Kvalita života seniorů po operaci srdce

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Bc. Lenka Freislebenová

Kvalita života seniorů po operaci srdce Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Marta Šenkyříková

Brno 2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucí práce a použila jen informační zdroje uvedené v seznamu literatury a pramenů.

Souhlasím současně s využitím práce ke studijním účelům.

V Brně dne: 19. 4. 2012

…………………….... podpis

Děkuji vedoucí práce Mgr. Martě Šenkyříkové za spolupráci a odborné vedení této diplomové práce. Také děkuji RNDr. Marii Budíkové, Dr. za konzultace a statistické zpracování dat.

„…lidské bytí ukazuje vždy nad sebe, na něco nebo na někoho: na smysl, který má naplnit, nebo na jinou lidskou bytost, kterou s láskou potkává.” (V. E. Frankl)

OBSAH

ÚVOD ........................................................................................................................ 7 1

TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................... 9 1. 1 Kvalita života ........................................................................................... 9 1.1.1 Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví ...................... 9 1.1.2 Instrumenty kvality života .................................................................... 10 1.1.3 Měření kvality života u geriatrických pacientů ..................................... 12 1.1.4 Příprava na stáří ................................................................................... 13 1.2 Kardiochirurgie ..................................................................................... 15 1.2.1 Dějiny kardiochirurgie ......................................................................... 15 1.2.2 Současnost a budoucnost kardiochirurgie ............................................. 19 1.3 Ischemická choroba srdeční z pohledu kardiochirurgie ...................... 22 1.3.1 Etiologie a rizikové faktory .................................................................. 23 1.3.2 Anatomie věnčitých tepen .................................................................... 23 1.3.3 Indikace k operaci ................................................................................ 24 1.3.4 Aortokoronární bypass ......................................................................... 25 1.4 Kardiochirurgie srdečních chlopní ....................................................... 26 1.4.1 Anatomie srdečních chlopní ................................................................. 27 1.4.2 Chlopenní náhrady ............................................................................... 28 1.4.3 Antikoagulační terapie ......................................................................... 30 1.4.4 Komplikace u nemocných s chlopenní náhradou .................................. 31 1.5 Kardioanestezie ...................................................................................... 32 1.5.1 Strategie „rychlé cesty” perioperační péče (fast – track) ....................... 33 1.6 Kardiorehabilitace ................................................................................. 34 1.6.1 Podmínky a fáze kardiorehabilitace ...................................................... 34 1.7 Kardiovaskulární systém ve stáří .......................................................... 35 1.7.1 Fyziologické stárnutí oběhového ústrojí ............................................... 35 1.7.2 Ischemická choroba srdeční .................................................................. 36 1.7.3 Chlopenní vady .................................................................................... 36 1.7.4 Zásady farmakoterapie kardiovaskulárních chorob ............................... 37 1.7.5 Výživa seniorů – kardiaků .................................................................... 37

2

EMPÍRICKÁ ČÁST........................................................................................ 39 2.1 Cíle průzkumného šetření a pracovní hypotézy ................................... 39 2.2 Metodika průzkumného šetření ............................................................ 42 2.2.1 Studium literatury a informačních zdrojů.............................................. 42 2.2.2 Volba výzkumné techniky a tvorba výzkumného nástroje..................... 42 2.2.3 Kriteria pro výběr respondentů ............................................................. 44 5

2.2.4 Průběh šetření v terénu včetně zajištění souhlasu organizace ................ 44 2.2.5 Postup zpracování získaných dat .......................................................... 45 2.3 Analýza dotazníkového průzkumného šetření ...................................... 46 2.4 Analýza odpovědí a testování hypotézy v oblasti: ................................ 63 „Kvalita života z pohledu seniora” .................................................................. 63 2.5 Analýza odpovědí a testování hypotézy v oblasti: ................................ 66 „Spokojenost se zdravím z pohledu seniora” .................................................. 66 2.6 Analýza odpovědí a testování hypotéz v doméně 1:.............................. 69 „Fyzické zdraví” ............................................................................................... 69 2.6.1 Položka: „Bolest” ................................................................................. 69 2.6.2 Položka: „Závislost na lékařské péči“ ................................................... 72 2.6.3 Položka: „Aktivní pohyb“ .................................................................... 75 2.6.4 Položka: „Každodenní činnosti ............................................................. 78 2.6.5 Shrnutí výsledků vztahujících se k doméně: „Fyzické zdraví” .............. 81 2.7 Analýza odpovědí a testování hypotéz v doméně 2: „Prožívání” ......... 83 2.7.1 Položka: „Přijetí tělesného vzhledu.” .................................................... 83 2.7.2 Položka: „Potěšení ze života.“ .............................................................. 86 2.7.3 Položka: „Spokojenost se sebou.“ ......................................................... 89 2.7.4 Položka: „Negativní pocity. .................................................................. 92 2.7.5 Shrnutí výsledků vztahujících se k doméně 2: „Prožívání” ................... 95 2.8 Analýza odpovědí a testování hypotéz v doméně 3: „Sociální.............. 97 vztahy” .............................................................................................................. 97 2.8.1 Položka: „Osobní bezpečí“ ................................................................... 97 2.8.2 Položka: „Osobní vztahy“ .................................................................. 100 2.8.3 Položka: „Sexuální život“ ................................................................... 103 2.8.4 Položka: „Podpora přátel“ .................................................................. 106 2.8.5 Shrnutí výsledků vztahujících se k doméně 3: „Sociální vztahy” ........ 110 DISKUSE ............................................................................................................... 112 ZÁVĚR .................................................................................................................. 119 ANOTACE ............................................................................................................ 123 LITERATURA A PRAMENY .............................................................................. 125 SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................... 129 SEZNAM GRAFŮ................................................................................................. 131 SEZNAM TABULEK ........................................................................................... 133 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................... 136

6

ÚVOD

Kvalita života se podle Světové zdravotnické organizace vyznačuje tím, jak člověk vnímá své postavení v životě v kontextu kultury, ve které žije a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, životnímu stylu a zájmům. V dnešní době je chápána jako optimální kritérium pro srovnání populačních skupin, hodnocení zdravotních programů a jiných zdravotních a sociálních intervencí. Kvalita života seniorů je často vnímána jako schopnost vést nezávislý život. Metody hodnocení se soustředí na schopnost provádět každodenní činnosti. Funkční schopnosti mají nepochybně velký vliv na kvalitu života, ale existuje mnoho dalších psychologických a sociálních faktorů, které ovlivňují život seniorů a tím i jeho kvalitu. 1 Významný podíl na zhoršení úrovně kvality života seniorů má i vyšší výskyt různých chorob a komplikací, které nemoc doprovázejí. Mezi nejčastější patří kardiovaskulární onemocnění, která jsou vedoucí příčinou morbidity a mortality u starších pacientů. Každoročně u nás umírá na kardiovaskulární choroby asi 50 000 lidí, což je více než 50 % z celkového počtu zemřelých. Nemalá část nemocných má takovou formu onemocnění srdce, kdy je vhodná chirurgická intervence. Ročně je v České republice operováno kolem 10 000 pacientů pro vrozené nebo získané srdeční onemocnění. 2 V posledních letech dochází k nárůstu kombinovaných operací (výkony na věnčitých tepnách a na chlopních). Rovněž se zvyšuje průměrný věk operovaných a množství přidružených onemocnění, která tito pacienti mají. To klade vysoké nároky na všechny, kteří se kardiochirurgií zabývají. Specifikem kardiochirurgie je multidisciplinární charakter všech členů týmu a nutnost jejich vzájemné spolupráce. Nezanedbatelnou roli v péči o kardiochirurgické pacienty má rovněž časná a správně prováděná rehabilitace. Výsledek léčby tak závisí nejen na bezchybném výkonu operatéra, ale především na souhře a bezchybné práci všech, kteří se na léčbě podílejí. 3 V České republice je v současné době 12 kardiochirugických pracovišť pro dospělé a jedno pracoviště specializované na srdeční operace u dětí. Pro studii této diplomové 1

Srov. DRAGIMÍRECKÁ, E., a ŠELEPOVÁ, P., Kvalita života seniorů – mezinárodní výzkum, Kvalita života, s. 92. 2 Srov. NĚMEC, P., Koncentrace kardiochirurgické péče v České republice, Medical Tribune [online], Dostupné na WWW:. 3 Srov. BRÁT, R., Kardiochirurgie pro bakalářské studium, s. 5.

7

práce byli zvoleni senioři, kteří podstoupili operaci srdce v nemocnici v Brně s názvem Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (dále jen CKTCH), která je příspěvkovou organizací v přímém působení Ministerstva zdravotnictví České republiky.

Poskytuje

vysoce

specializovanou

zdravotnickou

péči,

zahrnující

diagnostiku a chirurgickou léčbu kardiovaskulárních onemocnění, diagnostiku a transplantace srdce, jater a ledvin, potransplantační sledování pacientů a odběry orgánů

pro

účely

transplantace.

V těchto

oborech

se

ústav

podílí

na

vědeckovýzkumných programech a s Lékařskou fakultou Masarykovy Univerzity spolupracuje na pregraduálním a doktorandském studiu. Jako akreditované pracoviště zajišťuje výchovu a další vzdělávání v kardiochirurgii, v transplantaci a v interdisciplinárních oborech. Je pokračovatelem nejlepších tradic brněnské srdeční a cévní chirurgie, jehož nejvýznamnější osobností byl mezinárodně uznávaný prof. MUDr. Jan Navrátil, DrSc., dr. h. c., (1909-1992).4 Účelem této diplomové práce bylo zmapovat, zda operace srdce ovlivnila kvalitu života seniorské populace. Pracuji na pooperační jednotce intenzivní péče CKTCH Brno, kde denně pečuji o pacienty po operaci srdce a nemalou část těchto pacientů tvoří právě senioři. Občas se setkávám s jejich názory, že pokud by tušili „co je čeká” operaci by nepodstoupili. Musím říci, že i já sama někdy prožívám ten pocit „zbytečnosti” některých výkonů u seniorů, které vedou spíše k prodloužení jejich utrpení. Na druhou stranu jsem ale ráda, že je to jen nepatrné zrnko v kupce sena. Daleko častěji se setkávám s jejich radostí ze života, ochotou a silnou vůlí žít. Téma diplomové práce jsem si vybrala proto, abych získala a předala co nejvíce informací o kvalitě života seniorů před a po operaci srdce.

4

CENTRUM KARDIOVASKULÁRNÍ A TRANSPLANTAČNÍ CHIRURGIE, Vítejte u nás [online], Dostupné na WWW:< http://www.cktch.cz/>.

8

1

TEORETICKÁ ČÁST

1. 1 Kvalita života Kvalita života je velice široký pojem, který nelze jednoznačně definovat. Ačkoliv se nedá jasně shodnout na jeho obsahu, stává se tento koncept stále více významným a klíčovým pro hodnocení individuálního i kolektivního lidského života. I když trvají výhrady pro jeho složitost a z toho vyplývající vágnost, existuje shoda, která zahrnuje tři hlavní domény: fyzické prožívání, psychickou pohodu, sociální postavení jedince a jeho vztahy k druhým lidem. Komponenta fyzické prožívání je charakterizována hlavními ukazateli zdravotního stavu jedince – přítomností zdravotních potíží a skutečností, zda tyto potíže vyžadují léčbu, nakolik jej omezují a jsou-li provázeny bolestmi, či jinými nepříjemnými efekty. Psychická pohoda bývá nejčastěji udávána přítomností pozitivních a absencí negativních emocí, pocitem svěžesti, vitality apod. Mezi sociologické aspekty, které jsou nejčastěji sledovány ve výzkumech kvality života, patří etnická příslušnost, vzdělání, ekonomická situace, profese, rodinný stav, partnerství a rodičovství. Dalším kriteriem je úroveň sociálních služeb, včetně sociálního zabezpečení. V širším slova smyslu kvalitu života na sociální úrovni ovlivňuje politické zřízení a celkové společenské klima, které jedincům přiznává, nebo naopak odpírá nezávislost a kontrolu nad vlastním životem. 5

1.1.1 Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví Termín „kvalita života” se v historii poprvé objevil již ve 20. letech minulého století, a to v souvislosti s úvahami o ekonomickém vývoji a úloze státu v oblasti podpory nižších společenských vrstev. V politickém kontextu se objevuje v 60. letech, kdy tehdejší americký prezident Johnson v jednom ze svých projevů prohlásil zlepšování kvality života Američanů za cíl své domácí politiky. O něco později, v 70 letech, také německý politik Willy Brandt postavil politický program německé sociální

5

Srov. PAYNE, J., a kol., Kvalita života a zdraví, s. 351 – 352.

9

demokracie na zlepšení kvality života pro své spoluobčany. Brzy tento termín zdomácněl i v sociologii a medicíně. V průběhu 80. let se stále častěji začíná používat v klinických studiích. Přesto je však kvalita života ve zdravotnictví poměrně stále novou problematikou, za to velmi často zdůrazňovanou. Lékaře dnes musí zajímat, jakou kvalitu života mají pacienti trpící různými chorobami, či jaký dopad bude mít zvolená terapie na kvalitu jejich života. Je tedy logické, že v medicíně a ve zdravotnictví je těžištěm zkoumání kvality života oblast psychosomatická a oblast fyzického zdraví. Nejčastěji se potom setkáváme s pojmem „health related quality of life”, kvalita života ovlivněná zdravím. Sledování kvality života bylo nejdříve započato u onkologicky nemocných pacientů, kde jak známo, život prodlužující terapie může zhoršit kvalitu života nemocného více než nemoc samotná. V oblasti péče o nevyléčitelně tělesně či duševně nemocné se otázka kvality života stává hlavním argumentem pro změnu v přístupu k těmto lidem. Měření kvality života tak přináší mnoho cenných informací, které se v běžné klinické praxi u pacientů vůbec nezjišťují. 6

1.1.2 Instrumenty kvality života Nejčastější metodou zjišťování kvality života je použití dotazníků nebo strukturovaných rozhovorů. Tabulka 1 – Instrumenty kvality života 7 dotazník / využití

nevýhody

výhody

vzájemné srovnání různých podmínek a souborů lze využít pro populační šetření speciální – pacienti zachycuje klinicky s určitými obtížemi a jejich významné změny dopad na život pacienta všeobecný – generický jakýkoli soubor pacientů nebo zdravé populace

6 7

nepodchycuje intervence zaměřené na symptomy

výsledky těchto změn lze ale obtížně srovnávat nebo zobecňovat

Srov. PAYNE, J., a kol., Kvalita života a zdraví, s. 205 − 214. Srov. DRAGOMIRECKÁ, E., a BARTOŃOVÁ, J., WHOQOL – BREF. WHOQOL – 100, s. 10 – 11.

10

Zdrojem informací o instrumentech kvality života je databáze Patient Reported Outcome Quality of Life Instruments Database (dále jen ProQolid) provozovaná Mezinárodním výzkumným ústavem pro měření kvality života MAPI Research Institu.8 Na počátku 90. let z podnětu Světové zdravotnické organizace (dále jen WHO) zahájila svou činnost mezinárodní pracovní skupina World Health Organization Quality of Life (dále jen WHOQOL) a vyvinula dotazníky pro měření kvality života. Skupina byla složena ze zástupců 15 výzkumných center z celého světa. Ti nejdříve vytvořili instrument, který se dělí na 6 oblastí (fyzické zdraví, prožívání, nezávislost, mezilidské vztahy, prostředí a spiritualita), dále členěných na 24 podoblastí. Dotazník má celkem 100 položek a označuje se zkratkou WHOQOL− 100. Pro potřeby klinické praxe byla vytvořena zkrácená verze tohoto dotazníku s názvem Abbreviated version of the World Health Organization Quality of Life Assessment (dále jen WHOQOL− BREF). Při výběru 26 položek pro WHOQOL − BREF se vycházelo ze struktury se 4 doménami: fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy a prostředí. Dotazník je k dispozici v několika jazycích. 9 Tabulka 2 − Přehled domén a položek WHOQOL − BREF 10 položky

domény

bolest a nepříjemné zážitky závislost na lékařské péči energie a únava pohyblivost spánek každodenní činnosti pracovní výkonnost

doména 1 fyzické zdraví

potěšení ze života smysl života soustředění přijetí tělesného vzhledu spokojenost se sebou negativní pocity

doména 2 prožívání

8

Srov. DRAGOMIRECKÁ, E., a BARTOŃOVÁ, J., WHOQOL – BREF. WHOQOL – 100, s. 10 – 11. Srov. ONDRUŠOVÁ, J., Měření kvality života u seniorů, Česká geriatrická revue [online], Dostupné na WWW: . 10 Srov. DRAGOMIRECKÁ, E., a BARTOŃOVÁ, J., WHOQOL – BREF. WHOQOL – 100, s. 32. 9

11

osobní vztahy sexuální život podpora přátel osobní bezpečí

doména 3 sociální vztahy

doména 4

životní prostředí finanční situace přístup k informacím záliby prostředí v okolí bydliště dostupnost zdravotní péče doprava

prostředí

kvalita života spokojenost se zdravím

2 samostatné položky

1.1.3 Měření kvality života u geriatrických pacientů Od poloviny 90. let se měřením kvality života a platností instrumentů u nás zabývá Psychiatrické centrum v Praze. Pro klinickou a výzkumnou praxi byla validizována česká verze dotazníku WHOQOL− 100 i WHOQOL− BREF. V letech 2001 – 2004 byl vyvinut mezinárodně srovnatelný dotazník kvality života pro starší populaci WHOQOL− OLD, který byl součástí projektu „Měření kvality života u seniorů a její vztah ke zdravému stárnutí”. Dotazník hodnotí 6 oblastí (položky pro každou oblast), které jsou pro osoby vyššího věku důležité: fungování smyslů (vliv na každodenní život, na činnosti, na komunikaci, hodnocení smyslů), nezávislost (svobodné rozhodování, rozhodování o budoucnosti, ostatní respektují svobodu rozhodování, věnovat se tomu, co mě těší), naplnění (možnosti něco dosáhnout, zasloužené uznání, povídat si o minulosti, na něco se těšit, přínos společnosti, spokojenost s dosaženým), sociální zapojení (izolace, dostatečně chodit ven, dostatek činností, spokojenost s trávením času, s aktivností, zapojení do místního dění, smysluplnost činností), 12

intimita (sdílení myšlenek, přátelství, láska, příležitost někoho milovat, fyzická blízkost, míra důvěrnosti, být milován), postoj k smrti (strach ze smrti blízkých, jak zemřu, ze ztráty kontroly, z umírání, z bolesti). Dotazník není určen pro samostatné použití, ale jako dodatkový modul k dotazníkům kvality života WHOQOL− 100 nebo WHOQOL− BREF.11 K měření kvality života ovlivněné nemocí byla vyvinuta celá řada dotazníků. Široce používaným je například dotazník SF − 36 (36 – Item Short Form). Byl navržen k použití pro klinickou praxi, zjišťuje subjektivní zdravotní stav a je u nás využíván ke zkoumání kvality života lidí s určitým onemocněním (např. pro onkologické pacienty, pro nemocné v terminálním stadiu onemocnění v paliativní péči, duševně nemocné apod.). Dotazníky pro geriatrické pacienty jsou uvedeny v databázi ProQolid. Tyto testy (viz tab. 3) se specifikují na kvalitu života seniorů s nemocemi typickými pro stáří: demence, osteoporóza, hyperplazie prostaty, inkontinence a jiné. 12 Tabulka 3 – Dotazníky pro geriatrické pacienty13 zkratka

název dotazníku

QOL – AD Quality of Life in Alzheimer`s Disease ISI

Incontinence Stress Index

QUALID

Quality of Life in Late – Stage Dementia Scale

OPTQoL

Osteoporosis – Targed Quality of Life Questionnaire

UCLA

– UCLA Prostate Cancer Index Short Form

PCI − SF

1.1.4 Příprava na stáří Otázkou kvality života ve stáří se zabývá také Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáří). Uvádí: „Ke zvýšení kvality života ve stáří a podpoře prosperity ve stárnoucí společnosti je nezbytné dát v průběhu života příležitost pro uplatnění, učení, vzdělávání a aktivní život všem lidem. 11

Srov. ONDRUŠOVÁ, J., Měření kvality života u seniorů, Česká geriatrická revue [online], Dostupné na WWW: . 12 Tamtéž. 13 Tamtéž.

13

Lineární model vzdělání, práce a důchod stále více přestává platit a hranice mezi jednotlivými fázemi životního běhu se stávají flexibilnějšími a méně ostrými. Starší lidé mají stejně jako všichni právo být hodnoceni jako jednotlivci, na základě svých schopností a potřeb bez ohledu na svůj věk, pohlaví, barvu pleti, zdravotní postižení či jiné charakteristiky. Starší lidé a jejich znalosti a zkušenosti by měli stát v centru změn realizovaných v kontextu stárnutí populace”.14 Vláda si ve svém programovém prohlášení stanovila za jednu z priorit věnovat zvýšenou pozornost kvalitě života ve stáří. K zajištění vyšší kvality života ve stáří v kontextu demografického stárnutí jsou nezbytné koncepční změny a přijetí opatření v různých oblastech. Co učiníme nyní, významně ovlivní kvalitu života ve stáří budoucích generací a nás všech. Nevyužití příležitostí a nereagování na výzvy, které významná demografická změna přináší, může vést k neefektivním politikám a k nesenzitivním službám, které nevyužívají potenciál a nezohledňují potřeby aspirace rostoucího podílu a počtu starších lidí. Koncepční a preventivní řešení jsou levnější a efektivnější. 15 Rok 2012 je vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (dále jen EY 2012) s důrazem na podporu vitality a důstojnosti všech osob. Celkovým cílem EY 2012 je usnadnit vytvoření kultury aktivního stárnutí založené na společnosti vstřícné pro všechny věkové skupiny. Stejně jako jiné země i Česká republika čelí důsledkům stárnutí populace, které se promítají do všech oblastí života společnosti. Vyhlášení uvedeného Evropského roku je proto považováno za užitečný krok v procesu vyrovnávání se s důsledky demografických změn v České republice. Koordinací Evropského roku 2012 bylo v České republice pověřeno Ministerstvo práce a sociálních věcí. 16 Senioři bývají mnohdy vnímáni jako homogenní (stejnorodá) „šedá vlna”, liší se však mezi sebou navzájem: věkem, zdravotním stavem, funkční zdatností, rodinnou a ekonomickou situací, vzděláním, životními zkušenostmi atd. Aktivní stárnutí pomůže seniorům: zůstat déle v zaměstnání, podělit se o své zkušenosti aktivně se zapojit do společnosti 14

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR, Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáří) [online], Dostupné na WWW: . 15 Tamtéž. 16 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR, Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012) v České republice [online], Dostupné na WWW: .

14

žít déle ve zdraví a spokojenosti zlepšit kvalitu života Ve společnosti, kde se rapidně zvyšuje podíl seniorů, hraje důležitou roli solidarita mezi generacemi. Tento Evropský rok představuje výzvu pro politiky i ostatní strany, kteří musí zajišťovat příznivé prostředí pro aktivní stárnutí jako takové a umožnit seniorům nezávislost. O tématu roku 2012 nestačí pouze debatovat – je třeba vytvářet reálné výsledky.17

1.2 Kardiochirurgie Kardiochirurgie je poměrně mladý obor, zabývající se operacemi srdečních tepen, chlopní, svalů, ale také operační léčbou vrozených a získaných srdečních vad, včetně operací hrudní aorty, plícnice a transplantacemi srdce. Její počátky se datují do poloviny 20. století. Postupně se vyčlenila z obecné chirurgie.

1.2.1 Dějiny kardiochirurgie Po tisíciletí podsouvali teologové a filozofové lidem představu, že k prožívání dochází v jejich duši a duchu. Srdce se tak stává nahrazenou metaforou pro duši. Střídavě se považuje za zdroj odvahy, pocitů, vášně, moudrosti, či lásky a i dnes je více než kterýkoliv jiný orgán měřidlem emocí, umožňující fyzicky pociťovat strach, radost, smutek i vzrušení. Zdá se, že i přírodovědci rezignovali v úsilí tyto domněnky potírat. Nevyčerpatelný slovník srdečních adjektiv (srdceryvný, srdcelomný, žalem

17

Srov. EVROPSKÝ ROK AKTIVNÍHO STÁRNUTÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITY 2012, Úvodem [online], Dostupné na WWW: < http://europa.eu/ey2012/ey2012.jsp?langId=cs>.

15

pukající srdce, ze srdce rád, Praha leží v srdci Evropy atd.) odráží fascinaci, která z tohoto orgánu vychází. 18 Po staletí se věřilo, že zranění srdce je pro člověka fatální a smrt nastává téměř okamžitě. Přesto byly opakovaně popsány případy, kdy člověk poranění srdce přežil. Paré popisuje případ vojáka, který po penetraci

19

levé komory halapartnou ušel ještě

260 kroků, než padl mrtev. Vévoda Charles Ferdinand de Berry přežil roku 1820 osm hodin atentát dýkou „s otevřenou srdeční komorou”. Také případy lovených zvířat přežívajících bodná poranění srdce vedly k názoru, že zranění srdce nemusí být vždy smrtelné. Pomalu se začal prosazovat názor, že i když je malá naděje na přežití, měla by se technika chirurgického ošetření experimentálně propracovat a to u bodných či střelných zranění. 20 Řadíme-li perikard21k srdci, tak prvním srdečním chirurgem byl španěl Francisco Romero, který v roce 1815 popsal v Paříži tři případy perikardektomie,22 které provedl začátkem století v Andalusii. Název pojednání zněl: „Observatio experimentis confirmata, pro hydrope pectoris, pulmonum anasarca, et hydropericardio cognoscendis; et nova methodus dictos morbos operandi”

23

(Pozorování potvrzená

pokusy o diagnóze hrudního hydropsu, 24 plícní anasarky25 a hydroperikardu26; a nová metoda operace těchto chorob). Řez prováděl v šestém mezižebří, a když se přesvědčil, že je v perikardu tekutina, otevřel jej zahnutými nůžkami tak, aby se tekutina drénovala do pohrudniční dutiny. Varoval však na možné vniknutí vzduchu do hrudníku, pokud by se veškeré manévry neprovedly dostatečně rychle. Pooperační péče se skládala z diety s pšeničným chlebem namáčeným v červeném víně s malými dávkami absintu. Za rizikové faktory perikardiálního výpotku se považoval austrus (jižní vítr), nadměrný příjem tekutin, gazpacho (andaluská polévka z rajčat a octa). Na rozvoj hrudní chirurgie se od Romera muselo čekat dalších sto let. Důležitým a hlavně nezbytným předpokladem bylo objevení asepse Ignazem Semmelweisem roku 1847 ve Vídni, antisepse Josephem Listerem roku 1867 v Edinburgu a zavedení

18

Srov. RIEDEL, M., Dějiny kardiologie, s. 535. Proniknutí – VOKURKA, M., HUGO, J., a kol., Velký lékařský slovník, s. 632. 20 Srov. RIEDEL, M., Dějiny kardiologie, s. 507. 21 Osrdečník (obal, v němž je uloženo srdce) − VOKURKA, M., HUGO, J., a kol., Velký lékařský slovník, s. 636. 22 Chirurgické odstranění osrdečníku – Tamtéž. 23 RIEDEL, M., Dějiny kardiologie, s. 507. 24 Nahromadění tekutiny v tělních dutinách, tkáních − VOKURKA, M., HUGO, J., a kol., Velký lékařský slovník, s. 334. 25 Povšechná vodnatelnost a prosáknutí tkání vodou – Tamtéž, s. 40. 26 Nahromadění tekutiny v osrdečníkové dutině – Tamtéž, s. 334. 19

16

anestezie. Dentista a student lékařství William Thomas Green Morton zavedl éterovou narkózu roku 1846 v Bostnu. Navrhnout operaci na srdci bylo však stále neslýchané. Zakladatel abdominální chirurgie, slavný Theodor Billroth, těsně před svoji smrtí prohlásil, že ten z chirurgů, který by se dotkl srdce, navždy zneuctí chirurgii a ztratí respekt svých kolegů. Ironií osudu rok předtím na lékařském kongresu v Římě předvedl mladý italský chirurg Del Vecchio na podiu tři psy, kterým nařízl komorovou svalovinu a tu posléze zašil lněnou nití. Mezi váženými posluchači byl i Ludwig Rehn (1849 – 1930) z Frankfurtu nad Mohanem, který v září roku 1896 zašil třemi hedvábnými stehy 1,5 cm širokou laceraci27 stěny pravé komory u mladého muže po bodnutí nožem a provedl tak první úspěšnou operaci přímo na lidském srdci.

28

Nezbytným předpokladem skutečného rozvoje kardiochirurgie byla cévní chirurgie. K jejímu rozvoji významně přispěl Alexis Carrel (1873 – 1944). Za zmínku stojí především jeho technika cévní anastomózy29, žilní štěp a experimentální transplantace orgánů, včetně srdce a plic. V Torontu se Gordon Murray (1894 – 1976) zabýval velkou řadou pokusů za použití různých chirurgických technik, kulminujících protětím věnčité tepny s následnou arteriální úpravou a interpozici žilních homograftů.30 Murray měl jako první klinik k dispozici heparin a prokázal, že v přítomnosti heparinu může být průtok cévou úplně zastaven, aniž by došlo ke sražení krve, což byl vůbec první předpoklad úspěšné kardiochirurgie. Další možnost operací na otevřeném srdci (odvést veškerou žilní krev od srdce a nahradit jeho pumpovací činnost spolu s respirační činností plic pomocí přístrojů) se zdála zpočátku přímo dobrodružná. První použití mechanického mimotělního oběhu se připisuje Johnu H. Gibbonovi (1903 – 1973). S experimenty začal Gibbon na Harvardu v roce 1931 a pokračoval ve Filadelfii. Jedinou spolupracovnicí, která mu při nich pomáhala, byla jeho žena. Ideologickou podporu zpočátku nedostali, podmínky k práci a prostředky na výzkum neměli, část zařízení kupovali po různých bazarech a pro experimenty si někdy dokonce sami chytali zatoulané, opuštěné kočky. První úspěch se dostavil v květnu 1953 při operaci srdce pro uzávěr defektu septa síní u 18leté dívky. Mimotělní oběh byl zapojen 26 minut. 27

Roztržení, druh poranění – VOKURKA, M., HUGO, J., a kol., Velký lékařský slovník, s. 450. Srov. RIEDEL, M., Dějiny kardiologie, s. 507 – 508. 29 Uměle založená spojka mezi dvěma dutými orgány, např. cévami – VOKURKA, M., HUGO, J., a kol., Velký lékařský slovník, s. 41. 30 Transplantát pocházející od stejného jedince (kůže, céva k bypassu) − Tamtéž, s. 326. 28

17

Průkopníkem chlopenních protéz ještě před érou mimotělního oběhu byl CH. A. Hufnagel (1916 – 1989), který v roce 1952 implantoval první umělou aortální chlopeň z plexiskla do sestupné aorty u nemocného s aortální regurgitací. Čtyři z prvních třinácti a dva z dalších deseti operovaných zemřeli, protože ventil v této poloze nemohl zabránit zpětnému diastolickému toku z horní poloviny těla.31 Rok 1960 je spjat s prvními implantacemi umělých srdečních chlopní. V Bethesdě 10. 3. a 11. 3. 1960 Nina Braunwaldová a Andew Morrow implantovali polyuretanovou chlopeň vlastní konstrukce do mitrálního ústí. Vzhledem ke krátkodobému přežití operovaných se v literatuře prvenství připisuje Albertu Starrovi, který v Porlandu 21. 9. 1960 poprvé implantoval do mitrální pozice kuličkovou chlopeň a následným dlouhodobým přežitím pacienta.32 Starr vyvinul své chlopně ve spolupráci s elektroinženýrem v důchodu M. L. Edwarsem (odtud název Starrova- Edwardsova chlopeň). V České republice vysoce významnou a mezinárodně uznávanou osobností srdeční a cévní chirurgie byl prof. MUDr. Jan Navrátil, DrSc., dr. h. c., (19091992). V roce 1952 byl jmenován přednostou II chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Brně. Hned po nástupu na kliniku se připravoval se svými kolegy na zahájení srdečních operací. Již po dvou letech příprav dne 23. 5. 1956 mohl jako první v tehdejší Československé republice, uzavřít defekt mezisíňové přepážky u 35leté pacientky v celkovém podchlazení pod přímou kontrolou zraku. Srdeční zástava trvala 6,5 minuty a teplota operované pacientky poklesla na 26,5 °C. Hlavním nedostatkem této operační techniky bylo, že zástava srdce nestačila na nápravu složitějších vad. Profesor Navrátil věděl, že J. H. Gibbon ve Filadelfii použil dne 8. května 1953 přístroj pro mimotělní srdeční oběh. Bylo zřejmé, že získat takový přístroj by bylo beznadějné, ale také si uvědomil, že další rozvoj srdeční chirurgie v Brně je bez stejného

nebo

podobného

přístroje

nemyslitelný.

Proto

zadal

skupině

spolupracovníků v experimentu pod vedením MUDr. Miloše Vašulína

sestrojit

přístroj pro mimotělní oběh. Při znalosti podmínek, za kterých skupina pracovala, je nutné vysoce ocenit obětavost, vysokou odbornost a cílevědomost všech členů výzkumné skupiny, která umožnila dne 5. února 1958 profesoru MUDr. Janu Navrátilovi uzavřít defekt mezisíňového septa u 7leté pacientky, pod přímou 31 32

Srov. RIEDEL, M., Dějiny kardiologie, s. 509 – 521. Srov. DOMINIK, J., a ŽÁČEK, P., Chirurgie srdečních chlopní…nejen pro kardiochirurgy, s. 17.

18

kontrolou zraku na zastaveném srdci s vlastním přístrojem pro mimotělní oběh. Byla to první operace s takovým přístrojem v Československé republice. Mezi další úspěchy patří operace Fallotovy tetralogie33v mimotělním oběhu, která byla první nejen v republice, ale také ve střední Evropě. Zahájení implantací mechanických chlopní v roce 1963 bylo dalším odborným prvenstvím chirurgie srdečních vad v republice. 34 Česká prvenství v srdeční a transplantační chirurgii v Brně 35 23. 05. 1956 operace na zastaveném srdci v hluboké hypotermii - Jan Navrátil 05. 02. 1958 operace v mimotělním krevním oběhu – Jan Navrátil (dále jen JN) 1958 operace srdečního nádoru – JN 25. 04. 1956 operace Fallotovy tetralogie – JN 19. 11. 1963 náhrada aortální chlopně – JN 22. 01. 1965 náhrada mitrální chlopně – JN 21. 02. 1972 intraaortální balónková kontrapulzace - Vladimír Kořístek 03. 02. 1983 transplantace jater – Vladimír Kořístek 17. 12. 1987 implantace umělého srdce – Jan Černý (dále jen JČ) 17. 01. 1998 první kombinovaná transplantace srdce a ledviny – JČ 30. 10. 2002 transplantace jater a operace na srdeční chlopni – JČ 18. 04. 2005 první kombinovaná transplantace tří orgánů (srdce, játra, ledvina) – JČ

1.2.2 Současnost a budoucnost kardiochirurgie Při svém vzniku byla kardiochirurgie oborem, omezeným pouze na operace vrozených srdečních vad a některých získaných poruch srdečních chlopní. Zavedení koronarografie a aortokoronárního bypassu jako způsob léčby ischemické choroby srdeční (dále jen ICHS), vedlo nejen k obrovskému rozvoji kardiochirurgie, ale také ke vzniku mnoha nových pracovišť. Tento trend bylo možné pozorovat i v České

33

Kombinovaná srdeční vrozená vada sestávající z plicní stenózy, defektu komorového septa, dextropozice aorty (nasedá na komorový defekt) a hypertrofie pravé komory − VOKURKA, M., HUGO, J., a kol., Velký lékařský slovník, s. 239. 34 Srov. CENTRUM KARDIOVASKULÁRNÍ A TRANSPLANTAČNÍ CHIRURGIE, Tradice a současnost [online], Dostupné na WWW: . 35 Srov. Tamtéž.

19

republice, kde je v současnosti 12 kardiochirurgických pracovišť a další centrum pro dětskou kardiochirurgii (v Praze Motole). U dospělých hlavní náplní kardiochirurgie je léčba ICHS (koronární rekonstrukce 70 – 80 %). Na druhém místě jsou operace srdečních chlopní. Další výkony jako nádory srdce, řešení dysrytmií, 36 vrozené vady u dospělých, chirurgie aorty, transplantace nepřesahují 5 – 10 % operativy. Časté jsou však kombinované výkony na chlopních a věnčitých tepnách u seniorů. 37 S rozvojem invazivní kardiologie (perkutánní transluminální koronární angioplastika − PTCA, katétrové ablace38 pro dysrytmie, uzávěry defektů srdečních přepážek, balónkové valvuloplastiky39 chlopní, atd.) je značná část nemocných, dříve doporučovaných k operaci, s úspěchem léčena na pracovištích intervenční kardiologie. V některých případech je vhodné kombinovat kardioinvazivní výkon s chirurgickou operací – hybridní procedury. Dochází tak k úzkému propojení intervencí kardiologie s kardiochirurgií. 40 Novou klinicky dostupnou metodou léčby nemocných s významnou aortální stenózou je katetrizační implantace aortální chlopně – Transcatheter Aortic Valve Implantation (dále jen TAVI). Ve světě se tato metoda používá již od roku 2002. V České republice byla poprvé úspěšně provedena v Institutu klinické a experimentální medicíny (dále jen IKEM) v Praze roku 2008. Výkon se provádí na bijícím srdci bez nutnosti sternotomie. 41 Indikace k TAVI: hemodynamicky významná stenóza (s indexem plochy aortálního ústí < 0,6 cm2 / m2) symptomatická aortální stenóza (námahová či klidová dušnost, presynkopální stavy, synkopa, angína pectoris)

36

Porucha srdečního rytmu, způsobená postižením převodního systému řídící srdeční činnost − VOKURKA, M., HUGO, J., a kol., Velký lékařský slovník, s. 72. 37 Srov. VANĚK, I., a kol., Kardiovaskulární chirurgie, s. 11. 38 Odstranění části těla či tkáně − VOKURKA, M., HUGO, J., a kol., Velký lékařský slovník, s. 2. 39 Chirurgická rekonstrukce chlopně − Tamtéž, s. 874. 40 Srov. VANĚK, I., a kol., Kardiovaskulární chirurgie, s. 11. 41 Protětí hrudní kosti − VOKURKA, M., HUGO, J., a kol., Velký lékařský slovník, s. 789.

20

vysoké kardiochirurgické riziko, které pacienta kontraindikuje k operaci (vysoký věk, přidružená onemocnění, EuroSCORE > 20 (European System for Cardiac Operative Risk Evaluation − Evropský systém pro hodnocení srdečního operativního rizika)42 Výběr pacientů, zhodnocení významnosti aortální stenózy a posouzení rizika provádí tým složený z kardiologa, kardiochirurga, kardioanesteziologa, popřípadě dalšího specialisty. Za kontraindikaci k TAVI se považuje předpokládaná doba života méně než jeden rok. Přítomna je i celá řada specifických kontraindikací pro přístup transfemorální (stehenní cévou) a transapikální (přes srdeční hrot), pro typ chlopně, nebo k provedení TAVI jako takové. Základní vyšetřovací metody se v zásadě neliší od vyšetřovacího programu nemocných

s významnou

aortální

stenózou

před

zvažovaným

konvenčním

kardiochirurgickým zákrokem. Patří sem: jícnová echokardiografie, srdeční katetrizace a angiografie, počítačová tomografie (poskytuje detailní zobrazení tvaru kořene aorty a vztahu mezi aortálním prstencem a koronárními ústími).43 Komplikace: časná (do 24 hodin) kardiovaskulární mortalita (1,5 %) disekce aorty, srdeční tamponáda, perforace srdce nebo infarkt myokardu (dohromady asi 5 % během prvních 24 hodin) cévní mozková příhoda, tranzitorní ischemická ataka (1 %) lokální komplikace v třísle (4,5 %) V důsledku mechanického útlaku se během prvních dnů po TAVI může objevit blokáda A – V (atrioventrikulárního − síňokomorového) uzlu vyššího stupně, která vede k implantaci trvalého kardiostimulátoru. TAVI mají zatím velmi krátkou tradici, ale mohou mít před sebou nadějnou budoucnost, která dává neoperovatelným pacientům (seniorům s přidruženými nemocemi) příležitost zvrátit jejich jinak nepříznivou prognózu.44

42

Srov. KUBÁNKOVÁ, M., a PRACHTOVÁ, R., Perkutánní implantace aortální chlopně CoreValve, Sestra, 2009, č. 7 – 8, s. 49 – 50. 43 Srov. MATES, M., a KOVÁČ, J., Vyšetřování nemocných před katetrizační náhradou aortální chlopně, Intervenční a akutní kardiologie [online], Dostupné na WWW: . 44 Srov. KUBÁNKOVÁ, M., a PRACHTOVÁ, R., Perkutánní implantace aortální chlopně CoreValve, Sestra, 2009, č. 7 – 8, s. 49 – 50.

21

Terminální fáze srdečního selhávání často nelze ovlivnit pouze medikamentózní léčbou. Další možnosti pak nabízejí specializované nefarmakologické postupy, které by podpořily činnost selhávajícího srdce. Mezi nejúčinnější patří mechanické podpory krevního oběhu (dále jen MCS – mechanical cardiac support). U části nemocných pomohou překlenout kritickou fázi srdečního selhání a nemocný se dočká vhodného srdečního štěpu (tzv.bridging), v dalších případech mohou alespoň prodloužit život. Hlavní současné indikace MCS jsou selhání po kardiochirurgické operaci s cílem umožnit zotavení operovaného srdce a překlenutí období u nemocného v terminální fázi srdečního selhání k transplantaci srdce. 45 Většina přístrojů pro mechanickou srdeční podporu jsou vlastně čerpadla, která přečerpávají krev a tím nahrazují mechanickou funkci srdce. Tato čerpadla mohou být umístěna mimo tělo pacienta (extrakorporálně) a s nemocným jsou spojena systémem hadic, nebo jsou implantována do těla pacienta a nemocný je s řídící jednotkou spojen pouze spojovacím kabelem. Mechanickou srdeční podporu lze rozdělit: krátkodobou, dlouhodobou, trvalou (z hlediska délky předpokládaného použití) levostrannou, pravostrannou, biventrikulární46 (z hlediska místa aplikace) pulzní, nepulzní (podle charakteru krevního toku) pomocnou (pro její činnost je nutná zachovaná srdeční činnost) a samostatnou (pracuje zcela nezávisle na vlastním srdečním výdeji) 47

1.3 Ischemická choroba srdeční z pohledu kardiochirurgie Ischemická choroba srdeční (dále jen ICHS) patří mezi nejvážnější civilizační nemoci, postihující obyvatele vyspělých zemí. Způsobuje vysokou úmrtnost, invaliditu a je příčinou až třetiny všech úmrtí v těchto zemích.48

45

Srov. KETTNER, J., Mechanické srdeční podpory a náhrady, Kardiofórum, [online], Dostupné na WWW: . 46 Týkající se obou komor − VOKURKA, M., HUGO, J., a kol., Velký lékařský slovník, s. 104. 47 Srov. BRÁT, R., Kardiochirurgie pro bakalářské studium, s. 54. 48 Srov. Tamtéž, s. 29.

22

1.3.1 Etiologie a rizikové faktory Nejčastější příčinou ICHS je ateroskleróza, která vede k zúžení nebo uzávěru věnčitých tepen. Nestačí-li množství tepenné krve přitékající do srdečního svalu zajistit jeho metabolické nároky, vzniká ischemie. Podle stupně poškození myokardu dochází ke vzniku: angíny pectoris, srdečních komorových arytmií, infarktu myokardu, městnavé srdeční slabosti nebo náhlé smrti. Ischemické postižení srdečního svalu je důsledkem snížené dodávky nebo zvýšené spotřeby kyslíku.49 Rizikové faktory50vedoucí ke vzniku aterosklerózy: hypercholesterolémie (zejména vysoká hladina nízkomolekulárního lipoproteinu (LDL) a nízká hladina vysokomolekulárního lipoproteinu (HDL) kouření hypertenze diabetes mellitus genetická zátěž (výskyt ICHS v rodině) obezita stres

1.3.2 Anatomie věnčitých tepen Názvosloví koronárních tepen používané v kardiochirurgii vychází z latinského názvosloví. Zkratky používané v následujícím textu jsou záměrné, protože se v této podobě běžně uvádějí v klinické dokumentaci. Srdeční sval je zásoben dvěma věnčitými tepnami – pravou (dále jen ACD arteria coronaria dextra.) a levou (dále jen ACS arteria coronaria sinistra). Kmen levé věnčité tepny se u většiny populace dále větví v mohutný ramus circumflexus (dále jen RCx) a ramus interventricularis anterior (dále jen RIA). Úsek levé věnčité tepny mezi aortou a jejím větvením se nazývá kmen levé věnčité tepny (LM z angl. left main). RIA se nachází na přední straně srdeční a běží až na hrot a vydává diagonální a septální větve. RCx probíhá atrioventrikulární brázdou a vydává ramus marginalis sinister (RMS).

49 50

Srov. VANĚK, I., a kol., Kardio-vaskulární chirurgie, s. 67 – 68. Srov. Tamtéž, s. 67.

23

ACD vydává ramus marginalis dexter (RMD) a větví se dál na ramus interventricularis posterior (RIVP) a ramus posterolateralis dexter (RPLD). Ačkoliv z anatomického hlediska existují dvě koronární tepny – levá a pravá, v kardiochirurgické terminologii hovoříme o nemoci tří tepen. V tomto případě je myšlena ACD, RCx a RIA (obě velké větve ACS).51 ACD zásobuje pravou předsíň, sinoatriální uzel, větší část pravé komory srdeční, zadní část mezikomorové přepážky a přilehlou část levé komory srdeční (dále jen LKS). RIA přivádí tepennou krev pro přední část mezikomorové přepážky, část LKS a síňokomorový uzel. RCx živí zadní a postranní oblast LKS a prostřednictvím svých větví i celou bočnou a spodní stěnu LKS. Na zásobení papilárních svalů mitrální chlopně se podílí všechny tři tepny se svými větvemi. 52

1.3.3 Indikace k operaci chronická stabilní angína pectoris: bylo zjištěno, že přímá revaskularizace 53 myokardu je nejvíce prospěšná u nemocných s postižením tří tepen (s postižením proximální části RIA, se stenózou levé věnčité tepny a nemocných s ischemickou dysfunkcí levé komory srdeční) nestabilní angína pectoris: v případě neúspěšného zvládnutí klidové stenokardie konzervativním postupem je indikovaná neodkladná revaskularizace, aby se zabránilo rozvoji infarktu myokardu akutní infarkt myokardu: v dnešní době, kdy máme možnosti úspěšné trombolytické a endovaskulární katétrové terapie (PTCA − perkutánní transluminární koronární angioplastika nebo stenty) má u nekomplikovaného infarktu myokardu (dále jen IM) chirurgická revaskularizace jen okrajový význam (většina pracovišť indikuje operaci věnčitých tepen v odstupu 4 – 6 týdnů od IM)54

51

Srov. BRÁT, R., Kardiochirurgie pro bakalářské studium, s. 29. Srov. VANĚK, I., a kol., Kardio-vaskulární chirurgie, s. 69 – 70. 53 Obnovení cévního zásobení − VOKURKA, M., HUGO, J., a kol., Velký lékařský slovník, s. 724. 54 Srov. VANĚK, I., a kol., Kardio-vaskulární chirurgie, s. 71. 52

24

1.3.4 Aortokoronární bypass Cílem této operace je vytvořit překlenutí (bypass), kterým obejdeme zúžené nebo uzavřené místo na koronární tepně a přivedeme tak okysličenou krev periferně od místa zúžení či uzávěru do oblasti srdečního svalu, zásobovaného uzavřenou nebo zúženou arterii. Abychom mohli operaci provést, musíme mimo jiné přesně znát lokalizaci postiženého úseku koronární tepny. Vlastní operaci provádíme nejčastěji v mimotělním oběhu. K přemostění zúženého nebo uzavřeného úseku se používá žilní nebo tepenný štěp. Žilní štěpy jsou odebírány z povrchového žilního systému dolních končetin – nejčastěji vena saphena magna. Odstranění této žíly nemá do budoucna pro nemocného žádné negativní důsledky. Odběr se provádí z jedné nebo několika incizí55 vzájemně oddělených kožními můstky. V poslední době se začíná používat k odběru štěpů endoskopická metoda (žilní štěp se odebere z jedné až dvou incizí za pomocí endoskopického instrumentária). Důležitá je šetrnost a dobrá kvalita žilního štěpu, nešetrný odběr vede k jeho kratší životnosti. Z tepenných štěpů nejčastěji používáme levou, nebo pravou mammární tepnu, radiální tepny i arteria gasroepiploica dextra.56 Žilní štěpy mají bohužel omezenou dlouhodobou průchodnost – cca 50 % zůstane funkčních ještě 10 let po operaci. O kvalitě tepenných štěpů rozhoduje histologický průkaz poměru elastických buněk a myocytů ve stěně tepny – elastický charakter tepny brání rozvoji aterosklerózy štěpu. U nemocných ve věku do 65 let (pro dlouhodobý efekt operace) je často volena úplná tepenná revaskularizace. U starších nemocných, akutních výkonů nebo při nebezpečí pooperačního krvácení jsou voleny žilní štěpy. 57 Faktory zvyšující riziko časného úmrtí po operaci: věk stupeň urgence výkonu předchozí srdeční operace ženské pohlaví dysfunkce levé komory srdeční zúžení kmene levé věnčité tepny počet tepen se stenózou > 70 %

55

Naříznutí, chirurgické otevření − VOKURKA, M., HUGO, J., a kol., Velký lékařský slovník, s. 372. Srov. BRÁT, R., Kardiochirurgie pro bakalářské studium, s. 31. 57 Srov. VANĚK, I., a kol., Kardio-vaskulární chirurgie, s. 72 – 73. 56

25

přítomnost vedlejších onemocnění (diabetes mellitus, chronická obstrukční plicní nemoc, ledvinová nedostatečnost, onemocnění tepen zásobujících mozek, onemocnění periferních tepen) Pooperační komplikace: neurologické komplikace (cévní mozková příhoda, změny intelektuální kapacity a poruchy paměti, organický psychosyndrom…) mediastinitida58 (nejvíce jsou ohroženi obézní pacienti, diabetici na inzulínu, bronchitici a nemocní podstupující reoperaci pooperační ledvinová nedostatečnost revize pro krvácení revize pro tamponádu pooperační infarkt myokardu syndrom nízkého minutového srdečního výdeje (indikační chyby – rozhodnutí revaskularizovat neviabilní myokard, nedokonalá ochrana myokardu během operace…) respirační komplikace (dlouhodobá závislost na ventilátoru, pneumonie, paréza bránice…) gastrointestinální komplikace (ischemická kolitida, paralytický ileus, porucha jaterní funkce…) ranné komplikace (příčiny poruchy hojení rány jsou stejné jako v jiných chirurgických oborech) krátkodobé podávání antiarytmik (nejčastěji pro pooperačně vzniklou fibrilaci síní – až u 30 % operací) 59

1.4 Kardiochirurgie srdečních chlopní Srdeční chlopně zajišťují fyziologicky jednosměrný průtok krve srdečními dutinami a velkými tepnami. V případě narušení jejich funkce (otevírání, zavírání) dochází k hemodynamickým změnám, které v konečném důsledku vedou k srdečnímu 58 59

Zánět mezihrudí − VOKURKA, M., HUGO, J., a kol., Velký lékařský slovník, s. 498. Srov. VANĚK, I., a kol., Kardio-vaskulární chirurgie, s. 74 – 76.

26

selhávání. Na každé ze srdečních chlopní může dojít k zúžení (stenóze), nebo její nedomykavosti (regurgitace, insuficience). Obecnou zásadou při chirurgické léčbě chlopenních vad je snaha zachovat vlastní chlopeň nemocného – pokus o plastiku chlopně před její náhradou.60

1.4.1 Anatomie srdečních chlopní Pro kardiochirurga i kardiologa je nezbytná velmi dobrá znalost prostorových vztahů mezi srdečními chlopněmi a ostatními srdečními komponenty (centrální fibrózní srdeční skelet, věnčité tepny, převodní systém srdeční). Čtyři srdeční chlopně jsou z topografického a funkčního pohledu uloženy v pravostranných srdečních oddílech (trikuspidální a pulmonální) a levostranných srdečních oddílech (mitrální a aortální). Z morfologického hlediska se dělí na dvě atrioventrikulární a síňokomorové (mitrální a trikuspidální) a dvě semilunární − poloměsíčité (aortální a pulmonální). 61 Volné okraje cípů atrioventrikulárních (dále jen A − V) chlopní jsou do myokardu komor zakotveny pomocí šlašinek (chordae tendineae) a papilárních svalů, které souhrnně označujeme jako závěsný aparát. Celý povrch chlopní je kryt endotelem – endokardem. Cípy chlopní a závěsný aparát jsou avaskulární (bezcévné). Při uzávěru A – V chlopně k sobě okraje cípů široce přiléhají a dochází tak ke kontaktu cípů na větší ploše. Tato unikátní koordinace je výsledkem všech součástí chlopní, včetně kontrakce papilárních svalů. Semilunární chlopně jsou (co se týká stavby) zdánlivě jednodušší. Do srdečního skeletu se upínají ve stejné rovině jako chlopně síňokomorové. Kontrakce předsíní probíhá shora dolů, kontrakce komor opačně. Proud krve se tedy při každé systole v komorách otočí skoro o 180° proti směru v diastole. Proto předpokladem dobrého výkonu komor je funkční převodní systém srdeční. Semilunární chlopně tvoří tři symetrická, poloměsíčitá vela. Jemný lístek poloměsíčité chlopně se upíná od jedné komisury62 ke druhé do vazivového prstence srdečního skeletu. Poloměsíčité chlopně umožňují laminární průtok krve z komory. V diastole se plně uzavírají a znemožňují regurgitaci. 63

60

Srov. BRÁT, R., Kardiochirurgie pro bakalářské studium, s. 35. Srov. DOMINIK, J., a ŽÁČEK, P., Chirurgie srdečních chlopní nejen pro kardiochirurgy, s. 22. 62 Spojení − VOKURKA, M., HUGO, J., a kol., Velký lékařský slovník, s. 427. 63 Srov. VESELKA, J., HONĚK, T., ŠPATENKA, J., a kol., Získané chlopenní vady srdce, s. 16 – 17. 61

27

Aortální chlopeň je uložená na konci výtokové části levé komory srdeční a je tvořena funkčním komplexem tří poloměsíčitých cípů a k nim přiléhajících Valsalvových sinů. Aortální chlopeň je uložena v centru srdce a má intimní vztah k ostatním srdečním dutinám. Mitrální chlopeň je dvojcípá atrioventrikulární chlopeň mezi levou síní a levou komorou. Vlastní chlopeň se skládá z většího předního a menšího zadního cípu. Normální funkce chlopně závisí nejenom na stavu cípů, ale i na dalších komponentech: mitrálním anulu, závěsném aparátu chlopně, papilárních svalech i správné geometrii levé komory. Trikuspidální chlopeň je trojcípá atrioventrikulární chlopeň mezi pravou síní a pravou komorou. Skládá se z předního, zadního a septálního cípu. Největší je přední cíp a pomocí šlašinek se upíná k přednímu papilárnímu svalu. Zadní cíp je nejmenší a upíná se pomocí šlašinek k přednímu a zadnímu papilárnímu svalu. Poněkud větší je septální cíp a jeho šlašinky se upínají k zadnímu a septálním papilárním svalům. Pulmonální chlopeň je na konci výtokového traktu pravé komory srdeční. Morfologie tří semilunárních cípů a sinů je podobná jako u aortální chlopně. Cípy jsou označovány jako pravý, levý a přední (neseptální).64

1.4.2 Chlopenní náhrady Mechanické chlopně jsou náhrady, protézy vyrobené z kovů a umělých hmot. S nejznámějšími kuličkovými (Starr – Edwards, aortální model 1260 a mitrální model 6120) se můžeme setkat ještě dnes. V současnosti však převažují dva typy mechanických chlopní – vyklápěcí diskové protézy nebo dvoulisté chlopně. Oby typy mají lepší hemodynamické vlastnosti a dlouhodobou spolehlivou funkci. Technologoie výroby využívá dnes ty nejdokonalejší materiály a pokrok všech technických oborů, včetně kosmického výzkumu. Výsledkem je fakt, že výrobci zaručují prakticky neomezenou životnost, ale vyžadují doživotní antikoagulaci se všemi důsledky. Biologické chlopně jsou náhrady nebo protézy vyrobené z lidské nebo jiné živočišné tkáně: xenograft (heterograft, xenoprotéza) – z tkáně jiného živočišného druhu alograft (homograft) – z lidské tkáně získané při odběru orgánů nebo tkání

64

Srov. DOMINIK, J., a ŽÁČEK, P., Chirurgie srdečních chlopní nejen pro kardiochirurgy, s. 25 – 35.

28

autograft – z vlastní tkáně pacienta, nejčastěji vlastní chlopeň plicnice implantovaná do aortální pozice (Rossova operace) 65 Biologické chlopně zajišťují lepší kvalitu života bez antikagulace, ale mají omezenou životnost. Všechny podléhají degeneraci způsobenou fibrotizací a kalcifikací cípů, které vedou nakonec k nutnosti reoperace. Nejčastěji používané biologické protézy jsou xenografty, vyrobené z vepřových aortálních chlopní nebo z hovězího perikardu. Rozdílem mezi jednotlivými typy xenochlopní je i ve způsobu konzervace zvířecí tkáně. Přesné receptury zpracování jsou předmětem firemních patentů a jsou přísně tajeny. Alografty jsou v současnosti užívány především k náhradě chlopně nebo kořene aorty. V pulmonální pozici jsou používány k náhradě pulmonální chlopně nebo při řešení některých komplexních vrozených vad. Aplikace mitrálních trikuspidálních alotransplantátů je zatím klinickým experimentem. V aortální pozici se stále více využívá pulmonální autograft – Rossova operace – vlastní chlopeň a kmen plicnice je použit k náhradě chlopně a kořene aorty. Výtokový trakt pravé komory srdeční s pulmonální chlopní a proximální plicnicí je nahrazen pulmonálním alograftem. Nevýhodou této operace je pro operatéra její časová a technická náročnost, pro pacienta zase vyšší operační riziko, delší pooperační průběh a vyšší riziko selhání obou implantovaných chlopní (autograftu i homograftu).66 Důvody pro mechanickou náhradu: věk < 65 let žena, která není těhotná, těhotenství neplánuje zodpovědnost pro užívání antikoagulačních prostředků nerizikové povolání a sport Důvody pro biologickou náhradu: věk > 65 let ženy ve fertilním věku těhotenství rizikové povolání nebo provoz sportovní činnosti neschopnost užívání antikoagulancií 65 66

Srov. VESELKA, J., HONĚK, T., ŠPATENKA, J., a kol., Získané chlopenní vady srdce, s. 167. Srov. Tamtéž, s. 168 – 177.

29

Výhody alograftu: vynikající hemodynamika nízká trombogenicita pružnost anulu rezistence k infekci Nevýhody alograftu: omezená životnost vyšší technická náročnost implantace limitace v dostupnosti67

1.4.3 Antikoagulační terapie U nemocných s mechanickou protézou antiagregancia nejsou dostačující, proto je nutná antikoagulační léčba. U mechanických kuličkových chlopní 1. generace (jsou více trombogenní) je požadován International Normalized Ratio (dále jen INR) v hodnotách 3,0 – 4,5. Mechanické chlopně vyklápěcí a dvoulisté 2. generace, INR = 2,5 − 3,0. Hladina INR před zákroky spojené s krvácením: srdeční katetrizace − INR < 1,8 dentální zákrok − INR < 2,5 větší chirurgické zákroky – nízkomolekulární heparin těhotenství – nízkomolekulární heparin po celou dobu těhotenství nebo nízkomolekulární heparin do 13. týdne, pak perorální antikoagulační terapie (lege artis do 37. týdne těhotenství), pak opět nasadit nízkomolekulární heparin až do porodu bioprotézy −

řídí se podle typu použité tkáně xenograft (vepřové chlopně

antikoagulační terapie 3 − 6 měsíců), autograft a homograft nevyžadují antikoagulační léčbu. 68

67

Srov. KOCOUROVÁ, G., a LUKEŠOVÁ, M., Chlopenní náhrady v kardiochirurgii, Diagnóza v ošetřovatelství, 2009, č. 2, s. 14. 68 Srov. ŠTEJFA, M., a kol., Kardiologie druhé, přepracované a doplněné vydání, s. 452 – 453.

30

1.4.4 Komplikace u nemocných s chlopenní náhradou Operace srdeční chlopně neznamená pro nemocného úplné vyléčení. Je mu sice upravena hemodynamika, která vede ke zlepšení jeho funkčního stavu subjektivního, i objektivního. Nadále však v dlouhodobém pooperačním průběhu zůstává určité riziko komplikací, které mohou být způsobeny dysfunkcemi implantovaných chlopní nebo krvácivými projevy souvisejícími s antikoagulační terapií. Ideální implantovaná srdeční chlopeň by byla, pokud by měla nulovou regurgitaci, neomezenou trvanlivost, kdyby nevyžadovala antikoagulační léčbu a přitom nikdy netrombózovala ani nebyla zdrojem trombembolických příhod, nezpůsobovala hemolýzu a splňovala požadavek odolnolnosti vůči infekci. Bohužel i přes velký pokrok, který za posledních čtyřicet let prodělaly náhrady srdečních chlopní, neexistuje a pravděpodobně ani nebude existovat umělá srdeční chlopeň, bioprotéza ani biologická chlopeň bez kostry, která by v plném rozsahu splňovala výše uvedené požadavky. 69 Komplikace: mechanická dysfunkce – je způsobená vadami, únavou materiálu nebo poruchou mechanismu chlopně strukturální dysfunkce – je způsobená vnitřními činiteli, nežádoucími změnami materiálu vlastní chlopně, u bioprotéz jde většinou o rozvoj degenerativních změn v listech chlopní trombózy implantovaných chlopní – je vzácná, ale bez rychlé a správné diagnózy smrtelná komplikace, vzniklý trombus omezuje vyklápění či dovírání disku nebo jej zcela imobilizuje a tím vytváří obstrukci chlopenního ústí paravalvulární leak – je patologická komunikace v anulu operovaného umístěná zevně od našívacího prstence implantované chlopně, po uzavření chlopně dochází touto komunikací k regurgitaci různého stupně, a tím k různé hemodynamické závažnosti protézová endokarditida – znamená vznik infekce na implantované srdeční chlopni a patří k nejzávažnějším komplikacím, proto je nutné dbát na její prevenci: předoperačně (odstranění fokální infekce), perioperačně (přísná asepse, operace

69

Srov. ASCHERMANN, M., aj. Kardiologie, s. 1317 – 1322.

31

v chráněném koagulu, katétry a kanyly ponechat co nejkratší dobu), pooperačně (důsledné antibiotické krytí všech možných bakteriemií) krvácení – krvácením jsou ohroženi především pacienti s hodnotami INR > 5, pacienti ve věku nad 65 let, u nemocného s hodnotami INR < 3 je nutné pátrat po zdroji krvácení: vředová choroba gastroduodenální, nefrolitiáza, či případný tumor hemolýza – bývala poměrně častou komplikací u chlopní první generace, v současné době se s ní téměř nesetkáme, indikace k reoperaci jsou zcela ojedinělé, přichází v úvahu pouze při rozvoji těžké hemolytické anemie, která vyžaduje krevní transfúze70

1.5 Kardioanestezie Zásady anesteziologické péče vycházejí z postupu obvyklého u srdečních operací prováděných s použitím mimotělního oběhu. Rutinou je celková kombinovaná endotracheální anestezie s dominujícím použitím vysokých dávek opioidů. Pooperační umělá plicní ventilace je standardně prováděna několik hodin. K posouzení hemodynamiky se během operace i v časném pooperačním období používá přímého měření arteriálního a centrálního žilního tlaku i pravostranná katetrizace pomocí balónkového termodilučního katétru (Swan – Ganzův katétr). Při diagnostice pooperačních komplikací zaujímá

významné

místo

echokardiografie,

včetně

transezofageální echokardiografie (TEE), kdy je speciálně upravená sonda zaváděna do jícnu a žaludku. Je možné pozorovat projekce nedostupné z transthorakálního vyšetření, ale hlavně blízkost sondy u srdce poskytuje kvalitnější obraz. Při příznivém pooperačním průběhu opouští nemocný jednotku intenzivní péče obvykle 24 – 48 hodin po operaci. 71

70 71

Srov. ASCHERMANN, M., aj. Kardiologie, s. 1317 – 1322. Srov. VESELKA, J., HONĚK, T., ŠPATENKA, J., a kol., Získané chlopenní vady srdce, s. 207.

32

1.5.1 Strategie „rychlé cesty” perioperační péče (fast – track) Kořeny rychlé formy ošetření pocházejí z USA. Srdeční operace byly v 60. až 80. letech minulého století spojeny s významným šokem vyžadujícím mnohadenní agresivní protišokovou léčbu včetně mechanické ventilace a sedace. V 90. letech byly publikovány zprávy z Velké Británie o rychlé pooperační péči s extubací na sále a přeložením pacienta na standardní lůžko po několikahodinové době na dospávacím pokoji. Po pilotní studii z let 1991 – 1996 v sedmi severoamerických centrech, která prokázala úspory přes 50 milionů dolarů při zachované kvalitě ošetření, se strategie fast – track prosadila do dalších center a zemí, včetně České republiky. Strategie zahrnuje komplexní péči o nemocného − od edukace, přípravy, přes krevní konzervaci, méně invazivních technik, časnou extubaci, mobilizaci až k propuštění a následnému sledování. V tomto systému je časná extubace hlavní komponentou a také se používá jako jeden z hlavních parametrů efektivity fast – track strategie. Doba extubace se snížila z průměrných 19 na 8 hodin.72 Anestezii po operaci srdce můžeme rozdělit do pěti fází: přípravu, preindukci, indukci, udržování anestezie a probouzecí fázi, která je přesunuta do pooperačního období. V souvislosti s mimotělním oběhem (dále jen MTO) je vhodné rozdělit udržovací fázi na období před, během a po MTO. Kvalifikovaná příprava, anticipace a komunikace je pro vlastní řízení pooperační péče prvořadá. Příprava zahrnuje nachystání vhodných léků, přístrojů, anesteziologického plánu, založeného na kardiovaskulární patologii nemocného. Anticipace (racionální předjímání) vyžaduje znalost chirurgické techniky a preference konkrétního operatéra. Dále klade požadavky na znalost událostí spojených s hemodynamickým stresem, protože intervence provedená před takovou událostí oslabuje kardiovaskulární reakci. Operace srdce je týmová práce a jasná komunikace mezi anesteziologem, chirurgem, perfuzionistou, ale i anesteziologickou a chirurgickou asistentkou je naprosto základní požadavek pro úspěšný výsledek.73

72 73

Srov. WAGNER, R., Kardioanestezie a perioperační péče v kardiochirurgii, s. 207 – 208. Srov. Tamtéž, s. 209.

33

1.6 Kardiorehabilitace Kardiorehabilitace je léčebný program, který zlepšuje zdravotní stav a kvalitu života u nemocných se srdečním onemocněním, u pacientů po operaci srdce usnadňuje rychlejší návrat do běžného života a snižuje riziko nutnosti další hospitalizace z důvodu srdeční operace. Obvykle zahrnuje: fyzický trénink, edukaci o rizikových faktorech, možnostech jejich ovlivnění a nácvik zvládání stresu. Výhodou kardiorehabilitace je její nastavení podle aktuálního zdravotního stavu a individuálních potřeb nemocného. Je určena nejen pro všechny pacienty po operacích a výkonech na srdci, ale i pro nemocné s chronickým onemocněním, vysokým krevním tlakem, nadváhou nebo onemocněním pohybového aparátu. Využít ji mohou také senioři, kteří chtějí zlepšit svoji fyzickou kondici, žít zdravým životním stylem, a tím zlepšit kvalitu svého života. 74

1.6.1 Podmínky a fáze kardiorehabilitace Pracoviště, která se zabývají řízenou kardiorehabilitací, musí splňovat podmínky personální i přístrojové. Mezi základní patří zkušený kardiolog, který má znalosti nejen z klinické kardiologie, ale i z kardiorehabilitace. Rovněž fyzioterapeut musí být speciálně vyškolený v této problematice. Mezi přístrojové vybavení patří nejen stroje na cvičení, ale prostředky pro poskytnutí neodkladné odborné lékařské pomoci. Jen tak může být zaručeno bezpečné a efektivní vedení kardiorehabilitace. Dále by se nemělo zapomínat na doporučení vhodné diety, ovlivnění dalších rizikových faktorů (důslednou léčbu hypertenze, dyslipidémie, diabetu mellitu, snižování nadváhy) a věnovat se boji s kouřením. 75

74

Srov. KARDIOCHIRURGIE, Život po operaci [online], Dostupné na WWW: . 75 Srov. KAREL, I., a SKALICKÁ, H., Kardiovaskulární rehabilitace u nemocných po chirurgické revaskularizaci myokardu, Intervenční a akutní kardiologie [online], Dostupné na WWW: < http://www.iakardiologie.cz/pdfs/kar/2009/04/06.pdf>.

34

Tabulka č. 4 – Fáze kardiorehabilitace76

fáze I.

místo provádění

cíl

nemocnice

zábrana dekondice, prevence trombembolie

fáze II.

fáze III.

ambulance, lázně, odborný

navození změn životního stylu, zásady

léčebný ústav

sekundární prevence

ambulance, lázně, odborný

období stabilizace

léčebný ústav fáze IV.

ambulance, lázně, odborný

udržení kondice a návyků

léčebný ústav

z předchozích fází

1.7 Kardiovaskulární systém ve stáří 1.7.1 Fyziologické stárnutí oběhového ústrojí Fyziologické stárnutí srdce je spojeno s řadou morfologických změn – ubývá kardiomocytů, pacemakerové tkáně i kontraktilních buněčných elementů. Sinoatriální uzel 75letého člověka může obsahovat jen 10 % počtu pacemakerových buněk ve srovnání se stavem ve 20 letech. Kardiomyocyty zanikají patrně apoptózou. Takto zaniklé buňky jsou z myokardu rychle (během hodin) odstraňovány fagocytózou. Paralelně se zánikem svalových buněk se v myokardu zmnožuje podíl vazivového intersticia. Následkem toho je srdeční sval starého srdce méně poddajný a plnění komor je závislé na systole síní. Také se snižuje denzita β-adrenergních receptorů, výsledkem je omezená inotropní odpověď starého srdce na katecholaminy. Dále klesá

76

Srov. KAREL, I., a SKALICKÁ, H., Kardiovaskulární rehabilitace u nemocných po chirurgické revaskularizaci myokardu, Intervenční a akutní kardiologie [online], Dostupné na WWW: < http://www.iakardiologie.cz/pdfs/kar/2009/04/06.pdf>.

35

maximální dosažitelná tepová frekvence při zátěži a maximální spotřeba O2, kterou můžeme považovat za ukazatel aerobní kapacity (klesá v populaci necvičících osob o 8 – 10 % za každou věkovou dekádu). Úbytek elastinu a vzestup kolagenu ve stěnách aorty a velkých tepen je příčinou její zvýšené tuhosti. Stoupá dotížení, proti kterému se levá komora vyprazdňuje, zvyšuje se podíl koronární perfúze v systole a srdce se stává citlivější na pokles systolického i středního aortálního tlaku. 77

1.7.2 Ischemická choroba srdeční Ischemická choroba srdeční (dále jen ICHS) je ve stáří častá a její výskyt se zvyšuje s věkem. V nejvyšší věkové kategorii (u zemřelých ve věku 90 – 105 let) byly při pitvě prokázány aterosklerotické pláty ve věnčitých tepnách u 93 % vyšetřených a u více jak poloviny jedinců byly nalezeny v myokardu postischemické jizvy i srdeční infarkty v různém stadiu vývoje. S narůstajícím věkem se také vyrovnává poměr prevalence ICHS u mužů a u žen (v dekádě 85 – 94 let je výskyt ICHS u obou pohlaví stejný). Významným rizikovým faktorem náhlé smrti se ve stáří stává kouření cigaret, dále je to hypertenze, diabete mellitus, nadváha a výskyt známek hypetrofie levé komory na EKG (elektrokardiogram). Ve stáří se mění i klinický obraz ICHS. Narůstá počet „němé” přesněji řečeno nebolestivé ischemie. Ta nemusí mít žádné klinické příznaky, někdy se projevuje známkami poklesu minutového srdečního výdeje, jindy dušností nebo nepříjemnými pocity na hrudi − „chest discomfort”. Je tedy nutné, aby lékař pomýšlel u seniorů na možnost srdeční ischemie a ověřoval její přítomnost objektivními diagnostickými metodami. 78

1.7.3 Chlopenní vady Frekvence chlopenních vad (ve srovnání s hypertenzí a ICHS) je v seniorském věku naší populace nízká. Chlopně nebo jejich závěsný aparát může být postižen revmatickou horečkou z mládí, jindy jde o nemocného, jemuž byla před 20 lety nahrazena aortální chlopeň nebo operace mitrální stenózy, která byla dříve hemodynamicky nevýznamná a další. Stále častější jsou primární degenerativní

77 Srov. ASCHERMANN, M., aj. Kardiologie, s. 1343 – 1344. 78 Srov. Tamtéž, s. 1345.

36

změny chlopní: degenerace mitrální chlopně při jejím prolapsu, ruptura šlašinek, kalcifikace mitrálního anulu bránící jeho správné funkci při systole levé komory srdeční a jiné. Degenerativní změny chlopně jsou příčinou: stenózy aortálního ústí nedomykavosti mitrální chlopně nedomykavosti chlopně aortální Další příčinou nedomykavostí chlopní může být i ve stáří bakteriální endokarditida a v případě aortální chlopně i disekce stěny kořene aorty. Zásadní význam v diagnostice chlopenních vad i v seniorském věku má echokardiografie (transthorakální i transezofageální), jež nám dovolí přesné vyšetření chlopenní vady. 79

1.7.4 Zásady farmakoterapie kardiovaskulárních chorob Zásady při předepisování farmakoterapie seniorům: co nejpodrobněji zhodnotit klinický obraz a laboratorní nálezy a podle toho zhodnotit riziko nemocného i jeho léčby mít dokonalé informace o všech lécích, které nemocný užívá předepisovat co nejmenší počet léků racionálně zdůvodnit preskripce každého léku zahájit farmakoterapii nejmenšími účinnými dávkami léků pozvolně, po malých krocích zvyšovat dávky léků pečlivě hodnotit žádoucí i možné nežádoucí účinky léku či kombinaci léků 80

1.7.5 Výživa seniorů – kardiaků Výživová doporučení pro seniory: biologicky hodnotná strava, aby se BMI (body-mass index) udržovalo na 25 energetický trojpoměr živin: bílkoviny 12 – 15 %, tuky 30 % a sacharidy 55 – 58 %

79 80

Srov. ASCHERMANN, M., aj. Kardiologie, s. 1346 – 1347. Srov. Tamtéž, s. 1354.

37

dostatečné množství kvalitního proteinu (přibližně ½ živočišných a ½ rostlinných bílkovin) kvalitní tuk: 10 % nasycený (ryby, kokosový palmový a kakaový tuk), 12 % mononenasycený (olivový, řepkový olej) a 8 % polynenasycený (slunečnicový, sojový olej, semena, ořechy) kvalitní sacharidy: polysacharidy (zdroje stejné jako u rostlinných bílkovin), jednoduché sacharidy (sacharóza) omezit na 15 – 20 % z celkového množství sacharidů cholesterol maximálně do 300 mg denně (značné zdroje cholesterolu jsou vnitřnosti, mozeček, živočišné tuky, uzeniny, tuk v mase, v mléce a mléčných výrobcích, vaječný žloutek, majonéza a další) dostatek vlákniny: 20 – 30 g denně (nedostatečný příjem vlákniny mohou senioři doplňovat také z potravinových doplňků obsahující jemnější, tzv. rozpustnou vlákninu) dostatek zeleniny (300 g denně, pozor u některých druhů na vyšší obsah vitamínu K, který by nesvědčil warfarinizovaným pacientům) a ovoce (200g za den) snížit obsah soli na 5 – 6 g denně (vynechat potraviny s vysokým obsahem soli, nepoužívat polévková koření, kořenící směsi a bujóny, ochucovat jídla citronovou šťávou, bylinkami, pažitkou, česnekem, cibulí) dostatečný pitný režim (vhodné nápoje jsou čistá voda, minerální voda maximálně 0.5 l denně a střídat jednotlivé druhy, k povolenému množství kávy vždy sklenici vody) dostatek minerálních látek a vitamínů, používat fortifikované potraviny (Flora proactiv, Rama ideal), které mají vliv na kardiovaskulární systém81

81

Srov. CHRPOVÁ, D., Výživa seniorů – kardiaků, Diagnóza v ošetřovatelství, 2007, č. 6, s. 224.

38

2

EMPÍRICKÁ ČÁST

2.1 Cíle průzkumného šetření a pracovní hypotézy 1. Cíl: Zmapovat strukturu a charakteristické rysy u skupiny seniorů, kteří podstoupili operaci srdce.

2. Cíl: Zjistit, jaká je z pohledu seniora úroveň kvality jeho života před a po operaci srdce. 1H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi kvalitou života u seniorů před a po operaci srdce. 1HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi kvalitou života u seniorů před a po operaci srdce.

3. Cíl: Zjistit, jaká je z pohledu seniora úroveň jeho spokojenosti se svým zdravím před a po operaci srdce. 2H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojenosti seniorů se svým zdravím před a po operaci srdce. 2HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi spokojenosti seniorů se svým zdravím před a po operaci srdce. 4. Cíl: Posoudit stav fyzického zdraví seniorů před a po operaci srdce. 3H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vnímáním bolesti (při provádění každodenních činností) před a po operaci srdce. 3HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vnímáním bolesti (při provádění každodenních činností) před a po operaci srdce. 39

4H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi potřebou lékařské péče u seniorů před a po operaci srdce. 4HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi potřebou lékařské péče u seniorů před a po operaci srdce. 5H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi schopností aktivního pohybu u seniorů před a po operaci srdce. 5HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi schopností aktivního pohybu u seniorů před a po operaci srdce. 6H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s vykonáváním každodenních činností před a po operaci srdce. 6HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s vykonáváním každodenních činností před a po operaci srdce.

5. Cíl: Posoudit oblast prožívání u seniorů před a po operaci srdce. 7H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vnímáním svého těla u seniorů před a po operaci srdce. 7HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vnímáním svého těla u seniorů před a po operaci srdce. 8H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi prožíváním radosti ze života u seniorů před a po operaci srdce. 8HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi prožíváním radosti ze života u seniorů před a po operaci srdce.

40

9H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vnímáním sebe sama u seniorů před a po operaci srdce. 9HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vnímáním sebe sama u seniorů před a po operaci srdce. 10H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi prožíváním negativních pocitů u seniorů před a po operaci srdce. 10HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi prožíváním negativních pocitů u seniorů před a po operaci srdce.

6. Cíl: Posoudit úroveň sociálních vztahů u seniorů před a po operaci srdce. 11H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pocitem bezpečí (v každodenním životě) u seniorů před a po operaci srdce. 11HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pocitem bezpečí (v každodenním životě) u seniorů před a po operaci srdce. 12H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti s osobními vztahy u seniorů před a po operaci srdce. 12HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti s osobními vztahy u seniorů před a po operaci srdce. 13H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti se svým sexuálním životem u seniorů před a po operaci srdce. 13HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti se svým sexuálním životem u seniorů před a po operaci srdce. 14H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti s podporou přátel u seniorů před a po operaci srdce. 14HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti s podporou přátel u seniorů před a po operaci srdce.

41

2.2 Metodika průzkumného šetření 2.2.1 Studium literatury a informačních zdrojů studium literatury a pramenů k tématu otázka kvality života seniorů ve vztahu k srdeční operaci zadání rešerší podle klíčových slov ze získaných rešerší vyhledávání informačních zdrojů k danému tématu informace z internetových zdrojů Rešerše byly zadány knihovně Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně a Národní lékařské knihovně v Praze. Využita byla klíčová slova a jejich kombinace. Vyhledávání bylo realizováno v databázích Bibliographia Medica Čechoslovaca a PubMed, ale většina rešerší byla bez údajů o databázi. Ze získaných materiálů se velká část týkala problematiky srdečních operací (v obecné rovině), ne však už jednotlivými věkovými skupinami nebo kvalitou života. U odkazů na zahraniční publikace byl v anglickém jazyce většinou dostupný pouze abstrakt k dané studii. Nebylo tedy zřejmé, jak byla studie organizována, jaké množství probandů do ní bylo zahrnuto. Z diplomových prací byla nalezena jedna, která se zabývala kvalitou života u seniorů po operaci srdce 82, druhá kvalitou života pečujících o nesoběstačné seniory83. A to na Lékařské fakultě Masarykovy Univerzity. Dále bylo nalezeno velké množství diplomových prací, které zkoumaly kvalitu života u jiných typů onemocnění (ne, však pacienty po operaci srdce).

2.2.2 Volba výzkumné techniky a tvorba výzkumného nástroje K dosažení výzkumného záměru byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Výzkumným nástrojem byl dotazník (viz příl. 1, s. 137) s názvem: „Kvalita života seniorů po operaci srdce”, složený ze tří částí, kterým předcházel úvod (oslovení, 82

Srov.TASKOVÁ, E., Kvalita života seniorů spojená s operací srdce, Masarykova univerzita [online], 2009, Dostupné na WWW: . 83 Srov. VOTOČEK, Jiří., Kvalita života a sociální opora rodinných příslušníků pečujících o nesoběstačné seniory, Masarykova univerzita [online], 2009, Dostupné na WWW: .

42

krátké seznámení s cílem práce, vysvětlení postupu při vyplnění dotazníků a závěrečné poděkování za spolupráci). Dotazník obsahuje 49 otázek. Časová náročnost (doba potřebná pro vyplnění dotazníku) byla, vzhledem k věku dotazovaných a množství otázek 30 minut a více. Finální úpravě dotazníku předcházela pilotní studie – pretest dotazníku. Po formální stránce, nebylo nutné provádět úpravy dotazníku. Nedostatek byl nalezen na stránce praktické a to u seniorů, kteří přicházeli do ambulance a zapomněli brýle. Z tohoto důvodu byla část dotazníků odeslána předem poštou dle objednávkového kalendáře a pak následně odevzdána seniory při pravidelné kontrole v kartotéce kardiologické ambulance. V lázních Teplice nad Bečvou nebyly shledány žádné problémy při vyplňování dotazníku. První část dotazníku s názvem: „Demografické a identifikační údaje” obsahovala 8 otázek, jejímž úkolem bylo zjistit: základní údaje o respondentech – otázka č. 1, 2, 6, 7, 8 údaje vztahující se k operaci srdce – otázka č. 3, 4, 5 Pro druhou část dotazníku s názvem: „ Kvalita života” byl použit standardizovaný dotazník WHOQOL – BREF, uvedený v Příručce pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. 84 Po telefonické konzultaci s PhDR. Evou Dragimíreckou, Phd. není nutné pro účely diplomové práce žádat písemný souhlas s jeho použitím. Dotazník se skládá ze dvou samostatných položek a čtyř domén: fyzické zdraví: otázka č. 11, 12, 18, 23, 24, 25, 26 prožívání: otázka č. 13, 14, 15, 19, 27, 34 sociální vztahy: otázka č. 16, 28, 29, 30 prostředí: otázka č. 17, 20, 21, 22, 31, 32, 33 samostatné položky: 9, 10 V třetí části dotazníku s názvem: „Kvalita života před operaci srdce” jsou použity otázky z druhé části standardizovaného dotazníku z důvodu následného porovnání kvality života před a po operaci srdce. K doméně fyzické zdraví, prožívání a sociální vztahy jsou přiděleny vždy 4 otázky: fyzické zdraví: otázka č. 37, 38, 39, 40 prožívání: otázka č. 41, 42, 43, 44 84

DRAGOMIRECKÁ, E., a BARTOŃOVÁ, J., WHOQOL – BREF. WHOQOL – 100, s. 87 – 88.

43

prostředí: otázka č. 45, 46, 47, 48 otázka 49 informuje, zda by respondent podstoupil operaci srdce (kdyby měl možnost zpětného rozhodnutí) Podrobné rozdělení otázek k jednotlivým položkám v doméně je uvedeno v příloze č. 2, s. 142. V první části dotazníku bylo využito uzavřených (1, 3, 4, 7, 8), otevřených (2, 5) a polouzavřených (6) otázek. Po grafické stránce, byly uzavřené a polouzavřené otázky opatřeny okénkem pro označení (zaškrtnutí, zakřížkování). Druhá a třetí část dotazníku obsahovala uzavřené – škálové otázky, kde respondent vyjádřil svůj postoj na hodnotící škále výběrem ze stupnice 1 – 5 (zakroužkováním, zakřížkováním daného čísla).

2.2.3 Kriteria pro výběr respondentů Základní soubor tvořili pacienti, kteří podstoupili operaci srdce v nemocnici: „Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (dále jen CKTCH) Brno.” Výběrový (výzkumný) soubor byli senioři ve věku 60 let a více: po operaci srdečních chlopní po aortokoronárním bypassu kombinaci obou předešlých

2.2.4 Průběh šetření v terénu včetně zajištění souhlasu organizace Vlastní sběr dat probíhal v kardiologické ambulanci CKTCH Brno, v lázních Teplice nad Bečvou a v soukromé kardiologické ambulanci v Brně od srpna do prosince roku 2011. O souhlas s provedením průzkumného dotazníkového šetření byli požádáni: doc. MUDr. Petr Němec, CSc., MBA, FETCS ředitel ústavu CKTCH Brno (viz příl. 5, s. 145) Lenka Kubešová – vrchní sestra, lázně Teplice nad Bečvou (viz příl. 6, s. 146) Mudr. Petr Bouchal – kardiolog, Brno (viz příl. 7, s. 147) Celkem bylo distribuováno 130 dotazníků – 70 v kardiologické ambulanci CKTCH, 40 v lázních Teplice nad Bečvou a 20 v soukromé kardiologické ambulanci Mudr. Petra Bouchala. 44

12 dotazníků se vrátilo nevyplněných a 10 špatně vyplněných (zaškrtnuto více možností). Výběrový soubor tedy tvořilo 108 respondentů (n = 108).

2.2.5 Postup zpracování získaných dat Pomocí tabulkového editoru Microsoft Office Excel 2007 byla distribuce respondentů zpracována do datové tabulky a následně statisticky vyhodnocena v programu STATISTIKA 10. K prezentaci získaných dat byly použity tabulky relativní a absolutní četnosti, kontingenční tabulky, sloupcové a výsečové grafy. Výsledky zpracovaných dat byly porovnány s populační normou WHOQOL – BREF pro věkové skupiny (viz příl. 4, s. 144). Pro testování hypotéz byl použit znaménkový test, pomocí kterého můžeme rozhodnout, zda mezi dvěma opakovanými měřeními u stejných objektů existuje statisticky významná závislost (před a po operaci). Test lze použít v případě, že hodnoty sledované proměnné můžeme uspořádat podle velikosti. Při použití statistického softwaru rozhodneme o nulové hypotéze na základě p − hodnoty. Je-li: p ≤ α, nulovou hypotézu zamítneme na hladině významnosti α a přijmeme alternativní hypotézu. V opačném případě nulovou hypotézu nezamítáme. Špalek uvádí: „alfa je hladina významnosti, pomocí které je vypočítána hladina spolehlivosti. Hladina spolehlivosti se rovná 100.(1 - alfa)%, to znamená, je-li argument alfa roven 0,05, hladina spolehlivosti je 95 %.85 Ve výstupní tabulce, kterou poskytne software STATISTICA 10, obdržíme výsledky znaménkového testu: počet nenulových rozdílů, procento záporných rozdílů V hodnotu testové statistiky Z a odpovídající p-hodnotu Jinou možností, jak testovat hypotézy v této diplomové práci, by bylo použití chí-kvadrát testů nezávislosti. U těchto testů je však důležitým předpokladem splnění podmínky, že v kontingenční tabulce teoretických četností dvojic variant proměnných X a Y jsou tyto četnosti dostatečně velké (konkrétně se požaduje, aby teoretické

85

ŠPALEK, J., Aplikovaná statistika I, s. 84.

45

četnosti byly aspoň v 80 % případů větší než 5 a ve zbylých 20 % případů neklesly pod 2). Tyto podmínky však u těchto dat splněny nejsou, proto byl jako vhodný test vybrán znaménkový test.

2.3 Analýza dotazníkového průzkumného šetření

Tabulka č. 4 – Pohlaví respondentů pohlaví žena muž ∑

absolutní četnost (n) 47 61 108

relativní četnost (%) 43,5 56,5 100

Interpretace: Mezi 108 respondenty, kteří podstoupili operaci srdce, bylo 47 žen (43,5 %) a 61 mužů (56,5 %). Tabulka č. 5 − Věk respondentů věkové kohorty 60 – 74 roků 75 – 89 roků > 90 roků ∑

absolutní četnost (n) 71 36 1 108

relativní četnost (%) 65,7 33,4 0,9 100

Interpretace: Nejvíce respondentů – 71 (65,7 %), kteří byli po operaci srdce, mělo 60 – 70 let, 36 respondentů (33,4 %) bylo ve věkové kategorii 75 – 89 roků a 1 respondent (0,9 %) měl více než 90 roků. Průměrný věk byl 71,9 roků, minimum věku činilo 60 let a maximum 91 roků. Tabulka č. 6 – Typ operačního zákroku operace plánovaný neplánovaný ∑

absolutní četnost (n) 63 35 108

relativní četnost (%) 67,6 32,4 100

Interpretace: U 63 respondentů byla operace plánovaným zákrokem (67,6 %) a u 35 (32,4 %) neplánovaným.

46

Tabulka č. 7 – Druh operačního zákroku operace srdeční chlopně aortokoronární bypass oba zákroky ∑

absolutní četnost (n) 55 27 26 108

relativní četnost (%) 50,9 25 24,1 100

Interpretace: Operaci srdečních chlopní podstoupilo 55 respondentů (50,9 %), 27 aortokoronární bypass (25 %) a 26 respondentů oba zákroky (24,1 %). Tabulka č. 8 – Čas uplynutí od operace srdce čas od operace < 1 rok 2 – 3roky 4 – 6 roků > 7 roku ∑

absolutní četnost (n) 69 13 17 9 108

relativní četnost (%) 63,9 12,1 15,7 8,3 100

Interpretace: Doba od uplynutí operace srdce menší než 1 rok byla u 69 respondentů (63,89 %), 2 – 3 roky u 13 (12,04 %), 4 −6 roků u 17 (15,74 %) a 9 respondentů bylo operováno před více než 7 lety. Průměrná doba od operace srdce byla 2,1 roků, nejkratší 0, 25 roků a nejdelší 8 let. Tabulka č. 9 – Socioekonomické postavení respondentů kategorie důchodce zaměstnaný nezaměstnaný jiné ∑

absolutní četnost (n) 100 2 1 5 108

relativní četnost (%) 92,6 1,9 0,9 4,6 100

Interpretace: Téměř většina respondentů po operaci srdce byla ve starobním důchodu 100 (92,59 %), další 2 (1,85 %) byli zaměstnáni, 1 (0,93 %) nezaměstnaný a 5 respondentů (4,63 %) uvedlo jiné a to pracující starobní důchodce.

47

Tabulka č. 10 – Rodinný stav respondentů rodinný stav vdaná/ ženatý vdovec/ vdova svobodný/ á ∑

absolutní četnost (n) 73 33 2 108

relativní četnost (%) 67,6 30,6 1,8 100

Interpretace: 73 respondentů (67,59 %) bylo vdaných nebo ženatých. 33 respondentů (30,56 %) bylo ovdovělých, další 2 respondenti (1,85 %) byli svobodní. Tabulka č. 11 – Společná domácnost spol.domácnost ano ne ∑

absolutní četnost (n) 87 21 108

relativní četnost (%) 80,6 19,4 100

Interpretace: Převážná část − 87 respondentů (80,56 %) žije ve společné domácnosti s jinou osobou, dalších 21 (19,44 %) respondentů žije samo.

Tabulka č. 12 – Kvalita života kvalita života velmi špatná špatná ani dobrá ani špatná dobrá velmi dobrá ∑

absolutní četnost (n) 2 1 36 61 8 108

relativní četnost (%) 1,9 0,9 33,3 56,5 7,4 100

Interpretace: Kvalita života byla během posledních dvou týdnů velmi špatná u 2 respondentů (1,9 %), špatná u jednoho (0,9 %) respondenta, dalších 36 respondentů (33,3 %) hodnotí kvalitu svého života jako ani dobrou ani špatnou, jako dobrou 61 (56,5 %) respondentů a velmi dobrou 8 respondentů (7,4 %).

48

Tabulka č. 13 – Spokojenost se zdravím spokojenost se zdravím velmi nespokojen nespokojen ani spokojen/nespokojen spokojen velmi spokojen ∑

absolutní četnost (n) 1 16 38 48 5 108

relativní četnost (%) 0,9 14,7 34,9 44,8 4,7 100

Interpretace: Velmi spokojeno se svým zdravím bylo během posledních dvou týdnů 5 respondentů (4,7 %), nejvíce bylo spokojeno, a to 48 respondentů (44,8 %), ani spokojeno ani nespokojeno bylo 38 respondentů (34,9 %), dalších 16 (14,7 %) bylo nespokojeno a 1 respondent (0,9 %) byl velmi nespokojen se svým zdravím. Tabulka č. 14 – Vnímání bolesti vnímání bolesti vůbec ne trochu středně hodně maximálně ∑

absolutní četnost (n) 25 20 42 18 3 108

relativní četnost (%) 23,1 18,5 38,9 16,7 2,8 100

Interpretace: Během posledních dvou týdnů 25 respondentů (23,1 %) nemělo vůbec žádné bolesti při vykonávání každodenních činností, 20 respondentů (18,5 %) mělo bolesti trochu, 42 (38,9 %) středně, dalších 18 (16,7 %) hodně a 1 respondent měl maximální bolest při výkonu denních činností. Tabulka č. 15 – Nutnost lékařské péče nutnost lékařské péče vůbec ne trochu středně hodně maximálně ∑

absolutní četnost (n) 11 38 44 13 2 108

relativní četnost (%) 10,2 35,2 40,7 12,0 1,9 100

Interpretace: Lékařskou péči během posledních dvou týdnů nepotřebovalo vůbec 11 respondentů (10,2 %), trochu 38 respondentů (35,2 %) a středně 44 respondentů (40,7 %), dalších 13 (12 %) potřebovalo lékařskou péči hodně a 2 (1,9 %) maximálně.

49

Tabulka č. 16 – Potěšení ze života potěšení ze života vůbec ne trochu středně hodně maximálně ∑

absolutní četnost (n) 0 10 32 42 24 108

relativní četnost (%) 0,0 9,3 29,6 38,9 22,2 100

Interpretace: Maximální radost ze života během posledních dvou týdnů prožívalo 24 respondentů (22,2 %), hodně potěšení ze života mělo 42 respondentů (38,9 %) a středně 32 respondentů (29,6 %), dalších 10 mělo radost ze života trochu. Vůbec žádnou radost ze života neměl nikdo. Tabulka č. 17 – Životní smysl životní smysl vůbec ne trochu středně hodně maximálně ∑

absolutní četnost (n) 0 8 29 45 26 108

relativní četnost (%) 0,0 7,4 26,9 41,7 24,0 100

Interpretace: Maximální smysl života mělo během posledních dvou týdnů 26 respondentů (24 %), dalších 45 (41,7) trochu a 29 (26,9 %) středně, trochu smysluplný život mělo 8 respondentů (7,4 %) a žádný smysl života nebyl u nikoho zaznamenán. Tabulka č. 18 – Schopnost soustředění schopnost soustředění vůbec ne trochu středně hodně maximálně ∑

absolutní četnost (n) 0 6 56 34 12 108

relativní četnost (%) 0,0 5,6 51,8 31,5 11,1 100

Interpretace: Během posledních dvou týdnů mělo maximální schopnost soustředění 12 respondentů (11,1 %), 34 (31,5 %) hodně, 56 (51,8 %) středně a 6 respondentů (5,6 %) trochu. Neschopnost se soustředit během posledních dvou týdnů nebyl u nikoho zaznamenán.

50

Tabulka č. 19 – Pocit bezpečí pocit bezpečí vůbec ne trochu středně hodně maximálně ∑

absolutní četnost (n) 3 15 56 28 6 108

relativní četnost (%) 2,8 13,9 51,8 25,9 5,6 100

Interpretace: V každodenním životě se cítilo maximálně bezpečně během posledních dvou týdnů 6 respondentů (5,6 %), hodně bezpečí pociťovalo 28 respondentů (25,9 %), dalších 56 respondentů (51,8 %) se cítilo středně bezpečně a 15 (13,9 %) trochu bezpečně, 3 respondenti (2,8 %) neměli vůbec pocit bezpečí. Tabulka č. 20 – Životní prostředí zdravé prostředí vůbec ne trochu středně hodně maximálně ∑

absolutní četnost (n) 4 3 47 34 20 108

relativní četnost (%) 3,7 2,8 43,5 31,5 18,5 100

Interpretace: Maximálně zdravé prostředí během posledních dvou týdnů mělo 20 respondentů (18,5 %), hodně 34 respondentů (31,5 %), dalších 47 (43,5 %) středně a trochu 3 respondenti (2,8 %), 4 respondenti (3,7 %) neměli vůbec zdravé prostředí. Tabulka č. 21 – Dostatek energie pro život životní energie vůbec ne spíše ne středně většinou ano zcela ∑

absolutní četnost (n) 2 9 38 50 9 108

relativní četnost (%) 1,9 8,3 35,2 46,3 8,3 100

Interpretace: Maximální energii pro každodenní život během posledních dvou týdnů pociťovalo 9 respondentů (8,3 %), hodně energie mělo 50 respondentů (46,3 %), dalších 38 (35,2 %) středně a trochu 9 (8,3 %) respondentů. Bez životní energie byli 2 respondenti (1,9 %).

51

Tabulka č. 22 – Akceptování svého vzhledu přijetí vzhledu vůbec ne spíše ne středně většinou ano zcela ∑

absolutní četnost (n) 2 5 26 56 19 108

relativní četnost (%) 1,9 4,6 24,1 51,9 17,5 100

Interpretace: Během posledních dvou týdnů zcela akceptuje svůj tělesný vzhled 19 respondentů (17,5 %), většinou ano 56 respondentů (51,9 %) a středně 26 (24,1 %), dalších 5 (4,6 %) spíše ne a 1 respondent vůbec nepřijal svůj tělesný vzhled. Tabulka č. 23 – Dostatek financí dostatek peněz vůbec ne spíše ne středně většinou ano zcela ∑

absolutní četnost (n) 4 21 39 38 6 108

relativní četnost (%) 3,7 19,4 36,1 35,2 5,6 100

Interpretace: Během posledních dvou týdnů mělo 6 respondentů (5,6 %) zcela dostatek peněz pro uspokojování svých potřeb, většinou ano 38 respondentů (35,2 %), středně 39 (36,1 %), dalších 21 (19,4 %) spíše nemělo dostatek financí a 4 (3,7 %) vůbec. Tabulka č. 24 – Dostatek informací informace vůbec ne spíše ne středně většinou ano zcela ∑

absolutní četnost (n) 1 10 21 49 27 108

relativní četnost (%) 0,9 9,3 19,4 45,4 25,0 100

Interpretace: Zcela neomezený přístup k informacím pro svůj každodenní život během posledních dvou týdnů mělo 27 respondentů (25 %), většinou ano 49 respondentů (45,4 %), dalších 21 (19,4 %) středně a 10 (9,3 %) spíše ne, 1 respondent (0,9 %) vůbec neměl přístup k informacím, které pro svůj každodenní život potřeboval. 52

Tabulka č. 25 – Záliby možnost zálib vůbec ne spíše ne středně většinou ano zcela ∑

absolutní četnost (n) 1 14 27 53 13 108

relativní četnost (%) 0,9 13,0 25,0 49,1 12,0 100

Interpretace: Během posledních dvou týdnů mělo 13 respondentů (12 %) možnost věnovat se zcela svým zálibám, 53 (49,1 %) většinou ano, 27 (25 %) středně a 14 (13 %) spíše ne, 1 respondent se vůbec nemohl věnovat svým zálibám. Tabulka č. 26 – Schopnost pohybu schopnost pohybu vůbec ne spíše ne středně většinou ano zcela ∑

absolutní četnost (n) 0 6 44 29 29 108

relativní četnost (%) 0,0 5,6 40,6 26,9 26,9 100

Interpretace: Během posledních dvou týdnů se zcela bez obtíží pohybovalo 29 respondentů (26,9 %), dalších 29 (26,9 %) většinou ano, střední schopnost pohybu mělo 44 respondentů (40,6 %) a 6 respondentů (5,6 %) se spíše nepohybovalo. Žádný respondent nebyl imobilní. Tabulka č. 27 – Spokojenost se spánkem spokojenost se spánkem velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a − nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen ∑

absolutní četnost (n) 6 16 35 44 7 108

relativní četnost (%) 5,6 14,8 32,4 40,7 6,5 100

Interpretace: Velmi spokojeno se svým spánkem bylo během posledních dvou týdnů 7 respondentů (6,5 %), spokojeno 44 (40,7 %), ani spokojeno ani nespokojeno bylo 35 respondentů (32,4 %), dalších 16 (14,8 %) bylo nespokojeno a 6 respondentů (5,6 %) bylo velmi nespokojeno se svým spánkem.

53

Tabulka č. 28 – Spokojenost s denními činnostmi spokojenost s denními činnostmi velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a − nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen ∑

absolutní četnost (n) 0 7 44 47 10 108

relativní četnost (%) 0,0 6,5 40,7 43,5 9,3 100

Interpretace: V posledních dvou týdnech bylo se svou schopností provádět každodenní činnosti velmi spokojeno 10 respondentů (9,3 %), 47 (43,5 %) spokojeno, 44 respondentů (40,7 %) nebylo ani spokojeno ani nespokojeno a dalších 7 (6,5 %) bylo nespokojeno. Žádný respondent nebyl velmi nespokojen. Tabulka č. 29 – Spokojenost s pracovním výkonem spokojenost s pracovním výkonem velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a − nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen ∑

absolutní četnost (n) 4 21 44 35 4 108

relativní četnost (%) 3,7 19,5 40,7 32,4 3,7 100

Interpretace: Velmi spokojeni se svým pracovním výkonem v posledních dvou týdnech byli 4 respondenti (3,7 %), dalších 35 (32,4 %) bylo spokojeno, 44 (40,7 %) nebylo ani spokojeno ani nespokojeno, 21 respondentů (19,5 %) bylo nespokojeno se svým pracovním výkonem a 4 (3,7 %) respondenti byli velmi nespokojeni. Tabulka č. 30 – Spokojenost se sebou spokojenost sám se sebou velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a − nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen ∑

absolutní četnost (n) 2 7 35 53 11 108

relativní četnost (%) 1,9 6,5 32,4 49,1 10,2 100

Interpretace: Velmi spokojeno samo se sebou bylo v posledních dvou týdnech 11 respondentů (10,2 %), spokojeno 53 (49,1 %) a 35 respondentů (32,4 %) nebylo se sebou ani spokojeno ani nespokojeno, dalších 7 (6,5 %) bylo se sebou nespokojeno a 2 respondenti (1,9 %) byli velmi nespokojeni

54

Tabulka č. 31 – Spokojenost s osobními vztahy spokojenost s osobními vztahy velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a − nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen ∑

absolutní četnost (n) 0 3 15 62 28 108

relativní četnost (%) 0,0 2,8 13,9 57,4 25,9 100

Interpretace: Se svými osobními vztahy bylo v posledních dvou týdnech velmi spokojeno 28 respondentů (25,9 %), 62 (57,4 %) bylo spokojeno a dalších 15 (13,9 %) nebylo ani spokojeno ani nespokojeno, 3 respondenti (2,8 %) byli nespokojeni se svými osobními vztahy, velmi nespokojen nebyl žádný respondent. Tabulka č. 32 – Spokojenost se sexuálním životem spokojenost se sexuálním životem velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a − nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen ∑ neodpovědělo

absolutní četnost (n) 3 12 36 30 6 87 21

relativní četnost (%) 3,4 13,8 41,4 34,5 6,9 100 19,4 %

Interpretace: Se svým sexuálním životem bylo v posledních dvou týdnech velmi spokojeno 6 respondentů (6,9 %), spokojeno 30 (34,5 %) a 36 (41,4 %) nebylo ani spokojeno ani nespokojeno, dalších 12 respondentů (13,8 %) bylo se svým sexuálním životem nespokojeno a 3 respondenti (3,4 %) byli velmi nespokojeni. Na otázku neodpovědělo 21 respondentů (19,4 %).

Tabulka č. 33 – Spokojenost s podporou přátel spokojenost s podporou přátel velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a − nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen ∑

absolutní četnost (n) 0 0 5 74 29 108

relativní četnost (%) 0,0 0,0 4,6 68,5 26,9 100

Interpretace: S podporou svých přátel bylo v posledních dvou týdnech velmi spokojeno 29 respondentů (26,9 %), spokojeno 74 (68,5 %) a dalších 5 respondentů

55

(4,6 %) nebylo s podporou přátel ani spokojeno ani nespokojeno, žádný respondent nebyl nespokojen ani velmi nespokojen. Tabulka č. 34 – Spokojenost s místními podmínkami spokojenost s místními podmínkami velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a − nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen ∑

absolutní četnost (n) 2 5 18 64 19 108

relativní četnost (%) 1,8 4,6 16,7 59,3 17,6 100

Interpretace: V posledních dvou týdnech bylo s místními podmínkami velmi spokojeno 19 respondentů (17,6 %), 64 (59,3 %) bylo spokojeno a 18 (16,7 %) nebylo ani spokojeno ani nespokojeno, dalších 5 (4,6 %) bylo s místními podmínkami nespokojeno a 2 respondenti byli velmi nespokojeni.

Tabulka č. 35 – Spokojenost s dostupností zdravotní péče spokojenost s dostupností zdravotní péče velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a − nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen ∑

absolutní četnost (n) 2 4 16 67 19 108

relativní četnost (%) 1,8 3,8 14,8 62,0 17,6 100

Interpretace: V posledních dvou týdnech bylo s dostupností zdravotní péče velmi spokojeno 19 respondentů (17,6 %), 67 (62 %) bylo spokojeno, 16 (14,8 %) nebylo ani spokojeno ani nespokojeno, další 4 (3,8 %) respondenti byli s dostupností zdravotní péče nespokojeni a 2 (1,8 %) velmi nespokojeni. Tabulka č. 36 – Spokojenost s dopravou spokojenost s dopravou velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a − nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen ∑

absolutní četnost (n) 2 13 28 56 9 108

relativní četnost (%) 1,8 12,1 25,9 51,9 8,3 100

Interpretace: S dopravou bylo v posledních dvou týdnech velmi spokojeno 9 respondentů (8,3 %), spokojeno 56 (51,9 %), 56

ani spokojeno ani nespokojeno bylo 28 respondentů (25,9 %), dalších 13 respondentů (12,1 %) bylo s dopravou nespokojeno a 2 respondenti (1,8 %) byli velmi nespokojeni. Tabulka č. 37 – Prožívání negativních pocitů negativní pocity nikdy někdy středně celkem často neustále ∑

absolutní četnost (n) 14 51 34 9 0 108

relativní četnost (%) 13,0 47,2 31,5 8,3 0,0 100

Interpretace: Negativní pocity (rozmrzelost, beznaděj, úzkost, deprese) prožívalo v posledních dvou týdnech celkem často 9 respondentů (8,3 %), středně často 34 (31,5 %), někdy prožívalo negativní pocity 51 respondentů (47,2 %) a dalších 14 (13 %) nikdy. Neustále negativní pocity neměl žádný respondent. Tabulka č. 38 – Kvalita života před operací srdce kvalita života před operací srdce velmi špatná špatná ani dobrá ani špatná dobrá velmi dobrá ∑

absolutní četnost (n) 4 36 34 29 5 108

relativní četnost (%) 3,7 33,3 31,5 26,9 4,6 100

Interpretace: Před operací srdce hodnotilo kvalitu svého života jako velmi dobrou 5 respondentů (4,6 %), dobrou 29 respondentů (26,9 %) ani dobrou ani špatnou 34 (31,5 %) respondentů, dalších 36 (33,3 %) hodnotilo kvalitu svého života jako špatnou a 4 respondenti (3,7 %) jako velmi špatnou. Kvalitu života a spokojenost se zdravím před operací respondenti zhodnotili stejně, z toho důvodu vychází i stejné bodové skóre.

57

Tabulka č. 39 – Spokojenost se zdravím před operací srdce spokojenost se zdravím před operací srdce

absolutní (n) 4 36 34 29 5 108

velmi nespokojen nespokojen ani spokojen/nespokojen spokojen velmi spokojen ∑

četnost

relativní (%) 3,7 33,3 31,5 26,9 4,6 100

četnost

Interpretace: Před operací srdce bylo 5 respondentů (4,6 %) velmi spokojeno se svým zdravím, 29 (26,9 %) spokojeno, ani spokojeno ani nespokojeno bylo 34 respondentů (31,5 %), dalších 36 (33,3 %) bylo se zdravím nespokojeno a 4 respondenti (3,7 %) byli nespokojeni velmi. Tabulka č. 40 – Vnímání bolesti před operací srdce vnímání bolesti před operací srdce

absolutní (n) 13 17 46 27 5 108

vůbec ne trochu středně hodně maximálně ∑

četnost

relativní (%) 12,1 15,7 42,6 25,0 4,6 100

četnost

Interpretace: Před operací srdce bolest vůbec neomezovala 13 respondentů (12 %), trochu 17 respondentů (15,7 %), středně 46 (42,6 %), dalších 27 (25 %) omezovala hodně a 5 (4,6 %) respondentů maximálně. Tabulka č. 41 – Nutnost lékařské péče před operací srdce nutnost lékařské péče před operací srdce

absolutní (n) 10 20 48 26 4 108

vůbec ne trochu středně hodně maximálně ∑

četnost

relativní (%) 9,3 18,5 44,4 24,1 3,7 100

četnost

Interpretace: Před operací srdce 10 respondentů (9,3 %) ke každodennímu životu vůbec nepotřebovalo lékařskou péči, 20 respondentů (18,5 %) trochu, 48 (44,4 %) středně a dalších 26 (24,1 %) hodně, 4 respondenti (3,7 %) potřebovali ke každodennímu životu maximální lékařskou péči. 58

Tabulka č. 42 – Schopnost pohybu před operací srdce schopnost pohybu před operací

absolutní (n) 1 10 37 31 29 108

vůbec ne spíše ne středně většinou ano zcela ∑

četnost

relativní (%) 0,9 9,3 34,3 28,7 26,8 100

četnost

Interpretace: Před operací srdce se 29 respondentů (26,9 %) zcela pohybovalo, většinou ano 31 (28,7 %), středně 37 (34,3 %), spíše se nepohybovalo 10 respondentů (9,3 %) a 1 respondent (0,9 %) se nepohyboval vůbec. Tabulka č. 43 – Spokojenost s činnostmi před operací srdce spokojenost s činnostmi před operací srdce

absolutní (n) 1 28 34 39 6 108

velmi spokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a – nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen/a ∑

četnost

relativní (%) 0,9 25,9 31,5 36,1 5,6 100

četnost

Interpretace: Před operací srdce bylo 6 respondentů (5,6 %) velmi spokojeno se svoji schopností provádět každodenní činnosti, spokojeno 39 (36,1 %), ani spokojeno ani nespokojeno 34 respondentů (31,5 %), dalších 28 (25,9 %) bylo nespokojeno a 1 respondent (0,9 %) byl velmi nespokojen se svoji schopností provádět každodenní činnosti.

59

Tabulka č. 44 – Akceptováni svého vzhledu před operací srdce akceptování svého vzhledu před operací srdce vůbec ne spíše ne středně většinou ano zcela ∑

absolutní (n) 1 7 15 58 27 108

četnost

relativní (%) 0,9 6,5 13,9 53,7 25,0 100

četnost

Interpretace: Před operací srdce zcela akceptuje svůj tělesný vzhled 27 respondentů (25 %), většinou ano 58 (53,7 %) a středně 15 respondentů (13,9 %), dalších 7 (6,5 %) spíše neakceptuje svůj vzhled a 1 respondent (0,9 %) vůbec. Tabulka č. 45 – Potěšení ze života před operací srdce potěšení ze života před operací srdce

absolutní (n) 4 9 32 50 13 108

vůbec ne trochu středně hodně maximálně ∑

četnost

relativní (%) 3,7 8,3 29,6 46,3 12,1 100

četnost

Interpretace: Maximální potěšení ze života mělo před operací srdce 13 respondentů (12,1 %), hodně 50 (46,3 %) a středně 32 (29,6 %), dalších 9 (8,3 %) mělo trochu radost ze života a 4 respondenti (3,7 %) vůbec žádnou. Tabulka č. 46 – Spokojenost se sebou před operací srdce spokojenost se sebou před operací srdce

absolutní (n) 1 11 36 56 4 108

velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a – nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen/a ∑

četnost

relativní (%) 0,9 10,2 33,3 51,9 3,7 100

četnost

Interpretace: Před operací srdce byli 4 respondenti (3,7 %) velmi spokojeni sami se sebou, 56 (51,9 %) bylo spokojeno a 36 (33,3 %) ani spokojeno ani nespokojeno, dalších 11 respondentů (10,2 %) bylo nespokojeno a 1 (0,9 %) velmi nespokojen.

60

Tabulka č. 47 – Prožívání negativních pocitů před operací srdce negativní pocity před operací srdce

absolutní (n) 17 51 22 17 1 108

nikdy někdy středně celkem často neustále ∑

četnost

relativní (%) 15,7 47,2 20,4 15,7 0,9 100

četnost

Interpretace: Před operací srdce nikdy neprožívalo negativní pocity (rozmrzelost, beznaděj, úzkost, deprese) 17 respondentů (15,7 %), někdy 51 (47,2 %) a středně 22 respondentů (20,4 %), dalších 17 (15,7 %) celkem často prožívalo negativní pocity a 1 respondent (0,9 %) neustále. Tabulka č. 48 – Pocit bezpečí před operací srdce pocit bezpečí před operací srdce

absolutní (n) 0 4 70 24 10 108

vůbec ne trochu středně hodně maximálně ∑

četnost

relativní (%) 0,0 3,7 64,8 22,2 9,3 100

četnost

Interpretace: Maximální pocit bezpečí mělo před operací srdce 10 respondentů (9,3 %), hodně bezpečně se cítilo 24 respondentů (22,2 %) a středně 70 (64,8 %), další 4 respondenti (3,7 %) se cítili trochu bezpečně. Pocit nebezpečí neměl žádný respondent. Tabulka č. 49 – Spokojenost s osobními vztahy před operací srdce spokojenost se vztahy před operací srdce

absolutní (n) 0 0 13 81 14 108

velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a – nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen/a ∑

četnost

relativní četnost (%) 0,0 0,0 12,1 74,9 13,0 100

Interpretace: Velmi spokojeno se svými osobními vztahy bylo před operací srdce 14 respondentů (13 %), spokojeno bylo 81 (74,9 %) a dalších 13 respondentů (12,1 %) nebylo ani spokojeno ani nespokojeno. Žádný respondent nebyl nespokojen ani velmi nespokojen. 61

Tabulka č. 50 − Spokojenost se sexuálním životem před operací srdce spokojenost se sexuálním životem před operací srdce velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a – nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen/a ∑ neodpovědělo

absolutní četnost (n) 7 16 33 29 1 86 22

relativní četnost (%) 8,1 18,6 38,4 33,7 1,2 100 20,4 %

Interpretace: Před operací srdce byl se svým sexuálním životem velmi spokojen 1 respondent (1,2 %), 29 (33,7 %) bylo spokojeno a 33 (38,4 %) ani spokojeno ani nespokojeno, dalších 16 respondentů (18,6 %) bylo se sexuálním životem nespokojeno a 7 respondentů (8,1 %) velmi nespokojeno. Na otázku neodpovědělo 22 respondentů (20,4 %). Tabulka č. 51 – Spokojenost s podporou přátel před operací srdce spokojenost s podporou přátel před operací srdce velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a – nespokojen/a spokojen/a velmi spokojen/a ∑

absolutní četnost (n) 2 3 10 74 19 108

relativní četnost (%) 1,9 2,8 9,3 68,5 17,6 100

Interpretace: Před operací srdce bylo 19 respondentů (17,6 %) velmi spokojeno s podporou svých přátel, 74 (68,5 %) bylo spokojeno a 10 respondentů (9,3 %) nebylo ani spokojeno ani nespokojeno, další 3 respondenti byli nespokojeni s podporou svých přátel a 2 (1,9 %) velmi nespokojeni. Tabulka č. 52 − Osobní přístup k operaci srdce přístup k operaci srdce

absolutní četnost (n) 92 16 108

ano ne ∑

relativní četnost (%) 85,2 14,8 100

Interpretace: 92 respondentů (85,2 %) by opět podstoupilo operaci srdce, pokud by měli možnost znovu se rozhodnout a 16 respondentů (14,8 %) by na operaci srdce nešlo.

62

2.4 Analýza odpovědí a testování hypotézy v oblasti: „Kvalita života z pohledu seniora” Kvalita života před operací srdce86 kvalita života před operací srdce 1 − velmi špatná 2 – špatná 3 − ani dobrá ani špatná 4 – dobrá 5 − velmi dobrá ∑

absolutní četnost (n) 4 36 34 29 5 108

relativní četnost (%) 3,7 33,3 31,5 26,9 4,6 100

Kvalita života po operaci srdce87 kvalita života 1 − velmi špatná 2 – špatná 3 − ani dobrá ani špatná 4 – dobrá 5 − velmi dobrá ∑

absolutní četnost (n) 2 1 36 61 8 108

relativní četnost (%) 1,9 0,9 33,3 56,5 7,4 100

70

60

Počet pozorování

50

40

30

20

10

0 1

2

3

4

5

Graf č. 1 – Kvalita života před a po operaci srdce 86 87

Interpretace výsledků viz tabulka č. 38, s. 57. Totéž, viz tabulka č. 12, s. 48.

63

kvalita života před kvalita života po

Tabulka č. 53 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na otázku: „Jak byste hodnotil/a kvalitu života před a po operaci srdce?” kvalita života před operaci četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost

1 2 3 4 5 vš.skupiny

kvalita života po operaci 1 0 0,00 % 0 0,00 % 1 2,94 % 1 3,45 % 0 0,00 % 2

kvalita života po operaci 2 0 0,00 % 0 0,00 % 0 0,00 % 1 3,45 % 0 0,00 % 1

kvalita života po operaci 3 2 50,00 % 14 38,89 % 12 35,29 % 6 20,69 % 2 40,00 % 36

kvalita života po operaci 4 2 50.00 % 20 55,56 % 19 55,88 % 17 58,62 % 3 60,00 % 61

kvalita života po operaci 5 0 0,00 % 2 5,56 % 2 5,88 % 4 13,79 % 0 0,00 % 8

řádk. součty

4 36 34 29 5 108

Interpretace: Bodové skóre je hodnoceno na stupnici 1 (velmi špatná), 2 (špatná), 3 (ani dobrá ani špatná), 4 (dobrá), 5 (velmi dobrá). Před operací považovalo 5 respondentů kvalitu svého života za velmi dobrou. Po operaci 3 z nich (60 %) hodnotí kvalitu svého života jako dobrou a 2 (40 %) ani dobrou ani špatnou (došlo ke zhoršení). Za dobrou považovalo kvalitu svého života před operací 29 respondentů. Z těchto 29 lidí zůstal po operaci stav zachován u 17 (58,62 %), 1 (3,45 %) hodnotí kvalitu svého života jako velmi špatnou, 1 (3,45 %) jako špatnou a 6 (20,69 %) ji nepovažovalo ani za dobrou ani za špatnou (došlo ke zhoršení), další 4 (13,79 %) hodnotí kvalitu svého života jako velmi dobrou (došlo ke zlepšení). Ani dobrou ani špatnou hodnotilo kvalitu svého života před operací 34 respondentů. Z těchto 34 lidí zůstal po operaci stav zachován u 12 (35,3 %), dalších 19 (55,9 %) hodnotí kvalitu svého života jako dobrou a 2 (5,9 %) jako velmi dobrou (došlo ke zlepšení), u 1 (2,9 %) respondenta došlo ke zhoršení, vnímá kvalitu svého života jako velmi špatnou. Za špatnou považovalo kvalitu svého života před operací 36 respondentů. U všech po operaci došlo ke zlepšení, 14 z nich (38,89 %) hodnotí kvalitu svého života jako ani dobrá ani špatná, 20 (55,56 %) jako dobrá a 2 (5,56 %) velmi dobrá. Před operací považovali 4 respondenti kvalitu svého života za velmi špatnou. Po operaci 2 z nich (50 %) hodnotí kvalitu svého života jako ani dobrá ani špatná a 2 (50 %) jako dobrá (došlo ke zlepšení).

64

Souhrn: Na grafu č. 2 je patrné, že ke zhoršení kvality života z pohledu seniora došlo po operaci srdce u 14 lidí (13 %), k žádné změně u 43 lidí (26,8 %) a ke zlepšení u 65 lidí (60,2 %).

Graf č. 2 – Vliv operace srdce na kvalitu života

Testování hypotézy Na hladině významnosti 0,05 testujeme nulovou hypotézu. 1H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi kvalitou života u seniorů před a po operaci srdce. Proti alternativní hypotéze 1HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi kvalitou života u seniorů před a po operaci srdce. Tabulka č. 54 − Výsledky znaménkového testu88 dvojice proměnných kvalita života před a po operaci srdce

počet různých 79

procent v
Z

p − hodnota

5,625440 0,000000

Protože p-hodnota (0,0000) je menší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. S rizikem omylu nejvýše 5 % jsme prokázali, že existuje statisticky závislost mezi kvalitou života u seniorů před a po operaci srdce. 88

Popis znaménkového testu viz oddíl 2.2.5, str. 45.

65

2.5 Analýza odpovědí a testování hypotézy v oblasti: „Spokojenost se zdravím z pohledu seniora” Spokojenost se zdravím před operací srdce 89 spokojenost se zdravím před operací srdce 1 − velmi nespokojen 2 − nespokojen 3 − ani spokojen/nespokojen 4 − spokojen 5 velmi spokojen ∑

absolutní četnost (n) 4 36 34 29 5 108

relativní četnost (%) 3,7 33,3 31,5 26,9 4,6 100

Spokojenost se zdravím po operaci srdce 90 spokojenost se zdravím 1 − velmi nespokojen 2 − nespokojen 3 − ani spokojen/nespokojen 4 − spokojen 5 − velmi spokojen ∑

absolutní četnost (n) 1 16 38 48 5 108

relativní četnost (%) 0,9 14,7 34,9 44,8 4,7 100

50

Počet pozorování

40

30

20

10

0 1

2

3

4

5

Graf č. 3 – Spokojenost se zdravím před a po operaci srdce 89 90

Interpretace výsledků viz tabulka č. 39, s. 58. Totéž, viz tabulka č. 13, s. 49.

66

spokojenost se zdravim před spokojenost se zdravim po

Tabulka č. 55 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na otázku: „Jak jste byl/a spokojen/a se svým zdravím před a po operaci srdce?”

četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost

spokojenost se zdravím před operací

spokojenost se zdravím po operaci 1

spokojenost se zdravím po operaci 2

spokojenost se zdravím po operaci 3

spokojenost se zdravím po operaci 4

spokojenost se zdravím po operaci 5

řádk. součty

1

0 0,00 % 1 2,78 % 0 0,00 % 0 0,00 % 0 0,00 % 1

2 50,0 % 6 16,67 % 4 11,76 % 3 10,34 % 1 20,00 % 16

1 25,00 % 12 33,33 % 14 41,18 % 10 34,48 % 1 20,00 % 38

1 25.00 % 17 47,22 % 14 41,18 % 14 48,28 % 2 40,00 % 48

0 0,00 % 0 0,00 % 2 5,88 % 2 6,90 % 1 20,00 % 5

4

2 3 4 5 vš.skupiny

36 34 29 5 108

Interpretace: Bodové skóre je hodnoceno na stupnici 1 (velmi nespokojen/a), 2 (nespokojen/a), 3 (ani spokojen/a ani nespokojen/a), 4 (spokojen/a), 5 (velmi spokojen/a). Před operací bylo 5 respondentů velmi spokojeno se svým zdravím. Z těchto 5 lidí zůstal po operaci stav stejný u 1 (20 %), další 2 (40 %) byli spokojeni se svým zdravím, 1 (20%) ani spokojen ani nespokojen a 1 (20 %) nespokojen (došlo ke zhoršení). Spokojeno se svým zdravím bylo před operací 29 respondentů. Z těchto 29 lidí zůstal po operaci stav zachován u 14 (48,3 %), 3 (10,3 %) byli se svým zdravím nespokojeni, 10 osob (34,5 %) nebylo se svým zdravím ani spokojeno ani nespokojeno (došlo ke zhoršení) a 2 (6,9 %) byli se svým zdravím velmi spokojeni (došlo ke zlepšení). Ani spokojeno ani nespokojeno se svým zdravím bylo před operací 34 respondentů. Z těchto 34 lidí zůstal po operaci stav stejný u 14 (41 %), dalších 14 (41 %) bylo spokojeno a 2 (6 %) velmi spokojeno se svým zdravím (došlo ke zlepšení), nespokojeni byli 4 respondenti (12 %), u kterých tak došlo ke zhoršení spokojenosti se svým zdravím. Před operací bylo 36 respondentů nespokojeno se svým zdravím. Z těchto 36 lidí zůstal po operaci stav zachován u 6 (16,7 %), dalších 12 (33,3 %) bylo ani spokojeno ani nespokojeno a 17 (47,2 %) spokojeno se svým zdravím (došlo ke zlepšení), 1 respondent (2,8 %) byl velmi nespokojen se svým zdravím (došlo ke zhoršení). Velmi nespokojeni se svým zdravím před operací srdce byli 4 respondenti.

67

U všech po operaci došlo ke zlepšení, 2 (50 %) byli nespokojeni, 1 (25 %) ani spokojen ani nespokojen a 1 (25 %) spokojen se svým zdravím. Souhrn: Na grafu č. 4 je patrné, že ke zhoršení spokojenosti se svým zdravím z pohledu seniora došlo po operaci srdce u 22 lidí (21 %), k žádné změně u 35 lidí (32 %) a ke zlepšení u 51 lidí (47 %).

Graf č. 4 – Vliv operace srdce na spokojenost se zdravím

Testování hypotézy Na hladině významnosti 0,05 testujeme nulovou hypotézu. 2H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojenosti seniorů se svým zdravím před a po operaci. Proti alternativní hypotéze. 2HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi spokojenosti seniorů se svým zdravím před a po operaci. Tabulka č. 56 − Výsledky znaménkového testu dvojice proměnných spokojenost se zdravím před a po operaci

počet různých 73

procent v
Z

p − hodnota

3,277152 0,001049

Protože p-hodnota (0,001049) je menší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. S rizikem omylu nejvýše 5 % jsme prokázali, že existuje statisticky závislost mezi spokojenosti seniorů se svým zdravím před a po operaci srdce. 68

2.6 Analýza odpovědí a testování hypotéz v doméně 1: „Fyzické zdraví” 2.6.1 Položka: „Bolest” Vnímání bolesti před operací 91 vnímání bolesti před operací srdce 1 − vůbec ne 2 − trochu 3 − středně 4 − hodně 5 − maximálně ∑

absolutní četnost (n) 13 17 46 27 5 108

relativní četnost (%) 12,1 15,7 42,6 25,0 4,6 100

Vnímání bolesti po operaci 92 vnímání bolesti 1 − vůbec ne 2 − trochu 3 − středně 4 − hodně 5 − maximálně ∑

absolutní četnost (n) 25 20 42 18 3 108

relativní četnost (%) 23,1 18,5 38,9 16,7 2,8 100

50 45 40

Počet pozorování

35 30 25 20 15 10 5 0 1

2

3

4

5

Graf č. 5 − Bolest před a po operaci srdce 91 92

Interpretace výsledků viz tabulka č. 40, s. 58. Totéž, viz tabulka č. 14, s. 49.

69

bolest před bolest po

Tabulka č. 57 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na otázku: „Do jaké míry Vám bolest před a po operaci srdce bránila v tom, co jste potřeboval/a dělat? bolest před operací četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost

1 2 3 4 5 vš.skupiny

bolest po operaci 1 8 61,54 % 6 35,29 % 4 8,70 % 4 14,81 % 3 60,00 % 25

bolest po operaci 2 2 15,38 % 2 11,76 % 10 21,74 % 5 18,52 % 1 20,00 % 20

bolest po operaci 3 2 15,38 % 6 35,29 % 20 43,48 % 14 51,85 % 0 0,00 % 42

bolest po operaci 4 1 7,69 % 2 11,76 % 10 21,74 % 4 14,81 % 1 20,00 % 18

bolest po operaci 5 0 0,00 % 1 5,88 % 2 4,35 % 0 0,00 % 0 0,00 % 3

řádk. součty 13 17 46 27 5 108

Interpretace: Bodové skóre je hodnoceno na stupnici 1(vůbec ne), 2 (trochu), 3 (středně), 4 (hodně), 5 maximálně. Před operací 13 respondentům bolest vůbec nebránila ve vykonávání běžných činností. Z těchto 13 lidí zůstal po operaci stav zachován u 8 (61,5 %), ke zhoršení došlo u 2, kterým bolest trochu brání ve vykonávání běžných činností (15,4 %), u 2 středně (15,4 %)a u 1 hodně (7,7 %). Před operací 17 respondentům bolest trochu bránila ve vykonávání běžných činností. Z těchto 17 lidí zůstal po operaci stav stejný u 2 (12 %), 6 lidem (35 %) bolest vůbec nebránila ve vykonávání běžných činností (došlo ke zlepšení), 6 lidem (35 %) středně, u 2 (12 %) hodně a u 1 (6 %) maximálně (došlo ke zhoršení). Středně bránila bolest vykonávat běžné činnosti před operací 46 respondentům. Z těchto 46 lidí zůstal stav po operaci zachován u 20 (43,5 %), 10 lidem (21,7 %) bolest trochu bránila ve vykonávání běžných činností a u 4 (8,7 %) vůbec (došlo ke zlepšení), 10 lidem (21,7 %) hodně a u 2 (4,4 %) maximálně (došlo ke zhoršení). Hodně bránila bolest vykonávat běžné činnosti před operací 27 respondentům. Z těchto 27 lidí zůstal po operaci stav zachován u 4 (14,8 %), u ostatních došlo ke zlepšení – 14 lidem bolest středně bránila ve vykonávání běžných činností (51,9 %), u 5 (18,5 %) trochu a u 4 (14,8 %) vůbec. Před operací 5 respondentům bolest maximálně bránila vykonávat běžné denní činnosti. Po operaci u všech pěti došlo ke zlepšení, u 1 (20 %) bolest brání hodně ve výkonu běžných činnosti, u 1 (20 %) trochu a u 3 (60 %) vůbec.

70

Souhrn: Na grafu č. 6 je patrné, že ke zhoršení v oblasti fyzického zdraví (bolest) došlo po operaci u 26 lidí (25 %), k žádné změně u 34 lidí (31,5 %) a ke zlepšení u 48 lidí (43,5 %).

Graf č. 6 – Vliv operace srdce na bolest

Testování hypotézy Na hladině významnosti 0,05 testujeme nulovou hypotézu. 3H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vnímáním bolesti (při provádění každodenních činností) před a po operaci srdce. Proti alternativní hypotéze. 3HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vnímáním bolesti (při provádění každodenních činností) před a po operaci srdce. Tabulka č. 58 − Výsledky znaménkového testu dvojice proměnných bolest před a po operaci srdce

počet různých 74

procent v
Z

p − hodnota

2,441200 0,014639

Protože p-hodnota (0,014639) je menší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. S rizikem omylu nejvýše 5 % jsme tedy prokázali, že existuje statisticky významná závislost mezi vnímáním bolesti (při provádění každodenních činností) před a po operaci srdce. 71

2.6.2 Položka: „Závislost na lékařské péči“ Lékařské péče před operací 93 nutnost lékařské péče před operací srdce 1 − vůbec ne 2 – trochu 3− středně 4 – hodně 5 – maximálně ∑

absolutní četnost (n) 10 20 48 26 4 108

relativní četnost (%) 9,3 18,5 44,4 24,1 3,7 100

Lékařská péče po operaci 94 nutnost lékařské péče 1 − vůbec ne 2 – trochu 3 – středně 4 – hodně 5 – maximálně ∑

absolutní četnost (n) 11 38 44 13 2 108

relativní četnost (%) 10,2 35,2 40,7 12,0 1,9 100

50

Počet pozorování

40

30

20

10

0 1

2

3

4

5

Graf č. 7 – Závislost na lékařské péči před a po operaci srdce

93 94

Interpretace výsledků viz tabulka č. 41, s. 58. Totéž, viz tabulka č. 15, s. 49.

72

lék.péče před lék.péče po

Tabulka č. 59 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na otázku: „Jak moc jste potřeboval/a lékařskou péči, před a po operaci srdce, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě?”

četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost

lék. péče před operací 1 2 3 4 5 vš. skupiny

lék. péče po operaci 1 2 20,00 % 4 20,00 % 5 10,42 % 0 0,00% 0 0,00 % 11

lék. péče po operaci 2 5 50,00 % 8 40,00 % 14 29,17 % 9 34,62 % 2 50,00 % 38

lék. péče po operaci 3 2 20,00 % 8 40,00 % 23 47,92 % 9 34,60 % 2 50,00 % 44

lék. péče po operaci 4 1 10,00 % 0 0,00 % 5 10,42 % 7 26,92 % 0 0,00 % 13

lék. péče po operaci 5 0 0,00 % 0 0,00 % 1 2,08 % 1 3,85 % 0 0,00 % 2

řádk. součty

10 20 48 26 4 108

Interpretace: Bodové skóre je hodnoceno na stupnici 1(vůbec ne), 2 (trochu), 3 (středně), 4 (hodně), 5 (maximálně). Před operací 10 respondentů vůbec nepotřebovalo lékařskou péči, aby mohli fungovat v každodenním životě. Z těchto 10 lidí zůstal po operaci stav zachován u 2 (20 %), dalších 5 (50 %) potřebovalo lékařskou péči trochu, 2 (20 %) středně a 1 (10 %) hodně (došlo ke zhoršení). Trochu potřebovalo lékařskou péči před operaci 20 respondentů. Z těchto 20 lidí zůstal po operaci stav zachován u 8 (40 %), další 4 (20 %) nepotřebovali vůbec lékařskou péči pro fungování v každodenním životě (došlo ke zlepšení) a 8 (40 %) potřebovalo lékařskou péči středně (došlo ke zhoršení). Před operací 48 respondentů potřebovalo středně lékařskou péči, aby mohli fungovat v každodenním životě. Z těchto 48 lidí zůstal po operaci stav zachován u 23 (48 %), dalších 14 lidí (29,2 %) potřebovalo lékařskou péči trochu a 5 (10,4 %) vůbec (došlo ke zlepšení), hodně potřebovalo lékařskou péči 5 lidí (10,4 %) a 1 (2 %) maximálně (došlo ke zhoršení). Hodně potřebovalo lékařskou péči před operací 26 respondentů. Z těchto 26 lidí zůstal po operaci stav stejný u 7 (27 %), u 18 lidí (69,2 %) došlo ke zlepšení, z nichž 9 (34,6 %) potřebovalo středně lékařskou péči pro fungování v každodenním životě a dalších 9 (34,6 %) trochu, 1 respondent (3,8 %) potřeboval lékařskou péči maximálně (došlo ke zhoršení).

73

Před operací 4 respondenti potřebovali maximálně lékařskou péči, aby mohli fungovat v každodenním životě. Po operaci u všech došlo ke zlepšení, 2 z nich (50 %) potřebovali lékařskou péči středně a 2 (50 %) trochu. Souhrn: Na následujícím grafu je patrné, že ke zhoršení v oblasti fyzického zdraví (závislost na lékařské péči) došlo po operaci u 23 lidí (21,3 %), k žádné změně u 40 lidí (37 %) a ke zlepšení u 45 lidí (41,7 %).

Graf č. 8 − Vliv operace srdce na závislost lékařské péče

Testování hypotézy Na hladině významnosti 0,05 testujeme nulovou hypotézu. 4H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi potřebou lékařské péče u seniorů před a po operaci srdce. Proti alternativní hypotéze. 4HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi potřebou lékařské péče u seniorů před a po operaci srdce.

74

Tabulka č. 60 − Výsledky znaménkového testu dvojice proměnných lékařská péče před a po operaci srdce

počet různých 68

procent v
Z

p − hodnota

2,546624 0,010877

Protože p-hodnota (0,010877) je menší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. S rizikem omylu nejvýše 5 % jsme tedy prokázali, že existuje statisticky významná závislost mezi potřebou lékařské péče u seniorů před a po operaci srdce.

2.6.3 Položka: „Aktivní pohyb“ Schopnost pohybu před operací srdce95 schopnost pohybu před operací 1 − vůbec ne 2 − spíše ne 3 − středně 4 − většinou ano 5 − zcela ∑

absolutní četnost (n) 1 10 37 31 29 108

relativní četnost (%) 0,9 9,3 34,3 28,7 26,8 100

Schopnost pohybovat se po operaci srdce 96 schopnost pohybovat se 1 − vůbec ne 2 − spíše ne 3 − středně 4 − většinou ano 5 − zcela ∑

95 96

absolutní četnost (n) 0 6 44 29 29 108

Interpretace výsledků viz tabulka č. 42, s. 59. Totež, viz tabulka č. 26, s. 53.

75

relativní četnost (%) 0,0 5,6 40,6 26,9 26,9 100

50 45 40

Počet pozorování

35 30 25 20 15 10 5 0 1

2

3

4

5

pohyb před pohyb po

Graf č. 9 – Aktivní pohyb před a po operaci srdce Tabulka č. 61 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na otázku: „Jak jste se před a po operaci srdce pohyboval/a?” pohyb před operací četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost

1 2 3 4 5 vš. skupiny

pohyb po operaci 2 0 0,00 % 2 20,00 % 1 2,70 % 1 3,23 % 2 6,90 % 6

pohyb po operaci 3 1 100,00 % 3 30,00 % 19 51,35 % 13 41,94 % 8 27,59 % 44

pohyb po operaci 4 0 0,00 % 1 10,00 % 12 32,43 % 10 32,26 % 6 20,69 % 29

pohyb po operaci 5 0 0,00 % 4 40,00 % 5 13,51 % 7 22,28 % 13 44,83 % 29

řádk. součty 1 10 37 31 29 108

Interpretace: Bodové skóre je hodnoceno na stupnici 1 (vůbec ne), 2 (spíše ne), 3 (středně), 4 (většinou ano), 5 (zcela). Před operací se 29 respondentů pohybovalo zcela. Z těchto 29 lidí zůstal po operaci stav zachován u 13 (44,8 %), dalších 6 (20,7 %) se pohybovalo většinou, 8 (27,6 %) středně a 2 (6,9 %) jen trochu (došlo ke zhoršení). 76

Většinou ano se před operací pohybovalo 31 respondentů. Z těchto 31 lidí zůstal po operaci stav zachován u 10 (32,3 %), 7 lidí (22,6 %) se pohybovalo zcela (došlo ke zlepšení), dalších 13 (41,9 %) se pohybovalo středně a 1 (3,2 %) trochu (došlo ke zhoršení). Středně se před operací pohybovalo 37 respondentů. Z těchto 37 lidí zůstal po operaci stav stejný u 19 (51,4 %), hodně se pohybovalo 12 lidí (32,4 %) a 5 (13,5 %) zcela (došlo ke zlepšení), 1 respondent (2,7 %) se po operaci pohyboval trochu (došlo ke zhoršení). Před operací se 10 respondentů spíše nepohybovalo. Z těchto 10 lidí zůstal po operaci stav zachován u 2 (20 %), u dalších došlo ke zlepšení – 3 (30 %) se pohybovali středně, 1 (10 %) většinou ano a 4 (40 %) zcela. Před operací se 1 respondent nepohyboval vůbec. Po operaci došlo ke zlepšení a byl schopen pohybu středně. Souhrn: Na grafu č. 10 je patrné, že ke zhoršení v oblasti fyzického zdraví (aktivní pohyb) došlo po operaci srdce u 31 lidí (28,7 %), k žádné změně u 44 lidí (40,7 %) a ke zlepšení u 33 lidí (30,6 %).

Graf č. 10 – Vliv operace srdce na aktivní pohyb

77

Testování hypotézy Na hladině významnosti 0,05 testujeme nulovou hypotézu 5H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi schopností aktivního pohybu u seniorů před a po operaci srdce. Proti alternativní hypotéze. 5HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi schopností aktivního pohybu u seniorů před a po operaci srdce. Tabulka č. 62 − Výsledky znaménkového testu dvojice proměnných aktivní pohyb před a po operaci srdce

počet různých 64

procent v
Z

p − hodnota

0,12500

0,900524

Protože p-hodnota (0,900524) je větší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Nepodařilo se prokázat, že existuje statisticky významná závislost mezi schopností aktivního pohybu u seniorů před a po operaci srdce.

2.6.4 Položka: „Každodenní činnosti“ Každodenní činnosti před operací srdce 97 spokojenost s činnostmi před operací srdce 1 − velmi spokojen/a 2 − nespokojen/a 3 − ani spokojen/a – nespokojen/a 4 − spokojen/a 5 − velmi spokojen/a ∑

absolutní četnost (n) 1 28 34 39 6 108

relativní četnost (%) 0,9 25,9 31,5 36,1 5,6 100

Každodenní činnosti po operaci srdce 98 spokojenost s denními činnostmi 1 − velmi nespokojen/a 2 − nespokojen/a 3 − ani spokojen/a − nespokojen/a 4 − spokojen/a 5– velmi spokojen ∑

97 98

absolutní četnost (n) 0 7 44 47 10

relativní četnost (%) 0,0 6,5 40,7 43,5 9,3

108

100

Interpretace výsledků viz tabulka č. 43, s. 59. Totéž, viz tabulka č. 28, s. 54.

78

50

Počet pozorování

40

30

20

10

činnosti před činnosti po

0 1

2

3

4

5

Graf č. 11 – Každodenní činnosti před a po operaci

Tabulka č. 63 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na otázku: „Jak jste byl/a před a po operaci srdce spokojen/a se svou schopností provádět každodenní činnosti? činnosti před operací četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost

1 2 3 4 5 vš. skupiny

činnosti po operaci 2 0 0,00 % 3 10,71 % 1 2,94 % 2 5,13 1 16,67 % 7

činnosti po operaci 3 0 0,00 % 13 46,43 % 17 50,00 % 13 33,33 % 1 16,67 % 44

činnosti po operaci 4 1 100,00 % 11 39,29 % 15 44,12 % 17 43,59 % 3 50,00 % 47

činnosti po operaci 5 0 0,00 % 1 3,57 % 1 2,94 % 7 17,95 % 1 16,67 % 10

řádk. součty 1 28 34 39 6 108

Interpretace: Bodové skóre je hodnoceno na stupnici 1 (velmi nespokojen/a), 2 (nespokojen/a), 3 (ani spokojen/a − ani nespokojen/a), 4 (spokojen/a), 5 (velmi spokojen/a). Před operací bylo 6 respondentů velmi spokojeno se svou schopností vykonávat každodenní činnosti. Z těchto 6 lidí zůstal po operaci stav zachován u 1 (16,7 %), 79

další 3 (50 %) byli spokojeni, 1 (16,7 %) nespokojen a 1 (16,7 %) velmi nespokojen (zhoršení). . Spokojeno se svou schopností vykonávat každodenní činnosti bylo před operací 39 respondentů. Z těchto 39 lidí zůstal po operaci stav stejný u 17 (43,6 %), dalších 7 lidí (18 %) bylo velmi spokojeno (došlo ke zlepšení), ani spokojeno – ani nespokojeno bylo 13 lidí (33,3 %) a 2 (5,1 %) byli nespokojeni (došlo ke zhoršení). Ani spokojeno – ani nespokojeno se svou schopností vykonávat každodenní činnosti bylo před operací 34 respondentů. Z těchto 34 lidí zůstal po operaci stav zachován u 17 (50 %), dalších 15 (44 %) bylo spokojeno, 1 (3 %) velmi spokojen (došlo ke zlepšení) a 1 (3 %) nespokojen (došlo ke zhoršení). Před operací bylo 28 respondentů nespokojeno se svou schopností vykonávat denní činnosti. Z těchto 28 lidí zůstal po operaci stav zachován u 3 (10,7 %), ani spokojeno – ani nespokojeno bylo 13 lidí (46,4 %), dalších 11 (39,3 %) bylo spokojeno a 1 (3,6 %) velmi spokojen (došlo ke zlepšení). Velmi nespokojen se svou schopností vykonávat denní činnosti byl před operaci 1 respondent (100 %). Po operaci u něj došlo ke zlepšení a byl spokojen se svou schopností vykonávat denní činnosti. Souhrn: Na grafu č. 12 je patrné, že ke zhoršení v oblasti fyzického zdraví (každodenní činnosti) došlo po operaci srdce u 21 lidí (19,4 %), k žádné změně u 38 lidí (35,1 %) a ke zlepšení u 49 lidí (45,5 %).

Graf č. 12 − Vliv operace srdce na vykonávání denních činností 80

Testování hypotézy Na hladině významnosti 0,05 testujeme nulovou hypotézu. 6H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s vykonáváním každodenních činností před a po operaci srdce. Proti alternativní hypotéze. 6HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s vykonáváním každodenních činností před a po operaci srdce. Tabulka č. 64 − Výsledky znaménkového testu dvojice proměnných

počet různých 70

činnosti před a po operaci srdce

procent v
p − hodnota

Z

3,227117 0,001250

Protože p-hodnota (0,00125) je menší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. S rizikem omylu nejvýše 5 % jsme tedy prokázali, že existuje statisticky

významná

závislost

mezi

spokojeností

seniorů

s

vykonáváním

každodenních činností před a po operaci srdce.

2.6.5 Shrnutí výsledků vztahujících se k doméně: „Fyzické zdraví” Tabulka č. 65 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na jednotlivé položky po operaci srdce v doméně: „Fyzické zdraví” změna četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost

zhoršení žádná změna zlepšení vš. skupiny

položka bolest 27 26,47 34 21,79 % 47 27,01 % 108

položka lék.péče 23 22,55 % 40 25,64 % 45 25,86 % 108

položka pohyb 31 30,39 % 44 28,21 % 33 18,97 % 108

položka činnosti 21 20,59 % 38 24,36 % 49 28,16 % 108

řádk. součty 102 156 174 432

Interpretace: 102 odpovědí po operaci srdce svědčí o zhoršení. Z nich 27 (26,4 %) se týká vnímání bolesti, 23 (22,6 %) závislosti na lékařské péči, 31 (30,4 %) aktivního pohybu a 21 (20,6 %) každodenních činností.

81

156 odpovědí po operaci srdce poukazuje na stav beze změn. Z nich 34 (21,8 %) se týká vnímání bolesti, 40 (25,6 %) závislosti na lékařské péči, 44 (28,2 %) aktivního pohybu a 38 (24,4 %) každodenních činností. 174 odpovědí po operaci srdce svědčí o zlepšení. Z nich 47 (27 %) se týká vnímání bolesti, 45 (26 %) závislosti na lékařské péči, 33 (19 %) aktivního pohybu a 49 (28 %) každodenních činností. Souhrn: Na grafu č. 13 je patrné, že po operaci srdce ze 432 odpovědí na položky domény Fyzické zdraví: 102 odpovědí (23,6 %) svědčí o zhoršení, 156 odpovědí o nezměněném stavu (36,1 %) a 174 odpovědí (40,3 %) svědčí o zlepšení.

Graf č. 13 – Vliv operace srdce na položky v doméně 1: „Fyzické zdraví”

82

2.7 Analýza odpovědí a testování hypotéz v doméně 2: „Prožívání” 2.7.1 Položka: „Přijetí tělesného vzhledu.”

Akceptování svého vzhledu před operací 99 akceptování svého vzhledu před operací srdce 1− vůbec ne 2 − spíše ne 3 − středně 4 − většinou ano 5 − zcela ∑

absolutní četnost (n) 1 7 15 58 27 108

relativní četnost (%) 0,9 6,5 13,9 53,7 25,0 100

Akceptování svého vzhledu po operaci 100 přijetí vzhledu 1− vůbec ne 2 − spíše ne 3 − středně 4 − většinou ano 5 − zcela ∑

absolutní četnost (n) 2 5 26 56 19 108

relativní četnost (%) 1,9 4,6 24,1 51,9 17,5 100

70

60

Počet pozorování

50

40

30

20

10

0 1

2

3

4

5

Graf č. 14 – Přijetí tělesného vzhledu před a po operaci srdce 99

Interpretace výsledků viz tabulka č. 44, s. 60. Totéž, viz tabulka č. 22, s. 52.

100

83

přijetí vzhledu před přijetí vzhledu po

Tabulka č. 66 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na otázku: „Dokázal/a jste před a po operaci akceptovat svůj tělesný vzhled.”

četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost

přijetí vzhledu před operací 1 2 3 4 5 vš. skupiny

přijetí vzhledu po operaci 1 0 0,00 % 1 14,29 % 0 0,00 % 0 0,00% 1 3,70% 2

přijetí vzhledu po operaci 2 0 0,00 % 1 14,29 % 3 20,00 % 0 34,62 % 1 3,70 % 5

přijetí vzhledu po operaci 3 0 0,00 % 3 42,86 % 6 40,00 % 17 29,31 % 0 0,00 % 26

přijetí vzhledu po operaci 4 0 0,00 % 2 28,57 % 6 40,00 % 35 60,34 % 13 48,15 % 56

přijetí vzhledu po operaci 5 1 100,00 % 0 0,00 % 0 0,00 % 6 10,34 % 12 44,44 % 19

řádk. součty

1 7 15 58 27 108

Interpretace: Bodové skóre je hodnoceno na stupnici 1(vůbec ne), 2 (spíše ne), 3 (středně), 4 (většinou ano), 5 (zcela). Před operací 27 respondentů dokázalo zcela akceptovat svůj tělesný vzhled. Z těchto 27 lidí zůstal stav zachován u 12 (44,4 %), 13 z nich (48,2 %) dokáže svůj tělesný vzhled po operaci akceptovat většinou, 1 (3,7 %) spíše ne a 1 (3,7 %) vůbec ne. Většinou ano před operací akceptovalo svůj tělesný vzhled 58 respondentů. Z těchto 58 lidí zůstal po operaci stav stejný u 35 (60,3 %), zcela přijalo svůj tělesný vzhled 6 (10,4 %) lidí (zlepšení), středně 17 (29,3 %) lidí (zhoršení). Středně vnímalo před operací svůj tělesný vzhled 15 respondentů. Z těchto 15 lidí zůstal po operaci stav zachován u 6 (40 %), většinou ano akceptovalo svůj tělesný vzhled po operaci 6 (40 %) lidí (zlepšení), spíše ne 3 (20 %) lidé (zhoršení). Akceptování tělesného vzhledu před operací, jako spíše ne, uvedlo 7 respondentů. Z těchto 7 lidí zůstal stav po operaci nezměněn u 1 (14,3 %), 3 (42,9 %) dokážou akceptovat svůj tělesný vzhled středně, 2 (28,5 %) většinou ano (zlepšení), vůbec nedokáže přijmout svůj tělesný vzhled 1 (14,3 %). Před operací vůbec nedokáže akceptovat svůj tělesný vzhled 1 (100 %), u něj však dochází po operaci k výraznému zlepšení a dokáže zcela přijmout svůj tělesný vzhled.

84

Souhrn: Na grafu č. 15 je patrné, že ke zhoršení v oblasti prožívání (přijetí tělesného vzhledu) došlo po operaci srdce u 36 lidí (33,3 %), k žádné změně u 54 lidí (50 %) a ke zlepšení u 18 lidí (16,7 %).

Graf č. 15 − Vliv operace srdce na přijetí svého tělesného vzhledu

Testování hypotézy Na hladině významnosti 0,05 testujeme nulovou hypotézu. 7H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vnímáním svého těla u seniorů před a po operaci srdce. Proti alternativní hypotéze 7HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vnímáním svého těla u seniorů před a po operaci srdce. Tabulka č. 67 − Výsledky znaménkového testu dvojice proměnných přijetí vzhledu před a po operaci srdce

počet různých 54

procent v
Z

p − hodnota

2,313407 0,020700

Protože p-hodnota (0,0207) je menší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. S rizikem omylu nejvýše 5 % jsme tedy prokázali, že existuje statisticky významná závislost mezi přijetím tělesného vzhledu u seniorů před a po operaci srdce. 85

2.7.2 Položka: „Potěšení ze života.“ Potěšení ze života před operací 101 potěšení ze života před operací srdce 1 − vůbec ne 2 − trochu 3 − středně 4 − hodně 5 − maximálně ∑

absolutní četnost (n) 4 9 32 50 13 108

relativní četnost (%) 3,7 8,3 29,6 46,3 12,1 100

Potěšení ze života po operaci 102 potěšení ze života 1 − vůbec ne 2 − trochu 3 − středně 4 − hodně 5 − maximálně ∑

absolutní četnost (n) 0 10 32 42 24 108

relativní četnost (%) 0,0 9,3 29,6 38,9 22,2 100

60

50

Počet pozorování

40

30

20

10

0 1

2

3

4

Graf č. 16 − Radost ze života před a po operaci srdce 101 102

Interpretace výsledků viz tabulka č. 45, s. 60. Totéž, viz tabulka č. 16, s. 50.

86

5

radost ze života před radost ze života po

Tabulka č. 68 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na otázku: „Jak moc Vás před a po operaci těšil život?” radost ze života před operací četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost

1 2 3 4 5 vš. skupiny

radost ze života po operaci 2 2 50,00 % 2 22,22 % 2 6,25 % 4 8,00% 0 0,00 % 10

radost ze života po operaci 3 1 25,00 % 3 33,33 % 19 59,38 % 9 18,00 % 0 0,00 % 32

radost ze života po operaci 4 0 0,00 % 2 22,22 % 10 31,25 % 26 52,00 % 4 30,77 % 42

radost ze života po operaci 5 1 25,00 % 2 22,22 % 1 3,13 % 11 22,00 % 9 69,23 % 24

řádk. součty

4 9 32 50 13 108

Interpretace: Bodové skóre je hodnoceno na stupnici 1 (vůbec ne), 2 (trochu), 3 (středně), 4 (hodně), 5 (maximálně). Před operací 13 respondentů mělo maximální potěšení ze života. Z těchto 13 lidí zůstal po operaci stav zachován u 9 (69,2 %), další 4 (30,8 %) život těší hodně (zhoršení). Před operací těšil život hodně 50 respondentů. Z těchto 50 lidí zůstal po operaci stav zachován u 26 (52 %), u 11 (22 %) došlo ke zlepšení na maximální potěšení, ke zhoršení došlo u 9 (18 %) na střední radost ze života a 4 (8 %) těšil život trochu. Střední radost ze života mělo před operací 32 respondentů. Z těchto 32 lidí, zůstal po operaci stav zachován u 19 (59,4 %), ke zlepšení na hodnotu hodně došlo u 10 (31,2 %), na maximálně u 1 (3,1 %) a 2 (6,3 %) těšil život trochu (zhoršení). Trochu těšil život před operací 9 respondentů. Z těchto 9 lidí zůstal po operaci stav zachován u 2 (22,2 %), ke zlepšení došlo u 3 (33,4 %) na středně, u 2 (22,2 %) na hodně a 2 (22,2 %) měli maximální radost ze života. Před operací netěšil vůbec život 4 respondenty. U všech však po operaci došlo ke zlepšení: 2 (50 %) začal život těšit trochu, 1 (25 %) středně a 1 (25 %) maximálně.

87

Souhrn: Na grafu č. 17 je patrné, že ke zhoršení v oblasti prožívání (potěšení ze života) došlo po operaci srdce u 19 lidí (17,6 %), k žádné změně u 56 lidí (51,9 %) a ke zlepšení u 33 lidí (30,5 %).

Graf č. 17 – Vliv operace srdce na potěšení ze života

Testování hypotézy Na hladině významnosti 0,05 testujeme nulovou hypotézu. 8H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi prožíváním radosti ze života u seniorů před a po operaci srdce. Proti alternativní hypotéze. 8HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi prožíváním radosti ze života u seniorů před a po operaci srdce. Tabulka č. 69 − Výsledky znaménkového testu dvojice proměnných radost ze života před a po operaci srdce

počet různých 52

procent Z p − hodnota v
Protože p-hodnota (0,0714) je větší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Nepodařilo se prokázat, že existuje statisticky významná závislost mezi prožíváním radosti ze života u seniorů před a po operaci srdce.

88

2.7.3 Položka: „Spokojenost se sebou.“ Spokojenost se sebou před operací srdce 103 spokojenost se sebou před operací srdce 1 − velmi nespokojen/a 2 − nespokojen/a 3 − ani spokojen/a – nespokojen/a 4 − spokojen/a 5 − velmi spokojen/a ∑

absolutní četnost (n) 1 11 36 56 4 108

relativní četnost (%) 0,9 10,2 33,3 51,9 3,7 100

Spokojenost se sebou po operaci srdce 104 spokojenost sám se sebou 1 − velmi nespokojen/a 2 − nespokojen/a 3 − ani spokojen/a – nespokojen/a 4 − spokojen/a 5 − velmi spokojen/a ∑

absolutní četnost (n) 2 7 35 53 11 108

relativní četnost (%) 1,9 6,5 32,4 49,1 10,2 100

60

50

Počet pozorování

40

30

20

10

0 1

2

3

4

5

spokojenost před spokojenost po

Graf č. 18 – Spokojenost sám/sama se sebou před a po operaci srdce

103 104

Interpretace výsledků viz tabulka č. 46, s. 60. Totéž, viz tabulka č. 30, s. 54.

89

Tabulka č. 70 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na otázku: „Jak jste byl/a spokojen/a sám/sama se sebou před a po operaci srdce?”

četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost

spokojen před operací 1 2 3 4 5 vš. skupiny

spokojen po operaci 1 0 0,00 % 0 0,00 % 2 5,56 % 0 0,00 % 0 0,00 % 2

spokojen po operaci 2 1 100,00 % 0 0,00 % 2 5,56 % 4 7,14 % 0 0,00 % 7

spokojen po operaci 3 0 0,00 % 4 36,36 % 12 33,33 % 19 33,93 % 0 0,00 % 35

spokojen po operaci 4 0 0,00 % 5 45,45 % 17 47,22 % 27 48,21 % 4 100,00 % 53

spokojen po operaci 5 0 0,00 % 2 18,18 % 3 8,33 % 6 10,71 % 0 0,00 % 11

řádk. součty

1 11 36 56 4 108

Interpretace: Bodové skóre je hodnoceno na stupnici 1 (velmi nespokojen/a), 2 (nespokojen/a), 3 (ani spokojen/a ani nespokojen/a), 4 (spokojen/a), 5 (velmi spokojen/a). Velmi spokojeni se sebou byli před operaci 4 respondenti. U těchto 4 (100%) lidí se po operaci stav změnil na spokojenost (zhoršení). Před operací bylo 56 lidí se sebou spokojeno. Z těchto 56 lidí zůstal po operaci stav zachován u 27 (48,2 %), 6 z nich (10,7 %) je se sebou velmi spokojeno (zlepšení), 19 (34 %) není se sebou ani spokojeno ani nespokojeno, 4 (7,1 %) jsou se sebou nespokojeni (zhoršení). Ani spokojeno/ ani nespokojeno bylo před operací 36 respondentů. Z těchto 36 lidí zůstal po operaci stav stejný u 12 (33.3 %), ke zlepšení na spokojenost došlo u 17 (47,2 %) a u 3 (8.3 %) na velmi spokojeno. Nespokojeni se sebou byli 2 respondenti (5,6 %) a 2 (5,6 %) velmi nespokojeni (zhoršení). Před operací bylo samo se sebou nespokojeno 11 respondentů. U těchto 11 lidí došlo po operaci ke zlepšení. Z toho 4 z nich (36,3 %) je se sebou spokojeno/ ani nespokojeno, 5 (45,5 %) je spokojeno a 2 (18,2 %) jsou se sebou velmi spokojeni. Před operací byl se sebou velmi nespokojen 1 respondent (100 %). Po operaci se jeho stav změnil na nespokojenost se sebou samým (zlepšení).

90

Souhrn: Na grafu č. 19 je patrné, že ke zhoršení v oblasti prožívání (spokojenost se sebou) došlo po operaci srdce u 31 lidí (29 %), k žádné změně u 39 lidí (36,1 %) a ke zlepšení u 38 lidí (35,2 %).

Graf č. 19 – Vliv operace srdce na spokojenost se sebou

Testování hypotézy Na hladině významnosti 0,05 testujeme nulovou hypotézu. 9H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vnímáním sebe sama u seniorů před a po operaci srdce. Proti alternativní hypotéze. 9HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vnímáním sebe sama u seniorů před a po operaci srdce. Tabulka č. 71 − Výsledky znaménkového testu

dvojice proměnných radost ze života před a po operaci srdce

počet různých 69

procent v
Z

p − hodnota

0,722315 0,470101

Protože p-hodnota (0,4701) je větší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Nepodařilo se prokázat, že existuje statisticky významná závislost mezi vnímáním sebe sama u seniorů před a po operaci srdce. 91

2.7.4 Položka: „Negativní pocity. Prožívání negativních pocitů před operací 105 negativní pocity před operací srdce 1 − nikdy 2 − někdy 3 − středně 4 − celkem často 5 − neustále ∑

absolutní četnost (n) 17 51 22 17 1 108

relativní četnost (%) 15,7 47,2 20,4 15,7 0,9 100

Prožívání negativních pocitů po operaci106 negativní pocity 1 − nikdy 2 − někdy 3 − středně 4 − celkem často 5 − neustále ∑

absolutní četnost (n) 14 51 34 9 0 108

relativní četnost (%) 13,0 47,2 31,5 8,3 0,0 100

60

50

Počet pozorování

40

30

20

10

0 1

2

3

4

Graf č. 20 – Negativní pocity před a po operaci

105 106

Interpretace výsledků viz tabulka č. 47, s. 61. Totéž, viz tabulka č. 37, s. 57.

92

5

negat. pocity před negat. pocity po

Tabulka č. 72 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na otázku: „Jak často jste před a po operaci srdce prožíval/a negativní pocity? negat.pocity před operací četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost

1 2 3 4 5 vš. skupiny

negat. pocity po operaci 1 8 47,06 % 4 7,84 % 1 4,55 % 1 5,88 % 0 0,00 % 14

negat. pocity po operaci 2 5 29,41 % 30 58,82 % 11 50,00 % 5 29,41 % 0 0,00 % 51

negat. pocity po operaci 3 3 17,65 % 16 31,37 % 7 31,82 % 7 41,18 % 1 100,00 % 34

negat. ocitypo operaci 4 1 5,88 % 1 1,96 % 3 13,64 % 4 23,53 % 0 0,00 % 9

řádk. součty

17 51 22 17 1 108

Interpretace: Bodové skóre je hodnoceno na stupnici 1 (nikdy), 2 (někdy), 3 (středně), 4 (celkem často, 5 (neustále). Před operací 17 respondentů nikdy neprožívalo negativní pocity. Z těchto 17 lidí zůstal po operaci stav zachován u 8 (47 %), u ostatních došlo ke zhoršení, 5 (29,4 %) prožívalo negativní pocity někdy, 3 (17,7 %) středně často a 1 (5,9 %) celkem často. Někdy negativní pocity před operací prožívalo 51 respondentů. Z těchto 51 lidí zůstal po operaci stav zachován u 30 (58,8 %), u 4 (7,84 %) došlo ke zlepšení: neprožívalo nikdy negativní pocity, u ostatních došlo ke zhoršení vnímání negativních pocitů a to u 16 (31,4 %) na středně často a 1 (2 %) celkem často. Středně často prožívalo před operací negativní pocity 22 respondentů. Z těchto 22 lidí zůstal po operaci stav stejný u 7 (31,8 %), 11 respondentů (50 %) prožívalo negativní pocity někdy a 1 (4,6 %) nikdy (zlepšení), 3 lidé (13,6 %) prožívali po operaci srdce negativní pocity celkem často (zhoršení). Před operací 17 respondentů celkem často prožívalo negativní pocity. Z těchto 17 lidí zůstal po operaci u 4 (23,5 %) stav zachován, u ostatních došlo ke zlepšení, 7 (41,2 %) lidí prožívalo negativní pocity středně často, 5 (29,4 %) někdy a 1 respondent 5,9 %) nikdy. 1 respondent (100 %) prožíval před operací negativní pocity neustále. Po operaci u něho dochází ke zlepšení, negativní pocity vnímá středně často. 93

Souhrn: Na grafu č. 21 je patrné, že ke zhoršení v oblasti prožívání (negativních pocitů) došlo po operaci srdce u 29 lidí (26,9 %), k žádné změně u 49 lidí (45,4 %) a ke zlepšení u 30 lidí (27,7 %).

Graf č. 21 – Vliv operace srdce na prožívání negativních pocitů

Testování hypotézy Na hladině významnosti 0,05 testujeme nulovou hypotézu. 10H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi prožíváním negativních pocitů u seniorů před a po operaci srdce. Proti alternativní hypotéze. 10HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi prožíváním negativních pocitů u seniorů před a po operaci srdce. Tabulka č. 73 – Výsledek znaménkového testu dvojice proměnných negativní pocity před a po operaci srdce

počet různých 59

procent v
Z

p − hodnota

-0,000000

1,000000

Protože p-hodnota (1,0000) je větší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Nepodařilo se prokázat, že existuje statisticky významná závislost mezi prožíváním negativních pocitů u seniorů před a po operaci srdce. 94

2.7.5 Shrnutí výsledků vztahujících se k doméně 2: „Prožívání” Tabulka č. 74 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na jednotlivé položky po operaci srdce v doméně: „Prožívání” změna četnost řádk. četnost četnost řádk.četnos t četnost řádk. četnost četnost

položka radost ze života 19 16,52 %

položka přijetí vzhledu 36 31,30 %

položka spokojenost se sebou 31 26,96 %

položka negat. pocity 29 25,22 %

řádk. součty

56

54

39

49

198

28,28 %

27,27 %

19,70 %

24,75 %

zlepšení

33 27,73 %

18 15,13 %

38 31,93 %

30 25,21 %

119

vš. skupiny

108

108

108

108

432

zhoršení

žádná změna

115

Interpretace: V doméně: „Prožívání” 115 odpovědí svědčí o zhoršení. Z nich 19 (16,5 %) se týká radosti ze života, 36 (31,3 %) přijetí tělesného vzhledu, 31 (27 %) spokojenosti se sebou samým a 29 (25,2 %) negativních pocitů. 198 odpovědí poukazuje na stav beze změn. Z nich 56 (28 %) se týká radosti ze života, 54 (27,2%) přijetí tělesného vzhledu, 39 (20 %) spokojenosti se sebou samým a 49 (24,8 %) negativních pocitů. 119 odpovědí svědčí o zlepšení. Z nich 33 (27,7 %) se týká radosti ze života, 18 (15,1%) přijetí tělesného vzhledu, 38 (32 %) spokojenosti se sebou samým a 30 (25,2 %) negativních pocitů.

95

Souhrn: Na grafu č. 22 je patrné, že po operaci srdce ze 432 odpovědí na položky domény Prožívání 115 odpovědí (26,6 %) svědčí o zhoršení, 198 (45,8 %) odpovědí o nezměněném stavu a 119 (27,6 %) odpovědí svědčí o zlepšení.

Graf č. 22 – Vliv operace srdce na položky v doméně 2: „Prožívání”

96

2.8 Analýza odpovědí a testování hypotéz v doméně 3: „Sociální vztahy” 2.8.1 Položka: „Osobní bezpečí“ Pocit bezpečí před operací srdce 107 pocit bezpečí před operací srdce 1 − vůbec ne 2 − trochu 3 − středně 4 − hodně 5 − maximálně ∑

absolutní četnost (n) 0 4 70 24 10 108

relativní četnost (%) 0,0 3,7 64,8 22,2 9,3 100

Pocit bezpečí po operaci srdce 108 pocit bezpečí 1 − vůbec ne 2 − trochu 3 − středně 4 − hodně 5 − maximálně ∑

absolutní četnost (n) 0 4 70 24 10 108

90

80

70

Počet pozorování

60

50

40

30

20

10 osobní vztahy před osobní vztahy po

0 2

3

4

5

Graf č. 23 – Osobní bezpečí před a po operaci srdce 107 108

Interpretace výsledků, viz tabulka č. 48, s. 61. Totéž, viz tabulka č. 19, s. 51.

97

relativní četnost (%) 0,0 3,7 64,8 22,2 9,3 100

Tabulka č. 75 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na otázku: „Jak bezpečně jste se před a po operaci cítil/a ve svém každodenním životě?

četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost

bezpečí před operací 2 3 4 5 vš. skupiny

bezpečí po operaci 1 0 0,00 % 1 1,43 % 2 8,33 % 0 0,00 % 3

bezpečí po operaci 2 2 50,00 % 9 12,86 % 3 12,50 % 1 10,00 % 15

bezpečí po operaci 3 2 50,00 % 45 64,29 % 8 33,33 % 1 10,00 % 56

bezpečí po operaci 4 0 0,00 % 13 18,57 % 11 45,83 % 4 40,00 % 28

bezpečí po operaci 5 0 0,00 % 2 2,86 % 0 0,00 % 4 40,00 % 6

řádk. součty

4 70 24 10 108

Interpretace: Bodové skóre je hodnoceno na stupnici 1 (vůbec ne), 2 (trochu), 3 (středně), 4 (hodně), 5 (maximálně). Maximální bezpečí ve svém každodenním životě cítilo před operací 10 respondentů. Z těchto 10 lidí zůstal po operaci stav zachován u 4 (40 %), další 4 (40 %) se cítili hodně bezpečně, 1 (10 %) středně a 1 (10 %) trochu (došlo ke zhoršení). Před operací se 24 respondentů cítilo v každodenním životě hodně bezpečně. Z těchto 24 lidí zůstal po operaci stav stejný u 11 (46 %), dalších 8 (33 %) se cítilo středně bezpečně, 3 (13 %) trochu a 2 (8 %) se vůbec necítili bezpečně v každodenním životě (došlo ke zhoršení). Středně bezpečně se před operací cítilo v každodenním životě 70 respondentů. Z těchto 70 lidí zůstal po operaci stav zachován u 45 (64 %), dalších 13 (19 %) se cítilo hodně bezpečně a 2 (3 %) maximálně (došlo ke zlepšení), dalších 9 (13 %) se cítilo trochu bezpečně a 1 (1 %) vůbec ne (došlo ke zhoršení). Před operací se 4 respondenti cítili v každodenním životě trochu bezpečně. Z těchto 4 lidí zůstává po operaci stav stejný u 2 (50 %) a 2 respondenti (50 %) se cítí středně bezpečně (došlo ke zlepšení). Vůbec se necítil bezpečně v každodenním životě před operací žádný respondent. Souhrn: Na následujícím grafu č. 24 str. 99 je patrné, že ke zhoršení v oblasti sociálních vztahů (osobního bezpečí) došlo po operaci srdce u 29 lidí (26,9 %), k žádné změně u 62 lidí (57,4 %) a ke zlepšení u 17 lidí (15,7 %). 98

Graf č. 24 − Vliv operace srdce na pocit bezpečí

Testování hypotézy Na hladině významnosti 0,05 testujeme nulovou hypotézu. 11H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pocitem bezpečí (v každodenním životě) u seniorů před a po operaci srdce. Proti alternativní hypotéze. 11HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pocitem bezpečí (v každodenním životě) u seniorů před a po operaci srdce. Tabulka č. 76 − Výsledky znaménkového testu dvojice proměnných osobní bezpečí před − po operaci srdce

počet různých 46

procent v
Z

p − hodnota

1,621862 0,104833

Protože p-hodnota (0,104833) je větší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Nepodařilo se prokázat, že existuje statisticky významná závislost mezi pocitem bezpečí (v každodenním životě) u seniorů před a po operaci srdce.

99

2.8.2 Položka: „Osobní vztahy“ Spokojenost s osobními vztahy před operací srdce109 spokojenost se vztahy před operací srdce 1 − velmi nespokojen/a 2 − nespokojen/a 3 − ani spokojen/a – nespokojen/a 4 − spokojen/a 5 − velmi spokojen/a ∑

absolutní četnost (n) 0 0 13 81 14 108

relativní četnost (%) 0,0 0,0 12,1 74,9 13,0 100

Spokojenost s osobními vztahy po operaci srdce 110 spokojenost s osobními vztahy 1 − velmi nespokojen/a 2 − nespokojen/a 3 − ani spokojen/a – nespokojen/a 4 − spokojen/a 5 − velmi spokojen/a ∑

absolutní četnost (n) 0 3 15 62 28 108

relativní četnost (%) 0,0 2,8 13,9 57,4 25,9 100

90

80

70

Počet pozorování

60

50

40

30

20

10

0 2

3

4

5

osobní vztahy před osobní vztahy po

Graf č. 25 − Spokojenost osobních vztahů před a po operaci srdce 109 110

Interpretace výsledků viz tabulka č. 49, s. 61. Totéž, viz tabulka č. 31, s. 55.

100

Tabulka č. 77 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na otázku: „Jak jste před a po operaci byl/a spokojen/a se svými osobními vztahy?” os. vztahy před operací četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost

3 4 5 vš. skupiny

os. vztahy po operaci 2 1 7,69 % 1 1,23 % 1 7,14 % 3

os. vztahy po operaci 3 8 61,54 % 7 8,64 % 0 0,00 % 15

os. vztahy po operaci 4 4 30,77 % 55 67,90 % 3 21,43 % 62

os. vztahy po operaci 5 0 0,00 % 18 22,22 % 10 71,43 % 28

řádk. součty

13 81 14 108

Interpretace: Bodové skóre je hodnoceno na stupnici 1 (velmi nespokojen/a), 2 (nespokojen/a), 3 (ani spokojen/a ani nespokojen/a), 4 (spokojen/a), 5 (velmi spokojen/a). Velmi spokojeno se svými osobními vztahy bylo před operací 14 respondentů. Z těchto 14 lidí zůstal po operaci stav zachován u 10 (71,4 %), další 3 (21,4 %) byli spokojeni a 1 respondent (7,1 %) nespokojen (došlo ke zhoršení). Před operací bylo 81 respondentů spokojeno se svými osobními vztahy. Z těchto 81 lidí zůstal po operaci stav zachován u 55 (67,9 %), 1 respondent (1,2 %) byl nespokojen, 7 (8,6 %) není ani spokojeno ani nespokojeno (došlo ke zhoršení), dalších 18 (22,2 %) bylo po operaci se svými osobními vztahy velmi spokojeno (došlo ke zlepšení). Ani spokojeno ani nespokojeno se svými osobními vztahy bylo před operací 13 respondentů. Z těchto 13 zůstal po operaci stav stejný u 8 (61,5 %), další 4 (30,8 %) byli spokojeni (došlo ke zlepšení) a 1 respondent (7,7 %) nespokojen (došlo ke zhoršení). Nespokojen, nebo velmi nespokojen se svými osobními vztahy před operací nebyl žádný respondent. Souhrn: Na následujícím grafu č. 26 str. 102 je patrné, že ke zhoršení v oblasti sociálních vztahů (osobních vztahů) došlo po operaci srdce u 13 lidí (12 %), k žádné změně u 73 lidí (67,6 %) a ke zlepšení u 22 lidí (20,4 %).

101

Graf č. 26 – Vliv operace srdce na osobní vztahy

Testování hypotézy Na hladině významnosti 0,05 testujeme nulovou hypotézu. 12H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti s osobními vztahy u seniorů před a po operaci srdce. Proti alternativní hypotéze. 12HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti s osobními vztahy u seniorů před a po operaci srdce. Tabulka č. 78 − Výsledky znaménkového testu dvojice proměnných osobní bezpečí před − po operaci srdce

počet různých 35

procent v
Z

p − hodnota

1,352247 0,176296

Protože p-hodnota (0,1763) je větší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Nepodařilo se prokázat, že existuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti s osobními vztahy u seniorů před a po operaci srdce.

102

2.8.3 Položka: „Sexuální život“ Spokojenost se sexuálním životem před operací srdce 111 spokojenost se sexuálním životem před operací srdce 1 − velmi nespokojen/a 2 − nespokojen/a 3 − ani spokojen/a – nespokojen/a 4 − spokojen/a 5 − velmi spokojen/a ∑ neodpovědělo

absolutní četnost (n)

relativní četnost (%)

7 16 33 29 1 86 22

8,1 18,6 38,4 33,7 1,2 100 20,4 %

Spokojenost se sexuálním životem po operaci srdce112 spokojenost se sexuálním životem 1 − velmi nespokojen/a 2 − nespokojen/a 3 − ani spokojen/a – nespokojen/a 4 − spokojen/a 5 − velmi spokojen/a ∑ neodpovědělo

absolutní četnost (n) 3 12 36 30 6 87 21

relativní četnost (%) 3,4 13,8 41,4 34,5 6,9 100 19,4 %

40

35

Počet pozorování

30

25

20

15

10

5

0 1

2

3

4

5

sexuální život před sexuální život po

Graf č. 27 – Spokojenost se sexuálním životem před a po operaci srdce 111 112

Interpretace výsledků viz tabulka č. 50, s. 61. Totéž, viz tabulka č. 32, s. 55.

103

Tabulka č. 79 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na otázku: „Jak jste před a po operaci srdce byl/a spokojena se svým sexuálním životem?” sex.život před operací četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost

1 2 3 4 5 vš.skupiny

sex.život po operaci 1 3 42,86 % 0 0,00 % 0 0,00 % 0 0,00 % 0 0,00 % 3

sex. život po operaci 2 1 14,29 % 10 62,50 % 1 3,03 % 0 0,00 % 0 0,00 % 12

sex.život po operaci 3 1 14,29 % 4 25,00 % 23 69,70 % 7 25,00 % 0 0,00 % 35

sex.život po operaci 4 1 14,29 % 2 12,50 % 8 24,24 % 18 64,29 % 0 0,00 % 29

sex.život po operaci 5 1 14,29 % 0 0,00 % 1 3,03 % 3 10,71 % 1 100,00 % 6

řádk. součty

7 16 33 28 1 108

Interpretace: Bodové skóre je hodnoceno na stupnici 1 (velmi nespokojen/a), 2 (nespokojen/a), 3 (ani spokojen/a ani nespokojen/a), 4 (spokojen/a), 5 (velmi spokojen/a). Velmi spokojen se svým sexuálním životem před operací byl 1 respondent (100 %), u kterého zůstává stav stejný i po operaci. Před operací bylo 28 respondentů spokojeno se svým sexuálním životem. Z těchto 28 lidí zůstal po operaci stav zachován u 18 (64,3 %), dalších 7 (25 %) není ani spokojeno ani nespokojeno (došlo ke zhoršení) a 3 (10,7 %) byli po operaci se svým sexuálním životem velmi spokojeni (došlo ke zlepšení). Ani spokojeno ani nespokojeno se svým sexuálním životem bylo před operací 33 respondentů. Z těchto 33 lidí zůstal po operaci stav zachován u 23 (70 %) a 1 respondent (3 %) byl nespokojen (došlo ke zhoršení), dalších 8 (24 %) bylo spokojeno se svým sexuálním životem a 1 respondent (3 %) velmi spokojen (došlo ke zlepšení). Před operací bylo 16 respondentů nespokojeno se svým sexuálním životem. Z těchto 16 lidí zůstal po operaci stav stejný u 10 lidí (62,5 %), ani spokojeni ani nespokojeni se svým sexuálním životem byli 4 respondenti (25 %), další 2 (12,5 %) byli spokojeni (došlo ke zlepšení).

104

Velmi nespokojeno se svým sexuálním životem před operací bylo 7 respondentů. Z těchto 7 lidí zůstal po operaci stav stejný u 3 (42,86 %), u dalších 4 došlo ke zlepšení: 1 (14,29 %) byl velmi spokojen se svým sexuálním životem, 1 (14,29 %) spokojen, 1 (14,29 %) ani spokojen ani nespokojen a 1 (14,29 %) nespokojen. Souhrn: Na následujícím grafu č. 28 můžeme pozorovat, že ke zhoršení v oblasti sociálních vztahů (spokojenost se sexuálním životem) došlo po operaci srdce u 8 lidí (9,4 %), k žádné změně u 55 lidí (64,7 %) a ke zlepšení u 22 lidí (25,9 %).

Graf č. 28 – Vliv operace srdce na sexuální život

Testování hypotézy Na hladině významnosti 0,05 testujeme nulovou hypotézu. 13H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti se svým sexuálním životem u seniorů před a po operaci srdce. Proti alternativní hypotéze. 13HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti se svým sexuálním životem u seniorů před a po operaci srdce.

105

Tabulka č. 80 − Výsledky znaménkového testu dvojice proměnných sexuální život před a po operaci srdce

počet různých 30

procent v
p − hodnota

Z

2,373464 0,0117622

Protože p-hodnota (0,0176) je menší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. S rizikem omylu nejvýše 5 % jsme tedy prokázali, že existuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti se sexuálním životem u seniorů před a po operaci srdce.

2.8.4 Položka: „Podpora přátel“ Spokojenost s podporou přátel před operací srdce113 spokojenost s podporou přátel před operací srdce 1 − velmi nespokojen/a 2 − nespokojen/a 3 − ani spokojen/a – nespokojen/a 4 − spokojen/a velmi spokojen/a ∑

absolutní četnost (n)

relativní četnost (%)

2 3 10 74 19 108

1,9 2,8 9,3 68,5 17,6 100

Spokojenost s podporou přátel po operaci srdce 114 spokojenost s podporou přátel 1 − velmi nespokojen/a 2 − nespokojen/a 3 − ani spokojen/a – nespokojen/a 4 − spokojen/a velmi spokojen/a ∑

113 114

absolutní četnost (n) 0 0 5 74 29 108

Interpretace výsledků viz tabulka č. 51, s. 62. Totéž, viz tabulka č. 33, s. 55.

106

relativní četnost (%) 0,0 0,0 4,6 68,5 26,9 100

80

70

Počet pozorování

60

50

40

30

20

10

0 1

2

3

4

5

podpora přátel před podpora přátel po

Graf č. 29 − Spokojenost s podporou přátel před a po operaci srdce Tabulka č. 81 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na otázku: „Jak jste před a po operaci srdce byl/a spokojena/a s podporou svých přátel?” podpora přátel před operací četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost

1 2 3 4 5 vš.skupiny

podpora přátel po operaci 3 1 50,00 % 1 33,33 % 3 30,00 % 0 0,00 % 0 0,00 % 5

podpora přátel po operaci 4 1 50,00 % 2 66,67 % 5 50,00 % 62 83,78 % 4 21,05 % 74

podpora přátel po operaci 5 0 0,00 % 0 0,00 % 2 20,00 % 12 16,22 % 15 78,95 % 29

řádk. součty 2 3 10 74 19 108

Interpretace: Bodové skóre je hodnoceno na stupnici 1 (velmi nespokojen/a), 2 (nespokojen/a), 3 (ani spokojen/a ani nespokojen/a), 4 (spokojen/a), 5 (velmi spokojen/a).

107

Velmi spokojeno s podporou svých přátel bylo před operací 19 respondentů. Z těchto 19 zůstal po operaci stav zachován u 15 (79 %) a 4 (21 %) byli spokojeni (došlo ke zhoršení). Před operací bylo 74 lidí spokojeno s podporou svých přátel. Z těchto 74 lidí zůstal po operaci stav zachován u 62 (83,8 %), dalších 12 (16,2 %) bylo po operaci s podporou přátel velmi spokojeno (došlo ke zlepšení). Ani spokojeno ani nespokojeno s podporou svých přátel bylo před operací 10 respondentů. Z těchto 10 lidí zůstal po operaci stav stejný u 3 (30 %), dalších 5 (50 %) bylo spokojeno s podporou svých přátel a 2 (20 %) byli velmi spokojeni (došlo ke zlepšení). Před operací byli 3 respondenti nespokojeni s podporou svých přátel. U všech po operaci došlo ke zlepšení: 2 (66,7 %) byli spokojeni s podporou svých přátel a 1 respondent (33,3 %) byl ani nespokojen ani spokojen. Velmi nespokojeni s podporou svých přátel před operací byli 2 respondenti. Po operaci u obou došlo ke zlepšení, 1 respondent (50 %) byl spokojen a 1 (50 %) ani spokojen ani nespokojen. Souhrn: Na následujícím grafu č. 30, str. 109 je patrné, že ke zhoršení v oblasti sociálních vztahů (spokojenost s podporou přátel) došlo po operaci srdce u 4 lidí (3,7 %), k žádné změně u 80 lidí (74,1 %) a ke zlepšení u 24 lidí (22,2 %).

108

Graf č. 30 – Vliv operace srdce na spokojenost s podporou svých přátel Testování hypotézy Na hladině významnosti 0,05 testujeme nulovou hypotézu. 13H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti s podporou přátel u seniorů před a po operaci srdce. Proti alternativní hypotéze. 14HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti s podporou přátel u seniorů před a po operaci srdce. Tabulka č. 82− Výsledky znaménkového testu dvojice proměnných podpora přátel před a po operaci srdce

počet různých 28

procent v
Z

p − hodnota

3,590662 0,000330

Protože p-hodnota (0,0003) je menší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. S rizikem omylu nejvýše 5 % jsme tedy prokázali, že existuje statisticky významná závislost mezi úrovní spokojenosti s podporou přátel u seniorů před a po operaci srdce.

109

2.8.5 Shrnutí výsledků vztahujících se k doméně 3: „Sociální vztahy” Tabulka č. 83 − Kontingenční tabulka četností odpovědí na jednotlivé položky po operaci srdce v doméně: „Sociální vztahy”

změna četnost řádk. četnost četnost řádk.četnost četnost řádk. četnost četnost

zhoršení žádná změna zlepšení vš. skupiny

položka osobní vztahy 13 24,07 73 27,04 % 22 25,88 % 108

položka sexuální život 8 14,81 % 55 20,37 % 22 25,88 % 108

položka podpora přátel 4 7,41 % 80 29,63 % 24 28,24 % 108

položka osobní bezpečí 29 53,70 % 62 22,96 % 17 20,00 % 108

řádk. součty 54 270 85 409

Interpretace: V doméně: „Prožívání” 54 odpovědí svědčí o zhoršení. Z nich 13 (24,1 %) se týká osobních vztahů, 8 (14,8 %) sexuálního života, 4 (7,4 %) podpory přátel a 29 (53,7 %) osobního bezpečí. 270 odpovědí poukazuje na stav beze změn. Z nich 73 (27 %) se týká osobních vztahů, 55 (20,4 %) sexuálního života, 80 (29,6 %) podpory přátel a 62 (23 %) osobního bezpečí. 85 odpovědí svědčí o zlepšení. Z nich 22 (26 %) se týká osobních vztahů, 22 (26 %) sexuálního života, 24 (28 %) podpory přátel a 17 (20 %) osobního bezpečí. Souhrn: Z následujícího grafu č. 31, str. 111, je patrné, že ze 409 odpovědí na položky domény Sociální vztahy 54 (13,2 %) odpovědí svědčí o zhoršení, 270 (66 %) odpovědí o nezměněném stavu a 85 (20,8 %) odpovědí svědčí o zlepšení.

110

Graf č. 31 − Vliv operace srdce na položky v doméně 3 : „Sociální vztahy”

111

DISKUSE

Hlavním záměrem této diplomové práce bylo zmapovat kvalitu života seniorů po operaci srdce. V empirické části bylo stanoveno 6 cílů, které budou podrobněji rozebrány. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 108 seniorů po operaci srdce (aortokoronární bypass, operace srdečních chlopní, kombinace obou) ve věku od 60 – 90 let a hlavním nástrojem kvantitativního výzkumu bylo dotazníkové šetření. Prvním cílem bylo zmapovat strukturu a charakteristické rysy u skupiny seniorů, kteří podstoupili operaci srdce. K tomuto cíli se vztahují v dotazníku otázky 1 – 8. Nejvíce respondentů (71) bylo věkové kategorie 60 – 70 roků, nejmladšímu seniorovi bylo 60 roků a nejstaršímu 90 let. Celkem bylo operováno 61 mužů a 47 žen (převažuje tedy zastoupení mužů). I když nelze porovnat výsledky se zdravotnickou statistikou zpracovanou Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky, dá se konstatovat, že zjištěné údaje nám alespoň napodobují jejich výsledky. V roce 2009 bylo v České republice provedeno celkem 8821 kardiochirurgických operací. Nejvíce operací srdce bylo provedeno právě v seniorské populaci a to ve věku: 60 – 69 let: 3261 operací srdce (37 %), z toho muži 2327 a ženy 934 70 – 79 let: 2757 operací srdce (31,3 %), z toho muži 1668 a ženy 1089 ≥ 80 let: 473 operací srdce (5,4 %), z toho muži 277 a ženy 196 115 Operace srdce byla u výzkumného vzorku respondentů častěji zákrokem plánovaným (67,6 %), průměrná doba od uplynutí operace byla 2,1 roku. Operaci srdečních chlopní podstoupilo 55 respondentů, aortokoronární bypass 27 a kombinaci obou výkonů 26 respondentů. Domnívám se, že na výsledku se podílí i možnost katetrizační léčby ischemické choroby srdeční – PTCA (perkutánní transluminální koronární angioplastika). Převážná část seniorů (67 %) žila v manželském svazku a 81 % bydlela ve společné domácnosti s jinou osobou. Dá se tedy říct, že většina seniorů, kteří tvořili výzkumný 115

Srov. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR, Přehled vybraných kardiochirurgických operací v ČR [online], Dostupné na WWW:< http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnickastatistika/prehled-vybranych-kardiochirurgickych-operaci-cr>.

112

vzorek, měli dobré rodinné zázemí, což může mít pozitivní dopad na kvalitu jejich života. Pro zmapování kvality života před a po operaci srdce byl použit standardizovaný dotazník WHOQOL – BREF, uvedený v Příručce pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. 116 Ten se skládá ze dvou samostatných položek (hodnotí kvalitu života a celkový zdravotní stav) a 4 domén (fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy a prostředí). Obě samostatné položky a domény 1 − 3 tvořily zkoumaný celek, kde stěžejním úkolem byla nejenom analýza výsledků dané oblasti a ověření stanovených hypotéz, ale také porovnání výsledků před a po operaci s populační normou kvality WHOQOL – BREF (viz příl. 3, s. 143 a příl. 4, s. 144). K druhému cíli se vztahuje první samostatná položka, uvedená v druhé a třetí části dotazníku. Úkolem bylo zjistit, jaká je z pohledu seniora úroveň kvality jeho života před a po operaci srdce. K tomuto cíli byla stanovena první hypotéza, ke které se vztahuje v dotazníku otázka 9 a 35. Na základě podrobné analýzy výsledků bylo zjištěno, že kvalita života se z pohledu seniora zlepšila u většiny respondentů. Testováním statistické hypotézy byla přijata alternativní hypotéza 1HA, ze které vyplývá, že operace srdce má vliv na kvalitu života seniorů. Při porovnání získaných výsledků s normou WHOQOL − BREF (viz příl. 3. s. 143) můžeme pozorovat po operaci srdce narůstání těchto hodnot, kdy u věkové kategorie 75 let a více jsou dokonce hodnoty vyšší, než uvedená norma. Závěrem by se dalo říct, že na základě všech těchto výsledků došlo u seniorů po operaci srdce, kteří tvořili tento výzkumný soubor, k pozitivní změně kvality života. Úkolem třetího cíle bylo zjistit jaká je z pohledu seniora úroveň jeho spokojenosti se svým zdravím před a po operaci srdce. K tomuto cíli se vztahuje druhá samostatná položka v dotazníku a byla stanovena druhá hypotéza (otázka 10 a 36). Postup vyhodnocení je stejný jako u předešlého cíle. Na základě podrobné analýzy výsledků bylo zjištěno, že se po operaci srdce zlepšila úroveň spokojenosti se svým zdravím

116

DRAGOMÍRECKÁ, E., a BARTOŇOVÁ, J., WHOQOL – BREF. WHOQOL – 100, s. 87 – 88.

113

u většiny sledovaných seniorů. Testováním statistické hypotézy byla přijata alternativní hypotéza 2HA, ze které vyplývá, že operace srdce ovlivňuje u seniorů úroveň jejich spokojenosti se svým celkovým zdravotním stavem. Při porovnání získaných výsledků s normou WHOQOL − BREF (viz příl. 3, s. 143) můžeme opět pozorovat po operaci srdce narůstání těchto hodnot, které přesahují danou normu u obou věkových kategorií (60 – 74 let a ≥75 let). Závěrem můžeme říct, že na základě zjištěných výsledů došlo po operaci srdce u seniorů, kteří tvořili výzkumný vzorek, ke zlepšení spokojenosti se svým celkovým zdravotním stavem. Úkolem čtvrtého cíle bylo zmapovat oblast domény Fyzické zdraví a na základě výsledků posoudit stav fyzického zdraví seniorů před a po operaci srdce. K tomuto cíli se vztahují 4 hypotézy, které vycházejí ze 4 položek uvedených v této doméně (v dotazníku otázka 11, 12, 23, 25, 37, 38, 39, 40). Položky v této doméně se týkaly vnímání bolesti při provádění každodenních činností, potřebou lékařské péče v každodenním životě, schopností pohybu a spokojenosti se svým výkonem při provádění každodenních činností. Každá položka byla nejdříve vyhodnocena jako samostatná část a hodnotila změnu stavu před a po operaci srdce. V položce Bolest bylo zkoumáno, do jaké míry bolestivé vjemy brání seniorům ve vykonávání běžných činností (otázka 11 a 37). Podrobnou analýzou zjištěných dat se došlo k závěru, že operace srdce u většiny sledovaných seniorů zmenšila vnímání bolesti a tím došlo ke zlepšení vykonávání každodenních činností. Testováním statistické hypotézy byla přijata alternativní hypotéza 3HA, ze které vyplývá, že operace srdce má vliv u seniorů na vnímání bolesti při provádění každodenních činností. V položce Závislost na lékařské péči bylo zkoumáno, jak moc senioři potřebují lékařskou péči, aby mohli fungovat v každodenním životě (otázka 12 a 38). Postup vyhodnocení je u všech položek stejný. Na základě podrobné analýzy získaných dat bylo zjištěno, že po operaci srdce je více seniorů méně závislých na lékařské péči, než před operací. Testováním statistické hypotézy byla přijata alternativní hypotéza 4HA, ze které plyne, že existuje vztah mezi potřebou lékařské péče před a po operaci srdce. V položce Aktivní pohyb byla zkoumána schopnost seniorů pohybovat se (otázka 23 a 39). Na základě podrobné analýzy výsledků nelze říct, že by operace srdce 114

zlepšila pohybovou stránku sledovaných seniorů, protože u většiny nedošlo k žádné změně a rozdíl ve prospěch zlepšení oproti zhoršení je pouze 1 %.

Testováním

statistické hypotézy byla přijatá nulová hypotéza 5H0, ze které vyplývá, že operace srdce nemá vliv na aktivní pohyb u sledovaného souboru seniorů. Domnívám se, že výsledky této položky mohou být ovlivněny tím, že velká část seniorů má onemocnění pohybového aparátu, nebo mohou být závislými na jiné osobě a zlepšení dechových obtíží, či vymizení stenokardií, výrazně nezlepšuje jejich pohybovou aktivitu. Položka Každodenní činnosti měla za úkol zjistit, jak jsou senioři spokojeni se svoji schopností provádět každodenní činnosti (otázka 25 a 40). Podrobnou analýzou získaných dat bylo zjištěno, že po operaci srdce je více seniorů spokojenější se svoji schopností vykonávat každodenní činnosti, než před operací. Testováním statistické hypotézy byla přijatá alternativní hypotéza 6HA, ze které vyplývá, že operace srdce má vliv na spokojenost seniorů se svou schopností provádět běžné denní činnosti. Na závěr byla provedena analýza všech čtyř položek, která zjistila, že po operaci srdce došlo u seniorů v doméně Fyzické zdraví k celkovému zlepšení. Při porovnávání získaných výsledných hodnot s normou WHOQOL − BREF můžeme pozorovat, že u věkové kategorie 75 let a více jsou hodnoty před i po operaci srdce vyšší než je daná norma. Naopak u kategorie 60 – 74 let jsou hodnoty nižší než norma hodnot BREF (viz příl. 3, s. 143). Pátý cíl měl za úkol zmapovat oblast domény Prožívání a na základě získaných výsledků posoudit oblast prožívání u seniorů před a po operaci srdce. K tomuto cíli se vztahují 4 hypotézy, které vycházejí ze 4 položek uvedených v této doméně (v dotazníku otázka 13, 19, 27, 34, 41, 42, 43, 44). Položky v této doméně se týkaly akceptování vlastního tělesného vzhledu, radosti ze života, spokojenosti se sebou samým a prožíváním negativních pocitů. Každá položka byla nejdříve vyhodnocena jako samostatná část a hodnotila změnu stavu před a po operaci srdce. V položce Přijetí tělesného vzhledu bylo zkoumáno, jak dokážou senioři akceptovat svůj tělesný vzhled (otázka 19 a 41). Při podrobné analýze výsledků bylo zjištěno, že ke zlepšení přijetí svého vzhledu došlo po operaci srdce u poloviny dotazovaných seniorů. Zde jsem očekávala naopak zhoršení z důvodu sternotomie. Mohu se jen domnívat, že lidé vyššího věku tuto oblast tak neřeší, jako pacienti 115

mladší, pro které je jizva na hrudníku často velký problém. Senioři zřejmě vnímají svůj vzhled jako celek a operační rána tak celkový pohled na sebe nezhoršuje. Testováním statistické hypotézy byla však přijatá alternativní hypotéza 7HA, ze které vyplývá, že operace srdce ovlivňuje přijetí tělesného vzhledu. Položka Potěšení ze života zkoumala, jak seniory těšil život (otázka 13 a 42). Podrobnou analýzou získaných dat bylo zjištěno, že po operaci srdce došlo ke zlepšení v této oblasti u více jak poloviny dotazovaných. Na základě těchto výsledků se dá konstatovat, že operace srdce zvýšila dotazovaným seniorům chuť žít. Naopak testováním statistické hypotézy byla přijata nulová hypotéza 8H0, ze které vyplývá, že operace srdce neovlivňuje potěšení ze života. V položce Spokojenost se sebou, jak už z názvu vyplývá, bylo zkoumáno, jak jsou senioři spokojeni sami se sebou (otázka 27 a 43). Při podrobné analýze výsledků bylo zjištěno, že po operaci srdce nedošlo u seniorů k výrazné změně v této oblasti. Testováním statistické hypotézy byla přijata nulová hypotéza 9H0, ze které plyne, že operace srdce neovlivňuje u seniorů prožívání spokojenosti se sebou. Úkolem položky Negativní pocity bylo zjistit, jak často prožívají senioři negativní pocity jako je rozmrzelost, beznaděj, úzkost nebo deprese (otázka 34 a 44). Z podrobné analýzy získaných dat je patrné, že ani po operaci srdce nedošlo u většiny seniorů k žádné změně v prožitcích těchto pocitů. Následné testování statistické hypotézy potvrdilo předchozí závěr, jelikož byla přijata nulová hypotéza 10H0, ze které plyne, že operace srdce nemá vliv u seniorů na prožívání negativních pocitů. Na závěr byla v doméně Prožívání provedena podrobná analýza všech čtyř položek, kde bylo zjištěno, že po operaci srdce nedošlo u seniorů, ve většině případů, v doméně Prožívání ke změně. Stejný výsledek můžeme pozorovat při porovnávání s normou WHOQOL − BREF, kde před operací a po operaci srdce nejsou výrazné rozdíly. Získané hodnoty po operaci srdce jsou ve věkové kategorii 60 – 74 let nižší než norma BREF a naopak vyšší v kategorii 75 let a více (viz příl. 3, s. 143). Úkolem šestého cíle bylo zmapování domény Sociální vztahy a na základě získaných výsledků posoudit úroveň sociálních vztahů u seniorů před a po operaci srdce. K tomuto cíli se vztahují 4 hypotézy, které vycházejí ze 4 položek uvedených v této doméně (v dotazníku otázka 16, 28, 29, 30, 45, 46, 47,48). Položky v této 116

doméně se týkaly pocitu bezpečí v každodenním životě, spokojenosti s osobními vztahy, spokojenosti se svým sexuálním životem a spokojeností s podporou přátel. Jako u předešlých domén byla nejdříve každá položka vyhodnocena jako samostatná část a hodnotila změnu stavu před a po operaci srdce. V položce Osobní bezpečí bylo zkoumáno, jak bezpečně se senioři cítili ve svém každodenním životě (otázka 16 a 45). Při podrobné analýze výsledků bylo zjištěno, že po operaci srdce nedošlo v této oblasti u většiny seniorů k žádné změně a zažívali stejný pocit bezpečí jako před operací. Stejný závěr poskytuje i testování statistické hypotézy, kdy byla přijata nulová hypotéza 11H0, ze které vyplývá, že operace srdce nemá vliv na pocit bezpečí v běžném životě. Položka Osobní vztahy zkoumala, jak jsou senioři spokojeni se svými osobními vztahy (otázka 28 a 46). Podrobnou analýzou získaných dat bylo zjištěno, že operací srdce se spokojenost seniorů se svými osobními vztahy nezměnila. Testování statistické hypotézy poskytuje stejný výsledek, protože byla přijata nulová hypotéza 12H0, ze které plyne, že operace srdce neovlivnila u dotazovaných seniorů spokojenost se svými osobními vztahy. V položce Sexuální život bylo zkoumáno, jak jsou senioři spokojeni se svým sexuálním životem (otázka 29 a 47). Podrobnou analýzou získaných dat bylo zjištěno, že u většiny seniorů po operaci srdce nedošlo k žádné změně v této oblasti. Někteří dotazovaní na tuto otázku vůbec neodpovídali, z převážné většiny se ale jednalo o ovdovělé seniory. Oproti tomu testováním statistické hypotézy, byla přijata alternativní hypotéza 13HA, ze které vyplývá, že operace srdce má vliv na spokojenost seniorů se svým sexuálním životem. Myslím si, že společnost sexualitu v seniorském věku chápe jako něco, co neexistuje, něco o čem se nemluví. Mým záměrem proto bylo víc na toto téma poukázat. Podíváme-li se znovu na tabulky četností, 117můžeme konstatovat, že i v tak malém zkoumaném souboru, je velké množství respondentů, kteří jsou spokojeni, nebo velmi spokojeni se svým sexuálním životem. Odpovědi ostatních respondentů, i když jsou spokojeni méně nebo vůbec, neznamenají, že nežijí sexuálním životem.

117

Viz oddíl 2.9.3, s. 103.

117

Položka Podpora přátel zkoumala, jak jsou senioři spokojeni s podporou, kterou jim poskytují přátelé (otázka 30 a 48). Podrobnou analýzou získaných dat bylo zjištěno, že z velké části v této oblasti nedošlo po operaci k žádné změně. Testováním statistické hypotézy byla ale přijata alternativní hypotéza 14HA, z které plyne, že existuje vztah mezi úrovní spokojenosti seniorů s podporou přátel před a po operaci srdce. Na závěr byla v doméně Sociální vztahy provedena podrobná analýza všech čtyř položek, kde většina odpovědí svědčí o nezměněném stavu v této oblasti. Při porovnání získaných hodnot s normou WHOQOL − BREF v této doméně, můžeme po operaci srdce pozorovat u obou věkových kategorií jejich nárůst, kdy zároveň již hodnoty před operací jsou vyšší než daná norma (viz příl. 3, s. 143). V této diplomové práci není vypracovaná podrobnější analýza získaných hodnot kvality pro možné porovnávání s populační normou BREF, protože nebyla záměrem tohoto výzkumu. Z tohoto důvodu jsou její hodnoty uvedeny v příloze č. 4, str. 144 a při hodnocení jsou prezentovány jako „okrajové” informace. Porovnáme-li výsledky s hodnotami, které uvádí Tasková 118ve své diplomové práci, můžeme konstatovat, že v první samostatné položce Kvalita života bylo dosaženo stejného výsledku, a to u obou věkových kategorií (60 – 74 let a ≥ 75), kdy došlo po operaci k nárůstu hodnot kvality života, které ale zároveň nedosáhly normy BREF. Rozdílný výsledek můžeme pozorovat v doméně Fyzické zdraví ve věkové kategorii ≥ 75 let, kdy hodnoty získané z analýzy tohoto výzkumného souboru, po operaci přesáhly normu BREF a v diplomové práci Taskové tyto hodnoty byli nižší než daná norma. Je však nutné si uvědomit, že veškerá data získaná v tomto výzkumu jsou subjektivní pocity dotazovaných a mohou být zkreslena, či ovlivněna momentálním psychickým nebo tělesným stavem.

118

Srov.TASKOVÁ, E., Kvalita života seniorů spojená s operací srdce, Masarykova univerzita [online], 2009, Dostupné na WWW: .

118

Doporučení pro praxi: Data získaná pomocí průzkumného dotazníkového šetření nabízejí další možnosti zpracování, jako například: zhodnotit kvalitu života po operaci srdce u seniorů s různým sociálním zázemím provést podrobnou analýzu s populační normou WHOQOL – BREF zhodnotit podrobněji doménu Prostředí předání získaných informací a konečných výsledků této diplomové práce publikací v odborných časopisech, prezentací na odborných seminářích

119

ZÁVĚR

Účelem této diplomové práce bylo zjistit kvalitu života seniorů po operaci srdce. Osloveni byli senioři ve věku od 60 let, u kterých byla provedena operace srdečních chlopní, aortokoronární bypass nebo kombinace obou výkonů. V prvé řadě bylo nutné zmapovat kvalitu života u seniorů před a po operaci srdce a poté zjistit, zda operace srdce u nich vedla ke zlepšení, ke zhoršení, či k žádné změně stavu. Průzkumné šetření bylo provedeno v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, v lázních Teplice nad Bečvou a v soukromé kardiologické ambulanci MUDr. Petra Bouchala v Brně. Cíle diplomové práce byly následující: 1. Zmapovat strukturu a charakteristické rysy u skupiny seniorů, kteří podstoupili operaci srdce. Tomuto cíli byla věnovaná I. část dotazníku, která podávala základní informace o demografických a identifikačních údajích o seniorech. 2. Zjistit, jaká je z ohledu seniora úroveň jeho kvality jeho života před a po operaci srdce. K tomuto cíli se vztahovala jedna hypotéza: 1H0, 1HA, kdy byla přijatá alternativní hypotéza1HA: operace srdce má z pohledu seniora vliv na úroveň kvality života. 3. Zjistit, jaká je z pohledu seniora úroveň spokojenosti se svým zdravím před operací a po operaci srdce. K tomuto cíli se vztahovala jedna hypotéza 2H0, 2HA – přijatá byla alternativní hypotéza 2HA: operace srdce má z pohledu seniora vliv na úroveň jeho spokojenosti se svým zdravím.

120

4. Posoudit stav fyzického zdraví seniorů před a po operaci srdce. K tomuto cíli se vztahovaly 4 hypotézy 3H0, 3HA − přijatá byla alternativní hypotéza 3HA: operace srdce má vliv u seniorů na vnímání bolesti při provádění každodenních činností. 4H0, 4HA – přijatá byla alternativní hypotéza 4HA: existuje vztah mezi potřebou lékařské péče před operací a po operaci srdce. 5H0, 5HA – přijatá byla alternativní hypotéza 5HA: operace srdce nemá vliv na aktivní pohyb u sledovaného souboru seniorů. 6H0, 6HA – přijatá byla alternativní hypotéza 6HA: operace srdce má vliv na spokojenost seniorů se svou schopností provádět běžné denní činnosti. 5. Posoudit oblast prožívání u seniorů po operaci srdce. K tomuto cíli se vztahovaly 4 hypotézy: 7H0, 7HA – přijatá byla alternativní hypotéza 7HA: operace srdce ovlivňuje přijetí tělesného vzhledu. 8H0, 8HA – přijatá byla nulová hypotéza 8H0: operace srdce neovlivňuje potěšení ze života 9H0, 9HA – přijatá byla nulová hypotéza 9H0: operace srdce neovlivňuje u seniorů prožívání spokojenosti se sebou. 10H0, 10HA – přijatá byla nulová hypotéza 10H0: operace srdce neovlivňuje u seniorů prožívání spokojenosti se sebou. 6. Posoudit úroveň sociálních vztahů u seniorů před a po operaci srdce. K tomuto cíli se vztahovaly 4 hypotézy: 11H0, 11HA – přijatá byla nulová hypotéza 11H0: operace srdce nemá vliv na pocit bezpečí v běžném životě. 12H0, 12HA – přijatá byla nulová hypotéza 12H0: operace srdce neovlivnila u dotazovaných seniorů spokojenost se svými osobními vztahy. 13H0, 13HA – přijatá byla alternativní hypotéza 13HA: operace srdce má vliv na spokojenost seniorů se svým sexuálním životem. 121

14H0, 14HA – přijatá byla alternativní hypotéza 13HA: existuje vztah mezi úrovní spokojenosti seniorů s podporou přátel před a po operaci srdce. Všechny cíle této diplomové práce byly splněny. Závěrem bych chtěla říct, že tato diplomová práce obohatila i mě samotnou. Bylo velmi zajímavé, ale občas i skličující pročítat dotazníky. Z mého pohledu se mi zdál dotazník velmi obsáhlý, ale osloveným seniorům tak zřejmě nepřipadal. Velká část dotazovaných přidala na zadní stranu ještě i svůj komentář. Často v něm děkovali za to, že někoho zajímají jejich pocity a jak se cítí (nejenom po zdravotní stránce). Někdy naopak byla z dotazníku cítit samota a opuštěnost dotazovaného. V jednom takovém případě mi anonymní člověk poděkoval za to, že aspoň na chvilku si nepřipadal zbytečný a sám. Touto cestou bych chtěla poděkovat všem dotazovaným seniorů a říct, že tahle práce není jen o číslech a grafech, ale vede k zamyšlení nad stářím samotným. Vždyť každý z nás, ať je mu deset nebo sto let má právo na kvalitní a plnohodnotný život.

122

ANOTACE

Příjmení a jméno:

Bc. Freislebenová Lenka

Instituce:

Lékařská Fakulta Masarykovy Univerzity

Název práce:

Kvalita života seniorů po operaci srdce

Vedoucí práce:

Mgr. Marta Šenkyříková

Počet stran:

124

Počet příloh:

7

Rok obhajoby:

2012

Klíčová slova:

kvalita života, WHOQOL – 100, WHOQOL – BREF, operace srdce, senior a operace

Diplomová práce se zabývá problematikou kvality života u seniorů, kteří podstoupili operaci srdce v nemocnici Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně. Jejím obsahem je analýza výsledků úrovně kvality života seniorské populace před a po operaci srdečních chlopní a aortokoronárním bypassu. Těžištěm práce je dotazníkové průzkumné šetření a statistické zpracování získaných dat. Tato diplomová práce je příspěvkem nejen pro ty, kteří se věnují péči o seniory, ale dokazuje, že i v pokročilém věku je možné vést kvalitní a plnohodnotný život.

123

ANOTACE

Name and Suriname:

Bc. Lenka Freislebenová

Institution:

Masaryk university, Faculty of Medicine

Title of the Thesis:

Quality of life of seniors after heart surgery.

Supervizor:

Mgr. Marta Šenkyříková

Number of pages:

124

Number of attachments:

7

Defended in:

2012

Key words:

quality of life, WHOQOL – 100, WHOQOL – BREF, heart surgery, senior and operations

The purpose of this dissertation was to evaluate the quality of life (QoL) of elderly patients undergoing cardiac surgery in the Center of Cardiovascular and Transplantation Surgery in Brno. It is focusing on the assesment and comparison of preoperative and postoperative QoL in the elderly after cardiac valve replacement and coronary artery bypass grafting. This study is based on questionnaire as a data collection method and subsequent statistical analysis. This dissertation can be primarily interesting for nursing stuff working with older people, however, its results suggest that also increasing age may enable a good life.

124

LITERATURA A PRAMENY

Knižní literatura ASCHERMANN, Michael, aj. Kardiologie. 1. vyd. Praha. Galén, 2004. 1478 s. ISBN 80-7262-290-0. DOMINIK, Jan, a ŽÁČEK, Pavel. Chirurgie srdečních chlopní…nejen pro kardiochirurgy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 368 s. ISBN 978-80-247-2712-7. KALVACH, Zdeněk, a ONDERKOVÁ, Alice. Stáří, pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 44 s. ISBN 80-7262455-5. KOLÁŘ, Jiří, a kol. Kardiologie pro sestry intenzivní péče a studenty medicíny. 3. vyd. Praha: AKCENTA, 2003. 403 s. ISBN 80-86232-0609. LUKL, Jan. Klinická kardiologie stručně. 1. vyd. Olomouc: Univ. Palackého. 2004. 270 s. ISBN 80-244-0876-7. O' ROURKE, Robert A., WALSH, Richard A., FUSTER, Valentin, a kol. Kardiologie, Hurstův manuál pro praxi. 1. české vyd. Praha: Grada, 2010. 800 s. ISBN 978-80-2473175-9. PAYNE, Jan, a kol. Kvalita života a zdraví. 1. vyd. Praha: TRITON, 2005. 629 s. ISBN 80-7254-657-0. RIEDEL, Martin. Dějiny kardiochirurgie. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 645 s. ISBN 978-80-7262-614-4. ŠPINAR, Jindřich, VÍTOVEC, Jiří, a kol. Jak dobře žít s nemocným srdcem. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 256 s. ISBN 978-80-247-1822-4. ŠTEJFA, Miloš, a kol. Kardiologie. 2. přeprac. vyd. Praha: Grada, 1998. 500 s. ISBN 80-7169-448-7. VESELKA, Josef, HONĚK, Tomáš, ŠPATENKA, Jaroslav, a kol. Získané chlopenní vady srdce. 1. vyd. Praha: MEDCOR EUROPE PUBLISHING, 2000. 323 s. ISBN 80902678-0-7.

125

VOKURKA, Martin, HUGO, Jan, a kol. Velký lékařský slovník. 2. vyd. Praha: MAXDORF, 2002. 925 s. ISBN 80-85912-43-0. WÁGNER, Robert. Kardioanestezie a perioperační péče v kardiochirurgii. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 336 s. ISBN 978-80-247-1921-7.

Elektronické zdroje, legislativa

CENTRUM KARDIOVASKULÁRNÍ A TRANSPLANTAČNÍ CHIRURGIE. Tradice a současnost [online]. 2012, [cit. 2012-01-05]. Dostupné na WWW: . CENTRUM KARDIOVASKULÁRNÍ A TRANSPLANTAČNÍ CHIRURGIE. Co umíme [online]. 2012, [cit. 2012-01-05]. Dostupné na WWW: . EVROPSKÝ ROK AKTIVNÍHO STÁRNUTÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITY 2012. Úvodem [online]. 2012, [cit. 2012-01-05]. Dostupné na WWW: . KARDIOCHIRURGIE. Život po operaci srdce [online]. 2011, [cit. 2011-12-10]. Dostupné na WWW: . KAREL, Ivan, a SKALICKÁ, Hana. Kardivaskulární rehabilitace u nemocných po chirurgické revaskularizaci myokardu. Intervenční a akutní kardiologie [online]. 2009, roč. 8, č. 4 [cit. 2011-12-10], s. 186-190. Dostupné na WWW: < http://www.iakardiologie.cz/pdfs/kar/2009/04/06.pdf>.

KETTNER., Jiří. Mechanické srdeční podpory a náhrady. Kardiofórum [online]. 2004, č. 1 [cit. 2011-12-10], s. 28-32. Dostupné na WWW: . MATES, Martin, a KOVÁČ, Jan. Vyšetřování nemocných před katetrizační náhradou aortální chlopně. Intervenční a akutní kardiologie [online]. 2009, roč. 8, č. 5 [cit. 201112-10], s. 251-254. Dostupné na WWW: .

126

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012) v České republice [online]. 2011, [cit. 201111-09]. Dostupné na WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáří) [online]. 2008, [cit. 200808-01]. Dostupné na WWW: .

NĚMEC, Petr. Koncentrace kardiochirurgické péče v České republice. Medical Tribune [online]. 2010, č. 11 [cit. 2010-05-10]. Dostupné na WWW:< http://www.tribune.cz/clanek/17693-koncentrace-kardiochirurgicke-pece-v-cr>. ONDRUŠOVÁ, Jiřina. Měření kvality života u seniorů. Česká geriatrická revue [online]. 2009, roč. 7, č. 1 [cit. 2011-01-04], s. 36-39. Dostupné na WWW: . TASKOVÁ, Eva. Kvalita života seniorů spojená s operací srdce. Masarykova univerzita [online]. 2009,[cit. 2009-04-08]. Dostupné na WWW: . VOTOČEK, Jiří. Kvalita života a sociální opora rodinných příslušníků pečujících o nesoběstačné seniory. Masarykova univerzita [online]. 2009, [cit. 2009-04-08]. Dostupné na WWW: .

Články, příspěvky, učební texty

BRÁT, Radim. Kardiochirurgie pro bakalářské studium. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univ., 2008. 53 s. ISBN 978-80-7368-601-7. DRAGOMÍRECKÁ, Eva, a BARTOŇOVÁ, Jitka. WHOQOL − BREF. WHOQOL −100. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum Praha, 2006. 92 s. ISBN 80-85121-82-4. DRAGOMÍRECKÁ, Eva, a ŠELEPOVÁ Pavla. Kvalita života seniorů – mezinárodní výzkum. In HNILICOVÁ, Helena (ed.). Kvalita života. 1. vyd. Kostelec nad Černými

127

lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004. 120 s. ISBN 80-86625-20-6. S. 91102. HUDÁKOVÁ, Mária, a KOLLÁROVÁ, Lívia. Z historie cievnej chirurgie. Sestra a lekár v praxi.Bratislava. ISSN 1335-9444. 2007, roč. 6, č. 9 − 10, s. 45. CHRPOVÁ, Diana. Výživa seniorů – kardiaků. Diagnóza v ošetřovatelství. Praha: Promediamotion. ISSN 1801-1349. 2007, roč. 3, č. 6, s. 224. IVANOVÁ, Kateřina, a JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. přeprac. vyd. Olomouc: Univ. Palackého, 2007. 100 s. ISBN 978-80-244-1832-2. KOCOUROVÁ, Gabriela, a LUKEŠOVÁ, Monika. Chlopenní náhrady v kardiochirurgii. Diagnóza v ošetřovatelství. Praha: Promediamotion. ISSN 18011349. 2009, roč. 5, č. 2, s. 14. KUBÁNKOVÁ, Monika, a PRACHTOVÁ, Radana. Perkutánní implantace aortální chlopně CoreValve. Sestra. Praha: Mladá Fronta. ISSN 1210-0404. 2009, roč. 19, č. 7 – 8, s. 49 – 50. LONDÁKOVÁ, Milena, a KINČLOVÁ, Věra. Péče o pacienta po aortokoronárním bypassu. Sestra. Praha: Mladá Fronta. ISSN 1210-0404. 2007, roč. 17, č. 1, s. 32 – 33. NOVÁKOVÁ, Jana. Pooperační péče na kardiochirurgické JIP. Sestra. Praha: Mladá Fronta. ISSN 1210-0404. 2011, roč. 19, č. 11, s. 71− 73. OŘIŠKOVÁ, Andrea. Péče o pacienty po operacích srdce v ambulanci. Sestra. Praha: Mladá Fronta. ISSN 1210-0404. roč. 15, č. 2, s. 45. TURČAN, Matěj, HRADECKÝ, Pavel, MADRYOVÁ, Anna, aj. Statistika. 1. vyd. Ostrava: Technická univ., 2002. 163 s. ISBN 80-248-0131-0 VANĚK, Ivan, a kol. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vyd. Praha: Karlova univ., 2002. 234 s. ISBN 80-246-0523-6. VANÍČKOVÁ, Tereza, a HÁJKOVÁ, Lucie. Rehabilitace po kardiochirurgické operaci. Sestra. Praha: Mladá Fronta. ISSN 1210-0404. 2009, roč. 19, č. 5, s. 51 – 55.

128

SEZNAM ZKRATEK

A–V

atrioventrikulární, síňokomorový

ACD

arteria coronaria dextra

ACS

arteria coronaria ministra

BMI

body-mass index

CKTCH

Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie

EKG

elektrokardiogram

EuroSCORE

European Systém for Cardiac Operative Risk Evaluation

ICHS

ischemická choroba srdeční

IKEM

Institut klinické a experimentální medicíny

IM

infarkt myokardu

INR

International Normalized Ratio

LKS

levá komora srdeční

LM

kmen levé věnčité tepny, z angl. left main

MCS

mechanical cardiac support

MTO

mimotělní oběh

ProQolid

Patient Reported Outcome Quality of Life Instruments Database

PTCA

perkutánní transluminální koronární angioplastika

RCx

ramus circumflexus

RIA

ramus interventricularis anterior

RIVP

ramus interventricularis posteriori

RMD

ramus marginalis dexter

RMS

ramus marginalis sinister

RPLD

ramus posterolateralis dexter

SF – 36

Item Short Form

TAVI

Transcatheter Aortic Valve Imlantation

TEE

transezofageální echokardiografie 129

WHO

Světová zdravotnická organizace

WHOQOL

World Health Organization Quality of Life

WHOQOL-BREF

Abbreviated version of the Word Organization Quality of Life Assessment

130

SEZNAM GRAFŮ

GRAF 1 – KVALITA ŽIVOTA PŘED A PO OPERACI SRDCE .............................................. 63 GRAF 2 – VLIV OPERACE SRDCE NA KVALITU ŽIVOTA ................................................ 65 GRAF 3 – SPOKOJENOST SE ZDRAVÍM PŘED A PO OPERACI SRDCE ............................... 66 GRAF 4 – VLIV OPERACE SRDCE NA SPOKOJENOST SE ZDRAVÍM ................................. 68 GRAF 5 – BOLEST PŘED A PO OPERACI SRDCE ............................................................ 69 GRAF 6 – VLIV OPERACE SRDCE NA BOLEST .............................................................. 71 GRAF 7 – ZÁVISLOST NA LÉKAŘSKÉ PÉČI PŘED A PO OPERACI SRDCE.......................... 72 GRAF 8 – VLIV OPERACE SRDCE NA ZÁVISLOST NA LÉKAŘSKÉ PÉČI ............................ 74 GRAF 9 – AKTIVNÍ POHYB PŘED A PO OPERACI SRDCE................................................ 76 GRAF 10 – VLIV OPERACE SRDCE NA AKTIVNÍ POHYB ................................................ 77 GRAF 11 – KAŽDODENNÍ ČINNOSTI PŘED A PO OPERACI SRDCE .................................. 79 GRAF 12 – VLIV OPERACE SRDCE NA VYKONÁVÁNÍ DENNÍCH ČINNOSTÍ ..................... 80 GRAF 13 – VLIV OPERACE SRDCE NA POLOŽKY V DOMÉNĚ FYZICKÉ ZDRAVÍ............... 82 GRAF 14 – PŘIJETÍ TĚLESNÉHO VZHLEDU PŘED A PO OPERACI SRDCE ......................... 83 GRAF 15 – VLIV OPERACE SRDCE NA PŘIJETÍ SVÉHO TĚLESNÉHO VZHLEDU................. 85 GRAF 16 – RADOST ZE ŽIVOTA PŘED A PO OPERACI SRDCE ......................................... 86 GRAF 17 – VLIV OPERACE SRDCE NA POTĚŠENÍ ZE ŽIVOTA ......................................... 88 GRAF 18 – SPOKOJENOST SÁM/SAMA SE SEBOU PŘED A PO OPERACI SRDCE ................ 89 GRAF 19 – VLIV OPERACE SRDCE NA SPOKOJENOST SE SEBOU ................................... 91 GRAF 20 – NEGATIVNÍ POCITY PŘED A PO OPERACI SRDCE ......................................... 92 GRAF 21 – VLIV OPERACE SRDCE NA PROŽÍVÁNÍ NEGATIVNÍCH POCITŮ ...................... 94 GRAF 22 – VLIV OPERACE SRDCE NA POLOŽKY V DOMÉNĚ PROŽÍVÁNÍ ....................... 96 GRAF 23 – OSOBNÍ BEZPEČÍ PŘED A PO OPERACI SRDCE ............................................ 97 GRAF 24 – VLIV OPERACE SRDCE NA POCIT BEZPEČÍ .................................................. 99 GRAF 25 – SPOKOJENOST OSOBNÍCH VZTAHŮ PŘED A PO OPERACI SRDCE ................. 100 GRAF 26 – VLIV OPERACE SRDCE NA OSOBNÍ VZTAHY ............................................. 102

131

GRAF 27 – SPOKOJENOST SE SEXUÁLNÍM ŽIVOTEM PŘED A PO OPERACI SRDCE ......... 103 GRAF 28 – VLIV OPERACE SRDCE NA SEXUÁLNÍ ŽIVOT ............................................ 105 GRAF 29 – SPOKOJENOST S PODPOROU PŘÁTEL PŘED A PO OPERACI SRDCE .............. 107 GRAF 30 – VLIV OPERACE SRDCE NA SPOKOJENOST S PODPOROU PŘÁTEL................. 109 GRAF 31 – VLIV OPERACE SRDCE NA POLOŽKY V DOMÉNĚ SOCIÁLNÍ VZTAHY .......... 111

132

SEZNAM TABULEK

TAB.

1 – INSTRUMENTY KVALITY ŽIVOTA ................................................................ 10

TAB.

2 – PŘEHLED DOMÉN A POLOŽEK WHOQOL − BREF ........................................... 11

TAB.

3 – DOTAZNÍKY PRO GERIATRICKÉ PACIENTY ................................................... 13

TAB.

4 – POHLAVÍ RESPONDENTŮ ............................................................................ 46

TAB.

5 – VĚK RESPONDENTŮ ................................................................................... 46

TAB.

6 – TYP OPERAČNÍHO ZÁKROKU ...................................................................... 46

TAB.

7 – DRUH OPERAČNÍHO ZÁKROKU.................................................................... 47

TAB.

8 – ČAS UPLYNUTÍ OD OPERACE ..................................................................... 47

TAB.

9 − SOCIOEKONOMICKÉ POSTAVENÍ RESPONDENTŮ .......................................... 47

TAB. 10 – RODINNÝ STAV RESPONDENTŮ.................................................................. 48 TAB. 11 – SPOLEČNÁ DOMÁCNOST ........................................................................... 48 TAB. 12 – KVALITA ŽIVOTA

..................................................................................... 48

TAB. 13 – SPOKOJENOST SE ZDRAVÍM ....................................................................... 49 TAB. 14 – VNÍMÁNÍ BOLESTI

................................................................................... 49

TAB. 15 – NUTNOST LÉKAŘSKÉ PÉČE ........................................................................ 49 TAB. 16 – POTĚŠENÍ ZE ŽIVOTA

............................................................................... 50

TAB. 17 – ŽIVOTNÍ STYL .......................................................................................... 50 TAB. 18 – SCHOPNOST SOUSTŘEDĚNÍ

....................................................................... 50

TAB. 19 – POCIT BEZPEČÍ ......................................................................................... 51 TAB. 20 – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................. 51 TAB. 21 – DOSTATEK ENERGIE PRO ŽIVOT................................................................. 51 TAB. 22 – AKCEPTOVÁNÍ SVÉHO VZHLEDU

.............................................................. 52

TAB. 23 – DOSTATEK FINANCÍ .................................................................................. 52 TAB. 24 – DOSTATEK INFORMACÍ ............................................................................. 52 TAB. 25 − ZÁLIBY .................................................................................................... 53 TAB. 26 – SCHOPNOST POHYBU

............................................................................... 53 133

TAB. 27 – SPOKOJENOST SE SPÁNKEM ...................................................................... 53 TAB. 28 – SPOKOJENOST S DENNÍMI ČINNOSTMI ........................................................ 54 TAB. 29 – SPOKOJENOST S PRACOVNÍM VÝKONEM .................................................... 54 TAB. 30 – SPOKOJENOST SE SEBOU ........................................................................... 54 TAB. 31 – SPOKOJENOST S OSOBNÍMI VZTAHY .......................................................... 55 TAB. 32 – SPOKOJENOST SE SEXUÁLNÍM ŽIVOTEM ..................................................... 55 TAB. 33 – SPOKOJENOST S PODPOROU PŘÁTEL .......................................................... 55 TAB. 34 – SPOKOJENOST S MÍSTNÍMI PODMÍNKAMI.................................................... 56 TAB. 35 – SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE ....................................... 56 TAB. 36 – SPOKOJENOST S DOPRAVOU ...................................................................... 56 TAB. 37 – PROŽÍVÁNÍ NEGATIVNÍCH POCITŮ ............................................................. 57 TAB. 38 – KVALITA ŽIVOTA PŘED OPERACÍ SRDCE .................................................... 57 TAB. 39 – SPOKOJENOST SE ZDRAVÍM PŘED OPERACÍ SRDCE ...................................... 58 TAB. 40 – VNÍMÁNÍ BOLESTI PŘED OPERACÍ SRDCE ................................................... 58 TAB. 41 – NUTNOST LÉKAŘSKÉ PÉČE PŘED OPERACÍ SRDCE ....................................... 58 TAB. 42 – SCHOPNOST POHYBU PŘED OPERACÍ SRDCE

.............................................. 59

TAB. 43 – SPOKOJENOST S ČINNOSTMI PŘED OPERACÍ SRDCE

.................................... 59

TAB. 44 – AKCEPTOVÁNÍ SVÉHO VZHLEDU PŘED OPERACÍ SRDCE .............................. 60 TAB. 45 – POTĚŠENÍ ZE ŽIVOTA PŘED OPERACÍ SRDCE ............................................... 60 TAB. 46 – SPOKOJENOST SE SEBOU PŘED OPERACÍ SRDCE .......................................... 60 TAB. 47 – PROŽÍVÁNÍ NEGATIVNÍCH POCITŮ PŘED OPERACÍ SRDCE ............................ 61 TAB. 48 – POCIT BEZPEČÍ PŘED OPERACÍ SRDCE ........................................................ 61 TAB. 49 – SPOKOJENOST S OSOBNÍMI VZTAHY PŘED OPERACÍ SRDCE ......................... 61 TAB. 50 – SPOKOJENOST SE SEXUÁLNÍM ŽIVOTEM

.................................................... 62

TAB. 51 – SPOKOJENOST S PODPOROU PŘÁTEL PŘED OPERACÍ SRDCE TAB. 52 – OSOBNÍ PŘÍSTUP K OPERACI SRDCE

.......................................................... 62

TAB. 53 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ KVALITY ŽIVOTA TAB. 54 – VÝSLEDKY ZNAMÉNKOVÉHO TESU

........................ 62

.............................. 63

........................................................... 65

TAB. 55 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ SPOKOJENOST SE ZDRAVÍM ................ 67

134

TAB. 56 – VÝSLEDKY ZNAMÉNKOVÉHO TESTU .......................................................... 68 TAB. 57 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ VNÍMÁNÍ BOLESTI

............................. 70

TAB. 58 – VÝSLEDKY ZNAMÉNKOVÉHO TESTU .......................................................... 71 TAB. 59 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ LÉKAŘSKÉ POMOCI ............................ 73 TAB. 60 – VÝSLEDKY ZNAMÉNKOVÉHO TESTU .......................................................... 75 TAB. 61 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ AKTIVNÍ POHYB................................. 76 TAB. 62 – VÝSLEDKY ZNAMÉNKOVÉHO TESTU .......................................................... 78 TAB. 63 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ KAŽDODENNÍCH ČINNOSTÍ ................. 79 TAB. 64 – VÝSLEDKY ZNAMÉNKOVÉHO TESTU .......................................................... 81 TAB. 65 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ POLOŽEK FYZICKÉ ZDRAVÍ................. 81 TAB. 66 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ TĚLESNÝ VZHLED .............................. 84 TAB. 67 – VÝSLEDKY ZNAMÉNKOVÉHO TESTU .......................................................... 85 TAB. 68 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ RADOST ZE ŽIVOTA ............................ 87 TAB. 69 – VÝSLEDKY ZNAMÉNKOVÉHO TESTU .......................................................... 88 TAB. 70 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ SPOKOJENOST SE SEBOU .................... 90 TAB. 71 – VÝSLEDKY ZNAMÉNKOVÉHO TESTU

......................................................... 91

TAB. 72 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ NEGATIVNÍ POCITY ............................ 93 TAB. 73 – VÝSLEDKY ZNAMÉNKOVÉHO TESTU .......................................................... 94 TAB. 74 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ POLOŽEK PROŽÍVÁNÍ ......................... 96 TAB. 75 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ POCIT BEZPEČÍ .................................. 98 TAB. 76 – VÝSLEDKY ZNAMÉNKOVÉHO TESTU .......................................................... 99 TAB. 77 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ OSOBNÍ VZTAHY .............................. 101 TAB. 78 – VÝSLEDKY ZNAMÉNKOVÉHO TESTU ........................................................ 102 TAB. 79 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ SEXUÁLNÍ ŽIVOT ............................. 104 TAB. 80 – VÝSLEDKY ZNAMÉNKOVÉHO TESTU ........................................................ 106 TAB. 81 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ PODPORA PŘÁTEL ............................ 107 TAB. 82 – VÝSLEDKY ZNAMÉNKOVÉHO TESTU

....................................................... 109

TAB. 83 – KONTINGENČNÍ TABULKA ČETNOSTÍ POLOŽEK SOCIÁLNÍ VZTAHY

135

........... 110

SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍL. 1 − VZOR DOTAZNÍKU ................................................................................... 136 PŘÍL. 2 – ROZDĚLENÍ OTÁZEK V DOTAZNÍKU K POLOŽKÁM V DOMÉNĚ ..................... 142 PŘÍL. 3 – POROVNÁNÍ POLOŽEK A DOMÉN S NORMOU WHOQOL-BREF ....................... 143 PŘÍL. 4 – POPULAČNÍ NORMY WHOQOL-BREF PRO VĚKOVÉ KATEGORIE .................... 144 PŘÍL.

5 – SOUHLAS S KONÁNÍM VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ CKTCH ............................ 145

PŘÍL. 6 – SOUHLAS S KONÁNÍM VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ TEPLICE N. BEČVOU............ 146 PŘÍL. 7 – SOUHLAS S KONÁNÍ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ MUDR. BOUCHAL .................. 147

136

Příloha č. 1 – Vzor dotazníku DOTAZNÍK „KVALITA ŽIVOTA SENIORŮ PO OPERACI SRDCE" Vážená paní, vážený pane, dovoluji si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který je určen seniorům po operaci srdce. Jsem studentkou magisterského oboru Ošetřovatelská péče v gerontologii na Lékařské fakultě Masarykovy Univerzity. Moje diplomová práce se zabývá tím, zda operace srdce ovlivnila kvalitu života seniorů, či nikoliv. Dotazník je anonymní a slouží pouze pro účely této práce. Zaškrtněte prosím jednu z variant, pokud není uvedeno jinak. Děkuji Vám za spolupráci a vyplnění dotazníku. Bc. Lenka Freislebenová ČÁST I.: DEMOGRAFICKÉ A IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1) Jaké je Vaše pohlaví? □ muž

□ žena

2) Jaký je Váš věk? /prosím dopište/………roků 3) Operace srdce byla zákrokem? □ plánovaným

□ neplánovaným /akutním/

4) Jaký druh operace Vám byl proveden? □ srdeční chlopně □ aortokoronární bypass 5) Jakou dobu jste po operaci srdce? /prosím dopište/……… 6) Jste? □ starobní důchodce

□ zaměstnaný □ nezaměstnaný

□ jiné, prosím uveďte……………………………………. 7) Jaký je Váš rodinný stav? □ vdaná/ženatý

□ ovdovělá/ovdovělý

□ svobodná/svobodný

8) Žijete s jinou osobou ve společné domácnosti? □ ano □ ne 137

ĆÁST II.: KVALITA ŽIVOTA Tato část dotazníku zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Odpovězte prosím na všechny otázky. Pokud si nejste jist/a, jak na nějakou otázku odpovědět, vyberte a zakroužkujte odpověď, která Vás napadne jako první. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány i starosti za poslední dva týdny.

9. Jak byste hodnotil/a kvalitu svého života?

10. Jak jste spokojen/a se svým zdravím

velmi nespokojen/a 1

velmi špatná 1

špatná

ani dobrá ani špatná 3

2

nespokojen/a 2

dobrá 4

ani spokojen/a ani nespokojen/a 3

spokojen/a 4

velmi dobrá 5 velmi spokojen/a 5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních dvou týdnů prožívala/a určité věci.

11. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete dělat? 12. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? 13. Jak moc Vás těší život? 14. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl? 15. Jak se dokážete soustředit? 16. Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? 17. Jak zdravé je prostředí ve kterém žijete?

vůbec ne 1

trochu 2

středně 3

hodně 4

maximálně 5

1

2

3

4

5

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních dvou týdnech. vůbec ne 18. Máte dost energie pro každodenní život? 19. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled? 20. Máte dostatek peněz k uspokojování svých potřeb? 21. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život?

1

spíše ne 2

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

vůbec ne 22. Máte možnost věnovat se svým zálibám? 23. Jak se dokážete pohybovat?

1

spíše ne 2

1

2

138

středně 3

středně 3 3

většinou ano 4

většinou ano 4 4

zcela 5

zcela 5 5

Další otázky jsou zaměřeny na to, jak jste šťastný/á nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních dvou týdnech. velmi nespokojen /a

24. Jak jste spokojen/a se svým spánkem? 25. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět každodenní činnosti? 26. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem? 27. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou? 28. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy? 29. Jak jste spokojena se svým sexuálním životem? 30. Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé? 31. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete? 32. Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? 33. Jak jste spokojen/a s dopravou?

nespokojen/a

1

2

1

2

1

ani spokojen/a ani nespokojen /a 3

spokojen/ a

velmi spokojen/ a

4

5

3

4

5

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních dvou týdnů. nikdy

někdy

středně

1

2

3

34. Jak často prožíváte negativní pocity, jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost nebo deprese?

celkem často 4

neustále 5

ČÁST III.: KVALITA ŽIVOTA PŘED OPERACÍ SRDCE Tato část dotazníku zjišťuje, jak jste vnímal/a kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí před operací. 35. Jak byste hodnotil/a kvalitu svého života před operací?

velmi špatná 1

špatná 2

139

ani dobrá ani špatná 3

dobrá 4

velmi dobrá 5

36. Jak jste byl/a spokojen/a se svým zdravím před operací?

velmi nespokojen/a 1

nespokojen/a 2

37. Do jaké míry Vám bolest před operací bránila v tom, co jste potřeboval/a dělat? 38. Jak moc jste potřeboval/a před operací lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě?

40. Jak jste byl/a před operací spokojen/a se svou schopností provádět každodenní činnosti?

4

velmi spokojen/a 5

trochu 2

středně 3

hodně 4

maximálně 5

1

2

3

4

5

spíše ne 2

středně

většinou ano

zcela

3

4

5

velmi nespokojen /a

nespokojen /a

ani spokojen/a ani nespokojen/a

spokojen/a

velmi spokojen/a

1

2

3

4

5

vůbec ne 1

41. Dokázal/a jste před operací akceptovat svůj tělesný vzhled?

42. Jak moc Vás těší život?

43. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

spokojen/a

vůbec ne 1

vůbec ne 1

39. Jak jste se před operací pohyboval/a?

ani spokojen/a ani nespokojen/a 3

vůbec ne 1 velmi nespokojen /a 1

spíše ne 2

středně

trochu 2

nespokojen /a 2

140

středně většinou ano 3 4

3 ani spokojen/a ani nespokojen/a 3

hodně 4

zcela 5

maximálně 5

spokojen /a 4

velmi spokojen/a 5

44. Jak často prožíváte negativní pocity, jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost nebo deprese?

45. Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě?

velmi nespokojen/a 46. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy? 47. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem? 48. Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé?

nikdy

někdy

středně

1

2

3

vůbec ne 1

nespokojen /a

středně 3

trochu 2

1

2

ani spokojen/a ani nespokojen/a 3

1

2

1

2

neustále

celkem často 4

5

hodně 4

spokojen /a

maximálně 5

4

velmi spokojen /a 5

3

4

5

3

4

5

Následující otázka bere v úvahu možnost, že se můžete znovu rozhodnout a souhlasit/ nesouhlasit s operací srdce, která Vám byla provedena. 49. Šla/ šel bych na operaci srdce? □ ano □ ne

141

Příloha č. 2 – Rozdělení otázek v dotazníku k jednotlivým položkám v doméně

číslo otázky v dotazníku / název položky

domény doména 1

Fyzické zdraví

doména 2

Prožívání

doména 3

Sociální vztahy

doména 4

Prostředí

2 samostatné položky

11. 12. 18. 23. 24. 25. 26. 13. 14. 15. 19. 27. 34. 28. 29. 30. 16. 17. 20. 21. 22. 31. 32. 33.

bolest a nepříjemné zážitky závislost na lékařské péči energie a únava pohyblivost spánek každodenní činnosti pracovní výkonnost potěšení ze života smysl života soustředění přijetí tělesného vzhledu spokojenost se sebou negativní pocity osobní vztahy sexuální život podpora přátel osobní bezpečí životní prostředí finanční situace přístup k informacím záliby prostředí v okolí bydliště dostupnost zdravotní péče doprava

9. 10.

kvalita života spokojenost se zdravím

142

Příloha č. 3 – Porovnání položek a domén s normou WHOQOL-BREF

Vyhodnocení samostatných položek Kvalita života a Spokojenost se zdravím 60 – 74 let

75 let a více

Před operací

Po operaci

Norma BREF

Před operací

Po operaci

Norma BREF

Kvalita života

3,27

3,68

3,83

3,22

3,65

3,48

Spokojenost se zdravím

2,99

3,44

3,33

2,89

3,24

2,74

Vyhodnocení domén 1 – 3 75 let a více

60 -74 let

Doména 1

Před operací

Po operaci

Norma BREF

Před operací

Po operaci

Norma BREF

12,82

12,41

14,59

12,76

12,62

12,01

13,37

13,54

14,36

13,38

13,35

13,07

14,99

15,27

13,76

14,95

15,27

13,26

Fyzické zdraví Doména 2 Prožívání Doména 3 Sociální vztahy

143

Příloha č. 4 – Populační normy WHOQOL – BREF pro věkové skupiny

144

Příloha č. 5 – Souhlas s konáním výzkumného šetření

doc. MUDr. Petr Němec, CSc., MBA, FETCS ředitel ústavu CKTCH Pekařská 53 Brno 656 91

Věc: Žádost o povolení sběru dat k výzkumnému šetření na CKTCH. Vážený pane docente, v souvislosti s vypracováním své diplomové práce na téma: „Kvalita života seniorů po operaci srdce”, se na Vás obracím s prosbou o povolení průzkumného dotazníkového šetření u seniorů, kteří jsou po operaci srdce a navštěvují kardiologickou ambulanci CKTCH. Data budou využita pro statistické zpracování výzkumné části diplomové práce. Při zpracování výsledků šetření bude dodržen způsob ochrany osobních údajů dle zákona č. 101/2000Sb., o ochraně osobních údajů. Prosím o sdělení Vašeho rozhodnutí. S pozdravem

Bc. Lenka Freislebenová

Vyjádření k žádosti:

souhlasím – nesouhlasím

Datum, podpis, razítko: _______________________

145

Příloha č. 6 – Souhlas s konáním výzkumného šetření

Vrchní sestra Lenka Kubešová Lázně Teplice nad Bečvou a.s. Teplice nad Bečvou 63 753 51 Věc: Žádost o povolení sběru dat k výzkumnému šetření. Vážená paní Kubešová, v souvislosti s vypracováním své diplomové práce na téma: „Kvalita života seniorů po operaci srdce”, se na Vás obracím s prosbou o povolení průzkumného dotazníkového šetření u seniorů, přihlášených k pobytu v lázních Teplice nad Bečvou a jsou po operaci srdce. Data budou využita pro statistické zpracování výzkumné části diplomové práce. Při zpracování výsledků šetření bude dodržen způsob ochrany osobních údajů dle zákona č. 101/2000Sb., o ochraně osobních údajů. Prosím o sdělení Vašeho rozhodnutí. Bc. Lenka Freislebenová

S pozdravem

Vyjádření k žádosti:

souhlasím – nesouhlasím

Datum, podpis, razítko: _______________________

146

Příloha č. 7 – Souhlas s konáním výzkumného šetření

Mudr. Petr Bouchal kardiolog Pekařská 84 Brno 656 91 Věc: Žádost o povolení sběru dat k výzkumnému šetření. Vážený pane doktore, v souvislosti s vypracováním své diplomové práce na téma: „Kvalita života seniorů po operaci srdce”, se na Vás obracím s prosbou o povolení průzkumného dotazníkového šetření u seniorů navštěvující Vaši kardiologickou ambulanci a jsou po operaci srdce, která jim byla provedena v CKTCH Brno. Data budou využita pro statistické zpracování výzkumné části diplomové práce. Při zpracování výsledků šetření bude dodržen způsob ochrany osobních údajů dle zákona č. 101/2000Sb., o ochraně osobních údajů. Prosím o sdělení Vašeho rozhodnutí. Bc. Lenka Freislebenová

S pozdravem

Vyjádření k žádosti:

souhlasím – nesouhlasím

Datum, podpis, razítko: _______________________

147

148