JAK SE VYPOŘÁDAT S BOLESTMI KLOUBŮ V
lidském těle najdeme 206 kostí a některé jsou v místech, kde se spolu setkávají, důmyslně pospojovány pohyblivými klouby. S jejich občasnou bolestí či únavou se setká snad každý a každý potvrdí, že je to nepříjemné. Jak o svých pocitech hovoří ti, kteří se s bolestmi kloubů a sníženou pohyblivostí potýkají dennodenně, se raději neptejme – mají artrózu – a určitě jim není co závidět…
ÚČINNÁ LÉČBA
CO JE ARTRÓZA? Artróza je dlouhotrvající, pomalu se vyvíjející degenerativní onemocnění jednoho nebo více kloubů. Může být způsobena přetěžováním kloubů při vrcholovém sportu, nadváze, těžké fyzické práci, ale například i vývojovými vadami, chorobami látkové výměny (např. dna) a také přirozeným stárnutím. S artrózou se však nepotýkají jen lidé ve vyšším věku, ale i poměrně mladí lidé. Onemocnění může přinášet bolesti a značné utrpení, v některých případech však probíhá dlouhou dobu bez obtíží. Vlivem stárnutí, nadměrné zátěže nebo úrazů dochází v těle k poškození chrupavek, které tvoří plochu dotyku mezi kostmi kloubu, a tak zabezpečují jeho pohyblivost a tlumí všechny tlaky a nárazy vznikající při pohybu. Jednou z hlavních složek mezibuněčné hmoty chrupavky je látka zvaná chondroitinsulfát, která dokáže vázat vodu
a zabezpečit tak mechanické a elastické vlastnosti chrupavky. Při degenerativních změnách dochází ke snížení obsahu této látky v chrupavce a postupně ke zhoršení funkce celého kloubu. Řadou klinických studií je prokázáno, že pokud takovou látku do těla dodáme v dostatečném množství, můžeme procesy, které v chrupavce probíhají, ovlivnit a degenerativní změny výrazně p zpomalit.
Mezi laiky, kteří se s bolestmi kloubů potýkají, je hodně těch, kteří mají dokonalý přehled o lécích proti bolestem, o tom, co a jak rychle účinkuje a také o široké škále potravinových doplňků a kloubních preparátů. Málokdo však ví, že léky proti bolesti bychom neměli užívat dlouhodobě a že potravinové doplňky jsou určeny pro zdravé jedince k doplnění chybějících minerálů, vitaminů nebo látek, které příznivě ovlivňují jejich zdravotní stav. K artróze a bolestem kloubů bychom však měli přistupovat zodpovědněji a pro léčbu této nemoci užívat skutečně účinné léky. Jen tak můžeme podstatným způsobem ovlivnit průběh nemoci a vrátit člověka do aktivního normálního života. Léčivý přípravek Condrosulf® 400 byl poprvé uveden ve Švýcarsku před 25 lety a na českém trhu je lékaři předepisován již deset let. Právě on obsahuje chondroitinsulfát, účinnou látku, která podporuje tvorbu chrupavky a zlepšuje tak její mechanicko-elastické vlastnosti, které vedou ke zmírnění obtíží a zlepšení stavu. Ostatně pacienti sami dali tomuto léku po minimálně 3měsíční terapii 2krát ročně to nejlepší hodnocení - výrazně snižuje bolesti a zlepšuje pohyblivost kloubů! y ve vědeckých studiích prokázán Novějij byl i jeho příz příznivý účinek na zpomalení dalšího zhoršován zhoršování nemoci. Všechny, kteří Condrosulff® 400 užívají či o něm uvažují, určitě potěší ještě jedna pozitivní zpráva - přípravek je v lékárn lékárnách po celé České republice dostupný be bez lékařského předpisu. Přestože je volně pro prodejný, nezapomeňte si však pečlivě přečís přečíst příbalovou informaci, obsahuje řadu dop doplňujících údajů, se kterými byste se měli př před zahájením terapie seznámit.
Editorial Vážení čtenáři, za hlavní téma jarního čísla jsme vybrali zubní lékařství. Chrup hraje totiž v naší době stále významnější roli a zřejmě v nenávratnu skončily časy, kdy lidé od zubů očekávali především to, aby nebolely. S tím se dnes spokojí jen málokdo. Většina z nás chce mít zuby nejen zdravé, ale také krásné, bílé jako sníh, zuby, které nás už na první pohled učiní atraktivními. Bylo by však příliš povrchní přistupovat k chrupu pouze z estetického hlediska. Zuby jsou totiž součástí živého organizmu a měli bychom mít na paměti, že zanedbání ústní hygieny vede nejen k nevzhlednému chrupu, ale především může mít negativní následky pro celé naše zdraví. A nejde přitom zdaleka jen o onen pověstný bolavý zub, jak si možná mnohý z nás představuje. Při výběru dalších témat tohoto čísla jsme vycházeli z toho, že jde o číslo jarní, a tak čtenář může počítat s články věnovanými onemocněním, která jsou s touto roční dobou spjata. Jde o články věnované jarní únavě, senné rýmě, ale například také obezitě, nemoci, která je sice celoroční, ale která právě na jaře, v době, kdy odkládáme zimní oblečení, vyplouvá plně na povrch, a my si ji tak uvědomujeme mnohem intenzivněji než v chladnějších podzimních či zimních měsících. Věříme však, že i vedle těchto témat naleznete v tomto číslo mnoho zajímavých informací, a že nám proto i nadále zachováte svou přízeň. redakce
3
8
Prevencí ve stomatologii rozumíme v ‰ir‰ím slova smyslu soubor opatfiení, metod a prostfiedkÛ k upevnûní zdraví a odvrácení vzniku a roz‰ifiování onemocnûní.
46 24 Pokud trpíte sennou r˘mou a je‰tû jste nebyli v ordinaci alergologa, jistû jste si pov‰imli, Ïe se pfiíznaky r˘my u vás projevují pouze v urãitém období, fieknûme pouze v urãit˘ch mûsících.
4
Obezita je v souãasné dobû naz˘vána epidemií tfietího tisíciletí. ¤íká se, Ïe pfiejídání zabilo více lidí neÏ v‰echny války dohromady.
Obsah Vût‰ina tûhotn˘ch chce vûdût, jestli se jejich plod jiÏ v dûloze vyvíjí normálnû. Ve v‰ech pfiípadech je maximální snaha umût nalézt pfiípadné onemocnûní plodu co nejdfiíve.
36 50 Podle posledních prÛzkumÛ na‰í populace udává potíÏe v sexuálním Ïivotû asi 16 % muÏÛ. ZáleÏí samozfiejmû na vûku, zdravotním stavu, kvalitû partnerského vztahu a mnoha dal‰ích faktorech.
8
Zubní lékařství
12
Dentální implantologie
14
O parodontóze
16
Nádory ústní dutiny, čelistí a obličeje
18
Jak na jarní únavu
21
Jedu pro medaili!
22
Vrba bílá
24
Jarní nebezpečí
26
Angína
28
DNA – od historie k budoucnosti
30
Reprodukční medicína je hodně o etice
34
Ústav pro péči o matku a dítě
36
Těhotenství a jeho rizika
38
Kojení a náhradní výživa
40
Může mateřské mléko ochránit před celiakií?
42
Migréna není jen bolest hlavy
44
Ischemická choroba srdeční
46
Obezita – příčiny a následky
48
Refrakční operace
50
Poruchy potence
52
Příznaky klimakteria
54
Vypadávání vlasů
56
Bazální stimulace
5
Foto ãísla
Peãujte o své zuby Mnoho lidí považuje péči o chrup za nedůležitou, a odkládá řešení na poslední chvíli – až když je zuby začnou bolet. Neuvědomují si, že špatný stav chrupu má negativní vliv na celé naše zdraví.
8
Téma ãísla
Zubní lékafiství
Prevence ve stomatologii P
revencí (profylaxí) rozumíme v širším slova smyslu soubor opatření, metod a prostředků k upevnění zdraví a odvrácení vzniku a rozšiřování onemocnění.
Prevenci lze z obecného pohledu rozdělit na tři složky: primární, sekundární a terciární. Úkolem primární prevence je předejít vzniku onemocnění, cílem sekundární prevence je včasné podchycení každého patologického stavu, jeho vyléčení nebo alespoň zastavení, terciární prevence směřuje k vyléčení vzniklých komplikací nemoci. Do preventivní péče jsou zahrnuty nejen děti a mladiství, ale i obyvatelstvo ostatních věkových skupin. V dětském věku záleží preventivní opatření převážně v předcházení zubnímu kazu a ortodontickým anomáliím, ve středním věku stojí v popředí preventivních opatření předcházení parodontopatiím, v pokročilejším věku se největší pozornost věnuje nádorovým onemocněním, po kterých je nutno pátrat aktivně. Prevence ve stomatologii je zaměřena především na tyto chorobné stavy: zubní kaz; dysgnatie (ortodontické anomálie); parodontopatie; nádorová onemocnění; úrazy a choroby z povolání.
MoÏnosti prevence zubního kazu Profylaxe zubního kazu zahrnuje opatření, která se uplatňují po prořezání zubů, patří sem použití fluoridů, opatření ústní hygieny a úprava stravování.
Téma ãísla
Použití fluoridů – v prevenci zubního kazu mají sloučeniny fluoru zásadní roli. Fluor se stává základním stavebním kame nem skloviny, činí ji odolnou vůči kyselinám, zpomaluje demineralizační pochody a posiluje remineralizaci, zpomaluje metabolizmus mikroorganizmů. K tvrdým zubním tkáním se fluor dostává buď cestou endogenní (fluoridace pitné vody, soli, podávání fluoridových tablet), nebo cestou exogenní (fluoridované zubní pasty, gely, výplachy nebo laky). Používání fluoridovaných tablet patří k nejúčinnějším formám prevence zubního kazu. Tablety obsahující fluorid sodný jsou určeny dětem do 12 let, to jest do doby, kdy do dutiny ústní prořezává druhá stálá stolička. Dávkování se liší s ohledem na věk dítěte, tablety předepisuje buď dětský lékař, nebo zubní lékař. Doporučuje se tablety spíše cucat, než polykat celé. Opatření ústní hygieny – k pomůckám ústní hygieny patří kartáček, zubní pasta, mezizubní vlákno (dental floss) a mezizubní kartáček. Důležité je pravidelné, systematické a metodicky správné čištění zubů. Zasvěcenou informaci poskytne pacientovi každý praktický zubní lékař. Čištěním zubů se odstraňuje zubní mikrobiální povlak, k čemuž je třeba čištění provádět dvakrát, optimálně třikrát denně. Nejdůležitější je večerní čištění, které by mělo být nejdůkladnější, po večerním vyčištění chrupu se již nemají požívat žádné potraviny, výjimku tvoří
tekutiny, jako např. pitná nebo minerální voda. Čištění je třeba provádět systematicky na vnitřní i zevní straně zubních oblouků a podle instruktáže zubního lékaře. Dokonalé vyčištění zubů trvá minimálně 5 minut. S péčí o chrup má být započato ihned po prořezání zubů. Zpočátku čistí dítěti zuby rodiče, posléze, když dítě získá určité dovednosti, čistí si zuby samo za dohledu dospělých, kteří musejí při čištění pomáhat
povrchových defektů skloviny a zuboviny, jsou koncentrované ovocné džusy a citrusové plody. Doporučuje se ředit je před konzumací vodou v poměru jedna ku jedné. Rozdělit přesně potraviny na ty, které zubům škodí, a na ty, které jsou pro ně neškodné, je obtížné, protože i malé množství cukrů nebo škrobů vede k tvorbě kyselin v mikrobiálním povlaku. Záleží hlavně na tom, kdy, jakým způsobem, jak často
a kontrolovat kvalitu i čas věnovaný proceduře čištění. Úprava stravování – potrava působí na chrup jednak svým chemickým složením, jednak mechanickými vlastnostmi. Omezení zkvasitelných cukrů ve stravě patří k nejúčinnějším opatřením. Nejnebezpečnější a pro zuby škodlivé jsou jednoduché cukry (sacharóza), fruktóza, glukóza a laktóza. Nebezpečné jsou však také i škroby (chleba, rohlíky, bramborové lupínky a hranolky apod.). Nevhodné ke konzumaci, vzhledem k možnosti vzniku
a v jaké konzistenci se tyto potraviny konzumují. Z tohoto hlediska je nebezpečné mlsání mezi hlavními jídly nebo na noc, zvláště těch potravin, které ulpívají dlouho na zubech (čokoláda, karamely, marmelády, dudlík s medem apod.). Zubům škodlivé jsou především pekárenské a cukrářské výrobky (koláče, buchty, dorty, zmrzlina, sušenky), cukrovinky (čokoláda, karamely, bonbony, lízátka), cukrem slazené nápoje (šťávy, limonády) a potraviny obsahující škroby (bramborové lupínky, hranolky, hamburge-
9
ry). Zubům prospěšné jsou ze-
jména mléčné výrobky a mléko, syrové ovoce a zelenina, které obsahují vitamíny A, C, D, ty jsou nezbytné pro zdravý vývoj zubů.
Ortodontická prevence Prevence dysgnathií je ve své podstatě otázkou etiologie mezičelistních anomálií a obličejových deformit. Ty vznikají na základě vnitřních a vnějších faktorů, které působí v různých vzájemných vztazích v různé době vývoje jedince. Stále více se v prevenci těchto vad uplatňuje genetika a genetické poradenství. Zaměřuje se na stanovení přesné diagnózy, typu dědičnosti příslušné vady ve zkoumané rodině, dále na léčení vady a stanovení rizika pro příbuzné postižené osoby. Významnou úlohu při zjišťování rizika vady mají i některé speciální vyšetřovací metody,
které již v raných fázích vývoje plodu mohou odhalit některé závažné odchylky, popřípadě malformace plodu. Důležitá je i tzv. antenatální péče o zdravý vývoj dítěte, proto neobyčejný význam má nerušený průběh těhotenství. Závažné jsou v této souvislosti např. některé infekční choroby virového původu, vlivy některých léků, drog, rentgenové záření apod. V době prořezávání dočasného chrupu se v plné míře stomatolog zabývá především preventivními opatřeními proti vzniku zubního kazu. Pečlivé a včasné ošetření zubního kazu zabraňuje předčasným ztrátám dočasných zubů, a jestliže již ke ztrátě došlo, je třeba pomocí protetické náhrady nebo ortodontického přístroje zamezit nežádoucím posunům nebo sklonům zubů. Na druhé straně je třeba včas extrahovat dočasné zuby, jestliže nedošlo k jejich uvolnění a eliminaci ve vhodnou dobu.
Přirozenému vývoji chrupu, čelisti a obličeje neprospívají různé zlozvyky a špatné návyky, které negativně působí na postavení zubů a utváření mezičelistních vztahů (nejčastěji přetrvávající dumlání prstů, rtů, jazyka, tváří, šidítek). V této souvislosti je důležitá i péče o správné dýchání nosem. Prevence v ortodoncii má širší význam a s postupným rozvojem všech medicínských oborů je stále více vázaná na interdisciplinární spolupráci.
Prevence parodontopatií Cílem prevence parodontopatií je zjistit a eliminovat všechny potenciální etiologické faktory, které se na vzniku choroby podílejí. Jsou to zejména: zubní mikrobiální plak – způsoby odstraňování zubního plaku (zásady hygieny ústní dutiny) patří k základům prevence parodontopatií;
INZERCE
zubní kámen – je nosičem plaku a mechanicky dráždí dásně, jeho působením dochází ke snazšímu průniku zplodin plaku do hlubších částí parodontu. Zubní kámen je třeba odstraňovat nejméně třikrát až čtyřikrát ročně v ordinaci zubního lékaře buď ručními nástroji, nebo ultrazvukovým přístrojem; závady v anatomické stavbě parodontu – a přilehlých tkání (např. slizniční řasy, přebujelá dáseň, vysoký úpon retních uzdiček apod.); ortodontické anomálie – zejména zubního původu vedou k retenci plaku a zhoršují ústní hygienu (rotace, komprese a sklony zubů), některé anomálie dráždí mechanicky dáseň (např. hluboký převislý skus) a jsou příčinou chorob parodontu; artikulační překážky – které vedou k přetížení zubů a způsobují jejich viklavost, stejně tak parafunkce (skřípání zubů – bruxizmus);
INZERCE
závady protetického charakteru (protézy, můstky či korunky zubní) nebo konzervačního ošetření (převislé zubní výplně) jsou rovněž častou příčinou parodontopatií.
Prevence nádorov˘ch chorob Onkologická prevence spočívá především ve včasném zachycení a rozpoznání přednádorových stavů (prekanceróz) a raných stadií nádorového onemocnění, případně paraneoplastických procesů, to jest afekcí, které mohou být s nádorovým onemocněním sdruženy. Včasná diagnostika v onkologii záleží jednak na včasném vyhledání lékaře nemocným,
dále na odborné vyspělosti lékaře a jeho onkologické ostražitosti a na pečlivém vyšetření celé oblasti ústní dutiny obličeje a krku u každého pacienta, který vyhledal ošetření třeba jenom pro zubní kaz. Je třeba cílevědomě zvyšovat znalosti obyvatelstva o zhoubných novotvarech, vychovávat pacienty k pravidelnému sebevyšetřování a sebepozorování, přesvědčovat o neodůvodněném strachu a pesimizmu ve vztahu k nádorovému onemocnění.
Prevence úrazÛ a nemocí z povolání Prevence úrazů a chorob z povolání se řídí obecně plat-
nými zásadami, které vedou k prevenci jakýchkoli úrazů i chorob. S prevencí úrazů je nutné začínat včas výchovným působením již u dětí. Vážným společenským problémem u dospělých jsou úrazy označované jako kriminální (napadení druhou osobou), dále jsou to úrazy dopravní, značně se zvyšuje mimopracovní úrazovost a přibývá úrazů při neorganizované sportovní činnosti. Prevence nemocí z povolání předpokládá opatření, která směřují ke zlepšování pracovního prostředí. Osobní preventivní opatření záleží v důsledném dodržování pravidel osobní hygieny včetně péče o ústní hygienu. Důležitou součástí této části prevence je i dodržování bezpečnostních předpisů, technologických postupů a používání individuálních ochranných pomůcek na pracovišti. Prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc.
Dentální D
entální implantologie je oborem stomatologie, který se zabývá zavedením aloplastického (cizorodého) materiálu na povrch kosti nebo do kosti čelistí, jeho udržením v tomto prostředí a následně výrobou fixních a snímatelných zubních náhrad určených k náhradě zubů u částečně nebo u zcela bezzubých pacientů.
Struãná historie Snaha o náhradu zubu jako biologického orgánu je velmi stará, počátky zubní implantologie lze nalézt již v období starověku (např. ve staré Číně používali zlatých jehel, které vpichovali do kosti, kde chyběly zuby; ve starém Egyptě vsazovali do prázdných zubních lůžek zuby ze slonoviny). Za průkopníka je však považován Magiollo (r. 1809) a několik dalších lékařů v 19. století, kteří vyráběli a aplikovali implantáty ze zlata, slonoviny, porcelánu a kaučuku. V roce 1938 Strock poprvé použil šroubový implantát z chrom-kobalt-molybdenové slitiny, v roce 1940 Dahl vynalezl subperiostální implantát (kovová konstrukce je voperována pod okostici čelistní kosti). Z význačných osobností, které se podílely na rozvoji moderní dentální implantologie, je třeba jmenovat Linkowa, který v roce 1967 voperoval první titanový žiletkový implantát. Zásadní a nejvýznamnější přelom v dentální implantologii způsobil Bränemark, když v roce 1952 objevil zcela náhodně princip oseointegrace. Termínem oseointegrace označujeme vhojení implantátu do kosti bez mezivrstvy měkké vazivové tkáně viditelné v optickém mikroskopu. Kost na implantát nejen přímo naléhá, ale je s ní spojená chemickými
12
vazbami. Předpokladem oseointegrace implantátu je bioaktivní materiál implantátu, kostní lože v čelisti musí přesně odpovídat povrchu implantátu. Důležitým momentem implantace je proto preparace kosti (provádí se ostrými rotačními, ve finální fázi ručními nástroji, které jsou tvarem a velikostí shodné s implantátem). Převratný význam tohoto objevu spočívá v tom, že umožňuje v zásadě neomezenou životnost implantátu. Bränemark své válcové implantáty z čistého titanu opatřené závitem zkoušel na psech (v roce 1958) a od roku 1965 i na člověku, odbornou veřejnost však informoval až v roce 1977. A tak teprve v osmdesátých letech oseointegrované implantáty ovládly celou dentální implantologii. Od této doby již k žádnému převratnému objevu v implantologii nedošlo. Další vývoj kovových implantátů spočíval v jejich různé povrchové úpravě, která měla sloužit k lepšímu vhojování (např. leštění povrchu do vysokého lesku; zdrsnění povrchu opískováním s následným elektrolytickým přeleštěním; potažení povrchu porézní vrstvou vznikající spečením kovových zrn atd.).
Druhy implantátÛ Subperiostální metalický implantát je kovová konstrukce, která se vsazuje přímo na kostní podklad čelisti pod okostici. Z konstrukce vyčnívají přes okostici a sliznici do ústní dutiny kovové čepy, které slouží jako pilíře pro zakotvení zubních náhrad. Chirurgická část implantace se provádí buď jednorázově, kdy se implantát připraví předem v laboratoři podle otisku protézního lože, anebo se po-
stupuje ve dvou operačních etapách (což je přesnější). V první fázi operačního výkonu se v injekčním nebo v celkovém znecitlivění (narkóze) obnaží v patřičném rozsahu kost čelisti a provede se peroperační otisk přímo z povrchu kosti v místech, kde má být implantát umístěn. Druhá etapa implantace následuje zpravidla s třítýdenním odstupem (v této době se v laboratoři připraví vlastní implantovaná konstrukce odlitím z kovu), kdy se implantát vsadí pod okostici. Materiálem kovové konstrukce je nízkokorodující chromkobaltová ocel, nejmodernější technologie umožňuje zhotovit konstrukci z titanu a opatřit ji hydroxyapatitovým povrchem. Po vhojení implantátu, zpravidla se tak děje po 7–10 dnech, se na implantát zhotoví vlastní protetická náhrada, která nahrazuje chybějící zuby pacienta.
V současné dentální implantologii dochází k odklonu od ošetřování defektů chrupu subperiostálními implantáty a pozornost implantologů je zaměřena k implantátům enoseálním. Jako příčina se uvádějí komplikace, které s sebou subperistální implantáty přinášely – poměrně vysoké procento eliminace konstrukce a krátká životnost implantátu, chronický zánět kosti v místě umístění implantátu, výrazný úbytek kosti tamtéž, zánětlivé komplikace a další. Je třeba uvést, že většina popisovaných neúspěchů byla způsobena i špatnou indikací a nedokonalou technikou provedení. Subperiostální implantát s dobře provedeným následným protetickým ošetřením může pacientovi bez větších problémů sloužit i několik desetiletí, je ale nutné zdůraznit, že tento typ implantátu by se měl zhotovovat na pracoviš-
Téma ãísla
implantologie v podstatě dvě možnosti, a sice zavedení implantátu do zhojené kosti anebo do čerstvé extrakční rány (rány po vytaženém zubu).
Implantace do zhojené kosti
tích, která mají s touto metodou dostatečné zkušenosti. Moderní implantologie se tedy odklání od používání subperiostálních implantátů a pozornost implantologů se zaměřuje k implantátům enoseálním – nitrokostním. Nitrokostní implantáty jsou zhotovovány z kovových materiálů (nejčastěji z titanu nebo tantalu, z nekovových materiálů se používaly monokrystalické a polykrystalické formy kysličníku hliníku – korund). Dalšími materiály jsou skelná keramika, sklovitý uhlík a bioaktivní sklo, souhrnně se hovoří o keramických implantátech. Implantáty výhradně nekovové jsou v dnešní době na ústupu, důvodem jsou nevyhovující fyzikální vlastnosti a méně přesvědčivá úspěšnost. Podmínkou úspěšné implantace je mimo jiné technika zavedení implantátu. Zde jsou
Téma ãísla
Nejčastěji se zavádí nitrokostní implantát do zhojené kosti čelisti, když extrakce proběhla v delším časovém odstupu. Otvor v kosti, do kterého se implantát umísťuje, je třeba vytvořit tak, aby při preparaci nedošlo k poškození kostní tkáně nadměrnou vibrací a přehřátím. Již teplota kolem 47 °C způsobí nekrózu (odumření) kosti a následné poruchy vhojování implantátu. Známkou neúspěchu je potom uvolnění implantátu a jeho fixace pouze v jizevnaté tkáni, případně nevhojení a eliminace implantátu. Aby k těmto nežádoucím jevům nedocházelo, je nutné používat instrumentarium, jehož základní součástí je speciální vrtačka, která je schopna vyvinout velkou sílu při malých otáčkách při neustálém centrálním chlazení preparačního nástroje. Optimální rychlost je 500–1000 otáček/min. při práci bez tlaku, chladicí tekutina musí být sterilní a nesmí poškozovat okolní tkáně. Většina šroubových i cylindrických systémů má individuální sady preparačních fréz, výstužníků a závitníků, takže těleso implantátu je ihned po zavedení v těsném kontaktu s kostí, některé typy implantátu jsou konstruované jako samořezné šrouby. Požadované oseointegrace je tedy dosaženo téměř již ve chvíli implantace a kost se dohojí v pouze nepatrném rozsahu. Tyto typy implantátů někteří autoři zatěžují protetickou suprastrukturou ihned po im-
plantaci. Častěji se však postupuje dvoufázově, a sice tak, že po zavedení je implantát překryt mukoperiostálním lalokem (ústní sliznice + okostice) a po uplynutí několika týdnů až měsíců se nad vhojeným implantátem provede drobné vyříznutí sliznice a na implantát se našroubuje konstrukce, která vyčnívá do úst a na kterou se pak připojí vlastní zubní protéza. Průměrná doba vhojení implantátu v horní čelisti činí 3 měsíce, v dolní čelisti je to 6 měsíců.
Dokumentace obnovy zubu:
Vyražený zub
Implantace do ãerstvé extrakãní rány Okamžitá implantace do čerstvé rány po vytaženém zubu je také možným řešením, implantát pak však pochopitelně přesně nekopíruje profil zubního lůžka, ale je obvykle menší. V těchto případech se zpravidla používají samořezné implantační systémy, které se po částečném mechanickém zakotvení nechávají spontánně vhojovat za eventuální podpory biomateriálů (trikalciufosfát, hydroxyapatit) pod mukoperiostálním lalokem. Asi po 6 měsících se mukoperiost prořízne a další postup je pak stejný jako při výše uvedeném dvoufázovém postupu. Poněkud náročnější z hlediska operační techniky, ale i z hlediska nástrojového vybavení je použití nitrokostního čepelkového implantátu. Mukoperiost se při zavádění implantátu odlučuje od kosti a pomocí rotačních nástrojů umístěných ve vrtačce se v kosti preparuje lože implantátu. Do takto připravené kostní rány se implantát umístí zvláštním zavaděčem a údery chirurgického kladívka.
Vsazený implantát
Vlastní zubní protéza
Rentgen čerstvé extrakční rány (vlevo) a implantátu po vsazení (vpravo)
Prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc.
13
O PARODONTÓZE Co je to parodontóza? Místo chorobných změn je v případě parodontózy již vyjádřeno v názvu onemocnění. Slovo je složeno z řecké předložky para (znamená vedle) a z latinského slova dens (označuje zub). Z odborného hlediska je místo lidového názvu „paradentóza“ vhodnějším a správným termínem parodontitis, protože se jedná o zánětlivé onemocnění tkání kolem zubu. Parodontóza je chronickým onemocněním, probíhá pomalu, její záludnost tkví v tom, že dlouho nepůsobí výraznější obtíže, a nemocný jí proto v jejím počátku nevěnuje pozornost. Ale právě při záchytu onemocnění v samých jeho počátcích lze pro pacienta z léčebného pohledu nejvíce udělat. Onemocnění parodontózou je charakterizováno především chronickým zánětem dásní, které chorobu vyvolává, dále pak resorpcí (úbytkem) kosti v okolí zubu a ústupem závěsného aparátu zubu směrem ke hrotu kořene. Vedle těchto hlavních příznaků onemocnění můžeme pozorovat pravidelně i řadu dalších příznaků, jako jsou například krvácení z dásní, viklavost a putování zubů, zápach z úst nebo nepříjemné pachutě a obnažování krčků zubů.
PrÛbûh a projevy nemoci Chronický zánět dásní může probíhat i několik let jako samostatné onemocnění, postupně však přestoupí zánět na kostní lůžko zubu a začne ho rozrušovat. V další fázi onemocnění se pak rozruší úpon dásně na zub a tímto způsobem se mezi stěnou zubu a zubním lůžkem vytvoří jakási kapsa – parodontální chobot. Při zatlačení prstem na dásně v místě parodontálních chobotů můžeme vytlačit hlen nebo hnis.
14
Subjektivní potíže pacientů nejsou v počátcích onemocnění nijak výrazné. Nemocní udávají pocity mravenčení, zuby se jim zdají po ránu povystouplé a tyto pocity postupně mizí po kousání a po tisknutí zubů k sobě navzájem. Onemocnění nebývá v tomto stadiu provázeno bolestmi. Ty se dostaví v případě, kdy dojde k otoku dásně (je tomu tak při snížené obranyschopnosti organizmu a zvýšené virulenci mikrobů), zvětšený okraj dásně přilne těsně k povrchu zubu, hnis se hromadí a těsná v hloubce chobotu a dostaví se prudké bolesti. Jsou spontánní, stupňují se, zuby i v okolí jsou povystouplé a velmi citlivé i na nepatrný a mírný dotek jazykem nebo soustem – toto jsou již příznaky parodontálního abscesu (hlízy). V těchto případech je třeba zjednat pomoc pacientovi odtažením dásně a vypuštěním hnisu z chobotu. Pokud není chobot následně od-
borně ošetřen, mohou se tyto obtíže záhy opakovat. Dalším znepokojujícím příznakem parodontózy je viklavost zubů. Nejčastěji a nejdříve jsou postiženy dolní řezáky (jejich kostěná lůžka jsou velmi tenká, a tak rychle podléhají rozrušení) a horní řezáky (tím, že nůžkovitě překrývají dolní zuby, jsou při ukusování přetěžovány a dochází k poškozování jejich závěsného aparátu dříve než u jiných skupin zubů). S uvolňováním jednotlivých zubů nebo celých skupin se však můžeme setkat v kterémkoli úseku čelistí. Viklavost pouze jednotlivého zubu je zapříčiněna přetížením zubu při kousání. Příčinou může být jednorázové poškození (nákus na pevný předmět – např. kamínek v rýži), drobná a dlouhodobá chronická zraňování při nesprávném postavení zubů nebo při poruše mezičelistních vztahů, přetížení zubů může být způsobeno i nesprávným ošetřením
zubů (dráždivě působí i nepatrně vyšší výplně, nedokonale modelované zubní korunky či můstky apod.). Přetížení s následkem viklavosti mohou způsobit i zuby s vysokými hrbolky, které jsou vykloněny z pravidelného uspořádání v zubní řadě a stavy, kdy obnažením krčku zubu se zvětšuje část zubu mimo zubní lůžko a zub snadněji podléhá páčivým silám. Charakteristickým znakem pro parodontózní onemocnění je stav označovaný jako putování zubů. Je to proces, kdy se zuby posunují ve směru páčivých sil, prvním příznakem jsou štěrbiny až mezery mezi zuby, které se během doby zvětšují, a zub se postupně vyklání na různou stranu nebo se může i otočit kolem své dlouhé osy. Závažným stavem je tzv. vějířovité postavení a rozestup zubů, kdy řezáky a špičáky v horní čelisti se vyklánějí vpřed a deformují horní ret. Parodont je postižen i při parafunkcích, kdy pacient spí se zaťatými zuby anebo nevědomky ve spánku pohybuje značným tlakem zuby po sobě, což vyvolává klasické skřípání – bruxismus. Chronickým přetěžováním zubů jsou postiženy i osoby v některých profesích – např. skláři pracující se sklářskou píšťalou, hudebníci hrající na dechové nástroje, švadleny, které překusují nitě. Ohroženi přetížením zubů jsou také kuřáci dýmek, kteří drží dýmku v zubech pravidelně na jenom místě. Potíže a těžkosti působí parodontóza postiženým pacientům nejen při přijímání potravy a při zánětlivých komplikacích v okolí postižených zubů. Významné je i hledisko kosmetické a nesmíme zapomínat ani na skutečnost, že z hnisavých parodontálních chobotů se krevní cestou dostává infekce do celého organizmu. Tímto způsobem je pak ohrožen celkový zdravotní stav pacienta a nenávratně mohou být postiže-
Téma ãísla
JiÏ vyslovení slova parodontóza vzbuzuje u vût‰iny pacientÛ úzkost, paniku a hrÛzu z toho, Ïe si v krátké dobû budou sami tahat viklavé zuby z úst a stanou se spoleãensky vyfiazen˘mi obãany. Je tomu v‰ak skuteãnû tak? ny i některé důležité orgány (srdeční sval, ledviny, klouby, oči).
Pfiíãiny nemoci V otázkách příčin vzniku parodontózy existuje dosud mnoho nejasností. Z odborné praxe je známo, že existuje rodová dispozice k onemocnění, méněcennost parodontu se zpravidla dědí. Rovněž při některých celkových onemocněních je výskyt parodontózy častější (cukrovka, poruchy hormonální – štítná žláza, nadledvinky, pohlavní hormony). Na tomto místě je však třeba znovu zdůraznit, že největší podíl na intenzitě zánětu dásní a následně vzniku parodontózy má špatná hygiena ústní dutiny s nánosy měkkých povlaků na zubech a přítomnost zubního kamene.
Hlavní příčinou parodontózy je špatná hygiena ústní dutiny s nánosy měkkých povlaků a přítomnost zubního kamene (vlevo). Tentýž chrup po odborném očištění od plaku a zubního kamene.
Léãba Stejně jako v případě zubního kazu je včasná diagnóza a následující odborné ošetření nejdůležitějším momentem léčby. Spolupráce pacienta, kterou představuje především pravidelná hygienická péče o ústní dutinu, je základní podmínkou úspěšnosti léčení parodontózy.
Místní léčení zahrnuje léčbu konzervativní a chirurgickou. Léčba konzervativní se zaměřuje na odstraňování místních škodlivin (zubní plak, zubní kámen), na nápravu závadných stomatologických prací (převislé a vysoké zubní výplně, odstranění nebo úprava nevyhovujících zubních náhrad), na
úpravu artikulace (provádí se zábrusem zubů), záněty v okolí zubů se ošetřují výplachy chobotů dezinfekčními prostředky. Důležitou součástí léčby je i protetické ošetření chrupu s nemocným parodontem, které má za úkol dlahovat, a tak zpevnit zbývající zuby v čelistech. Nezbytnou součástí léčby je pravidelná domácí péče, kterou pacient provádí podle instruktáže poskytnuté lékařem (čištění zubů vhodnou technikou, provádění masáží dásní). Účelem chirurgické léčby je odstraňovat následky zánětlivých změn parodontu, vhodnost této léčby doporučí pacientovi odborník – parodontolog. Prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc.
INZERCE
VyVy ’robky ’robkyADS ADSs schlorhexidinem chlorhexidinem ANTI-DEKOLORAČNÍ ANTI-DEKOLORAČNÍ SYSTÉM SYSTÉM BEZ BEZ ALKOHOLU ALKOHOLU Systém Systém ADSADS Chlorhexidin Chlorhexidin je v zubním je v zubním lékařství lékařství ˇsiroceˇsiroce zastoupená zastoupená látkalátka sloužící sloužící k zastavení k zastavení plakuplaku a prevenci a prevenci kazů.kazů. Použití Použití produktů produktů s chlorhexidinem s chlorhexidinem můžemůže by’t indikováno by’t indikováno pro dosažení pro dosažení správné správné ústníústní hygieny, hygieny, kterákterá je je předpokladem předpokladem primární primární i sekundární i sekundární prevence. prevence. Použití Použití zubního zubního kartáčku kartáčku nebonebo jiny’chjiny mechanicky ’ch mechanicky ’ch ’ch nástrojů nástrojů můžemůže by’t někdy by’t někdy částečně částečně neúčinné. neúčinné. Mezi Mezi antibakteriálními antibakteriálními produkty produkty jsou antiseptika jsou antiseptika zastoupena zastoupena skupinou skupinou rozličny rozličny ’ch chemicky ’ch chemicky ’ch látek, ’ch látek, jejichž jejichž antibakteriální antibakteriální účinek účinek se lisˇíseodlisˇběžny í od běžny ’ch chemicky ’ch chemicky ’ch antibiotik. ’ch antibiotik. Ze vsˇech Ze vsˇbiguanidů ech biguanidů je je chlorhexidin chlorhexidin nejsˇíře nejs zastoupenou ˇíře zastoupenou a nejznámějs a nejznámějs ˇí molekulou, ˇí molekulou, je nejlépe je nejlépe prozkoumanou prozkoumanou látkoulátkou s protipovlakovy s protipovlakovy ’m účinkem. ’m účinkem. Patentované Patentované složení složení ADS dramaticky ADS dramaticky zvysˇuje zvys přijímání ˇuje přijímání pacientem pacientem a jeho a jeho uspokojení, uspokojení, protože protože eliminuje eliminuje zabarvení zabarvení a nepříjemné a nepříjemné změny změny vnímání vnímání chuti.chuti.
Změny Změny barvy barvy jsou jsou prakticky prakticky vyloučené! vyloučené!
ZˇÁDEJTE ZˇÁDEJTE VE SVÉ VE SVÉ LÉKÁRNĚ LÉKÁRNĚ ˇ ˇ NEBO NEBO U OSUETŘUJÍCÍHO OSETŘUJÍCÍHO LÉKAŘE LÉKAŘE
Chlorhexidin Chlorhexidin lze obdržet lze obdržet v různy v různy ’ch koncentracích: ’ch koncentracích: 0,050,05 %, 0,12 %, 0,12 % a% 0,2 a 0,2 % % jakojako ústní ústní voda, voda, pasta pasta a dále a dále je kje dostání k dostání gel gel či spray. či spray.
VÝROBKY VÝROBKY KK ZASTAVENÍ ZASTAVENÍ PLAKU PLAKU AA PREVENCI PREVENCI JPS s.r.o., JPS s.r.o., Velichovská Velichovská 14, 155 14,00 155 Praha 00 Praha 5, tel.: 5, +420 tel.: +420 235 518 235936 518 936 www.jps.cz, www.jps.cz, e-mail: e-mail:
[email protected] [email protected]
Nádory
ústní dutiny, ãelistí a obliãeje
N
epříznivou skutečností oboru orofaciální onkologie (tak se odborně nazývá medicínská specializace, která se problematikou nádorů ústní dutiny, čelistí a obličeje zabývá) zůstává vysoká úmrtnost spojená s jejich existencí, dále posun směrem k většímu výskytu zhoubných nádorů u mladších věkových skupin, jejich výraznější a stoupající výskyt nádorů u ženské populace a především pak narůstající výskyt nádorů s nepříznivými vlastnostmi (anatomická oblast jazyka a sliznice ústní spodiny). Za této situace zůstávají pravidla onkologické prevence a jejich důsledné naplňování v obecné
16
Nádorová onemocnûní ústní dutiny, ãelistí a pfiilehl˘ch mûkk˘ch tkání tvofií v˘znamnou kapitolu oboru stomatologie a onkologie. Tato skuteãnost je podmínûna jejich pomûrnû ãast˘m v˘skytem, pestrostí jejich klinick˘ch projevÛ, vlastnostmi tûchto nádorÛ vzhledem k hostiteli a v neposlední fiadû i rozmanitostí moÏn˘ch léãebn˘ch postupÛ.
zdravotnické praxi zatím jedinou možností, jak zásadně změnit a zlepšit výsledky směrem k úspěšnému a trvalému vyléčení. Je proto třeba stále pěstovat a zdůrazňovat nutnost onkologické ostražitosti a každý útvar podezřelý z nádorového bujení je zapotřebí co nejrychleji odhalit a racionálně léčit. Dalším důležitým faktorem v orofaciální onkologii je skutečnost, že tyto nádory se vyskytují v kosmeticky značně exponované anatomické oblasti. Nutná radikální protinádorová léčba je v této oblasti vždy spojena se značnými ztrátami a poškozením tkání ústní dutiny, obličeje a krku, které jsou následně spoje-
Téma ãísla
né s deformacemi a funkčními poruchami. Nové metody rekonstrukční chirurgie, účinná podpůrná a doplňková léčba a využívání všech možností rehabilitační péče u pacientů postižených nádorovou chorobou jsou důležitou součástí celkové péče.
V˘skyt orofaciálních novotvarÛ Výskyt zhoubných nádorů na celém světě stále mírně stoupá. Podle údajů Světové zdravotnické organizace onemocní zhoubným nádorem asi 30 % obyvatelstva naší planety a přes 20 % na následky nemoci umírá. V zemích s vysokým životním standardem zaujímají zhoubné novotvary druhé místo v příčinách úmrtnosti obyvatelstva. Podle předpovědí biologů dojde i v budoucích letech ještě k dalšímu zhoršování i již tak nepříznivé situace. Znepokojení vyvolávají i statisticko-epidemiologické studie, které se zabývají výskytem nádorů u dětí, neboť zhoubné nádory u dětí se již dostaly na druhé místo v pořadí dětské úmrtnosti za úrazy a otravy. V onkologické literatuře, která pojednává o nádorech v oblasti úst a obličeje, se z pohledu onkologického nejvíce místa věnovalo karcinomům (ne zcela správně je tato skupina nádorů označována souhrnným označením rakovina). Karcinom orofaciální oblasti představuje podle většiny autorů 4–10 % všech zhoubných nádorů. Výskyt se vyznačuje rozdílností jak etnickou (rasovou), tak geografickou – např. statistiky z USA uvádějí 3% výskyt, v zemích západní Evropy se výskyt pohybuje v rozmezí 1–5 % (Anglie a Wales – 2 %, Francie – 4 %, Itálie – 3 %, Dánsko – 1,5 %, Švýcarsko – 2 %), v Austrálii a na Novém Zélandu – 2 %, na Nové Guineji – 17 %, v afrických státech ve 3 % u bílé populace a v 7 % u populace s černou barvou pleti, Japonsko uvádí 1 %, Čína – 5 %, Indonésie – 12 %, Bangladéš – 18 %. Srí Lanka – 31 %, Indie – 47 %. Výs-
Téma ãísla
kyt zhoubných nádorů orofaciální oblasti v České republice činí 3–5 % z celkového počtu nově hlášených nádorů (pozn. roční výskyt zhoubných nádorů v ČR činí asi 60 000 lidí, číslo hlášených zhoubných nádorů orofaciální oblasti se tedy pohybuje kolem dvou tisíc nově hlášených zhoubných nádorů ročně).
úrovni. Vlastní přeměna normální buňky v buňku nádorovou vzniká v důsledku změny genetické informace buňky (proces se označuje jako mutace) – k mutaci dochází na úrovni deoxyribonukleové kyseliny (ta je nositelem genetické, tj. dědičné, informace) v buněčném jádře. Buněčné mutace probíhají buď
12 formy karcinomu 3 Možné ústní dutiny a rtů: 1. Počínající karcinom jazyka. 2. Karcinom dolního rtu. 3. Karcinom v dutině ústní.
Co je to karcinom (rakovina)? Etymologie slova pochází z řečtiny, kdy karcinos znamená rak, onkos pak krab (z tohoto potom vyplývá pojmenování onkologie jako medicínského vědního oboru, který zkoumá vznik a vývoj nádorů, zabývá se jejich diagnostikou a léčením). Rakovina je onemocnění staré miliony let, nádory na kostech jsou pozorovány již na kostrách dinosaurů, na egyptských mumiích byly nalezeny nádory močového měchýře a kostí. Rakovina je skupinou chorob, v současné době je již popsáno více než 100 různých typů karcinomů. Všechny mají jeden společný znak, a tím je nekontrolovaný, abnormální buněčný růst spojený s destrukcí okolních tkání lidského těla. Vznik nádorového bujení (odborně se vyjadřuje termínem kancerogeneze) je vícestupňový proces, který je výsledkem působení vnitřních a zevních příčin, počátek nádorové přeměny buňky se odehrává na molekulární
samovolně (u staršího organizmu), anebo v důsledku působení škodlivých látek označovaných jako karcinogeny (např. v tabákovém kouři již bylo popsáno asi 80 takto škodlivých látek). Mutace mají pak za následek poruchu regulačních mechanizmů, vedou ke ztrátě kontroly nad buněčným dělením a ke zhoubnému chování buněk. Kancerogenní látky či faktory jsou buď fyzikální (ionizující záření – rtg a gama záření), dále chemické (azbest, aromatické aminy, aromatické uhlovodíky – benzpyreny a benzantraceny, splodiny spalování tabáku atd., v současné době je popsáno 3000 chemických kancerogenů), anebo biologické (plísně, některé viry).
Co byste mûli vûdût o nádorech ústní dutiny Nádory se podle svých biologických vlastností dělí na benigní nebo maligní. Benigní nádory nejsou rakovinou, nešíří se do jiných částí
organizmu a jen zřídka ohrožují nositele na životě. Po chirurgickém odstranění se s největší pravděpodobností znovu neobjeví, nerecidivují. Maligní nádory napadají a destruují okolní zdravou tkáň a orgány. Karcinomové buňky mohou také z nádoru uniknout a šířit se cestou krevní nebo lymfatickým systémem z místa původního vzniku nádoru. Tomuto způsobu, kdy se rakovina šíří do jiných částí lidského těla, říkáme metastázování. Více než 90 % všech zhoubných nádorů ústní dutiny se vyskytuje u lidí starších 45 let, avšak orální karcinom se může vyskytnout v různém věku. Každý člověk by měl jedenkrát měsíčně provést samovyšetření ústní dutiny a sledovat případnou přítomnost některých příznaků, které mohou být podezřelé a mohou být východiskem vzniku zhoubného nádoru: vřed v ústech, který často krvácí a nehojí se; bulka nebo ztluštěnina na sliznici tváře, kterou lze zjistit např. jazykem; bílá nebo rudá skrvna na dásních, jazyku či jiných partiích sliznice ústní dutiny; bolestivost nebo zvláštní pocity např. tlaku, škrábání a pocit cizího tělesa v krku; obtíže při žvýkání či polykání potravy; obtížná nebo zhoršená pohyblivost čelisti nebo jazyka; snížená citlivost až necitlivost jazyka nebo jiných částí sliznice ústní dutiny; otok čelisti, jehož příčinou není zánětlivá komplikace zubního kazu. Je třeba si uvědomit, že vznik zhoubného nádoru v ústní dutině probíhá asymptomaticky, to znamená, že nádor nepůsobí svému nositeli zpočátku žádné potíže. V případě zjištění jakýchkoli projevů výše uvedených by měl pacient neprodleně navštívit svého praktického zubního lékaře. Procento trvale vyléčených nemocných se zhoubným nádorem výrazně stoupá v případech, kdy nádor byl diagnostikován včas, nejlépe v době vzniku přednádorové léze. Prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc.
17
Jiný pohled na váš každodenní stres
JAK
Novo-Passit pomáhá při:
na jarní
předrážděnosti vnitřním nepokoji nespavosti úzkostných stavech nervové slabosti bolesti hlavy způsobené psychickým napětím
Guaifenesin
Hloh
Mučenka
Chmel
Bez černý
Meduňka
Kozlík
Třezalka
S
Novo-Passit, perorální roztok 100 ml Účinná látka: guaifenesinum 4,0 g, extrakt z bylin (třezalka, mučenka, kozlík lékařský, hloh, chmel, meduňka, bez černý) 7,75 g ve 100 ml
INZERCE
Dávkování: 3 × denně 5 ml. Volně prodejný lék. Před použitím si pečlivě přečtěte příbalový leták. Více informací na www.ivax.cz.
e Seveřany máme v tomto ročním období jedno společné: pocit psychické i fyzické vyčerpanosti, za který může dlouhé období chladu a nedostatku slunce. Seveřané tomu říkají zimní deprese, my jarní únava. Diagnóza jarní únava neexistuje, a přesto všichni dobře víme, oč se jedná. Jak vypadá člověk 21. století v polovině měsíce března? Jeho tělo je pravděpodobně oslabeno prodělanou chřipkou, v lepším případě jen rýmou, kašlem, nachlazením, na rtech ještě stopy oparů, pleť barvy hašeného vápna, nálada pod psa a ta únava, která brání jakékoli aktivitě. Cesta do práce je k nepřežití a výstup do schodů vyčerpávající vysokohorskou túrou. Většina lidí, děti nevyjímaje, jarní únavu pociťuje. Záleží na individualitě člověka, jak se s ní dokáže vyrovnat. Ženy trpí jarní únavou čtyřikrát čas-
těji než muži, zvlášť odolní jedinci ji nikdy nezažijí. Příčinou je bezesporu dlouhodobá absence přirozeného tepla a slunce. Člověk reaguje na světlo velmi citlivě. Pokud se zkrátí doba slunečního svitu, mohou se u někoho objevit sezonní deprese. Když se konečně začne den prodlužovat a světla začne přibývat, lidské tělo zareaguje zvýšenou spotřebou vitamínů. Jejich nedostatek může být způsoben i prodělaným infekčním onemocněním. Z uvedeného vyplývá, že je třeba se postavit čelem čtyřem soupeřům: špatné náladě, nedostatku slunce, nedostatku vitamínů a vyčerpanosti. Na škodu není ani postarat se o posílení obranyschopnosti organizmu. Jarní únavu lze zvládnout bez asistence našeho zdravotnictví, ale platí zásada nepodceňovat ji. Pokud trvá nepříznivý zdravotní stav delší dobu, může se
Poradna
Soutěž o pobyty v lázních
Odpočiňte si Načerpejte novou energii
Certifikovaný fermentačně vyráběný japonský koenzym Q10 s vysokou vstřebatelností a účinností Vám dodá novou energii umožní zvládnout zátěž pomůže Vašemu srdci. Pravidelným uživatelům přináší navíc každé šesté balení zdarma.
Koupíte v lékárnách a na www.Q10.cz Vyhrajte víkendový relaxační pobyt v lázních
únavu Boj se ‰patnou náladou Proti špatné náladě bojujme aktivitou – sportem v přírodě, doma knihou, pletením, návštěvou divadla, kina nebo přátel. Zásadně by se mělo jednat o činnosti, které nám přinášejí radost. Jarní úklid tedy raději vynecháme nebo odložíme na
Poradna
dobu, kdy se budeme cítit lépe. Proti jarní únavě působí i zvýšená aktivita sexuální. Činorodost by na druhé straně měla být vyvážena dostatečným odpočinkem a spánkem. Obě činnosti by měly být v rovnováze. Nemělo by docházet k tomu, že spánkem aktivitu zcela nahradíme.
Boj s nedostatkem vitamínÛ Rozhodující vliv na překonání jarní únavy má vitamín C. Není to tak dávno, kdy jeho jediným zdrojem byl citron a Vitacit. Čerstvá zelenina a ovoce je dnes k dostání v zimě bez front, a hlavně, trh nabízí také celou škálu vitamínových přípravků.
Deficit vitamínů je proto zbytečný. Nejen v lékárnách, ale i v supermarketech, drogeriích a prodejnách zdravé výživy jsou ke koupi přípravky s obsahem vitamínů. Není v našich silách uvádět názvy všech, proto jen několik stručných rad. Multivitamínové preparáty mají tu výhodu, že v jedné tabletě zpravidla dostáváme jednu denní dávku vitamínů a stopových prvků, které jsou pro nás stejně tak důležité jako vitamíny. Navíc farmaceutické firmy vědí, které složky chybějí lidem v té či oné zemi, a snaží se své přípravky tomuto stavu přizpůsobit. Multivitamíny určené speciálně pro českou populaci obsahují navíc
Dodejte si energii pro zdraví a výkonnost! Ipsum Grade s.r.o. Oblouková 848/25 101 00 Praha 10
[email protected]
Soutěžní kupón: Chci být zařazen/a do slosování o víkendové relaxační pobyty v lázních. .................................................................................. Jméno a příjmení .................................................................................. Ulice .................................................................................. PSČ a město .................................................................................. Podpis Datum INZERCE
jednat o počínající vážné onemocnění nebo o chronický únavový syndrom. Pak je samozřejmě nutné vyhledat lékaře. My však budeme předpokládat, že nás přepadla klasická jarní únava, a protože víme, jak na ni, brzy se s ní vypořádáme, nebo ještě lépe, předejdeme jí.
Vyplňte soutěžní kupón a přiložte účtenku za nákup Koenzymu Q10 econopack®. Soutěžní kupóny s účtenkou zašlete do 20.5.2008 na: Ipsum Grade s.r.o., P.O.Box 29, pošta Sportovní 22, 101 00 Praha 10. Výsledky losování uveřejníme 23.5.2008 na www.Q10.cz v záložce „soutěž“. Výherce písemně uvědomíme.
Souhlasím s použitím svých osobních údajů pro marketingové účely společnosti Ipsum Grade s.r.o.
Úplná pravidla soutěže na www.Q10.cz.
jód,
selen, kyselinu listovou a vápník. Vitamíny jsou často vyráběny v šumivé formě. Kromě chutného nápoje dostaneme do těla i tolik potřebné tekutiny.
Boj s únavou K osvěžení unaveného těla i mysli poslouží ovocné čaje, lze doporučit například čaj šípkový, nebo šípek kombinovaný s ibiškem, čaj zelený nebo čaj maté. Pro mnohé z nás je však ovocný čaj příliš malý kalibr. Poznejme tedy účinnější látky, které únavu spolehlivě zaženou. První z nich je všeobecně známa – kofein. Nemusíme se ovšem omezovat pouze na kávu. Kofein najdeme i v celé řadě potravních doplňků ve formě tablet, tablet a prášků k přípravě šumivých nápojů, ale i bonbonů. Druhý zaháněč únavy se jmenuje guarana. Jedná se o jihoamerickou liánu, z jejíchž plodů se získává přírodní látka guaranin. Účinnost ve srovnání s kofeinem obsaženým v kávě je dvaapůlkrát vyšší, navíc bez vedlejších projevů. Do třetice se mů-
žeme spolehnout na všechny přípravky obsahující ženšen (korejský, čínský, americký) nebo eleuterokokový kořen – sibiřský ženšen. Oba dva kořeny najdeme také jako součást řady vitamínových přípravků. Proti únavě působí v neposlední řadě i leuzea (maralí kořen).
Dobrá rada závûrem Zaručený recept nejen proti jarní únavě, ale proti nemocem zní: jíst stravu bohatou na vita-
míny, hodně pít, omezit kouření a nadměrné pití alkoholu, sportovat, otužovat se, naučit se odpočívat, nepřehánět to s léky. Jeden kvalitní multivitamínový přípravek s přídavkem některé z uvedených účinných látek bohatě postačí. Vždy na jaře a na podzim se doporučuje provádět očistnou kúru, která nás zbaví všech škodlivých látek, které se v našem těle vytvořily. Velmi účinná je kúra kopřivová. Po dobu tří týdnů pijete denně asi 0,5 l kop-
řivového čaje. K tomu provádějte koupele. Jeden večer nohou, druhý večer rukou. Jeden den v týdnu všechny aplikace vynechejte. Vitamín C (kyselina askorbová) si lidské tělo neumí samo vyrobit, je odkázáno na jeho příjem z potravy. Denní potřeba člověka je poměrně velká, 80–100 mg, v těhotenství 150 mg. Ve stresových podmínkách jej organizmus rychle spotřebovává. Také acylpyrin může urychlit vylučování vitamínu C z těla. Obsahují ho hlavně citrusové plody – kiwi, šípky, černý rybíz, jahody, zelená a listová zelenina, brokolice, zelená paprika, květák, brambory. Přírodní a syntetický vitamín C jsou si naprosto rovnocenné. Ničí se vysokou teplotou a světlem. Vitamín C se v těle nehromadí, při vyšším příjmu se rychle vylučuje močí. Proto se dnes dává přednost kapslím s prodlouženým účinkem, z nichž se vitamín C uvolňuje 8–12 hodin. www.ordinace.cz
INZERCE
TĚLO JE ČISTÉ TAK, JAK ČISTÁ MÁTE JÁTRA. Následkem nezdravého životního stylu je přetěžována přirozená schopnost jater detoxikovat ve vašem těle jedovaté látky. Chraňte svá játra, chráníte tím své tělo.
Vyzkoušejte nejsilnější přírodní detoxikační kúru Natrodale® OSTROPESTŘEC
Detoxikační kúra zlepší vaši celkovou kondici i vzhled. 250 mg účinné látky Silybum marianum v 1 tobolce = denní dávce.
K dostání 30 a 60 tobolek!
Regenerujte svá játra.
Doplněk stravy • pomáhá odstraňovat odstraňova jedovaté látky z těla • posilu osiluje, regeneruje a chrání játra posiluje, • podporuje činnost žlučníku • pomáhá neutralizovat a detoxikovat léky, drogy, chemické příměsi a alkohol • má silné antioxidační účinky
www.planetazdravi.cz
Jedu pro medaili! Z e všech významných sportovních klání vozí pravidelně nejcennější kovy a svým zaujetím pro hru by mohli sloužit za vzor všem, kdo si bez ustání stěžují na nedostatek energie. Jedním z našich úspěšných reprezentantů je i šestadvacetiletý plavec Jan Povýšil, který se letos chystá do Pekingu na svou již třetí paralympiádu.
Od úrazu k plavání Jan Povýšil je sportovcem tělem i duší. Sportovní vlohy se u něj projevovaly už od dětství a ve svém nejoblíbenějším sportu – pozemním hokeji – to dotáhl až do mládežnické reprezentace. Bylo proto jen logické, že navštěvoval speciální sportovní školu, která mu měla umožnit plně se soustředit na rozvoj svého talentu. V patnácti letech však došlo k události, která život talentovaného sportovce zásadně proměnila: při jízdě na tobogánu si zlomil páteř a místo kariéry vrcholového sportovce se před ním otevřela perspektiva celoživotního pobytu na invalidním vozíku. I takto vážný okamžik svého života však přijal Jan Povýšil se sportovním nadhledem. „V patnácti si to člověk zase tolik nebere, myslím, že ve dvaceti by se to snášelo hůř,“ říká a dodává, že zvládnout novou situaci mu pomohla i skutečnost, že objevil novou životní náplň – plavání. A že novému koníčku plně propadl, dokazuje i skutečnost, že už za pouhý rok a půl od úrazu, v roce 1998, se zúčastnil první velké sportovní akce: mistrovství světa. O dva roky později pak okusil i olympijskou atmosféru a hned z toho byla medaile: z australského Sydney přivezl bronz.
Pfiíbûh
Za dÛkaz toho, Ïe ani tûÏké zdravotní postiÏení nemusí ãlovûka pfiipravit o chuÈ do Ïivota, by mohli poslouÏit ãe‰tí paralympionici. Vrcholov˘ sport je dfiina K tomu, aby člověk dosáhl takových výsledků, které mu umožňují účast na mistrovství světa či paralympiádě, je zapo-
ještě večer. Takže si týdně dopřeji deset bazénů a k tomu pak čtyřikrát v týdnu přistupuje ještě posilovna, bez toho by to nešlo,“ objasňuje Jan Povýšil náročnost přípravy úspěšného paralympionika. Je jasné, že takto náročnou přípravu lze jen obtížně skloubit s pravidelnou pracovní dobou. Jan Povýšil nyní pravidelnou práci nemá. Díky svému dalšímu koníčku, fotografování, si však může alespoň přivydělat. „Fotografování mě baví a rád bych se mu i v budoucnu věnoval. Přihlásil jsem se i na školu tvůrčí fotografie, takže doufám, že to vyjde. Rozhodně bych ale chtěl do budoucna dělat práci, která by šla skloubit se sportem, a fotografování by v tomto smyslu bylo asi nejlepší, jinak by mě také lákala třeba i reklama,“ říká o svých plánech do budoucna. Jde však o plány dlouhodobé, ty bezprostřední jsou zcela zaměřeny na blížící se paralympijské hry v Pekingu. Na těch by opět rád vybojoval medaili. Po bronzu ze Sydney a medailovém půstu z poslední paralympiády v Aténách by tentokrát rád přivezl stříbro. „Věřím, že zisk stříbrné medaile je reálný. Ale i kdyby to nevyšlo, nic se neděje, výhodou mé disciplíny totiž je, že se dá na vrcholové úrovni provozovat ještě v pětapadesáti. Takže když to nevyjde letos, tak třeba někdy jindy,“ uzavírá Jan Povýšil. Jiří Prinz
třebí nejen nadšení pro sport, ale především tvrdý trénink. Ten absolvuje Jan Povýšil pětkrát v týdnu, a to dvoufázově. „Ráno trénuji od sedmi zhruba do půl deváté a potom chodím
21
Vrba bílá Salix alba Lidové názvy: bělice, potočnice
PÛvod a v˘skyt: Strom nebo keř rostoucí v celé Evropě. U nás je velmi hojný na vlhkých místech, zvláště u potoků, rybníků a řek.
Sbíraná droga: kůra – Cortex salicis
âas a zpÛsob sbûru: V březnu a v dubnu se kůra loupe z dvouletých až tříletých větví; nejprve se naklepe a potom se podélným řezem nařízne a sloupne. Suší se buď ve stínu, nebo na slunci či v sušárně při teplotě do 50 °C. Poměr sesychání je 3 : 1. Uchovává se v papírových nebo jutových pytlích.
NejdÛleÏitûj‰í obsahové sloÏky: Droga obsahuje tříslovinu (až 10 %), glykosid a kyselinu salicylovou.
Praktické vyuÏití: Vnitřně i vně se užívá formou odvaru. Vnitřně ke snížení horečky, ke zmírnění bolestí, k posílení nervů, proti nespavosti, proti revmatizmu a proti průjmu. Zevně proti kožní plísni a proti pocení nohou. Dobře účinkuje na mastnou a znečištěnou pleť s rozšířenými póry a se sklony k tvorbě vřídků. Na špatně se hojící rány aplikujeme buď koupel z odvaru, nebo prášek k zasypání. Obklady z čerstvého listí se přikládají na místa postižená revmatizmem a dnou. z knihy Příroda léčí vydané nakladatelstvím Granit
Čeleď: Vrbovité – Salicaceae
22
Zelená lékárna
Vademecum zdraví
také na internetu
@ Všechna předchozí čísla i něco navíc!
Navštivte www.vademecum-zdravi.cz
Víte, že...
Co zpÛsobuje sennou r˘mu?
Jarní nebezpeãí Samotáfisk˘ Ïivot ‰kodí zdraví odle dánských vědců podléhají lidé žijící osaměle častěji chorobám oběhové soustavy než lidé žijící v páru. Vědci zjistili, že se mezi osamělými lidmi vyskytuje dvakrát vyšší počet onemocnění akutním koronárním syndromem, který pak může způsobovat infarkt, anginu pectoris či náhlou srdeční zástavu. Lidé žijící osaměle mají prý také větší tendenci žít nezdravě a více riskovat. Důvodem, proč si mnoho lidí volí osamocený život před životem v partnerském vztahu, jsou údajně především negativní zkušenosti z nevydařených manželství. Ty se podle vědců rozpadají především kvůli žárlivosti, sobeckosti a nezodpovědnosti jednoho z partnerů. Vzhledem k tomu, že samotářský život volí po předchozím nevydařeném manželství či vztahu mnoho lidí, měli by si vzít rady dánských vědců k srdci především Češi, kteří patří v rozvodovosti spolu s Estonci a Litevci mezi tři nejhorší země v Evropské unii. jip
P
24
P
okud trpíte sennou rýmou a ještě jste nebyli v ordinaci alergologa, jistě jste si povšimli, že se příznaky rýmy u vás projevují pouze v určitém období, řekněme pouze v určitých měsících. Je tomu tak proto, že existují tři druhy pylů, které mohou rýmu spustit. Pyl z raně kvetoucích stromů nás ohrožuje od února do května. Když jsou stromy odkvetlé, začínají kvést trávy a obilí – jejich čas přichází mezi květnem a polovinou září. V průběhu února až podzimu jsou to pak různé byliny, například pampeliška a sedmikráska. Je třeba rozlišit rýmu alergickou od rýmy infekční. Alergická rýma je způsobena pře-
hnanou reakcí organizmu na pylové částečky stromů, trav, obilí a bylin. Pyly jsou pro zdravého člověka neškodné a jeho imunitní systém se s nimi vypořádá, aniž bychom zaznamenali změnu zdravotního stavu. U alergiků začne imunitní systém bojovat zcela nepřiměřenými zbraněmi a vyvolá komplexní odezvu organizmu. U senné rýmy bývá postižena sliznice nosu, hrtanu a očí, které svědí a doslova z nich teče vodnatá čirá tekutina. Na rozdíl od rýmy infekční, která je způsobena viry nebo bakteriemi a může být provázena zvýšenou teplotou, přepadá nás v poněkud jiném ročním období a také výtok z nosu je jiné konzistence a barvy.
Počet alergiků rok od roku stoupá. Statistiky uvádějí, že alergických je více než 20 % obyvatelstva. Nebezpečí alergií dýchacích cest spočívá v tom, že mohou přejít do fáze chronické nemoci, kterou je průduškové astma (astma bronchiale).
Proã alergií pfiib˘vá? Jedna z teorií tvrdí, že tím, že máme stále dokonalejší čisticí prostředky, které zanechávají vše hygienicky čisté, máme menší šanci se setkat s bakteriemi a viry. Organizmus si za ně hledá náhradu a reaguje bouřlivě právě na jinak neškodné pyly. I sennou rýmu lze zvládnout. V léčbě se uplatňují léky ze sku-
Diagnóza
Víte, že...
Tûlesn˘ pach prozradí, Ïe máte strach
piny antihistaminik, které brání uvolňování „mediátoru zánětu“, histaminu, jenž odpovídá za bouřlivou odpověď organizmu. K ovlivnění vlastních symptomů lze užívat léky, které zužují drobné cévky a zmenšují otok nosní sliznice. Antihistaminika
Diagnóza
i sympatomimetika může naordinovat jak praktický lékař, tak otorhinolaryngolog, oční lékař, případně alergolog. Některé přípravky jsou i volně prodejné v lékárnách. Při alergii závažnější a obtěžující je vhodné navštívit aler-
gologa, jenž na základě kožních testů může přesně určit, na který pyl je pacient alergický. Pak může naordinovat hyposenzibilizační vakcínu. Jedná se o směs konkrétních alergenů v několika odstupňovaných ředěních. Před sezónou ji začne pacient užívat (ve formě kapek nebo injekcí) ve stoupajících dávkách. Jeho organizmus si na zvyšující se zátěž pomalu zvykne a v hlavní sezóně již na pyl není citlivý. Vakcinaci je však třeba opakovat každý rok a někdy doplnit i symptomatickou léčbou. V poslední době se uplatňuje i homeopatická léčba homeopatickými kombinovanými preparáty, tzv. antihomoxiny. www.ordinace.cz
meričtí vědci došli k závěru, že tělesný pach lidem v našem okolí může prozradit, že máme strach. Při svém experimentu promítli vědci 40 ženám a 37 mužům dva filmy: komedii a film, který popisoval, jak mohou krokodýli a hadi ohrozit člověka. Během sledování filmů měli účastníci experimentu v podpaží speciální tampony. Vědci předtím dobrovolníky upozornili, aby večer před promítáním nepoužívali parfémy. Poté tampony dobrovolníkům předložili k posouzení, zda jejich nositel prožíval radost nebo strach a ukázalo se, že ženy dovedou emoce podle tělesného pachu určit mnohem lépe než muži. -jip-
A
25
Angína V
ýraz angína pochází z latinského angere – svírat. Hovorově angínou myslíme zánět patrových mandlí, v lékařské terminologii se jedná o tonsilofaryngitidu.
Jak angína vzniká? Onemocnění začíná bolestí v krku, ke které se podle původce onemocnění přidružují další příznaky, například zduření krčních mandlí, únava, ho-
rečka, malátnost, rýma. Za klasickou angínu považujeme streptokokový zánět krčních mandlí s výrazným lokálním nálezem na patrových mandlích, zduřením podčelistních uzlin a s celkovými příznaky. Angína je infekční onemocnění horních cest dýchacích způsobené viry nebo bakteriemi. Přenáší se kapénkovou cestou. Za normálních okolností, díky dobré činnosti imunitního systému, je náš organizmus
schopen zlikvidovat velkou část škodlivých mikroorganizmů. Dojde-li však k oslabení organizmu (stres, prochladnutí, jiné základní onemocnění), tyto mikroorganizmy se uplatní, pomnoží a způsobí rozvoj onemocnění.
Jaké máme moÏnosti léãby? Platí zásada, že podle původce onemocnění volíme i způsob léčby. Mezi nejčastěj-
ší patogenní (choroboplodné) mikroorganizmy způsobující angínu patří adenoviry, EBV (virus Ebstein-Barrové, původce infekční mononukleózy) a další respirační viry, z bakteriálních pak Streptococus pyogenes skupiny A. Jistě by nemělo smysl na virový zánět podávat antibiotika. Infekce virového původu léčíme symptomaticky, tj. podáváme léky ke snížení horečky, bolesti a léčbu můžeme doplnit vita-
INZERCE
Rychlý nástup úĆinku ÚĆinnĕ pĭsobí pĥi prvních pĥíznacích chĥipky a nachlazení Pomáhá zmírnit prĭbĕh a zkrátit dobu obtíží Povzbuzuje organismus pĥi pocitech „malátnosti“ a únavy
Žádejte v lékárnách! www.preventan.cz
www.farmax.cz
Doplněk stravy
Záchranná brzda pĥi chĥipce a nachlazení
mínovými přípravky. Pacienti jsou často zklamáni, že přijdou k lékaři s bolestí v krku („mám angínu“) a nedostanou antibiotika. Neuvědomují si, že špatně indikovaná antibiotická léčba by jim nepomohla, naopak mohla by ještě více imunitní systém oslabit. Antibiotika totiž mohou vymýtit i přirozeně osidlující mikroorganizmy, a uvolnit tak prostor pro více patogenní mikroorganizmy, které průběh onemocnění zkomplikují. Jiný případ je, když se běžný virový zánět horních cest dýchacích zkomplikuje, změní se klinický obraz k obrazu bakteriální infekce. Tam mají antibiotika své nezastupitelné místo. U klasické angíny vyvolané streptokoky (bakterie) je stále lékem první volby penicilin. Nejenže jde o velmi účinné antibiotikum v akutní fázi onemocnění, ale předchází i pozdním následkům, které může neléčená streptokoková angína mít. O strategii léčby se lékař rozhoduje podle klinického nálezu, věku a přidružených onemocnění pacienta a předpokládaného výskytu patogenních mikroorganizmů v dané komunitě. Na základě toho pak volí i výběr antibiotika. Důraz na to je kladen zejména u starších pacientů, kde některá antibiotika mohou způsobovat závažné lékové interakce s ostatními tabletami, které pacient dlouhodobě užívá.
Prevence V laickém pojetí je angína „bolest v krku“, ale pro lékaře je to soubor diagnóz s různými původci a zejména s odlišnou léčbou. Prevence tohoto infekčního onemocnění je jednoduchá, ale v současné době často špatně splnitelná. V období velkého výskytu respiračních infekcí je třeba se vyhýbat aktivitám ve velkých kolektivech, čímž se snažíme zabránit dalšímu šíření infekce. Každý si jistě vybaví cestu do práce přeplněnými prostředky MHD, kde devět lidí z deseti si před ústa kapesník při kašli nedá a šest z nich vám rovnou všechno nakašle za krk, v lepším případě zezadu. V kanceláři vás už od vchodu zdraví kolega, který si stěžuje, jakou má rýmu, teplotu a kašel, ale je hrdina, protože i přesto jde splnit svou pracovní povinnost. Kromě základních pravidel prevence infekčních onemocnění je třeba dodržovat pravidelnou životosprávu, minimalizovat množství stresu, v rizikových podzimních a zimních měsících zajistit dostatečný přísun vitamínů (nejlépe v přírodní podobě) a vyhnout se škodlivým návykům, které snižují naší imunitu (kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek spánku apod.).
INZERCE
Udržet dítě s angínou v posteli bývá někdy obtížné. MUDr. Karolína Perničková
INZERCE
Šīastné dĕti jsou zdravé dĕti! Posiluje imunitní systém dĕtí Vhodný v dobĕ zvýšeného výskytu chĥipky a nachlazení Pomáhá zmírnit prĭbĕh a zkrátit dobu obtíží DoporuĆován jako podpĭrný pĥi léĆbĕ alergií p j p p ý prostĥedek p
V krabiĆkách produktu Preventan Ju Junior hledejte a sbírejte medvĕdí rodinku! ®
Pastilky s ovocnou pĥíchutí hutí se speciálním cukrem m chránícím dĕtské zuby. y.
www.preventan.cz
www.farmax.cz
Doplněk stravy
Žádejte v lékárnách!
Od historie k budoucnosti
V
lastní charakteristická struktura DNA byla objevena v roce 1953 dvěma mladými vědci z Cambridge – Jamesem Watsonem a Francisem Crickem. Strukturně jde o makromolekulu – dvoušroubovici, tvořenou dvěma řetězci nukleotidů v obou vláknech.
VyuÏití DNA Dnes jsou DNA analýzy rutinně využívány k širokému spektru testů, od určování identity (kriminalistika, oběti nehod a katastrof) přes zjištění příbuznosti (např. známé „testy otcovství“) až po vyhledání genetických odchylek, které způsobují dědičné choroby (di-
agnostika, prevence). Především v moderní kriminalistice technika genetického profilu jedince (nazývá se genetická daktyloskopie či DNA otisky) výrazně pomáhá k určení totožnosti. DNA každého jedince je totiž naprosto identická a nezaměnitelná.
INZERCE
VyuÏití v medicínû
28
Pod pojmem „genetika“ se však mnoha lidem vybaví těhotná žena nebo děti narozené s vrozeným postižením (tělesným či mentálním). Avšak dnes již existuje mnohem více oblastí, kde i zdravý člověk může využít nejnovějších genetických poznatků. V poslední době se stále častěji využívá DNA analýz k prokázání genetických dispozic, případně přenašečství genových odchylek. Principem všech těchto tzv. diagnostických zdravotních genetických testů je vždy známý gen, který kóduje, a zároveň tak nese informaci o daném onemocnění, případně dispozicích k němu. Některé z těchto informací zapsaných v DNA je možné využít již před samotným početím potomka, tedy v době, kdy často ženu provází řada pochybností o možné genetické výbavě její ratolesti. Rizikovým je například výskyt genetických poruch v rodinné anamnéze (např. syndrom fragile X, svalová
dystrofie, cystická fibróza), předchozí neplodnost či zdraví matky (např. diabetes, PKU – phenylketonurie, epilepsie). Cílem konzultací a diagnóz je především informovanost párů o rizicích spojených s početím a o možnostech léčby případných rizik tak, aby mohly minimalizovat možné problémy. Další testování je možné v průběhu těhotenství, kdy zejména rodičům, kteří mají poškozené uspořádání chromozómů, je nabídnuto včasné vyšetření plodu (tzv. prenatální diagnostika) a ženám, které jsou vystaveny teratogenním prvkům (plod nevratně poškozující – radiace, některé chemikálie či léčiva), jsou podrobně vysvětlena s tím spojená možná rizika. V této situaci lze provést některé testy, které určí, zda plod je poškozen chromozomální odchylkou, změnou pořadí nebo struktury genů. Přínosem mohou být také genetické testy, zejména párů s poškozením míchy v rodinné anamnéze, či žen s velmi vysokou hladinou hormonů v mateřském séru. Cílem všech DNA testů je tedy poskytnout lidem maximum informací pro zodpovědné rozhodování o vlastní budoucnosti nebo o budoucnosti potomka. Hana Kazihnitková
Diagnóza Vûda
Preimplantaãní genetické vy‰etfiení embrya zvy‰uje ‰anci na zdravé dítû
V
posledních letech v˘raznû pfiib˘vá muÏÛ s poruchou spermiogeneze. Na celém svûtû je popisován v˘razn˘ pokles kvality spermií. Zatímco pfied pûti lety tvofiil poãet muÏÛ s poruchou spermiogeneze v párech léãících se pro neplodnost 30–35 %, v souãasnosti je muÏ pfiíãinou neplodnosti u 55–60 % párÛ. Proto doporuãujeme párÛm, které se snaÏí bezúspû‰nû ‰est mûsícÛ o tûhotenství, provedení kontrolního spermiogramu. ZároveÀ je nutné zdÛraznit, Ïe v souãasné dobû bohuÏel neexistuje kauzální léãba tûchto poruch. Vût‰ina tûchto párÛ je nucena v touze po tûhotenství podstoupit umûlé oplození technikou ICSI – zavedení jediné spermie pfiímo do vajíãka. Pfii vy‰etfiení se pfiedev‰ím hodnotí poãet spermií, jejich pohyb a tvarová správnost (morfologie). Nûkteré pfiípady men‰ího poãtu nebo sníÏeného pohybu spermií se dají léãit kapacitací (zahu‰tûním) spermií a následnou inseminací (zavedení spermií do dûlohy). Stále více se v‰ak setkáváme s poruchou morfologie spermií. Jejich dÛsledkem je sterilita nebo ãasné zastavení v˘voje embrya a následn˘ potrat. Jednou z moÏností, jak je‰tû zv˘‰it u tûchto párÛ nadûji na porod zdravého plodu, jsou techniky preimplantaãní genetiky. PGD – preimplantaãní genetické vy‰etfiení pfiiná‰í dal‰í moÏnost jak zv˘‰it úspû‰nost léãby neplodnosti. Je obecnû známo, Ïe po oplození vajíãka spermií vzniká asi 80 % embryí s genetickou vadou. Tfietí den v˘voje pfieÏívá je‰tû asi 60 % defektních embryí. Pokud je centrum schopno provést genetické vy‰etfiení pát˘ aÏ ‰est˘ den kultivace embryí, nalézá se
v prÛmûru jiÏ jen 40 % defektních plodÛ. Z tûchto ãísel je patrné, Ïe asi jedna polovina defektních embryí zaniká jiÏ v prvních dnech v˘voje, druhá ãást sniÏuje úspû‰nost embryotransferÛ a zvy‰uje riziko narození dítûte s vrozenou v˘vojovou vadou. Pokud zavádíme zpût do dûlohy nevy‰etfiená pûtidenní embrya, dosahuje na‰e centrum v prÛmûru 51,3 % gravidit na transfer (2007). U pacientek nad 37 let a opakovanû neúspû‰n˘ch embryotransferÛ doporuãujeme provedení genetického vy‰etfiení embryí pfied jejich zavedením do dûlohy – PGD. PfiestoÏe se jedná o negativnû selektovanou skupi-
Reprodukãní medicína
nu pacientek, zv˘‰ila se úspû‰nost gravidity nad 60 %. Nejãastûji se provádí PGD vy‰etfiení technikou fluorescenãní mikroskopie (FISH), pfii které se kontrolují chromozomy 13, 18, 21, X, Y (16, 22). Monogennû dûdiãná onemocnûní (Hantigtonova choroba, cystická fibróza, talasemie – v souãasné dobû je známo asi 120 onemocnûní) je moÏné diagnostikovat u embryí pfied jejich zavedením do dûlohy technikou anal˘zy DNA (PCR – kapilární elektroforéza). Mnohdy jde o velmi váÏná onemocnûní, která negativnû ovlivÀují kvalitu a délku Ïivota nemocn˘ch. Jde o techniku, která je velmi nároãná na technické a personální vybavení. Nemocn˘m v‰ak pfiiná‰í jistotu, Ïe jejich potomci nebudou dále pfiená‰et jejich onemocnûní. Dosud bylo jedinou moÏností diagnostiky v˘vojov˘ch vad plodÛ jen prenatální vy‰etfiení plodové vody. Pokud bylo potvrzeno postiÏení plodu, bylo nabízeno
pacientce pfieru‰ení tûhotenství. Preimplantaãní diagnostika (pfied vznikem gravidity v dûloze) sniÏuje nutnost ukonãování tûhotenství na minimum. Rychlé a bezpeãné zavádûní nov˘ch diagnostick˘ch a léãebn˘ch postupÛ v oblasti umûlého oplození zaruãuje od roku 2002 spolupráce Sanatoria Helios s australsk˘m centrem Sydney IVF. Vzhledem k omezenému prostoru tohoto ãlánku, doporuãuji v‰em zájemcÛm osobní konzultaci v Sanatoriu Helios spol. s r.o. MoÏnost objednání na telefonních ãíslech 549 523 211 nebo 549 523 229. MUDr. Pavel Texl vedoucí centra asistované reprodukce Sanatorium Helios. spol. s r.o. ·tefánikova 12, Brno 602 00 www.sanatoriumhelios.cz
29
V roce 1982 bylo u nás pfiivedeno na svût první dítû pomocí techniky asistované reprodukce. Vedoucím lékafiského t˘mu byl tehdy Prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc. Se zakladatelem asistované reprodukce u nás jsme si povídali nejen o dûtech ze zkumavky.
Byl jste u nás první, kdo přivedl na svět dítě ze zkumavky. Jaká byla cesta k tomuto úspěchu? Dlouho jsem pracoval na klinice a tam jsem se dostal do skupiny zabývající se léčbou neplodnosti. V té době jsme ženám neuměli pomoci. Pracovali jsme tak, že jsme zprůchodňovali vejcovody, ale to mělo zcela neuspokojivé výsledky. I přes veškerou snahu zůstávalo 60 až 70 procent žen i nadále neplodných. V roce 1978 však došlo ke zlomu. V Anglii se narodilo první dítě ze zkumavky a my jsme měli tenkrát štěstí v tom, že tehdejší proděkan mohl vyjíždět ven a velmi záhy nám o umělém oplodnění zprostředkoval základní informace. Ze začátku jsme ale naráželi na samé problémy, nikdo nám to nechtěl povolit, o umělém oplodnění se takřka vůbec nediskutovalo. Přesto jsme se nedali odradit a čtyři roky po té Anglii, tedy v roce 1982, se i u nás narodilo první dítě ze zkumavky. Jak byla v tehdejší době takováto událost vnímána? Když se nám to podařilo, vzbudilo to velký zájem v celém východním bloku a stali jsme se takovými školiteli celé této oblasti. U veřejnosti ale ze začátku převládala nedůvěra. O tom prvním dítěti ze zkumavky jsem nikdy nesměl nic říct. Dnes se spíše setkávám s tím, že lidé, kteří si adoptují dítě a nechtějí, aby okolí vědělo, že je adoptované, tak rozhlásí, že to dítě mají ze zkumavky. Na tom je vidět značný posun ve vnímání této problematiky. Máte nějaký přehled o tom, kolik za těch 26 let od narození prvního dítěte ze zkumavky u nás přišlo touto cestou na svět dětí?
Reprodukãní medicína 30
Rozhovor
Asi 23 tisíc. To už je znatelný populační přírůstek. Zpočátku to šlo pomalu, třeba jsme touto cestou přivedli na svět jedno dítě za půl roku. Dnes u nás funguje 24 zařízení, které nabízí lidem pomoc. V České republice ji ročně potřebuje zhruba deset tisíc párů a navíc k nám jezdí lidé z celého světa včetně Američanů či Izraelců. V jak velkém množství případů není pomoc možná? Přibližně v 50 procentech nemůžeme pomoci. Jsou to případy, když u ženy není žádné vajíčko – tam nemáme co oplodňovat, v takovém případě je možno pomoci jen tak, že se využije vajíčka dárkyně. Obdobně je tomu u mužů – když totiž muž nemá spermie. I zde pak musí využít spermie od dárce. Ale tyto případy ještě dovedeme vyřešit. Co ale vyřešit nedokážeme, jsou případy, kdy žena nemá dělohu. Další skupiny, jimž neumíme pomoci, jsou ženy s vývojovými vadami. U některých žen se například nevyvine patřičně děloha. Zkrátka existují případy, kdy i sama příroda je proti. To navozuje často diskutovanou otázku etiky… Zde hraje etika ohromnou roli. Proto také existují etické komise, které sporné případy posuzují. Jde například o případy, když o umělé oplodnění žádá nesezdaný pár, nebo dokonce samotná žena. Jednou za mnou přišla se žádostí o umělé oplodnění paní ve věku 56 let, s těžkou osteoporózou, cukrovkou a kdoví čím ještě. A to je pak opravdu etický problém, zda v takovém případě dát k umělému oplodnění souhlas nebo ne. Vždyť za pár let zde tato žena nemusí být, a co pak bude s tím
je hodnû o etice Rozhovor
31
dítětem? V mnoha případech
proto dáváme žádost o umělé oplodnění, kterou si musí každý žadatel podat, rovnou právníkovi. Ani u nás totiž zákony všechno nepovolují. Co konkrétně je u nás zakázáno? U nás například matka nemůže porodit dítě své dceři, nebo si lidé nemohou vybrat pohlaví dítěte. Čeho se můžeme ve vašem oboru dočkat? Jak vidíte budoucnost reprodukční medicíny? Za těch 30 let od narození prvního dítěte ve zkumavce urazila medicína ohromný kus cesty dopředu. Jeden z velkých kroků vpřed představoval vznik nových preparátů na podporu činnosti vaječníků; zpočátku byl problém získat jedno, dvě vajíčka, dnes jich
32
dokážeme získat třeba deset. Druhý velký krok byla inseminace do vajíčka, to pomáhá řešit mužskou neplodnost. S tou se dříve nedalo nic dělat. Dnes, když má muž nedostatek spermií, nařízneme varle, vezmeme z něj jednu dvě spermie a dáme do vajíčka. V těchto případech dnes máme skoro padesátiprocentní úspěšnost.
Druhým problémem mužské neplodnosti je, že muž sice spermie má, ale jsou nepohyblivé. I zde do budoucna očekáváme, že se nám podaří tento problém vyřešit. V budoucnu ale bude hrát naprosto zásadní roli program kmenových buněk. Z embryonálních kmenových buněk můžete nechat vyrůst cokoli. Je zde
Převážná část procesu asistované reprodukce se odehrává v laboratořích.
ale ještě příliš mnoho nedořešených otázek, takže uvidíme. Je nějaký rozdíl mezi dětmi přirozeně narozenými a těmi ze zkumavky? Existují srovnávací studie a ukazuje se, že ty děti jsou úplně stejné. Dokonce se spíše ukazuje, že tzv. děti ze zkumavky jsou na tom poněkud lépe, což se obecně vysvětluje tím, že jde o děti žádané, a že se jim proto i rodiče více věnují. Není to tedy dáno biologicky, ale výchovou. Dnes už se ví, že genetika není všechno a že výchova hraje důležitou roli. Jak nejraději odpočíváte? Dnes už je to hlavně kolo, běžky a knížky. Býval jsem vodák, ale to už jsem opustil, ale vidím, že se záliba dědí, protože dnes už jezdí vnučka. Z knížek mám nejraději literaturu faktu. Jiří Prinz
Rozhovor
INZERCE
Vademecum zdraví
také na internetu
@
www.vademecum-zdravi.cz
Ú
kolem Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) je poskytovat specializovanou preventivní a léčebnou péči pro ženu, a to jak na ambulantní, tak i lůžkové úrovni. Současně s tím se ÚPMD věnuje též problematice raného vývoje dítěte a lidské reprodukce.
Historie Monumentální areál pod vyšehradskými hradbami na břehu Vltavy v Praze, v němž sídlí Ústav pro péči o matku a dítě, vznikl před první světovou válkou jako realizace myšlenky prof. MUDr. Rudolfa Jedličky založit ústav, k němuž mu byl vzorem ústav bratří Mayů v USA. Architektonického řešení se ujal profesor Kříženecký a po čtyřech letech výstavby byl v roce 1914, krátce před vypuknutím první světové války, komplex otevřen. Za první světové války část sanatoria byla dána k dispozici Červenému kříži a stala se vojenskou nemocnicí. Po válce patřilo Pražské sanatorium mezi vrcholné léčeb-
né ústavy v Evropě. Za druhé světové války ústav zkonfiskovali Němci a přeměnili jej v lazaret jednotek SS. V průběhu pražského květnového povstání v roce 1945 byla budova poškozena dělostřeleckými zásahy. Poté sloužila jako repatriační nemocnice pro tuberkulózní vězně osvobozené z nacistických koncentračních táborů. Zákonem z roku 1946 bylo Pražské sanatorium, s. r. o., vyvlastněno a převedeno do správy ministerstva školství a osvěty. V rámci budování zdravotnických výzkumných ústavů v Československu byl pak vy-
hláškou ministerstva zdravotnictví ze dne 31. 1. 1951 založen Ústav pro péči o matku a dítě.
Porodnice V ÚPMD se ročně rodí více než 2500 novorozenců. Jedná se do značné míry o rizikovou klientelu, neboť ÚPMD v rámci statutu Perinatologického centra koncentruje případy vysoce rizikových gravidit a novorozenců. V roce 2000 se v ÚPMD narodilo 28 novorozenců v hmotnostní kategorii pod 1000 gramů, v kategorii 1000–1499 gramů 53 novoro-
Nová porodnice
zenců. Přesto jsou výsledky péče vysoce nadprůměrné (mrtvorozenost 2 promile, časná novorozenecká úmrtnost 1,9 promile, celková perinatální úmrtnost 3,9 promile), i při průměrné frekvenci císařských řezů v kategorii perinatologických center. V případech, kdy to stav rodičky umožňuje, může si rodící zvolit polohu a režim v průběhu porodu, včetně druhé porodní doby. Porodní sál umožňuje porody ve zcela samostatných místnostech, každá je vybavena vlastním sociálním zařízením, přítomnost otce dítěte či jiné žádané (obvykle příbuzné) osoby je samozřejmostí. U fyziologických porodů je možný volný pohybový režim, sprchy, vaky, porodní židličky, balony, závěsné lano. V případě komplikací je samozřejmostí akutní císařský řez přímo na porodním sále. Porodní sál používá dva přístroje intrapartální pulzní oxymetrie, nejmodernější techniku monitorování stavu plodu v průběhu porodu. Je využívána též technika trojrozměrného ultrazvuku.
ÚSTAV PRO PÉâI 34
Profil instituce
Nová porodnice
Gynekologie Gynekologická část ÚPMD sestává z ambulantní a lůžkové části. Ambulantní složka poskytuje všeobecnou gynekologickou a specializovanou gynekologickou péči, tedy komplexní gynekologický servis. V ÚPMD jsou k dispozici vedle jednotky intenzivní péče dvě oddělení, G2 a G3. Oddělení G3 je oddělení onkologické a konzervativní gynekologie. Nedílnou součástí oddělení G3 je onkologický stacionář, kde se aplikuje chemoterapie u žen se zhoubnými nádory prsu a ženského genitálu. Unikátní jednotkou je Centrum pro léčbu trofoblastické nemoci (CTN), které jako jediné v ČR soustřeďuje nemocné s touto diagnostickou entitou. CTN je jediným legalizovaným pracovištěm v ČR, které soustřeďuje všechny zhoubné, potenciálně zhoubné a komplikované formy trofoblastické nemoci z celé ČR. Podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví z roku 1976 a 1999 zajišťuje jejich diagnostiku, léčbu a následné sledování. Registruje výskyt trofoblastické nemoci v České republice a vede epidemiologovou databázi maligních i benigních forem trofoblastické nemoci. Je vědecko-výzkumným referenčním centrem pro trofoblastickou nemoc v České republice. Poskytuje konzultace všem gynekologickým a patologicko-anatomickým pracovištím v ČR.
Pediatrie Neonatologické pracoviště logicky navazuje na péči o těhotnou ženu a požadavky, které souvisejí s koncentrací patologických těhotenství ze všech regionů České republiky. Na jednotce intenzivní péče se dále soustřeďují novorozenci se selhávajícími vitálními funkcemi, kteří vyžadují speciální diagnostické a léčebné postupy. Terapeutický program pracoviště zahrnuje péči o novorozence velmi nízké a extrémně nízké porodní hmotnosti, o nezralé novorozence, o novorozence s vrozenými vývojovými vadami, o kriticky nemocné novorozence se selhávajícími vitálními funkcemi, o donošené fyziologické novorozence a o novorozence s těžkými formami novorozeneckých žloutenek.
Asistovaná reprodukce Kromě péče o matku a dítě se ÚPMD zabývá i léčbou neplod-
nosti. Centrum asistované reprodukce v ÚPMD se zabývá komplexní diagnostikou a léčbou neplodných manželských párů včetně in vitro fertilizace (IVF) a s ní spojených mikromanipulačních technik, jako je ICSI (Intracytoplasmic sperm injection), kdy se do každého jednotlivého vajíčka vpraví jedna spermie a asistovaný hatching, který usnadní proklubání oplozeného vajíčka z jeho obalu. Centrum provádí mikrochirurgické výkony MESA, TESE (microepididymal sperm aspiration, testicular sperm extraction), při kterých se získávají spermie přímo z varlete nebo z nadvarlete v krátkodobé celkové narkóze při mužské azoospermii (žádné spermie v ejakulátu). Takto získané spermie se pak metodou ICSI vpravují přímo do vajíčka. V indikovaných případech centrum zajišťuje imunologické a genetické vyšetření včetně preimplantační diagnostiky.
Jednotka intenzivní péče
Pracovi‰tû reprodukãní imunologie Vedle Centra asistované reprodukce si zaslouží pozornost i Pracoviště reprodukční imunologie (PRI). Toto pracoviště je jedním ze tří specializovaných pracovišť v ČR, která se zabývají imunologicky podmíněnými poruchami plodnosti. Již řadu let je známo, že jednou ze základních podmínek zdárného početí a donošení těhotenství je „tolerance“, snášenlivost ze strany matčiny imunity. Není to nijak překvapující – spermie a následně zárodek jsou pro imunitu matky cizorodé a bez speciálních „ochranných opatření“ by je imunita nemilosrdně zlikvidovala. V posledních letech se ukazuje, že na významné části (hovoří se až o 50 %) poruch plodnosti, ať už jde o neschopnost otěhotnět nebo donosit těhotenství, se výrazně podílí právě nesprávně řízená imunita v pohlavním ústrojí ženy. Pracoviště reprodukční imunologie vyšetřuje oba partnery. Vyšetření v PRI absolvovalo k 1. září 2005 celkem 7258 partnerských dvojic s poruchami plodnosti (zejména sterilitou a opakovanými potraty). Z nich byla u 63,7 % nalezena imunologická příčina neplodnosti. PRI má v současné době na seznamu spolupracujících lékařů více než 500 adres z celé ČR i ze zahraničí. zdroj: www.upmd.cz
O MATKU A DÍTù Profil instituce
35
Tûhotenství Vût‰ina tûhotn˘ch chce vûdût, jestli se jejich plod jiÏ v dûloze vyvíjí normálnû. Ve v‰ech pfiípadech je maximální snaha umût nalézt pfiípadné onemocnûní plodu co nejdfiíve. JiÏ mezi 11.–13. t˘dnem lze vylouãit vût‰inu tûÏk˘ch po‰kození plodu. Jaká rizika lze v tûhotenství odhalit? V současnosti se podařilo přesunout diagnostiku většiny postižení plodu na konec prvního trimestru, mezi 11.–13. týden těhotenství. Ultrazvukem lze nalézt většinu hrubých anatomických odchylek plodu, což bylo dříve možné až v polovině těhotenství. Současně lze toto vyšetření využít ke stanovení individuálního rizika Downova syndromu – nejčastější poruchy chromozomů. Probíhá to tak, že se ultrazvukem změří tloušťka tzv. šíjového projasnění (přechodné nahromadění tekutiny v zátylku plodu), neboť ta souvisí s vyšším rizikem Downova syndromu u plodu. Také hladiny hormonů označovaných jako PAPP-A a beta hCG získané z krve matky mezi 11.–13. týdnem těhotenství jsou u těhotných s postiženým plodem změněny. V praxi to vypadá tak, že po vyšetření krve matky, obvykle v 10. týdnu těhotenství, se asi ve 12. týdnu provede ultrazvukové vyšetření plodu a stanoví se šířka šíjového projasnění. Naměřené hodnoty se zanesou do programu, který spočítá riziko Downova syndromu pro dotyčný plod. Vyšetření lze provést i při jedné návštěvě. Výsledek je vyjádřen číslem, které říká, jak velké je riziko Downova syndromu pro plod každé jednotlivé těhotné: jedna na 20 tisíc porodů, jedna na 100 porodů apod. Tento postup je schopen nalézt 9 z 10 plodů postižených Downovým syndromem již v takto časném stadiu těhotenství. A co víc, falešně neoznačí více než 5 % plodů.
36
Pokud je riziko pro plod 1 : 300 a více (tj. 1 : 200, 1 : 50 atd.), je screening označen za pozitivní. Těhotné se doporučí podstoupit biopsii choria, neboli punkci placenty. Toto vyšetření se dělá hned, buď ten samý den, nebo následující, takže se neztrácí žádný čas. Výsledek vyšetření molekulární diagnostikou je znám do 48 hodin a kompletní vyšetření chromozomů do 14–20 dnů. Riziko biopsie choria je stejné jako u odběru vody plodové, amniocentézy (tu lze ale provést až po 15. týdnu těhotenství).
Ultrazvukové vy‰etfiení plodu v I. trimestru V I. trimestru se nezjišťuje jen riziko Downova syndromu. Již v této době lze vyšetřit většinu detailů, které byly dříve vidět až v polovině těhotenství. Posuzuje se velikost plodu a detaily jeho stavby. Pomocí změření tzv. temenokostrční vzdálenosti lze s přesností několika dní stanovit stáří plodu. To je velmi důležité pro potvrzení termínu porodu a ověření skutečné délky těhotenství. Údaj o posledních menses nemusí totiž se skutečným stářím těhotenstvím vůbec souhlasit. Anatomie zase prokáže, že má plod všechny orgány a kostru v pořádku. Při vyšetření se postupuje stejně jako později ve druhém trimestru: lékař nejdříve stanoví počet a životnost plodů v děloze, uložení tvořící se placenty, množství plodové vody. V tomto období už se dají vyloučit těžká poškození. Na ultrazvuku jsou vidět obrysy plodu, ale i žaludeční bublina, ledviny, močový měchýř. Lékaři stanoví i počet cév v pupečníku (normálně 3). Vyšetření srdíčka je orientační, stejně tak oblasti obličeje a menších defektů páteře – to je úkolem ultrazvukového vyšetření ve 20.–22. týdnu těhotenství.
Poradna
DÛleÏitá je kvalita vy‰etfiení
Nev˘hody screeningu v I. trimestru Toto vyšetření není dostupné v celé ČR, není dostatek vyškolených lékařů a certifikovaných laboratoří. Proto není toto vyšetření zatím považováno za standardní vyšetření v těhotenství. Biopsie choria provádí v ČR jen několik specializovaných pracovišť.
Celosvětově kontroluje kvalitu nadace se sídlem v Londýně, Fetal Medicine Foundation. K získání certifikátu, garantujícího kvalitu vyšetření a průběžnou kontrolu je zapotřebí speciální teoretické i praktické školení. V ČR je v současnosti téměř 50 certifikovaných sonografistů. Pravidelná kontrola je velmi přísná. Proto volte pracoviště, které je mezinárodně akreditované k takovým výkonům a spolupracuje s certifikovanými laboratořemi. To je další důležitý krok, laboratorní výsledky musí mít stejnou spolehlivost jako ultrazvukový screening. Budoucí maminka by si měla vybrat pracoviště, kde jí toto důležité vyšetření provedou, proto je třeba vědět, kam se obrátit. Na www.fetalmedicine.com/czechsono.php získáte nejen další informace o této metodě (i v češtině), ale především seznam akreditovaných pracovišť, kde vám kvalitně provedou toto komplexní vyšetření. Doc. MUDr. Pavel Calda
INZERCE
a jeho rizika Užitečné adresy KLINIKY www.homea.cz Výkonové lékařské lasery k odstranění cévek, pigmentací a nežádoucího ochlupení. Dermatoestetika a lipolýza ambulantně. Pardubice, tel.: 466 303 560
LÁZNĚ www.lazneluhacovice.cz LÁZNĚ LUHAČOVICE, a.s. - léčba onemocnění dýchacích cest, trávicího ústrojí, cukrovky, poruch pohybového aparátu. Tel.: 577682100, e-mail:
[email protected]
ZDRAVOTNÍ POMŮCKY www.vvdesign.cz Autorizovaný výrobce ortopedických vložek, rehabilitačních pantolet Hallux-Valgus a podpěrných elementů chodidla.
OPTIKA www.dioptra.cz Výrobce a distributor plastových a minerálních brýlových čoček, lup a zakázkové optiky.
Ultrazvuk plodu v 13. týdnu těhotenství
Ultrazvuk plodu v 22. týdnu těhotenství
ZDRAVÍ www.uncaria.cz
Pfiínos screeningu v I. trimestru Vût‰inu dÛleÏit˘ch vad plodu lze nalézt jiÏ na konci I. trimestru. Podafií se vyhledat 9 z 10 plodÛ postiÏen˘ch s Downov˘m syndromem (ve II. trimestru jen 6 z deseti).
1
Jako screening pozitivní (fale‰nû pozitivní) se oznaãí jen velmi malá ãást tûhotn˘ch, která projde screeningem – ménû neÏ 5 %.
2
Poradna
AÏ 95 % v˘sledkÛ je jednoznaãn˘ch. A samozfiejmû negativních, naprostá vût‰ina budoucích maminek má miminko zdravé.
3
Zdraví z Peru – Vilcacora® a další byliny zaručené kvality. Prodej, poradenství, sestavy léčebných kúr specialistou z Peru. Tel. 483 330 600, e-mail:
[email protected]
KNIHY Proto podstoupí biopsii choria jen ménû neÏ 5 tûhotn˘ch ze 100 (dnes podstupuje amniocentézu ve II. trimestru 18 ze 100 tûhotn˘ch).
4 5
Riziko Downova syndromu lze vylouãit ãi potvrdit velmi ãasnû pomocí biopsie choria.
www.granit-publishing.cz Populárně-naučné knihy o zdravé výživě, bylinkách, jejich pěstování a využití.
Máte zájem o uveřejnění kontaktů na Vaši firmu v této rubrice? Vyžádejte si podmínky na e-mailové adrese
[email protected]
37
Kojení a Umûlá mléãná v˘Ïiva Umělá výživa určená kojencům zahrnuje umělou mléčnou výživu, nemléčné příkrmy a přídavky ke kojenecké stravě. Věnujme nejprve pozornost umělé mléčné výživě. Pokud je to možné, neměla by umělá mléčná výživa nahradit kojení ze dne na den. Mělo by k tomu naopak docházet postupně. Nejprve je vhodné nahradit jedno kojení, po několika dnech další atp.; nejdéle by mělo přetrvat večerní kojení. Umělá mléčná výživa by měla být pro nekojené dítě jedinou potravou minimálně během prvních čtyř měsíců života. Množství vypitého mléka denně by mělo odpovídat jedné šestině hmotnosti miminka. Pro přípravu těchto mlék by měly platit stejné zásady:
38
před vlastní přípravou si důkladně umyjte ruce, všechny pomůcky nutné ke krmení udržujte v čistotě; u dětí do jednoho roku láhve a dudlíky sterilizujte varem po dobu pěti minut, mléko připravujte přesně podle návodu, tj. neodhadujte ani množství prášku, ani množství vody, ale obojí pečlivě odměřte; v opačném případě by dítě mohlo přijmout zbytečně mnoho či naopak málo látek, které mléko obsahuje (bílkovin, tuků a minerálů), mohlo by dostávat málo tekutin, takže by mělo žízeň, apod., používejte vždy vodu, která svým složením neohrozí zdraví dítěte; v prvních šesti měsících by to měly být pokud možno tzv. kojenecké vody, protože mají velmi nízký obsah dusičnanů; pro děti od dovršeného
šestého měsíce je možné používat také tzv. stolní vody vhodné pro kojence; naopak nevhodné jsou minerální vody, protože mají zbytečně vysoký obsah solí, vodu používejte výhradně převařenou, ale neměla by být převařována opakovaně, vodu z vlastního zdroje nechte (studny) vyšetřit ještě před narozením dítěte, aby bylo jisté, že je pro ně použitelná, ohřáté mléko, které dítě nedopije, vylijte, tj. neschovávejte je na příští krmení; stane-li se, že připravíte mléka více, pak neohřátou část můžete uložit do chladničky, ale maximálně na 24 hodin, mléko ohřívejte ve vodní lázni nebo v ohříváčku (mikrovlnná trouba k tomu není vhodná, protože ohřev je nepravidelný; láhev zůstává studená, zatímco
mléko může být horké a mohlo by dítě popálit), teplotu mléka kontrolujte tak, že láhev přiložíte na předloktí nebo si kápnete několik kapek na zápěstí.
Mléãné náhraÏky Na trhu je řada druhů umělé mléčné výživy neboli tzv. mléčných náhražek. Liší se tím, pro jaké děti jsou určeny. Dělí se na výrobky určené pro zdravé donošené děti a vyráběné nejčastěji na bázi kravského mléka, určené pro zdravé donošené děti a vyráběné na bázi sójové bílkoviny, výrobky pro nedonošené děti a konečně pro děti se zdravotními obtížemi. Mléčné náhražky určené pro zdravé donošené novorozence a kojence, kteří nemohou být kojeni, a vyráběné z kravského mléka jsou označovány jako
Poradna
V prvních fázích v˘voje dítûte je mimofiádnû dÛleÏité, aby dítû bylo kojeno. Existují v‰ak objektivní i subjektivní dÛvody (nemoÏnost kojit pro nedostatek matefiského mléka a dal‰í pfiekáÏky na stranû matky ãi dítûte), které uplatnûní této zásady neumoÏÀují. Pak je nutno buì kojení doplnit, nebo je zcela nahradit umûlou v˘Ïivou.
náhradní v˘Ïiva „počáteční mléka“. V obchodě je poznáte podle toho, že mají u svého názvu většinou připojenu číslici 1. Zcela kryjí potřebu dítěte, proto je lze podávat jako náhradu mateřského mléka od narození až do konce prvního roku života. Pro kojence od ukončeného čtvrtého měsíce do konce prvního roku života jsou k dispozici tzv. pokračovací mléka. Mohou je pít také batolata, tj. děti ve věku od jednoho do tří let. Na trhu je poznáte podle toho, že bývají zpravidla označena číslicí 2. Na rozdíl od „počátečních mlék“ nekryjí „mléka pokračovací“ plně potřeby dítěte, a proto by měla být podávána teprve tehdy, až dítě začne jíst tzv. nemléčné příkrmy. Mléčné náhražky vyráběné na bázi sójové bílkoviny a určené pro zdravé donošené děti se
Poradna
celkem běžně používají v Severní Americe. Vzhledem k tomu, že užívání sóji může posilovat celoživotní riziko alergie, jsou v našich podmínkách tyto preparáty pro výživu kojence užívány pouze léčebně při nesnášenlivosti mléčného cukru (laktózy). Mléčné náhražky určené pro nedonošené děti jsou připravovány tak, aby odpovídaly větší potřebě energie a bílkovin těchto dětí a aby je jejich nedozrálý organizmus dokázal strávit. Protože nedonošení kojenci mají nižší schopnost vylučování žlučových kyselin, musejí dostávat stravitelnější tuky (tj. tuky procházející přes střevní stěnu bez dalšího štěpení). Nižší je také aktivita jejich střevní laktázy, a tak mléko pro ně musí být částečně obohaceno o jiné cukry. Kromě toho musí obsa-
hovat vyšší dávky vitamínů a stopových prvků. Mléčné náhražky se nedonošeným dětem podávají dudlíkem nebo sondou; ta se používá v případě, že kojenci chybí sací reflex.
Nemléãné pfiíkrmy Další složkou umělé stravy jsou nemléčné příkrmy. Pod pojmem příkrm se rozumí strava, která není výhradně tekutá a je tvořena především nemléčnou stravou. Tento typ stravy je určen pro děti, jimž přestává dosavadní výlučně mléčná strava stačit, protože nepokrývá jejich energetickou potřebu. Dětem uměle živeným se podává od začátku 5. měsíce, a dětem kojeným od dovršení 6. měsíce. Prakticky je doporučována kojencům, kteří překročí hmotnost 6 000 gramů a pijí více než 900–1000 ml mléka za den.
Pfiídavky K umělé stravě patří i tzv. přídavky. Kojeným i uměle živeným dětem je doporučováno přidat ke stravě 400 mezinárodních jednotek vitamínu D. Při vypití litru umělé výživy dostane tuto dávku kojenec ve vypitém mléku obohacenémvitamínemD. O volbě vhodného preparátu se dohodněte s dětským lékařem. Druhým přídavkem ke kojenecké stravě jsou fluoridy. Jejich příjem snižuje náchylnost skloviny ke vzniku zubního kazu. S doplňováním je třeba začít v době, kdy se dítěti prořezávají zuby mléčného chrupu – ovšem pouze v případě, že není používána voda vhodná pro kojence s obsahem fluoridů vyšším než 0,7 mg/l. O dostatečném množství fluoridů ve vodě vás bude informovat váš pediatr. z knihy Péče o dítě vybral jp
39
Planeta věda
Pořad České televize Planeta věda se dlouhodobě zabývá problematikou vědeckého výzkumu využitelného v medicíně. Ve spolupráci s Českou televizí vás s nejzajímavějšími z nich seznámíme.
MÛÏe matefiské mléko ochránit pfied celiakií?
H
ubnutí, průjmy, nekonečná únava, spontánní potrat. I takové mohou být příznaky nemoci zvané celiakie. O jakou nemoc se vlastně jedná a proč je tak nebezpečná?
Co je to celiakie? Celiakie je autoimunitní onemocnění tenkého střeva u predisponovaných jedinců, k němuž dochází poté, co se dostanou do kontaktu s lepkem. Je to celoživotní onemocnění a projevuje se hlavně tím, že se mění sliznice tenkého střeva, ztenčuje se, mizí klky a dochází k poruše vstřebávání živin, z čehož pak vyplývají všechny problémy související s celiakií. Neléčená celiakie může vést až ke vzniku zhoubných nádorů, a to nejen trávicího ústrojí. V České republice trpí nesnášenlivostí lepku přibližně 50 000 lidí. Pouhých deset procent z nich však o své nemoci ví a léčí se.
A co to lepek vlastně je? Je to důležitá bílkovina obsažená v běžném obilí – pšenici, žitu nebo ječmeni, která je odpovědná za lepivost těsta. Čím víc ho obilnina obsahuje, tím lépe pro potravináře. U citlivějších lidí však může lepek způsobit zdravotní problémy. Celiakie se přitom může projevit nejrozmanitějším způsobem.
Pfiíznaky „U dospělých nemocných v současné době naprosto převládají jedinci s mimostřevními příznaky nemoci, to znamená, že u nich nalézáme příznaky, které například postihují krevní soustavu, jako je třeba chudokrevnost. Jindy zaznamenáváme kostní změny, kožní změny, u mladých žen třeba i poruchy reprodukce,“ říká gastroenterolog Přemysl Frič z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. I u dětí se nemoc projevuje různě. „Projevy celiakie jsou rozdílné podle věku dítěte. Po-
Střevní sliznice celiaka (histologie) – poničené nebo chybějící klky – živiny se nemůžou dobře vstřebávat.
40
kud hovoříme o celiakii u nejmenších dětí, to je asi do tří let věku, tak převládajícím projevem nemoci jsou průjmy, velké břicho, neprospívání. Tyto děti jsou smutné, nehrají si a hlavně neprospívají,“ říká Jiří Nevoral z FN Motol, podle něhož se u školních dětí může nemoc projevit zase tak, že mají poruchu mineralizace kostí, v důsledku čehož u nich dochází k větší lomivosti kostí. Právě proměnlivé příznaky celiakie mohou být důvodem zásadních chyb – při porušení bezlepkové diety se totiž u dítěte později nemusí objevit příznaky původní, ale zcela jiné, které snadno uniknou pozornosti rodičů i praktických lékařů. „Protože dítě nemá průjem, jsou všichni spokojení, dítě chodí do školy, má normální stravu a posléze se ukazuje, že se opožďuje v růstu, že se opožďuje nástup puberty, a je to přitom vlastně neléčená celiakie,“ dodává Jiří Nevoral.
Střevní sliznice celiaka pod elektronovým mikroskopem – klky chybějí – živiny se nemůžou dobře vstřebávat.
Léãba Celiakie je vrozená a doživotní nemoc. Její jedinou léčbou je důsledná bezlepková dieta. „Bezlepková dieta sestává vlastně ze všech potravin, které neobsahují lepek. Takže když to vezmeme obráceně, strava nesmí obsahovat pšenici, žito, ječmen, oves a potraviny, které jsou z nich vyrobené. To množství potravy je neuvěřitelně velké,“ říká gastroenterolog Pavel Kohout z pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice. Zkusme si na okamžik představit, jaké to je žít s celiakií – žádné rohlíky, sušenky ani koláče, ale ani chléb či spousta dalších potravin, kde se lepek vyskytuje třeba jen ve stopovém množství. Tedy ani těstoviny, bonbony nebo uzeniny, a čokoláda jenom některá. Zákaz se vztahuje také na alkohol, kromě vína. Velmi brzy by důsledky nemoci pocítila i naše peněženka. Podle výpočtů nutričních terapeutů totiž celiak utratí za jídlo
Střevní sliznice zdravého člověka (histologie) – klky zvětšují plochu střevní sliznice, živiny se vstřebávají bez problémů.
Vûda
VZP âR pfiispívá na nûkolik druhÛ oãkování ‰eobecná zdravotní poji‰ V Èovna pfiispívá od zaãátku roku 2008 sv˘m poji‰tûncÛm na nûkolik druhÛ oãkování. V˘‰e finanãního pfiíspûvku ãi ní aÏ 1 500 korun.
Vladimír Kořen a host ve studiu – prof. MUDr. Přemysl Frič, DrSc., Ústřední vojenská nemocnice Praha každý den o 100 korun víc než člověk zdravý. Nahradit lepek je přitom obtížné hlavně u pečiva. Pomoci by mohly alternativní terapie – třeba geneticky upravená bezlepková pšenice. „Lepek není obsažen v geneticky starších obilovinách, čili pokud by se pěstovaly a získávaly by se suroviny z těchto geneticky starších obilovin, tak je možnost, aby je používali i nemocní celiakií,“ říká Přemysl Frič. Druhou cestou mohou být podle vědců speciální enzymy, které by odstranily toxické složky lepku přímo z těsta. Zatím se však nemocní musejí spokojit s náhradními potravinami – třeba s kukuřicí, rýží nebo pohankou.
Matefiské mléko jako prevence? Jistý pokrok však věda přece jen učinila alespoň v otázce prevence celiakie. A zásluhu na tom mají vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd, kteří ově-
řují své domněnky na speciálních potkanech. U těchto zvířat celiakii navodili podáváním extrémně vysokých dávek lepku a podařilo se jim ověřit například to, že důležitou prevencí proti rozvoji celiakie může být krmení mateřským mlékem. „Paní doktorka Štěpánková z biologické laboratoře krmí malá krysata větším množstvím lepku, než jaké je v běžné stravě potkanů, a zjistila, že pokud ta mláďata nedostávají mateřské mléko, onemocní podobně jako lidé,“ říká Helena Tlaskalová z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Klíčovou složkou mateřského mléka, která může ochránit citlivé střevní sliznice, je zřejmě takzvaný růstový faktor. Jestli by se dal v budoucnu využít při léčbě různých onemocnění, ale vědci zatím nevědí. Jisté je zatím jen to, že zkoumané potkany dokázalo právě mateřské mléko ochránit před vznikem celiakie. Česká televize, Planeta věda, redakčně upraveno
„Nabídkou pfiíspûvkÛ na oã kování se snaÏíme na‰e poji‰ tûnce motivovat, aby lépe chránili své zdraví a souãasnû pfiedcházeli mnohdy zbyteã n˘m platbám u lékafie a dal ‰ím v˘dajÛm za zdravotní pé ãi nebo léky,“ fiíká Pavel Horák, fieditel VZP âR. Pfiíspûvek na oãkování je v roce 2008 poskytován jednorázovû. To znamená, Ïe poji‰tûnec má nárok na jedno oãkování roãnû. Rozhodující pro jeho pfiiznání je aplikace vakcíny v leto‰ním roce. Pfiíspûvek na oãkování proti pneumokokov˘m nákazám aÏ 500 Kã náleÏí dûtem ve vûku od 1 do 5 let, které ho nemají hrazeno z vefiejného zdravotního poji‰tûní. Pfiíspûvek na oãkování proti karcinomu dûloÏního hrdla aÏ 1 500 Kã (500 Kã na jednu dávku oãkovací látky) je urãen pro dívky od 13 do 18 let. Dlouhodobû by toto oãkování, spolu s úãinnou prevencí, mûlo sníÏit poãty Ïen, které onemocní rakovinou dûloÏního hrdla. Pfiíspûvek na oãkování proti klí‰Èové encefalitidû aÏ 400 Kã je urãen v‰em poji‰tûncÛm na základní oãkování nebo revakcinaci. Pfiíspûvek na oãkování proti chfiipce aÏ 300 Kã mohou získat poji‰tûnci, ktefií ho nemají hrazeno z vefiejného zdravotního poji‰tûní nebo státního rozpoãtu. VyuÏít ho mohou i ti, kdo mají oãkování hrazené z vefiejného zdravotního poji‰tûní, ale za vakcínu dopláceli. Pfiíspûvek je urãen pro poji‰tûnce v‰ech vûkov˘ch kategorií. Pfiíspûvek na oãkování proti meningokokov˘m nákazám aÏ 300 Kã vychází z typu vakcíny. V˘‰e pfiíspûvku je aÏ 300 Kã u oãkování s dobou trvání imunity 10 let, 100 Kã u oãkování s dobou trvání imunity 3 roky. Pfiíspûvek na oãkování proti hepatitidû A, B nebo A+B aÏ 300 Kã je poskytován na základní oãkování a jeden druh vakcíny. Pfiíspûvek na oãkování proti pfiíu‰nicím aÏ 200 Kã je urãen pfiedev‰ím dospûl˘m ve vûku od 23 let. Pfiíspûvek lze poskytnout také na úhradu oãkovací látky Priorix, která je urãena k aktivní imunizaci proti pfiíu‰nicím, spalniãkám a zardûnkám od 15 mûsícÛ Ïivota dítûte a není hrazena z prostfiedkÛ vefiejného zdravotního poji‰tûní. Podmínkou získání pfiíspûvku je, aby Ïadatel absolvoval oãkování ve smluvním zdravotnickém zafiízení a nemûl dluh na pojistném a penále. K Ïádosti o pfiíspûvek je dÛleÏité pfiedloÏit potvrzení smluvního zdravotnického zafiízení o aplikaci oãkovací látky a doklad o jejím zaplacení PR
Více informací na poboãkách VZP, e-mailové adrese
[email protected], webov˘ch stránkách nebo infolince 844 117 777.
Bezlepkové potraviny – výběr roste, cena je ale pořád mnohonásobně vyšší než u běžných potravin
Vûda
www.vzp.cz
Migréna není M
igréna je nemoc nepříjemná, nikoli však nebezpečná. Neohrožuje postiženého na životě, dokáže však život velmi znepříjemnit. Naštěstí jsou už v současné době k dispozici účinné léky, které většině pacientů pomohou.
Co je to migréna? Migréna je velmi rozšířeným typem bolesti hlavy, postihuje kolem 10 % populace. V dětství se vyskytuje častěji u chlapců, v období puberty se poměr obrací a v dospělém věku jsou podstatně častěji postiženy ženy. Často je v jedné rodině postiženo více generací, například babička-matka-dcera. První migrenózní záchvat se objevuje nejčastěji ve věku od 18 do 35 let, maximum postižených je ve středním dospělém věku. Výskyt prvního migrenózního záchvatu po pa-
42
desátce je již dosti netypický a vždy je v tomto případě třeba vyloučit jinou příčinu bolesti hlavy. Těmto pacientům je třeba doporučit návštěvu u neurologa.
Pfiíãiny nemoci Předpokládáme, že u migreniků existuje změněný systém kontroly bolesti, nejspíše daný geneticky. Je to vlastně vrozená dispozice pro zvýšenou citlivost center v oblasti mozkového kmene, která mohou reagovat přecitlivěle na změny ve vnějším nebo vnitřním prostředí. Z vnějšího prostředí to může být změna počasí, požití některého jídla či nápoje, působení chladu nebo horka. Zjednodušeně řečeno podnět, který u osoby bez vrozené přecitlivělosti těchto center nezpůsobí žádnou obtíž, u migreniků může vyvolat migrenózní záchvat.
Z vnitřního prostředí tak působí například hormonální změny během menstruačního cyklu, hlad, žízeň, nízká hladina krevního cukru a podobně. Vlastní záchvat bolesti je podmíněn prosáknutím a rozšířením stěn drobných cévek v oblasti mozku a vyplavením specifických látek, mediátorů, které zprostředkují přenos a vnímání bolesti. Výsledky pomocných zobrazovacích vyšetření, jako je CT nebo magnetická rezonance, jsou u migrény normální, vyšetření se provádí spíše za účelem vyloučení jiného onemocnění mozku, než pro potvrzení diagnózy.
Jak se nemoc projevuje? Migréna však není jen bolest hlavy. Jde o komplexní děj, který se postupně rozvíjí: k narůstající bolesti hlavy se přidává nevolnost, někdy zvracení,
je přítomna přecitlivělost na okolní podněty, například vadí světlo, vadí silnější hluk, mohou vadit i pachy či vůně. Pacient v záchvatu migrény nejraději vyhledává klidné, tiché a temné místo. V období několika hodin před záchvatem se u některých pacientů mohou objevovat pocity, které signalizují nadcházející záchvat, například podrážděnost, pocity nevýkonnosti, spavosti, pocity žízně nebo hladu a různé jiné. U některých pacientů se těsně před záchvatem objevuje aura. Jedná se nejčastěji o zrakové projevy, jako jsou záblesky, různé zářící či barevné obrazce v zorném poli. Zorné pole se může jakoby rozpadnout a obrázek je neúplný. Jindy se objeví tmavá skvrna, kde pacient nevidí nic – to je nebezpečné zvláště tehdy, dojde-li k záchvatu při řízení automobilu.
Diagnóza
jen bolest hlavy Vlastní bolest hlavy je dominujícím projevem záchvatu migrény. Bolest se rozvíjí, narůstá, pulzuje, v rozvinuté fázi bývá velmi silná, často postihuje jen jednu polovinu hlavy. U většiny pacientů se strany střídají, v rozvinutém záchvatu pak již bolí hlava celá. Migrenikovi vadí při záchvatu hluk i silné světlo, ale i některé vůně či pachy. Tělesná aktivita stav zhoršuje. Například vyjít rychle schody do patra nebo se proběhnout nepřipadá při záchvatu migrény v úvahu, vždy se touto činností bolest dále vystupňuje. Často je bolest provázena nevolností a zvracením. Bolest po dosažení svého maxima ustoupí, ať již po léčbě nebo tehdy, podaří-li se usnout. I po odeznění bolesti však následující den přetrvává pocit únavy, nevýkonnosti, malátnosti. Nedá se předpokládat, že s vymizením bolesti
Diagnóza
je člověk, který prodělal migrenózní záchvat, schopen plného výkonu nebo soustředění.
Jak se migréna léãí? Migréna je léčitelná. Léčíme jak akutní záchvat bolesti, tak v případě potřeby doporučujeme i léčbu preventivní. Důležitá jsou rovněž režimová opatření. Především to znamená vyvarovat se případných spouštěcích faktorů, upravit životosprávu a někdy u žen i změnit typ hormonální antikoncepce. Většinou se každý pacient, který ví, co mu záchvat vyvolá, snaží tomuto podnětu vyhnout spontánně, i bez rady lékaře. Ale mnohdy si možné souvislosti záchvatu bolesti s některou situací uvědomí až po cíleném dotazu lékaře. Preventivní léčbu doporučujeme v případě, že má pacient během měsíce více než tři záchvaty, nebo pokud má záchva-
tů méně, ale jsou dlouhotrvající a těžce snášené. V každém případě respektujeme názor pacienta, zda dává přednost pravidelnému dennímu užití léků s cílem snížení počtu záchvatů i zmírnění bolestí. Léčba akutního záchvatu musí být rychlá, dostatečně účinná a dobře snášená. Léky doporučujeme podle intenzity bolesti i intenzity doprovodných příznaků, tedy podle toho, jak migréna ovlivňuje denní aktivity. Jsou dostupná jak běžná nespecifická analgetika pro léčbu mírné migrény, tak specifická antimigrenika, triptany, které jsou vhodné pro léčbu střední a těžké migrény. Triptany působí cíleně pouze u migrény, uleví rychle jak od bolesti, tak zmírní i nevolnost. U bolesti jiného původu nepomohou. Jsou velkým pokrokem a pomocí pacientům s migrénou. MUDr. Jolana Marková
TEST Ovûfite si, zda trpíte migrénou Dovedete pfiesnûji popsat, zda je bolest hlavy: PfieváÏnû jednostranná? Pulzujícího (tepajícího) charakteru? Doprovázená nevolností, pfiípadnû zvracením? Doprovázená pfiecitlivûlostí na svûtlo, zvuky ãi pachy? Zhor‰uje se tûlesnou námahou? NemÛÏete kvÛli bolesti provádût bûÏné denní aktivity? Pokud odpovíte alespoÀ na 3 otázky ANO, je pravdûpodobné, Ïe trpíte migrénou.
43
Ischemická choroba Co je to ischemická choroba srdeãní? Ischemická choroba srdeční (ICHS) je onemocnění srdce vzniklé na podkladě nedostatečného prokrvení buněk srdečního svalu. Porucha prokrvení vzniká zúžením přívodních srdečních (koronárních, věnčitých) tepen, které odstupují z aorty hned za aortální chlopní. Ischemie se podle rozsahu nemusí zpočátku vůbec klinicky projevit nebo naopak doposud „zdravý“ pacient prodělá rovnou akutní infarkt myokardu. ICHS má tedy rozmanité projevy: od klinicky němé ischemie přes námahovou anginu pectoris, nestabilní anginu pectoris až po infarkt myokardu. ICHS se však také může projevit formou arytmie (nepravidelností srdečního rytmu) nebo jako chronické srdeční selhání. ICHS vzniká na podkladě aterosklerózy, která způsobuje
44
stenózu (zúžení) koronárních tepen, a tím podstatné snížení průtoku krve k srdečnímu svalu. Aterosklerotické pláty mohou prasknout a aktivovat krevní destičky k vytvoření trombu (sraženiny) v cévě, a tím ji neúplně až úplně uzavřít. Tato příhoda se klinicky projeví jako infarkt myokardu nebo nestabilní angina pectoris. Prasklý aterosklerotický plát se také může stát zdrojem embolů (vmetků) a ucpat cévu v oblasti menšího průsvitu. Tato varianta je však méně častá.
Jak se projevuje infarkt myokardu a angina pectoris? Infarkt myokardu (IM) je odúmrť buněk myokardu na podkladě ischemie. Projevuje se jako intenzivní, dlouhotrvající bolest za hrudní kostí nebo na hrudní kosti, která v klidu ani po podání nitroglycerinu neustupuje. Bolest se typicky šíří do krku, čelisti, levé ruky, ale může být přenášena i do podžebří. 15–20 % infarktů myokardu probíhá zcela bez bolesti, zejména u diabetiků a starších osob. Na tyto infarkty pak při-
Slovo ischemie pochází z fieckého ischein (zadrÏovat), a haima (krev). Jedná se tedy o místní nedokrevnost tkánû.
chází lékař náhodně při vyšetření EKG (elektrokardiografem). Mezi méně typické příznaky infarktu myokardu patří dušnost, pouze levostranná bolest ramene a paže, bolest v zádech, mezi lopatkami, srdeční selhání, nepravidelnost srdečního rytmu, bolest břicha a zvracení, kolaps. Angina pectoris (z latinského angere, tj. svírat, a pectus, tj. hrudník) je bolest na hrudi na podkladě vratné ischemie buněk srdečního svalu. Jde o bolest lokalizovanou nejčastěji za hrudní kostí, vyvolanou fyzickou nebo psychickou zátěží trvající krátkou dobu (minuty). K projevům anginy pectoris dochází zpravidla při kritické koronární stenóze (zúžení více než 75 % průsvitu koronární tepny). Bolesti mohou vyzařovat do krku, čelisti, ramene, do levé paže až do malíku (stejně jako u IM). K projevení bolesti může dojít při vstupu do mrazivého venkovního poča-
Diagnóza
Základním preventivním opatřením je úprava životního režimu: zanechání kouření, redukce hmotnosti u obézních, nízkocholesterolová dieta, pravidelná fyzická aktivita podle tolerance pacienta a vhodná medikamentózní léčba, kterou určuje lékař podle individuální situace. Prevenci primární provádíme u osob s vysokým rizikem rozvoje ICHS, které zatím IM neprodělaly. Spočívá ve vyhle-
Jaké máme moÏnosti léãby? Za posledních osmnáct let se možnosti léčby akutních infarktů myokardu i chronické ICHS neuvěřitelně rozšířily o nové léky a zejména nové invazivní postupy. Díky časné akutní
srdeãní dávání rizikových osob na podkladě rizikových faktorů (RF) aterosklerózy a v jejich důsledné léčbě. Mezi neovlivnitelné RF patří pozitivní rodinná anamnéza (IM nebo na úmrtí na ICHS u rodičů, zejména u mužů do 60 let věku), věk, mužské pohlaví. Na ovlivnitelné RF cílíme naše preventivní působení. Jedná se o poruchy lipidového metabolizmu (vysoký celkový cholesterol, TG = triglyceridy, LDL = špatný a nízký, HDL = dobrý cholesterol), arteriální hypertenzi (vysoký krevní tlak), diabetes mellitus (cukrovka), obezitu abdominálního (břišního) typu, kouření. Negativně působí také nedostatek fyzické aktivity a stres. Epidemiologické studie ukázaly, že dva významné reverzibilní RF ICHS, kouření a poruchy lipidového metabolizmu, u hypertoniků riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění spíše násobí, než jen posilují. Při
Diagnóza
léčbě (do několika hodin od vzniku bolestí na hrudi) a správné dlouhodobé medikamentózní léčbě se výrazně zlepšila prognóza a přežití pacientů. Pacientům s ICHS doporučujeme kombinace léků, které podle provedených studií prokazatelně snižují výskyt dalších kardiovaskulárních příhod a mortalitu. Není-li kontraindikace, podáváme léky snižující krevní srážlivost, betablokátory, inhibitory ACE a statiny. Pacienty pravidelně sledujeme a dodržujeme přísnější kritéria hodnot v sekundární prevenci. Je třeba vědět, že medikamentózní léčba u pacientů po infarktu myokardu je celoživotní. Včasná diagnóza a léčba akutního infarktu myokardu je zásadní pro další průběh a prognózu onemocnění. Do čtyř hodin od vzniku bolesti na hrudi mohou být ještě ischemické změny srdečního svalu vratné a léčba
katetrizací může poškození buněk srdečního svalu odvrátit. Katetrizace je invazivní vyšetření koronárních tepen pomocí rentgenkontrastní jodové látky. Punkcí stehenní tepny v třísle se lékař dostává speciálním vodičem do tepenného systému až k srdci, kde v koronárních tepnách vstříkne kontrastní látku a podívá se na průběh tepenného řečiště v rentgenovém obrazu. Podle typu a rozsahu postižení tepny ji pak může nafouknutím balonku roztáhnout nebo pomocí vodiče vložit stent (metalickou trubičku, která udrží koronární tepnu roztaženou). Pacienti s nálezem na koronárním řečišti, který není řešitelný katetrizací, jsou s odstupem odesíláni na kardiochirurgické pracoviště k provedení bypassu (hrudní operace, našití jiných cév nebo jejich štěpů přes poškozené koronární tepny). I po všech invazivních metodách následuje celoživotní medikamentózní léčba a nezbytnost dispenzárního sledování. ICHS je velmi rozšířené onemocnění v naší populaci a kardiovaskulární onemocnění jsou v žebříčku mortality u nás stále na prvním místě. Na základě ověřených studií máme možnost výběru z mnoha drahých a účinných léků, v léčbě akutního infarktu myokardu používáme nejmodernějších postupů na klinikách v kardiocentrech a díky tomu se prognóza i přežití pacientů s infarktem myokardu v posledních letech výrazně zlepšilo. Při nekomplikovaném průběhu pacient po IM řešeném katetrizací odchází po týdnu z nemocnice. Následují pravidelné kontroly a sledování u ambulantního internisty nebo kardiologa. Velká část odpovědnosti spočívá také na pacientech, a ne vždy pacient po infarktu myokardu přestane kouřit a zahájí doporučená režimová opatření i přes opakované edukace lékařem. MUDr. Zdenka Poláková
Vysoký krevní tlak, zvýšená hladina krevních tuků a cholesterolu, kouření, stres a rodinné dispozice vedou k nemocem srdce. ProCard® je speciálně vyvinutý pro osoby s kardiovaskulárními obtížemi nebo jejich rizikem.
Má vysoký obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin, které chrání srdce před poškozením a koenzym Q10, který pomáhá srdci udržet jeho výkon. ProCard® oddaluje nástup potíží a zvyšuje fyzickou výkonnost. ProCard® zároveň chrání a posiluje Vaše srdce. Dlouhodobé užívání je bezpečné.
Užíváním ProCardu děláte aktivní krok k ochraně Vašeho zdraví Koupíte v lékárnách a na www.procard.cz
Ipsum Grade s.r.o. Oblouková 848/25 101 00 Praha 10
[email protected]
Doplněk stravy.
Jak provádût prevenci?
výskytu dvou rizikových faktorů je riziko infarktu myokardu čtyřikrát vyšší než u zdravého jedince, při přítomnosti tří RF je riziko až desetkrát vyšší! Sekundární prevenci provádíme u pacientů s prokázanými projevy ICHS (pacienti po IM, s anginou pectoris, se srdečním selháním na podkladě ICHS). Máme zde přísnější kritéria na hladiny cholesterolu v krvi a častější dispenzarizací se snažíme o těsnou kompenzaci všech RF.
INZERCE
sí. V typických případech bolest vymizí po podání nitrátů (známý nitroglycerin pod jazyk) a po přerušení vyvolávající tělesné námahy. I zde platí, že až 50 % ischemických atak může probíhat bezbolestně.
Nemoci srdce a cév jsou v České republice nejčastější příčinou pobytu v nemocnici a nejčastější příčinou úmrtí.
dejem energie. Ten může být způsoben několika faktory. Na prvním místě má tento nepoměr na svědomí nadměrný příjem energie – hlavně zvýšený přívod tuků. Ty totiž mají dvakrát více energie než sacharidy a bílkoviny. V rozvinutých zemích, kde nás neustále bombardují reklamy na všechny možné druhy potravin a nabízejí vyhublé modelky, je jídla skutečně nadbytek. A tak ani není divu, že stále přibíráme. Druhým zásadním faktorem je nedostatečný výdej energie, který je dán většinou nedostatkem pohybové aktivity a sedavým způsobem života. Společně s nadbytečným příjmem potravy jde bohužel ruku v ruce i naprostý nedostatek pohybu.
Pfiíãiny a následky nám u žen přímo alarmující číslo 68 %, a u mužů dokonce 72 %. Bohužel narůstá i počet obézních dětí.
Pfiíãiny vzniku obezity Obezita vzniká interakcí genetických a zevních faktorů. Samozřejmě existují určitá období, která jsou pro rozvoj obezity velmi významná – u žen zejména doba těhotenství a období po něm, dále období přechodu, u dívek doba dospívání, všeobecně pak stresové faktory a určitá období, kdy se snižuje pohybová aktivita – nástup do zaměstnání, založení rodiny, rodinné či pracovní problémy, ukončení sportovní činnosti, odchod do důchodu apod. Ve všech případech pak jde o nepoměr mezi příjmem a vý-
46
Lidské tělo je k pohybu velmi dobře přizpůsobené, a pokud je k tomuto účelu téměř nepoužíváme (sedavý způsob života, doprava autem, neprovozování žádného sportu), začne ochabovat svalovina a přibývat tuková tkáň. A z toho pramení spousta problémů – snížená výkonnost a fyzická kondice, vyšší únavnost, bolesti zad, špatné držení postoje atd. Další důležitou příčinou vzniku obezity jsou genetické dispozice. Víme, že minimálně z 50 % je obezita podmíněna geneticky. Pokud jsou oba rodiče obézní, pravděpodobnost výskytu stejného problému u jejich potomka je 80 %. Tato nevýhoda se však dá změnit zvýšeným úsilím při dodržování správných stravovacích návyků a dostatkem pohybové aktivity.
Jistou úlohu při vzniku obezity sehrávají i hormonální vlivy. Přes rozšířený názor, že když je někdo obézní, je to kvůli nemoci, se však při vzniku obezity uplatňují jen asi v 1 % případů. Je to především snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) a zvýšená hladina hormonů kůry nadledvin (Cushingův syndrom). Energetické nároky organizmu určuje jeho tělesná hmotnost, pohlaví, stupeň fyzické aktivity. Přesto existují různé individuální, převážně geneticky kódované faktory (ale také individuální zkušenosti s dietami a výše základního metabolizmu), které energetickou rovnováhu ovlivňují. To znamená, že se obezita může objevit i u osoby, která opravdu nekonzumuje více než ostatní lidé. Pravděpodobně se však méně pohybuje a vzhledem k vrozeným dispozicím si musí dávat větší pozor na skladbu jídelníčku. I některé léky mohou zvyšovat chuť k jídlu, a přispívat tak k rozvoji nadváhy. Jsou to zejména některá antidepresiva, neuroleptika (psychofarmaka), tranqulizéry (léky na uklidnění), glukokortikoidy (hormonální léčba – hormony kůry nadledvin, které ovlivňují metabolizmus), gestageny (hormonální léčba u žen). V neposlední řadě pak obezita souvisí s psychogenními faktory a jídelními zvyklostmi. U obézních osob je příjem potravy zvýšen v závislosti na zevních signálech a emoční situaci (reakce na osamělost, deprese, frustrace, napětí, dlouhá chvíle nebo stres). Tělesná hmotnost závisí značnou měrou na stravovacích zvyklostech. V rodině se člověk naučí nevhodné návyky, kvůli nimž pak bojuje s nadbytečnými kilogramy. Jak známo, stravovací zvyklosti se také liší v jednotlivých zemích.
Následky obezity
OBEZITA
O
bezita je v současné době nazývána epidemií třetího tisíciletí. Říká se, že přejídání zabilo více lidí než všechny války dohromady. Počet obézních lidí na celém světě již v roce 2000 překročil 300 milionů a stále narůstá. Obezita představuje problém nejen ve vyspělých zemích, ale její výskyt rapidně narůstá v mnoha zemích, kde se obezita v minulosti prakticky nevyskytovala (např. v Číně, Thajsku, Brazílii…). Česká republika se v počtu obézních osob dostala na přední místo v celé Evropě. V České republice žije 21 % obézních mužů a 31 % obézních žen. Pokud sečteme nadváhu a obezitu, vyjde
Diabetes mellitus (cukrovka). Cukrovka je onemocnění,
Diagnóza
K urãení stupnû obezity a její závaÏnosti se pouÏívá tzv. index tûlesné hmotnosti = BMI (Body mass index). BMI se vypoãítává podle vzorce: BMI = tûlesná hmotnost v kg/tûlesná v˘‰ka v m2. O obezitu jde tehdy, je-li BMI u Ïeny vet‰í neÏ 27,3 a u muÏe více neÏ 27,8. Stadium 1 – BMI 25–30 (lehká otylost), stadium 2 – BMI 30–40 (v˘razná otylost), stadium 3 – BMI nad 40 (morbidní otylost).
Jaké jsou hodnoty tukÛ v krvi? (v mnol/l) Parametr
Normální
Celkov˘ cholesterol 3,9–5,2 HDL cholesterol nad 1,2 LDL cholesterol do 3,4 Triglyceridy do 2 g/l
Diagnóza
Zv˘‰ené riziko 5,2–6,2 pod 0,9 3,4–4,1 2–4 g/l
Vysoké riziko nad 6,2 nad 4,1
při kterém organizmus není schopen dodávat dostatečné množství inzulínu. Většina jídla, které zkonzumujeme, je v těle rozložena na jednoduchý cukr – glukózu. Lidské tělo glukózu využívá jako zdroj energie. Glukóza je v těle transportována krví. Aby buňky mohly glukózu z krve využít, potřebují k tomu hormon inzulín. Bez inzulínu tedy buňky nemohou získat energii z potravy. Lidé s cukrovkou tak nemohou využívat svou krevní glukózu. To vede k vzestupu hladiny cukru v krvi (hyperglykémii) a dalším závažným důsledkům. Vysoký krevní tlak (hypertenze). 10–15 % dospělého obyvatelstva v Evropě a USA má zvýšený krevní tlak. V České republice byl zjištěn vysoký krevní tlak u 11 % osob starších 15 let. Na rozvoji vysokého krevního tlaku se podílí obezita, stres, nedostatek fyzické aktivity, konzumace alkoholu a nadměrný příjem kuchyňské soli. Krevní tlak se fyziologicky zvyšuje s věkem, a tak i jeho hodnoty je potřeba hodnotit s přihlédnutím k věku. Vysoký krevní tlak je základním předpokladem vzniku srdečně cévních onemocnění. Zvýšená koncentrace cholesterolu a tuků. Z krevních tuků (lipidů) mají největší význam cholesterol a triglyceridy. V těle jsou transportovány ve formě drobných tukových částic (lipoproteinů) o různé velikosti, složení a hustotě. Cholesterol je látka tukové povahy, která je přirozenou součástí buněk lidského těla. Dostává se do organizmu hlavně z živočišných zdrojů, ale také je tvořen přímo v našem těle. Zvýšená hladina cholesterolu je důležitý rizikový činitel pro vznik aterosklerózy (kornatění tepen) a ischemické choroby srdeční. Mezi nejčastější příčiny řadíme genetické vlivy a také nevhodný životní styl. V evropské populaci je hypercholesterolémie velmi častá, směrem na sever má vzestupnou tendenci.
Zvýšená koncentrace triglyceridů (hypertriacylglycerolémie). Triacylglyceroly jsou sloučeniny glycerolu s vyššími mastnými kyselinami a jsou podstatnou součástí přírodních tuků a olejů. Není dosud bezpečně prokázáno, že by jejich zvýšená hladina měla přímý vztah k riziku aterosklerózy. Přesto jsou tito nemocní z hlediska koronárního postižení rizikoví. Srdečně cévní onemocnění (kardiovaskulární onemocnění). Srdečně cévní onemocnění patří mezi nemoci „moderního světa“. Na jejich vzniku se podílí řada jiných onemocnění a rizikových faktorů, jako je vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita a mnoho dalších. Mezi srdečně cévní onemocnění řadíme např. anginu pectoris, ischemickou chorobu srdeční, které mohou vyústit například v infarkt myokardu nebo mozkovou mrtvici. Kardiovaskulární onemocnění bohužel představují nejčastější příčinu onemocnění, v nejvyšších věkových kategoriích jsou příčinou 60 % úmrtí. Některé typy nádorů. Byl prokázán vztah mezi zvýšenou tělesnou hmotností spolu s energeticky příliš bohatou stravou a vznikem rakoviny tlustého střeva, prsu, ledvin, děložního čípku a jiných orgánů. Například rakovina tlustého střeva, jinde vzácná, je v průmyslových zemích po rakovině plic nejběžnějším případem zhoubných nádorů. V České republice má incidence nádorů tlustého střeva a konečníku již řadu let stoupající tendenci a zaujímáme v ní přední místo ve světě. Artróza velkých kloubů. Je prokázáno, že nadměrnou tělesnou hmotností trpí všechny velké klouby v těle. Časté jsou také bolesti zad. Kvůli obezitě se tak omezuje pohyblivost. Lenka Urieová, Mgr. Pavlína Zdeňková-Kroužková
47
Nové refrakãní pracovi‰tû v Chebu
Refrakãní
Prim. MUDr. Gabriel Hadrávek při práci s laserem Zaãátkem loÀského roku otevfiela oãní klinika OFTA na poliklinice GALENIA v Chebu nové mikrochirurgické pracovi‰tû zab˘vající se pfiedev‰ím operacemi ‰edého zákalu. Ve stejném objektu zahájilo letos v únoru svoji ãinnost i oãní laserové centrum Ofty, jehoÏ cílem je odstraÀování vrozen˘ch dioptrick˘ch vad. ObyvatelÛm Chebska i celého Karlovarského kraje odpadá zbyteãnû dlouhé cestování za stejnû kvalitní sluÏbou do vzdálen˘ch laserov˘ch center v Plzni nebo v Ústí nad Labem.
D
ioptrické vady lze odstranit několika způsoby: od nošení brýlí a kontaktních čoček až po chirurgickou cestu. Ze široké škály chirurgických postupů jsou nejčastěji používány metody laserové refrakční chirurgie s využitím excimer laseru a nitrooční chirurgické výkony.
LASEROVÉ REFRAKâNÍ OPERACE Podstatou zákroku excimer laserem je modelace rohovkové tkáně působením laserového paprsku. Použití konkrétního typu operační techniky se řídí počtem dioptrií, typem refrakční vady, věkem pacienta a výsledkem specializovaného předoperačního vyšetření. Použití laserové operace je vhodné především pro mladé pacienty, a to zejména krátkozraké.
REFRAKâNÍ LASEROVÉ CENTRUM OFTA CHEB – Zab˘vá se odstranûním krátkozrakosti, dalekozrakosti a astgmatismu –Pracuje metodou LASEK, která vedle maximáln í pfiesnosti v˘konu umoÏÀuje i fie‰ení vysok˘ch hodnot krátkozrakosti nad 12 dioptrií – ¤e‰ení stfiední a vy‰‰í hodnoty dalekozrakosti do +6 dioptrií
NELASEROVÉ REFRAKâNÍ OPERACE
– OFTA pouÏívá ‰piãkovou techniku, v souãasnosti pracuje s laserov˘mi systémy ALLEGRETTO WAVE EyeQ a MELL 70 G-SCAN
Fakické (implantovatelné) ãoãky
OFTA, 350 02 Cheb ul. 26. dubna 8 (poliklinika Galenia) tel.: 739 433 734, e-mail:
[email protected] www.ofta.cz
INZERCE
– Operace i pfiedoperaãní vy‰etfiení provádûjí pouze renomovaní lékafii: prim. MUDr. Gabriel Hadrávek a laserov˘ specialista MUDr. Milan Bejvl
Jsou to speciálně vyrobené čočky, které se vkládají do přední části oka, kde se upevňují za duhovku, nebo v tzv. komorovém úhlu. Velkou výhodou je zachování vlastní čočky, tím je akomodační, neboli zaostřovací, schopnost oka neporušena. Mezi další výhody patří rychlý návrat zrakových funkcí a vysoká dioptrická stabilita v době po operaci. Po operaci vidí pacient do dálky i do blízka bez brýlí až do věku, kdy se
vyčerpá plastická schopnost vlastní čočky plynule zaostřovat na různé vzdálenosti (přibližně ve věku 45 let). Velkou výhodou této operace je její možná vratnost, tj. v případě potřeby lze čočku znovu z oka vyjmout a navrátit původní stav oka před operací.
Nitrooãní ãoãky k fie‰ení presybopie S postupem věku dochází k vyčerpávání akomodační schopnosti oka, tzv. presbyopii neboli vetchozraakosti. Řešením pro presbyopii jsou hlavně nitrooční nelaserové operace. Dnešní refrakční chirurgie nabízí několik typů nitroočních čoček. Principem všech těchto operací je odstranění vlastní čočky (obdobně jako u operace šedého zákalu) ultrazvukem a její náhrada za čočku umělou. Použití těch nejkvalitnějších, nejmodernějších materiálů a přístrojové techniky je v refrakční chirurgii standardem. Výhodou nitrooční čočky je trvalé odstranění vzniku šedého zákalu a výsledná korekce dioptrické vady zůstává do budoucna již stabilní. Operace jsou prováděny ambulantně v dokonalém místním znecitlivění kapkami. Podle nároků pacienta, typu dioptrické vady a věku máme k dispozici několik různých možností operačních technik a tomu odpovídajících nitroočních implantátů.
Refrakãní v˘mûna ãoãky Výměna vlastní čočky s implantací monofokální čočky je určena pro vidění „na jednu
Diagnóza
Pfii vafiení se mi jiÏ br˘le nemlÏí Chcete se zbavit brýlí? Na oční klinice FN v Hradci Králové máte jedinečnou možnost. Korekci refrakčních vad provádíme v laserovém centru kliniky Excim již od roku 1994. Od roku 2003 jsme zavedli jako první v ČR „ablaci na míru“ – individualizované řešení refrakčních vad oka. Vady, které nelze odstranit laserem, řešíme pomocí speciálních nitroočních čoček. Najdeme řešení pro každé oko. Objednávky na tel: 495 833 336 www.excim.cz
Excim, Oční klinika FN, 500 05 Hradec Králové
www.excim.cz
operace vzdálenost“, tj. do dálky nebo do blízka. Po operaci pacienti vidí většinou do dálky bez brýlí a na ostatní vzdálenosti potřebují doplňkovou korekci. Je vhodná pro pacienty s postupným nárůstem počtu dioptrií z důvodu ztráty funkčnosti vlastní čočky (obvykle nad 40 let věku). Dalšími vhodnými kandidáty jsou mladší pacienti s velkou refrakční vadou, kde nelze použít jinou metodu pro odstranění dioptrií. Obnova zraku po výkonu je velice rychlá. Již první den po operaci lze očekávat velmi dobré vidění.
Prelex Výměna vlastní čočky speciální umělou čočkou s multifokální optikou. Tyto čočky mají několik refrakčních zón, které poskytují vidění předmětů umístěných v dálce i v obvyklé čtecí vzdálenosti. Tato čočka však není vhodná pro řidiče z povolání, hlavně pro noční řízení. Výhodou je velice efektivní snížení závislosti na brýlích pro vidění na dálku i do blízka s prakticky okamžitým efektem. Více než 90 % pacientů je
Diagnóza
po operaci při běžné činnosti na brýlích zcela nezávislých.
Akomodaãní ãoãka Speciální typ nitrooční čočky napodobuje svou funkcí vlastnosti lidské čočky. Tento implantát díky speciálně konstruované a extrémně flexibilní optice umožňuje po zavedení do oka předozadní pohyb. Dokáže tedy akomodovat (zaostřovat) při pohledu do blízka.
Torická nitrooãní ãoãka Tato speciální přísně individuálně „na míru“ vyrobená umělá nitrooční čočka je ideální ke korekci astigmatizmu nebo astigmatizmu spojeného s jinou dioptrickou vadou, a to v jednom kroku. Je určena hlavně pro pacienty s vysokým astigmatizmem vzniklým po transplantaci rohovky nebo pro pacienty s astigmatizmem před operací šedého zákalu, který je jen velice obtížně korigovatelný brýlemi. Použitím tohoto typu nitroočního implantátu můžeme dosáhnout podstatně lepšího zraku u pacientů, u nichž jiný výkon není možný. MUDr. Věra Lorencová, Ph.D.
T
ûmito slovy dnes zdÛvodÀuje své rozhodnutí pro Oãní kliniku Lexum ‰éfku chafi Prima vafieãky, Petr Stupka. Základní dioptrickou vadou pana Stupky byla vy‰‰í dalekozrakost (hypermetropie). S touto vadou ãlovûk nevidí dobfie na blízko, ale ani na dálku. „U vad nad +5,0 dioptrií doporuãujeme fie‰ení vady pomocí implantace nitrooãní ãoãky. Laserová korekce není u tûchto vad vhodná. Panu Stupkovi byla provedena tzv. RLE neboli refrakãní v˘mûna ãoãky. Jedná se o ambulantní nitrooãní operaci v místním znecitlivûní, kdy se pomocí ultrazvuku odstraní pÛvodní ãoãka a nahradí se ãoãkou umûlou. V˘bûrem dioptrické síly implantátu pak mÛÏeme libovolnû mûnit v˘sledn˘ stav: vidûní na dálku, na blízko, nebo obojí. V˘hodu této operace je i skuteãnost, Ïe pacienta jiÏ nikdy nemÛÏe postihnout ‰ed˘ zákal. Rekonvalescence je velmi rychlá. Vût‰ina pacientÛ b˘vá do tfií dnÛ zcela bez potíÏí, “ popisuje zákrok prof. MUDr. Martin Filipec, CSc., kter˘ pana Stupku na praÏské Oãní klinice Lexum operoval. Petr Stupka nám krátce po zákroku odpovûdûl na nûkolik otázek: Proã jste se pro zákrok rozhodl? Nosil jsem multifokální br˘le se solidní dávkou dioptrií na daleko i krátkozrakost a s pfiib˘vajícími roky se stav lehce zhor‰oval. UÏ pfied lety jsem o operaci uvaÏoval, ale nebylo to v na‰ich krajích dostupné, o finanãní dostupnosti nemluvû. Loni jsem se opakovanû seznámil s moÏnostmi zákroku a následnû absolvoval vy‰etfiení. KdyÏ jsem se dozvûdûl, Ïe je moÏné operaãnû napravit mÛj zrak, rozhodl jsem se, Ïe zákrok podstoupím. V posledních letech jste pracoval v te levizi Prima ve velmi sledovaném pofiadu. Jak˘ vliv mûla va‰e oãní vada na prÛbûh natáãení, pfiípadnû na samotné vafiení? Komplikovala vám oãní vada natáãení v televizi i s a m o t n é v y s t u p o v á n í n a v e fi e j nosti? Pfii studiovém osvûtlení bylo nemoÏné pouÏívat multifokální br˘le – dûlaly rÛzné svûtlé flíãky a podobnû. Proto jsem nosil kontaktní ãoãky a navíc br˘le. V této kombinaci jsem vidûl dobfie na vafiení a na ka-
mery, ale uÏ ‰patnû ãetl poznámky ve scénáfii. Mûl jste obavy ze zhor‰ujícího se zraku a následnû i strach ze zákroku? Zhor‰ení zraku vedlo k finanãní úvaze, zda vynaloÏit rok co rok finance na nové br˘le, navíc s rizikem, Ïe je nûkde poniãím nebo ztratím (i to se mi tu a tam pfiihodilo), anebo pÛjdu na operaci. Samozfiejmû Ïe rozhodnutí pfii‰lo po opakované úvaze, ale pak uÏ jsem Ïádné strachy ani obavy nemûl. Proã jste si vybral právû Lexum? Znal jsem jen Lexum jako renomovanou kliniku a reference, které jsem získal, byly jednoznaãnû v˘borné. Mají poboãku i v âesk˘ch Budûjovicích, odkud pocházím a kam chodím na kontroly. Co jste od zákroku oãekával a jak se vám va‰e oãekávání splnila? Oãekával jsem, Ïe nebudu potfiebovat br˘le a Ïe uvidím tak jako pfiedtím, nebo podobnû. Oãekávání se naplnilo s tím, Ïe na ãtení vidím naprosto nejlépe v Ïivotû, v blízkém okolí bez problémÛ. Na dálku je to odvislé od svûteln˘ch podmínek. V zásadû ale platí, Ïe lépe jsem, co pamatuji, nikdy nevidûl. Co jste cítil pfied a po zákroku? Pochopitelnû Ïe ãlovûka napadne leccos, ale aÏ pfiekvapivû jsem byl klidn˘ a spoléhal jsem na odborníky. Pfii samotné operaci se pochopitelnû na‰inec neubrání pfiirozen˘m reakcím a jistému napûtí, ale pfiedev‰ím mû pfiekvapil stav po operaci, kdy jsem nic nepfiíjemného nepocítil. Jak se vበÏivot po zákroku zmûnil? Vidím detaily, kter˘ch jsem si nikdy pfiedtím nev‰ímal, a mám z toho neskonalou radost a hlavnû nemám starost o br˘le, nepostrkávám si je co chvíli na nose... Prostû tûÏko popí‰u svou radost a zároveÀ cítím hlubok˘ obdiv k lidskému poznání, vûdûní a umu, kter˘ dokáÏe pomoci ãlovûku vidût. VÏdycky mû potû‰í, kdyÏ mohu zaÏít profesionální práci, systém, v˘kon, v pfiípadû kliniky i citliv˘ a lidsk˘ pfiístup. Proto v‰em velmi dûkuji.
PR
Poruchy potence Nejčastějším problémem našich pacientů je porucha erekce. Je to vůbec nejčastější diagnóza, s kterou se setkáváme v sexuologických ambulancích. Příčiny této poruchy mohou být psychické, tělesné nebo kombinace obou. U mladších mužů převažují psychogenní faktory, u starších pak somatické obtíže. Z těch prvních je nejčastější příčinou strach ze selhání, nezkušenost, nervozita. Bývají to zcela zdraví mladíci, kteří si nevěří, připravují se dlouho na svůj první pohlavní styk a pak zákonitě selžou. Velmi záleží i na reakci jejich partnerek, která může rozhodnout o dalším
50
osudu takového křehkého muže. Bohužel, ne všechny dívky tuto situaci zvládnou. U starších mužů bývají problémy s erekcí ve spojitosti s různými nemocemi. Nejčastější příčinou bývá cukrovka. Asi 70 % diabetiků má v sexu potíže. Záleží na typu diabetu, délce trvání této choroby a úspěšnosti diabetologické léčby. Další častou příčinou bývá vysoký tlak. Mužů s hypertenzí je mnoho a některé léky na vysoký tlak mohou sexuální funkce výrazně negativně ovlivnit. Velké
U starších mužů se setkáváme s poklesem libida, a tím i nižším zájmem o sex. Je to následek úbytku mužského pohlavního hormonu testosteronu. K tomuto postupnému snižování může dojít již ve věku kolem čtyřicítky. Tomuto procesu se říká andropauza, mužské klimaktérium či mužský přechod. Trvá řadu let a někteří muži to ani nezaregistrují. Nejjednodušší terapií je doplnění testosteronu tabletkami či injekcemi s tímto hormonem. Je potřeba ale takového muže před podáním hormonu důkladně urologicky vyšetřit s důrazem na vyšetření prostaty. Zejména je důležité vyloučit přítomnost rakoviny tohoto orgánu. Tato vyšetření je pak nutné pravidelně opakovat.
problémy s erekcí mají také muži po operaci prostaty, muži s roztroušenou sklerózou, po úrazech míchy, po infarktu atd. Další častou sexuální poruchou je předčasný výron semene. Trápí především mladší muže. Příčinou je nejčastěji tzv. konstituční dispozice, kdy se jedná o zcela zdravého muže, který prostě reaguje na erotickou stimulaci rychleji, než je mu milé. Další příčinou může být nález na penisu, nejčastěji zúžená předkožka a krátká uzdička. Toto lze dobře chirurgicky řešit.
INZERCE
P
odle posledních průzkumů naší populace udává potíže v sexuálním životě asi 16 % mužů. Záleží samozřejmě na věku, zdravotním stavu, kvalitě partnerského vztahu a mnoha dalších faktorech.
MoÏnosti terapie se zlep‰ují Naštěstí v poslední době přišly do lékáren moderní léky na
Diagnóza
terapii všech výše popsaných poruch. Úspěšnost léčby je díky těmto lékům asi 80 %. Tyto léky jsou na předpis a patří opravdu jen do rukou lékaře, protože jsou onemocnění, která vylučují použití těchto moderních preparátů. Některým pacientům s vážnějším onemocněním pomohou injekce, které si píchají sami do penisu. Nejradikálnější léčbou je implantace protézy do
penisu. Další formou léčby je použití tzv. podtlakových erektorů, lidově řečeno pump. Na zvládnutí předčasné ejakulace se používají některá antidepresiva a lokálně znecitlivující gely. Nejlepší je ale problémům předcházet. V tomto případě tím myslíme zachovat si zdravou mysl, tělesnou kondici a dobře fungující partnerský vztah. Pokud se už problém objeví, doporučuji neotálet s návštěvou sexuologa a nespoléhat na tzv. potravinové doplňky, které mají podle reklamy z mužů udělat sexuální tygry. Dle zkušeností našich pacientů to jsou opravdu jen vyhozené peníze. Stejně tak varuji před nákupem léků přes internet. Objevují se totiž i falešné výrobky. MUDr. Luděk Daneš, CSc.
Hyperaktivní moãov˘ mûch˘fi
INZERCE
H
yperaktivitou močového měchýře (z anglického názvu zkratka OAB) je označována jedna z poruch funkce močového měchýře, která může mít více příčin. Vyznačuje se hlavně častým nucením na močení, které lze obtížně oddálit, nutností močit v noci a v závažnějších případech i samovolným únikem (inkontinencí) moči, pokud není možno nucení na močení rychle vyhovět. Příčinou zvýšené aktivity močového měchýře může být jednak onemocnění samotného měchýře nebo jeho okolí (například zánět, kámen, nádor atd.), jednak onemocnění, které ovlivňuje řízení funkce měchýře poškozením nervové tkáně (onemocnění míchy, mozku nebo periferních nervů v pánvi – například roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc, poškození nervů při cukrovce, stavy po operacích v pánvi apod.). Poměrně často se ale přesná příčina nepodaří zjistit. Prvními důvody k návštěvě lékaře jsou většinou omezení fyzické, společenské či sexuální aktivity, omezení v zaměstnání. Přestože však potíže ženy (ale i muže) poměrně výrazně omezují, přichází většina z nich k lékaři se zpožděním (polovina žen po roce, a čtvrtina žen dokonce až po 5 letech od začátku obtíží). Nejčastějším důvodem pozdní návštěvy je to, že se cítí zahanbeny a mají zábrany o problému mluvit, neznají možnosti léčby nebo léčbě nevěří, obávají se eventuální operace anebo se domnívají, že problém odpovídá věku, porodům apod.
Diagnóza
Naštěstí došlo v posledních přibližně 10 letech v této problematice k výraznému pokroku, a to nejenom ve smyslu nových a účinných léčebných metod, ale i v informovanosti jak lékařů, tak i laické veřejnosti. Nemalý vliv na to má i nová operační metoda na léčbu stresové inkontinence pomocí „volně vložené pásky“ (TVT), která přestože se nepoužívá k léčbě OAB, přispěla dí-
První privátní chirurgické centrum, spol. s r. o. Sanatorium SANUS Hradec Králové Plastická chirurgie, gynekologie, asistovaná reprodukce, urologie. tel. 495 757 111 e-mail:
[email protected] www.sanushk.c
ky své efektivitě k výraznému zvýšení zájmu o celou problematiku inkontinence. Díky tomu například na našem pracovišti stoupl celkově počet pacientek vyšetřených a léčených pro problémy s udržením moči přibližně 5x, přičemž počet operačních výkonů se díky metodě TVT za rok zvýšil z 20 na cca 120–140. Příznaky OAB je samozřejmě nutné pečlivě vyšetřit, pokud možno zjistit jejich příčinu a tu potom léčit. Je nutno v této souvislosti zdůraznit, že tyto příznaky mohou být i jedním z prvních projevů jiné závažnější nemoci! K ovlivnění samotných příznaků je k dispozici řada možností od tablet přes podávání léků do měchýře, injekce přímo do stěny měchýře až po eventuální operační léčbu u nejzávažnějších případů. Léčba samozřejmě náleží do rukou odborníka, který musí v první řadě přesně určit, o jaký typ a jakou závažnost poruchy se jedná, a následně dle toho stanovit odpovídající léčbu. Nejvhodnější cestou, jak se tohoto nepříjemného problému zbavit, nebo jej alespoň omezit na únosnou míru, je tedy navštívit svého praktického lékaře nebo svého gynekologa a na základě jejich doporučení potom příslušné specializované urologické nebo urogynekologické pracoviště, kde budou provedena potřebná vyšetření a na jejich podkladě i doporučena, případPR ně provedena patřičná léčba. MUDr. Jan Hiblbauer, primář urologického oddělení SANUS Hradec Králové
51
Pfiíznaky
klimakteria P
řibližně mezi 45. a 55. rokem života prochází žena obdobím organických změn, které se nazývá klimakterium, ale také menopauza či přechod. Toto období je doprovázeno řadou projevů, z nichž některé mohou být pro zdraví ženy v různé míře nebezpečné. Do klimakteria nevstupuje žena ze dne na den. Již v době tzv. premenopauzy (doba předcházející menopauze) se objevují první příznaky nastávajících celkových změn, jež se projevují zpravidla poruchami cyklu. Vaječníky totiž v tomto období postupně přestávají produkovat ženské pohlavní hormony, a to až k úplné ztrátě menstruace. Nástup klimakteria bývá proto doprovázen návaly horka, většinou v oblasti tváře, krku a hrudi, nočním pocením, poruchami spánku, bolestmi hlavy či trávicími obtížemi. Běžným doprovodem rané fáze klimakteria bývají i psychické obtíže, projevující se depresiv-
ními stavy, zvýšenou citlivostí či poruchami soustředění. Nástup klimakteria má však individuální průběh, a tak i jeho projevy bývají různé. V pozdější fázi klimakteria se začínají objevovat organické změny na rodidlech ženy, doprovázené svrběním v genitální oblasti (způsobené změnou poševní flóry), bolestivostí při pohlavním styku, opakovanými výtoky z pochvy nebo poruchami močení. Tyto obtíže mohou přetrvávat i dlouhé roky. Období po vyhasnutí činnosti vaječníků se nazývá postmenopauzou. V důsledku nedostatku ženských hormonů se v tomto období začínají vynořovat některé specifické obtíže. Častým onemocněním tohoto období je například osteoporóza (tzv. řídnutí kostí), doprovázená zlomeninami (nejčastěji krčku, stehenní kosti a zápěstí). S přibývajícími lety se také výrazně zvyšuje riziko srdečních a cévních onemocnění, jako je infarkt či mozková mrtvice. jp
INZERCE
52
Poradna
Flector EP Tissugel Flector EP gel ®
®
(Diclofenacum epolaminum)
nová aplikační forma balení 2 nebo 5 ks
(Diclofenacum epolaminum)
Účinné antirevmatikum pro místní použití
náplast proti bolesti, zánětu a otoku
• léčba poúrazových stavů pohybového ústrojí
• jednoduchá aplikace přímo na postižené místo
• léčba revmatických onemocnění a projevů mimokloubního revmatismu
• léčba pohmožděných kloubů, svalů a šlach Balení 60 g nebo 100 g.
• léčba místních zánětlivých i degenerativních procesů
• nepřetržitý a rovnoměrný účinek po dobu 12 hodin • maximální urychlení léčby bez zbytečného zatížení trávicího ústrojí Název přípravku: FLECTOR® EP Tissugel, Složení: Diclofenacum hydroxyethylpyrrolidinum (epolaminum) 180,00 mg v jedné náplasti, Léková forma: Transdermální náplast, Indikace: Přípravek FLECTOR EP Tissugel je určen pro lokální léčbu zánětů šlach, kloubů a svalů, způsobených úrazem, jako je vyvrtnutí kloubů, pohmoždění a natržení svalů a šlach. Dávkování a způsob podání: Pokud lékař nedoporučí jinak, přikládá se náplast Flector EP Tissugel 2krát denně (ráno a večer) na postižené místo. Přípravek nesmí být používán déle než 10-14 dnů. Po této době se o dalším postupu poraďte s lékařem. Léčbu je možné na doporučení lékaře doplnit celkovým užíváním diklofenaku. Kontraindikace: Přípravek nesmí být užíván při přecitlivělosti na jeho složky a při nesnášenlivosti kyseliny acetylsalicylové a jiných příbuzných léčiv, tzv. nesteroidních antirevmatik a v těhotenství a v období kojení. Nemocní s průduškovým astmatem nebo kopřivkou, mohou přípravek užívat jen na doporučení lékaře. Rovněž u dětí může být přípravek užíván pouze na doporučení lékaře. Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití: Náplast se nesmí přikládat na otevřené rány ani na kůži infikovanou nebo změněnou kožní chorobou a nesmí se přikládat na sliznice ani na oči. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce: Dosud nebyly žádné popsány. Těhotenství a kojení: V prvním a druhém trimestru těhotenství se nedoporučuje používání přípravku. Ve třetím trimestru se přípravek nesmí používat. Nežádoucí účinky: U citlivých pacientů se může v místě aplikace přípravku příležitostně objevit svědění, pálení a zčervenání kůže, výjimečně kožní vyrážka a přecitlivělost na světlo. Při aplikaci náplastí na větší plochy kůže po delší časové období nelze vyloučit systémové nežádoucí účinky. U nemocných přecitlivělých na kyselinu acetylosalicylovou nebo některou jinou složku přípravku se mohou vyskytnout reakce z přecitlivělosti, např. astma, angioedem a urtikarie. Doba použitelnosti: 2 roky. Zvláštní opatření pro uchovávání: Při obyčejné teplotě, chránit před teplem. Balení: 2, 5 a 10 náplastí (14 x 10 cm) Návod k použití přípravku, zacházení s ním: Po prvním otevření obalu je nutno použít zbývající náplasti do 3 měsíců. Držitel rozhodnutí o registraci: IBSA Slovakia s.r.o., Bratislava, Slovenská republika. Registrační číslo: 29/361/96-C. Datum poslední revize textu: 14.4.2004. Výdej přípravku není vázán na lékařský předpis, je volně prodejný a je částečně hrazen z prostředků zdravotního pojištění.
• [
Název přípravku: FLECTOR® EP GEL, Složení: Diclofenacum epolaminum 1,292 g (odpovídá Diclofenacum natricum 1,00 g) ve 100 g gelu, Indikace: Přípravek FLECTOR EP GEL je určen pro lokální léčbu poúrazových stavů pohybového ústrojí, jako je pohmoždění kloubů, svalů a šlach. Je též indikován při lokální léčbě zánětlivých i degenerativních procesů v průběhu revmatických onemocnění, jakož i při léčbě projevů mimokloubního revmatismu (např. v léčbě bolestí v krční a křížobederní oblasti a bolestivosti svalových úponů). Dávkování a způsob podání: Gel se nanáší 3-4krát denně na postižené místo v množství 2-4 g. Při postižení svalů se přípravek vtírá pomocí lehké masáže do postiženého místa. Doba používání by neměla být delší než 14 dní. Kontraindikace: Přípravek nesmí užívat nemocní se známou přecitlivělostí na diklofenak, kyselinu acetylsalicylovou, jiná nesteroidní antirevmatika nebo na jiné složky přípravku. Přípravek není vhodný pro děti do 15 let. Speciální upozornění: FLECTOR EP gel se nesmí aplikovat na otevřené rány a na sliznice. Pouze ze zvlášť závažných důvodů mohou užívat přípravek nemocní s průduškovým astmatem a kopřivkou, u nichž je zvýšena náchylnost ke vzniku nežádoucích účinků systémového charakteru. Interakce: Dosud nebyly zjištěny. Těhotenství a laktace: Bezpečnost užívání přípravku v těhotenství a během kojení nebyla prokázána. Přípravek FLECTOR EP gel není vhodné aplikovat u žen v období těhotenství a kojení. Nežádoucí účinky: Přípravek je obvykle dobře snášen, ale u citlivých nemocných se může v místě aplikace přípravku objevit svědění, pálení a zčervenání kůže, výjimečně kožní vyrážka a přecitlivělost na světlo. Při užívání přípravku na větší plochy kůže po delší časové období nelze vyloučit systémové nežádoucí působení, které se může projevit jako astma, angioneurotický edém a urtikaria. Doba použitelnosti: 3 roky, Balení: tuba s 60 nebo 100 g gelu. Skladování: Za obyčejné teploty. Návod k užití: Gel se nanáší na postižené místo a lehkou masáží vtírá do kůže. Držitel rozhodnutí o registraci: IBSA Slovakia s.r.o., Bratislava, Slovenská republika. Registrační číslo: 29/350/96-C. Datum poslední revize textu: 14.4.2004. Výdej přípravku není vázán na lékařský předpis, je volně prodejný a je částečně hrazen z prostředků zdravotního pojištění.
Výhradní zastoupení a distribuce:
, spol. s r.o®. Senovážné nám. 5, 110 00 Praha 1 Tel./zázn.: 281 028 230, fax: 281 028 232 e-mail:
[email protected], www.ibi.cz
Výrobce:
Pozorně si přečtěte příbalovou informaci. O vhodném použití přípravku se poraďte se svým lékařem či lékárníkem.
Traumaplant
IBSA Institut Biochimique SA Lugano, Švýcarsko
®
Špatně se hojící rány, sportovní úrazy, namožení svalů a bolesti kloubů
Kostivalová mast proti bolesti svalů a kloubů Účinná látka – extrakt z kostivalu*
Rostlinný léčivý přípravek pro místní aplikaci
• tiší bolesti a odstraňuje otoky • urychluje hojení ran a hematomů • zmírňuje záněty • vhodný i na odřeniny • nedráždí pokožku
* Hlavními nositeli účinku léčivého přípravku Traumaplant jsou cholin, kyselina rozmarýnová a alantoin, což jsou vesměs látky s antiflogistickým, antiexsudativním a hojivým účinkem na rány. Cholin má významnou úlohu při různých fyziologických procesech a je nejvýznamnější antiexsudativní složkou účinných látek přípravku. Kyselina rozmarýnová má kromě antiexsudativního účinku také výrazné vlastnosti protizánětlivé a inhibuje tvorbu mediátorů zánětu. Alantoin podněcuje proliferaci buněk a podporuje regenerační pochody v poškozené tkáni, je proto nositelem granulačního a epitelizačního účinku. Název přípravku: TRAUMAPLANT, Složení kvalitativní i kvantitativní: 100 g masti obsahuje: Symphyti peregrini herbae succus 10,00 g, Léková forma: mast, Indikace: Pohmožděniny, distorze (při sportovních a jiných poraněních), bolesti kloubů a svalů, špatně se hojící rány. Dávkování a způsob podání: Přípravek je určen k zevnímu použití. Pokud není doporučeno jinak, nanáší se potřebné množství masti několikrát denně na postižené místo. Vhodné je použití formou masťového obvazu. Kontraindikace: Pokud se přípravek užívá podle návodu, nevyskytují se žádné kontraindikace. Interakce: Nejsou dosud známy. Těhotenství a kojení: Rizika ZASTOUPENÍ A DISTRIBUCE V ČR: em (zarudnutí kůže), zvláště u osob s mimořádně pro těhotné a kojící ženy nejsou známa. Nežádoucí účinky: Přípravek je kůží velmi dobře snášen. Ve vzácných případech se může objevit erythem rgické reakce je třeba aplikaci přerušit a vyhledat citlivou kůží nebo u osob alergických na některou ze složek přípravku. Tyto kožní příznaky zpravidla rychle vymizejí. Při výskytu specifické alergické , spol. s r. o.® žití. Pokud lékař neurčí jinak, nanáší se potřebné lékaře. Doba použitelnosti: 3 roky. Uchovávání: při teplotě do 25 °C. Balení: mast 50 g, Návod k použití: Přípravek je určen k zevnímu použití. Senovážné nám. 5, 110 00 Praha 1 množství masti jednou nebo několikrát denně na postižené místo. Mast je vhodná i k použití ve formě masťového obvazu. Pokud při poranění nedojde k ústupu obtíží do 3 dnů, přerušte léčbu a obraťte se na lékaře. Bez porady s lékařem nepoužívejte v žádném případě déle než 1-2 týdny. Držitel rozhodnutí o registraci: Harras Pharma Curarina Arzneimittel GmbH, D-81373 Mnichov, tel.: 281 028 230, fax: 281 028 232 SRN, Registrační číslo: 94/1003/97-C, Datum revize textu: 18.12.2002, výdej přípravku není vázán na lékařský předpis, je volně prodejný a není hrazen z prostředků zdravotního pojištění. e-mail:
[email protected], www.ibi.cz
]
VYPADÁVÁNÍ P
růměrně roste člověku na hlavě 100 tisíc vlasů. U zrzavých o 20 tisíc méně, u blonďatých i o 40 tisíc více. Na každý centimetr čtvereční se vtěsná až 120 vlasů.
vlasů se nazývá lysivost, odborně alopecia nebo calvities. Vypadávání vlasů může být přechodné nebo trvalé, částečné nebo úplné, ložiskové nebo difúzní.
Pfiíznaky vypadávání vlasÛ Jaká je pfiíãina vypadávání vlasÛ Příčin vypadávání vlasů je opravdu velký počet a mnohdy není lehké zjistit, proč k jejich ztrátě dochází. Někdy je naopak příčina jasná, ale problematicky se výpad vlasů léčebně ovlivňuje. Schematicky lze poruchy růstu vlasů rozdělit na dvě hlavní skupiny: na onemocnění vrozená, kdy již od dětského věku dochází ke vzniku lysých ložisek na hlavě, nebo mohou vlasy chybět zcela. Mnohdy chybí i jiné ochlupení na těle. Léčebně se většinou nedá nic dělat. Další skupinou onemocnění jsou poruchy získané během života, a ty jsou nejčastější. Malou skupinou jsou chorobné změny kůže hlavy, může dojít k jizvení se zánikem vlasových cibulek a nevratným výpadem vlasů v postižené lokalitě. Daleko častěji dochází k přechodnému výpadu vlasů, a to z těchto příčin: těžký, utažený účes, trvalý psychický stres, fyzické vypětí, těhotenství, užívání léků, infekce, nedostatek vitamínů, podvýživa, onemocnění štítné žlázy a těžké operace. Zejména u mužů dochází k vypadávání vlasů, které začíná na čele, postupně dochází k výpadu na celém temeni, až zbývá úzký lem v týle. Při tomto typu výpadu vlasů hraje důležitou roli dědičnost a mužské pohlavní hormony. Tento typ výpadu se nazývá androgenetický. Lékařský termín pro zvýšený výpad vlasů je effluvium či defluvium. Kompletní ztráta
54
Příznaky výpadu vlasů jsou různé. Zejména u mužů dochází postupem věku k vytváření „koutů“ na čele a lysinek na temeni, až zbude pouze pruh vlasů na týle. U žen je výpad vlasů difúznější a netvoří se tak výrazné „kouty“. Někdy dojde k rychlému výpadu vlasů pouze v určitých místech na hlavě a vznikají tak okrouhlé lysinky. Výpad vlasů je mnohdy více než na hlavě viditelný na polštáři, v odpadu po koupání, na hřebenu při česání nebo začnou klouzat vaše dosud držící sponky. Údaje o tom, kolik zdravému člověku může vypadnout vlasů, se různí. Nejčastěji se uvádí norma okolo 100 vlasů za den. Po mytí vlasů to může být až 300. Vlas neroste kontinuálně jako například nehet, ale každá vlasová cibulka – místo, odkud vlas roste – prochází cyklickým rytmem fáze růstu a klidu. Vlasová cibulka během celého života vyprodukuje asi 10–12 vlasů. Růst vlasu je rozdělen na tři období. Růstová fáze (anagenní), ve které se nachází 85 % všech vlasů, toto období trvá několik let. Poté následuje fáze zániku (katagenní), trvající 1–2 týdny, je v ní běžně 1 % vlasů. Poslední fází je období těsně před vypadnutím vlasu (telogenní), trvající 2–4 měsíce, je v ní 14 % vlasů. Na konci tohoto období je možno vlas bezbolestně vytáhnout, sám vypadne nebo ho vyčešeme. Jednotlivé vlasové cibulky nejsou synchronizovány s okolními, vlasy se proto mohou nacházet v různých stadiích růstu.
Poradna
VLASÒ Co s tím? Nebojte se a vyhledejte dermatologa. Stanoví příčinu a pomůže vám s léčbou. K diagnostice výpadu vlasů většinou postačí zkušenému lékaři podrobná anamnéza, kterou získá rozhovorem s vámi, a pohled na kštici, kdy posoudí stav vlasu a kůže. Při nutnosti podrobnějšího zhodnocení počtu a kvality vlasů sestaví trichogram. Trichogram je metoda, při níž dermatolog vytrhává pacientovi na různých místech hlavy malé chomáčky vlasů a zkoumá jejich kořínky pod mikroskopem. Modernější metodou, ale ne běžně dostupnou, je fototrichogram. Při této metodě se ve vlasové pokrývce hlavy hladce vyholí malá ploška kůže a silně zvětšená se vyfotografuje. Lékař po třech dnech spočítá jednotlivé znovu vyrůstající vlasy. Častěji než trichogram a fototrichogram se provádějí běžné krevní testy. Vzácně při podezření na jizvící procesy se provede v lokálním znecitlivění malý odběr kůže a mikroskopické vyšetření stavu vlasových cibulek a okolí tkáně. Vzhledem ke širokému spektru možných příčin výpadu vlasů je i široké spektrum léčebných postupů a patří jistě do rukou erudovaného odborníka – dermatologa. Nejčastější metodou jsou vitamínové nebo aminokyselinové doplňky ve formě tablet, aplikace speciální „hluboko zmražené kaše“ nebo dráždivých roztoků na pokožku hlavy, které zvyšují prokrvení, čímž přinášejí výživu pro vlasové cibulky. Pokud však dojde ke zničení vlasových cibulek a nevratnému výpadu vlasů, jsou tu ještě metody estetické medicíny, do kterých patří transplantace vlasů. Je to výkon prováděný v lokálním znecitlivění, kdy z míst, kde jsou ještě vlasové cibulky zachované, se přenesou na místo, kde jsou zničené.
Poradna
Co neovlivníte a co mÛÏete oãekávat Prořídnutí vlasů ze stresu, po nemocích, při dietách či po porodu je většinou přechodné a se zotavením se zotaví i vlasy. Jedním z těžkých problémů je ohraničené, kruhovité vypadávání vlasů. Jde o poruchu imunitního systému, která se špatně léčebně ovlivňuje. Naštěstí až 80 % postižených míst do dvou let opět zaroste. Nejhorší prognózu má kompletní ztráta vlasů, která může být doprovázena ztrátou i dalšího ochlupení na těle; zde bohužel transplantace vlasů není možná. Jedinou možností je nošení paruky. V dnešní době jich však je dostupná opravdu široká paleta od ručně zpracovávaných po strojově vyráběné.
Vysoké riziko výpadu vlasů mají zejména muži, jejichž mužští předkové klasickou androgenetickou alopecií trpí. U žen je jedno z nejrizikovějších období po porodu.
Jak se mám o vlasy starat? Vlasy hýčkejte a nedělejte s nimi nic, co je zatěžuje: jemně je pročesávejte, žádné kartáčování silou, nenoste stažené účesy, žádné trvalé, či používání kulmy. Po mytí vlasy nechte volně uschnout nebo je vysušte studeným vzduchem, dopřejte jim regenerační balzám a nevystavujte je přímému slunci. Existují i spreje s UV ochranným faktorem. Kupte si některý z vitamínových doplňků na podporu růstu vlasů a hlavně žádné stresy, fyzická námaha a přísné diety. Všechna tato doporučení jsou vhodná i jako prevence. www.ordinace.cz
55
Bazální stimulace Dotek s terapeutick˘m úãinkem
B
azální stimulace je vědecký pedagogickoošetřovatelský koncept s více než třicetiletou historií, který podporuje v nejzákladnější (bazální) rovině lidské vnímání, hybnost a komunikaci.
Co je bazální stimulace? Každý člověk vnímá pomocí smyslů (smyslových orgánů), které vznikají a vyvíjejí se již v embryonální fázi vývoje lidského zárodku. Prostřednictvím smyslů vnímá člověk sebe sama a okolní svět. Strukturovaná péče dle konceptu bazální stimulace podporuje na základě sestaveného individuálního plánu péče o klienta jeho vnímání, komunikační, kognitivní a pohybové schopnosti. S tím úzce souvisí i uspokojování potřeb v oblasti udržování a upevňování vztahů. Lidé v těžkých životních situacích s omezenými možnostmi komunikace, vnímání a pohybu potřebují strukturovanou péči, která jim
56
umožní integraci do života s maximálním využitím jejich dřívějších životních návyků a zkušeností. Cílem péče v konceptu bazální stimulace je pochopit potřeby klienta, porozumět stylu jeho komunikace a na základě toho mu poskytnout prostor pro orientaci, jistotu a další rozvoj jeho osobnosti.
Vnímání, pohyb a komunikace spolu souvisí Kognitivní vývoj si nelze představit bez prodělané zkušenosti s pohybem. Kognitivní vývoj zahrnuje vnímání, myšlení, pozornost, rozvoj řeči a také doprovodných emocionálních a sociálních procesů. Lidé v těžkých životních situacích (onemocnění, úraz, vrozené mentální či somatické postižení, dementní stavy atd.) jsou omezeni ve svých komunikačních a pohybových schopnostech. Motorická deprivace (nedostatek pohybu) podporuje vznik změn v oblasti vnímání tělesného schématu (vnímání vlastní-
ho těla), což následně zhoršuje orientaci v okolním světě. Důsledkem nedostatku nebo úplné absence senzorických podnětů okolního prostředí organizmu je senzorická deprivace. Pokud je okolí člověka z jakýchkoli důvodů málo podnětné, dochází k senzorické deprivaci. Následkem senzomotorické deprivace jsou stavy zmatenosti, dezorientace, poruchy hybnosti a sebeobslužných činností, také sekundární změny v oblasti intelektu a neschopnost adekvátně komunikovat s okolním světem. Nedostatek pohybových i senzorických stimulů podmiňuje nedostatečnou strukturalizaci mozku, a tím redukovanou schopnost jeho výkonu a následně retardaci vývoje organizmu jako celku.
Dotek, jeho v˘znam a struktura Vjemy z vlastního těla jsou zprostředkovány smyslovými orgány. Kůže zprostředkovává
somatické vnímání a je největším smyslovým a zároveň hraničním orgánem mezi vlastním tělem člověka a okolním světem. Somatická (celotělová) stimulace podporuje vývoj a upevnění vnímání tělesného schématu a rozvoj tělesné identity. Receptory v kůži (Vater-Paciniho tělíska) a také proprioreceptory (receptory ve svalech, šlachách a kloubech) umožňují vnímání vibračních podnětů. Vibrační vnímání umocňuje somatické vnímání. Vestibulární aparát má schopnost určit polohu v prostoru a uvědomit si pohyb a změnu pozice a také úzce souvisí se somatickým vnímáním. Bazální stimulace zprostředkovává tyto elementární stimuly prostřednictvím propracovaných stimulujících technik, jejichž cílem je poskytnout klientovi dobře strukturovanou zkušenost se svým vlastním tělem. Tato zkušenost je základem pro budování vlastní tělesné identity, výchozího bodu pro vývoj osobnosti. Lidé po úrazech mozku, děti s dětskou mozko-
Poradna
vou obrnou, lidé po mozkových cévních příhodách a s jinými neurologickými onemocněními, ale také dlouhodobě imobilní pacienti vykazují změny v oblasti vnímání tělesného schématu. Část těla neintegrovaná do tělesného schématu má za následek také změny v oblasti hybnosti dané části těla, protože pohybu předchází myšlenka na pohyb. Imobilita a nečinnost, např. z důvodu úrazu, onemocnění či kombinovaného postižení, má za následek ztrátu vzpomínek na pohyb a změny ve vnímání tělesného schématu. Proto je důležité, aby tělo pacienta obdrželo jasné a cílené doteky. Nejasné a chaotické doteky vyvolávají pocity nejistoty, strachu a zmatku. Ošetřující si musejí uvědomit, že jejich ruce jsou pro pacienta spolu s podložkou, na které leží, médiem, se kterým má pacient nejčastější kontakt. Proto tvoří ruce důležitý aspekt okolního světa. Dlouho nebyl význam doteků v ošetřovatelské péči tematizován. Zamysleme se nad tím, jak často se během dne dotýkají ruce zdravotníků pacienta, zvláště vyžaduje-li intenzivní ošetřovatelskou péči. Zjistíme, že velmi často a že doteky jsou různých kvalit. Zvláště za pozornost stojí ruce dvou či více ošetřujících, kteří provádějí toaletu u jednoho pacienta. Při stimulaci tělesného schématu v konceptu bazální stimulace klademe důraz na to, aby prováděná stimulace byla současně nabízena oběma stranám těla, a bylo tak podporováno symetrické vnímání těla a také tělesné osy. Kvalita somatické stimulace a její účinnost je závislá na kvalitě doteku, který terapeut aplikuje na těle klienta při stimulaci vnímání tělesného schématu. Ruce ošetřujících jsou komunikačním médiem a umožňují získat klientovi spoustu informací o sobě samém i okolním světě. Doteky ošetřujícího musejí být tedy zřetelné a promyšlené tak, aby jejich nedostatečná kvalita ne-
Poradna
vyvolávala v klientovi pocity nejistoty a strachu. Koncept bazální stimulace není doteková terapie a nelze ji s tímto pojmem zaměňovat. Koncept bazální stimulace však pracuje s dotekem a klade velký důraz na kvalitu doteku.
Jak probíhá pomoc? Autor konceptu profesor Andreas Fröhlich na základě výše uvedených skutečností propracoval systém ucelených
biografickou anamnézu, individualitu a současný mentální i zdravotní stav klienta. U somatické stimulace je cílem pomoci pacientovi pocítit své tělo, uvědomit si sebe sama, kde jsou hranice těla a kde začíná okolní svět. Somatické stimulace se dá docílit různými technikami polohování, ale také žínkou nebo ručníkem během poskytované toalety. Dotek můžeme umocnit pohybem. Pohybem žínky dostává pacient informace o velikosti, hranicích
Desatero bazální stimulace
lo pacienta dostávalo informace zřetelné, jednoduché a jasné, tedy aby doteky byly strukturované a přiměřeného tlaku. Somatickou stimulaci lze aplikovat ve formě masáže, částečné nebo celkové koupele, zábalu, polohování atd. Často užívanou technikou je tzv. masáž stimulující dýchání (MSD). Jejím cílem je dosažení pravidelného, klidného a hlubokého dýchání. Vědecké studie prokázaly, že aplikovaná technika redukuje vyplavování stresových hormonů a eliminuje stavy neklidu a zmatenosti. Intenzivní tělesný kontakt, klidné a stejné doteky zprostředkovávají pacientovi pocit jistoty. Během MSD dochází k významné nonverbální komunikaci a pacient se cítí akceptován. Jeho prohloubené dýchání uvolňuje psychosomatické napětí. MSD je velice účinná u pacientů, kteří trpí bolestmi, jsou v depresivních stavech, mají poruchy spánku, či u pacientů se ztrátou schopnosti vnímání své osobnosti.
1 Přivítejte se a rozlučte s pacientem pokud možno vždy stejnými slovy.
2 Při oslovení se ho vždy dotkněte na stejném místě (iniciální dotek).
3 Hovořte zřetelně, jasně a ne příliš rychle. 4 Nezvyšujte hlas, mluvte přirozeným tónem. 5 Dbejte, aby tón vašeho hlasu, vaše mimika a gestikulace odpovídaly významu vašich slov.
6 Při rozhovoru s pacientem používejte takovou formu komunikace, na kterou byl zvyklý (anamnéza).
7 Nepožívejte v řeči zdrobněliny. 8 Nehovořte s více osobami najednou. 9 Při komunikaci s pacientem se pokuste redukovat rušivý zvuk okolního prostředí.
10 Umožněte pacientovi reagovat na vaše slova.
stimulujících programů, které jsou podkladem práce v konceptu bazální stimulace, jejichž cílem je podpora vnímání, komunikace a hybnosti klientů. Jedná se o techniky stimulace somatické, taktilně-haptické (hmatové), vestibulární, vibrační, orální (týkající se úst), optické (zrakové), olfaktorické (čichové) a auditivní (sluchové). Tyto techniky zohledňují
a formě svého těla. Důležité je nepřerušovat kontakt, jinak vyvoláme u pacienta pocity nejistoty a strachu. Ošetřující, který provádí koupel dle konceptu bazální stimulace, vyhodnotí pacientův stav v dané chvíli a následně zvolí nejvhodnější techniku koupele. Ta může být zklidňující, osvěžující, dle konceptu Bobatha či diametrální. Nejdůležitější je vždy to, aby tě-
Komu je pomoc urãena? Bazální stimulace je vhodná pro klienty všech věkových kategorií, a to na různých úrovních péče. Koncept se využívá v intenzivní péči, péči na standardních odděleních, v zařízeních pro seniory, ústavech sociální péče pro děti i dospělé a také v domácí a hospicové péči. V oblasti intenzivní medicíny je využitelný v péči o nezralé novorozence, dětské intenzivní péči, ale také v péči o dospělé. Pro zdravotnický tým znamená koncept bazální stimulace rozšíření svých odborných kompetencí. Při sestavování terapeutického plánu se vychází z analýzy klientova mentálního a somatického stavu, jeho zachovaných schopností a potřeb. Na základě vývoje stavu klienta a jeho reakcí se pak adekvátně přepracovává terapeutický ošetřovatelský plán. PHDr. Karolína Friedlová
57
Hlavní téma letního čísla: Vydavatel: Granit, s.r.o., Číslo: Jaro 2008, vychází čtvrtletně Vedoucí vydání: Jiří Prinz Jazyková redakce: Mgr. Petra Stejskalová www.vademecum-zdravi.cz e-mail:
[email protected] inzerce:
[email protected] telefon: +420 227 018 361
Péče o malé děti
Vademecum zdraví OBJEDNÁVKA
Pokud se Vám časopis Vademecum zdraví líbí a chtěli byste ho dostávat pravidelně, máte možnost si ho objednat. Jestliže máte přístup k internetu, nejjednodušší způsob je navštívit www.vademecum-zdravi.cz a vyplnit objednávku. Když přístup k internetu nemáte, vyplňte objednávku (i okopírovanou) a zašlete poštou na adresu: Granit, s.r.o., Vademecum zdraví, Štefánikova 43, 150 00 Praha 5 Časopis bude dodáván od nejbližšího vydaného čísla. Objednávám si závazně roční předplatné časopisu (4 čísla) Vademecum zdraví za manipulační poplatek 120 Kč.
Příjmení (firma): Jméno: Ulice, č. p.: PSČ: Město: Telefon: E-mail: Datum:
58
Redakční rada: Prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně PharmDr. Jan Horáček, člen představenstva České lékárnické komory MUDr. Milan Kudyn, 1. místopředseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost MUDr. Zdenka Poláková, předsedkyně OS České lékařské komory Praha 10 Prof. MUDr. Eva Topinková, přednostka Geriatrické kliniky 1. LF a VFN v Praze Fotografie na obálce: Jiří Bursík Fotografie: Markéta Bursíková, Photos, archiv autorů a institucí Příspěvky: Materiály přijímáme pouze v elektronické formě. Vydavatel si vyhrazuje právo na úpravu textu i obrázků. O umístění reklam a propagačních materiálů rozhoduje vydavatel. Evidenční číslo: MK E 16125 ISSN 1802-3959 Distribuce: Časopis je distribuován zdarma. Zasílání jednotlivých časopisů poštou je možné na základě roční objednávky (4 čísla). Upozornění: Upozorňujeme, že všechny příspěvky jsou chráněny autorským zákonem a jejich další použití, jakož i jejich částí, je podmíněno písemným souhlasem vydavatele. Texty i reklamy mají výhradně informativní charakter, v žádném případě nenahrazují vyšetření a stanovení diagnózy či léčebného postupu odborným lékařem. Užívání léků a přípravků musí být vždy konzultováno s příslušným odborným lékařem. Za případné škody způsobené nedodržením tohoto doporučení nenese vydavatel žádnou odpovědnost. Vydavatel neodpovídá za obsah inzerce a reklamy. © Vademecum zdraví 2008
Odborná spolupráce: Svûtová zdravotnická organizace v âeské republice – WHO Ministerstvo zdravotnictví âR Ústav zdravotnick˘ch informací a statistiky âR – ÚZIS âR âeská televize
*
Očkování proti papilomaviru (HPV)
Dárek na celý život! Rakovina děložního čípku u nás postihne ročně přibližně 1 100 žen, z nich až 400 této nemoci podlehne. Nemoc způsobují některé typy lidského papilomaviru (HPV), které se přenášejí při sexuálním styku. Nejdůležitější je proto prevence. Proto Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR poskytuje příspěvek až 2 500 Kč* na očkování proti HPV dívkám od 13 do 18 let a chlapcům od 9 do 15 let. Toto očkování pomáhá předejít nejen rakovině děložního čípku, ale také vzniku genitálních bradavic a ostatních onemocnění způsobených HPV. Nepodceňujte včasné očkování! Nabízíme Vám další balíčky Rozšířené zdravotní péče pro rok 2008.
Rozbalte naše balíčky
*Celkovou výši příspěvku lze získat čerpáním Balíčku očkování proti papilomaviru ve výši až 1 500 Kč a Balíčku očkování ve výši 1 000 Kč. O čerpání příspěvku se předem informujte na našich pracovištích nebo prostřednictvím Centra služeb nebo na internetu. Centrum služeb: 844 121 121 Infomail:
[email protected] Internet: www.zpmvcr.cz
pap_vir_215x280.indd 1
3.3.2008 11:45:40
Bolí vás klouby? Máte artrózu? ®
Condrosulf 400 Léčivá látka: chondroitinsulfát
Tvrdé tobolky (60 x 400 mg)
Nyní získáte v každé lékárně i bez lékařského předpisu!
Léčivý přípravek je určen k léčbě a prevenci degenerativních onemocnění kloubů Léčivé účinky Condrosulfu byly ověřeny mnoha klinickými studiemi * a v České republice jsou s tímto švýcarským lékem více než 10 let dobré zkušenosti
VOLNĚ PRODEJNÝ LÉK Dovozce/Výrobce:
Lék je určen k perorálnímu podávání. Pozorně si přečtěte příbalovou informaci. * Bližší informace na www.condrosulf.cz
, spol. s r.o.®, Praha, Česká republika www.ibi.cz
Institut Biochimique SA Lugano, Švýcarsko