Kulatý stůl k tématu „Operační programy pro programové období 2014 - 2020“ Dne 7. května 2015 se uskutečnil pod záštitou výboru pro evropské záležitosti a podvýboru pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR kulatý stůl na téma „Operační programy pro programové období 2014 – 2020“. Kulatý stůl k operačním programům (OP) zahájil Jan Zahradník (předseda podvýboru pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci PS PČR), přivítal přítomné a seznámil s pořadem jednání: 1. Úvodní panel ◦ informace Ministerstva pro místní rozvoj ◦ informace o aktuální pozici Evropské komise ◦ informace Úřadu vlády o vlivu EU fondů na ekonomický rozvoj ČR ◦ Informace Ministerstva financí o přípravě jednotného metodického prostředí a o systému kontroly 2. První panel ◦ Bude ČR schopna dohnat zpoždění při přípravě programů 2014 - 2020? 3. Druhý panel ◦ Budeme schopni čerpat prostředky EU na životaschopné projekty aneb co bude po roce 2020? Úvodní panel moderoval Marek Černoch (místopředseda podvýboru pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci PS PČR). Ondřej Benešík (předseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR) ve svém vystoupení uvedl, že tento kulatý stůl je první svého druhu v prostorách Poslanecké sněmovny v tomto programovém období a bude mít informační hodnotu zejména pro koncové uživatele evropských fondů. Struktura a alokace evropských fondů v tomto období oproti minulému programovému období doznala značných změn, se kterými se musíme vypořádat, a doufá, že tyto výzvy se podaří překonat a ČR bude čerpat prostředky evropských fondů efektivně. Karla Šlechtová (ministryně pro místní rozvoj) v úvodu svého vystoupení ocenila důraz, který klade Poslanecká sněmovna a Senát na evropské fondy. Uvedla, že vláda ČR v roce 2012 schválila počet operačních programů a jejich priority a současná vláda ČR to již nemohla změnit. V současné době Evropská komise již ČR schválila tři operační programy (OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP Životní prostředí, OP Zaměstnanost) a v brzké době očekává, i přes všechny kauzy, které v současnosti řeší ministerstvo pro místní rozvoj, schválení dalších programů.
Ke zpoždění implementace operačních programů uvedla, že koncem roku 2013 bylo orgány EU schváleno a vydáno šest nařízení pro programové období 2014 - 2020, která tvoří legislativní základ pro podporu z Evropských strukturálních a investičních fondů. Soubor těchto nařízení má zajistit jednotná pravidla v rámci celé Evropské unie i zlepšení koordinace mezi jednotlivými fondy, a potažmo i programy na národní úrovni. Od této doby potřeboval každý členský stát čas na zpracování „Dohody o partnerství“ a na operační programy (ČR má 10 OP). V programovém období 2007 – 2013 byly všechny operační programy schváleny Evropskou komisí za 18 měsíců. V současné době (to je v květnu 2015) má ČR schváleny 3 OP z 10 OP, a pokud budou zbývající OP schváleny do konce června 2015, tak bude zpoždění stejné jako v předchozím programovém období. Jako poslední OP, který byl zaslán Evropské komisi, byl Integrovaný regionální operační program a očekává se jeho schválení během tří až čtyř týdnů. Dále upozornila na velkou chybovost a i možnou neznalost OP a vyzvala, v případě nejasností při implementaci OP, ke kladení dotazů na Řídící a koordinační výbor a na Národní orgán pro koordinaci. Co se týká nedočerpání finančních prostředků OP z programového období 2007 – 2013, tak ke konci prosince 2014 bylo odhadováno nedočerpání ve výši cca 85 mld. Kč, kdy nebyla ještě vyřešena implementace směrnice EIA, která ohrožovala nedočerpání cca 90 mld. Kč, a v OP Doprava byly ohroženy velké dopravní projekty v rozsahu cca 46 mld. Kč. V současné době řídící orgány a Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zpracovávají reálný odhad nedočerpání finančních prostředků, který bude během jednoho až dvou měsíců předložen k informaci do vlády ČR. V závěru svého vystoupení vyzvala ke spolupráci mezi MMR a regiony a k podpoře partnerství se starosty obcí, Svazem měst a obcí, Spolkem pro obnovu venkova, Sdružením místních samospráv a Asociací krajů. Jan Michal (vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR) zdůraznil, že ve srovnání s předcházejícím programovým obdobím se mění pohled na kohezní politiku EU, která by měla nejen usilovat o vyrovnávání rozdílů mezi regiony, ale být i stimulem hospodářského růstu a měla by podporovat strukturální reformy jednotlivých členských států. Novým prvkem kohezní politiky v současném programovém období je využívání finančních nástrojů. V programovém období 2007 – 2013 měla ČR nejvíce alokovaných evropských fondů na obyvatele, evropské fondy v ČR spolufinancovaly více než 55 tis. projektů, které podpořily růst a zaměstnanost a vytvořily cca 60 tis. pracovních míst. Evropská komise je znepokojena pomalým čerpáním operačních programů v ČR a v dalších sedmi členských státech, u kterých hrozí největší nedočerpání, a ke zlepšení čerpání zřídila „pracovní skupinu pro lepší implementaci evropských fondů“, v jejímž rámci úzce spolupracuje s těmito členskými státy na efektivnějším provádění evropských fondů z období 2007 – 2013, a to v souladu s platnými předpisy, podle nichž je třeba použít tyto prostředky na projekty do konce roku 2015. Cílem Evropské komise je pomoci těmto členským státům maximálně využít zbývajících prostředků evropských fondů. Za tímto účelem Evropská komise přijala koncem dubna 2015 revidované znění pokynů k uzavření programů politiky soudržnosti 2007 – 2013, které mají formu rozhodnutí Komise, jež podrobně vysvětluje, jak mají členské státy a Evropská komise při finalizaci programů politiky soudržnosti 2007 – 2013 postupovat a otevírají možnost fázování projektů. V rámci těchto programů jsou čerpány prostředky od roku 2007 do konce roku 2015. Do března 2017 pak musí členské státy předložit závěrečnou zprávu o provádění fondů, přehled o čerpaných finančních prostředcích a prohlášení o uzavření, ve kterém bude zhodnocena legalita a řádnost výdajů. Evropská komise je připravena, pokud bude zájem, prezentovat tyto pokyny v ČR. Pokud jde o schvalování operačních programů na období 2014 – 2020, Evropská komise již schválila ČR tři operační programy a očekává pokrok u dalších OP. V připomínkovém řízení jsou OP Doprava a Integrovaný regionální operační program, u OP Praha – pól růstu ČR probíhá vzájemná debata a u OP Technická pomoc se očekává předložení nové verze monitorovacího systému. Evropská komise předpokládá schválení zbývajících OP do konce června 2015. Co se týká finančních nástrojů, tak Evropská komise předpokládá jejich využití v rozsahu 10 % alokace OP. Evropská komise spatřuje jako kritické prvky při čerpání evropských 2
fondů v ČR aplikaci zákona o veřejných zakázkách a implementační strukturu Integrovaného regionálního operačního programu. Tomáš Prouza (státní tajemník pro evropské záležitosti) hovořil o ekonomických efektech evropských fondů. V programovém období 2007 – 2013 měla ČR alokováno celkem 27 mld. EUR, v současném období 2014 – 2020 má alokováno 24 mld. EUR a řadí se mezi členské státy, které mají vysokou míru alokace na jednoho obyvatele. Dále připomněl, že v evropských debatách o rozpočtu EU sílí tendence, že evropské fondy jsou využívány neefektivně a je snaha, zejména čistých plátců, použít prostředky evropských fondů na jiné politiky. Proto je nutné věnovat pozornost obraně a ochraně kohezních fondů v evropských debatách s čistými plátci a na konkrétních příkladech dokazovat, že kohezní politika není prospěšná jen pro příjemce v chudších členských státech, ale má přínosy i pro firmy čistých plátců, které podnikají na územích čistých příjemců. Přínos evropských fondů pro ČR spočíval zejména v tom, že evropské fondy pomohly realizovat řadu projektů, podařilo se získat řadu zahraničních investorů a soukromých zdrojů a po roce 2008 byly finanční prostředky evropských fondů téměř jedinými prostředky, které umožňovaly chod ekonomiky. Efektivní a včasné využívání evropských fondů ovlivní růst ekonomiky a nezaměstnanost. Druhotným přínosem diskuze o evropských fondech byla i úprava české legislativy. Byl přijat zákon o státní službě. Byla věnována pozornost programování a stanovení strategií pro rozvoj území. V tomto programovém období je nutno se soustředit na systém absorpce, na srozumitelnost a jednoznačnost pravidel, zaměřit se na bezproblémový start výzev a na rychlé schvalování projektů. Dále je nutno se soustředit na udržitelnost projektů a zapojení soukromých prostředků. První zhodnocení kohezní politiky bude provedeno v roce 2018. Lukáš Wagenknecht (1. náměstek ministra financí) informoval o přípravě jednotného metodického prostředí a o systému kontroly. Funkcí Ministerstva financí (MF) v oblasti evropských fondů je provádění zejména dvou funkcí: certifikace a audit. V současné době MF ověřuje nastavení OP. V tomto roce MF provede audit designace (ověření nastavení OP), což znamená, že OP jsou připraveny k předkládání průběžných plateb a jejich certifikaci. V roce 2016 bude MF provádět audity systémů, zejména systémů řídících orgánů a audity příjemců budou prováděny až v roce 2017. Cílem MF bude zjistit chyby hned na počátku a opravit je. Olga Letáčková (náměstkyně ministryně pro místní rozvoj) uvedla, že další dva programy byly zaslány Evropské komisi (OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, OP Rybářství) a všechny metodiky pro OP, které předepisuje legislativa EU jsou hotovy. Některé metodiky OP budou aktualizovány ve vazbě na prováděcí předpisy ke služebnímu zákonu. Dále uvedla, že došlo k posunu plnění předběžných podmínek. MMR připravuje na 23. června 2015 konferenci o evropských fondech. První panel moderoval Ondřej Benešík (předseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR). Lukáš Wagenknecht (1. náměstek ministra financí) informoval, že MF obdrželo první žádost o provedení auditu designace OP a očekává předložení dalších žádostí. Tomáš Novotný (náměstek ministra průmyslu a obchodu) uvedl, že prvním programem, který Evropská komise schválila, byl OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Rozjezd nového programovacího období ovlivňuje, z hlediska kapacit lidských zdrojů, čerpání evropských fondů z předcházejícího programovacího období, kde zbývá dočerpat cca 16 mld. Kč. Řídící orgán připravuje vyhlášení 11 výzev OP (za cca 17,5 mld. Kč) počátkem června 2015, texty výzev jsou již zveřejněny na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, ještě však musí dojít ke schválení výběrových kritérií, které provede monitorovací výbor. Další výzvy budou vyhlášeny v září 2015. V roce 2015 činí celková alokace výzev cca 30 mld. Kč. Na počátku roku 2016 se 3
předpokládají první úhrady projektů. Arno Kraus (vrchní ředitel, ministerstvo práce a sociální věcí) garantoval připravenost OP Zaměstnanost. Na začátku června 2015 bude v prvním kole vyhlášeno 8 výzev, které pokryjí cca 30 % celkové alokace OP. Harmonogram všech výzev OP Zaměstnanost je zveřejněn na internetových stránkách MMR. Radek Rinn (náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy) informoval o aktuální situaci OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, který byl již odeslán Evropské komisi a v následujících dnech se očekává jeho schválení. První osm výzev bude vyhlášeno, po schválení hodnotících kritérií monitorovacím výborem, ve druhé polovině června 2015. V roce 2015 se předpokládá vyhlásit celkem 20 výzev, harmonogram vyhlašování výzev bude aktualizován jakmile dojde ke schválení OP. Pavel Sekáč (vrchní ředitel Sekce rozvoje venkova, ministerstvo zemědělství) charakterizoval společnou zemědělskou politiku, Program rozvoje venkova a OP Rybářství. Na společnou zemědělskou politiku připadá v ČR ročně cca 35 mld. Kč, z toho 22 mil. Kč na přímé platby a 13 mld. Kč na Program rozvoje venkova, který je specifický v tom, že cca 60 % alokace programu je vázáno na plochu. V současné době je přijata legislativa a přijímají se žádosti. V Programu rozvoje venkova převládá převis poptávky nad disponibilními finančními zdroji a po jeho schválení se předpokládá vyhlášení výzev počátkem září 2015. V roce 2015 se předpokládá vyhlášení výzev v objemu 2,5 krát větším než kolik činí roční alokace a tím bude překonáno zpoždění OP. V roce 2018 by měly být vypsány výzvy až na 70 % celkové alokace programu. Marek Pastucha (ředitel odboru, ministerstvo dopravy) uvedl, že v průběhu příštího týdne se očekává schválení OP Doprava Evropskou komisí a první výzvy budou vyhlašovány v průběhu srpna 2015. Na realizaci tohoto OP se podílejí dva subjekty (Správa železniční dopravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic), kteří v současnosti soustřeďují své kapacity na dočerpání OP z minulého programového období a nepožadují brzké vyhlášení výzev. V současné době se začínají zahajovat fázové projekty s předpokladem čerpání prostředků koncem roku 2015. První výzvy OP se budou vyhlašovat na konci srpna 2015 a v rámci těchto výzev bude možno financovat i některé projekty, které se již realizují. Jan Kříž (náměstek ministra ministra životního prostředí) předpokládá, že první výzvy OP Životní prostředí budou vyhlašovány koncem června 2015. Spatřuje riziko v negativním ohlasu obcí z hlediska redukcí finančních prostředků, kdy žadatelé z obcí mají obavy z důvodů auditních nálezů a následné korekce prostředků. Je třeba dořešit, aby korekce byly dávány za skutečné problémy, které ovlivní výběr nabídky a ne za věci, které jsou spíše formálního charakteru. Zdeněk Semorád (náměstek ministryně pro místní rozvoj) uvedl, že MMR je řídícím orgánem u 12 OP (včetně přeshraničních, meziregionálních a nadnárodních programů). V rámci přeshraniční spolupráce máme celkem 5 programů s celkovou alokací 19 mld. Kč. Rovněž tak u programů mezinárodní spolupráce je dost prostředků. Celkem je pro přeshraniční spolupráci a mezinárodní spolupráci vyčleněno 45 mld. Kč. Dále uvedl, že MMR ukončilo sérii seminářů k Integrovanému regionálnímu operačnímu programu. Zprostředkujícím subjektem tohoto OP bude Centrum pro regionální pomoc, která má pobočky v každém kraji. OP Technická pomoc, vzhledem k nedořešení monitorovacího systému, ještě nebyl odeslán Evropské komisi a jeho odeslání se předpokládá v řádu několika týdnů.
4
V rámci diskuze v tomto panelu vystoupili: Helena Zavázalová (Česká bankovní asociace) uvedla, že pro banky je nejdůležitější jednoznačnost, spolehlivost a předvídatelnost systému. Pokud systém takto nefunguje pak panují obavy z čerpání u příjemců, ale také i u bank, které se podílejí na financování projektů. Pokud se týká finančních nástrojů, tak banky již nabízejí finanční nástroje (produkty Evropské investiční banky a Českomoravské rozvojové banky). Česká bankovní asociace nabízí pomoc řídícím orgánům a Národnímu orgánu pro koordinaci při přípravě nastavení finančních nástrojů pro financování projektů. Martin Netolický (hejtman Pardubického kraje, člen Asociace krajů) poukázal na problémy územní dimenze OP, která je opomíjena, pouze Integrovaný regionální operační program a OP Zaměstnanost obsahují územní dimenzi, ostatní OP územní dimenzi neobsahují a diskuze Asociace krajů s řídícími orgány o územní dimenzi OP probíhá komplikovaně. Dále upozornil na výsledky auditů, kdy často jsou chyby pojmenovány jako potencionálně možné a teoreticky by mohly možná někdy v budoucnu něco způsobit. To má velký dopad na motivaci žadatelů a zkušenosti z auditů z minulých let jsou nepříjemné. Z těchto důvodu někteří drobní žadatele se nechtějí ucházet o prostředky evropských fondů. Dále upozornil, že růst HDP se neprojevuje v inkasu daní v rozpočtech krajů a obcí a apeloval pro náhradu finančních prostředků evropských fondů, které v současném období nemohou být použity pro financování některých projektů po roce 2014 (např. místní komunikace, cestovní ruch, kulturní památky). Dále upozornil, že dosud nejsou, v rámci OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, připraveny místní akční plány a krajské akční plány. Radim Sršeň (Sdružení místních samospráv) kladně hodnotil zapojení místních partnerů do přípravy operačních programů a upozornil na problémy místních akčních skupin, kdy programy rozvoje venkova řeší Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a programy rozvoje krajů a velkých měst řeší evropský fond pro regionální rozvoj. Místní akční skupiny jsou tak svázány tématickými prostorovými prioritami, které jsou v rámci os OP. Místní akční skupiny by tak měly dělat projekty (např. památky UNESCO, krajská muzea), které však v místních akčních skupinách (malých obcích) nejsou. Je žádoucí tento strukturální problém vyřešit. Dále apeloval na efektivitu čerpání evropských fondů. Petr Bendl (poslanec PS) reagoval na některá vystoupení, doporučil vypracovat analýzu využití evropských fondů, zejména jejich územní rozložení. Upozornil, na existenci malých obcí, kde chybí základní infrastruktura (vodovod, kanalizace) a které se těžko zapojují do čerpání evropských fondů. Dále se dotázal, zda v příhraničním území, lze jeden konkrétní projekt financovat v rámci přeshraniční spolupráce i v rámci klasického OP. Dále upozornil na kontrolní činnost, kdy několik kontrol v jednom projektu má rozdílné výsledky. Kontrola musí být přísná ale jednoznačná. Věra Kovářová (poslankyně PS) uvedla, že města a obce dobře čerpají evropské fondy. Obce na spolufinancování projektů potřebují více finančních prostředků. Ke zvýšení čerpání evropských fondů proto navrhla pro obce zvýšení podílu výnosů daně z přidané hodnoty. Dále apelovala na ministerstva, aby naslouchaly regionům. V závěru položila otázku co se udělá pro zjednodušení a pro podporu čerpání evropských fondů, a zda pro spuštění Integrovaného regionálního operačního programu je nutné vypracování regionálních akčních plánů. Olga Letáčková (náměstkyně ministryně pro místní rozvoj) reagovala na věci, které zazněly v diskusi. Základem pro zlepšení zjednodušení je jednotné metodické nastavení programového období (např. v oblasti veřejných zakázek, monitorovacího systému). Pro zvýšení absorpční kapacity je důležitá kvalita projektů. K přínosům evropských fondů uvedla, že MMR ke konci 5
programového období zpracuje analýzu za celý národní referenční rámec. První hodnocení bude provedeno v roce 2017 (Zpráva o pokroku). Pro vypracování systému zapojení finančních nástrojů do spolufinancování projektů budou využity stávající zkušenosti. Lukáš Wagenknecht (1. náměstek ministra financí) ke kontrolní činnosti uvedl, že 80 % zjištění se týká řídících orgánů a snahou MF je vzájemná koordinace kontrolní činnosti. Snahou MF je, aby k jednomu příjemci na kontroly chodily současně odbor kontroly a auditní orgán, třeba i na více projektů. MF hodlá nejprve zpracovat plán kontrolní činnosti evropských orgánů a poté český plán, který bude jeho doplňkem. Tomáš Prouza (státní tajemník pro evropské záležitosti) ke strategiím území a jejich prioritám uvedl, na nutnost jejich propojení s rozpočtovou debatou k návrhu státního rozpočtu na 2016. Dále uvedl, že vláda bude podporovat používání finančních nástrojů při spolufinancování projektů. V rozvoji regionů je nutno využívat jak evropské fondy, tak národní prostředky, zejména z emisních povolenek. Přínos evropských fondů se musí posuzovat též z hlediska vytváření pracovních míst a jejich udržitelnosti. Druhý panel moderoval Jan Zahradník (předseda podvýboru pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci PS PČR). Martin Netolický (hejtman Pardubického kraje, člen Asociace krajů) upozornil na problematiku regionálních rad, které s dobíhajícím programovým obdobím 2007 - 2014 ukončí svou činnost a doporučil jejich personální využití v centrech regionálního rozvoje v tomto programovém období. Rovněž tak je žádoucí využít pracovníky z grantových schémat na krajských úřadech. Dan Jiránek (předseda Svazu měst a obcí) upozornil, že dosud neproběhla žádná vážná debata mezi řídícími orgány a Svazem měst a obcí o zapojení finančních nástrojů. Dále poukázal na problémy týkající se „oddělené kanalizace“, kde ministerstvo životního prostředí tvrdí, že oddělená kanalizace je finančně výhodná. Svaz měst a obcí má však zkušenosti opačné (oddělená kanalizace je dražší). Dále upozornil na to, aby v rámci projektu výstavby železniční tratě bylo možno hradit i nákup železničních vagónů. Pro zlepšení systému vzdělávání požadoval co nejnižší míru spolufinancování projektů ze strany měst a obcí. Dále doporučil, aby pro projekty, které nelze financovat z evropských fondů, byl zpracován národní program rozvoje. Program opravy místních komunikací, ve kterém je alokováno 200 mil. Kč považuje za nedostatečný. Radim Sršeň (Sdružení místních samospráv) podpořil námět na využití stávajících personálních kapacit regionálních rad, které ukončují činnost a doporučil, aby se s přípravou programovacího období po roce 2020 začalo mnohem dříve než se začalo s přípravou současného programovacího období. Dále podpořil, aby se prohlubovalo partnerství, aby rozvoj venkova souvisel s rozvojem měst a aby byl integrovaný. Dále navrhl, aby národní zdroje byly soustředěny na jednom místě, aby žadatelé z malých měst a obcí nemuseli obcházet jednotlivá ministerstva a hledat vhodné zdroje pro spolufinancování projektů. Olga Špiková (síť místních akčních skupin) uvedla, že v současnosti existuje 181 místních akčních skupin, které pokrývají 95 % území ČR. Všechny místní akční skupiny mají zpracován plán strategie rozvoje, který obsahuje širší záběr malých, životaschopných projektů (cca do 1 mil. Kč), které lze financovat jak z evropských fondů, tak z národních a soukromých zdrojů. Martin Frélich (Hospodářská komora) za podnikatele uvedl, že podnikatelská sféra je připravena na vyhlašování výzev. Poukázal na nadměrnou administrativní náročnost a byrokracii při realizaci 6
projektů a podpořil zapojení finančních nástrojů při spolufinancování projektů. Pavel Hložek (Euroregion Silva Nortica) doporučil využití personální kapacity regionálních rad v centrech regionálního rozvoje. Upozornil na problémy nastartování přeshraničního programu regionální spolupráce mezi Rakouskou republikou a Českou republikou a neočekává jeho zahájení v letošním roce. Luděk Mácha (Czech Credit Bureau) doporučil, aby v rámci auditu řídící orgány posuzovaly u žadatelů finanční riziko a riziko podvodu a korupce. Zdeněk Semorád (náměstek ministryně pro místní rozvoj) reagoval na dotazy. Současné spolufinancování projektů („křížení“) v příhraničních oblastech z programu příhraniční spolupráce a z OP je možné. Finální verze strategií regionálního rozvoje budou v srpnu 2015 a poté budou schváleny na stálých regionálních konferencích. Dále uvedl, že MMR chce využít lidské kapacity z regionálních rad. Tomáš Novotný (náměstek ministra průmyslu a obchodu) doporučil, aby byl zpracován přehled klíčových nálezů nesrovnalostí a pochybení za minulé programové období jako určitý základ pro příjemce, aby se neopakovaly tytéž chyby, aby se příjemci vyvarovaly chyb a nedocházelo tak u příjemců ke korekcím evropských fondů. Dále uvedl, že projekty v rámci OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost se předpokládá financovat až 10 % finančními nástroji a doporučil, aby lidé z regionálních rad byly využity v administrování OP. Radek Rinn (náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy) uvedl, že zástupci řídících orgánů OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, jako jedni z mála, se účastní regionálních stálých konferencí a územní dimenze v OP je zajištěna. Dále uvedl, že u žadatelů budou provádět hodnocení ex-ante finanční stability žadatele. Jan Kříž (náměstek ministra ministra životního prostředí) reagoval na výhradu, týkající se financování splaškové kanalizace. Ministerstvo životního prostředí preferuje financování splaškové kanalizace, nicméně umožní v případech, kdy existuje stávající kanalizace, financování napojení na nově budovanou čistírnu. Při financování kanalizace v malých obcích se bude preferovat, aby dešťová voda zůstávala v místě spadu. Olga Letáčková (náměstkyně ministryně pro místní rozvoj) podpořila zpracování přehledu nálezů nesrovnalostí a pochybení. V rámci diskuze v tomto panelu vystoupili: Lukáš Pleticha (poslanec PS) vznesl dotaz týkající se financování rekonstrukcí páteřních stok, na který reagoval Jan Kříž (náměstek ministra ministra životního prostředí), který uvedl, že lze financovat z OP páteřní stoky, které propojují stávající kanalizaci s čističkou vod. Věra Kovářová (poslankyně PS) vznesla dotaz týkající se podpory místních akčních skupin z OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Tomáš Novotný (náměstek ministra průmyslu a obchodu) uvedl, že podpora místních akčních skupin z OP bude předmětem diskuse s Evropskou komisí. Jana Novotná Galušková (Euroregion Silesia) položila dotaz týkající se spolufinancování programu přeshraniční spolupráce. Zdeněk Semorád (náměstek ministryně pro místní rozvoj) 7
odkázal na metodiku spolufinancování, kterou zpracovalo MF, ve které jsou stanoveny míry spolufinancování. Stanislav Rampas (Spolek pro obnovu venkova) položil dotaz týkající se převodu 300 mil. Kč z programu rozvoje venkova do operačních programů a dále požádal, aby zástupci Spolku pro obnovu venkova měli zastoupení v monitorovacím výborech. Olga Letáčková (náměstkyně ministryně pro místní rozvoj) uvedla, že v současné době se tvoří monitorovací výbory a požadavek Evropské komise je na snížení jejich velikosti. Zdeněk Semorád (náměstek ministryně pro místní rozvoj) k převodu uvedl, že venkov se v ostatních programech najde, ale ve srovnání s minulým programovým období došlo ke zpřísnění financování, např. národních kulturních památek. Ondřej Benešík (předseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR) na závěr uvedl, že kulatý stůl měl informační hodnotu a přispěl k tomu, aby financování z evropských fondů bylo vnímáno jako názorní zájem.
Zapsal: Josef Palán, Parlamentní institut, Kancelář Poslanecké sněmovny
8
