KUBA po roce 1990
PAVLA BREJCHOVÁ (2SM507, 9.5.2011)
Obsah prezentace Stručná historie a základní fakta
Kuba před rokem 1990 a důsledky pádu SSSR
Reformy a jejich dopad na politickou situaci
Nástup Raúla Castra a současná situace
Základní fakta Největší ostrovní stát Karibiku, celková rozloha: 109 886 km² Oficiální název: República de Cuba, skládá se z 15ti provincií + Ostrov
mládeže, hlavní město Havana Měna – kubánské peso Počet obyvatel: 11.204.180 (WB 2009) Před kolonizací byla Kuba obývána indiánskými kmeny, v roce 1492 byl ostrov objeven Kryštofem Kolumbem a stal se španělskou kolonií Nezávislost na Španělsku získala Kuba po několika válkách až roku 1898 » vojenská správa USA, 1902 vyhlášena Kubánská republika
Současná ekonomika HDP na obyvatele dle PPP: 5.596 $ (WB 2008) – 116té místo v
celkovém žebříčku Export – hlavní exportní surovinou je nikl, dále cukr, tabák a tabákové výrobky, ryby, káva Import – ropa, potraviny, stroje a vybavení továren Největším obchodním partnerem Kuby je Čína (25.68% exportu a 15.48% importu), dále pak Venezuela (ropa), Španělsko a USA Dalším důležitým pilířem Kubánské ekonomiky je cestovní ruch – na Kubu přijede více než 2 miliony turistů ročně
Kuba před rokem 1990 Po úspěšné revoluci Fidela Castra došlo k přeměně Kuby v
komunistickou diktaturu Hospodářství bylo pod vedením Che Guevary transformováno na centrálně plánovaný sovětský model Od roku 1962 je na Kubu ze strany USA uvaleno embargo – Kuba se orientovala směrem k SSSR a získávala od něj ropu a další suroviny za výhodných podmínek Kubánské hospodářství bylo fakticky závislé na dodávkách ze SSSR – Kuba byla od roku 1972 členem RVHP
Důsledky politických změn v SSSR na Kubu První změny týkající se Kuby přišly již v polovině osmdesátých let se
smrtí Brežněva Nová Sovětská administrativa nebyla Kubě nakloněna – Gorbačov zahájil ekonomické reformy a Kubu již nemohl dále ekonomicky podporovat Od roku 1989 byly zrušeny dotované ceny cukru a Kuba byla nucena za sovětské zboží platit v dolarech místo ve zboží Do té doby bylo embargo ze strany USA téměř nepodstatné, po skončení podpory ze strany SSSR se stalo velkým problémem Od roku 1989 se vývoj HDP na Kubě dostává do záporných čísel, dochází k několika hodinovým výpadkům proudu v důsledku nedostatku energie, klesá produktivita hospodářství » potravinová krize Objevuje se nespokojenost obyvatel s Castrovým režimem – Castro je nucen přijmout reformní opatření
Reformy a jejich dopad na politickou situaci Castrův režim upadl začátkem 90. let do jedné z nejhorších krizí v
historii L.A. a čelil po pádu SSSR dvojímu tlaku –
Díky vyostření ekonomické krize dochází na Kubě ke štěpení společnosti na zastánce ekonomických reforem a na jejich odpůrce, každá z těchto skupin vyvíjí na vládu určitý nátlak Kuba byla pod silným tlakem zahraničí – řada zemí L.A. procházela v té době reformními opatřeními a chtěla-li Kuba spolupracovat s těmito státy, musela přijmout patřičná opatření
Catro stál tedy před rozhodnutím :
Dát přednost reformistům a riskovat tím, že ztratí podporu státního aparátu, který by mohl reformami přijít o své příjmy Upřednostnit zastánce starých pořádků, čímž riskoval revoltu obyvatelstva a ekonomickou izolovanost země
Výsledkem bylo, že v prvních letech krize se Castro přiklonil spíše na
stranu reformistů, po té, co HDP začalo opět růst, se však znovu vrátil ke starým pořádkům
Reformy a jejich dopad na politickou situaci II. V letech 1993 až 1995 se Castrovi podařilo přijmout nezbytná opatření k
ukončení ekonomické krize a zároveň tak uvedl svůj režim do nové éry „tržního hospodářství“ Castrovu politiku té doby lze charakterizovat jako kombinaci reformních a restriktivních opatření, díky nimž se mu podařilo udržet si moc a nastavit systém tak, aby do budoucna jeho režim posiloval Reformy byly uplatňovány velmi selektivně, pouze na vybraná odvětví:
1993 Castro umožnil státním farmám, aby se transformovaly na družstva a bylo jim povoleno prodávat své produkty X Stát určuje ceny těchto produktů, stanovuje plány produkce a určuje, který z rolníků se smí stát členem družstva 1995 Bylo umožněno, aby na území ostrova vznikaly společnosti se 100% zahraničního kapitálu X V roce 2000 je pouze jedna taková společnost, ostatní jsou vlastněné napůl státem (Kubou) a veškeré mzdy, jsou vypláceny státu v dolarech, který je pak vyplácí dělníkům v podhodnocených pesos
Reformy a jejich dopad na politickou situaci III.
1993 Catrso zavedl dolar jako druhou kubánskou měnu a umožnila platit v této měně X V obchodech, kde se dá platit dolary zaplatili zákazníci daň ve výši až 140% z ceny zboží, státní příjmy z dolarových transakcí v roce 2002 činily 73,6 % HDP (Ritter and Rowe 2002, 107) 1993 Na Kubě je povoleno soukromé podnikání X Podnikání je státem značně omezeno – například restaurace jsou povinné nakupovat zboží od státu za vyšší ceny, snaha zabránit podnikatelům v hromadění majetku Kubánští občané smí přijímat remitence ze zahraničí X V roce 2002 měla Kuba nejvyšší náklady na uskutečňování těchto transakcí ze všech států Karibské oblasti a Centrální L.A.
Tato taktika patrně napomohla udržení Castrova režimu u moci, a to ze
dvou důvodů:
I přes to, že byly provedeny na venek dobře působící reformy si stále hlavní rozhodovací pravomoc v ekonomice udržel stát a velká část zisků pramenících z „uvolnění“ trhu jde do státní kasy Vláda získala kontrolu nad tím, kdo bude mít přístup k dolarům a povolení obchodovat mohou dostat pouze ti, kteří podporují režim – fakticky se tím omezila opozice
Reformy a jejich dopad na politickou situaci IV. Se zmírněním krize a po té, co se podařilo opět částečně obnovit růst
HDP se Castro vrátil ke konzervativní politice Do konce roku 2000 se objevovala stále další restriktivní opatření, která měla znesnadnit vstup na trh nově příchozím firmám Vláda stále více upřednostňovala státní podniky- zajišťovala jim například lepší garanci smluv a další výhody Kuba by se dala definovat jako state-capitalist economy – ekonomika, kde si i přes částečně tržní charakter drží hlavní roli stát – popisována jako trojí partnerství mezi státem, zahraničním kapitálem a domácím kapitálem Kubánská ekonomika by se však dala popsat jako „partnerství“ mezi nedemokratickým státem a zahraničním kapitálem (domácí kapitál zcela chybí)
Kuba na přelomu tisíciletí a současná situace Roku 2006 odstupuje Fidel Castro ze zdravotních důvodů z čela státu –
nástupcem jeho bratr Raúl Castro S odchodem Fidela přišla naděje na uvolnění režimu – nebyla však naplněna Zdá se, že Raúl úspěšně pokračuje v politice svého bratra
V roce 2008 Raúl stáhl některá omezení týkající se rezoluce z roku 2001 ohledně informačních technologií – povolil prodej osobních počítačů běžným Kubáncům – cena za jeden počítač však činí několikanásobek běžného kubánského platu
Letos Raúl Castro po půl století opět povolil Kubáncům kupovat a
prodávat domy – podrobné podmínky prodeje však vláda dosud tají Na posledním sjezdu komunistické strany byl proklamován tzv. “program otevřenosti“, který by měl podle Castra přinést zemi další reformy , Raúl také prohlásil, že by se strana měla “omlazovat“ a chce zkrátit možnost pobytu ve funkci ve státní správě
Zdroje GOTT, Richard. Kuba - Nové dějiny. Praha : BB Art, 2005. 460 s. OPATRNÝ, Josef. Stručná historie států - Kuba. Praha : Libri, 2002. 100 s. KAŠPAR, Oldřich. Dějiny karibské oblasti. Praha : Nakladatelství Lidové
noviny, 2002. 261 s. Quirk, R.: Fidel Castro. 1. vyd. Ostrava: Oldag, 1999. Corrales, Javier. The Gatekeeper State: Limited Economic Reforms and Regime Survival in Cuba, 1989-2002. Latin American Research Review, Vol. 39, No. 2 (2004), pp. 35-65 Ritter, Archibald R. M., and Nicholas Rowe. Cuba: From 'Dollarization' to 'Euroization' or 'Peso Reconsolidation'?. American Politics and Society 44, no. 2 (2002): 99-124 http://www.rand.org/pubs/technical_reports/2005/RAND_TR131.pdf http://zpravy.idnes.cz
Děkuji Za pozornost!
