Kvalita života pacienta po odeznění akutního zánětu slinivky břišní

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Vlasta Slabá

Kvalita života pacienta po odeznění akutního zánětu slinivky břišní Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D.

BRNO 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila pouze zdroje uvedené v seznamu literatury.

Brno 10. 6. 2012

……………………… Vlasta Slabá

Děkuji vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Petře Juřeníkové Ph.D. za ochotu, připomínky a cenné rady, kterými přispěla při psaní této bakalářské práce.

OBSAH Úvod................................................................................................................................ 6 1

Cíle a očekávané výsledky ...................................................................................... 8

2

Historie poznání akutní pankreatitidy ................................................................... 10

3

Akutní zánět Slinivky břišní .................................................................................. 11

4

3.1

Slinivka břišní ................................................................................................ 11

3.2

Funkce slinivky břišní .................................................................................... 12

3.3

Etiologie akutního zánětu slinivky břišní ....................................................... 13

3.4

Akutní biliární pankreatitida .......................................................................... 13

3.5

Alkoholická pankreatitida .............................................................................. 14

3.6

Idiopatická akutní pankreatitida ..................................................................... 15

3.7

Příznaky a průběh onemocnění ...................................................................... 15

3.8

Diagnostika akutní pankreatitidy ................................................................... 16

3.9

Léčení akutní pankreatitidy ............................................................................ 17

3.10

Komplikace akutní pankreatitidy ................................................................... 18

3.11

Výživa u pacientů s akutní pankreatitidou ..................................................... 20

3.12

Prevence vzniku akutního zánětu slinivky břišní ........................................... 21

Kvalita života......................................................................................................... 22 4.1

Pojem kvalita života ....................................................................................... 22

4.2

Definice kvality života ................................................................................... 23

4.3

Měření kvality života ..................................................................................... 24

4.4

Nástroje kvality života ................................................................................... 24

4.5

Hodnocení kvality života ............................................................................... 25

4.6

Hodnocení kvality života u pacientů po odeznění

akutního zánětu slinivky

břišní 26 5

Metodika ................................................................................................................ 28

4

6

Analýza výsledků .................................................................................................. 30

7

Diskuse .................................................................................................................. 57

Závěr ............................................................................................................................. 67 Anotace ......................................................................................................................... 70 Literatura a prameny ..................................................................................................... 72 Seznam zkratek ............................................................................................................. 74 Seznam tabulek ............................................................................................................. 75 Seznam grafů ................................................................................................................ 76 Seznam příloh ............................................................................................................... 77 Přílohy........................................................................................................................... 78

5

ÚVOD

Kvalita života pacienta s akutním zánětem slinivky břišní je častým tématem v klinické praxi, hlavně v chirurgické klinice. Jde o onemocnění dosti časté a velmi závažné, které má stále vysokou úmrtnost i při využití všech dostupných moderních možností současné medicíny. Akutní zánět slinivky břišní je často spojován s životním stylem a to především s konzumací alkoholu. Může probíhat pod obrazem lehké formy zánětu, která se ale může velmi rychle změnit ve velmi závažné onemocnění. Není dobré nemoci slinivky podceňovat a každé onemocnění, které se týká slinivky břišní, je nutné hospitalizovat na lůžkovém oddělení, které se touto problematikou zabývá. Toto onemocnění, hlavně její lehká forma, se může u některých nemocných zcela vyléčit u jiných nemocných může přejít do chronického stavu. Víme, že jakékoliv onemocnění zejména chronické se stává zátěží na celý život a významně ovlivňuje jeho kvalitu. O kvalitě života v obecné rovině byla zmínka již ve 20. letech a to v souvislosti s úvahami o ekonomickém vývoji a úloze státu v oblasti materiální podpory nižších společenských vrstev. V 70. letech proběhlo první celonárodní šetření kvality života obyvatelstva. Cílem bylo vyvinout indikátory, které by ukázaly, jak lidé sami hodnotí svůj život. Kvalita života se stává v současné době jedním z nejpouživanějším pojmem v medicíně. Hlavní výzkumy kvality života jsou zaměřeny na oblasti fyzické, psychické a sociální. Délka života se v dnešní době prodlužuje a měření kvality života přináší spoustu nových, důležitých informací, které se běžně u pacienta nezjišťují. Téma kvalita života pacienta po odeznění akutního zánětu slinivky břišní jsem si vybrala z několika důvodu. Hlavním důvodem je, že mě tato problematika velmi zajímá. Je to onemocnění závažné, často postihuje i mladé pacienty a prognóza v mnoha případech bývá velmi špatná. Kvalitu života těchto pacientů může také výrazně ovlivnit postoj a přístup lékařů, sester a ostatního personálu k těmto nemocným. V bakalářské práci se snažím zjistit prostřednictvím kvantitativního výzkumu v čem pacient nejvíce strádají, z čeho mají obavy.

6

V první části teoretické práce popisuji příčiny, diagnostiku, průběh a léčbu nemoci. Dále popisuji kvalitu života jako takovou a v souvislosti s akutním zánětem slinivky břišní. Druhá část bakalářské práce se zabývá průzkumem a hodnocením výsledků.

7

1 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Cíl č. 1 Zjistit kvalitu života klientů s akutním zánětem slinivky břišní bezprostředně po odeznění akutních příznaků. Očekávaný výsledek č. 1 Předpokládám, že více jak 50 % respondentů uvede špatnou a velmi špatnou kvalitu života. Očekávaný výsledek č. 2 Předpokládám, že 50 % respondentů a více uvede bolest břicha jako příznak, který je nyní nejvíce obtěžuje. Očekávaný výsledek č. 3 Předpokládám, že u více jak 75 % respondentů budou příznaky zdravotního stavu zásadně omezovat a mírně omezovat uspokojování potřeb nemocného. Očekávaný výsledek č. 4 Předpokládám, že více jak 50 % respondentů uvede jako prioritní potřeby, potřeby fyziologické.

Cíl č. 2 Zjistit jak budou pacienti hodnotit kvalitu života bezprostředně po odeznění akutního zánětu slinivky břišní v oblasti fyzické, psychické a sociální. Očekávaný výsledek č. 5 Předpokládám, že více jak 50 % respondentů bude hodnotit kvalitu života po odeznění akutního zánětu slinivky břišní v oblasti fyzické jako velmi špatnou a špatnou.

8

Očekávaný výsledek č. 6 Předpokládám, že více jak 50 % respondentů bude hodnotit kvalitu života po odeznění akutního zánětu slinivky břišní v oblasti psychické jako velmi špatnou a špatnou. Očekávaný výsledek č. 7 Předpokládám, že více jak 50 % respondentů bude hodnotit kvalitu života po odeznění akutního zánětu slinivky břišní v oblasti sociální jako ani špatnou ani dobrou.

9

2 HISTORIE POZNÁNÍ AKUTNÍ PANKREATITIDY

Slinivka břišní byla popisována lékaři již ve 2. století před našim letopočtem. Byly to jen nepřesné údaje o žlázovitém tělese zvaném pankreas. Toto jméno ji dal lékař Galenos ve 2. století našeho letopočtu (pan – všechen, kreas – maso, což znamenalo, že je to orgán, který neobsahuje dutiny). Funkce slinivky byla zprvu neznámá,

lidé

se

domnívali,

retroperitoneálních cév.

že

slouží

jako

ochranný

polštář

velkých

1

V roce 1642 popsal Johann Georg Wirsuntg, profesor anatomického institutu v Padově, ductus pancreaticus maior. Později Reinier de Graaf a Giovanni Domenico Santorini v atlasu vydaném v roce 1775 popsali ductus pancreaticus minor. Také popsali společné vyústění žlučových cest a pankreatického vývodu do duodena.2 V roce

1720

Abraham

Vater

poprvé

dokázal

funkční

spojení

mezi

pankreatickým vývodem a žlučovými cestami. V první polovině 19. Století byl postupně objeven vliv pankreatické šťávy na štěpení cukrů, bílkovin a tuků. V roce 1869 Paul Langerhaus popsal nakupené kulaté buňky, které byly po něm nazvány Langerhansovy ostrůvky. V roce 1899 medic Ruggero Oddi objevil svěrač na papile při pozorování dilatovaného choledochu po cholecystektomii u psa.3 Německý lékař H. Classen v roce 1942 podal první popis onemocnění slinivky břišní. Teprve v 60. – 70. letech 20. století mohl nastat rozvoj diagnostiky onemocnění pankreatu po zavedení nových metod do diagnostiky. Velký význam mělo ultrazvukové vyšetření břicha, později počítačová tomografie a endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie. V dnešní době se v diagnostice pankreatických onemocnění užívá vyšetření magnetickou rezonancí.4

1

Srov. KOSTKA, P., Akutní pankreatitida, s. 16

2

Srov. KOSTKA, R., Akutní pankreatitida, s. 16

3


4

Srov. KOHOUT, P., LIŠKOVÁ, M., a MENGEROVÁ, O., Onemocnění slinivky břišní, dieta pankreatická,s. 20

10

3 AKUTNÍ ZÁNĚT SLINIVKY BŘIŠNÍ

3.1 Slinivka břišní Slinivka břišní (pankreas), je uložena v dutině břišní z 1/3 v pravé polovině břicha, 2/3 v levé polovině břicha. Patří mezi velké žlázy trávicího ústrojí. Tvoří ji tři části: hlava (caput pancreatis), tělo (corpus pancreatis) a ocas (cauda pancreatis). Na slinivce břišní se rozlišuje plocha ventrální, dorsální a ještě na těle slinivky břišní přistupuje plocha kaudální. Slinivka je 16-22cm dlouhá a váha se pohybuje mezi 70-80g. Je to orgán plochý s lalůčkovitou stavbou a šedorůžovou barvou. Svým průběhem vytváří písmeno S. Hlava slinivky břišní je nejmohutnějším oddílem žlázy, je uložena v úrovni těla L1-2, je zavzata do podkovy, vytvořené duodenem. Přední plocha hlavy je pokryta nástěnným peritoneem, dolní polovina hlavy slinivky břišní leží pod úponem mesocolon transversum. Tělo slinivky břišní je v úrovni L1. Na rozdíl od hlavy není ploché, ale trojhranné, proto se rozlišuje plocha přední, zadní a dolní. Přední plocha je obrácena dopředu a lehce nahoru. Zadní plocha je rovnoběžná se zadní stěnou břišní. Dolní plocha směřuje dolů. Ocas slinivky břišní směřuje doleva a nahoru, oddaluje se od zadní stěny břišní a prochází mezi peritoneálními listy. Konec dosahuje až ke slezině. Celým parenchymem slinivky břišní prochází ductus pancreaticus, který se spojuje s ductus choledochus a ústí na Vaterské papile v duodenu. Součásti slinivky jsou Langerhansovy ostrůvky, které produkují hormon inzulín přímo do krve. Cévní zásobení slinivky břišní je z arteria hepetica communis, arteria mesenteria superior, arteria lienalis.5

5

Srov. SINĚLNIKOV, R.D., Atlas anatomie člověka (II), s.98

11

3.2 Funkce slinivky břišní Slinivka břišní je žláza s endokrinní a exokrinní sekrecí. Denně odvádí do duodena 1 až 2 litry pankreatické šťávy. Langerhansovy ostrůvky jsou tvořeny buňkami A, které produkují glukagon, buňkami B syntetizující inzulín a buňkami D, kde vzniká somatostatin a gastrin. Inzulín je hormon bílkovinné povahy. Jeho hlavní funkcí je snížit glykemii a zvýšit využití glukózy. Zvyšuje prostupnost buněčných membrán pro glukózu, snižuje katabolismus tuků a bílkovin, aktivuje Na/K pumpu a pomáhá přestupu draslíku do buněk.6 Zvýšená sekrece inzulínu se projevuje snížením glykemie (hypoglykemie). Pac má hlad a při dlouhodobé lehké hypoglykemii vzniká postupně obezita. Při rychlém průběhu se objevuje zmatenost, slabost, ospalost. Při těžších hypoglykemiích může pacient upadnout i do bezvědomí, protože mozek nemá dostatek glukózy, která je jeho jediným zdrojem. Glukagon7 se tvoří v A buňkách pankreatu. Hlavní funkcí je zvýšení glykemie. Tu zvyšuje zvýšením glykogenolýzy v játrech, zvyšuje glukoneogenezi a zvyšuje sekreci inzulínu. Pankreatický somatostatin8 blokuje sekreci inzulínu i glukagonu, zpomaluje motilitu žaludku, duodena a žlučníku, snižuje sekreci gastrinu v žaludku, snižuje sekreci a motilitu v celém trávicím traktu. Pankreatický gastrin, gastrin se tvoří v žaludku a duodenu a část v pankreatu. Pankreatický gastrin zvyšuje sekreci glukagonu. Po požití potravy zajišťuje dostatek energie zvýšením glykemie pro práci trávicího traktu a to ještě před vstřebáním glukózy ze střeva

6 Srov. ROKYTA, R., a KOLEKTIV, Fyziologie, s. 213 7 Srov. ROKYTA, R., a KOLEKTIV, Fyziologie, s. 214 8 Srov. ROKYTA, R., a KOLEKTIV, Fyziologie, s. 215

12

3.3 Etiologie akutního zánětu slinivky břišní Akutní zánět slinivky břišní je onemocnění, které vyvolává řada faktorů. Rozlišují se tři hlavní typy akutního zánětu slinivky břišní: biliární, alkoholická a idiopatická. Ostatní příčiny mohou být traumata, iatrogenní poškození při operaci, po ERCP nebo po aplikaci léků, metabolické poruchy, hormonální poruchy, poruchy prokrvení a další vzácné příčiny se shrnují do 4. Kategorie, které se označují jako vzácné příčiny akutního zánětu slinivky břišní.9

3.4 Akutní biliární pankreatitida Jednou z nejčastějších příčin akutní pankreatitidy je cholelithiáza. Častější vznik akutní pankreatitidy je u mikrolihtiázy do 3 mm v průměru, které nejsou postižitelné běžnou ultrasonografií. Uvádějí se tři teorie vzniku akutní pankreatitidy. Autor nemoci Eugen Opicho uvádí, že konkrement, který prochází hepatocholedochem, zablokuje společný vývod ve Vaterské papile a tím vzniká komunikace mezi žlučovodem a pankreatickým vývodem. Žluč se dostává do pankreatiku. Další teorie vychází z experimentálních studií, že ke vzniku akutní pankreatitidy vede podvaz duodena nad a pod Vaterskou papilou a třetí teorie uvádí jako příčinu přetlak v pankreatickém vývodu. V těchto případech se ale jedná o věrohodně vykonstruované spekulace bez přímých důkazů. Objasnit mechanismus vzniku biliární pankreatitidy zůstává nesnadným úkolem.10 Nejčastější vyvolávající příčinou jsou kameny, které se mohou nacházet ve žlučníku méně často ve žlučovodu. Nejčastěji jsou biliární pankreatitidou ohroženi nemocní s mikrolithiázou ve žlučníku. Nezáleží tedy jenom na množství kamenů, ale je důležitá i velikost kamenů a rovněž mezi rizikové faktory patří i anatomické poměry v oblasti duktus cysticus, zejména jeho šířka. Popisují se tři teorie vzniku biliární pankreatitidy. První teorie společného kanálu, kde zaklíněný kamínek na papile vytvoří společný biliopankreatický kanál a žluč proudí retrográdně do pankreatického vývodu.

9 Srov. KOSTKA, R., Akutní pankreatitida, s. 27 10 Srov. ŚPIČÁK, J., Akutní pankreatitida, s. 112

13

Druhá teorie duodenálního reflexu, kde procházející žlučový kamínek způsobí dočasnou inkompetenci Oddiho svěrače a umožní tak reflex duodenální šťávy do pankreatického vývodu. V endoskopickém nálezu je dočasný otok papily, která je reverzibilní povahy. Třetí teorie zvýšeného intraduktálního tlaku, kde spouštěčem akutní pankreatitidy je přetlak v pankreatickém vývodním systému, vyvolaný otokem nebo zánětem po odchodu žlučového kamínku nebo blokádou samotného zaklíněného kamene. Pankreatická šťáva, která nemůže odtékat, vede k poškození bazálních membrán, k poškození epitelu v pankreatických vývodech. Tato teorie je v dnešní době nejpravděpodobnější a z toho vyplývá, že včasná cholecystektomie je nejlepší prevenci vzniku akutní pankreatitidy.11

3.5 Alkoholická pankreatitida Při dlouhodobé konzumaci alkoholu může dojít k poškození slinivky břišní a ke vzniku akutního zánětu slinivky břišní. Míra poškození pankreatu je dána hladinou alkoholu v krvi. Buňky poškozují jen vysoké koncentrace alkoholu. Alkohol je metabolizován v játrech a v omezeně malém množství i v pankreatu. Toxicky působí metabolit, který vzniká v játrech. Alkohol, spíše jeho neoxidační produkty, má nepřímý vliv na pankreatickou sekreci. Významnou roli v humorálním ovlivnění pankreatické sekrece a vzniku akutní pankreatitidy má cholecystokinin (CCK). Je to peptický hormon, který je vylučován buňkami tenkého střeva. K jeho tvorbě dochází tehdy, je-li v dvanáctníku přítomno velké množství mastných kyselin a aminokyselin. CCK působí prostřednictvím receptorů na bazální membráně binární buňky. Alkohol zvyšuje citlivost receptorů k CCK. Působí tedy mechanismem senzibilizace pankreatu k účinkům CCK.12 Akutní příjem alkoholu má za následek vzestup interleukinu 6 (je to cytokin produkovaný

11

Srov. KOSTKA, R., Akutní pankreatitida, s .29

12

Srov. KOSTKA, R., Akutní pankreatitida, s.3 1

14

zejména makrofágy), který stimuluje fibrogenezi v intersticiu pankreatu. Lidé, kteří konzumují alkohol, mají také malý přísun antioxidantů, jako vitamín C, E a selenu.13

3.6 Idiopatická akutní pankreatitida Řadí se sem všechny případy akutní pankreatitidy, kde příčina vzniku nebyla při vyšetření zjištěna. Mohou zde být všechny pankreatitidy kromě biliární a alkoholické. Je také důležité jaké metody vyšetřování při této formě byly použity při pátrání po příčině vzniku akutní pankreatitidy. S rozvojem vyšetřovacích metod by se měla tato skupina akutní pankreatitidy perspektivně zmenšovat.14

3.7 Příznaky a průběh onemocnění Nejčastějším příznakem akutní pankreatitidy je bolest, která může dosáhnout plné intenzity během několika minut nebo se může rozvíjet postupně několik hodin. Bývá difúzní s maximem vlevo od pupku. Většinou bývá bolestivé cele břicho. Bolest přetrvává řadu hodin až dnů. U biliární pankreatitidy trvá kratší dobu než u alkoholické pankreatitidy. U převážné většiny nemocných bývá často nauzea a zvracení. U alkoholiků ve většině případů pankreatitida nebývá po alkoholickém excesu a pokud ano, pak většinou s mnohahodinovým zpožděním. U lehké formy může být bolest, další symptomy i fyzikální nález nevýrazný. Bezbolestné mohou být i nejtěžší ataky s celkovou alterací a s encefalopatií. U těžkých pankreatitid mohou být všechny známky závažného stavu. Teplota může být v pozdějších dnech, dech bývá zrychlený, puls obvykle kolem 100/min., při hypovolemii bývá hypotenze. Ikterus se objevuje u biliární pankreatitidy s možností blokády papily konkrementem. Břicho je vzedmuté, peristaltika snížená, případně vymizelá. Mohou být známky peritoneálního dráždění. Při infiltrátu může být hmatná rezistence.15 Akutní pankreatitida se může vyvíjet jako

13


14 Srov. KOSTKA, R., Akutní pankreatitida, s. 34 15 Srov. ŠPIČÁK, J., Akutní pankreatitida, s. 120

15

lehká nebo těžká forma. Ve většině případů se dá během 24 hod. říct o jakou formu se jedná. Vyjimečně se může z lehké pankreatitidy postupně vyvíjet těžká forma akutní pankreatitidy. U těžké formy v prvních dvou týdnech vznikají plícní, kardiovaskulární a renální komplikace.16 Od začátku akutní pankreatitidy dochází z pankreatu k uvolňování látek, které mají vliv na průběh zánětu. Jsou to hlavně cytosiny, chemokiny a neurokiny. Z centrálních a periferních senzorických aferentních nervů je uvolňovaný neurokinin tzv. substance P. Působí na vaskulární na vaskulární endotel a zvyšuje permeabilitu cév i zánětlivou reakci. Působí i na vzdálenější orgány, hlavně na plíce.17

3.8 Diagnostika akutní pankreatitidy Diagnostika akutní pankreatitidy vychází z anamnézy, klinického obrazu, laboratorních testů a ze zobrazovacích metod. Pro stanovení diagnózy akutní pankreatitidy je nezbytné laboratorní vyšetření a důkazný vzestup amyláz v krvi a v moči. Důležité je také vyšetření pankreatické amylázy, vyšetření vápníku, který bývá ve většině případů snížený, vyšetření bilirubinů, který bývá zvýšený. Vyšší hodnoty bilirubínu jsou známkou obstrukce žlučových cest a v takovém případě je indikováno akutní ERCP vyšetření. Při těžším poškození slinivky břišní je i hyperglykemie následkem poruchy sekrece inzulínu. Pro stanovení akutního zánětu slinivky břišní je důležité i vyšetření leukocytů. Také AST, ALT, GMT spolu s vyšetřením bilirubínu svědčí o obstrukci žlučových cest. V klinické praxi jsou z laboratorních testů stále nejběžněji vyšetřované – CRP, amyláza a lipáza. Hodnota C – reaktivního proteinu svědčí o míře závažnosti zánětu slinivky břišní. Vyšetřuje se také prokalcitonin, kde pozitivita svědčí o přítomnosti bakteriální, mykotické nebo parazitární infekci.18 Ze zobrazovacích metod je velmi přínosné sonografické vyšetření a velmi důležité je CT vyšetření s kontrastní látkou.19

16 Srov. ŠPIČÁK, J., Akutní pankreatitida, s. 122 17 Srov. KOSTKA, R., Akutní pankreatitida, s. 42 18

Srov. ZAZULA, R., Akutní pankreatitida, s.149

19 Srov. PAFKO, P. et al., Základy speciální chirurgie, s. 115

16

Ultrasonografické

vyšetření

odhalí

přítomnost

cholecystolithiazy.

Při

akutní

pankreatitidě je však oblast nepřehledná.

3.9 Léčení akutní pankreatitidy Pacient s příznaky pankreatitidy je vždy indikován k hospitalizaci na JIP. Léčba je primárné konzervativní a vždy se musí přistupovat k léčení jako k těžké formě akutního zánětu slinivky břišní. Je nutné tlumit bolesti silnými analgetiky, ale nepodávat opiáty zejména Morphin, který by mohl způsobit spazmus Oddiho svěrače. Velmi dobré je kontinuální tlumení bolestí epidurální analgezií. Je velmi nutné sledovat a monitorovat základní životní funkce. Je velmi nutné omezit příjem potravy a tekutin enterálně, tekutiny se hradí parenterální formou. Pro parenterální přísun tekutin je nelépe cestou véna subclavia tedy zavedení CŽK. V prvních hodinách onemocnění musí být náhrada tekutin vysoká až 10 litrů na den. Zavedením centrálního žilního katétru můžeme sledovat i hodnoty centrálního venózního tlaku. Konzervativní léčba akutní pankreatitidy má za cíl zabránit selhání základních životních funkcí, omezit rozvoj nekrotického procesu, zabránit sekundární infekci. Nemocný je ohrožen selháním oběhu na podkladě hypovolemie, kde dochází k velké ztrátě intravaskulárního objemu do okolních tkání, peritonea a retroperitonea. Je to následkem zvýšené prostupnosti kapilár a ztráty do lumen gastrointestinálního traktu, které způsobuje žaludeční a střevní paréza. Neléčený stav vede k orgánovému selhání. Tato fáze se označuje jako pankreatogenní šok a trvá asi 1-4 dny, maximálně týden. Vedle hypovolemie je hypoxie nejvýznamnějším faktorem, který se podílí na vysoké úmrtnosti nemocných s těžkou akutní pankreatitidou. Nemocní dostávají zvlčený kyslík a je nutné sledovat saturaci kyslíku, sledovat ABR zvláště paO2. Při výrazném poklesu je indikovaná intubace a řízená ventilace, která zajistí dostatečnou oxygenaci tkání a také snižuje energetickou spotřebu.20 V dnešní době se také stává rutinní záležitosti monitorace nitrobřišního tlaku, neboť rozvoj nitrobřišní hypertenze nebo

20


17

dokonce nitrobřišní kompartmentový syndrom mohou způsobit závažné poškození a selhání jater, ledvin a respiračního systému.21 Při zvýšené hodnotě bilirubínu se provádí ERCP vyšetření. Endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie je metodou umožňující zobrazení vývodných cest žlučových a vývodných cest slinivky břišní. Umožňuje vyšetření v oblasti ústí žlučových cest a slinivky břišní do duodena místo, kterému se říká Vaterská papila.22 Prostřednictvím ERCP se provádí i papilosfinkterotomie (naříznutí papily) a uvolnění vývodných cest, kde může vycestovat kamínek do duodena, nebo se může kamínek vytáhnout košíčkem. Tato metoda je již metodou léčebnou. Před tímto zákrokem je nutné vyšetřit KO, koagulační faktory a musí být známo, zda není pacient alergický na nějaké léky. Po překonání první fáze onemocnění je další průběh dán přítomností a rozsahem nekróz v pankreatu a přítomností sekundární infekce. Dochází často k septickému šoku, který trvá několik dnů až týdnů. Je nutné podávat ATB a zvažuje se i možnost chirurgické terapie.23

3.10 Komplikace akutní pankreatitidy Akutní pankreatitida probíhá většinou v souladu se změnami pankreatu a to ve smyslu nekrózy, která se dosti často infikuje. Infekce potom negativně ovlivňuje další průběh onemocnění a je indikací k chirurgické léčbě. Zdrojem infekce můře být jakékoliv infekční ložisko a její šíření může být hematogenní, lyzogenní nebo přímé. U pankreatitidy bývá číření infekce ze žlučových cest, ledvin a ze střeva. Další komplikací může být pankreatický absces, který se vyvíjí ze subakutní pankreatické nekrózy nebo z kolekce tekutiny. Infekce bývá polymikrobiální, ale bakteriální spektrum odpovídá střevní aerobní floře. U infikované nekrózy i u abscesu jsou teploty, leukocytóza a bolesti břicha. Diagnózu určí CT vyšetření, které posoudí i

21

Srov. ZAZULA, P., Akutní pankreatitida, s. 150

22

Srov. DÍTĚ, P. a kolektiv autorů, Endoskopické, funkční a morfologické vyšetření v gastroenterologii, s. 62

23


18

anatomickou souvislost. Léčba abscesu spočívá v chirurgické intervenci. Současně se podávají i ATB, která musí být účinná proti předpokládaným patogenům.24 Při akutní pankreatitidě mohou vzniknout i cysty, které představují další komplikaci tohoto onemocnění. Tvoří je kolekce pankreatického sekretu ohraničená neepitelizovanou granulační nebo fibrózní tkáně. Obsah cysty může být čirý, bělavý nebo tmavě zbarvený, je původně sterilní, ale může se kontaminovat. Velikost může dosáhnout i několik desítek centimetrů v průměru. Bývají umístěny v kterékoliv části pankreatu i peripankreatického prostoru. Hlavním příznakem je tupá bolest břicha. Další příznaky jsou většinou nauzea, zvracení, úbytek na váze, ileus, může být i ikterus. Velké cysty mohou být hmatné a mohou také způsobit zevní útlak trávicí trubice v ezofagogastrickém spojení, bulbu a duodenu a vzácně i v jiných oblastech Další možnou komplikací je vnitřní píštěl. Ve většině případů bývá příčinou alkoholická pankreatitida. Vzniká z postižení menšího pankreatického vývodu. Píštěl může zasahovat do peritonea, retroperitonea i mimo dutinu břišní, nejčastěji do pleurální dutiny. Diagnóza se stanoví vyšetřením peritoneálního ascitu popřípadě vyšetřením pleurální tekutiny, kde zjistíme zvýšenou hladinu amyláz. Léčba je konzervativní. Je nutné vyloučit perorální příjem a je tedy nutné zavést nasogastrickou sondu. Je tedy totální parenterální výživa a aplikace antisekretorik. Chirurgická léčba je indikovaná až při neúspěchu konzervativní terapie.25 Dosti častou komplikací je kolekce tekutiny v okolí pankreatu, není ohraničená a objevuje se do čtyř týdnů. Vzniká až u 50 % všech nemocných s akutní pankreatitidou. Ve většině případů ale spontánně regreduje, pokud ne mění se v cysty. Krvácivé komplikace akutní pankreatitidy jsou poměrně vzácné, ale jejich letalita je vysoká. Pankreatické aktivované enzymy naruší cévy a způsobí krvácení do retroperitonea, colon transversum, omentální burzy nebo přímo do pankreatu. Dalším problémem je vznik pseudoaneuryzmatu, které vznikají tak, že zánětlivé mediátory a aktivované enzymy mohou natrávit stěnu velkých cév. Dochází pak ke krvácení do trávicí trubice, do vlastní cysty, omentálního vaku, peritonea i do pankreatických vývodů. Jde o velmi těžký stav s velmi špatnou prognózou. Akutní krvácení se projevuje jako náhlé zhoršení břišních bolestí, vzedmutí břicha a hemoragický šok. Diagnostika se odvíjí od klinického obrazu. U prudkého krvácení je jedinou možností

24

Srov. ŠPIČÁK, J., Akutní pankreatitida, s. 132

25


19

laparotomie.26 Přesto je nutné k neodkladné operaci přistoupit jen u menšiny nemocných. Optimálním postupem je cílená angiografie s transkatetrální embolizací krvácejícího místa a potom až následná operace.

3.11 Výživa u pacientů s akutní pankreatitidou Na začátku onemocnění je nutné vyloučit perorální příjem potravy, aby nedocházelo ke zhoršování zánětlivého procesu stimulací slinivky břišní. Je to onemocnění, které má zvýšený energetický výdej a zvýšenou potřebu bílkovin a tím může často dojít ke vzniku malnutrice a to i u pacientů obézních. Je tedy nezbytné, hned po tekutinové resuscitaci, podávat parenterální výživu do žilního systému. Současně je velmi dobré v co možné nejbližší době zavést nasojejunální sondu a podávat enterální výživu ve velmi malých dávkách s probatickými bakteriemi do tenkého střeva. Slouží k udržení střevní bariéry a k zabránění bakteriím přítomným v trávicí trubici přejít střevní stěnou a infikovat možné pankreatické nekrózy. 27 Enterální výživa se postupně zvyšuje a později nahrazuje výživu parenterální. U těžké formy se perorální přísun potravy oddaluje a přetrvává parenterální výživa. Po navrácení stravy, je to dieta pankreatická s 20 nebo 40 g tuků, nepřináší pacientům dostatek energie a bílkovin, proto je velmi dobré podávat ještě enterální výživu v podobě sippingu. Vždy je nutná substituční terapie v dostatečné dávce. Je nezbytné jídlo rozdělit do několika menších porcí za den. Nová jídla je lépe jíst přes den ne na noc, aby nedošlo k možným potížím v noci. Při onemocnění slinivky břišní platí naprostý zákaz alkoholu. Jídla by měla být měkká, lehce stravitelná a pacienta je nutno poučit, aby jídlo dostatečně rozkousal. Není vhodné v prvním období zařazovat čerstvě upečené pečivo. Příjem tekutin v této době by měl být 2 – 3 l denně.28

26

Srov. ŠPIČÁK, J., Akutní pankreatitida, s. 138

27

Srov. KOHOUT, P., LIŠKOVÁ, M., a MENGEROVÁ, O., Onemocnění slinivky břišní, dieta pankreatická, s. 41

28

Srov. KOHOUT, P., LIŠKOVÁ, M. a MENGEROVÁ, O., Onemocnění slinivky břišní, dieta pankreatická, s. 45

20

3.12 Prevence vzniku akutního zánětu slinivky břišní Prevence vychází z příčin. Riziko vzniku lze snížit vhodnou životosprávou s rozumným nebo žádným příjmem alkoholu. Pro vznik akutního zánětu slinivky břišní je rizikovější, pokud pije člověk velké množství alkoholu nárazově, proto by se měl vyvarovat takovému způsobu konzumace alkoholu.29 Odstranění žlučníku s kameny rovněž snižuje riziko vzniku akutního zánětu slinivky břišní. V tomto případě jsou rizikovější malé kamínky, které zablokují společný vývod ve Vaterské papile.

29

Srov. Štefanek, J., Akutní pankreatitida [online]. Dostupné na WWW:

http://www.stefajir.cz>Medicina>Příznaky.

21

4 KVALITA ŽIVOTA

V dnešní době jeden z nejčastěji používaných pojmů je kvalita života. Cílem moderní medicíny mimo zdraví a prodlužování života je především zlepšení kvality života. Pod tímto pojmem můžeme chápat to, jak člověk vnímá svoji situaci, svoje postavení, to jak je spokojený se svým životním stylem a jak jsou naplněny jeho očekávané výsledky.

4.1 Pojem kvalita života Pojem kvalita života byl poprvé zmíněn již ve 20. letech v souvislosti s úvahami o ekonomickém vývoji a úloze státu. Do povědomí moderní společnosti tento pojem vnesli kritici politiky, kteří upozorňovali na budoucí podmínky. Nejedná se tedy o to, že by pojem kvalita života byl používán jenom v lékařství. Po 2. světové válce se tento pojem společně i s pojmem štěstí, staly cílem sociálních programů. Začal vznikat nový obor, výzkum kvality života, který měl poskytnout podklady pro návrh a hodnocení sociální politiky Pro studium kvality života je nejdůležitějším cílem je podporovat a rozvíjet takové životní prostředí a podmínky, které by lidem umožňovaly žít způsobem, který je pro ně nejlepší, ve kterém nacházejí smysl a který si dovedou a mohou užít.30 Pojem kvalit života je velmi frekventovaný a je to způsobeno tím, že se o ní mluví v různých souvislostech a v různých vědních disciplínách. Převládají především psychologie, sociologie, kulturní antropologie, ekologie, medicína. Sociologové sledují kvalitu života u různých sociálních skupin a srovnávají ji a hledají faktory, které ji nejvíce determinují. Psychologové se zaměřují na subjektivní pohodu jednotlivců a pokouší se ji různými metodami měřit. Ve zdravotnictví se z hlediska kvality života hodnotí poskytovaná péče nebo jednotlivé zdravotní programy.31 Kvalita není absolutní, ale je relativní kategorií, neboť může být 30

Srov. PAYNE, J., a KOLEKTIV, Kvalita života a zdraví, s. 206

22

vyjádřená kvalitativními a kvantitativními indikátory. Nejčastěji se hodnotí individuální život, který zahrnuje jevy, které charakterizují živý organismus. Kromě hodnocení jednotlivce může být předmětem hodnocení život skupiny, společnosti, nebo populace.

4.2 Definice kvality života Definice kvality života se po dlouhou dobu vyznačovala nejednoznačností. Ke kategorizaci konceptů kvality života přispěla Veenhovenová ve své teorii, kde se zmiňuje o čtyřech kvalitách života. 1. životní šance – předpoklady 2. životní výsledky 3. vnější kvality – charakteristika prostředí 4. vnitřní kvality – charakteristika individua Toto vymezení potom dovoluje kategorizovat koncepty dobrého života podle toho, kterým aspektem se zabývá.32 Veenhovenová vytvořila čtyři kvadranty, kde kvadrant A zahrnuje ekologické, sociální, ekonomické a kulturní podmínky. Studuje je architektura, sociologie a sociálně-politické vědy. Ke kvadrantu B patří fyzické a duševní zdraví, znalosti, schopnosti a umění života a je předmětem zájmu lékařství, psychologie a pedagogiky. Třetí kvadrant, který nese písmeno C, zahrnuje vnější užitečnost člověka pro jeho blízké okolí, pro společnost a lidstvo. Kvadrant D představuje pojetí kvality života, která ve vědách a v člověku zažívá značný rozmach, je aplikován v medicíně a vytváříí vlastní metodologické postupy.33 Náleží sem i hodnocení spokojenosti s jednotlivými životními oblastmi, celkové spokojenosti se životem. V současné době existuje celá řada definic kvality života, ale zdá se, že žádná z nich není všeobecně akceptována. Mají ale jedno společné, že pojem kvalita života by měl obsahovat údaje o fyzickém, psychickém a sociálním stavu jedince. Je na ni

31

Srov. PAYNE, J., a KOLEKTIV, Kvalita života a zdraví, s. 207

32

Srov. DRAGOMERICKÁ, E., a BARTOŇOVÁ, J., WHOQOL-BREF, WHOQOL-100, s.9

33

Srov. DRAGOMERICKÁ, E., a BARTOŇOVÁ, J., WHOQOL-BREF, WHOQOL-100, s. 10

23

pohlíženo jako na vícerozměrnou veličinu a obvykle je definována jako subjektivní posouzení vlastní životní situace.

4.3 Měření kvality života Nejčastěji bývá kvalita života měřena ze tří perspektiv, které stanovil Kirby: 1. Objektivní měření sociálních ukazatelů 2. Subjektivní odhad celkové spokojenosti se životem 3. Subjektivní odhad spokojenosti s jednotlivými životními oblastmi Kvalitu života lze sledovat na individuální úrovni, zde slouží k sestavení terapeutického plánu a k vyhodnocení aplikovaných postupů u pacientů s určitým typem potíží.

Zde je měření kvalita života indikátorem správné léčby, dopadů

vedlejších účinků léků nebo prostředkem k hodnocení komplexních programů.34

4.4 Nástroje kvality života Nejčastější metodou zjišťování kvality života je používání dotazníků nebo strukturovaných rozhovorů. Výhodou dotazníků je, že umožňují srovnání různých podmínek a souborů osob a lze je využít pro populační šetření. Nevýhodou je, že nemusí být dost citlivé. Speciální dotazníky jsou určeny pro pacienty s určitými obtížemi. Obsahují položky, které zjišťují dopad obtíží na život pacienta. Nebo k šetření můžeme použít standardizovaný dotazník WHOQOL-BREF je to zkrácená verze dotazníku WHOQOL-100 a používá se hlavně pro potřeby klinické praxe. Obsahuje 26 položek, které jsou seskupeny do čtyř oblastí. Jednotlivé položky jsou hodnocené od 1 do 5, kde vyšší číslo znamená vyšší kvalitu života v dané oblasti.35 Dotazníky jsou konstruovány tak, aby byly použitelné pro samostatné vyplňování bez asistence další osoby. Mezi základní kritéria dotazníku patří validita a reliabilita. 34

Srov. DRAGOMERICKÁ, E., a BARTOŇOVÁ, J., WHOQOL-BREF, WHOQOL-100, s. 10

35

Srov. GURKOVÁ, E., Hodnocení kvality života, s. 146.

24

Validita je považována za nejdůležitější psychomotorický ukazatel měřícího nástroje. Rozlišují se různé druhy validity. Mezi hlavni patří: - obsahová validita konstruktová validita (zda je zkoumaný koncept adekvátně měřený

-

daným nástrojem -

kritériová validita (vyjadřuje stupeň shody výsledků měření)

-

predilekční

validita

(určuje

pravděpodobnost

shody

mezi

výsledkem měření a chováním zkoumané osoby po určitém čase souběžná validita (jak daný nástroj účinně zjišťuje současný stav.

-

Reliabilita je rozmezí, ve kterém nástroj nebo technika měření vykazuje stejné výsledky při opakovaném měření. Základní aspekty reliability podle Kudličky (2009) jsou: -

stabilita nástroje

-

vnitřní konzistence

-

ekvivalence, rovnocennost

Použitelnost nástrojů je určování jeho schopností zachytit klinicky závažné změny.36

4.5 Hodnocení kvality života Při hodnocení kvality života navrhují Haaseová a Bradenová některá usměrnění.: -

specifikovat účel hodnocení kvality života

-

vymezit populaci, u které bude kvalita života posuzována

-

vybrat konceptuální zaměření a teoretický rámec pro hodnocení kvality života

-

specifikovat kritéria hodnocení

Při hodnocení kvality života se používá různých modelů, které většinou pomáhají vymezit koncepty. Tyto jsou součástí nebo mají logické propojení definující atribut kvality života. Modely můžeme rozdělit do čtyř kategorií:

36

-

Hierarchické,

-

Interakční

-

Prediktivní

-

Modely založené na významu

Srov. GURKOVÁ, E., Hodnocení kvality života, s. 118-120.

25

Hierarchické modely představují například Spilkerův hierarchický model HRQoL. (Spilker, 1910), model WHOQOL, model kvality života „3B“ vytvořený Centrem pro podporu zdraví v Torontu, Ferransové model HRQoL, (Ferrans et al., 1992) a Ferrellové model Ferrel at al., 1992(. Tyto modely mohou přispět k vymezení domény, které je potřebné měřit při HRQoL.37 Interakční modely – vztahy mezi kvalitou života a jejími determinantami. Řadí se sem Spilkerův model klinického hodnocení, integrace pacientova odhadu a kvality života (Spilker, 1996), model autorů Wilson a Clearly Wilson, Clearly, 1994), kauzální model HRQoL, od autorů Ware et al. 1984 a model kvality života u pacienta s chronickým onemocněním autorů Stuifbergen ečt al. 1994. Tyto modely mohou být využitelné při objasňování a interpretaci vztahů mezi koncepty měření s jinou závislou proměnou. Prediktivní modely jsou využitelné při komparaci kvality života pacientů s různým sociokulturním kontextem s cílem předvídání kvality jejich života. Modely založené na významu (model residence u adolescentů Haaseová et. al., 1999 a model vnímání kvality života sestrou od Kingové et. al., 2003), kde je kvalita života konceptualizována z perspektivy pacienta, nikoliv personálu, který ji hodnotí. Při výběru nástrojů měření kvality života by měly být preferovány, které byly vytvořeny na základě teoretického rámce nebo konceptuálního modelu. Měli bychom používat ty nástroje, které jsou ošetřeny na daném pracovišti souhlasem s jejich používání.

4.6 Hodnocení kvality života u pacientů po odeznění akutního zánětu slinivky břišní Pacienti s akutním zánětem slinivky břišní mají mnoho různých problémů, které mohou různým způsobem ovlivnit kvalitu života. Při hodnocení se může používat standardizovaný dotazník určený pro dané onemocnění, nebo je možno použít dotazník WHOQOL-BREF, který byl vytvořen pracovní skupinou WHOQOL na základě

37

Srov. GURKOVÁ, E., Kvalita života, s.103-104

26

analýzy dat z 20 výzkumných center z celého světa. Při výběru položek pro tento dotazník vycházela tvořící skupina ze struktury se čtyřmi doménami a to: -

Fyzickým zdravím

-

Prožíváním

-

Sociálními vztahy

-

Prostředím

Dotazník obsahuje 26 položek hodnocených od 1 do 5, přičemž 1 znamená nízkou kvalitu života a 5 vysokou. Čím vyšší číslo, tím vyšší kvalita života.38 Nebo lze použít nestandardizovaný dotazník, vytvořený speciálně pro hodnocení určité oblasti. Existuje také řada faktorů, které mohou významně ovlivnit kvalitu života, z nichž nejvýznamnější je závažnost onemocnění, která může probíhat pod obrazem lehčí nebo těžké formy akutního zánětu slinivky břišní. Na začátku hospitalizace je každé onemocnění slinivky břišní (ve smyslu akutního zánětu) považováno za onemocnění velmi závažné. V souvislosti s pobytem v nemocnici se do určité míry mění i psychika pacienta. Stává se pasivním, je předmětem péče mnoha lidí (lékařů, sester a ostatního nemocničního personálu). Je závislý na druhých lidech, nemůže dělat, co by sám chtěl. Musí dělat činnosti, které neumí a neovládá.

38

Srov.DRAGOMERICK8 E., a BARTOŇOVÁ, J., WHOQOL-BREF, WHOQOL-100, s. 17

27

5 METODIKA

Pro sběr dat ve výzkumné části jsem použila anonymní dotazník, který byl určen pacientům po odeznění akutního zánětu slinivky břišní, v období od pátého dne hospitalizace na lůžkovém oddělení do čtrnáctého dne hospitalizace. Dotazník je nejvyužívanější metoda, která poskytuje sběr dat od velkého množství respondentů. K výzkumu jsem použila nestandardizovaný dotazník s 28 položkami. Při sestavování otázek v dotazníku jsem se inspirovala standardizovaným dotazníkem WHOQOL – BREF. Pro výzkum kvality života pacienta po odeznění akutního zánětu slinivky břišní jsem oslovila vedení 11 nemocnic, protože v době od února do 15. dubna 2012, kdy sběr dat probíhal, nebylo možno v nemocnici Znojmo oslovit potřebný počet respondentů k bakalářské práci. Od třech nemocnic jsem dostala negativní vyjádření – výzkum v dané nemocnici mi vedení nepovolili. Výzkum byl realizován v Nemocnici Znojmo – chirurgické oddělení, FN Brno Bohunice – interní gastroenterologická klinika, FN Brno Pekařská – interní klinika, Vojenská nemocnice Brno, Nemocnice Břeclav, Nemocnice Kyjov, Nemocnice Jihlava, Nemocnice Třebíč. Celkem jsem rozdala 100 dotazníků V první části dotazníku jsem zjišťovala demografické údaje – věk,39 pohlaví, vzdělání (položky 1 – 3), položkou 4 jsem zjišťovala, zda jsou respondenti zaměstnání a v položce 5 jsem zjišťovala, zda je akutní zánět slinivky břišní jejich prvním onemocněním, nebo již akutní zánět slinivky břišní v minulosti prodělali. Položkami 6 – 8 jsem zjišťovala, jaké příznaky je nejvíce obtěžovaly a jaké potřeby respondentů patří k prioritním v jejich onemocnění. Druhá část dotazníku byla určena kvalitě života respondentů po odeznění akutního zánětu slinivky břišní v oblasti fyzické, psychické a sociální (položky -9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 19, 20, 21, 22, 23, 24). Třetí část dotazníku byla věnována osobnímu názoru respondentů na problematiku onemocnění. Položkou 25 jsem zjišťovala, jaký názor mají respondenti na informace o své nemoci, v položce 26 jsem zjišťovala, zda mají obavy z možných 39

PALÁN, ZDENĚK. Andragogický slovník, Dospělý, dospělost

[online]. http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/dospely-dospelost

28

komplikací, které mohou provázet onemocnění a v položce 27 jsem zjišťovala, zda se respondenti obávají možné operace. V položce 28 se mohli respondenti vyjádřit k problematice kvality života po odeznění akutního zánětu slinivky břišní. Výsledky výzkumu jsem vyjádřila pomocí absolutních a relativních četností v tabulkách a relativních četností v grafech. Hodnocení položek v dotazníku, kde byla použita škála od 1 do 5, jsem hodnotila pomocí aritmetického průměru.

29

6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ

K průzkumu jsem použila nestandardizovaný dotazník, který jsem rozdala klientům po odeznění akutního zánětu slinivky břišní. Při svém výzkumu jsem se nesetkala s negativním přístupem k vyplnění daného dotazníku. Ve znojemské nemocnici jsem dotazníky rozdávala osobně, v ostatních nemocnicích prostřednictvím vrchní nebo staniční sestry. Celkem jsem rozdala 100 dotazníků (100 %), vrátilo se mi jich 86 (86 %) a 2 dotazníky jsem musela vyřadit, protože byly nesprávně vyplněny. K analýze jsem použila 84 (84 %) dotazníků.

Tabulka č. 1 - Pohlaví respondentů Pohlaví Absolutní četnost

Relativní četnost

Žena

32

38,1%

Muž

52

61,9%

Celkem

84

100,0%

38,1% Žena Muž 61,9%

Graf č. 1 - Pohlaví respondentů V položce č. 1 jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Z celkového množství 84 (100 %) bylo 32 (38,1 %) žen a 52 (61,9 %) mužů. 30

Tabulka č, 2 – Věk respondentů Věk 18 - 24 25 - 44 45 - 64 65 - 74 nad 75 Celkem

Absolutní četnost 1 29 47 7 0 84

0,0%

Relativní četnost 1,2% 34,5% 56,0% 8,3% 0,0% 100,0%

1,2%

8,3% 18 - 24 34,5%

25 - 44 45 - 64 65 - 74

56,0%

nad 75

Graf č. 2 – Věk respondentů V položce č. 2 jsem zjišťovala věk respondentů. Věk jsem rozdělila dle vývojové psychologie (Palán Zdeněk, Androgogický slovník, Dospělý, dospělost)40 do pěti kategorií. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 1 (1,2 %) respondent uvedl věkovou kategorii 18 – 24 roků, 29 (34,5 %) respondentů uvedlo 25 – 44 roků, 47 (56,0 %) respondentů uvedlo 45 – 64 roků, 7 (8,3 %) respondentů uvedlo věkovou kategorii 65 – 74 roků. Ve věkové kategorii nad 75 let nikdo z respondentů dotazník nevyplňoval.

40

PALÁN, ZDENĚK. Andragogický slovník, Dospělý, dospělost http://www.andromedia.cz/andragogicky-

slovnik/dospely-dospelost

31

Tabulka č. 3 – Dosažené vzdělání Vzdělání

Absolutní četnost

Relativní četnost

Základní

6

7,1%

Středoškolské bez maturity

32

38,1%

Středoškolské s maturitou

38

45,2%

Vyšší odborné vzdělání

2

2,5%

Vysokoškolské vzdělání

6

7,1%

Celkem

84

100,0%

50,0%

45,2%

45,0% 38,1%

40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0%

7,1%

7,1% 2,5%

5,0% 0,0% Základní

Středoškolské Středoškolské Vyšš odborné Vysokoškolské bez maturity s maturitou vzdělání vzdělání

Graf č. 3 – Dosažené vzdělání V položce č. 3 jsem zjišťovala dosažené vzdělání respondentů. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů uvedlo 6 (7,1 %) respondentů základní vzdělání, 32 (38,1 %) respondentů uvedlo středoškolské vzdělání bez maturity, středoškolské vzdělání s maturitou uvedlo 38 (45,2 %) respondentů, 2 (2,4 %) respondenti uvedli vyšší odborné vzdělání a 6 (7,2 %) respondentů uvedlo vysokoškolské vzdělání.

32

Tabulka č. 4 – Zaměstnanost respondentů Zaměstnanost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

54

64,3%

Ne

30

35,7%

Celkem

84

100,0%

35,7% Ano Ne 64,3%

Graf č. 4 – Zaměstnanost respondentů V položce č. 4 jsem zjišťovala zaměstnanost respondentů. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů bylo 54 (64,3 %) zaměstnaných a 30 (35,7 %) respondentů uvedlo, že zaměstnaní nejsou. Do kategorie nezaměstnaný(á) jsem zařadila také respondenty v důchodu.

33

Tabulka č. 5 – První onemocnění akutním zánětem slinivky břišní První onemocnění

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

68

81,0%

Ne

16

19,0%

Celkem

84

100,0%

19,0%

Ano Ne

81,0%

Graf č. 5 – První onemocnění akutním zánětem slinivky břišní V položce č. 5 jsem zjišťovala, zda akutní zánět slinivky břišní je jejich prvním onemocněním. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 68 (81,0 %) uvedlo, že se jedná o první onemocnění a u 16 (19,0 %) respondentů je již onemocnění opakovaně.

34

Tabulka č. 6 – Nejčastější příznaky Příznaky

Absolutní četnost

Relativní četnost

Nechuť k jídlu

4

4,8%

Nucení na zvracení

1

1,2%

Zvracení

0

0,0%

Bolesti břicha

42

50,0%

Bolesti zad

22

26,2%

Meteorismus

11

13,1%

Jiné

0

0,0%

Žádné

4

4,8%

Celkem

84

100,0%

60,0% 50,0% 50,0% 40,0% 26,2%

30,0% 20,0% 10,0%

13,1% 4,8%

1,2%

4,8% 0,0%

0,0%

0,0%

Graf č. 6 – Nejčastější příznaky V položce č. 6 jsem zjišťovala, jaké příznaky nejvíce obtěžovaly respondenty po odeznění akutního zánětu slinivky břišní. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 4 (4,8 %) respondenti uvedli, že je nejvíce obtěžuje nechuť k jídlu, 1 (1,2 %) respondent uvedl, že jej nejvíce obtěžuje nucení na zvracení, bolesti břicha uvedlo 42 (50,0 %) respondentů, bolesti zad uvedlo 22 (26.2 %) respondentů, po odeznění akutního zánětu slinivky břišní 11 (13,1 %) respondentů uvedlo jako nejvíce obtěžující příznak meteorismus, žádné příznaky neobtěžovaly 4 (4,8 %) respondenty, zvracení jako

35

příznak, který nejvíce obtěžoval neuvedl žádný respondent a na dotaz – jiné (prosím uveďte) neodpověděl také žádný respondent. Tabulka č. 7 – Jak moc omezují příznaky Jak moc omezují příznaky

Absolutní četnost

Relativní četnost

Zásadně mě omezují

39

46,4%

Mírně mě omezují

34

40,5%

Téměř mě omezují

6

7,1%

Vůbec mě neomezují

5

6,0%

Celkem

84

100,0%

50,0%

46,4%

45,0%

40,5%

40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 7,1%

10,0%

6,0%

5,0% 0,0% Zásadně mě omezují

Mírně mě omezují Témř mě omezují

Vůbec mě neomezují

Graf č. 7 – Jak moc omezují příznaky V položce č. 7 jsem zjišťovala, jak moc omezují respondenty příznaky současného zdravotního stavu k uspokojování jejich potřeb. Z celkového počtu 84 (100%) respondentů 39 (46,4 %) respondentů uvedlo, že je příznaky současného zdravotního stavu zásadně omezují, 34 (40,5 %) respondentů uvedlo, že je příznaky současného zdravotního stavu mírně omezují, 6 (7,1 %) respondentů uvedlo, že je příznaky téměř omezují a 5 (6,0 %) respondentů uvedlo, že je příznaky současného zdravotního stavu vůbec neomezují.

36

Tabulka č. 8 – Prioritní potřeby Prioritní potřeby

Absolutní četnost

Relativní četnost

Potřeby fyziologické

49

58,3%

Potřeby jistoty a bezpečí

29

34,5%

Potřeby sounáležitosti a lásky

3

3,6%

Potřeby uznání a sebeúcty

0

0,0%

Potřeby kognitivní

1

1,2%

Potřeby estetické

0

0,0%

Potřeby seberealizace

2

2,4%

Celkem

84

100,0%

70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

58,3% 34,5%

3,6%

0,0%

1,2%

0,0%

2,4% Řady1

Graf č. 8 – Prioritní potřeby V položce č. 8 jsem zjišťovala, jaké jsou pro pacienty prioritní potřeby. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 49 (58,3 %) uvedlo za svoje prioritní potřeby – potřeby fyziologické, 29 (34,5 %) respondentů uvedlo za svoje prioritní potřeby – potřeby jistoty a bezpečí, 3 (3,6 %) respondenti uvedli jako prioritní potřeby – potřeby sounáležitosti a lásky, potřeby uznání a sebeúcty neuvedl nikdo z respondentů, 1 (1,2 %) respondent uvedl jako prioritní potřeby – potřeby kognitivní, potřeby estetické neuvedl žádný respondent a 2 (2,4 %) respondenti uvedli jako prioritní potřeby – potřeby seberealizace.

37

Tabulka č. 9 – Kvalita života v oblasti fyzické Kvalita života

Absolutní četnost

Relativní četnost

Velmi špatně

21

25,0%

Špatně

29

34,5%

Ani špatně ani dobře

19

22,6%

Dobře

11

13,1%

Velmi dobře

4

4,8%

Celkem

84

100,0%

40,0% 34,5%

35,0% 30,0% 25,0%

22,6%

25,0% 20,0%

13,1%

15,0% 10,0%

4,8%

5,0% 0,0% Velmi špatně

Špatně


Dobře

Velmi dobře

Graf č. 9 – Kvalita života v oblasti fyzické V položce č. 9 jsem zjišťovala kvalitu života v oblasti fyzické. Položka byla hodnocena na škále od 1 – 5, kde 1 znamenala – velmi špatně, 2 znamenala – špatně, 3 znamenala – ani špatně ani dobře, 4 znamenala – dobře, 5 znamenala – velmi dobře. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů, uvedlo 21 (25 %) respondentů, že vnímá svoji kvalitu života v oblasti fyzické jako velmi špatnou, 29 (34,5 %) vnímalo kvalitu života v oblasti fyzické jako špatnou, 19 (22,6 %) respondentů vnímalo kvalitu života v oblasti fyzické jako - ani špatnou ani dobrou, 11 (13,1 %) respondentů uvedlo, že kvalitu života v oblasti fyzické vnímá jako dobou, velmi dobrou kvalitu života v oblasti fyzické vnímali 4 (4,8 %) respondenti. Aritmetický průměr hodnocení kvality života v oblasti fyzické byl 2,4.

38

Tabulka č. 10 – Kvalita života v oblasti psychické Kvalita života

Absolutní četnost

Relativní četnost

Velmi špatně

19

22,6%

Špatně

30

35,7%


21

25,0%

Dobře

13

15,5%

Velmi dobře

1

1,2%

Celkem

84

100,0%

40,0%

35,7%

35,0% 30,0% 25,0%

25,0% 22,6%

20,0%

15,5%

15,0% 10,0% 5,0%

1,2%

0,0% Velmi špatně

Špatně


Dobře

Velmi dobře

Graf č. 10 – Kvalita života v oblasti psychické V položce č. 10 jsem zjišťovala, jak vnímají pacienti kvalitu života v oblasti psychické. Položka byla hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – velmi špatně, 2 znamenala – špatně, 3 znamenala – ani špatně ani dobře, 4 znamenala – dobře, 5 znamenala – velmi dobře. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 19 (22,6%) respondentů uvedlo, že vnímá svoji kvality života v oblasti psychické jako velmi špatnou, 30 (35,7 %) respondentu vnímalo svoji kvalitu života v oblasti psychické jako špatnou, ani špatnou ani dobrou kvalitu života uvádělo 21 (25,0 %) respondentů, dobou kvalitu života vnímalo 13 (15,5 %) respondentů a velmi dobrou kvalitu života v oblasti psychické uvedl 1 (1,2 %) respondent. Aritmetický průměr hodnocení kvality života v oblasti psychické byl 2.4. 39

Tabulka č. 11 – Kvalita života v oblasti sociální Kvalita života

Absolutní četnost

Relativní četnost

Velmi špatně

1

1,2%

Špatně

7

8,3%


34

40,5%

Dobře

30

35,7%

Velmi dobře

12

14,3%

Celkem

84

100,0%

45,0%

40,5%

40,0%

35,7%

35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 14,3%

15,0% 8,3%

10,0% 5,0%

1,2%

0,0% Velmi špatně

Špatně


Dobře

Velmi dobře

Graf č. 11 – Kvalita života v oblasti sociální V položce č. 11 jsem zjišťovala kvalitu života pacientů v oblasti sociální. Položka byla hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – velmi špatně, 2 znamenala – špatně, 3 znamenala – ani špatně ani dobře, 4 znamenala – dobře, 5 znamenala – velmi dobře. Z celkového počtu 84 (100 %) uvedl 1 (1,2 %) respondent, že kvalitu života v oblasti sociální vnímá jako velmi špatnou, 7 (8,3 %) respondentů uvedlo vnímání svoji kvality života v oblasti sociální jako špatnou, ani špatnou ani dobrou kvalitu života vnímalo 34 (40,5 %) respondentů, 30 (35,7 %) respondentů uvedlo, že svoji kvalitu života v oblasti psychické vnímá jako dobrou a 12 (14,3 %) uvedlo, že vnímá svoji kvalitu života v oblasti sociální jako velmi dobrou. Aritmetický průměr hodnocení kvality života v oblasti sociální byl 3,5. 40

Tabulka č. 12 – Spánek Spánek

Absolutní četnost

Relativní četnost

Velmi nespokojen(a)

2

2,4%

Nespokojen(a)

34

40,5%

nespokojen(a)

35

41,7%

Spokojen(a)

11

13,0%

Velmi spokojen(a)

2

2,4%

Celkem

84

100,0%

Ani spokojen(a) ani

45,0%

40,5%

41,7%

40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 13,0%

15,0% 10,0% 2,4%

5,0%

2,4%

0,0% Velmi Nespokojen(a) Ani Spokojen(a) nespokojen(a) spokojen(a) ani nespokojen(a)

Velmi spokojen(a)

Graf č. 12 – Spánek V položce č. 12 jsem zjišťovala spokojenost respondentů se svým spánkem. Položka byla hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – velmi nespokojen(a), 2 – nespokojen(a), 3 – ani spokojen(a) ani nespokojen(a), 4 – spokojen(a), 5 – velmi spokojen(a). Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 2 (2,4 %) respondenti uvedli, že jsou se spánkem velmi nespokojeni, 34 ((40,5 %) respondenti uvedli, že jsou se spánkem nespokojeni, ani spokojen(a) ani nespokojen(a) uvedlo 35 (41,7 %) respondentů, spokojenost se spánkem uvedlo 11 (13,2 %) respondentů a 2 (2,3) respondenti uvedli, že jsou se svým spánkem velmi spokojeni. Aritmetický průměr hodnocení spánku byl

41

2,7, což znamená, že respondenti byli - ani spokojeni ani nespokojeni se svým spánkem. Tabulka č. 13 - Každodenní činnosti Činnosti

Absolutní četnost

Relativní četnost

Velmi nespokojen(a)

2

2,4%

Nespokojen(a)

14

16,7%

nespokojen(a)

50

59,5%

Spokojen(a)

16

19,0%

Velmi spokojen(a)

2

2,4%

Celkem

84

100,0%

Ani spokojen(a) ani

70,0% 59,5%

60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 16,7%

20,0% 10,0%

19,0%

2,4%

2,4%


Velmi spokojen(a)

Graf č. 13 - Každodenní činnost V položce č. 13 jsem zjišťovala, jak jsou respondenti spokojeni se svou schopností provádět každodenní činnosti. Položka byla hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – velmi nespokojen(a), 2 – nespokojen(a), 3 – ani spokojen(a) ani nespokojen(a), 4 – spokojen(a), 5 – velmi spokojen(a). Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů, 2 (2,4 %) respondenti uvedli, že jsou velmi nespokojeni se svou schopností provádět každodenní činnosti, nespokojeno se svou schopností provádět každodenní činnosti bylo 14 (16,7 %) respondentů, 50 (59,5 42

%) respondentů uvedlo, že jsou – ani spokojeni ani nespokojeni, 16 (19,0 %) respondentů uvedlo, že jsou se svou schopností provádět každodenní činnosti spokojeni a 2 (2,4 %) respondenti uvedli, že jsou velmi spokojeni se svou schopností provádět každodenní činností. Aritmetický průměr hodnocení provádění každodenních činností byl 3,0 respondenti byli - ani spokojeni ani nespokojeni s prováděním každodenních činnost Tabulka č. 14 – Negativní pocity Negativní pocity

Absolutní četnost

Relativní četnost

Stále

0

0,0%

Velmi často

9

10,7%

Celkem často

32

38,1%

Zřídka

37

44,0%

Nikdy

6

7,1%

Celkem

84

100,0%

50,0% 44,0%

45,0% 38,1%

40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0%

10,7%

10,0% 5,0%

7,1% 0,0%

0,0% Stále

Velmi často

Celkem často

Zřídka

Nikdy

Graf č. 14 – Negativní pocity V položce č. 14 jsem zjišťovala, zda respondenty trápí nějaké negativní pocity v souvislosti se svým onemocněním. Z celkového počtu 84 respondentů 9 (10,7 %) uvedlo, že je negativní pocity trápí velmi často, 32 (38,1 %) respondentů uvedlo, že je

43

negativní pocity trápí celkem často, 37 (44,0 %) respondentů uvedlo, že je negativní pocity trápí zřídka, 6 (7,1 %) respondentů uvedlo, že je nikdy netrápí negativní pocity. Tabulka č. 15 - Akceptování zdravotního stavu Zdravotní stav

Absolutní četnost

Relativní četnost

Vůbec ne

0

0,0%

Spíše ne

9

10,7%

Ani ano, ani ne

29

34,5%

Většinou ano

39

46,4%

Zcela

7

8,3%

Celkem

84

100,0%

50,0%

46,4%

45,0% 40,0%

34,5%

35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0%

10,7%

8,3%

10,0% 5,0%

0,0%

0,0% Vůbec ne

Spíše ne

Ani ano, ani ne Věršinou ano

Zcela

Graf č. 15 - Akceptování zdravotního stavu V položce č. 15 jsem zjišťovala, jak si respondenti myslí, že dokáží akceptovat svůj zdravotní stav. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 0 respondentů uvedlo, že svůj zdravotní stav nedokáží akceptovat vůbec, 9 (10,7 %) respondentů uvedlo, že svůj zdravotní stav spíše neakceptují, ani ano ani ne uvedlo 29 (34,5 %) respondentů, většinou ano uvedlo 39 (46,4 %) respondentů a zcela dokáží akceptovat svůj zdravotní stav, uvedlo 7 (8,3 %) respondentů.

44

Tabulka č. 16 - Schopnost pohybu Absolutní četnost Relativní četnost

Pohyb Velmi špatně

0

0,0%

Špatně

4

4,8%


14

16,7%

Dobře

53

63,1%

Velmi dobře

13

15,4%

Celkem

84

100,0%

70,0%

63,1%

60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 16,7%

20,0% 10,0%

15,4%

4,8% 0,0%

0,0% Velmi špatně

Špatně


Dobře

Velmi dobře

Graf č. 16 - Schopnost pohybu V položce č. 16 jsem zjišťovala, jak se respondenti dokáží pohybovat. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 4 (4,8 %) respondenti uvedli, že se pohybují špatně, 14 (16,7 %) respondentů uvedlo, že se dokáží pohybovat - ani špatně ani dobře, 53 (63,1 %) respondentů uvedlo, že se pohybují dobře, 13 (15,4 %) respondentů uvedlo, že se dokáží pohybovat velmi dobře a žádný z respondentů neuvedl, že se dokáže pohybovat velmi špatně. Aritmetický průměr hodnocení schopnosti pohybu byl 2,9.

45

Tabulka č. 17 - Změna života následkem onemocnění Změna života

Absolutní četnost Relativní četnost

Ano

46

54,8%

Ne

3

3,6%

Nemohu posoudit

35

41,6%

Celkem

84

100,0%

60,0%

54,8%

50,0% 41,6% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

3,6%

0,0% Ano

Ne

Nemohu posoudit

Graf č. 17 - Změna života následkem onemocnění V položce č. 17 jsem zjišťovala, zda si respondenti myslí, že jim onemocnění může zcela změnit život. Z celkového počtu 84 respondentů 46 (54,8 %) respondentů uvedlo ano, že si myslí, že jim onemocnění může zcela změnit život, 3 (3,6 %) respondenti uvedli – ne a 35 (41,6 %) respondentů uvedlo, že nemůže posoudit, zda jim onemocnění může změnit život.

46

Tabulka č. 18 - Obavy ze ztráty zaměstnání Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

20

23,8%

Ne

10

11,9%

Nemohu posoudit

24

28,6%

Nezaměstnaní

30

35,7%

Celkem

84

100,0%

Obavy

40,0%

35,7%

35,0% 28,6%

30,0% 25,0%

23,8%

20,0% 15,0%

11,9%

10,0% 5,0% 0,0% Ano

Ne

Nemohu posoudit

Nezaměstnaní

Graf č. 18 - Obavy ze ztráty zaměstnání V položce č. 18 jsem zjišťovala, zda respondenti pociťují obavy ze ztráty zaměstnání vzhledem k onemocnění. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů bylo 30 (35,7 %) respondentů nezaměstnaných, včetně důchodců a ostatní respondenti uváděli pocity následovně: 20 (23,8 %) respondentů uvedlo, že má obavy o své zaměstnání, 10 (11,9 %) uvedlo, že obavy nemá a 24 (28,6 %) respondentů uvedlo, že nemůže posoudit, zda má obavy ze ztráty zaměstnání vzhledem k onemocnění.

47

Tabulka č. 19 - Opora v onemocnění Absolutní četnost

Relativní četnost

Manžel(a)

50

59,5%

Děti

15

17,9%

Rodiče

14

16,6%

Přátelé

5

6,0%

Nikdo mi není oporou

0

0,0%

Celkem

84

100,0%

Celkem

70,0% 60,0%

59,5%

50,0% 40,0% 30,0% 17,9%

20,0%

16,6% 6,0%

10,0%

0,0% 0,0% Manžel(a)

Děti

Rodiče

Přátelé

Nikdo mi není oporou

Graf č. 19 - Opora v onemocnění V položce č. 19 jsem zjišťovala, kdo je největší oporou respondentů při jejich onemocnění. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 50 (59,5 %) jich uvedlo, že v jejich onemocnění je největší oporou manžel(ka), 15 (17,9 %) respondentů uvedlo, že jejich oporou jsou děti, 14 (16,6 %) respondentů uvedlo jako největší oporu rodiče, 5 (6,0 %) respondentů uvedlo jako největší oporu své přátele a nikdo mi není oporou neuvedl žádný respondent.

48

Tabulka č. 20 - Spokojenost s podporou nejbližších Podpora nejbližších

Absolutní četnost

Relativní četnost

Velmi nespokojen(a)

0

0,0%

Nespokojen(a)

0

0,0%

Ani spokojen(a) ani nespokojen(a)

2

2,4%

Spokojen(a)

56

66,6%

Velmi spokojen(a)

26

31,0%

Celkem

84

100,0%

66,6%

70,0% 60,0% 50,0% 40,0%

31,0%

30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

0,0%

2,4%


Velmi spokojen(a)

Graf č. 20 - Spokojenost s podporou nejbližších V položce č. 20 jsem zjišťovala, jak jsou respondenti spokojeni s podporou lelich nejbližších při svém onemocnění. Položka byla hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – velmi nespokojen(a), 2 – nespokojen(a), 3 znamenala – ani spokojen(a) ani nespokojen(a), 4 znamenala – spokojen(a) a 5 znamenala – velmi spokojen(a). Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 2 (2,4 %) respondenti uvedli, že jsou ani spokojeni ani nespokojeni s podporou svých nejbližších, 56 (66,6 %) respondentů uvedlo, že jsou spokojeni s podporou svých nejbližších při svém onemocnění, velmi spokojeno s podporou svých nejbližších bylo 26 (31,0 %) respondentů a nikdo z respondentů neuvedl, že s podporou svých nejbližších při onemocnění jsou velmi nespokojeni a také žádný z respondentů neuvedl, že jsou nespokojeni s podporou svých

49

nejbližších. Aritmetický průměr hodnocení spokojenosti s podporou svých nejbližších při jejich onemocnění byl 4,3. Tabulka č. 21 - Důležitost opory nejbližších Důležitost opory

Absolutní nčetnost

Relativní četnost

Naprosto nedůležitá

1

1,2%

Spíše nedůležitá

0

0,0%

Ani důležitá ani nedůležitá

2

2,4%

Spíše důležitá

22

26,2%

Velmi důležitá

59

70,2%

Celkem

84

100,0%

80,0% 70,2% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 26,2%

30,0% 20,0% 10,0%

1,2%

0,0%

Naprosto nedůležitá

Spíše nedůježitá

2,4%

0,0% Ani důležitá Spíše důležitá Velmi důležitá ani nedůležitá

Graf č. 21 - Důležitost opory nejbližších V položce č. 20 jsem zjišťovala, jak moc je důležitá opora, kterou respondentům poskytuje rodina a přátelé. Položka byla hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – naprosto nedůležitá, 2 znamenala – spíše nedůležitá, 3 znamenala – ani důležitá ani nedůležitá, 4 znamenala – spíše důležitá, 5 znamenala – velmi důležitá. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 1 (1,2 %) respondent uvedl, že je pro něho naprosto nedůležitá opora, kterou mu poskytuje rodina a přátelé, spíše nedůležitá – neuvedl žádný (0 %) z respondentů, 2 (2,4 %) respondenti uvedli, že opora, kterou jim poskytuje rodina a přátelé je pro ně ani důležitá ani nedůležitá, pro 22 (26,2 %) 50

respondentů je opora rodiny a přátel spíše důležitá a 59 (70,2%) respondentů uvedlo, že opora rodina a přátel je pro ně velmi důležitá. Aritmetický průměr hodnocení důležitosti opory, kterou respondentům poskytuje rodina a přátelé byl 4,6. Tabulka č. 22 - Kvalita života v akutní fázi nemoci Akutní fáze nemoci

Absolutní četnost

Relativní četnost

Velmi špatná

24

28,6%

Špatná

39

46,4%

Ani dobrá ani špatná

15

17,9%

Dobrá

6

7,1%

Velmi dobrá

0

0,0%

Celkem

84

100,0%

50,0%

46,4%

45,0% 40,0% 35,0% 30,0%

28,6%

25,0% 17,9%

20,0% 15,0%

7,1%

10,0% 5,0%

0,0%

0,0% Velmi špatná

Špatná


Dobrá

Velmi dobrá

Graf č. 22 - Kvalita života v akutní fázi nemoci V položce č. 22 jsem hodnotila kvalitu života respondentů v akutní fázi nemoci. Položka byla hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – velmi špatná, 2 znamenala – špatná, 3 znamenala – ani dobrá ani špatná, 4 znamenala – dobrá, 5 znamenala – velmi dobrá. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 24 (28,6 %) respondentů uvedlo, že jejich kvalita života v akutní fázi nemoci byla velmi špatná, 39 (46,4 %) respondentů uvedlo, že jejich kvalita života v akutní fázi nemoci byla špatná, ani špatnou ani 51

dobrou kvalitu svého života v akutní fázi nemoci uvedlo15 (17,9 %) respondentů, 6 (7,1 %) respondentů uvedlo, že kvalita života v akutní fázi nemoci byla dobrá a žádný z respondentů neuvedl, že kvalita života v akutní fázi nemoci byla velmi dobrá. Aritmetický průměr hodnocení kvality života v akutní fázi nemoci byl 2,0. Tabulka č. 23 - Současná kvalita života Současná kvalita života

Absolutní četnost

Relativní četnost

Velmi špatná

0

0,0%

Špatná

7

8,3%


53

63,1%

Dobrá

22

26,2%

Velmi dobrá

2

2,4%

Celkem

84

100,0%

70,0%

63,1%

60,0% 50,0% 40,0% 26,2%

30,0% 20,0% 8,3%

10,0%

2,4%

0,0% 0,0% Velmi špatná

Špatná


Dobrá

Velmi dobrá

Graf č. 23 - Současná kvalita života V položce č. 23 jsem zjišťovala, jak hodnotí respondenti současnou kvalitu života. Položka byla hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – velmi špatná, 2 znamenala – špatná, 3 znamenala – ani dobrá ani špatná, 4 znamenala – dobrá a 5 znamenala – velmi dobrá. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů nikdo nehodnotil současnou kvalitu života jako velmi špatnou, 7 (8,3 %) respondentů hodnotilo současnou kvalitu života jako špatnou, ani dobrou ani špatnou kvalita současného života uvedlo 53 (63,1 %) 52

respondentů, 22 (26,2 %) respondenti hodnotili současnou kvalitu života jako dobrou, 2 (2,4 ˇ) respondenti uvedli, že současná kvalita jejich života je velmi dobrá. Aritmetický průměr hodnocení současné kvality života byl 3,2. Tabulka č. - 24 Spokojenost sám(sama) se sebou Spokojenost sám(sama) se sebou

Absolutní četnost

Relativní četnost

Velmi nespokojen(a)

1

1,2%

Nespokojen(a)

13

15,5%

Ani spokojen(a) ani nespokojen(a)

38

45,2%

Spokojen(a)

31

36,9%

Velmi spokojen(a)

1

1,2%

Celkem

84

100,0%

50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

45,2% 36,9%

15,5%


1,2% Velmi spokojen(a)

Graf č. 24 - Spokojenost sám(a) se sebou V položce 24 jsem zjišťovala, jak jsou respondenti spokojeni sami se sebou. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 1 (1,2 %) respondent uvedl, že je velmi nespokojen sám se sebou, 13 (15,5 %) respondentů uvedlo, že jsou nespokojeni sami se sebou, 38 (45,2 %) respondentů uvedlo, že jsou ani spokojeni ani nespokojeni sami se senou, 31 (36,9 %) respondentů uvedlo, že jsou spokojeni sami se sebou a 1 (1,2 %) respondent uvedl, že je velmi spokojen sám se sebou.

53

Tabulka č. 25 - Dostačující informace Dostačující informace

Absolutní šetnost

Relativní četnost

Ano

24

28,6%

Ne

35

41,7%

Nemohu posoudit

25

29,7%

Celkem

84

100,0%

29,7% 28,6% Ano Ne Nemohu posoudit

41,7%

Graf č. 25 - Dostačující informace V položce 25 jsem zjišťovala, zda si respondenti myslí, že mají dostačující informace týkající se jejich nemoci. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 24 (28,6 %) jich uvedlo, že má dostačující informace týkající se jejich nemoci, 35 (41,7%) respondentů uvedlo, že nemá dostačující informace týkající se jejich onemocnění a 25 (29,7 %) respondentů nemůže posoudit, zda má dostačující informace týkající se jejich onemocnění.

54

Tabulka č. 26 - Obavy z komplikací Obavy z komplikací

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

52

61,9%

Ne

5

6,0%

Nevím

27

32,1%

Celkem

84

100,0%

32,1% Ano Ne Nevím 61,9% 6,0%

Graf č. 26 - Obavy z komplikací V položce 26 jsem zjišťovala, zda respondenti pociťují obavy z případných komplikací souvisejících s onemocněním. Z celkového počtu 84 (100 %) 52 (61,9 %) respondentů uvedlo, že pociťuje obavy z možných komplikací, které souvisí s onemocněním, 5 (6,0 %) respondentů uvedlo, že obavy nepociťuje a 27 (32,1 %) respondentů neví, zda pociťuje obavy z komplikací, které souvisí s onemocněním.

55

Tabulka č. 27 - Obavy z operace Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

50

59,5%

Ne

10

11,9%

Nevím

24

28,6%

Celkem

84

100,0%

Obavy z operace

28,6% Ano Ne 59,5%

Nevím

11,9%

Graf č. 27 - Obavy z operace V položce č 27 jsem zjišťovala, zda respondenti pociťují obavy z možnosti řešení jejich onemocnění prostřednictvím operace. Z celkového počtu 84 (100 %) respondentů 5 (59,5 %) respondentů uvedlo ano, že pociťuje obavy z možnosti řešení jejich onemocnění prostřednictvím operace, 10 (11,9 %) respondentů uvedlo, že nepociťuje obavy z možnosti řešení jejich onemocnění prostřednictvím operace a 24 (28,6 %) respondentů uvedlo, že neví, zda pociťuje obavy z možnosti řešení jejich onemocnění prostřednictvím operace.

Položka č. 28 - Pokud chcete dodat ještě něco k této problematice, prosím uveďte V položce č. 28 měli respondenti možnost vyjádřit se k problematice akutního zánětu slinivky břišní a ke kvalitě života po odeznění akutního zánětu slinivky břišní. K této položce se nikde z respondentů nevyjádři 56

7 DISKUSE

Ve své bakalářské práci jsem se pokusila zjistit kvalitu života pacientů po odeznění akutního zánětu slinivky břišní. Toto onemocněním je velmi závažné a v mnoha případech ne se šťastným koncem. V první, teoretické části jsem popisovala akutní zánět slinivky břišní, příznaky, diagnostiku, léčení, komplikace a kvalitu života u pacientů s tímto onemocněním. Informace jsem čerpala z uvedené literatury a internetových zdrojů. Zjistit kvalitu života u pacientů je velmi náročné a obtížné. Ke zjištění kvality života pacienta po odeznění akutního zánětu slinivky břišní jsem použila nestandardizovaný dotazník s 28 otázkami. V bakalářské práci porovnávám některé položky s výsledky Bc. Veroniky Krupkové, která vypracovala bakalářskou práci v Brně na Lékařské fakultě Masarykovy university v roce 2008 na téma: „Kvalita života dlouhodobě nemocných.“ Porovnávám podobné položky týkající se kvality života. Porovnání je pouze orientační, neboť porovnávám zjištěnou kvalitu života u dlouhodobě nemocných a zjištěnou kvalitu života u pacientů po odeznění akutního zánětu slinivky břišní. Bakalářská práce Veroniky Krupkové byla také v praktické části zaměřena na dotazníkové šetření. Její počet respondentů byl 80. Celkem jsem zpracovala 84 dotazníku, z toho mi odpovědělo 38,1 % žen a 61,9% mužů. Nejmladšímu respondentovi bylo 19 let a nejstaršímu respondentovi bylo 66 let. Nejvíce respondentů bylo se středoškolským vzděláním s maturitou - 45,2 %, na druhém místě byli respondenti se středoškolským vzděláním bez maturity, těch bylo 38,1 %. S vysokoškolským vzděláním odpovídalo 7,1 % respondentů stejně tak se základním vzděláním odpovídalo 7,1 % respondentů. Nejméně respondentů dosáhlo vyššího odborného vzdělání.41 S tímto vzděláním odpovídalo 2,5 % respondentů. Z celkového počtu dotazovaných bylo 64,3 % respondentů zaměstnaných a 35,7% bez zaměstnání. Nezaměstnaní byli ovlivněni i věkovou kategorií, protože jsem sem zařadila i důchodce

41

PALÁN, ZDENĚK. Andragogický slovník, Dospělý, dospělost [online].

http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/dospely-dospelost

57

Akutní zánět slinivky břišní se objevil poprvé u 81 % respondentů a 19 % respondentů uvedlo, že tímto onemocněním trpělo již opakovaně. Ve výzkumu jsem dále zjišťovala, jaké příznaky respondenty nejvíce obtěžovaly. Dotazníkovým šetřením jsem zjistila, že 50 % respondentů uvedlo bolest břicha jako příznak, který je nejvíce obtěžoval. Druhým, nejvíce obtěžujícím příznakem byly bolesti zad. Uvedlo je 26,2 % respondentů. Meteorismus uvedlo 13,1 % respondentů, byl to třetí příznak, který dotazované respondenty nejvíce obtěžoval. Nechuť k jídlu uvedlo 4,8 % respondentů a stejný počet respondentů uvedlo, že v době nemoci je žádné příznaky neobtěžovaly. Při tak závažném onemocnění jako je akutní zánět slinivky bych předpokládala, že nějaké příznaky, v období po odeznění akutního zánětu, které respondenty nejvíce obtěžovaly, uvede každý respondent. Příznak – zvracení – neobtěžoval žádného respondenta. Dotazovaní respondenti měli možnost uvést i jiné příznaky, které by je nejvíce obtěžovaly, ale k položce – jiné (prosím uveďte) – nikdo z respondentů žádný příznak nedopsal. K této položce se vztahuje očekávaný výsledek č. 2, kde předpokládám, že 50 % respondentů a více uvede bolesti břicha jako příznak, který je nejvíce obtěžuje. Očekávaný výsledek se mi potvrdil, protože 50 % respondentů uvedlo bolest břicha jako příznak, který je nejvíc obtěžuje. V položce, omezují Vás příznaky současného zdravotního stavu v uspokojování vašich potřeb, odpovědělo 46,4 % respondentů, že je příznaky současného zdravotního stavu zásadně omezují. Druhou odpověď – mírně mě omezují – zvolilo 40,5 % respondentů, 7,1 % respondentů uvedlo, že je příznaky současného zdravotního stavu – téměř omezují a 6,0 % respondentů uvedlo, že je příznaky současného zdravotního stavu – vůbec neomezují. Tyto odpovědi mohou do jisté míry ovlivňovat i věk a fyzická zdatnost respondentů, neboť každý jedinec vnímá svoje onemocnění různě. K této položce se vztahuje očekávaný výsledek č. 3, v němž předpokládám, že u více jak 75 % respondentů budou příznaky zdravotního stavu zásadně omezovat a mírně omezovat uspokojování potřeb nemocného. Tento očekávaný výsledek se mi potvrdil, protože 86,9 % respondentů uvedlo, že je příznaky současného zdravotního stavu zásadně a mírně omezují v uspokojování jejich potřeb. V další položce jsem zjišťovala, jaké jsou pro respondenty v současné době, prioritní potřeby. Na prvním místě respondenti uváděli uspokojování fyziologických potřeb. Celkem tuto možnost uvedlo 58,3 % respondentů a jako druhou možnost dotazovaní zvolili potřeby jistoty a bezpečí, které byly prioritní pro 34,5 % 58

respondentů. Pro 3,6 % respondentů byly profitní potřeby sounáležitosti a lásky. Také potřeby kognitivní uvedlo 1,2 % respondentů mezi potřeby prioritní. Potřeby uznání a sebeúcty a potřeby estetické nikdo z respondentů neuvedl mezi potřeby prioritní. Pro velkou většinu pacientů je důležité, aby byli soběstační při své hospitalizaci na lůžkovém oddělení a aby deficit sebepéče byl co nejmenší. K této položce se vztahuje očekávaný výsledek č. 4, kde předpokládám, že více jak 50 % respondentů uvede jako prioritní potřeby, potřeby fyziologické. Očekávaný výsledek se mi potvrdil. Dalšími položkami jsem zjišťovala, jak respondenti hodnotí svoji kvalitu života v oblasti fyzické, psychické a sociální. Nejprve odpovídali na to, jak hodnotí svoji kvalitu života v oblasti fyzické. 25,0 % respondentů uvedlo, že kvalitu svého života v této oblasti hodnotí velmi špatně, 34,5 % respondentů uvedlo, že hodnotí kvalitu svého života v této oblasti – špatně. Jako třetí nejčastěji uváděnou možnost respondenti zvolili, že svoji kvalitu života v oblasti fyzické hodnotí – ani špatně ani dobře. 13,1 % respondentů uvedlo možnost, že hodnotí svoji kvalitu života – dobře a 4,8 % respondenti uvedli, že hodnotí svoji kvalitu života v oblasti fyzické – velmi dobře- Položka byla hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – velmi špatně, 2 znamenala – špatně, 3 znamenala – ani špatně ani dobře, 4 znamenala – dobře, 5 znamenala – velmi dobře. Aritmetický průměr hodnocení kvality života v oblasti fyzické byl 2,4. K této položce se vztahuje očekávaný výsledek č. 5, kde jsem předpokládala, že více jak 50 % respondentů bude hodnotit kvalitu života po odeznění akutního zánětu slinivky břišní v oblasti fyzické jako velmi špatnou a špatnou. Očekávaný výsledek se mi potvrdil, protože 59,5 % respondentů hodnotilo kvalitu života v oblasti fyzické jako velmi špatnou a špatnou. V oblasti psychické nejvíce odpovědí bylo uvedeno na první tři možnost a to velmi špatně, špatně, ani špatně ani dobře. Kvalitu života v oblasti psychické hodnotilo 22,6 % respondentů – velmi špatně, 35,7 % respondentů uvedlo, že svoji kvalitu života v oblasti psychické hodnotí – špatně, 25,0 % respondentů uvedlo možnost – ani špatně ani dobře. Možnost – dobře – zvolilo 15,5 % respondentů a velmi dobře hodnotilo kvalitu života v oblasti psychické 1,2 % respondentů. Položka byla hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – velmi špatně, 2 znamenala – špatně, 3 znamenala – ani špatně ani dobře, 4 znamenala – dobře, 5 znamenala – velmi dobře. Aritmetický průměr hodnocení kvality života v oblasti psychické byl 2,4. K této položce se vztahuje očekávaný výsledek č. 6, kde jsem předpokládala, že více jak 50% respondentů bude hodnotit kvalitu života po odeznění akutního zánětu slinivky 59

břišní v oblasti psychické jako velmi špatnou a špatnou. Očekávaný výsledek se mi potvrdil, protože 58,3 % respondentů hodnotilo kvalitu života v oblasti psychické jako velmi špatnou a špatnou. Z výsledků šetření dotazníkovou metodou jsem zjistila, že kvalita života v oblasti sociální byla u respondentů hodnocena lépe jak v předcházejících dvou oblastech. Možnost – velmi špatně - uvedlo 1,2 % respondent, možnost špatně – uvedlo 8,3 % respondentů. Ani špatně ani dobře - hodnotilo svoji kvalitu života v oblasti sociální 40,5 % respondentů. 35,7 % respondentů uvedlo, že svoji kvalitu života v oblasti sociální hodnotí – dobře a 14,3 % respondentů hodnotilo svoji kvalitu života v této oblasti – velmi dobře. Položka byla hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – velmi špatně, 2 znamenala – špatně, 3 znamenala – ani špatně ani dobře, 4 znamenala – dobře, 5 znamenala – velmi dobře. Aritmetický průměr hodnocení kvality života po odeznění akutního zánětu slinivky břišní v oblasti sociální byl 3,5. K této položce se vztahuje očekávaný výsledek č. 7, kde jsem předpokládala, že více jak 50 % respondentů bude hodnotit kvalitu života po odeznění akutního zánětu slinivky břišní jako ani špatnou ani dobrou. Očekávaný výslede se mi nepotvrdil, protože pouze 40,5% respondentů hodnotilo ani špatnou ani dobrou kvalitu života v oblasti sociální. V porovnání s výsledky analýzy hodnocení kvality života u dlouhodobě nemocných v práci Veroniky Krupkové mohu konstatovat, že výsledky analýzy v mé bakalářské práci v hodnocení kvality života v oblasti sociální jsou velmi podobné.42 V další položce jsem zjišťovala spokojenost respondentů se spánkem. V této položce nejvíce respondentů odpovědělo – ani spokojen(a) ani nespokojen(a). Z celkového počtu 100 % respondentů tuto odpověď zvolilo 41,7 % respondentů. Druhá nejčastější odpověď v této položce byla – nespokojen(a). Tuto možnost uvedlo 40,5 % respondentů. Spokojen(a) uvedlo 13,0 % respondentů. 2,4 % respondentů uvedlo, že jsou – velmi spokojeni – se svým spánkem a také 2,4 % respondentů bylo naopak – velmi nespokojeno – se svým spánkem. Položka byla hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – velmi nespokojen(a), 2 znamenala – nespokojen(a), 3 – ani spokojen(a) ani nespokojen(a), 4 – spokojen(a) a 5 znamenala – velmi spokojen(a). Aritmetický průměr hodnocení spokojenosti se spánkem byl 2,7 tedy ani spokojen(a) ani nespokojen(a). Porovnání výsledků analýzy této položky s výsledky analýzy 42

Srov. Krupková, V., Kvalita života dlouhodobě nemocných, s. 34

60

v práci Veroniky Krupkové jsou tyto velmi podobné. Aritmetický průměr v práci Veroniky Krupkové byl 3,09.43 Spánek respondentů je ovlivněn celkovým stavem nemoci, cizím nemocničním prostředím a řadou různých faktorů, které působí na kvalitu života nemocného. V položce, jak jste spokojen(a) se svou schopností provádět každodenní činnosti, uvedlo 59,5 % respondentů, že jsou ani spokojeni ani nespokojeni, 19,0 % respondentů uvedlo, že jsou spokojeni se svou schopností provádět každodenní činnosti. Třetí nejčastější odpověď uvedli respondenti, že jsou nespokojeni, tuto možnost zvolilo 16,7% respondentů. 2,4 % respondentů uvedlo, že jsou velmi spokojeni) a také 2,4 % respondentů uvedlo, že jsou velmi nespokojeni. Aritmetický průměr hodnocení schopností provádět každodenní činnosti byl – 3,0 tedy – ani spokojen(a) ani nespokojen(a). Tato analýza je rovněž srovnatelná s analýzou v práci Bc. Veroniky Krupkové, kde výsledky jsou velmi podobné.44 V položce negativní pocity jsem zjišťovala, zda respondenty trápí špatná nálada, zoufalství, deprese nebo úzkost. Při svém výzkumu jsem zjistila, že většinu respondentů trápí negativní pocity – zřídka, tuto odpověď zvolilo 44,0 % respondentů. Odpověď – celkem často – uvedlo 38,1 % respondentů, velmi často – trpělo negativními pocity 10,7 % respondentů a 7,1 % respondentů uvedlo, že je negativní pocity v souvislosti se svým onemocněním netrápí. Na možnost – stále – neodpověděl nikdo z respondentů. Další položkou jsem hodnotila, jak respondenti dokáží akceptovat svůj zdravotní stav. Nejvíce odpovědí bylo – většinou ano – 46,4 %, druhou nejčastější odpověď respondenti zvolili – ani ano ani ne – 34,5 %. Spíše ne – uvedlo 10,7 % respondentů a zcela uvedlo – 8,3 % respondentů. Na otázku – vůbec ne – neodpověděl žádný respondent. V položce pohyb jsem zjišťovala, jak se respondenti dokáží pohybovat. Zde jsem použila k hodnocení škálu od 1 do 5, kde 1 znamenala – velmi špatně, 2 – špatně, 3 – znamenala – ani špatně ani dobře, 4 – znamenala – dobře a 5znamenala – velmi dobře. Nejvíce odpovědí uvedli respondenti, že se dokáží pohybovat dobře – 63,1 %. Jako druhou odpověď respondenti zvolili – ani špatně ani dobře – zde odpovídalo 16,7 % respondentů, třetí nejčastější odpověď uvedli respondenti, že se dokáží pohybovat 43 44

Srov. Krupková, V., Kvalita života dlouhodobě nemocných, s. 49 Srov. Krupková, V., Kvalita života dlouhodobě nemocných, s. 50

61

velmi dobře, odpovídalo 15,4 % respondentů. Špatně se pohybovalo 4,8 % respondentů a odpověď velmi špatně nezvolil nikdo z respondentů. Aritmetický průměr hodnocení pohybu byl – 2,9, tedy ani špatně ani dobře se dokáží respondenti pohybovat při svém onemocnění. Pohyb respondentů může být ovlivněn i jiným onemocněním

pohybového

aparátu,

věkem

respondentů,

ale

psychickou

problematikou, zda se vůbec pohybovat chtějí. Změna života následkem onemocnění je další položka, kde jsem zjišťovala, zda si respondenti myslí, že jim onemocnění může zcela změnit život. 54,8 % respondentů odpovědělo – ano, 3,6 % respondenti si myslí, že jim onemocnění nezmění život 41,6% respondentů uvedlo, že nemůže posoudit, zda jim onemocnění může zcela změnit život. Myslím si, že odpovědi v této položce mohou být ovlivněny i mírou informovanosti nemocných o svém onemocnění a myslím si, že určité procento respondentů neví, že se jedná o velmi závažné onemocnění. Následující položkou jsem zjišťovala, zda se respondenti obávají ztráty zaměstnání v důsledku jejich onemocnění. Z celkového počtu 84 respondentů bylo 35,7 % respondentů nezaměstnaných. Do této kategorie jsem zařadila i důchodce 23,8% respondentů uvedlo, že má obavy ze ztráty zaměstnání vzhledem k jejich onemocnění, 11,9 % respondentů uvedlo, že nemá obavy o své zaměstnání vzhledem k jejich onemocnění a 28,6 % respondentů uvedlo, že nemůže posoudit, zda má obavy ze ztráty zaměstnání vzhledem k jejich onemocnění. V další položce jsem zjišťovala, kdo je největší oporou při onemocnění. Manžela(ku) uvedlo 59,5 % respondentů, děti uvedlo 17,9 % respondentů, rodiče uvedlo 16,6 % respondentů, přátelé uvedlo 6,0 % respondentů. Odpověď – nikdo mi není oporou – neuvedl žádný z respondentů. Spokojenost s podporou nejbližších byla další položka, kterou jsem hodnotila. V této položce jsem použila hodnocení na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – velmi nespokojen(a), 2 znamenala – nespokojen(a), 3 znamenala - ani spokojen(a) ani nespokojen(a), 4 znamenala – spokojen(a), 5 znamenala – velmi spokojen(a). Nejvíce odpovědí respondenti uvedli, že jsou spokojeni s podporou nejbližších, zde odpovídalo 66,6 % respondentů, druhou nejčastější odpověď uvedli, že jsou velmi spokojeni, tuto možnost zvolilo 31,0 % respondentů, 2,4 % respondentů uvedlo, že jsou – ani spokojeni ani nespokojeni s podporou nejbližších při svém onemocnění. Velmi nespokojen(a) a nespokojen(a) neuvedl nikdo z respondentů. Aritmetický průměr hodnocení této položky byl 4,3. Jsem velmi ráda, že hodnocení této položky je takové, 62

jaké zde respondenti uvádějí, protože podpora rodiny a přátel je velmi důležitá a to nejen při onemocnění. V další položce jsem zjišťovala, jak moc je pro respondenty důležitá opora, kterou jim poskytuje rodina a přátelé. Zde byla nejčastěji uváděná možnost – velmi důležitá – odpovědělo 70,2 % respondentů, 26,2 % respondentů uvedlo, že je pro ně spíše důležitá opora, kterou jim poskytuje rodina a přátelé, ani důležitá ani nedůležitá opora je pro 2,4 % respondenti a 1,2 % respondent uvedli, že je pro ně naprosto nedůležitá opora, kterou jim poskytuje rodina a přátelé. Spíše nedůležitá neuvedl žádný respondent. Položka byla také hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – naprosto nedůležitá, 2 znamenala – spíše nedůležitá, 3 znamenala – ani důležitá ani nedůležitá, 4 znamenala – spíše důležitá a 5 znamenala – velmi důležitá. Aritmetický průměr hodnocení této položky byl 4,6. Předpokládala jsem, že odpovědi respondentů u této položky budou právě takové, jaké respondenti zvolili. Pro uzdravení ze závažné nemoci také přispívá dobrá psychická pohoda, kterou mohou získat i prostřednictvím svých nejbližších. Kvalita života v akutní fázi nemoci byla další hodnocenou položkou. Zde jsem zjišťovala, jak respondenti hodnotili kvalitu svého života v akutní fázi nemoci. 46,4 % respondentů uvedlo, že jejich kvalita života v akutní fázi nemoci je – špatná, 28,6 % respondentů uvedlo, že jejich kvalita života v akutní fázi nemoci je – velmi špatná, ani dobrá ani špatná kvalita života byla u 17,9 % respondentů. Jako – dobrou - kvalitu svého života v akutní fázi nemoci uvedlo 7,1 % respondentů a velmi dobrou kvalitu života v akutní fázi nemoci neuvedl žádný respondent. Tato položka byla opět hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala – velmi špatná, 2 znamenala – špatná, 3 – ani špatná ani dobrá, 4 – dobrá, 5 – velmi dobrá. Aritmetický průměr hodnocení kvality života v akutní fázi nemoci byl 2,0. Jak hodnotí respondenti současnou kvalitu života, jsem dotazníkovým šetřením zjistila takto. 63,1 % respondentů uvedlo, že současná kvalita života je – ani dobrá ani špatná, 26,2 % respondentů uvedlo, že současná kvalita jejich života je dobrá, velmi dobrou kvalitu života uvedlo 2,4 % respondentů. 8,3 % respondentů uvedlo, že současná kvalita jejich života je špatná, velmi špatnou kvalitu současného života neuvedl žádný respondent. Tato položka, stejně jako předcházející, byla také hodnocena na škále od 1 do 5, kde 1 až 5 korespondují s hodnocením kvality života v akutní fázi nemoci. Aritmetický průměr hodnocení současné kvality života respondentů byl 3,2. Z toho plyne, že respondenti vnímají svoji kvalitu života po 63

odeznění akutního zánětu slinivky břišní lépe než v akutní fázi nemoci. K této položce jsem zvolila očekávaný výsledek č. 1, kde předpokládám, že více jak 50 % respondentů uvede po odeznění akutního zánětu slinivky břišní špatnou a velmi špatnou kvalitu života. Tento očekávaný výsledek se mi nepotvrdil. V další položce jsem zjišťovala, jak jsou respondenti spokojeni sami se sebou. Z celkového počtu 84 respondentů jich 45,2 % uvedlo, že jsou ani spokojeno ani nespokojeni sami se sebou, 36,9 % uvedlo, že jsou spokojeni sami se sebou, nespokojeno bylo 15,5 % respondentů, 1,2 % respondentů bylo velmi nespokojeno a velmi spokojeno samo se sebou bylo také 1,2 % respondentů. V následujících položkách jsem zjišťovala, jaký názor mají respondenti na informace o své nemoci, zda se obávají komplikací a zda se obávají operace. V položce, jaký názor mají respondenti na informace týkající se vlastního onemocnění, odpovědělo 41,7 % respondentů, že nemá dostačující informace týkající se jejich nemoci, 28,6 % respondentu si myslí, že má dostačující informace, týkající se jejich nemoci a 29,7 % respondentů uvedlo, že nemůže posoudit, zda má dostačující informace, týkající se jejich onemocnění. Při výzkumu dotazníkovou metodou jsem zjistila, že většina respondentů nemá dostačující informace o své nemoci a nebo nemůže posoudit, zda má dostačující informace o své nemoci. Pouze 28,6 % respondentů uvedlo, že má dostačující informace, týkající se jejich nemoci. Tato analýza může do značné míry výrazně ovlivnit kvalitu života pacienta v oblasti fyzické, psychické i v oblasti sociální. Tuto část bakalářské práce jsem porovnávala s výsledky bakalářské práce Bc. Urszuly Kerblové, která vypracovala v roce 2011 v Olomouci,

bakalářskou

práci

na

téma:

„Informovanost

pacientů

s akutní

pankreatitidou.“ Při výzkumu použila také dotazníkové šetření. Rozdala 50 dotazníku, 45 se jich vrátilo a 5 z nich bylo nesprávně vyplněno. Výzkum byl tedy prováděn ze 40 dotazníky. Z výsledků analýzy Bc. Urszula Kerblová uvádí, že 80 % respondentů znalo příčinu své nemoci. Z její diskuse vyplynulo, že pacienti po prodělaném akutním zánětu slinivky břišní jsou dostatečně informovaní o léčebném režimu, ale nedodržují doporučené zásady.45 Porovnávání prací je pouze orientační v důsledku jinak položených otázek a jiného počtu respondentů.

45

Srov. Kerblová, U., Informovanost pacientů s akutní pankreatitidou, s. 46

64

V položce,

zda

respondenti

pociťují

obavy

z případných

komplikací,

souvisejících s jejich onemocněním, uvedlo 61,9 % respondentů, že pociťuje obavy z komplikací, 6,0 % respondentů uvedlo možnost – ne a 32,1 % respondentů neví, zda pociťuje obavy z komplikací, souvisejících s onemocněním. V následující položce, zda respondenti pociťují obavy z možnosti řešení onemocnění prostřednictvím operace, uvedlo 59,5 % respondentů, že pociťuje obavy z možnosti řešení onemocnění prostřednictvím operace, 11,9 % respondentů uvedlo, že nepociťuje obavy z operace a 28,6 % respondentů neví, zda pociťuje obavy z možnosti řešení jejich onemocnění prostřednictvím operace. Z výzkumu vyplývá, že z celkového počtu respondentů, má nejvíce respondentů obavy z možných komplikací, které souvisí s onemocněním a nejvíce respondentů pociťuje obavy z možnosti řešení onemocnění prostřednictvím operace. V poslední položce nestandardizovaného dotazníku, měli respondenti možnost se k problematice onemocnění vyjádřit. Žádný z respondentů se k dané problematice nevyjádřil. Návrh na řešení problematiky: Kvalita života je v současné době tématem velmi aktuálním a často diskutovaným. Každý jedinec vnímá kvalitu života různě a také jednotlivá onemocnění, svým způsobem, ovlivňují kvalitu života každého jedince. Akutní zánět slinivky břišní je velmi vážným onemocněním s dlouhou dobou léčení. Z výzkumu jsem zjistila, že toto onemocnění negativně ovlivňuje kvalitu života, respondenti mají nedostačující informace o nemoci, mají obavy z komplikací a také mají obavy z možného operačního řečení. Navrhovala bych tedy: - Sledovat a hodnotit kvalitu života pomocí dotazníků u nemocných, u kterých to zdravotní stav dovoluje, jsou schopni a ochotni se dotazníkem zabývat. - Zajistit větší informovanost o samotném onemocnění ze strany zdravotníků prostřednictvím rozhovorů, prostřednictvím propagačního materiálu. - Zajímat se o problémy, které pacienty trápí v důsledku jejich onemocnění, snažit se jím předcházet, pokud problém nastal, snažit se jej co nejlépe vyřešit. - Zajímat se o to, jak na pacienty působí nemocniční prostředí, zdravotnický personál a ostatní pacienti s různými nemocemi.

65

- Sledovat psychický stav nemocného, negativní pocity řešit prostřednictvím dostupných možností s lékařem. - Spolupracovat s rodinou, informovat rodinu o stavu, ale pouze v případě, že nemocný souhlasí s podáváním informací nejbližším příbuzným. - Sledovat jak se nemocný chová při návštěvě svých nejbližších.

66

ZÁVĚR

Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tématem: „Kvalita života pacienta po odeznění akutního zánětu slinivka břišní.“ Práci jsem rozdělila do dvou částí, první část je teoretická a druh empirická – zaměřená na výzkum Pro zpracování teoretické části jsem použila uvedenou literaturu. V této části jsem se zabývala příčinou, průběhem, diagnostikou a léčbou akutního zánětu slinivky břišní. V empirické části jsem vyhodnocovala výsledky z dotazníkového šetření. Pro výzkum jsem použila nestandardizovaný dotazník. První část dotazníku byla zaměřena na demografické údaje, druhá část byla zaměřena na kvalitu života pacienta a na oblasti, které kvalitu života ovlivňují a ve třetí části jsem zjišťovala jaké mají pacienti informace o akutním zánětu slinivky břišní. V bakalářské práci jsem si stanovila 2 cíle a k nim 7 očekávaných výsledků. Cíl č. 1 Zjistit kvalitu života klientů s akutním zánětem slinivky břišní bezprostředně po odeznění akutních příznaků. Očekávaný výsledek č. 1 Předpokládám, že více jak 50 % respondentů uvede špatnou a velmi špatnou kvalitu života. Současnou kvalitu života hodnotilo 63,1 % respondentů jako ani dobrá ani špatná, to znamená, že v této oblasti se mi očekávaný výsledek nepotvrdil. Očekávaný výsledek č. 2 Předpokládám, že 50 % respondentů a více uvede bolest břicha jako příznak, který je nyní nejvíce obtěžuje. Tento očekávaný výsledek se mi potvrdil, protože 50 % respondentů uvedlo bolest břicha jako příznak, který je nejvíce obtěžuje. Očekávaný výsledek č. 3 Předpokládám, že u více jak 75 % respondentů budou příznaky zdravotního stavu zásadně omezovat a mírně omezovat uspokojování potřeb nemocného.

67

U tohoto očekávaného výsledků 46,4 % respondentů odpovědělo, že je příznaky současného zdravotního stavu zásadně omezují a 40, 5 % respondentů odpovědělo, že je příznaky současného zdravotního stavu mírně omezují. Mohu tedy konstatovat, že očekávaný výsledek se mi potvrdil, protože na obě možnosti celkem odpovědělo 89,9% respondentů. Očekávaný výsledek č. 4 Předpokládám, že více jak 50 % respondentů uvede jako prioritní potřeby, potřeby fyziologické. Tento očekávaný výsledek se mi potvrdil, neboť ze 100 % respondentů 58, 3 % respondentů uvedlo jako prioritní potřeby, potřeby fyziologické. Cíl č. 2 Zjistit jak budou pacienti hodnotit kvalitu života bezprostředně po odeznění akutního zánětu slinivky břišní v oblasti fyzické, psychické a sociální. Očekávaný výsledek č. 5 Předpokládám, že více jak 50 % respondentů bude hodnotit kvalitu života po odeznění akutního zánětu slinivky břišní v oblasti fyzické jako velmi špatnou a špatnou. Tento očekávaný výsledek se mi potvrdil, neboť 25,0 % respondentů hodnotilo kvalitu života jako velmi špatnou a 34,5 % respondentů hodnotilo kvalitu života po odeznění akutního zánětu slinivky břišní v oblasti fyzické jako špatnou. Očekávaný výsledek č. 6 Předpokládám, že více jak 50 % respondentů bude hodnotit kvalitu života po odeznění akutního zánětu slinivky břišní v oblasti psychické jako velmi špatnou a špatnou Tento očekávaný výsledek se mi také potvrdil, protože 22,6 % respondentů hodnotilo kvalitu života v oblasti psychické jako velmi špatnou a 35,7 % respondentů hodnotilo kvalitu života jako špatnou. Očekávaný výsledek č. 7 Předpokládám, že více jak 50 % respondentů bude hodnotit kvalitu života po odeznění akutního zánětu slinivky břišní v oblasti sociální jako ani špatnou ani dobrou. Tento očekávaný výsledek se mi nepotvrdil, protože kvalitu života po odeznění akutního zánětu slinivky břišní v oblasti sociální hodnotilo 40,5 % respondentů jako ani špatnou ani dobrou. Na kvalitu života pacientů po odeznění akutního zánětu slinivky břišní má velký vliv i to, že respondenti mají různý názor na informovanost o své nemoci. Někteří si myslí, že mají dostatek informací, jiní dostatek informací nemají. Při mém 68

dotazníkovém šetření jsem zjistila, že pouze 28,6 % respondentů si myslí, že má dostačující informace o své nemoci. Také obavy z

případných komplikací,

souvisejících s onemocněním a obavy z operačního řešení přispívají různým způsobem na kvalitu života.

69

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Slabá Vlasta

Instituce:

Katedra ošetřovatelství LF MU

Název práce:

Kvalita života pacienta po odeznění akutního zánětu slinivky břišní

Vedoucí práce:

Mgr. Petra Juřeniková Ph.D

Počet stran:

92

Počet příloh:

10

Rok obhajoby:

2012

Klíčová slova:

Akutní zánět slinivky břišní Kvalita života Pacient

Bakalářská práce je zaměřena na pacienty s akutním zánětem slinivky břišní a jejich kvalitu života. Cílem teoretické části je seznámit se s velmi závažným onemocněním tohoto nitrobřišního orgánu, diagnostikou, léčbou, komplikacemi a co nejlépe vymezit kvalitu života. Analýza a interpretace dat v empirické části poskytuje informace o míře kvality života pacientů s akutním zánětem slinivky břišní. Data pro analýzu jsou získány prostřednictvím

dotazníkového

šetření

u

hospitalizovaných

pacientů

po

odeznění akutního zánětem slinivky břišní.

Annotation My bachelor´s work is focused on patients with an urgent inflammation of pancreas and the quality of their lives. The aim of the theoretical part is to aquaint with this very serious disease of this intraabdominal organ, a diagnosis, complications and to specify the quality of their lives as good as possible.

70

The analysis and the interpretation of all datas in the empirical part provide information about the level of the quality of the life of patients with an urgent inflammation of pancreas. The datas for the analysis were gained by means of questionnairying hospitalizing patients after subsiding an urgent inflammation of pancreas.

71

LITERATURA A PRAMENY

ADAMS,B, HAROLD, C.E. Sestra a akutní stavy od A do Z. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o. 1999, 488s. ISBN 80-7169-893-8. DRAGOMERICK8, Eva, BARTOŇOVÁ, Jitka. WHOQOL-BREAF, WHOQOL-100. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum 2006. 92s. ISBN 80-85121-82-4. GURKOVÁ, Elena. Hodnocení kvality života. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2011. 224s. ISBN 978-80-247-3625-9. HNILICOVÁ, Helena. Kvalita života. Sborník příspěvků z konference v Třeboni, Institut zdravotní politiky a ekonomiky, Kostelec nad Černými lesy, 2004, ISBN 80-86625-20-6. IVANOVÁ, Kateřina, a JUŘIČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Dotisk 2. Vydání Universita Palackého v Olomouci, 99s. ISBN 978-80-244-1832-2. KOHOUT, Pavel, LIŠKOVÁ, Marie, MENGEROVÁ, Olga. Onemocnění slinivky břišní, dieta pankreatická. 1. vyd. Praha: Forsapi, s.r.o 2007. ISBN 978-80-903820-3-9. KOSTKA, Rodomil. Akutní pankreatitida. Praha: Galén, 2006. ISBN 80-7262-427. PAFKO, Pavel. Základy speciální chirurgie. 1. Vyd. Praha: nakladatelství Galén, Nakladatelství Karolinum. 2008. 385s. ISBN 978-80-7262-402-7 Galén, ISBN 978- 80- 246- 1451-9 Karolinum. PALÁN, Zdeněk. Androgogický slovník. Dospělý, dospělost [online]. Dostupné na WWW: http://www.andromedia.cz/androgogicky-slovnik/dospely-dospelost. PAYNE, Jan, a kolektiv. Kvalita života a zdraví. Triton 2005, ISBN 80-7254-657-0. SINĚLNIKOV, R. D. Atlas anatomie člověka. 3 vyd. Praha: Avicenum, 1980. 472s. ISBN 08-040-80 ŠPIČÁK, Julius. Akutní pankreatitida. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2005. 216s. ISBN 80-247-0942-2. ŠTEFÁNEK, Jiří. Akutní pankreatitida [online]. Dostupné na WWW: http://www.stefajir.czMedicina>Příznaky. TRACHTOVÁ, Eva, a kolektiv. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Vydání Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických 72

oborů, 2008,185s, ISBN 80-7013-324-4. VAĎUROVÁ, Helena, a Muhlpachr, Pavel. Kvalita života. Masarykova universita v Brně, 2005, ISBN 80-210-3754-7. ZAZULA, Roman. Medicína pro praxi. Akutní pankreatitida [online]. 2005. Dostupné na WWW: http://www.solen.cz.

73

SEZNAM ZKRATEK

ABR

acidobazická rovnováha

ERCP

endoskopická retrográdní cholangiopancreatografie

ATB

antibiotika

AST

aspartát-aminotransveráza

ALT

alanin-aminotransferáza

GMT

gamaglutamyl-transferáza

CT

počítačová tomografie

CRP

C – reaktivní protein

CŽK

centrální žilní katetr

Srov.

srovnej

CCK

cholecystokinin

74

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 – Pohlaví respondentů Tab. 2 – Věk respondentů Tab. 3 – Dosažené vzdělání Tab. 4 – Zaměstnanost respondentů Tab. 5 – První onemocnění akutním zánětem slinivky břišní Tab. 6 – Nejčastější příznaky Tab. 7 – Jak moc omezují příznaky Tab. 8 – Prioritní potřeby Tab. 9 – Kvalita života v oblasti fyzické Tab. 10 – Kvalita života v oblasti psychické Tab. 11 – Kvalita života v oblasti sociální Tab. 12 – Spánek Tab. 13 – Každodenní činnosti Tab. 14 – Negativní pocity Tab. 15 – Akceptování zdravotního stavu Tab. 16 – Schopnost pohybu Tab. 17 – Změna života následkem onemocnění Tab. 18 – Obavy ze stráty zaměstnání Tab. 19 – Opora v onemocnění Tab. 20 – Spokojenost s podporou nejbližších Tab. 21 – Důležitost opory nejbližších Tab. 22 – Kvalita života v akutní fázi nemoci Tab. 23 – Současná kvalita života Tab. 24 – Spokojenost sám(a) se sebou Tab. 25 – Dostačující informace Tab. 26 – Obavy z komplikací Tab. 27 – Obavy z operace

75

SEZNAM GRAFŮ

Graf

1 – Pohlaví respondentů

Graf

2 – Věk respondentů

Graf 3 – Dosažené vzdělání Graf 4 – Zaměstnanost respondentů Graf 5 – První onemocnění akutním zánětem slinivky břišní Graf 6 – Nejčastější příznaky Graf 7 – Jak moc omezují příznaky Graf 8 – Prioritní potřeby Graf 9 – Kvalita života v oblasti fyzické Graf 10 – Kvalita života v oblasti psychické Graf 11 – Kvalita života v oblasti sociální Graf 12 – Spánek Graf 13 – Každodenní činnosti Graf 14 – Negativní pocity Graf 15 – Akceptování zdravotního stavu Graf 16 – Schopnost pohybu Graf 17 – Změna života následkem onemocnění Graf 18 – Obavy ze stráty zaměstnání Graf 19 – Opora v onemocnění Graf 20 – Spokojenost s podporou nejbližších Graf 21 – Důležitost opory nejbližších Graf 22 – Kvalita života v akutní fázi nemoci Graf 23 – Současná kvalita života Graf 24 – Spokojenost sám(a) se sebou Graf 25 – Dostačující informace Graf 26 – Obavy z komplikací Graf 27 – Obavy z operace

76

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1 - Dotazník Příl. 2 - Povolení výzkumu nemocnice USA Brno Příl. 3 – Povolení výzkumu Nemocnice Znojmo Příl. 4 – Povolení výzkumu FN Brno Příl. 5 – Povolení výzkumu Nemocnice Břeclav Příl. 6 – Povolení výzkumu Vojenská nemocnice Brno Příl. 7 – Povolení výzkumu Nemocnice Třebíč Příl. 8 – Povolení výzkumu Nemocnice Kyjov Příl. 9 – Povolení výzkumu Nemocnice Jihlava Příl. 10 – Slinivka břišní

77

PŘÍLOHY

Příloha č. 1

Dotazník Vážený(á) pane/ paní, jmenuji se Vlasta Slabá, jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia Lékařské fakulty Masarykovy university, obor Všeobecná sestra. Zpracovávám bakalářskou práci na téma „Kvalita života pacienta po odeznění akutního zánětu slinivky břišní“. Chtěla bych Vás požádat o spolupráci při vyplnění dotazníku, který je součástí bakalářské práce. Dotazník je zcela anonymní a výsledky budou použity pro mé studijní účely. V dotazníku se objevuje pojem kvalita života, jedná se o subjektivní posouzení vlastní životní situace. Zaškrtněte prosím jednu možnou odpověď, pokud nebude uvedeno jinak. Předem děkuji za ochotu a spolupráci. Vlasta Slabá

1. Pohlaví a) žena b) muž 2. Věk (prosím uveďte) …………. 3. Nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) středoškolské bez maturity c) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné vzdělání e) vysokoškolské vzdělání

78

4. Jste zaměstnaný(á)? a) ano b) ne (pokud jste zvolili tuto odpověď, neodpovídejte na otázku č. 18) 5. Akutní zánět slinivky břišní je v současné době Vašim prvním onemocněním? a) ano b) ne 6. Jaké příznaky Vás nyní nejvíce obtěžují? a) nechuť k jídlu b) nucení na zvracení c) zvracení d) bolesti břicha e) bolesti zad f) meteorismus g) jiné (prosím uveďte) ……………………………………………………………………. h) žádné 7. Omezují Vás příznaky současného zdravotního stavu v uspokojování Vašich potřeb? a) zásadně mě omezují b) mírně mě omezují c) téměř mě omezují d) vůbec mě neomezuj 8. V současné době jsou pro Vás prioritní jaké potřeby? a) potřeby fyziologické (např. stravování, vyprazdňování, pohyb, spánek, hygiena) b) potřeby jistoty a bezpečí (např. vyvarovat se nebezpečí, ohrožení, touha po důvěře, spolehlivosti) c) potřeby sounáležitosti a lásky (např. potřeba náklonnosti, milovat a být milován) d) potřeby uznání a sebeúcty e) potřeby kognitivní (např. potřeby poznávat, vědět, rozumět) f) potřeby estetické g) potřeby seberealizace

79

Velmi špatně

9.

10.

11.

Jak hodnotíte svoji kvalitu života v oblasti fyzické? (např. stravování vyprazdňování) Jak hodnotíte svoji kvalitu života v oblasti psychické? (např. pobyt v nemocnici, nemocniční prostředí, zdravotnický personál) Jak hodnotíte svoji kvalitu života v oblasti sociální? (např. podpora a komunikace s přáteli)

Špatně


Velmi dobře Dobře

5 1

2

3

4

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

Ani Velmi Nespokojen(a) spokojen(a) Spokojen(a) nespokojen(a) ani nespokojen(a) Jak jste 12. spokojen(a) se svým spánkem? Jak jste spokojen(a) 13. se svou schopností provádět každodenní činnosti?

Velmi spokojen(a)

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

80

14. Trápí Vás v souvislosti s Vaším onemocněním nějaké negativní pocity jako je špatná nálada, zoufalství, deprese, úzkost? a) stále b) velmi často c) celkem často d) zřídka e) nikdy 15. Myslíte si, že dokážete akceptovat svůj zdravotní stav? a) vůbec ne b) spíše ne c) ani ano, ani ne d) většinou ano e) zcela

16.

Jak se dokážete pohybovat?

Velmi špatně

Špatně


Dobře

Velmi dobře

1

2

3

4

5

17. Myslíte si, že Vám Vaše onemocnění může zcela změnit život? a) ano b) ne c) nemohu posoudit 18. Pociťujete obavy ze ztráty zaměstnání vzhledem k Vašemu onemocnění? a) ano b) ne c) nemohu posoudit 19. Kdo je největší oporou při Vašem onemocnění? a) manžel(ka) b) děti c) rodiče d) přátelé e) nikdo mi není oporou při odpovědi možnosti „e“, pokračujte otázkou č.22

81

Velmi Nespokojen(a) nespokojen(a) Jak jste spokojen(a) s podporou 20. Vašich nejbližších při svém onemocnění?

21.

22.

23.

1

Spíše nedůležitá

1

2

Jak by jste hodnotil(a) kvalitu svého života v akutní fázi nemoci?

Spokojen(a)

Velmi spokojen( a)

4

5

3

Naprosto nedůležitá Jak moc je pro Vás důležitá opora, kterou Vám poskytuje rodina a přátelé?

Jak hodnotíte současnou kvalitu svého života?

2

Ani spokojen(a) Ani nespokojen(a)

Ani důležitá ani nedůležitá

Spíše důležitá

Velmi důležitá

4

5

3

Špatná


Dobrá

Velmi dobrá

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

Velmi špatná

82

24. Jak jste spokojen(a) sám(sama) se sebou? a) velmi nespokojen(a) b) nespokojen(a) c) ani spokojen/a) ani nespokojen(a) d) spokojen(a) e) velmi spokojen(a)

25. Myslíte si, že máte dostačující informace týkající se Vaši nemoci? a) ano b) ne c) nemohu posoudit 26. Pociťujete obavy z případných komplikací, souvisejících s onemocněním? a) ano b) ne c) nevím 27. Pociťujete obavy z možnosti řešení Vašeho onemocnění prostřednictvím operace? a)ano b) ne c) nevím 28. Pokud chcete dodat ještě něco k této problematice, prosím uveďte. ………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………

83

Příloha č. 2 Povolení výskumu nemocnice USA Brno

84

Příloha č. 3 Povolení výzkumu Nemocnice Znojmo

85

Příloha č. 4 Povolení výzkumu FN Brno

86

Příloha č. 5 Povolení výzkumu nemocnice Břeclav

87

Příloha č. 6 Povolení výzkumu Vojenská nemocnice Brno

88

Příloha č. 7 Povolení výzkumu Nemocnice Třebíč

89

Příloha č. 8 Povolení výzkumu Nemocnice Kyjov

90

Příloha č. 9 Povolení výzkumu Nemocnice Jihlava

91

Příloha č. 10 Slinivka břišní

Slinivka břišní, dvanáctník, žlučník a žlučové cesty. Pohled zezadu (2/3). V caput pancreatis je vypreparováno vyústění ductus pancreaticus.

92

Kvalita života pacienta po odeznění akutního zánětu slinivky břišní

Recommend Documents