsíce. U většiny ţen se informace o tomto časovém úseku přesně nedozvíme. V posledních letech se tato situace zlepšuje vlivem zvýšené moţnosti navštívit včas mamografii a zejména pak zavedením státem garantovaného screeningu. Vzhledem k tomu, ţe primární prevence karcinomu prsu není prakticky moţná, je třeba se zaměřit na prevenci sekundární, která směřuje k časnému záchytu a detekci karcinomu a vytipování rizikových skupin ţen.

5.1 Samovyšetřování Nejjednodušší metodou včasného záchytu rakoviny prsu bylo donedávna samovyšetřování (nebo sebevyšetřování) vlastních prsŧ. Jak je zřejmé z názvu, vyšetřování si ţena provádí sama, a to pravidelně kaţdý měsíc. Ţeny, které se samovyšetřováním začínají, by si měly po dobu jednoho měsíce vyšetřovat prsy kaţdý den. Jen tak se dobře naučí znát geografii vlastních prsŧ. Nejlepším obdobím pro samovyšetřování je druhý nebo třetí den po skončení menstruace, kdy jsou prsy bez veškerého napětí. Pro ţeny, které nemenstruují, je vhodný kterýkoliv snadno zapamatovatelný den, např. první den v měsíci. Lze říci, ţe ţeny, které dobře a pravidelně provádějí samovyšetřování, přicházejí s menšími tumory. Samovyšetřování

neovlivňuje

délku

přeţití

ani

úmrtnost

na

karcinom

prsu.

Samovyšetřování nemŧţe odhalit nehmatné léze ani nemŧţe nahradit mamografický screening.

5.2 Screening Cílem screeningu (aktivního vyhledávání) je detekovat (odhalit) karcinom prsu, kdyţ je velmi malý a před tím, neţ má šanci se rozšířit cévním řečištěm. Jde o stadium carcinoma


22

in situ. Screening pomocí mamografie významně sniţuje mortalitu zpŧsobenou karcinomem. Úmrtnost se sniţuje o více neţ 40 % u ţen, které prošly širokoplošným screeningem a výtěţnost je největší u ţen nad 50 let věku. Screeningový test má být jednoduchý, laciný, jednoduše proveditelný, jednoduše interpretovatelný. Mammografie není laciná, potřebuje speciální přístrojovou techniku (mammograf), speciální filmy, speciálně vycvičený tým rentgenologŧ a speciální tým pro další péči. Detekuje 95 % všech karcinomŧ v populaci bezpříznakových ţen prošlých screeningem. Přesto je toto zatím nejefektivnější zpŧsob pro včasnou detekci karcinomu prsu u bezpříznakových ţen a jediná účinná screeningová metoda. Screening je vţdy levnější neţ léčba pozdních stadií karcinomu.

5.3 Organizovaný screening v České republice Od podzimu roku 2002 u nás platí moţnost bezplatného mammografického vyšetření pro všechny ţeny od 45 let, a to ve dvouletých intervalech. Organizovaný screening se řídí Metodickým opatřením Ministerstva zdravotnictví s názvem „Doporučený standard při poskytování a vykazování výkonŧ screeningu nádorŧ prsu v České republice“. Toto doporučení vyšlo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví České republiky (číslo 11, říjen 2002). V tomto metodickém listě jsou podrobně popsány podmínky, za jakých má právo česká občanka ţádat screeningové vyšetření. Kromě věku je to doporučení příslušného praktického lékaře či gynekologa. Celý systém je veden snahou ochránit vyšetřovanou ţenu před moţnými riziky a přispět k maximální výtěţnosti screeningu. Screening není jednorázový proces, ale cyklicky se opakující vyšetření. Určený dvouletý interval není moţné povaţovat u všech ţen za absolutně bezpečný. Ţena, která se podrobila vyšetření s negativním výsledkem, nesmí ztratit ostraţitost a nesmí podlehnout sebeuspokojení. I během následujících dvou let do dalšího vyšetření je třeba provádět samovyšetřování a v případě podezření je třeba ihned navštívit lékaře i dříve neţ za dva roky.[29]


6

23

KLASIFIKACE TNM SYSTÉMU

Dělení případŧ zhoubných nádorŧ do skupin podle tzv. stadií vyšlo ze skutečnosti, ţe hodnoty přeţívání byly u případŧ lokalizovaného onemocnění vyšší neţli u těch, kde došlo k rozšíření onemocnění mimo pŧvodní orgán. Tyto skupiny byly často označovány jako případy časné a pozdní, čímţ byla vyjádřena určitá progrese v času. Stadium onemocnění v době stanovení diagnózy mŧţe však ve skutečnosti být odrazem nejen míry rŧstu a rozsahu nádoru, ale i typu nádoru a vztahu mezi nádorem a hostitelem. Pro klasifikaci nádorŧ existuje řada podkladŧ a kritérií: např. lokalizace, klinický a patologickoanatomický rozsah onemocnění, udávaná doba trvání symptomŧ či známek choroby, pohlaví, věk nemocného, histologický typ a stupeň diferenciace. Všechny tyto parametry představují proměnné, které, ovlivňují výsledný stav nemoci. Prvořadým kritériem TNM systému je klasifikace anatomického rozsahu nemoci, jeţ je určen klinicky a (dle moţnosti) histopatologicky.

6.1 Všeobecná pravidla TNM systému TNM systém pro popis anatomického rozsahu nemoci je zaloţen na určení tří sloţek: T – rozsah primárního nádoru N – nepřítomnost či přítomnost a rozsah metastáz v regionálních mízních uzlinách M – nepřítomnost či přítomnost vzdálených metastáz Přiřazením číslice k těmto třem sloţkám je udán rozsah onemocnění, tedy: T0, T1, T2, T3, T4;

N0, N1, N2, N3;

M0, M1 [27]


7

24

LÉČBA KARCINOMU PRSU

7.1 Chirurgická léčba Lokální léčba invazivního karcinomu prsu byla v minulosti doménou chirurgie. Zlepšování znalostí o biologii onemocnění, diagnostika časných stadií nádorŧ malých rozměrŧ a dŧraz kladený na systémovou léčbu vedly k tomu, ţe operace přestala být jedinou alternativou kurativní léčby, ale stala se součástí komplexní léčby s kurativním cílem.[4, str. 190] Chirurgické postupy mŧţeme rozdělit na diagnostické a terapeutické.

7.1.1 Chirurgické diagnostické postupy Pro diagnostický a terapeutický výkon je dŧleţité označení loţiska. Místo, kam se tumor promítá na kŧţi, se označí barvou. Je to označení nepřesné a neříká nic o hloubce uloţení nádoru. Přesnější je invazivní označení napíchnutím tumoru tenkým drátkem. Nejpřesnější je lokalizace pomocí stereotaktické mamografie. Stále větší obliby si získává 3D sonografie.[29] Biopsie tenkou jehlou, FNAB – Fine Needle Aspiration Biopsy je výkon šetrný, lékař navádějící jehlu kontroluje její špičku v rámci rozlišovacích schopností ultrazvukového přístroje.[26] Pouţívá se pro odlišení cystického a solidního loţiska ve ţláze. Aspirát se vţdy posílá na cytologické vyšetření. Vlastní histologickou diagnostiku je nejlépe provádět punkcí silnou jehlou (tru cut biopsy, core biopsy) nebo vakuovou biopsií. Její pouţití je obvyklé tam, kde plánujeme předoperační chemoterapii. Nejbezpečnějším diagnostickým postupem je operační biopsie provedená jako exstirpace celého nádoru.

7.1.2 Chirurgické terapeutické postupy Otcem moderních terapeutických výkonŧ je americký chirurg Halstedt, který provedl v r. 1882 tzv.“kompletní operaci“. Od těch dob se postupně ubíralo na radikalitě výkonu úměrně s tím, jak vzrŧstal význam dalších léčebných metod (chemoterapie, radioterapie). Snahou jsou co nejlepší funkční pooperační výsledky a co nejmenší narušení psychiky nemocné, samozřejmě při maximálním léčebném efektu.[29]


25

Současnou chirurgickou terapii lze v zásadě rozdělit na chirurgii mléčné ţlázy a na chirurgii lymfatických uzlin, samostatnou problematikou je pak rekonstrukční chirurgie. Samotné výkony v rámci tohoto rozdělení pak velmi často probíhají současně jako jedna operace.

7.1.2.1 Chirurgie mléčné žlázy Mléčnou ţlázu lze odstranit kompletně (mastektomie), nebo odstranit pouze její postiţenou část s bezpečnostním lemem (záchovné operace). Reprezentantem konzervativního pojetí jsou tzv. záchovné neboli prs šetřící operace s odstraněním nádoru a okolní tkáně v rŧzném rozsahu, aniţ by přitom byl postiţen prs z hlediska celku. Při odstranění nádoru s dostatečným bezpečnostním lemem se vţdy provádí axilární disekce nebo biopsie sentinelové uzliny a radioterapie na zbývající tkáň prsu.[12] Mastektomie znamená odstranění mléčné ţlázy v celém anatomickém rozsahu včetně pektorální fascie, odstraňuje se část koţního krytu včetně areolomamilárního komplexu. Koţní kryt však mŧţe být ve vhodných případech zachován jak bez (kŧţi šetřící mastektomie), tak včetně areolomamilárního komplexu (subkutánní mastektomie).

7.1.2.2 Chirurgie lymfatických uzlin Stav lymfatických uzlin včetně minimálního postiţení je nejsilnějším prognostickým faktorem u karcinomu prsu a hlavním indikačním kritériem pro systémovou terapii. Chirurgie lymfatických uzlin je tedy u karcinomu prsu především diagnostickou procedurou, její terapeutický efekt je někdy zpochybňován. Klasickým postupem je kompletní odstranění uzlin v stejnostranné axile (disekce, exenterace axily). Tato operace je standardizována a kromě diagnostického efektu má lokálně sanační účinek. Výkon je nicméně technicky náročnější a především přináší pacientkám nezanedbatelné krátko dlouhodobé obtíţe (mezi nejzávaţnější patří lymfedém horní končetiny). Relativně novým a hojně poţívaným postupem je v současnosti biopsie sentinelové uzliny, při níţ je za vyuţití mapování lymfatik lymfoscintem a případně barvivem nalezena


26

a odstraněna první spádová (stráţná) uzlina. Její stav ukazuje s vysokou pravděpodobností na stav dalších uzlin a mŧţe být vyuţit pro indikaci systémové terapie – je alternativou disekce se stejnou výpovědní hodnotou. Při negativním nálezu v této uzlině není další výkon v uzlinách nutný, v případě pozitivního nálezu je v současnosti indikováno doplnění disekce axily, tato nutnost je však v současné době částečně zpochybňována.

7.1.3 Rekonstrukční výkony Rekonstrukční výkony v oblasti prsu jsou moţné vţdy, kdy je prs kompletně odstraněn, nebo pokud operace má kosmetické následky, které pacientka chce nechat napravit. Rekonstrukční operace nemají zásadní vliv na prognózu ani prŧběh onemocnění, mohou však v některých případech mít zásadní vliv na psychiku pacientky, a tedy nemohou být bagatelizovány. Trendem je obecné rozšiřování indikací moţností těchto operací a celkový nárŧst počtu těchto operací.[4] Pacientky, které měly modifikovaný radikální výkon, mohou po dvou aţ pěti letech podstoupit rekonstrukční plastickou operaci, pokud jsou bez projevŧ základního onemocnění. Rekonstrukční výkon se provádí náhradou ţlázového tělesa vlastní tkání ze stěny břišní nebo zad nebo se pouţívají syntetické implantáty.[25]

7.2 Radioterapie Radioterapie je zařazována ke komplexní léčbě jako pooperační, předoperační (např. u inoperabilních tumorŧ), paliativní (ozařování metastáz, např. do kostí, centrálního nervového systému, při léčbě relapsŧ). Pooperační radiační léčba má za cíl zničení předpokládaných zbylých nádorových buněk. Provádí se zpravidla na oblast jizvy či ponechané části prsu, podpaţí, nadklíčku. Rozsah ozařovaného objemu závisí na rozsahu onemocnění. V případě většího rozměru pŧvodního nádoru v prsu mŧţe být operační odstranění obtíţné aţ nemoţné. Tehdy se mŧţe provést předoperační ozáření prsu s cílem zmenšit rozsáhlý tumor a pak jej odstranit operací.


27

7.3 Chemoterapie V současné době existuje nejméně čtyřicet cytostatik s prokázanou účinností v léčbě karcinomu prsu. Procento účinnosti jednotlivých cytostatik pouţitých v monoterapii se pohybuje mezi 20-65 %. Cytostatika pŧsobí v rŧzné fázi buněčného cyklu a mají rŧzný mechanismus účinku. Časové postavení chemoterapie v léčebném schématu závisí na rozsahu a typu zhoubného nádorového onemocnění. Pouţívá se chemoterapie předoperační (neoadjuvantní) tam, kde chceme zmenšit obtíţně operovatelný nádor v prsu a současně zasáhnout i moţné vycestovalé buňky. Pooperační (adjuvantní) chemoterapie u místně úspěšně léčeného nádoru je zajišťovací a ničí eventuální uniklé nádorové buňky. Zničení jiţ prokázaných dceřiných nádorových buněk si klade za cíl chemoterapie léčebná. Chemickou léčbu lze většinou aplikovat ambulantně. O moţnosti hospitalizace rozhoduje lékař podle typu pouţitých cytostatik a podle snášenlivosti léčby.

7.4 Hormonální léčba Patří mezi nejstarší zpŧsob léčby karcinomu prsu. Na hormonální léčbu odpovídá přibliţně jedna třetina všech pacientek s metastatickým postiţením. Indikace hormonální léčby je zaloţena na prŧkazu hormonálních receptorŧ. Hormonální léčba je stejně jako chemoterapie léčbou systémovou. Je poněkud rozdílná u ţen před a po menopauze (přechodu). Závisí téţ na predispozici nádorové tkáně odpovídat na hormonální podněty. U ţen před přechodem (před menopauzou, před klimakteriem) se v některých případech provádí blokáda vaječníkové funkce, a to buď odstraněním vaječníkŧ (tzv. ovarektomie či chirurgická kastrace), nebo jejich ozářením (tj. radiační kastrace). V současné době lze stejného efektu dosáhnout aplikací určitých lékŧ (nekrvavá medikamentózní kastrace). U ţen po přechodu se zcela běţně aplikují tablety, jejichţ uţívání je dlouhodobé, jednoduché, efektivní a bez vedlejších účinkŧ.[29]


28

7.5 Biologická léčba Biologická léčba je zatím nejmodernějším výdobytkem v léčbě rakoviny, a přestoţe je vývoj biologických léčiv záleţitostí poměrně mladou, je zřejmé, ţe významně posunul a ještě posune moţnosti onkologie 21. století. Biologická léčba vychází z nejnovějších vědeckých poznatkŧ týkajících se struktur a pochodŧ na povrchu a uvnitř buněk. A tak zatímco chemoterapie pŧsobí na obecné buněčné struktury, například na DNA, která je vlastní všem buňkám, biologické preparáty jsou nasměrovány na molekuly a pochody specifické pro buňky nádoru. Díky tomu nezpŧsobují ţádné ţivot ohroţující komplikace a mají jen minimální vedlejší účinky.[8]

7.6 Sledování po terapii Základní klinické vyšetření a odběr nádorových markerŧ se provádí ve 4-6 měsíčních intervalech po dobu 5 let a pak jednou ročně, podle rizika recidivy onemocnění. Mamografické vyšetření se provádí po 12 měsících, v případě prs zachovávající operace je doporučeno provedení prvního mamografického vyšetření po skončené léčbě s odstupem asi 6 měsícŧ. Pacientky s karcinomem prsu na jedné straně mají vyšší riziko vzniku karcinomu prsu i na druhé straně. Ultrazvukové vyšetření jater, rentgen plic a scintigrafie skeletu za účelem vyloučení vzdálené diseminace se obyčejně provádějí v intervalu 12 měsícŧ v prvních 5 letech, potom podle individuálního rizika recidivy. Jednou za rok se doporučuje gynekologické vyšetření.

7.7 Prognóza Prognóza závisí na klinickém stadiu. I při objemném nádoru prsu, pokud nejsou postiţeny axilární uzliny, dosahuje 82 % pacientek pětiletého přeţití. V případě nádoru do 5 cm a přítomnosti 1 aţ 3 postiţených axilárních uzlin klesá pětileté přeţití na 73 % a v případě postiţení více neţ 3 uzlin na 45 %. Pacientky s přítomností vzdálených metastáz mají medián přeţití 24 měsícŧ, přičemţ nemocné s pouze kostními metastázami a metastázami měkkých tkání dosahují delšího přeţití neţ pacientky s viscerálními metastázami. Dosaţení pětiletého přeţití však stále neznamená vyléčení. U některých nemocných se objevují


29

metastázy po 10-20 letech od předchozí léčby. Pacientky s negativními receptory relaxují nejčastěji během prvních 3 let po skončení adjuvantní léčby, pacientky s pozitivními receptory později, dokonce i po 10 aţ 20 letech.[4] Je nutné zdŧraznit, ţe délka přeţití a celková prognóza nemocné je jednoznačně závislá na včasnosti zahájení léčby a odhalení nemoci v jejím iniciálním stadiu. Proto je nezbytné věnovat pozornost prevenci, ve smyslu včasného záchytu onemocnění a sledování rizikových skupin ţen.[25]


8

30

KVALITA ŢIVOTA

Kvalita ţivota není něčím všeobecně platným pro všechny lidi. Je individuální. To znamená, ţe k pojetí kvality ţivota se přistupuje tak, jak ji subjektivně vidí ten, kdo je dotazován. Základními daty jsou zde výpovědi dané osoby. Pojetí kvality ţivota dané osoby závisí tedy na jejím vlastním systému hodnot, který je při měření kvality ţivota zjišťován a plně respektován.[20, str. 243] Známý je například výrok Aristotela (v Nichomachově etice) o tom, ţe štěstí (a tím do určité míry i kvalita ţivota) je něčím, o čem mají rŧzní lidé odlišné názory. Nejen to. I tentýţ člověk vidí v rŧzných situacích ţivota štěstí (a podobně i kvalitu ţivota) v něčem jiném. Aristoteles říká:“Kdyţ člověk onemocní, vidí štěstí ve zdraví. Kdyţ je v pořádku, jsou mu štěstím peníze.“[19, str. 162] Kvalita ţivota je velmi široký, sloţitý a těţko definovatelný pojem. V literatuře existuje celá řada teorií a definicí, které se snaţí komplexně pojmout kvalitu ţivota, chybí však univerzální platná definice. Většinou je kvalita ţivota definovaná jako subjektivní posouzení vlastní ţivotní situace. Kvalita ţivota je multidimenzionální, zahrnuje tělesnou, psychickou, sociální a duchovní oblast lidského ţivota. Tyto jednotlivé oblasti jsou ve vzájemném vztahu a ovlivňují se. Faktory, které ovlivňují kvalitu ţivota, jsou přechodné, značně kolísají v čase, tudíţ ani kvalita ţivota není stacionární. Dalo by se předpokládat, ţe kvalita ţivota onkologicky nemocných pacientŧ musí být nutně špatná. I kdyţ to tak mŧţe být v některých okamţicích v prŧběhu choroby, jako je např. doba stanovení diagnózy nebo po relapsu, obecně to zcela určitě neplatí. Jak dobré či špatné kvality ţivota je dosahováno, závisí ve velké míře na pacientovi samotném, jak nemoc zvládá, jak se s ní vyrovnává. Samozřejmě ne vţdy je to dáno charakterem člověka, hraje zde dŧleţitou roli léčba, komplikace, podpora blízkých, chování zdravotnického personálu a spousta dalších faktorŧ. Kvalita ţivota se hodnotí na základě objektivních nebo subjektivních přístupŧ. Nejdŧleţitější je subjektivní hodnocení nemocného člověka, to jak sám vnímá vlastní zdravotní stav, schopnost uplatnění se v rodinném, pracovním a sociálním prostředí.[24] Nemoc, a zejména nemoc onkologická představuje pro mnoho pacientŧ ohroţení jejich obvyklého zpŧsobu ţivota a tím sníţení kvality ţivota. Sniţuje výkonnost člověka, jak v zaměstnání, v domácnosti i při trávení volného času. Mŧţe vytvořit obavy z izolace, ze ztráty blízkých, jejichţ útěchu a podporu potřebují. Vynucená závislost na nemoci, lécích, hospitalizaci mŧţe v pacientkách probudit obavy z odloučenosti. Mnohé z nich se mohou


31

obávat, ţe je nemoc učiní neatraktivními či nehodnými lásky lidí, mezi nimiţ ţijí. Bojí se utrpení a bolesti a v neposlední řadě s sebou pojem rakovina přináší i strach ze smrti.[16] Výzkum kvality ţivota je zaměřen na vliv onemocnění a léčby na fyzický a psychický stav jednotlivce, na jeho celkovou zdatnost v oblasti společenského, pracovního a rodinného ţivota a na jeho pocit ţivotní spokojenosti. Metod, kterými se měří kvalita ţivota je velké mnoţství.[19] Měření kvality ţivota se v praxi vyuţívá tam, kde se chceme dozvědět více o dopadu nemoci a léčby na pacienta, Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje kvalitu ţivota podle toho, „jak člověk vnímá své postavení v ţivotě v kontextu kultury, v níţ ţije, a ve vztahu k cílŧm, očekáváním, ţivotnímu stylu a zájmŧm“. Jinými slovy: kvalita ţivota vyjadřuje to, jak člověk hodnotí svou ţivotní situaci.[22] Pro zajímavost zde uvádím nejznámější a nejčastěji pouţívané dotazníky kvality ţivota. Světová zdravotnická organizace vyvinula dotazník zaměřený právě na měření kvality ţivota WHOQOL1001.[11] Dalšími metodami určujícími kvalitu ţivota jsou metoda SEIQOL2[19], SWLS3 a metoda MANSA4.[19] Celkově lze říci, ţe dnes máme k dispozici více neţ 200 dotazníkŧ zaměřených na rŧzné aspekty kvality ţivota.[24]

1

WHOQOL-100 World Health Organization Quality of Life Assessment - zahrnuje 24 aspektŧ ţivota sdruţených do 6 domén: fyzické zdraví, proţívání, úroveň nezávislosti, sociální vztahy, prostředí, spiritualita a celková kvalita ţivota. Dotazník je určen pro populaci do 65 let, pro zkoumání kvality ţivota ve vyšším věku doporučují autoři české verze k dotazníku WHOQOL-BREF pouţít ještě speciální modul pro vyšší věk WHOQOL-OLD. 2

SEIQOL Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life – Systém individuálního hodnocení kvality ţivota. Jde o zpŧsob zjišťování kvality ţivota, který neklade předem kritéria, která by stanovila, „co je správné, dobré a ţádoucí atp.“, ale vychází z osobních představ dotazovaného o tom, co on či ona povaţuje za dŧleţité 3

SWLS The Satisfaction with Life Scale, - Stupnice spokojenosti se ţivotem. Metoda, ve které jde o velice široké pojetí kvality ţivota – jde „o spokojenost s ţivotem jako jednolitým celkem“. K tomuto širokému pojetí autoři přistoupili poté, co faktorovou analýzou údajŧ o spokojenosti lidí v celkem deseti rŧzných oblastech došli k závěru, ţe v pozadí všech údajŧ je jeden hlavní faktor. 4

MANSA – Manchester Short Assesment of Quality of Life - Krátký zpŧsob hodnocení kvality ţivota vypracovaný univerzitou v Manchesteru. Jde o měření kvality ţivota tím zpŧsobem, ţe se hodnotí nejen celková spokojenost se ţivotem, ale i spokojenost s řadou předem přesně stanovených dimenzí ţivota.


II. PRAKTICKÁ ČÁST

32


9

CÍLE VÝZKUMU

9.1 Hlavní cíl Zjistit, jak hodnotí kvalitu svého ţivota ţeny po operaci prsu pro karcinom.

33


34

10 METODIKA PRÁCE 10.1 Charakteristika zkoumaného vzorku Ke zpracování praktické části bakalářské práce jsem v nemocnicích zlínského kraje za pomoci ošetřujícího personálu oslovila a rozdala dotazníky ţenám, které podstoupily operaci prsu pro karcinom a většina z nich i následnou onkologickou léčbu. Soubor těchto ţen byl zcela náhodný. Tvořily jej ţeny v péči obvodních lékařŧ, ţeny navštěvující chirurgické a onkologické ambulance a ţeny, které jsou ve sdruţení MAMMA HELP.

10.2 Metoda výzkumu Pro výzkum jsem pouţila metodu dotazníku. Je to nejčastěji pouţívaná kvalitativní metoda. Získala jsem tím hodně zajímavých informací od oslovených ţen. V prŧběhu i po ukončení léčby existují specifické okruhy problémŧ, jeţ zásadním zpŧsobem ovlivňují kvalitu ţivota. Tyto specifika, zajímavosti a pro mou práci podstatné otázky jsem ve standardizovaných dotaznících nenašla, rozhodla jsem se proto po konzultaci s vedoucím práce MUDr. Jiřím Gaťkem, Ph.D. sestavit vlastní dotazník (viz příloha P III). Pouţitý dotazník byl zcela anonymní a dobrovolný, obsahoval 48 poloţek a byl vytvořen cíleně, aby splnil mŧj záměr.

10.3 Organizace šetření a zpracování získaných dat Dotazníkové šetření bylo provedeno v nemocnicích zlínského kraje a ve sdruţení MAMMA HELP. Probíhalo od prosince 2010 do března 2011. Dotazník byl rozdán ţenám po operaci prsu pro karcinom. Vyplnění dotazníku prováděly samy, v případě potřeby jim byla nabídnuta pomoc, kterou vyuţila jen malá část z nich. Rozdáno bylo 100 dotazníkŧ, návratnost byla 84 (84 %). Získaná data byla zpracována v programu Microsoft Excel 2007. Poloţky byly zařazeny do tabulek, graficky znázorněny a vše slovně popsáno.


35

10.4 Výsledky výzkumného šetření

Po ukončení sběru dotazníkŧ jsem vyhodnotila následující získané informace:

Otázka č. 1 : Váš věk

Absolutní četnost - n

Relativní četnost - r (%)

0 4 12 28 40 84

0 5 14 33 48 100

20 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 61 - a více let Celkem

Tabulka 1 - Věkové rozmezí

0% 5%

14% 20 - 30 let

48%

31 - 40 let 41 - 50 let 33%

51- 60 let 61 - a více let

Graf 1 - Věkové rozmezí

Nejvyšší počet respondentek byl zastoupen věkem 61 let a více a to v počtu 40 (48 %) ţen. Druhý nejvyšší počet dotazovaných ţen byl ve věkovém rozmezí 51 – 60 let, a to 28 (33 %). 12 (14 %) ţen bylo ve věkovém rozmezí 41 – 50 let, 4 (5 %) ţeny ve věku 31 – 40 let. Niţší věková hranice nebyla zastoupena ţádnou respondentkou.


36

Otázka č. 2: Nejvyšší dosaţené vzdělání



Základní

25

30

Středoškolské s maturitou

39

46

Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem

10 10 84

12 12 100

Tabulka 2 - Stupeň vzdělání

12% 12%

30%

Základní Středoškolské s maturitou Vyšší odborné

46%

Vysokoškolské

Graf 2 - Stupeň vzdělání

Většina dotázaných ţen vystudovala střední školu s maturitou – 39 (46 %). 25 (30 %) respondentek absolvovalo základní vzdělání, shodný počet 10 (12 %) ţen uvedlo vzdělání vysokoškolské a vyšší odborné.

Otázka č. 3: Rodinný stav

Svobodná Vdaná Rozvedená Vdova



1 62 8 13

1 74 10 15

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Žiji s přítelem Celkem

37

0 84

0 100

Tabulka 3 - Rodinný stav

0%

1%

15% Svobodná

10%

Vdaná Rozvedená 74%

Vdova Žiji s přítelem

Graf 3 - Rodinný stav

Z celkového počtu ţen bylo 62 (73,81 %) vdaných, 13 (15,48 %) ovdovělých, 8 (9,52 %) rozvedených a 1 (1,19 %) ţena byla svobodná.

Otázka č. 4: Jak byste se charakterizovala?

Optimista Pesimista Flegmatik Cholerik Celkem



65 8 7 4 84

77 10 8 5 100

Tabulka 4 - Povaha


8%

38

5%

10% Optimista Pesimista Flegmatik

77%

Cholerik

Graf 4 - Povaha

65 (77 %) oslovených ţen se pokládá za optimistu, v téměř shodném zastoupení 8 (10 %), byly pesimistky a 7 (8 %) flegmatičky. 4 (5 %) ţeny se označily jako cholerik.

Otázka č. 5: Jak dlouho jste po operaci?

0 - 3 roky 4 - 6 let 7 - 10 let 11 a více let Celkem



54 14 5 11 84

64 17 6 13 100

Tabulka 5 - Doba od operace


6%

39

13% 0 - 3 roky

17%

4 - 6 let 64%

7 - 10 let 11 a více let

Graf 5 - Doba od operace

Z výše uvedené tabulky a grafu je patrné, ţe nejvíce oslovených respondetek - 54 (64 %), které se podílely na výzkumu je po operaci velmi krátkou dobu, a to 0 – 3 roky. 4 – 6 let od operace bylo 14 (17 %) ţen, 11 (13 %) ţen bylo po operaci uţ 11 a více let a 5 (6 %) ţen uvedlo 7 – 10 let po operaci. Otázka č. 6: Jaký typ operace Vám byl proveden?



Radikální mastektomie

30

36

Odstranění části prsu

41

49

Subkutánní mastektomie

13

15

Celkem

84

100

Tabulka 6 - Typ operace


40

15% 36% Radikální mastektomie Odstranění části prsu 49%

Subkutánní mastektomie

Graf 6 - Typ operace

Nejčastějším typem operace bylo u oslovených ţen odstranění části prsu, a to u 41 (49 %) ţen. Mastektomie byla provedena u 30 (36 %) ţen a subkutánní mastektomie u 13 (15 %) ţen.

Otázka č. 7: Byla Vám odstraněna v podpaţí jen jedna uzlina nebo všechny uzliny?

Jedna uzlina Všechny uzliny Nevím Celkem



29 20 35 84

35 24 42 100

Tabulka 7 - Počet odstraněných uzlin v podpaţí


41

34%

42%

Jedna uzlina Všechny uzliny Nevím

24%

Graf 7 - Počet odstraněných uzlin v podpaţí

35 (42 %) ţen uvedlo, ţe neví nebo nebyly informovány o počtu odstraněných uzlin. U 29 (34 %) byla odstraněna jedna uzlina a u 20 (24 %) ţen všechny uzliny.

Otázka č. 8: Musela jste podstoupit reoperaci - novou operaci?

Ano, v podpaží Ano, prsu Ne Celkem



12 10 62 84

14 12 74 100

Tabulka 8 - Reoperace


42

14% 12% Ano, v podpaží Ano, prsu 74%

Ne

Graf 8 - Reoperace

62 (74 %) ţen reoperaci nepodstoupilo, 12 (14 %) uvedlo reoperaci v podpaţí a 10 (12 %) podstoupilo reoperaci prsu.

Otázka č. 9: Chirurgický výkon Vám byl?

Byl předložen nekompromisně Měla jste možnost se sama rozhodnout Byl na Vás vyvíjen tlak Sama jste si vybrala Celkem



28 44 1 11 84

33 52 1 13 100

Tabulka 9 - Rozhodování o výkonu


1%

43

13% 33%

Byl předložen nekompromisně Měla jste možnost se sama rozhodnout Byl na Vás vyvíjen tlak

53%

Sama jste si vybrala

Graf 9 - Rozhodování o výkonu

44 (53 %) respondentek mělo moţnost samostatného rozhodnutí o daném výkonu, 28 (33 %) byl výkon předloţen nekompromisně, 11 (13 %) ţen si výkon vybraly samy a jen u 1 (1 %) ţeny byl vyvíjen nátlak, byla přemlouvána k výkonu.

Otázka č. 10: Výsledná operace bylo?

Vaše rozhodnutí Rozhodnutí lékaře Společné rozhodnutí Celkem



10 17 57 84

12 20 68 100

Tabulka 10 - Konečné rozhodnutí o výkonu


44

12% 20%

Vaše rozhodnutí Rozhodnutí lékaře

68%

Společné rozhodnutí

Graf 10 - Konečné rozhodnutí o výkonu

Společně s lékařem o výkonu rozhodovalo 57 (68 %) respondetek. 17 (20 %) ţen uvedlo, ţe konečné rozhodnutí o výkonu bylo rozhodnutí lékaře a své vlastní rozhodnutí o typu operace uvedlo 10 (12 %) dotázaných ţen.

Otázka č. 11: Jste spokojena s typem chirurgického výkonu?

Ano Ne Nedokážu posoudit Celkem



68 2 14 84

81 2 17 100

Tabulka 11 - Spokojenost s provedeným výkonem


2%

45

17%

Ano Ne 81%

Nedokážu posoudit

Graf 11 - Spokojenost s provedeným výkonem

Většina dotázaných ţen – 68 (81 %) je s provedeným typem chirurgického výkonu spokojena. 14 (17 %) ţen to zatím nedokáţe posoudit, 2 (2 %) ţeny s výkonem spokojeny nejsou.

Otázka č. 12: Po provedeném konzervativním výkonu – zachovaný prs – jak hodnotíte výsledný kosmetický efekt? (Hodnoťte jako ve škole, tzn. 1 – nejlepší, 5 – nejhorší)

1 2 3 4 5 Celkem



30 16 5 2 1 54

56 30 9 4 2 100

Tabulka 12 - Kosmetický efekt po konzervativním výkonu


46

2% 9%

4%

1 55%

30%

2 3 4 5

Graf 12 - Kosmetický efekt po konzervativním výkonu

Po konzervativním výkonu hodnotí 30 (55 %) ţen kosmetický efekt výborně, tzn. 1. 16 (30 %) ţen hodnotí 2, 5 (9 %) ţen 3, 2 (4 %) ţeny 4 a jedna (2 %) ţena 5.

Otázka č. 13: Po provedené mastektomii – odstraněný prs – jak hodnotíte výsledný kosmetický efekt? (Hodnoťte jako ve škole, tzn. 1 – nejlepší, 5 – nejhorší)

1 2 3 4 5 Celkem



8 4 9 5 4 30

27 13 30 17 13 100

Tabulka 13 - Kosmetický efekt po mastektomii


47

13%

27%

17%

1 2 13%

3 4

30%

5

Graf 13 - Kosmetický efekt po mastektomii

Po mastektomii je hodnocení vyrovnanější. 9 (30 %) ţen výkon hodnotí 3, 8 (27 %) ţen hodnotí 1, 5 (17 %) ţen hodnotí 4 a 4 (13 %) ţeny hodnotí 2 a 5.

Otázka č. 14: V případě mastektomie – odstranění celého prsu:

Jsem s výkonem smířená Nejsem s výkonem smířená Celkem



25 5 30

83 17 100

Tabulka 14 - Smíření s mastektomií


48

17%

Jsem s výkonem smířená Nejsem s výkonem smířená

83%

Graf 14 - Smíření s mastektomií

Ţeny po mastektomii jsou podle mého prŧzkumu v 83 %, tj. 25 dotázaných s výkonem smířeny. 5 (17 %) ţen s výkonem smířeny nejsou.

Otázka č. 15: Jak jste se cítila/cítíte po operaci?

Pocit ztráty nezávislosti, ztráty části osobnosti Jako před operací Nevím Jiné Celkem



14 60 5 5 84

17 71 6 6 100

Tabulka 15 - Psychický a fyzický stav po operaci


49

6% 6%

Pocit ztráty nezávislosti, ztráty části osobnosti

17%

Jako před operací Nevím 71% Jiné

Tabulka 15: Psychický a fyzický stav po operaci Nejvíce ţen – 60 (71 %) uvedlo, ţe se po operaci cítí stejně jako před operací, zásadním zpŧsobem jí nebyly ovlivněny. 14 (17 %) má pocit ztráty nezávislosti, ztráty části osobnosti. 5 (6 %) na tuto otázku nedokázalo odpovědět a 5 (6 %) ţen uvedlo jinou odpověď.

Otázka č. 16: V případě delšího časového odstupu od operace a přímé následné léčby se cítíte?

Lépe než po ukončení léčby Hůře než po ukončení léčby Stejně jako než jsem onemocněla Jiné Celkem



22 8 29 17 76

29 11 38 22 100

Tabulka 16 - Psychický a fyzický stav po operaci s delším časovým odstupem


22%

50

Lépe než po ukončení léčby

29%

Hůře než po ukončení léčby 11%

Stejně jako než jsem onemocněla

38%

Jiné

Graf 15 - Psychický a fyzický stav po operaci s delším časovým odstupem

Na tuto otázku odpovědělo 29 (38 %) ţen, ţe se cítí stejně, jako neţ onemocněly. 22 (29 %) ţen se cítí lépe neţ po ukončení léčby. 17 (22 %) respondentek uvedlo jinou odpověď. Shodný počet ţen – 8 (11 %) se cítí stejně jako po ukončení léčby a taky hŧře neţ po ukončení léčby. Otázka č. 17: Po chirurgickém výkonu jste měla největší obavu? (Moţnost více odpovědí)

Z následné léčby (chemoterapie, ozařování) Ze ztráty zaměstnání Z reakce rodiny a okolí Ze smrti Jiné Celkem



69 4 5 17 5 100

69 4 5 17 5 100


51

Tabulka 17 - Největší obava z následného pooperačního období

17%

Z následné léčby (chemoterapie, ozařování)

5%

Ze ztráty zaměstnání

5% Z reakce rodiny a okolí 69%

4%

Ze smrti Jiné

Graf 16 - Největší obava z následného pooperačního období

V této otázce byla moţnost více odpovědí. Největší obavu mají ţeny z následné léčby – 69 (69 %), smrt uvedlo 17 (17 %) ţen. Obava z reakce okolí a rodiny byla u 5 (5 %) ţen. Jinou odpověď uvedlo 5 (5 %) ţen a 4 (4 %) respondentky se obávaly ztráty zaměstnání.

Otázka č. 18: Kdo ze zdravotníků Vám byl po operaci největší oporou? (Moţnost více odpovědí)

Lékař Zdravotní sestra Ošetřovatelka Studentka Jiné Celkem



57 50 3 4 3 117

49 43 3 3 3 100

Tabulka 18 - Největší opora ve zdravotnických pracovnících


2% 3%

52

3%

49%

Lékař Zdravotní sestra

43%

Ošetřovatelka Studentka Jiné

Graf 17 - Největší opora ve zdravotnických pracovnících

Největší procentuální zastoupení na otázku opory ve zdravotnících ţeny uvedly lékaře, a to 57 (49 %) respondentek. Zdravotní sestry byly oporou u 50 (43 %) ţen, studentky uvedly 4 (3 %) ţeny, ošetřovatelky 3 (3 %) ţeny a jiné 3 (3 %) ţeny. Na tuto otázku bylo moţno odpovědět více moţnostmi. Otázka č.19: Kdo z okolí Vám byl po operaci největší oporou? (Moţnost více odpovědí)

Manžel/přítel Děti Kamarádka Rodiče Sourozenec Ten, kdo tím prošel taky Nikdo, byla jsem na to sama Jiné Celkem



57 51 16 12 11 11 3 4 165

35 31 10 7 7 7 2 2 100

Tabulka 19 - Největší opora v nejbliţším okolí


7%

53

2% 2%

Manžel/přítel

7%

Děti

34%

Kamarádka

7%

Rodiče

10%

Sourozenec 31%

Ten, kdo tím prošel taky Nikdo, byla jsem na to sama Jiné

Graf 18 - Největší opora v nejbliţším okolí

Na tuto otázku bylo moţno odpovědět více moţnostmi. Největší oporou z blízkého okolí byl manţel/přítel – a to v 57 (34 %) odpovědích, děti uvedlo 51 (31 %) ţen, 16 (10 %) ţen kamarádku. Rodiče byly oporou u 12 (7 %) ţen, 11 (7 %) ţen uvedlo sourozence a člověka, který podobnou nemocí prošel taky. 4 (2 %) ţenám pomáhal někdo jiný. A 3 (2 %) ţeny byly na všechno samy.

Otázka č.20: Cítila jste v pooperačním období výrazné změny své osobnost – svém osobním „JÁ“?

Ano Ne Celkem



43 41 84

51 49 100

Tabulka 20 - Změny v osobnosti


54

49% 51% Ano Ne

Graf 19 - Změny v osobnosti

V pooperačním období pociťovalo změny ve své osobnosti 43 (51 %) ţen a 41 (49 %) ţen nepociťovalo ţádné změny.

Otázka č. 21: Pokud ano, jaké? (Moţnost více odpovědí)

Poraženost Bezbrannost Beznaděj Strach Úzkost Napětí Podrážděnost Žaludeční obtíže Poruchy spánku Uzavřela jsem se do sebe Cítila jsem úlevu, že se konečně něco děje a nádor je pryč Jiné Celkem



6 8 7 17 17 9 4 5 15 6

5 7 6 15 15 8 4 4 13 5

16

14

2 112

2 100

Tabulka 21 - Nejčastější změny v osobnosti v pooperačním období


55

5%

2%

Poraženost

5%

Bezbrannost Beznaděj

7% 6%

14%

Strach

15%

14%

Úzkost Napětí

8%

Podrážděnost Žaludeční obtíže Poruchy spánku

15%

5% 4%

Uzavřela jsem se do sebe Cítila jsem úlevu, že se konečně něco děje a nádor je pryč Jiné

Graf 20 - Nejčastější změny v osobnosti v pooperačním období

Respondentky, které v předchozí otázce odpověděly, ţe pocítily v pooperačním období změny ve své osobnosti, měly moţnost více odpovědí na otázku, jaké změny to byly. Nejčastěji byl uveden strach a úzkost – 17 (15 %). Cítila jsem úlevu, ţe se konečně něco děje a nádor je pryč, tak odpovědělo 16 (14 %) ţen. Poruchy spánku se vyskytly u 15 (13 %) ţen, napětí u 9 (8 %), bezbrannost u 8 (7 %) ţen. Beznaděj byla uvedena 7krát (6 %). 6 (5 %) ţen uvedlo, ţe se uzavřely do sebe a ve shodném počtu se vyskytla i poraţenost. Ţaludečními potíţemi trpělo 5 (4 %) ţen, 4 (4 %) podráţděností a 2 (2 %) ţeny uvedly jiné změny.

Otázka č. 22: Pokud ano, přetrvávají změny i nadále?

Ano Ne Občas Celkem



11 8 24 43

26 19 56 100

Tabulka 22 - Přetrvávání změn


56

25%

Ano

56%

Ne

19%

Občas

Graf 21 - Přetrvávání změn

U 24 (55,81 %) respondentek změny přetrvávají občas, u 11 (25,58 %) přetrvávají stále a 8 (18,60 %) ţen uvedlo, ţe změny ve své osobnosti uţ nepociťují.

Otázka č. 23: Byla s Vámi po operačním zákroku prováděna rehabilitace k obnovení normální pohyblivosti ramenního kloubu?

Ano Ne Celkem



48 36 84

57 43 100

Tabulka 23 - Rehabilitace k obnově pohybnosti ramenního kloubu

Rehabilitace k obnovení normální pohyblivost ramenního kloubu byla prováděna se 48 (57 %) ţenami a s 36 (43 %) prováděna nebyla.

Otázka č. 24: Byly Vám poskytnuty informace o neţádoucích komplikacích chirurgické léčby?


57



64 20 84

76 24 100

Ano Ne Celkem

Tabulka 24 - Informovanost o komplikacích chirurgické léčby

O komplikacích chirurgické léčby bylo informováno 64 (76 %) ţen a nebylo informováno 20 (24 %) ţen.

Otázka č. 25: Došlo u Vás k pooperačním komplikacím?



22 62 84

26 74 100

Ano Ne Celkem

Tabulka 25 - Pooperační komplikace

K pooperačním komplikacím nedošlo u 62 (73,81 %) respondetek a u 22 (26,19 %) ţen ke komplikacím došlo.

Otázka č. 26: Pokud ano, k jakým? (Moţnost více odpovědí)



Lymfedém

18

41

Omezení pohyblivosti ramenního kloubu

6

14

Brnění prstů Snížená citlivost kůže Rozpad operační rány Nevzhledná jizva Jiné Celkem

2 7 2 7 2 44

5 16 5 16 5 100

Tabulka 26 - Nejčastější pooperační komplikace


58

Lymfedém 5%

16%

41%

4%

Omezení pohyblivosti ramenního kloubu Brnění prstů Snížená citlivost kůže

16%

Rozpad operační rány

14%

Nevzhledná jizva

4%

Jiné

Graf 22 - Nejčastější pooperační komplikace

Nejčastější pooperační komplikací byl lymfedém – 18 (41 %), v menším procentuálním zastoupení to byla nevzhledná jizva a sníţená citlivost kŧţe – 7 (16 %). Omezení pohyblivosti ramenního kloubu – 6 (14 %). Ve stejném počtu 2 (5 %) pak byly uvedeny tyto komplikace – brnění prstŧ, rozpad operační rány a jiné pooperační komplikace.

Otázka č. 27: Byla jste poučena jak předcházet lymfedému a komplikacím po operaci prsu a podpaţí?



Ano Ne Jen zběžně

43 19 17

51 23 20

Informace jsem si hledala sama

5

6

Celkem

84

100

Tabulka 27 - Poučení o předcházení komplikacím


59

Ano 6% 20% Ne

51% 23%

Jen zběžně

Informace jsem si hledala sama

Graf 23 - Poučení o předcházení komplikacím

Jak předcházet lymfedému a komplikacím po operaci prsu a podpaţí bylo poučeno 43 (51 %) ţen, 19 (23 %) poučeno nebylo, 17 (20 %) ţen bylo poučeno jen zběţně a 5 (6 %) ţen si informace hledaly samy.

Otázka č. 28: Ovlivnila léčba nádoru Váš postoj k ţivotu?

Ano Ne Celkem



51 33 84

61 39 100

Tabulka 28 - Postoj k ţivotu

Na otázku zda léčba nádoru ovlivnila jejich postoj k ţivotu, odpovědělo 51 (61 %) ţen „ano“ a 33 (39 %) „ne“.

Otázka č. 29: Pokud ovlivnila léčba nádoru Váš postoj k ţivotu, mohla byste formulovat jak? Z celkového počtu 84 (100 %) dotázaných ţen ovlivnila léčba nádoru postoj k ţivotu 51


60

(61 %) ţenám. Některé z nich dokázaly velmi pěkně formulovat tyto změny v jejich ţivotě, některé neodpověděly. Shrnutí těchto pocitŧ jsem uvedla dále v diskuzi. Otázka č. 30: Jaký typ následné léčby jste absolvovala? (Moţnost více odpovědí)



56 23 11 57 147

38 16 7 39 100

Radioterapie Hormonální léčba Biologická léčba Chemoterapie Celkem

Tabulka 29 - Absolvovaná následná léčba

Radioterapie 38%

39%

Hormonální léčba

7%

16%

Biologická léčba

Chemoterapie

Graf 24 - Absolvovaná následná léčba

Jak je z tabulky a grafu patrné, nejčastější následná pooperační léčba je chemoterapie, ta byla uvedena v počtu 57 (39 %). Další častou léčbou je radioterapie – uvedena v počtu 56 (38 %). Hormonální léčba v počtu 23 (16 %) a biologická léčba v počtu 11 (7 %). Musí se brát v potaz, ţe se u většiny ţen tyto léčby kombinují, proto se počty nevztahují k respondentkám, ale k typŧm následné onkologické léčby.

Otázka č. 31.: Čeho jste se jako ţena obávala nejvíce? (Moţnost více odpovědí)


61



Obava o život Ztráta prsu Vypadání vlasů

43 14 16

50 16 19

Obava, že už nebudu jako žena atraktivní

9

10

Jiné Celkem

4 86

5 100

Tabulka 30 - Největší obavy

Obava o život 10% 19%

5% Ztráta prsu 50% Vypadání vlasů

16% Obava, že už nebudu jako žena atraktivní Jiné

Graf 25 - Největší obavy

Největší zastoupení v této otázce měla odpověď „obava o ţivot“ – 43 (50 %). 16 (19 %) ţen mělo největší obavu z vypadání vlasŧ, 14 (16 %) ze ztráty prsu, 9 (10 %) ţen mělo strach, ţe uţ nebudou jako ţeny atraktivní a 4 ţeny (5 %) odpověděly vlastními slovy. Celkem je 86 odpovědí, protoţe byla moţnost více odpovědí. Jedna ţena zatrhla odpověď „obava o ţivot“ a zároveň „ztráta prsu“ a jedna ţena zatrhla odpověď „ztráta prsu“ a zároveň „vypadání vlasŧ“.

Otázka č. 32: Čeho jste se v průběhu následné léčby obávala nejvíce po tělesné stránce?


62



12 58 14 0 84

14 69 17 0 100

Bolesti Vedlejších účinků léčby Změny tělesného vzhledu Jiné Celkem

Tabulka 31 - Obavy po stránce tělesné

Bolesti

0% 14%

17%

Vedlejších účinků léčby

Změny tělesného vzhledu

69%

Jiné

Graf 26 - Obavy po stránce tělesné

Největší obavu v prŧběhu následné léčby měly ţeny z vedlejších účinkŧ léčby – 58 (69 %), z bolesti 12 (14 %) ţen, ze změny tělesného vzhledu mělo největší obavu 14 (17 %) ţen. Jinou odpověď nezvolila ţádná respondentka.

Otázka č. 33: Měla jste pocit, ţe kolem Vás chodili/chodí „po špičkách“, nevěděli/neví jak s Vámi mluvit?

Ano Ne Nezamýšlela jsem se nad tím Celkem



10 44 30 84

12 52 36 100

Tabulka 32 - Pooperační pocity


63

44 (52 %) respondentek tento pocit nezaţilo, 30 (36 %) se nad tím nezamýšlelo. „Ano“ na tuto otázku odpovědělo 10 (12 %) ţen.

Otázka č. 34: Vyuţila jste/vyuţíváte konzultace psychologa?

Ano Ne Uvažuji o tom Tato možnost mi nebyla nabídnuta Přivítala bych to, pokud by mi to bylo nabídnuto Celkem



9 73 0 2 0 84

11 87 0 2 0 100

Tabulka 33 - Vyuţití psychologa 0% Ano 0% 2% 11%

Ne

Uvažuji o tom 87% Tato možnost mi nebyla nabídnuta Přivítala bych to, pokud by mi to bylo nabídnuto

Graf 27 - Vyuţití psychologa Většina ţen - 73 (87 %) konzultací psychologa nevyuţilo. 9 (11 %) ji vyuţilo, dvě (2 %) ţeny uvedly, ţe jim tato moţnost nebyla nabídnuta. Na ostatní otázky neodpověděla ţádná z respondentek.

Otázka č. 35: Vyuţíváte kluby, centra pro lidi se stejným onemocněním?


64



15 63 5

18 75 6

1

1

84

100

Ano Ne Uvažuji o tom Nebyla jsem o této možnosti informována Celkem

Tabulka 34 - Návštěvnost sdruţení pacientek s nádorovým onemocněním prsu

Ano

1% 6%

18% Ne

75%

Uvažuji o tom

Nebyla jsem o této možnosti informována

Graf 28 - Návštěvnost sdruţení pacientek s nádorovým onemocněním prsu

Sdruţení pacientek s nádorovým onemocněním prsu nenavštěvuje převáţná část 63 (75 %) dotázaných ţen. 15 (18 %) ţen tato centra navštěvuje, 5 (6 %) o tom uvaţuje a 1 (1 %) ţena o této moţnosti nebyla informována.

Otázka č. 36: Změnila Vám nemoc a léčba partnerský ţivot?

Ano Ne Neodpovědělo Celkem



25 48 11 84

30 57 13 100

Tabulka 35 - Změna partnerského ţivota


65

48 (57 %) respondentek udalo, ţe jim nemoc a léčba partnerský ţivot neovlivnily, 25 (30 %) ţen odpovědělo, ţe ovlivnily a 11 (13 %) z dotázaných ţen neodpovědělo. Otázka č. 37: Pokud ano, jakým způsobem?



Partnerský vztah se utužil

11

44

Vztah byl/je mírně narušen, ale myslím, že partner potřebuje čas

10

40

Došlo k rozchodu/rozvodu Celkem

4 25

16 100

Tabulka 36 - Zpŧsob změny partnerského ţivota

25 (100 %) ţen na předchozí otázku odpovědělo, ţe jim nemoc a léčba změnily partnerský ţivot. Z toho 11 (44 %) ţenám pozitivně, partnerský vztah se utuţil. U 10 (40 %) ţen byl vztah mírně narušen a u 4 (16 %) ţen došlo k rozvodu nebo rozchodu.

Otázka č. 38: Narušila Vám nemoc, léčba, změna tělesného vzhledu Váš sexuální ţivot?

Ano Trochu Ne Neodpovědělo Celkem



12 20 41 11 84

14 24 49 13 100

Tabulka 37 - Narušení sexuálního ţivota

Na tuto otázku odpovědělo 41 (49 %) ţen „ne“, 20 (24 %) „trochu“, 12 (14 %) „ano“ a neodpovědělo 11 (13 %) ţen.


66

Otázka č. 39: Musela jste po operaci změnit pracovní zařazení nebo hledat nové zaměstnání?



Ano, z důvodu těžké fyzické námahy

6

7

Ano, z důvodu psychických Šla jsem do invalidního důchodu Ne, pracuji na stejném místě Ne, ale o změně uvažuji Neodpovědělo Celkem

0 11 24 15 28 84

0 13 29 18 33 100

Tabulka 38 - Změna pracovní pozice nebo zaměstnání

Ano, z důvodu těžké fyzické námahy

0% 7% 33%

13%

Ano, z důvodu psychických Šla jsem do invalidního důchodu

29% 18%

Ne, pracuji na stejném místě Ne, ale o změně uvažuji Neodpovědělo

Graf 29 - Změna pracovní pozice nebo zaměstnání

Z celkového počtu dotázaných ţen jich 28 (33 %) na tuto otázku neodpovědělo 24 (29 %) pracuje na stejném místě, 15 (18 %) ţen pracovní pozici či zaměstnání zatím nezměnilo, ale o změně uvaţuje. 11 (13 %) ţen šlo do invalidního dŧchodu a 6 (7%) z dotázaných ţen muselo pracovní pozici nebo zaměstnání změnit z dŧvodu těţké fyzické námahy. Z dŧvodŧ psychických nemusela ţádná respondentka měnit zaměstnání.

Otázka č. 40: Musela jste po operaci změnit způsob trávení volného času?


67



18 43 23 84

21 51 27 100

Ano Ne Jen částečně Celkem

43 (51 %) respondentek nemuselo změnit zpŧsob trávení volného času. 23 (27 %) označilo moţnost „jen částečně“ a 18 (22 %) ţen muselo změnit zpŧsob trávení volného času.

Otázka č. 41: Pokud Vám byla provedena mastektomie, vyuţila jste moţnost rekonstrukčního (plastického) výkonu?

Ano Ne Uvažuji o tom Vůbec o tom neuvažuji Nebyla jsem o této možnosti informována Celkem



6 15 5 3 1 30

20 50 17 10 3 100

Tabulka 39 - Moţnost vyuţití rekonstrukčního výkonu

Ano 3% 10%

20%

Ne

17% Uvažuji o tom 50% Vůbec o tom neuvažuji Nebyla jsem o této možnosti informována

Graf 30 - Moţnost vyuţití rekonstrukčního výkonu


68

Z celkového počtu 30 (100 %) ţen, kterým byla provedena mastektomie jich 15 (50 %) na tuto otázku odpovědělo „ne“ . 6 (20 %) ţen po mastektomii tuto moţnost vyuţilo, 5 (17 %) o této moţnosti uvaţuje, 3 (10 %) ţeny o tom vŧbec neuvaţují. 1 (3 %) ţena nebyla o této moţnosti vŧbec informována.

Otázka č. 42: Pokud jste tuto moţnost vyuţila, splnilo to Vaše očekávání?



6 0 6

100 0 100

Ano Ne Celkem

Tabulka 40 - Splnění očekávání Všechny ţeny – 6 (100 %), které podstoupily rekonstrukční výkon, uvedly, ţe tato volba jejich očekávání splnila.

Otázka č. 43: Pokud ano, v čem?



5 0

83 0

1

17

0 6

0 100

Zvýšilo mi to sebevědomí Zvýšilo mi to kvalitu života Došlo ke zlepšení partnerského vztahu Jiné Celkem

Tabulka 41 - V jakém směru splnil rekonstrukční výkon Vaše očekávání?

5 (83,33 %) ţen uvedlo, ţe jim podstoupení rekonstrukčního výkonu zvýšilo sebevědomí. U 1 (16,67 %) ţeny došlo ke zlepšení partnerského vztahu. Na ostatní moţnosti ţádná z respondentek neodpověděla.

Otázka č. 44: Pokud ne, dokáţete říci proč?


69

Na tuto otázku nebyla ţádná odpověď, neboť všem respondentkám, které uvedly rekonstrukční výkon, tento výkon jejich očekávání splnil.

Otázka č. 45: Vyuţíváte speciální protetické pomůcky (epitézy, zdravotnické podprsenky, speciální prádlo, plavky, paruky, šály,…)?



Ano, jsou pro mě velmi důležité

50

60

Ne, nejsou pro mě důležité Ne, nemám o ně zájem Občas Nebyla jsem o těchto možnostech informována Neodpovědělo Celkem

7 9 8 1 9 84

8 11 10 1 11 100

Tabulka 42 - Vyuţití speciálních protetických pomŧcek

Ano, jsou pro mě velmi důležité

1%

11%

Ne, nejsou pro mě důležité

9% Ne, nemám o ně zájem

11% 60% 8%

Občas Nebyla jsem o těchto možnostech informována Neodpovědělo

Graf 31 - Vyuţití speciálních protetických pomŧcek

Protetické pomŧcky jsou pro většinu ţen – 50 (60 %) velmi dŧleţité. 9 (11 %) z dotázaných ţen neodpovědělo a stejný počet ţen o ně nemá zájem. Občas je pouţívá 8 (10 %) ţen, pro 7 (8 %) ţen z celkového počtu nejsou dŧleţité a 1 (1 %) ţena nebyla o moţnosti vyuţívat protetické pomŧcky informována.


70

Otázka č. 46: Která léčba Vám více ovlivnila kvalitu ţivota?

Chirurgická Onkologická Nedokážu posoudit Nedokážu zatím posoudit Celkem



3 34 28 19 84

4 40 33 23 100

Tabulka 43 - Léčba, která více ovlivnila kvalitu ţivota

Chirurgická

4% 23% 40%

33%

Onkologická

Nedokážu posoudit

Nedokážu zatím posoudit

Graf 32 - Léčba, která více ovlivnila kvalitu ţivota

34 (40 %) ţenám ovlivnila více kvalitu ţivota léčba onkologická. 28 (33 %) ţen to nedokáţe posoudit, 19 (23 %) zatím nedokáţe posoudit a 3 (4 %) ţenám ovlivnila více kvalitu ţivota léčba chirurgická.

Otázka č. 47: Měla jste/máte strach z recidivy (návratu onemocnění)?

Ano Ne Občas



42 10 24

50 12 29

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Před pravidelnou kontrolou Celkem

71 8 84

10 100

Tabulka 44 - Obava z recidivy

Ano 9% Ne

50%

29%

12%

Občas

Před pravidelnou kontrolou

Graf 33 - Obava z recidivy

Z recidivy má obavu polovina – 42 (50 %) dotázaných ţen, občas 24 (29 %) ţen, 10 (12 %) ţen obavu nemá a 8 (10 %) před pravidelnou kontrolou.

Otázka č. 48: Dokáţete o své nemoci, operaci, léčbě otevřeně mluvit?

Ano Ne Zatím ne, chce to ještě čas Celkem



74 2 8 84

88 2 10 100

Tabulka 45 - Otevřenost v diskuzi o své chorobě, léčbě, operaci


2%

72

Ano 10%

Ne 88%

Zatím ne, chce to ještě čas

Graf 34 - Otevřenost v diskuzi o své chorobě, léčbě, operaci

74 (88 %) ţen z mého výzkumu o své nemoci, operaci a léčbě dokáţe otevřeně mluvit. 8 (10 %) zatím ne a 2 (2 %) ţeny o tom mluvit nedokáţou.


73

11 DISKUZE Ve své bakalářské práci jsem se zabývala ţenami s diagnózou karcinomu prsu, které prodělaly operaci a část z nich i následnou onkologickou léčbu. Zjišťovala jsem, jak hodnotí kvalitu svého ţivota a jak tato diagnóza, operace a následná léčba ovlivnila jejich ţivot. Pro přehlednost jsem výsledky výzkumu rozdělila do několika okruhŧ. První okruh otázek se týká věku, vzdělání, rodiny, její postoj a zastoupení v době nemoci, temperamentu a ovlivnění osobnosti ţeny nemocí. Zjištěné výsledky potvrzují fakt, ţe výskyt karcinomu prsu narŧstá s věkem; skoro polovina ţen - 48 % byly ve věku 61 a více let. Vzdělání podle vyplněných dotazníkŧ kvalitu ţivota významným zpŧsobem neovlivňuje. Čím však ovlivněna určitě je, je partnerský vztah, protoţe podpora a zázemí v rodině ovlivňuje další bojovnost a jasný cíl přizpŧsobovat se nové situaci a pozitivně uvaţovat o budoucnosti. 74 % respondentek uvedlo jako rodinný stav vdaná a i ve většině případŧ - 57 % uvedly, ţe nemoc a léčba jejich partnerský ţivot neovlivnila. A pokud „ano“, tak 44 % vztahŧ bylo utuţeno, 40 % vztahŧ mírně narušeno a u 16 % došlo k rozchodu. Je třeba zváţit, do jaké míry je objektivně zodpovězeno na otázku sexuálního ţivota, protoţe lidé toto téma pokládají za intimní a převáţná většina respondentek byly seniorky. Přesto 49 % ţen uvedlo, ţe sexuální ţivot narušen nebyl. O podpoře rodiny vypovídá také otázka č. 19, kdo z rodiny byl pro ţeny největší opora, kde ve 34 % to byl manţel nebo přítel a ve 31 % děti. Myslím si, ţe rodinné zázemí patří mezi nejdŧleţitější podpŧrný faktor a pravděpodobně i z tohoto dŧvodu většina ţen – 87 % nevyuţila pomoc psychologa. Bylo taky překvapivé, ţe neziskové organizace pro lidi se stejným onemocněním vyuţívá malé procento, a to jen 18 % ţen. Povahové vlastnosti zcela jistě kvalitu ţivota ovlivňují, protoţe psychika má na chorobu a stav pacienta velký vliv. Podle dotázaných respondentek se většina – 77 % řadila mezi optimisticky laděné. V návaznosti na to si myslím, ţe spousta dalších odpovědí v dotazníku byla ovlivněna tímto postojem. Pozitivní přístup ovlivňuje postoj k léčbě, její úspěšnost, lepší vyrovnání se s neţádoucími účinky a komplikacemi. 71 % ţen odpovědělo, ţe je operace zásadním zpŧsobem neovlivnila a ţe se cítí jako před operací. Některé z nich odpověděly vlastními slovy, např. „Byla jsem ráda, ţe se problém operací vyřešil, nádor je odoperován, cítím se zdravá“. Další optimistická odpověď je: „Operaci jsem brala jako nutnost a věděla jsem, ţe pŧjdu na plastiku, teď jsem po plastické operaci


74

a cítím se dobře“. Samozřejmě se objevily odpovědi typu: „cítím se hendikepovaná; depresivní; nejistá; zmatená“, ale naštěstí jen v minimální míře. V případě delšího časového odstupu od operace a přímé následné léčby se 34,5 % ţen cítí stejně jako před vznikem nemoci a 26 % lépe neţ po ukončení léčby. Léčba nádoru ovlivnila postoj k ţivotu 61 % ţen, všem však pozitivním směrem. Pro příklad zde uvádím pár vlastních slov od ţen, kterým léčba postoj k ţivotu ovlivnila: „Těším se z kaţdého kvalitně proţitého dne“; „Váţím si víc obyčejných věcí, neřeším maličkosti, raduji se ze ţivota“; „ Nesmírně si váţím ţivota a své rodiny“; „Přehodnotila jsem všechny priority“; „ Váţím si kaţdého dne a pěkných okamţikŧ“. Také odpovědi typu, ţe si více hlídají svŧj zdravotní stav, ţe se více bojí o zdraví svých dcer, ţe se snaţí být co nejvíce se svou rodinou, dokonce jedna ţena napsala, ţe zmoudřela. Dalo by se pokračovat a vypsat odpovědi na tuto otázku, ale jsou v podstatě všechny v tomto duchu. Okruhy otázek vztahující se k období operace byly směřovány ke zjištění časového období od operace, protoţe s časovým odstupem je pohled na toto období zcela jistě ovlivněn. Dále na typ operace, odstranění uzlin, reoperace, rozhodování o operaci. Nejvíce oslovených ţen 64 % bylo po operaci 0 – 3 roky, proto taky některé z nich na určité otázky z dŧvodu krátkého časového úseku od operace neodpověděly. U 49 % ţen byla provedena resekce prsu, u 35 % mastektomie a u 15 % ţen subkutánní mastektomie. Zajímavé bylo, ţe 42 % ţen nebylo dostatečně informováno o počtu odstraněných uzlin, coţ pokládám za velký nedostatek v podávání informací od lékařŧ. Reoperaci nemusela podstoupit většina, čili 74 % dotázaných ţen. Moţnost rozhodnout se k chirurgickému výkonu mělo 53 % ţen a finální výsledný typ výkonu bylo společné rozhodnutí pacientky a lékaře, a to v 68 %. Znamená to, ţe se v dnešní době vychází z respektování práv pacientŧ a pokud je poskytnut dostatek informací, podílí se pacienti na rozhodování o svém zdravotním stavu v prŧběhu léčby a hospitalizace. Další otázky dotazníku, které mohou zásadním zpŧsobem vypovídat o kvalitě ţivota, jsou spokojenost ţen s provedeným výkonem, hodnocení výsledného efektu u obou typŧ operací, o smíření se s mastektomií. I v této oblasti shledávám více pozitivních odpovědí. S typem chirurgického výkonu je z 84 (100 %) ţen spokojeno 68 (84 %) ţen. 17 % ţen to nedokáţe posoudit, coţ mŧţe být dáno i krátkým časovým obdobím od operace., Jen 2


75

(2 %) ţeny uvedly „ne“ a to v případě provedené mastektomie. Jak byly jednotlivé operace hodnoceny, ukazuje graf č. 9 a graf č. 10. Konzervativní výkon byl samozřejmě hodnocen lépe neţ mastektomie. Kosmetický efekt u konzervativního výkonu známkou 1 ohodnotilo 55 % ţen. Mastektomii známkou 1 ohodnotilo 27 % ţen. Většina, tj. 30 % hodnotila tento výkon známkou 3. Přestoţe je mastektomie v podvědomí lidí povaţována za hrŧzostrašný výkon, je s ní smířeno 83 %, tj. 25 ţen a 5 (17 %) smířeno není. Dŧleţitost přikládám také pooperačnímu hodnocení, tzn. opora ve zdravotnících, změny v osobnosti člověka, do jaké míry ţeny hodnotí všeobecnou pooperační péči, vznik komplikací. Největší oporou v pooperačním období byli pro ţeny lékař/ka, a to ve 49 %, těsně za nimi byly uvedeny zdravotní sestry ve 43 %. 3 % ţen uvedlo studentku a stejný počet ţen dopsaly jako jiné – spolupacientku, psychologa a jedna ţena uvedla „nikdo“. Lze tedy konstatovat, ţe zdravotnický tým obecně nepodceňuje význam emocí a vypjatých citových reakcí u těchto ţen. Pochopení a naslouchání jsou dŧleţité nejen pro ţenu samotnou, ale i pro úspěch léčby. Nejčastější změny ve své osobnosti popsaly ţeny strach a úzkost v 15 %, dále uváděly úlevu - 14 % a poruchy spánku ve 13 %. Celkově tyto pocity popisovala větší polovina, tj. 51 % ţen. U 56 % ţen, které tyto změny potvrdily, přetrvávají i nadále. Jsem přesvědčena, ţe i tyto pocity a změny mohou být přirozenou součástí všech pacientŧ, kteří jsou před léčbou, v léčbě nebo i po léčbě nádorového onemocnění, protoţe se jedná o onemocnění velmi náročné na psychiku člověka. Téměř vyrovnané jsou odpovědi k prováděné pooperační rehabilitaci ramenního kloubu, kde v 57 % s ţenami cvičení prováděna byla a ve 43 % nebyla. Přesto je vysoké procento záporných odpovědí, coţ vede k upozornění zdravotníkŧm, více dbát na tuto pooperační péči, která je pro další kvalitu ţivota velmi dŧleţitá. O pooperačních komplikacích bylo informováno 76 % pacientek, 24 % informováno nebylo. Větší procentuální zastoupení - 74 % bylo ţen, u kterých ke komplikacím nedošlo. Nejčastější pooperační komplikací byl lymfedém, a to ve 41 %. Lymfedém je i v literatuře uváděn jako nejčastější komplikace operace prsu a podpaţí. Bohuţel pacientky zatěţuje nejen fyzicky, ale i psychicky. Všechny ostatní pooperační komplikace měly daleko menší procentuální zastoupení. Přesto bych i v této oblasti poukázala na větší informovanost


76

pacientŧ ze strany lékařŧ. Další okruhy otázek se zabývají následnou onkologickou léčbou a péčí. Protinádorová léčba je nejčastěji kombinovaná. U mých respondentek byla ve 39 % indikovaná chemoterapie, ve 38 % radioterapie, v 16 % hormonální léčba a v 7 % léčba biologická. Čeho se jako ţeny obávaly nejvíce? 50 % ţen uvedlo obavu o ţivot, jelikoţ většina lidí tak váţné onemocnění jako je rakovina povaţuje za ţivot ohroţující. V 19 % to bylo vypadání vlasŧ a v 16 % ztráta prsu. Účinky onkologické léčby zná snad kaţdý, pro pacienta znamená velkou zátěţ. Předpokládám, ţe z tohoto dŧvodu měly ţeny největší obavu po chirurgickém výkonu z následné léčby, a to v 69 %. Vedlejších účinkŧ léčby se obávalo také 69 % dotázaných ţen. Zaměstnání je pro mnohé zdrojem sociálních kontaktŧ, pocit, ţe jsme uţiteční pro společnost. Pokud toto odpadne, nastane obtíţné období jak pro pacientku, tak i pro rodinu. Z výzkumu vyplývá, ţe 29 % ţen pracuje i nadále na stejném místě, některé ţeny odešly do invalidního dŧchodu, některé o změně zaměstnání uvaţují. Neodpovědělo na tuto otázku 33 % ţen, přisuzuji to ve velké většině krátkému pooperačnímu období, dále pracovní neschopnosti, dŧchodu a evidenci na úřadu práce. Další pozitivní informací je zpŧsob trávení volného času – 51 % ţen jej změnit nemuselo, 27 % ţen jen částečně a 22 % ţen trávení volného času změnit muselo. Ale i tyto odpovědi mohou být ovlivněny krátkou dobou od operace. Plastická chirurgie dosahuje stále více významnějších pokrokŧ. Z 30 (100 %) ţen podstoupilo rekonstrukční výkon po mastektomii 6 (20 %). Je to pravděpodobně dáno tím, ţe v souboru byly spíše respondentky starších ročníkŧ Všem ţenám, které podstoupily plastickou operaci, tato operace splnila jejich očekávání. 5 ţenám zvýšila sebevědomí a jedna ţena uvedla, ţe došlo ke zlepšení partnerského vztahu. Pro většinu ţen a to určitě celkově po onkologické léčbě jsou protetické pomŧcky neodmyslitelnou součástí ţivota. V dnešní době jsou tak dokonalé a zcela přirozené, ţe je málokdo pozná, co je však dŧleţitější, dodají sebevědomí a určitě i další radost do ţivota. 60 % z oslovených ţen protetické pomŧcky pouţívá a jsou pro ně velmi dŧleţité. 40 % ţen ovlivnila více kvalitu ţivota léčba onkologická. 33 % ţen to nedokáţe posoudit, 23 % zatím nedokáţe posoudit a 4 % ţen ovlivnila více kvalitu ţivota léčba chirurgická


77

(z toho byly dvě ţeny po radikální mastektomii a jedna ţena po subkutánní mastektomii). Strach z moţné recidivy si připouští polovina dotázaných ţen. 88 % ţen s diagnózou karcinom prsu dokáţe otevřeně mluvit o všem, čím prošly a co s touto diagnózou souvisí.


78

12 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Na základě zjištěných výsledkŧ doporučuji některá následná opatření, která by mohla přispět ke kvalitnější pooperační péči a tím i ke zvýšení kvality ţivota ţen po operaci prsu pro karcinom. Podle mého názoru je třeba věnovat více času ţenám před i po operaci, více je informovat o daném typu výkonu. Vysvětlit, proč se jim některý zákrok doporučuje a jiný ne. Kaţdý pacient si při setkání s lékařem zapamatuje jen část z toho, co jim bylo řečeno. Usuzuji podle odpovědí na počet odstraněných uzlin, kde 42 % ţen odpovědělo, ţe neví kolik uzlin jim bylo odstraněno. Je třeba si udělat více prostoru na sdělení diagnózy jako je karcinom a jeho následující terapie a informace opakovat. Také jsem shledala nedostatky v informování pacientek o neţádoucích komplikacích chirurgické léčby a jak předcházet lymfedému. Dále bylo hodně ţen, které odpověděly, ţe s nimi nebyla prováděna rehabilitace k obnovení normální pohyblivosti ramenního kloubu. Proto je velmi dŧleţité, aby pacientky našly ve zdravotnících dobré rádce, na které se mohou kdykoliv obrátit. Nezapomínat na rehabilitační sestry, které seznámí pacientky s vhodnými cviky. Pacientka také musí být poučena, ţe cvičení je dŧleţité i po propuštění z nemocnice. Pacienti celkově pokládají onkologickou léčbu za zdrcující. Z tohoto dŧvodu povaţuji za nutné poskytovat větší psychickou podporu a přípravu k následné onkologické léčbě. Při propuštění z nemocnice nebo při kontrole v ambulanci doporučuji předat ţenám kontakt na sdruţení pacientek s nádorovým onemocněním. Zda tuto organizaci vyhledají je uţ na jejich zváţení. Mohou zde mluvit o svých obavách, strachu, sdílejí si navzájem zkušenosti, psychicky se podporují. Asi to z počátku spousta ţen zavrhne, ale myslím, ţe je dobré, aby o tom věděly a mohly v pravou chvíli vyuţít.


79

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak hodnotí kvalitu ţivota ţeny po operaci prsu pro karcinom. Teoretická část je zaměřena obecně, na celkovou problematiku karcinomu prsu. Je zde zahrnuta epidemiologie, rizikové faktory, anatomie prsu, vyšetřovací metody v mamologii, prevence, léčba a pojem kvalita ţivota. V praktické části jsou prezentovány konkrétní výsledky šetření. Obyčejně je kvalita ţivota definovaná jako subjektivní hodnocení vlastní ţivotní situace. Kaţdý člověk proţívá stejné onemocnění rozdílně, kaţdý se s ním rozdílně vyrovnává, Je to dáno velkým mnoţstvím okolních faktorŧ, včetně osobnostních charakteristik, individualitou člověka, rodinné podpory, pracovní schopnosti, zpŧsobu trávení volného času, nepříjemných pooperačních komplikací, neţádoucích účinkŧ léčby, komunikace zdravotníkŧ s pacientem a spoustou dalších. Převáţně se ţeny hodnotily jako optimistky, coţ je velmi pozitivní, protoţe optimismus je pro další kroky v následné léčbě a kvalitě ţivota nezanedbatelný. Rodinné vztahy nemocí nebyly změněny, a pokud ano, pak utuţeny. Podporu v rodině – manţel, děti, také udávala většina ţen. Tato opora je zdrojem citové síly a ramenem, o které se mohou kdykoliv opřít. Podobně by měl vystupovat i zdravotník, měl by u pacienta vzbuzovat dŧvěru a optimismus, být dobrým posluchačem a umět veškeré informace podat tak, aby jim pacienti řádně rozuměli. Dŧleţité je postupovat u kaţdého člověka individuálně, jeho stesky a potíţe nebagatelizovat. Podle dotázaných respondentek lékaři a zdravotní sestry svým přístupem tuto dŧleţitou úlohu zastávají, protoţe jsou povaţováni za největší opory ze zdravotníkŧ. Nemoc, s ní spojená operace a léčba nemusí mít vţdy jen negativní stránky, ale i pozitivní. O tom svědčí rŧzné názory ţen na změnu postoje k ţivotu: určit si priority, ţít uvědoměleji, těšit se ze ţivota, zhodnotit, co je a co není skutečně podstatné, ţít jinak a moţná i lépe. Operace karcinomu prsu významným zpŧsobem neovlivňuje ani zpŧsob trávení volného času ani změnu pracovních pozic. Tím pádem ţeny nemusí myslet stále na nemoc, ale mohou se soustředit na jiné příjemnější a radostnější věci. Ze získaných výsledkŧ lze tedy obecně říci, ţe celkově ţeny hodnotí kvalitu ţivota po operaci karcinomu prsu spíše pozitivně a z negativního se snaţí vytěţit to pozitivní. Přestoţe je odstranění prsu, nebo jen jeho části velký zásah do ţivota ţeny, je většina z nich s výkonem smířená a i hodnocení kosmetického výkonu bylo spíše kladné. Tyto


80

odpovědi mě také vedly k úvaze, ţe smíření se s daným výkonem a subjektivní výborné hodnocení operační rány dodává ţenám znovu pocit sebevědomí a tím i zvyšuje kvalitu jejich ţivota.


81

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1] ABRAHÁMOVÁ, J., POVÝŠIL, C., HORÁK J. a kol. Atlas nádorů prsu, 1. vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2000. 328 s. ISBN 80-7169-771-0. [2] ABRAHÁMOVÁ, J., DUŠEK, L. a kol. Možnosti včasného záchytu rakoviny prsu, 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2003. 227 s. ISBN 80-247-0499-4. [3] ABRAHÁMOVÁ, J., a kol. Co byste měli vědět o rakovině prsu, 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2009. 144 s. ISBN 978-80-247-3063-9. [4] ADAM, Z., KREJČÍ M., VORLÍČEK J., a kol., Speciální onkologie, 25. Karcinom prsu, 1. vydání. Praha: Galén 2010. 417 s. ISBN 978-80-7262-648-9. [5] ANGENENDT, G., SCHUTZE-KREILKAMP, U., TSCHUSCHKE, V., Psychoonkologie v praxi. Psychoedukace, poradenství a terapie, 1. vydání. Praha: Portál, s.r.o. 2010. 328 s. ISBN 978-80-7367-781-7. [6] BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK, P., TÓTHOVÁ, V., Výzkum a ošetřovatelství, 1. vydání. Brno: NCO NZO 2005. 146 s. ISBN 80-7013-416-X. [7] BERAN, J. a kol. Lékařská psychologie v praxi, 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2010. 144 s. ISBN 978-80-247-1125-6. [8] Biologická léčba – rakovina prsu [online]. 2011 [cit. 2011-02-25]. Dostupné z: http://www.rakovinaprsu.cz/lecba/biologicka-lecba/. [9] ČERNÝ, J. a kol. Špeciálna chirurgia, 3 Chirurgia hrudníka, 2. vydání. Martin: Osveta 1996. 397 s. ISBN 80-88824-28-1. [10] DOSTÁLOVÁ, O., Psychoterapeutické přístupy k onkologickým nemocným, 1. vydání. Praha: Avicenum 1986. 208 s. ISBN 08-022-86. [11] Dotazník kvality života WHOQOL-BREF a WHOQOL-100 – centrum adiktologie. [online]. 2011 [cit. 2011-03-08]. Dostupné z: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/165/904/Dotazník-kvality-zivotaWHOQOL-BREF-a-WHOQOL-100. [12] DRAŢAN, L., MĚŠŤÁK, J., Rekonstrukce prsu po mastektomii, 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2006. 168 s. ISBN 80-247-1123-0. [13] FIALA, P., VALENTA, J., EBERLOVÁ L., Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů, 2. vydání. Praha 2008. 173 s ISBN 978-80-246-1491-5. [14] CHOVANEC, J., DOSTÁLOVÁ, Z. Karcinom prsu – aktuální problém. Interní


82

medicína pro praxi [online]. 2008, č. 2 [cit. 2010-10-07], s. 84-89. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2008/02/10.pdf. [15] CHOVANEC, J., DOSTÁLOVÁ, Z. Biologická léčba karcinomu prsu. Praktická gynekologie [online]. 2009, č. 4 [cit. 2010-11-02], s. 228-231. Dostupné z: http://www.praktickagynekologie.cz/pdf/pg_09_04_09.pdf. [16] JANÁČKOVÁ, L., Bolest a její zvládání, 1. vydání. Praha: Portál 2007. 192 s. ISBN 978-80-7367-210-2. [17] JANDÍK, P. Sonda do psychologické situace onkochirurgického pacienta. Klinická onkologie [online]. 2005, č. 3 [cit. 2010-11-02], s. 107-109. Dostupné z: http://www.mou.cz/cz/casopis-klinicka-onkologie--rocnik2005/article.html?id=81. [18] KLAUZOVÁ, K. Diagnostika a léčba lymfedému. Interní medicína pro praxi [online]. 2010, č. 1 [cit. 2010-11-02], s. 36-40. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/01/07.pdf. [19] KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie nemoci, 1. vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. 200s. ISBN 80-247-0179-0. [20] KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, 2. vydání. Praha: Portál 2003. 279 s. ISBN 80-7178-774-4. [21] McKAYOVÁ, J., HIRANOOVÁ, N., Jak přežít chemoterapii a ozařování, 1. vydání. Praha: Triton s.r.o. 2005. 206 s. ISBN 80-7254-542-6. [22] Nemoc a kvalita života – ZDN [online]. 2011 [cit. 2011-03-08]. Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/sestra-priloha/nemoc-a-kvalita-zivota-273383. [23] OPATRNÁ, M., Etické problémy v onkologii. 1. Vydání. Praha: Mladá fronta a.s. 2008. 114 s. ISBN 978-80-204-1876-0. [24] PAYNE, J. a kol. Kvalita života a zdraví, 1. vydání. Praha: Triton 2005. 629 s. ISBN 80-7254-657-0. [25] PRAUSOVÁ, J. Karcinom prsu – problém i v 21. století. Interní medicína pro praxi [online]. 2010, č. 1 [cit. 2010-11-02], s. 26-32. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/01/05.pdf. [26] SKOVAJSOVÁ, M., Mamodiagnostika. Integrovaný přístup, 1. vydání. Praha: Galén 2003. 301 s. ISBN 80-7262-220-X.


83

[27] SOBIN, L. H., WITTENKIND, CH., TNM. Klasifikace zhoubných novotvarů, 6. vydání, česká verze 2004, Ústav zdravotnických informací a statistiky české republiky Praha 2004. 196 s ISBN 80-7280-391-3. [28] TSCHUSCHKE, V., Psychoonkologie, Psychologické aspekty vzniku a zvládnutí rakoviny. 1. vydání. Praha: Portál 2004. 216 s. ISBN 80-7178-826-0. [29] VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H., a kol. Klinická onkologie pro sestry, 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2006. 328 s ISBN 80-2471716-6.


SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK např.

například

s.

strana

tj.

to je

tzv.

tak zvaně

84


85

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Věkové rozmezí ..................................................................................................... 35 Graf 2 - Stupeň vzdělání ...................................................................................................... 36 Graf 3 - Rodinný stav........................................................................................................... 37 Graf 4 - Povaha .................................................................................................................... 38 Graf 5 - Doba od operace ..................................................................................................... 39 Graf 6 - Typ operace ............................................................................................................ 40 Graf 7 - Počet odstraněných uzlin v podpaţí ....................................................................... 41 Graf 8 - Reoperace ............................................................................................................... 42 Graf 9 - Rozhodování o výkonu .......................................................................................... 43 Graf 10 - Konečné rozhodnutí o výkonu ............................................................................. 44 Graf 11 - Spokojenost s provedeným výkonem................................................................... 45 Graf 12 - Kosmetický efekt po konzervativním výkonu ..................................................... 46 Graf 13 - Kosmetický efekt po mastektomii ........................................................................ 47 Graf 14 - Smíření s mastektomií .......................................................................................... 48 Graf 15 - Psychický a fyzický stav po operaci s delším časovým odstupem ...................... 50 Graf 16 - Největší obava z následného pooperačního období ............................................. 51 Graf 17 - Největší opora ve zdravotnických pracovnících .................................................. 52 Graf 18 - Největší opora v nejbliţším okolí ........................................................................ 53 Graf 19 - Změny v osobnosti ............................................................................................... 54 Graf 20 - Nejčastější změny v osobnosti v pooperačním období ........................................ 55 Graf 21 - Přetrvávání změn .................................................................................................. 56 Graf 22 - Nejčastější pooperační komplikace ...................................................................... 58 Graf 23 - Poučení o předcházení komplikacím ................................................................... 59 Graf 24 - Absolvovaná následná léčba ................................................................................ 60 Graf 25 - Největší obavy ...................................................................................................... 61 Graf 26 - Obavy po stránce tělesné ...................................................................................... 62 Graf 27 - Vyuţití psychologa............................................................................................... 63 Graf 28 - Návštěvnost sdruţení pacientek s nádorovým onemocněním prsu ...................... 64 Graf 29 - Změna pracovní pozice nebo zaměstnání ............................................................ 66 Graf 30 - Moţnost vyuţití rekonstrukčního výkonu ............................................................ 67 Graf 31 - Vyuţití speciálních protetických pomŧcek .......................................................... 69 Graf 32 - Léčba, která více ovlivnila kvalitu ţivota ............................................................ 70


86

Graf 33 - Obava z recidivy .................................................................................................. 71 Graf 34 - Otevřenost v diskuzi o své chorobě, léčbě, operaci ............................................. 72


87

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Věkové rozmezí ................................................................................................ 35 Tabulka 2 - Stupeň vzdělání ................................................................................................ 36 Tabulka 3 - Rodinný stav ..................................................................................................... 37 Tabulka 4 - Povaha .............................................................................................................. 37 Tabulka 5 - Doba od operace ............................................................................................... 38 Tabulka 6 - Typ operace ...................................................................................................... 39 Tabulka 7 - Počet odstraněných uzlin v podpaţí ................................................................. 40 Tabulka 8 - Reoperace ......................................................................................................... 41 Tabulka 9 - Rozhodování o výkonu ..................................................................................... 42 Tabulka 10 - Konečné rozhodnutí o výkonu ....................................................................... 43 Tabulka 11 - Spokojenost s provedeným výkonem ............................................................. 44 Tabulka 12 - Kosmetický efekt po konzervativním výkonu ................................................ 45 Tabulka 13 - Kosmetický efekt po mastektomii .................................................................. 46 Tabulka 14 - Smíření s mastektomií .................................................................................... 47 Tabulka 15 - Psychický a fyzický stav po operaci ............................................................... 48 Tabulka 16 - Psychický a fyzický stav po operaci s delším časovým odstupem................. 49 Tabulka 17 - Největší obava z následného pooperačního období ....................................... 51 Tabulka 18 - Největší opora ve zdravotnických pracovnících ............................................ 51 Tabulka 19 - Největší opora v nejbliţším okolí ................................................................... 52 Tabulka 20 - Změny v osobnosti ......................................................................................... 53 Tabulka 21 - Nejčastější změny v osobnosti v pooperačním období .................................. 54 Tabulka 22 - Přetrvávání změn ............................................................................................ 55 Tabulka 23 - Rehabilitace k obnově pohybnosti ramenního kloubu ................................... 56 Tabulka 24 - Informovanost o komplikacích chirurgické léčby .......................................... 57 Tabulka 25 - Pooperační komplikace .................................................................................. 57 Tabulka 26 - Nejčastější pooperační komplikace ................................................................ 57 Tabulka 27 - Poučení o předcházení komplikacím .............................................................. 58 Tabulka 28 - Postoj k ţivotu ................................................................................................ 59 Tabulka 29 - Absolvovaná následná léčba .......................................................................... 60 Tabulka 30 - Největší obavy ................................................................................................ 61 Tabulka 31 - Obavy po stránce tělesné ................................................................................ 62 Tabulka 32 - Pooperační pocity ........................................................................................... 62


88

Tabulka 33 - Vyuţití psychologa ......................................................................................... 63 Tabulka 34 - Návštěvnost sdruţení pacientek s nádorovým onemocněním prsu ................ 64 Tabulka 35 - Změna partnerského ţivota ............................................................................ 64 Tabulka 36 - Zpŧsob změny partnerského ţivota ................................................................ 65 Tabulka 37 - Narušení sexuálního ţivota ............................................................................ 65 Tabulka 38 - Změna pracovní pozice nebo zaměstnání ....................................................... 66 Tabulka 39 - Moţnost vyuţití rekonstrukčního výkonu ...................................................... 67 Tabulka 40 - Splnění očekávání........................................................................................... 68 Tabulka 41 - V jakém směru splnil rekonstrukční výkon Vaše očekávání? ........................ 68 Tabulka 42 - Vyuţití speciálních protetických pomŧcek .................................................... 69 Tabulka 43 - Léčba, která více ovlivnila kvalitu ţivota ...................................................... 70 Tabulka 44 - Obava z recidivy ............................................................................................. 71 Tabulka 45 - Otevřenost v diskuzi o své chorobě, léčbě, operaci ....................................... 71


SEZNAM PŘÍLOH

89

PŘÍLOHA P I: ŢÁDOST O UMOŢNĚNÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Č. 1

PŘÍLOHA P II: ŢÁDOST O UMOŢNĚNÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Č. 2

PŘÍLOHA P III: DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Jitka Kouřilová a jsem studentkou třetího ročníku bakalářského studijního programu Ošetřovatelství, studijní obor Všeobecná sestra na Fakultě humanitních studií UTB ve Zlíně. Dotazník, který se k Vám právě dostal, je zcela anonymní a slouţí jako podklad k mé závěrečné práci na téma: “Kvalita ţivota po operacích prsu pro karcinom.“ Práce vzniká pod vedením MUDr. Jiřího Gaťka, Ph.D. V dotazníku je u několika otázek moţnost i více odpovědí, pokud byste měla problém na některou z otázek odpovědět, nemusíte. Za vyplnění a za Váš čas velmi děkuji, bez Vaší pomoci bych nemohla svou práci dokončit. Přeji hezký den. Jitka Kouřilová

1. Váš věk: a) 20 – 30 let b) 31 – 40 let c) 41 – 50 let d) 51 – 60 let e) 61 – a více let

2. Nejvyšší dosažené vzdělání:

a) základní b) středoškolské s maturitou c) vyšší odborné d) vysokoškolské

3. Rodinný stav: a) svobodná b) vdaná

c) rozvedená d) vdova e) ţiji s přítelem

4. Jak byste se charakterizovala?: a) optimista b) pesimista c) flegmatik d) cholerik

5. Jak dlouho jste po operaci?: a) 0 – 3 roky b) 4 – 6 let c) 7 – 10 let d) 11 a více let

6. Jaký typ operace Vám byl proveden?: a) radikální mastektomie (odstranění celého prsu, dvorce, bradavky a lymfatických uzlin v podpaţí) b) odstranění části prsu c) subkutánní mastektomie (odstranění celé ţlázy prsu se zachováním kŧţe a bradavky s dvorcem)

7. Byla Vám odstraněna v podpaţí jen jedna uzlina nebo všechny uzliny?: a) jedna (sentinelová uzlina – stráţná uzlina – první uzlina) b) všechny

c) nevím

8. Musela jste podstoupit reoperaci- novou operaci?: a) ano, v podpaţí b) ano, prsu c) ne

9. Chirurgický výkon Vám byl: a) předloţen nekompromisně b) měla jste moţnost se sama rozhodnout c) byl na Vás vyvíjen nátlak, byla jste přesvědčována, skoro nucena k danému výkonu d) sama jste si vybrala

10. Výsledná operace bylo: a) Vaše rozhodnutí b) rozhodnutí lékaře c) společné rozhodnutí

11. Jste spokojena s typem chirurgického výkonu?: a) ano b) ne c) nedokáţu posoudit

12. Po provedeném konzervativním výkonu – zachovaný prs - jak hodnotíte výsledný kosmetický efekt? (Hodnoťte jako ve škole, tzn. 1 – nejlepší, 5 – nejhorší): a) 1

b) 2 c) 3 d) 4 e) 5

13. Po provedené mastektomii – odstraněný prs – jak hodnotíte výsledný kosmetický efekt? (Hodnoťte jako ve škole, tzn. 1 – nejlepší, 5 – nejhorší): a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 e) 5

14. V případě mastektomie - odstranění celého prsu: a) jsem s výkonem smířená b) nejsem s výkonem smířená

15. Jak jste se cítila/cítíte po operaci?: a) měla jsem/mám pocit ztráty nezávislosti, ztráty části osobnosti b) cítím se jako před operací, nemohu říci, ţe by mě operace ovlivnila zásadním zpŧsobem c) nevím d) jiné (uveďte):…………………………………………………………

16. V případě delšího časového odstupu od operace a přímé následné léčby se cítíte?: a) stejně jako po ukončení léčby b) lépe neţ po ukončení léčby

c) hŧře neţ po ukončení léčby d) stejně jako neţ jsem onemocněla

17. Po chirurgickém výkonu jste měla největší obavu?: a) z následné léčby (chemoterapie, ozařování) b) ze ztráty zaměstnání c) z reakce rodiny a okolí d) ze smrti e) jiné (uveďte): ………………………………………………………………………….

18. Kdo ze zdravotníků Vám byl po operaci největší oporou?: a) lékař b) zdravotní sestra c) ošetřovatelka d) studentka

19. Kdo z okolí Vám byl po operaci největší oporou?: a) manţel/přítel b) děti c) kamarád/ka d) rodiče e) sourozenec f) ten, kdo tím prošel taky g) nikdo, byla jsem na to sama h) jiné (uveďte)……………………………………………………………………

20. Cítila jste v pooperačním období výrazné změny své osobnosti-svém osobním „JÁ?“: a) ano b) ne

21. Pokud ano, jaké?: a) poraţenost b) bezbrannost c) beznaděj d) strach e) úzkost f) napětí g) podráţděnost h) ţaludeční potíţe i) poruchy spánku j) uzavřela jsem se do sebe k) cítila jsem úlevu, ţe se konečně něco děje a nádor je pryč l) jiné (uveďte):……………………………………………………………………………

22. Pokud ano, přetrvávají změny i nadále?: a) ano b) ne c) občas 23. Byla s Vámi po operačním zákroku prováděna rehabilitace k obnovení normální pohyblivosti ramenního kloubu?: a) ano

b) ne

24. Byly Vám poskytnuty informace o neţádoucích komplikacích chirurgické léčby?: a) ano b) ne

25. Došlo u Vás k pooperačním komplikacím?: a) ano b) ne

26. Pokud ano, k jakým?: a) lymfedém b) omezení pohyblivosti ramenního kloubu c) brnění prstŧ d) sníţená citlivost kŧţe e) rozpad operační rány f) nevzhledná jizva g) jiné (uveďte):………………………………………………………………………….

27. Byla jste poučena jak předcházet lymfedému a komplikacím po operaci prsu a podpaţí?: a) ano b) ne c) jen zběţně d) informace jsem si hledala sama

28. Ovlivnila léčba nádoru Váš postoj k ţivotu? a) ano b) ne

29. Pokud ovlivnila léčba nádoru Váš postoj k ţivotu, mohla byste formulovat jak? uveďte ……………………………………………………………………….

30. Jaký typ následné léčby jste absolvovala?: a) radioterapie b) hormonální léčba c) biologická léčba d) chemoterapie

31. Čeho jste se jako ţena obávala nejvíce?: a) obava o ţivot b) ztráta prsu c) vypadání vlasŧ d) obava, ţe uţ nebudu jako ţena atraktivní e) jiné (uveďte):………………………………………………………………….

32. Čeho jste se v průběhu následné léčby obávala nejvíce po tělesné stránce?: a) bolesti b) vedlejších účinkŧ léčby c) změny tělesného vzhledu d) jiné (uveďte):…………………………………………………………………

33. Měla jste pocit, ţe kolem Vás chodili/chodí „po špičkách“, nevěděli/neví jak s Vámi mluvit?: a) ano b) ne c) nezamýšlela jsem se nad tím

34. Vyuţila jste/vyuţíváte konzultace psychologa?: a) ano b) ne c) uvaţuji o tom d) tato moţnost mi nebyla nabídnuta e) přivítala bych to, pokud by mi to bylo nabídnuto

35. Vyuţíváte kluby, centra pro lidi se stejným onemocněním?: a) ano b) ne c) uvaţuji o tom d) nebyla jsem o této moţnosti informována

36. Změnila Vám nemoc a léčba partnerský ţivot?: a) ano b) ne

37. Pokud ano, jakým způsobem?: a) partnerský vztah se utuţil b) vztah byl/je mírně narušen, ale myslím, ţe partner potřebuje čas

c) došlo k rozchodu/rozvodu

38. Narušila Vám nemoc, léčba, změna tělesného vzhledu Váš sexuální ţivot?: a) ano b) trochu c) ne

39. Musela jste po operaci změnit pracovní zařazení nebo hledat nové zaměstnání?: a) ano, z dŧvodu těţké fyzické námahy b) ano, z dŧvodŧ psychických c) šla jsem do invalidního dŧchodu d) ne, pracuji na stejném místě e) ne, ale o změně uvaţuji

40. Musela jste po operaci změnit způsob trávení volného času?: a) ano b) ne c) jen částečně

41. Pokud Vám byla provedena mastektomie, vyuţila jste moţnost rekonstrukčního (plastického) výkonu?: a) ano b) ne c) uvaţuji o tom d) vŧbec o tom neuvaţuji e) nebyla jsem o této moţnosti informována

42. Pokud jste tuto moţnost vyuţila, splnilo to Vaše očekávání?: a) ano b) ne

43. Pokud ano, v čem?: a) zvýšilo mi to sebevědomí b) zvýšilo mi to kvalitu ţivota c) došlo ke zlepšení partnerského vztahu d) jiné (uveďte): .........................................................................................

44. Pokud ne, dokáţete říci proč?: uveďte: ……………………………………………………………………

45. Vyuţíváte speciální protetické pomůcky (epitézy, zdravotnické podprsenky, speciální prádlo, plavky, paruky, šály,….)?: a) ano, jsou pro mě velmi dŧleţité b) ne, nejsou pro mě dŧleţité c) ne, nemám o ně zájem d) občas e) nebyla jsem o těchto moţnostech informována

46. Která léčba Vám více ovlivnila kvalitu ţivota?: a) chirurgická b) onkologická c) nedokáţu posoudit d) nedokáţu zatím posoudit

47. Měla jste/máte strach z recidivy (návratu onemocnění)?: a) ano b) ne c) občas d) před pravidelnou kontrolou

48. Dokáţete o své nemoci, operaci, léčbě otevřeně mluvit?: a) ano b) ne c) zatím ne, chce to čas

KVALITA ŽIVOTA PO OPERACÍCH PRSU PRO KARCINOM. Jitka Kouřilová

Recommend Documents