Kvalita života mentálně retardovaných

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky

Kvalita života mentálně retardovaných Diplomová práce

Brno 2006

Vedoucí diplomové práce:

Doc. PhDr. Pavel Mühlpachr, Ph.D.

Vypracovala:

Bc. Pavla Knýřová

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Kvalita života mentálně retardovaných“ vypracovala samostatně za použití uvedené literatury a souhlasím, aby diplomová práce byla zařazena do katalogu knihovny Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Dovoluji si poděkovat si panu doc. PhDr. Pavlovi Mühlpachrovi, Ph.D. za laskavé, trpělivé a podnětné odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytoval při vypracování diplomové práce.

Obsah

Obsah ......................................................................................................................... 4

Úvod ........................................................................................................................... 6 1.

Mentální retardace.............................................................................................. 8

1.1.

1.2.

1.3.

1.4.

1.5.

1.6.

1.7.

2.

Definice ......................................................................................................... 8

Příčiny mentální retardace ............................................................................ 9

Hlavní znaky mentální retardace................................................................. 10

Stupně mentální retardace .......................................................................... 13

Klasifikace mentální retardace .................................................................... 13

Typy mentální retardace.............................................................................. 18

Etiologie mentální retardace........................................................................ 18

1.8.

Odlišnosti vývoje mentálně retardovaných .................................................. 21

2.1.

Speciální mateřská škola ............................................................................ 26

Možnosti výchovy a vzdělávání dětí s mentální retardací ............................ 25

2.2.

Základní škola praktická.............................................................................. 26

2.3.

Odborná učiliště .......................................................................................... 29

2.3. Základní škola speciální.................................................................................. 28 2.4.

3.

2.5.

Speciálně pedagogická centra .................................................................... 30

3.1.

Současné poslání ústavní péče .................................................................. 31

Ústav sociální péče .......................................................................................... 31

3.2.

3.3.

3.4.

4.

Praktická škola ............................................................................................ 29

Klasifikace ústavů sociální péče pro mentálně retardované........................ 32

Klasifikace z hlediska pohlaví...................................................................... 33

Dělení ústavů sociální péče z hlediska velikosti:......................................... 33

3.5.

Ústavy lze také rozlišit na základě zřizovatele: ........................................... 33

4.1.

Postižení ..................................................................................................... 36

Ústav sociální péče KLÍČ................................................................................. 35

4.2.

Ergoterapie na oddělení celoročního pobytu pro dospělé Domov............... 56

4.3.

Koncepce celoživotního vzdělávání klientů a její využit .............................. 58

4.3.1.

Základní společenské obory ................................................................ 60

4.3.3.

Komunikační dovednosti ...................................................................... 65

4.3.2. 4.3.4. 4.3.5. 5.

4.3.6.

Pracovně-rehabilitační aktivity ............................................................. 66 Sportovně-relaxační a rehabilitační aktivity .......................................... 67

Volitelné obory ..................................................................................... 68

Kvalita života .................................................................................................... 73

5.1.

5.2.

5.3.

6.

Biologie člověka ................................................................................... 63

Definice QOL pomocí jiného pojmu............................................................. 74

Kvalita života dospělých jedinců.................................................................. 75

Obecné vs. specifické nástroje měření kvality života .................................. 76

5.4.

Rozdělení nástrojů měření podle objektivnosti............................................ 77

6.1.

Metodologie výzkumu.................................................................................. 78

Výzkumné šetření............................................................................................. 78

6.2.

6.3.

Polostandardizovaný rozhovor s personálem:............................................. 78

Empirické šetření s klienty........................................................................... 85

Závěr......................................................................................................................... 89 Shrnutí...................................................................................................................... 91 Summary .................................................................................................................. 92

Literatura.................................................................................................................. 93 Příloha A................................................................................................................... 96

Úvod „Jiné je tvé dítě. Jiné ve svém duševním bohatství, jiné v rozvoji svých schopností, jiné ve vztazích ke světu, jiné ve svém jednání i počínání, jiné v běžných reakcích. Je jiné, ale není horší.“

Henrich Behr

V každé společnosti se vedle zdravých občanů nachází i část populace, která

se nějakým způsobem liší od společenského průměru. Patří jsem jedinci s různými

formami postižení. Jednou z nejpočetnějších skupin jsou děti, mládež a dospělí s mentální retardací.

Humanitní snahy o vzdělání tělesně, zdravotně a mentálně postižené mládeže

postupně přecházely od požadavku všeobecného vzdělávání k požadavku odborného

vzdělávání. Počátky péče o tělesně a mentálně postiženou mládež se objevují začátkem 20. století v ústavech v Mnichově, Kodani, u nás v Jedličkově ústavu

v Praze. Myšlenku rehabilitační péče v plném rozsahu a moderním použití uskutečnil profesor MUDr. Rudolf Jedlička se spolupracovníky. Jejich koncepce představovala souhrn

veškeré

péče

(léčebné,

výchovně

vzdělávací,

pracovní,

sociální,

psychologické, právnické a ekonomické) potřebné k rehabilitaci a resocializaci

tělesně, zdravotně a mentálně postižených osob a k jejich zařazení do pracovního a společenského života.

Současně rozvíjí a prosazují snahy o preventivní péči. Vycházejí ze zásady, že je

lepší zamezit vznik defektu nebo nemoci než vzniklý defekt nebo nemoc odstraňovat. Součástí této preventivní péče jsou i snahy genetické a eugenetické, zejména na

úseku léčebné a výchovně poradenské péče pro nastávající manžele a pro rodiče. Tato péče je potřebná především u těch rodičů, u nichž se vyskytují vrozené dispozice, vady nebo choroby, které se mohou přenášet na potomstvo.

-6-

Děti, mládež a dospělí s mentální retardací překonávají během svého života

mnoho překážek, které pramení z jejich handicapu a s kterými se musejí nějakým

způsobem vyrovnat.I oni touží žít normálním způsobem, věnovat se kulturní,

sportovní a zájmové činnosti, připravovat se na profesní uplatnění a v dospělosti mít odpovídající zaměstnání. Je proto věcí každé vyspělé společnosti, aby výchovným působením a cílevědomým vzděláváním umožnila takto postiženým jedincům

maximálně rozvinout jejich schopnosti, a tím i usnadnila jejich normalizaci a integraci mezi ostatní občany.

Cílem mé práce je zaměřit se na zjištění kvality života u mentálně

retardovaných v ústavu sociální péče Klíč.

V teoretické části definuji základní terminologii, etiologii a projevy mentální

retardace. Popisuji systém vzdělávání, péče a podpory mentálně retardovaných v České republice i mě dobře známé prostředí ústav sociální péče Klíč v Olomouci.

Dále se zabývám otázkami kvality života, vymezení pojmu kvality života, problematikou měření kvality života dospělých jedinců.

V praktické části zkoumám pohled speciálních pedagogů a zdravotního personálu na kvalitu života mentálně retardovaných klientů v ústavu sociální péče Klíč. K šetření jsem použila následující výzkumné techniky: • •

Polostandardizovaný rozhovor Empirické šetření u klientů

-7-

1.

Mentální retardace 1.1.

Definice

Termín mentální retardace (volně přeloženo jako zpoždění duševního vývoje) je

v současnosti vymezován značným množstvím definic, jež mají společné zaměření

na celkové snížení intelektových schopností jedince a jeho schopností adaptace na prostředí.

Termín se začal používat v širším měřítku až po konferenci WHO v Miláně 1959 a

pozvolna nahradil celou řadu relevantních pojmů. V České republice se oficiálně

používá termín mentální retardace od 1. 1. 1994 v souladu s novou verzí Mezinárodní klasifikace nemocí –

desátou decenální revizí zpracovanou Světovou organizace

(WHO) v Ženevě z r. 1992 s platností od 1. 1. 1993.

V literatuře se můžeme setkat s pojmy oligofrenie, demence, slabomyslnost,

mentální

postižení, mentální defekt,

subnormalita atd.

zaostalost duševního vývoje, mentální

„Mentální retardaci lze definovat jako vývojovou duševní poruchu se sníženou

inteligencí demonstrující se především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností s prenatální, perinatální i postnatální etiologií“ (Valenta, Müller, 2003, s.14).

Říčan, Vágnerová (1991) označují pojem mentální retardace vrozený nebo časně získaný defekt rozvoje rozumových schopností.

Vágnerová (1999) definují mentální retardaci jako vrozený defekt rozumových

schopností a neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje, přestože byl takový jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován.

Obecně se v literatuře udává odhad výskytu jedinců s mentální retardací

cca 3 %. Mentální retardace je desetkrát běžnější než mozková obrna a postihuje

dvacet pětkrát více lidí než slepota (Batshaw, 1997).Větší výskyt je u mužů. Mentální

retardace není rovnoměrně zastoupena ve všech věkových skupinách. Největší procento osob s mentální retardací je podchyceno ve školním věku (Černá 1995).

-8-

1.2.

Příčiny mentální retardace

Mentální retardace může být způsobena jakoukoli okolností, která narušuje vývoj

mozku před narozením, během porodu nebo v raném dětství. Je známo několik

stovek příčin, nejrozšířenější je Downův syndrom, fetální alkoholový syndrom a syndrom fragilního X. Ve třetině případů se příčinu nedaří zjistit. Příčiny mohou být roztříděny následovně: Genetické podmínky

Jsou následkem abnormality genů zděděných po rodičích, odchylek při spojování

genů nebo jiných genových poruchách způsobených během těhotenství infekcemi,

příliš velkým osvitem rentgenovými paprsky nebo jinými faktory. S mentální retardací se pojí více než 500 genetických chorob. Jde například o PKU (fenylketonurii), ojedinělou genovou poruchu, někdy také zmiňovanou jako vrozenou poruchu metabolismu, protože je způsobena vadným enzymem. Downův syndrom je

příkladem poruchy chromozomů. K chromozomálním poruchám dochází sporadicky a jsou způsobeny přílišným množstvím nebo přílišným nedostatkem chromozomů,

případně změnou struktury chromozomu. Syndrom fragilního X je ojedinělá genová porucha nalézající se na pohlavním chromozomu a je hlavní zděděnou příčinou mentální retardace.

Problémy během těhotenství

Užívání alkoholu nebo drog těhotnou matkou může způsobit mentální retardaci

dítěte. Poslední výzkumy prokázaly, že také kouření zvyšuje nebezpečí mentální

retardace. Mezi další nebezpečí patří podvýživa, některé látky znečišťující prostředí a některá onemocnění matky během těhotenství, jako například toxoplazmóza, cytomegalovirus, zarděnky a syfilis. Těhotné ženy nakažené virem HIV mohou přenést virus na dítě, což může vést k budoucím nervovým poškozením.

-9-

Problémy při porodu Přestože

mozek

dítěte

může

poškodit

jakýkoli

stav

nezvyklé

zátěže,

nedonošenost a nízká porodní váha předpovídají vážné problémy častěji než jakékoli jiné podmínky.

Problémy po porodu

Dětské nemoci, jako například černý kašel, plané neštovice, spalničky či získaná

meningitida a encefalitida, mohou poškodit mozek. Poškození mozku nastává také při

úrazech, například úderem do hlavy či při tonutí. Nenapravitelné narušení mozku a nervové soustavy může způsobit olovo, rtuť a jiné toxiny v životním prostředí. Chudoba a kulturní omezení

Mentální retardace potkává i děti ze sociálně slabých vrstev následkem podvýživy,

nedostatečné hygieny, nedostatkem lékařské péče. Děti ze znevýhodněných oblastí mohou být také kulturně omezeny v mnoha společenských a každodenních zkušenostech, kterých se dostává jejich vrstevníkům. Výzkumy ukazují, že tento

nedostatek stimulace může vést k trvalému poškození a může se stát příčinou mentální retardace. 1.3.

Hlavní znaky mentální retardace

Mezi hlavní znaky mentální retardace patří: •

Nízká

úroveň

rozumových

schopností,

která

se

projevuje

zejména

nedostatečným rozvojem myšlení, omezenou schopností učení a následkem toho i obtížnější adaptací na běžné životní podmínky.

•

Postižení je vrozené, dítě se již od rozdíl od demence počátku svého života

nevyvíjí standartním způsobem. (Na, která vzniká později a je pro ni typický úbytek již rozvinutých schopností).

- 10 -

•

Postižení je trvalé, přestože je v závislosti na etologii a na kvalitě stimulace

možné určité zlepšení. Horní hranice dosažitelného rozvoje jedince s mentální retardací je dána jek závažností a příčinou defektu, tak individuálně

specifickou vhodností působení prostředí, tj. výchovných, výukových a terapeutických vlivů.

Příčiny vzniku mentální retardace

Mentální retardace je jedním z projevů poruchy centrální nervové soustavy. Její příčiny lze shrnout do několika základních skupin: -

Dědičně podmíněné postižení – v tomto případě je jejím základem porucha

struktury nebo funkce genetického aparátu. Takových odchylek existuje velmi mnoho, často jde o syndrom, jehož jedním příznakem je mentální retardace.

-

Z genetického hlediska můžeme rozlišit :

Poruchy vzniklé na bázi odlišného počtu nebo struktury autozomů. Typickým

příkladem je trisomie 21. chromozomu, známá jako Downův syndrom.

Strukturální poruchou je např. syndrom kočičího křiku, jehož základem je -

delece tj. ztráta části 5. chromozomu.

Mentální retardace vzniklá na bázi onemocnění způsobeného genovou

poruchou. K poškození inteligence dochází různým způsobem, často v důsledku určitého chorobného procesu, např. poškozením mozku

patologickými metabolity (tak je tomu u neléčené fenylketonurie). Mnohé -

z těchto poruch se rozvíjejí postupně, i když jejich příčina vrozená.

Polygenně podmíněné omezení intelektového vývoje. Jde spíše o krajní

variantu normy, jedinec s tímto postižením má malý počet funkčních genů

potřebných k rozvoji mentálních schopností. V tomto případě bývají obvykle obdobně postiženi i rodiče a sourozenci, event. další příbuzní.

- 11 -

-

Postižení podmíněné působením teratogenních vlivů v prenatálním věku, mezi něž patří: •

Faktory fyzikální, např. ionizující záření nebo porodní poškození

mechanickým stlačením hlavičky s následným krvácením do mozku, vlivem nedostatku kyslíku, apod.

•

Faktory chemické, např. některé léky, alkohol nebo jiné drogy.

•

Faktory biologické, např. virové a mikrobiální. Typickým příkladem je virus zarděnek, který naruší vývoj embrya komplexním způsobem.

•

Postnatální poškození mozku v raném věku dané zánětlivým

onemocněním, úrazem, otravou apod. Do této kategorie jsou

zařazována pouze postižení vzniklá přibližně do 1,5-2 let. V této době je velmi obtížné odlišit primární postižení od později vzniklé stagnace vývoje, resp. dokonce úbytku kompetencí.

Pokud je příčinou vývojového opoždění nedostatečná a nepřiměřená výchova,

nelze mluvit o mentální retardaci. Takový handicap není vrozený, ani trvalý. Mohli

bychom jej definovat spíše jako sociální poškození vývoje rozumových schopností (dříve nazývaného pseudooligofrenie). Jeho příčinou není poškození CNS, ale

nedostatek přiměřených podnětů. Pokud by se dítě dostalo do podnětnějšího

prostředí, jeho stav by se zlepšil. Míra očekávaného zlepšení je však leckdy těžko odhadnutelná, protože zanedbávající rodiče mohou být i hůře disponováni, a podobným způsobem může být zatíženo jejich potomstvo. (Vágnerová, 2004 s. 290).

- 12 -

1.4.

Stupně mentální retardace

Určení stupně mentální retardace se opírá o stanovení stupně inteligence.

„Inteligence je označením pro soubor kognitivních schopností, účastnících se

poznávání, učení a řešení problémů v nižším smyslu a často v běžné řeči, také pro míru těchto schopností.“ (Čáp, Mareš, 2001 s. 153).

Intelekt roste se vzděláním a životními zkušenosti člověka, představuje jakousi kapacitu jeho vědomostí, znalostí a zkušeností.

Ke zjišťování inteligence se užívá inteligenčních testů. Úroveň inteligence lze vyjádřit číslem – inteligenčním kvocientem: Mentální věk

IQ = —————————— x 100 Chronologický věk

Mentální věk – je dán úspěšností při řešení úkolů pro určitou věkovou skupinu. Chronologický věk – fyzický věk (kalendářní). 1.5.

Klasifikace mentální retardace

V současné době se používá členění podle desáté decenální revize Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1992 s platností od 1.1.1993.

Mentální retardace patří do oboru psychiatrie, proto má jako první označení

písmeno F: F 70

lehká mentální retardace IQ 69 – 50

F 71

středně těžká mentální retardace IQ 49 – 35

F 73

hluboká mentální retardace IQ nejvýše 20

F 72 F 78 F 79

těžká mentální retardace IQ 34 – 20 jiná mentální retardace

nespecifikovaná mentální retardace

- 13 -

1.5

Lehká mentální retardace

Do 3 let lze pozorovat jen lehké opoždění psychomotorického vývoje. Postižení

dovedou v nejlepším případě uvažovat na úrovni dětí středního školního věku. Respektují některá pravidla logiky, ale nejsou schopni uvažovat abstraktně, i v jejich

verbálním projevu chybí většina abstraktních pojmů, užívají jen konkrétní označení. Jsou schopni se učit, zvládnou výuku ve zvláštní, resp. pomocné škole. Lehce

mentálně retardovaní si osvojují mluvu opožděně, ale většinou dosáhnou schopnosti užívat řeč účelně v každodenním životě, udržovat konverzaci a podrobit se klinickému

rozhovoru. Většina z nich také dosáhne úplné nezávislosti v osobní péči (jídlo, mytí, oblékání, ovládání močového měchýře a střev) a v praktických a domácích

dovednostech, i když je vývoj proti normě mnohem pomalejší. Hlavní potíže se obvykle projevují při teoretické práci ve škole. Mnozí postižení mají specifické

problémy se čtením a psaním. Mírně retardovaným však může velmi pomoci výchova

a vzdělávání zaměřené na rozvíjení jejich dovednosti a kompenzování nedostatků. Většinu jedinců na horní hranici lehké mentální retardace lze zaměstnat prací, která

vyžaduje spíše praktické než teoretické schopnosti, včetně nekvalifikované nebo málo kvalifikované manuální práce. V sociokulturním kontextu, kde se klade malý

důraz na teoretické znalosti, nemusí mírný stupeň retardace působit žádný problém. Důsledky retardace se však projeví, když je postižený také značně emočně a

sociálně nezralý, např. není schopen vyrovnat se s požadavky manželství nebo

výchovy dětí, obtížně se přizpůsobuje kulturním tradicím a očekáváním. Obecně jsou

behaviorální, emocionální a sociální potíže lehce mentálně retardovaných bližší problémům jedinců s normální inteligencí, než specifickým problémům středně a těžce retardovaných.

Organická etiologie se vyskytuje u menšiny klientů, u většiny se uvažuje o

spodní variantě distribuce inteligence v populaci ( Valenta, Muller, 2003). Lehká mentální retardace se udává mezi IQ 50-69 (což u dospělých odpovídá mentálnímu věku 9 až 12 let) a tvoří asi 80% mentálně retardovaných. - 14 -

Patří sem pojmy: lehká slabomyslnost (oligofrenie), lehká mentální subnormalita, lehká oligofrenie (debilita). Středně těžká mentální retardace Uvažování postižených lze přirovnat k myšlení předškolního dítěte. V jejich

slovníku chybí i méně běžné konkrétní pojmy. Verbální projev bývá chudý, agramatický a špatně artikulovaný. Dovedou se učit jen mechanicky, především na praktické úrovni. Jsou schopni zvládnout běžné návyky a jednoduché dovednosti. U jedinců zařazených do této kategorie se pomalu rozvíjí chápání a užívání řeči a jejich konečné schopnosti v této oblasti jsou omezené. Podobně je také opožděna

schopnost starat se sám o sebe a zručnost. Někteří jedinci potřebují dohled po celý

život. Také pokroky ve škole jsou omezené, ale někteří si osvojí základy čtení, psaní a počítání. Vzdělávací programy mohou poskytnout postiženým příležitost k rozvíjení omezeného potenciálu a k získání základních dovedností a jsou vhodné pro pomalé

žáky s omezenou výkonností. V dospělosti jsou středně retardovaní obvykle schopni vykonávat jednoduchou manuální práci, jestliže jsou úkoly pečlivě strukturovány a

jestliže je zajištěn odborný dohled. V dospělosti je zřídka možný úplně samostatný

život. Zpravidla bývají plně mobilní a fyzicky aktivní a většina z nich prokazuje vývoj schopností k navazování kontaktu, ke komunikaci s druhými a podílí se na

jednoduchých sociálních aktivitách. V dospělosti najdou uplatnění při jednoduchých manuálních činnostech vykonávaných často pouze pod dohledem.

„ Klienti vyžadují v tomto směru chráněné prostředí ( tj. hlavně chráněné

bydlení a zaměstnání) po celý život.“ ( Valenta, Muller, 2003 s. 45.)

Středně těžce mentálně retardovaní jsou zařazováni do pomocných škol.

Možnosti vzdělávání se omezují na osvojení základů čtení, psaní, počítání a jednoduchých činností.

- 15 -

Retardace psychického vývoje je často kombinovaná epilepsií, neurologickými,

tělesnými a dalšími duševními poruchami. Etiologie tohoto stupně postižení bývá ve většině případů organického původu.

U středně těžké mentální retardace IQ odpovídá rozmezí 35 až 49 (v

dospělosti odpovídá mentálnímu věku 6 – 9 let). Výskyt v populaci mentálně retardovaných je asi 12%.

Zahrnují pojmy: střední mentální subnormalita,

střední slabomyslnost (oligofrenie) imbecilita.

Těžká mentální retardace Tato kategorie je v mnohém podobná středně těžké mentální retardaci, pokud

jde o klinický obraz, přítomnost organické etiologie a přidružené stavy. Snížená úroveň schopností je v této skupině běžně mnohem výraznější. Většina jedinců z této kategorie trpí značným stupněm poruchy motoriky nebo jinými přidruženými defekty, které prokazují přítomnost klinicky signifikantního poškození či chybného vývoje

ústředního nervového systému. Velmi časté jsou poruchy chování v podobě stereotypních pohybů, sebepoškozování, afekty a agrese.

Zjištěný IQ se pohybuje v pásmu 20 – 34 ( u dospělých odpovídá mentálnímu

věku 3 – 6 let).

Patří sem: těžká mentální subnormalita

těžká slabomyslnost ( oligofrenie ) idioimbecilita

Hluboká mentální retardace Postižení jedinci

jsou

těžce

omezeni

ve

své schopnosti

porozumět

požadavkům nebo instrukcím nebo jim vyhovět. Většina osob z této kategorie je

imobilní nebo výrazně omezená v pohybu. Nemocní bývají inkontinentní a při - 16 -

nejlepším jsou schopni pouze velmi rudimentární neverbální komunikace. Mají nepatrnou či žádnou schopnost pečovat o své základní potřeby a vyžadují stálou

pomoc a stálý dohled. Lze dosáhnout nejzákladnějších jednoduchých zrakově

prostorových dovedností v třídění a srovnávání a postižený jedinec se může při

vhodném dohledu a vedení podílet malým dílem na domácích a praktických úkonech. Ve většině případů lze určit organickou etiologii. Běžné jsou těžké neurologické nebo

jiné tělesné nedostatky postihující hybnost, jako např. epilepsie a poškození zraku a sluchu. Obzvláště časté, a to především u mobilních pacientů, jsou nejtěžší formy

pervazivních vývojových poruch, zvláště atypický autismus. IQ dosahuje nejvýše 20 ( v dospělosti odpovídá věku 3 roky ). Tato skupina tvoří 1% mentálně retardovaných. Zahrnuje pojmy: těžká mentální subnormalita,

hluboká slabomyslnost ( oligofrenie ),

Jiná mentální retardace

Mentální retardaci nelze přesně určit pro přidružená

senzomotorická nebo somatická postižení např. u nevidomých, neslyšících, nemluvících, u jedinců s těžkými poruchami chování, osob s artismem, či u těžce tělesně postižených osob.

Nespecifikovaná mentální retardace.Tato kategorie se užívá v případech, kdy

mentální retardace je prokázána, ale není dostatek informací, aby bylo možno zařadit pacienta do jedné ze shora uvedených kategorií. Zahrnují pojmy: mentální retardace NS

mentální subnormalita NS oligofrenie NS

- 17 -

1.6.

Typy mentální retardace

V návaznosti na výše uvedené je třeba doplnit, psychopedická terminologie

diferencuje typy mentální retardace z hlediska chování jedince na: a) typ eretický (hyperaktivní, verzatilní, neklidný)

b) typ torpidní (hypoaktivní, apatický, netečný) Pipeková (1998) uvádí k těmto dvěma typům mentální retardace navíc:

c) typ nevyhraněný – kdy procesy vzruchu a útlumu jsou relativně v rovnováze nebo je zde možnost, že jeden z nich mírně převládá.

d) Typ eretický – je pro něj příznačná zvýšená dráždivost, celkový neklid a

nesoustředěnost ústící v agresivitu.Lechta (2000) konstatuje, že pokud jde o komunikaci, děti jsou příliš hlučné, často vykřikují, zasahují do rozhovoru druhých.

e) Typ torpidní – je opakem předchozího typu. Charakteristická je nízká aktivita, malá pohyblivost, lhostejnost a nezájem o komunikaci. Takto postižené děti

mluví a vyprávějí pomalu s nápadnou dysprozódií. Často se objevují stereotypní zautomatizované pohyby (kývavé pohyby hlavou, trupem i celým tělem).

1.7.

Etiologie mentální retardace.

Příčiny mentální retardace bývají dle různých klíčů, můžeme hovořit o příčinách

endogenních a exogenních, o mentální retardaci vrozené či získané,o vlivech

prenatálních, perinatálních nebo postnatálních. Posledně jmenovaná kategorizace dává tyto možnosti dělení etiologie mentální retardace.

- 18 -

Prenatální příčiny

1. Vlivy hereditální – do těchto vlivů řadíme po předcích zděděné nemoci, jako metabolické poruchy i jiné abnormality. Zvolský

(1998) uvádí, intelektové

schopnosti dítěte jsou orientačně výslednicí průměru intelektového nadání rodičů. Avšak Valenta, Muller (2003) vidí intelektové předpoklady dítěte, které nejsou matematickým průměrem inteligence biologických rodičů. Dle jejich názoru, zde působí tendence tzv. regrese ke středu ( tj. k průměru populace).

2. Genetické příčiny – do této kategorie spadá skupina recesivně podmíněných

poruch zahrnujících většinu dědičných metabolických onemocnění např. fenylketonurie,

galaktosemie,

homocystinurie,

Hurlevův

syndrom.

Nejvýznamější z těchto poruch je fenylketonurie. Jedná se o špatný metabolismus

bílkovin.

U

neléčených

v mozkomíšním moku, čímž dochází

dětí

se

hromadí

fenyalanin

k poškození mozku a poměrně rychle

ke vzniku mentální retardace. Dnes je zaveden screening tohoto onemocnění již

v porodnici.Léčba

spočívá

v přísném

dodržování

dietního

režimu

(bezlepková dieta).Největší skupinou příčin mentální retardace tvoří syndromy

způsobené změnou počtu chromozomu, zvláště pak tz. trizomie ( existence tří chromozomů namísto běžného páru – dizomie ). Nejznámějším reprezentantem

je Downův syndrom způsobený trizomií chromozomu 21. Mentální retardace

bývá rozdílného stupně, převážně se však pohybuje v pásmu středně těžkého defektu. Postižení mají typický habitus: šikmé oči, úzké oční štěrbiny, krátkou lebku, plochý nosní kořen, chabé svalstvo. Klouby

jsou volné se zvýšenou

kloubní pohyblivostí. Bývají klidní až bradypsychičtí, těžkopádní, ulpívaví, avšak

emocionálně dobře ladění a přizpůsobivý. Přidružují se i jiné vrozené poruchy, jako srdeční vady, střevní anomálie. Řeč těchto dětí je často nesrozumitelná,

což souvisí s anatomickými a fyziologickými zvláštnostmi lebky, dutiny ústní (nadměrné vylučování slin( a mluvidel. Do této skupiny patří i syndrom Cri du chat a jiné.

- 19 -

3. Poměrně rozšířené jsou i změny v počtu pohlavních chromozomů jako např. trizomie (XXY) v případě Klinefertova syndromu, Turnerův syndrom (XO). Tyto

dva syndromy bývají spojovány s lehkou mentální retardací. Těžká mentální retardace

s výrazným

Nyhanovým syndromem.

sebepoškozováním

bývá

spojována

s Lesch

–

Enviromentální faktory – Valenta, Muller (2003) uvádí, že zde platí zákonitost, čím dříve k patologii dojde, tím fatálnější to má následky na zdraví dítěte. Řadí sem onemocnění matky zarděnkami (rubiola), kongenitální syfilis, toxoplazmu

(onemocnění matky (fetální alkoholový syndrom), její nedostatečnou výživu nebo závažné úrazy matky.

4. Vývojové anomálie lebky a CNS

Hydrocefalie - jedná se o poruchy cirkulace mozkomíšního moku. Zahálková (1966) píše, že jde o chorobné nahromadění mozkového moku. Ten je patologicky zmnožen

či nedostatečně vstřebán. Hlavová část lebky se zvětší a zvětšení nitrolebního tlaku

má za následek křeče, bolesti hlavy, poruchy vidění, inteligence a chování. Je nutno včas aplikovat chirurgickou léčbu.

Mikrocefálie – často vzniká důvodu patologicky nedostatečného růstu mozku. Mozek

je nedostatečně diferencován, závity jsou nedostatečně vyvinuté a ploché, počet buněk mozkové kůry je menší. Anomálie se stane patrnou v průběhu prvního roku života dítěte, kdy fontanely se předčasně uzavírají a hlava neroste úměrně .

- 20 -

Perinatální příčiny

K perinatálním faktorům patří mechanické poškození mozku při porodu,

hypoxie či asfyxie (tj. nedostatek kyslíku), předčasný porod a nízká porodní váha

dítěte nebo naopak dlouhodobá přenošenost dítěte. Valenta (2003) uvádí perinatální encefalopatii (organické poškození mozku)jež bývá udáváno jako příčina lehké

mozkové dysfunkce (LMD), dětské mozkové obrny (DMO), které asi v dvacetině až

desetině případů způsobují mentální retardaci. V neposlední řadě sem patří též nefyziologická těžká novorozenecká žloutenka – hyperbilirubinémie, při které bilirubin neodchází z těla ven a působí toxicky na nervovou soustavu dítěte. Postnatální příčiny

V době po narození může způsobit mentální retardaci mnoho vlivů. Záněty mozku

způsobují • •

mikroorganismy klíšťová encefalitida, meningitida, meningocefalitida,

mechanické vlivy jako trauma, mozkové léze při nádorovém onemocnění,

krvácení do mozku.

Podle Vágnerové (1999) se do diagnostické skupiny mentálních retardací zahrnují

taková postižení, která vznikla v průběhu prvních 18 měsíců. 1.8.

Odlišnosti vývoje mentálně retardovaných

Psychický vývoj mentálně retardovaných se nejenom opožďuje za vývojem

zdravých lidí, ale je jiný po stránce kvalitativní. Variabilita příznaků závisí na druhu, hloubce a rozsahu handicapu.

- 21 -

Poznání

Obsahem bezprostředního vnímání (poznání) jsou počitky (odráží jednotlivé

znaky podnětu), vjemy (odráží podnět jako celek) či představy (stopy dříve vnímaných podnětů) (Valenta, Krejčířová, 1997).

U dětí mentálně postižených je vytváření požitků, vjemů a představ zpomaleno a

probíhá s určitými odchylkami: -

zpomalenost a snížený rozsah zralého vnímání, nevidí globálně, nepochopí

-

nediferencovanost počitků a vjemů – tvarů, předmětů, barev, diskriminace figury a

-

inaktivita vnímání – mentálně retardovaný žák nedokáže vnímat všechny detaily

perspektivu, přikrývání kontur a nerozlišuje polostíny pozadí -

nedostatečnost prostorového vnímání

-

opožděná diferenciace fonémů v oblasti sluchového analyzátoru

-

snížená citlivost hmatových vjemů

nedostatečné časoprostorového vnímání

Uvedené nedostatky lze úspěšně překonávat speciálně pedagogickými metodami a přístupy.

Myšlení

Valenta, Krejčířová (1997) konstatují, že myšlení je druhosignální funkcí a

v souvislosti s myšlením hovoříme o poznání zobecnělém a zprostředkovaném, jehož nástrojem je řeč.

Myšlení mentálně retardovaných se vyznačuje stereotypní, rigiditou a

ulpíváním na určitém způsobu řešení (Vágnerová, 1999).

Myšlenkové operace, především analýza a syntéza jsou neplnohodnotné.

Neschopnost dosáhnout přiměřené úrovně logického myšlení je jednou ze základních

charakteristik poruchy. Lidé s mentální retardací zaujímají k problémům pasivní

- 22 -

postoj. Jejich omezenou flexibilitu je nutno respektovat neboť zvýšené nároky by působily jako stresový faktor. Řeč

”Myšlenky vyjadřujeme pomocí slov, tedy řečí“ (Valenta, Krejčířová, 1997). Ta

však bývá u mentálně retardovaných často deformována, někdy se u závažnějších

postižení nerozvine vůbec. Příčinou jsou nedostatky v kusových číslech analyzátorů, rozvoji fonematického sluchu a nedostatky v artikulaci.

Z podstaty mentálního postižení plyne defekt nedostatečné schopnosti rozumění,

hodnocení, rozhodování a programování. (Valenta, Krejčířová, 1997).

U takto postižených dětí můžeme zaznamenat opožděný vývoj řeči, výrazně

omezenou slovní zásobu, v řeči převládají agramatismy, přetrvávající dyslálii.

Schopnost sociálního využití řeči bývá u těžších postižení omezená z důvodů

nedostatků v sociální adaptaci. Vágnerová (1999) píše o typických znacích řečového projevu mentálně postižených: a) jazyková necitlivost

b) jednoduchost projevu, která je charakteristická preferencí krátkých vět, konkrétních pojmů a stereotypních slovních spojení.

U závažnějších postižení bývají běžné perseverace a echolálie. V souvislosti

s klinickým obrazem mentálního postižení se vyskytují specifické zvláštnosti řeči. U

hydrocefaliků je vyspělá slovní zásoba, ale porucha obsahu sdělení – pouze

reprodukují. Schizofrenici mají bohatou slovní zásobu, řeč je však strojená, zvukově deformovaná, plná neologismů (novotvarů). U jedinců s úrazovou etilogií je

deformované písmo při normálním vývoji řeči. Přemíra podrobností, slovních obratů. Zdrobnělin a lichotek jsou typické zvláštnosti řeči epileptiků.

- 23 -

Paměť

Také paměť mentálně retardovaných vykazuje určitá specifika. Vítková (1992)

uvádí, že u jedinců s mentálním defektem převažuje mechanická paměť s malou

kapacitou. Postižení si vše osvojují pomalu, naučené rychle zapomínají a velmi slabé je uplatnění vědomostí v praxi. K Zapamatování je třeba mnohočetného opakování.

K zvláštnostem paměti mentálně retardovaných náleží nekvalitní třídění pamětních stop a vyčlenění podstatného. Pozornost

Pozornost řadíme ke kognitivním funkcím a souvisí s bezprostředním

vnímáním a poznáváním (Valenta, Krejčířová, 1997).

V závislosti na příčině mentální retardace můžeme buď zaznamenat zvýšenou

fluktaci nebo ulpívání pozornosti. Pozornost bývá krátkodobá a s povrchnějším charakterem.

Rozsah sledovaného pole je nízký, snižuje se schopnost rozdělit pozornost na více

činností. Mentálně postižení jsou neustále a snadno unavitelní. Valenta, Krejčířová

(1997) píší, že udržení pozornosti závisí na hloubce retardace a časové křivce dne. Záměrná pozornost postiženého jedince trvá maximálně 15 – 20 minut. Potom musí následovat relaxace.

Kognitivní funkce jsou z hlediska výchovy a vzdělávání zcela zásadní.

Poznávací procesy u mentálně retardovaných však můžeme charakterizovat

preferencí podnětového stereotypu a omezenější potřebou zvídavostí /Vágnerová, 1999). Nedokáží odlišit podstatné a nepodstatné znaky v různých situacích a pochopit jejich vzájemné vztahy.

Mentálně retardovaný jedinec se tak stává zcela závislým na jiné osobě, která

je prostředníkem mezi postiženým jedincem a okolním světem.

- 24 -

2.

Možnosti výchovy a vzdělávání dětí s mentální retardací

Výchova a vzdělávání mentálně retardovaného jedince je závislé na několika

Faktorech, z nichž k nejdůležitějším patří druh, typ a hloubka mentální retardace, ale i schopnost vzájemné spolupráce pedagoga a žáka (Vítková a kol., 1998). Výchova a vzdělávání mentálně retardovaných dětí včetně poradenství zajišťuje síť speciálních škol a zařízení v resortu zdravotnictví, školství a sociálních věcí. Je tvořena: • • • • • • •

Základní škola praktická

Základní škola speciální a přípravný stupeň (popř. rehabilitační třída při

speciální škole))

Speciální třídy pro žáky s mentálním postižením Odborná učiliště

Speciálně pedagogická centra (SPC)

Ústavy sociální péče (ÚSP s denním, týdenním a celoročním pobytem) Večerní školy poskytují kurzy k doplnění vzdělání

Mentálně retardovaným je vzdělávání poskytováno v systému speciálních škol

podle zvlášť upravených plánů a osnov.

Vedle těchto státních institucí existuje řada alternativních forem pomoci mentálně

retardovaným v podobě nestátních organizací – církve, nadace, sdružení,soukromé společnosti.“ (Vítková a kol., 1998, s. 129)

- 25 -

2.1.

Speciální mateřská škola

Je organizována jako běžné předškolní zařízení. Plní několik funkcí: • • • • • •

Formativní a informativní (výchova rozumová, řečová, tělesná, mravní,

pracovní a estetická)

Diagnostická (s ohledem na další institucionální péči dítěte)

Reedukační (rozvoj postižených funkcí s důrazem na kognitivní procesy) Kompenzační (rozvoj nepostižených funkcí)

Rehabilitační a terapeuticko – formativní (léčebně výchovná)

Respitní (úleva rodičům starající se o mentálně postižené dítě)

Valenta, Muller (2003) konstatují, že v současnosti existují přibližně 60 těchto

předškolních zařízení. V běžných mateřských školách je integrováno několik set mentálně postižených dětí. 2.2. pro

Základní škola praktická

Základní škola praktická je určena pro žáky s takovými rozumovými nedostatky, které

se

nemohou

nejfrekventovanějším

s úspěchem

zařízením

edukačního

vzdělávat

systému

v základní

pro

žáky

škole.

Je

s mentálním

postižením. Valenta, Muller (2003) uvádí, že toto vymezení je terminologicky

nepřesné, protože část žáků tohoto zařízení není mentálně retardovaná (tj. v pásmu pod 70 IQ).

Tento fakt je dán tím, že do základní školy praktické jsou přeřazováni žáci

s takovými rozumovými nedostatky, které se nemohou s úspěchem vzdělávat na základní škole ani ve speciální základní škole, což jsou i žáci v pásmu podprůměru či hraničním pásmu. V tomto typu školy se můžeme setkat i s dětmi s poruchou chování, ať už vznikly jako důsledek nesprávného výchovného působení, či

následkem nervového onemocnění. Setkáme se i s jedinci s diagnózou LMD, - 26 -

specifickými poruchami učení (dyslexie,

dysgrafie, dysortografie

atd.) nebo

kombinovaným typem postižení např. smyslový nebo somatický handicap.

O zařazení a přeřazení žáka do základní školy praktické rozhoduje na základě

vyhlášky MŠMT ČR č. 127/97 Sb. ředitel školy, a to se souhlasem jeho zákonného

zástupce. Vychází se z pedagogicko-psychologického vyšetření, které provádí pedagogické centrum.

Základní škola praktická se svou strukturou, organizací a učebním plánem příliš

neodlišuje od běžné základní školy. Školní docházka je devítiletá. Oproti základní škole jsou výrazně sníženy počty žáků v jednotlivých třídách. První ročník se naplňuje

do osmi žáků. Ve druhém až pátém ročníku je maximálně počet do deseti žáků, šestý až devátý ročník do dvanácti žáků. Jsou-li ve třídě vyučování žáci různých ročníků, je počet stanoven podle nejnižšího ročníku, který je ve třídě vyučován.

Škola je členěna na tři stupně nižší (1. – 3. ročník), střední (4. – 6. ročník) a vyšší

stupeň (6. – 9. ročník).

Nižší stupeň poskytuje dítěti dostatek času na adaptaci v novém prostředí. Na

tomto stupni by měli žáci zvládnout především základy trivia. Nižší stupeň plní také

funkci diagnostickou. Diagnostikuje se především správnost zařazení žáka na školu. Střední stupeň rozšiřuje předmětovou nabídku (vlastivěda, přírodověda) a prohlubují a rozšiřují se znalosti trivia. Vyšší stupeň školy je zaměřen na profesní, občanskou a

rodičovskou přípravu. Žáci jsou vzděláváni v českém jazyce, matematice, rýsování, přírodovědeckých předmětech (fyzika, přírodopis, chemie) a společenskovědních

předmětech (dějepis, občanská nauka, zeměpis). V učebním plánu je absence výuky cizího jazyka, který ale může být nepovinným předmětem. O prvního ročníku je

zaveden neklasifikovaný předmět řečová výchova. V ní je dětem poskytována logopedická péče. Do učebního plánu je také zařazena doplňková hodina, která se

využívá k posílení jakéhokoli předmětu. V učebním plánu školy je také věnován velký

počet hodin pracovní výchově. Je zde kladen důraz na manuální zručnost v dílenských, pěstitelských a domácích pracích. Po ukončení povinné desetileté

školní docházky mají žáci školy se vyučit v odborném učilišti nebo absolvovat praktickou školu.

- 27 -

Jak uvádí Valenta, Müller (2003) základní škola praktická se od základní školy liší

využíváním

speciálně

–

pedagogických

prostředků,

zvláště

pak

souborem

didaktických, diagnostických a terapeuticko-formativních metod a aplikací principu individuálního přístupu.

2.3. Základní škola speciální

Od škol běžného typu se odlišuje strukturou a organizací (víceleté stupně) a

podobou učebního plánu. K základní škole speciální může být přiřazen tzv. přípravný stupeň základní školy speciální. Cílem přípravného stupně, který trvá maximálně 3

roky je umožnit vzdělávání žákům s těžším stupněm mentální retardace, kteří by jinak

nebyli schopni nastoupit do nižšího stupně základní školy speciální. (Vítková a kol., 1998)

Učební plán přípravného stupně obsahuje výtvarnou, tělesnou a hudební výchovu.

Učební plán základní školy speciální zahrnuje výuku trivia (čtení, psaní, počítání), věcné učení a jednotlivé výchovy. •

přípravný

- 3 roky

•

nižší

- 3 roky

Základní škola speciální a její stupně: • • •

střední

- 3 roky

pracovní

- 2 roky

vyšší

- 2 roky

Základní škola speciální má tedy desetiletou školní docházku, s přípravným

stupněm pak třináctiletou. Čím hlubší postižení, tím delší edukace.Valenta, Müller (2003) konstatuje, že na pomocnou školu jsou vřazovány děti s takovými nedostatky

rozumového vývoje, pro které se nemohou vzdělávat ani na zvláštní škole. Jsou to žáci na úrovni středně těžké mentální retardace. Prospěch těchto žáků je hodnocen

formou širšího slovního hodnocení, a to v jednotlivých předmětech i na konci jednotlivých stupňů.

- 28 -

Při některých základních školách speciálních jsou experimentálně zřizovány tzv.

rehabilitační třídy. Jsou určeny dětem s takovým závažným mentálním postižením, které nejsou schopny ani absolvování přípravného stupně zahájit vzdělávání na pomocné škole. Valenta, Muller (2003) uvádí, že docházka do rehabilitačních tříd je

desetiletá a rámcový učební plán obsahuje rozumovou, smyslovou, pracovní, výtvarnou, hudební, pohybovou a rehabilitační tělesnou výchovu. Rehabilitační třídy se orientují na rozvoj psychomotorických funkcí, elementární komunikace (systémy AAK – Makaton, piktogramy, sociální čtení) a sebeobsluhy. 2.3.

Odborná učiliště

Obdobně jako se základní škola praktická zásadně neliší strukturou a organizací

od základní školy, neexistují zásadní rozdíly mezi odborným učilištěm a středním

odborným učilištěm. Délka učebního oboru je dva nebo 3 roky, absolvent této školy je plně kvalifikován a získává výuční list. 2.4.

Praktická škola

Praktická škola je určena pro absolventy základní praktické školy. Jedinci, kteří

nejsou schopni pokračovat ve vzdělávání na odborném učilišti, mají možnost osvojit si řadu dovedností v jednoletých až tříletých praktických školách (Pipeková a kol.

1998). Tříletá škola připravuje žáky na výkon jednoduchých činností v povolání, péče

o rodinu, domácnost, vzdělávání v předmětech český jazyk, matematika, občanská a tělesná výchova. Osvojení dovedností v oblasti ručních prací, přípravě pokrmů a vzdělání ve všeobecně vzdělávacích předmětech je náplň praktické školy s dvouletou přípravou.

Jednoletá příprava je určena pro absolventy pomocných škol. Tito žáci se na

pomocné a úklidové práce připravují v zařízeních sociálních či zdravotnických služeb

nebo na práci v chráněných pracovištích. Učební plán obsahuje rodinnou výchovu, ruční práce a prohloubení vědomostí ve výuce trivia a výchov (Valenta, Müller, 2003). - 29 -

2.5.

Speciálně

Speciálně pedagogická centra pedagogická

centra

plní

funkci

diagnostickou,

poradenskou,

terapeutickou a zajišťují včasnou péči postiženým dětem, jejich rodinám a

pedagogickým pracovníkům jednotlivých škol, kde jsou děti integrovány. Profesní obsazení speciálně pedagogických center je toto: speciální pedagog,psycholog, sociální pracovnice, pediatr, rehabilitační pracovník, logoped. Pipeková, Vítková (1996) charakterizují úkoly speciálních pedagogických center takto: • • • • • •

Připravují komplexní podklady pro rozhodnutí a zařazení dítěte do určitého

typu školy

Provádějí depistáž zdravotně postižených dětí

Poskytují poradenskou a metodickou pomoc rodičům a pedagogickým

pracovníkům

Sledují adaptaci a integraci dětí v nové školním prostředí Poskytují pomoc v otázkách profesní orientace Podílejí se na osvětové činnosti

Za dobu svého působení prokázala speciálně pedagogická centra svoji

Nezastupitelnou funkci v péči o smyslově, tělesně a mentálně postižené děti a mládež.

Výše uvedený edukační systém mentálně postižených žáků je spravován

Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. (MŠMT ČR).

- 30 -

3.

Ústav sociální péče 3.1.

Současné poslání ústavní péče

Existence ústavů sociální péče u nás je spojena s vývojem naší společnosti. Ta

ještě

není zcela připravena na nové formy péče o osoby s mentální retardací –

osobní asistenci, komunitní péči, integrované bydlení.

Ústavní péče je jednou ze základních forem sociálních služeb. Posláním

ústavu sociální péče je pomoc rodinám s výchovou a péči o děti, mládež, dospělé

s mentální retardací. V některých případech ústav sociální péče supluje rodinu a

rodinné prostředí. Cílem je, aby každý mentálně retardovaný mohl vyrůstat v rodinném prostředí. Švarcová uvádí: „Světové trendy v péči o lidi s mentálním

postižením přinášejí odklon od institucionální péče poskytované ve velkých zařízeních a směřují k humánnějším formám péče zajišťované v zařízeních rodinného

typu, v chráněných bytech pro několik uživatelů nebo za pomocí osobních asistentů v integrovaném bydlení v běžné městské zástavbě.“ (Pipeková, 2006, s. 128).

V ústavní péči žije stále velké procento osob s mentální retardací. Jedinci jsou

většinou umísťováni do ústavní péče převážně z důvodů špatné situace v rodině (rozvod rodičů, finanční stránka rodiny, špatné bytové podmínky, zdravotní stav rodičů, úmrtí rodičů).

Během posledních let došlo rozvoji ústavní péče jak po stránce kvantitativní

(členění ústavů), tak o stránce kvalitativní (v oblasti péče, bydlení, materiálního a

technického vybavení). V souvislosti s rozvojem ústavní péče se hovoří o integraci, normalizaci a humanizaci. Integrace znamená překonání nepřirozeného oddělení lidí s mentální retardací od světa lidí nepostižených. Jde o začlenění jedince mezi zdravou populaci.

Normalizace vystihuje skutečnost, že postižení lidé mohou žít poměrně

normálním životem jako jejich nepostižení vrstevníci. Humanizace znamená brát

postižené občany jako rovnocenné partnery. Pomáhat jim zvládnout důsledek jejich handicapu.

- 31 -

Současné poslání i cíle ústavů o sociálních péči se zaměřují na kvalitu

komplexní péče o klienty z hlediska jejich individuálních schopností, dovedností, potřeb a zájmů.

Cílem je vytvoření a zajištění optimálních podmínek pro zařazení klientů do běžného života ve společnosti, ke které náleží (Pipeková, 2006, s.128). 3.2.

Klasifikace ústavů sociální péče pro mentálně retardované

Ústavy sociální péče členíme z hlediska délky pobytu, druhu postižení, věku,

pohlaví, kapacity a zřizovatele.

Dělení z hlediska délky pobytu: • • •

Ústavy sociální péče s denním pobytem

Ústavy sociální péče s týdenním pobytem

Ústavy sociální péče s celoročním pobytem

Ústavy sociálně péče s denním pobytem zajišťují komplexní denní péči klientů,

která zahrnuje výchovně-vzdělávací, rehabilitační, kulturní, zájmovou složku.

Ústavy sociální péče s týdenním pobytem zajišťují péči od pondělka do pátku.

Výhodou tohoto typu je, že klient má neustálé kontakty s rodinou a rodinným prostředím.

Klientům se zde poskytuje rehabilitační, zdravotní péči, výchovně-vzdělávací činnost, kulturní a zájmovou oblast.

Ústavy sociální péče s celoročním pobytem zajišťují komplexní péči po celý rok.

Dělí se: • • • • • •

ústavy pro tělesně postiženou mládež,

ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením, ústavy pro tělesně postiženou mládež s více vadami, ústavy pro mentálně postiženou mládež

ústavy pro tělesně postižené dospělé občany,

ústavy pro tělesně postižené dospělé s přidruženým mentálním postižením, - 32 -

• • • • •

ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s více vadami, ústavy pro smyslově postižené dospělé občany, ústavy pro mentálně postižené dospělé občany, domovy důchodců,

domovy-penziony pro důchodce (Pipeková, s.133)

Ústavy pro mentálně postižené občany jsou určeny pro děti a mládež od 3 do 26

let, výjimečně i déle. Ústavy pro dospělé občany mentálně postižené jsou určeny pro

občany ve věku od 26 let postižené mentálním postižením těžšího stupně a také pro občany postižené vedle mentálního též tělesnou nebo smyslovou vadou. 3.3. • • •

Klasifikace z hlediska pohlaví

ústavy sociální péče pro dívky a ženy,

ústavy sociální péče pro chlapce a muže,

ústavy sociální péče smíšené (koedukované).

V současné době přechází většina ústavů na smíšená (koedukovaná) zařízení. Snaží se o vytvoření přirozených skupin přibližujících se k běžné populaci. 3.4. • •

Dělení ústavů sociální péče z hlediska velikosti:

malé (rodinné), velké.

Současný trend je zřizování menších ústavů sociální péče, tzv. rodinného typu.

Rodinná zařízení představují kvalitnější podmínky pro poskytování komplexní péče a udržování vztahů mezi klienty navzájem a mezi klienty a personálem. 3.5. • •

Ústavy lze také rozlišit na základě zřizovatele:

státní (ministerstvo, kraj, obec),

nestátní (občanská sdružení, charity).

- 33 -

V současné době ústavy sociální péče procházejí složitým procesem změn, které

souvisejí s neustálým vývojem společnosti. Posláním ústavů sociální péče je

vytváření příležitosti k tomu, aby klienti mohli být sami sebou. Rozhodnutí musí vycházet vždy ze vzájemného porozumění, přitom dodržovat Etické principy a Listinu

základních práv a svobod. Klienti jsou často vnímání společnosti negativně. Klíčem pro přijetí těchto lidí do společnosti je změna přístupu k nim.

- 34 -

4.

Ústav sociální péče KLÍČ

Poslání a činnost ústavu:

Ústav sociální péče Klíč navazuje svou činností na tzv. Ústav sociální péče

Denní pobyt pro mládež založený na základě iniciativy rodičů takto postižených v roce 1972. Ústav sám byl zřízen Okresním úřadem Olomouc v roce 1992.

Základním posláním ústavu Je poskytování služeb klientům s mentálním nebo

vícenásobným postižením, s cílem usnadnit jejich rodinám péči o ně, při zachování přirozeného sociálního prostředí klienta. Struktura ústavu:

Oddělení denního pobytu pro děti a mládež se sídlem Dolní hejčínská Oddělení denního pobytu pro dospělé Se sídlem Selské náměstí

Oddělení týdenního pobytu pro děti, mládež a dospělé Se sídlem Dolní hej čínská

Oddělení denního pobytu pro děti s více postiženími Slunovrat Se sídlem Střední novosadská

Oddělení celoročního pobytu pro dospělé - Domov Se sídlem Chvalkovická

Ústav nabízí komplexní péči v oblast diagnostické, výchovné a vzdělávací

(základy trivia - čtení,psaní, počty), pracovní a rehabilitační terapie,

seberealizace dospělým klientům v rámci pracovní činnosti v terapeutických dílnách (dřevo, keramika, textilie, vaření a stolování, zahradní práce, fotokomora).

Týdenní ubytování a zaopatření klientům, o které nemůže jejich rodina ze závažných důvodů každodenně pečovat v jejich přirozeném sociálním prostředí.

Dále poskytuje léčebně rekreační pobyty zaměřené na turistiku, cykloturistiku, hipoterapii, hydroterapii - rehabilitační plavaní, zájmové využití v tanečním a sportovním klubu Klíč.

- 35 -

Ve

spolupráci

s

partnerskými

institucemi

školského,

sociálního

a

zdravotnického resortu zprostředkovává svým klientům a jejich rodinám diferenciální speciálně

pedagogickou,

psychologickou,

poradenské a terapeutické služby.' Pracují

zde

speciální

pedagogové

-

sociální

a

psychopedové,

rehabilitační pracovnice, sociální pracovnice.

lékařskou

diagnostiku,

zdravotnický

personál,

Cílem je navození velmi úzké spolupráce s odbornými pracovníky a rodiny

podporující optimální rozvoj osobnosti všech klientů a jejich seberealizace při respektování jejich možností a schopností směřující k jejich samostatnému životu. 4.1.

Postižení

V této kapitole se zabývám rozborem nejčastějších postižení, které se vyskytují v

ÚSP Klíč.

Postižený člověk a narušená kvalita jeho života, za normálních okolností existuje ve vztahu člověk - prostředí homeostáza (rovnováha). Stav rovnováhy se však může porušit změnou funkčního potencionálu (zdravotního stavu) nebo změnou jeho

životních podmínek. A naopak ho lze kompenzovat zásahem jak na funkční potencionál, tak úpravou životních podmínek.

Pokud člověk nedisponuje všemi schopnostmi potřebnými k zvládnutí požadavků prostředí tzn., že nemá potřebný funkční a psychický potenciál, je také nesoběstačný. Nastává nerovnováha vztahu člověk - prostředí, která vede k poruše kvality života. Obnovit

porušenou

rovnováhu

lze

rozvojem

funkčních

schopností

člověka

(rehabilitace, léčení) nebo jejich podporou z vnějšku (rehabilitačními pomůckami, úpravou prostředí, organizací a stylu práce atd.).

- 36 -

Tělesné postižení

Pohybové vady můžeme dělit podle různých kritérií. Rozlišujeme dvě základní

skupiny k nimž patří vady včetně dědičných a vady získané. Všechny pohybové vady mohou být různého stupně.

Podle postižené části těla rozeznáváme skupinu obrn centrálních a periferních

(okrajových), deformace (pokřivení) a amputace. Obrny se týkají centrální a periferní

nervové soustavy. Centrální část zahrnuje mozek a míchu, část periferní ostatní nervstvo. Jednotlivé formy se od sebe liší rozsahem a stupněm závažnosti a dělí se na parézy (částečné ochrnuti) a plegie (úplné ochrnuti). Mentální retardace

Nejvýraznějším projevem mentální retardace je celkové snížení intelektuálních

schopnosti osobnosti postiženého, které vzniká v průběhu vývoje a vyznačuje se nedostatky v adaptivním chování. Tyto nedostatky se projevují zejména ve zpomaleném, zaostávajícím vývoji, v omezených možnostech vzdělávání a v nedostatečné sociální přizpůsobivosti. Downův syndrom

Je jednou z nejčastějších a nejznámějších chromozomových aberací. Bez

ohledu na typ (trizomie, translokace či mozaika) se vždy jedná o chromozom číslo 21, který způsobuje specifické fyzické rysy a omezuje intelektuální možnosti u většiny

dětí. Jedinci s Downovým syndromem mají malou zavalitou postavu, IQ (25 -50),

přičemž variabilita dovedností je veliká, jsou sociálně adaptabilní, muzikální, většinou

velmi přátelští. Typický je obličej: šikmé oči s kožní řasou, menší lebka, kožní řasa na zátylku, krátký krk, široký kořen nosu, malá ústa, větší jazyk, malé nízko posazené uši. Na končetinách jsou patrné krátké prsty, opičí rýhy na rukou.

- 37 -

Autismus

Se jeví stále výrazněji jako syndrom původu neurologického, spočívající na

genetických faktorech. Vývojové vady jsou kvalitativní alterací (snížení vývoje) sociálních interakcí, vývoje schopnosti verbální i neverbální komunikace a představivosti.

Uvádím šest symptomů autismu, které jsou tím častější, čím je klient mladší a handicap silnější.

Symptomy autismu: • • • • • •

. anomálie ve vývoji kognitivních (poznávacích) schopností, . anomálie v polohové orientaci a motorických projevů, . bizarní odpovědi na smyslové stimuly,

. atypické chování při jídle, pití, spánku, . anomálie v náladě, . sebepoškozování

4. 2. Rehabilitační metody v ústavu sociální péče Klíč V této kapitole uvádím popis rehabilitačních metod. Bazální stimulace

Je to pedagogicko-psychologická činnost, která se využívá hlavně na oddělení

Slunovrat, kde jsou jedince s těžkým postižením tělesným i mentálním .

Aktivita jedince s těžkým postižením je často omezena na prvotní životní výkony,

které jsou spojeny jen s vlastním tělem. Pomocí bazálních podnětů lze občas částečně otevřít individuální izolaci od okolního světa. Celé tělo a zvláště kůže jako

největší orgán představuje ohraničení jejich těla, ale je také místem kontaktů se světem.

Většina jedinců s těžkým postižením má velké problémy interpretovat dotek

ruky jako významný kontakt. Proto zde pracovnice používají různé materiály, aby docílily intenzivnější podnět. Jsou to: froté ručníky, žíňky, houby, fén apod. - 38 -

Použití vibrace po ploše těla navodí u klientů intenzivní pocit v nosných

částech těla a kloubech. Malé vibrátory mohou umístit tak, že umožní pocítit celou nohu od kotníků přes koleno až ke kyčli.

Vibrace se ale může stát přechodem k vnímání chvění a směru odkud přichází,

zvláště je-li vibrátor opatrně umístěn na hrudníku nebo na hlavě. Vestibulární podněty zprostředkovávají klientovi informace o poloze v prostoru, pohybu celého těla v

prostoru. Většinou se jedná o pomalé kolébavé pohyby podél osy a napříč osou těla, k tomuto účelu využívají terapeutických

válce nebo velkého míče. Čichové a chuťové podněty přijímají klienti s radostí a velkým zájmem. U těchto jedinců je třeba používat pokud možno jednoznačných

pachových a chuťových nabídek, které se liší od chutí všedního dne. Pedagogickopsychologickým úkolem je tedy se postarat o jasné vnímání kontrastů a kontur.

Všechny snažení směrem k postiženému, dotek, pohyby, zabarvení hlasu a

jeho vnímání vede k emotivnímu zabarvení nabytých zkušeností, z kterých vzniká sociální zkušenost a to je podstatnou složkou komunikace. Hipoterapie

Jako jedna z léčebných metod v sobě pojí aspekty rozvoje motorických i

psychických funkcí vytváří pro klienty nový sociální prostor a přispívá i k rozvoji jejich zájmů. Promítá se do celkového zdravotního stavu, do jeho sebepojetí a

sebeaktualizace. Při hipoterapii se snaží klient zaměřit pozornost na motoriku svého těla, tím se zvýší celková koncentrace pozornosti, přes kontakt s koněm se zjemňuje

schopnost empatie k okolí. Klienti jsou nuceni brát ohled na potřeby svého velkého přítele, na jeho biorytmus a přiměřeně ho zatěžovat. Mohou se také spolehnout na pravidelnou motoriku koně, získávají tak sebejistotu.

Hipoterapie probíhá pravidelně každý pátek a zúčastňuje se ho šest klientů,

kteří se střídají. Nejdříve se klient musí seznámit s koněm, aby se odstranily bariéry

strachu, pak následuje zvládnutí základních dovedností jako je nasednutí, sed na

koni. Při volné jízdě dochází k uvolnění spastických končetin a navození stabilizovaného stavu, provádí se i dechová cvičení k uvolnění dýchacích svalů. - 39 -

Podle schopnosti klienta se provádí - předklon k šíji, natažení horních končetin vpřed, pohlazení, záklon, leh na koně. Horní končetiny jsou volně spuštěny dolů podél boků

koně (kůň je v klidu), střídavé vzpažení, upažení horních končetin, rotace hlavy na

strany a také jízda se zavřenýma očima, kdy dochází k odbourání strachu, plnější vnímání pohybu koně.

Léčebně pedagogické ježdění a voltižování je prováděno speciálně školenými psychoterapeuty. Jízda na koni je výborným prostředkem nejen pro rehabilitaci, ale

ovlivňuje také psychický vývoj, formuje osobnost, pozitivně působí na smyslové činnosti a má socioterapeutický vliv. Paravoltižní oddíl

Voltiž je gymnastika na neosedlaném koni. Jako jeden z mála sportů rozvíjí

celé tělo klientů a žádné části nemůžeme ulevit. Rozvíjí prostorou orientaci, cit pro hudbu a pohyb, správné držení těla, podporuje jeho sebevědomí. Hlavním motivem je postupné odbourání zdravotního handicapu či zabránění jeho zhoršování.

První kontakt s voltiží se uskutečnil v loňském roce na Zahradní slavnosti,

která se konala na Domečku. Voltižéři však necvičili na koních, ale pouze na sudu. Po vystoupení se zrodil nápad, že by i v Klíči mohl vzniknout oddíl paravoltiže. Do

letních prázdnin se uskutečnily ukázkové tréninky pro klienty Domova a týdenního

pobytu v Radíkově. Klienti mohli sami na sobě vyzkoušet, jestli jim cvičení na koních přináší radost. Během srpna vznikl nový oddíl paravoltiž, který má pět členů.

V

současné době trénují vždy v pondělí v tělocvičně na Selském náměstí a ve čtvrtek v tělocvičně nebo na koních v Radíkově.

Vysoká plastičnost paravoltižní metodiky umožňuje téměř každému při pravidelném a

poctivém tréninku dosáhnout optimální úrovně cvičence pro závodní aktivity, což je výraznou motivací. Paravoltižním cvičením nedochází k jednostrannému zatížení, ale

k rozvíjení celé pohybové soustavy. Dlouhotrvajícím tréninkem můžeme prokázat

účinnost a prospěšnost na lidský organismus a to jak po stránce fyzické, tak psychické.

- 40 -

Obr 1 a 2: Paravoltiž

- 41 -

Muzikoterapie

Ve všech odděleních ústavu probíhá muzikoterapie a to v různé intenzitě s různým

dopadem - výsledkem a také nestejně dlouhou dobu. V Hejčíně a na Slunovratu již čtvrtým rokem na posledních dvou odděleních se započalo s aplikací tento školní rok.

Na oddělení Slunovrat, kde jsou klienti většinou imobilní, nebo mobilní částečně a

s kombinovanými vadami, začala muzikoterapie probíhat v ucelených prožitkových programech, používala se reprodukovaná hudba - sestavené pásmo hudby v rozmezí

15-20 minut. Klienti pracovali vždy společně se zapojením veškerého personálu a používali pro práci gumové a gymnastické míče. Program sledoval zapojeni všech klientů do dění. Později se započala práce individuální. Terapeuti používají různorodou hudbu za využití bubínků, dešťových holí a orffových nástrojů. Program

plní svůj účel zejména v oblasti prožitku, který klienti vnímají jako aktivní pocit spokojenosti – zapojení se - existence (jedná se o klienty většinou s hlubokým mentálním postižením).

Oddělení denního a týdenního pobytu pro děti a mládež v Hejčíně pracovalo od

počátku s prožitkovými programy a ty byly sestaveny pro odbourávání agresivity napětí, pěstování soustředění se apod. Většinou jsou klienti vybíráni dle potřeby pro

určitý program. Ne všichni klienti jsou schopni prožít každý program. Je dán zřetel na

klienty, kteří nemají rádi hluk-většinou netrpí přebytečnou energií, kterou musí dynamicky odbourávat, dalším zase nevyhovuje rytmus lyrické hudby. Pracuje se ve vyhrazené místnosti, jejíž podlahu pokrývá koberec, umístněny jsou v ní pouze nástroje pro muzikoterapii a programy jsou reprodukovány z přehrávače na CD nebo

magnetofonovém záznamu. Pro tuto činnost jsou zde nástroje - bubny - bonga o

různé velikosti, bubínky, dešťové hole a části orffova mobiliáře, gymnastické míče a stuhy. Počet klientů je dle potřeby, skupina má nejvíce 12-15 klientů. Programy

předem sestavené jsou předem pro zvolenou skupinu vybrány - jmenují se např. "Vlaky", "Moře", "Květiny" apod. Klienti již první takty hudby poznají nebo je jím

sdělen název programu a oni ví, co bude následovat a dle toho si volí nástroje.

Zejména u klientů, kteří mají vnitřní napětí, nastřádanou agresivitu se po zavedení programu dostavily znatelné výsledky. Také se využívá muzikoterapie aktivním - 42 -

zpěvem za doprovodu hry na klavír - zde se konají dechová cvičení, procvičování

mluvidel, různé formy pokřiků, podupu, potlesků - dle sestaveného řádu (střídání napětí - uvolnění). Při této formě práce se zapojí libovolný počet klientů, pracuje se ve skupině individuálně se dvěma až třemi klienty - ostatní jsou korigování hromadně s

tím, že individuální působení je dle potřeb klientů v oddělení mládeže a dospělých na

Denním pobytu a Domově se pracuje živě s klavírem, tak jak je uvedeno v poslední části terapie v Hejčíně. Dále se využívají prvky muzikoterapie - části programů s využitím orffových nástrojů v počtu klientů 4-7. Dramaterapie

Dramaterapie probíhá v Klíči už osmým rokem.

Pracují formou divadelních proměn a nácvikem modelových situací. Výsledkem

terapie je lepší orientace v životě, schopnost samostatnějšího vystupování a jednání

na veřejnosti a zvládání krizových situací. Většina klientů si také posílila sebevědomí. Mimo tyto cíle se pro radost jednou za rok věnují tvorbě jedné 8 -10 minutové

dramaticko - pohybové etudě. I na této práci uplatňujeme dramaterapeutické záměry. Většinou volí téma srozumitelné -láska, spravedlnost, potrestání pýchy. Tato témata jsou většinou obsažená a čitelná v pohádkách, ale protože pracujeme s dospělými

klienty, volíme většinou témata z Bible - Starého zákona. Nejprve si příběh přiblížíme - seznámí se s dějem a to velmi důkladně. Postupně zpracovávají různé podoby -

zejména pohybem, mimikou. Mnoho klientů má velký problém s verbální komunikací (různé druhy alálií), proto volí zástupné vyjadřovací projevy. Jejich představení byla

zpočátku nonverbální, založená na vyjádření děje pohybem, na doprovod hudebního bloku, který děj podtrhával. V poslední době volí i verbální projevy, které jsou dobře reprodukovatelné a podtrhnou sdělovanou myšlenku. Hudební dokreslení děje

(reprodukovaná hudba sestavená do celku podobně jako se tvoří pro muzikoterapii) zůstává.

Výsledky terapie se začaly projevovat u klientů až ve 2. a 3. roce. Dnes jsou

znatelné téměř u všech klientů - stálých členů dramiky, jak si seskupení říkají. Klienti - 43 -

se svými představeními prezentují často na veřejnosti a to je součástí integrace do společnosti.

Z tohoto důvodu si myslím, že dramaterapie má na klienty značný pozitivní vliv. Klienti nacvičili a reprezentovali ÚSP Klíč dramatickými hrami Vyhnání z ráje, Sodoma, Babylonská věž, Samson a Zamilovaný Pierot. Ergoterapie

Základním posláním ústavu je poskytování služeb klientům s mentálním nebo

vícenásobným postižením s cílem usnadnit jejich rodinám péči o ně, při zachování přirozeného prostředí.

Ergoterapie v denním pobytu pro dospělé nabízí možnosti seberealizace

dospělým klientům v rámci pracovní činnosti v terapeutických dílnách (dřevo, keramika, textilie, vaření a stolování, zahradní práce, fotokomora). Dílna ručních prací

Program je zaměřen na metodiku rozvoje sebeobslužných úkonů a jemné

motoriky u klientů, dále rozvoj manipulace s předměty denní potřeby. Cvičná kuchyň

1. Studená kuchyně

vybalení potravin z obalů (sýr, máslo, rozklepnutí vajíčka), použití základních nástrojů (vařečka, příborový nůž), zvládnutí práce s ostrým nožem, (oloupání cibule..),

řezání a zpracování tuhých potravin pro přípravu jídel,

míchání jednotlivých ingrediencí vařečkou, mixérem (zasazení metel do

přístroje, zavedení do zásuvky, uvedení do činnosti, míchání, mytí,uložení), otevírání konzerv a zavařovacích sklenic,

příprava zeleninových salátů, pomazánek, ovocných salátů, koktejlů, nepečeného cukroví apod.

- 44 -

2. Pečení

podle receptu navážení jednotlivých ingrediencí, zpracování těsta ručně, vařečkou,mixérem,

vytvořit u klientů časovou orientaci přípravy stravy,

vytvoření požadovaného tvaru, přenesení na plech,

uvedení do činnosti trouby, nastavení požadované teploty, do rozehřáté trouby dát plech s polotovarem a upéct,

upozorňování na bezpečnost při manipulaci s horkou troubou, . dodržování hygieny při práci, pečení cukroví, koláčů, apod. 3. Vaření

příprava ingrediencí na další vaření (např. polévka),

uvedení do činnosti elektrického nebo plynového sporáku, vaření pokrmu v hrnci, na pánvi kontrola stavu vaření,

příprava hotového pokrmu na talíř,

dodržování bezpečnosti při práci na sporáku, dodržování hygieny při práci,

příprava polévky, uvaření vajíček, těstovin, apod. Recept:

Uvádím příklad těstovinového salátu, který uvařily klientky denního pobytu. Těstovinový salát se zeleninou 200 g těstovin (pro dvě osoby) půl balíčku mražené zeleniny 1 cibule

1 lžíce oleje

sůl, pepř, kopr 1 bílý jogurt

- 45 -

Těstoviny uvaříme v osolené vodě a scedíme. Na teflonové pánvi rozehřejeme

olej, vložíme nakrájenou cibulku a zeleninu, vše dobře podusíme. Kopr omyjeme a

nasekáme nadrobno. Bílý jogurt promícháme s prochladlými těstovinami, zeleninou, koprem a necháme v chladnu odležet. Pro zvýraznění chuti můžeme přidat mletý pepř, popř. přisolit. Dobrou chuť přejí Jarmila, Andrea, Marcela, Iveta. Pěstitelské práce • • • • • • • •

.teoretické seznámení s pěstováním zeleniny, účel pěstování, příprava záhonů, pohnojení - jeho význam,

předpěstování přísad vysetím do truhlíků a následné přesazení na záhon, vysévání přímo na záhon,

okopávání, zalévání a uchování zeleniny,

sklizeň úrody, uložení a uchování zeleniny, pěstování slaměnek pro aranžování,

pěstování mrkve, salátu, paprik, rajčat, petržele

Pěstitelské práce dále zahrnují práci na zahradě a okolo zařízení (např. hrabání

listí a trávy), práci mimo zařízení a zahradu (sběr léčivých bylin a trav), úklidové práce v pracovně a cvičné kuchyni (např. vysávání, umývání podlahy, utírání prachu, žehlení), péče o pokojové rostliny.

Práce s přírodním materiálem, aranžování květin • • •

sběr obilních stébel a kukuřičného šustí na poli,

příprava materiálu pro drsnou práci, techniku (namáčení, krájení), výroba prostírání a obalů

- 46 -

Práce na interiéru cvičné kuchyně •

šití pytlíků na byliny s vyšitím názvu byliny,

Obr 3: Šité pytlíky na byliny

• • •

vyšívání prostírání do kuchyně, chňapek, vyšívání ubrusů, výroba keramických kořenek a dóz na různé potraviny,

výroba misek, podložek a prostírání z kartonů na vajíčka

Dřevodílna

Pracovní možnosti zaměstnání klientů v dřevodílně jim umožňují poznávat

pracovní postupy a učí je opracovávat a poznávat přírodní materiál - dřevo, dle jejich

individuálních zájmů a schopností. Při zaměstnání v dřevodílně je rozvíjena motorika.

Hrubá motorika při manipulaci, hrubém opracování. Jemná motorika při dalších

činnostech opracování a úpravě dřeva, při manipulaci s nářadím. Při všech těchto činnostech jsou rozvíjeny převážně tyto vlastnosti spolupráce (s vychovatelem nebo klientem), vytrvalost, soustředěnost, paměť, zručnost. - 47 -

Příklady několika zaměstnání klientů v dřevodílně: • • • •

opracování a tvarování dřeva pomocí řezbářského nářadí (palička, dláto), vyřezávání dle předem stanoveného vzoru,

povrchová úprava výrobků - mořidlem, lakem, barvou,

učení se správně zacházet s jednotlivými ručními pracovními nástroj (pilník,

pilka)

Jednotlivé formy zaměstnání jsou voleny dle individuálních schopností klientů s ohledem na jejich bezpečnost při pobytu v dřevodílně.

Obr 4: Dřevodílna

- 48 -

A jak se rodí takový slon? Nejdříve si opatříme bukovou nebo jinou desku ze dřeva, která se snadno neštípá.

Pomocí šablony obrys slona na dřevo překreslíme. Vyřežeme lupínkovou pilkou nebo

pomocí elektrické přímočaře kmitavé pilky. Právě vyříznutý slon je sice rychle na

světě, ale je ještě hodně pomačkaný a sám se neudrží na nohou. Musíme použít pásovou brusku, která slonu srovná nohy a vyhladí vrásky. Dohladíme smirkovým

papírem nebo pilníkem. Slon je téměř dokončen, ale ještě nevidí, neslyší. Musíme mu dlátem vytvořit oči a uši. A aby se čerstvě zrozený slon neumazal, opatříme mu šaty z laku, barvy nebo slunečnicového oleje a slon je na světě.

Obr 5: Dřevodílna, jak se rodí slon

- 49 -

Prima dílna a textilní dílna

Program je zaměřen na rozvoj dovedností mentálně postižených v oblastí práce s textilními materiály podle jejich schopností.

V části praktické jsou využívány tyto techniky: • • • • • •

pletení, drhání, háčkování (klienti se učí správně držet jehlice, smotávat vlnu,

nahazovat oka, plést hladce, obratce a jiné techniky),

vyšívání, šití (držení jehly, zvládnutí několik druhů vyšívacích stehů a jejich

kombinace),

batikování tkanin (stahování tkaniny, míchání barev, další techniky batikování -

vosková),

tkaní (na rámu s plnou osnovou, samostatná obsluha stavu, natažení osnovy

na stav, aj.),

netradiční techniky s využitím textilní koláže, malba na látku, apod.) pletení okrasných košíků s proutí pro potřebu i aranžování

- 50 -

Obr 6 a 7: Pletení a tkaní na rámu - 51 -

Obr 8 a 9: Pletení košíků

- 52 -

Šijí polštářky, prostírání metodou patchwork, panáčky a panáčky z koleček, pletou

svetry, šály i čepice, háčkují krajky, ozdobné lemy, kabelky, vyšívají různé stehy např.

i richelie, vyrábí nádherné nástěnné tapisérie, navlékají zvířátka z korálků, učí se šít na šicích strojích, plést na pletacím stroji apod.

Od září r.2003 se učí malovat na hedvábí. Malují buď dle vlastní fantazie, kde nepotřebují precizní zručnost nebo na předkreslené plochy barevnou guttou a následném vybarvení ohraničených ploch různými barvami.

Obr 10 a 11: Šité výrobky a malování na hedvábí

- 53 -

Keramická dílna Program je zaměřen na rozvoj dovedností mentálně postižených v oblasti práce s

keramickou hlínou. • • • • • • • • •

zpracování keramické hmoty,

modelování korálků z hroudy hlíny, modelování nádob z měkké hlíny, šňůrková technika,

tvarování z hliněných plátů,

modelování lidské či zvířecí figurky z hlíny,

odlévání do forem, zdobení výrobků různými technikami - rytím,

razítkováním, nalepováním ornamentů z hlíny či vyřezávání různých

dekorativních tvarů,

glazování vypálených výrobků - nanášení štětcem, namáčení.

Klienti reprezentují ústav svými výrobky na různých soutěžích, uměleckých

přehlídkách pro zdravotně postižené. ("Keramická tvorba" pro začínající a pokročilé, 7. mezinárodní přehlídka umělecké tvořivosti – České Budějovice apod.).

- 54 -

Obr 12 a 13: Keramická dílna

- 55 -

4.2.

Ergoterapie na oddělení celoročního pobytu pro dospělé Domov

Program je zaměřen na podporu soběstačnosti, samostatnému bydlení, vedení

domácnosti, využití a organizace volného času klientům s mentálním postižením. Organizace a vedení praktických činností je rozdělena do čtyř skupin:

1. Vedení domácnosti - záměrem vedení klienta v této oblasti je být co možná nejvíce

samostatný v udržování pořádku v bytě, užívat k tomu to běžné

prostředky a spotřebiče, mít přehled o osobních věcech, umět si převléknout povlečení, ustlat, vyměnit čisté oblečení, vhodně se obléknout,

sledovat

potřebu praní a zvládnout celý proces, vyžehlit příp. si udělat menší opravy

oblečení. Naučit se používat běžné prostředky, elektrospotřebiče a další vybavení domácnosti

2. Příprava stravy - vedení při individuální přípravě stravy na bytové jednotce, přípravě společných snídaní a večeří. Vše se zaměřením na objasnění významů jednotlivých činností, osvojení a upevnění stereotypů, praktický motorický výcvik s aplikací netradičních postupů, pomůcek a způsobů komunikace.

3. Osobní hygiena - vedení v činnosti ranní a večerní osobní hygieny, v péči o svůj zevnějšek, volbu vhodného oblečení pro danou příležitost a také dle

počasí. Vše se zaměřením na osvojování a upevňování stereotypů,

praktických motorických dovedností, aplikace netradičních postupů, pomůcek, způsobů komunikace.

4. Orientace v okolí a ve městě, cestování MHD, organizace volného času např. vedení při nakupování osobních potřeb, při manipulaci s penězi, vedení a

praktický nácvik samostatného cestování MHD, cestování do místa bydliště, apod. Nácvik chování a jednání v krizových situacích (dezorientace ve městě, setkání a komunikace s neznámými osobami). - 56 -

Pozitivní rolí bylo využívání osobních asistencí a možnosti časté 'individuální

práce vychovatele s klientem (doprovody na aktivity, zájmové činnosti organizované veřejnými institucemi - kina, divadla, muzea, DDM, SPOLU apod.)

Klient si v současné době sám vybírá zájmové a volno časové aktivity, po krátkém

uvedení zacvičení umí použít již naučené modely chování. Pravidelně využívají a

účastní se zájmových aktivit mimo zařízení (výtvarný kroužek, sportovní, dramatickým hudební, plavecký, kroužek vaření, Studio volného času Pinocchio, kurz znakové řeči, sportovní oddíl paravoltiže, farní společenství).

Během posledních třech let se odpolední program obyvatel - vedení bytu, volno

časové činnosti a spoluúčast při zajišťování provozu komunity výrazně stabilizoval. Otevřel se prostor dalšího možného osobního vývoje klienta směrem k tomu, co je pro vychovatele jedince běžné, chodit do zaměstnání.

V současné době na Domově dochází pravidelně do zaměstnání šest klientů

(zaměstnavatelem jsou: hotel Milotel, firma Probal a nakladatelství Votobia, SPOL, Česká pošta, České dráhy, Krajský úřad Olomouc, ÚSP ). Dva klienti se připravují na

budoucí zaměstnání formou tranzitní praxe (jednou až třikrát týdně). Druh práce, délka pracovní doby a četnost docházení do zaměstnání jsou přizpůsobeny možnostem, zájmu a aktuálnímu psychickému stavu klientů.

- 57 -

4.3.

Koncepce celoživotního vzdělávání klientů a její využit

V letošním roce vypracovali pracovníci koncepci celoživotního vzdělávání pro oddělení denního pobytu pro dospělé a celoroční pobyt Domov.

Přístup ke koncepci celoživotního vzdělávání dospělých mentálně postižených

klientů v zařízení ÚSP Klíč je postaven na základních principech komprehensivní andragogiky handicapovaných: • • • • • • •

Princip pohody cílevědomého postupu a jednání

Princip pohody, vyrovnanosti racionality a emotivity, přiměřenosti a prevence

stresů

Princip respektování potřeb handicapovaných

Princip aktivity, samostatnosti, asertivity a emancipace

Princip komplementarity individuálního a skupinového přístupu Princip integrace, partnerství, podpory a solidarity

Princip humanity a respektování lidské důstojnosti handicapovaných

Navrhovanou koncepci zpracovali v souladu s Národním programem vzdělávání

v ČR (tzv. Bílou knihou) a vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro základní a střední vzdělávání. Koncepce je obsažná a dlouhodobá, podporující samostatné rozhodování klientů o plánování a obsahu svého celoživotního vzdělávání.Je

rozdělena do 9-ti samostatných oborů, které jsou přizpůsobeny poslání a formě

služeb poskytovaných naším zařízením.Každý obor má specifikovanou základní

náplň, kterou je možné modifikovat na základě požadavků a potřeb klientů. Obory

jsou rozděleny na základní (povinné) a volitelné. Volitelné obory budou specifikovány v Projektech rozvoje klienta. (příloha A).

- 58 -

Volitelné obory:

a) Přírodní vědy

b) Výtvarné aktivity a prvky arteoterapie c) Hudba a muzikoterapie

d) Informační a komunikační technologie Základní obory:

a) Společenské vědy a sociální dovednosti b) Biologie člověka

c) Komunikační dovednosti

d) Pracovně rehabilitační aktivity

e) Sportovně- relaxační a rehabilitační aktivity Rozvrh jednotlivých oborů v týdenním programu:

Základní obory č. 1,2,3 budou zařazeny v programu dne 3x týdně v délce 60 min. Základní obor č. 4 bude zařazen v programu dne 5x týdně v dopoledním bloku v délce 120 min., v odpoledním bloku v délce 60 min.

Základní obor č.5 bude zařazen do programu dne 5x týdně cca 3O min.

Volitelné obory budou zařazeny v programu dne 2x týdně v délce 30-60 min.

- 59 -

4.3.1.

Základní společenské obory

Společenské vědy a sociální dovednosti Cílové zaměření vzdělávací oblasti •

Orientace ve světě informací, časové a místní propojování historických,

•

Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, dovedností pro

•

Rozlišování slovní zásoby v osvojovaných tématech, pojmenování

zeměpisných a kulturních informací.

pamatování a učení, rozvoj stávajících vědomostí.

pozorovaných skutečností a jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech.

•

Poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, kulturní a tolerantní jednání na

základě společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, plnění povinností a společných úkolů.

•

Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, efektivní bezproblémové a

bezkonfliktní komunikace i méně běžných situacích, poznávání a ovlivňování své jedinečnosti (možnosti a limitů).

• • • • •

Utváření ohleduplného a smysluplného vztahu ke společnosti a kulturním

výtvorům a hledání možnosti aktivního uplatnění.

Přirozené vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí.

Poznání všeho, co klienta zajímá, co se mu líbí a v čem by se mohl realizovat. Pochopení umění jako specifického způsobu poznání a užívání jazyka umění

jako svébytného prostředku komunikace

Uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince s možností aktivního

překonávání životních stereotypů a obohacení emocionálního života

- 60 -

Člověk a osobnostní rozvoj

Rozvoj schopností poznávání Sebepoznávání a sebepojetí Sebehodnocení Psychohygiena

Sebekontrola a sebeovládání Právo x povinnost Rodina

Dospělost

Smrt a umírání

Mezilidské vztahy

Rozhodování, vlastní volba Konflikty a jejich zvládání Vkus a estetika

Učení – jak se učit Trivium

Sebeobsluha

Osobní cíle a plány do budoucna Člověk a společnost

Standardy kvality sociálních služeb v našem zařízení Formální a neformální pravidla společnosti Vnitřní normy a pravidla v zařízení

Občas , občanská společnost a stát

Osobnosti, státní symboly, prezident Cestování

Vyřizování osobních záležitostí Moje město a region

Společenské chování Kultura stolování

- 61 -

Pravidla jednání na úřadech a institucích

Jednání v krizových a nepředvídaných situacích Orientace v MHD a v jízdních řádech Pravidla silničního provozu Člověk a svět práce Obchody a služby

Orientace v cenách Instituce

Práce a zaměstnání Hospodaření Peníze

Umění a kultura Knihy Film

Divadlo

Muzikál a opera Výstava

Regionální památky Národní památky

Fungování a vliv médií ve společnosti Člověk v dějinách

Počátky lidské společnosti

Nejstarší civilizace a kořeny evropské kultury Křesťanství a středověká Evropa Modernizace společnosti

Významné světové události Mezinárodní vztahy

- 62 -

Válečné konflikty

4.3.2.

Biologie člověka

Cílové zaměření vzdělávací oblasti • •

Poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí

Upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých

situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých

• • • •

Porozumění vlastnímu tělu, poznávání zdraví jako nejdůležitější životní

hodnoty

Získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví

prospět i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje

Propojování zdraví a zdravých mezilidských vztahů se základními estetickými

a morálními postoji, s volním úsilím apod.

Poznávání člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách

života na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí

•

Pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody

Základy lidské anatomie Stavba lidského těla

Základní procesy v lidském těle Vývoj člověka Početí

- 63 -

Zdravý způsob života a péče o zdraví Výživa a zdraví

Tělesná a duševní hygiena Režim dne

Ochrana před přenosnými i nepřenosnými chorobami Prevence úrazů

Základy první pomoc Rizika ohrožující draví a jejich prevence Stres a jeho vztah ke zdraví Civilizační choroby

Skryté formy násilí a zneužívání Autodestruktivní závislosti

Dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví

Ochrana člověka za mimořádné okolností (živelné pohromy, terorismus) Obezita

Epilepsie Změny v životě člověka a jejich reflexe Dětství, puberta, dospívání Sexuální dospívání

Sexualita a reprodukce

- 64 -

4.3.3.

Komunikační dovednosti

Cílové zaměření vzdělávací oblasti •

Chápání jazyka jako svébytného historického jevu a důležitého nástroje pro

•

Vnímání jazyka jako bohatého mnohotvárného prostředku k získávání a

• • • • •

celoživotního zdělávání

předávání informací, k vyjádření potřeb a prožitků, ke sdělování názorů

Zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí

a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace

Samostatné získávání informací z různých zdrojů, práce s texty různého

zaměření

Získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému

projevu jako prostředku prosazení sebe sama

Rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře, rozvoj emociálního a estetického

vnímání, sdílení čtenářských zážitků Zvládnutí základů cizího jazyka

Obecné základy jazyka Čtení

Naslouchání

Mluvený projev

Zvuková stránka jazyka

Slovní zásoba a tvoření slov Tvarosloví

Skladba vět Pravopis

Poslech literárních textů

Zážitkové čtení a naslouchání - 65 -

Tvořivé činnosti s literárním textem Základní literární pojmy Literární druhy a žánry

Pravidla komunikace v každodenních situacích Usnadňovaná komunikace

Úskalí a pravidla efektivní komunikace

4.3.4.

Pracovně-rehabilitační aktivity

Cílové zaměření vzdělávací oblasti • •

Pozitivní vztah k práci a odpovědnosti za kvalitu svých i společenských

výsledků práce

Osvojování základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních

oblastí, organizace a plánování práce, používání vhodných nástrojů a pomůcek při práci i v běžném životě

•

Vytrvalost a soustavnost při plnění zadaných úkolů, uplatňování tvořivosti a

vlastních nápadů při pracovní činnosti, vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku

• •

Chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci a rozvoji

tvořivého myšlení

Orientace v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce

a osvojení poznatků a dovedností významných pro možnost pracovního uplatnění na trhu práce a pro další profesní a životní orientaci

Základní pracovní dovednosti si osvojují klienti v těchto dílnách a oblastech: Textilní dílna

Keramická dílna Prima dílna

Dřevařská dílna - 66 -

Pěstitelské práce Příprava pokrmů

4.3.5.

Sportovně-relaxační a rehabilitační aktivity

Cílové zaměření vzdělávací oblasti •

Chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu a duševní pohody jako

významného předpokladu pro uplatnění ve společnosti, výběr partnera i profesní dráhy

• • • • •

Aktivní zapojování do činností podporujících zdraví a tělesnou kondici

Poznání vlastních pohybových možností a zájmů, optimální rozvoj zdatnosti a

výkonnosti

Regenerace sil a kompenzace různého zatížení Prožitek z pohybu a komunikace při pohybu

Korekce zdravotního oslabení , relaxace, rehabilitace organismu

Činnosti ovlivňující zdraví

Příprava organizmu na pohybovou zátěž Zdravotně zaměřené cvičení

Prevence a korekce jednostranného zatížení a svalových dysbalancí

Rozvoj různých forem vytrvalosti síly, pohyblivosti a koordinace pohybu Hygiena a bezpečnost při sportování

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Pohybové hry

Základy gymnastiky Míčové hry Atletika

Sportovní hry - 67 -

Turistika a pobyt v přírodě Plavání

Stolní tenis Cyklistika

Lyžování, bruslení Aerobic

Orientální tance

Netradiční sporty (florbal, boccia) Činnost podporující pohybové učení

Pravidla osvojování pohybových dovedností Zdroje informací a pohybových činnostech Historie a současnost sportu

Zásady jednání a chování při sportovních a relaxačních činnostech

4.3.6.

Volitelné obory

Přírodní vědy Cílové zaměření vzdělávací oblasti • • • • •

Získání základních vědomostí o příčinách různých přírodních procesů Zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí

Zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, k vlastnímu zdraví ostatních lidí

Porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního

prostředí

- 68 -

Látky a jejich vlastností Voda a vzduch

Nerosty, horniny a půda Vesmír a Země Rostliny Houby

Živočichové

Životní podmínky

Rovnováha v přírodě Ochrana přírody Světadíly Oceány

Výtvarné aktivity s prvky arteterapie Cílové zaměření vzdělávací oblasti •

Spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu,pochopení a poznání

Uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech

•

Rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevů a potřeb, utváření hierarchie

•

Hledání nových a neobvyklých možností k uplatnění výsledků vlastní tvorby

• • • • •

hodnot

Uplatňování vlastních zkušeností při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně Obrazných vyjádření

Rozvoj tvůrčí spolupráce, empatie a citlivosti pro druhého Poznání sebe na základě svého výtvarného projevu

Uvědomění si hodnoty zdánlivě všedních předmětů, rozpoznávat soulad a

nesoulad kolem sebe

- 69 -

Rozvíjení smyslové citlivosti

Prvky vizuálně obrazného vyjádření Uspořádání objektů do celků

Reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly Smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření Malba při hudbě

Malba prostřednictvím usnadňované komunikace Skupinová malba

Uplatňování subjektivity

Prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad a fantazie Typy vizuálně obrazných vyjádření

Komunikační obsah obrazných vyjádření Hudba a muzikoterapie Cílové zaměření vzdělávací oblasti • • • • •

Vedení k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako prostředku

komunikace

Rozvoj hudebních schopností

Využití jednoduchých doprovodných nástrojů Orientace v různých hudebních žánrech

Hledání souvislostí mezi hudbou a jinými druhy umění

Vokální činnosti

Pěvecký a mluvený projev Hudební rytmus

Intonace a vokální improvizace Orientace v notovém záznamu

- 70 -

Instrumentální činnosti

Hra na hudební nástroje (Orff) Rytmizace

Vyjadřování hudebních představ pomocí hudebního nástroje Hudebně-pohybové činnosti

Taktování, pohybový doprovod Orientace v prostoru

Pohybové vyjádření hudby a rekce na její změny Společenské a moderní tance Poslechové činnosti Kvalita tónů

Vztahy mezi tóny

Hudební výrazové prostředky Hudební styly a žánry Interpretace hudby Hudební dílo

- 71 -

Informační a komunikační technologie Cílové zaměření vzdělávací oblasti • • • • • •

Schopnost formulovat svůj požadavek

Využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového softwaru ke zvýšení

efektivnosti učení

Tvořivé využívání softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci

výsledků své práce

Respektování práv k duševnímu vlastnictví při využívání softwaru

Zaujetí odpovědného a etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujících

se na internetu či v jiných médiích

Šetrná práce s výpočetní technikou

Struktura, funkce a popis počítače a přídavných zařízení Operační systémy a jejich základní funkce Seznámení s formáty souborů Multimediální využití PC

Jednoduchá údržba počítače, postupy při běžných problémech s hardwaru a softwaru Prevence zdravotních rizik spojených s dlouhodobým užíváním PC Základní komunikace ( e-mail, chat)

Telefonování, ovládání mobilních telefonů Metody a nástroje vyhledávání informací

Formulace požadavku při vyhledávání na internetu Základní funkce textového a grafového editoru Internet

Počítačová grafika Tabulkový editor

- 72 -

5.

Kvalita života

Jedním z aktuálních problémů speciální pedagogiky je v současné době

nadále otázka péče o MR u mládeže a dospělých jedinců.

Současný stav společnosti umožňuje poskytnout těmto jedincům celou řadu

forem péče v duchu inklusivních a integračních tendencí, vyplývajících ze

současného legislativního rázu. Otevřeným problémem však i nadále zůstává otázka kvality života a posléze i kvality péče o jedince s MR na prahu dospělosti a

v dospělosti.Problematika MR přetrvává po celý život a přináší s sebou řadu

negativních stránek ve vztahu ke kvalitě života těchto lidí. Není ještě daleko, kdy děti s mentálním postižením byly „úředně“ rozdělovány na „vzdělatelné“ a nevzdělatelné“, a to zpravidla jednorázovým aktem a s platností na celý život.

Domnívám se že právě této oblasti na rozdíl od jiných zemí, není u nás

věnována adekvátní pozornost. Stávající okruh péče a podpory je příliš úzce zaměřen

na populaci nižší věkové kategorie, avšak pro dospělé jedince postrádám osobní asistenty jako průvodce životem, pomoc jim v odborné přípravě a dalším vzdělávání

Do psychologie zavádí pojem QOL E.L.Thorndika koncem 30.let 20. století.

Postupně je tématika QOL sledována z různých hledisek ať už teoreticko-odborných

či časových.Výsledkem těchto náhledů je přetrvávající definiční nejasnost a

nejednotnost v oblasti vymezení definování, koncipování a terminologie ve vztahu QOL, ale i měřitelnost QOL v rámci nejrůznějších výzkumných projektů.

V České republice je pojem kvality života spojován s Psychiatrickým centrem v Praze – s E. Dragomireckou, s. I. Lékařskou fakultou UK v Praze – centrum lékařské etiky, s J. Křivohlavým, který se touto problematikou zabývá zhruba od 80. let 20. století.

E. Dragomerická a E. Škoda, C.,( 1997, s. 103) uvádějí, že definiční vymezení kvality života lze pomocí: -

jiného používaného pojmu stanoveno výčtem charakterizováno znakem,

který

- 73 -

-

5.1.

je pro ni považován za podstatný, nebo objasňuje vzájemnou souvislost

daných znaků.

Definice QOL pomocí jiného pojmu

1. Z definice zdraví dle WHO vychází Nagpal (In: Dragomirecká E., Škoda, C.,1997, s. 104), který definuje kvalitu života jako komplexní měření fyzické, psychické a sociální pohody, štěstí, spokojenosti.

2. Definice vyjadřující vztah mezi charakteristikami QOl

Kirby (In. Dragomirecká, E., Škoda, C., s. 104) z tohoto pohledu vymezuje QOL jako

stupeň , v němž prožívání života uspokojuje individuální psychologická a fyzická přání a potřeby.

3. Definice QOL výčtem:

Bluden (In: Dragomirecká, E.Škoda, C., 1997, s. 104) vymezuje QOL v rámci čtyř oblastí spokojenosti: -

fyzická pohoda

-

kognitivní pohoda (pocit spokojenosti)

-

materiální pohoda sociální pohoda

4. Definice zaměřená na typický znak QOL

K.Skatze (In: Dragomirecká, E.,Škoda, C., 1997, s. 104) definuje QOL jako

subjektivní hodnocení vlastní životní situace.

- 74 -

5.2.

Kvalita života dospělých jedinců

Pojem kvalita života (QOL – Qualita of Life) je v posledním desetiletí poměrně

často používaným pojmem a to jak v medicíně, tak v medicínských oborech (psychologii,

sociologii,

pedagogice,

speciální

pedagogice,

ekonomii

atd.).

Z historického hlediska je tento pojem zaznamenán již v souvislosti s řeckou a

římskou mytologií. Z medicínského hlediska se objevuje nejdříve v onkologii, později v traumatologii, farmakologii a postupně se prosazuje i v ostatních lékařských oborech.

Měření kvality života

Zájem o problematiku kvality života v posledních letech je veden snahou vyvinout

metodu použitelnou pro měření kvality života QOL. O tuto problematiku by projeven

zájem mnohem dříve, kdy byl v r.1948 zveřejněn jeden z prvních indexů života

pacienta s onkologickým onemocněním, obsahující především údaje o jeho fyzických schopnostech.

Postupně je směřována pozornost i k onemocněním jako je artritida, kardiovaskulární onemocnění apod. Vznikají oborově specializované indexy života.

Problematikou QOL se zabývají Königová, Pondělíček ( In: Dragomirecká, E. :2000, s. 264).

Současný stav

V posledních 20 letech se mění vtah k péči o nemocné jedince. To vyvolává

potřebu nutně změnit i způsob a přístup k jejím hodnocení. Nutnost této transformace je důsledek jednak bezprostřední demokratické situace konce 20. století, kdy se zvyšuje počet chronicky nemocných a jednak filozofie zaměřená na holistické

chápání světa, která klade důraz na subjektivní prožívání. Současné trendy i péče o nemocné lze charakterizovat jako odklon od zaměření na nemoc k důrazu na - 75 -

pacienta, od léčení k rehabilitaci, návratu do života, od prodloužení života ke zlepšení jeho kvality, od objektivních měřítek k subjektivním ukazatelům. Měření kvality života vyvolává několik zásadních otázek:

1. Je možné měřit kvalitu života kvantitativními metodami? 2. Jaký typ veličin měřit? •

snaha zjišťovat kvalitu života pomocí objektivních dat ověřitelných a

hodnocených jinou osobou ztrácí své opodstatnění a je vystřídán zájem o subjektivní hodnocení a prožívání.

3. Co vlastně koncept kvality života zahrnuje? 4. Jak kvalitu života zjišťovat? • •

zda je lépe se zaměřit na absenci symptomů,na nespokojenost, nebo raději volit pozitivní ukazatelé?

5.3.

Měření

Obecné vs. specifické nástroje měření kvality života

schopností

v jednotlivých

oblastech

a profily

zdraví,

které

jsou

koncipovány jako dotazníky, zjišťující nejdůležitější aspekty QOL jedince. Pokrývají množství oblastí a mohou být použity na osoby s různým zdravotním stavem nebo druhem nemoci.Mezi nejběžnější používané obecné nástroje měření QOL patří: Sickness Impact Profile, Nottingham Health a Dotazník SF-36

Specifické nástroje měření QOL se zaměřují na oblasti, které jsou klíčové pro danou

oblast měření. Mohou být specifické pro populaci, danou nemoc, schopnost, podmínky. Jsou přesnější než obecné nástroje pro klinické trialy. Hodnocení přesně vymezených oblastí a zaměření na specifickou skupinu populace je však zároveň

jejich potencionální nevýhodou. Příklady takovýchto nástrojů jsou: MOS-HIV, Epilepsy Surgery Inventory.

- 76 -

Při hodnocení QOL je důležité dodržet určité postupy: • • • • • • •

popsat účel hodnocení

popsat vzorek populace

konceptualizovat závěry QOL

vybrat nástroj pro měření QOL provést pre-testování shromáždit data

analyzovat závěry

Vývoj a validizace nástroje měření QOL vyžaduje aplikaci metod pro zjištění

přijatelnosti, reliability, validity, citlivosti interpretovatelnosti nástroje.

Metoda vyhodnocení musí být také definována z pohledu způsobu vyplnění(z

pohledu pečovatele, pozorovatele) a průběhu vyplňování (osobní rozhovor, telefonický rozhovor, poštovní průzkum).(Muhlpachr, 2006 s. 52). 5.4.

Rozdělení nástrojů měření podle objektivnosti

Metody QOL můžeme rozdělit do tří skupin: • • •

metody měření kvality života, kde tuto kvalitu hodnotí druhá osoba – objektivní,

metoda měření kvality života, kde hodnotitelem je sama daná osoba –

subjektivní,

metody smíšené, vzniklé kombinací metod typu 1 a 2 (Mühlpachr, Křivohlavý,

2006 s.53).

- 77 -

6.

Výzkumné šetření 6.1.

Metodologie výzkumu

Při výzkumu jsem použila techniku polostandardizovaného rozhovoru, kdy jsem

položila dvě otázky výchovným pracovníkům. U klientů jsem zvolila empirické šetření. Na mnou kladené otázky o kvalitě života odpovídali stupněm důležitosti (nezbytné,

velmi důležité, středně důležité, málo důležité , bezvýznamné, velmi spokojen, spíše spokojen, spokojen, nespokojen, velmi zklamán)).

Realizace výzkumu probíhala od 10/2005 do 10/2006. 6.2.

Polostandardizovaný rozhovor s personálem:

Rozhovor jsem vedla s třemi vedoucími vychovateli, s třemi vychovateli a s třemi

zdravotními sestrami.

Funkce: vedoucí vychovatel Pohlaví: muž Věk:

41 let

Počet let praxe: 13 let Vzdělání: VŠ Otázka:

a) Jak hodnotíte kvalitu života klientů v ústavu? b) V které oblasti vidíte možnost zlepšení?

Odpověď a): Péče o klienty je zajištěna speciálními pedagogy a odborným

zdravotním personálem, která je na velmi dobré úrovni. Pro vytvoření lepšího zázemí (rekonstrukce starých budov, zařízení, vybavení dílen ) je nedostatek dotací.

- 78 -

Odpověď b): • • • •

vytvoření perfektního zázemí, aby klient mohl provozovat svoje koníčky

samostatně ( po počáteční podpoře vychovatelem nebo osobním asistentem)

zajištění individuální péče - samostatnosti, aby se klienti co nejvíce přiblížili

normálnímu způsobu života dané populace rozvoj osobnosti a vzdělávání

větší spolupráce s rodinou (když pracovníci učí klienta přes týden stlát postel

nebo hygienickým návykům, aby to samé vyžadovali rodiče nebo opatrovníci po klientovi ve dnech volna))

• • •

modernizace dílen

vybudování celoročního pobytu pro klienty se střední mentální retardací a

s více postižením (zajištění osobního asistenta)

zajištění co nejvíce pracovních příležitostí (zapojení do společnosti) -

Funkce: vedoucí vychovatel Pohlaví: žena Věk:

37 let

Počet let praxe: 12 let Vzdělání: VŠ

Odpověď a):

Snažíme se o vytvoření kvalitní koncepce výchovy a vzdělávání v dopoledních

zaměstnáních i volnočasových aktivitách. Klienti pracují pod odborným dohledem

v keramické, dřevařské, textilní a prima dílně. V současné době chybí k zajištění modernějšího vybavení a zařízení dílen finanční prostředky.Našemu ústavu se však

podařilo získat z Evropského fondu peníze na zakoupení 10 počítačů s dotykovou obrazovkou. Obsah programů byl navržen na základě analýzy požadavků a potřeb

klientů. Tyto základní výukové programy mohou být postupně dle finančních možností zařízení doplňovány na základě rostoucích požadavků, potřeb a dovedností klientely. - 79 -

Klienti sami navrhly tyto programy: Orientace v MHD v Olomouci, Vynálezy českých a světových dějin, Obrázkové texty pro výuku čtení a psaní, Virtuální obchod, Zeměpis

Evropy, Poznání bylin a dřevin, Lidské tělo, Simulace dopravních situací, Poznávání hub, Památky města Olomouce, Vesmír a hvězdy. Odpověď b): • • • • • •

další vzdělávání navazující na základní všeobecné i odborné, rozvoj osobnost získání chráněných podporovaných bytů více personálu

větší pracovní nabídka pro klienty s lehkou mentální retardací

zajištění finančních prostředků na zaplacení osobního asistenta v koncepci vzdělávání

Funkce: vedoucí vychovatel Pohlaví: žena Věk:

36 let

Počet let praxe: 9 let Vzdělání: VŠ

Odpověď a):

Kvalita života závisí na osobnosti každého klienta, ať už se jedná o jakýkoliv

stupeň postižení. Snaží se ve své práci uplatňovat alternativní metody práce jako je hydroterapie, muzikoterapie, hipoterapie, bazální stimulace a tím zkvalitnit život i klientům s těžkou mentální retardací s kombinovaným postižením.

- 80 -

Odpověď b): • • • •

v modernizaci budovy

vybudování celoročního pobytu pro klienty pro střední a těžkou mentální

retardaci s kombinovaným postižením zajištění osobního asistenta zajištění canisterapie

Funkce: vychovatel Pohlaví: žena Věk:

31 let

Počet let praxe: 8 let Vzdělání: VŠ

Odpověď a):

Kvalita života je závislá na prostředí, ve kterém klient vyrůstá, na rodině, na

pracovním personálu. Ve velké míře je kvalita života klientů ústavu sociální péče závislá na koncepci výchovy a vzdělávání, která je v souladu se zachováním

důstojnosti jednotlivých klientů, uplatňováním jejich práv. Oddělení celoročního pobytu Domov je důležitým faktorem k osamostatnění klientů a jejich integraci do života zdravé populace. Odpověď b): • • • •

v projektu osobního rozvoje klientů v celoživotním vzdělávání chráněné byty

spolupráce s rodiči nebo opatrovníky

- 81 -

Funkce: vychovatel Pohlaví: žena Věk:

26 let

Počet let praxe: 7 let Vzdělání: S0Š Odpověď a):

Dát klientům větší možnost samostatnosti (je to svázáno normami).Podpora v

získání životního partnera. I když se setkávají klienti s různých zařízení – nemají

možnost spolu žít (nemají peníze na byt). Odpověď b): • • •

větší možnosti pracovní nabídky

podporovat možnost chráněného bydlení osobní asistent (různé formy dopomoci)

Funkce: vychovatel Pohlaví: muž Věk:

27 let

Počet let praxe: 3 let Vzdělání: S0Š Odpověď a):

Ke zkvalitnění života by bylo dobré zprostředkování donátora k realizaci

volnočasových či rekreačních pobytů klientů mimo zařízení (např. návštěva

Westernového městečka, bobové dráhy v Ostravě, rekreační pobyty u moře, lázeňské pobyty).

- 82 -

Odpověď b): • • • •

získání finančních prostředků na provoz auta v době víkendů a prázdnin rozvoj dalšího vzdělávání

více pracovních příležitostí pro klienty

možnost získání chráněných bytů s podporou asistentů

Funkce: zdravotní sestra Pohlaví: žena Věk:

41 let

Počet let praxe: 15 let Vzdělání: S0Š Odpověď a):

Kvalitu života vidí v individuálním rozvoji klientů jak s lehkou mentální

retardací, tak i s tím nejtěžším postižením. Využitím veškerých dostupných forem, vybudování celoročního pobytu pro klienty se střední, těžší mentální retardací Odpověď b): • • •

zateplení celé podlahy (klienti se většinou pohybují po zemi-jsou imobilní) vybudování rehabilitačního komplexu

zakoupení kvalitních vozíčků a pomůcek

Funkce: zdravotní sestra Pohlaví: žena Věk:

44 let

Počet let praxe: 9 let v ústavu (všeobecná zdravotní sestra) Vzdělání: S0Š

- 83 -

Odpověď a):

Ke zlepšení kvality života došlo tím, že do zařízení docházejí dobrovolní

osobní asistenti (studenti) a učí klienty jezdit autobusem, tramvají na určitá místa (zájmové kroužky, osobní nákupy, supermarkety,do města apod.) Kladně také

hodnotí zaměstnání klientů (klientům působí radost chodit do práce, protože mohou třeba nosit firemní tričko, popovídat si, dát si svačinu s pracovníky, výplata). Odpověď b): • • •

vybudování bazénu

modernizace rehabilitační místnosti

vybudování bezbariérových přístupů

Funkce: zdravotní sestra Pohlaví: žena Věk:

48

Počet let praxe: 20 let Vzdělání: S0Š Odpověď a):

Kvalita se zlepšila v rozšířených možnostech v pracovních dílnách, kde klienti

mohou pracovat dle svého zájmu a výběru. Ve větší míře samostatnosti klientů, ke které přispívají vychovatelé a dobrovolní asistenti. Odpověď b): • • •

zlepšení v prostorovém i materiálním vybavením místnosti pro rehabilitaci zajištění kvalitnějších prostorů a vybavení pro jednotlivé dílny možnost lepšího výběru dodavatelů stravy

- 84 -

6.3.

Empirické šetření s klienty

Vzhledem k tomu, že se jedná o klienty s mentálním postižením, nelze očekávat

rozvinutější formu jejich odpovědi. Proto jsem zvolila tuto formu dotazníku

s omezeným počtem odpovědí. Klientům jsem vysvětlila, co je dotazník a seznámila

jsem je s jednotlivými vybranými položkami Záznamový arch jsem s nimi vyplnila. Počet tázaných osob je deset (čtyři muži a šest žen).

Klienti

Pohlaví

Věk

Délka pobytu v ústavu

[roků]

sociální péče

klient1

muž

36

14

klient3

žena

48

9

klient5

žena

klient2 klient4 klient6 klient7 klient8

klient9

Klient10

muž

žena

29

25 29

[roků]

13

Stupeň postižení

lehká mentální retardace Downův syndrom

lehká mentální retardace

5

lehká mentální retardace

20

lehká mentální retardace

muž

24

5

lehká mentální retardace

žena

29

20

Downůw syndrom

žena muž

žena

28

27

31

8

lehká mentální retardace

8

selektivní autismus

20

lehká mentální retardace

Tab. 1: Seznam klientů a stupeň postižení

- 85 -

1.

být zdravý

2. 3.

HODNOCENÍ DŮLEŽITOSTI Nezbytné Velmi Středně důležité důležité 8

2

0

cítit se fyzicky dobře

8

2

příjemné prostředí a bydlení

9

dobře spát

5.

Málo důležité

Bezvýznamné 0

0

0

0

0

1

0

0

0

8

2

0

0

0

rodinné vztahy

5

4

1

0

0

6.

vztahy s ostatními

4

3

2

1

0

7.

postarat se o sebe milovat a být milován

5

4

1

0

0

6

4

0

0

0

9.

mít sexuální život

6

4

0

1

0

10.

mít víru (např. náboženskou)

2

2

2

4

0

11.

odpočívat ve volném čase

10

0

0

0

0

12.

mít koníčky ve volném čase

8

2

0

0

0

13. 14. 15.

Jídlo Peníze být v bezpečí

10 8 3

0 2 4

0 0 3

0 0 0

0 0 0

16.

práce

2

2

2

2

2

4.

8.

Tab. 2: Hodnocení důležitosti, odpovědi klientů,

- 86 -

četnost 12

10

8

6

4

2

0 být zdravý cítit se fyzicky dobře příjemné prostředí a bydlení dobře spát rodinné vztahy

postarat se o sebe

Hodnocení důležitosti

- 87 -

Obr. 14: Hodnocení důležitosti

vztahy s ostatními

milovat a být milován mít sexuální život mít víru (např. náboženskou) odpočívat ve volném čase mít koníčky ve volném čase Jídlo Peníze být v bezpečí

Nezbytné

Velmi důležité

Středně důležité

Málo důležité

Bezvýznamné

práce

četnost 8

7

6

5

4

3

2

1

0 být zdravý cítit se fyzicky dobře příjemné prostředí a bydlení dobře spát

vztahy s ostatními postarat se o sebe

Hodnocení spokojenosti

- 88 -

Obr. 15: Hodnocení spokojenosti

rodinné vztahy

milovat a být milován mít sexuální život mít víru (např. náboženskou) odpočívat ve volném čase mít koníčky ve volném čase Jídlo Peníze

Velmi spokojen

Spíše spokojen

Spokojen

Nespokojen

práce

Velmi zklamán

být v bezpečí

Závěr

Lidé postižení mentální retardací tvoří jednu z nejpočetnějších skupin

populace, které se nějakým způsobem liší od společenského průměru. Psychický

vývoj mentálně retardovaných se oproti vývoji zdravých lidí jednak opožďuje, jednak

je jiný i po stránce kvalitativní. Také v oblasti sociálních vztahů můžeme zaznamenat určité zvláštnosti. Při hledání příčin mentální retardace můžeme využít různé

možnosti dělení etiologie mentální retardace. Můžeme hovořit o příčinách

endogenních a exogenních, o mentální retardaci vrozené či získané, o vlivech prenatálních, perinatálních nebo postnatálních. Výchovu a vzdělávání mentálně

retardovaných dětí, včetně poradenství, zajišťuje síť speciálních škol a zařízení v resortu zdravotnictví, školství a sociálních věcí.

V praktické části diplomové práce se zabývám kvalitou života klientů

s mentální retardací v sociálním ústavu Klíč v Olomouci.

Jeho personál se snaží o vytváření koncepce výchovy a vzdělávání v dopoledních zaměstnáních a volnočasových aktivitách a vychází z myšlenky, že kvalita života

klientů je závislá na prostředí, ve kterém se pohybují. Základem je respektování

důstojnosti klientů, individuality, podporování jejich samostatnosti, nacházení možností jejich pracovního uplatnění, zajišťování osobních asistentů a péče o jejich osobní rozvoj.

Do budoucna vidí pracovníci tohoto ústavu možnosti zlepšení kvality života

klientů především v následujících oblastech: získání chráněných bytů s podporou

asistentů, vybudování celoročního pobytu pro klienty se středně těžkou mentální retardací a s kombinovaným postižením, vybudování bezbariérových přístupů,

modernizaci rehabilitačních místností, společenských prostor i dílen, uplatňování alternativních metod práce, zprostředkování donátora k realizaci volnočasových a

rekreačních pobytů klientů mimo zařízení, zlepšení spolupráce s rodinou, získání pracovního uplatnění či zakoupení nových kompenzačních pomůcek a vozíčků.

- 89 -

Při hodnocení spokojenosti samotných klientů jsme na základě šetření zjistili,

že nejdůležitějšími oblastmi je pro ně (postupně) - láska, dobré jídlo, kvalitní spánek, sexuální život, mít koníčky, pocit fyzické pohody, být v bezpečí, příjemné prostředí a bydlení, schopnost postarat se o sebe, být zdravý, práce, rodinné vztahy, víra.

Při hodnocení toho, co je pro klienty důležité, se na základě výsledků šetření

utvořilo následující pořadí: jídlo a odpočinek, příjemné prostředí a bydlení, spánek, být zdravý, mít koníčky, peníze, láska, sexuální život, rodinné vztahy, vztahy s ostatními, být v bezpečí, mít víru a práci. Úroveň

vzdělávání

handicapovaných

je

jedním

z ukazatelů

úrovně

demokratičnosti a humanity společnosti. Handicapovaní, jakkoliv se snaží přizpůsobit prostředí hlavního proudu, tj. intaktních, mají i svou vlastní kulturu odpovídající jejich možnostem, technikám a způsobům kompenzace či reedukace funkčních nedostatků.

Potřebu učit se, rozvíjet tuto svou minoritní kulturu, v sobě nejednou potlačují a místo plného rozvoje svých schopností a hodnot, místo naplnění svých substanciálních

potřeb se asimilují do světa intaktních, aniž by předtím plně zvládli svět sobě vlastní kultury. Proto je důležité pochopit, jaké jsou skutečné potřeby handicapovaného člověka a které jsou mu jenom intaktní společností vnuceny.

Je proto věcí každé vyspělé společnosti, aby výchovným působením a

cílevědomým vzděláváním umožnila takto postiženým jedincům maximálně rozvinout jejich schopnosti, a tím i usnadnit jejich integraci mezi ostatní občany.

- 90 -

Shrnutí

Zjišťováním kvality života u jedinců s mentální retardací lze odhalit a poukázat

na neřešené problémy ve společnosti. Včasným zásahem, přiměřenou péčí a ochotou je možné předejít celé řadě negativních jevů, které vznikají často jako jejich důsledek.

Cílem mé diplomové práce je zjištění a zlepšení kvality života mentálně

retardovaných klientů v ústavu sociální péče Klíč.

Výzkum jsem prováděla za pomoci personálu ústavu, který se snaží o

vytvoření koncepce výchovy a o celodenní program. Pracovníci vidí zlepšení v podporování jejich samostatnosti, pracovního uplatnění, zajišťování osobních

asistentů, v získání chráněných bytů, vybudování celoročního pobytu pro klienti se

střední mentální retardací, modernizaci rehabilitačních, společenských místností i dílen a zlepšení spolupráce s rodinou.

Klienti jsou nejvíce spokojeni s následujícími oblastmi svého života: spánek,

láska, dobré jídlo, koníčky, pocit fyzické kondice, příjemné prostředí, rodinné vztahy. Uvítali by zlepšení pracovních příležitostí a možnost mít vlastní byt.

- 91 -

Summary

By knowing the quality of life of mentally retarded people we can discover and point out several actual deficits in our society. Early remedy, good care and attentiveness can prevent a lot of negative issues.

The goal of my diploma thesis is to measure and improve the quality of life of mentally retarded clients in social institution called Klíč.

My research has been done by assistance of personal staffs of institution that work on

conceptual training and care about a daily program of clients. Staffs of institution see

several areas of improving of client’s daily life. Main are bigger independence, increasing work opportunity, have adapted flat, modernization of rehabilitation, social rooms and workrooms, creating whole year staying possibility for middle retarded clients and improving a cooperation with families.

Clients are the most satisfied with quality of sleep, love, good food, hobbies, their physical condition, nice living environment and relation with their families. They would welcome improving of working opportunities and a possibility to have own flat.

- 92 -

Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14]

Bajo, I.,Vašek, Š. Pedagogika mentálně postihnutých. Bratislava: Sapientia,

1994.

Bůžek, A., Michalík, J. Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem

k otázkám výchovy a vzdělávání. Olomouc: UP, 2000. ISBN 80-244-0054-5 Čačka, O. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory

optimalizace. Brno: MU, 2000. ISBN 80-7239-060-0

Čáp, J. – Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. Černá, M. a kol. Lehká mozková dysfunkce. Praha: UK, 1992.

Černá, M. a kol. Učitel mentálně postižených. Praha, UK, 1986. Defektologický slovník. Praha: SPN, 1984

Dragomirecká, E., Škoda, C. Měření kvality života v sociální psychiatrii. Š

Psychiatrie, 93, 1997 , č. 2, s. 102-108

Dragomirecká, E., Škoda, C. Měření kvality života v sociální psychiatrii. ČS

Psychiatrie, 93, 1997, č. 8, s. 423-432

Hartl, P. Psychologický slovník. Praha: Tercie, 1996. ISBN 80-901549-0-5 Jesenský, J. Andragogika a gerontagogika handicapovaných. Praha:

Karolinum, 2000. ISBN 80-7084-823-9

Kolektiv autorů. Defektologický slovník. Praha: SPN, 1984

Krejčířová, O. Estetická výchova mentálně retardovaných. Olomouc:

Netopejr, 1998. ISBN 80-86096-12-2

Krejčířová, O. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Praha: Eteria, 2002. - 93 -

[15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29]

Kvapilík, J., Černá, M. Pohybová aktivita mentálně postižených. Praha:

Národní centrum podpory zdraví, 1992.

Kvapilík, J. , Černá, M. Zdravý způsob mentálně postižených. Praha:

Avicenum, 1990. ISNB 80-201-0019-9.

Kvapilík, J. – Černá,M. Pohybová aktivita mentálně postižených. Praha:

Národní centrum podpory zdraví, 1992

Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001. ISBN 8O-7178-551-2 Kysučan, J. Profesionální orientace mentálně retardovaných. Brno:, 1988

Michalík, J. Právní úprava postavení handicapovaných občanů, Olomouc:

UP, 1995.

Mühlpachr, P. Gerontropedagogika. Brno: MU, 2004. .ISBN 80-210-3345-2

Müller, O. Lehká mentální retardace v pedagogickopsychologickém kontextu:

Univerzita Palackého, 2001. ISBN 80-244-0207-6

Muller, O. a kol. Dítě se speciálně vzdělávacími potřebami v běžné škole.

Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. ISBN 80-244-0231-9

Nakonečný, M. Úvod do psychologie. Praha: Academia, 2003. Payne, J. a kol. Kvalita života a zdraví. Praha: Triton, 2005. Pfeiffer, J. Ergoterapie. Martin:Osveta, 1990

Pipeková, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 1998. Pipeková, J. Osoby s mentálním postižením ve světle současných

edukativních trendů. Brno: MSD, 2006. ISBN 80-86633-40-3

Pipeková, J., Vítková, M. Terapie ve speciální pedagogické péči. Brno: Paido - 94 -

[30]

[31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40]

Přinosilová, D. Vybrané okruhy speciálně pedagogické diagnostiky a její

využití V praxi speciálního pedagoga. Brno: Paido. 1997, ISBN 80-210-15950

Renotierová, M., Ludíková, L. Speciální pedagogika. Olomoc: UP, 2003.

ISBN 80-244-0646-2

Eigfried, M. P. Downův syndrom pro lepší budoucnost. Přel. Maděrová? D.

Praha: TECH Market, 1997

Sovák, M. Nárys speciální pedagogiky. Praha: SPN, 1980.

Svoboda, M., Krejčířová, D., Vágnerová, M. Psychodiagnostika dětí a

dospívajících. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-545-8

Vaďurová, H. – Muhlpachr. Kvalita života. Brno: MU, 2005.

Valenta, M. – Krejčířová, O. Psychopedie - kapitoly z didaktiky mentálně

retardovaných. Olomouc: Netopejr, 1997. ISBN 80-902057-9-8

Valenta, M. – Muller, O. Psychopedie – teoretické základy a metodika.

Praha: Parta, 2003. ISBN 80-7320-063-5

Vítková, M. a kol. Integrativní speciální pedagogika. Brno: Paido, 1998.

ISBN 80-85800-81-0

Vítková, M. Kapitoly z úvodu do speciální pedagogiky. Brno: MU, 1992 Vocilka, M. Autismus. Praha TECH Market, 1996

- 95 -

Příloha A Projekt osobního rozvoje klienta 2005/2006 Identifikační údaje Jméno:

Narozen: RČ:

Bydliště:

Opatrovník: Zařazení:

1. Osobní cíle -

Naučit se číst a psát

-

Žít samostatně ve vlastním bytě s partnerkou

-

Nechlubit se cizím peřím

Navštívit některý z muzikálů hraných v současnosti v Praze

2. Denní pobyt Povinné obory

2.1

Společenské vědy a sociální dovednosti -

Člověk a osobnostní rozvoj mezilidské vztahy

konflikty a jejich zvládání Člověk a společnost

-

vyřizování osobních záležitostí

-

pravidla silničního provozu

-

orientace v MHD

- 96 -

-

Umění a kultura

muzikál a opera

Člověk v dějinách

modernizace společnosti

počátky lidské společnosti

2.2 Biologie člověka -

Základy lidské anatomie

stavba lidského těla

Zdravý způsob života a péče o zdraví základy první pomoci

Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence epilepsie

Změny v životě člověka a jejich reflexe sexualita a reprodukce

2.3 Komunikační dovednosti

Usnadňovaná komunikace Čtení

2.4 Pracovně-rehabilitační aktivity Práce v „prima dílně“:

-

tkaní na tkalcovském stavu

-

výroba svíček

-

tkaní na rámu (chtěl by si vyrobit tkanou tašku) výroba pozvánek, jmenovek, přání, obalů

výtvarné techniky s kombinací materiálů (malování na látku)

- 97 -

2.5 Sportovně-relaxační a rehabilitační aktivity -

Činnosti ovlivňující zdraví

zdravotně zaměřená cvičení

prevence a korekce jednostranného zatížení a svalových dysbalancí

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností turistika a pobyt v přírodě

Volitelné obory

2.6 Přírodní vědy

Látky a jejich vlastnosti

Nerosty, horniny a půda

2.7 Výtvarné aktivity s prvky arterapie -

Rozvíjení smyslové citlivosti malování při hudbě

2.8 Hudba a muzikoterapie -

Vokální činnosti

pěvecký a mluvní projev

Instrumentální činnosti

hra na hudební nástroje (Orffovy)

Hudebně-pohybové činnosti

společenské a moderní tance

2.9 Informační a komunikační technologie

Telefonování, ovládání mobilních telefonů Základní způsoby komunikace (e-mail) Internet

- 98 -

Zájmové aktivity

Kroužek dramiky Taneční kroužek Hipoterapie

3. Celoroční pobyt 3.1

Sociální dovednosti

- rozvoj osobnosti

- právo x povinnost

- rozvoj schopnosti poznávání Člověk a společnost

- občan, občanská společnost a stát

- osobnosti, státní symboly, prezident - cestování

- vyřizování osobnostních záležitostí - moje město a region

- pravidla jednání na úřadech a institucích - orientace v MHD a jízdních řádech

- jednání v krizových a nepředvídaných situacích Člověk a svět práce - film

- divadlo

- muzikál a opera

- fungování a vliv médií ve společnosti

- 99 -

3.2 Sexualita

- sexualita a reprodukce

3.3 Komunikační dovednosti

Získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu Čtení

Naslouchání

Mluvený projev

Slovní zásoba a tvoření slov Poslech literárních textů

3.4 Pracovně-rehabilitační aktivity -

-

Pěstitelské práce

léčivé rostliny, koření

pěstování pokojových a venkovních květin

péče o zahradu (sekání, hrabání, zalévání) Příprava pokrmů

studená kuchyně nápoje

stolování

3.5. Sportovně-relaxační a zájmové aktivity Činnosti ovlivňující zdraví -

příprava organizmu na pohybovou zátěž

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností -

míčové hry aerobic

- 100 -

Výtvarné aktivity s prvky arterapie -

malba při hudbě

skupinová malbA

Hudba a muzikoterapie -

pěvecký a mluvní projev

-

taktování, pohybový doprovod

-

rytmizace

Zájmové aktivity -

kurz sebeobhájců na PdF UP Olomouc

kroužek „Slovem, básničkou a písničkou“ pořádaný Centrem denních služeb

FOREST při o.s. SPOLU

- 101 -