Kurz Jak se stát obhájcem práv lidí s postižením Brno

Kurz Jak se stát obhájcem práv lidí s postižením 9.11.2013 Brno

Legislativa: Nadnárodní normy Ústava České republiky Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání Vyhlášky Doporučení, směrnice, informace, metodické pokyny

Žák, dítě je osoba s právy. Všeobecná deklarace lidských práv přijata 10.prosince 1948 Valným shromážděním Spojených národů Článek 26 1. Každý má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátečních a základních stupních. Základní vzdělání je povinné. 2. Vzdělání má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi národy a všemi skupinami rasovými i náboženskými. 3. Rodiče mají přednostní právo volit druh vzdělání pro své děti.

Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku ČR (ČSFR 9.ledna 1991, účinnosti nabyla svým vyhlášením ve Sbírce zákonů 8.2.1991, ústavní zákon č. 23/1991 Sb.; ČR - v čl. 10 Ústavy ČR z r. 1993 „Ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, jsou bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem“).

 Úmluva

o právech dítěte (1924 Deklarace práv dítěte – Ženevská deklarace; 1946 vznik Dětského fondu UNICEF; 1959 OSN schválena Deklarace o právech dítěte z roku 1924; Úmluva o právech dítěte (závaznost po podpisu) schválena Valným shromážděním OSN 20. listopadu 1989 – u nás ratifikována 1991, stanovuje, že na vzdělávání a vzdělání je právo, požaduje zajištění přístupu ke vzdělávání dětem s tělesným nebo duševním postižením.

60 léta 20. st. vznik nového fenoménu -organizace rodičů dětí s mentálním postižením bojující za práva svých postiženích dětí, vznik Evropské ligy společností mentálně handicapovaných. 1961 Mezinárodní sociální charta – postižené osoby jsou také nositelé lidských práv. 1971 Deklarace o právech mentálně postižených osob, vznik hnutí sebeobhájců – respektování práva na vyjádření vlastních názorů, pocitů a představ o životě. Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením – VS OSN 1993, v roce 1998 přijat v ČR Národní plán vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením (Vládní výbor pro zdravotně postižené občany 1991).

 Madridská

deklarace z března 2002 zdůrazňuje integrované vzdělávání a začleňování lidí s postižením do hlavního proudu života společnosti  Ministerská deklarace z Malagy o zdravotně postižených květen 2003 – čl. 22 „vzdělávání je základním nástrojem sociální integrace“  Světová konference UNESCO o speciálním vzdělávání ve španělské Salamance 2006 – termín inkluzivní vzdělávání – kvalitní vzdělávání pro všechny

  





Hlava první Základní ustanovení Článek 1 (1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. (2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. Článek 2 (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. (2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. (3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. (4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Článek 3 Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod





USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Předsednictvo České národní rady se usneslo takto: Předsednictvo České národní rady vyhlašuje LISTINU ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součást ústavního pořádku České republiky.



Uhde v.r. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD



Článek 32 (1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena. (2) Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky. (3) Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva. (4) Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. (5) Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu. (6) Podrobnosti stanoví zákon.



Článek 33 (1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. (3) Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu. (4) Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.

 zákon

č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon) platnost od 1.1.2005

 Verze33.

19.08.2013 241/2013 Sb. Aktuální verze. 32. 01.01.2013 370/2012 Sb. 31. 09.11.2012 370/2012 Sb. 30. 01.11.2012 333/2012 Sb. 29. 01.09.2012 472/2011 Sb. 28. 01.04.2012 375/2011 Sb., 53/2012 Sb. 27. 01.01.2012 420/2011 Sb., 472/2011 Sb. 26. 14.11.2011 331/2011 Sb. 25. 01.04.2011 73/2011 Sb. 24. 01.01.2011 427/2010 Sb. 23. 01.07.2010 227/2009 Sb. 22. 01.01.2010 306/2008 Sb. 21. 30.10.2009 378/2009 Sb. 20. 01.09.2009 242/2008 Sb.



Vzdělávání je založeno na zásadách



a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana, b) zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání, d) bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí

  









Za dítě, žáka či studenta se speciálními vzdělávacími potřebami považuje osobu se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním (§ 16, školského zákona) V odstavcích 2,3,4, § 16 školského zákona jsou tyto pojmy blíže vymezeny. zdravotní postižení je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování zdravotní znevýhodnění je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona považuje zejména žák z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.

 Speciální

vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů zjišťuje školské poradenské zařízení - PPP,SPC.  Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení.

Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou.  Dětem, žákům a studentům neslyšícím a hluchoslepým se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob podle jiného právního předpisu. Dětem, žákům a studentům, kteří nemohou číst běžné písmo zrakem, se zajišťuje právo na vzdělávání s použitím Braillova hmatového písma. 

 Žáci

se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, žáci se souběžným postižením více vadami a žáci s autismem mají právo se vzdělávat v základní škole speciální, nejsou-li vzděláváni jinak. Příprava na vzdělávání dětem se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem se může poskytovat v přípravném stupni základní školy speciální.

 Ředitel

mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy může ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. V případě dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení.

§ 18  Individuální vzdělávací plán Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů. 

§ 33  Cíle předškolního vzdělávání  Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. 

§

36  Plnění povinnosti školní docházky  (1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (u žáků s těžším zdravotním postižením do 26 let).  Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.



  

Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen "spádová škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. § 37 Odklad povinné školní docházky (1) Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení, a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.

§ 40  Druhy jiného způsobu plnění povinné školní docházky  Jiným způsobem plnění povinné školní docházky se rozumí  a) individuální vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole,  b) vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením.  § 43  Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky. 

§ 45  Stupně vzdělání  (1) Stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole, na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. Stupeň základního vzdělání se získá po splnění povinné školní docházky rovněž úspěšným ukončením kursu pro získání základního vzdělání uskutečňovaného v základní nebo střední škole  (2) Ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole speciální získá žák základy vzdělání. 

  



§ 47 Přípravné třídy základní školy (1) Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí. (2) O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení, které k žádosti přiloží zákonný zástupce. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu.

§ 48  Vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem  (1) Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem se mohou vzdělávat v základní škole speciální, a to se souhlasem zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení.  (2) Vzdělávání v základní škole speciální má deset ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem, druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem. 

  





§ 48a Přípravný stupeň základní školy speciální (1) Zřizovatel základní školy speciální může zřídit třídy přípravného stupně základní školy speciální, které poskytují přípravu na vzdělávání v základní škole speciální dětem se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem. Do třídy přípravného stupně základní školy speciální lze zařadit dítě od školního roku, v němž dosáhne 5 let věku, do zahájení povinné školní docházky, a to i v průběhu školního roku. Třída přípravného stupně základní školy speciální má nejméně 4 a nejvýše 6 žáků. (4) Vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální trvá nejvýše 3 školní roky.

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků  § 51  (1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.  (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.  Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. 

§ 115  Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků  Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťují další vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, poskytují školám a školským zařízením poradenství v otázkách metodiky a řízení škol a školských zařízení a dále zprostředkovávají informace o nových směrech a postupech ve vzdělávání a zajišťují koordinaci podpůrných činností pro školy a školská zařízení, rozvojových programů a dalších akcí. 

 Sloučení

organizací 1.7.2011 – Výzkumného ústavu pedagogického, Národního ústavu odborného vzdělávání a Institutu pedagogicko-psychologického poradenství

 Nástupnická

organizace – Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků

  

§ 116 Školská poradenská zařízení Školská poradenská zařízení zajišťují pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a přípravě na budoucí povolání. Školská poradenská zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a rodinu, poskytovateli zdravotních služeb, popřípadě s dalšími orgány a institucemi. Za školské poradenské zařízení se pro účely tohoto zákona považuje také středisko výchovné péče, a to v rozsahu jeho činností stanovených zvláštním právním předpisem zákon č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy

vyhláška č.73/2005 Sb. ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí žáků a studentů mimořádně nadaných  §1 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí žáků a studentů mimořádně nadaných se uskutečňuje s využitím vyrovnávacích a podpůrných opatření.  Vyrovnávací opatření – vzdělávání žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním  Podpůrná opatření – vzdělávání žáků se zdravotním postižením. 

 Využívání

pedagogických, speciálně pedagogických metod a postupů, poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení, individuální vzdělávací plán, služby asistenta pedagoga

 Využití

speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogickopsychologických služeb, zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě, jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka

 Žáci

s těžkým zrakovým postižením,  Žáci s těžkým sluchovým postižením  Žáci s těžkým tělesným postižením  Žáci s těžkou poruchou dorozumívacích schopností  Žáci hluchoslepí  Žáci se souběžným postižením více vadami  Žáci s autismem (poruchami autistického spektra)  Žáci se středně těžkým, těžkým či hlubokým mentálním postižením

Individuální integrace (v běžné škole nebo ve speciální škole pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení)  Skupinová integrace (ve třídě, oddělení, skupině pro žáky se zdravotním postižením na běžné škole nebo ve škole pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení)  Ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením  Kombinací výše uvedených forem 



Žák se zdravotním postižením se přednostně vzdělává formou individuální integrace v běžné škole.

 Typy

speciálních škol  Individuální vzdělávací plán  Asistent pedagoga  Organizace speciálního vzdělávání  Zařazování žáků se zdravotním postižením do speciálního vzdělávání  Počty žáků

O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních  Poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních jsou poskytovány dětem, žákům, studentům, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením.  Školská poradenská zařízení a školy poskytují bezplatně standardní poradenské služby a to na žádost žáků, jejich zákonných zástupců, škol nebo školských zařízeních. Podmínkou poskytnutí psychologické nebo speciálněpedagogické poradenské služby je předání informace a písemný souhlas žáka nebo zákonného zástupce. 

 Účel

poradenských služeb  Školská poradenská zařízení – pedagogickopsychologická poradna, speciálně pedagogické centrum  Škola – výchovný poradce, metodik prevence, školní psycholog, školní speciální pedagog

 Vyhláška

č. 14/2004 Sb. o předškolním vzdělávání ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška č. 74/2005 Sb. o zájmovém vzdělávání  Vyhláška č. 13/2004 Sb. o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři  Vyhláška č. 71/2005 Sb. o základním uměleckém vzdělávání

Jarmila Pipeková