Kv li VZP d lají zadarmo

Cestovní ruch

Zkušební maturity

Doprava

Mnichov, Moskva, Praha – to jsou místa, kde se v poslední dobÆ pÑedstavil PlzeËský kraj jako turisticky zajímavá destinace.

Možnost vyzkoušet si naneÂisto novou podobu maturitních zkoušek mÆli v tÆchto dnech stÑedoškoláci v PlzeËském kraji.

Jezdíte Âasto vlakem? Stává se vám obÂas, že ve vozech neteÂe voda Âi vlak netopí? OdpovÆzte na naší anketu.

strana 2

strana 3

NÁKLAD

SLOUPEK RADNÍHO

strana 8

Ročník 4 z číslo 4 z 3. 4. 2006 / Pro občany Plzeňského kraje ZDARMA Noviny jsou součástí projektu www.ceskydomov.cz

250 000 VÝTISKŮ OVĚŘEN AUDITORSKOU FIRMOU

KvÑli VZP dÅlají zadarmo Situace biochemické laboratoÓe Klatovské nemocnice je kritická

Vlajka pro Tibet

UzavÐít dodatek ke smlouvÅ se Všeobecnou zdravotní pojišzovnou na úhradu výkonÑ biochemické laboratoÐe v Klatovské nemocnici a nasmlouvat potÐebné kódy pro letošní rok se už tÐi ÁtvrtÅ roku nepÐetržitÅ pokouší její vedení. Zatím neúspÅšnÅ. Jen za posledních pÅt mÅsícÑ uplynulého roku tak Klatovská nemocnice pÐišla o více než ÁtyÐi miliony korun.

Nemocnice marně očekává ministerstvem

DAVID HRDINA

ituace je velice kritická. Naši fakturu přislíbenou pomoc k úhradÆ výkonÒ biochemie v režimu „ nutné a neodkladné péÂe za období ²editelka Klatovské nemocnice dále 1. 8.– 31. 12. 2005 Územní pracovištÆ VZP uvádí: „Obrátili jsme se se stížností i na v Klatovech odmítlo, pÑestože souÂástí faknámÆstka ministra zdravotnicví, který turované Âástky byly rovnÆž výkony spolu s kolegy pÑislíbil pomoc, zatím tedy u smluvních pojištÆncÒ, pojištÆncÒ EU nadále Âekáme. Ze strany VZP dosud a pendlerÒ. NadÆjnÆ nevypadá ani uzavÑení smlouvy pro letošní rok,“ vysvÆtluje Pavel Karpíšek, radní nezaznÆla žádná konstruktivní nabídka, jak tento fatální stav Ñešit.“ Pro VZP platí Ñeditelka Klatovské nemocnice, a. s. Irina Riegelová. Ta se opakovanÆ snažila s vedením Všeo- zákaz uzavírání nových a rozšiÑování stávajících becné zdravotní pojišzovny dohodnout. VZP pÑes smluv již od roku 2005. pÒvodní pÑíslib pokraÂuje v nestandardním postupu i pÑes to, že v celkovém objemu by k nárÒstu nákladÒ Podivný přístup VZP? na tuto péÂe nedošlo. Nemocnici výkony nehradí ani PlzeËský kraj podporuje vedení nemocnice, situpÑes opakované deklarace ministra zdravotnictví, že aci sleduje a snaží se pomoci. „RozhodnÆ je nutná a neodkladná péÂe je zaÑízením hrazena. potÑebné a logické, aby biochemická laboratoÑ v Klatovské nemocnici byla a fungovala,“ míní radní PlzeËského kraje pro oblast zdravotnictví a sociálních vÆcí Pavel Karpíšek a oznaÂuje pÑístup VZP za podivný s tím, že v ostatních zaÑízeních daného typu v ¢R podobné laboratoÑe bez problémÒ pracují. „Je to jen otázka dobré vÒle VZP,“ soudí radní „ostatní zdravotní pojišzovny tuto péÂi nemocnici nasmlouvaly a hradí. VZP neúhradou poskytované péÂe negativnÆ ovlivËuje hospodaÑení nemocnice, již v Ñádech milionÒ KÂ. PlzeËský kraj bude nadále podporovat fungování biochemické laboratoÑe v nemocnici až do vyjasnÆní úhrad a smluvních Klatovská nemocnice vztahÒ s VZP.“

S

MVDr. Václav ¢ervený, 1. námÅstek hejtmana (KDU-¢SL) Milí pÐátelé, „ladovská“ zima koneÂnÆ pominula a s jarem pÑicházejí i nové dÒležité události. PÑíkladem mÒže být nápad radikálnÆ zvýšit poÂet gymnázií. MinistrynÆ Petra Buzková má talent neÂekanÆ pÑekvapovat své okolí. Všechny koncepÂní dokumenty zpracovávané do dnešní doby ministerstvem školství, mládeže a tÆlovýchovy hovoÑí zcela jinou ÑeÂí. V dlouhodobém zámÆru vzdÆlávání a rozvoje výchovnÆvzdÆlávací soustavy ¢R z roku 2002, se objevuje požadavek na rozšiÑování všeobecného vzdÆlávaní na gymnáziích a lyceích s tím, aby na tÆchto školách celkem studovalo cca 30 % stÑedoškolákÒ. Tento požadavek je stejnÆ rozpracováván v navazujícím Dlouhodobém zámÆru PlzeËského kraje z r . 2003. Dlouhodobý zámÆr ¢R z r. 2005 dále uvádí, že pÑijímaní studentÒ do šestiletých aosmiletých gymnázií se má pohybovat do 10 %. PoÂet tÆchto gymnázií zapsaných ve školském rejstÑíku je vsouÂasné dobÆ uzavÑen a vzhledem ke klesající populaci se nebude už dále rozšiÑovat. Práce ve školství, aby mÆla smysl, musí být pÑedevším koncepÂní a dlouhodobá. Musíme udržet a systematicky rozvíjet co nejpestÑejší vzdÆlávací nabídku, která bude odpovídat specifikÒm regionu a která bude ekonomicky únosná. NejdÒležitÆjší je, aby systém nebyl selektivní, ale otevÑený a každý ÂlovÆk v nÆm mohl své schopnosti co nejvíce rozvíjet v souladu se svými zájmy. ZamÆÑení pouze na jeden segment vzdÆlávání a úmyslné potlaÂování ostatních je „cestou do pekel“ a sociálním inženýrstvím. Ve vzdÆlávání není možné koncepce mÆnit každý rok podle momentální nálady ministrÒ. Pokud chceme mít více gymnazistÒ, musí se tomu pÑizpÒsobit iostatní podmínky, pÑedevším široká a každému pÑístupná nabídka dalších možností vzdÆlávání terciálního iceloživotního. NejdÒležitÆjší ale je funkÂní a pružný trh práce, na kterém dokážou najít uplatnÆní. Druhým významným tématem je finalizace pÑípravy operaÂních programÒ na programovací období 2007–2013. Od roku 2007 bude moci ¢eská republika díky nim získávat velké množství finanÂních prostÑedkÒ zrozpoÂtu EU. Pokr. na str. 3

SilniÁáÐi poÁítali zimní útratu 10 milionÒ bytku hospodaÑení z rokorun více než ku 2005 Âástku 10 milivloni stála leonÒ korun. RozdÆlení tošní zima silniÂáÑe této Âástky na jednotlivé v PlzeËském kraji. Násprávy a údržby silnic klady na zimní údržbu bylo provedeno dle skusilnic II. a III. tÑídy tak teÂných zvýšených nádo rozpoÂtu silniÂáÑÒ kladÒ, které pÑedložili udÆlaly poÑádnou díru. Ñeditelé. Nejvíc penÆz „Aby nechybÆly fiobdrží klatovští silniÂánanÂní prostÑedky na Miroslav Jaroš, radní Ñi, které zima potrápila vyspravení komunikací díky ŠumavÆ nejvíce,“ po zimÆ, doporuÂila rada zastu- uvedl radní pro oblast dopravy pitelstvu PlzeËského kraje, které Miroslav Jaroš. -REDse sejde 11. dubna, schválit z pÑe-

O

ibetská vlajka zavlála 10. bÑezna 2006 na budovÆ Krajského úÑadu ve ŠkroupovÆ ulici v Plzni. PlzeËský kraj se tak poprvé pÑipojil k celosvÆtové solidární akci Vlajka pro Tibet, která vznikla v polovinÆ devadesátých let v západní EvropÆ jako pÑipomínka násilného potlaÂení tibetského povstání ¢íËany ve Lhase v roce 1959. PÑedstavitelé PlzeËského kraje tak symbolicky vyjádÑili podporu malému národu, který je dlouhou dobu okupován a kde -REDpÑišly o život statisíce lidí.

T

Nemocnice a muzeum se staly stavbami roku itulem Stavba roku PlzeËského kraje se od bÑezna mohou chlubit Nemocnice v Domažlicích, Mariánská Týnice u Kralovic a areál firmy Flop v SulkovÆ. Ze dvou desítek pÑihlášených staveb vybrali tuto trojici porotci v už tÑetím roÂníku populární soutÆže, nad kterou pÑevzal záštitu hejtman PlzeËského kraje Petr Zimmermann. „Nemocnice v Domažlicích zvítÆzila v kategorii novostaveb. Objekt trojice architektÒ Danda, KovaÑík a Weishaupl situovala na

T

Mariánská Týnice

vyvýšené místo s jedineÂným výhledem na panorama ¢eského lesa. Hned za vstupem osloví pÑíchozího

originální tubus centrální haly, ÂásteÂnÆ prolomený do druhého nadzemního podlaží kruhovou galerií. LÒžková Âást v mírném oblouku jakoby rozevírá náru nemocniÂnímu parku, velmi zajímavÆ Ñešena je i administrativní budova,“ popisuje netradiÂní stavbu námÆstek hejtmana Vladislav Vilímec. Realizaci provedla firma Skanska CZ. V kategorii rekonstrukce porota jednomyslnÆ zvolila za stavbu roku Mariánskou Týnici u Kralovic, barokní proboštství s kostePokraÁování na stranÅ 3 lem.

HasiÁi vybojovali nové cisternové vozy DevÆt obcí v PlzeËském kraji získá kvalitní záchranná vozidla DAVID HRDINA

brovský úspÆch se podaÑil PlzeËskému kraji a jeho hasiÂskému záchrannému sboru, když pro devÆt sborÒ dobrovolných hasiÂÒ v regionu pomohl získat nové cisternové stÑíkaÂky. Ze sto milionové státní dotace poplyne témÆÑ pÆtina Âástky pro Konstantinovy LáznÆ, Zbiroh, Stod, MÆsto Touškov, Kralovice, Hartmanice, Holýšov, HostouË a Kdyni. „Stát každý rok vyÂleËuje pení-

O

ze na obnovu techniky dotaci, na kterou by dobrovolným hasiÂÒm, jinak tÆžko dosáhly. obce se však na jejím Každé z vybraných obcí nákupu musejí finanÂnÆ pÑispÆje Âástkou od 1 do podílet, což pÑi jejich 1,5 milionu korun. mnohdy nízkých rozpo„Menší obce do dvou Âtech mÒže být protisíc obyvatel dostanou blém,“ vysvÆtluje syshorní hranici podpory a tém pÑidÆlování dotací naopak obce nad pÆt Vladislav Vilímec, nátisíc obyvatel nebo obce mÆstek hejtmana pro Vladislav Vilímec, s rozšíÑenou pÒsobnosoblasti ekonomiky, námÅstek hejtmana tí získají jeden milion financí a majetku. korun. Tyto dotace jsou PlzeËský kraj se proto ke státu financovány z rezervy s ohledem pÑipojil a pomÒže obcím využít na pÑebytek hospodaÑení kraje a

jejich využití ještÆ musí schválit nejbližší zastupitelstvo,“ doplËuje námÆstek. Jedna cisterna stojí zhruba 5–6 milionÒ korun a vyrábÆjí se na zakázku. Jejich kvalita musí totiž být úmÆrná využití a požadavkÒm na spolehlivost. Obce je také naku-

pují na Ñadu let dopÑedu. Nezbytný je i poradní hlas krajských hasiÂÒ, kteÑí se v celé vÆci velmi angažují a hodnÆ pomohli. „Doufáme jen, že vozidla budou vyrobena vÂas a státní dotace budou do konce letošního roku. Jinak by zanikl nárok na jejich Âerpání“ uzavírá V. Vilímec.

2 |Duben

P LZE«SKÝ

Informace z úÐadu

KRAJ

SLOVO ZASTUPITELE

Vážení ÁtenáÐi, chtÆl bych upozornit na problém, který možná málokdo

vnímá jako dÒležitý a zásadní. PlzeËský kraj se svými cca 550 tisíci obyvateli, 7600 km silnic a 502 obcemi lze charakterizovat jako ryze venkovský region, a to jak z pohledu mÆÑítek evropských, tak i Âeských. Vždyz hustotou 72 obyvatel na km2 jsme na druhém místÆ s nejmenším poÂtem obyvatel v republice. OdeÂteme-li PlzeË, která pÑedstavuje 30 % obyvatel na rozlohu 138 km2, pak jsme dokonce nejvenkovštÆjším krajem s nejÑidším osídlením – 52 obyvatel na km2. PrÒmÆrný poÂet na jednu obec potom Âiní 600 obyvatel. Z tÆchto statistik vyplývá zmiËovaný zásadní problém kraje: daËové pÑíjmy obcí jsou v naší zemi koncipovány tak, že

Rusy zajímá pivní turistika Ñedstavit region a pÑilákat k nám nové turisty se do Ruska se vypravili pÑedstavitelé PlzeËského kraje v Âele s námÆstkyní hejtmana Olgou KalÂíkovou. V rámci tÑídenní pracovní cesty do Moskvy se plzeËská delegace setkala na veletrhu cestovního ruchu MITT 2006 i s ministrem pro místní rozvoj Radkem Martínkem. „UskuteÂnilo se jednání s panem ministrem o významu turistického ruchu pro ¢eskou republiku a PlzeËský kraj. Na veletrhu jsme zaznamenali velký zájem ruských cestovních kanceláÑí a touroperátorÒ o náš region a také o pivní turistiku. I proto by bylo vhodné na pÑíští rok pÑipravit prezentaci PlzeËského kraje v MoskvÆ a nejlépe v ¢eském domÆ,“ Ñíká O. KalÂíková. Ta si spolu s radním pro oblast životního prostÑedí Borisem Kreuzbergem prohlédla právÆ ¢eský dÒm v MoskvÆ, kde se sešli s jeho Ñeditelem panem Tomášem Glancem, s velvyslancem ¢eské republiky v MoskvÆ Miroslavem Kostelkou a obchodním radou panem Bohuslavem Strejcem. „Cílem setkání bylo seznámit se detailnÆ s Âinností, s možnostmi ¢eského centra a projednat okruhy možné spolupráce s velvyslanectvím,“ doplËuje radní Kreuzberg. Objevily se mimo jiné i možnosti spolupráce s konkrétními oblastmi v Rusku, napÑíklad -REDs JekatÆrinburgem.

P

nejmenší obce (do 500 obyvatel) dostávají absolutnÆ nejménÆ penÆz na obyvatele, v ÑadÆ pÑípadÒ i 5x ménÆ než velká mÆsta. Tento jednoznaÂnÆ diskriminující finanÂní systém zakládá nerovnomÆrné ekonomické prostÑedí pro stabilitu a rozvoj obcí. V pÑípadÆ našeho kraje je tak omezen celý prostor vyjma plzeËské aglomerace. PÑi dané sídelní struktuÑe PlzeËského kraje je zÑejmé, že kvÒli nesmyslnému daËovému systému jde do našich obcí málo penÆz. Trvá to už Ñadu let a pro obce je Âím dál tÆžší se s tímto rozpoÂtovým urÂením daní vypoÑádat. Jaká jsou Ñešení? Prosazení zmÆny daËových pÑíjemcÒ tak, aby malé obce nebyly diskriminovány a mohly

plnit svoji funkci. Maximální pomoc pÑi získávání prostÑedkÒ na projekty, a to zachováním pestrosti a finanÂním posílením Programu stabilizace a obnovy venkova. Na základÆ mého návrhu tento program zastupitelstvo kraje schválilo ve svém prvním volebním období. Pomoc obcím pÑi získávání prostÑedkÒ z jiných zdrojÒ, mimo jiné z EU – zejména omezením administrativních nárokÒ na projekty a snížením podílu kofinancování. StruÂnÆ ÑeÂeno – stát i krajská samospráva by mÆly dbát na to, aby venkovu opravdu pomáhaly, nikoliv ho omezovaly. STANISLAV RAMPAS (SNK)

Na svÅtovém kongresu zaujaly chodské koláÁe hodské koláÂe, plzeËské pivo, staroplzenecký sekt a další lahÒdky zachutnaly úÂastníkÒm svÆtového kongresu Asociace amerických cestovních kanceláÑí, který se v závÆru bÑezna konal v Praze a na kterém se svým stánkem prezentoval i PlzeËský kraj. „Helena Konopíková z Krchleb svými chodskými koláÂi, které na podobné akce pro kraj tradiÂnÆ peÂe, natolik okouzlila, že jí volal osobnÆ Ñeditel hotelu Ambasador, aby pekla koláÂe pro jeho hotel,“ vyzdvihla úspÆch krchlebské obÂanky námÆstkynÆ hejtmana PlzeËského kraje Olga KalÂíková. Hosty kongresu bylo více než tisíc touroperátorÒ ze 140 zemí, pÑedevším z USA a Kanady. Ti mÆli možnost poznat naši republiku, aby ji mohli ve svých zemích nabízet jako zajímavý turistický cíl. Byly pro nÆ pÑipraveny výlety po celé republice a nemohli samozÑejmÆ vynechat PlzeË. Národní federace hotelÒ a restaurací a asociace kuchaÑÒ a cukráÑÒ ¢R pak pro nÆ pÑipravila Gastroprocházku regiony ¢R, pÑi které se úÂastníci kongresu seznámili s Âeskými kulináÑskými specialitami. „Nejprve zazvonil pohár perlivého šumivého sektu ze Starého Plzence, pak zavonÆly šumavské škvarky, k nim se servírovaly kÑehké preclíky z Nepomuka a lahodnou chuz završil pÆnivý mok z PlznÆ. Vše servírováno na nápadité a vesele pÒsobící chodské keramice dívkou v pravém chodském kroji. No ÑeknÆ-REDte, kdo by mohl odolat?“ táže se na závÆr O. KalÂíková.

C

PlzeÊský kraj lákal turisty v MnichovÅ Ñilákat co nejvíce turistÒ, pÑedložit jim nejzajímavÆjší nabídku, pÑispÆt tím k celkovému rozvoji regionu – to je cíl PlzeËského kraje, který se prezentuje jako „ráj turistÒ“. Stejný název nese i portál cestovního ruchu PlzeËského kraje www.turisturaj.cz. Internet ale nenahradí osobní setkání, a proto se kraj spoleÂnÆ s Ñadou partnerÒ pÑedstavil v bavorském MnichovÆ na celodenním semináÑi. NávštÆvníci z NÆmecka tradiÂnÆ tvoÑí vÆtšinu turistÒ pÑijíždÆjících do ¢eské republiky. Zejména to platí pro PlzeËský kraj, který má dlouhou spoleÂnou hranici s NÆmeckem, konkrétnÆ s jeho nejbohatší spolkovou zemí Bavorskem. „PlzeËský kraj se prezentoval velkoryse i vÆcnÆ, skuteÂnÆ komplexnÆ, jako místo stvoÑené pro

P

Hosty semináÐe oficiálnÅ pÐivítal i generální konzul ¢eské republiky v MnichovÅ Karel BorÑvka (první zleva). Spolu s konzulem pro obchod a ekonomiku Antonínem Nádvorníkem (druhý zleva) se zúÁastnil i jednotlivých pÐednášek na pÐedmÅtné téma.

SilniÁáÐÑm radní dali miliony atnáctimilionový finanÂní balík vyÂlenil PlzeËský kraj pro letošní rok na projektovou pÑípravu silniÂních staveb. Zhruba dvÆ tÑetiny z této Âástky radní schválili na svém posledním zasedání, zbytek penÆz bude rozdÆlen v létÆ. „Všechny schválené projekty budou v letošním roce dokonÂeny a odevzdány vÂetnÆ územních rozhodnutích a stavebních povolení,“ vysvÆtluje Miroslav Jaroš, radní pro oblast dopravy. Nejvíce prostÑedkÒ by podle pÑedkládaného návrhu mÆlo plynout na Domažlicko, celkem více než tÑi miliony korun. Mezi nej-

P

Ministr Radko Martínek (uprostÐed) a vládní koordinátor prezentací ¢R v zahraniÁí Otto Jelínek (vpravo) si se zájmem prohlédli nový propagaÁní materiál PlzeÊského kraje v ruštinÅ, který do Moskvy pÐivezla námÅstkynÅ hejtmana Olga KalÁíková.

vÆtší akce tu bude patÑit projektová pÑíprava prÒtahu Trhanov. Správa a údržba silnic v Kralovicích získá pro Âást PlzeË-mÆsto 1,4 milionu korun pÑedevším na pÑípravu prací v Chrástu. Správa ve Starém Plzenci dostane více jak milion korun, na StÑíbrsko poputuje pÒl druhého milionu na projektovou pÑípravu celkem devíti stavebních akcí. Více než 2,5 milionu pÒjde na Klatovsko na opravu mostu s pÑeložkou silnice v ChudenínÆ. Zkrátka nepÑijdou ani v Rokycanech, kde za 900 tisíc pÑipraví úpravy ve Strašicích, SmÆdÂicích -REDa SkoÑicích.

aktivní odpoÂinek, poznávání, kulturní vyžití i organizaci akcí. A také jako region nesmírnÆ pohostinný, proslavený pÑedevším plzeËským pivem, ale také dalšími špiÂkovými gastronomickými specialitami,“ uvedl hejtman PlzeËského kraje Petr Zimmermann. Jeho námÆstkynÆ pro kulturu a cestovní ruch Olga KalÂíková zdÒraznila, že zahájená spolupráce s Bavorskem bude pokraÂovat dalšími aktivitami. NapÑíklad prezentací investiÂních pÑíležitostí pÑi otevÑení nového zastoupení agentury CzechInvest v MnichovÆ Âi Âeskou expozicí CzechArena ve speciálním parku pro fanoušky pÑi mistrovství svÆta ve fotbale. Projekt by mÆla završit stálá výstava o PlzeËském kraji na mnichov-REDském letišti.

LetištÅ se chtÅjí spojit ytvoÑit spoleÂný projekt, který by umožnil Âerpat finanÂní prostÑedky z evropských fondÒ, chtÆjí majitelé a provozovatelé letišz v PlzeËském kraji. V rámci vzájemné spolupráce hodlají proto uspoÑádat 10. dubna workshop s názvem Rozvoj ubytovacích kapacit stávajících letišz, na kterém by si ujasnili spolu se zástupci regionu další postup. Vyplynulo to z nedávného setkání majitelÒ a provozovatelÒ letišz PlzeËského kraje, svolaném z iniciativy námÆstkynÆ hejtmana Olgy KalÂíkové. „PÑekvapila mne velká úÂast, zájem a podnÆtná diskuse všech zúÂastnÆných,“ prohlásila námÆstkynÆ a dodala: „Cílem setkání bylo vyjádÑit zájem PlzeËského kraje o rozvoj všeobecného letectví v kraji, neboz jsem pÑesvÆdÂena, že hraje dÒležitou roli ve volnoÂasových aktivitách, sportovních soutÆžích, ale hlavnÆ v rozvoji a podpoÑe cestovního ruchu i v rozvoji ekonomické infrastruktury. VÆÑím, že toto setkání mimo jiné pomohlo jeho úÂastníkÒm i v hledání cest, jak financovat zlepšení služeb poskytovaných letišti v PlzeËském kraji.“ ÚÂastníci setkání ocenili dosavadní podporu ze strany kraje i možnosti prezentovat se v rámci jeho expozice na národních i mezi-REDnárodních veletrzích a výstavách cestovního ruchu.

V

Miliardy z evropských fondÑ musí zemÅdÅlci umÅt získat Miliardy korun poplynou v novém plánovacím období Evropské unie do Áeského zemÅdÅlství. Cenné informace o budoucím Áerpání finanÁní podpory mohli zemÅdÅlci regionu získat na výkladovém semináÐi, poÐádaném PlzeÊským krajem a Krajským informaÁním stÐediskem pro rozvoj zemÅdÅlství. DAVID HRDINA

odle evropské statistiky tvoÑí venkovský prostor „ témÆÑ 90 procent území PlzeËského kraje. A pÑestože v tomto prostoru žije ani ne polovina jeho obyvatel, nesmí to znamenat rezignaci na jeho podporu. DiskriminaÂní politiku souÂasných vlád vÒÂi malým obcím v rozdÆlování daËových výnosÒ tak mÒže alespoË zÂásti nahradit právÆ Evropský zemÆdÆlský fond pro rozvoj venkova,“ míní radní JiÑí Kalista. Radní pro regionální rozvoj, zemÆdÆlství a podporu fondÒ EU JiÑí Kalista pÑipomnÆl základní souvislosti evropských dotací, které mÒže ¢eská republika v pÑíštích sedmi letech Âerpat v rámci strukturálních fondÒ a spoleÂné zemÆdÆlské politiky.

P

budou jim vyplaceny,“ Do zemÆdÆlství budou vysvÆtluje JiÑí Kalista. v tomto období proudit Druhý pilíÑ tvoÑí dotace ve dvou základEvropský zemÆdÆlský ních tocích – pilíÑích. fond pro rozvoj venkova, První tvoÑí Evropský z kterého mÒžeme ÂerzemÆdÆlský záruÂní pat až 73 miliard korun fond a je urÂen zejmév pÑíští sedmileté periona pro pÑímé platby do zemÆdÆlské produkce, dÆ, další prostÑedky tedy dotace na ornou pÑidá stát. K dispozici pÒdu, chov dobytka, JiÐí Kalista, radní tak bude pÑes 13 miliard regulaci zemÆdÆlských roÂnÆ. O tyto prostÑedky trhÒ a pomoc vývozu zemÆdÆl- však musí každý zájemce podávat ských komodit do tÑetích zemí. žádost do Programu rozvoje ven„Na tyto úÂely dostanou zemÆ- kova, musí se je nauÂit získat. Ve 4 osách bude také podporovádÆlci v pÑíštích 7 letech z Evropské unie celkem 111 miliard na konkurenceschopnost zemÆdÆlkorun, další prostÑedky mÒže ských farem (napÑíklad pÑedÂasný dodat ministerstvo zemÆdÆlství, odchod do dÒchodu), údržba krajia to až do výše 65 procent dotací ny a pÑírodÆ šetrné hospodaÑení, starých Âlenských státÒ pro letoš- ale také rozvoj venkova, zejména ní rok. Na tyto dotace mají zemÆ- pak zlepšení podmínek pro život dÆlci právní nárok, a pokud splní rodin a mladých lidí. Samostatná 4. stanovená pravidla hospodaÑení, osa LEADER je zamÆÑena na spo-

lupráci obcí s místními podnikateli a neziskovými organizacemi. „Velká nejistota však panuje na rozdÆlení celkové Âástky do jednotlivých os. Zatímco ministerstvo zemÆdÆlství navrhuje rozdÆlení

80 ku 20 procentÒm ve prospÆch prvních dvou os, tedy zemÆdÆlcÒ, nehodlají se s tím smíÑit zejména starostové venkovských obcí a zástupci krajských samospráv. Argumentují hlavnÆ tím, že zemÆ-

dÆlci jsou masivnÆ podporováni již z prvního pilíÑe a že toto nerovnomÆrné rozdÆlení zbyteÂnÆ polarizuje venkov na zemÆdÆlskou a nezemÆdÆlskou veÑejnost,“ uzavírá radní Kalista.

Informace z kraje

P LZE«SKÝ

Výsledky „testovacích“ zkoušek dospÆlosti se studenti dozvÆdí v kvÆtnu

SLOUPEK RADNÍHO DokonÁení ze strany 1

Kraje však budou moci rozhodovat prostÑednictvím svých regionálních operaÂních programÒ o využití pouhých 12 % všech prostÑedkÒ z EU. Zbytek penÆz budou pÑerozdÆlovat ministerstva pÑímo z Prahy. Pro náš kraj mÒže být toto uspoÑádání znaÂnÆ nevýhodné. V celostátních statistikách si PlzeËský kraj stojí velice dobÑe. Tato „decentralizace“ povede kještÆ vÆtšímu zaostávání venkova za velkými centry. Všichni se asi shodneme, že nejvýznamnÆjší událostí prvního pololetí budou volby do Poslanecké snÆmovny. ChtÆl bych se zamyslet nad základními principy, podle kterých by se mÆla naše zemÆ, atím také náš kraj v budoucnosti Ñídit. Chceme žít ve spoleÂnosti svobodných obÂanÒ, ve které bude slyšet náš hlas, nebo dáme pÑednost tomu, aby za nás rozhodoval stát prostÑednictvím svých úÑedníkÒ amy mohli dÆlat jen to, co nám povolí? Chceme opÆt vládu s „osobitým“ názorem na lidská práva asvobody? Jen naivní ÂlovÆk by si mohl myslet, že se z vlka stane mírný beránek. Proto pokud chceme svobodnou obÂanskou spoleÂnost, peÂlivÆ zvažujme, komu ve volbách dáme svÒj hlas. Milí pÑátelé, pÑeji vám všem jasný rozum, pevné zdraví, krásné a radostné prožití velikonoÂních svátkÒ. SpoleÂnÆ budeme doufat, že mrazivou „ladovskou“ zimu nevystÑídá mrazivé ÂtyÑletí.

3 |Duben

KRAJ

Maturitu naneÁisto si vyzkouší 42 škol Možnost vyzkoušet si naneÁisto novou podobu maturitních zkoušek, které budou zavedeny ve školním roce 2007/2008, mÅli v tÅchto dnech stÐedoškoláci v PlzeÊském kraji. ÚÁast škol v programu byla dobrovolná. DAVID HRDINA

aturita naneÂisto 2006 pÑipraví školy na refor„ mu zkoušek a zároveË jim nabídne významný nástroj sebereflexe,“ míní námÆstek hejtmana pro školství, mládež a sport Václav ¢ervený. Nové maturity mají dvÆ Âásti, spoleÂnou a profilovou. SpoleÂná se skládá ze 3 zkoušek – z Âeského a cizího jazyka (AJ, NJ, FJ, RJ, ŠJ a IJ v základní úrovni 1) a volitelného pÑedmÆtu (matematika, obÂanský základ, pÑírodovÆdnÆ technický základ a informaÂnÆ technologický základ). Testy z informaÂních technologií a pÑírodovÆdnÆ technického základu patÑí do volitelných zkoušek spoleÂné Âásti, ale pro letošní rok byly zaÑazeny do profilové sekce. Nebylo proto možné, aby si letos žáci tyto zkoušky vybírali jako jednu z volitelných zkoušek místo matematiky a obÂanského základu.

MVDR. VÁCLAV ČERVENÝ, 1. NÁMĚSTEK HEJTMANA (KDU-ČSL)

M

Komisaře určí kraj „SpoleÂná Âást zkoušek se koná podle jednotného testovací-

ho schématu schváleného ministerstvem školství, závazného pro všechny pÑihlášené školy. Za jejich prÒbÆh zodpovídá maturitní komisaÑ z jiné stÑední školy jmenovaný krajským úÑadem,“ Ñíká V. ¢ervený. Zkoušky spoleÂné Âásti bude v uÂebnÆ zadávat proškolený zadavatel, což je pedagog dané školy, který nemá aprobaci daného pÑedmÆtu. Profilová Âást maturity se skládá ze 3 povinných zkoušek, které stanoví Ñeditel školy buÉ z vlastních zdrojÒ nebo využije nabídky testÒ ministerstva. Dále si ještÆ mÒže žák zvolit nejvýše 4 zkoušky. Profilová Âást se koná podle rozvrhu stanoveného Ñeditelem školy a ten zodpovídá i za prÒbÆh této Âásti.

Maturita bez handicapu Do programu se také vÂlenil program Maturita bez handicapu 2006, který, podobnÆ jako v minulých roÂnících Maturity naneÂisto, umožní úÂast žákÒm se speciálními vzdÆlávacími potÑebami. OrganizaÂnÆ i obsahovÆ budou oba programy úzce

propojeny tak, aby simulovaly reálné podmínky konání maturitní zkoušky. Zkoušky spoleÂné Âásti maturit jsou pro školy pÑihlášené do programu povinné, úÂast v profilové Âásti je nepovinná. PÑihlášeným školám budou testy stejnÆ jako v pÑedchozích letech poskytnuty zdarma. Testové materiály (testový sešit obsahující zadání zkoušky, záznamový arch sloužící žákovi k zápisu Ñešení úloh a pro poslechový subtest každého cizího jazyka je vyroben pro každou uÂebnu zvukový CD nosiÂ) pro zkoušky spoleÂné Âásti obdrží škola pÑipravené pro každého pÑihlášeného žáka. Testové materiály jsou zkompletovány pro každou zkoušku a uÂebnu a pÑedávají se v bezpeÂnostním balíÂku. Po zpracování výsledkÒ všech zkoušek

dostane každý student protokol o výsledcích spoleÂné a profilové Âásti. Souhrnné výsledky budou školám poskytnuty 9. 5. 2006 a pÑíslušný krajský úÑad obdrží agregované výsledky tÆchto škol.

Program využila většina „V PlzeËském kraji se do programu Maturita naneÂisto 2006 pÑihlásilo 42 stÑedních škol, testování probÆhne ve 49 lokalitáchy. Uvážíme-li, že maturitní roÂník má v našem kraji 55 stÑedních škol a z tohoto poÂtu mají nÆkteré školy v maturitním roÂníku pouze nÆkolik žákÒ nástavbového studia, je zÑejmé, že Ñeditelé našich stÑedních škol pÑistoupili k dané problematice nanejvýš zodpovÆdnÆ,“ uzavírá námÆstek ¢ervený.

STŘÍPKY Újezd – Do nové budovy se přestěhoval zdejší obecní úřad. Vedení obce vyhodnotil nabídky několika firem, z nichž nejdražší činila 3,5 milionu korun. Nakonec se radní rozhodli zadat jednotlivé práce několika firmám, protože tak stavba vyšla mnohem levněji. Obec získala garáže, novou hasičskou zbrojnici a pod střechou i kanceláře obecního úřadu a zasedací místnost pro čtyřicet osob. Chodská Lhota – Místní komunikace chtějí v Chodské Lhotě opravit pomocí prostředků získaných z dotací Plzeňského kraje. Jedná se o půlmilionovou investici. Loni byly opraveny cesty ve Šteflích, letos přijde na řadu přímo Chodská Lhota. Kasejovice – Komunikace ke škole v obci Kasejovice by měla projít důkladnou rekonstrukcí. Ta se bude se týkat nejen tohoto úseku, ale také silnice kolem mateřské školy a synagogy. V souvislosti s tím dojde k propojení pěší uličky na státní komunikaci. Plzeňský kraj na tuto akci přispěje částkou 1,7 milionu korun. Tachov – Park u autobusového nádraží v Tachově se mění k nepoznání. Město se rozhodlo skácet téměř všechny letité stromy. Ozdravení parku je rozděleno do dvou etap. První se týká 16 javorů, v další přijdou na řadu jasany a kaštany. Stromy byly v minulosti upravovány, ale podle odborníka nepříliš šťastně.

Nemocnice a muzeum se staly stavbami roku Brusel pochválil Áeské euroregiony

DokonÁení ze strany 1

Jedná se o rekonstrukci objektu jednoho z nejslavnÆjších stavitelÒ – Jana Blažeje Santiniho-Aichla. „Památka se opravuje postupnÆ podle finanÂních možností, regeneraÂní proces u takovéto stavby je nikdy nekonÂící Ñadou menších a vÆtších stavebních zásahÒ,“

doplËuje Vladislav Vilímec. Projektantem díla je Ing. Rineš, realizaci provádí stavební firma Vratislava Kypty – Stavoservis. Mezi prÒmyslovými stavbami vybojoval prvenství nenápadný malý areál firmy FLOP na SulkovÆ. Na první pohled zaujal dynamickou skladbou hmot i oku lahodící

elegantní kombinací svých povrchÒ šedé a bílé barvy se žlutými akcenty. Pod architektonické Ñešení se podepsal Ing. arch. Kasík a realizaci provedly firmy Remviko, s. r. o. PlzeË, a Dusta, s. r. o. Cheb. „Mohu Ñíci, že tato soutÆž má velkou prestiž mezi stavebními firmami – neboz je to soutÆž,

která velmi dÒraznÆ dbá právÆ na kvalitu jejich práce. Kvalitní stavba se stala témÆÑ nezbytnou normou. K ocenÆní však potÑebuje ještÆ nÆco navíc. Investorský, architektonický a stavaÑský nápad,“ uzavírá námÆstek Vilímec. -RED-

Nový železniÁní koridor zrychlí dopravu tavba tÑetího rychlostního železniÂního koridoru v ¢eské republice, který naváže na stávající dva, zaÂala v bÑeznu letošního roku. Tento koridor je na našem území veden z pÑevážné Âásti v trase I. a II. koridoru. V západní Âásti republiky chybí dokonÂit úsek Praha–PlzeË–Cheb–státní hranice. Výstavba této Âásti koridoru je rozdÆlena celkem do 9 staveb. Poslední stavbou bude prÒjezd železniÂním uzlem PlzeË. „Podle usnesení vlády ¢R by mÆla být výstavba západní vÆtve tÑetího koridoru dokonÂena v roce 2016. PÑedbÆžné náklady na jeho vybudování poÂítáme ve výši 55,5 miliardy korun,“ Ñíká námÆstek pro investice Stavební

S

edním z více než sedmdesáti euroregionÒ v EvropÆ je i euroregio pÑispÆje ze svých fondÒ cca 79 miliony eur i Egrensis (viz mapka), který sdružuje obce na bavorsko-saskoEvropská unie,“ vysvÆtluje tisková mluvÂí Stavební správy PlzeË Alena Kašparová. I v úseku Praha „ durynsko-Âeském pohraniÂí. Jsme rádi, že i jeho Âinnost je Bruse– PlzeË dojde v nÆkterých Âástech k modernizaci lem tak pozitivnÆ hodnocena,“ Ñíká radní JiÑí Kalista. Evropský parlatrati v trase budoucího vysokorychlostního kori- ment výslovnÆ dokonce vyzývá Âlenské státy Evropské unie k tomu, doru. Definitivní trasa je již stanovena v úseku aby podporovaly angažmá regionÒ. „Parlament EU považuje za Rokycany–PlzeË. Další významnou akcí je zvýše- obzvláštÆ dÒležité, aby euroregiony mÆly možnost i v budoucnu ní rychlosti na trati PlzeË–¢eská Kubice. Zde se finanÂnÆ podporovat projekty lokálního pÑeshraniÂního setkávání v souÂasné dobÆ provádÆjí rekonstrukce železniÂ- s výmÆnou sousedských kontaktÒ a podobné mikroprojekty, jako je ního svršku a spodku, odvodnÆní, opravují se 3 tomu doposud v programu EU Interreg 3A. Proto i PlzeËský kraj mosty, 3 pÑejezdy a 11 propustkÒ. Stavba byla pro pÑíštích sedm let pÑipravuje v rámci strukturálních fondÒ podpozahájena vÑíjnu 2005 a dokonÂena vÂervnu 2006. ru zejména obcím a neziskovým organizacím na Âesko-bavorském Náklady na realizaci se pohybují okolo 258 milio- pÑíhraniÂí,“ doplËuje JiÑí Kalista. -REDnÒ korun a pÑíspÆvek EU Âiní 193 milionÒ. -RED-

J

správy PlzeË Jaroslav Pešek. První stavba, která zahájila úpravu tratÆ má název Optimalizace trati PlzeË–StÑíbro. „V úseku PlzeË–Cheb dojde ke zdvoukolejnÆní v úseku Kozolupy–Plešnice. Vlastní stavební práce nyní zaÂínají od PlznÆ smÆrem do StÑíbra. Na výstavbu tÑetího koridoru nám

Poznámka na aktuální téma

Udávám, udáváš, udáváme... o „reformách“ našeho nového vedení ministerstva zdravotnictví nastal v Âeském lékárenství nový jev. Pacienti v daleko vyšší míÑe bÆhají od lékárny k lékárnÆ a dle instrukcí ministerstva se nesoustÑedí na to, jak léÂivý pÑípravek užívat, ale kde je doplatek nejnižší. UšetÑíme? Dál vzrÒstá poÂet stížností pacientÒ na nestejný doplatek v rÒzných lékárnách. Ony to snad ani nejsou stížnosti, ale spíše udání. Následné kontroly však prokazují, že cenotvorba i další podmínky provozu jsou striktnÆ dodržovány. Nic jiného se ani prokázat nedá, dodržuje-li lékárna podmínky obchodní pÑirážky naÑízené státem. ProstÆ udávání již patÑí v našich konÂinách k bÆžným zvyklostem. KaždopádnÆ z uvedeného vyplývá, že lidem nestejný doplatek vadí. Ministerstvu však zjevnÆ ne.

P

Velkou pochvalu od Evropského parlamentu si vysloužila pÐeshraniÁní sdružení obcí, takzvané euroregiony. Podle zástupcÑ Bruselu totiž právÅ tato euregia rozhodujícím zpÑsobem pÐispívají k pÐekonávání hranic v EvropÅ, k budování dobrých sousedských vztahÑ, seznamování lidí z obou stran hranice a prostÐednictvím spolupráce na komunální a regionální úrovni k odbourávání pÐedsudkÑ.

Bude mít ministerstvo koneÂnÆ odvahu Ñešit vÆc zasazením se o nastolení institutu pevných cen, aby koneÂnÆ bylo v celém procesu jasno? Anebo mu souÂasný stav, kdy není jasné nikomu nic a obÂané na tom prodÆlávají, vyhovuje? Z mých vlastních poznatkÒ a informací od kolegÒ je patrné, že situace došla dokonce tak daleko, že z okrajových Âástí kraje recepty pÑivážejí do PlznÆ ÑidiÂi sanitek a od pacientÒ inkasují Âástku nÆkde mezi doplatkem v Plzni a doplatkem lokálním. To, že se mnohdy neliší, není podstatné. V nejbližší dobÆ k nám do venkovské lékárny pÑijde kontrola z finanÂního úÑadu prošetÑit „oznámení“ pacienta, že když jsme dražší než jiné lékárny (v Plzni), urÂitÆ jsme se nezákonnÆ obohatili. Každý dÆlá, co umí. Ministerští neberou úplatky, to nÆjací cizí lidé, kteÑí jen tak bez

pozvání pÑicházejí na ministerstvo zdravotnictví. Fakultní lékárny nevybírají doplatky, protože jejich ztráty zaplatí miliardové injekce. PÑerozdÆlování nás vrací do dob, kdy bylo všechno všech. NÆkteÑí nezapomnÆli, a tak se vracejí do doby, kdy bylo udávání cestou vzhÒru. Až kontrola z finanÂního úÑadu dopadne tak, jak musí, budeme mít papír na to, že nekrademe. I to je dobré. Vystavíme ho v lékárnÆ. VÆtšina našich pacientÒ s námi zÒstane. Ti, co se nechali koupit na nižší doplatek, pÒjdou jinam. Jenže pÒjdou jinam vždycky, když se najde lékárna, která je koupí líp. Nám nezbude než se „našim“ pacientÒm vÆnovat a doufat, že dÒležitÆjší budou naše vÆdomosti a rady než rozdíl v doplatcích. O pevné a jednotné ceny lékÒ na recept se budeme samozÑejmÆ snažit dál. Když to jde u cigaret,

které nám život zkracují, pro by to nešlo u lékÒ. Jestliže si na rozdíl od ministra myslíte, že lékárníci jsou potÑeba, ÑeknÆte to alespoË tomu svému. Další, kdo nebude ve zdravotnictví potÑeba, bude pacient, ušetÑí se tak mnohem, mnohem víc. A na závÆr si dovolím malou radu: jestliže lékaÑ odmítá pÑedepsat lék bez doplatku, ptejte se v lékárnÆ na možnost náhrady. VÆtšinou najdeme srovnatelnou kvalitu a úÂinek pÑi nižší spoluúÂasti. Když ne, starejte se, aby o vašich problémech bylo slyšet na ministerstvu zdravotnictví. Tam se totiž rozhoduje o doplatcích. LékárníkÒm nezbývá než je vybrat. BuÉ od pacientÒ nebo jako dotaci od státu. Jenže nakonec to vždycky nÆkdo zaplatí. MGR. STANISLAV HAVLÍČEK, PHARMDR. MARTIN DOČKAL

O této problematice se dozvíte více na: www.apatykar.cz

4 |Duben

P LZE«SKÝ

V poslední dobÅ jsme v naší redakci zaznamenali zvýšený zájem o informace týkající se inzerce v novinách PlzeÊský kraj Na vaše dotazy odpovídá vedoucí manažer našeho inzertního oddÇlení Karel Mikula. Jedním z nejÁastÅjších dotazÑ ÁtenáÐÑ je otázka nákladu a distribuce novin PlzeÊský kraj. Jaký je náklad uvedených novin? Náklad našich novin je 250 000 výtiskÒ mÆsíÂnÆ. Noviny jsou distribuovány zdarma do všech poštovních schránek a domácností v našem regionu. NeménÆ dÒležitá je i otázka kontroly distribuce. Kontrola distribuce je provádÆna pravidelnÆ zástupcem distribuÂní firmy, zástupcem naší firmy a reprezentantem z dotyÂného zastupitelstva. Výsledky dokládají 90–95% penetraci (zanesenost) novin v našem regionu. Co si mohou ÁtenáÐi pÐedstavit pod obchodní znaÁkou „¢eský domov“? „¢eský domov“ je inzertní projekt, který sdružuje celkem 10 regionálních titulÒ s celkovým nákladem 1,6 milionu výtiskÒ distribuovaných zdarma direct mailem do všech poštovních schránek v daném regionu. Mezi tituly, které jsou souÂástí projektu, patÑí nejen noviny PlzeËský kraj, ale i napÑíklad noviny sousedního Karlovarského kraje nebo mÆsíÂník kraje Moravskoslezského. Kompletní seznam všech titulÒ, vÂetnÆ ceníkÒ a mediakitÒ zapojených do uvedeného projektu je pro zájemce k dispozici na webových stránkách www.ceskydomov.cz. Komu je urÁena nabídka inzertního prostoru v rámci projektu „¢eský domov“? Inzertní projekt „¢eský domov“ je zajímavý zejména pro firmy a spoleÂnosti expandující s nabídkou svých služeb nebo zboží do sousedních regionÒ v ¢eské republice. V rámci jedné objednávky plošné inzerce tak mají možnost oslovit se svou nabídkou potenciální klienty nejen v PlzeËském kraji, ale i v ostatních regio-

v projektu „¢eský domov“? Cena za otištÆní inzerátu v ostatních titulech se Ñídí dle platných ceníkÒ jednotlivých regionÒ a odpovídá, mimo jiné, i nákladu uvedených novin. Jiná cena je v novinách s celkovým nákladem 28 000 výtiskÒ mÆsíÂnÆ a jiná v titulu s nákladem 475 000 výtiskÒ mÆsíÂnÆ. NicménÆ ceny jsou pÑizpÒsobeny i finanÂním možnostem klientÒ z jednotlivých krajÒ.

nech zapojených do projektu „¢eský domov“. Zajímavá je i otázka ceny za otištÆní, která se snižuje nejen s poÂtem opakování inzerce v novinách PlzeËský kraj, ale i soubÆhem inzerce v ostatních titulech. Jaké jsou ceny za otištÅní inzerce v novinách PlzeÊský kraj? Cena za otištÆní inzerátu je 61 KÂ za jeden milimetr sloupce a odvíjí se od velikosti inzertní plochy. NicménÆ každý inzerent má možnost získat slevu za poÂet opakování uvedené inzerce, slevu za soubÆh inzerce i v ostatních titulech Âi agenturní provizi v pÑípadÆ mediálních Âi reklamních agentur. Navíc jsme schopni reklamu zpracovat jak po stránce textové, tak i grafické. Cena za grafické zpracování je velmi nízká, a to již od 350 KÂ. Poradenství v oblasti obsahu nebo podoby inzerce je pro naše klienty samozÑejmÆ zdarma. A s jakými cenami mohou klienti poÁítat v pÐípadÅ inzerce

Jak je možné zvládnout tak velký nápor klientÑ a inzerentÑ v pÐípadÅ deseti titulÑ novin? Každý region, a tím pádem i noviny, které v regionu vycházejí, má svého vedoucího manažera inzerce a externí spolupracovníky. V pÑípadÆ novin PlzeËský kraj je momentálnÆ vyhlášen konkurz na obsazení místa externích spolupracovníkÒ. Co musím udÅlat v pÐípadÅ zájmu o práci inzertního poradce v novinách PlzeÊský kraj? Zájemce o práci inzertního poradce nám musí doruÂit nejlépe elektronickou poštou na adresu hendrychova@consultants. cz své CV a svou pÑedstavu o pracovní náplni. Možnost získat uvedenou pracovní pozici má každý, kdo má ukonÂeno minimálnÆ stÑedoškolské vzdÆlání, má alespoË okrajové zkušenosti s vedením obchodního jednání a umí pracovat uživatelsky s výpoÂetní technikou, napÑíklad napsat, odeslat a pÑijmout email. VÆková hranice není nikterak omezena, což v praxi znamená, že i zkušený a zdatný pracovník vyššího vÆku má znaÂnou šanci uvedené místo získat. FinanÂní ohodnocení inzertního poradce je závislé na jeho pracovním nasazení a jeho výše není omezena.

inzerce

Inzerce

KRAJ

Noviny do každé domácnosti www.ceskydomov.cz

Inzerujte v projektu „Český domov“ náklad více jak 1 500 000 měsíčně pokrytí 70 % území ČR distribuce přímo do schránek nejlevnější inzerce

Info telefon: 224 816 821, mobil: 777 747 455

Strategic Consulting, spol. s. r. o., vedoucí vydavatelství tiskových periodik pro krajskou a místní samosprávu, hledá právě vás:

Obchodní zástupce pro měsíčník Plzeňský kraj Nabízíme: • práci pro prestižní krajské médium • • jistotu silného zázemí • • kvalitní produktové a obchodní školení • • výdělek ovlivněný pouze vlastním výkonem • • obchodní materiály Práce je vhodná i pro studenty či seniory. Nevyžadujeme živnostenské oprávnění. Více info na www.ceskydomov.cz. Vaše profesní C.V. očekáváme na e-mailu: [email protected] nebo faxem: 224 816 818

www.ceskydomov.cz

Parlamentní televize 24cz – Politika pod lupou Parlamentní satelitní a kabelová televize 24cz zahájila své vysílání v České republice 17. 11. 2004, a vyplnila tak svým zaměřením existující mezeru na českém televizním trhu. Existence televize tohoto zaměření poskytuje nejen odborné veřejnosti, ale i běžným občanům lepší přístup k informacím a službám státní správy a samosprávy. 24cz zvyšuje přímou zainteresovanost občanů v oblastech politického, ekonomického a společenského života. Prostřednictvím 24cz dochází k prohloubení komunikace mezi veřejnou správou a občany se zpětnou vazbou.

ákladem vysílacího schématu jsou přímé přenosy zasedání plén Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, záznamy vybraných výborů a komisí Parlamentu ČR a pořady vlastní tvorby: Studio 24 – diskusní pořad

Z

k aktuálním politickým a ekonomickým tématům vycházející z jednání Poslanecké sněmovny a prezentující postoje politiků k schváleným či zamítnutým zákonům. Profily – rozhovory s politiky a významnými osobnostmi

o aktuálním dění, profesi a životě. Burzovní týden – pořad vyráběný ve spolupráci s Burzou cenných papírů Praha zaměřený na rozbory a predikce burzovního trhu. Ptejte se svého premiéra – premiér Jiří Paroubek se vyjadřuje

k aktuálnímu dění a odpovídá na otázky diváků ve vlastním pravidelném exkluzivním pořadu. Očima předsedy Senátu – předseda Senátu PČR Přemysl Sobotka v pravidelném exkluzivním pořadu komentuje aktuální události a odpovídá na otázky diváků. Hradní glosy – hostem pravidelného exkluzivního pořadu je tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl, který v první části hovoří obecně o činnosti Kanceláře prezidenta republiky a aktuálních tématech, ve druhé části pořadu odpovídá na dotazy diváků. Dotazy do pořadů mohou diváci zasílat na: [email protected], pr [email protected] a [email protected]. Televizní kanál 24cz je nekódovaný televizní kanál a je přenášen volně přes nejsledovanější satelitní systém družic Astra, současně je v nabídce kabelových sítí UPC a Karneval a vysílání je možné sledovat i na internetových stránkách www.24cztv.cz. Počet registrovaných uživatelů ve zmíněných sítích je 2 196 000. Televize 24cz vysílá nepřetržitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Inzerce

P LZE«SKÝ

5 |Duben

KRAJ

Televize ZAK TV pÐipravuje cyklus magazínÑ Perspektivy Evropy Nové díly seriálu zpravodajsko-publicistických magazínÑ s názvem Perspektivy Evropy, který až dosud pÐipravovaly nÅmecké regionální televize, budou natáÁeny na západÅ ¢ech. Výrobou cyklu dvaceti pÑlhodinových poÐadÑ byla povÅÐena televize ZAK TV po vítÅzství ve výbÅrovém Ðízení obecnÅ prospÅšné spoleÁnosti Úhlava, která je nositelem projektu. Je to vÑbec poprvé v historii Perspektiv Evropy, kdy se do výroby televizních magazínÑ pouští Áeská produkÁní spoleÁnost.

SC-60139/1

Bazény, Bazény, bazénové bazénové zastřešení, zastřešení, jímky, jímky, vodoměrné vodoměrné a a kanalizační kanalizační šachty, šachty, ČOV, ČOV, lapoly, lapoly, pramice, pramice, zahradní zahradní skluzavky skluzavky a a tobogány tobogány Renoplast Plzeň, Chotíkov 345, Zemědělský areál Chotíkov u Plzně, tel/fax: 377 821 199, mobil: 608 220 014 www.renoplast.cz, [email protected] SC-60138/1

Na tiskové konferenci spoleÁnosti Úhlava o.p.s. promluvil také vedoucí zastoupení Evropské komise v MnichovÅ, pan Jochen Kobusch.

Inzerujte v novinách Plzeňský kraj

SC-60159/1

agazíny budou informovat veÑejnost na obou stranách státní hranice o výsledcích pÑeshraniÂní spolupráce v hospodáÑské oblasti. „Budeme se ale také zabývat cestovním ruchem, ochranou životního prostÑedí nebo dopravou. I to jsou oblasti života, ve kterých mají naši lidé odlišné zkušenosti, než jejich sousedé v Bavorsku. Vedle pozitivních pÑíkladÒ se proto urÂitÆ nevyhneme ani kritice,“ vysvÆtluje JindÑich Marek, výkonný Ñeditel televize a dodává:„Velmi si vážíme pÑíležitosti pÑispÆt k rozvoji vzájemných vztahÒ mezi ¢echy a NÆmci, což je samozÑejmÆ hlavní priorita celého projektu.“

a GIMI ¢eské BudÆjovice, které se budou na pÑípravÆ Âeských magazínÒ podílet. O jejich vysílání projevila zájem také pÆtice bavorských regionálních televizí.

M

redaktor ZAK TV povÆÑený koordinací projektu na Âeské stranÆ. Jeho úkolem je mimo jiné i Ñídit spolupráci s regionálními televizemi DUHA Karlovy Vary

Projekt je spolufinancován Evropskou unií, dotace byla poskytnuta z programu iniciativy INTERREG IIIA ¢eská republika – Svobodný stát Bavorsko a jeho partnerem je Bavorská zemská centrála pro nové média.

NatáÂení prvního dílu Perspektiv Evropy bude zahájeno v prÒbÆhu dubna. „Od druhé poloviny kvÆtna se už budou moci s Perspektivami pravidelnÆ setkávat na televizních obrazovkách naši diváci. O konkrétním Âasovém harmonogramu vysílání zatím nebylo rozhodnuto. Jisté je, že magazíny pobÆží na PrimÆ s frekvencí jedenkrát týdnÆ,“ informuje Miroslav SedláÂek,

SC-60208/3

SC-60173/1

6 |Duben

P LZE«SKÝ

Informace z kraje

KRAJ

Desítky milionÑ plynou na pÐeshraniÁní spolupráci Více než 8,5 milionu eur poskytly strukturální fondy Evropské unie SpoleÁenství Interreg IIIA pro roky 2004–2006. Iniciativa tohoto spoleÁenství je zamÅÐena na podporu pÐeshraniÁní spolupráce sousedních regionÑ. PlzeÊský kraj spadá spolu s JihoÁeským a Karlovarským krajem do Interregu IIIA ¢eská republika – Svobodný stát Bavorsko. ských institucí centrální i regionální úrovnÆ, pÑiÂemž pÑibližnÆ tÑikrát do roka schvaluje dotace na Âeské a bavorské projekty spoleÂnÆ,“ vysvÆtluje JiÑí Kalista, radní pro oblast regionálního rozvoje, zemÆdÆlství a podpory fondÒ EU. V ¢eské republice jsou projekty podávány prÒbÆžnÆ od 1. srpna 2004. Celkem bylo schváleno 55 projektÒ z PlzeËského kraje v celkové výši dotace 3,6 milionu eur.

DAVID HRDINA

rozdÆlení ještÆ zbývá pro letošní rok více než 110 „ tisíc eur na projekty v oblasti Cestovního ruchu, volného Âasu a rekreace. O více než 20 tisíc eur pak mohou žádat zájemci o prostÑedky z fondu ostatní infrastruktury,“ vysvÆtluje JiÑí Kalista, radní pro oblast regionálního rozvoje, zemÆdÆlství a podpory fondÒ EU s tím, že projekty musí být doruÂeny na Sekretariát Regionální rady do 19. dubna 2006. Nejbližší termín zasedání ²ídícího výboru je stanoven na 27.–28. 6. 2006.

K

O dotacích rozhodují společně „Administrativu pÑíjmu projektÒ, jejich kontroly a hodnocení zajišzuje v našem kraji Sekretariát Regionální rady, který dle

Dispoziční fondy v euroregionech JiÐí Kalista, radní

výsledkÒ hodnocení doporuÂuje projekty ke schválení ²ídícímu výboru Interregu IIIA. Ten je složen ze zástupcÒ Âeských a bavor-

Regionální centrum podpoÐí bydlení egionální centrum Programu podpory bydlení vzniklo i v PlzeËském kraji. Jeho cílem je pomoci obÂanÒm pÑi Ñešení bytové situace. Podstatou tohoto programu je propojení všech, kteÑí se na Ñešení bydlení podílejí tak, aby se zvýšila dostupnost kvalitního bydlení a aby bylo finanÂnÆ dostupné a rychle realizovatelné.

R

Hlavní pÑínosy pro region jsou pÑedstavovány zapojením místních firem do programu, rozvojem malého a stÑedního podnikání v regionu, využívá-

ním místní dopravy, akcemi pro region (vybudování hÑištÆ, sportovního areálu, atp.), ekologickým Ñešením výstavby, Ñešení a modernizací inženýrských sítí, zvýšením místní poptávky, vytvoÑení mnových pracovních míst a rÒstem zamÆstnanosti. Zájemci o podporu na bydlení navazují spolupráci registrací do tohoto programu prostÑednictvím webových stránek www.podporabydleni.cz nebo pÑímo v Regionálním infocentru, Lindauerova 21, PlzeË, tel.: 377 321 198. -RED-

V rámci iniciativy Interreg IIIA fungují také DispoziÂní fondy, které jsou urÂeny na podporu malých neinvestiÂních projektÒ s pÑeshraniÂní dopadem na Bavorsko. DispoziÂní fond euroregionu Šumava je spravován Regionální

Graf znázorňuje podíly jednotlivých krajů v rámci dosud rozdělených dotací z celé alokace Interregu na období 2004–2006.

rozvojovou agenturou Šumava sídlící ve Stachách Â. p. 206, 384 73 Stachy. V souÂasné dobÆ probíhá již 4. výzva k pÑedkládání projektÒ, která konÂí 31. srpna 2006. Všechny související informace naleznete na www.rras.cz, pÑípadnÆ na telefonu 388 428 242. DispoziÂní fond euroregionu Egrensis spravuje KanceláÑ rozvojových projektÒ euregia Egrensis, která sídlí v budovÆ Krajského úÑadu Karlovarského kraje na adrese Závodní 357/90, 360 06 Karlovy Vary. Nejbližší jednání regionálního ²ídícího výboru tohoto DispoziÂního

Elektronické výukové kurzy na Portále veřejné správy (portal.gov.cz)

Mnozí z vás již slyšeli slovo e-learning. Jedná se o možnost výuky z rÒzných oblastí s využitím poÂítaÂÒ, cizími jazyky poÂínaje a zemÆpisem konÂe. Pro dnešní školou povinnou mládež to už není nic neobvyklého, témÆÑ v každé škole je používán nÆjaký výukový program. Pokud jste se s takovým zpÒsobem vzdÆlávání doposud nesetkali, nebo se chcete tímto zpÒsobem nauÂit nÆco nového, podívejte se na Portál veÑejné správy a prostÑednictvím odkazu „E-learningové kurzy“ vpravo nahoÑe vstoupíte do virtuální školy. NejdÑíve se zare-

Příprava spolupráce 2007–2013 Ve spolupráci se zástupci jednotlivých krajÒ a euroregionÒ byla v polovinÆ loËského roku zahájena i pÑíprava pÑíštího programového období 2007–2013, ve kterém se z pÒvodní iniciativy

Na internet pÐiplatí ministerstvo V

ypracováním vzorového projektu a pÑedvyplnÆním žádostí se snažili úÑedníci kraje pomoci obcím pÑi získávání penÆz na rozvoj vysokorychlostního internetu. DotaÂní program na podporu rozvoje tohoto média vyhlásilo v Ñíjnu loËského roku Ministerstvo informatiky ¢R a obce z PlzeËského kraje v nÆm díky pomoci Krajského úÑadu letos v únoru uspÆly. „Odbor informatiky ve spolupráci s Odborem regionálního rozvoje vypracovaly vzorový projekt a pÑedvyplnÆnou vzorovou žádost na vybudování bezdrátového internetu pro obÂany. Takto pÑipravené podklady byly obratem rozeslány elektronicky do všech obcí PlzeËského kraje s cílem zvýhodnit je díky takové pÑípravÆ oproti ostatním žadatelÒm a zvýšit dostupnost vysokorychlostního

Seznam projektů, kterým byla poskytnuta dotace ministerstva informatiky (obce jsou z Plzeňského kraje)

Mikroregion Konstantinolázeňsko /Olbramov/

internetu na území regionu,“ vysvÆtluje JiÑí Kalista, radní pro oblast regionálního rozvoje, zemÆdÆlství a podpory fondÒ EU. O tom, že podpora kraje byla pÑesnÆ zacílená, svÆdÂí fakt, že z celkem 26 úspÆšných žadatelÒ je 9 projektÒ z PlzeËského kraje, což je výraznÆ více než z území jiných regionÒ. Lepší celosvÆtové informaÂní sítÆ si tak budou v našem kraji užívat lidé z více -REDnež 45 sídel.

UžiteÁné internetové odkazy Vážené ÁtenáÐky, vážení ÁtenáÐi, nejdÑíve bych uvedl ještÆ jedno drobné doplnÆní k minulému Âíslu internetových odkazÒ, a to k Âásti týkající se elektronických daËových pÑiznání. V dobÆ vydání minulého Âísla ještÆ nebyly na webu ministerstva financí zveÑejnÆny formuláÑe pro zdaËovací období 2005, na což jste nÆkteÑí z vás upozornili, to je nyní už v poÑádku a k dispozici jsou formuláÑe aktuální. A nyní pÑímo k jednotlivým odkazÒm. SamozÑejmÆ jako vždy platí, že pÑivítám, pokud mi pošlete váš názor na tuto rubriku, pÑípadnÆ váš vlastní tip na internetový odkaz, vše na adresu [email protected].

fondu bude zasedat 14. Âervna 2006, pÑiÂemž dotace budou schvalovány na projekty pÑedložené do 26. dubna 2006. Další informace jsou k dispozici na www.euregio-egrensis.org nebo na telefonu 353 502 563.

SpoleÂenství Interreg stane hlavní program strukturálních fondÒ pro územní cíle 3 podporující evropskou územní spolupráci. ObdobnÆ jako u stávajícího programu bude i ten nový zamÆÑen na podporu pÑeshraniÂní územní spolupráce. „Jako doposud bude pÑipraveno celkem 5 samostatných programÒ podporujících pÑeshraniÂní spolupráci se Saskem, Polskem, Slovenskem, Rakouskem a Bavorskem. Zájemci z PlzeËského kraje budou moci podávat projekty a Âerpat dotace z programu ¢R – Bavorsko,“ doplËuje J. Kalista. Kraje jsou do pÑípravy programu zapojeny v rámci takzvané pracovní skupiny, která byla ustavena ministerstvem pro místní rozvoj a je složena ze zástupcÒ krajÒ Karlovarského, PlzeËského a JihoÂeského a euroregionÒ Egrensis a Šumava. Na pÑípravÆ se podílejí také externí konzultanti, kteÑí mají zkušenosti s programováním i potÑebnou znalost daného území. Více informací naleznete na www.plzensky-kraj.cz /sekce Program pÑeshraniÂní spolupráce 2007–2013.

gistrujte, pÑi registraci zadáte váš e-mail a na nÆj vám je zasláno jméno a heslo, kterým se do elektronických kurzÒ mÒžete pÑihlásit. Nabídka je zatím na mÒj vkus malá a hlavnÆ jednostrannÆ zamÆÑená, ale budeme doufat, že se Ministerstvo informatiky ¢R polepší a rozšíÑí kurzy i do jiných oblastí. Zatím si mÒžete vybrat napÑíklad výuku práce s textovým editorem nebo základy práce na poÂítaÂi. Když si zvolíte kurz, který chcete elektronicky absolvovat, nenechte se odradit instalací doplËujících prohlížecích programÒ z internetu. Každý kurz se skládá z Âásti výukové (pÑi které si nezapomeËte zesílit zvuk) a z Âásti testovací (ta je ale hodnÆ zjednodušená). MÒžete si sami vyzkoušet, zda vám tento moderní zpÒsob uÂení vyhovuje a je vám schopen ušetÑit Âas i peníze.

Internetizace mikroregionu Konstantinolázeňsko – dostupnost (8 obcí)

Obec Bílov /Bílov/

Vybudování bezdrátového vysokorychlostního internetu v obcích Bílov, Sedlec a Vysoká Libyně

Obec Němčovice /Němčovice/

Vybudování bezdrátového vysokorychlostního internetu v obci Němčovice

Obec Všeruby /Všeruby/

Podpora vysokorychlostního připojení k internetu v obci Všeruby

Pilsfree /Plzeň 1/

Pilsfree – rozšíření do lokalit Újezd a Červený Hrádek

Pilsfree /Plzeň 1/

PilsFree – rozšíření infrastruktury do 17 obcí severního Plzeňska

Pilsfree /Plzeň 1/

PilsFree – rozšíření pokrytí odlehlé městské části Bílá Hora a Chlumek

Pilsfree /Plzeň 1/

PilsFree – rozšíření sítě do Chotíkova

SPFree /Spálené Poříčí/

Vybudování připojení pro vysokorychlostní internet mezi obcemi Nezvěstice, Nezbavětice, Spálené Poříčí

dozvídáte o jejím postupu v okolních státech. Jak se ale skuteÂnÆ máte zachovat, když najdete mrtvého ptáka a nevíte, zda je nakažen? Kam mÒžete zavolat o radu? To jsou otázky, na které najdete odpovÆÉ právÆ na krizovém portálu PlzeËského kraje. Internet se stal dÒležitým komunikaÂním kanálem v krizových situacích a právÆ niÂivé povodnÆ v PlzeËském kraji nám v praxi ukázaly, jak jsou v takových situacích dÒležité informace a pÑedevším jejich distribuce k obcím a k obÂanÒm.

Město Nýrsko (www.sumavanet.cz/nyrsko/)

Krizový portál Plzeňského kraje (krize.plzensky-kraj.cz)

V rámci Portálu PlzeËského kraje jsme vyÂlenili i jeho speciální Âást, která je urÂena pro hledání informací pÑi Ñešení rÒzných mimoÑádných a krizových situací nebo pÑi pÑípravÆ na nÆ. Jedná se napÑíklad o živelní pohromy, jako jsou, jak si jistÆ vzpomínáte, napÑíklad velké niÂivé povodnÆ. A jaká aktuální krizová situace hrozí dnes? SamozÑejmÆ, že ptaÂí chÑipka a s ní související pandemie. V médiích se témÆÑ každý den

Poslední dnešní internetový odkaz budu vÆnovat jednomu z ocenÆných webÒ v soutÆži Zlatý erb (viz Âlánek v minulém Âísle), a to konkrétnÆ Nýrsku, které skonÂilo jako druhé v kategorii mÆsta. PÑímo na úvodní stránce na Vás koukají brýle, které nenechají nikoho na pochybách, které že mÆsto na webu navštívil. Dozvíte se základní informace, poÂet obyvatel, demografické údaje, polohu mÆsta a jeho historii. V sekci mÆstského úÑadu najdete vedle obvyklých informací o struktuÑe a kontaktech i informaci o tom, které veÑejné zakázky jsou mÆstem vypsány. AktuálnÆ se v tomto pÑípadÆ dozvíte, že mÆsto bude vybavovat interiéry v Â. p. 81. Dále doporuÂuji vÆnovat pozornost elektronickým Nýrským novinám. Celý web je hostován na serveru www.sumavanet.cz, pravdÆpodobnÆ i díky tomu je velmi dobÑe propracovaná Âást týkající se turistiky. Až budete hledat, kde v Nýrsku pÑespat, podívejte se na jejich stránky (nebo na www.turisturaj.cz). VÁCLAV KOUDELE, VEDOUCÍ ODBORU INFORMATIKY

Kultura

P LZE«SKÝ

7 |Duben

KRAJ

PÓedstavujeme kulturní organizace zÓizované PlzeÍským krajem

Muzeum Šumavy Sušice Muzeum Šumavy je regionálním muzeem pro oblast západní Áásti Šumavy nacházející se na jihozápadÅ bývalého okresu Klatovy. Muzeum je složeno z pracovišz: Muzeum Šumavy Sušice, Muzeum Šumavy Kašperské Hory, Galerie Kašperské Hory, Muzeum Šumavy Železná Ruda, Knihovna Muzea Šumavy Sušice, Záchranná stanice pro handicapované živoÂichy Kašperské Hory.

Vstupní hala V 17. století vypadaly místnosti domu co do rozlohy a umístÆní celkem shodnÆ jako nyní. Vstupní prostorné síni se Ñíkalo dolní mázhaus neboli palác. Stály zde masivní stoly, židle, vaÑilo a Âepovalo se zde pivo, nalévalo víno, obchodovalo se. V pÑilehlých místnostech byly sladovnické dílny a sklady. PÒvodní vybavení naznaÂují staré kupecké váhy i mohutný dubový stÒl, nad nímž vidíte mÆstské znaky a erby rodÒ, které výraznÆ ovlivnily život na Sušicku. Nacházejí se zde i modely nedalekých hradÒ – Rabí a Kašperka.

Tradiční lidová kultura nezapadne

ÂinnÆji peÂovat o tradiÂní lidovou kulturu, to je cíl VlastivÆdného muzea Dr. Hostaše v Klatovech. Toto odborné regionální pracovištÆ PlzeËského kraje vzniklo v roce 2004 a za tu dobu už vytvoÑilo koncepci práce až do roku 2011. Hodlá napÑíklad spolupracovat na vytváÑení slovníkÒ tradiÂního názvosloví, budovat informaÂní databáze dokumentaÂních fondÒ v muzeích Âi knihovnách a mimo jiné také spolupracovat se školami. Podrobnosti najde(viz foto) te v roÂence muzea.

Ú

zice ze života na Sušicku v dobÆ pÑedbÆlohorské. Dokladem vytÑíbeného vkusu a zpÒsobu stolování mÆšzanÒ je vystavovaný unikátní soubor cínového nádobí, tzv. sušický cínový poklad.

Sirkařství Tato expozice pÑibližuje svÆtoznámou výrobou zápalek v Sušici, kterou zde roku 1839 zahájil VojtÆch Scheinost spoleÂnÆ se svou manželkou. Scheinostovi zaÂali dÆlat zápalky podomácku ruÂnÆ. Velice brzy navázali spolupráci s místním obchodníkem Bernardem Fürthem. Pro sirkaÑství bylo takové spojení velice výhodné – FürthÒv kapitál a Scheinostovy znalosti a zkušenosti odstartovaly hvÆzdnou dráhu sušického sirkaÑství. FürthÒv podnik pÑedstavoval nejvÆtší sirkárnu v Rakousku – Uhersku a své odbÆratele si našel i v zámoÑí a Orientu. V muzejní expozici je prezentována historie sušického sirkaÑství od poÂátkÒ až po dnešní dobu.

Přilehlá místnost Menší místnost pÑilehlá k hornímu mázhasu sloužila mÆšzanovi jako pokladnice. Nyní jsou zde vystaveny práce vzdÆlaných sušických humanistÒ.

Krajský úřad Plzeňského kraje

• Galerie Klatovy/Klenová • Hvězdárna v Rokycanech • Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici • Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech • Muzeum Českého lesa v Tachově • Muzeum Chodska v Domažlicích • Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích • Muzeum Šumavy Sušice • Stálá divadelní scéna Klatovy • Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje • Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech • Západočeská galerie v Plzni • Západočeské muzeum

P. O. BOX 313, Škroupova 18, 306 13 Plzeň elektronická adresa: [email protected]

telefon spojovatelka: 377 195 111 provolba: 377 195; fax: 377 195 078

úřední hodiny pondělí 8.00–17.00, středa 8.00–17.00 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ÚŘADU:

Ředitel KÚPK Mgr. Jiří Leščinský

odbor kancelář hejtmana vedoucí odboru

Další expozice: Expozice doby pobÅlohorské TÑicetiletá válka zniÂila blahobyt mÆsta a jeho obyvatele uvrhla do zoufalých pomÆrÒ. K posílení katolické víry v kraji byl roku 1655 postaven kapucínský klášter s kostelem sv. Felixe, který se velice brzy stal poutním místem. V klášteÑe vznikla také klášterní knihovna Âítající nÆkolik tisíc svazkÒ, pÑevážná Âást je dnes uložena a vystavena v muzeu.

Vstupní hala - 1. patro Tato hala – horní mázhaus – sloužila rodinÆ mÆšzana. Místnost byla vytápÆná pÒvodnÆ otevÑeným ohništÆm, stálo zde náÑadí, konve s vodou. Dnes je zde expo-

Expozice šumavského skláÐství NejvÆtší sbírku šumavského skla v ¢eské republice dnes pÑedstavují stálé expozice Muzea

Bc. Alena Šatrová e-mail: [email protected]

odbor kancelář ředitele pověřena řízením Mgr. Drahomíra Janoušková e-mail: [email protected]

Šumavy. Její souÂástí jsou i bývalé vzorkovny skláren v Klášterském MlýnÆ, LenoÑe, Schmidovská sbírka skla, archiv skláÑských stÑihÒ a velký soubor šumavských podmaleb na skle. Chronologický pÑehled vývoje šumavského skláÑství od stÑedovÆku po souÂasnost nabízí stálá expozice Muzea Šumavy v Sušici. Kontakty Muzeum Šumavy, Nám. svobody 40, 342 01 Sušice Telefon: 376 528 850 Fax: 376 528 850 E-mail: [email protected] http://muzeum.sumava.net/

Mají památky regionu šanci na zápis do UNESCO? onkrétní projekty, které umožní zachraËovat památky v regionu, chtÆjí i do budoucna vytváÑet pÑedstavitelé PlzeËského kraje ve spolupráci se zástupci Národního památkového ústavu v Plzni. Vyplynulo to ze spoleÂného jednání, na nÆmž se námÆstkynÆ hejtmana Olga KalÂíková a radní pro oblast památkové péÂe Martin Baxa setkali s novou Ñeditelkou památkáÑÒ Alenou Svobodovou a námÆstkem Karlem Foudem. Cílem schÒzky bylo stanovit okruhy další možné spolupráce a koordinace Âinnosti a zájmÒ obou institucí. Jedním z významných spoleÂných krokÒ by podle námÆstkynÆ hejtmana Olgy KalÂíkové bylo zapsání nÆkterého památkového objektu ležícího na

K

Na všechny se nedostane Téměř čtyři stovky žádostí o granty za zhruba 100 milionů korun registruje odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Plzeňského kraje. Ten každoročně vypisuje program Zachování a obnovy kulturních památek Plzeňského kraje a program Obnovy historického stavebního fondu v památkových rezervacích a zónách a staveb drobné architektury na území Plzeňského kraje. Pro oba dva byla z rozpočtu pro letošní rok vyčleněna částka v celkové výši 19 miliMartin Baxa, radní onů korun. „Je jasné, že na všechny se letos rozhodně nedostane. Žádostí je hodně, budeme pečlivě vybírat. Velmi nás to mrzí, ale nelze uspokojit všechny,“ říká radní Martin Baxa.

území PlzeËského kraje do seznamu UNESCO. „DÒležitá je prezentace památkového fondu PlzeËského kraje prostÑednictvím samotných objektÒ, výhledovÆ je možné hledat cesty k potencionálnímu využití památkových objektÒ a nalézání jejich nových funkcí, aniž by došlo k újmÆ kulturních památek,“ poznamenal Martin Baxa a Olga KalÂíková ho doplnila: „Vidím i jeden ze zpÒsobÒ další spolupráce mezi informaÂními centry kraje a kastelány spravujícími hrady a zámky. Dalším z bodÒ jednání byla i otázka úvah o možných zpÒsobech financování projektÒ z fondÒ Evropské unie, týkajících se památkového fondu v novém finanÂ-REDním období 2007–2013.

Na opravy historických staveb pÐispÅjí AmeriÁané ový grantový program, zamÆÑený na záchranu drobných památek místního významu, vyhlásí v druhé polovinÆ dubna tohoto roku Nadace VIA. Program, který má mimo jiné pomoci zlepšit vzhled a stav krajiny a posílit zájem o památky regionu, financují Âlenové Via Foundation Czech Heritage Society v USA.

N

O finanÂní prostÑedky mohou žádat Âeské nevládní neziskové organizace registrované jako obÂanská sdružení, nadaÂní fondy a obecnÆ prospÆšné spoleÂnosti, dále církevní právnické osoby a obce. Maximální výše grantu mÒže dosáhnout 80 tisíc korun a nejménÆ 20 procent nákladÒ musí žadatelská organizace pokrýt z jiných zdrojÒ. Cel-

kem budou v tomto kole rozdÆleny dva miliony korun. Z programu nelze podpoÑit restaurování vnitÑního movitého vybavení památek, velké objekty ve vlastnictví státu, dlouhodobé opravy a restaurovaní, v jejichž celkovém rozpoÂtu by maximální pÑíspÆvek z programu Âinil zanedbatelné procento nákladÒ, a památky zaÑazené do nÆkterého

z programÒ ministerstva kultury nebo jiných programÒ vázaných na státní rozpoÂet. Veškeré informace vÂetnÆ formuláÑe žádosti je možné získat na adrese, konzultace poskytnou telefonicky na Âísle 233 113 370 nebo po pÑedchozí dohodÆ v sídle Nadace VIA, Jelení 200/3, 118 00 Praha 1, Lenka Bergmannová, -REDa TáËa Hlavatá.

Borský zámek se zmÅnil v centrum kultury ve mÅstÅ ±adou novinek pÐivítá zámek v Boru na Tachovsku návštÅvníky. SlavnostnÅ tu totiž otevÐeli prostory informaÁního stÐediska, zázemí pro turisty, dva pÐednáškové a uÁební sály. PokraÁuje tak snaha o maximální využití ÁásteÁnÅ renovovaného zámku v pseudogotickém stylu s výjimeÁným parkem a charakteristickou válcovou vÅží. áchranné práce mohly zaÂít teprve pÑed deseti lety, kdy se mÆstu podaÑilo vyÑešit nepÑíznivé majetkoprávní vztahy z vlastních finanÂních prostÑedkÒ. Objekt byl zdevastovaný, sloužil jako zemÆdÆlské uÂilištÆ, využívala ho armáda. Opravy zaÂaly statikou, krovy a stÑechami. ZároveË se provádÆly potÑebné prÒzkumy stavby, které urÂily budoucí využití chránÆné kulturní památky. O tÑicet šest vynaložených milionÒ se s mÆstem dÆlila Evropská unie, ministerstvo kultury i kraj. V roce 2003 byla vyhlídková vÆž borského zámku nominována na stavbu roku PlzeËského kraje. Tehdy už byla v provozu a veÑejnost ji mohla navštívit pÑi prohlídkovém okruhu.

Z

Český les chce finance z EU

Prostory vÆže a patra pÑilehlého kÑídla slouží jako zázemí pro správu zámku i jako výstavní plocha, na které je zdokumentována a zachycena historie zámku, mÆsta i regionu. Zámek postupnÆ ožívá rÒznými spoleÂenskými podniky, zamÆÑuje se na programy pro dÆti a mládež, prostÆ stává se stÑedem kulturního dÆní ve mÆstÆ. Ze zámecké kaple sv. VavÑince s ojedinÆlými renesanÂními freskami se stala v závÆru loËského roku obÑadní a koncertní síË. PrávÆ na ni navazují další opravené prostory v pÑízemí jižního kÑídla, tÑi sály s historickými sklepními klenbami. CitlivÆ opravená novodobá Âást pÒvodního vjezdu poskytuje svojí Âlenitostí a hloubkou nekonvenÂní

Po slavnostním otevÑení se ve spoleÂenských prostorách borského zámku konala už Ñada dalších setkání. K dÒležitým pracovním schÒzkám v renovovaném zámeckém prostÑedí patÑila i valná hromada Místní akÂní skupiny ¢eský les. V závÆru bÑezna zhodnotila své dosavadní pÒsobení a stanovila si úkoly do budoucna. K tÆm nejdÒležitÆjším patÑí obhájení strategie celého území a jeho pÑíprava na Âerpání penÆz zEvropské unie v pÑíštích deseti letech. To chce MAS ¢eský les docílit mimo jiné také poÑádáním semináÑÒ. „ÚÂast na tÆch, které už probÆhly, svÆdÂila o zájmu na rozvoji regionu. Oba dosavadní semináÑe byly z mého pohledu dobÑe udÆlané,“ zhodnotil pÑedseda MAS

Ing. Jan Nový e-mail: [email protected]

odbor cestovního ruchu a propagace vedoucí odboru Bc. Tomáš Kotora e-mail: [email protected]

odbor informatiky vedoucí odboru Bc. Václav Koudele e-mail: [email protected]

odbor ekonomický vedoucí odboru Ing. Roman Reiser e-mail: [email protected]

odbor regionálního rozvoje vedoucí odboru Ing. arch. Miloslav Michalec e-mail: [email protected]

odbor životního prostředí vedoucí odboru Mgr. Vladimír Dlouhý e-mail: [email protected]

odbor majetku vedoucí odboru Ing. Alena Hemrová e-mail: [email protected]

odbor školství mládeže a sportu pověřena řízením JUDr. Jaroslava Havlíčková e-mail: [email protected]

odbor kultury a památkové péče vedoucí odboru Mgr. Vlasta Frouzová e-mail: [email protected]

odbor sociálních věcí a zdravotnictví vedoucí odboru Bc. Erika Kunešová e-mail: [email protected]

odbor dopravy a silničního hospodářství vedoucí odboru

zázemí. K neobvyklému oživení souÂasnosti na zámku urÂitÆ pÑispÆje monumentální studna na konci vstupní chodby. „Záchrana zámku nekonÂí, práce pokraÂují obnovou rozsáhlého pÑírodního parku,“ pÑipomnÆl starosta mÆsta František Podlipský.

Zámek slouží i dětem

odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad vedoucí odboru

Ing. Jaroslav Vejprava e-mail: [email protected]

odbor krizového řízení vedoucí odboru Ing. Milan Řihošek e-mail: [email protected]

odbor právní vedoucí odboru Ke zvláštnostem zámku patÐí i monumentální studna na konci vstupní chodby.

¢eský les František ¢urkaÂinnost sekretariátu spoleÂnosti, kterým je AgAkcent, s. r. o. Na schÒzi došlo také k potvrzení dalších dvou termínÒ setkání s veÑejností, 25. dubna a 23. kvÆtna. MAS ¢eský les se rozhodla pÑipravit svÒj propagaÂní materiál a vydávat vlastní Âasopis. SYLVA HEIDLEROVÁ

JUDr. Blanka Žižková e-mail: [email protected]

útvar interního auditu vedoucí Ing. Martin Zaoral e-mail: [email protected]

odbor fondů a programů EU vedoucí odboru Ing. Eva Jindrová e-mail: [email protected]

8 |Duben

P LZE«SKÝ FOTOHÁDANKA

Zajímavosti

KRAJ

Tip na výlet po kraji – hrad Velhartice

Nepomuk právnou odpovÆdí na minulou hádanku byl Nepomuk. PoÂátky historie mÆsta jsou spojeny se založením nedalekého cisterciáckého kláštera roku 1144. Tehdy zde byly dvÆ osady – PÑesanice a Pomuk, které byly spojeny roku 1384. Od té doby se zaÂal oficiálnÆ používat název Nepomuk. Ve 13. a 14. století se zde dolovalo zlato a stÑíbro. Doly byly velmi výnosné a osada oplývala bohatstvím. Usazovalo se zde mnoho ÑemeslníkÒ i zemÆdÆlcÒ a obec se stávala pÑirozeným stÑediskem, kde byly zakládány rÒzné živnosti a rozvíjel se obchod. Již roku 1254 je Nepomuk jmenován trhovou vsí. Od roku 1250 v Nepomuku sídlil soud. Hrdelní právo mu bylo udÆleno tehdejším panovníkem PÑemyslem Otakarem I. Souzeni zde byli zloÂinci dopadení v celém obvodu nepomuckého opatství. Roku 1413 povýšil král Václav IV. Nepomuk na mÆsto. Kostel sv. Jana Nepomuckého se nachází na místÆ, kde kdysi stál rodný domek svÆtce Jana Nepomuckého. Pak zde stál dÑevÆný kostelík sv. Jana KÑtitele, postavený v letech 1643–1660. Po JanovÆ kanonizaci v r. 1729 se zaÂalo uvažovat o rozšíÑení kostela. V roce 1734 byl kostelík zbourán. 7. Ñíjna v tom samém roce byl položen základní kámen budovy nové. V roce 1736 byl nový chrám podle plánÒ slavného stavitele Kiliána Ignáce Dienzenhofera postaven. Chrám byl za velké slávy vysvÆcen. Jeho patronem se stal sv. Jan Nepomucký.

S

Z došlých správných odpovÅdí jsme vylosovali tÐi výherce, kteÐí obdrží pozornost od Krajského úÐadu PlzeÊského kraje. Jsou jimi: Marie Winterová – Úsilov, Emilie Vaníková – Bližanovy a Ladislav Šolc z Nové Vsi. Tentokrát chceme znát jméno mÆsta, ve kterém stojí kostel na fotografii. Pište na adresu: PlzeËský kraj – redakce, Husova 29, 301 00 PlzeË, e-mail: [email protected].

V dnešním tipu na výlet vás pozveme do Velhartic na návštÅvu zdejšího hradu. Ten je význaÁnou památkou opevÊovací techniky 14. století zejména rozvržením svého pÑdorysu. Jsou zachovány její hlavní prvky, tj. mohutná vÅž originálnÅ spojená s obytným palácem spojovacím mostem. VÅž pÐitom není v nejzazší Áásti hradu, ale nad branou. Òvodní hrad vznikl na pÑelomu 13. a 14. století jako sídlo rodu Velhartických. NejznámÆjší z nich byl Bušek, komorník Karla IV. (od roku 1335) a jeho syn téhož jména, královský hofmistr a pozdÆji maršálek. PravdÆpodobnÆ ve 14. století byl hrad rozšíÑen o most a velkou vÆž i o další Âásti opevnÆní. Roku 1395 se majiteli hradu stali páni z Hradce, kteÑí se pozdÆji postavili proti králi JiÑímu z PodÆbrad. V této dobÆ bojÒ o moc v zemi pÑevezl OldÑich z Hradce na Velhartice tajnÆ Âeské korunovaÂní klenoty. Po pánech z Hradce vlastnili

P

Velhartice páni z Rožmitálu, za nichž se kolem hradu rozrostlo velké panství. NejznámÆjší Âlen tohoto rodu ZdenÆk Lev z Rožmitálu byl významným politikem na poÂátku 16. století, a tak vyÑídil mÆsteÂku Velhartice nÆkterá práva (právo dvou výroÂních trhÒ bÆhem roku). Roku 1511 dostal ZdenÆk Lev z Rožmitálu právo dolování u Velhartic. Po ZdeËkovÆ smrti se však zadlužený majetek rychle rozpadal a držitelé Velhartic se Âasto stÑídali. Prohlášeno za Národní kulturní památku dne 28. 3. 2001

Otevírací doba: duben: soboty, nedÆle, svátky* 9.00–16.00* ve všední dny pouze pro pÑedem objednané skupiny nad 10 osob - poslední prohlídka se zahajuje 30 min pÑed ukonÂením návštÆvní doby

Kontakt: Státní hrad Velhartice, 341 42 Kolinec tel/fax: +420 376 583 315, e-mail: [email protected]

PÐihlaste oblíbený strom do ankety omoci svému oblíbenému stromu ke zisku titulu Strom roku 2006 a pÑispÆt na dobrou vÆc mÒže každý, kdo se zapojí do této netradiÂní celostátní ankety. SoutÆž o nejsympatiÂtÆjší strom ¢eské republiky má upozornit na význam stromÒ pro životní prostÑedí i naše nejbližší okolí.

obÂané sami. Hlasy „svému“ stromu posílají pomocí dárcovských SMS zpráv a zpoplatnÆných hlasovacích archÒ. VýtÆžek hlasování je následnÆ použit na výsadbu nových stromÒ po celé ¢R.

P

Strom jako jednoduchý a srozumitelný symbol má pÑivést veÑejnost k vÆtšímu zájmu o prostÑedí, v nÆmž žijeme. V loËském roce se ankety zúÂastnilo pÑes 30 tisíc obÂanÒ, a na sázení stromÒ po celé republice se tak vybralo témÆÑ 200 tisíc korun.

SvÒj oblíbený strom mÒže navrhnout každý – jednotlivci, rodiny, obce, školy, firmy a jakékoli další organizace Âi instituce. Ve své obci mÒžete také zorganizovat místní kolo ankety, a pomoci tak svému kandidátovi do celostátního kola. Z doruÂených návrhÒ vybere porota koncem Âervna dvanáct finalistÒ, jejichž další postup už urÂují

Podrobnosti najdete na www.nadacepartnerstvi.cz nebo na telefonu 776 00 8548 Âi 542 422 762, Jakub Rejlek. -RED-

Hlasujte pro zlepšení cestování vlakem! Jezdíte Áasto vlakem? Stává se vám obÁas, že ve vozech neteÁe voda Ái vlak netopí? Nebo vás naopak zaujal neÁekanÅ vlídný a ochotný personál? o jsou otázky, které v anketÆ, jež má zkvalitnit cestování ve vlacích regionální železniÂní dopravy, klade Krajský úÑad PlzeËského kraje. PrávÆ formou ankety chtÆjí úÑedníci zjistit, které nedostatky a v jaké míÑe znepÑíjemËují cestujícím život. „PlzeËský kraj objednává regionální železniÂní dopravu pro obÂany a také na ni vynakládá nemalé finanÂní prostÑedky. Naším cílem je, aby tato doprava byla co nejlepší. Není však v

T

našich silách kontrolovat kvalitu cestování u každého vlaku jednotlivÆ,“ vysvÆtluje smysl této akce radní pro oblast dopravy Miroslav Jaroš. VyplnÆním ankety pomÒžete sledovat kvalitu železniÂní dopravy a pracovat na jejím zlepšování. Anketu Jak se vám cestuje vlakem? najdete také na internetových stránkách PlzeËského kraje: www.plzensky-kraj.cz (v levé Âásti úvodní stránky v odkazu Anketa) nebo pÑímo na http://kevis.kr-plzensky.cz/doprava/.

Vydejte se na kole z ¢ech do Bavor

VyplnÅný formuláÐ posílejte na adresu: Marcela Benediktová Krajský úÐad PlzeÊského kraje Škroupova 18, 306 13 PlzeÊ

✁

Vyplněný formulář nebude posuzován jako stížnost! Zaškrtněte vybranou odpověď. Děkujeme za spolupráci. Teplota ve vlaku by se dala charakterizovat jako:

číslo vlaku: z:............................................................................................................ pravidelný odjezd:.......................

skutečný odjezd: ......................

do:.......................................................................................................... pravidelný příjezd:.......................

skutečný příjezd:......................

zima

Na WC tekla voda: ano

ano

neproběhlo

V případě odbavení pomocí Plzeňské karty průvodčí kartu k přenosnému terminálu: přiložil

horko spíše zima

ne

nevím

WC bylo vybaveno toaletními potřebami:

Odbavení cestujících průvodčím: proběhlo

přiměřená spíše horko

nepřiložil

nevím

jen částečně

Kapacita soupravy byla: Nedostačující, někteří lidé stáli Přiměřená počtu cestujících Zbytečně nadhodnocená, převážná část sedadel byla prázdná Hodnotím kladně:

Ve vlaku bylo čisté prostředí: nevím

rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

ne

Hodnotím záporně:

nevím

kcí Na kole z ¢ech do Bavor zahájí letošní cyklistickou sezonu na Âesko-nÆmeckém pomezí na Domažlicku. Zájemci tu mohou v sobotu 20. kvÆtna v 11 hodin vyrazit z nÆmeckého Eschlkamu pÑes Všeruby, Kout na ŠumavÆ, Starý DvÒr, PodzámÂí, pÑes rozcestí VejpÑahy do cíle ve Kdyni, kde bude v areálu místního koupalištÆ pÑipravený bohatý program. „Doprovodné akce zaÂnou už v pátek, kdy v místní synagoze vystoupí Zebedeus, veÂer pak v areálu Hájovny zahrají Formani,“ Ñíká Vlasta Levorová z InformaÂního centra Synagoga KdynÆ. Také v cíli k poslechu zahraje kapela Pilouni a Aurora, ukázky a výuku tancÒ zajistí dÆtská country skupina JestÑábci, pro nejmenší -REDbude pÑipravena i Ñada atrakcí.

A

z Noviny Krajského úřadu Plzeňského kraje z vydává Plzeňský kraj ve vydavatelství Strategic Consulting, s. r. o. z vydavatel Jan Čížek (777 311 436, [email protected]) z šéfredaktor David Hrdina (377 322 972, [email protected]) z z Krajský úřad Plzeňského kraje nenese zodpovědnost za obsah placené inzerce z Redakční rada: Bc Alena Šatrová (377 195 230); Mgr. Olga Kalčíková, Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., Mgr. Jiří Leščinský, Bc. Tomáš Kotora, Mgr. Jana Filípková z z DTP Pavel Huml (224 816 821, [email protected]) z inzerce Ing. František Trávníček (603 450 254, [email protected]) z adresa redakce: Husova 29; 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 322 972, e-mail: [email protected] z z adresa vydavatele: Na Poříčí 8, 110 00 Praha 1, tel: 224 816 821, tel/fax: 224 816 818 z distribuce výtisků zdarma z tiskne VLTAVA-LABE-PRESS, a. s. z náklad 250 000 výtisků ověřen auditorskou společností ABC z Registrováno pod číslem MK ČR E 14873 z