36 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 4. LISTOPADU 2010, DATUM VYDÁNÍ: 12. LISTOPADU 2010, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Jsou odbory v našem státě potřebné a užitečné? – str. 2 z Zprávy ze zahraničí – str. 3 z Fotoreportáž z pobytu výherce soutěže hotelu Arnika – str. 4
Příloha – str. I až IV: z Poradny na přání z Francouzi proti důchodové reformě z Tuniský ostrov Djerba
Stav legislativní nouze mi nic neříká. My máme dost starostí s naší nouzí důchodcovskou…
Karel Kubeček z Lutína na vyhrané dovolené, kterou strávil s rodinou ve Špindlerově Mlýně (v pozadí hotel Arnika)
Státní zaměstnanci budou stávkovat Ke stávce se rozhodly přistoupit odbory ve státní a rozpočtové sféře po neúspěšných jednáních s vládou. Odmítají snížení platů a zavedení platových rozpětí. Odbory předtím učinily poslední pokus ve vyjednávání. Navrhly změnu ve vládou prosazované novele zákoníku práce. Dosud bylo v této právní normě stanoveno, na koho lze vztáhnout takzvané pásmové odměňování a za jakých podmínek. Jedná se v podstatě o možnost nadřízeného v určitých mantinelech zvyšovat nebo snižovat mzdy zaměstnanců. Podle nové úpravy zákona by ale mohla o zařazení skupin zaměstnanců do tohoto režimu platového rozpětí rozhodovat přímo vláda. A proti této novince se odbory stavějí. Protože však se svým požadavkem neuspěly, chystají stávku. Stalo se tak navíc ve stavu legislativní nouze vyhlášeném vládní koalicí. „Takový postup nás zaráží v době, kdy není zemětřesení ani povodeň. Domníváme se, že je tomu tak proto, že vládní koalice dostala v senátních volbách nařezáno, a nyní chce tyto věci protlačit stůj co stůj,“ uvedl na tiskové konferenci ČMKOS a odborových svazů ROPO 2. listopadu předseda konfederace Jaroslav Zavadil. O datu a délce stávky rozhodne krizový štáb odborů. Policisté, kteří se ze zákona nesmějí stávky účastnit, dají alespoň hlasitě najevo svůj nesouhlas, zaznělo na tiskové konferenci. MARTIN BENEŠ
KOVÁK PŘEDSTAVUJE VÝHERCE SOUTĚŽE K. Kubeček si pobyt v hotelu Arnika ve Špindlerově Mlýně opravdu užil Vylosovaný vítěz jarní soutěže hotelu Arnika ve Špindlerově Mlýně pan Karel Kubeček na konci října absolvoval svou vyhranou dovolenou. Kovák se ho poté zeptal na jeho dojmy a zážitky ze šestidenního pobytu v tomto hotelu, který spoluvlastní Odborový svaz KOVO. o se dá tak v říjnu na horách podnikat? Čím jste se na dovolené zabýval? Tam se toho dá udělat hodně. My jsme s manželkou i dětmi turisté, máme hory rádi, takže jsme například jeden den jeli na Horní Mísečky, odtud k mohyle Hanče a Vrbaty, pak jsme se podívali na Labskou boudu a labským údolím prošli zpátky do Špindlu. To je takový pěkný okruh. Je to nádhera. Počasí bylo fantastické, lepší jsme si ani přát nemohli. Denně krásné výhledy, modrá obloha. My jsme od toho podzimu moc neočekávali. Protože počasí tou dobou už často moc hezké nebývá, ale tentokrát to byla fakt paráda. Vyšlo to. Byl už nějaký sníh? Na závětrných stranách bylo už sněhu dost. Kolikrát jsme i ve sněhu šli. Jak jste se cítil v hotelu, který patří do luxusní kategorie? No právě, to pro nás byl zážitek, protože já jsem obráběč kovů, taková normální profese, a tak nejsme zvyklí na takový – dá se říct – luxus. Přiznám se, že pokud bychom si to měli platit, tak bychom do toho asi nešli. My využíváme na letní dovolenou chalupy, pronajmeme si ji vždy s další rodi-
C
nou, a když se to podělí dvěma, je ta cena úplně někde jinde. Ale je to samozřejmě dobrý zážitek a zkušenost. Zvlášť děti byly nadšené, polopenze – mohly si u snídaně vybrat, co chtějí, večeře taky tak. I hotelový bazén jsme využili, ráno jsme si zaplavali a po túře, když je člověk unavený, tak znovu. Takže se stravou jste byli spokojeni? Strava byla výborná, to musím uznat. Bez problému, co kdo chtěl, to snědl. Opravdu to bylo dobré. Účastníte se takovýchto soutěží, jako byla v Kováku, často? Ne, to byla spíš náhoda. Já ani nijak nesoutěžím. Ale toho Kováka si přečtu a uviděl jsem tam tu soutěž, tak mě napadlo odpovědi odeslat, protože Krkonoše známe, a zodpovědět otázky nebyl problém. Řekl jsem si, zkusíme to a uvidíme. A vyšlo to, tak jsme spokojeni. Něco jsem takto vyhrál poprvé. Z jakého jste podniku? Pracuji v lutínské firmě Opravna obráběcích (Pokračování na str. 4)
1
KOVÁK číslo 36 — 12. listopadu 2010
LIDÉ UZNÁVAJÍ VÝZNAM ODBORŮ O jejich potřebnosti a užitečnosti je pevně přesvědčena třetina veřejnosti Aktuální hodnocení významu odborů je poměrně vysoké. Celkem tři čtvrtiny občanů se domnívají, že odbory jsou v našem státě potřebné a užitečné, přičemž pevné přesvědčení o tom vyjadřuje 32 procent.
Jsou podle vás odbory v našem státě potřebné a užitečné?
Určitě Určitě ne ne 77 % %
Spíšenene Spíše 1818%%
Určitě Určitěano ano 32 32% %
Spíše ano
Spíše ano 43 % 43 %
a druhé straně čtvrtina lidí o potřebnosti a užitečnosti odborů v ČR více či méně pochybuje. Příznivěji roli odborů hodnotí zejména nezaměstnaní a důchodci a dále lidé pracující v dělnických profesích a zaměstnanci ve veřejném sektoru. Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 1. až 9. 10. 2010. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1244 respondentů. Společnost STEM dlouhodobě sleduje veřejné mí-
N
Pramen: STEM, Trendy 10/2010, 1244 respondentů nění české veřejnosti o odborech. Nové výsledky ukazují, že třetina občanů je pevně přesvědčena o potřebnosti a užitečnosti odborů v našem státě a dalších 43 % se k tomuto názoru přiklání. Čtvrtina lidí o potřebnosti a užitečnosti odborů v našem státě pochybuje. Ke konkrétní otázce vnímání užitečnosti a potřebnosti odborů se STEM nyní vrátil po osmi letech. Z časové řady údajů vyplývá, že současné hodnocení role a významu odborů je poměrně vysoké. Na podobné úrovni se pohybovalo už ve druhé polovině 90. let, i když s výkyvy a s největším zaznamenaným poklesem v roce 1999.
Káží pít vodu, ale sami… Snížíme nezaměstnanost, vytvoříme spoustu nových pracovních míst, zatočíme s korupcí a podobné slogany se staly hlásnou troubou dnešní vládní koalice před sněmovními volbami. Neuplynulo ovšem mnoho času, a sliby chyby. Prominentům se snižují daně, porodnost se „podpoří“ odebráním porodného, podpora v nezaměstnanosti se velmi rychle snižuje, nezaměstnanost jede raketově nahoru. Takto vypadá z pohledu našich mocipánů snižování zadluženosti českého státu. Omílání staré písničky o krizi podobné jako v Řecku se stává směšnější a stále směšnější. Páni si sami odeberou něco málo a vlastním podřízeným vezmou s úsměvem proklamovaných deset procent. A nedej bože, že si někdo dovolí říci svůj názor nahlas. Má bez milosti padáka jako rozvraceč a vyvrhel nebo rozhazovač. Slova o šetrnosti jsou na běžném pořádku, ale obyčejným lidem se stávají pro smích. Spíše si čím dál více začínají uvědomovat, že naši politici vedou tento stát do pořádné šlamastyky, kde bohatí budou bohatnout a chudí budou těmi špatnými, kteří nechtějí víc a stále víc platit na odvodech a daních. To, že valná většina těchto peněz odejde mimo republiku, jim je jaksi jedno. A ona proklamovaná pracovní místa jsou v nedohlednu. Stále více se dostáváme do područí bezpečnostních agentur a běda, když si dovolí někdo na to poukázat. Je mu vysvětleno, že se mýlí a že vše je nejlepším pořádku. Jinak než fraška se to nazvat nedá, bohužel. To, že se stále zvětšuje díra do státní, už tak prázdné kasy je panu Kalouskovi jaksi jedno a podle něho se nic neděje. Ať to ten hlupáček z fabriky nebo zemědělec, či úředník s úsměvem zaplatí. Hlavně, že ti nahoře sami mohou pít víno! LADISLAV ZIMMERMANN, člen redakční rady časopisu Kovák
Komu radí ostravští senioři? UŽ PŘED LETY VYHLÁSILI STOP NUDĚ A SAMOTĚ S řešením problémů starší generace pomáhá ostravským radním Poradní sbor seniorů. Toto desetičlenné uskupení sice nemá žádné rozhodovací pravomoci, prospěšné je především svými radami a náměty. V Ostravě zástupci seniorů spolu s primátorem například řešili problémy v dopravě či možnosti využití Slezskoostravského hradu. Upozorňovali na nestandardní péči v jednom z domovů pro seniory, usilovali o posílení bezpečnosti seniorů a znevýhodněných obyvatel města. Jeho členové o potřebách dříve narozených diskutují také na přednáškách s veřejností i se studenty středních a vysokých škol. Poradní sbory občanů však nejsou jen ostravskou raritou. Během posledních let oponovaly rozhodnutí zastupitelstev v Hradci Králové, Pardubicích, Havířově a v roce 2006 vznikl tento sbor i na celostátní úrovni při Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. (lp) Když chceš být zákonodárcem, musíš znát počty, aby sis mohl přepočítat svůj poslanecký plat…
2
KOVÁK číslo 36 — 12. listopadu 2010
AUTOMOBILKY SE HRNOU DO MAĎARSKA Láká je dobrá infrastruktura, subvence i nízké mzdy Po České republice a Slovensku vzniká i v Maďarsku další východoevropské „auto-dorado“, konstatoval rakouský deník Die Presse. Přední automobilové koncerny, jako Audi, Opel, Mercedes a strojírenský kolos Bosch, investují zvýšenou měrou do průmyslu v krizí zmítaném Maďarsku.
K
rátce poté, co automobilka Opel koncem září oznámila svou investici ve výši půl miliardy euro do vybudování závodu na výrobu motorů v jihomaďarském Szentgotthardu, ohlásil její konkurent Audi také velkou investici v téže zemi. Za 900 miliónů euro postaví do roku 2013 rovněž továrnu na motory, a to v Györu. Rozhodující pro investici Audi byla dle slov šéfa představenstva Ruperta Stadlera „dobrá infrastruktura, důvěra, kompetentní pracovní síla“, přičemž nízké mzdové náklady prý nehrály zásadní roli. Jeho tvrzení však asi nechtěně vyvrátil Dirk Wölfer z Německo-maďarské obchodní komory v Budapešti, podle něhož zde působí „určitě i otázka nákladů“. Jak doslova uvedl, „mzdy jsou zde výrazně nižší než například v Belgii.“ Průměrná hrubá mzda v Maďarsku je totiž pouhých 712 euro měsíčně při více než desetiprocentní nezaměstnanosti. K tomu dle Wölfera přistupuje i „velmi dobrá a dostupná podnikatelská struktura dodavatelského průmyslu“ a „vysoce kvalifikovaný odborný personál. Jak zdůraznil, „výrobce automobilů, který sem přijde, zde nachází všechny potřebné služby a subdodavatele, a má tak perfektní zázemí.“ Maďarská vláda je sice vděčna za vytvoření 1800 nových pracovních míst u Audi a 1000 u Opela, ale jejich vznik musela podpořit svými subvencemi, konstatoval list Die Presse. Nový pravicový kabinet premiéra Viktora Orbána nicméně věří, že se jí finanční injekce vrátí ve formě vyšších příjmů z daní a z posílení kupní síly obyvatel. Budapešť se rozhodla podporovat rozmach automobilového průmyslu s cílem učinit ze země „nejlukrativnější a nejvíce konkurenceschopné investiční místo
v regionu“, prohlásil předseda vlády Orbán. Maďarsko, v němž se v krizovém roce 2009 smontovalo 180 500 vozidel, je ve východoevropském prostoru doposud daleko za automobilovými státy, jako je ČR (967 760), Polsko (861 000) nebo Slovensko (461 340). Ale to by se mělo brzy změnit, upozornil rakouský deník. Již v minulém roce zahájil Mercedes stavbu svého závodu za 800 miliónů euro v Kecskemetu, kde se má od roku 2012 vyrábět ročně 1 000 000 vozů. Největší zahraniční investor Audi, který již zaměstnává v Györu 5800 lidí, chce od roku 2013 vyrábět ročně 125 000 automobilů. Japonský koncern Suzuki plánuje nedávno přiškrcenou produkci v Esztergomu zvýšit znovu na 220 000 strojů ročně. V Maďarsku jsou již léta aktivní velcí dodavatelé pro automobilový průmysl, jako Bosch, Continental, Knorr (brzdy) nebo ZF, z nichž někteří zde mají i více závodů. Výhodou pro investory je i dobré napojení do západní Evropy, blízkost východoevropských trhů a odběratelé v sousedním Slovensku, Rumunsku a blízké ČR. S končící krizí zvyšují své investice i subdodavatelské firmy, například jihokorejský výrobce pneumatik Hankook Tire chce svou roční produkci zmnohonásobit na 20 miliónů kusů, indická firma SMR buduje v Mosonmagyarórváru závod na výrobu zpětných zrcátek. V Szentgotthardu provozuje americký koncern Allison továrnu na převodovky k nákladním vozům, koncern Bosch chce vytvořit v závodě ve východomaďarském Miskolci 1500 dalších pracovních příležitostí a zároveň uzavřít továrnu na reflektory v Cardiffu. JAN HÁLA
SLOVENSKO: VÝHLED NA ROK 2011 V automobilkách a elektrotechnice vzrostou mzdy o 4,7 procenta Zlepšující se situace v hospodářství, dostatek zakázek, ale i obava zaměstnavatelů, že kvalifikovaní pracovníci přejdou ke konkurenci – takové jsou hlavní příčiny připravovaného zvyšování mezd a platů na Slovensku pro příští rok.
„C
hystáme zvýšení mezd,“ oznámil generální ředitel významného strojírenského závodu v Pováží Sauer-Danfoss Miloš Kraus, který pro deník Hospodárske noviny na sklonku října oznámil, že se o jejich úpravě bude kolektivně vyjednávat. Růst mezd po dvou letech šetření potvrdilo slovenskému listu více důležitých podniků. Některým, jako košické ocelárně U.S. Steel, to přímo diktuje kolektivní smlouva. Trnavský závod PSA Peugeot Citroën uvedl, že změny mezd budou vycházet z ekonomických výsledků a kolektivního vyjednávání s odbory.
Podle průzkumu poradenské společnosti Aon Hewitt se mzda na Slovensku v roce 2011 v průměru zvýší o 3,8 procenta, přičemž se zmrazenými platy počítá pro příští rok jen pět procent firem. Nejvíce mají stoupnout mzdy a platy ve farmaceutickém sektoru a zdravotnictví – o 5,0 procenta, v elektrotechnickém a automobilovém průmyslu o 4,7 procenta. Na rozdíl od minulosti už nebude docházet k paušálnímu zvyšování mezd. „Roste skupina lidí, kteří dostanou přidáno minimálně anebo vůbec ne, ale u klíčových zaměstnanců porostou platy výrazněji,“ konstatoval Aon Hewitt. (jh)
NOVÝ TREND V SRN: ROSTE ZÁJEM O STARŠÍ PRACOVNÍKY Jestliže se ještě před pár lety v mnoha hospodářských odvětvích, stejně jako v celé společnosti, šířila přezíravost a nechuť ke starším lidem, v poslední době nastává leckde obrat a nový a opačný trend. Podnikatelé si stále více uvědomují kvality pracovníků v předdůchodovém i důchodovém věku a jejich potřebnost. Projevuje se to zejména v německém automobilovém průmyslu, kde se zvyšuje průměrný věk zaměstnanců. Starší zaměstnanci jsou dnes ceněni jak ve výrobě, tak výzkumu i správě. Je to dáno jednak tím, že se nedostává mladších odborných sil a jednak stoupající věkovou hranicí pro nárok na důchod. Některé podniky již odstartovaly modelové projekty, v nichž jsou pracovní místa uzpůsobena věku starších pracovníků. Uvědomily si to například známé automobilky BMW a Audi. „My víme, že demografie u nás nemilosrdně klepe na dveře,“ charakterizoval v deníku Handelsblatt současný stav personální šéf BMW Harald Krüger. „Ve výrobě budeme mít stále více lidí starších i 60 let,“ dodal. Tak v továrně BMW v Dingolfingu vzroste průměrný věk do roku 2017 ze současných 39 na 47 let. Právě modelový projekt koncernu Věková struktura 2017 v dolnobavorských závodech, kde téměř 20 000 pracovníků dnes vyrábí modely 5., 6. a 7. série, patřící k nejziskovějším produktům koncernu, je zaměřen na udržení starších kvalifikovaných sil. Pokud by zde klesla produktivita, utrpěl by podnik následné ztráty. V rámci modelového projektu byly na místech, kde pracují lidé průměrného věku 47 let, zpružněny podlahy, zvětšeny nápisy na štítcích a na nástrojových skříních nasazeny lupy. Zdravotní manažeři mimo to kontrolují pracovní procesy a dbají na ergonomické pracovní rytmy. V pauzách mohou pracovníci provádět vhodné gymnastické cviky. Ale členové představenstev a dozorčích rad u BMW budou muset – na rozdíl od starších dělníků - i nadále odcházet v 60 letech na odpočinek. A mluvčí konkurenční automobilové firmy Audi dokonce příznal: “Během pěti let bude každý náš třetí pracovník ve věku nad 50 let.“ Koncept tohoto koncernu, který nese název Silver Line, je rovněž zaměřen na usnadnění pracovního výkonu starších lidí, z nichž mnozí pracují ve výrobě supersportovního vozu R8. Testování tohoto projektu přineslo zajímavý poznatek, že produktivita dokonce stoupá, jestliže jsou pracovní podmínky uzpůsobeny věku kováků vyššího věku. (jh)
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, A. Sobolová , J. Sůva, JUDr. V. Štich, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
KOVÁK číslo 36 — 12. listopadu 2010
Výhercova fotoreportáž z Krkonoš
(Dokončení ze str. 1) strojů, sídlíme v areálu Sigmy Lutín. Je tam jedna základní organizace pro víc firem a pak jednotlivé dílenské organizace. Kolektivní smlouva se vyjednává pod
KŘÍ
ŽOV
KA
adání nové křížovky ZV tajence Každý člověk žije ... (viz tajenku). se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je český spisovatel a oblíbený aforista Oldřich Fišer (1919 - 1974). (jk)
KŘÍ
ŽOV
KA
yluštění z Kováku č. 35/2010 V (výrok B. Pasternaka): Člověk se rodí proto, aby žil, a ne, ... aby se na život připravoval!
4
hlavičkou Sigma Lutín, dílenské organizace se pod ni podepíší a smlouva se pak vztahuje i na ně. V naší firmě jsou čtyři členové naší základní organizace. Já to tam vedu, takže se zúčastňuju jednání s naším předsedou Leonem Nogolem. MARTIN BENEŠ
KOVÁK číslo 36 — 12. listopadu 2010/příloha
PORADNY NA PŘÁNÍ Na přání mnoha členů OS KOVO zavedl Kovák v roce 2002 rubriku Poradny na přání, která je podle ohlasů čtenářů velmi oblíbená. Jde o odpovědi na dotazy z různých oborů a oblastí, které zajímají širokou čtenářskou obec: právo, zákoník práce, zdravotní a sociální pojištění, nemocenské a důchody, psychologie, bydlení, medicína. Odpovídají přední odborníci OS KOVO i ČMKOS. Piště, mailujte nebo faxujte nám své dotazy (nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, fax: 222 717 666, e-mail:
[email protected]). Rubrika pokračuje i v roce 2010. Těšíme se proto, že i nadále nám budete svěřovat svá přání, podněty a připomínky a klást otázky, které budou zajímat i ostatní čtenáře.
Daňová odpovědna
Od 1. 1. 2011 se budou vyúčtovávat daně každý měsíc? JINDRA PLESNÍKOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO
Naše odborová organizace vyplácí odměny hospodářce a někdy, když je potřeba, tak uzavíráme a proplácíme dohody o provedení práce. Jsme registrováni k dani ze závislé činnosti a jednou za rok posíláme vyúčtování. Slyšeli jsme, že od 1. 1. 2011 budeme muset vyúčtování daně posílat každý měsíc. Je to pravda? K. D., Praha Pravdou je, že takový návrh ze strany vlády zazněl. Tento návrh však ještě neprošel legislativním procesem,
takže se nachází pouze jako návrh. V okamžiku, kdy by tato skutečnost nastala, budeme včas informovat prostřednictvím Kováku.
Právní servis
Splním nároky na přiznání starobního důchodu v ČR i SR? Mgr. JARMILA ČERCHOVÁ, právnička Regionálního pracoviště OS KOVO Ostrava
Jsem zaměstnanec pracující postupně v ČSFR, ČR a SR, s trvalým bydlištěm na Slovensku. Blíží se mi čas odchodu do starobního důchodu, a tak se zajímám, za jakých podmínek budu splňovat nároky pro přiznání tohoto důchodu v obou republikách? P. U., Karviná Česká republika a Slovenská republika vznikly k 1. 1. 1993 rozdělením společného československého státu. Tento společný stát měl jednotný systém důchodového pojištění, takže z hlediska tehdejšího práva nebylo podstatné, ve které části československého státu je občan zaměstnán, či kde má sídlo jeho zaměstnavatel. Při rozdělení ČSFR na ČR a SR byla mezi jinými smlouvami podepsána Smlouva o sociálním zabezpečení, která byla zveřejněna v částce 55 Sbírky zákonů č. 228/1993. Podle jejího čl. 20: * jsou doby zabezpečení získané před dnem rozdělení ČSFR považovány za doby zabezpečení toho smluvního státu, na jehož území měl ke dni rozdělení ČSFR zaměstnavatel občana sídlo; * pokud občan ke dni rozdělení ČSFR neměl zaměstnavatele se sídlem na území ČSFR, pak se doby zabezpečení získané před tímto dnem považují za doby zabezpečení toho státu, na jehož území měl občan k tomuto datu trvalý pobyt. Rozsah a způsob hodnocení dob zabezpečení se řídí právními předpisy toho smluvního státu, v jehož důchodovém zabezpečení byly tyto doby získány. Pro splnění podmínek nároku na starobní důchod v ČR je potřebné získat nejméně 25 let doby pojištění a dosažení důchodového věku 60 let u mužů před rokem 2010 a následně 26 let pojištění a dosažení důchodového věku v roce 2010 (27 let pojištění a dosažení důchodového věku v roce 2011…), postupně 35 let pojištění a dosažení důchodového věku v roce 2018, přičemž mužům od ročníku 1936 do 1968 se přičítáním 2 měsíců za rok zvyšuje důchodový věk až na 65 let. Podmínky nároku na starobní důchod v SR jsou: nejméně 15 let doby dů-
chodového pojištění a dovršení důchodového věku, který je stanoven pro muže, počínaje rokem narození 1946, na 62 let. Pokud žadatel získal doby pojištění ve Slovenské i České republice, stačí, aby si podal jen jednu žádost o důchod. Žadatel s bydlištěm na území ČR podává žádost o starobní důchod z důchodového pojištění Slovenské republiky prostřednictvím příslušné organizační složky ČSSZ, a to i tehdy, jestliže o starobní důchod z důchodového zabezpečení ČR nežádá. Vznikne-li osobě zúčastněné na důchodovém zabezpečení na území obou smluvních státu nárok na důchod v jednom či obou pouze s přihlédnutím k dobám zabezpečení získaném na vlastním území, poskytne důchod nositel zabezpečení tohoto smluvního státu. Pokud nárok podle předchozí věty nevznikne, posoudí příslušný nositel socálního zabezpečení nárok na důchod takto: a) zjistí, zda podle jeho právních předpisů splňuje osoba s přihlédnutím k součtu dob zabezpečení v obou smluvních státech podmínky pro nárok na důchod, b) existuje-li nárok na důchod, vypočte nejprve teoretickou výši důchodu, jež by náležela, kdyby se všechny započitatelné doby zabezpečení obou států zhodnotily výlučně podle právních předpisů pro něj platných. Na základě teoretické výše důchodu přizná nositel zabezpečení „dílčí“ důchod odpovídající poměru mezi délkou doby hodnocené podle jeho předpisů a celkovou dobou zabezpečení podle předpisů ČR a SR. Jestliže se vyplácí dílčí důchod, stanoví se i základní i procentní výměra tohoto důchodu v poměru těchto započtených dob. Pokud důchod vyplácejí nositelé obou smluvních států, dávky jsou vypláceny tím nositelem zabezpečení, na jehož území má oprávněná osoba trvalý pobyt.
I
KOVÁK číslo 36 — 12. listopadu 2010/příloha
TUNISKÝ OSTROV DJERBA: Krásné pláže, milí lidé, ale strach z nezaměstnanosti Tuniský ostrov Djerba, který leží v Gabeském zálivu u jihovýchodního pobřeží mateřské země, není ve skutečnosti ostrovem, ač je takto nazýván. Již přes dva tisíce let je totiž spojen násypnou hrází, kterou kdysi navršili Kartáginci, později zdokonalili římští dobyvatelé a ještě po nich francouzští kolonizátoři. Hráz se silnicí v délce 5,8 kilometru je vedle námořního a leteckého spojení jednou ze tří cest, kudy se lze na „sladkou Djerbu“, jak je ostrov též přezdíván, dostat. Osídlování ostrova zanechalo v průběhu staletí nemálo památek, z nichž za nejdůležitější je považována synagoga El z roku 586 před Kristem. K nejstarším patří i pevnost Borj Kstil ze 13. století. Jen asi o dvě století je mladší arabská pevnost Borj Ghjazi Mustafa v Houmt Souku, vybudovaná na základech starší pevnosti ze 13. století. V 16. století byla opěrným bodem, odkud korzár Dragut vytlačil španělské nájezdníky. V Houmt Souku, jež je hlavním a největším městem a kde žije 60 000 obyvatel, což tvoří přibližně polovinu všech ostrovanů, je k vidění mj. i na 200 mešit. Ostrov o rozloze 514 km2, měřící zhruba 29 km z východu na západ a jen nepatrně méně ze severu na jih, je považován za ideální místo pro dovolenou. Krásu tohoto místa, nazývaného odedávna ostrovem Lotofágů, opěvoval již Homérův hrdina Odysseus. Se svými námořníky údajně ochutnal lotosy, jimiž se prý živili místní obyvatelé, a málem zapomněl pokračovat ve své pouti z Tróje. Djerbané však mají pro jeho tvrzení asi správnější Spolupracovník redakce Kovák, zabývýklad: Odysseovi ve skutečnosti spíše zavající se tématy ze zahraničí, připravil chutnaly místní datle, jež jsou na ostrově pro naše čtenáře reportáž z tuniského ostak hojné. trova Djerba. Jde o zajímavé a poučné Djerba je se svými desítkami kilometrů čtení nejen pro ty, kdo tam chtějí strávit dlouhými písečnými plážemi a 320 sluneč-
svou dovolenou.
ními dny v roce pokládána za - po Hammametu na severovýchodě Tuniska - druhé hlavní turistické centrum. Vzhledem ke své odlehlosti se stává stále oblíbenější, zejména pro seniory toužící po přece jen klidnějším pro(redakce) středí. Hlavní cestovní ruch se odehrává podél pláží na severovýchodním pobřeží ostrova, kde desítky moderních hotelů, většinou čtyř- a pětihvězdičkových, nabízejí komfort včetně bazénů, někde i s lázeňskými zařízeními a léčebnými procedurami.
Zákaz alkoholu a nízká kriminalita Východoevropan si těžko zvyká na dosti odlišnou kuchyň, ale co - především českého - turistu nepříjemně překvapí, je obtížná dosažitelnost piva i jiného alkoholu. Ve čtyřhvězdičkovém hotelu, v němž autor reportáže strávil 11 dní, si host musel nejprve v recepci zakoupit nápojovou kartu s libovolnou sumou v místní měně, dinárech. A teprve s ní mohl objednávat alkolholické nápoje u baru nebo v restauraci. Přímo za hotové nebylo totiž možno dostat z hříšných nápojů nic. A to ani v minimarketech, kde se prodávala jen balená voda a džusy a jejichž personál na naivní přání cizince po pivu či víně jen zašeptal: „C´est interdikt.“ Zákazy všeho druhu se ostatně na Djerbě, stejně jako v celém Tunisku, dodržují – pro Čechy - až s překvapivou důsledností. Zásluhu na tom má nejen zákaz konzumace alkoholu u národů s muslimskou vírou, ale i přísné zákony, což má za příznivý následek i nízkou kriminalitu.
Ženy nejsou diskriminovány Habib Burgiba, který v roce 1956 vyhlásil konec francouzské nadvlády, jež trvala od roku 1881, se stal předsedou vlády, po roce i prvním prezidentem. Zakázal polygamii a otevřel Tunisku cestu k všeobecnému rozvoji. Ministerský předseda Zine El Abidine Ben Ali, jenž Burgibu v poklidném převratu v roce 1987 svrhl, pokračoval v jeho programu. Samozřejmostí je dnes právo na vzdělání bez jakékoli diskriminace a povinná školní docházka pro chlapce a dívky ve věku od 6 do 16 let. Významná je účast Tunisanek v Organizaci arabských žen, jejíž předsedkyní je prezidentova choť paní Leila Ben Ali,
II
KOVÁK číslo 36 — 12. listopadu 2010/příloha
blémy sehnat si první zaměstnání. „Mladý Tunisan je hrdý na svou vlast, ale mnohý by se rád vystěhoval za prací do ciziny,“ charakterizoval jistý západní bedekr situaci v zemi. K emigraci mají Tunisané včetně Djerbanů velmi dobré předpoklady díky dlouhodobé frankonizaci, neboť téměř každý ovládá francouzštinu. Ke kladům tuniské společnosti patří odvěká tolerance vůči odlišným etnikům a náboženstvím, takže například právě na Djerbě žijí vedle sebe v míru muslimové se židy a křesťany.
Autokratický systém vládnutí Západní pozorovatelé neopomíjejí upozorňovat na autokratický systém, který je však uvážlivě promíšen s až socialistickou velkorysostí v některých sociálních otázkách. Jsou však i takoví odvážlivci, jimž se nezamlouvá specifický systém vládnutí prezidenta Ben Aliho, který označují za diktaturu. Novinář Taoufik Ben Brik, jenž kritizoval nedostatečnou svobodu tisku, formálně vyhlášenou 1. května 2008, byl v listopadu 2009 odsouzen k šesti letům
kterou média vyzdvihují jako symbol moderní ženy arabského světa. Je pozoruhodné, že v Tunisku, bezpochyby nejpokročilejší arabské zemi vůbec, pobírají ženy stejnou mzdu jako muži! Podnikatelé jim dokonce dávají přednost před muži, kteří až příliš rádi vysedávají v kavárnách. Příležitosti k zaměstnání nabízí vedle tradičního zemědělství, chovatelství a oděvnictví stále rostoucí cestovní ruch a sílící průmysl. Postupné otevírání se světu včetně vstupu zahraničního kapitálu má však i ne právě důstojné dopady, jako je cynické zneužívání nízkých mezd v Tunisku, kam cizí firmy přesunují výrobu z východní Evropy, kde jsou přece jen vyšší náklady. Vláda podřídila klíčová odvětví státnímu dozoru, zavedla regulaci cen (s výjimkou obchodování na tradičních trzích) a nesměnitelnou měnu. Díky příjmům z těžby fosfátů, turistiky nebo vývozu datlí a olivového oleje není hospodářství na špatné úrovni.
Dojem bezproblémové společnosti Usměvavost a přívětivost Tunisanů vyvolává dojem bezproblémové společnosti, zejména na Djerbě. Avšak i vláda připouští znepokojení nad nezaměstnaností, která je podle statistik mezi 13 - 14 procenty, na řadě míst však podstatně vyšší. Také umísťování absolventů škol, nemluvě již o tělesně postižených, do pracovního života není nikterak snadné. V září si úřady sice pochvalovaly rostoucí počet mladých bakalářů, avšak zároveň přiznaly jejich velké pro-
vězení. Po odvolání byl však již v březnu 2010 propuštěn na svobodu. Politickým vězněm se stal také Mokhtar Trifi, předseda Tuniské ligy lidských práv, považovaný za hlavu disentu, jenž vydal v roce 2002 Černou knihu. Nezájem Západu o lidská práva kritizovala rovněž americká novinářka A. Applebaumová, která před čtyřmi roky vytkla západním politikům a publicistům, „proč se nezajímali o tuniskou demokracii dříve, než se tento pojem stal negativním. Nikdo na Západě se ani neobtěžoval uvažovat o tom, co může autoritářský stav v dlouhodobém měřítku skutečně přinést.“ JAN HÁLA Snímky archív autora
III
KOVÁK číslo 36 — 12. listopadu 2010/příloha
FRANCOUZI PROTI DŮCHODOVÉ REFORMĚ Ohlasy na stávky, které podpořilo na 70 procent obyvatel Masové demonstrace a stávky, které v druhé polovině října ochromily na mnoha místech Francie a především v Paříži pozemní i leteckou dopravu, provoz rafinerií a v důsledku toho i dodávky pohonných hmot a fungování mnoha institucí včetně škol, se bez ohledu na těžkosti způsobené mnoha obyčejným občanům setkaly s až překvapivě mimořádnou podporou obyvatelstva. Zatímco svou solidaritu s demonstrujícími a stávkujícími, jichž bylo celkem na 3,5 miliónu, vyjádřilo přibližně 70 (podle některých průzkumů i 72) procent řadových Francouzů, opačný postoj zaujala vláda pravicového prezidenta Nicolase Sarkozyho, převážná část obou komor Národního shromáždění a pravicová média. Prezident, který vytrvale odmítal jakýkoli ýkoli ústupek rozhořčeným občanům protestujícím proti oddálení nároku na důchod z dosavadníchh na 60 na 62 let, označil za „skandální“ zejména ynásilný průběh třídenních demonstrací v Lyaonu, kde byly demolovány obchody a zraně něno na 138 osob. Podle jeho slov byl vážně ní ohrožen chod hospodářství i mnohé pracovní jistoty. Poté, co ministr práce Éric Woerthh zdůraznil, že „jakmile je reforma schválena, musí se uskutečnit“, a Národní shromáždění ji pak na zasedání obou komor 27. října schválilo 336 hlasy (proti 233 hlasům), začaly pozvolna utichat demonstrace a stávkující se vraceli k práci. Slouží nepochybně ke cti odborovéé aústředny Force Ouvriere, která po několikadenních demonstracích a stávkách, ježž rů ochromily práci místní rafinérie a tankerů ed kotvících nečinně v přístavu, že z obav před kumožným vznikem infekcí dala podnět stávkujícím metařům, aby odklidili na 9000 tun naonshromážděných odpadků v Marseille, konstatoval 29. října rakouský deník Der ími Standard. „Odbory se však cítí být morálními vítězi,“ dodal list. „Vláda prohrála bitvu o veedny řejné mínění,“ zdůraznil předseda ústředny CFDT Francois Chereque. „Tato vláda již nemá t,“ prohlásil ještě před osudným hlalegitimitu, musí se podřídit nebo odstoupit,“ sováním v NS jménem Sjednocené levice Christian Picquet. Šéf další odborové centrály CGT Bernard Thibault ujistil v listě Libération, že „cílem není vytvořit nový stávkový rekord“. Podstatně ostřeji se vyjádřili aktivisté reprezentující spíše ultralevici. “Neděláme stávky pro nás, ale abychom vyvinuli tlak na vládu, aby ustoupila od své
reformy a zajistila mzdy stávkujících dělníků,“ řekl Pascal ge Galéoté, generální sekretář přístavních zaměstnancůčlenů CGT v Marseille, který i po uzákonění nový důchodových podmínek usiluje o ponových krač kračování protivládních akcí. „Neskončili jsme ujistil Olivier Besancenot, vůdce Nové jsme,“ antik antikapitalistické strany (NPA). Levicový aktivista z města Neuilly v nedělníku Parisien Diman z 31. října pohrozil, že „…jak už jsem manche d dříve řekl, bude nutný nový Květen 68 v podmínkách 21. století“. Podle jeho slov zo zopakování masových májových bouří před 42 roky „nepoškodí lidi, ale vládu a kapitalisty Ke generální stávce ostatně není daleko, listy“. dod Besancenot a vyzval „k radikálním akdodal cím cím“.
Přicházíme o všechno, P za z co jsme bojovali Proti důchodové reformě se vyjadřov odmítavě vedle odborových vůdců vali i mnozí řadoví funkcionáři. „Chceme přest stat pracovat v 60, neboť to je něco, za co bo bojovali již naši otcové, dědové a dokonce i ppradědové,“ prohlásil padesátiletý Eric Gill Gilly, odborový aktivista ze Saint-Pierre. „Člově „Člověk po těch letech vidí, že přicházíme o všechno, za co jsme bojovali. A to jje nepřijatelné,“ řekl Gilly, který se zúčastnil říjnových demonstrací pod prapory odborové ústředny Force Ouvriere v Marseille i se svou sestrou, dvěma dcerami a vnukem. „Odborové hnutí leží v krvi,“ prohlásil v rozhovoru pro televizní zpravodajství APTN. „To nejsou jen projevy jakési vášně. Když je něco nesprávné a není v pořádku, pak se to musí změnit,“ dodal Gilly. JAN HÁLA
OZVĚNY V ZAHRANIČNÍM TISKU: JSOU DVĚ FRANCIE… z Spíše pochvalně - i když s jistou rezervou - se o Sarkozyho reformě vyjadřovaly západní deníky. Tak vlivný britský list The Times konstatoval: „Nutnost reforem není specifická jen pro Francii, i když je tam obzvláště akutní… Pan Sarkozy je v tomto případě vlajkonošem ekonomického rozumu a nutnosti.“ z Podle švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung protesty veřejnosti „vyjadřují také nejistotu z tíživé sociální situace na pozadí hospodářské krize a všeobecnou nespokojenost se šéfem státu, jeho drsnými metodami a polarizujícím stylem, který mnohé Francouze odpuzuje“. List ale dodává: „Avšak opravňuje toto vše odbory, aby vykolejily státní instituce a paralyzovaly zemi?“ z Nizozemský de Volkskrant podotkl: „Vypadá to, jako by byly dvě Francie. V jedné dominuje stát, který ví, co je pro jeho občany dobré, v druhé Francie, kde má otěže v rukou svobodný občan, jenž revoltuje, kdykoli má dojem, že jsou jeho práva pošlapávána.“ z Francouzský deník La Croix připomněl, že celý svět vidí Francii jako bohatou zemi, v níž se dá dobře žít. „Obrázky, které v těchto dnech běhají na obrazovkách celého světa, však poskytují jiný dojem: blokovanou společnost. Mas-
IV
kovaní mladíci a hořící auta v Lyonu vyvolaly vzpomínku na krizi ve francouzských předměstích z roku 2005.“ Podle listu to u cizinců vzbuzuje dojem, že Francie „nedokáže integrovat znevýhodněné občany, především migranty… Je to obraz země nerovnosti, která se dere na povrch“. z „Zatímco rostly fronty u benzinových stanic, začala se při demonstracích projevovat všeobecná nespokojenost,“ konstatoval 30. října deník Financial Times Deutschland. „Strach ze stoupající nezaměstnanosti mládeže a obava ze sociální mizérie dodaly stávkovému hnutí alespoň dočasnou sílu,“ upozornil list. „Opozice již vyvolává vzpomínky na rok 1968, kdy stávka uvrhla zemi na pokraj převratu, nebo na rok 1995, kdy se studentům a pracujícím podařilo vyhnat vládu.“ „Při každé stávce se děje tento sen,“ řekl sociolog Jean-Pierre Le Goff. „Ale lidé se připojují k demonstracím z konkrétních důvodů. Neexistuje žádné opravdové hnutí v tradičním smyslu – jen kombinace různých forem nespokojenosti. A z toho může znovu rychle vyrašit nová revolta,“ zdůraznil sociolog v listu FTD. (jh)
