Krize jednotné evropské měny Mojmír Helísek Seminář k projektu IGA VŠFS č. 7738 (2011-2012) „Ekonomické a právní aspekty současného fungování hospodářské a měnové unie a implikace pro ČR“ 21. 5. 2012
Úvod – nechceme euro 1. Měnová krize 2. Kurz eura 3. Euro jako mezinárodní měna 4. Euro jako zdroj problémů eurozóny Závěr
2
Úvod – nechceme euro (1) Veřejné mínění Průzkum Eurobarometeru: Jste pro euro? pro
proti
neví
jaro 2006
jaro 2008
podzim 2011
jaro 2006
jaro 2008
podzim 2011
jaro 2006
jaro 2008
podzi m 2011
59
60
55
34
33
40
7
7
7
ČR
57
53
22
36
42
73
7
5
5
SR
63
66
78
31
30
18
6
4
4
Průměr EU
Pramen: Eurobarometer 65 (2007), pp. 131, 313. Eurobarometer 69 (2008), pp. 19, 20, Annex p. 143. Eurobarometer 76(2011), Annex p. 65. V ČR odpovídalo okolo 1 tis. respondentů.
ČR patří mezi země s nejnižší oblibou eura, nižší byla na podzim 2011 pouze ve Velké Británii (15 %). 3
Úvod – nechceme euro (2) Podle průzkumů domácích agentur je „pro euro“: - STEM v lednu 2011: 22 % - SANEP v lednu 2012: 28,7 % - CVVM v dubnu 2012: 19 % (na podzim 2003: 58 %)
4
Úvod – nechceme euro (3) Vláda Koaliční smlouva z července 2010: „S ohledem na stávající vývoj nyní nestanovíme termín přijetí eura [...]. Pokud se bude společná evropská měna vyvíjet jako smysluplný a udržitelný projekt, připravíme zavedení eura v ČR.“ Programové prohlášení vlády (4. 8. 2010): 41 stran, o euru ... Odmítavé stanovisko ve „Vyhodnocení“, prosinec 2010 (obdobně 2011): - domácí ekon. problémy (zhoršení veřejných financí, nepružnost trhů práce), - fiskálními problémy eurozóny - nejistota na mezinár. fin. trzích, obavy ze zvratů v krátkodobém kapitálu a ohrožení stability kurzu koruny, pokud by byla v ERM II. 5
Úvod – nechceme euro (4) Další oficiální stanoviska : - prohlášení premiéra v květnu 2011: výhodnější než euro je mít korunu s volným kurzem; dále: upořádat referendum jako ve Švédsku (v době vstupu do EU ...); květen 2012: euro za 8 – 10 let, - postoj ČNB (nový guvernér v červnu 2010) jednoznačně odmítavý, a to kvůli zhoršení rozpočtové pozice ČR. Březen 2012: nejbližší možný termín = 2017, - prezident ČR opakovaně návrh vládě, aby si ČR vyjednala výjimku jako V. Británie či Dánsko (opt-out).
6
1. Měnová krize Co znamená „krize eura“? Měnovou krizí je označováno výrazné znehodnocení kurzu měny. Jednoduché kritérium: min. 25% meziroční znehodnocení dolarového kurzu při minimálním ročním nárůstu ukazatele o 10 p. b. (IMF 1998). V historii eura měnové krizi nedošlo, a to ani náznakem. Vývoj kurzu EUR/USD EUR/USD
1999 0,939
2000 1,085
2001 1,117
2002 1,061
2003 0,885
2004 0,805
2005 0,805
2006 0,797
2007 0,730
2008 0,684
2009 0,720
2010 0,755
2011 0,719
% změna
-
15,5
2,9
- 5,0
- 16,6
- 9,0
0,0
- 1,0
- 8,4
- 6,3
5,3
4,9
- 4,8
Pramen: OECD (http://stats.oecd.org/index.aspx?queryid=169). Výpočty vlastní. Pozn.: + ... depreciace (ve 4 letech), - ... apreciace (v 7 letech)
7
2. Kurz eura (1) Ve volnější interpretaci lze za krizi určité měny považovat její dlouhodobé „oslabování“, tj. depreciaci jejího kurzu. V roce svého vzniku stálo jedno euro 1,07 USD (průměr v r. 1999), jeho průměrná cena v roce 2011 dosáhla 1,39 USD (v současnosti – 17. 5. 2012 – 1,23 USD). Kurz eura má apreciační trend.
8
2. Kurz eura (2) Kurz USD/EUR 4. 1. 1999 – 17. 5. 2012 (denní kurzy)
Pramen: Evropská centrální banka, 17. 5. 2012 (http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=120.EXR.D.USD.EUR.SP00.A)
9
3. Euro jako mezinárodní měna (1) Mezinárodní měna – používaná mimo jurisdikci jejího emitenta (Issing, 2008): − v devizových rezervách CB, − ve finančních transakcích, − kotva kurzových režimů. Měna procházející krizí by měla být postižena nedůvěrou, její podíl v těchto ukazatelích by měl klesat.
10
3. Euro jako mezinárodní měna (2) Držba eura v devizových rezervách CB má rostoucí trend. Měnové složení devizových rezerv (koncem roku, mld. USD a %) Celkové rezervy Podíl USD Podíl EUR
1999 1 379,7 71,0 17,9
2007 4 119,4 64,1 26,3
2010 5 123,5 61,5 26,2
2011 5 445,7 61,7 25,7
Pramen: Mezinárodní měnový fond (http://www.imf.org/external/np/sta/cofer/eng/cofer.pdf) Poznámka: Celkové rezervy = rezervy evidované MMF, u kterých je specifikováno měnové složení. Výpočty vlastní. 2011: koncem 3. čtvrtletí.
11
3. Euro jako mezinárodní měna (3) Euro je stále více využíváno ve finančních transakcích, finanční krize jeho pozici neoslabila. Podíl měn na obratu devizových trhů (v %) 2001
2004
2007
2010
Podíl USD
90,3
88,7
86,3
84,9
Podíl EUR
37,6
36,9
37,0
39,1
Pramen: Goldberg, 2011, p. 24.
12
3. Euro jako mezinárodní měna (4) Kurzové režimy napojené na euro Kurzový režim
Země
ERM II
Dánsko (±2,25 %), Lotyšsko (±1 %), Litva (currency board)
Currency board
Bulharsko, Bosna a Hercegovina
Řízený floating
ČR, Rumunsko, Chorvatsko, Makedonie
Euroizace
Vatikán, San Marino, Monako, Saint-Pierre-etMiquelon, Mayotte
Jednostranná euroizace
Kosovo, Černá hora, Andorra
Fixní kurz (peg)
20 zemí v Africe a Polynésii (zejména zóna CFA franku)
Pramen: ECB, 2011, pp. 15-16.
13
4. Euro jako zdroj problémů eurozóny (1) Euro je příčinou vysokého veřejného zadlužení - Euro odstraňuje kurzové riziko, podporuje nadměrné veřejné zadlužování. Riziko by zmírňovalo ochotu investorů a nedošlo by k tak velkému zadlužení. -
Nízké úrokové sazby v eurozóně stimulovaly dlužníky k nadměrnému veř. zadlužování. Samostatná národní MP s vyšší inflací i úrokovými sazbami by nadměrnému zadlužení zabránily.
-
Euro s nízkými úrokovými sazbami umožnilo úvěrovou expanzi bankovního sektoru (konkrétně v případě Irska). Následoval vznik úvěrové bubliny a její splasknutí, na což reagovala irská vláda garancí bankovních závazků.
14
4. Euro jako zdroj problémů eurozóny (2)
Nejde o nedostatky eura (a MP ECB) nýbrž o chyby: -
dlužníků (fiskální nezodpovědnost vlád), věřitelů (investorů), kteří chybně odhadli kredibilitu dlužníků, ratingových agentur, které nevarovaly ani dlužníky, ani věřitele.
15
4. Euro jako zdroj problémů eurozóny (3) Euro neumožňuje prosadit znehodnocení kurzu, a tím neumožňuje stimulovat export. 1) Konkurenceschopnost by se měla zvyšovat kvalitou, inovacemi ..., nikoliv zlevňováním exportu devalvacemi. 2) Za konkurenční devalvací jedné měny by následovaly soutěživé devalvace, vedoucí k měnovým krizím slabších měn s dopady do jejich reálné ekonomiky. 3) Znehodnocení kurzu povede ke zvýšení inflace (růst cen dováženého zboží) a tím k oslabení proexportního devalvačního účinku. 4) Vývoj kurzu je záležitostí devizových trhů, bez ohledu na zájmy dané ekonomiky. 5) V malé otevřené ekonomice se nelze spoléhat na vliv devalvace na export – působí „zákon jediné ceny“. 16
Závěr (1) S eurem je spokojena většina obyvatel eurozóny (Eurobarometer): - jaro 2006: 65 %, - podzim 2011: 64 %.
Největší oblibě se euro těší na Slovensku, a to s výrazným nárůstem této obliby. Rostoucí obliba eura v zemích, které mají praktické zkušenosti s jeho fungováním, je nepřímým svědectvím přínosu jednotné měny.
17
Závěr (2) Euro samotné není zdrojem problémů členských zemí eurozóny (Řecka, Irska, Portugalska). Tyto problémy však vedly k diskreditaci eura. Diskreditace eura nepříznivě ovlivňuje politické klima k zavedení eura. Empirická verifikace tzv. krize eura: - vývoj měnového kursu, - držba eura v rezervách, - obrat na devizových trzích, - kotva kurzových režimů, neexistuje. Konec
18
Literatura ECB: The International Role of the Euro. July 2011. Eurobarometer 65, 69, 74, 76. Public Opinion in the European Union. 2007, 2008, 2011. Goldberg, L.: The International Role of the Dollar: Does It Matter if this Changes? Federal Reserve Bank of New York Staff Reports, No. 522, October 2011. International Monetary Fund: Financial Crieses: Characteristics and Indicators of Vulnerability. In: World Economic Outlook, May 1998, pp. 74 – 97. Issing, O.: The Birth of the Euro. Cambridge University Press, 2008. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. 2008 - 2011. Vláda ČR a ČNB. 19
