KRONIKA MĚSTA KOLÍNA
1980 -
,.
.
Dll ll._
o PRUMYSL
A
SLUŽBY
kronikáře
Není v silách
průmyslu
rysech rozvoj městě
rnyslovém vých
v jeho celku v tak velikém a pru-
Jako je Kolín, natož potom rozvoj jednotli-
průmyslových podniků
má dostatek to jsem
zachytit ani v hlavních
pramenů
závodů
a
nebo jsou pro že by v
přesvědčen,
městě,
ve něho
městské
protože ne-
nedostupné.
kronice
měly
Přes
být v kaž-
dém roce zachyceny aspoň hlavní údaje o výrobě v každém prům,yslovém závodě
o
úspěších,
městě,
ve
neúspěších
ale i
o jeho ve
výsta.vbě
výrobě,
jících v podnicích, o socialistickém i tehdy, když v
některých
o
a roz v o ji,
životě
soutěžení
pracu-
atd., a to
podnicích a závodech již vedou
své vlastní kroniky. Ty jsou ovšem daleko obsáhlejší, než o jednom podniku Nejd"" tedy o
může
obsahovat zápis v
souběžnou
městské
kronice.
práci, ale o práci z docela jiných
hledisek. Podniky myslových
patří
podniků.
k
městu
a
město
není
městem
bez
prů-
Proto jsem se obr8.til na všechny pod-
niky a závody v
Kolíně
se žádostí, aby poskytly pro
měst
skou kroniku aspo~ ta hlavní data o životě podniku nebo z~vodu
několik podnik~
v tomto roce. Jen
povědělo,
a
závod~
mi od-
škodae Zde jsou tedy aspoň kusé udaje o prů
myslu a službách ve
městě
v roce 1980:
Kolíně
FR I G E RA, národní podnik, Kolín IV,Zengrova 110 Rok 1980 byl
usp~šně
zakon~en
a plán výroby n.po
hodnotě
295 000
000,-Kčs
byl
Frigera v
tj. bylo vyrobeno zboží za
~95
842 000,-
pl~n
závodu Kolín /Frigera Kolín má
vodu
ještě pobočný
závod v
000,-Kčs
bu za 199 500
byl
a byl pině
I
splněn
na
64 633
splněn
lyofilizačních zařízení,
Z toho
kolínského zá-
který stanovil výra000,-Kčs,
celkem 61 700 000 ' -Kčs . tj. na 104,8% ve sku-
zařízení
tj ..
na 100,3%,
Kčs.
na 200 275
činil
000,-Kčs,
speciálních chladicích
kromě
Berouně/,
tj .. na 100,4 %. Plán exportu
splněn
pro zdravotnictví
zařízení
pro sušení };:revní
plasmy a biologických lá.tek ze zmrazeného stavu sublimací za hlubokého vakua/, zmrazovacích a nízkoteplotních zení a ve
skupině
pravníky. Tato
chladících blokových jednotek pro
zařízení
jsou vyvážena
především
zaří pře-
do SSSR,
ale i do oststních zemí socialistického tábora. V roce 1980 bylo v kolínské finálních velmi
výrobků
náročných
litu. Z
těchto
/mimo
Frigeře vyráběno
kondenzační
dvanáct
chladírenské jednotky/,
na konstrukci, technologii, výrobu a kvavýrobk~
nízkoteplotní
zařízení
značky
HC 280/70 nese pečet "technický pokrokový výrobek",. V závfóru roku byla zavedena do výroby chladicí bloková jed-
notka zn. BJSE 32 jako inovovaná pOvodní BJS 31, dále pak nízkoteplotní
zařízení
konstrukční kanceláří
dokončena
podniku
průběhu
roku byla
a prototypovou
řada lyof'ilizačních zařízení
dílnou vyrobena nová LZ 30.2 a LZ 45.2 s
zn. HC 700/50. V
polovodičovými regulačními
zn.LZ 9.2
systémy.
Prototyp LZ 30.2 je již ve zkouškách v SSSR a LZ 9.2 se zkouší v tuzemsku. Na celkovém
podniku se podílelo 30 kolektivu
úspěchu
členy.
brigád socialistické práce /BSP/ se 676 činnosti
svědč.í
brigád
skutečnost,
že jejich
odznaků
K
členové
stříbrných
li v roce 1980 celkem 70 bronzových, 36 tých
O kvalitní získa-
a 8 zla-
brigád socialistické práce.
úspěchům
Zlepšovatelé z
podniku
př·ispělo
řad techniků
i hnutí
dělníků
i
zlepšovatelů.
podali za tento
rok celkem 135 zlepšovacích návrhu, z nichž bylo již 59 zavedeno do výrobyo Jejich celkový činí
3 895
komplexní
000,-Kčs.
racionalizační
vebnicových ocelových
úspěchu
tomto
Na
společenský prospěch
tři
brigády: jedna na zavedení sta-
kondensátorů,
stružnického automatu a
se podílely
třetí
druhá na zavedení sou-
na zavedení druhé generace
blokových chladicích jednotek ve spolupráci s Výzkt.:unným ústavem chemického
průmyslu
v Praze. Tento úkol byl sledo-
ván krajským výborem KSČ. dokončena
V prosinci 1980 byla
modernizace závodu v celkové která byla
započata
v roce 1980 bylo
v
září
prostavěno
dodavatelem stavby je n.p$ gery odpracovali na této
hodnotě
druhá etapa obnovy a 25
roku 1977. Na 11 400 000,Průmstav
stavbě
500~J.
000,-
dokončení Kčs.
Kčs,
stavby
Generálním
Praha. Pracovníci Fri-
5 924 hodin. V roce 1980
pokračovala
výstavba
mateřské
školy pro 360
dětí
v Kolí-
ně
IV, kde je n.p. Frigera garantem stavby. Na této stav-
bě
je stálá pracovní
četa pracovníků
Frigery a mimo to
ostatní nracovníci Frigery odpracovali letos na této stavbě
1 117 hodin.
Podnik zaj{š-'tuje pro své pracovníky podnikovou výbytů,
stavbu
48 a celkový
kterých bylo v roce 1980 počet
podnikových
V roce 1930 byla
bytů
pracovníkům
předáno
zaměstnancům
má nyní Frigera 193.
Frigery
udělena
řada
vy-
znamenání: jednomu pracovníkovi státní vyznamenání "Za vynikající práci, jednomu pracovníkovi vyznamenání "Za pracovní
věrnost",
jednomu pracovníkovi "Nejlepší pracovník Federálního ministerstva hutnictví a dvěma
pracovníkům
těžkého
strojírenství",
"Nejlepší pracovník trustu CHEPOS" a
jednomu pre.covníkovi ti tul
"Pr1~1kopník
socialistické práce" ..
ČOKOLlDOVNY, odštěpný závod SOJA KOLÍN
Pracovní úsilí závodu bylo v roce 1980 splnění
všech
hospodářských "L1kolů
tiletého plánu. Pro
zajištění
zaměřeno
na
posledního roku 6 .. Pě
plánu se
vy~házelo
z rozpra-
covaného usnesení XV.sjezdu KSČ a všech dalších usnesení ze zasedání 'dstředního výboru KSČ na podmínky našeho závodu. Všechny úkoly byly podkladem pro
přijetí
celozávod-
ního závazku, který byl vyhlášen a výročí
přijat
počest
na
35o
osvobození naší vlasti Sovětskou armádou" rtkoly
6.Pětiletého
splněny
plánu byly
ke dni 20.,
října
1980 a
likoly roku do 1 0" prosince 1 980" Výroba zboží byla
překro=
čena o 13 miliÓnů koruno Již v prvním pololetí dosáhl zásoutěže
vod prvenství v rámci podnikové nerálního
ředitele~
zdčastnilo
které se
o Rudý prapor ge= čtrnáct odštěp=
ných závodů oborového ředitelství Čokoládovny Prahae Také v okresní
soutěži
sensk jsme získali Stručné
o putovní prapor družebního okresu Voskre= čestné
shrnutí
druhé místoo
dspěšného
nu za rok 1980 i za celé
splnění hospodářského
pětileté
období je výsledkem inistředisko
ciativy všech pracujících a každé lo svým
zodpovědným přístupem
Plán výroby byl v roce 1980
plnění
k
plá=
splněn
závodu
přispě
úkolůo
uložených
na 106,37 %a Výrobní
úkoly byly zajištovány s ohledem na kvalitu cukrovinek~ dsporu
surovin~
nířadě
za podmínek
obalového materiálu, energie a v neposledbezpečného
pracovního výkonuo V závo-
dě SOJA KOLfN soutěží osm kolektivů Brigád socialistické
práce, z nichž
pět
je nositelem bronzového odznaku /poz=
námka: první stupeň BSP - bronzový odznak, druhý stupeň BSP
=
stříbrný odznak~
odznak/o Ve
třech
třetí
1 nejvyšší
kolektivech
stupeň
by~zavedena
ke snižování nemocnosti a pracovních
úrazůe
BSP - zlatý
Basovova metoda Velmi
dobře
kolektivy BSP zajištovaly i ostatní závazkové akce~ jako dárcovství krve zdarma,
~olektiv
úpravou výroby sojových
vloček
BSP ve
dva tisíce normohodin, ko=
lektiv dopravy dodržel plánovanou Kolektiv BSP
nečokoládových
mlýně uspořil
spotřebu
pohonných hmoto
cukrovinek zajistil
plnění
výkonových norem na 106% a na surovinách a obalech uspořil
plně
120 tisíc korun$ BSP zásobování a expedice
za-
jistila plynulý oběh vagonu CSSD a závod za celý rok nezaoběhu
platil žádné zdržné ani penále, ale za urychlení
vagonu získal od ČSD bonifikaci na 90 tisíc korun. Za úče lem zvyšování kvality soutěžily
čtyři
výrobků
podle Saratovského hnutí
kolektivy v celkovém splnění
a výsledkem jejich úsilí bylo bodů,
80,7
oproti plánovaným 80
plnění
ním k
závazků
je
počtu
soutěž
76
jakosti
bodům.
pracovníků
výrobků
přispě
Význa.mným
pracovníků,
mladých
na
z nichž
4 jsou nositeli "Rudého karaf'iátu" a v rámci zlepšovatelského hnutí se 15 mladých
pracovníků
zasloužilo o
přínos
90 tisíc korun. V tomto roce byly v adaptační
ních
závodě
prováděny
stavební a
práce v souvislosti se zavedením nových výrob-
prvků.
Adaptací
pražírna obilních
původních
klíčků,
prostor byla vybudována
dále celý provoz granulovaného
kakaa, výrobna lahví PVC na GRANKO a nový sklad hotových výrobků..
V rámci opatření.
ního
o pracující splnil závod plán ozdravných
Největším úspěchem
prostředí
koutků ců_
péče
a budování
je
čistota
svačinových
na pracovištích. Pro
a
společenské
a kultura pracovodpočinkových
vyžití
jsou organizovány kulturní zájezdy, jichž se
pracovníci i jejich rodinní
příslušníci.
disko závodu v Krkonoších je dostali pracovníci závodu
plně
pět
zaměstnan ú.častní
Rekreační
stře
využíváno. V roce 1980
nových
bytů
ze státní vý-
stavby8 Čestné vypořádání závodu SOJA KOLÍN s plánovanými úkoly je výsledkem
příkladného
pracovního úsilí
pracovníků
a dobré spolupráce vedení závodu, ZO KSČ a ZV ROHe
S T R O J O B A L , výroba obalů,
potravinářských strojů
a
oborový podnik Hradec Králové, závod 9
K o 1 i n
IV, Zengrova 82.
Závod STROJOBAL KOLiN vznikl sloučením dvou oborových
podniků,
průmyslu
oborové k závodu
a to OBAL Praha a Strojírny
Hradec
Králové~
ředitelství
Nadřízený
orgán je STROJOBAL,
Hradec Králové. V roce 1976 byly
přičleněny
v rámci reorganizace oborového pod-
niku dva provozy, a to prrovozovna v ul4ce a provozovna v
Molitorově
u
Výrobní program v základním měřen výhradně
Kolíně
průmysl.
závodě
Na
zech probíhá strojírenská výroba pro části
Havířská
v
Kolíně
je za-
potravinářský,
přidružených
provo-
potravinářský prů
výroba hliníkových misek.
Výroba kovových tub v zákla.dním době prováděna
IV,
Kouřimi.
na výrobu kovov;;Tch tub pro
farmaceutický a chemický
mysl a z
potravinářského
závodě
Je v
současné
na plnoautomatických linkách s vysokou
produktivitou práce. K této moderní mechanizaci došlo převážně
v
průběhu
posledních osmi let ve spolupráci
s Blanickými strojírnami ve Vlašimi, kde byly naše plnoautomatické linh7 vyrobeny. Celý základní závod je v cl, která se provádí vlastními plánované výroby zboží. V celý závod byly
zničen
urychleně
současné době prostředky
měsíci
v rekonstruk-
bez
přerušení
dubnu /18./ 1945 byl
leteckým bombardováním a po osvobození
postaveny jen výrobní haly
strukce, aby mohla být výroba co
nejdříve
děevěné
kon-
zahájena$ Tyto
to&.
prostory nemohly již jak po stránce výrobních a pracovních podmínek, tak z hlediska sociálního vybavení vyhovovat a
zabezpečovat
lu pro ná.š
průmysl.
linek bylo
třeba
stále se zvyšující výrobu kovových obaPro instalaci nových plnoautomatických
posta.vit nové výrobní haly, odpovídající
současným potř·ebám,
i výstavba kontejnerové haly a. sociálně
dokončeny.
které jsou již
započa.ta.
správní budovy, kde je v
Dokončena
;::Je
byla i výstavba
současné době
smontována ocelová konstrukce a nyní bude
z poloviny
za.počato
s jejím
opláštováním. výrobě
Celkový plánovaný úkol ve
zboží byl závodu
plánovacími orgány stanoven pro rok l980 ve výši
76 mi-
liÓnů a ±fRRE tří set tisíc korun a byl splněn na 100,2%
a bylo vyrobeno zboží za 156 V tomto roce bylo v
151,-Kčs
průmysl
činily
kusů.
přispěla
kolínského závodu STROJOBAL.
hospodářských
uzavřeny
tlivců
soutěž
v
závodě těchto výsledků:
pracovníci závodu 408 socialistických a 3 7 kolektivních
celkem 98,3 % všech žili v
je velmi
kolek-
rozšířena
Brigád socialistické prácee V roce 1980 dosáhla so-
cialistická vřeli
závodě
výsledků
soutěž,
jednotlivců,
závazky
a celozávadní závazek .. V
soutěž
a výrobních
široce rozvinutá socialistická
v jejímž rámci byly tivů
dodávky pro tukový
Tukové závody jsou jedním z roz-
odběratelů výrobků
K docílení dobrých značně
čehož
59 288 000 ks tub a proti plánu jich bylo
vyrobeno 2 388 000 hodujících
vyrobeno celkem
závodě
119 295 000 ks kovových tub, z
navíc.
těchto
závo.azků ..
zaměstnanciL
V
soutěži
celkem uzazávazků
je za po je no
závodu. Pracovníci
druzích socialistické
soutěže:
jedno-
soutě
.--..--------
r
-~~.
i
Druh
soc.soutěž:e
fOlektivů
Soutěž o ti tul "P_lgáda .
i
socialistické práce
~
p o
I
!
9
Nositelé titulu "BSP" s bronzovým odznakem /I. stupeň/~
22
Mládežnických
! Kpmplexně
I I
kolektivů
č
I l
e t jednotlivců
i 62
1 ! '
203
.
racionalizačních
7
·
1
=---------6----4----~------3-3---JI
Soutěž mladých o "Rudý ! -b-r-ig-a-'d __/_K_RB __/________ karaí*iát"
2
38
t-
Dále jsou v soutěžení,
a
závodě
zavedeny i
metody práce
a to:
I
! Druh socialistické I Basovova metoda
P o č e
soutěže
kolektivů
Saratovské hnutí V
sovětské
soutěži
I
t
·ednotlivců
23
209
20
1 20
jízdy bez nehod jsou zapojeni
čtyři
řidi~i
podnikových aut. Pracovníci závodu
uzavřeli
závazky na odpracování
prigádnických hodin a závazky vysoce překročili: Závazek! Plnění i hodin ' hodin I
i Celkový i
Il z l
počet hodin
uze.vřených
I na
,i7 :
závazkl:1
~ ~
000
1 6 1 90
000
3 640
364
1 000
2 820
282
231 '3
toho: zlepšení
pracov.prostředí
!
'o ·;
%
)
na zlepšení život. prostředí na pomoc
výrobě
''i
ve vlast. závodě~
na akci "Z" a volební programy na 'pomoc
zemědělství
Z celkového zdarma
počtu těchto
000
980 j
98
2 000
5 100
255
2 000
3 650
182,5
závazků.
7 920 brigádnických hodin.
bylo odpracováno
1~ i
zajištění
K
v roce 1980 byl
a
překročení
uzavřen
plánovaných výrobních
ukolů
celozávodní socialistický závazek
na počest 35. výročí osvobození ČSSR Sovětskou armádou, který byl k
během
zajištění
přispět len~~i
roku dvakrát
zpřesněn
rozšířen především
a
nadplánované výroby hliníkových tub ve snaze
ke zlepšení zásobování
vnitřního
trhu výrobky, ba-
do tub, zejména zubními pastami.
Za tyto dobré výsledky závodu jak v oblasti ekonomických
ukazatelů
závodu letos
tak i rozvinuté socialistické
propůjčen ředitelstvím
soutěži
byl
oborového podniku
"Rudý prapor oborového ředitelství Hradec Králové a LÝst:Fedniho výboru oborového svazu ROH ho
průnyslu",
který byl pracujícím našeho podniku
na slavnostní
schůzi
3"října
Při
1980.
zaměstnanců potravinářské
sažené výsledky a
v Družstevním
této
příležitosti
přítomní
zástupci
domě
Kolíně
v
předán
dne
byly zhodnoceny donadřízených
orgánů,
KSČ i ROH vysoce hodnotili iniciatiyu všeclf pracujících
v
závodě
schůze čena
i
přidružených
bylo podáno
společenskou
cující se dalších
dobře
úkolů
Počátkem
provozech. V
dr~hé
přítomným občerstvení
části
slavnostní
a slavnost zakon-
zábavou s hudbou a tancem. Všichni pra-
pobavili a získali nové síly k
plnění
závodu. roh."U byla
uskutečněna
nomická konference, které se
závodem technicko- eko-
zúčastnili
vedoucí technicko-
hospodářští pracovníci, členové výboru základní organi-
zace
KSČ
a ROH a ostatních masových složek na
závodě,
dále
nejlepší pracovníci závodu a vedoucí Brigád socialistické práce. Na· této konferenci byli
přítomní
pracovníci sezná-
meni s hlavními úkoly závodu v roce 1980 a byli informováni
o
připravovaných opatřeních
opatření
v rámci
ke zdokonalení plánovitého
podaření".
V
prť1běhu
komise, sestavená ze
zajištění
řízení
národního hos-
roku pak byla ustavena zástupců
"Souboru
koordinační
vedení závodu i závodních
složek, která má zajištovat plnění úkolů, ~rplývajících ze "Souboru
opatření".
Závod STROJOBAL KOLfN se úspěšn8 vyrovnal se všemi plánovanými úkoly pro rok 1980 ..
ZEMĚDĚLSKf NÁKUPNf A ZÁSOBOVACÍ PODNIK, národní podnik
Praha,
odštěpný
Ve východní rostla
během
v,
závod Kolín
Vinická 1309.
v oblasti pod Vinicí, vy'!:'"
části města,
tohoto roku nová dominanta našeho
města,
vi-
ditelná ze širokého okolí, nové velkokapacitní obilní silo na
50 000 tun obilí.
6emědělský
vestor této v městě Kolíně
nákupní a zásobovací závod v
současné době
nejnákladnější
Kolíně,
investice ve
i celém kolínském okrese, tak nejlépe doku-
mentuje, že Kolín je nejen dem "Zlatého prultnh
země
průJnyslovým městem,
české"
obilovin, pro které je nutno
s
každoroční
pořizovat
ale i
stře
vysokou úrodou
další a další skla-
dovací prostory s nejdokonalejší technikou pro skladovaného
in-
ošetřování
zrna~
Stavba mohutného ocelového sila s dalšími nezbytnými objekty /sušé.rnami,
Ylečkou~
prodejními objekty pr·o hospo-
d~~sk6
pot~eby,
stroje a
vrátnici a
dal~imi
sdministrativni budovou, novou
zafizeními inženýrských síti/ si v lé-
tech 1 978-1982j kdy stavba potrvá, vyžádá
přes
sto mili-.
Ónů korun investičnich nékladůe Zemědělský
náku.pní a zésobovací podnik v
Kolíně
plé-
nuje uvedení tohoto nového /již druhého/ obilního sila do provozu již o žních roku 1982e
Zemědělské výrobě
línském okrese se tak dostane výrazné pomoci díky
v ko-
péči
Komunistické strany Československa a vlédy pro dalši její rozvoj.
VfZKUTviNf lJSTAV PALIV A TvlA.ZIV V KOLfNĚ
B E NZ I NA Počátkem
PETROL v
roku 1980 zahájil koncernový podnik CHEMO-
Kolíně
na Zálaoí v
Třídvorské
ulici výstavbu Vý-
zkumného ústavu paliv a maziv o celkových
investičních
nákladech přes 65 mili~nů korun .. Dosud ústav pracuje v omezených podmínkách dlouhodobého provizoria na
třech~
vzájemně odloučených~
pracoviš-
tícho Výstavbou nového Výzkmnného ústavu paliv a. maziv v
Kolíně
se
rozšíři,
zkvalitní a zkoncentruje
vědecko-výz=
kumná základna pro výzkum 9 vývoj 9 hodnocení a aplikaci maziv v ČSSR a zabezpečí se rozsáhlejší mezinárodní spolupráce na tomto úsekus Zlepší se dále i pracovní podmínky ·' 1 Koordinačního hospodářské
centra stélé komise
EE~~
Rady vzájemné
pomoci ropného a plyná.renského
průmyslu""
"6-koly 6.pětiletého plánu podnik Benzina v plném rozsahu splnil jak v lednotlivých letech tak-i i za celou tiletkue Soustavnou pozornost
věnoval
zejména úseku anti-
importu /tj. snižování dovozu/e Podnik dosáhl zvlášt znamných
úspěchů
pě
vý~
v devizových úsporách, a to: 6spory v devizových korunác~ v roce 1980 za celou 6.5LP
'
V
důsledků změn
olejů
aditivace
náhradou zahraničních maziv tuzemskými
5,7 mil.
25,8 mil.
1 , 5 mil.
14,5 mil.
o
PRUMSTAV, n.p. Praha, závod 03 KOL:fN IV 1 Havlíčkova 684 Podstatnou počátku
změnou,
roku 1980, byla
ke které došlo v našem změna
ve funkci
Dnem 31.prosince 1979 odešel do Hrádek, který vykonával funkci jedenadvacet let. Byl to od úspěšnější
ředitel.
vysokou odbornost,
Po dobu
ředitele
soudruh Josef
ředitele
závodu plných stavebnictví nej-
v
působení
a
příznivě ovlivňovaly hospodářské
na
závodu.
důchodu
znárodnění
organizační
závodě
závodě
řídící
prokázal
schopnosti, které
výsledky závodu. Za do-
sažené výsledky a velmi dob.rou práci jak na úseku hospodářském
tak i politickém byl
nejlepší pracovník. U
příležitosti
60.narozenin mu v. roce 1918 za dlouholetou
několikrát
obětavou
životního jubilea
propůjčil
a záslužnou
hodnocen jako
president republiky
činnost
a angažova-
nost pro politiku KSČ ~le'fteo státní vyznamenání "Za obětavou
práci pro socialismus" .. ředitelem
Novým
závodu se stal od 1,.ledna 1980 dlou-
holetý pracovník Průmstevu soudruh Jose:ť Řepka, který nastoupil k našemu závodu 1 .února 1957s V
průběhu
let vyzařa
konával :funkce ve vedení závodu a od roku 1962 byl zen jako stavbyvedoucí. V této :funkci
působil
až do 31.pro-
since 1979. Soudruh Řepka je velmi schopný a svědomitý pracovníke Pracuje s
přehledem
plně
a
využívá svého
vzdě
lání i dlouholeté stavební praxe3 ředitele
Do :funkce Řepku ředitel
vedoucích
Průmstav Ing.Jiří
podniku
pracovníků
Kolíně
závodu v
uvedl soudrill1a účasti
Smutný za
závodu a závodních složek dne
~2.
prosince 1979. Závod pracovních
Průmstav
Kolín dosáhl v letošním roce
výsledků:
v oblasti bytové výstavby
těchto
předal
695 bytových jednotek proti plánu 693 byt.jednotek. Z toho: ve vzorné
kvalitě
v
Kolíně
blok
č.147
48 bej. 48 b. j.
ve velmi dobré
kvalitě
v
Kolíně
blok
č.145
ve velmi dobré
kvalitě
v
Kolíně
blok
č.
ve velmi dobré
kvalitě
v
Kolíně
blok
č.149
24 b.j.
ve velmi dobré
kvalitě
v
Kolíně
blok
č.148
48
ve velmi dobré
kvalitě
v
Kolíně
blok
č.150
48 b.j ..
ve velmi dobré
kvalitě
v
Kolíně
blok
č.151
48 b.j.
ve velmi dobré
kvalitě
v
Kolíně
blok
č.152
48 b. j.
ve velmi dobré
kvalitě
v
Kolíně
blok
č&153
48 b.j.
c e 1 k e m
Dále
v
vystavěl
K o 1 i n
146
ě
kolínský závod
=
48 b.j.
b. j"
408 b.j., Průmstav
v Kutné
Hoře
1 2()
b;ytových jednotek a v
Poděbradech 1·67
předaných
tek. Celkem to je 695
bytových jedno-
bytových jednotek v tomto
roce. Nejvýraznějším úspěchem pracovníků dokončení
Prl'1mstav bylo
kolínského závodu
v termínu a ve vzorné
kvalitě
stav-
by budovy Okresního výboru Komunistické strany Českoslo venska v
Kolíně.
i 1..:1.rbanistickým
Tato stavba svým architektonickým umístěním
řadí
se
mezi stavební díla, která
reprezentují naši moderní dobu. Projektantu kovi Kunovi se soce
účelové
podařilo vytvořit
zařízení,
rozsáhlé stranické
opravdu prostorné a vy-
Stavba byla
potřebám
předána
účasti ústředních,
vozu dne ?.listopadu 1980 za a okresních stranických
ing.arch.Zdeň
které bude sloužit všem
činnosti.
orgánů
a
řešením
zástupců
do prokrajských
pracujících ko-
línského okresu. Průmstav
Kolínský závod tyto stavby a obchodní
předal
je
středisko
dokončil
dále v tomto roce
uživatelům:
v
Sázavě
objekty v závodu Frigera Kolín automatickou telefonní v Kolíně
ústřednu
v areálu
spojů
stavbu skladu pro ministerstvo vnitra v Dymokurech. Celkově
z toho
závod
..
předal investorům.
objektů
ve vzorné
15
objektů
ve velmi dobré
17
objektů
Méně úspěšným
bez
kvalitě
určení
byl závod v
finančním vyjádření:
objektů,
kvalitě,
5
3 objekty v dobré
ve
v tomto roce 40
kvalitě,
a
kvality .. plnění ukazatelů
plánu
objem základní stavební výroby , objem komplexní stavýroby
! celkový I
v
1 01 046 ooo,~:
144 1 00 000
1 vební
! včetně
Skutečnost
Plán v Kčs
illcazatel· plánu
9G
Kčs
93 073 000
92' 1.
11 9 289 000
82,8(
1 76 704 000
91
'
objem prací
řemesel
1 93 000 000
'6l
úhrn mzdových
:fondů
24 394 000
I j
I
''
I
24 212 600
99,3j
I
2 722
98,-
I
průměrný výdělek
jednoho pracovníka
2 777
VfCHODOČESKÉ CHEMICKÉ zAVODY SYNTHESIA, národní podnik
Pardubice, ZÁVOD KOLfNo Pracující kolínského závodu SYNTHESIA
předcházejících
v roce 1980, tak jak ve všech předpoklady
vytvářeli
letech,
k tomu, aby byl kolínský závod dobrým part-
nerem pracujícím základního národního podniku v Pardubicích, ale aby
patřil
také mezi
přední
závody
Ókoly státního plánu závod splnil a
Kolína.,
města
splněním
i
vstříc
ného plánu odevzdal navíc zboží za dva miliÓny korun .. I v letošním roce ty
z~1vody,
Kolíně
vážně při výstavbě
v
Kolíně
základě
které na
rodním výborem v
závod Synthesia Kolín mezi
dohody
uzavřené
pomáhaly svému
areálu
IV" Za tuto
plenárním zasedání
patřil
mateřské
městu,
Městský-m
a to
školy pro 360
činnost převzali
Městského
s
ná-
pře
dětí
zástupci závodu na.
národního výboru pla.ketu ja-
kožto první mezi všemi kolínskými závody v roce
1980~
Pracující závodu se v tomto roce setkali na slavnostním zasedání a po výročí
něm
na
přátelském
posezení
zahájení výroby silikonové chemie v
při
Kolíně.
20.
Roz-
hodnutí o zavedení výroby silikonové chemie v kolínské času
Synthesii bylo svého du, který tehdy převážně
řízení
velkým zásahem do života závo-
~apisoval téměř
devadesátiletou historii
v oblasti anorganické chemie. Výstavba nového za-
pro monopolní výrobu v ČSSR, dosud produkovanou na
čtvrtprovozním zařízení
ve Výzkumném
syntéz v Pardubicích - Rybitví,
ústavu·organic~jch
přinesla
ve svých
počát
cích hodně starostí; také obsazení pracovišt kvalifikovanými pracovníky nebylo bez
problémů.
Brzy se však ukázalo,
že závod výstavbou silikonové jednotky získal nejen na modernosti, ale získal i perspektivní výrobu a v naposlední
řadě
cházet
se i omladil, když vyučenci
závodě
výrobků
prostředků,
při
v té
době vyráběných
byla
co do sortimentu i množství oproti
dnešku nepatrná .. Byly to jen ních
pracoviště
na nová
závodu.
Produkce f'in8.lních v kolínském
začali
některé
druhy
hydro:fobizač
silikonové oleje a silikonové laky.
V roce 1980 se zvýšila produkce ve srovnání s počátky pětatřicetkrát;
z provozu odchází dnes 55
těmito různých
výrobků.• Lze se s nimi setkat ve všech oborechprůmyslové činnosti"
Nosný
aplikační
program
silikonů
je obor elektro-
techniky a strojírenství. Kolínský výrobce Je monopolním výrobcem silikonů v ČSSR. V tomto roce se kolínští
silikonáři
podíleli
opět
na výzkumné a výrobní spolupráci s dalšími významnými výrobci v SSSR a NDR, přinese
rozšíření
závodu koncem
oboustranné spolupráce s NDR
?~pětiletky několikrát
zvýšenou vý-.
~ VJrrobu př·i dosažení miliÓnových 1.1spor na investicích"
Poprvé ve své historii vyslal závod svého odborníka do vzdálené
země:
straně
závod poslcytl indické
technolo-
gii na výrobu ky.anovodíku a ve spolupráci s Chemoprojektem připravuje
Praha
výstavbu celého kyanidového bloku v Indiio
V roce 1980 odjel do Indie pracovník závodu ing"JoPeche a vykonává tam technický dozor nad kává se
příjezd
indických
Po jejich zé.cviku odjedou die za
účelem záběhu
temnější
pracovníků
někteří
výstavbou;
do Kolína na
oče
zaučenouo
kolínští technici do In-
nové výroby postavené podle naší li-
cenceo Závod
dobře
plnil také svoje úkoly a závazky v oblas=
ti sociální politiky4
Opět
uskutečnil
se
letos pionýrský
tábor s mezinárodní účastí v Černých Voděradech 9 který patří bč
kolínskému závodu, nové budovy závodní
reB.lu
Lučebních
intenzivně kuchyně Kolíně
závodú v
pravovala úprava
rekreačního
se pracovalo na výstav=
v areálu cechu I /tjo v aII/ ..
Dokumentačně
střediska
závodu v
se
při
Janově
nad Nisou v Jizerských horách0 Také odborová organizace vykazovala dobrou možno
uvést~
že i na tomto poli byl závod
činnost;
úspěšný
i v rám-
ci celého kolínského okresu0 V oblasti socialistické vodě
celkem 29
kolektivů~
soutěže
z nichž 27 již obdrželo titul
Brigáda socialistické pré.ce /BSP/.,V soutěží
celkem 646
bronzových kolektivy
pracovníků.,
odznaků BSP~ soutěží
je v roce 1980 v zá-
122
těchto
kolektivech
Z nich je 363
stříbrných
držitelů
a 6 zlatých., Dva
o ti tul 2'Provoz socialistické práce""
Všechny kolektivy byly zapojeny do školy socialis-
některé
tické práce, V
oddělení
přihlásily
se
silikonů-monomerů
se
kursů.
do nástavbových
přihlásili
pracující do
hnutí "Za rozvoj socialistické výchovy". věnována
Velká pozornost byla v tomto roce pracovníKům
ří
mistři
závodu odešli do
místa nastoupili mladí
zaměstnanci,
důchodu,
ní
Východočeské
přerušení
zaměstnání.
na zavedeni nového "Souboru
zdokonaleného
a k dobrému nástupu do
zá-
chemické závody Synt.hesia Kolín se
připravoval
~:®:x:X:i:z:e:rn:i
na jejich
většinou vyučenci
vodu, kterým závod umožnil studium bez
po celý rok
Někte
stranickou organizací i vedením závodu.
dlouholetí
Závod
mladým
řízení
národního
opatře
hospodéřství"
?.pětiletky.
Na podzim roku 1980 ing. Jaroslav Pile, novým
zemřel ředitel ředitelem
zévodu soudruh
byl ustanoven jeho do-
savadní zástupce soudruh ing.Miloslav Bauer.
CHm~OPROJEKT,
projektová, inženýrská a
konsultační
orga-
nizace Praha, ZÁVOD KOLfN IV, Plynárenská ulice čp.671. V roce 1980 oslavil Chemoprojekt Praha, jehož součástí
je i kolínský závod, 30 let svého trvání. Za dlou-
holetou
obětavou činnost
při výstavbě
žitosti oslav Svátku práce a
socialismu u
k·30.výročí
p:ř·íle
trvání organiza-
ce propůjčil piesident Československé socialistické republiky CHEMOPROJEKTU "Řád práce". Letos se středisko CHEMOPROJEKT KOLfN podílelo na
projektech Sokolov 9
celostátně důležitých
Ka_učuk
Litvínov~
Kralupy 1 Chemické z8vody Ostrava~
ské chemick8 závody sle.va~
akcí pro Chemické závody
VVLK
Opava_~
lVIora_v~
Benzinol Brati-
Pajbírenský kombinát Paskov a dalších a na_
zahranič=
ních projektech pro frák~ Kromě těchto nosných úkolů byly v našem útvaru v
Kolíně prováděny různé
města
pro organizace a podniky na území
projektové práce Kolína jako
napří
klad pro Koramo, Československou automobilovou dopravu /ČSAD/ 1 pro Okresní stavební podnik /OSP/? Strojobal~
Okresní ústav n8.rodního zdraví /'011NZ/, Krajské divadlo, Nejvýznamnější
Elektrárnu a dalšío
z
těchto
akcí je
jistě
f'unkce generálního projektanta stavby kotle K5 pro Elek= Kolíně~
trárnu v
jejíž realizací má být
ce"
střediska
uspořádali během
tovních oslavy
-akcí~
jako "Brigáda socialistické prá-
roku celou
řadu
kulturních a spor-
z nichž jmenujeme zájezd do
]O.,výročí
svízelná
Kolíně.
energetická situace v Pracovníci
řešena
založení Chemoprojektu 9
jedenadvaceti prE:covnÍkL1m
předány
SSSR~ při
důstojné
kterých byly
bronzové odznaky ESP,
oslavy Mezinárodního dne žen /MDŽ/~ lyžařské zájezdy na hory~
turnaj v tenise 9 deset utkání v
hokeji atd" račí
Rovněž
závazek~
uzavřený
na
kopané a
počest
35oVÝ=
osvobození Československa Sovětskou armádou a na po-
čest ]O"výročí
ského
svůj
rekreační
založení Chemoprojektu,pracovníci kolín-
střediska čestně
splnili"
Na konci roku byla v podniku provedena r·eorganizace, kolínské
středisko
bylo
vyčleněno
veno jako samostatný 1ítvaro
z pražské
pobočlr,-j
a usta-
ČESKOSLOVENSI
SEVEROZA:PADN:f DMHA
Provozní oddíl Česká Třebová, ŽELEZNIČNf STANICE KOL:ÍN železniční
Rok 1980 byl pro nevy~rkal
se
svým
průběhem
stanici Kolín rokem, který ro~m 6.pětilethJ[.
ostatním
pracovníků
Trend stále se prohlubují cícho schodku větší části
způsobený
odchodem
pracovníků chybělo
nezastavil a na konci roku 1980již proti personální
potřebě.
pracovníků příznivější
13
neutěšeného
a
se
pracovníků
90
přece
počet
jen.o
patnácti
Na tomto bytů
částečném
pracovníkUm že-
stanice. Nutnost zlepšení podmínek pro stabiliza-
pracovníků
ci
důchodu/
než v roce 1979, kdy stanice vy-
přidělení
zlepšení se podílí lezniční
Tento stav byl
pracovníků vůbec.
kázala nejnižší stav
do
I z ne j-
osvětlení
se projevila i radikálním
přístupem
k
zařízení
stavu provozních místností, sociálních v kolejišti. V roce 1980 byly postaveny
osvětlovací věže,
devět
dalších bude vybudováno
řešení
čtyři
napřesrok.
Při plnění plánu dosáhli pracovníci Železniční sta-
nlce Kolín dobrých
vlakům,
vlakům.
ďenním průměru
rychlíkům
9 713 nákladních
a osob-
vlakům
a
jde o
to znamená 316 tran-
Jizdu v kolínské stanici
vlaků,
41 280
neveřejným vlakům /většinou
lokomotivní vlaky/; v
osobních
jízdu
68 363 tranzitujícíem nákladním
6 064 tranzitujícím
zitním
Zabezpečili
/projíždějícím/ expresům,
tranzitujícím ním
výsledků.
vlaků,
ukončilo
12 346
které pracovníci
stanice zpracovali /rozranžírovali/ na svážném pahorku, a zde
6 064
neveřejných
končících
vlakf1; v denním
vlé.kU.• Jízdu
započalo
průměru
to je
v kolínské
77
železniční
stanici a pracovníchl. stanice vyprs.vili ze. rok 12 105 vý-
chozích osobních a
5 789
chozích
vlaků
9 9 516 výchozích nákladních
neveřejných vlaků; vlakůe
v denním
vlaků 9
tj,; 468
dého dne tohoto rokuo
skon~ilo či zapo~alo
vlaků během
železniční
skončil
jeden vlaka
započal
dvaceti
tedy každou
Průměrně
celého roku projel či
to je 75 vý-
Kolínským nádražím osobním i nákladním tedy
projelo v roce 1980 nebo jízdu 1 71 246
průměru
vlaků
~tyř třetí
celkem
hodin kažminutu
stanicí Kolín nebo jízdu
U osobních pokladen kolínského nádraž+ bylo v tomto 1 058 266 cestujících 9 tjo
roce odbaveno cestujících Na
24 hodin jednoho dne.
během
vlečkách
2 891
průměrně
a
ží bylo naloženo
manipula~ních
656 221 tun
místech kolínského nádra=
zboží~
Toto množství zboží bylo naloženo
či
vyloženo 787 620 tuno vyloženo z 55 948
železni~ních vozůo
Dobrých niční
dosáhli pracovníci kolínské želez-
stanice i na óseku komplexní socialistické raciona-
lizace., ných
výsledků
Například
paliv~
elektrické energie, petroleje a mazacích
docílili úspor za návrhů
racionálním využíváním pevných a kapal-
dosáhli
64
106~- Kčs
olejů
9 podáním 21 zlepšovacích
společenského prospěchu
v
hodnotě
30 000
Kčs"
Na tí.seku technického rozvoje se Železniční stanice Kolín podílela na dvou výzkumných úkolech? a to na vacích zkouškách prototypu lokomotivy
řady
ověřo
T 457a0 a je-
jího dálkového ovládání pomocí radia signalistou spádovišt= ního
stavědla
řízení
a na zkouškách prototypu spádovištního za-
'9 Kompas" pro automatické ovládání kolejových brzd
v závislosti na hmotnosti výstupní rychlosti
spouštěného
zabrzdění~
vozu a požadované
OK R E S N f
PODNIK
Okresní podnik služeb jest již výborem v
několik
Kolíně
SLUŽEB /dřívější
let podnikem,
Komunální služby/
řízeným
Okresním národním
/jako Komunální služby byly
řízeny Měst
ským národním výborem v Kolíně/. Údaje o jeho činnosti jsou tedy podávány za celý okres. V roce 1980
měl
P r o v o z
Okresní podnik služeb tyto provozy: Výkony Počet pracov-l v níků /Přepoč-· tený/ · Kčs
Zahradnictví Autoopravárenství Opravna autobaterií Kamenictví Truhlářství Oděvnictví
Zpracování plastických hmot Filmtisk Sklenářství
Stavební řemesla Doprava Prádelenství ~istírenství
Osooní služby
8 430 200: 4 475 300 1 2 933 800' i 640 6ooj 1 j2 9vo; 1 7':J7 300i 4 411 ooo: 1 600 600 1 054 900 3 285 800: 2 748 700: 3 664 300: 2 643 9001 2 964 900i 438 7001 263, 500j 406 oooi 770 200! 977 ooo: 1 976 800: 326 ooo! 22 400! l
Půjčová.ní prům.předmětů
Fotoslužba Pohřebnictví
Kominictví Deratizace Ostatní výrobní činnosti Nevýrobní činnosti Spréva podniku
'
:-
81 '3 43,2 1 4 ,s 6,5 3,41 ,30,8
20,2 13,7 38,9 34' 1 59, 1 55,4 75,5 6,8
3,6 8,2 16,7 5,1 8' 1 25,3 60,7
3
l
i
Celkem Podnik služeb Okresní podnik služeb v
56 964 8oo!
1
Kolíně měl
661,9
letos celkem
703 fyzických
pracovníků /přepočtený počet pracovníků,
uvedený v tabulce, je nižší, protože všichni nepracují na plný úvazek/. Z tohoto
počtu
pracovalo:
145 pracovníkU na kratší pracovní úvazek, 31 ve druhém pracovním
33 se
změněnou
pracovní schopností a
34 bylo domácích V podniku byla během
poměru,
pracovníků*
značná
fluktuace
zaměstnanců:
roku odešlo ze služeb podniku a 153 nových
154 jich pracovníků
v podniku nastoupilo práci~- etyři pracovníci vykonávali letos základní vojenskou službu a 70 žen
mělo mateřskou
dovolenou .. Letos Učili
se v
měl
učně,
podnik 34
těchto
oborech:
z toho bylo 29 dívek
kadeřnice,
dámská
tografka, kominík, instalatér, aranžérky,
/učnic/.
krejčová,
truhlář,
fo-
auto~
mechanik atd. Podnik vynaložil na výchovu učňů částku 109 447 V
Kčs. podnik~
kolektivů_
25
se
zdárně
vyvíjela socialistická
soutěž:
má již ti tul "Brigáda socialistické práce"
/BSP/ a dalších 12 kolektivů o tento titul soutěží. ~le oněch
nové znaků
BSP,
25
kolektivů
devět
vozoven získalo v
jsou již nositeli bronzových od-
jich má již soutěži
stříbrný
odznak BSP. 23 pro-
titul nprovozovna kvalitních
služeb" a jedenáct dalších o tento titul letos V
průběhu
a 119
letošního roku
jednotlivců
uzavřelo
81 pracovních
soutěžilo.
kolektivů
socialistické závazky. Celý_ podnik vy-
hlásil na počet 35svýročí osvobození Československa Sovět skou armádou celopodnikový socialistický závazek a dvakrát jej
během
roku
rozšířil;
jednou na
počest
1.máje a podruhé
na počest VŘSR /Velká říjnová socialistická revoluce/o V akci t'Každý závodu a kem
odborář pět
republicev~
hodin dobrovolné práce svému
odpracovali
zaměstnanci
podniku cel=
7 605 hodin neplacené práce na dpravách
pracovi~t,
okolí provozoven a v akcích "Z"o
V rámci snahy o zlepšení služeb obyvatelstvu zavedl letos podnik novou prodejnu
materiálť1
pro
10
domácí kutily"
v Kolíně III~ ulice Politických vězňů~ a v opravně oděvů zavedl
střihovou
službu a
vedenou opravnu plynových
konečně rozšířil
dříve
již
za=
spotřebičůQ
N $. S T R O J Á R N A ~ výrobní družstvo
KOL f NS K Á
Kolín IV 9 Mostní ulice 70o Plán roku 1 980 výrobní družstvo Kolínská nástrojá.rna činily
splnilo .. Upravené vlastní výkony a jejich
celoroční
plán byl
čímž
jejich plán byl
bez dotací ukazatele
činil
překročen
4 802
překročen
jednoho pracovníka dosáhl výše
hodnotě
984
000~- Kčs»
o 13,1 %a dosažený zisk
OOO,=Kčs,
o 0,46 %a
000~= Kčs
na 100,19 %, služby
splněn
pro obyvatelstvo byly provedeny v
14 447
takže byl plán tohoto
Průměrný měsíční výdělek
2
323,-Kčs@
Výrobní družstvo Kolínská nástrojárna
ďspěšně
bilan)\_
cuje i celou uplynulou
5epětiletku,
ve které celkové vý-
kony splnilo na 100 1 69% v absolutní výši 143 168 tržby od obyvatelstva na 109,49%
při
dosažené
000,-Kčs~
skutečnosti
3 334
000,-Kčs,
dodávky pro velkoobchod v maloobchodních
cenách na 114,71 %a v absolutní výši bilanční
zisk na 105,90
9) při
51 746 000,-
dosažených
Uvedené údaje jsou vztaženy k
pětiletku,
od
něhož
a
Kčs.
23 246 000,-
součtu ročních plánů
pro jednotlivé robJ šesté petiletky a nikoliv k plánu na celou
Kčs
se
prováděcí
původnímu roční
plá-
ny odchylovaly •
. O
PRAŽSKJ!: DRUBEž!ňsd zi,.VODY PRAHA 4 - LIBUŠ, koncernový podnik, závod 01
Nymburk~
Drůbežářs~ý průmysl, žářské
závody Praha 4
provoz Kolín. konkrétně
= Libuš~
vstoupily na činnosti
Kolína dnem 1-.ledna 1978. Zahájení
v. Kolíně, t j s zpracování lo
umožněno
Masného
zvěřiny,
králíků
půdu města
a výroby
a drf1beže, by-
který uvedený objekt opustil dnem 31.
prosince 1 977 .. Pra.žské
drůbežářské
nikem spadajícím do sektoru ministerstvem
zemědělství
roku 1978 provést generální
závody /PDZ/ jsou pod-
potravinářského průmyslu,
o výrobu potravin, bylo nutno
a výživy.
nejdříve,
pořádek
tj. od
jde
počátku
něm potřebnou
gienu a technické vybavení odpovídající výrobě&
Poněvadž
a postupnou .rekon-
strukci získaného objektu a zajistit v
nezávadné
drůbe
získáním objektu bývalých jatek od podniku
průmyslu,
řízeného
pak Pražské
nmročné
hy-
zdravotně
Výrazného zlepšení bylo dosaženo s vel-
mi malým kolektivem
pracovníků
v
průběhu
prvního polo-
letí roku 1978, v druhém pololetí 1978 byla již zahájena
zvěřiny.
výroba zpracování celého sortimentu prováděl
V roce 1978
podnik řízení nákupu zvěřiny na celém území České
socialistické republiky
přímo
z Kolína, nakoupená
zvěřina
byla sem do tohoto objektu v Kolíně soustře21ována a zde příslušným způsobem
upravována pro exportní
účely,
staho~
vána a porcována do maloobchodního balení k zásobování domácího trhu.
Souběžně
s nákupem
línský závod nákup živých
králíků
zvěřiny
organizoval-ko-
od drobných chovatelu,
a to rovněž z celého území ČSR. V roce 1978 bylo nakoupe-
no
zvěřiny
cca 750 000 kg, živých
králíků
více než 71 000
kusů.
Nákup
zvěřiny
nákup živých 'představuje
se v roce 1979 snížil cca na 550 000 kg, však stoupl na 170 OOo
králíků
kusů,
což
váhu 510 000 kge
V roce 1980 byla z rozhodnutí vyšších podnikových ·orgánů.
delimitována
současně
terlovu, ale nákupu živých chovatelů
zvěřina
králíků,
z našeho závodu podniku "In-
byla zvýšena nákupní aktivita
při
kterých bylo.vykoupeno od drobných
v ČSR již 293 000 kusů o hmotnosti /váze/
850 000 kge Ve výrobním provozu Pražských
v
Kolíně
drubežářských závodů
byla vybudována specializovaná výrobní porážková
linka pro porážení živých
králíků,
jediná svého druhu
v té době na území ČSR. Její denní výrobní výkon dosahuje v
pruběhu
3 200
roku 1980
kusů.
porcování
minimálně
Vedle zpracovávání
drůbeže.
Pracovní
2 400
kusů,
králíků
činnost
maximálně
provédí se zde
a kvalita préce je
natolik dobrá, že v kolínském provoze se zajištuje export hTál.íků
i
p:lrcované
drůbeže
a na výrobky provozovny do-
JL15.
dávané na domácí trh nebylo dosud žádných reklamacío Po technické a
organizační
výrobní provoz Pražských pracovi§tě
strán~e
je možno hodnotit
drubežářských závodů
Kolín jako
s vysokou 6rovní, s dobrou organizací práce i
dobrou produktivitou8 Pro pracovní kolektiv bylo i ve skromných podmínkách vyhovující pracovní
zajištěno
prostředí,
sociální zařízení, při práci jsou dodržovány zásady hygieny a sanitace a dosahuje se velmi dobré spolupráce s okresním veterinárním
zařízením
a s Okresní hygienicko=epidemiolo=
gickou stanicí4 Celá rekonstrukce získaného objektu bývalých kolín= ských jatek, dnešního provozu Pražských vodů
Kolíně
v
původně prováděna
byla
s
drubežářských přihlédnutím
zá=
k do=
časnému užívání, nebo{ objekt leží v asanačním pásmu a
bude demolován4 V
současné době
orgány vyslovily záruku na činnosti
rušené
však okresní i
nejméně
městské
desetileté období ne=
zdejšího provozuo Tato
skutečnost vytváří
pro činnost provozu další zlepšené podmínky a umožňuje provést
ještě
další
organizační
a technická
která zlepší výrobní i pracovní podmínky v
opatření, provozovně
a
zajistí další zvýšení produktivity práceo V Kolínském provoze Pražských pracuje cca 40 soutěžící
pracovníkůo
domělý
Vytvořili
již dva kolektivy
o titul "Brigáda socialistické práce"., Projevují
odpovědný přístup
možno
drubežářských závodů
říci,
k práci i k politickému
že v kolínském provoze se již
pracovní kolektiv s
čenským tíkolům
dneška.,
dění~
takže
vytvořil uvě=
odpovědným přístupem
ke spole=
S T
ÁT
S T AT E K
N Í
Státní statek jakožto patřit
do kapitoly
KOL Í N zemědělský
"Zemědělství",
a proto jej
zařazuji
po dni kLl,
sem.
Rok 1980 z hlediska klimatických podmínek k
nejobtížnějším
nivé následky na
patřil
nepříz
v dlouhodobém období a zanechal zemědělské výrobě.
Obiloviny statek a docílil
asi
ale svou organizací
průmyslových
práce se tento podnik ne liší od
měl
podnik b;y
průměrného
pěstoval
na celkové ploše
2 246 ha
výnosu z jednoho hektaru 4,9 tuny.
Tak se Státní statek Kolín
zařadil
mezi 19
zemědělsk3@i
podniky v kolínském okrese na 5.místo. Cukrovku
pěstoval
na 820 ha s
průměrným
výnosem
34,2 tuny z jednoho hektaru. Na tomto ú_seku obsadil statek 6.místo v okrese. Výrobu pícnin splnil na 80 %. Ke dni 31.prosince 1980 skotu, z toho
1 943 krav, a
měl
statek celkem
5 236
kusů
5 143 prasa.t, z toho 336
pra.snic. V roce 1980 vyrobil statek
5 132 708
litrů
mléka,
však splnil plán jen na 97 %, dosáhl užitkovosti
čímž
2 602
litrů
mléka na jednu dojnici, což znamená 7,11 litru
na kus a den. V roce 1980 se narodilo v provozech statku telat a
1 769
6 151 selat.
Plán výroby a dodávek masa statek celkem 772 tun
hovězího
Z jednotlivých
masa e 764 tun
hospodářství
překročil. vepřového
Vyrobil masa.
statku si nejlépe vedlo
hospodář·ství
Lošany se sídlem v
čišné výrobě
splnilo své úkoly, zejména ve
nebot předalo nad plán dojnici a den 8,2 dojnic o
Kolíně
VI, které v živo= výrobě mléka~
112 500 litrů~ a docílilo ne. jednu
litrů
hospodářství mělo
mléka;
na ú.seku rostlinné výroby se toto
Rovněž
ství vyrovnalo s plánem zrnin a na ploše 777 lilo
průměrného
5~42
výnosu
1 011
kusů
hospodář
hektarů
docí-
tuny zrní$ U cukrovky dosáhlo
také nejvyššího hektarového výnosu? a to 35,05 tunyo Ke dni 31.prosince 1980 pracovalo na Státním statku Kolín celkem 587 pracovníku, z toho 237 žen .. Na statku pracuje osm
V
vysokoškolákůo
učebních
oborech má statek
24 učňůo .Letos bytů a
předal
dalších 12 má
ně investiční
roce
rozestavěnoo
Na
2 823 000
rok 1980
Kčs
706 000
ukončil
statek s
děti
své
povinnosti~
výborem v
zis-
Kčso
dětí
svých pracovnic
a velmi
bilančním
proti plánu, který stanovil zisk jen
školy pro 360
pro
stavbě1
včet
sociální rozvoj
Státní statek Kolín se podílí také na teřské
do užívání 12
Kčs~
2 430 000
ve výši
pracovníkům
bytové výstavby uvolnil statek v letošním
Hospodářský
kem
statek svS''Til
v tři
Kolíně IV~
kde má
ma=
zajištěny
místao Statek splnil všechny
vyplývající pro dobře
výstavbě
něho
spolupracuje s
z
účasti
Městským
na této výnárodním
Kolíněo
Státní statek Kolín, národní podnik, nositel ~ádu práce 9 má své sídlo v ... o v 3 O.. nu cp..
Kolíně II~
ulice Politických
věz-
J..L g.
, závod KOL:fN II, Sokolské 2
P OT R AV I NY
V roce 1980 splnil závod POTRAVINY KOLfN všechny hlavní ukazatele plá.nu: maloobchodní obrat
ns
101,16
velkoobchodní obrat
na
100,70 9'o
lahůdkářskou
ns
101,42 %
na
100,41 96
na
102,70 %
výrobu
služby bilanční
zisk
Za účelem
9~·
modernizace obchodni si tě ve
městě
a zvý-
šení kulturnosti prodeje buduje podnik nebo se podílí na budování
no~~ch
dány do provozu
moderních prodejen; v roce 1980 byly dvě
takové prodejny závodu Potraviny
Kolín, a to: prodejna
mléčných lahůdek
v centru
samoobslužná prodejna potravin v Ze dosažené zátorské
činnosti
úspěchy
bylo
v
pracovní~
řediteli
sídliště
Kolíně
Kolín II,
V,ul.U Borku.
politické a organi-
závodu Potraviny Kolín
soudruhovi Jaroslavu Zmatlíkovi u
př·íleži tosti
znamného životního jubilea /50 let/
uděleno
jeho vý-
vyznamenání
ministra obchodu ČSR s titulem "Vzorný pracovník obchodu". Soudruhovi Ludvíku Kotlíkovi byl
udělen
"Zlatý od-
znak Brigády socialistické práce" jako prvnímu pracovníkovi státního kraji.
potravinářského
obchodu ve
Stfedočeském
!J..'I.
S PORT KOL
f
T U R I S T, krajská cestovní
kancelář,
II, Štítarská ulice čp.·179.
N
Z rozhodnutí krajských stranických, státních a výchovriých
orgánů
Kolíně před dvěma
byla v
lety
t~lo
zřízena
krajská cestovní kancelář SPORT-TURIST KOL:fN jako jediná Středočeském
organizace toho druhu ve 28.března
Dne
hTaji.
1978 byla tato cestovni
slavnostně otevřena v místnostech v Kolíně
ulice
čp.
179 s tím, že jí v krátké
nové provozní místnosti ve
ort
KSČ,
době
středu města,
kancelář~±~
II., Štítarská
budou a to v
přiděleny budově
jakmile bude dokončena nová budova OV KSČ a okres-
ní výbor se do ní
přestěhuje.
SPORT-'l'URIS'l' jako cestovní
kancelář československého
svazu tělesné výchovy zajišťuje služby především organizovaným členům ČSTV, poskytuje však služby i všem ostatním
občanům.
Při plnění úkolů
vychází
především
z
obchodně
politické koncepce podniku, která stanoví poskytovat pobyty s aktivním
odpočinkem,
zahraničí.
cestovního ruchu, ale i v Kolektiv těži
pracovníků
a všichni jsou Během
své
je zapojen v socialistické sou-
členy
činnosti
a to nejen na úseku domácího
Brigády socialistické práce. si krajská cestovní
kancelář
SPORT-TURIST KOLfN vydobyla první místo v republice, pokud jde o
plnění úkolůe
Za
úspěšnou činnost
v roce 1979
dostala "Putovní standartu Českého ústř·edního výboru ČSTV"
Ukázalo se, že rozhodnutí umístit v
Kolíně
krajskou
cestovní
kancelář
SPORT-TURIST bylo správné.
činnost
rozvinula svou
Kancelář
tak, že její tržby vzrostly v ro-
ce 1980 proti tržbám v roce 1978 o 300 %. Snahou pracovníkň kanceláře
svědčí
jich kvalita; kancelář
není však jen kvantita služeb, ale i
dostává od
Velkou pozornost svým
průvodcům,
K OL f
l\T
o tom mnoho občanů,
věnuje
děkovných dopisů,
jekteré
jimž zajistila kvalitní služby.
vedení cestovní
kanceláře
proto
jichž má šedesát.
S KÉ
ředitelství
C U K R O V A R Y , podnikové
KOLfN IV, ulice U křižovatky čp. 608. ředitelství
Podnikové
Kolínských
cukrovarů
mi
sdělilo,
že v roce 1980 nedošlo v podniku k událostem, které by bylo vhodné uvést v zápise kroniky bilo zprávu pro cukrovarnictví v
patří
Kolína, a slí-
rok, kdy se bude slavit
150.výročí
republice~
.se .
jsem;a-spoň dověděl,
Z dopisu závody
příští
města
které cukrovarnické
do podniku Kolínské cukrovary. Jsou to:
cukrovar
Brodce nad Jizerou,
cukrovar Cerhenice,
cukrovar
Čejetičky,
cukrovar Český Brod,
cukrovar
Dobrovice,
cukrovar Dymokury,
cukrovar
Li tol,
cukrovar Mnichovo
cukrovar
Nymburk,
cukrovar
Ovčáry,
cukrovar
" Planany,
cukrovar
Ratboř·,
cukrovar Vrdy.
Hradiště,
ještě několik
Na konec v • s_uz 1 vb' l Cl ac~,
l t K
• ere' Jsem
zpráv o kolínském
' k J ZlS~-
z ruznych pramen0o 0
Kolíně
V ónoru se konala v
průmyslu
'
technicko-ekonomická kon-
f'erence zévodu Pekárny a cukrérny Kolín 9 který zé.sobuje sloučených
okresy Kolín a. Kutná Hora., Ve líně
a v Kutné
Hoře
12 433 tun chleba, jemného
pečiva
bovali na to
a
pekaři
vyrobili 3 381 tun
769,6 tuny
a
cukrái~i
v roce 1 979
běžného
pečiva,
2 920 tun
cukrářských výrobků"
13 292 tuny mouky 7
tuku a másla,
závodech v Ko-
Spoti"'e=
219 tun cukru 1 426 tun
360 000 vajec a
338 tun droždí"
•' ' " ' opravny a s tJro ;prny 1 Že_eznlcnl v
TT .r~o 1
' " 1ne
1. ' 1I Z.ť::ra-c 1:ra
'-'7o S,
dřívější Díln;y- ČSD/ mají široký opravnrenský sortiment
strojní techniky a elektroniky.,. Jejich hla:·vnÍID úkolem jsou ř·a.d,y
oprav;)' motorových lokomotiv T 4 78 l Jeuno • t e .1.(. Krome .LlC.r:ycJ
..f:tJ o
1
-'l
P
nerátorů
v
-r
1..
1".
l.OllO
trakčních motorů.
a
kusů těchto
motorů.
1 a 2 a pantor;ra=
=! provactCJl opravy parn1c h ge#
V
.,
,p
p
V minulém roce opravili 320
Plán výroby v roce 1979 splnili na
103,3% e výrobu náhradních
dílů
dokonce na 107 %" Tyto
výsledk:y ocenilo generální ředitelství ŽOS a ud8lilo kolínským ŽOS putovní strandartu generálního ř·editele, kterou 0 "~' prevza 1' 1 • d_ne 6 " }
1'
v
Rudý prapor
Středočeského kx"sjs};:r~ho
l dl.~r v v P raze za d osezene vys_e v
tek
6.,června
líně~
'
'
lo%risk~m
n8.rodního v§boru roce
převzali
v pá-
pracující Okresního stavebního podniku v Ko-
Splnili závezné ulmzatele pl8.mJ_ a produkti vitB práce
na jednoho pracovnílm stonpl8 o 5, 91 °b proti roJ::::u 1 978
6
X
V podniku je zapojeno 82 . ., . 1 • ucn1~ "..". a vs1c~n1
sout~ži
pracujících v socialistické
Na d.osazen.)'C ' h vys 'ld ' l·1 se pre. e c1c v
v
... ' ' ' o .R • 'd soc1a. . 1.1s·t.lc<e l ' devs1m pod1lelo 20 ko 1 ekt1vu _rlga.
' prace~
Na plenárním zasedání Krajské odborové rady získal závod prost~edí"
titul "Závod se vzornou kulturou pracovního
a
v rámci okresní soutěže o úsporu energ1e a paliv se umístil
na
třetím místě.
Kolíně
Okresní bytovJ! podnik v
spravoval na
2esté p?5tiletky /tj.v roce 1976/ 3 897
bytů
ky sedmé pětiletky stoupl počet bytu na
a za
počátku
čtyři
ro-
4 216 .. Z toho Je
2 008 bytu prvé kategorie.
O kolínském závodu Pražských drubežéřsl;:ých zá.vodů
JSem •
.:J' ' psa1 • Douavam
••v J1Z
v , 1 • ' ze zavoa nakupuJe v kolln-
'v;>!.
Jest~,
ském okrese letos 5 800 králíbJ.e
Chovatc:lům
platí za 1 kg
"'v' · 1 t.' c.:;1 e v áhy v prvn1' J8.1-cos nJ. t"íd" r e 18 TT" r".cs, v uru h'e 16 K'-'es -::!
a současně
prodává poukaz na 2 kg zrní. V králičího
kátní linka na zpracování porce masa v igelitových a zdravé a nemélo
sáčcích ..
přispívá
závodě
Je uni-
masa, z níž vycházejí
Králičí
maso Je chutné
k celkovému zásobování
obyvc-~tel-
stva masem. Proto se chovatelství u nás stéle více podporuje.~
V
Pobočném
lokomotivním depu v
Kolín~
oslavovali
1 '"' "d nomuzne v ' o bl lo_como l t"1 v v r-1 Jnu uruh'e vyroc 1 zaveu.en1 Je. s u.c1y VP'
.:J;
;:)
~ P ar-u d b.1ce. na t·re t 1. P rar1B1
' . d.1 1'1 na l_o:omo·1ve 1 t. "' r1ve Jez
D~
dvs. muži: strojvf1dce s jeho pomocník, nyní tedy již dva 1, • • , ' l zJ8. t y·t o •d ve rol-e;)' ' ;:) 1'1 praro.t<::y ::JBZdl Jen s·LroJvucce. ouvez L
'
O
v12.kť:1
covníci Depa dvs.cet tisíc néklsdních ~v~st~
tisíc pracovních
a ušetí·ili
hodin~
Dne 1 • dubna 1 980 došlo v podniku Obct•odní tisk8rny zmč,ně
Kolín /OTK/ ke
ve vedení podnikus Dosavadní podni-
kový ř·edi tel sou,dru.h Václav Tupý, no si tel Řádu préce a ř·ad;y
d2lších v;yznsmenání ~ odešel tímto dnem do
důchodu~
Precoval v OTK od vzniku podniku v roce 1949, nejprve ve nám~stka
funkci výrobního nikový
ředitel.
Pod jeho vedením ·:'fosáhl podnik
posceven1 v ramc1 ..
..
'
a potom od roku 1962 joko pod-
•
l
1
v
1
,
ces~os_ovens~e
po l
-P •
ygrs~1e
špičkového
l , a v hO_lne ~,r
v
byl vybudován nový moderní závod .. Jeho celoživotní práci ocenil na slavnostním zasedání vederlÍ e;enerální
ř'edi tel
po ly 3rafi ckého
_~:.~odniJcu
průmysl u
dne 1 .dubns,
soudruh 1ng.
Miroslav Mucha, Csc.~ a tajemník OV KS~ soudruh Josef ~í ha mu př'edsl dčkovný dopis ok:resn.ího výboru KSČ. Potom generální
ředitel
I·Tucha uvedl do f'unkce podnikového
tele OTK soudruha dr. Miroslava čil
DosL:očila.
je t2ké dlouholet;:im pracovníkem OTK a
udělen
šestý Rudý prapor za Pracovníci podniku
Soudruh Deskořadu
let již
výrobně-obcho.dní n8městek ředitele.
pracuje v podniku jako Letos b;yl
podniku OTK v hospodářsl\:é
překročili
poř·adí
již dvacátý
výsledky v roce 1 979.
plán ve všech ukazatelích,
v::J-robu zboží splnili na 100,8 %, dodévky do tržních splnění dkol~ přispěla
na 114%. Ke v podniku, 36 K0 mplexních
ředi-
kolektivů_
socialistická
fondů
soutěž
Brigéd socialistické práce a 1 6
racionalizačních
K 1 "máji letošního roku
brigád$ prop1~1jčil
president rep1Jbliky
národnímu podniku Obchodní tisk8rny Kolín jedno z neJ-
vyšších státních vyznamenání uŘád Vítézného února" /Řád práce byl podniku
K
oslav~
tohoto
prop1~tjčen
již
mimořádného
před
ocen~ní
30.května
pracovníci podniku dne
několika
lety/.
své práce se sešli shromá~dě-
na slavnostním
ní ve velkém sóle Kulturního dom11 pracujících za nesti vzácných průmyslu
host~,
generálního
ředitele
polygrafického
soudruha ing.M.Mu.chy, Csc, a vedoucího tajemníka
f;;V KSČ v Kolíně soudruha RSDr.Václava Šindeláře.
ním
přítom-
pořadu
V kultur-
této slavnostní schúze v;ystoupila zasloužilá
umělkyně \..Tiřina Švorcová_"
V letošním roce oslavili pracovníci závodu Tetra Kolín 80 .. výročí založení svého rodniku. Toto příle~itostí,
ohlédnout se
let jednoho z
předních podnik~
Původní
zp~t
vozůo
vých
těch
na historii
je
osmdesáti
Kolínska.
Továrna na vozy, akciová
/V-ozovka/ se zabývala 1.rýrobou
výročí
společnost
hospodářských
průmysle-
a_
V roce 1921 zahájil podnik výrobu
v Kolíně
železničních
vagÓnů osobních~ nákladních i vozů. speciálního určení. vyráběly přívěsné voz~/,
V dalších letech se zde uliční
voz-:/ po-
dráhy, autobusy a autobusové karoserie pro
dopr2vu a
př·epravní
héjena výroba
skříně.
těžkých
V roce 1 943 byla v
nákladních
trBktorů
11
silniční
závodě
šleprů".
za-
O tom,
?.e pr8covníci zé.vodu s výrobou tohoto traktor·u nepospíchali,
svědčí
skutečnost,
počátku
až na
-p ~b_em .:Jt:'
třetím
že první "šlepr" v;yjel z továrny
roku 1945.,
, -' va'llcy b "J' l zavo rl_ c~tyrl k~ra. t- b omb aroovan, nejvíce
náletem dne
p
15.března
v.
p
1945, kdy byl
Na závod padlo celkem 1 1O leteck;ých
bomb~
zničen
na 80 %.
největší
Po osvobozeni naší vlasti bylo covníků
nejdříve
Tatry, ab;y byl podnik co
vozu. Nelitovali
času
snahou pra-
lJ.Veden do pro-
ani námahy a po pracovní
době
od-
klízeli trosk;y po náletech a budova.li nové haly s novými sovětští
stroji. Dobrými pomocníky jim byli byli po
ně
jaký
Č8S
závodě
v
kteří
vojáci,
ubytováni. Po znovuv;ybudování
závodu ·6yla v něm zahájena v3í-rroba plošinových vozú, poštovních i osobních vagÓnů. Počátkem padesátých let byl doplněn
výrobní program
kotlů
pro
zařízením
ústřední vytápění.
pro energetiku
=
Vi)robou
' začalanov8
Tím prakticky
etapa
ve vývoji a v historii podniku .. V letech 1953-54 byla ČKD
převedena
do národního podniku
Dukla výroba energovlakú na tuhá paliva. Použitím no-
vébo progresivního
zp1~J.SO bu
spalování
méně
hodnotných
druhů
uhlí, tz.hruboprachu, bylo dosaženo v;)'Sok-ých úspor energie a energovlaky s kotlovozy
vybaven;Y~mi
tímto spalovacím za-
řízením byly dodávány do Sovětského svazu a Čínské lidové
republiky. Závod Tatra Kolín se stal v rámci podniku ČKD hlavním dodavatelem
těchto energovlaků.
vým topením plynule navázal vývoj v roce 1956 a
příštího
kotlů
Na kotle s roštes plynovým topením
roku s mazutovým topením. Tím se
závod Tatra Kolín jako jeden z prvních v ČSR začal zabývat problematikou spalov8ni
1958 a 1959 byl zde
těžkých
zkonstruov~n
topných
olejů.
V roce
a v pfíštích dvou letech
vyroben a odzkoušen nový energovlak s mazutovým kotlem. v, ; me "l o vyso l-cou zech nlc . 1cou uroven , ... a ol:,!) ...... sta' l o 1. v k,.onZar1zen1
ktu•enci s kapitelistickými výrobky., V roce 1957 byl v "baleného kotle" s
Tatře Kolín~
přetls.kovým
zahájen také vývoj tzv.
spalovéním. Tento typ kotle
jehož podstata spočívá v tom, že Je v závodě včetně zápříslušenství komplexně
kladního
dohotoven, byl do té doby
v ČSSR zcela neznám. Tatrováci vyvinuli spalovací zař'Ízení v , 1 v ,, , v..... • l , , . s ro t acnlm 1orax:em, 1-t .r-~ ere umo-znuJe spa_ovanl praktlch-y všech
druh1~1 běžných
ši druhy
tekutých paliv od na:fty až po
dehtu apod. Na v;y'rvoj parních
olejů,
s ma.zutový-m topením navázal vývoj
nejtěž-
energovlaků
energovalků
s plynovou
turbínou .. Vzhledem k
značným
zkušenostem v oblosti'energetiky
bylo rozhodnuto, aby závod Tatra Kolín
převzal
čést výrob~
ního programu ČKD Dukla a Ienisu Teplice .. Na tomto výrobkonstrukční
ním programu zahájil ihned vý-vojové a Uplatněním
progresivních
prl.Yků
se mu
podařilo
práce9
zcela
změnit
koncepci pr"l1myslových pecíe Poprvé v Československu závod Tatra Kolín navrhl, vyrobil a odzkoušel celokovovou bezVIJZdívkovou spalovací komoru, která vzbudila jem i v
oprévněný
zá-
zahraničí.
Nové
řada
pl;ynov~í-m
balen:ých kotlú s ole jov;:,'rm a
tope-
ním a se scela automrJ.tickým provozem sklidila zasloužený zájem na veletrzích v V
závodě
Brně
i v
Lipsku~
Tatra Kolín dnes konstruují a
tuzemsko i export roštové kotle ve výkonové
vyrábějí ř'adě
pro
od 2, 5
Gcal/h do 30 Gcal/h, práškové kotle od výkonu 25 t/h do výkonu 75 t/h, olejové kotle od 4 t/h do I.Týkonu 50 Gcal/h, balené kotle od 400 kg/h do výkonu 6 t/h,
přepravitelné
kotle olejové a plynové o~ 4 t/h do výkonu 25 t/h; celkem 35 typú různ~!ch kotlů, které jso1J dokompletovány bud za-
uhlovacím a odškv8rovacím
zařízením
nebo skladovacím a do-
, v" , '· , prs.vnlm zarlzenlm pro t opny' o 1 eJ. v J_as t nl' l <::one t"ru.r:ce a vy-
roby" VeC~le dodávek pro vnitřní trh zapojuje se závod i
do exportni činnosti
činnosti
v rémci Rady vzéjemné
hospod~fské
/RVHP/.
ťsili pracujicich celého z~vodu bylo několikrát oce-
nšno straniclcými i stf,tnimi orgány a v roce 1 958 bylo závodu Tatra Kalin
prop~jčeno
st~tni
vyznamenáni ''Za záslu-
hy o výstavbu", později b;y1 z8vodu udělen "Rudý prapor" . . t erstva a o uorove, l~1o svazu prE;CUJlClc.n . ' ; l ve sT,rOJlrenstvl. ' • ; , mlnls d"~-
Z E M Ě
D Ě
V Kronice mědělatví, dělské p~dy
L
S
města
třebaže
T V 1
Kolína se široce rozepisujeme o ze-
Kolín není
země
má ve svém katastru už velmi málo. Je však
nejen okresním
městem
okresu s vysokou
dukcí i produktivitou, ale je i ného
a
městem zemědělským
středního
pro-
zemědělskou
širokého a úrod-
středem
Polabí. Je také sídlem velikého
zeměděl
ského podniku- Státního statku Kolín - a dalších podnikó, které úzce se Zemědělský
zemědělstvím
souvisí. V prvé
řadě
je to
nákupní a zásobovací závod se sídlem na Zála-
bí, o jehož velkokapacitních skladech budeme
ještě
hovo-
ří t.
V
Kolíně
má své
rovary, podnikové U
křižovatky čp.
ústředí
národní podnik Kolínské cuk-
ředitelství
608. V
Kolíně
sídlí v
Kolíně
IV.,
ul~ce
však žádný cukrovar napra-
cuje; zálabský cukrovar, založený v roce 1864, byl
před
padesáti lety zrušen a dávno také zmizela na Zálabí u Haškovce lých
překládka řep~,
vagÓn~
kde se cukrovka
úzkokolejky do normálních
překládala
z ma-
železničních voz~
a odtud se vozila do
Zmizela dávno i samotná
cukrovar~.
úzkokolejná dráha, která vycházela ze Býchor a zde u zálabského Raškovce
dvor~
měla
u Volárny a
svou
konečnou.
Kolínské cukrovary, národní podnik, mají celkem náct
závod~ /cukrovar~/
ve
čtyřech
okresech
tři
Středočeské
ho kraje: v kolínském, kutnohorském, nymburském a mladoboleslavském~
Všechny eukrovary
před vánočními
skončily loňskou kampaň
svátky roku 1979. I když zpracovaly více
aukrovky a vyrobily více cukru než v roce 1978, nesplnil podnik Kolínské cukrovary jakm celek plánované úkoly. Vykoupil jen 83,2 %plánovaného množství cukrovky, t.j. 928.719 tun, což představuje téměř 93 tisí~ vagÓn~. -o-o-o-o-o- · Na
začátku
roku byl stanoven plán
zemědělské
v celém kolínském okrese na rok 1980. Je byl plán na
předcházející
plán ukládá sklidit 26 tisíc
hektar~,
z hektaru. V
pět
vyšší, než
rok 1979. V rostlinné
výrobě
tun zrní z každého z více než
42,5 tuny cukrovky a 80 q suché píce
živočišné výrobě do~ílit
za rok od každé dojnice, 750 g denního 560 g denního
opět
výroby
přír~stku
u prasat a
3.050
litr~
přírťistku
roční
mléka u skotu,
sná§ky 250 vajec
od každé slepice. I když je vých
přírodních
přispějí
splnění
přízni
podmínkách, velikou silou k jeho
iniciativa a
v jednotných
tohoto plánu závislé na
obětavost zemědělských pracovní~
zemědělských
i vešch ostatních •
splnění
družstvech, státních statcích
zemědělských
závodech. Ta je na kolín-
ském okrese veliká.• V roce 1979 bylo zapojeno ve všech
ttto.
formách socialistické zemědělské
odvětví
zemědělských
šest tisíc pracovníkft
představuje přes
prvovýroby, což
pracujících v tomto V
soutěže přes
70 %všech
na kolínském okrese.
závodech je ustaveno 75 Brigád socia-
listické práce a osm komplexních
racionalizačních
brigád.
Zemědělei se přičirtují i o hezký vzhled vesnic; při plně :mď
volebních programti Národní fronty a akcd "Z",
ných na úpravu a údržbu životního a ke zlepšení pracovního dech, opraeovalo
prostředí
prostředí
z~drma přes
na
zaměře
na vesnicích
zemědělských
závo-
45 tisíe brigádniekých ho-
din a sebrali 932 tun železného šrotu v uplynulém roce. V celém kolínském okrese, který má
téměř
sto tisíe
obyvatel, pracuje podle stavu ke dni 1.února 1980 celkem 8.225 trvale
činných
17,9% pracovníka ve produktivním Třebaže
pracovníka v věku
do
zemědělství.
třiceti
plán
zemědělské
splnění některá
výroby na rok
je reálný, ještě
zemědělské výrobě.
mléka: zatímco v JZD
výrobě
1~0
družstva, která stále
nedosahují uspokojivých výsledkti v ve
let a 27,6% v po-
věku.
ohrožují jeho
například
Z toho je
Bečváry
ce 1919 dosáhli 3.457 litrti mléka
prtiměrně
nice, v JZD Cerhenice jenom 2.278
litrů.
Tak
již v ro-
od každé doj-
Celkový plán
denního nákupu mléka v celém kolínském okrese je stanoven na 133.500 litrti; zemědělci jeden a dvaceti zemědělských podnikti v okrese dodali celkem 143.494
litrů
toho dne v JZD
Bečváry,
od každé dojnice v
napříkal
10.února 1980 do nákupu
mléka. Nejlepších výsledkti dosáhli kde dodali v tento den na výkup
prtiměru
9,38 litrti mléka, nejmenšího
množstvi mléka nadojili ve Státnim statku Kolín, který toho dne dodal mléka. O
oťi
jedné dojnice v
měsic později,
jedné dojniee v
10.března
jen 6,45 litru
próměru
dodalo JZD
od
Bečváry
již 10,15 litru mléka na státní
próměru
nákup. Zimních
měsicó
k bilancováni své strojů
a veškeré
všech jednotných nostni
výroční
tanečni
zemědělských
družstvech se konaly slav-
spojené s vyplácenim dodatkó k
Některá
konaly svou
družstva, jako
výročni schůzi
zábava, na niž
vili dobré výsledky své Na
přípravě
techniky na jarni práce. Ve
tech Kulturniho domu pracujících v la
zemědělci
v uplynulém roce a k
zemědělské
schůze,
roku využili
začátku
činnosti
pracovnim jednotkám. JZD·Ovčáry,
na
celoročni
začátku měsíce března
ve všech mistnosPo
Kolíně.
zemědělšti
schůzi
by-
družstevnici osla-
práce.
byly stroje a technika
v družstvech i na státnich statcích vcelku k jarním pracem a na zálabské
například
straně
připraveny
tyto práce
začaly
již kolem 10.března. Družstevnici z JZD ~ervené Pečky, Křečhoř
a Cerhenice vyjeli k jarnímu seti
Sněhové přeháňky čas
nato práci v polích omezily
jen na rozmetáni hnoje, ale
přiznivých
dnech, kdy to
počasi
letos na
n~
krátký
zemědělci
využivají v
dovolí, i
nočnich směn,
aby jarní seti provedli v agrotechnických Počasí
16.března.
lhůtách.
jaře příliš zemědělcům nepřeje.
Musejí využivat naplno každé
příznivé
a vhodné chvíle.
Podle stavu v úterý 8.dubna mají jarní setbu obilovin splněnu
již na 58,7 %a oseto je 6.537
hektarů
v celém
kolinském okrese. Brambory jsou zasázeny na 244 hekta-
rech /t$j. na 37,7% celkového úkolu/, z toho ranné brambory jsou v zemi na 236
hektarech~
což jest 88,4 %
leto!ního celkového úkolu. Cukrovka je zaseta na 456 hek=
%1,
tarech /6,6
luštěniny
na 286 hektarech /31,3 %/a
mák na 81 hektaru /41$3 %/. V druhé
dubna vstoupily jarní polní práce
polovině
již do svého finišee Podle stavu ke dni 21.dubna je setí obilovin již z 99% hotovo 9 sázení brambor na 49,5 %
j~rních
96~3
z toho ranných na luštěnin
Také
%, setí cukrovky na 70,2 % a setí
na 96p4 %s živočišná
tohoto roku
dobře.
výroba pracovala v prvním
V
zemědělských
čtvrtletí
závodech Kolínska bylo
vyrobeno přes 14 mili~nů litrů mléka~ což jest o celý mili~n a 360 tisíc litrů více než za první čtvrtletí roku
1979. Vaje~ bylo vyrobeno přes 12 mili~nů~ a to je o dva miliÓny více než za stejné období loňského roku. Ve vý= krmu prasat bylo vyrobeno 466 tun masa, a to je o více než loni. Bylo dosaženo denního
čtvrtinu
0,59 kg na
přírůstku
kus, zatímco loni jen 0,44 kg. Začátkem června
nastala
zemědělcU,. těžká
práce s jednocením a okopáváním převážně
le se
ještě
v rukou pomoc
již jen jarní
ošetření
zemědělců,
brigádníků~
pracech
jednoklíčkové
zvláště
řepye
Třebaže
a namáhavá se dnes seje
-
obalované semeno
cukrovky neobejde bez žen* Také je stále
bez nichž se
zeměděls~~í
v
řepy$
stá=
motyčky
ještě
těchto
nutná jarních
neobejde~
V polovině června se rozbíhá již sklizeň senae Ta je dnes již
plně
mechanizovaná$ Ale tráva roste i na ta-
kových pozemcích, kam mechanizace a stroje nemohou; tam
sekáči
musejí nastoupit ručně.
Tady
s kosami a
opět přijde zemědělcům
hráběmi
a seno sklidit
vhod pomoc brigádníkli.
Zajištují ji z největší části zájmové organizace, jako například ~
zahrádkáři,
myslivci,
ského
zvířectva,
chovatelé drobného
požárníci, ale i
členové
hospodář
Svaru
Čes
koslovensko sovětského přátelství, Českého svazu žen a zejména mladí
členové
Socialistického svazu mládeže. Ve-
dení se tu ujímají národní výbory a městech
občanské
výbory ve
i na vesnicích. Takovýmto zpdsobem má být letos
sklizeno a usušeno 1.700 tun sena na kolínském okrese. Přes
problémy se
zájmu našich
předí
na rok 1980
zemědělců
předepisoval
ku na ploše 6.900
nepodařilo něco
málo
museli
zemědělci
přes
klíčivost
Zemědělcům
ukol se
200 hektarech. Do
29.května
však
zaorat cukrovku na 388 hektarech, pro-
20.květnem
se však
podařilo
a pro špat-
přípravu půdy
řídké.
vegetaci všech
Také ranní mrapoznamenaly.
řepy
388 hektaru
těchto
cukrovkou osít.
zno~
29.května večer
a
dodatečný
ještě
set bylo zaseto cukrovky
obalovaného semene
zíky mezi 10. až
jen v po-
cukrovka. Plán
době
Tento
pěti
tože porosty byly pro špatnou nou
přece
byl tento ukol
Později
hektarů.
splnit a z
jen na
v této
je
zasít v kolínském okrese cukrov-
hektarů.
zvýšen o dalšíeh 500 již
BBEEĚ senosečí
průtrž mračen,
postihlo kolínský okres krupobití
které poškodily 633
a suchý nárazový vítr v prvních škodil
větrnou
erozí dalších 210
musely být zaorány a vzhledem k
hektarů
červnových hektarů.
ročnímu
cukrovky,
dnech po-
Tyto plochy
období již ne-
mohly být znovu osety cukrovkou a byla na nich zaseta kukuřice.
Druhá polovina mědělce
června
začátek ~ervence
a
obdobím, kdy se musejí
práce a vše se musí
připravit
dokončit
je pro ze-
jarní polní
k nástupu do žní. Probí-
há sklizeň sena, ošetřování cukrovky a začíná již i sklizeň ramných brambor a zeleniny. V plném proudu je
také
příprava
čerského
strojd a mechanizace do žní. Podle dispe?.července
hlášení ze dne
ském okrese 4.550
hektarů
je sklizeno na kolín-
víceletých pícnin /t.j.100 %/,
a seno z luk a pastvin je sklizeno na 1.390 hektarech, což je 91 % celkového úkolu. Ranné brambory jsou zatím sklizeny jen na 45 hektarech. Na
začátku července
dokončeny.
byly
přípravy
na
žně
zhruba
V kolínském okrese se bude letos sklézet obi-
lí na 25.802 hektarech a plánuje se výroba 131.200 tun zrna, to znamená, že se
předpokládá
výnos 5,08 tuny zrna
z jednoho hektaru. Sklizňové práce budou zajištěny 240 kombajny kolínských
zemědělských závodů
a v rámci koope-
race bude dále na polích kolínského okresu pracovat 25 kombajnů
21
kombajnů
bajnů
Je cům
z družebního okresu Rimavská Sobota ze Slovenska, z jiných
z jiných
samozřejmé,
ve žních
krajů
okresů Středočeského
republiky, celkem tedy 321
že pomoc, kterou poskytnou našim
zemědělci
jiných
vrátit, a to tak, že se stroje kde je zrno zralé; žněmi
kraje a 35 kom-
například
okresů,
musí naši
kombajnů.
zeměděl zemědělci
operativně přesunují
naše kombajny pracují
u nás na polích na jižním Slovensku a po
tam, přede
skončení
žní u
nás~
kde jsou
se
přesunou
naše stroje do podhorských
okresů»
žně později.
Ke zvládnutí žní bude letos, jako v letech samozřejmostí,
takže je to již
jících a socialistická
minulých~
pomáhat iniciativa pracu-
soutěž. Vnitřní
podnikovou
soutěž
mezi kombajnéry a dalšími sklizňovými pracovníky organizuje každý
zemědělský
podnik. Jedenáct
kolínského okresu se dále
přihlásilo
zemědělských závodů
do
vyhlášené
soutěže
krajským výborem KSČ v Praze o nejvyšší hektarové výnosye Všecky kolínské
zemědělské
Tuchoraz o nejvyšší výnosy
závody
soutěží
na výzvu JZD
sovětských odrůd
pšenice.
Pro nepřízeň počasí začaly žně na kolínském okrese letos až
22.července;
toho dne
na poli JZD Rudý prapor
ječmene
se
začali Ovčáry
sečením
ozimého
ve Veltrubech.
Té~
hož dne zahájili sklizeň i v JZD Květ Červené Pečky, a jak
počasí
a dozrálé obilí dovolilo,
přidávala
se i dal=
ší družstva .. V tento den naloženo 25
22.července
kombajnů,
bylo na kolínském nádraží
které budou pomáhat na polích dru-
žebního okresu Rimavská Sobota, protože tam jsou již v plném proudu. Vrátí se
pravděpodobně
žně
10.srpna, aby se
zapojily na našich polích do žňového maratónu~ Žně
mají u nás letos
proti jiným Přitom
tak
létům,
se klade
při dopravě
prodloužených srpna je
nejméně
a proto se
důraz
dělá
zpoždění
desetidenní
vše, aby se urychlily.
na x snižování ztrát jak
při
sečení
zrna. Práce na polích se organizuje v
směnách
posečeno
a v sobotu i v
2 .. 200
hektrarů~
neděli.
Ke dni 10.
což není víc než jen
8 % celkového úkolu. V obilním síle kolínského
Zeměděl&
ského nákupního a zásobovacíbo závodu /ZNZZ/ uskladnili k tomuto dni z letošní sklizně zatím přes 700 vag6n~ obilí, což ukazuje také na více než desetidenní proti dlouholetému
zpoždění
V plném proudu jsou zatím
průměru.
žně jen w zálabské oblasti okresu, na ~ernokostelecku a
Hornokrutsku
ještě nezačaly.
na
Nepříznivé počasí
stavilb středu
dobře
žňové
se rozbíhající
13.srpna mohou
týdne po 10.srpnu za-
začátku
opět
práce a teprve ve
do polí vyjet kombajny.
Žnové práce hodnotí každý pátek okresní sklizňová komise a která
se schází operativní skupina této komise,
denně
řídí přesuny stroj~,
sleduje porosty obilí a
určuje,
které jsou vhodné k okamžité sklizni. V pátek 15.srpna se vrátilo 25
z Rimavské
kombajn~
Soboty a byly ihned nasazeny v sobotu ráno do Tím bylo
umožněno,
aby stroje JZD Horní Kruty a JBD
ce, které byly dosud se mohly vrátit Sobota 16. a dny na
přísun
sklizně.
dbm~,
nasaze~
neděle
na polích zálabské oblasti,
žně
kde se
teprve zahajují.
17.srpna byly zatím
zrna do ZNZZ v
Nuči
Kolíně.
V
nejsilnějšími
těchto
ovou dnech
zde přijali přes 800 vagÓnu zrna a v silech měli uskladněno již 2.500 vag6nů zrna státního nákupu z letošní sklizně,
což
představuje přes
30 % celkového letošního
plánu. Začátkem
týdne, t.j. v
sku sklizeno obilí ze 7.431 celkového úkolu.
pondělí
hektar~,
18.srpna je na Kolína to odpovídá 28,9%
20.srpna ze
přijelo
do Kolína 25
Zároveň
výpomoc, kterou jim v letošních
zemědělci
žních poskytli
zemědělci
našeho okresu.
se sklizní obilovin probíhá i úkJ?'lid slámy a
provádí se podmítka. Podle
dispečerského
lí 18.srpna je v okrese podmítnuto 1.739 je odklizena ze
hlášení z hektar~
pondě
a sláma
4~70 hektar~.
sklizňových
Postup
A osádkami
okresu Rimavská Sobota, aby opla-
zemědělských podni~
tili rimavští
kombajn~
prací je pomalý a zdržuje postup
následných polních prací, které
přicházejí
po sklizni
obílí, to je orbu a setí. Proto svolal okresní výbor v úterý 18&srpna ráno krátký aktiv podniků
pomoci
nější
Žně
Říha
je vyzval k
účin
zejména vlastními dopravními pro-
ovlivnily výsledky
této složce
síci
zemědělcům
SsJosef
zástupe~ průmyslových
úklidu slámy.
středky při
nost a
KSČ
a tajemník OV
KSČ
živočišné
V první
polovině
červenci měly zemědělské
třebaže
se
i o žních náležitá pozor-
zemědělství věnuje
péče.
výroby,
roku a také r
mě
ještě
v
mě
podniky kolínského okresu
vel~ pěkné výsledky ve výrobě mléka, dařilo se jim plnit
i plán nákupu vajec a příznivý
se
jatečních
prasat. Ve žních byl tento
vývoj narušen. Proto se nyní organizuje
žňovými
pracemi i
sklizeň
souběžně
víceletých pícnin a druhého
sena z luk a pastvin, aby bylo dosti krmení. Velká pozornost je
věnována.i ošetření
brambor, kte-
ré byly dlouhotrvajícími dešti napadeny plísní. Okresní že
přes
sklizňová
všechnu
komise v pátek 22.srpna konstatuje,
připravenost
techniky i
obětavost
lidí ne-
postupují žňové práce tak~ jak by bylo třeba~ a nepřízeň počasí
zhoršuje~
situaci stále
Také
předsednictvo
okresní-
ho výboru KSČ se touto situací zabývá na svém mimořádném zasedání ve Podle
čtvrtek
21.srpna,
právě
dispečerského
hlášení z
pondělí
se sklizeno 150373
hektar~,
tak jako i rada ONV. 25.srpna je na okre-
což je jen 59,7% celkového hektar~,
letošního plánu .. Sláma je sklizena z 9.988 z
téměř
t.je
65 % dosud sklizené plochy obilovin3 Podmítnuto
je 5.876 hae Na výzvu OV KSČ~ OV Národní fronty a ONV pracovalo na polích od pátku do
neděle
1.500
brigádní~e
Zeměděl=
pomáhají i sportovci; plní své závazky nejen v
c~m
pomoci ve
žňových
pracech, ale i
při
přímé
těch
sklizni sena z
ploch, kde nelze použít techniky. V pátek 29.srpna projednala okresní se
současnou
běh
žní a
sklizňová
komi=
situaci na polích, zhodnotila dosavadní
přípravu
na okamžitý
přechod
k
plnění
prů=
podzimních
polních prací .. V zálabské oblasti okresu čtvrtek
28 .. srpna. Operativní skupina
vydala dispozici k
přesunu
Černokostelecko
ti na
a
začal
Českobrodsko~ ještě
kooperačních
bajny na našich polích. V úterý a ve kombajnéři
1~ při
ekkomise ihned
Do konce
okres vracet výpomoc
dalším, z nichž v rámci
také
žňové
sklízecích souprav z této oblas=
srpna pracovalo na polích okresu čátkem září
obilovin ve
skončily žně
do Rimavské Soboty po
sklizni na našich polích ..
250
měs,ce
kombajn~~
okresům
za=
Benešov a
smluv pracovaly·kom= středu
se vraceli
splnění
svých úko=
Dispečerské
hlášení z
pondělí
1.září
oznamuje, že
na kolínském okrese bylo sklizeno obilí z 22.056
hektarů,
což je 85,7% celkového úkolu. Sláma je odklizena ze 67 % sklizených ploch, to je na 14.807 hektarech, podmítnuto je 8.453 hektarů /35,4 %/, setová orba je provedena na 1.368 hektarech, meziplodiny
zaset~
Koncem první dekády mesíce lém kolínském okrese.
na 2.342 hektarech.
září
skončily
žně
bez
Zemědělci přecházejí
na ce-
odpočinku
ihned do podzimních polních prací. V letošním podzimu mahektarů
silážní
kukuřice,
cukrovky a zorat 38.950
hektarů
polí.
jí veliký úkol: sklidit 3.300 6.739
hektarů
o-o-o-o-oV pátek
se sešli v Tuchorazi zástupci všech
26.září
zemědělských závodů
nických a státních
kolínského okresu se zástupci straorgánů
k vyhodnocení letošních žní.
Z celkové plochy 25.744
hektarů
zrní. V
zemědělských
saženo
pěti
jednotných
průměrného
hektarového výnosu
v JZD Tuchoraz 5,88 tun, v JZD Bečváry
bylo sklizeno 1 16.962 tun družstvech bylo dopřes
Třebovle
a v JZD Vitice 5,15 tun a v JZD
JZD Tuchoraz na polích, na nichž du pšenice, dosáhl mědělských závodů
hektarových
přes
tun, a to
5,24 tun, v JZD Křečhoř
pěstoval
5,13 tun.
sovětskou odrů
7 tun zrní na hektar.
okresu však dosáhla
výnosů,
pět
Většina
podstatně
ze-
nižších
takže okres jako celek plán výroby
obilovin letos nesplnil. -o-o-o-o-oV polovině října se dostává do plného tempa sklizeň cukrovky. Dnes se již
většinou
sklízí tímto
způsobem:
1SO.
nejdříve
se
šestiřádkovým seřezávačem uřeže
chrást a na-
fouká se do velkoprostorového vozu, který jede na poli stále vedle Pak
seřezávače,a
přijede
třepe
na pole
když je plný, odveze chrást na siláž.
vyorávač,
řepné
který
bulvy vyorá,
se~
z nich hlínu a pásovým elevátorem je dopraví na ná-·
kladní auto, které jej na poli doprovází. Auto, když je iruďd zařadí ~RXK
plné, odjede na skládku a na jeho místo se
další. Takto jde rychle sklizeň, když je dobré počasí a Někde nasazuj~ ještě
pole nejsou rozmoklá. ometač,
je pak
vyorávač
velice
náročná
mohl na
přesně seřízeny,
vysoko a potom ní
chrástu omete
seřezávač uřeže
nechává
přesně seřízent
které se musejí
ručně
brigády školních
ka%m zbylých
chrást bud příliš
příliš
nízko a
nejen chrást, ale i vršky bulev. Když ne-
seřezává
této sklizni vždy zdstává za
hodně
bulvy, aby
strojd. Jestliže nejsou
přesné seřízení
pak
řepné
m~i;x
vyorat. Tato sklízecí metoda je
dobře
ho nechá na bulvách, nebo
část
vyorávač
Při
uřezání
který po
tzvs
bulev~
za
kořeny
bulev v zemi.
vyorávačem
množství bulev,
sbírat; na tuto práci se využívají dětí.
se však se sbíráním
Někde
vyorávačem
nezdržují a zaorají je;
to však snižuje hektarový výnos. Dřívější řepy
způsob sklizně
cukrovky, kdy se vyoraly
i s chrástem, pak se sházely na hromady,
srpem, vidlemi naložily na než na malých
vůz,
se užH
výměrách záhumenků.
téměř
Když však
ořezaly
nikde nevidí, přijde~ deště
a pole se rozbahní, pak nezbývá, než i na velkých lánech sklízet starým
osvědčeným
zpdsobem.
lSl
Květ
Na polích okolo Kolína sklízejí družstva JZD
Červené pečky cukrovku na 300 hektard a JZD Ovčáry na hektarů.
350 de
spěchají,
Po
řepě
zpravidla sejí obiloviny, a tak všu-
aby byli se sklizní
řepy
Někde ještě dokončují sklizeň října
je na celém okrese z 390
342 hektard.
Současně
brzy hotovi.
brambor. Ke dni 10.
hektarů
brambor sklizeno
se také sklízí z polí zelenina, zvláště
a tak je všude na polích rušno,
když je
pěkné
počasí$
Počasí
deště
je však vždy na podzim vrtkavé a také letos
krovky. V úterý se poradu la
někde i
zpomalily a
14.října
agronomů
přijata opatření
na
čas
zastavily
sklizeň
sklizňová
svolala okresní
k urychlení
mechanizace bude využíváno v padně
w prodloužených
budou
prováděnr
nictvím národních niků
dvousměnném
směnách,
večerních výborů,
dní
hodinách a v. noci.
příznivého počasí
sklíze~í
provozu,
údržba a opravy
organizací a
pří
strojů
Prostřed
průmyslových
sběr
by~
budou mobilizo-
sklizn~:
budou organizovány brigády na Několik
komi-
družstev a státních statkd,na níž
vány a nasazeny všechny pracovní síly a stroje,
ve
cu-
pod-
cukrovky.
posunulo podzimní ze-
mědělské práce kupředu. Okresní sklizňová komise provádí
kontrolu, jak jsou
prováděna opatření
k urychlení
sklizně
a zjištuje, že se osvědčuji. Oceňuje zvlášt pomoc průmys lových
podniků
Kolína
při
svozu cukrovky jejich vlastními
nákladními auty a brigádnickou pomoc pracujících ze tuje, že se
dělníků
závodů při sběru řepy. Přesto
nedaří
a ostatních komise zjiš-
plnit denní úkol sklízet na celém okre-
LSL
se 320 v
hektar~ průměrně
pr~ěru
260 hektara
rá družstva již budou k
přesunování
vod~,
každý den, nebot se dosahuje jen
denně.
Komise také nyní, kdy
končit sklizeň
cukrovky,
někte
přistoupí
těch zemědělských
sklízecí techniky do
zá-
kde se sklizeň opozdila. Podle
dispečerského
pondělí
hlášení z
dne ).listopa-
du byla na kolínském okrese cukrovka sklizena z 5.060 hektar~,
tj. 76 % celkového úkolu. Jako první ukončilo řepnou sklizeň Jednotné zeměděl
ské družstvo
Bečváry.
Ale první listopadový týden je za ná-
mi a sklizeň řepy není zdaleka ještě hotova. Dne 10.listopadu hlásí hektarů, čilo
dispečerské středisko,
že je sklizeno 5.596
a to je jen 83 % celkového úkolu.
také
ji~JZD Křečhoř
lim. JZD Malotice
Sklizeň
dokon-
a nyní pomáhá na polích JZD Ve6.listopadu a pomáhají Státní-
skončili
mu statku, který je na tom
Nejvyššího výnosu do-
nejhůře.
sáhli v JZD Květ Červené Pečky, a to 390 q z hektaru. Vedle
sklizně
cukrovky
pokračují
i ostatní podzimní
polní práce. Ke dni 10.listopadu je podzimní orba provedena na 86 %. Plocha ozimých obilovin byla zvýšena na síc hektara a setí je již O týden
později,
v
skončeno
pondělí
1~
ti-
na 97 % této plochy.
17.listopadu sklízeli cu-
krovku už jen na polích JZD Tismice a Státního statku Kolín.
Zemědělci
dloužených
ve finiši všude pracovali v
směnách
a tak se jim nákladní auta
rů,
_kde
běží
/od ).hodiny ráno do 20 hodin
podařilo
úkol zvládnout. Nyní
průmyslových podnik~
mobilové dopravy
nočních
/ČSAD/
žepu z
a
"lt--
po~1ch
výroba cukru naplno.
pilně
a pro-
večer/,
odvážejí
československé
auto-
skládek do cukrova-
15~
V
24.listopadu se sešli zástupci
pondělí
celého kolínského okresu na slavnostním svědky
línském divadle, aby byli poru
crhoEazi. Prapor první
předal
československý
shromáždění
Jednotného
zemědělské
= sovětského přátelství
jménem
v Ko-
odevzdání Putovního pra-
sovětských kosmonautů členůljt
ho družstva Československo
zemědělcfi
v Tu-
sovětských kssmonautů
náš
kosmonaut Vladimír Remek.
Tuchorazští získali Putovní prapor za vynikající výsledky v ze 35
pěstování
pšenice. Na rozlo-
sovětských odrůd
hektarů pěstovali
novou
odrůdu
pšenice, tak zvanou
"Mironovsltou 25", a z každého hektaru sklidili 7,81 tlimy balitního zrn:!. Na tomto
shromáždění
byly také vyhlášeny výsledky
žni v kolínském okrese. Plán sklidit 5 tun zrní po hektaru nebyl
splněn,
tuny.
Přes
pět
průměrný
výnos v celém okrese
tun z hektaru sklidili jen
Tuchoraz, Vitice,
Třebovke,
Bečváry
a
činí
jen 4,8
zemědělci
JZD
Křečhoř.
-o-o-o-o-oDne 10.prosince oznámil v ků
Kolíně
splnění
Společný zemědělský
státního plánu nákupu
v roce 1980. Do konce roku dodá
a 1.500 q
jatečních
prasat.
podnik
živočišných
ještě
výrob-
1,200.000 vajec
15'1.
OKRESNÍ ÚSTAV N~RODNfHO ZDRAVf V KOLfNĚ V byla v
~está pětiletce, kolínsk~
chirurgických
ní, dílen, hodobě
kuchyně,
péče.
řady
zdravotnických
sálů,
V
urologického
oln~ese
za~ízení,
Anesteticko-resuscitační
pacientů,
nemocných
tenzivní
rokem 1980,
nemocnici provedena výstavba, moderni-
zace a rekonstrukce jin~
skončila
která
oddělení,
očního oddělení,
mimo odděle-
léčebny
dlou-
jednotky in-
byla vybudována ve spolupráci
s místními národními v,Jfboru . _, obvodní zdravotnická stfediska v Zásmukách, v
Kolíně
Bečvárech
a ve
Stříbrn~
bylo vybudováno ve spolupráci se závodem závod-
ní zdravotnické
středisko
v Agrostavu.
rtstav národního zdraví v Kolíně má z toho je 252
ho ú_stavu národního zdraví v praporu
1 414 pracovnílru,
l~kafů.
Nejvýznamnějším oceněním
d~ho
Skalici;
Středočesk~ho
práce
Kolíně
zaměstnancť'1
bylo
Okresní-
propůjčení
Ru-
krajského národního výboru
v Praze a Krajské odborové rady za vynikající výsledky a
155·
rozvoj pracovní iniciativy; Rudý prapor byl OÚNZ Kolín propůjčen v měsíci č.ervnu 1 980. Ředí telí OÚNZ soudruhu Přibylovi
MUDr. Rudolf'ovi lékař"
a vedoucí
sestře
byl
udělen
titul "Zasloužilý
soudružce H. Matyášové titul
"Vzorný pracovník ministerstva zdravotnictví". V socialistické zaměstnanců
soutěži
ústavu. 38
je zapojeho 98,9 % v~ech
členů kolektivů
Brigád socialistické
práce je nositeli zlatého odznaku BSP, 283
stříbrného
a
957 bronzové odznaku BSP. Okresní ústav národního zdraví /OÚNZ/ Kolín letos úspěšně pokračoval
v
plnění
onkologického /proti nádoro-
vého/ programu ministerstva zdravotnictví, který Je prov8:0.ěn
v
pl~árnci
spolupráce Ra.dy vzájenmé
hospodář's}~é
ci /RVHP/. Progrs.m byl zahájen v roce 1 976, ~etřeno
osm
a~
deset tisíc obyvatel
ročně
pomo-
je vy-
středního věku.
ORGANI Z AC E
N
~
Činnost politických i
ných v Národní
frontě
a
R ODNf
FRONTY
zájmových organizací sdruže-
působících
v
Kolíně,
je široká
a rozsáhlá. Sledovat ji v celém rozsahu lze jen na základě ódaj~,
které poskytnou jednotlivé organizace. Obrá-
til jsem proto s prosbou o
sdělení
kolínské organizace Národní fronty.
těchto ódajů Nechtěl
na všechny
jsem
nějaké
oficiální zprávy o činnosti, ale aspo~ několik ddajů o činnosti
tech v vat, že
a
životě
průběhu řada
organizace, o nejd{'.lleži tějších událos-
roku té které organizace. Je
organizací neuznala za vhodné
třeba
lito-
odpovědět,
tak mohu zde uvést v kronice za rok 1980 jen ódaje o těch
organizacích, které mi daly podklady.
a
OK R E S NÍ KOLfN IIo
1
ODB OR OV~
R A D A
ulice Na valech čpe 72o
ukresní odborová rada
dokončila
c5p" 72 /objekt bývalé restaurace Revolučního
hájena již
před řadou
99
přestavbu
Na hr8dku" I pro Přestavba
domu
účely
byla za-
let a Okresní odborová rada také několik
let užívá? ale letos
v v 1~ , l l d o_{onceny b Y-Y vsec!r>../ z b' yvaJ"i Cl, prace
suteréních místností 9 a po budově
letos
Kolín~8
odborového hnutí v
rekonstruovaný objekt již
cího proti
R O H
zboř·ení
~
. ' , zeJmena uprava
starého
domku~
stojí-
Okresní odborové rady, bylo upraveno i
okolí o V objektu Okresní odborové 'lšecky orgány OOR a jsou zde schůzovou činnost
zde nyní
tři
pro 70 osob a Kolínští
jsou nyní
vytvořeJw
všech odborových
třetí
umístěny
i podmínky pro
cn'sénů
v okre se., ,Jsou
zaseétací místnosti: jedna pro 20
osob~
druhá
/v suterénu/ pro 180 osob.
odboráři
národním výborem v rář·ské pr~áce
rad~l
získali ve spolupráci s
Kolíně
opra•ldu
"Dům Revolučního
důstojné
Mčstským
středisko
odborového hnutí v
odbo-
Kolíně""
Č E S K
1
o
S V A Z
základní organizace
Z A H R
ÁD K ÁŘ U
K OL f N
Základní organizace Českého svazu zahrádkářů v Kolíně čítá
ke dni
31~prosince
zahrádkářských
1980 celkem 721
osad na území katastru
města
obhospodařuje téměř
520 zahrádek, jimiž
členů"
Má patnáct
Kolína a v nich .
dvacet
hektarů půdy.,
Vznik organizace se datuje až do roku 1933j kdy 14 zahrádkářských nadšenců
jejímiž
členy
zahrádkářskou
založilo vesměs
byli tehdy
organizaci))
soukromí majitelé zahrá-
dek., Po roce 1 948 byla založena první 11
čítá
U vodárny", která Němcům přidělil
nou
du
cům
půdu
a jednotliví
členové
konf'iskova=
pů
osady dostali
"U vo=
osadě
Národním pozemkovým fondem prodána zájem-
půda
do vlastnictví., Po roce 1950 se provádí kolektivizace
našeho
zemědělství
a
při
zcelování velkých ploch pro so=
cialistickou velkovýrobu družstev a státních lánů
vají na okrajích velkých obdělávány těžkou
tický
zemědělský
děleny Městským organizaci~
sektor
pozemky, které nemohly být
přítěží; ředě
takové okrajové pozemky enkláv ve
národním výborem v
která je dál
užívání~
statků zůstá
mechanizací a stávají se pro socialis-
v oblasti okolo vodárny a v
ního
osada
zahradkářské
do osobního užívání., Ve druhé
propů.jčenou
dárnyu byla
Tehdy
Národní pozemkový fond
Kolíně
organizaci v
členů.,
53
zah1"8.dkářská
Hospodářská
byly
při=
Kolíně zahrádkářské
propújčovala
sv,ým
situace tehdy /a
vyžadovala 1 aby takové pozemky
městě
nezůstávaly
členům
ostatně
do osobi dnes/
ležet ladem?
ale aby
přinášely nějaký
potřeby uživatelů
aby uspokojovaly
přínos,
ekonomický
jako
přenejmenším
samozásobitelů,.
Každá z 15 osad základní organizace ~eského svazu zahrádkářů řídí
25
v
Kolíně
členný
má svou samosprávu a všechny dohromady tříčlenná
výbor a
Po roce 1 960 vybudovala pomocí v rámci akce vají
členů_m umělá
zahrá.dkářská
u vodárny
uzu
kde se prodá-
uskladněny
i jiné za=
a materié.le
přínosem
v okolí vodárny, bylo
pro osady, vybudované na pozemcích
pořízení
skupinového vodovodu za. vy= -Lučební
datné pomoci národního podniku S,ynthesia v
organizace své=
skladiště?
hnojiva a kde jsou
hrádkářské potřeby
Významným
revizní komise.
závody
Kolíně.
Kolínská základní organizace Českého svazu zahrádkářů
vykazuje širokou
skouo V oblasti
činnost
odborně osvětové pořádá
devět
jichž bylo v roce 1980 linářskou
květinářskou,.
i
všech novinek,
odborné
s tematikou
bezplatně
přednášky?
ovocnářskou~
téměř schůzi
Na každé
nové možnost si zakoupit odbornou včetně
společen
odbornou i politicko
zahrádkářskou
mají
ze~ čle
literaturu
jim jsou rozdávány brožur-
ky vydávané ústředím Českého svazu zahrádkářů, obsahující poučení
praxi~
pro
zeleniny 1 pro škůdcům
například
pěstování
přednášeli
26 hodin
ovocná~skou
Činnost
pomoc
jabloní a
pěstování
poučení
jahod, o
česneku,
ochraně
proti
a pod" Členové kolínské organizace jako odborní
instruktoři předná.šení
skou,
pro
i
při
na kolínských školách, leto.s odpřednáškách
s tematikou
zahrádkář-
kv~tinářskou.
organizace je však zaměřena i na praktickou
členům při
provozování jejich záliby; výbor vybavil
například
postřikovači,
všechny ósady
provádět účinnou postřikovače
členť1m
škůdcům~
a tyto
členům bezplatně
jsou všem
pro své
množství anorganická hnájiva svým
členů_m
ochranu proti nemocem a
opatřuje každoročně
nizace
aby umožnil
=
členy
k dispozicic Orgav
dostatečném
a to i nedostatková
jež
=
prodá.vá ve svém skladišti u vodárny o
Základní organizace ~eského svazu zahrádkářů v Kolíně účinně
pomáhá
Městskému
ního programu na MěstNV
v nů
členové
znamenal
umění
škole
a
prostorácho
města Kolína~
údržbě zeleně
Sběr
v
V roce 1980
Kolíně
k
610 hodin
kolem vodárny a
železného šrotu našich
za šrot bylo
výtěžku
voleb-
uzavírané dohody s
2 500 kg druhotných surovin Z
hutěo
při plnění
560 hodin a dalších
věnovali úk~lidu
přilehlých
naše
základě každoročně
a Technickými službami
odpracovali práce
národnímu výboru
zachráněných
věnováno
podpoře činnosti
čle=
500
pro
Lidové
Kčs
jejího dechového
orchestru o Odevzdáním
1 200 kg
2 320 kg jablek a 184 kg prokázali
zahrádkáři
rybízu~1 česneku
500 kg angreštu 1
pro
pochopení pro
veř·ejné
potřeby
zásobování
svých spolu=
občanů o
Celoroční péče
a údržba
veřejné
zeleně,
př·i
pomoc
výstavbě plaveckého stadiÓnu, péče o park u vodárny, každoročně prováděný sběr
deží i
osvětová činnost zahrádkářské
její organizátorská a letos, na
při
nění
železného šrotuj práce s mlá-
právě
celospolečenská
tak jako loni a
vyhodnocování
organizace v
ú_časti
předloni,
angažovanost byla po zásluze
soutěžig
oceně
složek Národní fronty na pl=
volebního programu =organizace obdržela
ni za druhé místo v
Kolíně,
čestné
uzná=
ČES K
t
MYSLIVECKÝ
S V A
z,
okresní výbor v KOLfNJ:1 II., Sokolská ulice čp. 111 Okresní organizace Českého mysliveckého svazu v Kolíně
má v celém okrese
sdruženích a
hospodaří
439
členů
na celkové
ve 49 mysliveckých
výměře
66 978
hektarů.
Okresní výbor Českého mysliveckého svazu v Kolíně má 21
Členů,
nich 9 tVOř'Í předsednictvo Oh..Tesního výboru;
Z
jsou to: Pravoslav Babka, Jiří
ředitel Dřevozpracujícího
kém
Mach, podnikový
Brodě,
předseda,
ředitel
místopředseda,
družstva v
Čes
n.p. Ovoce a zelenina, Prahs.,
Jaroslav Jiruš, ekonom n.p. Tatra Kolín, tajemník, Ing.Miloslav Rejholec, zástupce ředitele Okresní zeměděl ské správy v Kolíně, člen, člen,
Josef Kamínek, správce budov n.p. Tétra Kolín, Jaroslav Kaše,
ředitel
Strojní a traktorové stanice
Český Brod, člen,
JUDr.Jaroslav Kohoutek, důchodce Český Brod, člen, Bohumil Novák,
zaměstnanec
n.p. Lihovary Kolín,
člen,
Jaroslav Mrňák, zaměstnanec n.p.Frigera Kolín, člen. Okresní výbor Českého mysliveckého svazu v Kolíně čp.
111,
sekretariát okresního výboru, který
řídí
má vlastní budovu v kde je
umístěn
Kolíně
II., Sokolská ulice
tajemník soudruh Jaroslav Jiruš a kde pracují
dvě
refe-
rentky okresního výboru soudružky Jelínková a Zelenková. Okresní výbor má i dá ze 14
členů.
Josef Sttskl.
svůj
sbor
lektorů,
který se sklá-
Vedoucím lektorského sboru je soudruh
Lektoři působí při
výuce nov;)'rch
my sl i
vc-L1
e.
přednáše
Českého
jsou
jí v kroužcích mládeže
při
Okresním výboru
mysliveckého svazu v Kolíněo Zkotlšky myslivců
náročné?
adept musí absolvovat kurs trvající 54 hodin, pi!oidělen
po jeho absolvování. je sdružení na
roční
pr1pus"t"'en k e v.
některého
do
Mysliveckého
praxi a teprve po jejím absolvování je
zkouě.ce<®
Okresní výbor Českého mysliveckého svazu koné každo= ročně
Kolíně
v místnostech Kulturního domu pracujících v
myslivecký ples, který1· svou z nejlepších v celé plesové
A U T O MO T O K L U B
společenskou
úrovní jeden
sezoněo
K OL
i
N , zákJ.adní organizace
Svazu pro spolupráci s armádou /SVAZAR1lli/ v
II,
350o
Čpo
Pražská ulice
Kolíně
Základní organizace Automotoklub v Kolínl konala svou
výroční
členskou
schOzi dne 25.února 1980, na které
vedle vlastního programu byl;:l promítnuty tickou. tématikou 9 mimo jiné též film
10
:ťiliDJr
s. motoris=
Rekonstrukce stavby
historického automobilu
[email protected]"" 29.března
zahájil Automotoklub školení
řidičů
sou=
kromých motorových vozidel, které provedl ve 4-8 obcích okresu; v
Kolíně
jej opakoval
2 "května 1 980 niční
uspořá.dal
pětkrát.,
Automotoklub Kolín Sedmý sil=
závod motocyklO na okruhu v Sendražicích jako
oblasti A? která v
sobě
zahrnuje jezdce z Prahy,
přebor
Středo=
~eského,
Jihočeského
zúčastnilo
67
jezdců
Západočeského
•
na strojích ve
kraje& Závodu se třídě
350 ccm .. Jako vložený závod se jel závod representantů
v
~ele
třídy"
V členť1
Závodu
zúčastnilo
přihlíželo
červnu uspořádal
19
asi
jezdců
tři
září
1980
první výkon-
tisíce
diváků"
Automotoklub Kolín zájezd svých
do Brna na uvelkou cenu závodu 14"
československých
s mistrem sportu soudruhem Boh"Sta=
šou., Tohoto závodu se nostní
125 1 250 a
uspořádal
automobilůeu"
Automotoklub Kolín závod
motokár jako přebor A České socialistické republiky, ve jezdců
kterém startovalo 28
z Prahy a ze všech
pěti·krajů
Čech .. Současně se Jel i přebor Prahy a Středočeského kra=
je v závodě t'PIONÝR 50 CNTIVl", jehož se zúčastnilo 25 jezdců" Divákf1 bylo asi 1 SOO,'W V řidičů
mčsíci říjnu
soukrom,ých
byla. zahájena druhá etapa školení
motorov~ích
prosince., Bylo provedeno
vozidel, které trvalo až do
opět
ve 48 obcích okresu., Celkem
se v tomto roce obou etap školení měl
Automotoklub Kolín
zúčastnilo
4 000
po celý rok v provozu svépo-
mocnou dílnu pro opravy motorových vozidel svých případě
která byla využívána v ňování
náhlých poruch vozidel
Jednotliví
členové
rok
zúčastňovali
ce~
například
tem
Veřejné bezpečnosti,
nutné řidičů
potřeby
členů~
i pro odstra=
nečlenůo
=
Automotoklubu Kolín se po celý
a.kcí souvisejících s
kontrol
řidi~ů ..
provádě~ých
činností
organiza-
Dopravním inspektorá=
jako sportovní
komisaři při
mo-
toristických akcích v rámci ČSR, při výchově mladých motoristů,
jako odborní poradci atd.
Při pěstování
členů
vlastni motoristické
kolínského Automotoklubu
"Branně-orientačních
činnosti
řada
se
pravidelně zúšastňuje
automobilovýc:h
soutěží"
/tzv.BOAS/
v rámci okresu a l~aje. Čelenové VETERAN CAR CLUBU, který je součástí AMK, se zúčastňovali soutěží, srazť1 a jiných akcí, pořádaných VETERAN CAR CLUBY v celé ČSSR. Nejúspěšnějším členem
kolínského A10C byl letos sou-
druh Jiří Švec, který se zúčastnil jako jezdec !.výkonnostní
třídy
závodů automobilů
osmi
na okruhu i do vrchu
a získal ve své třídě 4 .místo v rámci mistrovstvi ČSSR a první
umístění
mezi svazarmovci kolínského ohTesu.
V říjnu 1980 uskutečnil AUTOMOTOKLUB KOLfN svou druhou
členskou schůzi,
na níž
kromě
programu týkajícího se
života organizace byly promítnuty filmy vlastních
soutěžích
pořízené
při
v letošním roce.
o-o-o-o-o-o
Škoda, že tak jako o těchto kolínských organizacích jsem nemohl podat v této kronice zprávy o všech ostatních, které v roce 1980 v našem rozsáhlou a
městě Kolíně
užitečnou činnost.
Některé
žily a vyvíjely organizace si ve-
dou své vlastní kroniky, jako například organizace České ho mysliveckého svazu v
Kolíně,
která má záznamy ve své
kronice od roku 1924. Přesto jsem přesvědčen, že alespoň hlavní události v zaznamenány v
životě tčchto
městské
žá.dám o zpráv;y pro
organizací by
kronice. A proto je
městskou
kroniku znovu.
měly
být
napřesrok
po-
rJ
6
o ' l z d rOJU •o • ruznycn Jlnyc1 JSem 1
;
činnosti
informece o líně
••
'
vÝroční
m6 41
a
členu
velké l.íb;y"'tky
na ploše
hospodaří zv,2ře
c
~yto
srnčí
nitby 200 koček,
předlo:3ené
této
Myslivecké sdru.žení
byly letos redulw-,r8ny hony a v up1y-
zvěř·e.
bažantů..
schu.ze
1 654 hektarfi. Pro
' 1 ovec 1·::em ' roce b ~r._o l nu l em o dl . oveno ktlsů.
člensk$\
zpró.vě,
schftzi, b;ylo uvedeno, že l:olínsl;:é
15
• "tX. J8S e
v roce 1980.
Mysliveckého sdružení Kolín .. Ve
5
I
organizací NÁrodní fornt;)' v Ko-
Dne 1 4. března se l::onala
a
1
Zls:a~
"1 c. ,...,
• , Cu, o 1 ..J.J ") ") b a2a1T " t"u zaJl
Bylo zakoupeno a
vypuštěno
do ho-
V revíru bylo uloveno škodné: 7
psů.,
2 lišky a 7 streJ;.:.
V bfeznu se konala také výroční schů.ze ~eského svazu chovatelů.
drobného
zvířectva
v
Kolín~.
Svaz má v kolínské
'1]__ acJnl =J , • • 9 4 c"1 em..1., "' n· . , , , za/:: ore;anlzacl LlsponuJe vystavnlm arealem I';)• chtě
v pro s toru re st.aurace Na ce. Každou
neděli
Kolíně
se zde schází
je malý. Svaz
2 000
návštěv-
v roce 1 954 a dávno již
chovatelů.
Kolíně
ským národním výborem v
II o, Praž sl:::á ul i-
500 až
otevřen
nílru. Výstavní areál byJ. ne~rJhovuje,
v
plénuje spolu. s
Měst
výstavbu nového výst8vního
Ve čtvrtek 16&fíjna se sešli ke své výroční členské schů.zi členové základní organizace Českého svazu protifav • • 1<:::rc , h b O ;]OVnl.ť',U • 'l. Sl S t l'C V 0
v ze v
t tom~o
T.T
1'~0
,...,, "..., 1 lne ' ~ • Ve v;yroen:J zprBve uvedli,
v , l l.l JlZ o~ v 1 55 a k Cl' za roce usporaca
lÍČasti
ú_častníků, určeno
z toho
6 837 mladých škol~ch,
96 besed na
posluchač-Ll,
učili§tích,
jimž bylo
internétech, ve
vojenské pos~dce. Členové organizace se podíleli na instalaci výstavy
"Dělnické
hnutí na Kolínsku" v kolínském mučinnosti
zeu, na vydání publikace o
stranického pracovníka
Leo Bure§e v letech 1941-43, hovofili do rozhlasu, psali do týdenníku
"Kupředu' 1
účastnili
a
se
natáčení
televize o Slovenském národním povstání. Tím činnosti
zc'la.leka
nekončí,
sebrali
např·íklad
ho šrotu, 31 q papíru, 41 kg barevných kt'áličích
sena a odevzdali 235
kožek. Na
výčet
113 q
jejich železné~
sklidili 9 q
údržbě městské
odpracovali 526 brigádnických hodin. Dále by se
zeleně
mohla.
kovů,
slovenské
v;ypočít8vRt
" " vyso{e 1 'h o pomerne
činnost,
jejich ... ,. ve~u
tř·ebaže
občan.y
jde o
I vz.y d t"' ou. :) osvo b ozen1' nas1 " ' v 1 ast1· již v
uplynulo letos 35 let/. Proto také na
záv~r
schůze pod~ko
val př:í.tomný př·edseda Městsl:ého výboru KS~ soudruh Bohuvěem členům
mil Pilný
základní organizace Svezu proti-
v• • l 1 b OJOVTil • 'ko -u. :f8SlStlCKYC 1
'
V
K. O1'lne"' za jejich práci v
v v o ....,. • . 1 . . meste. Schuze prlJB a rez1gnac1 ze zdravotnich
ho dosavadního
předsedy
předsedou z: volila
rým
člen"L1m
důvodO
soudruha Jose:fa Harttse a
s., Blechu o Na této schf1zi byla
a hostfim
předána
vyznamenání,.
rvF~l
na~em
své-
nov~!m někte-
jsem tu
čest 1
že mi bylo předáno také vyznamenání, a to "Čéstný o"dznak ~eského
svezu
proti:fa~istických
bojovnikfi".
SČ:fTÁN:f
LI D U
V letošním roce bylo
na celém území
uspočádáno
Československé socialistické republik~ sčítání lidu, domů
a
noc~
ze dne
bytů.
Sčítání
Rozhodným okamžikem pro 31.října
lidu,
přípravu,
byla
půl
na 1.listopadu 1980.
dom~
a
bytů
bylo velikou akcí; v ta-
kovém rozsahu dosud u nás nebylo Za
sčítání
sčítání
provedeni a zhodnocení
nikdy
sčítání
prováděno.
odpovídá
okresní oddělení Českého statistického úřadu v Kolíně a
řídí
je Okresní komise pro
ní byly zahájeny již proškol.eno 369 a 186 by
před
sčítání.
kteří
80
sčítá
sčítacích revizorťl
by se ujali funkce v
některý sčítací komisař
na
rokem. V okrese bylo vybráno a
sčítacích komisařů,
náhradníků,
Přípravy
případě,
že
nebo revizor nemohl svou funkci
vykonávat /například pro nemoc apod./. rtzemí kolínského okresu bylo
rozděleno
na 433
seskupeny do 80 revizních
sčítacích obvodů,
obvodů.
které jsou
městě Xolině
Také v našem sčítáni obvodů
celý rok. V a z
občanů
městě řídila
V rámci deny
změny
jako
čtvrtě,
nek našeho
města.
sčítáni
byly prove-
rozděleni města
Kolína na
které vycházelo z historických podmíByla zrušena samostatná
v bývalém židovském ghettu. Domy v
dostaly nová
Byla
zúčastnil sčí
Sám jsem se
ves a bylo zrušeno samostatné zvláštní
které byly dosud
sčítacích
sčítacích komisařů.
prací pro
v dosud užívaném
jednotilvé
129
revizor.
sčítací
přípravných
vytvořeno
na
komise, která celou akci ve
připravovala.
a
městě
bylo
vybráno 108
Městská sčítací
jmenována
táni ve
Kolíně
přípravy
probíhaly
pop~sná čísla
čtvrtích
ve
číslováni domů
těchto
číslovány samostatně
čtvrt Císařo
lokalitách,
vždy od
jedničky,
Kolín I. a Kolín
II. Tím byly likvidován3 dosud živé doklady historického vývoje
města
Kolína.
Městská čtvrt Císařoves
byl z v
císařského
Kolíně,
který
familie, malé
vznikla v roce 1778, kdy
rozkazu rozparcelován patřil
císařský dvůr
ke kolínskému zámku, na tak zvané
hospodářské
usedlosti. Stejným
vznikla obec Štítary raabizaci /podle ního rady Raaba, který navrhl tato
způsobem
císařského
opatřeni/
dvor-
obecního
dvora Štítary. V kolínském okolí takto vznikly
ještě
obce a osady Ohrada, Kamhajek a Volárna. Samostatné
číslováni domů
v bývalém kolínském ži-
dovském ghettu, které v minulosti tvořila tzv. užidovská ulice" /dnešní ulice Karoliny bách/, bylo také
pozůstatkem
Světlé
a ulice Na hrad-
historického vývoje
města,
nebot židovské město bylo odedávna samostatnou, od ostatního
města přesně
řetěz~neb~
dokonce čtvrti domů
la
přísně oddělenou čtvrtí,
a
v ostatních
Tento
částech města,
arabskými
v této
na rozdíl od
jejichž popisná
čísla
by-
číslicemi.
pozůstatek
prav na letošní řejnosti
čísla domů
dříve uváděna římskými čísly,
byla
uváděna
i zdí. Popisná
někdy dB~
historie tedy zanikl v rámci
sčítání
lidu,
domů
a
změna vůbec
nevzbudila tato
dosavadní stav se stal dnes již
bytů.
pří
V kolínské veproto·~~
žádný zájem,
přežitkem.
~o-o=O-o-o-
Sčítání
lfdu,
ležitost, abych v tohoto
sčítání
a
domů
městské
v našem
považuji za vhodnou
pří
kronice uvedel nejen výsledky
městě,
údaje o kolínském okrese, Československé
bytů
ale i
některé
Středočeském
statistické
kraji a celé naší
socialistické republice.
Z vlastní zkušenosti vím, jak cenné jsou ±x tyto údaje pro toho, kdo bude
v
městě. řadě
v budoucnosti používat
kroniky jako zdroje informací ke studiu
městské
ve
někdy
Třebaže
jsou tyto statistické údaje uvedeny
statistických
vhodné i
příruček
aby byly
potřebné,
v: tomto rozsahu
poměrů
a publikací, považuji za v kronice
soustředěny
města
alespoň v roce, ve které1'~~e provádí roz-
sáhlé statistické
šetření
formou
sčítání
lidu,
domů
a
bytů. Dalším důvodem, kterým zdůvodňuji tak široké zpra-
cování statistických městské
ůdajů,
jaké provádím v této
kroniky, je ten, že bych
znam a místo našeho
města
chtěl
části
takto ukázat vý-
Kolína v okrese, kraji i repub-
lice a jeho
přínos,
hospodářských
jímž se podílí na
vý-
sledcích Československé socialistické republiky, české Středočeského
socialistické republiky,
kraje a kolínské-
ho okresu. -o-o-o-o-osčítání
Ke dni
lidu,3e tj. k 1.listopadu 1980 má
Československá socialistická republika rozlohu kilometrů čtverečních počet
Průměrný
obyvatel na 1 km2 je 119 osob. V socialistickém
sektoru národního níků,
a 15,276.799 obyvatel.
127.877
z toho v česká
pracuje 7,234.974 pracov-
hospodářství
zemědělství
938.681 osob.
socialistická republika má rozlohu 78.863 km2,
na které žije 10,288.946 obyvatel /67,5 %ČSSR/, to je v
průměru
130 obyvatel na jeden
čtvereční
Slovenská socialistická republika
kilometr.
měří
49.014 km2
a má 4,987.853 obyvatel a hustotu 102 osob na 1 km2. československé
rtzemí rozděleno
na
dvě
hlavní
socialistické republiky je
města
/Praha a Bratislava/ a
de.s" t-
na ~ krajů: Středočeský, Jihočeský, Západočeský, Severočeský,
Východočeský,
Jihomoravský, Severomoravský,
Západoslovenský,
Středoslovenský
a Východoslovenský.
Středočeský
kraj má rozlohu
11~004
km2 /mezi kraji
v ČSSR je velikostí na Osmém místě, mezi kraji v ~eské socialistické republice na pátém
místě./
Má 1,151.354
obyvatel /tj. 7,5% obyvatel celé ČSSR/. Také počtem obyvatel je
Středočeský
kraj na osmém
místě
mezi kraji
ČSSR a na pátém místě mezi kraji ČSR. Hustota obyvatel-
stva ve
Středočeském
kraji je 105 osob na
čtver.kilometr.
Československé
Celé území je
rozděleno
okres~
na 112
socialistické republiky
/mimo Prahu a Bratislavu/;
z toho je 75 okres~ v České socialistické republice a 37
okres~
ve Slovenské socialistické republice.
Okres Kolín má rozlohu 819 km2 a 97.171 obyvatel. mistě
Velikostí je 92.
mezi okresy
ČSSR
a na
57.místě
mezi okresy ČSR. Zabírá 1,04% územi ČSR. Mezi dvanácti okresy
Středočeského
na sedmém
místě
a
kraje je kolínský okres velikosti
počtem
obyvatel na pátém
místě.
Husto-
ta obyvatelstva v kolínském okrese se 119 osob na 1 km2. V roce 1980 bylo vyrobeno v kolínském okrese pr~
myslových
výrob~
za 4.950,672.000
li je okres Kolin na
čtvrtém místě
1979 stoupla hodnota
pr~slové
počet pracovníků
Plán se nebyl
v
průmyslu
pr~slové splněn,
Kčs.
V tomto ukazate-
v kraji. Proti roku
výroby o 2,2 %,
se snížil o 0,1 %.
výroby na rok 1980v kolínském okre-
bylo dosaženo jen 99,7% plánovaných
úkol~.
Nesplněni
plánu celého okresu ovlivnilo a
sobilo
nesplnění
plánu v šesti
z kolínských
závodů
Československá
přitom
pr~myslových
zp~
závodech;
to byly: Lihovar Kolin /99,3 % !,
automobilové opravny Kolín /98,8 % I a
Kolinské cukrovary Kolín /63,4 % /. Na vývoz bylo dodáno z kolínského okresu zboží za 422
,
~s---~
milionů ~
z toho bylo vyvezeno do socialistic-
kých zemí 51,2% a do kapitalistických zemí 48,8% •
V s
průmyslu
pracovalo
průměrnou měsíční
Ve
městě Kolině
mzdou
průměrně Kčs
2.633
15.843
pracovní~
Kčs.
pracují tyto prfrmyslové podniky:
' , á v o d
Roč ni
hodnota výroby
,.
:
I
Počet !t pracovniků
I 't
'
Prfuněrná mě s i čni
mzda
i
854,718.000
815
2.873,-l
Plynárna
23,966.000
147
2.882,-lI
Elektrárna
49,931.000
196
3.089,-l
492, 1 25.000
1 .180
2.950,-j
Tatra
505,007.000
2.137
2.820,-i
Frigera
200,275.000
1 • 1 16
2.809,-l'
4,514.~tl
51
2.665,-l
378,820e000
2.506
2.377,-~
75,200.000
536
2.820,-1'
232,352.000
560
2.424,-l
Záv.e~ektr.zař.
31,683.000
123
2.578,-
Strojobal
76,456.000
419
2.474,--;-
294,717.000
929
2.618,-j
, Pivovar
19,526.000
115
2.258,-!
Lihovar
82,317.000
183
2.570,-1
Soja
216,694.000
285
2.287,-l
Laktos
282,195.000
229
2.800,-~
Pekárny
89,340.000
425
2.5?9,-l
Piana
12, 866. 000
29
2.591 ,-!
140,331 .. 000
258
17,422.000
79
2.733,-! ! 2. 964,-l
69,899.00
581
2.660.-1 , i
142,762.000
973
158,176.000
1.251
83,309.000
659
3.117,-1 I 2.371,-1 l 2.497,-·~
Koramo
' V
I '
Grafotechna Tesla ČSD
Dilny
!
i
Kablo
Obchod.tiskárny
I
'' '
Karborundum ČSAD
Okr.staveb.podn.l ČSAD
Podniky
služe~
, Výrobni družstva
l ~
i
~
V
průběhu
roku 1980 bylo v kolínském okrese
do užívání 844 nových
bytů
dalších 1.399
bytů,
stavběe Roční
plán výstavby
V Kčs
z toho 1.035
splněn
Jednotná V
byl
v individuální výsplněn
na
nebyl, bylo dosaženo pouze
Rostlinná produkce byla 101,85%. V
bytů
bytů
je na konci roku
%.
100~1
bylo dosaženo produkce za 1,01 ·miliardy
zemědělství
a plán
rozestavěno
a
předáno
splněna
na 82,44 %,
92~7%
plánu.
živočišná
na
plnily plán lépe Státní statky než
průměru
družstva.
zemědělská
současné době
pracují na kolínském okrese tato JZD:
Bečváry, Cerhenice, Červené Pečky, Dolní Chvátliny~ Dou= bravčice~
Horní
tice~
Nučice~
mice,
Třebovle,
Kruty~
Ovčáry,
Končíce~
Křečhoř,
Krakovany,
Radovesnice,
Stříbrná
Melo=
Skalice, Tis=
Tuchoraz, Velim, Vitice. Státní statek je
v Kolíně a v Českém Broděe Jednotná
zemědělská
družstva splnila plán
zemědělské
produkce na 91t48 %, z toho rostlinné produkce na 81,55% a
živočišné
produkce na 101,45 %, Státní statky splnily
celkovou zemědělskou produkci na 95,51 %, z toho ro{slin= ~
živočišnou
nou na 87,27% a
na 103,46 %$
Z družstev bylo v celkové ší JZD
Stříbrná
v rostlinné splněním
skalice se
výrobě
zemědělské
splněním
produkci
nejlep~
plánu na 102,92 %,
bylo toto družstvo také nejlepší se
plánu na 95,5 %, v
živočišné výrobě
bylo nejlep= ·
ší JZD Horní Kruty, které splnilo plán na 110?56 %. Státní statek Kolín~
nebot plán
splnil celkovou
Český
Brod byl lepší než Státní statek
překročil,
zemědělskou
zatímco Státní statek Kolín produkci jen na 91.28 %, z to-
ho rostlinnou jen na 82,23 % a
živočišnou
na 99,93 %e
Všeobecně
nízké
plně~í
plánu rostlinné výroby v ko-
línském okrese v roce 1980, bylo počasí
vývojem
způsobeno nepříznivým
v tomto roce. Množství srážek,
slunečního
svitu, teplot a jejich rozložení v jednotlivých
růstových
fázích nebylo pro rostliny optimální. Deštových srážek ~apříklad měsíc květen
spadlo 682,5 mm, ale ehý, zatímco /červen
červen
96 mm,
rok 1980
a
červenec
červenec
výrazně
byly
abnormálně
deštivél
148 mm/. Svými teplotami byl celý
podnormální, s
jara, chladné léto i podzim a tory se v rostlinné
byl velmi su-
výrobě
čímž
časný
souvisí pozdní nástup nástup zimy. Tyto fak-
projevily nízkou intenzitou
růs
tu a vývoje jednotlivých plodin. Jarní práce byly zahájeny se skluzem, protože již vegetace a v ku tepla
počátkem
důsledku ~~~
během
jara došlo ke
zpoždění
stále trvajícího nedostat-
roku se tento deficit
nevyro~nal,
což ved-
lo i k pozdní sklizni. U cukrovky došlo k pomalému vzcházení porostu, celkový
počet
sů/.
jedinců
n 8 hektar byl nízký /v
průměru
67.890 ku-
Na státní nákup bylo dodáno 207.977 tun cukrovky, což
bylo jen 71,1% plánu. U obilovin se dosáhlo vcelku dobrých šiny
závodů
splněn.
vyšších než loni,
třebaže
výsledků,
u
vět
ani zde nebyl plán
Hektarový výnos byl dosažen ve výši 4,58 tuny na
jeden hektar a celkem bylo v okrese sklizeno 116.962 tun obilovin, to je jen 90 % plánu. Státní nákup byl
splněn
na 100,5 % /bylo dodáno 45.865 tun zrní/. Na státní nákup brambor bylo dodáno 4.373 tuny a plán byl
splněn
na 109,3 %.
Porosty víceletých pícnin vykazovaly nízkou
intenzi~m
róstu. Nástup xKRmiH byl narušen
sklizně
senoseče
se opozdil a
tradiční
dešti. Celková
červnovými
způsob
výměra
více-
letých pícnin na okrese byla 6.931 ha a jejímu dalšímu rozšiřování
bráni nedostatek osiv jetelovin.
Na státní nákup dále dodaly ského okresu 437 tun
luštěnin
zemědělské
závodg kolín-
/což bylo jen 23,1% plánu/,
7.588 tun ovoce a 6.805 tun zeleniny. Podle soupisu
hospodářských zvířat činil
v kolínském okrese 49 921 dojivost na jednu krávu
z toho 18.870 krav.
kusů,
činila
stav skotu
3 109
litrů
Roční
/což jest 8,5
litru na kus a den/. Celkem bylo vyrobeno 54,456.000 litr mléka a plán výkupu byl mě2mé
splněn
na 104,2 %. Nejvyšší
denní dojivosti dosáhlp JZD
nejnižší
Státnď
dosaženo v
Bečváry
/10,5 litru/,
statek Kolín /7,1 litru/s Ve výkrmu bylo
průměru
0,63 kg maxkxsxaxaex
a den. I zde však nebyl
splněn
přírůstku
na kus
plán.
Na konci roku bylo v okrese 7 463 prasnic. ku
prů
Během
ro-
se narodilo 137 510 selat, 11.758 jich uhynulo. Denní
př~růstek
na na jedno prase
V chovu výsledků.
drůbeže
se
0,58 kg.
činil
podařilo
dosáhnout velmi dobrých
Bylo nakoupeno 1.308 tun
jatečné drůbeže
/104,6.
% I a 28,209.000 vajec /106,4 % plánu/. Slepice snesly celkem 49,337.000 vajec, to je v
průměru
na jednu slepici
224,7 vejce za rok. V
zemědělství
pracovalo celkem 8.588
pracovníků,
z toho v JZD 7.031, ve Státních statcích 1.069 a u Společného zemědělského činila
u JZD 2.570
podniku 488.
Kčs,
lečného zemědělského
u
Průměrná měsíční
St.statků
podniku 2.528,-
2.590,Kčs.
Kčs
mzda
a u Spo-
ů
Závod Československá automobilová doprava v Kolíně /ČSAD/ přepravil 3,295.000 tun zboží a plánovaný úkol
splnil jen na 99,5 %. a zde úkol plánu
Současně přepravil 14~871.000
na 1m,5 %. K dispozici
překročil
vod 101 autobuse Z celkového 335
řidič~
nákladní dopravy a 133
Okresní správa
spoj~
v
pracovník~,
nich stanic hlavních a
7.1~
hlasové koncese dosáhl
čísla
29.790 a rozhlasu po
drátě
řidič~
doporučených
telstva
přijaly
Kčs
bylo
svou
činnost
v okrese.
Měla
Počet majitel~
vedlejších.
roz-
28.699, televizní koncese
5s620. Pošty dodaly 8,616.000
zásilek a 139.000
na vkladech a
a vyplatily 548.000,=
zá=
V okrese je 7.770 teleí'ob=
časopis~.
listovních zásilek a 14,057.000 novin a 368.000
měl
.osobní dopravy@
střediscích
žen~
z toho 511
pracovní~
Kolíně prováděla
ve 36 poštách a 29 poštovních 721
973
počtu
osob
balí~.
společném
Přijaly
Od obyva-
inkasu 1, 111. 000
Kčs.
Okresní podnik místního pr~yslu v Českém Brodě, který má Kčs
řadu
provozoven i v
dosáhl
Kolíně~
výkonfte Mezi hlavní druhy služeb
rozhlasových, televizních stroj~
a opravy
mácnost. Podnik mzdou 2.644,-
přijímačů
elektrospotřebič~ měl
589
56~965.000 Kčs, měl Kčs.
662
reprodukčních pří=
chladniček
s
Kolíně
pracovní~
pro do-
pr~ěrnou měsíční
dosáhl s
výkon~
za
průměrnou měsíční
V prádelnách Okresního podniku služeb
bylo vypráno 620 tun prádla a šatstva.
podnik opravy
Kčs.
Okresní podnik služeb v
mzdou 2.128,=
a
a
pracovníků
řadí
101,211.,000;~
čistírny vyčistily
252 tun
-' 1
Z výrobních družstev mají v kolínském okrese svá sídla družstva Kolínská nástrojárna. v
Kolíně
a
Dřevo=
zpracující družstvo v Českém Brodě. Placené i
nepĚacené
služby obyvatelstvu jsou zajiš=
továny ve 22 obcích okresu
rozpočtovými zařízeními
a
ve městech Kolíně a Českém Brodě rozpočtovými organi= zacemi národních 228
měru
výborů.
pracovníků
zení a organizací
Celkově
v nich pracovalo v
a celkový objem tržeb u 5,992,000
činil
těchto
prů=
zaří=
Kčs.
Drobné služby národních výborů jsou zajištovány v 17 obcích. Celkové tržby v nich Okresní bytový podnik v 4.264
a 438 nebytových
bytů
~ondu
movního
Kolíně měl prostorů.
9,400.000~=Kčs,
za
činily 5,419.000~- Kčs,.
ve
správě
632
domů,
Provedl opravy do-
z toho z 61,6% vlast=
nimi pracovníky .. V podniku pracovalo 190
pracovníků
s
prů
měrným měsíčním výdělkem 2.263,-Kčs.
V obchodech bylo dosaženo maloobchodního obratu za 1.323~929.000,= Kčs~
tj.
13.321~- Kčs
na jednoho obyvatele.
Na tomto maloobchodním obratu se podílely: Potraviny
35,047 .. 000~-
Kčs
"
82,291 .. 000ll-
Kčs
• • .,
99,715 .. 000,=
Kčs
" " "
61,510 .. 000,-
Kčs
. . . .. . .. .
32,428.000,=
Kčs
. "' .. . . .. . ., .. ..
26,358.000,=
Kčs
..
<>
Textil
.
a
"
&
. .
potřeby
"
..
o
G
.
$
• . ,.
Zelenina
Nábytek .. ., " Klenoty " o "' Jednota
"
• " "
Drobné zboží Obuv
.
Kčs
Oděvy
Domácí
..
314,279 .. 000,=
e
..
"
.,
0
"
., .,
"
37,160.000~- Kčs
26,999 .. 000,=
Kčs
498~604 .. 000,= Kčs
.
Restaurace a jídelny ,. • .. Uhelné sklady
78~293.,000,- Kčs 31,045.,000~= Kčs
V okrese bylo prodáno 548 osobních 29,189.000,= Příjmy
příjmy
Kčs ..
obyvatelstva
činily
1~713~200.,000,- Kčs,
okrese/
ze
/důchody,
za
automobilů
zemědělství
nemocenské
391,800.,000,-
celkem /v kolínském
z toho mzdy 974,100.000
166,600.,000~-Kčs~ dávky~
přídavky
na
sociální děti
Kčs,
příjmy
atd.,/
Kčs. """,..,_ ....
Výdaje obyvatelstva dosáhly z toho obyvatelé zaplatili v ~xz&XEXMŽ~
_
částky 1.733,70o:.:.~···Kčs,
maloobchodě ~&a~~~xx
1.,354,300.,000,-
a za služby
Kčs
229,300.000,-Kčs ..
Sociální
příjmy
obyvatelstva vykázaly v prvním po=
loletí vysoké tempo
růstu
chodů
děti
kee
a
dn~
přídavků
na
v souvislosti s úpravami červenci
v
dů
1979. Podle stavu
30.listopadu 1980 bylo v okrese vyplaceno: na
..
důchodech
282~005.000,-Kčs
•
na nemocenských dávkách na
na
přídavkách
na podporách v na
23,404 .. 000~-Kčs 43,980 .. 000~-Kčs
děti
mateřství
6,910.,000,-Kčs
mateřských příspěvcích
na podporách dítěte
při
4,881,.000,-Kčs
narození
1,874.000~-Kčs
při ošetřování člena rodin~
Ke dni 31.prosince 1980 obyvatelstva 1.202,500.000,12.076,-
Kčs
poskytla
obyvatelům
což jest v
činil
Kčs,
na jednoho obyvatele. okresu
průměru Kčs
půjčky
1,938.000~-Kčs
celkový
obje~vkladů
což jest v
průměru
Současně spořiteln,a
za
154~900
.. 000,=
Kčs,
1.556,= na jednoho obyvatele"'
Ještě několik údaj~
o školství a zdravotnictví.
'6daje zde uvádím za celý okres, údaje za město Kolín,
' pokud jde o školství, jsou uvedeny v kapitole "Školství". 30.září
Ke dni
1980, tj. v den zahájeni školního
roku, bylo v kolínském okrese v provozu 64 tříd
škol, ve kterých bylo 131 počtu
bylo 3.330
dětí
národními výbory, 113 zemědělských
v
v
dětí
družstev a 447
děti.
a 3.890
mateřských
v
Z tohoto.
školách, spravovaných
mateřských dětí
mateřských
školách jednotných
mateřských
školách
závodních. Na území okresu Kolín bylo 43 základních devítiletých škol se 392 10.630
žák~,
z toho 5.209 dívek. Do prvních
nastoupilo 1.604
dětí
školy opustilo 1.312 502
učitel~.
V nich bylo zapsáno celkem
třídami.
a na konci školního roku 1979/80 žáků.
V
těchto
Feminizace tohoto
školách pracovalo
Českém Brodě.
1~0/81
třídách
tři:padtuiDQt:
v
s 929
Kolíně:
škola,
Střední
škola,
čtvrtá Střední zemědělská
v
českém Brodě.
tříd
a 1.551
dvě,
v
Kolíně
a
V obou ústavech byl zahájen školní rok
celkem ve 26
školy jsou
dosáhla 80,7 %.
odvětví
Gymnázia jsou v Kolínském okrese v
ročníků
ekonomická škola a těchto
Ve všech
žáků.
Střední
Střední
odborné
zdravotnická
Střední pr~myslová
technická škola je školách je celkem 46
žáků.
Školní stravování je nách, ve kterých je 13.295
zajištěno
v 75 školních jídel-
strávníků.
V kolínském okrese je v síti územních ambulantních zdravotnických
zařízení
12 obvodních zdravotnických
stře-
lékařských
disek, 5
stanic a 23 poraden pro
děti;
v síti
závodních ambulantních
zařízeni
středisek
stanice. V okrese jsou dále
a 4
lékařské
polikliniky: v
Kolíně
je 11 zdravotnických
odděleni
má poliklinika 18
dvě
a 68J57
lékařských
míst, v Českém Brodě má 12 odděleni a 20,57
lékařských
míst. V nemocnicich v
bylo koncem roku 1.023
lůžek
Kolíně
a 70,43
a v
lékařských
Koncem roku pracovalo v okrese 252 ho]
705
lékařů
míst. a na jedno-
394 obyvatel I v roce 1961 to bylo
lékaře připadlo
ještě
Českém Brodě
obyvatel/~
Během
roku
průměrně
1.568
pracovníků
každý den ne-
pracovalo pro nemoc nebo úraz. V jednotných družstvech ze stejného
zemědělských
důvodů nepracova~denně
v
průměru
dalších 276 lidí. V
kolínském okrese je osm sociálních
domovů důchodců se
ústavů:
495 místy, rtstav sociální
šest
péče Buda
s 54 místy a 6stav sociální péče pro děti v Bylanech se 45 místy. -o-o-o-o-oUvedl jsem v podrobně
předcházejícím
textu
poměrně hodně
statistické údaje o kolínském okrese v roce 1980,
i když deleko ne všechny, které jsem Zdůvodňuji
měl
k dispozici.
široké a podrobné zpracováni této tematiky
zejména tím, že neni psána žádná okresní kronika a že tedy zpracování statistického zemědělství,
ní
péčei
přehledu
o
životě,
výrobě,
obchodu i školství, zdravotnictví a sociál-
celého okresu má své
kronice okresního
města.
oprávněné
místo v
městské
'6'daje, jež tady uvádím, jsem čerpal zejména z o•Bul= letinu"~
ho
vydaného okresním odd~lením Českého statistické-
úřadu
však
Kolín~
v
uváděny
1~1.
v únoru roku
V tomto bulltinu jsou
statistické údaje jen v
res, protože okresní
odd~lení
za celý
číslech
ok~
nesleduje a nezpracovává
všechny tyto údaje za jednotlivé obce okresu; proto sta= tistické údaje o samotném již jen o mnoho je ze nář
městě Kolíně
stručněji~
zdrojů Městského
Některé
budu moci uvést
další statistické úda=
národního výboru v
kroniky najde i v dalších
Kolíně
kapitolách~
však
například
čte=
v ka=
pitole "~kolství","Kultura","Sport" a jiných. =0=0-0=0=0=
N,yní uvedu Kolína~
z
zjištěných při
lidu,
sčítání
a
domů
bytů
města
v noci
na 1elistopadu 1980:
31.října
V
týkajících se našeho
několik údajů,
Kolíně
bylo
napočítáno
3.,471
z toho
domů,
počtu
však
bylo jen 3.321 trvale obydlených. Ostatní byly neobydleny bud proto, že byly v
přestavbě
nebo byly
molici; bylo však
zjištěno
z Hi jiných než z
těchto důvodů,
připraveny
k de-
i dalších 84 neobydlených a
někdy
to jsou i
domů
důvody
spekulační.
Bytů
bylo celkem
bytů netvoří
napočítáno
jen byty trvale obydlené,
jen 10e817., Z neobydlených přestavbu,
11.116; ani tento
18 bylo
demolici, 56 pro
bytů
nezpůsobilých
těch
bylo
počet
sečteno
bylo 61 neobydleno pro k bydlení, 5
současnou změnu uživatelů
určených
a 24 v nových
stavbách dosud neobydlených; ostatní byly neobydleny "z jiných
důvod\1"
a mezi nimi je
opět hodně
k
spekulaci.,
počtu bytů
Z celkového
obydlených bylo
3.075
bytů
v rodinných domcích,
2.361
bytů
družstevních a
5.381
bytů
v ostatních budovách. zjištěny
Podle velikosti byly s jednou místností se 2 pokoji
e
$
G
e
"
..
,.
..
..
"'
0
.,
0
se 3 pokoji
e
0
se 4 pokoji
o
<>
s 5 a více pokoji
@
Podle vybavení
.
tyto kategorie
2.220
bytů,
3.946
byt'O.~
"' "
3 .. 924
bytů~
.. .. "
532
bytů,
..
195
bytů.
<>
. <>
"'
bytů
e
"'
"
o
o
zjištěno
bytů:
bylo:
s koupelnou /nebo aspoň s~ sprchovým koutem/ -
9.444
bytů,
vodovod byl zaveden v 10."342 bytech, plynová
přípojka
byla zavedena v 8 .. 502 bytech,
/nebo etážové/ topení je v 7.,051 bytě .. . Bylo napočítáno v Kolíně 11.,018 domácnostíe Jaou vy=
ústřední
baveny takto: chladničku pračku
pračku
mají v 9.879
E~XBER; domácnostech~
mají v 9,.080 domácnostech, z toho automatickou
mají v 2.993 domácnostech,
televizor je v 9,.724 domácnostech, z toho barevný televizor mají v 759 domácnostech~ chatu nebo
rekreační
chalupu má 1&753
rodin~
motocykl má 755 domácností a osobní auto má celkem 5a235 domácností, z toho
počtu
je 3,.1 17 aut garážovanýchs Ve
městě Kolíně
bylo
30e724 obyvatel trvale
při
tomto
bydlících~
sčítání napočteno
z toho bylo
14~749 mužů
1A~.
a 15.975 fen. Ekonomicky bylo žen. Z tohoto
počtu
pracuje v
činno
8.551 mužli a 7.918
Kolíně·celkem
14.312 osob,
v jiných obcích okresu pracuje dalších 741 osob, v jiných okresech
Středočeského
kraje pracuje dalších 834 osob a
v jiném kraji dalších 582 osob. Podle národností žije v 29.978 osob národnosti
Kolíně: české,
597 osob národnosti slovenské, 22 osob národnosti ukrajinské, 8 osob národnosti ruské, 26 osob národnosti polské, 57 osob národnosti maďarské, 1 1 osob národnosti
u 25 osob nebyla národnost
německé
a
zjištěna.
o-o-o-o-o-o NB
v
záv~r
t6to kapitoly
ješt~ n~kolik
zajímavostí:
roce 1 979 se v kolínském okrese prodalo celkem
1 o 1 66 000 litrů mléka; v témže
roce se prodalo také
1 6 306 200 li trL1 piva,
litrů
"'"1' l'h • tezrych 1 ov1n.
17
~a
695 500
133 600 000
Přepočteno
litrů
za pivo, víno
Kčs.
/včetn~
102 litry mléka, 164
vína, 4,5 litru lihovin,
porcí kávy.
Kčs,
na jednoho obyvatele olTesu
ců./ činí roční -spotřeba:
7
litrů
1 ''h l t l-l ' l ' o bv ml'k e o zap_a cane' kco 1'1ns~e o
okresu v roce 1979 celkem 20 900 000
a lihoviny
,
Vlna a 444 300
litrů
kojenp1va,
1 438 cigaret a 178
t , , Ce l lcove se z1vo·n1 uroven... vysoko zvýšila .. v
v.
připaél.slo:
:na sto domácností
v roce 1953 rre~ek
rozhlasových
přijímačů
v roce 1 977
20
1 25
2
88
74
1 84
chlaél.ni~ek
televizorů
162
automobil1~1
osobních
38
4 spotřeba
Ve stejném období se zvýšila
na jednoho ob;yva-
tele našeho ok.resu: obuvi z 3,22 na 4-,57 od~vů
svrchních na
51,16 m
kusů
z 1,32
rok.
ZB.
Například
P:ř~ed
na 3,16
kusů,
p8.rů ročně,
tkanin z 30,77 m
válkou bylo pro velkou
~ást
obyva-
, prepyc 11em naprlJ{ 1 a d Jl .. Znl ovoce .. te 1 stva nec1o :saz1 t_.e 1 nym ~
v.
~ 'l
v
v
2 489 q,
V r-oce ·1 962 se ho prodalo v kolínském oki·ese ale v l'oce 1 979 již
15 625 q, to v
prl)Jnčru
'
na jed:J.oho
obyvatele 15,7 kgc Prodej kávy se ze stejnou dobu také "' v "...., .1 vyrazne zvys1 z 63 000 kgy na
ná
roční
spotř·ebe.
124 000 kg, takže
na jednoho obyvatele okresu dos8.hla
Výrazn(' se zvý,šil i nákup základních ství masa a masných v
maloobchodě
prcllilěr=
výrobků
/bez ryb a
potravin~
drůbeže/
IvL11ož=
prodaného
se v kolínském okrese od roku 1962 2výšilo
%,
o 53
sýrů
ny o 20 90. Nakupujeme více
o 117 %, vajec o 54%, zeleničokolády
a cukrovinek, zvýf\il
1 , 1J kl es 1 na' 1{UP se o db er Jemne_h o a cuKrars.lf.ellO pec1 va ~ a_.e v
•
,
v
chleba, cukru a Průměrné
l' ,
v
•
.r
tuků~
mzdy
prs,covníků
v né,rodnírn
hospodéř·ství
/bez JZD/ se od roku 1962 zvýšily v okrese z m~síčn~
na
2 526
K~s,
to Je o
163
Kčs
363
Kčs
• 185 %. Zvý-
l sen1 prlJmu pracovnl{U v zeme0c'Vl s~v1 b y_o Jeste v
v
,P
~
..,
ďl
O
O
'V
:"1
o
0
'
V
'-"'
výrazněj~
Ptitom index životních n6klsdd se za stejnou dobu ~il
pouze asi o 6
~"
Okresní oddělení Českého statistického d~adu v Kolí= ně
vydalo publikaci
Středočeského
11
Postavení okresu Kolín v ekonomice
kreje v roce 1 979 11 " ZajímDvé je 2 jak se
náš okre s umí stil mezi dvs.nácti ol-;:re sy kraje. . o 1__ ove' vyro ' by o b Jer1em prumys čtvrté
místo za. okresy
N2př·íklad
007 m1•1•1onu I· o -r~ "+ uu Kcs se A
MĚSlník~
M1adá Boleslav a Kladno;
nór'L1st průmyslové výroby proti pi~0dchszejícímu roku 1 978 dosáhl v okrese Kolín 4,6 %, v celém kraji jen 3,9 %. Provedeným
obje~em investičních
prací a dodávek v
hodnotě
569 miliÓnů korun by·l okres Kolín na sedm~IJ::. c.ístě v kraji. Tradi~n~
dllské
dobré postavení si udržuje okres Kolín v
výrob~,
kde intenzitou produkce se
místo v kraji. Na jeden hektar
zemědělské p~dy
1979 nakoupeno 337 kg
jatečných zvířat
mléka /]"místo/ a 462
kusů.
hektarov~řm 1-1
řadí
/1
zem~-
ns prvé bylo v roce
"místo/~
871 lt
vsjec /9,.místo/o Dosaženým
výnosem u obilovin 4, 26 t/h je na druhém mí stě,
cukrovky 38,1 1 t)h rovněž na druhém rnísti~o
o R U Z N É
v '1 P rL-~azem
v
b;yt(~ch.
někteř·í ' ' ran1m
~ b CtO
upozornění
Na
o~en.
R O K U
• :::e ~ t" :;r JO -rl• +.. energií, zejména teplem občanů
skutečně
n3jomníci 1
BĚHEM
UDÁL OS T I
byla provedena na:rnéÍtkové
regulu.jí teplotu v
bytě
otoví-
1 T a~ove ' ' ' t .ep~em l p l y' t van1 v soucasne pa 1·1vo-enerv
'
gotické situac~ je právem kritizováno. 11koly v úspoře -energie všeho druhu mají i zévody. Tak
například
zévod Tetra Kolín má
paliva. Protože je
současně
konu
zař'Ízení,
méně
kter8 by
1 70 tun m~rného v
,
výrobcem energetických zarlkotlů
zení - parních a horkovodních takov8
uspoř·i t
-
snaží se
spotřebovávala
paliva nebo v;yužívala
méně
v~rábět
pí'i stejném vý-
hodnotn§ch paliv.
'1 • '1 nev vysvl o vs tv' rlJY se max1ma r1c po tvre b'srn o bvcanu, pro0
dlužují od ledna tohoto ro}::u dobu každý
čtvrtek
některé
do 20 hodin
večer.
prodejny prodejní Zatím jsou to tyto
Oděvy
prodejny: Textil v
Rubešově
ulici, Nábytek u nádraží a Drobné služ-
by a Domácí potfeby v Centru
několikátý
Již po
náměstí,
v Kutnohorské ulici, Obuv na
sídliště.
zimě
rok se objevují v
na Labi
hejna labutí. I letos se usadily u Kmochova ostrova a středem
hned se ste.ly Na obou
bř·ezích,
dny krmí a rohlíků
labutě
dospělých
pozornosti
na Zálabí i na
ostrově
dětí.
a zejména občané
je
po celé
jsot' už docela krotké, sbírají kousky
a housek hozených na hladinu dětí.
konce i z rukou krmících je
řeky
a berou je do-
Napočítal
jsem kolem
dvou set labutí jen·v prostoru mezi ostrovem a zálabským břehem.
Na
jaře většina
zůstává
po celý rok.
V okre sní O~JV
rado1.1 druhém
soutěži
vyhodnoceno
místě
jich odletí, ale
národních město
mezi Velimí a
Jaro je tu a s ním i Je to nedovolené a také že vypélením
stař'in_y
výborů
několik
párů
zde
v roce 1 979 byl.o měst
Kolín v I. kategorii
na
Kouřimí.
jarní v;ypalování trávy
nebezpečné,
prospějí
ale
travním
občané
porostům
~
stař·inyo
stále
věří,
a popelem
staré trávy pohnojí pozemek pro novou trávu. A tak vesele plápolají zase tratí, na
ohně
březích
podél silnic, na náspech
Labe.
Občané
škodlivé a že tím vydávají v majetek. Pi-ameny
ničí
stále nechápou, že je to
nebezpečí
především
železničních
i vlc.,stní život;)' a
kvalitní trávy, zatímco
plevelovi té plament1m odolají. Plameny
zničí
i vše živé,
1'·'11( t a DLaoa
.,..,, h myz, V8Jlc---ca l•
př-ípady,
staly se u nós i lovalo
Přesto
J.' 1
0
pL8l\..U~ ?
uhořel
že
každoročně =
1''11( m_aoata drobn é
zvěř'e
·a
ten Jl kdo trávu vypa=
a tak i letos
se tráva vypa=
=
luje dálo
Na mezinárodní
výstavě
SALIMA v
Brně /potravinářské
výstava/ byl letos v sout8ži v;yznamenán symbolem
konstrukční kancel2,ři
Zlatá
řídící
Salima" výrobek Tesly Kolín, a to automatický tém NS 91 O, vyvynut.ý v
n
sys=
a vyrobený
v dílnách kolínské Tesly"
Šetření
V Koramu
energií a palivem je stále příkazem dne~
překročili určenou
630 tun
měrného
paliva
jim úsporu a místo plánovaných
ušetřili
v roce 1979 celkem
3 852 tun. Mohli proto dodat do parovodu v;ytápění
bytů
2 600 tun
vytopili asi sto
bytů.
páry~
města
kterou v zimním období
Je to významná pomoc
se stále nedostává páry pro
Kolína pro
vytápění bytů
i
městu,
jemuž
ohřívání
Na území kolínského okresu se v roce 1979
vodyo
uskutečni=
lo za 569 miliÓntl korun investičních prací a dodávek" Plá= novaný 1.3kol byl částky
splněn
na 1 01
bylo investováno do
~6
%"
Téměř
zemědělstvío
40 % z uvedené
Do užívání byly
předé.ny nové základní prostředky v hodnotě 529 miliÓnťi
korun a byla
dokončena řada
staveb 9 jako etážová výrobní
hala v Tesle Kolín, panelárna v Českém Brodě, mléčná :far= ma v
Bečvárech,
výsadba intensivních ovocných sadd na
ploše 283 he}::tarů v JZD Červené Pečky a jiné<> 43 velkých staveb v okrese zt\stalo na konci roku 1 979 roze stavěných,j>
Na kolínském okrese vzniklo v roce 1979 celkem 31 ~kodu
požárO, které zpdsobily Kčs ..
Z tohoto
rfi, a to: v
bylo na území
počtu
závodě
Tatra Kolín
Kolína
města
- škoda
v Okresním bytovém podnilru Kolín
- škod2,
v podniku Frigera
- škod8
v podniku Koramo v
,
k
sou~romem
781 v
Dělnické
pět
požá-
500, -K<~ S 8
škoda 111
b y~e -'-'"
482 630,-
hodnotě
v celkové
000
1 -Kčs
000,-K~s
v
cp~
ulici mě:::.ta
Zde se musím ihned opravit, na tízemí
Kolína byly
z vyjmenovan::;rch požérů jen čtyři:~ ne bot podnik Koramo Sendra~ico
stojí celý na katastrálním území obce
Třebaže ační
či
zařízení,
637 míst? z toho 425 s
je
těchto
v;yužilo e" C1Z1nCUa O
11
'4
rr0~1
sl1..-1žeb
kapacita
celoročním hostů,
50 564
těchto· zařízení
provozem. V roce 1979 z nichž bylo
8
429
v dl.il .. , • t ' v• 1 pre CDBZ8J1Clm ro k" -um JSOU -a~O C1S a n1zs1, P
"V.....-o<'
protože pro dlouhodobou rekonstrukci je kolínský hotel
mezi rekre-
z toho šestnáct s celo-
lůžková
provozemo Celkov8
v;yslovenč
poskytovala v roce 1979 uby-
oblasti~
turistické
tovací služby dvacet ročním
nepatří
kolínský okres
vyřazen
z provozu
Savoy~
-Kra;JS . 1\:B" soutez . v za rac1ona o 1 11.1 vyuz1 v l . v s. enerV8J11 pa_1 ~
,p
I'
?
...
"
gie byla. za rok 1 979 vyhodnocena v dubnu letošního roku radou v~ Soute~
Středočeského
' l ' ve pro b1na
krajského n8rodniho výbor1J. v Pr-aze o
~v h ~rec
' 1. sLup1nac ] • ' h : vyro ' b n1' sou t"" ezn1cn
.,, "l 1 , po d rn. ky pOO.l1.1.t<:Y, zeme'-_e_s.r:e ~
"čJ
8.
v' ' l18I'OC
boryo Podniky kolínského okresu v této
soutěži
velmi
, VY=
pěkně
obstály. V první r~rnci
v
skupině
Středočeského
byl na
tř·etím místě
v;yhodnocen
kraje koncernový podnik Chemopetrol
7 1,cc t .ery l 1n, ' ' d o s a'h} u, spor I·"- QP~M., "'-.'i.l'·!lll ·-·· .I<.. o~
měrného
3 852 tun
pali-
va. Ve druhé sJ.::1Jpině obsadilo JZD Květ Červené Pečky místo a ve ně
třetí
třetí
skupině
získal Okresní podnik služ.eb v Kolí-
místo$
St8tní banka Československ8 /SBČS/ oslavila v letošním roce tficáté ce
výročí
SBČS při s pívá k
svého založení. V kolínské
pln?:'ní úkol1°1 socia1i sti cká
poboč
soutěž.
Pracuje zde šest Brigád socialistické práce, z nichž 39 člem'J. má. již stříbrný odznak BSP, to je druhý stupeň tří/
soutě~e.
této
V
z~fí
leto~ního
roku se
se~li
v
Kolíně
zóstupci
v~ech patnécti výrobců k;yseliny sírové v ČSSR. ~Ta setkó.ní
byla vyhodnocena bíhá již
řadu
soutěž,
která mezi
let. V této
soutěži
těmito
za I~pololetí 1980
kolínská výrobna vyhodnocena na prvém lel;:tiv získal prvenství nejen dobrým a1e
.
,_
v
~
-Llm, ze se mu
l
podařilo
výrobnami pro-
mfstě. plněním
byla
Kolínský koplénu výroby,
snížit emise koncov-ých
p1;ynů
; b. y 1cysG~ln;yl. ' ' d o ovzru:sl ::1"' .. z vyro Slrove
V letošnim roce opravj 1 Okre:sní mh'onní výhor v Yo1íně
ru.
svoji 0stfední budovu na Bu~ova
m~stskou
místnosti 11
Modr8.
~olínsk~m nám~stí
Obránců
mi-
byla postavena ve dvacátých letech pro tehdejší
spofitelnu. Do 112
t~
doby
m~la
spofitelna svci
ďfední
radnici. Po pfevratu zakoupi1a budovu hotelu
hvězda"
ne,
nťtroží némčstí
a Kutnohorské ulice$ V ro-
ce 1923 jej
~bořila
příčtího
a
započala
roku
stavbu nové
budovy podle projektu éH'chi tekta J .Freiwaldas Dne 18. března 1926 byla budova ,_..,_e;;? " -·
..:~ ~ uvace-c.
září
slavnostn~
otevřena 2
• c l "' t po-creuem ,_,parl Ye_ny mes
1~e-c.
v
'"'
v
,
•
.
]"l .kv0tna 1 948 b;yl;y
sloučeny
téhož roku se k nim
připojila
Byla tak
vytvoř-ena
,
v Okresní za'1 o:=:n;y
hospodářské
20.
spořitelna.
a záložna v Kolíně,
moderněj~í
které si za sve sídlo zvolila
z8lo~ny 8
m~stská
i
pak více
-l , Y,_o_lnao
]{olínské
spoří telna
Okre2.ní
8
slou~ila
budovu bývalé
na rohu ulice Rubešovy a Huso-
v;y, tam kde nyní sídlí krajsk8 pobočb;J České stc:ítní spo~ ři teln;y"
Opuštěná
ředitelství
vému
Kolíně umístěny
městě,
protože
byla
př·ed8n8.
podniko-
kolínských ciheleniD
V roce 1 949 byly v
n8.městí
budova na
1ířBdovny
Okresního národního výboru
celkem v patnácti
0střední
různ~rch
budovéch ve
budova ONV /bývalého okresního
• "/ v ' ' v t l' p·o_l-~LC{YC:l J • t' } ' l veznu, v "'o ,v heJtmanstvl, na dnesnlm nanws v nlz
byl
ještě
trpěle
umíst8n i okresní soud,
práce apar8.tu ONV a
občané
nestačila ..
ověem
z 95 obcí tehdejšího času při vyřizování
kolínského okresu ztráceli spoustu sv~;Tch
Tím
zále7.i tostí na jednotlivých referátech ONV" Na pod-
zim roku 1 949 bylo podnilmvé
ředitelství
cihelen v
Kolíně
zrušeno a rada O'f\TV rozhodla, že do této budovy na
náměstí
pře stěhuje
účelu
ještě i
ú_řadovny
svého aparátu a zabere k tomu
sousední budovu bývalé Živnobanky,. Od té doby síd-
lí Okresní národní výbor v Během
let se aparét ONV
Kolín~
rozě.i:ř·oval
v
budově
čp.
44 a 45
a tyto budovy již
D
opět
nestačily" Ř.ada referátů /dnešních odbort\/ bylo nutno u=
místit zase budoval ve
někde dvoře
jinde ve budovy
čp ..
městě.
Proto Ol\JV svépomocí vy-
45 nov;ý objekt, kam se
většina
odborů
přestěhcvalao
ONV
který sídlí
ji~
Mimo řadu
dlouhou
zůstal
let v
školství~
Jen odbor
budově čpo
583 v ulici
Dukelských hrdinl'1., Budova 8
čpo
4~
se tedy le-tos
dočkala
oprav~r
stř·echy
fasád;)'" Dostala novou kovovou krytinu a fasóda byla no=
vě natřena,
takže dnes svítí svou novotou a stala se
ozdobou kolínského
náměstí
Druhá budova Ol'JV ~
o
čp
o
opět
45 ~ Je
-'k · · " hoone " omse_a "'l' a " l ' teprve na svou opravu. ca·y JlZ ce~a
Dne 2aprosince 1980 byla
otevřena
prodejna potravin na Zálabí v ulici U
nová
samoobslu~ná
Borku~
Byla posta-
jeden a půl miliÓnt1 korun a bude zásobovat
vena nákladem
oblast, v níž bydlí asi tisíc '7'l b" v 1 zruseny b y 1_y na 1.A'LB
dvě
dv~
stě
obyvatel.
Současně
nevyhovující staré prodejny
/krámky/ na Veltn.1bské a Okružní ulici., Touto prodejnou v . . '-"" po .}c.rav1na rsn:yc "h . vy' s _,_tA?.v b El sJ_-c.e __ procl e Jen na b y 1_a d o 1wncena o
,...,.
,
ZálabÍo
Ve dnech od pátku 12., do dějí
pracovníci
spojů zmčnu
pondělí
15oprosince pravá-
telefonních
čísel
v celém Ko-
" v z d osava O.nJ.c_ ' h cvt yrm1s·nyc v ' t ' h_ prec v h' •' na pec1m1stnl v_. • ' ' 1_lnet aze;]l (~ísla"
Tuto
změnu
si vynutil rozvoj teJefonní
v v n ' h mPs-c,e a z,rysen1 pocvt u -t.e 1 e:conn1c t
J"V
nová telef·onní
v
Kolíně
8U t • ,
ústředna
dokončen8
IV, Jaselsk8 ulice"
ve
které umožnila
letos v areá.l"u spoj1J.
Současně
dokončeno
bylo
i
"' o Jen · 1' l'·' TTol1'n"'c:' s P""""'110'J t · Jp' "--'P nežáda.Lu._._ ._._ .. 11xa~i-.'"l' --- ~.11 cl· '17. '--~
omaJ1c~.e
.
•
~
,
Jl spoJenl e. nu~
stanic~
,
sítě
ale
.tl:-' t n1r:::em , ,. 1 prazs_(ym uas pre s mezlmes-c..sx(on v
1 ,
v~rtoči nejdříve
s}::ého volB.ného
6častní}~
v
číslo
•
v
02 a pak hned
'
číslo
ústřed=
praž-=-
podle pr87.ského telef'onní.ho se-
znamu. Zapojením automatického spojení s Prahou bylo do-
v v s t"} ' ' t e 1 e f onnJ_' us ' tvroony rl v ' budovy J:onceno pre e 1ovm1l z postovnJ_
1
v
Kolín~
II.,ném~stí
Rudé
arm~dy
do nového areálu v
Kolíně
IV,Jaselské ulice .. N:yní má Kolín automBtické spojení již z
řE1.dou měst,
Pl.... ahou 9 Kutnou Horou,
a j., ale když chce
n~kdo
v o1::rese, musí stéle ústřednu
o
ruční
Nymburkem, Po čJ ěbrady
volat z Kolíne do
jc;.ště
:~ádat
telefonní
některé
obce
meziměstkou
spojení ..
V pátek dne 19e září 1980 se konaly dopl~ovací volby
do
M~stského
národního výboru v
Kolíně.
Městského
mJ Zslabí byl do funkce roslance boru v Ko1íni" zvolen soudruh Ing .. dosavadní poslonec Okresního
V
Jindřich
n~rodního
obvqd~
číslo
ná:r.~odního
rr
u
vjhoru v
E5
11
vý-
e k ,
Kolíně
a
'
současně vedoucí odboru dopravy ONV .. Volb.~ byla pot'J-rzena
na zasedání které
Městského
Z"~.Toli lo
národního výboru dne 14.fíjna 1980,
soudruha. Huška ZD
člena
rady
Mčs tNV.
DO S T AV E NÍ
Č
KO
v
KOLfNb:
Československá televize vysílá pravidelně pořad "Dpstaveníčko
němž představuje
v ••• ", v
ta naší republiky. Letos
natáčela
film pro tento
Eapodzim letošního roku navštívil výbor v
Kolíně
režizér tohoto
pořadu
kert, aby informoval národní výbor o známil se s
prostředím
Předseda MěstNV
o
pořad
Kolíně.
také v
věl
měs
jednotlivá
národní
soudruh Ivo Pauzáměru
filmu, se-
potřebný
materiál.
jej odkázal na mne, a tak jsem mu vyprá-
dějinách města,
tom, co se pro
a obstaral si
Městský
o jeho
příští
současnosti,
výstavbě
a o
léta plánuje. Dal jsem mu také
veškeré dostupné publikace o našem
městě
a odvedl jsem
ho do kolínského muzea. Na
základě těchto
Libuše Pospíšilová a
informací a
I\řo
Paukert
materiálů
scénář
sepsali
filmu "Dostave-
níčko v Kolíně: jehož jeden exemplář předali také našemu MěstNV. Přečetl
jsem j~ a opravil drobné nepřesnosti. Po-
tom jsem se také z
části
zůčastnil
filmování, na požádání
režizéra jsem doprovázel filmový štáb po
městě
a okolí
a vyhledával zajímavá místa a objekty, které pak byly filmovány.
Natáčelo
se od pátku 21. do 28. listopadu
1980. Ve filmu vystupovali známí pražští herci: Pavlína Filipovská,
Jiří
Sovák, Miloš Kopecký, Svatopluk Beneš
a Oto Šimáneks Zpívali: Karel Černoch, Karel Štědrý, Josef Zíma, La~ka Kozderková, Karel Gult. Ve z nich
scenáři dvě,
filmu jest
pět
básní o
Kolíně
které byly pro tento film napsánys
a Polabí, Chtěl
bych
je zde v kronice uvést, aby nebyly zcela zapomenuty. Nejprve je to známá lidov~ píseň "Kolíne, Kolíne": Kolíne, Kolíne, na
pěkné rovině,
nejeden
synáček
u tebe zahyne .. Kolíne, Kolíne, nejsi hoden státi, nejedna
matička
synáčka
tam ztratí.
Matička synáčka,
sestřička bratříčka,
nejedna panenka svého Druhá
báseň
Františka Kožíka něk Vavřín:
milovníčka.
je úr.yvek z dramatizace slavného románu "Největší
z
Pierrotů"
.. Text napsal Zby-
ticho
Měsični
na
střechy sněži,
spi v-
staré
město
závějich
let,
tichem
měsičnim
po štihlé
věži
sestoupil pierot, v dlani má
květ.
Pozvedne ruži, už couvá prvnimi cupitá
řeka, krůčky
čas,
dětstvi
jak motýl
po lukách
těká,
střibrně
zazvonil
maminčin
hlas:
Jeniku, domu, Jeniku,domu ••• Jan Kašpar Deburau vraci se zas. Měsični
noci
postava bledá ve stinu ulic, v mlžinách luk, měsični
noci
sám sebe hledá zestárlý pierot kolinský kluk.
Pozvedne
růži,
už couvá
řeka,
krůčl0J
prvními cupitá
čas,
dětství
jak motýl
po lukách
těká,
stříbrně
zazvonil
maminčin
hlas:
Jeníku,
domů,
Jeníku,
domů
•••
Jan Kašpar Deburau vrací se zas. Další básní v textu
"Dostaveníčka"
byla známá
báseň
Otakara Fischera: ~Ane
hocha neuspával
mne
zádumčivce
mořský
nemámil taj stepi;
kde jsem se zrodil, a na míle šly
sen,
kouř
táh z továren
užitečné řepy.
Však ostrov byl tam, poblíž
hučel
jez,
já netušil, co vábilo mne k Labi, tu jeho píseň slyším ještě dnes , té
řeky
šplouchání mne nejvíc vábí.
A s vršku výhled otvíral se tam, byt po
krajině nudně
rovinaté.
Jak z borábu já pohled
shůry
mám
a do daleka zírat je mi svaté. Další dvě básně napsala pro tento film Hana Čiháková.
První báseň je o Polabí: Podzimem už voní tráva Listí motýlem se stává hnědou
Pole si
obléká -
K létu je cesta daleká Slunce v mracích
odpočívá
do mlhy se skrývá -
Břízka
bílých
Obláček
leknín~
Nezdobi modrou hladinu A přesto Polabí je báseň Kterou Labe píše Říční
proud ji odnáší
jak list Polabí je báseň Která plyne tiše Aby každý čist
uměl
její verše
t~ně
se stulil
-
Stulík do Měsíc
tmu ze
stříbra
ulil -
Z klas~ je skýva voňavá Jen
řeka řekou zůstává
Kdo tu
řeku
slyšel zpívat
Do dálek se nechce dívat Ten kraj láskou je jedinou Pro ty, co byli, co tu jsou Poslední
báseň
byla
později
ze
scenáře
vyškrtnuta
a ve filmu se tedy neobjevila. Zní: Já znám Ke
město,
zpěvu
které asi
má nadání
TÓny jako zralé klasy Rozdává všem do dlaní Písničku
svou notují si
Lidé, stromy, Labe její
sídliště
nápěv vzkřísí
Dolétne i na
hřiště
Zpívá si Kolín, zpívá Zpívá si z plných plic A proto mladší bývá Každý den víc a víc Zpívá si Kolín, zpívá Zpívá si jako já Písní mu neub#vá I když nám jednu dá Vlaky vezou rytmy dálek Osnovou je jízdní Každé
náměstí
řád
-
je sálek,
Kde kapelu slyšíš hrát Listonoši roznášejí Noty místo pohlednic TelefÓny vyzvánějí To, co
město
chce nám
říct.
300.
Zpívá si Kolín, zpívá Zpívá si z plných plic A proto mladší bývá Každý den víc a víc Zpívá si Kolín, zpívá Zpívá si jako já Písni mu neubývá I když nám jednu dá
Film byl vysílán Československou televizi pod názvem "Dostaveníčko
o slavném
v
Kolíně.
Historky,
městě Středočeského
1981 v 17,40 hod.
písničky
a
vyprávěni
kraje" v sobotu
?.března
o
P UB L I KA CE
KOLfNSKb!
V letošním roce vydal
Městský
RADNICI
Kolíně
národní výbor v
svoji druhou publikaci o kolínské radnici. První vyšla v roce 1971. Byla to skrovná brožura o 24 stranách cového formátu asi 20 x 20 cm. Na prvních nách byl černobílé
dana
stručný
fotografie kolínského fotografa - amatéra Boh-
Holečka.
Na obálce pak byla jedenadvacátá
a tak není divu, že z několik.
Bylo
zájem,
značný
propagační
·výbor ji používal jako
tří
třeba
tisíc
třeba
Holečkova
Městský
národní
a dárkovou tiskovinu,
výtisků
za pár let zbylo
pomýšlet na novou publikaci. Re-
edice první brožury se nejevila vhodným dnes bylo
stra-
text, na dalších dvaceti celostránkové
fotografie. O brožuru byl
jen
čtyřech
čver
řešením,
protože
nové moderní publikace s barevnými foto-
grafiemi. To znamenalo
především
shromáždit
sítek barevných fotografií nebo barevných
třeba
de-
diapozitivťl
exteriéru i interiéru radnice, a když se to ukázalo se, že bude
několik
podařilo,
i nového textu. Ujal jsem se
s radostí této práce. Když jsem však napsal text a vybral z barevných diapozitivó kolínského amatérského fotografa Jaroslava Kronuse vhodné obrázky, najednou tu bylo materiálu ne na pouhou brožuru, ale na knihu. S textem jsem byl hotov na jaře loňského roku. Te~ nastaly starosti, jak knížku vydat, nebot to není vůbec Středočeské
jednoduchá záležitost. Mohli jsme požádat
nakladatelství a knihkupectví v Praze· o její vadání, nebot posláním tohoto krajského nakladatelství je právě vy~ dávání regionální literatury, ale trvalo
nejméně tři
až
čtyři
věděli
jsme, že by to
roky, než by knížku
zařadili
do svého edičního plánu a potom ještě aspoň dva roky, než by ji vyrobili. Obrátili jsme se proto na Kolínské obchodné tiskárny /OTK/, které právě koncem loňského roku oslavily své sté narozeniny. kou Hanou výboru v
Tučkovou,
Kolíně,
23.července
1979 jsem se soudruž-
místopředsedkyni Městského
národního
navštívil tehdejšího podnikového
ředite
le OTK soudruha Václava Tupého, vyložili jsme mu náš záměr
a on nám slíbil knížku vydat. Hned na
stanovil další jednání, k
němuž přizval
tiskárny. Z nich zejména tehdejšího druha dr.
pondělí
6.srpna
odborné pracovníky
náměstka ředitele
Doskočila /nynějšího ředitele
sou-
OTK/ a tehdejšího
vedoucího knihtisku soudruha Josefa Martince jsem velmi dobře
znal z
dřívější
dobré spolupráce; oba projevili o vy-
dání knížky veliký zájem a jejich zásluhou se
věc podařila.
Nejúžeji jsem spolupracoval se soudruhem Martincem. Spolu jsme
prováděli
vydání knihy
včetně
všechny
potřebné
práce
její výtvarné stránky.
cem roku 1979 byla knížka
vytištěna
při přípravě Ještě před
kon-
a po novém roce ji od-
vezly OTK do
knihařského
se
vazba. V
prováděla
podniku Polygrafie v Sadské, kde
květnu
letošního roku už jsme
měli
v ruce první výtisky nové publikace o naší kolínské radnici. Vzhledem k tomu, že publikace obsahuje nejen dějiny
kolínské radnice po stránce stavební, ale i
stručné dějiny
kolínské samosprávy a jmenovitý seznam všech známých kolínských
rychtářů,
primátorů,
starostů
a
předsedů n~odní
ho výboru, domnívám se, že je správné, když její text doslova
zařazuji
do této kroniky.
.lol.f.
Kolínská radnice, sídlo v
Kolíně, působí
Městského
národního výboru
náměstí Obránců
v pohledu z
stavební i architektonický celek. A
přece
míru jako jedea
jsou to budovy
dvě,
každá se svou vlastní historií. Velká ré se pět
říká
třípatrová
budova s
věžičkou
dnes "stará ra,dnice", je sídlem
a hodinami, kte-
městské
správy již rytíře
století. Vedlejší dvoupatrová budova s postavou
vrcholu
průčelního
vystavěna
byla
na
štítu, "nová radnice", je mnohem mladší,
na samém konci minulého století.
Obě radniční
budovy
tvoří zdánlivě
jeden celek díky
architektu Janu Vejrychovi, který v osmdesátých letech minulého století navrhl ději
přestavbu
staré radnice a o deset let poz-
české
i stavbu nové ve slohu
renesance. Dódal
dovám monumentální ráz, reprezentující sídlo města
tehdy vzkvétajícího královského
oběma
městské
bu-
správy
Kolína.
Monumentální ráz si zachovala kolínská radnice dodnes.
Třebaže
sousedních
stojí v rohu
domů,
náměstí
řady
a trochu ustupuje z
upoutá každého na první pohled. Je bezespo-
ru
nejvýstavnější
ců
míru, na kterém vedle radnice
budovou na
téměř čtvercovém náměstí napočítáme ještě
Obrán-
další
dvě
desítky výstavných, architektonicky i historicky cenných domů,
každý s bohatou minulostí. Historie obou budov kolínské radnice je dlouhá a
zajímavá a stojí za to si o ní
něco povědět.
RYCHTA
NEJSTARŠf
Řekli jsme již, že ve staré budově dnešní radni-
ce sídlí kolínská města
našeho městské
městská
správa)již
pět
set let.
Dějiny
jsou však mnohem delší, kde tedy bylo sídlo
správy po
.
několik
před
století
tím, než našlo své
trvalé místo v dnešní radnici ? O pačátcích našeho vy nemáme mnoho zpráv.
města
Městská
a kolínské
správa vznikala,
se a rozvíjela se vznikem a rozvojem
měst
sprá-
městské
vptvářela středisek
jako
řemesel a obchodu, jako sídlišt občanft, nadaných určitými
svobodami a výsadami
uprostřed
vyvíjející se feudálni spo-
lečnosti. Středověká
královská
města,
to Kolín,
počátku
tvořila
od
ticko~administrativní
k nimž
patřilo
měs
i
své existence samostatné poli-
celky se zvláštními právy
městské
obce, jejíž organizace se s postupem doby rozvíjela a zdokona,l oval a. '~
Městské ~áležitosti spravovala dvanáctičlenná I
rada
přísežných konšelů,
jíž
předsedal
purkmistr, volený vždy na jeden v této funkci vána, nování
říkalo
vystřídali
měsíc,
jeden z dvanácti, takie se
během
roku
všichni konšelé. Rada byla obnovo-
se tomu "sázení rady", každý rok a její jme-
prováděl
jménem krále zemský
podkomoří.
Konšel, kte-
rý po obnovení rady byl prvním purkmistrem, nazýval se "primátor" a
měl
v
radě přední
postavení a hlavní slovo.
Zástupcem krále a tedy městě
byl královský
rychtář.
Jeho
nejváženější úřad
byl
osobou ve
dědičný
z otce
na syna, ale Tak na
někdy
příklad
přenášen
byl
i na
v roce 1371 prodal
rychtářský úřad
zetě
rychtář
anebo i prodáván. Krištof Choclin
Mikuláši Brukmeisterovi a v roce 1387 jej
od jeho nástupce Václava Brukmeistera koupil rey. Poslední
rychtář
řad
své první manželky.
jako
věno
Sídlem rychta, k níž
rychtáře
patřil
ode všech daní a
Adam z
tář
společná
sedů.
na
pro
nem
město
měla
jednu zvláštnostg po staletí
Nový Kolín a ves Starý Kolín. Rych-
úřad
Společných znaků
kostelů
ú-
i městské správy konšelské byla
v obou místech, i když ve Starém
se dával zhusta zastupovat
příklad obě
rychtářský
poplatků.
vykonával svtij
Kolíně
vyženil
Gesch-
rozsáhlý majetek, osvobozený králem
Kolínská rychta byla
Bystřice
Ondřej
některým
z místních sou-
Starého a Nového Kolína bylo více, vystavěny
obce byly
půdě,
na královské
a far v obou místech byl
zpočátku
patro-
sám král,
rychtář i měštané měli své pozemky v obou obcích a také ryspolečný
bolov byl
a sahal od Klavarského mlýna až za Starý
Kolín. Spojení obou vzniklo ku
původně
města
na
Kolínů
místě
nás vede k
domněnce,
dištní v 7. až 10.století se v tři důležité
město
dnešního Starého Kolína. Doba vzni-
je zahalena tajemstvím. Víme však, že v
na sbíhaly
že
místě
době
dnešního Starého Kolí-
zemské stezky: trstenická,
a sázavská a že zde byl i
liběcká
schůdný přechod přes řeku.
kosti toho místa byly bohaté
stříbrné
bylo vhodné místo pro vznik
nasvědčuje města.
V blíz-
doly okolo Malína,
kde už v 10.století razili Slavníkovci denáry s "Malin civitas"o A tak vše
hra-
tomu, že
označením právě
zde
Nebylo to místo již tehdy
- .SrYr· počátků
pusté, ale od zemědělského
sídliště
slovanského osídlení zde bylo
lidu, rozložené na labském
musel
břehu,.který
být stále proti rozmarům řeky a jejím ničivým silám zpevňo ván
kůly,
říčního
vbíjenými do
práce, jíž se
říkalo
jméno tohoto
sídliště
Sídliště
"kolení",vzniklo i
rostlo, usazovali se zde kupci,
lesů
kteří
kteří
l u zemských oe st, dopravci,
stříbrných dolů,
a od té
původní ~
slovanské
- Kolín.
na tak významném a
ví· z podkrkonošských
těch kůlů
dna. Od
důležitém místě
rychle
bohatli z obchodu v uz-
sem plavili po vore'ch
dří
a odtud je vozili do malínských
usazovali se zde
řemeslníci i
samotni pod-
nikatelé dolování a horníci. Pro
rozvoj
větší
města
se však toto místo
valně
nehodilo, protože bylo stále ohrožováno záplavami Labec Také zemské cesty, které již kratší a
schůdnější
původně
sledovaly toky
řek,
našly
trasy a jejich uzel 1 který se posu-
noval stále více na západ, nalézáme v
době
knížecí v 11. a
12.století již v blízkosti starých slovanských hradišt Hrobů
a Hanina, pod nimiž byl v Labi brod, využívající
labských
četných
ostrovů.
Měš~ané se rychle přizpůsobili novým poměrům a město příhodnější
našli pro šině
nad
řekou as~
ložili zde nové
jednu míli (necelých 7 km) na západ. Za-
město
a
Přestěhovali nejvýznamnější
proti ústí tavnější
a
postupně
Kouřimské
se sem
stěhovali.
sem také rychtu, pro kterou zvolili
místo celého
největší
terén na rozsáhlé skalnaté plo-
náměstí uprostřed
ulice. Rychta byla ve své budovou ve
městě
severní strany době
nejvýs-
vedle dominikánského
kláštera a kostela sv. Bartoloměje, nebo~ zabírala místo
V správy proti
73 a 74.
čís.
dnešních dvou domu pruběhu
městské
let rostl stále více význam
úřadu dědičného
samo-
rychtáře. Přispěla
královského
k tomu zejména husitská revoluce, která po dobytí
města
Pro-
kopem Holým v roce 1427 a vyhnání reakčních německých měšta nu vnesla do
městské
správy radikální
změny. Město
se
počeš
tilo a na mfs*wt místa bohatých německých měštanu 1 kteří po staletí drželi ve svých rukou
H
ské rady zástupci chudších vrstev, vedlo k dalšímu
úřad rychtářský
vedle níž ve druhé úřad
upevnění
polovině
správu,
městskou
do
čeští řemeslníci. městské
a prohloubení
měst
To-
samosprávy,
dřívějšího
pozbyl svého
15. století byl již
přišli
významu a
přežitkemo Rychtář svůj
už také nevykonával a rychta se svým majetkem, se svými
právy a výsadami se stala Kolínští způsobem: postupně
předmětem
vyřešili
obchodu a spekulace.
celou záležitost s rychtou svým
skupovali pozemky
patřící
k
rychtě
až
v roce 1485 ji se vším zbývajícím majetkem, pozemlty 1 právy a výsadami od posledního Tím
úřad dědičného
rychtáře
královského
Adama z
rychtáře
v
Bystřice Kolíně
koupili.
zanikl.
O uzavřené koupi rychty byla sepsána listina, která se zachovala v opise v ve zkráceném
archivu. Uvádíme ji zde
znění:
" Já Adam z né
městském
paměti obecně přede
Bystřice
vyznávám tímto listem k
všemi, kdež
čten
nebo
čtoucí
věč•
bude sly-
šán, že jsem prodal a mocí tohoto listu prodávám ••• (následuje
výčet pozemků
purkmistru a obci,
konšelům města
nynějším
svob~dách,
a majetku) moudrým a opatrným
pánům
Nového Kolína nad Labem i vší
i budoucím, ve všech
těch
mezech, právech a
jakož jsem sám držel a požíval, a moji
předkové,
a
zvláště
téhož
paměti
po smrti dobré
města
prve
dotčeného.
dědičného rychtáře
Jakož pak týž pan purkmistr a
nahoře
konšelé i všechna obec
Zikmunda,
psané majestáty
nejjasnějších
knížat a pánův, štastné paměti císaře Karla i jiných králův českých
na jiné zboží od rychty častopsaný
mají, i na to, což
obec drží, navrátil jsem a od
častopsaného
připojil,
purkmistr, konšelé i za jistou sumu
pana purkmistra, konšel i obce sobě,
a zaplacených. Víc
Kolína prve psaného
Adam prodal jsem, i k jinému
častopsaný
zboží téže rychty, kteréž
mně
města
dědicům
častopsaný
vším
učiniti
směnili
dali, prodali neb
líbezné
vůle
bez
mé,
překážky
dědiců
vůlí.
dům
"
o dvou štítech do
sousedům
ři, kteří dům rozdělili čp.
podle své
mých i budoucích, neb
Samotnou rychtu, které se pak šelé roku 1494
přivedli,
nadepsané oni, purkmistr a konšelé mají svou
dobrou a svobodnou
haus", rozlehlý
než
neb jakž by se jim
nejlíp líbilo a k užitku zdálo,
věci
nepozůstavujei
pan purkmistr," konšelé a všechna obec s tím
kolivěk
ty všecky
splněných
ani budoucím mým práva,
nápadu po komžkoli domnivali by se míti, aby
peněz,
73 byl v roce 1930
Jakubu,
náměstí,
postřihe.či,
ve dva (dnešní zbořen
říkalo
a na jeho
čís.
"starý ratprode.li konhrnčí
a Václavu,
73 a 74).
Dům
místě vystavěla
fir-
ma Bata dům, který narušil vzhled celého náměstí a dodnes působí
ny
rušivým dojmem.
původní
Při
bourání starého domu byly objeve-
gotické klenby, což jenom potvrzuje, že šlo o
výstavnou a významnou budovu ve
městě,
nejstarší rychtu.
ST AR Á
RADNICE
Nevíme a nikdy se už. asi nedovíme, co vedlo "moudré a opatrné pány, purkmistra a konšely
města
Nového města
Kolína nad Labem" k rozhodnutí, neponechávat správu v
budově
dosavadní rychty, kterou koupili, ale ohlížet se
po jiném sídle. Jejich volba padla na výstavný patricijský dům
v rohu
ský".
Dům
náměstí,
"Kolerov-
dostal jméno po kdysi vážené a bohaté kolínské
rodině Koler~, města
říkalo
jemuž se od pradávna
která zde sídlila. Zprávy o nich v historii
mizí rokem 1396, ale
dům
ještě
byl jejich jménem zván
po stu letech, kdy byl prodán obci. Před Dobřenský
koncem 15.století vlastnil
Dobřenic,
a
dům
vladyka Jan
který byl ve službách pána kolínskéJiříka
ho hradu knížete Hynka Minsterberského, syna krále z
Poděbrad.
- tomto
Jan z
převodu
Dobřenic dům
obci
ochotně přenechal
a o
byla dne 6.února 1494 sepsána listina, zacho-
vaná v originále v kolínském
městském
archivu, z niž
část
zde uvádíme: " Já Jan z přede
Dobřenic
všemi, kdož jej
Jakož m&a
tři
ský, jeden od pod jejich
listy na pánů
čísti
dům
vyznávám tímto listem
nebo
čtoucí
velký v
slyšeti budou:
Kolíně, řečený
purkmistra a konšel téhož
větší pečetí,
k~erý.mžto
obecně
Kolerov-
města
Kolína
k žádosti osvíceného
knížete pána pana Hynka knížete Minsterberského,
hraběte
kladského, pána jich milostivého, tudíž k žádosti mé osvobozují týž ddm
mně
i mým
dědicům
ode všech
městských.
podbraní, sbírek a všelijakých obtíženi knihami jich
městskými
list pod jich
pečetí
ceného knížete
sobě
zní a v
Minsterberského,
hraběte
Poděbradech
Kolíně
zavírá. Druhý list osví-
mladšího, jinak Hynka, knížete Kladského, pána z Kunštátu a na
na Labi, pod jeho
kdežto jeho milost nad tu svobodu body, aby rormajstr
nynější
ráčil
mi
a budoucím
domu vedl bez všech poru a
překážky
držitelům úplatků
všelijaké.
pána pana Vladislava, krále jest týchž mistru a
listů
pečetí
visutou,
spřispořiti
svo-
i budoucí, kterýž vodu z Labe města, mně,
po trubkách vede nebo vésti bude do téhož dědicům
Jakož i
je to zapsáno a v táž slova, jako
Jindřicha
i na
lozunků, ponůcek,
mým
téhož domu též vodu do toho a daní, beze všech
Třetí
list
českého,
zmatků,
nejjasnějšího
kdežto J.M.
od-
knížete
ráčil
mi
potvrditi. Ty listy i náš dal jsem purk-
radě města
Kolína .... "
V koupeném domě, kterému se pak na rozdíl od
"starého rathausu" bývalé rychty, haus", upravili konšelé správu, radní a soudní
potřebné
začalo říkat
místnosti pro
světnici, kanceláře
né "dusík", jemuž však lidé, nevíme Při domě
byl též pivovar jako
při
i
"nový ratměstskou
vězení,
zva-
proč, říkali "čuba".
každém
pravovárečném domě,
a ten zařídili jako společný měštanský pivovar, v němž se pak
střídali
již
při
ve
vaření
piva ti sousedé,
kteří neměli
nebo
svých domech zrušili vlastni pivovary. Patricijský Kolerovský
dům,
nyní již upravený
jako "nový rathaus", byla vysoká kamenná budova,
vystavěná
v gotickém slohu, s kamennými vytesávanými portály, velikým
přízemí
mázhauzem a klenutými místnostmi v Neměla
ve
puje o
několik metrů
městí.
Její
mům,
frontě
stáří
které byly
náměstí podsíně
do
řady
z
ostatních
stavěny
v
vzniku
době
tří
domů
severní strany ná-
době
v té
patří jistě
města.
ještě před
pater
pila obec, zatímco ostatní domy na patrně
(podloubí), prot:bustu-
neznáme, ale v základech
z kamene do dnešní výše
ty, brly
i v poschodích.
Byla
vystavěna
tím, než ji koustaré rych-
náměstí, kromě
přízemí
kamenné jen v
k do-
a v pochodích
dřevěné. Svědectví
o gotické výstavnosti tohoto domu nám
dodnes podává vysoká severní strana radnice, obrácená do nádYoří. Přes
v kamenné
nešetrné zásahy
pozdějších přestaveb zůstaly
zbytky šesti gotických oken.
fasádě
Některá
jemně
zdobena krásnými prolamovanými oblouky, jiné mají filovaná veřejí
ostění.
V
přízemí
zřetelné
jsou
pklepení
svědčí
o
půl
pro-
zbytky kamenných
širokých vrat, která vedla kdysi z budovy na
Mohutné až jeden a
jsou
dvůr.
metru silné zdi a rozsáhlá klenutá
stáří
budovy, které lze se
značnou pravdě
podobností odhadnout na sedm století. Za ten dlouhý měnila. Třicetiletá
postihla celé
~oldnéřská ji
se
vnější i
vnitřní
podoba domu
válka, která tak strašlivým
město,
zanechala i na
vojska obou
několikrát
čas
válčících
vyrabovala, spálila
tváři
stran,
radnice velké šrámy.
vťstn!
městské
způsobem
nepřátelská,
i
knihy,
pobořila
její zdi. Po válce byla na její opravu vynaložena
částka tří
set zlatých, ale její gotická výstavnost již nebyla nikdy obnovena. Lze mluvit o velikém byla jakoby zázrakem
ušetřena
štěstí,
že budova radnice
kruté a nemilosrdné metly
měst
všech starých krát v její
těsné
požárů,
-
MRwwxiitl
ačkoli hořelo několik
blízkosti. Neublížil jí veliký požár, kte-
rý dne 14. února 1617 zničil sedmnáct měštanských domů v Pražské ulici a na
při němž
ci roku 1634i domů,
náměstí,
nedotkl se jí požár v prosin-
kolem dokola lehlo popelem středu
a ani za deset let na to, ve
roku 1644 ji nepoškodil požár, který
o sv.
zničil
čtyřicet
Bartoloměji
na východní a
severní s&raně náměstí sedm domů. V roce 1672 vznikl oheň v samém sousedství radnice v při němž shoře~y náměstí,
dne
městě
tří mouřenínů č.
U
všechny domy na severní a východní zůstala nedotčenae
ale radnice
J.července
domě
1734, který vznikl na
dva a padesát
domů,
76, straně
Ani hrozný požár
náměstí
a spálil ve
radnici neuškodil. A nakonec i
nejstrašnější oheň v dějinách města, dne 24.červenoe 1796, při němž vyhořelo
základů
do
klášter i katovna a na
náměstí
východní strana, radnici Přesto
byla
měnil
vůbec
domů,
kostel, škola,
zničena.
celá jižní a
ušetřil.
však neúprosný zub
a zdech radnice a Jak
na 150
její
času
hlodal ve
stěnách
tvář.
vypadala kolínská radnice v 16, 17.nebo
18. století? Nevíme, nezachoval se žádný obraz, žádná rytina, žádná kresba, která by nám proezradila její podobu. Známý Cappiho plán
města
z roku 1640 nám o
skutečnou podobě
radnice neří~nic, není tam vůb~c abi zakreslenae Nejstarší známý obraz
města
Kolína z roku 1666,
~sliný
ze
Zálabí, nám ponechává pohled nad horním okrajem hradeb jen na
střechu
budovy s nepatrnou vížkou, což by asi mohla být
radnice. Ale obraz je
nepřesný
i v jiných
částech,
takže
nemůžeme předpokládat, že zobrazuje aspoň jen přibližnou
podobu radnice. Rytina "Nového Kolína v ~echách nad Labem" podobě
z roku 1777 nám už napovídá o Třebaže
zobrazuje
měs~ opět
tuje tedy pohled na radnici přece
ukazuje nám
ze severu, od Zálabí, a poskypřes
okraje hradeb a od zadu,
jen vysokou budovu se
městí, patrně renesančními,
dvěma
radnice mnohem více.
dvěma
štíty do ná-
a mezi nimi vysokou štíhlou
věžičku
se
špičce.
Podobný obraz radnice
cibulemi nad sebou a s rakouskými orli na můžeme
pozorovat i na vedutách
kolínského rodáka Vincence Morstadta z dvacátých let devatenáctého století, i když nám bohužel
opět
ukazují jen pohled
střechy.
na zadní stranu radnice a její
počát
Teprve dobové fotografie ze sedmdesátých a
skutečnou
ku osmdesátých let minulého století nám prozrazují podobu radnice v pohledu z
změnila, průčelní
štíty
~~
c:i\
náměstí.
tvář hodně
To už se její
zmizely,~~zela • ~
celá střecha(byla také jiná. Fotografie ukazují prostou a omšelou
třípatrovou
budovu bez ozdob, s hranatou nehezkou
nízkou vížkou s hodinami, Na
počátku
zakončenou
plochou helmici.
MsmwOC osmdesátých let devatenáctého
stolet:í byi Kolín vzkvétajícím královským tisíci obyvatel, byl
střediskem
s rozvinutým a stále rostoucím
městem
s dvanácti
zemědělského
úrodného
průmyslem,
kraje
rozvětve
s široce
ným obchodem a školstvím a s pokrokovou na svou dobu samosprávou. Ale radnici
měl
starou, nevzhlednou, která mu ni-
jak nesloužila ku cti. Omítka na hodiny na
věži
budově
nešly a rakouští orli na
vážlivě nakláněli
již místy opadala, špičce věže
se po-
na stranu.
Hi Není divu, že se stále ozývaly hlasy mezi občanstvem
i v obecním zastupitelstvu, že by si
měl
Kolín po-
stavit novou radnici, odpovídající již svým vzhledem významu
města.
Při
projednávání
zamítli
Členové
tých na
dílčí
městského rozpočtu
obecního zastupitelstva
opravy radnice a. uložili
na rok 1886
částku
1.500 zla-
městské radě,
la zpracovat plány na. celkovou restauraci budovy. rada rozhodla o vypsání konkursu na úpravu
prtičelí
aby da-
Městská
radnice
na svém zasedání dne 29. dubna 1886. Po Koruna
česká,
uveřejnění
konkursu v kolínských
časopisech
Kolínské listy a Kolínské noviny a v pražských
Národních listech a Hlasu národa se sešly návrhy, z nichž byl dne
22.července
čtyři
anonymní
1866 k tomu sestavenou
komisí vyhodnocen projekt pod značkou "~ech v české ~echům slavný". Komise uvedla, že jediný zachovány osy oken v budovy k čímž
výzdobě,
průčelí,
vyhověl
podmínce, aby byly štítů
využil obou postranních
navrhl fasádu ve stylu
docílil monumentálního dojmu; komise
malou opravu, aby totiž projektant
české
renesance,
doporučila
zvětšil rozměry
jen
portálu
a výšku soch. Aut-orem
vitězného
návrhu byl pražský architekt
Jan Vejrych, který spolupracoval na návrhu s kolínským stavitelem Janem Klecanským.
~
Jednáni o navrženém projektu se pak protáhlo skoro Městská
na rok.
rada si vyžádala odborné posudky od Spolku
architektů a inženýrů v království ~eském a od pražské Umělecké
besedy. O
přestavbě
radnice bylo s
konečnou
platností
rozhodnuto až na zasedání obecního zastupitelstva dne 15. května
1887, když
městská
rada
předložila
plány a
rozpočty
na celou práci v nákladu 12.000 zlatých. To se však zdálo některým členům kteří
příliš
obecního zastupitelstva
mnoho a
navrhovali, aby se takové nákladné úpravy radnice ne-
prováděly
raději
a peníze, co by skvostná radnice stála, aby se
vynaložily na stavbu kanalizace ve
městě
a na Zálabí.
Poukazovali také na to, že se obec zadlužila stavbou školních budov, které byly na podzim roku 1886 a
někteří prozíravější
spěchalo,
současně
Ale ti
tří
dokončeny,
už tehdy mluvili o tom, aby se ne-
ale aby se v klidu uvážila možnost koupit sousední zbořit
kasárny, a
ně
místě
je a postavit na jejich prdčelí
upravit
nedočkaví
novou radnici
staré radnice v jednotném slohu.
prosadili svou a jeden z nich dokonce vo-
lal: "At to stojí, co chce, jen když to bude pěkné!". Vět šina
členů
obecního zastupitelstva pak rozhodla o restaupředloženého
raci radnice podle radu
opatřit potřebné
se s úpravou co
peníze
června
skému staviteli Josefu věžních
Karabáčkovi-,
hodin
věž
zámečnické
zhotovení
potřebná
1887 zadala celou stavbu kolín1J,
července
čáslavskému hodináři
s tím, že dosavadní hodiny z na
a uložila jí, aby
rada s urychlením nyní provedla
rozhodnuti: dne 23.
přemístí
výpůjčkou
pověřila městskou
llejdříve započalo.
Městská
zhotovení
návrhu,
zada-la
Karlu Adamcovi
věže rad~& snese, opraví a
kostela sv. Víta na Zálabí, 17.srpna zadala dvěma
ozdobné práce praporců,
ozdobných
mistrům,
kolínským tyčí
a
podpěr
a to
pod žlaby Josefu
Červinkovi, vypracování kovaného zábradlí kolem lucerny věže
a
půlkruhové
kované
mříže
žíšovi. jhrri-ÚI!Otauo:bn 17.září
nad vchodem do radnice Janu Moj-
Pozlaoovačské
práce pak zadala dne
1887 Jakubu Marešovi, lakýrníku v
Kolíně.
Současně městská průčelí
výzdoby
řešila
rada
i provedeni
umělecké
radnice. Již v únoru požádala autora
"Dějin
královského .města Kolína" prof. Josefa Vávru, aby p raci ťkJ' poradil, které výjevy z historie obrazení na
průčelí
města
by se hodily k vy-
radnice. Profesor Vávra
ochotně vyhověl
a navrhl hned deset takových epizod, aby bylo z Nakonec byly zvoleny na
průčelí
náměty
budovy mezi okny
první obraz -
český
král
druhý obraz -
xiKřxR císař
kámen k
vybírat.
pro fresky tak, jak jsou nyní třetího
Přemysl
města
hradeb
čeho
poschodí: II~
Otakar
Kolína, které
prohlíží stavbu
nařídil vystavět;
a král Karel IV. pokládá základní
dostavbě
katedrálního chrámu v
Kolíně
v roce 1360; třetí
obraz - husitská vojska
sirotků
a
táborů
pod vedením
Prokopa Holého dobývají v roce 1427 hradby
čtvrtý
obraz-
města
Kolína, obsazeného panskou reakcí;
císař
a král Václav IV. potvrzuje
městu
Kolínu
starodávná privilegia; pátý obraz
- švédská vojska pod velením maršála Torstensena vraždi a drane-uj-í ve
městě
dn-e
13-...června
162J. Na návrh
Umělecké
akademivkému malíři l'ftž!! 1 'ní dvou , Ad olfu Lieb scherovi • By1 o mu t a k e, zadano ~a ova zhotovení
těchto pěti
besedy v Praze byla práce na
fresek
obrazů českých králů Přemysla děbrad.
'
Obrazy malované na
dím byly
umístěny
na štítu
svěřena
Otakara II. a
měděném
věže
Jiříka
z Po-
plechu se zlaceným poza-
po obou stranách nápisu
"Radnice". O zhotovení soch byl požádán na návrh architekta
&4f. Vejrycha akademický
~ sochař
Josef Mauder. Vytesal do ka-
mene alegorické postavy Síly {Bivoje) a Moudrosti (Kaši) věže
a umístil je po obou stranách
dne JO.
Při provádění restauračních
objevily
některé
ho domu, byl by tedy
přilepen
výzdobě
k západní
1887o
prací na radnici se
potíže a problémy. Tak na
sousedního pivovaru, který stál na
října
místě
stěně
příklad
komín
dnešního kulturnípřekážel
radnice a
západního štítu budovy. Bylo nutno jednat
s výborem pravovárečných měš~anů, jemuž pivovar patřil, a věc vyřešena
nakonec byla celá podlahy
půdy
radnice a na
tak, že komín byl od výše
pivovaru zbourán, prorazena štola hlavní zdí půdě
radnice
pokračoval
střechu radniční
strany štítu a byl vyveden nad způsobila
Problémy
střecha
i
mimořádné
břidlice.
Novou
či
břidličnou
provést novou
Bylo k tomu dokonce svoláno
zasedání obecního zastupitelstva
1887, které rozhodlo, aby
budovy.
radnice. Uvažováno,
zda ponechat dosavadní taškovou krytinu, prejzovou anebo z
vnitřní
komín podél
střecha
d~e 4.října
byla pokryta
břidlici.
krytinu provedla pak firma Walther a Doh-
nále1t -z Vrahy. To už tu byl podzim roku 1887 a práce na restauraci radnice nebyly sících musely být
ještě
zdaleka
přerušeny
a
dokončeny.
přestávka
roku 1888, kdy architekt Jan Vejrych sgrafit a
malíř
mezi okny
třetího
Adolf Liebscher
trvala až do
začal
dokončil
V zimnich
v
mě
května
s vyškrabováním červnu
fresky
poschodí.
Nyní bylo teprve
přikročeno
k
vnitřním
úpravám
v budově. Ve druhém poschodí byla plánována zasedací síň obecního zastupitelstva, ve budově mělo
:t~XĎ%
třetím měly
být vybudováno nové
být byty a v celé
dřevěné schodiště.
Dne
1J.července
1888 byla tato práce zadána staviteli Josefu
Karabáčkovi,
který
při stavbě schodiště
vyboural nová okna
do severní zdi budovy a postavil i nové kamenné schody před
hlavním vchodem do radnice. Pro technické potíže však
muselo být
upuštěno
od
zřízení
zasedací
síně
ve druhém po-
schodí. Architektu Vejrychovi se nezamlouval malý nízký vchod, vedoucí z rušivě,
náměstí
a BBvrhl, e,by byl
do
radničních sklepů,
zazděn.
který
působil
Sklepy pod radnicí
patřily
k pivovaru,P~tix musel ~ opět dotázán výbor pravováreč ných měštanů, který však svůj souhlas nedal, a tak tam je tn~a1 '
ten ~ vchod dodnes. Rekonstrukce radnice byla průčelí
1888. Do
mezi
prostřední
dokončena
v srpnu roku
okna v prvním poschodí byla
vsazena deska s nápisem: "ODnoveno roku MDCCCLXXXVII". Kolaudace byla provedena až v dubnu roku 1889 a v zasedání mi městské
rady dne
10.července
náklady na opravu radnice
1889 bylo
činily
tisíc úhrnem 14.760 zlatých a 80
sděleno,
že celkové
místo plánovaných dvanácti krejcarů.
Královské město Kolín tea mělo opravdu důstojné a reprezentativní sídlo své obecní samosprávy. Stála tu radnice jako nová, krásná, vyzdobená a čistoučká od prvního schodu na
náměstí
až po pozlacenou
špičku věže.
Vedle radnice stál .K z jedné strany starý pivovar pravovárečných měštanů a z druhé strany staré kasárny, obě
budovy již
hodně
sešlé a nevzhledné. Tu situaci bylo
třeba změnit.
A tak se dostáváme k historii nové radnice.
N O V Á
V roce
Kolerovský
dům
a
RADNICE
1494, v roce, kdy konšelé koupili pro obec zařídili
v
něm
radnici, prodal kolínský
měšt'an pan Smíšek dům sousedící s ra.dnicí pánům Václavu Květnice
Maternovi z měnil
Miličína. Dům
a Janu z
několik~át
pak
majitele, až v roce 1578 jej koupil erbovní měšvtan
Jan Kobylka z Felcova, jemuž však ve než "pan Hnát". Byl to zámoiný
městě
občan,
své smrti v roce 1584 zasedal v
a U jelena
č.BB
patřily
a na
na
náměstí
předměstí
jeho smrti vdova Marta Hnátka majetek ' d· omem t J.m
hatství
a
několi:krát
jmění, kromě
dva domy U
veliký
neříkali
od roku 1561 až do
městské radě
byl i primátorem. Nashromáždil veliké vedle radnice mu
jinak
domu
labutě č.89
krčínovský dvůr.
Po
ještě
tře-
rozmnožila
' v t·J.' zvanym ' K art a'k ovsk ym. ' v 44 • i'tve1 e' -~....-o ·b ona names c-.
zdědila
jejich dcera Ludmila, která
s~
v roce 1590
po druhé provdala za Jana Albrechta Humpoleckého z Rybenska. Neuměla
asi tak
prodávala jeden
dobře hospodařit dům
jako její
rodiče
a tak
za druhým až v roce 1606 prodala i
vedle radnice kolínské obci a
vystěhovala
dům
se s manželem z
Kolína. V tom domě byla od pradávna hospoda. Obec, když
d1ím koupila,
pokračovala
v provozování hostinské živnosti
na svůj účet. Prodávalo se tam nejen pivo z měštanského
pivovaru a víno pálené z
hroznů
z
mělnické,- litoměřické,
cizí vína,
městských
vinic, ale i
moravské i rakouské.
Týdně se prodalo až osm věder a v roce 12 1618rynesl obchod
vínem obci
čistý
době částka,
českých grošů,
zisk 500 kop
za kterou se dal koupit
dům
shromáždění
všech
sousedů,
náměstí.
městská
byla prostorná hostinská místnost, kam vala
na
což byla v té
nost
často
valné
aby s nimi projednávala zá-
Během třicetileté
shromáždění
domě
rada svolá-
různá naří
važné obecní záležitosti nebo aby jim oznamovala zeni a rozhodnutí.
V
viděla
války
kolínských
občanů,
tato míst-
byla
svěd
kem jejich starostí, bídy a utrpení, když zámecký hejtman a jezuité nutili
občany,
aby se
zřekli
víry
otců
katolictví, když jim primátor ukládal povinnosti vávání vojsk nebo
při
válečných
sbíráni
a
přijali
při
ubyto-
kontribucí a výpal-
ného pro švédská vojska. Kolínem procházela odpradávna vojska velmi a
způsobovala městu
Poloha
města
občanům
na východ od Prahy
do Uher a také most a BHmi"m;J
i jeho
přes
nesmírné škody a utrpení.
při
staré
Labe, poskytující
bezpečný přechod přes
ěasto
širokou
cestě
na Moravu a
vojskům
řeku
pohodlný
a tím i spojení
severovýchodních 5ech s jihem a jihovýchodem království, vedly k tomu, že vojska, at vlastní či nepřátelská, často v
Kolíně
nocovala a
nezřídka
zde ležela i delší dobu.
Obča-
né museli ve svých domech ubytovat vojáky a ve stájích jejich koně, museli je živ~t a krmit a mnohokáát i poskytovat procházejícím
vojskům
Nejhůře nepřátelská
armády
vlastními potahy
bylo v
vojska se v
bezohledně
a
třicetileté Kolíně
přípřeze.
válce, kdy
střídala
císařská
a vojáci té i oné
nemilosrdně dřeli občany
až na
kůži.
i
- e t:t.. skončila, průtahy
Ale ani potom, když vojna
neustaly. Vznikly války s Turky, pak
přišly
vojsk Kolínem prusko-rakouské
války, a to se již Kolín vojenských posádek natrvalo nezbavil. Byly zde
různé
oddíly
císařských
vojsk, Francouzi, Prusové
a v roce 1735 poprvé i Rusové. Ubytování a
po domech se stávalo stále
vojáků
nesnesitelnějším břemenem.
Ve snaze
povinnosti rozhodla v roce 1750
městská
Petra Antonína Pokorného postavit v hlasem hodně
ulehčit obč~ům
kasárny. Se sou-
zbořit
beztak již
sešlou obecní hospodu vedle radnice a na jejím
místě
uložila zednickému mistru Janu Heverovi postavit podle kolínského architekta Josefa Na stavbu si musela obec splácela z
výtěžků
Jedličky
vypůjčit
plně
plánů
novou budovu kasáren.
1.500 zlatých, které pak
výražních várek piva v obecním
Kasárny byly hned
tyto
rada za primátora
Kolíně
v Praze dala
podkomořského úřadu
těžším
pivovaře.
využívány. Když vypukla
v roce 1756 znovu prusko-rakouská válka a Fridrich II. oblehl Prahu, vyslal ke Kolínu dvacetitisícovou armádu pod velenún knížete Augusta Viléma z Bevern. Ten se dne ubytoval se svým štábem v umístil dva prapory 16.června
Kolíně
granátníků.
a po velké
bitvě
17.května
1757
a do kolínských kasáren Prusové zde
u Kolína dne
zůstali
18.června
až do
1757 odtáhli
z ~ech. Po skončené válce byla v kolínských kasárnách ubytována již stálá posádka část čáslavského
císařského
vojska.
pluku a od roku 1763 setnina
hraběte
Wallise. Aby bylo o vojáky
zřídila
obec v roce 1766 v
~ěstí
domě čp.
stálou vojenskou nemoonici, v
vojenskou
Nejdříve
pekárn~
a o
něco později
všestranně
to byla
pěšího
pluku
postaráno,
16 na kutnohorském domě čp.
70 na
před
náměstí
na dolejším (dnes Kmocho-
·věl ostrově vojenskou střelnici.
C.k. rakouské vojsko leželo posádkou v kolíbských kasárnách déle než sto let. Budova kasáren doby do majetku státu.
Představu
přešla během
té
o tom, jak kasárny vypada-
ly, nám podává rytina z roku 1777. Autor zde však nezobrazil věrnou
podobu budovy, ale neopomenul na
namalovat vojenskou stráž,
přecházející před
náměstí
přízemní
stavení, které bylo na
počátku
kasárny p~š-
stojanem s
stávala totiž vojenská strážnice 1
kami. Na
ti
nruaěstí před
~-ti
zděnm ?YLť:",::::J-4~11/ I
devatenáctého stole-
zbořeno.
Podobu kasáren z dobg kolem roku 1820 nám ukazuje veduta Vincence Morstadta. Vidíme na ni zadní trakt rozlehlé budovy, stojící nad strmým ldX ske,lnatým srázem k Labi . . Přední část
kasáren v pohledu z
náměstí
nám
představuje
až
')'-t.fotografie z osmdesátých let minulého století, viaime na ní I
(
omšel~ dvoupatrov~
budovuvbez jakýchkoli ozdob a
dva stromy, jediné na celém kolínském
před
ni
náměstí.
V roce 1864 byla stálá vojenská posádka z Kolína přeložena
do Hradce Králové a kasárny
objektech
zůstal
roku 1864 dovolil
osiřelys
kolínským
české
ných místnostech kasáren
vzpomínek jednoho z tehdejších
studentům
~
kasáren
~gužívati
k
studentů. začalo
budovy bý-
nejrůznějším účelům. Některé
story byly pronajímány kolínským
diště,
hrát v prázd-
divadlo, jak se dovídáme ze
Záhy však po odchodu posádky se v~ých
V prázdných
jen profous pan V.Pušman. O prázdninách někplika
obchodníkům
pro-
jako skla-
sklepy sloužily jako lednice pro skladování ledu
měš
tanskému pivovaru, na dvoře byly ukládány stánky a jiná zaří zení
potřebná
pro trhy na
náměstí,
bylo zde i
u
několik bytů
a od roku 1882 zde byla v
několika
místnostech
umístěna ře
meslnická škola. O bývalé ka.sárny se však projevil i jiný zájem. Na
příklad
již v roce 1871 usiloval spolek Sokol o koupi
kasáren, ve kterých
chtěl
zříditi
sokolovnu.
I sama obec se snažila získat bývalé kasárny
zpět
do svého majetku. V sasedáni obecního zastupitelstva dne .scl!~lew " 11.ledna 1880 byl ,.aen návrh, aby mesto podalo petici k ministerstvu války o prodej kasáren za mírnou cenu. V žádosti o prodej kasáren, kterou pak město
Kolín svého
(.:fAd.A/
městskáYpoaala,
času věnovalo bezplatně
budovu kasáren stavěnou
vojenskému eráru, že jde o budovu starou, pod kterou jsou sklepy věnovat
dovu
školským
patřící
účelům,
uvedla, že
město
pivovaru, že
na hlínu, chce bu-
atd. Jednání bylo zdlouhavé,
jak tehdy bylo zvykem, vedlo je v zastoupeni "vysokého eráru c.k. finanční ředitelství v Čáslavi", a tak mohla, městská rada až
6.března
1884 na svém zasedání konstatovat, že smlou-
va byla
uzavřena
a kupní cena ve výši 12.000 zlatých složena.
Obec
měla
nyní za drahé peníze koupenou budovu
lmntmm bývalých kasáren ještě
opět
rozhodnuto, jak s ní bude naloženo, k
ta. V roce 1885, když obec tří
ve svém vlastniství, ale nebylo
školních budov ve
městě,
potřebné
radu o prodej budovy bývalých kasáren. zájemci, takže v roce 1888
patrně
řízení
výstavbu
dokonce rozhodla, že kasárny
také hned i kupec: evangelický sbor v
ofertní
bude využi-
připravovala současnou
prodá, aby získala na stavbu škol
dal~í
čemu
peníze. Našel se
Kolíně
žádal
městskou
Později přibyli
městská
i
rada vyhlásila
na prodej této budovy. K prodeji však nedošlo,
proto, že nabídky kupní ceny považovala
městská
rada
za
příliš
času
nízké. Tak byla dále budova pronajímána. Zub
však pracoval a budova chátrala, bylo
třeba provádět
aspoň nejnutnější opravy, protože v roce 1888 hrozily už i
stropy ve školních místnostech sesutím. O osudu bývalých kasáren nakonec rozhodla rozšířit
prostory dosavadní radnice, které již
pro vlastní by
městské
nedostačovaly
nestačily
orgány a zejména už
potřeba
pro
potře~
městské spořitelny.
V
ského
Kolíně
peněžního
se po mnoho let usilovalo o
ústavuo Na zasedání obecního zastupitelstva
dne 15. prosince 1878 byl již po na jeho
zřízení
a
třebaže
několikáté
ještě
plných šestnáct let, než byla
ho
města
Kolína dne
l.října
1894
budově
schválen,
Spořitelna
otevřena. Neměla
místností, a proto pracovali její
ku ve dvou místnostech v
opakován návrh
většinou hlasů
byl
lo
úředních
zřízení měst
uběh
královskévlastních
zaměstnanci zpočát
radnice. Záhy se však její
provoz rozrostl natolik, že bylo nutno. zajistit pro ni pro2~ stornější
reprezentativnější
a také
vlastní
Samotná budova radnice, v níž vedle du a
spoři-telny
byl
ještě
poschodí bylo muzeum a
v nájmu c .k.berní
městský
úřadovny.
městského úřa
úřad
a ve druhém
archiv, už pro všechny tyto
orgány byla malá. Některé úřadovny městs~ho úřadu se tam už nevešly a musely být pro mých domech, jako na
příklad
ně
najímány místnosti v soukro-
v roce 1898 pro
městskou
tech-
nickou kancelář byly najaty místnosti v domě dědiců ~áčkových v Zámecké ulici. Konečně
ren využilo pro schválilo dne
došel uznání návrh, aby se bývalých kasá-
rozšíření
10.září
radnice. Obecní zastupitelstvo jej
1897 a uložilo
městské radě opatřit
podrobné plány. Trvalo pak představy
ještě čtvrt
o tom, jak má být
roku, než se sjednotily
vůbec
kasáren využito, zda mají či
být provedeny rozsáhlé adaptace stojící budovy, být kasárny
zbořeny
a na jejich
~
místě vystavěna
zda mají
nová budova kromě měst
radnice. Také nebylo jisto, kdo se bude podílet
ského úřadu a městské spořitelny na užívání vš!h prostorů v nové i staré radnici, nebol zájemc~ bylo více. Konečně se všichni dohodli, že se kasárny
zboří
se nová dvoupatrová budova, v níž budou v pro
městskou spořitelnu
kanceláře
základů
až do
přízemi
a vystaví
místnosti
a okresní výbor, v prvním poschodí
pro purkmistra a
měs_-t~ké~ --~~emp.í~ka
a veliký za-
sedací sál obecního zastupitelstva, ve druhém poschodí pak úřadovny
a archiv Městská
nou
soutěž
řejnila
městské
technické
kanceláře.
rada vypsala dne 27.prosince 1897
na zpracování stavebních
plánů
a
veřej
rozpočtu
a uve-
ji v Technických listech, Národních listech a v Ná-
rodní politice. Po vyhlášení
soutěže
se
přihlásilo
z celých
Cech a Moravy 56 zájemců o stavební podmínky. V určené lhůtě došlo však jen deset 20.března
návrhů
do anonymní
soutěže,
1898 posoudila zvláštní komise, jíž
které dne
předsedal
profesor České vysoké školy technické v Praze, če-skobrodský rodák architekt Jan Koula. Za nejlepší byl uznán návrh podaný pod heslem "Co
dobře
umíš, toho se drž, co podnikneš,tím
vynikneš". Autorem tohoto návrhu byl Vejrych,
opět
tvůrce novorenesanční přestavby
architekt Jan staré radnice v le-
tech 1887 a. 1888. Proto také fasáda nové budovy byla v návrhu koncipována tak, že celek.
tvoří
se starou radnicí jednolitý
Městská
provádění norář
rada nabídla architektu Janu Vejrychovi
stavebního dozoru
Vejrych nabídku
svěřila
pak
městská
vebních
detailů
při stavbě,
nepřijal.
Na
ale pro nízký ho-
doporučení
prof.Kouly
rada stavební dozor a vypracování sta-
podle Vejrychova návrhu pražskému architek-
tu Janu Zeyerovi. 17.května
Dne pro
zboření
1898 schválila
kasáren a dne
12.července
ní prací, spojených s výstavbou nové
městská
rada podmínky
vydala vyhlášku o zadáradniční
budovy. Obecní
zastupitelstvo schválilo dne 4.srpna zadání zednických a tesařských
včetně zboření
prací
skému staviteli Janu firmě
staré budovy kasáren kolín-
Sklenářovi, pokryvačských
Leib a Massag a prací
klempířských
prací pražské
kolínskému závodu
Krása a Kašík. Dne 7.srpna 1898 byla budova kasáren staveniště
staviteli
Sklenářovi,
který
započal
předána
jako
téhož dne
s jejím bouráním. Během
borné práce: chaři
ní
stavby pak byly
sochařská
Duchoslavovi,
dekoračních
stropu a obložení malíři
zadávány další od-
a štukatérská Josefu
v Praze, provedení
dřevěného
postupně
v Praze,
stěn
'
Kropáčkovi,
so-
maleb, zlacení, malová-
v zasedacím sále Fr.L.
umělecké zámečnické
práce a
ozdobná kování kolínskému mistru Karlu Kubovi, práce v mramoru, zhotovení
říms
a
schodiště firmě
Bratranci
na Královských Vinohradech, výrobu dubových dveří
Ducháčkové
vyřezávaných
do zasedacího sálu Antonínu Baumgartlovi z Karlína,_
tapetování francouzskými tapetami na
stěnách
zasedacího sá-
li W. Bosefleischnerovi z Prahy, provedení parketových podlah
Ot.Skřivanu
z Prahy,
truhlářské
práce kolínskému mistru
Františku ským
Dvořákovi,
řemeslníkům
sklenářské
práce
a
natěračské
kolín-
Josefu Strakovi a Jakubu Marešovi, zhoto-
vení nábytku do zasedacího sálu
firmě
schodiště
dodání litého železného zábradlí na z Hradce Králové, zhotovení
Hrabák z Kutné Hory,
lustrů firmě
Janu Rabasovi Kotěšovec
Suda a
z Prahy atd. měly
Fasádu nové budovy radnice Vejrycha zdobit také sochaře,
dvě
Městská
sochy.
aby podali návrh na sochu
stavu Spravedlnosti. Do
soutěže
podle návrhu Jana
rada vyzvala
rytíře
některé
a alegorickou po-
došlo šest prací» které po-
soudila komise, složená z architekta Jana Zeyera, prof. C.Kloučka. a kolínského architekta se komise sešla v
bytě
Křičky.
paní Náprstkové v Praze a vyhodnotila
jako nejlepší návrh na postavu
rytíře
návrh na sochu Spravedlnosti pod obálek se zjistilo, že autorem
pod
značkou
rytíře
je
a autorem návrhu na sochu Spravedlnosti Práce na
Dne 5 .února 1899
stavbě
nové radnice
značkou
otevření
"W". Po sochař sochař
Vilím Amort
Ludvig Wurzel.
nepokračovaly zpočát
ku dost rychle, takže na podzim roku 1898 musela rada pohrozit staviteli
Sklenářovi,
"1899" a
že mu bude
městská
prováděni
stavby odňato, kdyby pokračoval ve stavbě tak liknavě, jako dosud. Teprve v
závěru
roku se stavba
na ní podle stavebního deníku až 37 davačů
a 3 "Ženskén. Ale v prvních
rozběhla,
zedníků, měsících
4
pracovalo učni,
35
při
následujícího
roku se stavba opět zpomalila, nebot práce musely být něko likrát
přerušeny
pro mrazivé
počasí. Přesto
již v dubnu ro-
ku 1899 mohli zedníci oslavit "glajchu", na kterou jim
měst
ská rada povolila na svém zasedání dne 11.dubna 1899 dvacet pět
zlatých. Práce pak
pokračovaly
již rychle.
Ještě
v dubnu
se
započalo
s fasádou na
s fasádou do 17.června rytíře
náměstí.
straně
počátkem června
k Labi a
Sgrafita vyškrabal ve dnech.od 7. dG 28.června
byla osazena socha
11.července
socha Spravednosti
architekt Zeyer, dne
na štítu budovy a dne
mezi pravými krajními okny prvního a druhého poschodíe Koncem léta a na podzim se ce, zejména se
usilovně
schodiště.
chodeb a
tivní, a proto na
pracovalo na
Zasedací sál
něm městská
měl
rada .
prováděly vnitřní
prá-
výzdobě zasedacíh~
sálu,
být opravdu reprezentaschva-
nešetřila, postupně v,
'V
lovala další a další úpravy a doplnky; na pr1klad na vyzdobení
dveří,
řezbářskou
vedoucích do zasedaciho sálu, bohatou
prací uvolnila tisíc zlatých. vnitřní
Veškerá původního
výzdoba se
prováděla
návrhu architekta Jana Vejrycha, který architekt detailů.
Jan Zeyer rozkresloval do
Zeyerovi opravdu záleželo
na tom, aby interiéry byly dokonalé po stránce představ
nádherné podle
města
umělecké
tehdejší doby .• Vyvrcholením
ovšem zasedací sál obecního zastupitelstva. Zeyerův
základě
na
Svědčí
měl
a být
o tom
dopis ze dne 10. dubna 1899t adresovaný purkmistrovi něhož
Kolína, z
-
uvádáme v doslovném
znění
podstatnou
" • • •Kd yz J 1z ce 1' ~ b u d e s t ou na'dherou pro. ve ... a s t av.ua
část:
v
•• v
dena, necht při odevzdáni svému účelu již jest také celá hotová a dokonale
umělecky
provedená. V souvislosti s tím mám
ještě
velice
důležitou věc
ctěný
pane starosto, zcela
na srdci; toto soukromě,
s tím úmyslem, aby Jste to, po neb
důležité,
sděliti
stěna
jako
svůj
návrh
se slavnou radou
městskou.
Vám, vele-
avšak ovšem bez výhrady
případě, při
sděluji
uznáte-li za
vhodné Jak
příležitosti ráčil
ráčíte věděti,
za presidiem ve velké zasedací síni
ú.čelné
určena
jest
pro velký
historický obraz. Profesor Brožík jest mým odchovancem, podporoval a vychoval jsem jej až do té doby, kdy po prvé jako mistr
překvapil
proti
mě
svět.
Brožík jest velmi uznalý a
a naskytla by se tak
příležitost,
vděčný
opatřiti
na-
pro Va-
ši zasedací sin obraz od prvního mistra světového jména, za cenu jistě velmi mírnou. Uvažte, že neni města v 5echáoh, ani Prahu nevyjímaje, které by se mohlo odvážiti k Brožíku. s tapřistoupit, poněvadž
kovou žádosti by se k
němu
asi žádné zastupitelstvo neodhodlalo. Kdyby se
Kolíně uskutečnilo,
to v
by náklad byl takový, že ·
něco
bylo by to
tak
velko~epého,
že by se tím žádné jiné město v Čechách honositi namohlo a Vy,
velectěný
květ
pane starosto, ,by Jste k zásluhám svým o roz-
města připojil
novou trvalou, věčně trvalou, za e... kterou by Vám pozdní a pozdní pokolení ~tě žehnala. WUuv±l Vašeho
týdně
jsem s Brožíkem, s kterým se kromě
o
věci
naše dávné
té a hned
přátelské
mě
scházím, zcela jen sou-
s radostí slíbil, že s ohledem na
styky
(měl
jsem jej v rukou od jeho
patnáctého roku a sledoval krok za krokem jeho lecký vývin), by byl ochoten za zcela
vyjímečně
rář
vděčnost
obraz vyhotoviti, jen aby
osvědčiti. umělecké době
k
Jest zde tedy
dílo prvního
řádu
této velké
svou
příležitost
byla ohromná) za zcela
uskutečnění
mě
(jehož cena by v vyjímečně
věci
starosto, svoje zcela nezištné
Htk jako já.
pane starosto,
věc
Purkmistr
mohl znova
řídká,
získat
poměrně
velectěný
sprostředkovaci
Račte,
nízký hono-
krátké
levných podmínek. A
nabízím Vám,
Vás ujistit, že snad není druhého žíka ten vliv,
velice
utěšený umě
člověka,
prosím
pane
služby. Mohu
který má na Brosnažně, velectěný
tu vzíti v laskavou úvahu ••• " Vojtěch
Formánek
zřejmě
nabídky archi-
tekta Zeyera nevyužil, nebot v protokolech rady ani obecního zastupitelstva neni jediné zmínky, že by se o tomto návrhu přišel
jednalo. Tak Kolín
dal architekt Zeyer, hodnotu.
Stěna
v
mělo
prdčelí
o dílo, které by dnes, jak nesmírnou
uměleckou
zasedacího sálu
předví
i historickou
zůstala
tak na dlou-
há léta prázdná. Až
malíř
Václav Radimský, který si získal slavné
jméno ve Francii jako žák zakladatele impresionismu Claude Moneta, po svém návratu do rodného bit
průčelí
města
byl povolán vyzdo-
zasedacího sálu monumentálními obrazy Kolína.
V roce 1907 požádala
městská
rada mistra Radimské-
ho, zda by byl ochoten namalovati panorama
města
pro jubielni
výstavu obchodní a živnostenské komory v Praze, pro kterou připravovalo město
vlastní expozici. Mistr Radimský tehdy
panorama pro tuto výstavu nější umělec, malíř
lacinější
nevytvořil,
namaloval jej povola-
a fotograf František Krátký, který byl
a vymaloval obraz Kolína podle
přáni
stěně
se všemi detaily. Obraz dnes visí na
radních
pánů
chodby v prvém
poschodí radni_ce. Ale myšlénka na monumentální obraz rodného
města
již Václava Radimského neopustila. Po dvou letech, v prosinci roku 1909,
předložil
mistr Radimský konkrétní nabídku na zhotoveni obrazu pro zasedací sí~ za osm tisíc korun. Městská rada jeho nabídku projednala na své
schůzi
dne l.února 1910 a
obecnímu zastupitelstvu k rozhodnutí. nabídka dvakrát na
pořadu
nevyjádřilo,
Až dne
ské rady ji
přijalo.
Třebaže
ji
byla mistrova
jednání, zastupitelstvo se k ní
28.října
Pak
předložila
1912 k
přišla
opětovnému
první
světová
návrhu
měst
válka a zále-
žitost obrazů pro zasedací síti ustoupila do pozadí, Po válce
pořadu schůze městské
se objevuje jednání o obrazech na dne
17.května
rady
1921, kdy se rada dotazuje pana Václava Radim-
ského, jak dalece jeho práce tem, že obrazy jsou již stát 60.000
Kč.
sení ze dne
13 1 června
Mistr
téměř dokončeny~
Na to mu
nedovoluje takové
pokročila.
městská
1921, že
vydání~
rada
obra-
že však budou nyní
odpověděla
současný
a záležitost
oznánůl
podle usne-
stav obecních financí obrazů
pro zasedací
síil radnice opět na několik let utichla. Teprve v o.ubnu roku
1926, když se
připravovala
vuje v protokolu lení, aby mohl
městské
dokončiti
rozsáhlá oprava radnice, se obje-
rady žádost mistra Radimského o-svomalbu
tří
svých
obrazů
na
obrazů
mo v zasedací síni. Celá ta dlouhá historie
místě pří zase~
pro
dací sí~ byla uzavřena až usnesením městské rady ze dne 18. listopadu 1926, kdy bylo rozhodnuto o zakoupení od mistra Radimského za 65.000 reprodukčního
sedací
síně
před
i s rámy a s postoupením
prá.va. Ale to už obrazy na
průčelní stěně
za-
visely.
Obrazy z doby
Kč
tří obrazů
první
tvořící
triptych
světovou
čelní stěny
slavnostní
obrazy jsou
signo~y
pohledů
na
město
válkou zabírají celou
síně
Kolín
šíři prů
kolínské radnice. Oba krajní
"V.Radimský, 1914",
prostřední
je bez
I
signatury. Jsou mistrovským dílem v~zrálého a virtuÓzního umění
a impresionistického
malířství
mistra Václava Radim-
ského. Prostřední
s pohledem na přes
širokou
ladu
před
město
řeku
s
obraz o
rozměru
plátna 449 x 298 cm
od severovýchodu ze zálabského hořejším
západem slunce.
břehu
ostrovem, zobrazuje letní ná-
Jedinečná
s dominantou charakteristického
silueta
města
nad
trojvěží bartolomějské
řekou
ka-
tedrály se shlíží v jemném paprsků
na lehce
pohádkově
ale
předivu podvečerních slunečních
zčeřené hladině
Labe.
Město,
předvečerním
zbarvená vysoká oblaka, tone v
pískaři
ještě
na lodi
pracují a
nad nímž plují
při břehu
klidu,
máchá žena
prádlo. Levý obraz triptychu má náladu modrého podzimního dne. Je malován z výšky, nejspíše ze železné lávky vedoucí z
města
na
Kmochův
ostrov. V
hýřivé nádheře zářivých
barev
podzimního odpoledne ukazuje rybářskou čtvr~ města pod tratí s pozadím Podzámeokého mlýna s labským jezem. Pravý obraz zobrazuje pohled na
město
břehu
západu a mistr jej maloval ze zálabského
od severov bývalé Radim-
ského zahradě. Nad řekou pospíchající již ven z města širokým proudem mezi zálabským
břehem
z oparu podzimního dne
dvě
a Kmochovým ostrovem vystupují
štíhlé
kolínského chrámu s
věže
robustní rozložitou zvonicí v podnoží s bývalým zámkem a ~
Podzámeckým mlýnem. Další ozdobou slavnostní
bohatě
síně
kolínské radnice je
zdobený lustr. I ten má svou historii.
cích pracech na nové radnici a
zařizování
obecního zastupitelstva v roce 1900 se uprostřed
i s velikým lustrem
malovaného stropu. Avšak
zasedacího sálu
samozřejmě počítalo
nádherného
mimořádné
Při dokončova
dřevěného bohatě
zasedání obecního zastu-
pitelstva dne 26.listopadu 1899 neschválilo návrh rady na zakoupení lustru od firmy Suda a zařizovala
ostatní
že se zdál být lo
odročeno
v té
doběQ
příliš
KotěšovEec,
která
v nové radnici, proto-
drahým. Jednání o této záležitosti by-
a nikdo tehdy netušil, na jak dlouho. V roce
1920 jednala ní zasedací
osvětlovací tělesa
městské
městská
síně,
ale
rada o zavedení elektrického věc opět
osvětle
·odložila pro jiné starosti
Vrátila se k této záležitosti až
při
generální
opravě
radnice v roce 1926 a rozhodla se vybrat takový lustr,
který by odpovídal stylu zasedací
síně
v
české
renesanci.
Když však zjistila, že by takový lustr podle nabídky stál čtrnáct
opět pořízení
až dvacet tisíc korun,
reprezentativní-
ho lustru odložila a dala u stropu instalovat jednoduché osvětlovací těleso.
Teprve v roce 1931, kdy se
ková úprava zasedací instalovalo se
síně,
byla
odstraněna
ústřední vytápění
Kč
konečně městská
a okna byla zasklena ka-
rada rozhodla, že lustr
zakoupí a cenu uhradí z
deje plynových trické
kandelábrů,
cel-
stará kamna,
tedrálním sklem, došlo i na parádní lustr. Dne 1931
prováděla
peněz,
19.října
nákl~em
7.500
které kdysi utržila z pro-
když se ve
městě zavádělo
elek-
veřejné osvětlení.
Na shvíli se ted ještě musíme vrátit na začátek doby~
našeho století, do
kdy byla
dokončena
stavba nové
radnice. Obecní zastupitelstvo se sešlo ke své první v nádherné
nově
šne J.dubna
schůzi
postavené zasedací síni kolínské radnice
19oo.
Krátce na to byla nová zasedací síň svěd
kem významného projevu pokrokového a nebojácného postoje města
Kolína k celonárodnímu politickému boji za práva
kého národa. Dne teistvo ha
15.května
mimořádném
1900 se zde sešlo obecní zastupi-
slavpostním zasedání a
rezoluci: " Zastupitelstvo královského šuje
jednohlasně,
nistrem Korbrem na
čes
města
přijalo
tuto
Kolína prohla-
že osnova.jazykového zákona, podaná miříšské radě
k
úpravě
jazykových
poměrů
v králo~ství ~eském je nekompetentní, porušuje platné v zemi právo, dle
něhož oběma kmenům
rovné právo, že trhá
národním
zaručenou
lovství našeho a že jest proto
p:ř·ísluší
stejné a
nedílnost a celistvost kránepřijatelnou.
Vyzýváme tudíž
- 33-S. české,
poslance
aby
osnově
spravedlnost porušuje» kladli zili
vládě,
té a
nejrozhodnější
i..J
se(nejkrajnějších prostředků,
nebudou
která takto právo a odpor a nehro-
dokud práva našeho národa
řádně zaručena."
Zcela v duchu tohoto pokrokového národního postoje obecního zastupitelstva byl i návrh jeho nína Sojky» podaný na prvním již na 1900 1 aby v zasedací síni bylo
předního člena
zmíněném umístěno
Anto-
zasedání dne 3.dubmramorové poprsí
nezapomenutelného politického vudce národa Františka Palackého a sírt byla nazvána jeho jménem. Na objednávku městské rady
vytvořil
akademický
sochař
Antonín Poppe z Prahy bustu
Františka Palackého v bílém kararském mramoru na vysokém
~
podstavci, která byla v sále instalována dne 13.listopadu 1900.
Bus~
byla dne 14.prosince 1977 odevzdána do kolínské-
ho muzea a v slavnostní síni kolínské radnice bylo poprsí prvního
dělnického
umístěno
presidenta soudruha Klementa Gott-
walda a podle usnesení rady
Městského
národního výboru v Ko-
líně byla sl~vnostní síň nazvána "Síni Klementa Gottwalda".,
P ~ f S T AVB Y
A
RADNICE
OPRAVY
Činnost Spořitelny královského města Kolína, která měla
od
začátku ro~1900
ti v
přízemí
rozšiřovala,
své nové a reprezentativní místnos-
zadního traktu nové radnice, se rok od roku rostly její
peněžní
fondy a
f.. klientela. Nové místnosti~krát~& už zas
vozu, a tak jí
přišlo
vhod, když mohla
okresním výboru 1 který se v roce 1905 přední části
nestačilJ
spořitelny,
vystěhoval
proto se
k nové radnici, protože jiného
diné místo, kde se dala
přístavba
se její
jejímu pro-
převzít úřadovny
nové radnice. Ale i to už brzy
rostoucímu provozu přístavbě
zvětšovala
z
přízemí
nestačilo
začalo
po
stále
uvažovat o
řešení
nebylo. Je-
k dosavadním místnostem
spořitelny realizovat, bylo tam, kde část měšt'anského pivo-
varu sousedila se zadním traktem nové radnice. V Eámecké ulici, na dům
pracujících, stávaly
nice úzkou který
uličkou,
patřil
místě,
původně
kde je dnes Kulturní
dva domy,
oddělené
od rad-
vedoucí k hradbám. V jednom z nich,
obci, byly krámy a
skladiště,
druhý byl
měš
tanský dům, zvaný Krčínovský. Někdy kolem poloviny 17.století se dostal i tento druhý
dům
do vlastnictví obce a na
místě obou byl vystavěn pivovar pravovárečných měšfanů,
k
němuž
byl
\ třící někdy
připojen
i siakt starodávný malý pivovar, pa-
ke Kolerovskému domu, který stál na
dvoře
radnice.
V roce 1899 pivovar pravovárečných měštanů koupili podnika-
telé
bratři
kteří
Rasohové,
společnosti
jej po
několika
letech prodali
Zámeckého pivovaru. Od té doby byly oba kolínské
pivovary spojeny pod jednou správou. Měš~anský pivovar zasahoval jedním svým křídlem,
oním
původně
radničního
do prostoru železniční
samostatným malým pivovarem Kolerovského domu, dvora mezi budovou staré radnice a
Právě
tratí.
tato
část,
která sousedila se zadním
traktem nové radnice, byla vyhlédnuta jako cí
přístavby
pro
spořitelnu.
části
radou a správou Zámeckého pivovaru.
ještě
a dne v
12.října
říjnu
Po až
téměř
zboření
jí gotické výzdoby.
vykoupené
části
straně
Městská
byla
koupě
uzav-
přístavby
a
pivovaru, která sahala
staré radnice, se odkryla MkizKi~
objevily zbytky je-
rada rozhodla ve své
1915, že i tato stará
řádně
Konečně
městskou
byla stavba zadána staviteli Josefu Královi.
kamenná fasáda a v plné kráse se
a zdivo
pivovaru mezi
1914 byl schválen projekt
k srunotné severnm
14.června
budou-
V letech 1912 až 1914 probíhalo
zdlouhavé jednání o koupi této
řena.
staveniště
část
schůzi
dne
radnice bude opravena
vyspárováno.
pivovaru byla vystavěna jedno, ,.., b y1 y zar~zeny v, , v d n~, m~s , tpa t rova, b u d ova se su t erenem, v n~z ure Na
nosti
místě zbořeného
městské
spořitelny,
které byly
průchodem
spojeny·s do-
savadními úřadovnami spořitelny v zadním traktu nové radnice. Po prostory Krátce po
několika
nestačily skončení
letech však ani
přístavbou rozšířené
stále rostoucímu provozu první
světové
války, už v lednu roku
1919, se jednalo o projektu nové samostatné dovy. Pro její
umístění
spořitelny.
spořitelní
bylo vyhlédnuto místo na rohu
bunáměs
tí a Kutnohorské ulice, kde stál starodávný hotel U modré
hvězdy.
V roce 1923 se
již bourat a na
jaře
začala kxix~
baroková budova hotelu
roku 1924 byla zahájena stavba nové mo-
numentální budovy. Dne
18.března
otevřena, městská spořiteln~
se
1926 byla budova
vystěhovala
slavnostně
ze všech míst-
~~
ností v radnici a dne 6 .du~ odevzdala od nich
,v
kl~ce městské
ra,dě.
uvolněných spořitelnou
Do místností,
vé radnice i v jednopatrové adaptacích
umístěny
útvary
budově
na
dvoře
městského úřadu.
v
přízemí
no-
byly po malých Veliká místnost
v přízemí, přístupná ze dvora, byla upravena jako přednáško vá a výstavní síň, později pak sloužila i jiným účelUm, naposledy jako zkušební sál
městské
hudby Františka Kmocha.
Oas ubíhal a novorenesanční vyzdobená fasáda staré i
nové radnice pomalu stárla a chátrala. Uplynula již
čtyři
téměř
desetiletí od doby, kdy se stará radnice po rekonstruk-
ci architekta Jana Vejrycha kronikáře
jako
vyfintěná
zask~věla
panenka, a
od doby, kdy architekt Jan Zeyer
podle slov
čtvrt
vystavěl
městského
století již
uběhlo
novou radnici.
Dů
kladná prohlídka fasády prokázala mnohem horší stav, než se předpokládalo» vě.
a tak bylo ihned rozhodnuto o generální opra-
Dne 19. dubna 1926 byly zadány stavební práce kolínské-
mu staviteli Josefu Hátlemu a restaurace akademickému
malíři
ných váz byla
umělecké
výzdoby
Františku Rubešovi. Oprava soch a kamen-
později svěřena
kolínské
firmě
Oberherr a Kindl.
Byla opravena fasáda obou budov, ·restuarována sgrafita, Liebscherovy fresky i obrazy a Maudrovy sochy. Jenom prapores na
dřevci rytíře
stojícího na vrcholu štítu nové rad-
nice, který již dávno vítr shodil,. nebyl vě
obnoven) a nen:í tam dodnes. \
~při
této opra-
Druhá generální oprava kolínské radnice byla provedena v roce 1959. To
uběhlo
opět tři
již
třicet
a
let od
první velké opravy a za tu dobu fasáda i všecky její ozdoby zas už
hodně
zestárly. Opravu zahájil dne 15.dubna 1959
Okresní stavební podnik v
Kolíně
a
dokončil
ji 15.listopadu
téhož roku. Restaurátorské práce převzal ~eský fond výtvarných umění
v Praze a na opravách pracovali
malíři
sochaři
a
J.Jo-
sefík, J.Turort» J.Mehl, M.Hrdina a kolínský malíř Josef Pýcha. Oprava fasád ve ~vebním
dvoře
radnice byla provedena Okresnfm
podnikem až v roce 1965.
V roce 1969 bylo
započato
domu pracujících vedle radnice na
se stavbou Kulturního
místě,
kde
dříve
stával
pivovar pravovárečných měštanů a od roku 1920 Lidový dUm, středisko dělnického
hnutí v
Kolíně.
Projekt,
vypracove~ý
architektem ing. Radimem Dejmalem z Krajského projektového ústavu v Praze, zahrnul do objektu Kulturního domu pracujících i budovu, která byla v roce 1915 postavena na radnice pro
úřadovny městské spořitelny.
na a dnes je na tDllf jejím turního domu pracujících, v
místě'
němž
zboře
objektu Kul-
umístěny úřední
míst-
národního výboru
Kolíně.
Po v
jsou
křídlo
Městského
nosti odboru školství a kultury v
jedno
Budova byla
dvoře
létě
dokončení
stavby Kulturního domu pracujících
roku 1974 provedli pracovníci národního podniku Kon-
strt~tiva, kteří
objekt
stavěli,
opravu severní fasády nové
radnice nad tratí ~SD. V letech 1978 a 1979 snesli pracovníci Okresního stavebního podniku v krytinu a pokryly plechem.
střechy
obou
Kolíně
radničních
starou budov
břidlicovou
měděným
Kolínská radnice, symbol i ozdoba maěleckou
historickou, stavební a robylého kolínského
náměstí,
je nejen
památkou a dominantou sta-
a,le je i
důstojným
tivním sídlem dnešní socialistické správy národního výboru v
města,
a reprezenta,_
města, Městského
Kolíně.
Po staletí byla centrem všeho politického i společen%ého dění ve městě, úzce spojena s jeho dějinami a s síně
jeho osudy. Její klenuté osudů, viděly pláč
'1 u
s~
a
bývaly
beznaděj~
, h ob :.:enui v pros t yc_ I)
,
~~
d yrz.v
• • J~m
svědky
ale i pevnou b y1 a
mnoha lidských vťlli
a mravní
, . 1 ~m , b rana. , , y nasJ. VJ.ra z d t:-
děná po otcíchj viděly pýchu a nadutost bohatých měš~anů i
bídu a pokoru jejich
rozepře
slyšely moudrá rozhodnutí
cbudáků,
konšelů·i
a nesváry.
Přepychově zařízená zasedací sí~ nové radnice měla
být impozantním
prostředím
stupitelstva hrdého královského
pro jednání obecního zaměsta, při
rozhodovat o rozvoji a budoucnosti jednání vyústila jen v plané a pomlouvání soutěžících
příslušníkU
řečnění
časem
po
střelách
né
fasádě radničních
často
tato
a vzájemná napadáni
správě města.
zaniklo, vše se
z nacistických
kulometů
a
změnilo.
samopalů
budov a krev nevinných
prahem radnice ve slavných dnech kého lidu v roce 1945
ale
mělo
jednotlivých politických stran,
o vedoucí místo ve Vše to
města,
kterých se
Květnového
Stopy
na vyzdobe-
obětí před
povstání
předznamenaly revoluční
čes
obrat i na
kolínské radnici a Únorové vítězství pracujícího lidu v roce 1948 jej dodvršilo. Na radnici
přišli
opravdoví zástupci
lidu. Bývalá zasedací síň se změnila na sla.vnostní oběadni síň, kde se od 1.ledna 1950 konají svatební opřady a ostatní občanské
slavnosti, kde zvolení zástupci
orgánů přijímají
a vítají vzácné hosty
města
a stranických
městského
národního
výboru. Historické budovy kolínské radnice jsou dnes naplněny svěžím, prudce pulzujícím životem, nebor se v naší době
staly místem, odkud je plánována a
správa
města,
dářský
a kulturní
řízen~
socialistická
jeho výstavba a rozvoj, jeho politický, hosporozkvět.
- !Jl11:,.
KOLfNSKÁ
IvlŠSTSKÁ
SPRÁVA
A
JEJ!
PŘEDSTAVITEL~
RYCHTÁŘI
K R ÁL OV Š T f Královský
rychtář
byl zástupcem krále ve
městě
a jeho jménem vykonával soudní a policejní pravomoc" Vedle něho jmenoval král ještě sbor dvanácti měštanů jako příse
dící na
městském
soudu, který později
Z tohoto sboru se stupně
tivní útvar úřadu
městské
královského
dědičná,
ale
úřad
vyvinula stále
správy
se
patřícím
rychtáře.
tito královští
k
1277
1295
Giselbert
1298
1299
Ortlin
1361 ?
-
rychtě. městská
1327
Haman z Baychova
?
Choclin
?
Václav
1371
rada, která po-.
významu jako kolek-
s tím, jak upadal význam hodnost byla totiž
prodávala spolu s celým roz-
rychtáři: Jindřich
1327
rychtář.
V
Kolíně
zanikl
rychtář
rada koupila rychtu od
V historii Kolína jsou zaznamenáni
do roku 1277
?
městská
většího
souběžně
prostě
v roce 1485, když
posledního
královský
rychtáře. Rychtářská
později
sáhlým majetkem, ský
městě
nabývala ve
řídil
Krištof Choclin
- !1Lf!· 1371
1379
Mikuláš Brukmeister
1380
1382
Jan Helvig
1383
1387
Václav Brukn1eister
1387
?
1404
1454
1454
?
Ondřej
Vítek Geschrey Zikmund Geschrey
1485
?
Geschrey
Adam
zlByst:řice
PRIMÁTOROVÉ
úřadu dědičného
Po zániku
byla nejvyšším orgánem ve
rychtáře
královského
rada, složená z dva-
městě městská
nácti přísežných konšelu. Radu obnovoval (sázel) každ~-m rokem zemský
podkomoří
jménem krále.
síc jeden z konšelu, takže se dvanáct v
předsednické
radě předsedal, radě
se
během
roku
říkalo
vystřídalo
někdy
měsíčního střídání
od
stávali ve své funkci po Takový
způsob městské
~
1495
1494
právě
primátor
obnovování rady, .od
předsednictví
několik
let a
a primátorové zu-
někteří
i
doživotně~
správy trval až do jesefinské reorga-
nizace v roce 1788. Z kolínských primátoru jsou roku
všech
"pan otec". Od konce 16.století
každoročního
konšelu v
mě
předsedal
purkmistr, a ten, který
jako první po jejím jmenováni» se nazýval
postupně upouštělo
každý
funkci. Tomu z konšelu, který
nebo primas anebo také se
Radě předsedal
Ondřej, mydlář,
z domu
č.20
na
1497 Pe·!:;r Krupský, sladovník, z domu (nyní
RubešověJ
ul.
jmemováni~
náměstí č
.64 v Labské
1497
1498
Mikuláš Bílek, z domu U zlaté lípy
1498
1499
Bartoš, sladovník, z domu U na
1500
-
1501
č.64
1502
Bartoš, sladov~ z domu U černého orla č.91
1504
1505
vladyka
Střelec, kovář,
na
Jan Markuš, na
1507
Matěj
č.90
lva 1506
Macek ze Lhoty, z domu U zlatého náměstí
polař,
z domu U bílé
labutě č.89
náměstí
~k Kouřimské
1509
Mikuláš Bílek, z domu U zlaté lípy
1509
1511
Matěj Pařízek,
č.ti
1520
Jan Markuš,
soukeník, z domu U
polař,
z domu U bílé
korun ul~~ č
12
labutě č.89
náměstí
č.40
Mikuláš, kožišník, z domu
1521
Petr Fischmeister, sladovník, z domu Kouřimské
u kostela č.12
ul.
•v'k , k ovar, 'v J J.rJ.
1527
Mikuláš, kožišník, z domu
1527
1529
rytíř
1541
1543
vladyka Jan
-
náměstí
ul.
1522
1522
tří
1520
v
1521
na
42 v Horské (nyní Kutnohorské)
Kouřimské
na -
č.22
Petr Fischmeister, sladovník, z domu v
1519
12
ul.
1507
1519
č.
Petr Fischmeister, sladovník, z domu v
1512
v Labské ul.
náměstí
Matěj
1512
č.91
orla
Petr Krupský, sladovrúk, z domu
1504
1511
náměstí
1501
1502
1506
černého
na
náměstí
na
1505
č.22
v 14 v KourJ.ms k'e u 1 • z d omu c. Vo
č.40
Martin z YEk Vyskytné, v 46 na names , v t,J. c. Zásvětlo
z
{nyní
Parléřova
bakalář,
Vinoře,
z domu
z domu
č.81
v Zámecké ul.
1543
1544
Petr z
Vinoře, krejčí,
z domu
č.75
na
náměstí
ul)
1544
1545
1545 ug;
1547
DO- DB
vladyka Ttichal Rozhovský z Rozhovic, z domu černého
U
-
:nu
vladyka Jan
č.
orla
91 na
Zásvětlo
z
náměstí
z domu
Vinoře,
č.81
v Zámecké ul. 1547
UUi
-
1548
DU
Matouš Voly~ský z Vladoře, bakalář, z domu č.46
1548
-
1550
Šimon Kašpar, sladovník, z domu U červeného jelena
1550
1551
náměstí
na
č.72
na
náměstí
Jan Valeš, sladovník, z domu
č.62
u Labské
brány (nyní »ubešova ul.) 1551
1552
Šimon Kašpar, z domu U červeného jelena č.72 na
155.3
1557
náměstí
Jakub Peklo z č.59
1558
1561
v Labské (nyní
1563 1565 1566
č.72
na
·kříže č.71
RubešověD
z domu
ul.
náměstí
na
náměstí
Šímon Kašpar, sladovník, z domu U červeného jelena
1565
krejčí,
vladyka Kašpar Šmidl z Eberka, z domu U černého
1564
Lhoty,
Šimon Kašpar, sladovník, z domu U červeného jelena
1562
Jestřabí
č.72
na
náměstí
Matouš Volyňský z Vladoře, z domu č.46 na náměstí
1568
1569
Šímoh Kašpar, sladovník, z domu U červeného jelena
1570
1571
č.
72 na
náměstí
erbovní měštan Jan Kobylka z Felcova (řečený Hnát), z domu U jelena Muláček,
č.58
na
náměstí
1572
Jan
1572
1573
erbovní měštan Jan Kobylka z Felcova, z domu č.
88 na
v Labské (nyní
Rubešově
1571
U jelena
z domu
č.88
náměstí
u]
~6.
1573
1574
Jiřík
1577
1578
erbovní měšten Jan Kobylka z Felcova, z domu
Pachta, kantor, z domu
U jelena 1578
1579
Jiřík
1580
1581
Martin
1582
Kouřimské
14 v
ul.
náměstí
88 na
Pachta, kantor, z domu Měcholupský,
statkář,
č.14
v
z domu
Kouřimské
ul.
č.73
náměstí
na 1581
č.
č.
Mistr Mikuláš Aletin
(Havlíček),
býv.
děken
filozofické fakulty University Karlovy v Praze, z domu 1582
1583 1585
46 na
náměstí
erbovní měštan Jan Kobylka z Felcova, z domu jelena
U
1583
č.
č. 88
nct
náměstí
č.73
Mistr Jan Pachta z Rájova, kantor, z domu na
náměstí
1587
1588
Václav Cyprian Volynský, z domu č.8 na náměstí
1588
1589
Jan Krumpolc,
řezník,
z domu na rohu
Kouřimské
a ~idovské ul.(nyní ul. Karoliny Světlé) 1590
1593
Šímon Šilhánek z Choustníka., statkář, z domu U filatého lva
č.90
Zhoře,
na
náměstí č.14
1595
Jan Skála ze
1596
1599
Zikmund Kofroj, z
1601
1606
~ímon Šilhánek z Choustníka, z domu U zlatého
lva
č.
90 na
z domu
domuč.
v
Kouřimské
1594
5 v Pražské ul.
náměstí
1608
1622
Cyprian Volytiský, z domu č.a na náměstí
1623
1628
Jakub Jaklin z Vrabiny, z domu U zlatého lva č.90
na
ul.
náměstí statkář,
Daniel Hyttich,
1629
1630
Jakub Jaklin z Vrabiny, z domu U zlatého lva
1630
1631
Jan
na
náměstí
Herzáně,
z domu
č.75
na
náměstí
na
náměstí
1629
č.90
z domu
č.46
1628
- $Li 'f-. Jeremiáš Spira Turnovský,
16.31
U 16.33
-
1636
červeného
jelena
bakalář,
č.72
na
z domu
n~něstí
Jakub Jaklin z Vrabiny, z domu U zlatého lva "' 90 na .names , t, c. ~ v
statkář,
16J5
1637
Daniel Hyttich 11
16.37
1643
Jeremiáš Spira Turnovský, U
1643
1645
červeného
rytíř
Jiří
Michal
důstojník,
1645
-
1647
1657
-
statkář,
1652
Daniel Neylingil z domu
z domu
č.
na
náměstí
z domu
náměstí býv.,oísařský
z domu U zlatého lva
č.90
č.46
na
náměstí
náměstí
na
62 v Labské (nyní
ul.
Jeremiáš Spira Turnovský, U červeného
1655
na
Salaj z Cifry,
Daniel Hyttioh,
1655
č.,46
bakalář,
č.72
1647
Rubešově)
1652
jelena
z domu.
baltalář,
č.72
jelena
náměstí
na
č.62
z domu
1657
Daniel Neyling, z domu
1660
Zikmund Kozel z Reizenthalu, z domu U·bílého anděla č.54
v Labské ul.
v Horské (nyní Kutnohorské) ul.
1661
1664
Šimon Bělský, sladovník, z domu Čo1 v Pražské ul.
1664
1667
Jiří
1667
1670
Šímon Bělský, sladovník, z domu č .1 v Pre;žské ul.
1670
167.3
Matěj
Formandl,
Hájek,
U zlaté 1690
1674
mydlář,
růže č.48
U modrého raka
Růžička, pekař,
1681
Jan
1681
1686
Valentin Kokovský,
1686
-
1689
Jan Kmoch, č.88
na
na
náměstí
Jiří
Alois
č.,?O
1680
č.
Čo9
na
býv.císařský důstojník,
Magister filozofie
z domu
z domu
na
náměstí
z domu
Věčorek,
z domu
náměstí
z domu
č.
4 v Pražské ul.
býv.oísařský důstojník,
41 u Horské brány (Kutnohorská ul.) řečený
náměstí
Drahota, z domu U jelena
1689
1692
č.41
z domu 1662
-
-
Kouřimské
na
černého koně
náměstí
Jan Antonín Šperling, z domu U zlatého lva
1745
č.90
1745
ul.
Jan František Paroubek, z domu U
1737
č.45
17.38
u Horské brány
František Bohuslav Šperling, z domu č.11
1722
v 1722
býv.císařský důstojník,
Valentin Kokovský,
na
náměstí
Jan Ignác Jindra z Orebthalu, z domu
1747
Če33
v Horské (nynj Kutnohorské) ul.
1748
Petr Antonín Pokorný, z domu U bílého
1756
č.
1756
-
54 v Horské {nyní Kutnohorské) ulo
Josef František Lysander z Ehrenfeldu, z domu
1765
č.
1765
anděla
5 v Pražské ul.
Václav
1770
z domu U
Pavlíček,
tří
č.42
korun
v Horské (nyní Kutnohorské) ul. Jan Vincenc
1788
1771
v
clsAŘŠTt
Po
Kouřimské
potlačení
královského
ve·městě
statkář,
č.
18
ul.
vzpoury byl~
stavů
a
měst
v královských
(císařského) rychtáře,
činnost městské
proti králi Ferměstech zřízen
jehož povinností bylo
chránit politické a zejména také
le a dozírat na
z domu
RYCHT.!RI
dinandovi I. v roce 1547 úřad
Pábíček,
finanční
zájmy krá-
rady. Ze své funkce se
zúčast
rtoval všech schůzí městské rady a bez jeho souhlasu nemohla rada
přijmout
žádného usne.sení. Do
úřadu císařského rychtáře
byli vybíráni spolehliví, práva znalí a vždy jen zámožní
měš
tané, kteří v této funkci zustávali zpravidla doživotně. Oficielní titul tohoto úředníka zněl: Jeho Milosti císařské rychtář (zkratkou~ J.MC rychtář). ~řad císařského rychtáře zrušil císař
Josef II. v roce 1785. V
Kolíně
byli
jmenováni
postupně
císařské rychtáři:
tito Jeho milosti
154·7 -
1565
Matouš Volynský z Vladaře, z domu 5.46 na náměstí
1565
1582
vladyka Kašpar Šmidl z Eberka, z domu U černého kříže
1582 -
1586
5.71 na
náměstí
Mistr Mikuláš Aletin, býv. děkan ~ilozofické fakulty University Karlovy v Praze, z domu , t,J. o. 46 na names v
1586
1621
v
Mistr Jan Pachta z Rájova, z domu
č.7J
náměstí
na
1622
Cyprian Volyrtský, z domu č. 8 na náměstí
1628
1632
Jan Skopec Nymburský, z domu
1636
1645
Jakub Jaklin z Vrabiny, z domu U zlatého lva
1621
-
č.90
1645
1650
1673
červeného
rytíř
náměstí
na
náměstí
Jeremiáš Spira Turnovský,
U
1650
na
č.8
Michal
jelena Jiří
č.72
bakalář,
na
z domu
náměstí
Salaj z Cifry,
býv.císařský
dustojník z Uher, z domu U zlatého lva č!il
1673
-
1697
90 na
Matiáš Hájek, U zlaté
1698
1701
náměstí
růže č.48
Valentin Kokovský, z Polska, z domu
na
náměstí
býv.císařský důstojník
č.41
z domu
1735
Jiří
1735
1747
Jan Eugen Lothringer, m domu U na
náměstí
statkář,
u Horské brány
1701
For.mandl,
z domu
býv.cisařský důstojník,
č.9
na
náměstí
tří
per
č.74
1747
Jan Ignác Jindra z Orebtha.lu, z domu
1770
č.3.3
v Horské (nyni Kuthohorské) ul.
1770
" Josef František Kratochvíle, z domu c. 1
1774
v Pražské ul.
1774
rytíř
1775
-
1775
František Antonín Kostka ze Sachsenthalu,
z domu U zlatého lva
1785
č.90
na
náměstí
Josef Hrubeš.
P U R K MI S T Ř I
K R ÁL OV Š T f Císař
Josef II. provedl refor.mu
městské
správy a
zcela v souladu se zásadami centralizace a germanizace celé rakouské
říše
ji postavil na základy tehdy vládnoucího byro-
kratismu. Do ~ela města byl vládou jmenován úřeník, zpravidla Němec, něho
s titulem královský purkmistr a justioi.9.r» a vedle
byli jmenováni dva zkoušení magistrátní radové. Tento
byrokratický a germanizující systém
městské
správy byl sme-
ten revolucí v roce 1848o Ve funkci královského purkmistra a justiciára se v
Kolíně vystřídali:
1788
1811
Josef Eckel, z domu
1811
1817
Alois
Hrdlička,
(nyní
č.
z domu
95 v Zámecké ul* č.64
Rubešově)ul.
1817
1820
František Marian Gullich
1820
1825
Josef Konhauser
1825
1848
Jiří
na
v Labské
Schecher, majitel domu U jelena náměstí.
č.
88
A
PURKMISTRI Revoluční
organizaci
městské
duch roku 1848 se projevil i v nové správy a vnesl do ní již prvky demokrati-
zace. Poslední královský Jiří
STAROSTOV:f
Schecher utekl z
~rm
purkmistr a justiciár
města před hněvem
Němec
nově utvořený
lidu a
měšranský výbor zvolil purkmistrem Čecha Karla Břečku. Reorměstské
ganizace
správy postavila do cela městskou
zastupitelstvo a
radu, jíž
předsedal
schůzi
Obecní zastupitelstvo se na své
města
dne
volené obecní
purkmistrs
10.října
1906
usneslo, aby místo ti tul u "purkmistr" byl ne,dále užíván ti tul "starosta". Koncem roku 1935 bylo obecní zastupitelstvo rozpuštěno
sař,
a od l.ledna 1936
jehož v
době
od
převzal
30.června
správu
města
vládní komi-
1938 do 13.ledna 1939 nahra-
dila správní komise. V lednu 1939 byly obecní zastupitelstvo a
městská
kdy
rada obnoveny, ale
německé okupační úřady
komisi; dosavadní starosta V kolínské
městské
správě
působily
jen do led.na. roku 194.3,
jmenovaly do cela města
se
města opět
se stal jejím
uvádějí
tito
předsedou.
purkmistři
a sta-
rostové: Břeěka
1848
1852
Karel
1852
1855
Vincenc Karabácek, podzámecký
1855
1861
Med.dr. František Eckert,
1861
1862
František Leger, technik a
1862
1867
Karel Knirsch, poštmistr
1867
1868
Dr. Václav Radimský, podskalský
1868
1890
Josef Formánek, podzámecký
1890
1899
JUDr. Antonín Cyvín, advokát
správní
mlynář
lékař statkář
mlynář
mlynář
852.. 1902
1899
Ing.
Vojtěch
Formánek, podzámecký
mlynář
a
továrník 1902
1904
Architekt 5eněk Křička, stavitel
1904
1906
JUDr. Alfréd Jelínek, advokát
1906
1911
Antonín Sládek, obchodník
1911
1919
JUDr. Alfréd Jelínek, advokát
1919
1921
Václav Špringl,
krejčí
192.3
Bohumil Záligr,
ředitel
1921
-
Okresni nemocenské
pojištovny učitel
1923
1930
Julius Komrs,
1930
1931
Karel
1931
1935
JUDr. Miroslav Jelínek, advokát
1936
1938
vládní
1939
1943
Vilém Pelzba.uer,
1943
1945
předseda
PŘEDSEDOVÉ
Verunáč,
poštovní
komisař
podúředník
JUDRe Václav
Skalička
ředitel městské spořitelny
správní komise Vilém Pelzbauer.
MlSTSKÉHO
NÁRODNfHO
VÝBORU fašistické okupace se
Ještě během německé
v
Kolíně
na 1945
illegální převzal
moc ve
orgán zvolil radu předsedu.
revoluční
Od roku 1945 se
předsedové Městského
1945
1949 1949
národní výbor, který dne
městě i
městského
vytvořil
v okrese. Jako
svůj
5.květ
výkonný
národního výboru a do svého
vystřídali
ve
národního výboru v
Ladislav Volenec Karel Šplíchal
1949
1952
Josef Herout
1952
1953
Antonín Košata
správě města Kolíně:
čela
tito
1953
1969
Rudolf Dlouhý
1969
1976
Josef Šecl
1976
Josef Jirsík, nositel Řádu práce.
~-
NĚKOLDC
POZNÁMEK
O
KTEŘ:f
UWifLCfCH,
SE
PODfLELI
NA
vfZDOBf RADNICE
V i
A MOR T
1 í m
sochař.
zem~o
(nar. 7.10.1864,
Je autorem mnoha soch, sousoší a
zúčastnil
se
sochařské
výzdoby
5.9.1913),
sochařských portrétů.
několika veřejných
bu.dov
a
objekt1J. (na příklad mostu Svatopluka, ~echa v Praze). Na kolínské radnici je od
něho měděný rytíř
na vrcholu
průčelního
štítu,
F
(nar. 25 .s .1834, ník
malíře
pražským
DU CHOS L AV
L u d v í k
r a n t i š e k
zemř.
19 • .3 .1909),
malí~,
žák a. spolupracov-
Rose:fa Navrátila, Byl ve své době nejpopulárnějším
malířem pokojů.
Provedl
bezpočet malířských
prací
při výzdobě sálů a kostelů (na p:ř·íklad mal by v sále na Zofíně v Praze). V nové radnic$ v Kolíně vymaloval místnosti spořitelny, ,Y
Slll
schodiště
a chodby a zejména pak slavnostní zasedací
• • , d" v , v , -'s JeJ1m revenym novorenesancnun suropem,
J i
r" ~,
žák Akademie výtvarných
malíř
(nar. 29.7.1920),
JOSEFfK
umění
a restaurátor,
v Praze. Pracoval na restuaraci
výzd9by budov radnice v roce 1959.
LIEBSCHER
A d o 1 f
akademický
malíř,
zák
(nar. 11.3.1857,
umělecko-průmyslové
zemř.11.6.1919)~
školy ve Vídni; pro-
fesor kreslení na 5eském vysokém učení technickém v Praze. V soutěži na výzdobu foyeru Národního divadla v Praze získal
druhou cenu g bylo mu chodbě
divadla.
svěřeno
Zúčastnil
provedení osmi lunet ve spojovací soutěží
se mnoha dalších
a provedl
řadu dekorativních maleb, na příklad slavnostní oponu luble31-
ského divadla, nástropní malbu ve velkém sále Národního domu Kladně
na Vinohradech, výzdobu radnice na
aj.
Třebaže
dekora-
tivní malba byla jeho vlastním oborem, vynikl i jako ilustrátor~
portrétista a
krajinář.
fresek a dva obrazy na
V
průčelí
Kolíně
provedl
staré radnice a
pět
velkých
zúčastnil
se i
výzdoby budovy bývalé záložny (nyní ~eské pojištovny).
" (nar. 1 • 12 .1854, zemr. 15.11.1920),
J o s e f
MAUDER
sochař,
umělecko-průmyslové
žák
demies profesor na Státní
školy ve Vídni a pražské
průmyslové
ak~
škole v Praze, od roku
1890 člen ~eské akademie věd a uměni •.Autor mnoha soch, sou-
Epi soší a bust, na hřbitově.
příklad
sousoší Slavín na Vyšehradském
Zeyerova pomníku v Chotkových sadech v Praze a j.
Pro kolínskou radnici vytesal v roce 1887 sochy Síla a Moudrost.
Jan
ME HL
(nar. 19.5.1912),
malíř,
spolupracoval na restauraci výzdoby v roce 1959.
žák pražské akademie,
průčelí
kolínské radnice
- $35S· Antonín
POP P {nar. 30.7.1850 1
zemř.
10.6.1915),
sochař a medailér, profesor na 5eské polytechnice v Prazee
Je autorem mnoha
sochařských portrétů
a medailí, na
příklad
32 portrétních medailÓnů českých králů a dvou bust v Národním muzeu v Praze a poprsí Klicpery a Tyla ve foyeru Národního divadla. Ve slavnostní síni kolínské radnice byla od
něha
busta Františka Palackého 1 která je nyní v Kolínském muzeu.
J o s
e f
středoškolský
malíř
(nar. 23.4.1914) 1
PÝCH A
působil
profesor,
a grafik,
také na kolínském gymnasiu.
Spolupracoval na restauraci výzdoby
průčelí
kolínské radnice
v roce 1959.
V á c 1 a v
RADIMSKY
(nar.6.10.1867 v
Kolíně,
zemř. 31.1.1946), akademický malíř, žák pražské a vídertské
akademie a posléze žák a
přítel
francouzského impresionisty
Claude Moneta. Žil řadu let ve Francii, v Barbizonu a v Giverny ve
společnosti
francouzských impresionistických
malířů.
Ve slavnostní síni Wlementa Gottwalda na kolínské radnici visí jeho
tři rozměrné
Dr.techn.h.c.
J a n
obrazy Kolína,
VEJRY CH
(nar. 1856,
zemř.
24.6.1926), architekt. Vypracoval návrhy na rekonstrukci a výstavbu mnoha
veřejných
budov, na
v Pardubicích, záložny v Písku,
příklad
radnice na
prů..myslového
obecního domu v Semilech a dalších. lf
Je
Kladně,
muzea v Chrudimi,
autorem návrhu na
rekonstrukci staré radnice a na stavbu nové radnice v
Kolíně.
WURZEL
L u d v í k sochař,
(nar. 24.1.1865,
zemř.15.11.1913),
na pražské akademii žák prof. Myslbeka, profesor na
Umělecko-průmyslové
soší a %Hxtf spořitelny
škole v Praze. Je autorem mnoha soch, sou-
reliéfů
na
veřejných
budovách (na Kolíně
v Praze). Na nové radnici v
příklad Městské
je jeho socha
Spravedlnosti.
Jan
ZEYER
(nar. 21.3.1847,
Vyprojektoval a postavil objektů
v Praze i na
radnice podle
řadu veřejných
venkově.
soutěžního
zemř.
V
Kolíně
6.5.1903), architekt.
i soukromých budov a
provedl stavbu nové
návrhu Jana Vejrychao
RE,J.STŘÍK
,J M E N l\T Ý
A
ADAMEC
Karel
316
ALETIN M!.IORT
349
Vilím
AYCKBOURN
Alen
160
B
BABKA
Pravosl8.V
BAREŠ
Ladislav
BARTOŠ
261
43
primátor
344 60
BAl:JMGARTL
z BAYCIIOVA
BENEŠ
I'mtonín
327
Hemen
342
Svatopluk
295
BERT!K
Jaroslav
160
1\ngust Vilém
z BEVERN BĚLSIT
Šimon
B:fLEK
IWiklJ.lsš
BI~KO
Jifi
347 344
58, 194
BLECHA
266
BOHÁČ
V.
1 97
BCSELFLEISCHNER
W.
BREŽNĚV
Iljič
BROŽ:fK
3 22
Leonid Václav
Iviiku.1~9
BRUKrviEISTER
Václav
z BYST~ICE
20, 30, 35, 36, 37
330
BRUKl'v1EISTER
BŘEČKl. Kare 1
327
306, 343
306, 343
3 51
Adam
3C6, 308, 343
c CAPPI
C3rlo
313
?6
31 ' 3--:>_)' 34, 3 6, 37
CARTER
James
CIKÁN
Emanuel
43
CYVfN
Antonin
351
ČAPEK
V8clav
165
ČEPIL
Šjmon
~
'
č
ČERNOCH
Karel
43
295
ČERVI:NKA
Josef'
ČIHÁKOVÁ
Hana
297
Irena
1 65
ČÍŽKOV1~
]16
D
,Jean Gnspard
DEBURAU
DEJMAL
Radim
DLOUHÝ
Ru(Jolf'
z DOB~ENIC DOSKOČil,
339 353
Jan
310
Miroslav
DRAHOTOVÁ
Kristina
DUCHÁČEK
142, 296, 197
233, 302
44
327
327' 353 DVOŘÁČEK
Bohu.mír
DVOŘtK
František
DVOŘ~K
Jaroslnv
43
328 195
E
ECKEL ECKEPT
Josef'
350
František
F
J:;'ARKAS
B.
35
351
FIALOV.~
FILIP
5 '),_
L.
159
AlexAnder
FILIPOVSK~
FISCHER
297
OtPkar
FISCHMEISTER
Petr
3~4
1 89, 1 94
FIŠERA
Miloš
FLf~EK
Jiří
FOLTfN
Frcnti~ek K.
FOHMANDL
295
Pavlína
1 60
Jiří
157
347, 349 5, )!51
Vojtěch
FOUSEK
Čenčk
157
II.
322
FRIDRICH FRIEDL
Bob
FRYCOVÁ FUČfK
..,0 .3 ..)
' l:.,? - .. . '·
1 '1-6
Anna JULIUS
43 1 68
G
GAJDI<3KA
Karel
GAGARIN
,Jurij A.
GA:NDHIOV.~
Ondř·cj
GESCHREY
Vítek
GESCHERY
Zikmund
GISELBBRT
GOLDONI
1 97
Indira
GESCHREY
GISCARD
157
D
,
33 ]06,
343
343 343
. Esstem.nz
Vsleri
-v Ctl-tP ~-1 ..... I'<. l I /l~v
342
C?rlo
160
?r:: -•./
OORBATOV
V.
GOTTWAL,D
Klement
GRYM
Pavel
GULT
Ko.rel
GULLICH
36 44, 4?, 58, 174, 335
1 60
Franti~ek
Marian
H
HÁJEK
Matěj
HÁ,JEK
V8c1Av
HALEŠ
uJ.rl
11l\.RU~3
Josef'
T • v
41
~
1
'
tJan
HEROUT
Jose:f
IPR 7 ~-ffi 1 _ú
1 57 33E~
343
352
J~:n
346
HEVERA
Čen~,k
4
HEVERl\
.Jan
HNÁTK.4
Marta
..L.J
\.UL
HOFFMEISTER HOLEČEK
HOUŠrli
11
320 Adolf
160
301
Hros1nv
1 57
Josef'
HRDINA
M.
HRDLIČKA
HRZÁň
322
Bohdan
HRÁDFJC
HRUBEŠ
44, 58
266
Josef
HELVIG
'
57
Vó.c1Rv
HARTL1AN
H~TijE
347, 349
21 O
339
Alois Josef
Jifi
350 350
146
350
HUDE~KOVÁ
Stanisl8va
43
HUMPOLECKÝ z Rybenska Jan Albrecht HUS1~K Gustav HU~EK
14, 34, 36, 52,
~Jindřich
HYTTICH
320
293
Daniel
346, 347
CH H
CtADIL
146
Milan
CHOCLIN
Krištof
306, 342
CHOCIJIN
/rychtéi'/
342
CHROMJ:::C
Jan
CHUA
1 64' 1 93
Kuo - feng
3C, 36
,J
J AJ{.I-'IN z Vrabin;y
t_Takub
JANČÁK
157
Zneněk
JJHIDEJSEK
44
Jo2ef'
JANfK Jaroslav ,JARO CH JEDLIČKA
tT:i. :ř-i
1 68
,Josef
3""
JELf~rEK
Alf'red
352
JELfNEK
Miroslav
352
JELfNEK
v.
,JELfNEK
Zdeněk
c_c_
158 1 59
346, 347, 349
KNIRSCH
Karel
351
I<:OBYU<:A z Felcova
Zikmund
]20, 345, 346 261
,Jaroslav
KOHOUTEK ~OFROJ
Jan.
346
KOKOVSK1
Valentin
34 7, 348, _3,19
KO\\;IENSI-cf
,Jan Amos
44
KOMRS
.Juliu s
KOŇĚV
I. S ..
KON1-JJWSER
48, 49
,Josef
KOPECKi
IVIilo8
KOPECKÝ
Václav
KOŘErr1
3 50
295 49
Miroslav
KOŘ:fNK:OV~
43
Lenlm
14 6
ze Sachscnt.halu
KOSTI;J\
KOSYGIN
39
Alexej
KOŠATA
Antonín
KOULA
tJan
ICOV,~Ř
Karel
KOZDERKOV~
Fr8.ntiše1: Antonín
352
326, 327 12
295
IJ:=H'1ka
KOZEL z Reizenthalu Zikmund KOŽfK
Franti~ek
K~HHG
Gerd
KRA'Trď
KROPL~ČEK
KRPATA
KHIČKl\
1 32 331
,J2.n Frs.ntišek tToseí'
J27
Kf:,rel
1 60
Jan
346
KRUMPOLC KRUPSKÍ
295
Fra.ntišek
KRATOCI-IVfT.J
Petr
343, 344
(: ene.ť> vl~
328, 352
_
347
.
350
350
( ..-
Ksrel
I:tTBA
KUBA SOV
327 35
V..
o
Franti 2ek
KlJDA
KUI'TA
Zdeněk
KYPRIAN
1 64
58, 21 2
S.
35
1
Antonín
LANC
L.I\NCOV~
40
Libuše
Adol:f
LANGER
1 64
LEGER
Frant.i2ek
LEGER
Karel 43
Vl9dimír
I\t~CHA
349
Matěj
344
261
VlastiilJ.il
lJACHÁCEK
1 66
LTose:f František
Jan Eugen
ze Lhoty Jiří
~
6
z Ehrenf'eldu
LOTHRINGER
lVL~CH
44
317, 318, 338, 354
Josef
LYSANDER
IJrACEK
Iljič
Adolf'
LIEBSCHER
LINTNER
351 142
LEil\T Ksrel
LENIN
43
Miroslsv
1 69
51
348
,,
""~
~- /'"" r ,.._-.·_--
~
MACHAR
Josef Svatopluk
MACHEK
Ivan
MACHEK
Miloš
MAREK
V.
MAREŠ
Jakub
MAR:KUŠ
Jan
164
316, 328
344
Jose:f
MATERNA
z
302
44
Jan
318, 338, 354 339, 354
MĚCHOI,UPSKÝ
MICllÁLEK
ř,1QRSTilT
MR:~JÁK
MRZÍLEK MUCHA MULÁČEK
1 46
165
Vlasta
]16
Jan MOLAVCOVÁ
146
Jitka
-
344
320
Jan
Ivan
~~EJNKOVÁ
I~
163
/primátor/
z MILIČÍ.NA
MORA.VEC
346
Martin
Miroslav
IVl~r•rnT h.U.LI Á~ 0
320
255
HANA
Jose:f
IvlLÁDEK
Václav
Květnice
-MATYÁŠOVÁ
MEHL
158
Vlastimil
IVLUTDER
142
58
MARTINEC MAŠEK
•
ROBUR
Otakar
Vincenc
314, 323 261
Jaroslav KAREL Jaroslav Jan
56
3, 4, 5, 6' 233, 234 345
1 o' 1 1 '
12
N
NÁPRST1COV Á.
328
vfT
NEJEDLÝ l'TEPPJ-i~
46
ROBERT
NESVADBA NEYLING
9
Miloš
146
Daniel
347
NĚIVIEČEK J.
1 58
NOV'K
Bohumil
NOVÁK
Pavel
261
146
o CČENlŠF.K
Jan
160
OHDŘEJ
/primátor/
ORTLIN
/rychtóř/
OSTROVSKIJ
343 342
Alexandr
Niko1ajevič
p
PÁBfČEK
P;~CAL
t.Tan Vincenc
V2clav Z
PACHTA
Jiřík
PALCUČEK
40, 43, 4-5, 57
n' •
PACHT A
PALACid
348
346, 349
.LcDJOV8
346
335
Franti8ek Alois
164
160
s. PAROUBEK
Jan František
PAŘfZEK
Matěj
PA1JKERT
IVo
PAVLfČEK
PECI-IE
J.
PEKLO
z
344 294
V8clav
348
215 Lhoty
,Jestřabí
Vilém
PELZBAUER PEŠfK
PHAN TUAN
PIL:f\IT
36 216
Frantioek
Bohumil
55
42, 47' 266
z PODĚBR.AD
Hynek
z PODĚBRAD
Jiř'Í
310 31
POKORN1
Petr An:bonín
POLÁČEK
Karel
POPOV L. POPP
34-8
38
POSPfŠILOVÁ o POTUČEK
335, 355 Libuoe
294
František
A. V.
PROKOP
o' 317
160
Antonín
PRÁGR
345
4-0
Jaroslav
PILNÁČEK
JaktJ.b
352
Lac1islav
FILC
348
1O
Hol,ý
PROCI-L~ZKA
4-, 5, 6
31 7
Jiří
2, 4, 5, 6, 15-18, 56, 60,
1 72' 1 90' 1 91 ' 1 95' 266' 268' 302 PŘEMYSL
OTAKAR
PŘIBYL
Rudolf'
PUŠIVL:-'\.N
v.
PÝCHA
lJosef'
II.
317
255 323 339, 355
R
RABAS
Jan
328
RADH1S:KÝ
V ~c lc.. v
/ JUDr. /
RADIMSI<:f
Václav
/akad .. malíř·/
RA,JDL
Pavel
REAGAN
REMEK
24, 26, 38
Miloslav
Vladimír
RJUMIN
V.
ROZHOVSid
38 z Rozhovic
RUŽIČKA
Bohl:unil
RUŽIČKJ\
Jan
RUŽIČKA
Karel
o
o o
RUŽIČKA
RYl\TEŠ
Michal
345
37
František
o
261
253
ROMA~NKO J. RUBE~
331' 332, 355
1 58
Ronald
REJHOLEC
3 51
338 1o
~
347
44
/okresní hejtman/
11
1o
Miroslav
Ř
ŘEPIC.I\.
ŘÍHA
ŘÍHOVÁ
Jose:f Josef' Marie
211
55, 57' 58, 233, 247
43
s SALAJ
Cifry
z
S.,\MRIN
Michel
HENG
SEDL,~ ČE'".rC
SCHECHER
159
Lenl{&
1 74
Jiří
SCHMIDT
350
36
Helmuth
SCHNEIDER
1o
Jsroslav
SB.TONOVÁ~
Yveta
14-6
SIROTEK
Emil
1 97
SIXTOVÁ
Hena
43
SKÁLA
ze
,Jan
'7hoře
SKÁLOV4~
SKLEN~Ř
352 ..,"'7 3"0 _}Cf, LO
,Jan
Jan Nymbursk;;í-
SKŘIVAN
Ot.
12
Antonín
SOJKA
352
320
SM:fŠEK SMTJTNf
211
Jiří
Antonín
335
Jr:Jn
165
sovl;y_ Ji:fí
295
SOUMAR
Petr
SPÁLENÝ SPIRA STAl\lĚK
349
327
SLÁDEČKOVÁ
SLÁDEK
346
60
SKALIČKA
SKOPEC
347, 349
39
Zbyněk
SEJKOROVÁ
Jiří
146
Turnovský ,Ji~í
STEJSKAL
Jeremiá}3 1 65
THloslov
1 52'
347, 349
STO PH
39
WIIJ LI
STCCKIJ
Josef'
STBAKA
František
STPu'lJ(f',_
tTosef'
STŘELEC
261 8,
3 ?8
Matěj
SUCI-L(NKOV~~
344
Amslie
Zdeněk
SVITÁK
9, 10
7 •
. 43 164
š ŠECL
Josef
ŠILHÁNEK
353
z Choustníka Oto
ŠINDELÁŘ
ŠKEŘ:fK
V1crlav
z Eberka
40, 41, 42, 45, 54, 57, 6C, 166, 167, 169, 192 56
Kašpar
345, 349
ŠPERLING
Frm1tišek Bohu.slav
ŠPERLING
Jan Antonín
ŠPL:fCHAL Karel
ŠRÁMEK
35,2 352.
Old:ř'ich
1 59
ŠTE,JNAR
Karel
295
ŠTOLBI\
Josef'
7,
Lubomír
ŠTROUGAL
ŠVEC
J.
ŠVORCOV~
8
38, 3<)
1 58
Jiří
ŠVEFJ'vi.A
1 46
Franti2ck
ŠTĚrmt
ŠVARC
348
Václa·v
ŠPRINGL
264
,Js.n
346
295
Ls.dislav
Š:rvliDL
Šimon
49
Jiřina
234
346, 348
T
TAMAY-MENDEZ
A.
37
TENG Siao-pcrting
30
TITO-BROZ
35
Josef
TOIVlEK Bohuslav TOPOL
Ivo
43
TORSTENSON I'RMAL
317
Josef'
TUČKOVI..
TUPÍ
1 59
52 6,
Hana
V8clav
TUR OŇ
J·.
TUWIM
,Ju1ian
TÝLE
1 63' 1 78'
233, 302 339
Josef
160 57
u ULRYCH
Petr
ULRYCHOVÁ
146
Hane
146
v VACEK
Karel
Vf.. CLAV IV. VÁCLAV
164 317
/rychtář/
VALENTA
Jiř~í
VALENTA
Ladisl8v
342 1 65
44
302
VALE~
Jan
V~VRA
Josef
VAV~ÍN
345 7, 317
Zbyn~k
304, 315, 318, 319, 326, 327, 329, 338, 355
VEJRYCH
Jan
VERUN~~
Karel
VĚ~OREK
,Jiří
352
12
z VINOŘE
Petr
VI1ADISLAV
II.
.344 311 169
Alois
VOLENEC
34 7
Alois
VIJ.VIBERS:KÝ
VLAS~K
295
Ladislav
352
VOLYŇSKf
Cyprian
346, 349
VOLY~SI<Ý
z Vladoře
Matouš
VOLYŇSKf
Vá~la~ Cyprian
VONDR1~~EK VOI'ffiR~~KOV"~
VONTIRUŠKA VRBA
Vladimír Jana
z VYSKYTN~
44
rv~i1an
Otto
158
1 32
44 Martin
VILÍMOVSKÝ
344
Alois
12
w WURZEL
Ludvík
328, 356
345, 349 346
-5 ~-~ :,. ,-
Z~LIGER
Bohumil
ZAPOROŽČEI\IKO
352
Michail Ivanovič
ZAPOROŽČENKO-KABLUČKOV_~ ZÁSVĚTLO
z Vi noře
ZEMAN
Jaroslav
ZEVLI\N
Josef
ZENillN
Vladimír
ZEYER
Jan
34-4
45, 52, 55, 56, 1 63, 1 65 192
327, 328, 329, 331, 338, 356
Karel
146
ZÍIVL'l
Josef
295
Jaroslav
2 28
ž ŽELEZŇÁK
Věra Vasiljevna
164
ZICH
ZivLI\T'LÍK
,Jan
47, 48, 49, 51
Frsmtišek
1 64
4 9, 51
O B
S
A H
Strans
ÚVOD
2
OSOBNi DATA ~-T0\1-ÉHO KRONIKkl~E
15
SVĚT V ROCE 1980
19
POI,ITICKÝ ŽIVOT V KOLÍNĚ
•
•
•
•
•
3
•
•
40
CET.JOMĚST SKÝ ZÁV.i\ZEK
61
HOSPODA ŘENÍ MĚSTSKÉT-IO I'L~RODI\TÍHO Vf130RU .
70
ŽIVOTI'[f
PROSTŘEDÍ NAŠEHO IIIĚST.I\.
VODA PRO ~FĚSTO KOLÍN
89
1 07
Strana. ŠKOT,STVf A P~ČE O DĚTI A MLÁDEŽ
1 14
KTJIJTURN:f A SPOLEČENSKÝ ŽIVOT V KOL:ÍNĚ
140
SBOR PRO OBČANSKÉ ZÁI_JEŽITOSTI
1 73
TĚLOVÝCHOVA A SPORT
1 80
o PRUl\TYSL A SLUŽBY
1 98
Z Er.IĚDĚLSTVÍ
238
OKRESNÍ ÚSTAV N1~RODNÍHO
ZDRAVÍ
ORGldiTIZACE ~L~RODN:f FRONTY
a
254
o
s
e
o
o
e
256
267
o
RUZNÉ UDÁLOSTI BĚHEM ROKU
286
DOSTAVENÍČKO V KOI_JÍNĚ
294
Pu'BLIKACE O KOLÍNSKÉ RADNICI
301
JMENNÝ REt.TST:i'tÍK
357
OBSAH
375
