Kulturní a socioekonomické dopady migrace kmene Tonga vyvolané konstrukcí přehrady na jezeře Kariba

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Kulturní a socioekonomické dopady migrace kmene Tonga vyvolané konstrukcí přehrady na jezeře Kariba Bakalářská práce

Autor: Marie Balíková Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Miroslav Horák, Ph.D.

Brno 2014

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto práci: Kulturní a socioekonomické dopady migrace kmene Tonga vyvolané konstrukcí přehrady na jezeře Kariba vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně 25. května 2014 ……………………………… podpis

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla velice poděkovat mému vedoucímu bakalářské práce panu Mgr. et Mgr. Miroslavovi Horákovi, Ph.D., za cenné rady, připomínky, čas a ochotu mi kdykoliv pomoci.

ABSTRAKT Tato bakalářská práce popisuje problematiku nucené migrace afrického kmene Tonga, která byla vyvolána výstavbou přehrady Kariba v údolí řeky Zambezi, kde kmen žil. Práce popisuje historické příčiny a průběh vysídlení kmene Tonga. Stěžejní část práce je zaměřena na identifikaci kulturních a socioekonomických dopadů, které se projevily na životě kmene po jeho vysídlení. Zjištění těchto dopadů bude probíhat pomocí informací

z odborných

knih

a

studií,

které

se

zabývají

tímto

případem.

Získané výsledky budou zpracovány do závěrečného vyjádření, které ukáže rozměr dopadů na kvalitativní změny v současném životě kmene Tonga. Klíčová slova: kmen Tonga, přehrada Kariba, migrace, kulturní dopady

ABSTRACT This bachelor thesis describes the issue forced migration of African Tonga tribe, which was caused by the construction of Kariba dam in the Zambezi valley, where the tribe was living. This thesis describes the historical causes and course of the resettlement the Tonga tribe. The important part of the thesis is concentrate on the identification cultural and socio-economic impacts that occurred in the life Tonga tribe after its resettlement. Finding of these impacts will be using information from books and studies dealing with this case. The results will be incorporated into the final statement, which shows the dimension of impacts on qualititive changes in contemporary Tonga´s life. Keywords: Tonga tribe, Kariba dam, migration, social impacts

OBSAH

1 ÚVOD ............................................................................................................................ 8 2 CÍL PRÁCE.................................................................................................................. 9 3 METODOLOGIE ...................................................................................................... 10 3.1

STANOVENÍ HYPOTÉZ ............................................................................. 10

4 ZÁKLADNÍ INFORMACE O TERITORIU .......................................................... 11 4.1

ZAMBIE.......................................................................................................... 11

4.1.1

Přírodní poměry ...................................................................................... 12

4.1.2

Řeka Zambezi .......................................................................................... 12

4.1.3

Přehrada Kariba ..................................................................................... 13

4.2

KMEN TONGA .............................................................................................. 14

5 HISTORICKÝ VÝVOJ PRŮBĚHU MIGRACE KMENE TONGA.................... 15 5.1

PLÁNOVÁNÍ A STAVBA PŘEHRADY KARIBA .................................... 15

5.1.1 5.2

PROCES VYSÍDLOVÁNÍ OBYVATEL..................................................... 16

5.2.1 6

Financování stavby ................................................................................. 16

Kompenzace za přesídlení během migrace ........................................... 17

DOPADY

MIGRACE

KMENE

TONGA

VYVOLANÉ

VÝSTAVBOU

PŘEHRADY KARIBA ................................................................................................. 18 6.1

KULTURNÍ DOPADY .................................................................................. 19

6.1.1

Změny v náboženských obřadech ......................................................... 19

6.1.2

Změny v kulturních tradicích a jazyku ................................................ 20

6.1.3

Změny v oblasti zdraví a tradiční medicíny ......................................... 22

6.2

SOCIOEKONOMICKÉ DOPADY .............................................................. 24

6.2.1

Zpřetrhání sociálních a duchovních vazeb ........................................... 24

6.2.2

Ztráta přírodních zdrojů........................................................................ 25

6.2.3

Změny v zemědělství a rybolovu ........................................................... 26

6.2.4

Změny ve školském systému .................................................................. 29

7 SNAHA O KOMPENZACI ...................................................................................... 32 7.1

GWEMBE TONGA DEVELOPMENT PROJECT (GTDT) .................... 32

7.2

GWEMBE VALLEY CHILD SURVIVAL PROJECT.............................. 33

7.3

ZAMBIA - POWER REHABILITATION PROJECT .............................. 33

8 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ KULTURNÍCH A SOCIOEKONOMICKÝCH DOPADŮ MIGRACE NA DNEŠNÍ ZPŮSOB ŽIVOTA KMENE .......................... 34 8.1

ZHODNOCENÍ KULTURNÍCH DOPADŮ ............................................... 34

8.2

ZHODNOCENÍ SOCIOEKONOMICKÝCH DOPADŮ ........................... 34

9 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 36 10 SUMMARY .............................................................................................................. 38 11 DISKUZE ................................................................................................................. 40 LITERATURA .............................................................................................................. 41 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 46

1 ÚVOD Obrovské přehrady světa se staví, protože mají sloužit k výrobě elektrické energie, k ochraně proti povodním a z mnoha dalších pozitivních důvodů. Bohužel stavební plány konstruktérů se nepozastavují nad tím, že by zaplavená oblast znamenala vystěhování tamních obyvatel, pro které by to znamenalo velkou a nezvratnou změnu v jejich způsobu a kvalitě života. Tato bakalářská práce seznamuje čtenáře právě s problematikou výstavby přehrady, jež znamenala přesídlení obyvatel. Konkrétně se v této práci bude řešit případ výstavby přehrady Kariba na řece Zambezi na hranicích států Zambie a Zimbabwe. Tento developerský projekt vybudován v 50. a 60. letech minulého století, znamenal nucenou migraci 57 000 členů kmene Tonga, který do té doby žil svůj poklidný, izolovaný život v údolí řeky Zambezi. Nucená migrace měla velké dopady na změnu v jejich životě. Ze začátku se musely vyrovnat se ztrátou svého domova a začít si zvykat na nových místech. V této práci budou řešeny konkrétní dopady na život kmene Tonga po jejich vysídlení. Je možné, že dopady budou i pozitivní, jako např. možnost většího vzdělání či zlepšení životního standardu a další. Ale pro kmen se svými stoletými tradicemi a zvyky, které se vážou na místo jejich bydliště, znamená přesídlení jistě velký spirituální dopad.

8

2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je přiblížit problematiku migrace kmene Tonga, která byla vyvolána stavbou přehrady Kariba na řece Zambezi. V práci budou popsány plány a následná stavba přehrady, průběh vysídlování kmene a kompenzace ze strany zúčastněných aktérů, kteří stáli za výstavbou přehrady. Stěžejním cílem práce je identifikovat a popsat kulturní a socioekonomické dopady, jež se projevily na životě kmene po jeho vysídlení. Dalším cílem je analyzovat současnou situaci této problematiky. V závěru práce budou zodpovězeny otázky zvolených hypotéz.

9

3 METODOLOGIE Tato bakalářská práce je pojata jako případová studie, která popisuje a zkoumá problematiku migrace kmene Tonga z údolí řeky Zambezi. Z mnoha důvodů není tato práce řešena pomocí vlastního výzkumu v dané oblasti, který by přinesl data, jež by se dala vyhodnotit. Z tohoto důvodu, je tato bakalářská práce celá založena výhradně na literární rešerši, proto se stírá rozdíl mezi teoretickou a praktickou částí. Hlavním a stěžejním bodem práce je stanovení vhodných hypotéz. Metoda, která má nalézt odpovědi na zvolené hypotézy, je vyhledávání informací z kvalitních knižních zdrojů, zpráv a výsledků ze studií, které se věnují této problematice. Jedná se především o díla Elizabeth Colson, Thayere Scuddera, Lisy Cliggett a dalších antropologů, kteří zkoumají změny v životě kmene Tonga po jeho přesídlení. Tyto studijní materiály byly nalezeny pomocí databází JSTOR, Web of Science, SpringerLink a další. Články o dané problematice jsou psány v angličtině, proto bylo nutné si složité části textu překládat. Stěžejním literárním zdrojem v této práci je kniha Our gods never helped us again, kde jsou sepsány výpovědi členů kmene o dopadech migrace na jejich současný způsob života. Důležitým zdrojem informací jsou také zprávy od World Commision on Dams. Všechen tento materiál by měl v konečném důsledku přinést dostatek jasných informací, které potvrdí či vyvrátí stanovené hypotézy. 3.1

STANOVENÍ HYPOTÉZ •

Hypotéza 1

Proběhla migrace kmene Tonga nucenou a násilnou formou?

•

Hypotéza 2

Vyvolala migrace u kmene Tonga nějaké kulturní, sociální

a ekonomické dopady? •

Hypotéza 3

Jestli ano, mají tyto dopady v konečném hledisku negativní vliv

na současný život kmene Tonga?

10

4 ZÁKLADNÍ INFORMACE O TERITORIU

4.1

ZAMBIE

Zambijská republika je vnitrozemský stát na jihu Afriky. Na severu sousedí se státem Zair, jehož provincie Katanga do ní hluboko zasahuje a téměř ji rozděluje na dvě části. Na západě hraničí s Angolou, na jihozápadě s Namibií. Východními sousedy jsou státy Mosambik a Malawi. Severovýchodním sousedem je Tanzanie. (Egan, 2002) Zambie je rozdělena na deset provincií: Centrální provincie, Copperbelt, Východní, Luapula, Lusaka (hlavní město), Muchinga, Severní, Severozápadní, Jižní a Západní provincie. (MZV, 2013) Počet obyvatel činí zhruba 14,5 milionu. Věková struktura obyvatel vykazuje progresivní charakter stejně jako většina dalších rozvojových zemí. Porodnost činí 42.46 narozených na 1000 obyvatel. Úmrtnost je 12.92 zemřelých na 1000 obyvatel. Naděje na dožití v průměru pro celou zambijskou populaci je 51.83 roků. Počet porozených dětí na jednu ženu čítá 5.76. Lidé žijící s HIV/AIDS je 1 106 400 (údaj z roku 2012), to znamená, že Zambie je 11. zemí s nejvyšším výskytem HIV/AIDS. (CIA, 2013) Etnické složení je velice rozmanité, jak již bývá u afrických zemí zvykem. V Zambii žije přes 70 různých etnických skupin. Hlavní etnické skupiny jsou: Bembové 32 %, Ňandžové 11 %, Tongové 10 %, Loziové 4 %, Nsengové 3 %, Kaondeové 1,5 %. Evropané tvoří jedno procento ze zambijské populace, 0,2 % představují míšenci a Asiaté. (Hulec & Olša, 2008) V náboženství převládá křesťanství. Křesťané tvoří v Zambii až 75 % z věřícího obyvatelstva. Křesťané se dělí na katolíky a protestanty a vyznavače synkretických autochtonních církví. Islám tvoří 5 až 10 %, původní náboženství 15 %. (Hulec & Olša, 2008) Úředním jazykem je angličtina. V zemi se však mluví mnoha dalšími jazyky. Z původních to jsou: bembština, kterou se mluví na východě, středu a severu Zambie, jazyky ňandžština, tongština a loziština se používají na západě a jihu země. Mezi původní jazyky patří i nsengština, kaondština, lundština, luvaleština a mnoho dalších. (Hulec & Olša, 2008)

11

Hospodářství Zambie je závislé na těžbě a vývozu mědi. Hlavní těžební ložiska se nacházejí v provincii Copperbelt. Velké zásoby měděné rudy v měděném pásu ze Zambie učinily 4. největšího producenta mědi na světě. Měď také tvoří nejvýznamnější artikl zambijského exportu. Dále se těží rudy zinku, kobaltu a olova, existují i naleziště zlata a drahokamů. Mezi hlavní průmyslová odvětví patří zpracování mědi a rafinerie ropy, textilní odvětví, výroba umělých hnojiv a výbušnin. (Egan, 2002) Dvě třetiny obyvatelstva se zabývá zemědělstvím, jež má v Zambii samozásobitelský charakter. Hlavní pěstovanou plodinou je kukuřice, proso, čirok a zelenina. Pro export se pěstuje tabák, cukrová třtina, bavlna, arašídy. V živočišné výrobě je dominantní chov skotu. (Egan, 2002) Z ekonomického hlediska je současná Zambijská republika středně příjmový stát. Od roku 2005 růst HDP činí ročně 6 %. (The World bank, 2012) Aktuální údaje o zambijské ekonomice: parita kupní síly 25. 47 mld. USD, HDP na hlavu činí 1 800 USD. Sektor zemědělství se na tvorbě HDP podílí 19,8 %, průmysl 33,8 % a nejvíce se na tvorbě HDP Zambie podílí sektor služeb s 46,5 %. Nezaměstnanost v Zambii dosahuje 14 %, pracovní síla je 6 275 000 obyvatel. Z toho 85 % pracuje v sektoru zemědělství, produkce se však nepodílí na tvorbě HDP, ale je určena pro vlastní spotřebu. 6 % pracujících je zaměstnáno v průmyslovém odvětví a 9 % ve službách. Export a import jsou téměř vyrovnané, lehce převládá export s 8.547 mld. USD, import 8.216 mld. USD. (CIA, 2014) 4.1.1 Přírodní poměry Naprostá většina Zambie je tvořena rozlehlou náhorní plošinou, která je rozčleněna širokými údolími řek. Podnebí je tropické, závisí však na nadmořské výšce v dané oblasti. Střídá se období sucha (duben - říjen) a dešťů (listopad – duben). Floru tvoří travnaté savany s ostrůvky lesů. Fauna je složena z živočišných druhů žijících v africké savaně, jako např. žirafy, sloni, levharti či lvi. (Egan, 2012) 4.1.2 Řeka Zambezi Řeka Zambezi je jedna z nejhlavnějších řek v jižní Africe. Je to řeka s největším povodím v tomto regionu a třetí největší v Africe hned po řekách Kongo a Nil (Alao, 2007). Tato řeka pramení v Kalene Hills na severozápadě Zambie v nadmořské výšce 1 585 metrů a teče východním směrem k Indickému oceánu. Zambezi spolu se 12

svým povodím měří 1 350 000 km2, pokrývá 25 % z celkového území států, kterými protéká. Státy, jimiž protéká řeka Zambezi, jsou Angola, Namibie, Botswana, Zambie, Zimbabwe, Mozambik, Tanzanie a Malawi. Celé povodí řeky je bohaté na minerály, vodní zdroje, turistických atrakcí jako jsou Viktoriiny vodopády a je to také místo pro volně žijící živočichy. (Tumbare, 2010) 4.1.3 Přehrada Kariba Přehrada Kariba je vytvořená na stejnojmenném jezeře a nachází se na hranicích států Zambie a Zimbabwe v údolí řeky Zambezi. Na délku měří 280 km, průměrná šířka má 18 km, maximální šířka však dosahuje až 32 km. Celková rozloha jezera je 5580 km2. (Tumbare, 2010) Podle kapacity se Kariba řadí mezi třetí největší přehradu na světě. (Hughes, 2006) Tato vodní nádrž je považována za nejslavnější rozvojový projekt v Africe v 50. letech 20. století. (Tischler, 2013) Charakteristika přehrady v číslech je následující. Za rok je vyrobeno 3 860 gigawatt hodin. Počet návštěvníků za rok je 485 000. Rybolov dosahuje 23 250 tun ryb za rok. (WCD, 2000) Po výstavbě přehrady Kariba v povodí řeky Zambezi byla rozvíjena infrastruktura v podobě výroby elektrické energie, ochraně proti povodním, rybolovu, zavlažovacím systému a rekreaci. (Tilmant et al., 2012) Podrobnější informace o stavbě této přehrady budou uvedeny v dalších kapitolách. Pro lepší orientaci v problematice je přiložena geografická mapa (obrázek č. 1) jihovýchodní části Afriky se znázorněním řeky Zambezi, států Zambie a Zimbabwe a vyznačení hranic mezi těmito státy, kde se rozprostírá vodní nádrž Kariba.

13

Obrázek č. 1: Mapa jihovýchodní části Afriky Zdroj: Blessedhopeacademy.com 4.2

KMEN TONGA

Africký kmen Tonga je lingvistickou a etnickou skupinou lidí, která sídlí v Jižní provincii Zambie. (Horák, 2013) Kmen Tonga se vyskytuje v povodí řeky Zambezi, početná část žije na území států Zimbabwe. Celkový počet obyvatel kmene Tonga v Zambii činí 1 164 400. (MZV, 2013) V době koloniální nadvlády byl kmen Tonga velice sužován od britských osadníků. Lidé z kmene Tonga se věnovali zemědělství, ale jejich úrodná půda byla zabrána pro potřeby kolonialistů, kteří si pozemky přivlastnili. Další odebrání pozemků přišlo v 50. letech s výstavbou vodní elektrárny Kariba. Kvůli těmto silným a nevratným zásahům do života kmene Tonga se členové tohoto kmene stali jedním ze zakladatelů afrického nacionalistického hnutí a zůstává jím dodnes. (Taylor, 2006) Kmen Tonga se dělí na dvě širší skupiny, podle způsobu a typu hospodaření. Plateau Tonga se zabývají tradičním farmařením a chovem dobytka. Druhá skupina se nazývá Gwembe Tonga a ta pěstuje hlavně kukuřici a proso. Ke svému zemědělství používá závlahové hospodářství. (Horák, 2013) Všichni Gwembe Tonga, kteří byli obyvateli Gwembe Valley hovořili nářečím Bantu. (Reynolds, 1968) Údolí řeky Zambezi se nazývá Gwembe Valley a je to místo, které bylo zaplaveno vodou, kvůli vybudování umělé vodní nádrže. (Colson, 2006) Toto údolí je 230 mil dlouhé a široké zhruba 100 až 150 mil. Rozděleno je řekou Zambezi, na jejíž obou březích žijí lidé s velice podobnou kulturou. (Colson, 1967) 14

5 HISTORICKÝ VÝVOJ PRŮBĚHU MIGRACE KMENE TONGA Po staletí lidé z kmene Tonga žili v poměrné izolaci podél řeky Zambezi, kde strmý sráz o výšce 2000 metrů tvořil efektivní hranici mezi údolím Zambezi a okolním světem. Uprostřed 50. let vlády Severní a Jižní Rhodesie, dnešní státy Zambie a Zimbabwe, rozhodly tuto oblast zaplavit a vytvořit obrovskou elektrárnu, která bude zásobovat elektřinou obě země. (Thomson & Bennett, 2005) 5.1

PLÁNOVÁNÍ A STAVBA PŘEHRADY KARIBA

Po druhé světové válce představitelé Jižní (dnešní Zimbabwe) a Severní (Zambie) Rhodesie a Ňaska (Malawi) začali budovat nové státoprávní uspořádání v regionu. Hlavními aktéry byli bělošští představitelé všech třech zemí, kteří byli navíc podporováni britskou vládou. I přes dlouhé protesty černošských obyvatel, kteří se chtěli připojit k Jihoafrické unii, byla v roce 1953 vyhlášena Středoafrická federace Rhodesie a Ňaska. Tato nově vzniklá federace prožívala na začátku svého vzniku velmi dobrou ekonomickou situaci. Proto se rozhodli vybudovat obrovskou hydroelektrárnu na řece Zambezi. (Hulec & Olša, 2008) Prvotní význam přehrady byla dodávka elektrické energie do oblasti Copperbelt, kde probíhala těžba mědi, a do městských průmyslových center v Jižní Rhodesii. (Scudder, 2005) V padesátých

letech

se

původně

plánovaly

dvě

vodní

elektrárny-

Kafue a Kariba. Kariba se svou lokací na hranicích Severní a Jižní Rhodesie, Kafue ležela celá v Severní Rhodesii. (Tumbare, 2010) Výstavba přehrady na řece Zambezi by znamenala přesun stálého obyvatelstva žijícího v dané oblasti. Naopak v oblasti kolem řeky Kafue nežila stálá populace. (WCD, 1999) Federální vláda Rhodesie a Ňaska v březnu 1955 zvolila pana Andreho Coyna, francouzského inženýra, aby pomohl vybrat jednu z navrhovaných možností. Po navštívení obou lokalit podal zprávu, že kvůli jednotlivým nákladům na značné konstrukční změny nádrží, budou tyto náklady u Kariby o hodně nižší než u Kafue. Federální vláda akceptovala jeho doporučení a v červnu 1955 byly započaty práce na výstavbu hydroelektrárny Kariba. (Tumbare, 2010) Vodní elektrárna začala fungovat v roce 1963. Celá výstavba přehrady byla rozdělena do dvou částí. První stavební fáze skočila v roce 1960, dokončení druhé fáze výstavby proběhlo se zpožděním, které bylo vyvolané problémy spojené s pomalou 15

prací stavební firmy. Vyskytlo se i mnoho geologických problémů. Konečné práce na výstavbě vodní elektrárny na jezeře Kariba se dokončily v roce 1977. (Hejkrlíková, 2010) 5.1.1 Financování stavby Množství finančních zdrojů, které byly potřeba k postavení přehrady, bylo odhadnuto na 80 milionů dolarů. Jedním z věřitelů byly i nadnárodní měděné společnosti. Hlavním sponzorem tohoto velkého projektu se ale stala Světová banka. Ta poskytla 28,6 milionů dolarů. Částku 28 milionů dolarů poskytly těžební společnosti spolu s dalšími

bankami.

The

Commonwealth

Development

Corporation

poskytla

na vybudování přehrady Kariba 15 milionů dolarů. (Scudder, 2005) 5.2

PROCES VYSÍDLOVÁNÍ OBYVATEL

Ve stavebních plánech konstruktérů přehrady bylo vyznačeno území, které se stane umělou vodní nádrží. Toto území ale zahrnovalo i oblast údolí Gwembe, bydliště mnoha členů kmene Tonga. Rodiny, které v této oblasti žily, byly přesídleny do vyšších míst náhorní plošiny - Jižní provincie. (Luig, 1998) V roce 1949 byl ze strany vlády Jižní Rhodesie dán podnět k výzkumu společnosti kmene Tonga před tím, než se začne s jeho vysídlením. Výzkum byl však zahájen až v roce 1956 a ve výsledku neměl žádný vztah k přesídlení kmene či k jeho rozvoji. (Scudder, 1965) Obyvatelstvo reagovalo na zprávu u přesunu nevěřícně, většina si myslela, že to nemůže být skutečnost. V roce 1957 dostali příkaz, aby se začali chystat k odsunu. (Thomson & Bennett, 2005) Problém v přesunu obyvatelstva začal již tím, že nebyl dostatek času k vypracování a implementování kvalitního programu, který by řešil tuto problematiku vysídlování obyvatelstva. Pro daný úkol nebyly dány dostatečné finanční zdroje, vláda poskytla pouze 650 000 USD. Je možné, že nekvalitní zpracování programu bylo ze státu úmyslné. Stát si byl vědom tehdejší skutečnosti, že pozemky patří státu, tudíž místní obyvatelstvo nemá na ně nárok. (Tumbare, 2010) Dalším problémem byla neochota a nechuť obyvatelstva se dobrovolně vystěhovat. Proto vláda zavedla některé oficiální kroky, aby donutila obyvatelstvo k odchodu. Jednalo se o hrozby, zastrašování a dezinformace, zásah policejních a vojenských jednotek. Krajní metodou byla možnost okamžitého zatopení údolí vodou, což by přimělo místní obyvatelstvo k rychlému odchodu. (WCD, 2000) 16

Průběh samostatného odchodu se lišil podle lokace. Lidé z vesnice Chiyala byli o svém odchodu dostatečně včas informováni a jejich stěhování proběhlo bez problémů. Velké nepokoje a násilí proběhlo ve vesnici Chipepo, kdy místní odmítli příkaz k přesunu do města Lusitu. Vesničané zůstali ve svém táboře a hodlali v případě potřeby bojovat se svou jedinou zbraní, kterou byly oštěpy. Po dvou týdnech, kdy nedošlo k žádné změně, guvernér nařídil střelbu, při níž zemřelo několik lidí z kmene. Obyvatelé vesnice Chipepo byli poraženi a násilím naloženi do přepravných vozů a následně převezeni do nového místa pobytu. (Thomson & Bennett, 2005) Do oblasti města Lusitu, které leží severně od jezera Kariba, bylo přesídleno 6000 členů kmene Tonga. (Scudder, 2005) Migrace měla za následek i různé otravy z vody či otravy při požití neznámých rostlin. Důvodem byla neznalost kmene, který žil celou dobu v izolaci a nyní byl jeho život narušen. (Cole, 1960) Vysídlení se netýkalo jen lidí, ale bylo potřeba přesunout i stáda zvířat, která žila podél řeky Zambezi. Přemístění zvířat, ale nebylo tak jednoduché a nakonec byla potřeba pomoc dobrovolnických jednotek, které zachraňovaly zvířata z oblastí, jež se pomalu zatopovaly. (Žáková, 2012) 5.2.1 Kompenzace za přesídlení během migrace Kompenzace duchovních hodnot, přátelství, svatyň a rodových hrobů nelze vyčíslit peněžní částkou. (Tumbare, 2010) Obecně pro celou oblast byly úlevy shrnuty do několika bodů, které byly vyhlášeny guvernérem. Místní úřady měly poskytnout finanční zdroje, které by pokryly osobní ztráty, způsobené nuceným vystěhováním. Dále vláda slíbila ochranu nad svatými místy v dané oblasti. Jedním z bodů bylo i zaručení vlády, že nebude chtít, aby se kmen Tonga zbavil svých tradičních zemědělských postupů. Mezi základní kompenzaci bylo dodání potravin. Tento souhrn ale později prošel úpravou. Např. množství financí, které přesídlený kment dostal, se rovnalo hodnotě jejich původních příbytků. Finance, které byly poskytnuty na rybolov, byly časově omezeny do roku 1963. (Colson, 1971) Způsoby a metody kompenzací se ale lišily od oblasti k oblasti. Samozřejmostí bylo jídlo a peněžní pomoc během přesídlení. Pamětníci říkají, že byli spokojeni s pomocí od státu. V jiných oblastech ale nebyli moc podpořeni. Stěžovali si hlavně na nedostatek potravin. Obecně je známo, že byli více podporováni obyvatelé na zambijské straně řeky než ti na zimbabwské. (Thomson, 2005) Určitou kompenzaci 17

představuje i to, že vláda posílila vybavenost oblastí, kam měli členové kmene Tonga přesídlit. Jednalo se o dostatek zdrojů vody (vrty, studny) či postavení nových škol. (Cole, 1960)

6 DOPADY MIGRACE KMENE TONGA VYVOLANÉ VÝSTAVBOU PŘEHRADY KARIBA Rozhodnutí koloniální vlády spolu se Světovou bankou vybudovat přehradu Kariba vyústilo v násilné a velmi nežádoucí migraci členů kmene Tonga z údolí Zambezi. (Cliggett et al., 2006) Výsledkem vysídlení byly hluboké sociální a ekonomické dopady na kmen Tonga. (Cliggett & Bond, 2013) Magadza (2006) uvádí, že nucené přesídlení kmene může vést k dlouho trvajícím mezi generačním problémům. Od roku 1957 do roku 1958 bylo přesídleno 57 000 příslušníků kmene Tonga. Pro mnohé z nich tato nucená migrace znamenala dramatickou změnu v kvalitě jejich života. O jaké změny a v jakém rozsahu šlo, se píše v brožuře Our gods never helped us again, která vznikla na základě programu Oral Testimony pod záštitou Panos Institutes v Londýně. Název tohoto díla se odkazuje k náboženskému rituálu kmene Tonga, členové kmene věří, že kvůli změně jejich domova si rozhněvali své bohy a ti jím již nikdy nepomohou. Tato brožura obsahuje 46 zkrácených autentických výpovědí od členů kmene Tonga z obou břehů řeky Zambezi. Výpovědi byly zaznamenávány v roce 2000 až 2002. Výpovědi sepsala Elisabeth Thomson spolu s Olivia Bennett. Výsledkem je pravdivé shromáždění osobních názorů a zkušeností členů kmene v různých věkových kategoriích. (Thomson & Bennett, 2005) Aspekty migrace vyvolaly u migrantů změny v jejich osobním životě a měly dopad na jejich duševní rozpoložení. Doslova vytrhnutí ze svého domova, kde navíc žili v izolaci a zpřetrhání sociálních vazeb s ostatními, se jistě na nich podepsalo. Šlo ale i o dopady v praktickém životě, jako je např. změna v zemědělských postupech, využívání jiných vodních zdrojů, či nástup do nových školních institucí. Tato kapitola, zabývající se konkrétními dopady na kmen Tonga vyvolané migrací kvůli stavbě přehrady Kariba, bude rozdělena na okruh kulturních dopadů a dopadů socioekonomických. Informace o konkrétních dopadech a jejich vliv na další způsob života jsou čerpány z pravdivých výpovědí členů kmene Tonga, které jsou zaznamenány v knize Our gods never helped us again. Z tohoto důvodu pro tuto 18

kapitolu jako hlavní zdroj je zvolena právě tato kniha. Kapitola je ale doplněna i ostatními zdroji. Tato kapitola je zároveň i analýzou současného stavu dané problematiky, jelikož dotazovaní popisují a hodnotí svůj současný způsob života. 6.1

KULTURNÍ DOPADY

Nejdříve v této bakalářské práci budou řešeny dopady kulturního rázu. U afrického domorodého kmene je spirituální rozměr veliký a jakákoliv změna v jejich tradicích a zvycích je těžko snášená a přijetí nových tradic a celkově nového způsobu života je hlavně u starší generace velice obtížná. Mezi kulturní aspekty, které byly vlivem přesídlení poznamenány, jsou změny nebo dokonce úplné vymizení a zavedení nových převzatých náboženských rituálů, kulturních tradic a zvyků. Změny proběhly i v oblasti tradičního léčitelství. 6.1.1 Změny v náboženských obřadech Hlavní dva náboženské rituály kmene Tonga jsou ceremoniál k vzývání deště a druhý ceremoniál je k poctě zemřelých. Někteří dotázaní si myslí, že tyto obřady i nyní probíhají beze změny, jiní ale tvrdí, že obřady vymizely. Důvodem jsou zpřetrhané vazby s komunitami, přebírání křesťanské víry a vliv západního způsobu života. (Thomson & Bennett, 2005) Obřad vzývání deště, v původním jazyce malende nebo mpande, je jeden z nejvýznamnějších náboženských rituálů kmene Tonga. Sikatongo neboli vyvolávač deště, je člověk, který je obdařen silou, jenž komunikuje s duchy a tím zajistí dostatek deště pro svou oblast. Při tomto ceremoniálu se obětuje jeden kus dobytka a je důležitá přítomnost všech členů komunity. Členové tančí a zpívají kolem domu vyvolávače deště. Důležitá je i barva jejich oděvu, která má za úkol uklidnit duchy deště, kteří komunikují s vyvolávačem. Ten pak obeznámí komunitu s rozhodnutím duchů, zda sešlou déšť. Tím může i varovat členy kmene, aby se stihli připravit na těžké časy. (Ibid.) Situace po přesídlení tento ceremoniál velmi oslabila. Hlavním důvodem bylo rozdělené obyvatel a tím rozpad komunity. Chybí dostatek vyvolávačů dešťů, kteří byli z řady starších. Většina jich zůstala na druhé straně řeky. Tento rituál už nemá ani dostatek lokací, kde ho provádět, jelikož spousta svatyň a posvátných předmětů bylo 19

zatopeno. (Ibid.) To je případ vesnice Siamucande, která byla zatopena. V její blízkosti se nacházelo Sinantandabale, místo svatyně dešťů a zároveň i domov pro sikatongo. (Luig, 1998) Tento obřad vzývání deště je zároveň i pouto, které spojuje sousední vesnice. Vliv svatyň je však omezen. Jejich posvátnost působí pouze v bezprostředním sousedství. (Reynolds, 1968) Lidé z kmene věří, že kvůli ztrátě svatyň, si pohněvali bohy, kteří už jim nikdy nepomohou. Dalším problémem je, že vyvolávači dešťů, kteří ještě své poselství vykonávají, musí rychle předat své učení svým synům. Jelikož chtějí, aby tento náboženský obřad byl nadále provozován. V současnosti se obyvatelé shodují, že tento obřad je velmi málo praktikovaný a jeho účinek je velmi nízký. (Thomson & Bennett, 2005) Vztah členů kmene Tonga ke smrti je takový, že moc nepřemýšlí o tom, co se děje po smrti, ale více se zaměřují na vztah mezi živými jedinci a duchy mrtvých. Kladou velký význam na pohřební obřad, který je pro ně stvrzením toho, že život bude pokračovat narozením někoho dalšího. (Colson, 2006) Pohřební obřad Tongů, budima nebo také ngoma buntibe, probíhá v případě smrti některého z členů kmene. Jeho smrt je dána všem na vědomí pomocí bubnů, rolniček, chrastítek a válečného pokřiku. Tím se celá vesnice uvědomí k tomu, aby se připravila na pohřební rituál, při kterém se tančí. Vypravěči vzpomínají, že pro ně tento tanec znamenal silný pocit jednoty společenství. (Thomson & Bennett, 2005) Tance u pohřebního rituálu jsou nyní hluboce narušeny či úplně zanikají v důsledku sociálního narušení způsobené násilným přesídlením. Tyto náboženské tradice vykonává již pouze stařešina kmene. Ti se také podle svých výpovědí shodují na tom, že hlavním důvodem k úpadku tradičních náboženských ceremoniálů je přechod mladé

generace na

křesťanství.

Mladí

lidé z kmene navštěvují

pobožnosti

v křesťanských kostelích a na obřady kmene se dívají s neúctou či dokonce se strachem. (Ibid.) 6.1.2 Změny v kulturních tradicích a jazyku Pro Gwembe Tonga mají tradiční rituály a zvyky stále velký význam v jejich životě, zvláště pro starší členy kmene, kteří věří v úzké propojení se světem svých předků. (Hofer & Chasiotis, 2003) Nkolola je tradiční zvyk, který se provádí, když dívka dosáhne určitého věku. Tato ceremonie se koná v období po sklizni kukuřice, kdy lidé netráví čas tak dlouho 20

na polích. Dospívající dívka se po dobu jednoho měsíce straní okolí a je vyučována staršími ženami. Ty ji připravují na její roli manželky, která má být podřízena svému muži. Dále ji zaučují v péči o rodinu a domácnost. Při tomto rituálu nedochází k žádnému mrzačení ženského těla, tak jak bývá zvykem v jiných oblastech Afriky. Skončení měsíčního obřadu nkolola je signálem pro celou komunitu, že dívka se stala mooye, mladou dospělou ženou, která je připravena se vdát. (Chigunta, 2001) Tento kulturní zvyk na mnoha místech přetrvává. Vyskytují se však názory, že tento zvyk by měl být změněn tak, aby vyhovoval aktuální situaci dnešní moderní doby. Mladé generace požaduje, aby se dívky učili o možnostech plánování rodičovství a hlavně dbaly na prevenci výskytu HIV/AIDS. Starší členové kmene jsou rozhořčeni, že by se tento ženský obřad měl měnit a vinu vidí ve velkém vlivu západního světa. (Thomson & Bennett, 2005) Nitulu, ntihni a mantombwa jsou původní dětské hry. Jejich principem bylo se v dětském věku naučit to, co pak budou činit v dospělosti. Např. chlapci si hráli na lovce, učili se chovat jako otec a starat se o svoji rodinu. Dívky si hrály na matku, co se stará o děti a domácnost. Tonga vypravěči se shodují, že po přesídlení tyto hry vymizely a je jim líto, že s těmito tradičními dětskými hrami nepokračují jejich děti. (Ibid.) Tradiční manželství u Gwembe Tonga spočívalo v zásnubách již v dětském věku. Poté tradice probíhala tak, že dívka opustila svůj rodný dům a odešla do domu svého nastávajícího, ale bez vědomí rodičů. Nápadník byl proto nucen vyplatit rodině dívky částku lobola, jež měla být brána jako náhrada škody. Výše této částky hrála důležitou roli ve společnosti kmene. (Price & Thomas, 1999) V současné době byly již zásnuby dětí zrušeny. (Colson, 1960) Tato změna byla nevyhnutelným důsledkem globalizace, konkrétně vstupem západní ideologie a to především prostřednictvím křesťanství a formálním vzděláváním. (Price & Thomas, 1999) Změny proběhly i v používání původního jazyka CiTonga. Zimbabwský vypravěč tvrdí, že tento jazyk se v Zimbabwe používá ve školách na nízké úrovni. V Zambii je situace lepší, tam se jazyk používá i na universitách. Někteří vypravěči považují za povinnost, aby rodiče svým dětem tento jazyk předávali. Vypravěč ze Zimbabwe dává vinu vládě, která dovoluje to, že se na školách neučí pouze původní jazyk ale jazyk Ndbele. V knihkupectví je nemožné koupit knihy psané jazykem

21

CiTonga. Jednoznačným důvodem proč tento původní jazyk upadá, je přesídlení a nynější používaní jazyků okolních kmenů. (Thomson & Bennett, 2005) Regionální jazykové záznamy přinášejí důkazy o tom, že dochází ke křížení jazyků, např. v podobě výpůjček slov z jiných kmenů či k úplně novým významům slov. Jako příklad je uvedeno slovo pàdʊ́, které v oblasti Kafue znamená lovec slonů. Toto slovo si Gwembe Tonga převzali a znamená pro ně přítel či společník. (de Luna, 2013) Někteří vypravěči neskrývají lítost nad změnami či dokonce úplným vytrácením původních tradic. Mladá generace je nadšena, že tradice již nejsou tak pevně dodržovány. Tvrdí, že tradiční kultura je nástroj k osobním a politickým cílům. Jako konkrétní příklad uvádí jeden z dotazovaných případ způsobu volby náčelníka kmene. Podle něj by vůdcem neměl být pokračovatel určitého klanu, ale člověk s kvalitními vlastnostmi. (Thomson & Bennett, 2005) Nicméně výsledky výzkumu z roku 1991, který zkoumal životní cíle a spokojenost mladých lidí z Gwembe Tonga, ukázaly, že ačkoliv je život společenství ovlivněn sociálními a kulturními změnami, tak mladí členové kmene neodmítají přijímat tradice a názory od starších členů společnosti. (Hofer & Chasiotis, 2003) I po vysídlení se tedy mnoho členů kmene snažilo žít podle svých tradičních vzorů. Mít velkou rodinu, vlastnit půdu a dobytek a mít duchovní sílu. (Luig, 1998) 6.1.3 Změny v oblasti zdraví a tradiční medicíny Přesídlení změnilo pohled na situaci v medicíně u kmene Tonga. Někteří z vypravěčů tvrdí, že došlo k poklesu ve znalostech léčení bylinami. Pokles byl způsoben ztrátou rostlin, které zničila vodní nádrž. Jiní vypravěči tvrdí, že léčivé rostliny jsou k dispozici i na novém místě. Dnes se přistupuju v případě nemoci k navštívení nemocničního zařízení. Problém je v tom, že lidem chybí finanční prostředky k zaplacení lékařské péče. To znamená neopuštění metody léčení bylinkami. (Thomson & Bennett, 2005) Místní byliny se však využívaly i k pomoci při lovu zvěře. Lovci si z nich vyráběli magické lektvary, které podávali svým psům pro jejich lepší výkon při lovu. Z bylin vytvářeli i jed bunete, kterým napouštěli hrot šípů či kopí. (Scudder, 1962) Dotazovaní respondenti často diskutují o rozdílu mezi přírodními a tradičními chorobami. Přírodní nemoci vznikají z přirozených příčin a lze je vyléčit moderní

22

medicínou nebo bylinkami. Tradiční nemoci jsou však způsobeny čarodějnictvím a uzdravení může dokázat jen tradiční léčitel. (Adjemian, 2008) Tradiční léčebné postupy stále přetrvávají u kmene Tonga. Mají své vlastní postupy léčení od bolestí žaludku až po zranění způsobená v boji. Ze svědectví vyplývá, že Tongové nejsou spokojeni s tím, že závažnější onemocnění jako je malárie musí být léčeno v nemocnicích. Věří, že si dokážou pomoci vlastní léčbou. Problém v tradičním léčitelství spočívá v nepředání receptů od stařešiny. Drží své znalosti o bylinách v tajnosti, po jejich smrti s nimi odejdou i jejich znalosti. Vypravěči v tomto jevu vidí pomalý konec tradiční medicíny kmene Tonga. (Thomson, 2005) Problematika výskytu epidemie HIV/AIDS u kmene Tonga v Jižní provincii Zambie byla zkoumána v dlouhodobém projektu antropologů E.Colson a T.Scuddera. Až v polovině osmdesátých let se obyvatelé Zambie, tedy i Tongové, dozvěděli o chorobě HIV/AIDS. Jejich reakce na tuto skutečnost bylo popření, že tato nemoc se týká jejich země a jich osobně. Popření existence nemoci bylo znamením toho, že odmítli naději na vyléčení. Nemoc, ale pro ně hlavně znamenal další problém, se kterým si musí poradit. (Colson, 2006) Pro Gwembe Tonga existence nemoci znamená určité morální dilema. Členové tohoto kmene jsou realističtí pragmatici, jejichž snahou je splnit své povinnosti, pokud selžou, jsou nuceni žít s pocitem neúspěchu. Mnoho rodin tohoto kmene tají před ostatními z komunity své zdravotní problémy. Souvisí to i s jejich minulostí, kdy se u právě narozených dětí, které byly slabé či postižené, přistupovalo k jejich zabití. (Ibid.) Ale díky očkování a veřejnému zdravotnictví se podařilo u kmene vymínit některé epidemické choroby. (Clark, 1995) Podle výzkumu E. Colson a T. Scudera nástup epidemie u Tonga proběhl na konci 70. a na začátku 80. let minulého století. V té době byla podezřele vysoká úmrtnost, netušili ale, že lidé umírají kvůli AIDS. Úmrtnost přičítali onemocněním jako je tuberkulóza nebo chřipka. Informace o této nemoci se od devadesátých let zvyšovala. Zambijské demografické a zdravotnické studie uváděly, že 99% žen měly povědomí o této chorobě a 90% žen vědělo, že AIDS se přenáší pohlavním stykem. Je důležité podotknout, že první pacienti s AIDS z kmene Tonga pocházeli ze vzdělaných kruhů, kteří pravděpodobně věřili tehdejší medicíně. Ostatní nakažení věřili v uzdravení pomocí víry. V 90. letech se rozšířil vliv charismatických církví, které tvrdily, že AIDS

23

je potrestání za hříšný sexuální život či dar od Satana. Přesto kázaly, že velká víra v Ježíše může uzdravit člověka. (Colson, 2006) V devadesátých letech se kmen Tonga začal vlivem národních kampaní, i z vlastního popudu, více zabývat prevencí onemocnění HIV/AIDS. Jednalo se hlavně o odstranění jejich rituálu očisty živých před znečištěním smrti, který zahrnoval pohlavní styk. (Ibid.) To dokazuje, že africké zvyky nejsou tak pevné a lze je pozměňovat, pokud to bude mít dobrý dopad na jejich zdraví. Domorodí afričtí vůdci uctivě přistupují k dané problematice a jsou nakloněni ke spolupráci a ke změně. (Green et al., 2009) Nicméně problém AIDS u kmene Tonga si bude žádat další rozsáhlou osvětu. (Clark, 1995) 6.2

SOCIOEKONOMICKÉ DOPADY

Vliv nuceného přesídlení z údolí řeky Zambezi do jiných oblastí znamená nejen újmu po psychické stránce, ale i po materiální. Hlavní sociální dopad bylo zpřetrhání vazeb mezi obyvateli obou břehů řeky Zambezi. Kmen Tonga, který žil v úrodné oblasti řeky, přišel o své kvalitní půdy a dostatek pitné vody. V této podkapitole budou popsány společensko hospodářské dopady vyvolané migrací kmene Tonga. Kmen se musel adaptovat na nový typ půdy a rázu krajiny, to vyvolalo změny v oblasti zemědělství a rybaření. Dále proběhly změny ve struktuře vzdělávání a školství. V neposlední řadě jsou to ztráty přírodního bohatství. 6.2.1 Zpřetrhání sociálních a duchovních vazeb Před přesídlením byly vztahy mezi členy Tonga na zambijské straně řeky i na zimbabwské velice dobré a přátelské. Lze říci, že zde vznikla mezi nimi přátelská komunita. V některých místech byla řeka Zambezi tak úzká, že bylo možné bez problémů kdykoliv navštěvovat své příbuzné a přátelé. Návštěvy měly i spirituální charakter, jelikož si členové navzájem předávali svoje rituály. Po přesídlení byly definitivně zpřetrhány jakékoliv vztahy mezi sousedy. Došlo i k tomu, že byly zničeny rodinné

vazby,

jelikož

někteří

příbuzní

zůstali

na

druhé

straně

jezera.

(Thomson & Bennett, 2005) Federální vláda nevyvinula jakoukoliv snahu o obnovení těchto vztahů, dokonce nesouhlasila s oboustranným kontaktováním a navštěvováním. Jediná šance byla získání cestovního pasu. Obdržení pasu však bylo velice obtížné, dalo by se říci nemožné. 24

Až v roce 1990 se situace uvolnila. Přesto se musí obstarat a vyřídit mnoho úředních povolení. I z důvodu dlouhé cesty přes jezero nedochází často k navštěvování. Ze svědectví přesídlených jednoznačně vyplývá velké zklamání a smutek nad tím, že jejich komunita a přátelské vazby byly narušeny. Toto zpřetrhání sociálních a rodinných vazeb má velké emocionální, sociální a náboženské důsledky pro kmen Tonga. Jedná se například o nemožnost pokračovat ve společných rituálech, jelikož nikdo neví, zda rituály provádí správně. Další nevýhodou je, že mladší generace nepoznala svoje předky a jejich rodiny, které byly přesunuty do jiné oblasti. (Ibid.) Zpřetrhání vazeb mělo za následek zhroucení vzájemné podpory mezi rodinami. Bylo zaznamenáno i několik sebevražd mladých žen, které neunesly velké zoufalství. (Magadza, 2006) 6.2.2 Ztráta přírodních zdrojů Lidé z kmene Tonga svůj život v Gwembe Valley hodnotí jako spokojený i díky dostatku potravin a vody. V porovnání s dnešním životem, kdy si stěžují na špatnou kvalitu půd, nízké srážky a hlavně jsou znepokojeni z nedostatku potravin a vody. Největší ironií je to, že přemístěný kmen Tonga, až na obyvatele z městských oblastí, nevyužívá vodu a elektrickou energii z přehrady Kariba. Vláda sice slibovala dostatek elektrické energie do nově osídlených oblastí, ale svoje sliby nesplnila. Z výpovědí dotazovaných lze cítit zklamání a dodávají, že jsou rozhořčeni nad tím, že vláda elektřinu dodává raději sousedním zemím. (Thomson & Bennett, 2005) Intelektuálové z kmene Tonga proto vyjádřili nespokojenost z malých výhod z postavení přehrady. Argumentovali tím, že by měli bát hlavními majiteli přehrady, protože obětovali velké náklady na vybudování stavby a současně obvinili stát z nedodržení svých slibů. (McGregor, 2008) V regionu Nkandanzovu (Jižní provincie), kde žije mnoho přesídlených Gwembe Tonga, se potýkají s nedostatkem orných půd. Usídlení se v tomto regionu, mělo za následek ztrátu plodnosti půdy, jelikož se neustále obdělávala. Lidé v této oblasti se musí vyrovnat se sociálními a environmentálními tlaky. Jmenovitě se jedná o tlak ze strany státu, který požaduje zvětšení kukuřičných polí, jako kompenzaci za poskytnuté dotace na hnojiva. Sociálním důvodem nedostatku půd jsou stále se zvětšující rodiny a větší počet domácností. (Sitko, 2010) Gwembe Tonga byli většinou přesídleni daleko od břehu řeky do vyprahlého vnitrozemí. (McGregor, 2008) Nedostatek kvalitní pitné vody se stal tedy velkým 25

problémem. Studny a vrty, které byly vybudovány na příkaz vlády jako kompenzace za přesídlení, už nejsou použitelné. Místní se shodují, že vláda se dále nezajímala o to, aby vodní zdroje byly v pořádku a dále udržovány. Proto jsou nuceni denně docházet do vzdálených míst k řekám a jezerům, kde se dá voda čerpat a ručně si ji donášet. Vypravěči uvádí, že tenhle způsob získávání vody, je velice nebezpečný. Objevilo se již několik případů napadení krokodýlem. Krokodýli usmrtili nejen dobytek, který k řekám chodí pít, ale i děti. Další problém představuje znečištění vody. Což má za následek zdravotní potíže. Lidé z kmene Tonga pociťují, že nedostatek vody ovlivňuje i přístup ke vzdělání. Žáci musí platit poplatky za vodu, která se dováží v cisternách. Ti méně majetní jsou proto donuceni přestat navštěvovat školská zařízení. Problém nedostatku vody pociťují ještě silněji ženy. Vypravěčky podotýkají, že jsou to ony, které po celodenní práci na poli, se vypraví k dalekým vodním zdrojům a načerpanou vodu nesou v nádobách na hlavě. Vesničané proto z vlastní iniciativy vytvářejí skupiny, které bojují s vládou o finanční zdroje, které by se využili na vrty a studny. (Thomson & Bennett, 2005) 6.2.3 Změny v zemědělství a rybolovu Na zemědělství a rybaření v údolí řeky Zambezi pamětníci z kmene Tonga vzpomínají kladně. Využívali svůj systém zemědělství zvaný incelela, který fungoval na principu periodicky zaplavovaných malých pozemků. Tento systém s sebou nesl velké pozitivum v podobě sklízení plodin dvakrát do roka. Vypravěči vzpomínají na pěstování kukuřice v době sucha a na pěstování prosa v období dešťů. Kmen Tonga si díky svému zemědělství

zaručil

potravinovou

soběstačnost

a

potravinovou

bezpečnost.

(Thomson & Bennett, 2005) Po období záplav si lidé vybudovali dva typy zahrad, které se nacházely v blízkosti řeky. První typ jelele byl obděláván v období sucha. Na tomto poli se pěstovala raná kukuřice, okurky, fazole, melouny a další plodiny. Další typ zahrady se nazýval kuti, což byly úrodné náplavové oblasti, které se obdělávaly dvakrát ročně. Zde se pěstovala kukuřice, fazole, dýně a sezam. Tyto plodiny se vysazovaly v období dešťů a sklízely po skončení dešťů. Významné byly i další typy polí, např. unda, tento typ ale nebyl trvale obděláván. Od padesátých let 20. století se nejdůležitějším typem stal temwa, jež zasahoval více do vnitrozemí, a tím se získalo víc půdy pro každého. (Cliggett & Bond, 2013) Výstavba přehrady Kariba zničila typické zemědělství kmene 26

Tonga, který pěstoval hlavně kukuřici, proso, rýži a zeleninu. Byly zpřetrhány i obchodní vazby s lidmi z náhorní plošiny, se kterými vyměňovaly vypěstované plodiny za výrobky z kovu. (Luig, 1998) Zemědělské způsoby a podmínky se radikálně změnily po vysídlení. Tím, že kmen Tonga přišel o své kvalitní pozemky, se nyní musí potýkat s nedostatkem vypěstovaných plodin. V nových oblastech, kde přebývají, jsou špatné nekvalitní a suché půdy, spolu s nízkými srážkami a silným slunečním žárem. Vypravěči se shodují, že byli přemístěni na místo, kde není možnost pěstovat dostatek plodin k uživení všech vesničanů. Objevuje se zde trend hladového kruhu. Jiný dotazovatel však dodává, že jsou i případy lidí, kteří neměli v minulosti moc půd k obdělávání a nyní ji vlastní více. Ke své výpovědi však přidává, že ve skutečnosti někteří farmáři vlastní více půdy, než kterou jsou schopni obdělávat. Nastává v této problematice tedy rozpor v názoru na to, zda nové půdy přinášejí stejně nebo více úrody než půdy v údolí řeky Zambezi. (Thomson & Bennett, 2005) Po přesídlení byla ohrožena i vlastnická práva žen, protože nová půda byla přidělena jen mužům. (Cliggett & Bond, 2013) Další problém, kterému musí po migraci kmen Tonga čelit, je nájezd divokých volně žijících zvířat na obdělaná pole, kde ničí rostoucí plodiny. Někteří vypravěči ve svých výpovědích říkají, že útoky slonů a hrochů zažili již v době života v okolí řeky Zambezi. Jiní proti tomu argumentují s tím, že problém se zvířaty zaznamenaly až na nových místech. Jeden z pamětníků k tomu dodává, že zvířata na pole neútočila, jelikož měli dostatek pastvin, kde se mohli pást. Jiní dodávají, že v údolí řeky Zambezi byly problémy jen se slony. Nejvíce byla ohrožena ta pole, která měla v těsné blízkosti vodní zdroj. (Thomson & Bennett, 2005) V roce 1970 byl založen projekt CAMPFIRE, který měl za cíl postarat se o to, aby volně žijící zvířata neútočila na obdělanou půdu. Činnost tohoto projektu se ale nesetkala s kladným ohlasem u farmářů.

Ve svých výpovědích

si stěžují

na nedostatečnou práci hlídek na poli, které dostatečně neodhánějí slony požírající úrodu. Farmáři proto žádají za zničenou úrodu kompenzaci v podobě potravin (Ibid.). Nicméně z programu vzešly i finanční příjmy. V okresu Binga bylo rozděleno v letech 1990 až 1996 vesničanům Z$ 3 milionů. Peníze však byly vyplaceny jen dospělým v manželském svazku a tím byly zvýhodněny polygamní rodiny. Proti tomu se bouřili svobodní muži. Z těchto důvodů vedení přistoupilo k tomu, že tyto výnosy byly použity na výstavbu infrastruktury. (Dzingirai, 2003) 27

Význam rybolovu pro kmen Tonga byl veliký, jelikož ryby byly klíčovým zdrojem potravy. Lov ryb v řece Zambezi ale ustal poté, co kmen byl přesídlen do oblastí buše. Vypravěč popisuje, jak probíhal tradiční způsob lovu ryb v údolí řeky Zambezi. Ryby byly chytány jen podél břehu řeky, jelikož chytat ryby v rychle tekoucím proudu řeky bylo obtížné. Kmen Tonga používal svou vlastní metodu k rybolovu a to pomocí háčků a proutěných košů. Bylo to z toho důvodu, jelikož neznaly lepší způsob např. s využitím sítí. Šéf Siachilaba vzpomíná, jak rybolov na řece Zambezi byl bezproblémový a bez poplatků. Srovnává to se současnou situací, kdy rybaření bez povolení znamená zatčení. (Thomson & Bennett, 2005) Pozitivní fakt pro rybáře z kmene Tonga nastal v roce 1956, tedy ještě před jejich vysídlením. Provinční správa jim dala šanci rozvíjet komerční rybolov. Rybáři byli zaučování k intenzivnějšímu rybolovu. Při krátkých kurzech se učili využívat žaberní sítě a později si sami pořizovali modernější vybavení, což mělo důležitou roli v rozvoji rybolovu. (Scudder, 1965) Současní rybáři Tonga si pochvalují aktuální systém rybolovu, jako dobrý způsob výdělku. Produkce vylovených ryb se zvětšila v důsledku používání nových metod v rybaření, především použití sítí. Větší produkce ryb v některých oblastech vede k problému nadměrného rybolovu, který byl úřady omezen pomocí kvót na sítě. V současné

době

rybáři

mohou

využívat

maximálně

tři

rybářské

sítě.

Vypravěči vypovídají, že dodržovat nařízená pravidla se musí velice striktně, jelikož porušení je trestáno pokutou nebo zatčením. Další dotazovaný však dodává, že je zavedení regulovaného rybolovu správné, neboť nové moderní metody rybolovu jsou špatné a mohou vést k neměnné destrukci. (Thomson & Bennett, 2005) Z rozhovorů vyplývá, že soběstačnost v dobách před vysídlením je ztracena. Chybí peníze na potraviny z důvodu malých zemědělských výnosů, způsobené nízkou kvalitou půd. Lidem chybí peníze nejen na jídlo, ale i na další denní potřeby jako je oblečení, kuchyňské pomůcky či na služby jako je školství a zdravotnictví. Farmářka Lillian v rozhovoru poukazuje na to, že v době života ve vesnici Chipepo takový problém s penězi nebyl, jelikož mnoho věcí nic nestálo. Dnes jsou však peníze potřeba (Ibid.)

28

6.2.4 Změny ve školském systému Před příchodem západní kultury převládal v Africe tradiční přístup ke vzdělání. Tento typ výuky byl zaměřen na učení se praxí, převzetí znalostí od starších a důležitá byla i otázka etiky a morálky. (Adeyemi & Augustus, 2003) Situace ve školství se pro kmen Tonga změnila díky jejich přesunu, ale velkou měrou za to mohlo i získání státní nezávislosti. Snahou bylo zavést vzdělávání pro všechny. Starší vypravěči si myslí, že přeměna tradiční výchovy je kvůli procesu vysídlení spolu s faktory, jako je křesťanství a vliv západní kultury. Jestli je změna ve vzdělávání pozitivní nebo není je věc osobního názoru. Starší vypravěči si myslí, že nynější

formální

vzdělávání

zcela

odsunulo

vzdělávání

tradiční.

(Thomson & Bennett, 2005) V současné době většina afrických komunit včetně kmene Tonga

vyžaduje

návrat

vzdělávání,

tradičního

ale

v upravené

formě

(Adeyemi & Augustus, 2003). Mladší generace se shoduje na tom, že vliv formálního vzdělávání je pozitivní, protože sami uznávají, že vzdělaní lidé si lépe najdou práci. Někteří vypravěči ale zároveň litují toho, že současné školní poplatky jsou tak vysoké, že nejsou schopni posílat do školy všechny své děti. Dotazovaní ze zimbabwské strany připomínají, že v údolí Zambezi se nacházely jen dvě školy. Své děti posílali přes řeku do škol Kapiilu a Kanchindu, které byly postaveny na zambijské straně. Vypravěč však dodává, že do těchto škol byly posílány jen děti, které měly vzdělané rodiče, nebo pocházely z dobře situovaných rodin. Po návratu z učení však docházelo k tomu, že děti nevzdělávaly dál sebe ani nikoho jiného a tím pádem se již neprojevil žádný pokrok. Důvodem, proč se nevyučovalo v oblasti, kde Tonga žili, je to, že učitelé v této oblasti nechtěli učit, jelikož toto místo mělo

pověst

nezdravého

prostředí

a

stávalo

se,

že

učitelé

zde

umírali.

(Thomson & Bennett, 2005) Vypravěči ještě připomínají, že učitelé ze zambijských misijních škol se snažili o to, aby jejich studenti se sami stali učiteli. Tyto školy vznikly díky křesťanským misionářům v koloniální době. (Milimo, 1988) Tím chtěli dosáhnout toho, aby se vzdělanost šířila i do oblastí, odkud žáci pocházejí, a tím tam zvýšili celkovou kvalitu života. Velkou nevýhodou ale bylo to, že někteří rodiče neshledávali žádné výhody formálního vzdělávaní a z toho, že mají své děti posílat do škol. Proto některé děti strávily ve školském zařízení jen pouhé tři roky, protože se jejich rodiče rozhodli, 29

že děti

budou

užitečnější

doma

při

práci,

než

při

sezení

ve

škole.

(Thomson & Bennett, 2005) Vypravěči vzpomínají, jak probíhalo jejich tradiční učení od rodičů a starších v dobách života v údolí. Učily se například základům boje v případě války, konkrétně jak bojovat pomocí kopí a kamenů. Dále se učily znalostem o hospodářství, jak obdělávat půdu či vyrábět pasti na divoká zvířata (Ibid.) Příprava dospívajících k jejich zaměstnání probíhala zasvěcujícími obřady, které trvaly různě dlouhá období. U kmene Tonga např. přípravné obřady u žen, kde získávaly znalosti z různých oblastí, trvaly od šesti týdnů do čtyř měsíců. (Adeyemi & Augustus, 2003) Vypravěči vyjadřují obavy z toho, že tradiční forma vzdělávání je zcela ztracena a tím jsou narušeny vztahy mezi generacemi. Obávají se hlavně toho, že z mladých lidí nevyrostou dobří lidé, jelikož se neřídí radami od svých předků. Někteří vypravěči vidí za příčinami zániku tradičního vzdělávání nejen přesídlení, ale i vliv západní kultury, formální vzdělávání a křesťanství. Někteří jsou velice znepokojeni ze silné role křesťanství v životě mladých lidí, jelikož se stali křesťany a navštěvují i kostely (Thomson & Bennett, 2005). V současné době jsou školy ve všech hlavních oblastech, kde sídlí Tonga. Ač někteří litují vytracení tradiční formy vzdělávání, mnozí se shodují na tom, že je velmi důležité se formálně vzdělávat. Vypravěči o tom hovoří tak, že žijí v současném světě, který si žádá být vzdělaný a ne v době svých předků. Ať už chtějí pracovat v zemědělství či v jiném oboru, musí umět číst a psát. I děti z kmene pociťují sami nutnost vzdělávat se, příklad vidí v kostelích, kde je mnoho vzdělaných lidí. Pokud se jednoho dne chtějí stát vedoucími v nějaké činnosti, tak vědí, že musí být vzdělanými lidmi. Hlavní problém, ale přetrvává v podobě placení školného plus vynaložené finance na dopravu. (Ibid.) Nicméně z výsledků programu Gwembe Tonga Growth Project z roku 1993 vyplývá, že mnoho dětí z Gwembe Tonga navštěvuje školu nepravidelně či dokonce vůbec. (Campbell et al., 2003) Další problém představuje nedostatek financí na mzdy pro učitele. Současná ekonomická situace v Zambii oslabuje možnost učitelů vykonávat svou práci a tím pádem se hroutí celý vzdělávací systém země. Zprávy uvádí, že 9 000 - 15 000 učitelů je nezaměstnaných i přesto, že počet dětí v jedné třídě je kolem 80. Někdy jako plat pro učitele slouží i pytel ořechů. Je tedy potřeba změnit mzdový systém pro učitele, protože by docházelo k dlouhodobé zaostalosti, což bude mít dopad na budoucí 30

generace. (Cliggett & Wyssmann, 2009) Učitelé se snaží finančně si sami vypomoci doplňkovými pracemi, např. prodej zboží na stáních či řemeslnické práce. Častým jevem je ale i vydělávání peněz za poskytování sexuálních služeb. Prostituce s sebou obnáší další problém a to nákazu HIV, což znamená, že mnoho učitelů umírá kvůli AIDS. Mladý učitel Mweembe říká, že za každým úmrtím učitele stojí jediný důvod a tím jsou špatné platy. (Ibid.) Přáním mnoha lidí je snížení školních poplatků, aby své děti mohli posílat do škol, a to hlavně z venkovských oblastí. Vesničtí vypravěči popisují, že není možné poslat do školy dvě nebo více dětí, jelikož jim musí koupit školní uniformy, knihy, psací potřeby a ještě zaplatit školné. Tohle opravdu není pro ně představitelné. Vypravěči proto hovoří o tom, že žádají vládu, aby bylo vzdělávání pro děti cenově dostupnější. Nyní tedy do škol chodí méně dětí a to z důvodu chudoby. Vypravěči dodávají, že dítě, které by úspěšné dokončilo svoje vzdělání a pak získalo dobrou práci, by bylo schopné se v budoucnu postarat o své rodiče. (Thomson & Bennett, 2005) Zajímavostí je, že ve školách se děti vůbec neučí o vysídlení Tongů. Mladý dotazovaný muž vysvětluje, že si myslel, že se více informací o přesídlení lidí Tonga dozví v dějepisné třídě. Ale ani tam nezískal o této problematice žádné informace. Dodává, že neexistuje ani žádná kniha, kde by si o této věci mohl přečíst. Nechápe, proč jsou tyto informace udržovány v tajnosti, ani nechápe postavení vlády k této situaci. Dotazovaný vypovídá o tom, jak se ve škole učili o příchodu lidí z kmene Ngoni do Zambie. Ale o příchodu lidí z kmene Tonga z Chipepo se nic neučili. On si myslí, že by se ve školách měla zavést výuka o přesídlení kmene, neboť by se nemělo zapomenout na oběti, které musel tento kmen podstoupit (Ibid.)

31

7 SNAHA O KOMPENZACI V konečném hledisku tedy platí, že kmen Tonga kvůli svému vysídlení zažil mnoho ztrát, jedná se o ztráty ekonomické (ztráta své půdy a hospodářství), sociální a psychologické (přerušení vztahů se svými příbuznými a známými) a ztráty kulturní, kdy kmen přišel o své svatyně a pohřební místa. Přínosy, které jim byly poskytnuty na nových místech, jako jsou školská zařízení, nemocnice či větší infrastruktura, jsou však zanedbatelné ve srovnání s tím, co museli ztratit a opustit. (Johnston, 2000) V této kapitole budou představeny některé programy, které vznikly za účelem kompenzace ztrát, jež musel podstoupit kmen Tonga kvůli své migraci. 7.1

GWEMBE TONGA DEVELOPMENT PROJECT (GTDT)

Zambijská vláda v roce 1994 vytvořila program s názvem Energy Sector Reform Programme, který měl za úkol zabývat se nevyřešenými problémy minulých projektů. Řešení se tedy dočkala i problematika přesídlení kmene Tonga. To byl podnět k vytvoření samostatného projektu v roce 1996, který se nazval Gwembe Tonga Development Project. Hlavním úkolem GTDT bylo zmírnit negativní dopady vyvolané migrace na kmen Tonga a zlepšit kvalitu prostředí do kterého byli přesunuti. (Musonda, 2008) Mezi konkrétní cíle projektu patřilo např. opravení venkovských zdravotnických zařízení a postavení dvou plně vybavených klinik, podporovat zavlažovací systém, vytvořit ochranu před povodněmi, zmodernizování školy či dostatek vodních vrtů a další cíle. Financování projektu bylo pod záštitou Světové banky a Rozvojové banky z jižní Afriky. Celkový rozpočet na projekt činil 26 milionů dolarů. Tento projekt byl ukončen v roce 2006 s dobrým výsledkem, jelikož bylo dosaženo splnění většiny cílů. (Musonda, 2008) Přesto přívod elektřiny, postavení několika škol a další projekty, které se nyní poskytují lidem z Gwembe Valley, není dostatečná náhrada za ztráty, které proběhly již před 50 lety. (IRN, 2007)

32

7.2

GWEMBE VALLEY CHILD SURVIVAL PROJECT

Tento projekt vznikl v roce 1997 a probíhal v oblastech jižní provincie Zambie, kde žijí lidé z kmene Tonga. Hlavním cílem tohoto výzkumného projektu bylo identifikovat příčiny mateřské, kojenecké a dětské úmrtnosti v této oblasti. Dalším cílem byla snaha o prevenci onemocnění v daných komunitách. Projekt byl řešen pomocí dotazníků, kde respondenty byly ženy, které odpovídaly na dotazy ohledně doby kojení, hygieny dítěte, stravy a další informace. Získaná data pomohla zdravotnickým organizacím identifikovat příčiny úmrtí. (WRDT, 1997) 7.3

ZAMBIA - POWER REHABILITATION PROJECT

V roce 1998 byl Světovou bankou schválen projekt s názvem Zambia - Power Rehabilitation Project. V tomto projektu bylo uznáno selhání ve vysídlovacím procesu kmene Tonga. Jednalo se o to, že přesídlení kmene nebylo dobře naplánování ani správně provedeno. Tento rehabilitační projekt si kladl za cíl zlepšit životní podmínky v oblastech současného života přesídlených lidí. Konkrétní cíle byly např. vylepšení problémů se zdroji vody, růst zemědělských aktivit (kontrola škůdců, dobré skladování obilnin či zavedení programů, které se zabývají efektivním využíváním půdy). Další cíle se týkaly výstavby nemocnic a vznik programů, které řeší problematiku onemocnění malárie, cholera a HIV/AIDS. Konkrétní vliv tohoto programu na lidi z kmene Tonga zatím není znám, ale oni sami tvrdí, že tyto reparace musí přinést klady v jejich životě. (Johnston, 2000)

33

8 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ KULTURNÍCH A SOCIOEKONOMICKÝCH DOPADŮ MIGRACE NA DNEŠNÍ ZPŮSOB ŽIVOTA KMENE Tato kapitola je konečným shrnutím a zhodnocením současného stavu života kmene Tonga. Fakta vycházejí z kapitoly 6 (Dopady migrace kmene Tonga vyvolané výstavbou přehrady Kariba), která byla psána pomocí výpovědí členů kmene Tonga, které byly zaznamenány v knize Our gods never helped us again. 8.1

ZHODNOCENÍ KULTURNÍCH DOPADŮ

Přesídlení kmene Tonga z údolí řeky Zambezi má za následek to, že se již velmi málo praktikují či plně vymizely tradiční náboženské obřady. Hlavními důvody jsou ztráty svatých míst, kde se obřady prováděly. Dále zpřetrhání vazeb s komunitami na druhém břehu, které se obřadů také účastnily. Stěžejním důvodem je však silný vliv křesťanství. Současná mladá generace kmene Tonga vyznává křesťanskou víru. Dalším následkem migrace jsou dopady na původní tradice a zvyky. Původní zvyklosti jsou změněny kvůli současnému pokroku moderní doby. Tradice a zvyky kmene Tonga by se tak radikálně nezměnily, kdyby kmen zůstal žít na původním izolovaném místě. Dopady byly zaznamenány i v menší míře použití tradičního jazyka, jelikož se tento jazyk nevyužívá ve školách a je ohrožován okolními jazyky. Migrace měla dopad i na situaci v tradičním léčitelství. I dnes určité tradiční léčitelské postupy jsou praktikovány, ale již ne v takové míře a to z důvodu ztrát tamních léčebných rostlin. Dalším důvodem je nepředávání znalostí o léčení od starší generace, která vymírá. Změnila se i četnost onemocnění u kmene. Současným hlavním zdravotním problémem je výskyt onemocnění HIV/AIDS. 8.2

ZHODNOCENÍ SOCIOEKONOMICKÝCH DOPADŮ

Hlavním sociálním dopadem této problematiky je zpřetrhání lidských vazeb mezi obyvateli údolí řeky Zambezi. Zde vytvořená komunita byla vlivem migrace porušena a lidské vztahy zničeny. Zpřetrhání rodinných a přátelských vazeb mělo za následek i vymizení některých obřadů, u kterých bylo za potřebí členů z obou břehů řeky. 34

Jednou ze základních ekonomických změn je ztráta přírodních zdrojů, které měl kmen k dispozici v době před migrací. Život v údolí řeky Zambezi byl hojný, co se týče přírodních zdrojů. Dnes se kmen potýká hlavně s nedostatkem kvalitní pitné vody. Pro obživu kmene byly důležité kvalitní zemědělské půdy, které se nacházely v této oblasti. Kmen Tonga měl díky těmto půdám a svým dobrým způsobem jejich obdělávání, dostatek vypěstovaných plodin. Přesídlením o tyto půdy kmen přišel a nyní se potýká s nedostatkem potravy. Čelí také problémům s nájezdy divokých zvířat na obdělané půdy. Změnil se i způsob rybaření. V tomto případě došlo k pozitivní změně, jelikož kmen se naučil nové lepší technice lovu ryb pomocí sítí. I tady ale existuje problém, a to je kvóta na maximální počet rybářských sítí. Vlivem migrace se změnil systém vzdělávání. Upustilo se od tradičního typu vzdělávání, které probíhalo tou formou, že znalosti a vědomosti především praktického rázu se předávaly z generace na generaci. Dnešní vzdělávání dětí z kmene Tonga probíhá formálním vyučováním ve školách. Tradiční forma vzdělávání samozřejmě nestála žádné peníze, současný školský systém si však žádá poplatky. Vlivem této skutečnosti není dovoleno všem dětem navštěvovat školy.

35

9 ZÁVĚR Tato bakalářská práce zkoumala změny v životě afrického kmene Tonga po jeho přesídlení, které bylo vyvoláno výstavbou přehrady Kariba. Ze získaných informací, lze potvrdit hypotézu 1. Tato migrace proběhla nucenou a násilnou formou. Nikdo ze zúčastněných neodcházel ze své domoviny lehce a bez potíží. Celý proces vysídlování nebyl kvalitně naplánován a zrealizován, proto došlo i k tomu, že při vysídlení byly použity zbraně. Padesáti sedmi tisícům členů kmene Tonga se po jejich migraci změnil život. Je tedy potvrzena i hypotéza 2. Migrace vyvolala kulturní a socioekonomické dopady na jejich život. Vysídlení mělo vliv na změny v jejich tradicích, zvycích a náboženských obřadech. Kmen, který doposud žil v izolovaném světě, byl silně ovlivněn západní kulturou a křesťanstvím. Nucená migrace znamenala i vyrovnání se se ztrátou hmotnou, která představovala úrodnou oblast kolem řeky Zambezi. Bohužel kmen byl přesídlen do méně úrodných krajů a začal trpět nedostatkem potravin a vody. Změny proběhly i ve formě vzdělávání. Tato změna zahrnovala vytrácení tradiční formy vzdělávání, které bylo nahrazeno formálním vzděláváním ve školách. Hypotézu 3 nelze jednoznačně potvrdit či vyvrátit. Záleží, z jakého úhlu pohledu je na ni nahlíženo. Vliv migrace měl jistě negativní dopady na obyvatelstvo Tonga v prvních dobách po migraci. Museli se vyrovnat jak se ztrátami duševními, tak hmotnými a přijmout nové podmínky pro život. Pohled starší generace, která pamatuje život v údolí, na současnou situaci je spíše negativní. Jsou zklamání tím, že mizí jejich tradice, zvyky a obřady. Mladá generace je ovlivněna dobou, místem a společností, ve které žije. Současná generace tedy spíše pozitivně hodnotí jev, že se upouští od striktního dodržování tradic, rituálů a obřadů, které neodpovídají aktuálnímu způsobu života. Pozitivně lze z jejich pohledu hodnotit přeměnu tradičního vzdělání na formální vzdělání ve školách. Opět z pohledu stařešiny hodnoceno negativně. Pro mladou generaci možnost navštěvovat školy znamená šanci pro lepší budoucí život. Problematika nedostatku financí na školní poplatky je nepříjemná věc, která možnost vzdělávání dětí komplikuje. V závěru této bakalářské práce lze vyslovit fakt, že výstavba přehrady Kariba významně ovlivnila život kmene Tonga. Kmen zažil mnoho ztrát, změn ale i nových pokroků. Tato práce může sloužit i jako uvědomění pro mnohé světové stavitele přehrad 36

hlavně v rozvojových zemích, že výstavba takhle velkého projektu znamená nejen určitý rozvoj a vyřešení situace, kvůli níž byla přehrada stavěna. Ale že znamená obrovskou a nenávratnou změnu v životě lidí, kterých se vybudování stavby konkrétně dotklo.

37

10 SUMMARY This bachelor thesis researched the changes of African Tonga tribe after its resettlement, which was caused by construction of the Kariba dam. From that information, we can confirm the hypothehis 1- the migration was forced and violent form. Nobody of tribe leaving their homeland easy and hassle free. The whole process of resettlement wasn´t well planned and constructed, so there was also the fact that in the resettlement of weapons were used. Fiftyseven thousand members of the Tonga their migration changed their life. It is therefore confirmed by the hypothesis 2. Migration sparked cultural and socioeconomic impacts on ther life. Resettlement affecting the changes in their traditions, customs and religion ceremonies. Tribe, which previously lived in an isolated world, was heavily influenced by Western culture and the influence of Christianity. Forced migration also meant coming to terms with the loss of material resource, which represented a fertile area around the river Zambezi. Unfortunately tribe was resettled to less fertile regions and began to suffer from lack of food and water. Changes took place in the form of education. This change included the weakening of traditional forms of education, which has been replaced by formal education in schools. Hypothesis 3 can´t be unequivocally prove or disprove. It depends from which point of view it is seen. The impact of migration had some negative impacts on the population of Tonga in the early days after the migration. They had to cope with both mental and material losses and accept the new conditions of life. View older generation that remembers life in the valley, the current situation is rather negative. They are disappointed that their disappearing traditions, customs and ceremonies. The young generation is influenced by time, place and society in which they live. The current generation therefore more positive view of the phenomenon that leaves from strict adherence to the traditions, rituals and ceremonies that do not conform to the current way of life. It is positive in their view, to evaluate the conversion of traditional education and formal education in schools. Again, from the perspective of elders assessed negatively. For the younger generation the opportunity to attend school means a chance for a better future life. The issue of lack of funds for school fees is an unpleasant thing that complicates the possibility of educating children.

38

In conclusion, this thesis can express the fact that the construction of the Kariba dam significantly influenced the life of the Tonga. The tribe has experienced many losses, but changes and new advances. This work can serve as an awareness builder for many of the world's dams, especially in developing countries, that the construction of this major project is not only a development and resolve the situation for which the dam was built. But that is a huge and irrevocable change in the life of people affected by the construction of buildings specifically affected.

39

11 DISKUZE Tato bakalářská práce byla celá psána jako literární rešerše. I když by bylo lepší danou problematiku řešit vlastním výzkumem, který by zkoumal a vyhodnotil dopady migrace kmene Tonga, nebylo možné z časových a finančních důvodů na vlastním výzkumu pracovat. Nicméně životem vysídleného kmene se zabývalo a stále zabývá mnoho antropologů. Nabízí se hodně dalších témat, které by se mohly řešit a dále rozpracovat, např. pracovní příležitosti pro kmen Tonga na nově osídlených místech. Všechny tyto výzkumy si však žádají dlouhý časový úsek, aby bylo možné dojít ke kvalitním výsledkům. Problémem při psaní této práce bylo najít dostatek zdrojů, kde by o problematice vysídlení hovořili samotní pamětníci či jejich potomci. Jediným literárním zdrojem, který byl celý složený z autentických výpovědí členů kmene Tonga, byla kniha Our gods never helped us again. Ještě několik odborných článků obsahovalo popis vlastních zkušeností a názorů, ale takových článků byl opravdu nedostatek. Což se může jevit i jakási neúcta k vysídleným lidem, že jejich paměti nejsou dostatečně zaznamenány. Měly by tedy být více sepisovány autentické rozhovory se členy kmene, aby se na jejich migraci a následné změny v jejich životě v budoucnu nezapomnělo. Práce přinesla informace, které ve výsledku zodpověděly na zvolené hypotézy. Tento bod se však může jevit jako sporný, neboť hypotézy (především hypotéza 3) se nemusí zdát objektivně posouzeny. Problém je v nejednotnosti názorů na danou problematiku. Každý člen kmene, jehož výpovědi byly zaznamenány, má svůj vlastní názor na danou věc a posuzují ji odlišně od ostatních. Starší generace například vidí negativně vytrácení náboženských rituálů. Mladší generace naopak vítá změny, jež přináší jejich současný život.

40

LITERATURA ADJEMIAN, M. Medicine from the forest: The impact of deforestation on medicinal plant availability and use in the Bilili Game Management Area, Southern Zambia. Montreal: McGill University, Department of Geography, 2008, s. 114 ADEYEMI, M. B. a A. A. ADEYINKA. The Principles and Content of African Traditional Education. Educational Philosophy and Theory. 2003, roč. 35, č. 4, s. 425440 ALAO, A. Natural resources and conflict in Africa: the tragedy of endowment [online]. Rochester, NY: Rochester Press, 2007, s. 353. [cit. 2014-04-29]. ISBN 15-804-6267-7 CAMPBELL, B. C., R. GILLETT-NETTING a M. MELOY. Timing of reproductive maturation in rural versus urban Tonga boys, Zambia. Annals of Human Biology. 2004, roč. 31, č. 2, s. 213-227. CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. Zambia [online]. 2013 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: CLARK, S. Ten Thousand Tonga: A Longitudinal Anthropological Study from Southern Zambia, 1956-1991. Population Studies. 1995, roč. 49, č. 1, s. 91-109 CLIGGETT, L. a B. WYSSMANN. Crimes against the future: Zambian teachers' alternative income generation and the undermining of education. Africa Today. 2009, roč. 55, č. 3, s. 25 – 43 CLIGGETT, L. a V. BOND. Tonga Timeline: Appraising Sixty Years of Multidisciplinary Research in Zambia and Zimbabwe. Lusaka: Lembani Trust, 2013, s. 336. ISBN 99-829-9727-0 CLIGGETT, L., E. COLSON, R. HAY, T. SCUDDER aj. UNRUH. Chronic Uncertainty and Momentary Opportunity: A half century of adaptation among Zambia’s Gwembe Tonga. Human Ecology [online]. 2007-2-13, vol. 35, issue 1, s. 19-31 [cit. 2014-05-01]. DOI: 10.1007/s10745-006-9080-7 COLE, M. THE KARIBA PROJECT. Geography [online]. January-April 1960, Vol. 45, No. 1/2, s. 98-105 [cit. 2014-04-27] COLSON, E. Social Organization of the Gwembe Tonga: Reprinted with Minor Corrections [online]. Manchester University Press, 1967, s. 234 [cit. 2014-04-28] COLSON, E. The father as witch. Africa. 2000, roč. 70, č. 3, s. 333- 358 COLSON, E. The Search for Healing:the AIDS Epidemic in Gwembe Valley. The HIV/AIDS Epidemic in Sub-Saharan Africa [online]. 2006, s. 113-125 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z:

41

COLSON, E. The social consequences of resettlement: the impact of the Kariba resettlement upon the Gwembe Tonga [online]. Manchester, Eng.: Published on behalf of the Institute for African Studies, University of Zambia by Manchester University Press, 1971, s. 277. [cit. 2014-04-28]. Kariba studies (University of Zambia. Institute for African Studies), 4. ISBN 07-190-1033-0 COLSON, E. Tonga religious life in the twentieth century. Lusaka, Zambia: Bookworld Publishers, 2006, s. 303. ISBN 978-998-2240-451 DE LUNA, K. M. Affect and Society in Precolonial Africa. International Journal of African Historical Studies. 2013, roč. 46, č. 1, s. 123-150 DZINGIRAI, V. 'CAMPFIRE Is Not for Ndebele Migrants': The Impact of Excluding Outsiders from CAMPFIRE in the Zambezi Valley, Zimbabwe. Journal of Southern African Studies. 2003, roč. 29, č. 2, s. 445-459. DOI: 10.2307/3557372 EGAN, V. Encyklopedie Zeměpis světa. V Praze: Columbus, 2002, s. 512. ISBN 80 901-7276-8 GREEN, E.C., A. RUARK, C. DLAMINI, N.C. D'ERRICO a Z. DUBY. Mobilising indigenous resources for anthropologically designed HIV-prevention and behaviourchange interventions in southern Africa. African Journal of AIDS Research. 2009, roč. 8, č. 4, s. 389 - 400. DOI: 10.2989/AJAR.2009.8.4.3.1040 HEJKRLÍKOVÁ, M. Problematika velkých vodních nádrží v rozvojových zemích [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: . Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci HOFER, J. a A. CHASIOTIS. Congruence of Life Goals and Implicit Motives as Predictors of Life Satisfaction: Cross-Cultural Implications of a Study of Zambian Male Adolescents. Motivation & Emotion. 2003, roč. 27, č. 3, s. 251-272 HORÁK, M. Tourism as a Poverty Reduction Tool: The Case of Mukuni Village in the Southern Province of Zambia. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2013, s. 7. ISSN 1211-8516 HUGHES, D. Whites and Water: How Euro-Africans Made Nature at Kariba Dam. Journal of Southern African Studies [online]. 2006, vol. 32, issue 4, s. 823-838 [cit. 2014-04-27]. DOI: 10.1080/03057070600996846. Dostupné z: HULEC, O. a J. OLŠA. Dějiny Zimbabwe, Zambie a Malawi. 1. vyd. Praha: NLN Nakladatelství lidové noviny, 2008, s. 656. Dějiny států. ISBN 978-807-1069-522 CHIGUNTA, F. Youth Enterprise Activities in the Urban Informal Sector in Zambia. In: International Development Research Centre (IDRC)/University of Zambia (UNZA) [online]. Oxford, 2001, s.132 [cit. 2014-05-19]

42

INTERNATIONAL RIVERS NETWORK. The world bankś big dam legacy [online]. 2007, s. 6 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: JOHNSTON, B. Reparations and the Right to Remedy - Contributing Paper. World Commission on Dams [online]. USA: Center for Politicial Ecology, 2000, s. 50. [cit. 2014-05-02] Dostupné z: LUIG, U. The Road to Power or to Doom: Micropolitics of Religion among Tonga Families in the Gwembe Valley, Zambia. Africa Spectrum. 1998, roč. 33, č. 3, s. 291310. DOI: 10.2307/40174777 MAGADZA, C.H.D. Kariba reservoir: Experience and lessons learned. Lakes and Reservoirs: Research and Management. 2006, roč. 11, č. 4, s.271 - 286. DOI: 10.1111/j.1440-1770.2006.00308.x MCGREGOR, J. Patrolling Kariba's Waters: State Authority, Fishing and the Border Economy. Journal of Southern African Studies. 2008, roč. 34, č. 4, s. 861-879. DOI: 10.1080/03057070802456797 MILIMO, J. T., Cooperative agreement on settlement and ressource systems analysis. Clark University, Worcester, 1988, s. 60 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Zambie: Základní informace o teritoriu [online]. 2013 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: MUSONDA, B. L. THE IMPACT OF THE GWEMBE TONGA [online]. Johannesburg., 2008 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: . Studie thesis. School for the Humanities, Social Sciences and Education inthe faculty of Arts at the University of the Witwatersrand PRICE, N. a N. THOMAS. Continuity and change in the Gwembe Tonga family and their relevance to demography's nucleation thesis. Africa. 1999, roč. 69, č. 4, s. 509 – 533 REYNOLDS, B. The material culture of the peoples of the Gwembe Valley [online]. Manchester: published on behalf of the National Museums of Zambia by Manchester U.P., 1968, s.262. [cit. 2014-05-01]. ISBN 07-190-1241-4 SCUDDER, T. The ecology of the Gwembe Tonga. Repr. Manchester: Published on behalf of the Institute for African Studies, University of Zambia by Manchester University Press, 1962, s.274. ISBN 978-071-9012-761

43

SCUDDER, T. The future of large dams: dealing with social, environmental, institutional, and political costs [online]. Sterling, VA: Earthscan, 2005, s. 389. [cit. 2014-05-01]. ISBN 18-440-7155-3 SCUDDER, T. The Kariba Case Study [online]. California, 2005[cit. 2014-04-27]. Dostupné z: SCUDDER, T. The Kariba Case: Manmade Lakes and Resource Development in Africa. Bulletin of the Atomic Scientists. 1965, roč. 21, č. 10, s. 6-11 SITKO, N. J. Fractured governance and local frictions: the exclusionary nature of a clandestine land market in southern Zambia. Africa. Edinburgh University Press. 2010, roč. 80, č. 1, s. 36-55. DOI: 10.3366/E0001972009001259 TAYLOR, S. D. Culture and customs of Zambia [online]. Westport, Conn.: Greenwood Press, 2006, s. 148. [cit. 2014-04-28]. ISBN 978-031-3332-463 THE WORLD BANK. Report No. 81001 - ZM: Zambia Poverty Assessment [online]. 2012 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: THOMSON, E. a O. BENNETT. Our gods never helped us again --: the Tonga people describe resettlement and its aftermath. Lusaka, Zambia: Panos Southern Africa, 2005, s. 74. ISBN 99-828-4408-3 TILMANT, A., W. KINZELBACH, D. SENN, C. CASAROTTO, D. JUIZO a L. BEEVERS. Economic valuation of benefits and costs associated with the coordinated development and management of the Zambezi river basin. Water Policy. 2012, roč. 14, č. 3, s. 490 - 508. DOI: 10.2166/wp.2011.189 TISCHLER, J. Light and power for a multiracial nation the Kariba Dam scheme in the Central African Federation [online]. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2013, s.178. [cit. 2014-04-29]. ISBN 978-113-7268-778 TUMBARE, M. The management of the Zambezi river basin and Kariba dam [online]. Lusaka, Zambia: Bookworld Publishers, 2010, s. 178. [cit. 2014-04-29]. ISBN 978-9982240-536 WCD. Displacement, Resettlement, Rehabilitation, Reparation, and Development [online]. 2000 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: WORLD COMMISION ON DAMS. Dams and Development [online]. 2000 [cit. 201404-29]. Dostupné z:

44

WORLD COMMISSION ON DAMS. Kariba Dam Case Study [online]. 1999 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: WORLD VISION RELIEF AND DEVELOPMENT. Baseline KPC survey report: Gwembe Valley Child Survival Project [online]. 1997, s. 67 [cit. 2014-05-02] ŽÁKOVÁ, K. Dekolonizace britské střední Afriky a její problémy [online]. Plzeň, 2012 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni

45

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CIA

Central Intelligence Agency

CAMPFIRE Communal Areas Management Plan for Natural Resources GTDT

Gwembe Tonga development project

Ibid.

Opakovaná citace

IRN

International rivers network

MZV

Ministerstvo zahraničních věcí

WCD

World Commission on dams

WVRD

World Vision Relief and Development

46