37 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 6. LISTOPADU 2008, DATUM VYDÁNÍ: 14. LISTOPADU 2008, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Jak vidí odboráři novelu zákoníku práce (III.) – str. 2 z Změna ve výběru členských příspěvků po 1. 1. 2009 – str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Proč je důležitá flexikurita? z Důchody od ledna 2010 „po novu“ (II.)
Vláda se sice u moci drží zuby nehty, ale poločas rozpadu už má dávno za sebou…
DALŠÍ SLUŽBA ČLENŮM OS KOVO: MOŽNOST SJEDNAT VÝHODNĚJŠÍ POJIŠTĚNÍ V souvislosti s hledáním možností jak rozšířit výhody pro členy OS KOVO se nám podařilo dohodnout další nadstandardní služby pro členy a základní organizace OS KOVO. Uzavřeli jsme smlouvu o spolupráci s ČSOB Pojišťovnou, a. s., členem holdingu ČSOB, na nový zaměstnanecký program. Tento program umožňuje každému členu OS KOVO získat zvýhodnění ve výši 25 % na pojištění vozidel (povinné ručení i havarijní pojištění), pojištění bytů, domácností a majetku. Cílem je uspořit vám, členům OS KOVO, peníze. V této souvislosti je nutné připomenout, že veškeré výhody jsou směřovány jen a jen ke členům OS KOVO. Nikdo z vedení OS KOVO, ani sám OS KOVO nemá z případných smluv žádnou výhodu, žádný profit. Tento princip je přímo zakotJaromír Endlicher ven ve smlouvě o poskytování uvedených služeb uzavřené mezi OS KOVO a ČSOB Pojišťovnou, a. s. Pokud vás nabídka zaujala, máte možnost porovnat si současné náklady na pojištění svého osobního vozidla, s nabízenými podmínkami. Máte dvě možnosti. První možnost je nezávazně vyplnit - podle toho, jaký druh pojištění máte - příslušný dotazník
(Pokračování na str. 2)
Závod ve Skalici nad Svitavou je největší provozovnou norimberské firmy Bauműller
KRIZE DOSTIHLA BŘEHY SVITAVY Jak se daří Baumülleru v jihomoravské Skalici? Skalice nad Svitavou na Blanensku je vesnice s pěti sty obyvatel. Přesto v ní sídlí řada firem: agrochemický podnik, šlechtitelská a semenářská stanice a v neposlední řadě s. r. o. Baumüller – továrna na výrobu elekromotorů, ležící pár desítek metrů od vlakového nádraží. Této strojírenské firmě se daří dobře, ale ani ona není vůči současné krizi imunní. Jak ve Skalici nad Svitavou vyrostl v roce 1925 tovární objekt na třídění hadrů, si už dnes u Baumüllerů málokdo pamatuje, ale také to nikoho netíží, protože dnes tu našlo obživu na 260 kvalifikovaných pracovníků dojíždějících za zajímavou prací Radomír Burgr až z Brna. Tato kvalitativní přeměna se odehrála zde, na břehu řeky Svitavy, až po roce 2000 s příchodem norimberské firmy Baumüller, jak nás informoval předseda ZO OS KOVO Radomír Burgr. Dle jeho slov firma Baumüller začala na jižní Moravě „rozhazovat sítě“ v zájmu rozšíření svého impéria na Brněnsku již počátkem 90. let. Nejprve jednala o koordinaci svých
výrobních programů s brněnskou firmou MEZ a po neúspěchu těchto rozhovorů se obrátila v roce 1996 na Adast v Adamově, kde pak byla v pronájmu čtyři roky. Zároveň si a. s. Baumüller vyhlédla tovární prostory Sběrných surovin ve Skalici nad Svitavou, kam v roce 2000 přemístila všechny stroje spolu s výrobním programem, ale i další techniku přímo z Norimberku. Takže se skalický závod následně stal největší provozovnou této firmy a v Norimberku zůstalo jen vedení společnosti a technické zázemí. Elektromotory a pohony o výkonu do 450 kW se ze Skalice odvážejí ke kompletaci do tiskařských, textilních, balicích i jiných strojů do některých poboček v Norimberku a odtud odběratelům do celého světa. (Pokračování na str. 2)
1
KOVÁK číslo 37 — 14. listopadu 2008
DALŠÍ SLUŽBA ČLENŮM OS KOVO (Dokončení ze str. 1) otištěný v Kováku (v příloze najdete 2 dotazníky 1. pro kalkulaci zvýhodněného povinného ručení a 2. pro kalkulaci zvýhodněného pojištění domácností a nemovitostí – pozn. redakce), nechat si potvrdit členství v OS KOVO a zaslat jej na OS KOVO. My následně zajistíme předání pojišťovně. Druhá možnost je určena těm, kteří mají přístup na intranetové stránky OS KOVO. Na základní stránce je umístěn odkaz na zaměstnanecký program.cz. Po jeho otevření si můžete sami na kalkulačce, která je zde k dispozici, nastavit hodnoty a vypočítat vaši novou cenu pojištění vozidla. Zde lze i přímo požádat o uzavření smlouvy. Současně je zde uložen v elektronické podobě i výše uváděný dotazník. Po jeho vyplnění
přímo v PC jej buďto vytisknete, necháte si potvrdit členství v OS KOVO a pošlete na OS KOVO, nebo jej přímo pošlete e-mailem na OS KOVO. Dotazníky lze zasílat poštou na adresu OS KOVO, organizační úsek, nám. W. Churchilla 2, 113 59, Praha 3 - Žižkov, nebo faxem na číslo 222 540 278, případně na e-mailovou adresu
[email protected]. Při zasílání dotazníku e-mailem prosím uveďte v průvodním dopise název ZO OS KOVO, ve které jste evidováni. Následně vás bude kontaktovat zástupce (referentka) zaměstnaneckého programu, která vám zodpoví vaše dotazy, případně vypočítá finanční úsporu. Pokud máte jakékoliv dotazy, či chcete další upřesnění, lze volat manažera projektu Mgr. Romana Marka na tel. čísle 602 284 569. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO
KRIZE DOSTIHLA BŘEHY SVITAVY (Dokončení ze str. 1)
Odbory jako dárek k Vánocům Radomír Burgr, neuvolněný předseda ZO a v „civilu“ předák party obráběčů kovů, převzal nynější funkci před dvěma roky, zatímco do té doby byl jejím místopředsedou. Na „porodní bolesti“ odborové organizace vzpomíná velice sugestivně: „Když nás tu bylo v továrně jen pár desítek, nemělo cenu zakládat odbory, ale když už se postupně rozšířila výroba na současných 270 pracovníků a tehdejší vedení začalo vytvářet pracovní podmínky na hranici únosnosti, dohodlo se tenkrát několik nás, dělníků, že bychom s tím měli něco dělat. Nejprve jsme se radili s právníky na úřadu práce, ale když nám to nepomohlo, obrátili jsme se na metodické pracoviště OS KOVO v Brně. Ti nám doporučili rovnou, ať si založíme odborovou organizaci, že to bude potom všechno jednodušší. Tento návrh jsme přijali, organizaci jsme založili koncem roce 2001 a oficiálně jsme o tom informovali vedení před Vánoci a začali oficiálně fungovat od Nového roku 2002.“ Ihned po zvolení závodního výboru začali s vedením závodu vyjednávat kolektivní smlouvu, aby ji podepsali ještě do konce března a mohla vstoupit v platnost k 1. dubnu. Odborový předák Burger přiznává, že při vyjednávání se někdy i bouchalo do stolu, ale nakonec se podařilo dohodnout slušný meziroční růst mezd, týden dovolené navíc, různé příplatky ke mzdě za práci odpoledne, v noci i o víkendech či svátcích. Výsledkem těchto jednání je též sociální fond, do kterého zaměstnavatel přispívá 100 000 korun ročně. Díky tomu může odborová organizace pořádat různé kulturní, sportovní a společenské pořady. „To, že jsme aktivní, vede k tomu, že se daří získat do odborů zejména mladé lidi do 35 let, kteří tvoří dnes téměř 70 procent členské základny,“ uvádí R. Burgr.
Málem protestní akce Tyto korektní i konstruktivní vztahy mezi vedením a odbory netrvaly věčně. Před kolektivním vyjednáváním na rok 2008 došlo ke zlomu. Norimberský majitel odvolal dosavadní vedení pro špatné hospodářské výsledky a z Norimberku došla „hláška“, že se pro rok 2008 předpokládá nulová valorizace mezd. „Od té doby – vlastně po celé jaro - byl skalický management ochoten se s námi bavit o všem
2
jiném, než jsou mzdové záležitosti, a lidé ve fabrice to dobře věděli. Proto byli připraveni uskutečnit protestní mítink,“ připomíná předseda Burgr. A jak odbory postupovaly dál? „Informoval jsem o tomto dění jak OS KOVO v Praze a metodické pracoviště v Brně, tak i regionální tisk a okolní odborové organizace na Blanensku a Boskovicku, které začaly do Skalice posílat podpůrné rezoluce. Na případnou protestní akci přislíbili účast i předseda OS KOVO J. Středula a místopředseda J. Endlicher,“ vysvětluje R. Burgr. Když se o stavu věci dozvěděl německý zaměstnavatel, byl z toho velký poprask a následně dal skalickým odborům zprávu, že je připraven pokračovat v kolektivním vyjednávání. Jak potvrdil předseda Burger, žádali na zaměstnavateli počátkem roku mzdovou valorizaci ve výši pěti procent a svého nakonec dosáhli. Norimberská firma Baumüller totiž neměla nejmenší zájem na tom, aby na jejich pracovišti, ať již kdekoliv, došlo k nějakým protestům.
Nejhorší snad zažehnali Odborový předák během našeho rozhovoru s uspokojením konstatoval, že finální výrobky firmy Baumüller nacházejí odbyt po celém světě, zejména v USA, ale vzápětí jedním dechem dodal, že je vývoz velice citlivý na veškeré mimořádnosti. Například atentát teroristů na newyorské obchodní centrum 11. září 2001 se následně projevil ve sníženém odbytu výrobků. Současná hospodářská krize, která otřásá bankovním systémem a ekonomikou celého světa, si rovněž našla cestu do Skalice, a to poklesem odbytu o dvacet procent. „Z norimberského ústředí přišel pokyn propustit 12 až 15 procent pracovníků, ale i v této nervní situaci jsme dokázali najít východisko. Přirozeným úbytkem odešlo asi 30 pracovníků bez náhrady a v souvislosti s poklesem výroby byli propuštěni nejprve tři zaměstnanci a nedávno dalších 20 lidí, zato s tříměsíčním odstupným,“ líčí R. Burgr. „Podle informací z centrály firmy dopadá krize na německé pracovníky mnohem tíživěji. Propuštění totiž hrozí desítkám vysoce kvalifikovaných technických a hospodářských pracovníků s dlouholetou praxí. Nepřeji jim to a doufám, že nás už nic špatného nepotká a že to nejhorší už jsme zažehnali,“ zdůrazňuje předseda Radomír Burgr, „do konce roku by se už nemělo propouštět.“ Text a snímky (rur)
JAK VIDÍ ODBORÁŘI NOVELU ZÁKONÍKU PRÁCE (III.) Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyzvalo na svých internetových stránkách veřejnost, aby se vyjádřila k návrhu novely zákoníku práce (tak jak jej připravila komise jmenovaná ministrem Nečasem). Na tuto výzvu zareagovali někteří funkcionáři a členové ZO OS KOVO, jejichž vyjádření adresovaná MPSV v Kováku na pokračování uveřejňujeme. (redakce)
JEN V ODBORECH JSEM NAŠEL ZASTÁNÍ Četl jsem na stránkách vašeho ministerstva změny v zákoníku práce a rozhodně s nimi nesouhlasím. Toho času jsem sice v důchodovém věku, ale moje zkušenost v zaměstnání byla, že jen v odborech jsem našel při nepravostech vedoucích zastání. Jak zrušíte zákoník práce, tak už nebude mít zaměstnanec zastání vůbec a při omezení práv odborů to bude ještě horší. Nenechte si našeptávat právníky, kteří dobře vědí, že vaše politické zadání splní, vytvoří si podmínky pro své podnikání ve své branži a zaměstnanci se bez nich vůbec neobejdou. Soudy budou zaplněny méně podstatnými spory v problémech, které již teď řeší. Zastaňte se občanů-zaměstnanců a nedělejte z nich možná až nevolníky. JOSEF KREJČA, Valašské Meziříčí
VYUŽIJME MOŽNOSTÍ ODBORŮ Vážení přátelé, po seznámení s připravovanými koncepčními změnami v zákoníku práce naše ZO dospěla k názoru, že veškeré úpravy mají za následek změny právní rovnováhy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Navrhované změny snižují ochranu zaměstnanců. Z těchto důvodů naše organizace nesouhlasí a je proti zavedení připravovaných změn v zákoníku práce. Je třeba využít všech možností odborů k zabránění přijetí navrhovaných změn. ZO OS KOVO TENEZ, a. s., Chotěboř
VEDLO BY TO K POKLESU ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ Reakce odborové organizace k věcné novele zákoníku práce: VZO OS KOVO Transporta Chrudim byl seznámen s připravovaným návrhem novely zákoníku práce. Konstatuje, že návrh novely odmítá, a upozorňuje, že vyzve všechny zaměstnance, aby se jako občané tohoto státu proti tomuto záměru postavili. Nový zákoník práce by měl za následek pokles životní úrovně a snížení sociální úrovně pracujících. VZO OS KOVO Transporta Chrudim plně podporuje prohlášení OS KOVO k návrhu zákoníku práce ze dne 15. 10. 2008. S pozdravem MIROSLAV JOSKA, předseda ZO OS KOVO Transporta Chrudim
AŤ NEJSME JAKO CHUDÁCI Seznámil jsem se s Vašimi záměry změnit a i zrušit zákoník práce, ZÁSADNĚ S TÍM NESOUHLASÍM. Pokud by se zákoník práce zapracoval do občanského zákoníku, tak to už se ve svých povinnostech a právech zaměstnanec nevyzná. Ponechte zákoník práce jako samostatnou zákonnou normu, a ta je celkem ve srozumitelné formě pro zaměstnance. V zákoníku práce máme alespoň částečnou ochranu a odbory jsou jediné, co se za nás postaví. Kolektivní smlouvu taky potřebujeme, ať nejsme jako chudáci. Nechceme být v EU jako nevolníci a chceme mít svá práva a alespoň nějakou ochranu v zaměstnání. JIŘÍ PRAŽÁK, člen OS KOVO, Ostrava
KOVÁK číslo 37 — 14. listopadu 2008
ZMĚNA VE VÝBĚRU ČLENSKÝCH PŘÍSPĚVKŮ PO 1. 1. 2009 Rada OS KOVO na svém říjnovém zasedání schválila změnu stanov, konkrétně § 12 odst. 2, který hovoří o členských příspěvcích, a § 26 Finanční prostředky OS KOVO a ZO, odstavec 2.1. První informace, včetně nového znění § 12 odst. 2 a § 26 odst. 1.2 platných od 1. 1. 2009, byla zveřejněna již v Kováku č. 35 v souvislosti s informací o závěrech 11. Rady OS KOVO. Při formulaci znění paragrafu 12 odst. 2 jsme vycházeli z nutnosti reagovat na skutečnost, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přijala v roce 2006 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který konkrétně v § 192 – 194 nově řešil otázky náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě). Účinnost těchto ustanovení ZP však byla pozastavena a nastane až od 1. ledna 2009. Na to navazují novely tzv. doprovodných zákonů, zejména novela zákona č. 589/1992 Sb. Ve vazbě na tuto úpravu jsme byli nuceni provést i změnu Stanov OS KOVO, a to konkrétně v § 12 členské příspěvky, odstavec 2, a § 26 Finanční prostředky OS KOVO a ZO, odstavec 2.1 . Na základě výše uvedených zákonů bude zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy za 1. – 14. den dočasné pracovní neschopnosti. Od 15. dne pracovní neschopnosti předá zaměstnance do evidence příslušné správy sociálního zabezpečení, která bude vyplácet dávky nemocenského pojištění od 15. dne dál. Proto počínaje 1. lednem 2009 nebude člen OS KOVO od patnáctého dne pracovní neschopnosti platit 1 % členských příspěvků z těchto nemocenských dávek. K tomuto rozhodnutí nás vedla skutečnost, že za 1. až. 14. den vyplácí zaměstnavatel „náhradu mzdy“, která je součástí tzv. výplaty. Od 15. dne již bude vyplácet „nemocenskou“ příslušná okresní správa sociálního zabezpečení a na tyto peníze ZO OS KOVO tzv. nedosáhne. Navíc by výběr příspěvků z této částky byl velice komplikovaný a při jejich výši a možné časové prodlevě, za kterou ji správa musí vyplatit, již nechceme naše členy dál zatěžovat. Při zvažování všech pro a proti jsme brali i v úvahu jediné dostupné podklady – rozbor pracovní neschopnosti v roce 2007 dle údajů ČSÚ. Z podkladů je zřejmé, že v roce 2007 připadlo na jednoho pojištěnce v kovoprůmyslu v průměru 26,04 dne pracovní neschopnosti (údaj ČSÚ). Při stejné výši pracovní neschopnosti po změně v poskytování nemocenských dávek podle nového zákona v roce 2009 by dávky za dobu 12,04 dne (26,04 – 14) dočasné pracovní neschopnosti nebyly pokryty srážením a odvodem členských příspěvků zaměstnavatelem (pokud je zaměstnavatel sráží ze mzdy a odvádí ZO OS KOVO). Doba 12,04 dne představuje v porovnání s průměrným počtem dní v roce (365,25 dne) 3,3 procenta. Tento výpočet je pouze orientační, protože tuto skutečnost ovlivní různé další faktory, například: z z dostupných statistik jsme nezjistili „skladbu průměrné pracovní neschopnosti“ – podíl a rozsah nemocnosti delší než 14 kalendářních dnů z průměrná neschopnost se může skládat z více pracovních neschopností, kratších než 14 kalendářních dnů a „několika“ extrémně dlou-
hých pracovních neschopností, což pozitivně (pro OS KOVO) ovlivní možný úbytek členských příspěvků z průměr je zkreslující, neboť je známo, že spíše jsou nemocní lidé s nižšími příjmy, kteří jsou i více členy odborů, takže doba pracovní neschopnosti odborářů může být vyšší, než je doba průměrná (negativní pro OS KOVO). Dále jsme vycházeli ze skutečnosti, že i podle „stávajícího zákona“ mohly tzv. malé organizace (do 25 zaměstnanců) „nemocenskou“ nevyplácet, ale od prvního dne předat takového zaměstnance příslušné správě sociálního zabezpečení, která vypočetla a vyplatila dávky nemocenského. V působnosti OS KOVO je k dnešnímu dni 72 zaměstnavatelů, kteří podle výkazu ZO OS KOVO za rok 2007 evidují 25 a méně zaměstnanců. Průzkumem, jak řeší příslušné ZO OS KOVO výběr členských příspěvků u těchto zaměstnavatelů, jsme zjistili, že většina těchto zaměstnavatelů je v působnosti ZO OS KOVO, které působí u více zaměstnavatelů. Většina zaměstnavatelů působí ve větších areálech a používají služeb společné mzdové účtárny, proto nevyužívají možnosti nepočítat a nevyplácet dávky nemocenského. U některých dalších ZO OS KOVO (které působí i u malých zaměstnavatelských organizací) je vzhledem k většímu počtu zaměstnavatelů nereálné, vzhledem k rozdílům v celkovém objemu mezd za jednotlivé měsíce a zaslané částce 1 % členských příspěvků, rozpoznat případný propad neodvedení nemocenských dávek několika zaměstnanců. Ozývaly se hlasy, že opět dojde k posunutí účinnosti uváděných ustanovení k nemocenské, protože MPSV, respektive příslušné správy sociálního zabezpečení, nejsou připraveny. Toto byl i jeden z důvodů, proč tento článek vychází až nyní. V současné době je již na www stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR umístěna kalkulačka pro výpočet jednak „náhrady mzdy“ a jednak „nemocenské“ po 1. 1. 2009. Uvedenou tabulku najdete na adrese: www.mpsv.cz , na horní liště klikněte na odkaz „Nemocenské pojištění“ a po otevření je v levém sloupci nabídky k dispozici „Kalkulačka pro výpočet náhrady mzdy“ a „Kalkulačka pro výpočet nemocenských dávek v roce 2009“. Závěrem tedy lze konstatovat, že pokud bude od 1. ledna 2009 člen OS KOVO v pracovní neschopnosti, prvních 14 dní mu bude zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy a z této částky bude člen odvádět 1 % členských příspěvků. Od 15. dne pracovní neschopnosti bude nemocenské dávky vyplácet příslušná správa sociálního zabezpečení a z těchto dávek člen 1 % nebude odvádět. Ještě upozorňuji, že při dlouhodobé nemoci (více než 5 měsíců) není tato skutečnost důvodem k zániku členství dle §7 odst. 1 písm. c) Stanov OS KOVO. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO
SLOVENSKÉ SLUČOVÁNÍ KOVÁCI A DOPRAVÁCI DO JEDNÉ RODINY Společně postupovat při obhajobě sociálních práv členů je smyslem sloučení dvou odborových svazů na Slovensku: Odborového zväzu KOVO (OZ KOVO) a Nezávislého odborového zväzu verejnej cestnej dopravy (NOZ VCD). Dohodla se na tom předsednictva obou svazů a sjednocení stvrdil slučovací sjezd koncem září v Tatranské Lomnici. Předseda Rady OZ KOVO Emil Machyna v kováckém měsíčníku Priority označil sloučení za „velmi pozitivní zprávu, neboť takovým způsobem se naplní strategie nejen svazu, ale i Konfederace odborových svazů SR – jak být silnější, jak sjednocovat názory a společné postupy“. Podle E. Machyny k tomu, aby bylo možno toho dosáhnout, je zapotřebí silných odborů a svazů. „Měli bychom pokračovat ve sbližování s dalšími svazy, hledat cesty k dalšímu slučování. Doufám, že nadcházející sjezd Konfederace odborových svazů SR bude moci konstatovat, že i jiné odborové svazy jsou ochotné kráčet touto cestou. Je to správný krok, jen je třeba najít odvahu a vlastní přesvědčení,“ zdůraznil. Také dosavadní předseda NOZ VCD Michal Čekel uvítal sloučení obou odborových svazů v jeden a vyjádřil přesvědčení, že „tento krok přinese rozšířené kovácké rodině víc výhod než nevýhod. Ne nadarmo se říká – víc hlav, víc rozumu. Věřím, že to bude prospěšné i v tomto případě“. (jh)
SR: ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY Ze současných 8100 na 8900 slovenských korun se zvýší (v adekvátním přepočtu na euro, připravovaném v SR od ledna 2009) minimální mzda. Příslušný zákon, který schválil v září slovenský parlament, čeká jen na podpis prezidenta. Jak upozornil v záříjovém čísle měsíčník slovenských kováků Priority, zaměstnavatelům se výše takto upravené minimální mzdy nelíbí, neboť dle jejich názoru jde o „příliš razantní růst o 800 korun“. Někteří údajně dokonce hrozí propouštěním zaměstnanců z práce z důvodu, že nebudou schopni přijmout jiné kroky k zabezpečení výplaty vyšší minimální mzdy. Podle kováckého časopisu se růst minimální mzdy dotkne dvou procent zaměstnanců. (jh)
PŘEDVÁNOČNÍ NADÍLKA U PORSCHE KAŽDÝ ZAMĚSTNANEC DOSTANE LETOS PRÉMII 6000 EURO Již v říjnovém výplatním termínu dostanou zaměstnanci německé automobilky Porsche tradiční bonus a v listopadovém takzvaný vánoční plat, takže každý z nich obdrží dohromady 6000 euro navíc. Známý výrobce sportovních vozů tak v obchodním roce, který skončil ke 31. červenci 2008, překonal výši zvláštních odměn z předchozího roku, kdy činily 5200 euro na hlavu. Jak uvedl německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung, prémie obdrží všichni, kdo pracovali u Porsche po celý rok – od vrátných po dělníky u výrobních pásů. „Představenstvo a podniková rada jsou toho názoru, že se úsilí zaměstnanců o zvýšení produktivity, flexibility a jakosti musí odměnit,“ praví se v oficiálním prohlášení. (jh)
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
KOVÁK číslo 37 — 14. listopadu 2008
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LXXXIII.)
V nových podmínkách se po skončení první V roce 1921 se v kladenských pecích vyrobilo jen světové války a vytvoření Československé repub- 80 000 tun surového železa, v příštím roce jen liky ocitly i kladenské hutní závody, ovládané 16 000 tun. Výroba surového železa byla opět zaPražskou železářskou společností. V boji o výši vý- hájena až v roce 1923“ (Sto let). Společnost se porobních kvót, rozdělování zakázek, o podmínky koušela řešit krizi například přechodem k Siemensprodeje produktů soutěžily mezi sebou tři kon- Martinovu výrobnímu způsobu oceli; Thomasova cerny: severomoravské společnosti Báňská a hutní ocelárna v Kladně i v Králově Dvoře byla zastaa Vítkovické horní a hutní těžařstvo a středočeská vena a martinské pece, v nichž se až dosud přetavoPražská železářská. Tato výrobní společenství měla hlavní slovo v československém železářském kartelu (k jeho vytvoření došlo 1. října 1921 – poznámka autorky) a prakticky ovládla veškerý železářský průmysl v republice. „V soutěži s Vítkovicemi a Báňskou a hutní začala Pražská železářská (dále jen PŽS – poznámka autorky) zaostávat již v posledních letech před první světovou válkou,“ uvádí se v knize Sto let kladenských železáren (dále jen 100 let). Situace se zhoršila i v důsledku neuváženého ztrátového prodeje 50 000 akcií zjara roku 1919, kdy PŽS ztratila na 20 miliónů korun. Jádro PŽS – kladenské železárny – stály před řešením své hlavní slabiny, kterou byl dovoz koksu pro kladenské vysoké pece. Koks dovážený z Ostravska byl velmi drahý, takže i s dopravou do Kladna (ze vzdálenosti zhruba 400 km) byla cena jeho jedné tuny vyšší než stejné množství surového železa dovezeného z Lotrinska (kraj v severní Francii - poznámka autorky). Jak uvádějí statistická data, vzrostla cena jen dopravného z 3,20 Kč v roce 1919 na 17,10 Kč v roce 1922 za 100 kg koksu. Nevyšly ani pokusy získat dodávky například z Německa, kde nebyla zaručena jejich pravidelnost, nebo z Anglie, kde bylo příliš vysoké dopravné. Negativně se také projevovaly důsledky první poválečné hospodářské krize (1921- 1923), kdy v ČSR nastal pokles výroby; výroba surového Vylévání strusky v železárnách v Kladně železa i oceli klesla u železa na 335 000 tun a 721 000 tun oceli (v roce 1922). Již v roce valo pevné surové železo pro Thomasovy konver1921 zastavila PŽS „všechny vysoké pece v Krá- tory, byly převedeny na tavení oceli. Tímto lově Dvoře (u Berouna – poznámka autorky) a po- a navazujícími výrobními postupy, například zastasléze v roce 1922 i poslední vysokou pec v Kladně. vením těžby rud a vápence nebo zpracováváním
KŘÍ ŽŽOOVVKA Í K Ř A K Ideální žena je ta, která je vám věrná, zahrnuje vás péčí a něhou, ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je francouzský dramatik a spisovatel Marcel Achard (1899 - 1974), vlastním jménem Marcel Augustin Ferréol. Je autorem poetických konverzačních her humorně zobrazujících vztahy mezi mužem a ženou (Život je krásný, Dostaveníčko, Dáma v bílém). Po 2. světové válce se zajímal především o vliv společenských poměrů na soukromí lidí (Brambora, Idiotka). V roce 1959 byl zvolen členem Francouzské akademie. (jk) Vyluštění z Kováku č. 36/2008 (výrok T. Manna): Ironie bývá ... snahou udělat z nouze ctnost.
4
strusky z Thomasových konvertorů, byly „prakticky podlomeny základy, na nichž byl celý výrobní systém koncernu PŽS vybudován“ (tamtéž). Z dochovaných přehledů hutní výroby v rámci PŽS, Vítkovic a Báňské a hutní v letech 1921 až 1923 vyplývá, že poválečná krize působila na PŽS hlouběji než na oba další železářské koncerny. Zatímco Vítkovické horní a hutní těžařstvo i Báňská a hutní společnost prováděly i v letech krize a pozdější deprese (tj. další fáze hospodářského cyklu, charakterizovaná vysokou nezaměstnaností, nízkými investicemi, četnými krachy podniků aj. – poznámka autorky) rozsáhlé rekonstrukce výrobních zařízení, v provozech PŽS nedocházelo k téměř žádným technickým inovacím. Například značné finanční prostředky byly investovány v Bohumíně a v Třinci byla vybudována nová ocelárna, zatímco v kladenských železárnách bylo nových zařízení jen pramálo. Ocelárna v Králově Dvoře už nikdy nebyla zprovozněna, v martinské ocelárně byly nově pořízeny jen čtyři, většinou odlévací jeřáby, v údobí 1920 – 1922 se přestavovala elektrárna, o rok později se v kladenských železárnách zavedla plynová dynama na levnou výrobu elektrického proudu z vysokopecního plynu. Jak konstatuje námi několikrát zmiňovaná publikace Sto let kladenských železáren, šlo o téměř „všechny významnější technické novoty, které byly v železárnách za pět let (1919 až 1924) zavedeny, a to je jistě málo v době, kdy v ostatních velkých československých hutích došlo k velkým technickým rekonstrukcím a kdy světové hutnictví učinilo velké kroky kupředu“. Když byla v Československu po roce 1918 provedena rozsáhlá nostrifikace podniků a společností se sídlem mimo ČSR, přešlo i ředitelství PŽS z Vídně do Prahy. Toho využila Živnobanka, aby se jako reprezentant českého finančního kapitálu zmocnila rozhodujícího podílu ve správní radě PŽS. Nadále značný vliv měla zde též Dolnorakouská eskomptní banka, vlastnící značný podíl akcií PŽS. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
KOVÁK číslo 37 — 14. listopadu 2008/příloha
DŮCHODY OD LEDNA 2010 „PO NOVU“ (II.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, ČMKOS, expert na sociální zabezpečení ČMKOS
V předchozí kapitole jsme se věnovali účasti na důchodovém pojištění, změnám v hodnocení náhradních dob pro důchod a nezapočítávání doby studia od roku 2010, definici nezaopatřenosti dítěte, postupnému prodlužování potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod z 25 na 35 roků atd. V této kapitole seriálu se zaměříme zejména na důchodový věk a na starobní důchody.
1. Do předčasného starobního důchodu „po novu“ i o pět let dříve Předchozí část seriálu byla ukončena konstatováním, že dočasně krácený předčasný starobní důchod definitivně skončil. Jednalo se o starobní důchod, na který vznikl nárok až 2 roky před dosažením důchodového věku tomu, kdo byl po dobu nejméně 180 kalendářních dnů veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a získal aspoň 25 roků doby pojištění. A dále pak o starobní důchod, na který vznikl také nárok 2 roky před dovršením důchodového věku, a to poživateli částečného invalidního důchodu, anebo až 5 roků před dosažením důchodového věku tomu, kdo pobíral po dobu aspoň 5 roků plný invalidní důchod, a ten mu byl odejmut. I v těchto dvou případech musela být splněna také podmínka získání aspoň 25 roků důchodového pojištění, včetně náhradních dob. Prvý tento typ předčasného starobního důchodu skončil s první reformou veřejných financí v roce 2003 s účinností od 1. 1. 2004 a zbývající dva typy tohoto dočasně kráceného předčasného starobního důchodu skončily dnem 31. 12. 2006 a právě touto poslední novelou zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, byl proto tento dočasně krácený předčasný starobní zrušen (ze zákona vypuštěn). Podle nového znění § 31 zákona má pojištěnec nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo 3 a dosáhl alespoň věku 60 let, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let, nebo jestliže mu do dosažení důchodového věku ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let. S tím, že i nadále platí, že přiznání tohoto starobního důchodu vylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 (obecný starobní důchod) a že se tento předčasný starobní důchod přizná nejdříve ode dne podání žádosti o jeho přiznání. Znamená to, že rozhodující podle nové úpravy předčasného starobního důchodu bude, zda pojištěnec má důchodový věk alespoň 63 let nebo vyšší věk, anebo zda je jeho důchodový věk nižší než 63 let. V prvém případě mu vzniká nárok na starobní důchod podle § 31 při splnění zákonných podmínek v 60 letech věku, ve druhém případě nejdříve 3 roky před dovršením důchodového věku. Tři příklady: z Muž narozený 5. 7. 1953 má podle přílohy k zákonu upravující důchodový věk pojištěnců narozených v letech 1936 až 1968 důchodový věk 63 let a dovrší ho dnem 5. 7. 2016. Nárok na předčasný starobní důchod mu vznikne již v 60 letech, tj. dnem 5. 7. 2013. z Muž narozený 4. 2. 1964 má podle uvedené přílohy k zákonu důchodový věk 64 roků a 10 měsíců. Dovrší ho dnem 4. 12. 2028. Nárok na předčasný starobní důchod mu vznikne dosažením 60 let věku, tj. dnem 4. 2. 2024. z Žena, která vychovala 1 dítě a je narozená 20. 9. 1951, má podle přílohy k zákonu důchodový věk 60 roků. Dovrší ho dnem 20. 9. 2011. Nárok na předčasný starobní důchod jí vznikne 3 roky před dovršením důchodového věku 60 let, tj. dnem 20. 9. 2008. Ten, kdo bude mít důchodový věk například 64 let (dle přílohy muži a bezdětné ženy ročník 1959), bude moci odejít do předčasného starobního důchodu v 60 letech, tj. o 4 roky dříve. Kdo bude mít důchodový věk 65 let (například muži a bezdětné ženy ročník 1965 nebo ženy s 1 dítětem ročník 1966 a 1967), bude moci odejít do předčasného starobního důchodu v 60 letech, tj. o 5 roků dříve.
2. Vyšší sankce za dřívější odchod do starobního důchodu Výši předčasného starobního důchodu stanoví § 36 nově, když od třetího roku předčasného odchodu do důchodu se zvyšuje procentní sazba za dřívější odchod do
důchodu již nikoliv o 0,9 % výpočtového základu jako v prvních dvou letech předčasného odchodu, ale o 1,5 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů od přiznání předčasného starobního důchodu do dosažní důchodového věku. Podle odst. 1 § 36 zákona se totiž výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů o 0,9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů a o 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne. Při odchodu do starobního důchodu 5 roků před dovršením důchodového věku 65 let, tedy v 60 letech, se tak sníží procentní výměra starobního důchodu téměř o 27 % výpočtového základu (5 roků = 1825 kalendářních dnů, za 720 kalendářních dnů se procentní výměra sníží o 7,2 % a za 1105 kalendářních dnů o 19,5 %, tj. celkem o 26,7 % výpočtového základu).
3. Důchodový věk se zvyšuje až na 65 let V I. kapitole (pod č. 11) jsme si ukázali, jak se bude zvyšovat potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod (§ 28 zákona). S tím, že i nadále platí, že pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku. Podle § 32 zákona činí důchodový věk u mužů 60 let a u žen 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí, 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, 55 let, pokud vychovaly dvě děti, 56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo 57 let, jde-li o pojištěnce narozené před rokem 1936. U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 důchodový věk (dle přílohy k zákonu) činí – viz tabulka: Znamená to, že důchodový věk 62 let se poprvé bude týkat žen, které vychovaly 4 děti a kterým je dnes 43 let, tedy ročníku 1965, v roce 2027. Důchodový věk 63 let v roce 2031 žen ročníku 1968, které vychovaly 3 děti a kterým je dnes 40 let. Důchodový věk 64 let v roce 2023 žen ročníku 1967, které vychovaly 2 děti a kterým je dnes 41 let. Důchodový věk 65 let začne poprvé „platit“ pro muže, a pokud jde o ženy, pro ženy, které nevychovaly žádné dítě, v roce 2030 a půjde o ročníky 1965, tedy jedná se o muže a ženy, kterým je dnes (v roce 2008) 43 let. V roce 2031 bude důchodový věk 65 let poprvé „platit“ také pro ženy, které vychovaly 1 dítě a narodily se v roce 1966 a je jim dnes 42 let. Podle odst. 3 § 32 zákona činí důchodový věk pojištěnců narozených po roce 1968 u mužů 65 let. U žen činí 62 let, pokud vychovaly alespoň 4 děti, 63 let, pokud vychovaly 3 děti, 64 let, pokud vychovaly 2 děti, a 65 let v ostatních případech (pokud žena vychovala 1 dítě nebo žádné dítě nevychovala).
4. Splnění podmínky výchovy dítěte pro nižší důchodový věk žen se nemění Pravidla, podle kterých se přihlédne při stanovení důchodového věku u ženy k tomu, zda vychovala či nevychovala dítě, a jestliže vychovala, pak kolik dětí, se novelou zákona nemění. Znamená to, že podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků. To však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítěte přestala o dítě pečovat (§ 32 zákona). Stejnou problematiku rovněž upravuje prováděcí vyhláška k zákonu o důchodovém pojištění. Ta stanoví, že podmínka výchovy dítěte se považuje za splněnou též, pečovala-li žena o nezletilé dítě od jeho narození do jeho úmrtí, pokud
I
KOVÁK číslo 37 — 14. listopadu 2008/příloha
dítě zemřelo po dosažení šesti měsíců věku, nebo aspoň poslední tři roky před dosažením ženina věku potřebného podle zákona pro vznik nároku na starobní důchod.
5. Při výdělečné činnosti náleží nově starobní důchod i ve výši poloviny Podle § 37 zákona náleží výplata starobního důchodu osobám vykonávajícím výdělečnou činnost v plné výši nebo ve výši poloviny. Tou se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry. Nově se již od 1. 1. 2010 pro nárok na výplatu starobního důchodu v souběhu s výdělečnou činností nepožaduje, aby byl pracovněprávní vztah sjednán na dobu určitou, nejvýše však na dobu jednoho roku. Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží, když je při ní vykonávána výdělečná činnost nebo poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Od dosažení důchodového věku se však posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu stejně jako u obecného starobního důchodu.
6. Zvýšení důchodu při zaměstnání tzv. „na procenta“ zůstává
Rok narození
u mužů
1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968
60r+2m 60r+4m 60r+6m 60r+8m 60r+10m 61r 61r+2m 61r+4m 61r+6m 61r+8m 61r+10m 62r 62r+2m 62r+4m 62r+6m 62r+8m 62r+10m 63r 63r+2m 63r+4m 63r+6m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r 65r 65r
0 57r 57r 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 63r+4m 63r+8m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r 65r 65r
Důchodový věk činí u žen s počtem vychovaných dětí 1 2 3 4 56r 56r 56r 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 63r+4m 63r+8m 64r 64r+4m 64r+8m 65r 65r 65r
55r 55r 55r 55r 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 63r+4m 63r+8m 64r 64r
54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r
54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 54r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r 62r 62r
5 a více 53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r 56r+4m 53r+8m 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m
Nic se nemění na tom, že pojištěnci, který po vzniku nároku na starobní důchod vykonává výdělečnou činnost bez pobírání starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu (nově od 1. 1. 2010 invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně), se zvyšuje procentní výměra jeho starobního důchodu za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu (§ 34). Doba kratší než 90 kalendářních dnů, která nebyla výše uvedeným způsobem zhodnocena jako doba pojištění, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, pokud se tak získá celý rok doby pojištění. Na žádost pojištěnce se doba pojištění, kdy pracoval „na procenta“, nezvýší uvedeným způsobem, tzn., že se nezvýší za každých 90 Vysvětlivky: „r“ znamená rok, „m“ znamená kalendářní měsíc. kalendářních dnů výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu, počtového základu, zákon zakotvuje, že na zvýšení procentní výměry starobale přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důního důchodu má pojištěnec nárok vždy po 2 letech, pokud výdělečná činnost chod, a to v rozsahu uvedeném v žádosti pojištěnce. Nic se nemění na tom, že za výkon výdělečné činnosti se pro účely zvýšení trvala nepřetržitě po tuto dobu, nebo po skončení výdělečné činnosti. procentní výměry starobního důchodu nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby uvedené v § 16 10. Zvyšování procentní výměry při nezískání poodst. 4 větě druhé písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Tzn. doby pobírání třebné doby pojištění náhrady mzdy nebo sníženého platu (snížené odměny) v době dočasné pracovní Zákon rovněž upravuje případy, kdy pojištěnec nezískal potřebnou dobu neschopnosti (karantény) a pobírání dávek nemocenského pojištění nahrazupojištění (nově 25 až 35 roků důchodového pojištění i s náhradními dobami, nebo jících příjem z výdělečné činnosti. 30 roků bez náhradních dob). Těmto pojištěncům vzniká nárok na starobní důchod 7. Při pobírání polovičního starobního důchodu zvý- „po novu“ dovršením věku o 5 let vyššího, než je důchodový věk muže stejného šení o 1,5 % za 180 dnů data narození, a získáním aspoň 15 až 20 let důchodového pojištění (podle roku, v němž tento vyšší věk dosáhl). Podrobně jsme se tímto problémem zabývali Nově zákon zakotvuje možnost pobírat při výdělečné činnosti vykonávané v I. části seriálu pod číslem 12. Výše procentní výměry starobního důchodu takového pojištěnce se podle po vzniku nároku na starobní důchod tento důchod v poloviční výši (jak již bylo uvedeno pod č. 5), a zvýšit si tak procentní výměru starobního důchodu za kaž- odst. 5 § 34 zákona zvyšuje pojištěnci, který získal 15 až 20 let doby pojištění a dosáhl věku o 5 let vyššího, než je důchodový věk muže stejného data narození, dých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. za výdělečnou činnost vykonávanou po vzniku nároku na tento starobní dů8. Při pobírání starobního důchodu v plné výši zvýšení chod bez jeho pobírání a bez pobírání invalidního důchodu pro invaliditu za 360 kalendářních dnů třetího stupně, za každý celý rok doby pojištění získané do dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na obecný starobní důchod (25 až 35 let Změnu také představuje skutečnost, že podle novely zákona o důchodovém včetně náhradních dob, nebo 30 let bez náhradních dob) o 1,5 % výpočtového pojištění se výše procentní výměry starobního důchodu zvyšuje pojištěnci, základu. Po dosažení potřebné doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod (25 který splnil podmínky nároku na starobní důchod a po vzniku nároku na něj vykonával výdělečnou činnost, a pobíral přitom starobní důchod v plné výši, za až 35 let včetně náhradních dob, nebo 30 let bez náhradních dob) se výše procentní každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového výměry tohoto starobního důchodu zvyšuje stejně jako u obecného starobního základu. důchodu. Tzn. za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti bez pobírání starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 9. Požádat jen jednou za dva roky o 1,5 % výpočtového základu. Poznámka: V další části seriálu se Kovák bude věnovat téměř výhradně invaPokud jde o zvýšení procentní výměry za každých 360 kalendářních dnů výdě- lidním důchodům, které novela zákona o důchodovém pojištění změnila „od zálečné činnosti v souběhu s pobíráním starobního důchodu v plné výši o 0,4 % vý- kladu“.
II
KOVÁK číslo 37 — 14. listopadu 2008/příloha
PROČ JE DŮLEŽITÁ FLEXIKURITA? Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO
Celosvětový důraz na zvyšování flexibility trhu práce a potřebu reforem systémů sociální ochrany je zapříčiněn rozsáhlými socioekonomickými změnami probíhajícími od 70. let 20. století. Zásadní vliv je v rámci těchto procesů přičítán globalizaci ekonomiky. Dopady jejího působení na trh práce lze vidět v rychle se měnící dělbě práce, směřující od ekonomicky vyspělých zemí k zemím rozvojovým, dále v rychlých změnách na regionálních trzích práce, v zavádění nových forem organizace práce, v rostoucí flexibilitě pracovních vztahů a také v rostoucím důrazu na znalosti a informace pracovní síly. Evropská komise členským státům doporučuje, aby se zaměřily na tři sféry regulace trhu práce: z úpravu legislativní ochrany pracovních míst zajištující dostatečnou numerickou flexibilitu práce z rozvoj aktivní politiky zaměstnanosti a systému dalšího vzdělávání dospělých jako záruk dostatečné ochrany zaměstnanosti flexibilních i standardních pracovníků z úpravu sociálního systému ochrany příjmu tak, aby poskytoval dostatečnou úroveň ochrany v případě ztráty příjmů všech typů pracovníků. Termín Flexicurity (též flexikurita nebo flexiochrana, dále budeme používat termín flexikurita) poprvé použil nizozemský profesor Adriaansens v souvislosti s vývojem politiky trhu práce v Dánsku a poté v Holandsku a tento přístup definoval jako přesun od poskytování ochrany pracovního místa k ochraně zaměstnanosti (zaměstnatelnosti) spolu se současně poskytovanou sociální ochranou příjmu v případě nezaměstnanosti. Model flexikurity v původním pojetí představuje jiné označení pro dánský model trhu práce, který efektivně kombinuje specifické typy flexibility a ochrany trhu práce. Dánský model se skládá ze tří komponentů, kterými jsou: z vysoká úroveň vnější numerické flexibility (snadné najímání a propouštění pracovní síly) z štědrý systém sociální ochrany příjmu (vysoké dávky v nezaměstnanosti) z extenzivní aktivní politika zaměstnanosti (povinné zapojení do vzdělávání). Zásadní roli při realizaci flexikurity v Dánsku však hraje přítomnost široce rozvinutého sociálního dialogu a zodpovědnost sociálních partnerů na všech úrovních za řešení problémů trhu práce. Flexicurita je složený výraz, který sobě zahrnuje dva zdánlivě protichůdné výrazy – flexibilitu a ochranu na trhu práce. Nyní si podrobněji rozebereme oba tyto výrazy.
Co je flexibilita Jedním z ústředních rysů globalizace je rozvoj všech typů flexibility trhu práce. Flexibilitu lze definovat jako „rozsah a rychlost adaptace na tržní změny“. Flexibilitu můžeme rozdělit na několik základních druhů: z vnější numerická flexibilita z vnitřní numerická flexibilita z funkční flexibilita z flexibilita pracovních nákladů z mzdová flexibilita. Vnější numerická flexibilita vyjadřuje flexibilitu podmínek zaměstnávání, tedy podmínek najímání a propouštění zaměstnanců. Aktuálním trendem je liberalizace pracovněprávní legislativy s cílem zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti firem. Vnitřní numerická flexibilita vyjadřuje míru flexibility zaměstnavatelů a zaměstnanců v organizaci práce a pracovní doby. Funkční flexibilita znamená schopnost zaměstnavatelů přizpůsobit kvalifikační strukturu zaměstnanců aktuálním potřebám. Jde tedy například o schopnost podniku vychovat si zaměstnance schopné vykonávat více profesí nebo schopnost rychle zaměstnance rekvalifikovat.
Za flexibilitou pracovních nákladů se skrývá skutečnost, že v různých zemích jsou pracovní náklady různé, tedy jsou různé mzdy, různé daňové zatížení, různá výše odvodů do systémů zdravotního a sociálního pojištění, různá struktura a kvalita pracovní síly, investiční pobídky apod. Mzdová flexibilita souvisí jednak s flexibilitou pracovních nákladů, jednak je spojena se mzdovou diferenciací uvnitř trhu práce konkrétní země. V České republice se v současné době často ve všech pádech skloňují „flexibilní formy zaměstnání“, které spadají do skupiny vnější nebo vnitřní numerické flexibility. V souladu s naší pracovněprávní legislativou jde především o následující formy: pracovní poměry na dobu určitou, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, agenturní práce (vnější flexibilita) a kratší či pružná pracovní doba, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby včetně konta pracovní doby, práce z domova či práce na dálku, případně vícesměnné pracovní režimy. Aktuální politická reprezentace má z této oblasti v rukávu ještě další trumfy, jako je například práce na zavolanou nebo sdílení pracovního místa více zaměstnanci.
Co znamená ochrana Ochranu trhu práce lze definovat jako „poskytování legislativních a institucionálních ochranných opatření pracovní síle na trhu práce“. Ochrana trhu práce se také skládá z několika základních druhů: z reprezentační ochrana z ochrana příjmu z ochrana pracovních míst z ochrana zaměstnanosti z ochrana reprodukce znalostí a dovedností z ochrana zdraví a bezpečnosti zaměstnanců. Reprezentační ochrana znamená existenci dostatečně silných struktur zástupců zaměstnanců, které jsou schopny hájit zájmy zaměstnanců na trhu práce. Ochrana příjmu představuje dávky, které poskytuje stát v případě sociální události spojené s výpadkem příjmu. Konkrétně jde například o podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci, nemocenské dávky, důchody starobní i invalidní a dávky poskytované rodinám s dětmi. Ochrana pracovních míst je tvořena pracovněprávní legislativou upravující vznik, změny a skončení pracovního poměru. Ochrana zaměstnanosti je zajišťována aktivní politikou zaměstnanosti, tedy systémem rekvalifikací, investičních pobídek, veřejně prospěšných prací a podpor zaměstnávání. Ochrana reprodukce znalostí a dovedností v sobě zahrnuje kromě systému celoživotního vzdělávání i obecně přístup ke vzdělání před vstupem na trh práce, přístup ke zdravotním službám či podmínky na uspokojivý rodinný život. Ochrana zdraví a bezpečnosti zaměstnanců se soustředí na zajištění bezpečného a zdravého pracovního prostředí. A jaká je představa flexikurity u zaměstnavatelů v ČR? Pracovní poměry na dobu určitou s co nejdelší zkušební dobou, práce na zavolanou, žádná ochrana před propouštěním, minimální kompenzace za ztrátu zaměstnání formou odstupného, nulová vymahatelnost práva. Co nejnižší podpory v nezaměstnanosti, nízké důchody, nemocen-
III
KOVÁK číslo 37 — 14. listopadu 2008/příloha
ské a sociální dávky. A hlavně žádné zbytečné sdružování v odborech – v těch obtíže působících zájmových spolcích, pokud možno je zbavit práva zastupovat a vyjednávat za všechny zaměstnance! Evropská rada přijala v prosinci 2007 obecné zásady flexikurity: z Flexikurita je prostředkem k posílení provádění Lisabonské strategie, vytváření většího počtu a lepších pracovních míst, modernizaci trhů práce a na podporu dobré práce vytvořením nových forem flexibility a jistoty v zájmu zvýšení přizpůsobivosti, zaměstnanosti a sociální soudržnosti. z Flexikurita zahrnuje flexibilní a spolehlivá smluvní ujednání, komplexní strategie celoživotního učení, účinné aktivní politiky na trhu práce a moderní, přiměřené a udržitelné systémy sociální ochrany. z Přístupy založené na flexikuritě nepředstavují jediný model trhu práce nebo pracovní kariéry, ani nejsou jedinou politickou strategií: měly by být přizpůsobené konkrétním podmínkám jednotlivých členských států. Z flexikurity vyplývá rovnováha mezi právy a povinnostmi všech zúčastněných stran. Na základě společných zásad by měl každý členský stát rozvíjet svá vlastní opatření v oblasti flexikurity. z Flexikurita by měla podporovat trhy práce, aby byly otevřenější, lépe vyhovovaly potřebám, byly přístupnější pro všechny a odstraňovaly segmentaci. Týká se jak zaměstnaných, tak i nezaměstnaných. Neaktivním osobám, nezaměstnaným, lidem majícím nehlášené zaměstnání, nejisté zaměstnání nebo lidem na okraji trhu práce je třeba poskytnout lepší příležitosti, ekonomické podněty a podpůrná opatření pro snadnější přístup k práci nebo pro první kroky k získání zaměstnání, s cílem pomáhat při dosahování pokroku směrem k stabilnímu a právně jistému zaměstnání. Podpora by měla být dostupná pro všechny zaměstnané, aby si zaměstnání udrželi, dosahovali pracovního postupu a zvládali jak přechody na jiná místa v daném zaměstnání, tak přechody do jiných zaměstnání. z Vnitřní flexikurita (v rámci podniku) i vnější flexikurita jsou stejně důležité a je třeba je podporovat. Dostatečná smluvní flexibi-
IV
lita musí být doplněna zajištěnými přechody mezi zaměstnáními. Je třeba usnadnit mobilitu spojenou s kariérním postupem i mobilitu mezi nezaměstnaností nebo nečinností a prací. Zásadní význam má rovněž existence vysoce kvalitních a produktivních pracovních míst, dobré organizace práce a průběžného zvyšování kvalifikace. Systém sociální ochrany by měl poskytovat podněty a podporovat přechod mezi zaměstnáními a přístup k novému zaměstnání. z Flexikurita by měla podporovat rovnost žen a mužů prosazováním rovného přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pro ženy a muže a poskytováním možností jak sladit práci s rodinným a soukromým životem. z Flexikurita vyžaduje prostředí důvěry a dialogu na širokém základě mezi všemi zúčastněnými stranami, v němž jsou všechny strany připraveny převzít odpovědnost za změnu s ohledem na sociálně vyvážené politiky. Veřejné orgány si sice zachovávají celkovou odpovědnost, avšak stěžejní význam má zapojení sociálních partnerů do navrhování a provádění politik založených na flexikuritě prostřednictvím sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání. z Flexikurita vyžaduje nákladově efektivní rozdělování zdrojů a měla by zůstat plně slučitelná se spolehlivými a finančně udržitelnými rozpočtovými politikami. Cílem flexikurity by rovněž mělo být spravedlivé rozdělování nákladů a přínosů, zejména mezi podniky, veřejnými orgány a jednotlivci, se zvláštním přihlédnutím ke specifické situaci malých a středních podniků. Významnou roli v implementaci obecných zásad flexikurity mají sociální partneři na všech úrovních. Evropští odboráři mají obavy z toho, že zaměstnavatelé nepociťují potřebu vyváženosti modelu flexikurity a kladou důraz na stranu co největší flexibility zaměstnanců. Proto v současné době probíhají jak v rámci odborových seskupení uvnitř, tak i v rámci sociálního dialogu se zástupci zaměstnavatelů rozsáhlé diskuse k tomuto tématu s cílem najít skutečně vyvážený model tak, aby zaměstnanci na vyšší flexibilitu nedoplatili snížením své ochrany. (V článku je použita studie Flexicurity – hledání rovnováhy mezi flexibilitou a ochranu trhu práce v České republice, Markéta Nekolová, VÚPSV, Praha 2008)
