Kulturní a náboženské zvyky v souvislosti s umíráním a smrtí
Srpen 2010
Mgr. Helena Škrabová
KULTURNÍ ZVYKY A RITUÁLY V SOUVISLOSTI SE SMRTÍ
Islámské zvyky Praktiky při umírání : • U umírajícího muslima je z etického hlediska povinností zdravotníků, aby informovali islámské centrum • Je samozřejmostí přítomnost rodiny • V případě ženy – mohou mužští členové komunity přijít pouze tehdy, je-li to přání umírající ženy • Nutno zajistit soukromí • Je žádoucí, aby umírající pacient seděl nebo ležel s tváří obrácenou k Mekce • Příbuzný nebo jiný významný muslim šeptá do ucha umírající osoby výzvy k modlitbě.
Péče o zemřelého: • Oči smí muslimovi zatlačit pouze blízký příbuzný. • Hygienu (rituální omytí) a oblečení těla zemřelého obstarávají rodinní příslušníci stejného pohlaví • Pokud není možné navázat kontakt s rodinou či členy komunity, může tyto obřady vykonat zdravotník • Všem předčasně narozeným dětem, tj. po 120 dnu těhotenství, se má věnovat adekvátní péče a v případě úmrtí je dítě pohřbeno i s placentou
Islám zakazuje: • Pitvu - povoluje ji jen v nejnutnějších případech, kdy to vyžaduje zákon • Žeh • Eutanázi Povoluje • Transplantaci a darování orgánů • Život zachraňující výkony • Interrupci - pouze v případě znásilnění či ohrožení života matky
Židovské zvyky Praktiky při umírání : • Umírající nesmí zůstat o samotě - přítomnost rodiny je podmínkou • Obvykle je v jeho blízkosti zapálena svíce • Umírající je povinen, pokud je při vědomí, vyznat se ze svých hříchů a odříkat poslední modlitbu, při které naposledy vyzná svou víru → vyžaduje přítomnost duchovního
Péče o zemřelého: • Tělo je ponecháno osm minut bez doteku a k nosu se mu přiloží pírko • Nejbližší příbuzný zavře mrtvému ústa a oči. • Zesnulý je uložen na zem nohama ke dveřím a je zakryt látkou. • Ruce jsou položeny volně podél těla • Zapálenou svíci má blízko hlavy.
Rituální ošetření zemřelého : • Omytí těla vodou , kde je rozmícháno vejce jako symbol života • Oblečení zemřelého do pohřebního roucha • Členové komunity drží u zemřelého stráž • Modlitby
Vzhledem ke specifice ošetření zemřelého žádá rodina o rychlé vydání těla
• Pohřeb se koná v co nejkratším čase od úmrtí – nejlépe ještě týž den. • Židé odmítají žeh • Pitvu povolují jen v naléhavých případech • Vyžadují pohřbení zesnulého se všemi částmi těla do země • Transplantace je pro ortodoxní Židy nepřijatelná. • Interrupce je povolená pouze v ohrožení života matky
Vietnamské zvyky • Upřednostňují umíraní doma před umíráním v nemocnici • Pohřeb se koná podle buddhistických rituálů.
• Zesnulý je oděn do bílého obleku a pozůstalí mu na polštář položí různé předměty. • Před večerem začíná pietní doba, při níž recituje buddhistický mnich modlitby, udělí zemřelému posmrtné buddhistické jméno.
• Příbuzní se modlí za jeho snadnou cestu do ráje. • Při posledním rozloučení se všichni sejdou a uzavře se rakev. • Po kremaci se koná hostina. • Sedmý den se opět všichni pozůstalí setkají • Ve Vietnamu je preferován tradiční kostrový pohřeb, ale praktikuje se i kremace. • Hlavně u starších lidí se volí kremace, aby bylo možno převést popel zpět do Vietnamu a pohřbít ho poblíž rodiny • Interrupci akceptují v případě zdravotního rizika matky Příběh z klinické praxe
Romské zvyky • Romové pociťují strach ze smrti • Preferují umírání doma v rodinném kruhu • V nemocnici si rodina přeje být s umírajícím • Mimořádnou pozornost Romové věnují obyčejům při úmrtí člověka. • Vyznávají představu, že pro umírajícího si přichází někdo z dříve zesnulých členů rodiny, který u něj zůstává až do pohřbu a odvádí ho na onen svět.
• Do rakve se vkládají mrtvému jeho osobní předměty, i když jsou hodnotnější: prsteny, náušnice, hodinky, housle, kytara, ale i fajfka, cigarety, brýle, lahvička s alkoholem, karty a pokud byl věřící, tak i modlitební knížka a růženec. • Do ruky nebo do kapsy vloží rodina zesnulému peníze (nejčastěji drobné mince) • Od chvíle skonu až do pohřbu při něm bdí – „vartují„ / ochrana před zlými duchy / • Jedním z rituálů při úmrtí je i pálení osobních věcích zemřelého. • Součástí rituálu je i oplakávání zemřelého – je velmi hlučné,emotivní,dramatické - smyslem je překonat šok a niternou bolest
Romové akceptují • • • • •
Pitvu Transplantaci Amputaci interrupci Žeh - preferují však pohřbít zesnulého do země
Křesťanská víra Ježíš ustanovil sedm svátostí : • Každý, kdo pečuje o nemocného, by měl vědět, jaká svátostná služba může být v daném případě pro nemocného potřebná a měl by umět tuto službu nemocnému zprostředkovat: • Nejčastěji užívané svátosti v souvislosti s těžkou nemocí či umíráním : 1. Eucharistie (svátost oltářní) – mše svatá 2. Smíření - ve svátosti smíření Bůh odpouští hříchy člověku, který je vyzná a lituje jich. 3. Svátost nemocných - je posilou věřících, kteří bojují s těžkou chorobou.
Věřící křesťan, který vede duchovní život, čerpá: • • • •
Z modlitby, Účasti na bohoslužbě Přijímání svátostí Četbou v Bibli
• Dnes se již v mnoha zdravotnických zařízeních konají jedenkrát týdně bohoslužby. • Po nich kněz navštěvuje ty nemocné, kteří se nemohou účastnit bohoslužby
Vázne informovanost nemocných
Katolíci akceptují • Amputaci • Transplantaci • Biopsii • Pitvu, při které musí být všechny orgány potřebné k životu navráceny do těla
• Zákaz potratů i v případě ohrožení matky • Zákaz eutanázie
Buddhistické zvyky Proces zrodu a smrti je chápán jako koloběh znovuzrození Rituály při umírání • Soustava rituálů by měla byt započata ještě než člověk zemře - smyslem je usnadnit odloučení duše od těla
• Umírající by měl být uložen do polohy zvané„spící lev“ (pozice, v níž vydechl naposledy Buddha). • Umírající leží na pravém boku, levá ruka spočívá na levém stehně, pravá je umístěna pod bradou a uzavírá pravou nozdru. Nohy jsou nataženy a velmi mírně ohnuty.
• Umírajícímu se připomínají duchovní praktiky, kterým se věnoval za života • Rodina či kněz podá umírajícímu pilulku ze vzácné – pomáhá duší opustit tělo • Pokoj je vybaven zbožnými obrazy, rituálními předměty, • Rodina a mnich zpívají umírajícímu mantry • Zapalují se vonné tyčinky – odhání zlo • Není žádoucí pláč a nářek – znesnadňuje uvolnění duše • Přítomný mnich - svlaží zemřelému v okamžiku smrti rty vodou • Po smrti předčítá mnich po dobu devětačtyřiceti dnů pasáže z Knihy mrtvých /nejprve nad zemřelým, poté nad jeho podobiznou/ • Tři dny se těla nikdo nedotýká ,tělo zůstává doma • Poté je pečlivě omyto a oblečeno
Buddhistických pohřebních zvyků je mnoho: Tibet • Není zvykem používat rakev • Tělo se položí v poloze na zádech na konstrukci z proutí, přes níž je přehozena čistá látka Způsoby pohřbívání: • Pohřeb „do větru“ - tělo je rozčtvrceno • Pohřeb „do vody“ - vhozeni do řeky, nebo jezera • Pohřeb „do ohně“ - kremace • Pohřeb „do země“- pohřeb do hrobu bez rakve
Thajsko • Urna s popelem se zazdívá do klášterní zdi, zbylý popel vsype rodina do moře. • Schéma a průběh obřadů určuje astrolog na základě horoskopu • Pohřební rituály a přípravu zemřelého zajišťují kláštery či vesničtí šamani
Buddhisté připouští: • Užívání léků, transfúzi krve a vakcinaci - vyhýbají se však léčebným extrémům • Transplantaci orgánů - mohou být dárci i příjemci. • Buddhisté neodpouští odnětí života v jakékoli formě, ale v určitých situacích souhlasí s eutanázií. • Potrat - jen ze závažných zdravotních důvodů.
Děkuji za pozornost
Rituální omytí • Je provedeno celkové mytí zemřelého a všechny tělesné otvory musejí být očištěny tekoucí vodou. • Tělesné otvory jsou ucpány bavlnou, aby duše nemohla opustit tělo ještě před pohřbem. • Poté je zemřelý zabalen do bílého roucha. • Islám doporučuje, aby byl pohřeb uskutečněn co nejdříve, protože muslimové se domnívají, že duše zemřelého najde klid až v hrobě -
Eucharistie - Svátost oltářní Touto svátostí se slouží nemocným nejčastěji. • nemocní mohou přijímat svátost oltářní kdykoliv na požádání. Formy: • Kněz slouží mši a podává hostii u lůžka - méně časté • Svátost se nemocnému donese – častěji • Před přijímáním se dodržuje eucharistický půst. • Ten je za normálních okolností hodinu před přijímáním, u nemocných pak čtvrt hodiny. Voda ani léky půst neruší. • V případě, kdy nemocný nemůže přijmout ani úlomek hostie, je možné mu podat svaté přijímání pod způsobou vína.
Svátost pomazání nemocných • Nemocným se dostává zvláštní posily od Pána k nesení bolesti ,nemoci a při umírání • přijmout ji může každý vážně nemocný (tělesně i duševně) nebo umírající věřící, i když je v bezvědomí, věk nerozhoduje • Uděluje ji kněz nebo biskup • Nejprve kněz mlčky vkládá ruce na hlavu nemocného, potom ho maže olejem na dvou místech (zpravidla na hlavě a na rukou) a odříká předepsanou modlitbu
Svátost smíření - svatá zpověď • Mnoho věřících nemocných zpověď v nemoci vítá • Prioritou se stává v terminálním stavu • Přináší nemocnému duchovní úlevu a smíření se situací či nadcházející smrtí • Zpověď předchází svátosti pomazání
• Tělo mrtvého se za patřičného obřadu rozseká na kusy a poskytne supům a divoké zvěři jako oběť • Tuto formu vzdušného pohřbu voli asi 80% Tibeťanů
Pohřeb do vody • Rituál je velmi jednoduchý, tělo je odneseno k řece, rozřezáno a vhozeno do vody. • Někdy je pouze zabaleno a vhozeno do vody celé.
• •
Kremace je praktikovana u lidi vyšší společenske třidy - lámove , šlechta, bohatí lidé
Pohřbívání do země předchází mumifikace • tento způsob pohřbu je vyhrazen jen úzké skupině Tibeťanů • Jedná se o významné duchovní či velmi bohaté a významné osobnosti
PŘÍBĚH Z KLINICKÉ PRAXE Vietnamské dítě bylo zraněno při automobilové nehodě a převezeno na úrazové oddělení nemocnice. V zápětí přispěchalo 6 členů rodiny a sklánělo se nad dítětem. Hlavičku mu překryli bílým plátnem. Všichni členové rodiny byli velmi rozrušeni a hlasitě naříkali. Sestry a lékaře takové chování zaskočilo. Nechápali, proč musí být celé příbuzenstvo na místě a zahalovat dítěti hlavu. Dítě později zemřelo a rodinní příslušníci na ně kladli ruce a úpěnlivě vzlykali. Lékař a sestry byli zmateni. Později vyšlo najevo, že:
• Širší okruh rodiny považoval za svou povinnost být přítomen • Bílá pokrývka představuje ve vietnamské kultuře pevně ctěný symbol aváže se na některá přesvědčení.Podle víry příbuzných mělo bílé plátno chránit oživující síly v hlavě dítěte.
• Multikulturní ošetřovatelství I. – K. Ivanová, L Špirudová,J.Kutnohorská • Multikulturní ošetřovatelství II.L.Špirudová,D.Tomanová,P.Kudlová,R.Halmo • http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2200312 • Etické aspekty a komunikační etiketa v multikulturním ošetřovatelském přístupu - Jana Kutnohorská • http://www.nasemiminko.cz/jak-se-rodi-v-tanzanii-aneb-tehotenstvisosonek-a-dalsich-odvaznych-zen • http://www.farnostzlin.cz/jaksloume/svtosti?PHPSESSID=78b8f717c4824020d4ef8a9b76cf5449 • http://www.crownheights.ch/blog/category.php?cid=4&p=9 • Transkulturní péče v praxi aneb jak překonávat komunikační a kulturní bariéry při péči o pacienty odlišných etnik a kultur: Mgr. Lenka Špirudová a kolektiv, Olomouc 2004 /online/ • http://theses.cz/id/bljk7b/downloadPraceContent_adipIdno_10905
•
• • •
•
Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče a respektování jejich transkulturní/multikulturní odlišnosti v rámci českého právního řádu: Ostravská univerzita 2002 /online/ Specifika v ošetřování muslimů v podmínkách ČR, : Bc.Tomáš Tančous DiS., diplomová práce 2009 /online/ Cizinec na našem lůžkovém oddělení: Katarína Zábojníková, diplomová práce, Brno 2008 /online/ Vyznavač buddhismu na ošetřovací jednotce: bakalářská práce , Bc. Lenka Čoudková, České Budějovice 2007 Smrt, pohřební ritus a rituály v tibetském buddhismu : Bc. Tereza Kozarkova,diplomova práce,Brno 2010
