ČESKY A SLOVENSKÝ EXILOVÝ SKAUTING
Poradní
CZECH AND SLOVAK SCOUTING IN EXILE
kruh vůdců a činovníků
3.VELESEZENÍ PORADNÍ SVITEK č:S November V E L E S E Z E K I
-
1975
KDY. KDE, JAK ?
Jak známo ze Svitku č .7, koná se podzimní Velesezení v Nemecku, 29. a 30.listopadu. Místo: Hotel-Gaststätte ROSENECK ara Hegbachsee /6085 Nauheim, telefon 06152/6415 /. Plántcy pro příjezd Jsou přiloženy. Ubytování a stravování, i pro doprovázející, přímo v hotelu, nocleh se snídaní DM 18.-. Začátek v sobotu v 9.oo hod., tedy o půl hodiny později než podle původního programu - můžeme si přispat díky dnešnímu Svitku, který přináší řadu informací předem. Pro přespolní ze Švýcarska a z Bavorska bude možnost přenocování z pátku 28.11. na sobotu ve skautském motelu v Karlsruhe, odkud se dojede v sobotu ráno /cca 130km/. Adresa; V.Volf, 75 Karlsruhe, Kolbergerstr.10 ,c , tel.0721/681 801. Výjezd z dálnice Karlsruhe-Durlach, outuu doprava ke středu města, po několika stech nitrech na křižovatce se světly opět doprava a dál dle bílých uka zatelů J/aldstadt", až se narazí na bílou šipku^Kolbergerstr. Pro jistotu vezměte ssebou spacák,příp. nafukovačku. Ubytování /ale počtu nocležníků/ na místě samém nebo na doslech skautské pístalky, Jen v českých rodinách s dobrým vztahem ke skaut in^u. Je-li to pro Vás výhodné, využijte bez rozpaků této možnosti - jste vítáni . Kdo chce z pátku na sobotu přenocovat v hotelu^Roseneck^ necht to oznámí do 25.11. na adresu: S.Válek, 609 Rasselsheim,Branáenburgerstr.8. , tel. 06142/51364. Stasa a Vrně
Současný stav našeho exilového skautingu v Evropě. Vývoj během posledního roku byl ve znamení konsolidace, vztahy mezi našimi skauty v exilu se vyjasnily: převážná většina se soustředila pod hlavičkou Český a slovenský skauting v Evropě, uznala br. Velena i nadále jsko starostu čs.skautů a složila oo jeho rukou činovnický slib. Tato skupina registrovala naše skauty ve Švýcarsku, v N.S.R. a v Holandsku a chystá se k tomu i v Rakousku/ Uspořádala tábory pro 160 dětí, založila a vede řadu oddílů, vydává j .měsíčník TAM-TAM, nepravidelník STEZKA a spolupracuje s čas.STOPA.
Poradní
vitek
- str.2
Na Yelesezení na. Severce i při dalších diskusích se vyj as lo i to, co nám ještě ve Winterthuru připadalo zamotané: o Kruh či novníků, kompetence, evropské vedení, sněm« Zbývá dohodnout aetai a označení funkcí a zvolit ještě sem tam někoho o Nemělo by to být obtížné, protože si uvědomujeme, že jde hlavně o naši mládež.
Český a slovenský exilový skauting v Evropě: Organizační struktura a hospodářské zajištění. / N á v r h / Hlavním účelem je výchova české a slovenské mládeže, s těžištěm činnosti v oddílech a na táborech. Mimořádný význam má koordinace činnosti, nebot bydliště členů, oddílu jsou zpravidla navzájem dosti vzdálena, účastníci táborů se sjíždějí často z různých států a někteří skauti a sic aut ky se pro přílišnou vzdálenost na soustavné činnosti ani podílet nemohou. Organizační struktura vychází z naší národní skautské tradice, přihlíží ke zvláštnostem a potřebám exilu, a proto zdůrazňuje demokratické principy. Jde v podstatě o federaci oblastí s vnitřní autonomií a společným koordinačním ústředím, zastupujícím také společné zájmy při styku s ostatními skautskými, exilovými i jinými organizacemi . časopisy apod. 1. Skautská mládež. Podle věku se dělí na šotky, světlušky a vlčata, skautky a skauty, roverky a rovery. Pravidelně se zúčastní oddílové a táborové činnosti, pokud je to technicky možné. Registrují se u sk. svazů jednotlivých hostitelských zemí a. platí členské příspěvky. O jejich přijetí rozhoduje vůdce odaílu. 2. Činovnice a činovníci. Vykonávají činnost prospěšnou skautské mládeži. Pokud lze, registrují se u sk. svazů jednotlivých hostitelských zemí a platí členské příspěvky. O jejich přijetí rozhoduje Oblastní poradní kruh, na návrh některé/ho/ z činovnic/íků/. Přijetí nabývá platnosti složením činovnického slibu. 3. Oblastní poradní kruh. Nejvyšší sk. orgán jednotlivého státu, jenž je tvořen všemi činovnicemi a činovníky, kteří zde trvale bydlí. Ze svého středu volí vůdce oblasti a ostatní funkcionáře, na dobu '1-2 let. Sezení_Oblastního poradního kruhu se koná nejméně jednou ročně. Svolává je vůdce oblasti, který také jmenuje a řídí vůdce oddílů a táborů. Po stránce hospodářské jsou oddíly a tábory samostatnými hospodářskými jednotkami, které přispívají k hospodářskému zajištění oblastní a evropské koordinační činnosti Mimořádné sezení Oblastního poradního kruhu se svolává na žádost nejméně třetiny činovníků. Oblastní funkcionáře lze odvolat, vyslov í- li se pro to nejméně 2/3 přítomných nebo zastoupených činovníků, a to tajnou volbou.
MHWaaHMMMMMM Poradní
svitek c•8 - str.3
f ( 4 . Evropský poradní kruh. Nejvyšší sk.orgán v Evropě, jenž je tvořen všemi evropskými činovnicemi a činovníky. Rozhoduje o veškeré sk.činnosti v Evropě, pokud tato není výlučně záležitostí jednotlivých oblastí. Ze svého středu volí na dobu 1-2 let Evropskou skautskou radu, která je výkonným orgánem Ev.poradního kruhu v
-
JR\Y\
«Sil W/ I I
období mezi jeho Velesezeními. Evropská sk.rada je tříčlenná a její členové jsou si rovni; jednu oblast zde smí zastupovat pouze jeden činovník - nemusí to být vůdce oblasti. Rada koordinuje sk.činnost v Evropě, např. vydává Poradní svitky a úzce spolupracuje s oblastními vůdci, redakcemi sk.časopisů, vydavateli sk. edice a vůdcem lesní školy. Podporuje spolupráci oblastí při organizaci táborů a jiných sk.podniků. Udržuje trvalé spojení s osamělými hlíakarni skautů a činovníků kdekoli v Evropě, pokud se pro velkou vzdálenost nebo z jiných vážných důvodů nemohou sk.činnosti soustavně zúčastňovat. Udržuje styk s ostatními našimi skauty na jiných kontinentech, zejména se starostou čs•SKautů. Prostřednictvím našeho exilového tisku a kontaktem s ostatními exilovými a jinými organizacemi informuje o sk.činnosti širší veřejnost, přxp. naj í zájmy českého a slovenského exilového skautingu v Evropě. Výlohy spojené s činností Evropské sk.raay jsou kryty jeanak z příspěvků oblastí, jednak z prodeje sk®příruček, z příspěvků a darů na sk. časopisy apod. Rada svolává nejméně jednou ročně Velesezení _Evropského poradního kruhu. Svolání Mimořádného velesezení a odvolání rady se řídí stejnými zásadami jako v oblastech, ) ^ 5. Sdružení přátel skautingu. Poskytuje morální, případneV/7 materielní podporu zvláště oddílům a táborům, s jejichž vůdci tedy především spolupracuje. ^ Zprávy a p c n ž m k y
brata STASI Odborné
^
v-/7r^n O W
L
ísT/^isTin
IL !
zkoušky
a
^• skau tk£ be sedí k lehký atlet II lehký atlet í* cyklista domácí opravy botanik filatelista hrnčír elektrotechnik skaut.ardi tekt hvězdář hude b ní k kovodělné práce knihař kanoista kreslíř kuchař kcš ikár lyžař meteorolog lukostrelec námořník motorista modelář ochránce přírody natěrač f otograf zálesák první pórnoc plavec přítel zvěře redaktor přítel ptactva rybář rezbář školní prospěch strojník táborník stopa? trubač truhlář tiskař veslař zahradník účetní zedník zoolog záchránce bruslař na ledě švadlenka pravodaj na kolečkových bruslích
x
A A
Wi
tm
- str• • vl£ata a s__e_tluš_y rukodělné práce cyklista kreslíř první pomoc hudebník fotograf znalec přírody vyšívání znalec zveře šití bruslař(led a kol.) zpěvák táborník vodní hry kuchař dopravní předpisy sběratel knihovník lehký atlet I lehký atlet II modelář domácí práce Zváš tni skousky A • skauti : Tri orlí pera skau tkjf: Zelený trojlístek 3. vlčata: Tři hvězdy svetlusky:Zlatý trojlístek oo 00 c
Chtěl bych, ještě jednou zopakovat to, co uvádí Bursík y předmluvě ve vydání 'příručky "Odborné zkoušky11 z r. 1945 a která je určitým vodítkem při zpracování výše uvedených pahorek: ^
Brofr náčelník napsal v úvodu k prvnímu vydání příručky ^Odborné /.kousky«: Jun£!d?m bych velmi rád připonio!, 2 o no ní jejich cílem dosáhnou!! odznsku odborná zdatnosti o honosili so . před . svvmi spolubratry množstvím krušných .koleček na pravém rukívě. Cílem je odborná znalost, slulo hlubší a hlubší touha po větší, dokonalosti, vedoucí ke skromností, touha dáh sebo a všechr.v své dovedností a schopnosti do služeb bližního a svého národa, Odznak odborné zkoušky je proto ¡en po ¡vržením, že jsi, junáku, absolvoval určííý kurs, je vysvědčením o vykonané zkoušce, de říká o tvých skutečných schopnostech právo tak melo, jako doktorský diplom o zdatností lékaře nebo tovaryšský list o schopnosti dělníka. Mus'5 skusem prokazovat s!é!o svoji způsobilost a podaří-1 i se ti to několikrát, bud© ivůj odznak na ruhvvo mí;; tep rva íen pravý význam o pravou cenu.
Kekteré podmínky pro složení odborných zkoušek byly již uveřejněny v Tam-Tamu. Ostatní budou-uveřejílovány postupně. Označení pro odborky pro skauty, skautky, vlčata a světlušky •:á v dostatečném množství sestra Hanka, která je na písemné nožádání vidcům oddílů a vedoucím táborů zašle. Upozornění -pro vedoucí táborů: nejmén^-'. f měsíce )před táborem oznamte sestře Hance druhy a pocty předpoKTacíaných označení odborek, které budete pro tábor potřebovat, aby ona je mohla^ó o"Jecfnat v dostatečném množství z IJ. 3 . A.. A tím se dostávám k dalšímu bodu a sice proč musíme používat označení amerických skautů. Bylo toto sice prodiskutováno již na sezení ve vinterthuru, ale ještě jednou toto zopakuji; Jednotlivé národní svazy a organisace skautů zemí kde žijeme mají také označení pro odborné zkoušky. Mám k disposici předpisy pro plnění těchto podmínek z těchto zemí, Bohužel se ale tyto značně liší nejen od našich požadavků, ale každá žerně má naprosto jiná požadavky pro plnění i stejných zkoušek. Hnohé z našich zkoušek se vůbec n l k d e _ D o c h á z e l o
by jistě ke
trapným situacím, kdyby třeba náš skaut mel v Holandsku "místní o::borku; která by byla sice stejného názvu, ale nesplňovala by holandské podmínky pro jejich nošení. Aby byly odstraněny tyto případné "nesrovnalosti", byla hledána taková možnost, kde bv«
Poradní svitek c.S - str
chom nedošli do konfliktu. Proto bylo použito označení odborek amerických skautů. Je malá pravděpodobnost, že bychom přišli
iy| f
ve styk s jejich činovníky /jediná možnost je Jamboree/; jsou :
od nás dosti daleko« Také jejich označení jsou dosti podobné našim /jsou trochu většího průměru/, jsou i laciné,a pro nás díkv našim bratrům v U.S.A. lehce k získání# Označení "Tři orlí pera" používáme jen u skautů. Musí se totiž ručně vyšívat /sestra. Janaš/a U skautek bylo použito americké družinovky a protože -podmínky jsou od chlapeckých trochu odlišné , myslím si, že její nový název a označení je naprosto vhodné. Viz Tam-Tam c. 2. Nakonec "bobříky". Velice se nám rozšířili,, Já osobně mám značné připomínky. Souhlasil "bych, aby tyto zkoušky dělali Šotci;
oVs
m r>roti tomu, aby se tyto dělali u vlčat, světlušek, skautů a skautek. Nikdy tyto discipliny" ve skautském hnutí nebyly za-
^
vedeny. Jistěže Foglar těmito za nacistické okupace nahradil
o^-sč
i
^
PT
skautské odborky; my ale přece máme jinou situaci a opravdu máme pro naše skautíky odborky. Tedy ještě jednou: u Šotku ano,
^
u ostatních jsem proti« Pak ale musí být vypracovány přesné -podmínky. Máme v oddíle světlušku, která dokonce má něko1ik^no^) ťylků"???T* i Tedy ještě jednou: "bobříci" u Šotků ano, nosit ozna<5ěTrr"na pravém rukávě, po složení světluškovského resp* vlcáckého slibu odpárat-
r—
t^Uj
~ tli iJt^ |>
Skautský kroj. U mnoha z Vás jsem slyšel používat výrazu skautská uniforma. Tento výraz je nesprávný - uniformu mají hasiči, vojáci a ajznponáci - skauti mají
k r o j
A tak jak se lišil valašský
k-roi od slováckého, hornolužnáckého, blatenského, dolnolužnácké-fJ zase ho a každý krajový kroj jeden od'druhého, tak se mohou lišit i jednotlivé kroje v zemích, oddílech, družinách ba i u jednotlivců co do barvy a provedení..u skautských organisací* Je naprosto jedno, jestli někdo má kroj barvy khaki, jiný hnědý nebo zelený, někdo s nárameníky a někdo s krátkými rukávy. Společné a jednotné jsou. označení a šátek, př. šňůrka na píštalku. Kroj. Doporučuji s dlouhými rukávy, praktické-barvy /khaki, zelené, hnědé/, ne moc světlé, s dvěma kapsami. Šátek. Pro všechny barvy hnědé, trojúhelníkový. Tradiční i/V'
oaliŠMJXÍ
pro světlušky a vlčata nedoporučuji. Maximálně by tito ,/
nosili tyto šátky jen tři léta a jen po dobu prázdnin, táborů, » cpž z finančních důvodů není vhodné. jO
Sn^rka na píštalku. Světlušky, vlčata, skauti a skautkv arvy zelené, činovníci barvy bílé, vždy kolem krku.
jj
^'
••.„.',.—» iC,. IKBnaMMOťMaMiAi » Poradní svitek c*S - str.6
Kalhotyo Doporučuji manchester, jakékoliv barvy* Souhlasím i s dlouhými kalhotami libovolné barvy. Jsem proti křiklavě mnohobarevným kalhotům, proti - 'texaskám, kde jsou ustřižené nohavice navíc "roztřepené", s našitými falešnými záplatami, různými obr a z
^*
,
f j ^ j ^ V ^ l ^
\JV]
IAmaj
Pokrývka hlavy« Doporučuji skautský k l o b o u k v š e c h . Osobně jsem přesvědčen, ;že jednotnosti nedosáhneme-, protože hlavy dětí také rostou a toto je velmi drahá záležitost 0 "Družjiiovka" Trikolora s angl* nápisem Free Czechoslovakia pro všechny nad levou kapsou*
—* ^-jčvWV^ÍA
Slibový odznak. Vlčata - plátěný vlček; světlušky - obrysová lilie; ostatní - slibový odznaky Vlček a slib, odznak ze Švýcarska, obrys, lilie z U.S.A. 'Tyto se nosí nad trikolorou nad levou kansou. ^
Stupně. Nováčkovská zkouška u všech - stříbrný knoflík na Dravé kapse uprostřed. První stupen u všech - zlatá šesticípá hvězda na Dravé kapse uprostřed. Druhý stupen u všech - dvě zlaté šesticípé hvězdy pod sebou, na pravé kapse uprostřed. Skautská léta. Stříbrné šesticípé hvězdy na.černém filcovém podkladě /za každý rok jedna hvězda, při 5« letech, resrj. 10 dosažených létech s příslušným číslem/ na klopě pravé kapsy. Družinový odznak. Na levém rukávě, 5 cm od lénu ramene a rukávu uprostřed. Nad tím Oddílový název - kruhový segment. /U oddílů, které mají místo nůsobení v jednom městě./
^
2>'ff \ tV
Odznaky odborných zkoušek^ Na pravém rukávě, 5 cm od lemu ramene, po dvou vedle sebeý s mezerou 1 cm. Označení zvláštních zkoušek /tři orlí pera, zelený trojlístek, tři hvězdy, zlatý trojlístek/ se nosí nad odznaky odborných zkoušek. Odznak tři hvězdy resp. zlatý trojlístek nosí vlčata a světlušky, které tento získali i jako skauti do doby, kdy složí zkoušku tří orlích per resp. zeleného trojlístku. První pomoc, záchránce, plavec se nosí vždy v horní řadě, ostatní tak, jak se získali. Jiná označení /kromě činovníků/ se na kroji nenosí. Výjimka jsou vyznamenání a odznaky různých zkoušek jednotlivých svazů zemí, které jednotlivec na různých kursech, seminářích získal a které vyznačují určitý stupen výkonnosti nebo činnosti. Tedy žádné táborové odznaky, upomínkové odznaky atd. Tyto se mohou nosit na kroji jen po dobu trvání tábora, jamDorue /celosve tovoho, národního/, pak se odstraní.
J i J úw^J
Lli-ia £¿¿28 Lx._iJ U \J y
Poradní
K O R D J A M B
-
3vitek
5,8 - str,7
75
Pohlédnutí zpět na XIV, světové skautské jamboree v Lillehammeru (Norsko ) Zpravodaj :
M a u g 1 i
H o d n o t i t v ý z n a m XIV«,světového jamboree , pohádaného letos v létě ve Skandinávii a speciálně naší cs,u8asti na ném,- lze z několika NORDJAMB75 hledisek, ( V krajanském a skautském tisku vyšla ci ještě vyjde řada reportáží a dojm8,psaních pro širší exilovou veřejnost a skautskou mládež, pohopiteln® nadšených, f,že jsme opět byli přitom" !) Chtěl bgch se však do otknout významu KORDJAMBu co možno kriticky z několika nejdůležitějších aspektu, zejména : - z pohledu na d n e š n í s v ě t o v ý s k a u t i n íj .*ak se nám jevil na jamboree - 5cast 6soskautské jedndtky a význam naší reprezentace - Nord jamb , jeho organizace a skauting v severských státech - perspektivy do budoucna.
i
Každé jamboree bývá nesmírně pestrou podívanou, strhujícím " s h o w" - viděno očima reportéra, avšak pro s k a u t a je to životní zážitek,pravé hostina pro smyslý, ale ivškautské srdce. Tak tomu bylo i letos. Srovnával jsem maně první poválečné "Jamboree míru" 1947 ve Francii s "Nordj§mbem"1975o Rozdíl je pochopitelně značný - zejména co se týká celkové atmosféry, spontaneity,poválečného elánu. Dnes jsou mnohé věci mládeži samozřejmostí. Za těch 28 let se svět nesmžrně změnil - i jeho rrládež, Skauting - i přes své neměnné mravní zásady - se nemůže ubránit vlivům, které jej do určité míry modifikují a někdy i zkreslují jeho původní poslání, V&dyt skautu je dnes na světě kolem 15 milióntina každá národní organizace - na jamboree jich bylo zastoupeno 95 - si přizpůsobuje skauting svému cítění,tradici a-potřebám. Proto podat jednotíci pohled na dnešní světový skauting je věc nemožná. Možno pouze poukázat na některé přer= *ujžři ,které jsou na postupu,8i zatlačeny ci p r v k y t e n d e n c e o. dobou do pozadí.o Kuj soud muže být do značné míry subjektivní, leó přesto bych jej rád vyjádřil takto : 1)
\
7 mnoha zelích vypěstované pojetí skautingu jako napolo militaristické organizace je ve většině zemí setřeno. Je dán naopak průchod živelnosti mládeže, která se chce sama vlastními prostředky vyjádřit - bez patronování vedoucími«. Myslím,Že to není ke Škodě a je to ve shodě se zásadami Bí-Pí " Scouting is a play" a "Look at the boy", 2) nábožensky prvek je ve skautingu živý a doplňuje mravní kodex skautingu, V každé národní organizaci hraje Větši ci menší úlohu. Je to odrazem láboáenského cítění národa a jeho tradic,- Jedním z vrcholS Nordjambu byly společné mnohatisícové bohoslužby, zčásti také ekumenické, 3) Do skautské výchovné metodiky a programu se zařazuje technická dovednost, elektronika,radioamatérství,pofiítaěe,ochrana životního prostředí a j 0 disciplíny , Skauting tedy není jeg "primitivizmus". 4) Novým prvkem je všudypřítomná rovnoprávnost národu t z v, rozvojových ze -í, vzestup jejich hrdosti a sebevědomí. Na dřivějsíji jamboree mnohdy jakási "atrakce", dnes se však derou dopředu, .Avšak zejména skaut, organizace arabských zemí Střed,Východu sklouzávají přitom do nacionalizmu : namísto skaut,lilie uprostřed tábora portréty olejových šejku ! Je obava,že příští jamboree v Iránu bude teprve "ve znamení nafty"« :~ebo co si lze myslet o recepci v táboře kuvajtských skautB , kam jejich vyslanectví dovezlo z Oslo pro vybrané hosty celý nákla8ák lahSdek a nápojů ? 5) Svítové skautské Gstředí - jak se jevilo na Nordjambu - je politicky bezbarvou organizací, která zřejmě musí být plauzibilní všem, kromě nejradikálnějšřfeh reSimfí - levice a pravice* Příklad : na zahajovacím
Poradní
svitek
č.8 - str.8
ceremoniálu byla z oficiálních míst zdurazňěna přítommost prince Sidi Mohameda - syna despoticky vládnoucího marockého krále Hassana II - o němž psaly i smboreeové noviny dojímavý Slánek, jaký je to vzorný skaut ! w • * t - o Na Nordjambu byly zastoupeny skaut«organizace mnoha nepatrných zemí a státečku zatím co s k a u t s k é o r g a n i z a c e ,potlaSené diktátorskými režimy , £|mnoha miliony skautS ( Polsko,CSSR, Madarsko aj.) n e mě 1 y ani s y m b o l i c k é m í s t o v Ďstřední aréné jamboree - tzv. "Althingu"•. Osud skautingu v t ě c h t o z e m í c h Jako by byl světovému ústředí lhostejný* Nikdo se o tomto " m l c í c í m s k _ a u t s k é m h n u t í " z oficielních míst neznínil.Kritika ceioněmeckého kontingentu, zejména DPSG, Se se na jsmboreech v Tokiu 71 a i nyní , pěstuje r ^ 2 o v § obraz skautingu na sváti, je podle neho soudu zcela oprávníré ! BohuSel není mnoha skautským 3initel~um ve svobodném svě^ě jasno,ze se skauting jako idea muže rozvíjet jen mimo totalitních režimu ! Nás se kiusí tento postoj svět« skautského ¿středí trpce dotýkat - stejně jako skautS polských,rna9arských, ukrajinských Si baltických,kteří mají své exilové skautské organizace. Diplomatické důvody ( '.'•Co by tomu řekla komunistická vyslanectví výchu stá tu v Oslo .. ?) jsou zřejms závažnější nežli projevy bratrství v š e c h s k a u tS ze svobodných i porobených zemí. 0 mnohaletých snahách vSlenit exilové organizace do světového skaut o ústředí by mohl více vyprávět br. V e l e p , F # Zatám všechny snahy ztroskotaly. Neměli bychom se o to znovu^pokusit T Alespoň ^ o vytvoření p o d v ý b o r u na svět.ňstředí pro záležitosti exilových skaut.skupin ? 6) Ů c a s t n a š e h o S s . p u l o d d í l u je třeba vidět zejména z těchto hledisek : - Se se nám podá&.lo - díky především velkorysé pomoci "Deutsche Pfadfinderschaít Sankt Georg " zúčastnit se Nordjambu jako s a m o s t a t n á j e d n o t k a - že našim chlapcům byla dána možnost zažít plně a aktivně jamboree a poznat - v rámci bezplatné "Kome Hospitality" v norských rodinách—zemi, její lid a kulturu. Jamboree naše Ghlapce "chytlo" .V fom vidíme - or. Dan a já jako jejich vedoucí - ur£itou naději, že velká část z "ich převezmou funkce a budou dále aktivně pracovat. - Na Nordjambu i v Norsku jsme získali mnohé přátele, máme možnost výměny, společného táboření - zejména s Nory, Finy, Švédy, Rakušany« - ze jsme v rámci našich možností splnili vytčený p o l i t i c k ý 5 k o l který byl v souladu s ústředním heslem také ceioněmeckého jamboreeového kontingentu ( " Ungerechtigkeit in der heutigen Welt" ): pokukazovat na osud našeho potlačeného národa doma a to osobními rozhovory, agitací, tiskovým materiálem a fotomontáží na panelech u vchodu do našeho tábora. Naše "Kniha hostu" se hemží projevy solidarity s Ss. ska utingem ! Onen fakt,že po 3 dnech jsme museli na rozkaz vedení sejmsout cs 0 via jku z našeho hlav ího stožáru ( kde vlála vedle via fky DPSG a vlajky brit 0 skautu, tvořícich s námi oddíl) je celkem druhořadou záležitostí. (Vztyčili jsme ji však znovu při nástupu k uvítáni ::r.Dr Velena Fanderlika a jeho paní a pri zakončení jamboree. •) - Se jsme vlastně/^é^skupinou estonských skautS - ti přijeli s kontingentem USA - m l u v i l i za naše bratry za železnou oponou. Kritický pohled do vlastních řad : vcelku dobrá kázeň, skautský "duch" ne vády na takové úrovni , na jaký jsme my starší byli zvyklí - je to váak dano tim,že náš puloddíl byl sestaven z chlapců, Sijícich daleko od sebe, ktěří měli ruzgý výcvik za sebou a jer} skrovnou možnost připravit se na několika spole cných sra ech během 7 měsíc8 . e V ý z n a m n o u je ona skutečnost, že'bratři, kteři na Nordjamb přijeli z Československa a pobyli s námi v táboře, mohou podat svědectví o tom« Se náš skauting v exilu žije a áe neseme pochod-ň našeho junáctví lez přerušení dále0 7) :: o r e j a m b jakožto mohutný mítink 17*000 skauti? z oelé zeměkoule byl pečlivě zorganizován. Je to nesmírná zásluha skautských Sinovníku pěti nordiekých zemí. Závažných nedostatRS nebylo - kromě snad organiz. zmatku ve skladu bedén s tábornickým materiálem,která byly poslány napřed a kter£ - dík ze.iména .isme r>8l dne hledalio Doprava GSastníkiS r7
Poradní
svitek
5.8 - str. 9
IP3G v Dhsseldorfu a ierií cestovní kanceláři "Intersoout"o Přitom fin. 60 iaklady (sleva na ž eleznici a lodi) pomérnijnízké, kolem DM 550, -až b00,vzdálenosti bydliště«, Cestováni Eouela komfortní. na GSastníka - podle Tšbořište ideálno zvoleno : louky na březích jezera hljosa ,stromoví,blízkostJ hor (výpravy na ledovce !), blízkost města.Hygiena a zdravot.zabezpečen! dobré, íadná epidemie, ••'.áš podtšbor "Siljan" byl veden Svédskgm štábem naprosto vynikajícím zpQsobem a s precizní organizací ( Svédum se beztoho říká " :;§.TCÍ Severu") «Zásobovaní klapalo, $ídelní£ek přímo vědecky sestaven. Protože jsme pro naši výpravu zakoupili 6 stanu ( trojmístných) a celty na jídelnu, vypádal náš tábor slušnfm dojmem® Aktivita našich chlapci? qyla vysoká, &6astdjili se denně mnoha soutěží skautských a sportovních. Programové bylo jamboree bohužel předimenzováno, akce stihala akci, takže na spontánní aissB<, schSzky hochB při malých táboravých ohních a na besedách zb"lo velmi :álo casu0 Tzvo " h i k e t.j. 24- hod. výprava do horské divoSiny s přespáním pod ošitou ( smíšené družily z rSzných národfi ) byla plným Gspěchem r.ejen cíky vy nika r-ícimu počasí (ne j teple jsi léto v Norsku od r.1911 !) ale i v.oř é organizaci® Významnou úlohu sehrálo přitom kompj&terové středisko s umístěné v táboře, aby se tak komplikovaná akce vůbec mohla uskutečnit ! iladným prvkem bylo i to,že se Nordjamb nesl v "nordickém duchu", čímž se rozumí vztah k drsné pírodě ( ne nepodobné kanadské !), rukodělným - racem ze dřeva, ke sportu a k poznávání a ochraně přírody«, Ka druhé stra ě "oyl dán dostateSný prostor pro technické dovednosti ( radioskauting, elektronika at d.) Pobyt v norských rodiných, cili "Home HospitalityT* , doplnil naše dobr@ z jamboree0 C pohostinnosti našich norských přátel, u nichž - mnozí z nás poslova nechali své srdce, o jejich zvláěí srdečném vztahu k nám jako prísluáníkum českého a slovenského národa , by mohl každýá s nás dlouze'hovořit o To V§e byly akcenty, které převážily to, co jsme na jamboree postrádali. Shrnuji : ' ordjamb 75 ukázal znova, že dnešní sv8t nutnS potřebuje takové bnutí mládeže jakým je skauting, vychovávájíci mladé lidi k nenásilnému řešení problému lidstva. Jak to řekl při zahájení br. László N a g y generální sekretář svět.skaut.Cistředí : jamboree jako živá ilustrace našich nynějších ukolB a budoucích možností."
Bod
Skautské
clanky v exilovém
tisku
^Redaktor "Českého Slova" J. Pejskař přislíbil / po naléhavé u r g e n c i b r . N a u g l i h o / že b u d e opět u v e ř e j ň o v a t z p r á v y o činnosti našeho exilového skautingu. Pravidelná skautská rubrika však zavedena nebude. " N á r o d n í p o l i t i k a " s p ř í l o h o u "Zvon" n a b í z í u v e ř e j ň o v á n í pravidelné rubriky o práci našich oddílů.Kromě toho hodlá " Č e s k ý ú s t ř e d n í s v a z v N ě m e c k u " / M n i c h o v / , k t e r ý je v y d a v a t e l e m Národní politiky"f vykoci pro naše letní tábory finanční podp o r u ze z e m s k ý c h a s p o l k o v ý c h f o n d ů . / D o p i s g e n . s e k r . a r e d a k t o r a M . Svobody z 28.10.75 /•
C?
Poradní svitek č.S - str. 10 ií----J^=I===§=S=2™= Referent: Cipa Korešpondenčná dialková lesná škola je už sama o sebe zvláštnym dřuhom LS a v exilových podmienkach je jej osobitost ešte viac zdoraznená samotným faktom roztrúsenosti činovníkov po celej Eurdpe. Při všetkých doterajších LS išlo v podstatě o to, aby buduci vodcovia v niekoíkotýždňovom sústredení vnikli hlbšie do látky, metodiky a praxe skautingu a každý skautský den v tejto LS mal byť vlastně vsorom pre ich budúcu činnost všeobecne.ZA^našich "bojových podmienok", keď sa vlastně svoje dovolenky snažíme rozdělit medzi rodinu a skauting je takéto sústredenie i z finančných dÓvodov nie možné. Musíme preto látku rozdělit medzi možnost samostatného š túdia a praktickú část skautskej výchovy. Samostatné studium je možné len pri dostatočnej přístupnosti skaut, literatury. Nakolko v tejto krátkej fáze nasej činnosti nebolo možné vydat všetky potřebné príručky, nezostáva nám predbežne nič iné, len siahnuť k příručkám skautských zvázov zemí_ v _ktorý£h t.č. ž_ij_em£. Pojde tu predovšetkým o všeobecne platné skauti disciplíny, ktoré by sme doplňovali osobitými typickými zreteTami nášho skautingu, a to ako samostatné skriptá, články v STOPE a iné možnosti komunikácie, nevynímajúc z toho ani magnetofonické kazetové pásky, j Praktická část LS by sa absolvovala na našich táboroch, kde^Budúci absolventi LS cinovníkmi ci pom. cinovníkmi f a to za vedenia a dozoru jednak samotného vodcu tábora a potom za přítomnosti vodcu a inštruktorov LS. Prakticky by to vyzeralo tak, že jednotliví absolventi by boli už od počiatku poverení najprv samostatnými úlohami pri výstavbě tábora a potom najprv .jedno-či viacdenným.1 vedení m družin a neskoršie tak isto jedno-či viacdenným vedením celého tábora. Za předpokladu, že dost skoro budeme vediet kto z absolventov sa zúčast ní toho-ktorého tábora, dostáni! tito svoje úlohy najmenej 2 mesiace pred pociatkom tábora, aby sa tak mohli dostatočne připravit svojimi písomne zostavenými poznámkami a prípi nákresami. Pretože u každého pojde, najma pri výstavbě, o rozne úlohy, budu ostatní absolventi tuto činnost sledovat a pri každodenných večerných absolventských posedeniach zhrnút rezultáty jednotlivých úloh, oznámit skúsenosti, vyknúť chyby a usměrnit budúci Sen. Pri dňových vedeniach družin a neskoršie celého tábora pojde jednak o presnú celodennú pro^gramovú prípravu od rána do večera včítane táborového ohňa a neskoršie, keď už bude tábor v běhu, o fiktívnu schodzu v klubovni. Pravděpodobně nezačnu naše budúce tábory v lete v tých istých termínoch, a tak vodca i instruktoři LS budú mocť byt přítomní pri výstavbách a potom pri běhu toho-ktorého tábora. Tento naznačený postup vyžaduje dokladné a včasné rozpracovanie úloh, pričom nie je povedané, že absolventi musia celkove absolvovat LS už v budúcom táborovom období. S týmto druhom LS niet nikde dostatočných skúsenosti, a preto ich musíme len nadobudnút. Neskoršie tieto skúsenosti budeme praktizovat pri výchove tých, ktorí sú teraz ešte len starší skauti a skautky a z ktorých chceme v budúcnosti vychovat svojich nástupcov Osobitostou nasej LS je aj to, že máme t.č. roznych činovníkov.Jednak sú to absolventi LS ešte z domu, ktorí sa stanů inš truktormi; potom tí, ktorí sice ako celkom mladí sice skautovali, ale nemali možnost prehíbit svoje skautské vědomosti - nakoniec činovníci, ktorí sa nimi stali ako skautingu oddaní rodičia s pevným predsavzatím vniknút "do radostí a tajov skautingu". V našom případe však prakticky to nie je možné takto kategorizovat, a preto tí čo už čo-to vedia musia trochu zaostat a pomáhat tým druhým, ktorí zas budú musieť "nasadit trochu vačšie tempo"« Přitom samozrejme předpokládám, že všetci našj. činovníci budú _LS absolvovat, a to teoretickú i praktickú - ti, ktorí nebudú moct byt celý čas na tábore, prídu aspoň na čas, keď budú plnit praktickú čast LS.
Poradní svitek 5.8 - str. 11 Osnovou všetkých LS vobec je vlastně len rozšírená látka všetkých stupnov zdatnosti s prihliadnutím prípravy našej skaut.mládeže pre tieto stupně. Samozřejmým predpokladom preto je, že budiíci absolventi našej LS ovládajií látku stupnov zdatnosti tak, ako sa to vyžaduje od víčat,svetlušiek,skautov a skautiek. Prvou fázou prípravy absolvent ov je teda osvojenie si látky stupnov zdatnosti - a potom uvidíme ako možeme ďalej pokračovať! Nakolko u budiícich absolventoch ide 0 "dávnejšie už mladých", a teda s určitými životnými skiísenosťami a vlastnou metodikou vo svojom zameatnanní, možeme vychádzať z předpokladu, že pri dodaní přesných osnov a literatiíry, budií mScť vypracovať určitií teoretická skautskií tému - takto vypracované témy budií vzájomným studijným materiálom všetkým absolventom LS. f*8jd@ o určitý druh "disertačnej skautskej práce", ktoré zostanií v našej exilovej skautskej klenotnici. K tomuto druhu spracovania teoretickej tematiky musíme siahnuť preto, lebo je nie myslitelné, aby inštruktorský zbor(?) LS vypracoval všetky témy. Jednotliví skautské témy by si budúci absolventi vybrali sami jednak podia druhu svojej práce a jednak podia stupna príklonosti k určitej skautskej téme. Bude lílohou inštruktorského zboru LS, aby sa absolventom dodali přesné osnovy a pokial možno zoanam prístupnej skautskej literatiíry našej 1 cudzojazyčnej í Hrubé_ osnovy korešpondenčnej dialkovej_Lesnej školy: Jak začít s oddílem - se sdružením přátel skautingu. Skautská propagace - tisk - rozhlas - vývěsné skřínky - fotografie a filmy - skautská činnost(výstava,besídky,ukáz•tábory,veř•služba• Administrativa - oddílu - střediska - oblasti Skautská ideologie - výchovný systém pro mládež s důrazem na výchovu mravní - mravní náplň a směrnice:zákon,slib a healo - vůdce vzor. Skautská psychologie - představy - spojitost představ - osvojování představ - pamět - fantasie - city - chtění = charakter. Mettodika skautingu - methody výchovné:hra,práce,povinnost a služba, soutěžení,příklad,výklad - prostředky výchovné; schůzka,vychádzka do pří rody,táboření v přírodě, skautské kursy a školy. Povinné ručení vůdce - trestně - civilně. Výstroj jednotlivce - výzbroj pro weekend - výzbroj na tábor - výstroj družiny na vycházky - speciální výstroj odd. pro tábor. Skautská klubovna - úprava - \íčel - výzdoba - nábytek - život v klub. Družinová soustava»- družinová schůzka - družinové vycházky. Rámcový program oddílu na celij rok - program v jednotlivých měsících. Organiaace . Táboření - význam - hlavní chyby při táboření - příprava tábora táborové stavby - táborový řád - denní program tábora - rámcový program tábora - jídelní lístek na x-týdnů tábora - mnofsství potravin pro x účast. - táborový oheň. Theorie tělesné výchovy - ranní rozcvičení - a t le t ika, spor t a t ě l . ^ ^ ^ c výchova v táboře - Ranní(nebo večerní) čtvrthodinka doma, Zdsivověda - zdravotní prohlídky - lekárnička( oso bní , družinová , tábo-s rová - tělověda - první pomoc - výživa a stravování - osobní hygiena - hygiena tábora - hygiena klubovny - onemocnění v tá boře a na výletě; Dorozunívání - signalisace - značkování,&ifrozárií,indisánské a zálesácké značky - zpravodajství. Odhady vzdáleností, výšek, velikostí, váhy. Orientace• Rukodělné práce. Příroda - pozorování základní - příležitostní pozorování. Skautská astronomie. Dřevorubec tví. ^Skautská estetika - kreslení - panoramatický náčrt - výtvarnictví Uzlování a lasování.
Poradní svitek 5.8 - str. 12 Stopování. Meteorologie \ Lukostřelba - bumerang a pod. Sestra Máma - zpráva o činnosti a dva návrhy: Zpráva__o_činriost:L oddílu_Bern. Registrace u Pfadfinder Bueberg Abteilung Grauholz,Zollikofen.Na zahajovací schůzce přítomno 11 skautek,6 skautů,1 minibatole,11 rodičů a 4 vedoucí.Omluveni 4.Celkem pozváno 36 dětí z Bernu a okolí. Cíl naší práce: Utužení přátelství mezi dětmi a příprava ba tábor. Pravidelné srazy: Ix za měsíc v neděli celodenní výlet - l~2x za měsíc schůzka v sobotu odpoledne - lx za měsíc expedice TAM-TAMu. Program: Nácvik české besedy, Mikulášská besídka společně s českou školou a Sokolem, bruslení, lyžování. Na jaře(duben) pozveme všechny čsl. skauty ve Švýcarsku na jarní hru po Bernu, oddíl uspořádá alespoň dva výlety s přenocováním. Naučíme se stavět podsady.Skautský program podle skaut.stezek. Asi během 4 měsíců uspřádáme setkání se švýcarskými skautkami a skauty našeho domovského oddílu. Potíže: nemáme a zatím marně sháníme klubovnu. Při setkáních vždy dlouho trvá, než se konečně sejdeme(nevýhoda vzdáleností). Velký klad: zdravým jádrem oddílu je družina 2ab,tak jak vznikla na Zátoce,dobře sehraný kolektiv již se skautskou tradicí,členky se scházejí v kompletní sestavě tak,jak ji znáte ze Zátoky. Seznam vedoucích a členů dodám dodatečně. £p0>l^p£á£e_s_e£ij10^ými_0£ga>ni_sa>c_emií.Navázala jsem kontakt s představitelkou Sokola v Bernu.Sokol nás žádá o pomoc při zajištění táboření dětí a mládeže na táboře,který bude navazova na letošní sokolský Slet v Curychu. Začátek 5#7.76. Zatím jsem výměnou za popis a hudbu k české besedě mohla poskytnout pouze seznam skautských domů ve Švýcarsku.
;
S K A U T 3 D I C E ^ Považuji za nutné vydat < skautská , ylčácki' a svštluškovské stezky. Stejně důležité jsou odborky. Doporučovala bych kartoteční lístky se jménem,datem narození,skautským jménem a dosáhnutými stupni a odborkami.Usnadnilo by to práci vedoucích,evidence by byla jednotná a kartoteční listy v rukou evropského náčelníka totožné s kartotékou oddílu,by dávaly přesný přehled o stavu členů i o stavu organisace v ů b e c . ^ ' ^ / D81e bych doporučovala korešp.lístky^které by se daly používat jako o z y átífeykde by bylo^~treba doplnit pouze datum,hod.a místo srazu a připomínku,co je nutné mít ssebou.Nemáme všichni možnost pozvánky rozmnožovat a tak je svolávání dost velké zatížení. Kroje t o d z n a k y
atd,
Přebrány holandské 3ou£ás£:ky kroje (skautské ko5ile^kalhot^, Dodkolenky vlČácké tapky ((zelené1.)/. Krom? toho : skauti a skautky - hnědé Šátky, vlčata a sv5tlu?ky - iluté skautky a světlušky hnědé barety,skauti klobouky (něm.7) ť ( JJoitibvenky -holandská trikolora na levém rameni 5cm p o d i v e m . 04borky - h o l a n d s k é , j e l i k o ž jsou levné a rychle k dostání. Slibové odznaky -vfcČata plátěné,sv5tlušky lilie ???-kov. Naprosto chybí 3 orlí péra,vlíácké a sv?tlušjovské stupně,skautské stupni Družinové oznaíení - měli bychom mít zásobu f. Bobříky odbourat,nebo alespoň nepřišívat na k r o j , Snad jako náramek náhrdelník. Dopisní papíry,razítko - n e m á m e .
3.VELESEZEN
xUJLei
l i JL
b y 1 u CR.
»
—
i i i l u u a
i
