Autorské systémy Mgr.Jiří Straka, Mgr. Jaroslav Koreš Redakční systém (RS) je vhodný pro všechny správce a majitele webů, na kterých je nutné často aktualizovat obsah. Dnes se požívají téměř ve všech webových portálech a elektronických obchodech. Dnešní RS jsou vyspělé a do značné míry i univerzální, lze je využít při řešení téměř všech typů webů. Existují zadání, pro jejichž řešení se RS hodí nejlépe a na druhou stranu existují i typy úloh, kde se jejich využití jeví jako méně přiměřené řešení nebo je dokonce zcela nevhodné. Nejčastěji je RS používán pro: [11] • komerční webové stránky • e-magaziny, časopisy a noviny v elektronické podobě • e-learning • blogy, weblogy a zápisníky • osobní stránky • katalogy a portály S rozšiřováním internetového vysokorychlostního připojení se zvyšuje poptávka po službách i nároky uživatelů již existujících služeb, a to směrem k multimediálním aplikacím. Úložná kapacita uživatelských prostorů v aplikacích na webu už většinou neobsahuje žádné vymezení a uživatelé mohou nahrávat data, jaká chtějí. Dnes není zapotřebí vytvářet složité galerie fotek, stačí použít specializovaný web, video vlastní či cizí je možné přímo na stránkách přehrát pomocí flashového přehrávače (youtube). Je možné online sdílet prezentace, naplánované události v kalendáři (Google calendar), dokumenty, kontakty, dokonce i přátele. Existuje možnost tyto prvky smíchat dohromady bez sebemenší znalosti programování dle uživatelových požadavků a výsledek prezentovat. Ve stále větší míře se prosazuje používání komunikačního softwaru ne na bázi telefonie, ale videokonferencí. Chatování a dopisování upadá v zapomnění, na jejich místo nastoupily video chaty a to pokud možno bez platformního rozdílu. Redakční systémy, publikační systémy a systém pro správu obsahu (CMS z anglického Content Management System), se dají vyložit stejně. V praxi se nejčastěji používá systém pro správu obsahu nebo RS. Můžeme říci, že je to software pro správu dokumentů. RS je dnes nejčastěji spojován s webovými aplikacemi. Můžeme říci, že RS je internetová aplikace, pomocí které lze měnit textovou a grafickou podobu jednotlivých stránek, a to vše bez znalosti tvorby www stránek. Systémů RS existuje poměrně velké množství, mnohdy zaměřených různými směry. Uživatelé RS se rozdělují do několik základních skupin, která mají určitá oprávnění k činnostem či možnostem využívání nástrojů, odpovídající jejich funkci uvnitř systému. Vlastnost Content Management systém (CMS) je systém webového obsahu zajišťující správu, propojený se systémem pro správu dokumentů či portálem, který zajišťuje prezentaci dat generovaných pomocí CMS či DMS (Document management systém). Tedy jejich editaci, evidenci, správu verzí, archivaci a jejich zpřístupnění dalším uživatelům. DMS neřeší vlastní obsah dokumentu, ale pouze metadata s tímto dokumentem spojená. [6] DMS je schopen (mimo vlastních základních operací se soubory) obstarávat následující činnosti: hlídat různé stavy verzí dokumentu; identifikovat jednotlivé dokumenty a jejich revize; připojit k dokumentu metadata (pevně definovaná, případně možnost vytvoření vlastních parametrů) a spravovat tato metadata; řešit přístupová práva k dokumentům
1
(parametrům metadat, složkám atd.) jak pro jednotlivé uživatele, tak i pro skupiny uživatelů; možnost archivace / zálohování dat; řízení a sledování stavu dokumentu – workflow. Kritéria pro výběr uživatelského prostředí Uživatele nebude zajímat, jestli systém bude náročný na údržbu, na jaké licenci je založen, ani jak je systém technologicky realizován. Uživatel bude upřednostňovat maximální funkčnost při zachování co největší jednoduchosti ovládání. Pokud je uživatel zvyklý s nějakým systémem pracovat, měl by tento nový systém být co nejpodobnější jak vzhledem, tak ovládáním. Systémem pro ukládání dat, se kterým je uživatel nejvíce zvyklý pracovat, je operační systém na jeho počítači. Proto je jako výchozí způsob ukládání nejčastěji zvoleno hierarchické řazení do stromové adresářové struktury. Pro administrátora je podstatné, jestli je možné systém upravovat (na základě licence), jestli má projekt přehledný zdrojový kód a jaká je podpora. CMS systém musí být aktivně vyvíjen, či pravidelně vydávat aktualizace s opravou bezpečnostních chyb. Provozovatele zajímá především cena řešení a to ve všech fázích od návrhu až po údržbu či ukončení provozu systému, reference na systém a jeho rozšířenost, samozřejmě s tím spojená propojitelnost s dalšími existujícími (případně v dané společnosti již provozovanými) systémy a aplikacemi. [12] Joomla Joomla vznikla oddělením z projektu Mambo, je tedy následníkem redakčního systému Mambo, přičemž je s ním zpětně kompatibilní. První verze projektu Joomla 1.0. vyšla v září roku 2005. Pro Joomlu jsou charakteristické součásti systému mambot, modul a komponenta. Mambot podporuje funkčnost a komfortní užívání administrátora. Moduly jsou důležité převážně pro čtenáře webu. Slouží k předávání informací, např. jako zobrazení novinek na titulní straně či ankety. Hodí se pro blogy, e-komerci, komunitní servery, e-learning a mnoho dalších. Díky široké vývojářské základně jsou k dispozici tisíce nejrůznějších rozšíření a uživatelská podpora. Administrační rozhraní je zaměřeno na laického uživatele. Příjemný obrázkový interface je přehledně zpracován a poskytuje uživateli opravdový komfort. Na druhé strané při častější práci to uživatele může zdržovat. Načítání ikon není příliš rychlé. Joomla je jedním z nejrozšířenějších CMS systémů vůbec. Nabízí velké množství doplňkových balíčků, které z ní dělají mohutný nástroj pro snadnou tvorbu i složitějších webů, nebo třeba firemních intranetových aplikací. Je to systém spíše se hodící pro rozsáhlejší weby.[9] Vlastní články Joomly se řadí do sekcí a kategorií. Sekce jsou nadřazeny kategoriím. Článek smí být umístěn jen do jedné sekce a jedné kategorie. Daná kategorie může být umístěna právě jen do jedné sekce. Joomla v základní instalaci nabízí k publikování článků WYSIWYG editor s možností formátování textu pomocí HTML jazyka. Joomla nabízí základní dvě statické skupiny uživatelů, a to pro uživatelskou úroveň a administrační část. Systém šablon: Zdrojový kód šablon v Joomle je složen z PHP, HTML a CSS. Systém neumožňuje nastavovat odlišné šablony pro různé stránky jedné webové prezentace. Grafická podoba webu je tedy zajištěna jednou šablonou. [11] Joomla obsahuje tyto moduly: Joomla Xplorer – souborový manager pro webové rozhraní JCE - WYSIWYG editor pro snadné vkládání textu a obrázků WikiBot – diskuze, možnost přidávání a editace obsahu gigCalendar – kalendář, možnost vkládání aktualit 2
Výhody: • výkon • rozsáhlé možnosti správy obsahu • velké množství doplňků • široká uživatelská obec • snadnost údržby • upgradovatelnost • dostupné velké množství motivů vzhledu • nepřeberné množství různých balíčků, rozšíření • komunita vyvíjí stále nové balíčky, systém je stále upravován a rozšiřován Nevýhody: • nenašel jsem rozšíření (balíček), který by poskytoval potřebné funkce pro práci s uživateli, soubory, atp. • s velkým množstvím modulů je spjata nevýhoda bezpečnosti kódu • zbytečná náročnost počáteční instalace, přidání a nastavení balíčků • složitá struktura systému (v případě potřeby upravit nějakou část systému ručně), pro začátečníka složité možnosti správy obsahu Drupal Drupal je oproti Joomle starší. Začal vznikat roku 2000, když si osm studentů univerzity v Antverpách na kolejích zřídilo pevné internetové spojení a chtěli mezi sebou sdílet data a diskutovat. Jeden ze studentů Dries Buytaert proto vytvořil malý web s možností zanechání vzkazů. V lednu roku 2001 uvolnil software pod názvem Drupal. V základní verzi se poskytuje redakční, blogovací systém, fórum a systém menu umožňující tvorbu klasického statického webu. Pro jeho snadné rozšíření je možné použít stovky modulů od obrazových galerií, přes WYSIWYG editory, až po internetový obchod. Drupal je naprogramován v jazyce PHP a podporuje jak verzi PHP 4 tak i PHP 5. Kromě standardní databáze MySQL podporuje i databázi PostgreSQL. Má silnou vývojářskou základnu. Administrační rozhraní je přehledné a jasné. Nachází se přímo na prezentační části webu a je po přihlášení pohodlně dostupné. Používá příjemné, javascriptově skrývané dialogy, což zpřehledňuje a urychluje práci. Tento redakční systém se také vyplatí používat spíše pro rozsáhlejší weby.[8] Uživatelské role: Systém podporuje uživatele a skupiny uživatelů. První vytvořený uživatel je zařazen do mateřské kategorie. Kategorie je možné přidávat, odebírat a nastavovat. Drupal má definované dvě role: • anonymous • authenticated Administrační část systému: Samotné jádro Drupalu je velmi strohé a funkce v podobě modulů jsou přidávány postupně podle potřeb. Proto je zapotřebí více úsilí k nalezení těch správných modulů. Webová prezentace v Drupalu je rozdělena na regiony, přičemž standardně jsou nabízeny hlavička, levý a pravý postranní sloupec, hlavní plocha a patička. Do těchto regionů lze umístit takzvané bloky jako například: přihlášení, nejnovější příspěvky atd. Texty jsou publikovány systémem výpisu novinek, které se na hlavní stránce zobrazují pouze jako upoutávky s možností zobrazení celého textu. Text článků lze vkládat přímo jako XHTML, nebo pomocí speciální syntaxe, která je na XHTML převoditelná, nebo ve wysiwyg editoru. Správa jeho balíčků a rozšíření mi připadne jednodušší a efektivnější, než u systému Joomla. Drupal přece jen zachovává podobu webové aplikace. Naprosto jednoduchá je také
3
instalace doplňujících modulů a jiných rozšíření. Vše probíhá pomocí administračního rozhraní, bez nutnosti pracovat s klientem FTP. [11] Výhody: • jednoduchost • vydává se řada knižních manuálů • podobné balíčky jako u systému Joomla. • snazší administrace a správa balíčků Nevýhody: • nejistá stabilita na Windows systémech • pro začátečníka složité možnosti správy obsahu • složité zálohování databáze • menší propracovanost než u Joomly • těžší najít rozšíření, které potřebujeme • dovoluje zobrazit reklamy jen na místech, která byla předdefinována • složitější administrátorské rozhraní Závěr Hlavní výhodou RS je jejich efektivní práce s daty. Dalším důležitým pozitivem je i tzv. uživatelsky příjemná obsluha, která může dosahovat komfortu v podání speciálních editačních nástrojů (např. WYSIWYG editoru). Za velkou výhodu lze považovat velký rozsah možností samostatně vyvíjet a upravovat zdrojové kódy. Jednorázová investice do webové stránky za použití RS systému může být vyšší než investice do tzv. statické HTML stránky, avšak z dlouhodobého hlediska jsou náklady mnohem nižší (při open-source RS mohou být pořizovací náklady a následné používaní a spravování i nulové). Například aktualizace webových stránek u firmy, která se zabývá designem webových stránek, stojí stovky korun za hodinu, pokud ovšem máme vlastní RS a umíme s ním pracovat, nestojí nás nic, prakticky jen určitý čas. Některé výhody se dají shrnout do několika bodů. Rychlost – jestliže je RS vhodně vybraný podle druhu webových stránek, dovede stránky aktualizovat nejen jednoduše, ale i rychle. U dobrého RS systému je rychlost aktualizace stránky přímo úměrná tomu, jak rychle dokáže ten, kdo ho aktualizuje psát. Aktuálnost informací – Základem webových stránek by měla být aktuálnost, která je pro všechny uživatele zajímavější, než ty informace, které jsou staré nebo dokonce už nejsou platné. Aktualizovat stránky může jakýkoli uživatel, který zvládne práci s internetem a s textovým editorem Přístupy – většina RS mají funkci, pomocí které lze určit, kdo má přístup a právo na změnu obsahu webu. Optimalizace pro vyhledávače – pokud je RS opravdu dobrý, tak všechny stránky, které jsou pomocí něho vytvářeny, jsou automaticky optimalizované pro vyhledávače. To znamená, že je např. Seznam nebo Google zobrazí na vyšších pozicích. Na Internetu najdete množství komunit, které se věnují těmto systémům. Rozdíl mezi těmito dvěma systémy je malý. K výhodám těchto dvou systémů patří především přehlednost jejich administračního rozhraní. Pokud hovoříme o nevýhodách, tak nelze hovořit o přímých nedostatcích, ale spíše o odvozených nevýhodách, které vyplývají z konkrétní situace. Například závislost na určitém řešení, neschopnost některých administrátorů rozšiřovat systém vlastními silami, apod. Všechny open source mají nevýhodu právě v otevřenosti svého kódu - zkušený programátor kratší či delší analýzou kódu dokáže téměř vždy najít bezpečnostní mezeru či riziko. S rozšířeností (myšleno především celosvětovou, ne počtem např. v ČR) přichází spousta potencionálních útočníků navíc. [11]
4
Klíčová slova otevřený zdroj (program) e-learning webové stránky redakční systém
open-souce e-learning web sites editorial system
Literatura [1] Dostal,M.: Historie článků v redakčním systému Textpattern Plzeň, 2007. Bakalářská práce na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni na katedře informatiky a výpočetní techniky. Vedoucí bakalářské práce Ing. Přemysl Brada MSc., Ph.D [2] Internetové redakční a publikační systémy. Praha: Ariga s.r.o., 2003. [3] L. Welling, L. Thompson: PHP a MySQL Rozvoj webových aplikací. Třetí vydání, Praha, SofrPress s.r.o. 2005. Autorizovaný překlad z anglického vydání „PHP and MySQL Web Development“. [4] <www.redakcni-systemy.com/index.php/vseobecne/clanky/26-srovnani-rsjoomla-drupal-wrdpress> [cit. 19.6.2009] [5] Přehled základních modulů. Dostupný z http://www.colibricms.cz/prehled-modulu.php>[cit. 20.7.2008] [6] Vytváříme první webovou stránku. Dostupný z : http://www.kekel.tym.cz/html/#jaks> [cit. 1.7.2008] [7]
[online].[cit. 11.5.2008] [8] <www.drupal.cz >[online].[cit. 12.10.2009] [9] <www.joomla.cz> [online].[cit. 19.2.2009] [10] <www.wikipedia.com> [online].[cit. 19.2.2009] [11] [online].[cit. 19.9.2009] [12] [online].[cit. 2.12.2009]
5
