Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha Škola veřejného zdravotnictví Veřejné zdravotnictví - Specializační příprava 1998-2000
Kritéria hodnocení projektů podpory zdraví Národního programu zdraví
Atestační práce
MUDr. Jarmila Ráţová
Státní zdravotní ústav, Praha Srpen 2000
OBSAH OBSAH.................................................................................................................................................................. 1 ÚVOD ................................................................................................................................................................... 3 CÍLE PRÁCE .......................................................................................................................................................... 3 METODIKA ........................................................................................................................................................... 3 VÝSLEDKY: ......................................................................................................................................................... 6 A.
CÍL 1: PROGRAM „ZDRAVÍ 21“ .................................................................................................................... 6
1. Ukazatele hodnocení programu ZdravÍ 21 ................................................................ 7 Ukazatele Zdraví 21 pro hodnocení jednotlivých cílŧ programu ....................................... 8 Tab. č. 4 Cíle k dosaţení Solidarity v praxi jako záruky rovnoprávného postavení vŧči zdraví .............................................................................................................................. 8 Tab. č. 5 Cíle k dosaţení Lepšího zdraví pro 870 miliónŧ obyvatel Evropského regionu 12 Tab. č. 6 Cíle k Zajištění Prevence a kontroly nemocí a poranění ................................. 16 Tab. č. 7 Cíle k Dosaţení Společné strategie více odvětví pro tvorbu udrţitelného zdraví ...................................................................................................................................... 19 Tab. č. 8 Cíle k vytvoření Rezortu zdravotnictví zaměřeného na výsledek..................... 23 Tab. č. 9 Cíle k vytvoření Politiky a mechanizmŧ pro řízení změny................................ 27 B.
CÍL 2: ZÁSADY METODIKY HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH PROJEKTŮ PODPORY ZDRAVÍ ............................... 28
Zásady metodiky hodnocení jednotlivých projektŧ podpory zdraví:................................ 28 Místo hodnocení v projektu (programu) ...................................................................... 28 Druhy hodnocení ........................................................................................................ 29 1. Hodnocení výchozí situace .................................................................................. 29 2. Hodnocení prŧběhu realizace projektu („process evaluation“, evaluace procesu, evaluace implementace, hodnocení procesu) ............................................................ 29 3. Hodnocení výsledkŧ projektu („outcome evaluation“) ........................................... 29 A. Krátkodobý efekt projektu (okamţitý, bezprostřední) ........................................... 29 B. Dlouhodobý efekt programu ................................................................................. 30 4. Hodnocení poměru efekt versus cena.................................................................. 30 Metody hodnocení prŧběhu realizace projektu ........................................................... 30 Metody hodnocení výsledkŧ projektu ......................................................................... 31 Problémy spojené s hodnocením ............................................................................... 31 Bariéry a problémy hodnocení projektŧ podpory zdraví .............................................. 32 C.
CÍL 3: HODNOCENÍ REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ PODPORY ZDRAVÍ 1993-1997.......................................... 34
1. Popisné ukazatele Projektŧ podpory zdraví 1993-1997 ............................................. 34 2. Analytické ukazatele Hodnocení projektŧ podpory zdraví 1993-1997 ...................... 38 3. Závěry Hodnocení Projektŧ podpory zdraví 1993-1997:.......................................... 42 DoporučenÍ Ministerstvu zdravotnictví ČR: ................................................................ 43 a. Obecná ................................................................................................................ 43 b. K veřejnému výběrovému řízení projektŧ podpory zdraví ..................................... 43 DISKUSE ............................................................................................................................................................. 44 LITERATURA ...................................................................................................................................................... 45
2/45
Kritéria hodnocení projektů podpory zdraví Národního programu zdraví ÚVOD Politika „Zdraví pro všechny ve 21. století“ (Health for all in 21st century), přijatá světovou komunitou v květnu 1998, má za cíl realizovat představu zdraví pro všechny, jejíţ koncept byl formulován na Světovém zdravotnickém shromáţdění (WHA) v roce 1977 a byl přijat jako celosvětové hnutí na konferenci v Alma-Atě v roce 1978. „Zdraví pro všechny ve 21. století“ určuje globální priority pro první dvě desetiletí 21. století a deset cílŧ k vytvoření nezbytných podmínek pro lidi na celém světe, aby byla dosaţena a udrţena nejvyšší moţná úroveň zdraví. Jak je zdŧrazněno ve Světové zdravotnické deklaraci, přijaté členskými státy Světové zdravotnické organizace (WHO) v květnu 1998, realizace zdraví pro všechny závisí na přijetí zdraví jako lidského práva. To zahrnuje posílení etických a vědeckých principŧ ve zdravotní politice a zajištění výzkumu a sluţeb. Také to znamená nutnost zavádění rovnoprávně orientované politiky a strategií, které kladou dŧraz na solidaritu a na zapracování obecné perspektivy, která by takové orientaci odpovídala. Jak je prohlášeno ve Světové deklaraci zdraví, globální politika zdraví pro všechny by měla být uskutečňována prostřednictvím regionálních a národních strategií. Zdraví 21 je odpovědí Evropského regionu. CÍLE PRÁCE V kontextu příprav národní varianty programu „Zdraví 21 – Zdraví pro všechny v 21. století“ je nutné rozpracovat a upravit stanovená kritéria k hodnocení prŧběţného dosahování a konečného dosaţení stanovených cílŧ tohoto programu v dlouhodobém časovém horizontu 20 let. Druhým cílem této práce je zpracování zásad metodiky hodnocení jednotlivých projektŧ podpory zdraví v krátkodobém časovém horizontu 1-3 let. Třetím cílem práce je stanovení kritérií hodnocení projektŧ podpory zdraví v rámci výběrového řízení Ministerstva zdravotnictví ČR k zajištění efektivního vyuţití poskytovaných finančních prostředkŧ na základě uskutečněné analýzy výsledkŧ ukončených projektŧ podpory Národního programu zdraví za období let 1993-1997 METODIKA Ke stanovení kritérií hodnocení prŧběţného dosahování a konečného dosaţení stanovených cílŧ programu „Zdraví 21 – Zdraví pro všechny v 21. století“ (Zdraví 21) byly z publikace WHO (1) „ZDRAVÍ 21 Rámcový politický program Zdraví pro všechny pro Evropský region WHO“ vybrány jednotlivé cíle Zdraví 21 a k těmto cílŧm stanoveny skupiny či typy ukazatelŧ. U stanovených ukazatelŧ jsou diskutovány zdroje dat a moţnosti mezinárodního srovnání. Současně je určen charakter obtíţnosti získání těchto dat a časový harmonogram jejich získávání.(2) K moţnostem hodnocení jednotlivých projektŧ podpory zdraví, které jsou realizovány v krátkém časovém horizontu 1-3 let, jsou jako součást práce zpracovány zásady metodiky hodnocení projektŧ podpory zdraví. Zásady metodiky byly zpracovány s vyuţitím dostupné zahraniční odborné literatury a zahraničních i vlastních zkušeností s realizací a hodnocením programŧ (projektŧ) podpory zdraví. (3, 4, 5, 6) Stanovení kritérií hodnocení projektŧ podpory zdraví v rámci veřejného výběrového řízení ministerstva zdravotnictví České republiky (MZČR) k projektŧm podpory zdraví (PPZ)
3/45
Národního programu zdraví (NPZ) bylo provedeno na základě analýzy ukončených projektŧ podpory zdraví , které byly za finanční podpory MZČR realizovány v období let 1993-1997. Analýzu provedl Státní zdravotní ústav v roce 1998.( 7) V období let 1993 – 1997 bylo realizováno a ukončeno celkem 520 projektŧ podpory zdraví s finančním příspěvkem MZČR. Uskutečněná analýza, kterou provedl Státní zdravotní ústav, poskytuje údaje o kvalitě PPZ z tohoto období. Tematické okruhy, ke kterým jsou PPZ účastníky veřejného výběrového řízení předkládány, vychází ze střednědobé strategie Národního programu obnovy a podpory zdraví, kterou vláda ČR přijala v roce 1992. (8) Tematické okruhy byly publikovány jako příloha publikace “Projekty podpory zdraví Praktická příručka pro předkladatele projektŧ” vydané MZ ČR v roce 1993 a v “Manuálu pro předkladatele projektŧ podpory zdraví”, který byl vydán MZ ČR v roce 1996. V obou publikacích byly stanoveny podmínky účasti ve výběrovém řízení k NPZ, upraveny pravidla výběrového řízení a zároveň stanoveny tématické okruhy, ke kterým mohou být zaměřeny PPZ. V prŧběhu hodnoceného období došlo ke změně podmínek předkládání PPZ a také k úpravě tematických okruhŧ (”Manuál pro předkladatele projektŧ podpory zdraví”). Pro potřeby analýzy byly projekty z období 1993 - 1997 zařazeny podle tematických okruhŧ uvedených v “Manuálu pro předkladatele projektŧ podpory zdraví pro rok 1997” (MZ ČR 1996) a pro potřeby počítačového zpracování jim byla přiřazena identifikační čísla. Vzhledem k odlišnosti metodických přístupŧ pouţívaných v PPZ řešených v rámci jednoho tématického okruhu byly některé tématické okruhy rozděleny do podskupin. (Tabulka č. 1) Tab. č. 1 Tématické okruhy PPZ 1993 - 1997 Identifikační číslo tématu 11 12 20 30 40 50 60 70
Téma
Ozdravění výţivy Podpora kojení Omezování kuřáctví Omezování a zvládání nadměrného stresu Zlepšení reprodukčního zdraví Omezování spotřeby alkoholu Optimalizace pohybové aktivity Prevence škodlivého uţívání drog Projekty zaměřené na prevenci nemocí: 81 kardiovaskulárních 82 HIV/AIDS 83 ostatních (nádorových, diabetes, infekčních atd.) 90 Prevence úrazŧ a otrav 100 Ţivotní a pracovní prostředí 110 Zdravé město 120 Zdravá škola 130 Zdravý podnik 141 Komplexní programy řešící více tematických okruhŧ 142 Komplexní programy – ediční část Tato část projektu byla zajišťována SZÚ ve spolupráci s MZ ČR. Veškerá dostupná dokumentace o PPZ realizovaných v letech 1993-1997 je uloţena v archivu NRC programŧ podpory zdraví a prevence nemocí. V rámci řešení projektu jsme vytvořili a ověřili nástroj, který umoţňuje posuzovat a vzájemně srovnávat kvalitu projektŧ. Pro shromáţdění potřebných údajŧ o projektu byla zvolena forma písemného formuláře. Formulář obsahoval celkem 18 otázek. Otázky byly formulovány tak, aby obsahově pokrývaly dŧleţité oblasti preventivních programŧ. Otázky dotazníku jsou doplněny potřebnými vysvětlivkami, aby bylo jednoznačné, o jaké informace se jedná.
4/45
Předpokladem smysluplného vyhodnocení odpovědí bylo vytvoření jednotného vyhodnocovacího schématu. Schéma byly připraveno tak, aby kaţdou odpověď bylo moţno vyhodnotit pomocí jednoho nebo více numerických znakŧ. Zavedené znaky byly většinou nominální s hodnotami definovanými v kódovacím klíči. Nástroj umoţňuje 2 přístupy k interpretaci získaných informací: První úroveň je prostá deskripce výsledků na základě prvního stupně třídění znakŧ. Druhá úroveň je pokusem o komplexnější postiţení kvality posuzovaného projektu na základě kompozitního skóre, které fakticky vyjadřuje formální propracovanost projektu. Způsob konstrukce skóru: Konstrukce kompozitního skóre vychází z hodnoty 10 bodŧ pro kaţdý realizovaný a ukončený PPZ v rámci veřejného výběrového řízení PPZ NPZ. K této hodnotě jsou za přítomnost či nepřítomnost vybraných poloţek v dotazníku „Hodnocení“ přičítány či odečítány body. Výška odečítané či přičítané bodové poloţky je dána významem posuzované poloţky dotazníku. Výše kompozitního skóre mŧţe nabývat hodnot v rozmezí: 4,3-15,7 bodu. Kompozitní skóre bylo po ověření pouţito pro základní srovnatelné hodnocení úrovně realizovaných PPZ. (Tabulka č. 2) Tab. č. 2 Kritéria hodnocení pro tvorbu kompozitního skóre PPZ 1993-1997 Přijatý projekt podpory zdraví ve výběrovém řízení PPZ NPZ Časový harmonogram PPZ – stanovení etap Teoretická východiska PPZ Praktická východiska PPZ Definovaná cílová skupina populace podle: věku pohlaví profese velikosti Definice cílové skupiny chybí Zaměření intervence Rozsah intervence Stanovení kritérií hodnocení Provedeno hodnocení Celková úroveň PPZ: vhodný k dalšímu vyuţití nevhodný k dalšímu vyuţití Kompozitní skóre: minimum maximum
+ 10 ± 0,5 ± 0,3 ± 0,3 ± 0,25 ± 0,25 ± 0,25 ± 0,25 -1 ± 0,3 ± 0,3 ±1 ±1 +1 -1 4,3 15,7
Kaţdý tématický okruh posuzoval vţdy 1 oponent, který měl k dispozici dostupnou dokumentaci o PPZ (anotace PPZ, stanoviska 2 oponentŧ ve výběrovém řízení, stanovisko výběrové komise, smlouva s MZ ČR, prŧběţná a závěrečná zpráva PPZ včetně příloh, závěrečné hodnocení projektu výběrovou komisí MZ ČR). Řešiteli projektu byly současně vypracovány počítačové formy dotazníkŧ v programu EPIINFO, verze 6.0 pro ukládání a zpracování dat. K hodnocení výsledkŧ byl pouţit počítačový program EPI-INFO, verze 6.0. Tabulková a grafická část zprávy byla zpracována v programu MS Excel 97.
5/45
VÝSLEDKY: A. CÍL 1: PROGRAM „ZDRAVÍ 21“ Politika WHO pro Evropský region „ZDRAVÍ 21“ má tyto sloţky: Jeden trvalý cíl - umoţnit všem, aby dosáhli plného potenciálu zdraví. Dvě hlavní orientace vedoucí snahy o dosaţení konečného cíle správným směrem: 1. podporovat a chránit zdraví člověka po celý jeho ţivot; 2. omezit výskyt nejrozšířenějších nemocí a úrazŧ a omezit utrpení, které pŧsobí. Tři základní hodnoty, které vycházejí z etického základu: zdraví jako základní právo člověka; 1. rovnost ve zdraví a solidarita mezi zeměmi, skupinami obyvatel v rámci jedné země a mezi příslušníky rŧzných pohlaví; a 2. účast a odpovědnost jednotlivcŧ, skupin, společenství a institucí, organizací a odvětví za rozvoji zdraví. Čtyři hlavní akční strategie byly zvoleny k podněcování zavádění ZDRAVÍ21: 1. společné strategie více sektorŧ (multisektorové strategie), které se dotknou determinantŧ zdraví, a budou brát v úvahu fyzické, ekonomické, sociální a kulturní perspektivy a perspektivy příslušníkŧ rŧzných pohlaví, a zaručí, ţe se bude vyhodnocovat dopad na zdraví; 2. programy zaměřené na výsledný zdravotní stav a investice do rozvoje zdravotnictví a klinické péče; 3. integrovaná primární zdravotní péče orientovaná na rodinu i na celou komunitu, podporovaná flexibilně reagujícím systémem nemocnic; a 4. společný proces budování zdraví, do kterého se zapojí všichni relevantní partneři na všech úrovních - domácnosti, školy a pracoviště, místní společenství a celá země který bude propagovat společné rozhodování, realizaci a odpovědnost. Bylo vytyčeno 21 cílů, které specificky vyjadřují potřeby celého Evropského regionu a předpokládají dŧleţitost akcí ke zlepšení situace. Budou představovat hranici, ke které se bude přibliţovat zlepšení a ochrana zdraví a sniţování zdravotních rizik. Těchto 21 cílŧ dohromady dává inspirativní rámec pro rozvoj zdravotních politik v zemích Evropského regionu. V současné době je příprava národní varianty programu Zdraví 21 v naší republice v garanci MZČR ve spolupráci s kanceláří WHO v ČR. 21 cílů Zdraví 21: 1. Zdravotní solidarita v Evropském regionu 2. Rovnost ve zdraví 3. Zdravý start do ţivota 4. Zdraví mladých lidí 5. Zdravé stárnutí 6. Zlepšení mentálního zdraví 7. Sníţení frekvence přenosných nemocí 8. Sníţení výskytu neinfekčních onemocnění 9. Sníţení frekvence poranění v dŧsledku násilí a úrazŧ 10. Zdravé a bezpečné prostředí 11. Zdravější ţití 12. Sníţení poškození z alkoholu, drog a tabáku 13. Určení pro zdraví 14. Multisektoriální odpovědnost za zdraví 15. Integrovaný zdravotní sektor 16. Řízení kvality péče 17. Financování zdravotních sluţeb a přesuny rezerv 18. Vývoj lidských zdrojŧ pro zdraví 19. Výzkum a znalosti pro zdraví 20. Mobilizace partnerŧ pro zdraví
6/45
21. Politika a strategie zdraví pro všechny 1. UKAZATELE HODNOCENÍ PROGRAMU ZDRAVÍ 21 Ukazatele hodnocení programu Zdraví 21 jsou základním nástrojem členských zemí a WHO Evropské kanceláře v Kodani k monitorování naplňování stanovených cílŧ Zdraví21 v Evropském regionu v časovém horizontu 15-20 let. Mnohé z ukazatelŧ, které byly vyuţívány v období předchozích 15 let k hodnocení naplňování cílŧ programu „Zdraví pro všechny do r. 2000“, jsou vyuţívány pro hodnocení naplňování nových 21 cílŧ. Usnesením Regionální komise v roce 1998 byl současně stanoven časový harmonogram procesu počátečního monitorování a hodnocení programu Zdraví 21. Monitoring 2000-2001 je plánován jako pilotní zaloţený na informacích dostupných v Regionální kanceláři WHO a rutinních statistik. Hodnocení v roce 2003-2004 bude zaloţeno na účasti členských zemí a Regionální kanceláře s vyuţitím dat spolupracujících center WHO na národních úrovních a hlášení Regionální kanceláře. (Tabulka č. 3) Tab. č. 3 Proces monitorování a hodnocení programu Zdraví21 Rok Členské země a Regionální kancelář Regionální komise 2000 Zahájení monitoringu 2001 Ukončení monitoringu Přehledná zpráva o monitoringu 2002 2003 Zahájení hodnocení 2004 Ukončení hodnocení Přehledná zpráva o hodnocení v souladu se schválením obnovené regionální politiky HFA Základní body monitoringu 2000-2001: přípravná fáze – ukončení definicí, protokolŧ pro sběr dat a databází, po úpravě dle nových ukazatelŧ Zdraví 21 (indicators for health for all) daných 49 zasedáním Regionální Komise – RC49 (říjen 1999-květen 2000) roční sběr statistických dat ze zemí (červen - prosinec 2000) úřadovnou provedený pilotní monitoring a první draft zprávy (říjen 2000 – duben 2001) 1. draft zprávy o monitorování přednesen výkonnému výboru regionální komise (duben 2001) prezentace zprávy na RC51 (září 2001) publikace souhrnu zprávy (prosinec 2001) Ukazatele Zdraví 21 jsou řazeny podle vztahu ke zdraví do 3 základních skupin: 1. zdravotní stav – mortalita, morbidita, invalidita, vybrané ukazatele zdraví matky a dítěte, další ukazatele zdravotního stavu 2. determinanty zdraví – ţivotní styl, ţivotní prostředí, zdravotní péče 3. základní demografické a socioekonomické ukazatele. Ukazatele Zdraví 21jsou podle předchozího vyuţívání děleny na „staré“ a „nové“ a rozděleny do 3 kategorií dle obtíţnosti jejich získání a dle zdrojů: 1. ukazatele dostupné ze sekundárních zdrojŧ (mezinárodní organizace, agentury, publikace), 2. data ze zdravotních statistik členských zemí zpracovávaných pro databázi Zdraví 21, 3. relativně „obtíţně získatelně“ ukazatele – sběr dat pro tyto ukazatele není součástí rutinně sbíraných dat zdravotních statistik, ale jsou relevantní k cílŧm Zdraví 21, k monitoringu jejich naplňování. Tato data jsou získávána z populačních studií a jsou
7/45
dostupná pro země, která takovéto studie provádí. Ćást těchto dat je dostupná z některých mezinárodních sítí nebo projektŧ. Většinou jsou data uvedená v kategorii 1 a 2 sbírána kaţdý rok, data v kategorii 3 jsou sbírána kaţdý 3 nebo 6 rok. Celkový počet ukazatelŧ „Zdraví pro všechny do roku 2000“ (verze z roku 1991) byl sníţen vzhledem k omezené dostupnosti dat a omezenému vztahu k novým cílŧm Zdraví 21. Ze 112 základních ukazatelŧ publikovaných v roce 1991 je 74 zachováno a přeskupeno vzhledem k novým cílŧm a 38 ukazatelŧ není vyuţíváno. Stávající seznam ukazatelŧ Zdraví 21 má 59 základních ukazatelŧ nebo skupin ukazatelŧ, 50 z nich jsou „staré“ a 9 je“nových“. Celkem 23 ukazatelŧ je počítáno s vyuţitím běţně dostupných dat z jiných zdrojŧ (tj. jiných mezinárodních organizací nebo WHO technických programŧ). Data pro dalších 20 ukazatelŧ jsou rutinně sbírána v zemích, 16 ukazatelŧ lze označit za „obtíţné“. Cílové hodnoty, kterých má být u jednotlivých cílŧ dosaţeno, jsou rámcové pro Evropský region. V procesu přípravy národní varianty programu Zdraví 21 se předpokládá jejich úprava dle situace příslušné země. Zpracování přehledu ukazatelŧ zdraví pro hodnocení cílŧ programu Zdraví 21 se mŧţe stát uţitečným podkladem pro tuto práci. UKAZATELE ZDRAVÍ 21 PRO HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH CÍLŮ PROGRAMU TAB. Č. 4 CÍLE K DOSAŢENÍ SOLIDARITY V PRAXI JAKO ZÁRUKY ROVNOPRÁVNÉHO POSTAVENÍ VŮČI ZDRAVÍ CÍL 1 – SOLIDARITA V ZÁJMU ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU DO ROKU 2020 BY SE MĚL SOUČASNÝ ROZDÍL VE STAVU ZDRAVÍ V JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH EVROPSKÉHO REGIONU SNÍŢIT NEJMÉNĚ O JEDNU TŘETINU. Konkrétně: 1.1. Rozdíly v prŧměrné délce ţivota mezi třetinou evropských zemí, kde je tato hodnota nejvyšší a tou třetinou, kde je prŧměrná délka ţivota nejniţší, by se měly sníţit alespoň o 30%; 1.2. Rozdílné hodnoty hlavních ukazatelŧ nemocnosti, postiţení a úmrtnosti při porovnání rŧzných zemí by se měly sníţit prostřednictvím rychlejšího zlepšování situace v zemích, kde je situace nejhorší. CÍL 2 – ROVNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 BY SE MĚLY V ČLENSKÝCH STÁTECH SNÍŢIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SPOLEČENSKO-EKONOMICKÝMI SKUPINAMI UVNITŘ JEDNOTLIVCH ZEMÍ ALESPOŇ O JEDNU ČTVRTINU, A TO TRVALE SE ZVYŠUJÍCÍ ÚROVNÍ ZDRAVÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN. Konkrétně: 2.1. rozdíl v prŧměrné délce ţivota v jednotlivých společensko-ekonomických skupinách by měl být sníţen nejméně o 20%; 2.2. hodnoty hlavních ukazatelŧ nemocnosti, invalidity a úmrtnosti by měly být rovnoměrněji rozloţeny na všechny společensko-ekonomické skupiny, 2.3. měly by se neustále zlepšovat společensko-ekonomické podmínky, které mají negativní dopad na zdraví, jedná se zejména o příjem, dosaţené vzdělání a přístup na trh práce; 2.4. měl by se výrazně sníţit podíl osob, které ţijí v bídě; 2.5. lidé, kteří mají v dŧsledku svého zdravotního stavu, sociálních nebo ekonomických podmínek zvláštní potřeby, by měli být chráněni před vyloučením ze společnosti a měl by jim být umoţněn snadný přístup ke vhodné péči. Ukazatele Zdraví 21: A. Ukazatele zdravotního stavu: 1) ukazatele úmrtnosti Kategorie Zdroje dat a poznámky
8/45
1.1. Střední délka ţivota při narození a v dalších rocích ţivota a podle pohlaví 1.2. Perinatální, novorozenecká a kojenecká úmrtnost a úmrtnost před 5 rokem ţivota
1, starý
1.3.Úmrtnost matek
1, starý
1.4. Úmrtnost na infekční a parazitární onemocnění, tbc, malarie, AIDS a ARO a APO (u dětí). 1.5. Úmrtnost na neinfekční onemocnění: KVO zhoubné nádory chronická respirační onemocnění diabetes mellitus jiná onemocnění 1.6. Úmrtnost na zevní příčiny smrti: úrazy a otravy dorpavní úrazy pracovní úrazy vraţdy a sebevraţdy 1.7. Úmrtnost na specifické příčiny spojené s kvalitou zdravotní péče: appendicitis hernie a intestinální obstrukce neţádoucí účinky terapie jiné odtranitelné (vyhnutelné) příčiny smrti 2) Ukazatele nemocnosti
AIDS – 1, nový APO – 1, starý 1, starý
1, starý
Vypočítáván WHO/EURO s vyuţitím standardní metody a rutinně hlášených dat o úmrtnosti. Vypočítáván WHO/EURO z rutinních dat o úmrtnosti a o potratech z jednotlivých zemí jako součást pravidelných hlášení ukazatelŧ Zdraví21. Vypočítáván WHO/EURO na základě rutinně hlášených dat o úmrtnosti. Vypočítáván WHO/EURO na základě rutinně hlášených dat o úmrtnosti. Vypočítáván WHO/EURO na základě rutinně hlášených dat o úmrtnosti.
1, starý
Vypočítáván WHO/EURO na základě rutinně hlášených dat o úmrtnosti.
1, starý
Vypočítáván WHO/EURO na základě rutinně hlášených dat o úmrtnosti.
Kategorie
Zdroje dat a poznámky
9/45
2.1. Incidence infekčních onemocnění: poliomyelitis spalničky diftérie tetanus hepatitis (A, B,other) příušnice zarděnky černý kašel kongenitální syfilis malárie tbc syfilis kapavka HIV/AIDS 2.2. Incidence ICHS a CVP
2.3. Incidence zhoubných nádorŧ: všechny lokalizace trachea, bronchus, plíce ţenský prs děloţní čípek 2.4. Incidence a prevalence diabetes mellitus 2.5. Incidence a prevalence chronických respiračních onemocnění a astmatu 2.6. Incidence a prevalence duševních onemocnění: schizofrénie deprese alkoholové psychózy posttraumatické duševní následky 2.7. Incidence úrazŧ a otrav: dopravní úrazy úrazy v domácnosti a pracovní úrazy
1, starý
Data poskytována WHO nebo jeho spolupracujícím centrŧm členskými státy.
3, starý
Dostupnost a mezinárodní srovnatelnost je velmi nízká vzhledem k diagnostickým a registračním zvyklostem v jednotlivých zemích. Výsledky zvláštních studií (WHO MONICA). Data z rutinních registračních systémŧ jednotlivých zemí. Výsledky zvláštních studií International Agency for Research for Cancer.
2, nový 2, nový 2, starý 2, starý 2, starý 2, starý
3, old
1, starý
Data z rutinních registračních systémŧ jednotlivých zemí nebo zvláštních registrŧ. Srovnatelnost dat musí být posouzena. Data z rutinních registračních systémŧ jednotlivých zemí nebo zvláštních registrŧ. Srovnatelnost dat musí být posouzena. Data z rutinních registračních systémŧ jednotlivých zemí nebo zvláštních registrŧ. Data o incidenci jsou méně dostupná.
Zdrojem dat pro dopravní úrazy je ECE statistická ročenka o dopravních nehodách v Evropě. Data z publikace ILO pro pracovní úrazy. Srovnatelná statistická data úrazŧ v domácnosti a ve volném čase většinou nejsou dostupná vzhledem k rozdílŧm v definicích a registraci. Země EU by měla být data dostupná z European Home and Leisure Accident Surveillance Systém (EHLASS).
10/45
2.8. Vybrané ukazatele orálního zdraví: DMFT-12 index (prŧměrný počet zubŧ s kazem, chybějících nebo plombovaných zubŧ ve věku 12 let) podíl 6ti letých dětí se zuby bez kazu 3) Ukazatele invalidity 3.1. Incidence a prevalence invalidity, podle věku a pohlaví
3, starý
Data z programu WHO orální zdraví budou pouţita a doplněna daty z jednotlivých zemí.
Kategorie Zdroje dat a poznámky 3, starý Data jsou dostupná ze systémŧ sociálního pojištění jednotlivých zemí, ale mezinárodně těţko srovnatelná (rozdíly legislativní a další a jiné registrační systémy). Data lze získat i z dotazníkových šetření s vyuţitím standardní metody v některých zemích k získání srovnatelných dat dtto 3, starý
3.2. Podíl invalidních osob ve vztahu k pracovním příčinám 4) Vybrané ukazatele zdraví matky a dítěte Kategorie 4.1. Podíl novorozencŧ 2, starý s porodní hmotností 2500 g a více 4.2. Počet umělých potratŧ 2, starý podle věku 4.3. Podíl děti očkovaných proti 1, starý vybraným infekčním onemocněním (v 1. roce ţivota nebo dle moţností): ● záškrt ● tetanus ● černý kašel ● spalničky ● poliomyelitis ● tbc ● hepatitis ● příušnice ● zarděnky ● jiná onemocnění. 5) Další ukazatele zdravotního stavu Kategorie
Zdroje dat a poznámky Data jsou dostupná z rutinních hlášení ve většině zemí. Data jsou dostupná z rutinních hlášení ve většině zemí. Podle věku (tj. méně neţ 20 let) jsou dostupná v omezeném počtu zemí. Data budou sbírána z hlášení WHO nebo jejích spolupracujících center. V některých případech budou nejčerstvější data podpořena v prŧběhu ročních zpráv o HFA ukazatelích.
Zdroje dat a poznámky
11/45
5.1. Předpokládaná délka ţivota 3, starý bez invalidity, podle věku
5.2. Posouzení kvality ţivota ve vztahu ke zdraví
3, starý
Jedná se o sloţený ukazatel kombinující výskyt (prevalenci) úmrtnosti a invalidity, podle věku a pohlaví. Ukazatel je vypočítáván pro určitý počet zemí, ale mezinárodní srovnatelnost je omezená, zejména vzhledem k sloţce invalidity. Prevalence invalidity podle věku je stanovena z dotazníkových šetření, která často pouţívají rozdílné metody. Hlavním zdrojem dat jsou publikace sítě výzkumných pracovníkŧ , která se touto problematikou zabývá (REVES). Stanovení rŧznými metodami je dostupné v mnoha zemích. Vyvíjena je společná metoda mezinárodní studie pro získání srovnatelných výsledkŧ z rŧzných zemí
B. Ukazatele determinant zdraví: Kategorie Zdroje dat a poznámky 3) Ukazatele zdravotní péče: 3.1. Ukazatele financování a výdajů zdravotnictví (na zdraví) 3.1.1. Celkové výdaje na zdraví 1, starý Data z evropských zemí OECD jsou dostupná z OECD zdravotní databáze. Data z jiných zemí jsou méně srovnatelná vzhledem k rozdílným metodám výpočtŧ, definic a zdravotního systému. C. Základní demografické a socioekonomické ukazatele Tyto ukazatele odpovídají všem cílům, zejména pak cílům 1, 2 a 21. Proto nebudou u dalších cílů dále uváděny. Populace a ţivě narození jsou pouţíváni jako jmenovatele k výpočtu většiny jiných ukazatelŧ Kategorie Zdroje dat a poznámky 1. Populace podle věku a 1, starý Rutinně hlášena WHO spolu s data o pohlaví, počet ţivě narozených mortalitě nebo jako součást ročních zpráv o podle pohlaví HFA ukazatelích. 2. Fertilita 1, nový Data ze Světové banky nebo hlášené zeměmi. 3. Nezaměstnanost 1, starý Data z ILO (International Labour Organization) nebo hlášení ze zemí. 4. Roční inflace 1, nový Data z United Nation Economic Commission for Europe nebo z hlášení zemí. 5. HDP (GNP a GDP) 1, nový Data ze Světové banky, UNDP nebo z hlášení. 6. Gramotnost populace a podíl 1, starý Data z UNESCO, UNDP nebo z hlášení populace s jinými úrovněmi zemí. vzdělání TAB. Č. 5 CÍLE K DOSAŢENÍ LEPŠÍHO ZDRAVÍ PRO 870 MILIÓNŮ OBYVATEL EVROPSKÉHO REGIONU CÍL 3 - ZDRAVÝ START DO ŢIVOTA DO ROKU 2020 BY MĚLY VŠECHNY NOVĚ NAROZENÉ DĚTI, KOJENCI A DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU V REGIONU DOSAHOVAT LEPŠÍHO ZDRAVÍ, KTERÉ JIM ZARUČÍ ZDRAVÝ START DO ŢIVOTA. Konkrétně: 3.1 všechny členské státy by měly zajistit lepší přístup k odpovídající podobě péče o
12/45
reproduktivním zdraví, prenatální a perinatální péče a zdravotní péče pro děti; 3.2 míra kojenecké úmrtnosti by v ţádné zemi neměla přesáhnout 20 případŧ na 1000 ţivě narozených dětí; země, kde je v současnosti méně neţ 20 úmrtí na 1000 narození by se měly snaţit sníţit tento stav na 10; 3.3 zem, kde je v současnosti méně neţ 10 úmrtí na 1000 ţivě narozených by se měly zaměřit na zvýšení podílu novorozencŧ bez vrozených vad nebo postiţení; 3.4 úmrtnost a invalidita zpŧsobená nehodami a násilím páchaným na dětech mladších 5ti let by se měla sníţit alespoň o 50%; 3.5 podíl dětí s niţší porodní váhou neţ 2500 g by se měl sníţit alespoň o 20%, a rozdíly mezi zeměmi by měly být výrazně omezeny. CÍL 4 - ZDRAVÍ MLADÝCH1 DO ROKU 2020 BY MLADÍ LIDÉ V TOMTO REGIONU MĚLI BÝT ZDRAVĚJŠÍ A SCHOPNĚJŠÍ PLNIT SVOJI ROLI VE SPOLEČNOSTI. Konkrétně: 4.1 děti a dospívající mládeţ by měly být zpŧsobilejší ke zdravému ţivotu a měly by získat schopnost dělat zdravější rozhodnutí; 4.2 počet úmrtí a invalidity2 mladých lidí v dŧsledku násilí a nehod by se měl sníţit alespoň o 50%; 4.3 měl by se podstatně sníţit podíl mladých lidí, kteří se podílejí na zdraví škodlivých formách chování3 , ke kterým patří konzumace drog, tabáku a alkoholu. 4.4 případy těhotenství u dospívajících dívek by se měly sníţit alespoň o jedni třetinu. CÍL 5 - ZDRAVÉ STÁŘÍ DO ROKU 2020 BY MĚLI MÍT LIDÉ NAD 65 LET MOŢNOST PLNĚ VYUŢÍT SVŦJ ZDRAVOTNÍ POTENCIÁL A AKTIVNĚ SE PODÍLET NA ŢIVOTĚ SPOLEČNOSTI. Konkrétně: 5.1 střední délka ţivota a pravděpodobná délka ţivota bez invalidity u 65letých by se měla prodlouţit alespoň o 20% 5.2 nejméně o 50% by se měl zvýšit podíl osob nad 80 let, které dosahují v domácím prostředí takovou úroveň zdraví, která jim umoţňuje uchovat si autonomii, sebeúctu a své místo ve společnosti. Ukazatele Zdraví 21: A. Ukazatele zdravotního stavu: 1) ukazatele úmrtnosti Kategorie Zdroje dat a poznámky 1.1. Střední délka ţivota při 1, starý Viz cíl 1, 2 narození a v dalších rocích ţivota a podle pohlaví 1.2. Perinatální, novorozenecká 1, starý dtto a kojenecká úmrtnost a úmrtnost před 5 rokem ţivota 1.4. Úmrtnost na infekční a AIDS – 1, dtto parazitární onemocnění, tbc, nový malarie, AIDS a ARO a APO (u APO – 1, dětí). starý
1
až do věku 18 let Také viz cíl 9 „Snížit počet zranění způsobených násilím nebo nehodami“. 3 Také viz cíl 12, „Omezit škodlivý vliv alkoholu, drog a tabáku“ 2
13/45
1.5. Úmrtnost na neinfekční onemocnění: KVO zhoubné nádory chronická respirační onemocnění diabetes mellitus jiná onemocnění 1.6. Úmrtnost na zevní příčiny smrti: úrazy a otravy dorpavní úrazy pracovní úrazy vraţdy a sebevraţdy 2) Ukazatele nemocnosti 2.1. Incidence infekčních onemocnění: poliomyelitis spalničky diftérie tetanus hepatitis (A, B,other) příušnice zarděnky černý kašel kongenitální syfilis malárie tbc syfilis kapavka HIV/AIDS 2.2. Incidence ICHS a CVP 2.3. Incidence zhoubných nádorŧ: všechny lokalizace trachea, bronchus, plíce ţenský prs děloţní čípek 2.4. Incidence a prevalence diabetes mellitus 2.5. Incidence a prevalence chronických respiračních onemocnění a astmatu 2.6. Incidence a prevalence duševních onemocnění: schizofrénie deprese alkoholové psychózy posttraumatické duševní následky
1, starý
dtto
1, starý
dtto
Kategorie Zdroje dat a poznámky 1, starý Viz cíl 1, 2
3, starý
dtto dtto
2, nový 2, nový 2, starý 2, starý 2, starý
dtto
2, starý
dtto
3, old
dtto.
14/45
2.7. Incidence úrazŧ a otrav: dopravní úrazy úrazy v domácnosti a pracovní úrazy 2.9. Incidence a prevalence vybraných kongenitálních onemocnění
1, starý
dtto
3, starý
2.10. Přijetí nebo propuštění z nemocnice dle diagnózy: KVO zhoubné nádory infekční a parazitání onemocnění úrazy a otravy duševní onemocnění, včetně alkoholických jiné 3) Ukazatele invalidity
2, nový
Data z rutinních registračních systémŧ jednotlivých zemí nebo zvláštních registrŧ. Srovnatelnost dat musí být posouzena. Země EU mohou vyuţívat data projektu EUROCAT Data jsou dostupná ze statistik hospitalizace ve většině zemí. Přesto nemohou být tato data vyuţita přímo k určení nemocnosti, ale mohou být pomocnými daty v případě nedostupnosti lepších dat a také pomocnými daty pro stanovení hranice vlivu zdravotní péče u rŧzných onemocnění.
Kategorie Zdroje dat a poznámky 3, starý Viz cíl 1, 2
3.1. Incidence a prevalence invalidity, podle věku a pohlaví 4) Vybrané ukazatele zdraví matky a dítěte Kategorie 4.1. Podíl novorozencŧ 2, starý s porodní hmotností 2500 g a více 4.2. Počet umělých potratŧ 2, starý podle věku 4.3. Podíl děti očkovaných proti 1, starý vybraným infekčním onemocněním (v 1. roce ţivota nebo dle moţností): ● záškrt ● tetanus ● černý kašel ● spalničky ● poliomyelitis ● tbc ● hepatitis ● příušnice ● zarděnky ● jiná onemocnění. 4.4. Podíl novorozencŧ 2, starý narozených císařským řezem 4.5. Počet ţivě narozených, 2, starý podle věku matky (pod 20 a nad 35 let) 4.6. Procento kojeních dětí ve 2, starý věku 3 a 6 měsícŧ
Zdroje dat a poznámky Viz cíl 1, 2
dtto dtto
Data jsou dostupná z rutinních hlášení ve většině zemí. Data jsou dostupná z rutinních hlášení ve většině zemí. Data jsou dostupná z rutinních statistik nebo dotazníkových studií z relativně velkého počtu zemí, ale jejich přesnost a srovnatelnost je nízká.
5) Další ukazatele zdravotního stavu
15/45
Kategorie 5.1. Předpokládaná délka ţivota 3, starý bez invalidity, podle věku 5.2. Posouzení kvality ţivota ve 3, starý vztahu ke zdraví 5.3. Posouzení vnímání zdraví, 3, starý podle pohlaví a věku B. Ukazatele determinant zdraví: 1) Ukazatele ţivotního stylu: 1.1. Prevalence kuřáctví podle 2, starý pohlaví a věku
1.2. Spotřeba alkoholu dle frekvence a mnoţství podle pohlaví a věku
3, starý
Zdroje dat a poznámky Viz cíl 1 dtto Data jsou dostupná z dotazníkových šetření v mnoha zemích.
Data jsou dostupná z dotazníkových šetření ve většině zemí. Sjednocená a srovnatelná data o prevalenci kuřácví budou dostupná z projektu WHO/EURO dotazníkové šetření o zdraví (EUROHIS). Data mohou být doplněna daty získanými od WHO/EURO jednotkou Tabák a Zdraví a daty z ročních hlášení ukazatelŧ HFA z jednotlivých zemí. Lze stanovit pouze na základě prŧměrŧ z dotazníkových šetření. Mezinárodní dostupnost a srovnatelnost dat je nízká.
TAB. Č. 6 CÍLE K ZAJIŠTĚNÍ PREVENCE A KONTROLY NEMOCÍ A PORANĚNÍ CÍL 6 - ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ DO ROKU 2020 BY SE MĚL ZLEPŠIT POCIT PSYCHICKÉHO ZDRAVÍ A PRO LIDI S DUŠEVNÍMI PROUCHAMI BY MĚLY BÝT DOSTUPNÉ A DOSAŢITELNÉ KOMPLETNÍ SLUŢBY Konkrétně: 6.1 vliv a negativní zdravotní dŧsledky duševních poruch by se měly podstatně omezit, aby lidé získali větší schopnost vyrovnávat se se stresovými ţivotními okamţiky, 6.2 počty sebevraţd by měly být sníţeny alespoň o jednu třetinu, k nejvýraznějšímu sníţení by mělo dojít v těch zemích a u těch skupin obyvatelstva, kde se v současnosti sebevraţdy nejčastěji vyskytují CÍL 7 - OMEZENÍ INFEKČNÍCH CHOROB DO ROKU 2020 BY SE MĚLY PODSTATNĚ SNÍŢIT ZÁPORNÉ VLIVY INFEKČNÍCH CHOROB, DÍKY SYSTEMATICKY UPLATŇOVANÝM PROGRAMŦM NA VYMÝCENÍ, ELIMINACI NEBO KONTROLU NAD INFEKČNÍMI CHOROBAMI, KTERÉ OVLIVŇUJÍ ZDRAVÍ VEŘEJNOSTI. Konkrétně: Eliminace choroby: 7.1 do roku 2000 nebo i dříve by se neměly na území regionu vyskytovat ţádné případy dětské obrny, a do roku 2003 by měla být tato situace zaručena ve všech zemích. 7.2 do roku 2005 nebo dříve by měl být v regionu eliminován novorozenecký tetanus 7.3 do roku 2007 nebo dříve by měly být na území regionu eliminovány zarděnky, a do roku 2010 by měla být taková eliminace zaručena v kaţdé zemi Kontrola nad chorobou 7.4 do roku 2010 by ve všech zemích měl být: výskyt záškrtu pod 0,1 případu na 100 000 obyvatel; výskyt nových nosičŧ viru hepatitidy typu B sníţen o nejméně 80% tím, ţe se vakcína proti hepatitidě typu B stane součástí imunizačního programu pro děti, výskyt niţší neţ 1 případ na 100 000 v případě příušnic, dávivého kašle a invazivních chorob zpŧsobených Haemophilem influenzae typu b; výskyt vrozené syfilis niţší neţ 0,01 případŧ na 1000 ţivě narozených dětí; výskyt vrozeného zarděnkového syndromu niţší neţ 0,01 případŧ na 100 ţivě narozených dětí;
16/45
7.5 do roku 2015 nebo dříve: malárie by měla být ve všech zemích omezena na méně neţ 5 případŧ na 100 000 obyvatel, a v regionu by nemělo docházet k ţádným úmrtím v dŧsledku neimportované malárie; všechny země by měly vykazovat trvalé a pokračující sniţování výskytu, úmrtnosti a negativních dopadŧ infekce HIV a AIDS, dalších pohlavně přenosných chorob, tuberkulózy a akutních respiračních a prŧjmových onemocnění dětí. CÍL 8 - OMEZIT VÝSKYT NEPŘENOSNÝCH CHOROB DO ROKU 2020 BY SE NA ÚZEMÍ CELÉHO EVROPSKÉHO REGIONU MĚLA SNÍŢIT NEMOCNOST, ČETNOST NÁSLEDKŦ A PŘEDČASNÁ ÚMRTNOST V DŦSLEDKU HLAVNÍCH CHRONICKÝCH ONEMOCNĚNÍ NA NEJNIŢŠÍ MOŢNOU ÚROVEŇ. Konkrétně: 8.1 počet úmrtí v dŧsledku kardiovaskulárních chorob u osob mladších 65 let by se měl sníţit v prŧměru alespoň o 40%, s hlavním dŧrazem na země, kde je současná úmrtnost velmi vysoká. 8.2 úmrtnost u všech typŧ nádorových onemocnění u osob mladších 65ti let by se měla v prŧměru sníţit nejméně o 15%, přičemţ úmrtnost u rakoviny plic by měla klesnou o 25%; 8.3 amputace, oslepnutí, poruchy ledvin, těhotenské komplikace a další závaţné zdravotní efekty související s cukrovkou by měly být sníţeny o jednu třetinu; 8.4 měla by se trvale sniţovat nemocnost, úmrtnost i trvalé postiţení v dŧsledku chronických onemocnění dýchacího aparátu, svalových chorob a postiţení kostí a dalších častých chronických potíţí; 8.5 alespoň 80% dětí ve věku do 6ti let by nemělo mít ţádné kazy, a dvanáctileté děti by měly mít v prŧměru maximálně 1,5 DMFT (zkaţený, chybějící nebo zaplombovaný zub) CÍL 9 – OMEZIT POČET ZRANĚNÍ V DŮSLEDKU NÁSILNÝCH ČINŮ, OMEZIT POČET ÚRAZŮ DO ROKU 2020 BY V EVROPSKÉM REGIONU MĚLY TRVALE A VÝRAZNĚ KLESAT POČTY ZRANĚNÍ, POSTIŢENÍ A ÚMRTÍ, KTERÉ JSOU DŦSLEDKEM NEHOD A NÁSILNÝCH ČINŦ. Konkrétně: 9.1 počty smrtelných a váţných zranění v dŧsledku dopravních nehod by se měly sníţit alespoň o 30%; 9.2 počty úmrtí a váţných úrazŧ na pracovišti, doma a při rekreační činnosti by se měly sníţit nejméně o 50%, největší sníţení by mělo nastat v těch zemích, kde jsou současné počty nehod s následkem nejvyšší; 9.3 úmrtí v dŧsledku domácího násilí, násilí orientovaného na druhé pohlaví a organizovaného zločinu, stejně jako zdravotní dŧsledky takto vzniklých zranění by se měly sníţit alespoň o 25 %. Ukazatele Zdraví 21: A. Ukazatele zdravotního stavu: 1) ukazatele úmrtnosti Kategorie Zdroje dat a poznámky 1.4. Úmrtnost na infekční a AIDS – 1, Viz cíl 1, 2 parazitární onemocnění, tbc, nový malárie, AIDS a ARO a APO (u APO – 1, dětí). starý 1.5. Úmrtnost na neinfekční 1, starý dtto onemocnění: KVO zhoubné nádory chronická respirační onemocnění diabetes mellitus jiná onemocnění
17/45
1.6. Úmrtnost na zevní příčiny smrti: úrazy a otravy dopravní úrazy pracovní úrazy vraţdy a sebevraţdy 2) Ukazatele nemocnosti 2.1. Incidence infekčních onemocnění: poliomyelitis spalničky diftérie tetanus hepatitis (A, B, jiné) příušnice zarděnky černý kašel kongenitální syfilis malárie tbc syfilis kapavka HIV/AIDS 2.2. Incidence ICHS a CVP 2.3. Incidence zhoubných nádorŧ: všechny lokalizace trachea, bronchus, plíce ţenský prs děloţní čípek 2.4. Incidence a prevalence diabetes mellitus 2.5. Incidence a prevalence chronických respiračních onemocnění a astmatu 2.6. Incidence a prevalence duševních onemocnění: schizofrénie deprese alkoholové psychózy posttraumatické duševní následky 2.7. Incidence úrazŧ a otrav: dopravní úrazy úrazy v domácnosti a pracovní úrazy
1, starý
dtto
Kategorie Zdroje dat a poznámky 1, starý Viz cíl 1, 2
3, starý
dtto dtto
2, nový 2, nový 2, starý 2, starý 2, starý
dtto
2, starý
dtto
3, old
dtto.
1, starý
dtto
18/45
2.10. Přijetí nebo propuštění z nemocnice dle diagnózy: KVO zhoubné nádory infekční a parazitární onemocnění úrazy a otravy duševní onemocnění, včetně alkoholických jiné 2.11. Nepřítomnost v práci z dŧvodu nemoci
2, nový
Viz cíl 3-5
2, starý
V mnoha zemích jsou tato data dostupná ze stávajícího registru pracovní neschopnosti, ale mezinárodní srovnatelnost těchto dat je nízká vzhledem k rozdílným legislativním a dalším podmínkám. Data z evropských státŧ OECD jsou dostupná z OECD databáze zdraví.
3) Ukazatele invalidity Kategorie 3.1. Incidence a prevalence 3, starý invalidity, podle věku a pohlaví 5) Další ukazatele zdravotního stavu Kategorie 5.2. Posouzení kvality ţivota ve 3, starý vztahu ke zdraví 5.3. Posouzení vnímání zdraví, 3, starý podle pohlaví a věku 5.4. Prevalence vysokého 3, starý krevního tlaku a hladiny celkového cholesterolu jako hlavních rizikových faktorŧ KVO
Zdroje dat a poznámky Viz cíl 1, 2 Zdroje dat a poznámky Viz cíl 1 Data jsou dostupná z dotazníkových šetření v mnoha zemích. Stanovit prevalenci těchto RF je nemoţné na základě rutinních registračních systémŧ. Některá data jsou dostupná z populačních studií vyuţívajících rozdílné metodiky, která jsou prováděna ad hoc za účelem vědeckých zkoumání, srovnatelnost výsledkŧ je proto neznámá. Nejlepší data po mnoho let poskytovala mezinárodně koordinovaná a standardizovaná studie MONICA. Navrhuje se ustanovit mechanismy pro měření těchto biologických faktorŧ častěji v populacích (společně s behaviorálními faktory jako je kouření).
TAB. Č. 7 CÍLE K DOSAŢENÍ SPOLEČNÉ STRATEGIE VÍCE ODVĚTVÍ PRO TVORBU UDRŢITELNÉHO ZDRAVÍ CÍL 10 - ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ MATERIÁLNÍ PROSTŘEDÍ DO ROKU 2015 BY MĚLI OBYVATELÉ REGIONU ŢÍT V BEZPEČNĚJŠÍM MATERIÁLNÍM PROSTŘEDÍ, KDE SE PŦSOBENÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK, KTERÉ OHROŢUJÍ ZDRAVÍ, DOSTANE NA ÚROVEŇ NEPŘEKRAČUJÍCÍ MEZINÁRODNĚ SCHVÁLENÉ STANDARDY. Konkrétně: 10.1 Mělo by se zásadně sníţit vystavení obyvatelstva takovým materiálním, mikrobiálním a chemickým kontaminacím vody, vzduchu a pŧdy, které ohroţují zdraví. Časový rozvrh a míra omezení by měly odpovídat hodnotám stanoveným v národních akčních plánech zdraví a ţivotního prostředí; 10.2 lidé by měli mít universální přístup k dostatečnému mnoţství pitné vody uspokojivé kvality.
19/45
CÍL 11- ZDRAVĚJŠÍ ŢIVOT DO ROKU 2015 BY LIDÉ MĚLI PŘIJMOUT ZDRAVĚJŠÍ ŢIVOTNÍ NÁVYKY. Konkrétně: 11.1 zásadně by se měla rozšířit zdravější chování ve smyslu výţivy, tělesné aktivity a sexuálního ţivota; 11.2 měla by se zvětšit nabídka, cenová dostupnost a dosaţitelnost bezpečných a zdravých potravin CÍL 12 – SNÍŢIT ŠKODY NAPÁCHANÉ ALKOHOLEM, DROGAMI A TABÁKOVÝMI VÝROBKY VE VŠECH ČLENSKÝCH STÁTECH BY SE DO ROKU 2015 MĚLY VÝRAZNĚ SNÍŢIT ŠKODLIVÉ EFEKTY NÁVYKOVÝCH LÁTEK, JAKO JE TABÁK, ALKOHOL A PSYCHOAKTIVNÍ DROGY. Konkrétně: 12.1 ve všech zemích by mezi osobami staršími 15ti let mělo být 80% nekuřákŧ, a mezi osobami mladšími 15ti let by nekuřáci měli představovat téměř 100%;4 12.2 spotřeba alkoholu na hlavu by v ţádné zemi neměla přesáhnout 6 litrŧ za rok, a u osob mladších 15ti let by měla být téměř nulová; 12.3 ve všech zemích by se mělo sníţit rozšíření drog alespoň o 25% a úmrtnost alespoň o 50%. CÍL 13 - ZDRAVÉ USPOŘÁDÁNÍ PROSTŘEDÍ DO ROKU 2015 BY OBYVATELÉ EVROPSKÉHO REGIONU MĚLI MÍT VÍCE PŘÍLEŢITOSTÍ JAK ŢÍT V MATERIÁLNĚ I SOCIÁLNĚ ZDRAVÉM PROSTŘEDÍ DOMA, VE ŠKOLE, NA PRACOVIŠTI A V RÁMCI ŢIVOTA MÍSTNÍ KOMUNITY. Konkrétně: 13.1 Měla by se zlepšit bezpečnost a kvalita prostředí v domácnostech tím, ţe se zlepší schopnosti jednotlivce i rodiny starat se a chránit si zdraví, a ţe dojde ke sníţení zdravotních rizik, kterým člověka ohroţuje prostředí v domácnosti; 13.2 lidé s postiţením by měli mít stále více příleţitostí jak pečovat o svoje zdraví a jak se zapojit do rodinného, pracovního, veřejného i společenského ţivota v souladu s Standardními pravidly Spojených národŧ pro rovných příleţitostech pro osoby s postiţením;5 13.3 úrazy v domácnosti a na pracovišti by se měly omezit tak, jak to specifikuje úkol 10; 13.4 nejméně 50% dětí by mělo dostat příleţitost zařadit se do zdraví propagujících školek, a 95% do obdobných škol;6 13.5 nejméně 50% měst, městských oblastí a společenství by mělo být aktivními členy sítí zdravých měst nebo zdravých společenství; 13.6 alespoň 10% středních a velkých firem by se mělo zavázat, ţe budou dodrţovat principy zdravé společnosti/firmy. 7 CÍL 14 - SPOLEČNÁ ODPOVĚDNOST RŮZNÝCH ODVĚTVÍ ZA ZDRAVÍ DO ROKU 2020 BY SI VŠECHNA ODVĚTVÍ MĚLA UVĚDOMIT A PŘIJMOUT SVOJI ODPOVĚDNOST ZA ZDRAVÍ. Konkrétně: 14.1 zástupci všech odvětví, kteří jsou odpovědní za strategická rozhodnutí, by měli zváţit všechny výhody, které lze získat investicemi do zdraví v jejich konkrétním sektoru, a podle 4
věkový limit se přizpůsobí podle národní legislativy ve znění, ve kterém je uvádí příloha k rezoluci ze zasedání Valné hromady OSN č. 48/96 z 20. prosince 1993. 6 Zdraví propagující škola (Zdravá škola), je taková škola, která má ve svých osnovách i učební praxi zařazenu zdravotní výchovu. Síť zdraví propagujících škol řídí společně WHO, Evropská komise a Rada Evropy od roku 1992. 7 K zásadám zdravé společnosti/firmy patří bezpečné pracovní prostředí, bezpečné pracovní postupy, programy zaměřené na podporu zdraví a na řešení psychicky rizikových faktorů na pracovišti, hodnocení zdravotního dopadu výrobků uváděných na trh, a příspěvek k rozvoji zdraví a k sociálnímu rozvoji společenství. 5
20/45
toho orientovat svoje přístupy a činnosti; 14.2 členské státy by měly mít vytvořen mechanismus, kterým by se hodnotil zdravotní dopad, a který by zajistil, ţe se všechny sektory budou podílet na odpovědnosti za dopad jejich přístupŧ a činností na zdraví. Ukazatele Zdraví 21: A. Ukazatele zdravotního stavu: 1) ukazatele úmrtnosti Kategorie Zdroje dat a poznámky 1.6. Úmrtnost na zevní příčiny 1, starý Viz cíl 1 smrti: úrazy a otravy dopravní úrazy pracovní úrazy vraţdy a sebevraţdy 2) Ukazatele nemocnosti Kategorie Zdroje dat a poznámky 2.6. Incidence a prevalence 3, old dtto. duševních onemocnění: schizofrénie deprese alkoholové psychózy posttraumatické duševní následky 2.7. Incidence úrazŧ a otrav: 1, starý dtto dopravní úrazy úrazy v domácnosti a pracovní úrazy 2.10. Přijetí nebo propuštění 2, nový Viz cíl 3-5 z nemocnice dle diagnózy: KVO zhoubné nádory infekční a parazitární onemocnění úrazy a otravy duševní onemocnění, včetně alkoholických jiné 3) Ukazatele invalidity Kategorie Zdroje dat a poznámky 3.2. Podíl invalidních osob ve 3, starý Viz cíl 1, 2 vztahu k pracovním příčinám 4) Vybrané ukazatele zdraví matky a dítěte Kategorie Zdroje dat a poznámky 4.1. Podíl novorozencŧ 2, starý Viz cíl 1, 2 s porodní hmotností 2500 g a více 4.2. Počet umělých potratŧ 2, starý dtto podle věku 4.5. Počet ţivě narozených, 2, starý Viz cíl 4 podle věku matky (pod 20 a nad 35 let) 4.6. Procento kojeních dětí ve 2, starý Viz cíl 3 věku 3 a 6 měsícŧ
21/45
B. Ukazatele determinant zdraví: 1) Ukazatele ţivotního stylu: Kategorie 1.1. Prevalence kuřáctví podle 2, starý pohlaví a věku 1.2. Spotřeba alkoholu dle 3, starý frekvence a mnoţství podle pohlaví a věku 1.3. Spotřeba cigaret na osobu 1, starý za rok (počet cigaret)
1.4. Prŧměrná spotřeba alkoholu (l/osoba/rok)
1, starý
1.5. Národní statistiky spotřeby 1, starý potravin: ● kalorie/osoba a den ● % energie hrazené z tuku ● % energie hrazené z bílkovin ● dostupnost cereálií ● dostupnost zeleniny a ovoce. 1.6. Odhad pohybové aktivity 3, starý
Zdroje dat a poznámky Viz cíl 4 dtto Stanoveno na základě národních statistik tabákové výroby, vývozu a dovozu, které jsou kaţdoročně publikovány v Tobacco journal international nebo jsou dostupné z dalších zdrojŧ (tj. US Department of Agriculture) Stanoveno na základě národních obchodních statistik. V některých zeních je spotřeba alkoholu významně podhodnocena vzhledem k neregistrované a ilegální výrobě a dovozu. Pravidelně publikovaná data v World drink trends (Nizozemsko) jsou pouţíváno pro tento ukazatel. Data dostupná z FAO (Food and Agriculture Organization) OSN.
Některá data jsou získávána z dotazníkových šetření, které vykazují metodologické obtíţe při stanovení stupně pohybové aktivity, srovnatelsná data jsou nedostupná. Data o BMI mohou být vyuţívána jako přibliţný ukazatel.
2) Ukazatele ţivotního prostředí: Kategorie Zdroje dat a poznámky 2.1. Národní statistiky bytového 1, starý Data jsou dostupná z odpovídajících hospodářství: publikací Unites Nations Economic ● prŧměrná obytná plocha na Commission for Europe. osobu ● prŧměrný počet osob na 1 pokoj
22/45
2.2. Procento populace, které je 3, starý zásobeno vodou odpovídající kvality a likvidací odpadních vod dle hygienických sandardŧ, zvlášť pro městské a venkovské oblasti
2.3. Počet případŧ nemocí z potravy s mikrobiologickým pŧvodem
2, starý
2.4. Stanovení emisí SO2
1, starý
Data byla zjišťována zvláštním programem WHO „Dekáda vody“. Národní statistiky o bydlení (domácnostech) ve vztahu k zásobení vodou a likvidaci odpadních vod je dostupná v některých zemích. Obecně je dostupnost a srovnatelnost těchto dat v Evropě nízká. Relativně vysoký standard ţivotních podmínek ve většině evropských zemí garantuje tyto sluţby ale nejsou předmětem rutinního sběru veřejně zdravotnických dat. To však neznamená, ţe v Evropě nejsou oblasti a populační skupiny, které nemají přístup k zdravotně nezávadné vodě. Problémem je téţ stanovení jednotné definice a hodnotících metod. Data lze získat z rutinních registračních systémŧ nebo hlášení infekčních onemocnění v mnoha zemích. Moţnost mezinárodní srovnatelnosti dat je nízká vzhledem k rozdílŧm ve zpŧsobech diagnostiky a registrace. Data pro vybrané země jsou dostupná z OECD a EUROSTATu.
TAB. Č. 8 CÍLE K VYTVOŘENÍ REZORTU ZDRAVOTNICTVÍ ZAMĚŘENÉHO NA VÝSLEDEK CÍL 15 - INTEGROVANÝ REZORT ZDRAVOTNICTVÍ DO ROKU 2010 BY LIDÉ V REGIONU MĚLI MÍT MNOHEM LEPŠÍ PŘÍSTUP K PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČI ORIENTOVANÉ NA RODINU A NA MÍSTNÍ SPOLEČENSTVÍ, KTERÁ MÁ PODPORU FLEXIBILNÍHO A ODPOVĚDNÉHO SYSTÉMU NEMOCNIC. Konkrétně: 15.1 nejméně 90% státŧ by mělo mít ucelený systém primárních zdravotních sluţeb, který zajistí návaznost péče v podobě účinné a nákladově efektivní struktury, vzájemné interakce a zpětné vazby se sekundárními a terciárními nemocničními sluţbami; 15.2 nejméně v 90% státŧ by jádro této integrované primární zdravotní péče měla tvořit práce rodinných lékařŧ a zdravotních sester (pečovatelek). Ti by spolupracovali s týmy tvořené odborníky z rŧzných oborŧ, včetně zdravotnictví, sociální péče a dalších rezortŧ,a zástupcŧ místní komunity; 15.3 nejméně 90% státŧ by mělo mít takové zdravotnické sluţby, které by zajistily podíl jednotlivce na péči o zdraví, a které by přijímaly a podporovaly občany jako tvŧrce zdravotní péče. CÍL 16 - ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITNÍ PÉČE DO ROKU 2010 BY VŠECHNY ČLENSKÉ STÁTY MĚLY ZAJISTIT, ŢE SE ŘÍZENÍ REZORTU ZDRAVOTNICTVÍ PRO CELOU POPULACI PRO INDIVIDUÁLNÍ PÉČI O PACIENTA NA KLINICKÉ ÚROVNI, BUDE ORIENTOVAT NA VÝSLEDEK. Konkrétně: 16.1 účinnost hlavních strategií pro zdraví veřejnosti má být hodnocena podle výsledného zdraví. Rozhodnutí o alternativních strategiích pro řešení individuálních zdravotních problémŧ by ve stále větší míře měla záviset na porovnání zdravotních výsledkŧ a nákladŧ; 16.2 všechny státy by měly mít celostátně platný mechanismus, jak kontinuálně monitorovat a rozvíjet kvalitu péče alespoň u deseti hlavních onemocnění, který by měřil i faktor zdravotního dopadu, úspornosti a spokojenosti pacientŧ; 16.3 výrazně by se měly zlepšit zdravotní výsledky u nejméně pěti z výše zmíněných onemocnění, z přehledŧ by mělo být jasné jak roste spokojenost pacientŧ s kvalitou sluţeb
23/45
a větší respektem k jejich právŧm. CÍL 17 – FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŢEB A ALOKACE ZDROJŮ DO ROKU 2010 BY ČLENSKÉ STÁTY MĚLY VYTVOŘIT UDRŢITELNÉ MECHANISMY FINANCOVÁNÍ A ALOKACE ZDROJŦ PRO SYSTÉM ZDRAVOTNÍ PÉČE, KTERÉ BY BYLY ZALOŢENY NA PRINCIPECH ROVNÉHO PŘÍSTUPU, EFEKTIVNÍHO UŢITÍ NÁKLADŦ, SOLIDARITY A OPTIMÁLNÍ KVALITY. Konkrétně: 17.1 výdaje na zdravotní sluţby by měly být adekvátní a odpovídat přitom zdravotním potřebám obyvatelstva; 17.2 zdroje by se měly rozdělovat mezi podporu zdraví a jeho ochranu, léčbu a péči, a přitom brát ohled na zdravotní dopad, efektivní uţití nákladŧ a dostupnost vědecky podloţených dŧkazŧ; 17.3 systémy financování zdravotní péče garantují všeobecné pokrytí, solidaritu a trvalou udrţitelnost. CÍL 18 - PŘÍPRAVA LIDSKÝCH ZDROJŮ V ZÁJMU ZDRAVÍ DO ROKU 2010 BY VŠECHNY ČLENSKÉ STÁTY MĚLY ZAJISTIT, ŢE ODBORNÍCI ZE ZDRAVOTNICKÉHO SEKTORU I Z DALŠÍCH ODVĚTVÍ ZÍSKAJÍ ODPOVÍDAJÍCÍ VĚDOMOSTI, POSTOJE A DOVEDNOSTI, ABY UMĚLI CHRÁNIT A PODPOROVAT ZDRAVÍ. Konkrétně: 18.1 vzdělání odborné zdravotnické veřejnosti by mělo vycházet ze zásad politiky HFA, a připravovat odborníky ve zdravotnictví na poskytování podpory, prevence, léčby a rehabilitačních sluţeb dobré kvality, a pomáhat překlenout rozdíl mezi klinickými postupy péče a péčí o veřejné zdraví; 18.2 je nutné zavést systémy plánování, které zajistí, ţe počty a odborné sloţení zdravotnického personálu bude odpovídat aktuálním i budoucím potřebám; 18.3 všechny členské státy by měly mít adekvátní kapacitu pro odbornou přípravu v vedené, řízení a praxi veřejného zdraví; 18.4 vzdělání odborníkŧ z jiných odvětví by mělo obsahovat základní zásady politiky HFA, a speciálně vědomosti o tom, jak mŧţe jejich práce ovlivnit zdravotní determinanty. Ukazatele Zdraví 21: D. Ukazatele zdravotního stavu: 1) ukazatele úmrtnosti Kategorie Zdroje dat a poznámky 1.7. Úmrtnost na specifické 1, starý Vypočítáván WHO/EURO na základě rutinně příčiny spojené s kvalitou hlášených dat o úmrtnosti. zdravotní péče: appendicitis hernie a intestinální obstrukce neţádoucí účinky terapie jiné odstranitelné (vyhnutelné) příčiny smrti 4) Vybrané ukazatele zdraví matky a dítěte Kategorie Zdroje dat a poznámky 4.2. Počet umělých potratŧ 2, starý viz cíl 2 podle věku
24/45
4.3. Podíl děti očkovaných proti 1, starý vybraným infekčním onemocněním (v 1. roce ţivota nebo dle moţností): ● záškrt ● tetanus ● černý kašel ● spalničky ● poliomyelitis ● tbc ● hepatitis ● příušnice ● zarděnky ● jiná onemocnění. 4.4. Podíl novorozencŧ 2, starý narozených císařským řezem E. Ukazatele determinant zdraví: 3) ukazatele zdravotní péče: 3.1. ukazatele zdrojů pro zdravotní péči: Kategorie 3.1.1. Dostupnost zařízení 2, starý zdravotní péče: ● počet nemocnic ● počet zařízení primární zdravotní péče ● nemocniční lŧţka dle oboru a typu (soukromé/státní, akutní/chronické ● počet lŧţek v ošetřovatelských zařízeních a domovech dŧchodcŧ. 3.1.2. Dostupnost 2, starý zdravotnických profesionálŧ: ● lékaři dle specializace (praktičtí lékaři/specialisté) a typu zařízení (primární zdravotní péče/ nemocnice) ● sestry, včetně porodních asistentek ● zubní lékaři ● farmakologové 3.1.3. Zdravotničtí 2, starý profesionálové – absolventi (počet/rok): ● lékaři ● sestry a porodní asistentky ● zubní lékaři ● farmakologové 3.2. ukazatelé potřeby zdravotní péče: Kategorie
viz cíl 1-2
viz cíl 3
Zdroje dat a poznámky Data jsou dostupná ve všech zemích jako součást rutinní statistiky o zdravotní péči. V některých případech je mezinárodní srovnatelnost limitována rozdíly v systému zdravotnictví, národními definicemi a zpŧsobem registrace.
dtto
Data jsou dostupná z rutinní statistiky o absolventech universit a dalších škol.
Zdroje dat a poznámky
25/45
3.2.1. Počet případŧ přijetí do nemocnice (hospitalizace)
2, nový
Data jsou dostupná ve všech zemích jako součást rutinní statistiky o zdravotní péči. V některých případech je mezinárodní srovnatelnost limitována rozdíly v systému zdravotnictví, národními definicemi a zpŧsobem registrace. dtto
3.2.2. Prŧměrná délka 2, nový hospitalizace (pobytu v nemocnici) 3.2.3. Obloţnost nemocničních 2, nový dtto lŧţek 3.2.4. Prŧměrný počet 2, nový dtto ambulantě ošetřených pacientŧ 3.2.5. Provedené chirurgické 2, nový dtto operace, celkem a vybrané typy 3.3. vybrané ukazatele kvality zdravotní péče: Kategorie Zdroje dat a poznámky 3.3.1. Propitvanost u zemřelých 2, starý Data jsou dostupná ve všech zemích jako v nemocnici a u všech úmrtí součást rutinní statistiky o zdravotní péči. V některých případech je mezinárodní srovnatelnost limitována rozdíly v systému zdravotnictví, národními definicemi a zpŧsobem registrace. 3.3.2. Výskyt komplikací 3, starý Data jsou dostupná v mnoha zemích jako operačních ran infekčního součást rutinní nemocniční statistiky. Přesto pŧvodu jsou data většinou obtíţněji dostupná vzhledem k tomu, ţe většinou nejsou národními statistikami tradičně popisována a publikována. 3.3.3. Procento komplikací 3, starý dtto diabetes mellitus (tj. slepota, nefropatie, amputace končetin) 3.4. ukazatele financování a výdajů zdravotnictví (na zdraví): Kategorie Zdroje dat a poznámky 3.4.1. Celkové výdaje na zdraví 1, starý viz cíl 1 3.4.2. Vybrané součásti 1, starý Data z evropských zemí OECD jsou zdravotních výdajŧ: dostupná z OECD zdravotní databáze. Data ● výdaje veřejného z jiných zemí jsou méně srovnatelná zdravotnictví vzhledem k rozdílným metodám výpočtŧ, ● opakované nemocniční definic a zdravotního systému. náklady ● investice ve zdravotnických zařízeních ● mzdy/platy ● léky ● lokální zdravotní péče ● výzkum a vývoj
26/45
TAB. Č. 9 CÍLE K VYTVOŘENÍ POLITIKY A MECHANIZMŮ PRO ŘÍZENÍ ZMĚNY CÍL 19 - VÝZKUM A ZNALOSTI V ZÁJMU ZDRAVÍ DO ROKU 2005 BY VŠECHNY ČLENSKÉ STÁTY MĚLY MÍT TAKOVÉ SYSTÉMY ZDRAVOTNÍHO VÝZKUMU, INFORMACÍ A KOMUNIKACE, KTERÉ BY LÉPE PODPOŘILY AKVIZICI, EFEKTIVNÍ VYUŢITÍ A ŠÍŘENÍ INFORMACÍ V ZÁJMU PODPORY ZDRAVÍ. Konkrétně: 19.1 všechny státy by měly mít svoji politiku výzkumu orientovanou na priority dlouhodobé politiky zdraví pro všechny; 19.2 všechny země by měly mít mechanismy, které jim umoţní dodávat a rozvíjet zdravotní sluţby na základě vědeckých poznatkŧ; 19.3 informace o zdraví by měly být uţitečné a snadno dostupné pro politiky, manaţery, odborníky z oblasti zdravotnictví a odjinud, stejně jako pro širokou veřejnost. 19.4 všechny země by měly vytvořit komunikační politiky a programy o zdraví, které podpoří program Zdraví pro všechny a usnadní přístup k informacím. CÍL 20 - MOBILIZACE PARTNERŮ PRO ZDRAVÍ DO ROKU 2005 BY SE ZAVÁDĚNÍ POLITIKY PRO ZDRAVÍ MĚLO DOTKNOUT VŠECH JEDNOTLIVCŦ, SKUPIN A ORGANIZACÍ PROSTŘEDNICTVÍM VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU A OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI, V PODOBĚ SPOJENECTVÍ A PARTNERSTVÍ PRO ZDRAVÍ Konkrétně: 20.1 zdravotnický sektor by se měl zapojit do aktivní podpory a obhajoby zdraví, měl by vyzvat ostatní sektory, aby se připojily ke společným aktivitám a sdílely společné cíle a zdroje; 20.2 na mezinárodní, národní, regionální a lokální úrovni by měly existovat takové struktury a procesy, které budou usnadňovat harmonickou spolupráci všech aktérŧ a všech odvětví v zájmu rozvoje zdraví. CÍL 21 - POLITIKA A STRATEGIE PRO ZDRAVÍ PRO VŠECHNY DO ROKU 2010 BY VŠECHNY ČLENSKÉ STÁTY MĚLY PŘIJMOUT A ZAVÁDĚT POLITIKY PRO ZDRAVÍ PRO VŠECHNY, A TO JAK NA CELOSTÁTNÍ, TAK NA REGIONÁLNÍ A LOKÁLNÍ ÚROVNI, S PODPOROU ODPOVÍDAJÍCÍ INFRASTRUKTURY INSTITUCÍ, ŘÍDÍCÍCH PROCESŦ A NOVÝCH ZPŦSOBŦ VEDENÍ. Konkrétně: 21.1 politika Zdraví pro všechny na celostátní úrovni by měla nabízet motivaci a inspiraci s pohledem do budoucna pro politiky, a akce konané v regionech, městech a místní komunitou anebo v zařízeních, jakými jsou školy, pracoviště a domácnosti; 21.2 na celostátní úrovni i na dalších úrovních by měly být k dispozici takové struktury a postupy, které by sdruţovaly širokou škálu klíčových partnerŧ - státních a soukromých - kteří by byli pověřeni formulovat, zavádět, monitorovat a hodnotit příslušnou politiku; 21.3 krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé politické cíle, úkoly, ukazatele a priority stejně jako strategie, které vedou k jejich naplňování, je třeba formulovat na základě hodnot Zdraví pro všechny. Postup vytýčeným směrem je třeba pravidelně monitorovat a vyhodnocovat. Ukazatele Zdraví 21: B. Ukazatele determinant zdraví: 3) ukazatele zdravotní péče: 3.4. ukazatele financování a výdajů zdravotnictví (na zdraví): Kategorie Zdroje dat a poznámky
27/45
3.4.2. Vybrané součásti 1, starý viz cíl 17 zdravotních výdajŧ: ● výdaje veřejného zdravotnictví ● opakované nemocniční náklady ● investice ve zdravotnických zařízeních ● mzdy/platy ● léky ● lokální zdravotní péče ● výzkum a vývoj C. Základní demografické a socioekonomické ukazatele Tyto ukazatele odpovídají všem cílům, zejména pak cílům 1, 2 a 21. Populace a ţivě narození jsou pouţíváni jako jmenovatele k výpočtu většiny jiných ukazatelŧ Kategorie Zdroje dat a poznámky 1. Populace podle věku a 1, starý viz cíl 1-2 pohlaví, počet ţivě narozených podle pohlaví 2. Fertilita 1, nový dtto 3. Nezaměstnanost 1, starý dtto 4. Roční inflace 1, nový dtto 5. HDP (GNP a GDP) 1, nový dtto 6. Gramotnost populace a podíl 1, starý dtto populace s jinými úrovněmi vzdělání B. CÍL 2: ZÁSADY METODIKY HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH PROJEKTŮ PODPORY ZDRAVÍ Jednotlivé projekty podpory zdraví, které jejich autoři mohou předkládat od roku 1993 do veřejného výběrového řízení MZ ČR se ţádostí o příspěvek z finančních prostředkŧ státního rozpočtu, mohou získat podporu pro realizaci v časovém horizontu maximálně 3 let. Pro hodnocení těchto krátkých časových období musí být vyuţívány jiné ukazatele hodnocení projektu, neţ je tomu v dlouhodobém časovém horizontu programu Zdraví 21. Přesto mohou tyto krátkodobé projekty přispívat k postupnému naplňování některých cílŧ tohoto komplexního programu. Zásady metodiky hodnocení jednotlivých projektů podpory zdraví: Místo hodnocení v projektu (programu) Dobře připravený projekt je předpokladem úspěchu jeho realizace. K tomu jsou nezbytným předpokladem: teoretická i praktická připravenost navrhovatelŧ dobře formulované a dosaţitelné cíle pro dané časové období přiměřené metody realizace hodnocení výsledkŧ Hodnocení projektu by mělo být nedílnou součástí kaţdého projektu z následujících dŧvodŧ: 1. poţadavek ze strany institucí podporujících projekt, aby jiţ v návrhu bylo popsáno, jakým zpŧsobem se bude účinnost projektu (programu) zjišťovat, 2. potřeba doloţit rozumné a smysluplné vyuţívání prostředkŧ získaných na projekt, 3. potřeba zpětné vazby lidí, kteří na projektu (programu) pracují – věnují svŧj čas a úsilí realizaci - o tom, jak je jejich práce přijímána, zda jsou naplňovány očekávání a cíle, kterých mělo být dosaţeno,
28/45
4. pouze objektivní vyhodnocení mŧţe dát odpověď na otázky, zda a jak je projektu (program) účinný, zda v něm pokračovat či ne, resp. v jakém ohledu jej modifikovat. Druhy hodnocení 1. Hodnocení výchozí situace Hodnocení mŧţe brát v úvahu publikované studie týkající se problému, který chce projekt řešit nebo vycházet z výsledkŧ např. ankety prováděné mezi členy v cílové skupině (např. na konkrétní škole nebo pracovišti). Toto hodnocení by mělo vyústit ve stanovení cílŧ projektu, které budou hodnoceny. Cíle projektu musí být stanoveny tak, aby byly měřitelné, definované, specifické, realistické a dosaţitelné danými prostředky projektu. 2. Hodnocení průběhu realizace projektu („process evaluation“, evaluace procesu, evaluace implementace, hodnocení procesu) Ani nejpečlivěji naplánovaný projekt nemŧţe postihnout veškeré nahodilosti a komplikace, které mohou nastat při jeho realizaci. Hodnocení procesu je velmi dŧleţité pro hladký prŧběh programu – umoţňuje citlivě reagovat na odezvu cílové skupiny a projekt modifikovat. Hodnocení průběhu realizace projektu odpovídá na tyto otázky: Co se uskutečnilo při realizaci projektu? Jaké úsilí vyvíjel tým projektu při naplňování stanovených cílŧ? Jaká byla účast na akcích uskutečněných v rámci projektu? Podařilo se oslovit cílovou skupinu? Jaká byla kvalita sluţeb nebo aktivit realizovaných v rámci programu? Hodnotící schéma připravujeme jiţ na začátku projektu – o kterých součástech projektu budeme informace shromaţďovat, jaká bude jejich povaha. Dokumentace hodnocení prŧběhu realizace projektu je poměrně jednoduchá – jednoduché otázky, krátké posuzovací či hodnotící škály. Tým projektu však nesmí být přesycen hodnotícími aktivitami, ani cílová skupina by neměla být „otrávena“ zdlouhavým dotazováním. Hodnocení má pomáhat, ne zatěžovat, proto je nutné být úsporný. 3. Hodnocení výsledků projektu („outcome evaluation“) A. Krátkodobý efekt projektu (okamţitý, bezprostřední) Je hodnocen bezprostředně po skončení projektu, coţ je výhodou z organizačního hlediska. Výsledky tohoto hodnocení mohou mnohé napovědět, ale nedají se přeceňovat – ať pozitivně či negativně. Pozitivní efekt u projektŧ, které netrvají dostatečně dlouho a neprobíhají u nich tzv. „posilující sezení“ se mŧţe postupně vytrácet a naopak negativní efekt nemusí znamenat, ţe je ta která technika neúčinná, ale např. to, ţe projekt nebyl dostatečně intenzivní. Měření bezprostředních výsledkŧ je moţné a vhodné zapracovat do projektu. Kaţdý program, i kdyţ míří k dosaţení dlouhodobějším změn, obsahuje i bezprostřední cíle, které souvisí s konkrétním zaměřením projektu. Dobře koncipované projekty mají konkrétní cíle jiţ definovány. Nejčastěji se pro jejich hodnocení pouţívají metody „tuţka-papírŧ“, které jsou časově nenáročné a jednoduché z hlediska administrace i vyhodnocení. Nutné je promyslet zpŧsob měření. Nejčastější a nejrozšířenější je design: pretest – intervence – posttest.
29/45
Vyhodnocení je u kratších a méně rozsáhlých projektŧ v moţnostech řešitelského týmu. Dlouhodobé projekty, kdy se v několika etapách sleduje více dílčích cílŧ, je nutné počítat alespoň s konzultační účastí statistika. B. Dlouhodobý efekt programu Dlouhodobé výsledky projektu (po pŧl roce, roce nebo i po více letech) mají největší hodnotu z odborného hlediska. Obtíţe při získávání dlouhodobých výsledkŧ programu:
Stále větší nabídka a dostupnost negativních jevŧ ve společnosti (např. nabídka návykových látek, výrobkŧ rychlého občerstvení, slazených nápojŧ apod.). Projekt (program), který tento trend jen zpomalí nikoliv zvrátí, je třeba povaţovat z úspěšný, Provádí se studie s kontrolní skupinou, s níţ se nepracuje, nebo u které byl pouţit jiný zpŧsob prevence. Experimentální skupina musí být kontrolní skupině v podstatných rysech velmi podobná, tak aby bylo srovnání objektivní. U sledování po delší době bez kontrolní skupiny mŧţe být efekt programu výrazně ovlivněn jinými faktory (např. velké zvýšení dostupnosti drog, proces dospívání, přechod na jinou školu nebo do jiného prostředí apod.).
Měření dlouhodobých výsledkŧ je náročné, není proto nutné ani ţádoucí, aby taková měření prováděla skupina, která realizovala vlastní projekt. U menších a kratších projektŧ to není ani moţné. Ověření výsledku projektu zaměřeného na sníţení výskytu určitého jevu v populaci (prevalence) vyţaduje měření v populaci před intervencí (pretest) a po intervenci (posttest). Výsledky jsou zpětnou informací pro společnost a zejména odborníky v oblasti veřejného zdraví o vývojových trendech v oblasti. Přinášejí poznatky o individuálních i skupinových rizikových faktorech sledovaného jevu, o rizikových oblastech a charakteristikách rizikových skupin. Cíle preventivních projektŧ (programŧ) by pak měly z těchto poznatkŧ vycházet. 4. Hodnocení poměru efekt versus cena Jedná se o náročnou formu hodnocení projektu (programu), která bere v úvahu efektivitu programu i ekonomické moţnosti organizace. Nejlepší = efektivní a levné programy, nejhorší = neefektivní a drahé programy. Vysoká cena programu je omezením uplatnění a rozšíření efektivního programu. Metody hodnocení průběhu realizace projektu 1) Základní pracovní záznamy: ● zápisy ze schŧzek realizační i hodnotící skupiny projektu ● formální i neformální poznámky, vztahující se k překáţkám i k novým moţnostem, o kterých se na schŧzkách jednalo ● prezenční listiny na akcích či schŧzkách ● pracovní plány nebo deníky lidí zapojených do projektu ● přehled aktivit, akcí apod., které proběhly, kolik lidí se zúčastnilo ● záznamy o událostech, které mohly projekt ovlivnit ● rozpočty ● korespondence 2) Informace od realizátorů projektu nebo jeho adresátů: měření výsledkŧ a názory na program uvedené: ● v pravidelných zprávách – písemných nebo ústních ● v analýzách událostí podle schématu Přednosti – Slabiny - Moţnosti – Rizika ● v pohovorech (přímé nebo zaloţené na dotazníku) ● v diskusích v malých skupinách (např. osoby bezprostředně spojené s projektem) ● v dotaznících 3) Reakce na mimořádné události v průběhu realizace projektu
30/45
4) Vnímání projektu zvnějšku ● přehled sdělovacích prostředkŧ, které o projektu informují ● zachycení citací na rŧzných akcích, shromáţděních, schŧzích, zpravodajích, zprávách, časopisech, www stránkách 5) Nezávislé posouzení ● diskuse osoby mimo projekt, která je obeznámena s projektem s cílovou skupinou i realizátory o procesu i o výsledcích s ohledem na Přednosti – Slabiny - Moţnosti – Rizika Metody hodnocení výsledků projektu 1. hodnocení změn pozorností ke zdraví ● sledování zájmu cílové skupiny projektu o zdravotně výchovné materiály, sluţby poradny, preventivní prohlídky apod. ● sledování změn poţadavkŧ na související zdravotní sluţby ● analýza reakcí veřejných sdělovacích prostředkŧ na projekt a jeho aktivity ● dotazníky, interview, diskuse, pozorování jednotlivcŧ, skupin 2. hodnocení změn znalostí a postojů ● diskuse a pozorováním jak klient aplikuje znalosti do reálného ţivota a jak řeší problémy ● pozorování, jak klienti demonstrují nově nabyté vědomosti ● písemné testy, kvizy, dotazníky, stovnání s kontrolní skupinou 3. hodnocení změn chování ● záznam chování zájem o dobrovolnou vakcinaci po kampan, kuření cigaret po 6, 12 měsících po kampani či po účasti v kurzu odvykání kouření 4. hodnocení změn politiky ● legislativní změny ● změny dostupnosti produktŧ podpory zdraví, přibývání center podpory zdraví, rozšiřování sítí komunitních projektŧ ● změny výţivových programŧ škol, podnikŧ aj. 5. hodnocení změny zdravotního stavu ● dokumentace poskytovatelŧ zdravotní péče ● studie, šetření ● analýzy trendŧ Problémy spojené s hodnocením a. Korelace mezi výsledky a moţnost jejich zobecnění Slabé korelace mezi znalostmi a ţádoucím chováním ve vztahu např. k návykovým látkám, výţivě, pohybové aktivitě – do značné míry vysvětlují neúčinnost programŧ zaměřených výlučně na získávání znalostí. b. Přesah programu mimo ovlivňovanou skupinu (populaci I v kontrolované studii např. na téţe škole se mohou během neformálních stykŧ mezi ţáky mimo vyučovací proces přenést pozitivní výsledky do třídy, která slouţí v experimentu jako kontrolní skupina. c. Přirozené zhoršování situace Statistická data svědčí o tom, ţe např. zkušenosti s návykovými látkami a s nimi související problémy narŧstají s přibývajícími roky. Pozitivním výsledkem je i nezhoršování nebo pomalejší zhoršování situace ve srovnání s kontrolní skupinou. d. Nevyváţenost kontrolní a experimentální skupiny Pokud je kontrolní skupina tvořena skupinou osob, které odmítli účast v projektu (programu), nebudou výsledky experimentu objektivní. Kontrolní skupina je méně motivována ke spolupráci, má slabší vazbu ke škole či pracovišti, coţ jsou podstatné rizikové faktory. e. Nedostatečná intenzita programu Pokud je projekt vysoce účinný, ale vysoce náročný na realizaci, sniţuje se pravděpodobnost jeho široké realizace.
31/45
Z dŧvodŧ neznalosti nebo pohodlí upřednostňují někteří zadavatelé projekty (programy) organizačně i časově nenáročné (přednášky, hromadné návštěvy kin aj.), coţ vyvolává tendenci redukovat i účinné programy na minimum a to mŧţe oslabovat jejich účinek. f. Subjektivní faktory při hodnocení Při anonymním závěrečném hodnocení mŧţe člen cílové skupiny efekt určitého programu nadhodnocovat nebo podhodnocovat s ohledem na svŧj vztah k tomu, kdo program vede. Mŧţe se v programech projevit charisma vedoucího programu, subjektivní faktor se mŧţe promítat i do formulace otázek nebo do zpŧsobu jejich interpretace. Subjektivní vlivy lze poměrně nesnadno překonat. Překonání spočívá v opakování projektu (programu) v jiném prostředí – opakovatelnost subjektivní faktory do velké míry eliminuje. g. Hodnocení – dlouhodobé a zahrnující kontrolní skupinu je časově, metodicky i finančně náročné Autoři některých, zejména komerčně výhodných preventivních programŧ, nemají sami zájem o objektivní posouzení svého programu. Mnozí z nich hodnocení jako takové i závěry zahraničního výzkumu podceňují a bagatelizují a dávají přednost programŧ, o jejichţ účinnosti lze pochybovat (přednášky, velké neinteraktivní programy). Moţným řešením je převzetí některých zahraniční programŧ a postupŧ, které byly náleţitě hodnoceny jinde a adaptovat je na naše poměry. Patří sem např. komplexní programy intervence chronických neinfekčních onemocnění, peer programy a nácvik sociálních dovedností. Bariéry a problémy hodnocení projektů podpory zdraví a. Problémy na počátku projektu: obavy z toho, ţe by hodnocení mohlo ohrozit úspěch intervence obavy z toho, ţe výsledky hodnocení mohou být účelově manipulovány, v zájmu budoucí podpory projektu hodnocení mŧţe interferovat s jinými činnostmi nedostatečné finanční zdroje, případně špatné rozdělení prostředkŧ Řešení: tým řešitelŧ projektu by měl vnímat hodnocení jako cennou zpětnou informaci pro svou další práci či práci jiných skupin zapracovávat hodnocení do projektu jiţ od počátku jeho přípravy, počítat s pracovními a časovými kapacitami, počítat s materiálními zdroji b. Problémy v průběhu realizace projektu: jde o řadu nepředvídaných a nepředvídatelných metodologických problémŧ, např.: nedostatek času na administraci dotazníku v závěru školicí akce, nedostupnost cílové populace v době, kdy měl být posttest proveden aj.). Řešení: při přípravě projektu dobře definovat operace spojené s hodnocením a promítnout je do časového harmonogramu c. Institucionální problémy: problémy pramení z rezistence organizace před moţnými změnami, které by si mohly výsledky hodnocení vynutit. Vznikají zejména tehdy, kdyţ hodnocení provádí jiná organizace (externí evaluace). Řešení: přesvědčit tým, ţe i případné změny, které by musel uskutečnit, jsou v jeho zájmu a vyplatí se mu. d. Technické problémy: neadekvátně definované pojmy a kritéria Řešení:
32/45
přesnou definici cíle, kterého má být dosaţeno a prostředky, jimiţ ho lze měřit uvést jiţ v aplikaci projektu. nejasné definice vedou k nekvalitnímu hodnocení a v dŧsledcích k nesprávným závěrŧm e. Rozpor mezi potřebami hodnocení a pouţitými metodami příliš sloţitá nebo naopak nepřiměřeně jednoduchá metoda hodnocení vzhledem k cílŧm projektu Řešení: při pochybách o vhodnosti uvaţovaných metod vyuţít moţnosti konzultovat externí specialisty Nedostatečná kompetence ve specializovaných činnostech spojených s hodnocením Řešení: počítat v rozpočtu s moţností vyuţití specialistŧ – jedná se o levnější a výhodnější řešení. f.
g. Problémy týkající se výsledků hodnocení: nevhodný zpŧsob prezentace a distribuce výsledkŧ Řešení: nepředkládat nehotové, předběţné výsledky. Rozmyslet pro koho jsou výsledky hodnocení dŧleţité . Výsledky prezentovat po řádné diskusi v řešitelském týmu a jako celek akceptovány. h. nevhodné načasování zprávy o hodnocení Řešení: souvisí s předchozím bodem – zprávu o výsledku hodnocení je vhodné přednést při příleţitosti, která má oficiální charakter.
vhodné je dobré načasování. – pozdě přednesená zpráva nevyvolá opravdový zájem a nepřispívá k přijetí potřebných rozhodnutí.
časové vymezení projektu 1 rok – krátká doba, během níţ nelze systematickou preventivní činnost dostatečně rozvinout. nutnost ţádat o pokračování v novém řízení zatěţuje řešitelský tým i financující instituci. Řešení: preference dlouhodobých projektŧ, které lze zastavit v případě neplnění projektu na základě hodnocení prŧběţné zprávy. j. Pozdní uvolňování prostředků Řešení: změnit termín zahájení a ukončování projektŧ. Začátek načasovat na dobu, kdy budou peníze přiděleny. i.
k. Nevyhovující struktura prostředků lze čerpat jen určité poloţky z poskytované dotace Řešení: přizpŧsobovat projekt moţnostem struktury finanční podpory. Zvýšit flexibilitu v moţnostech vyuţívání prostředkŧ (zejména ze státního rozpočtu) je méně schŧdné.
nezbytné je prŧhledné a hospodárné vyuţívání přidělených finančních prostředkŧ ze strany řešitele.
33/45
C. CÍL 3: HODNOCENÍ REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ PODPORY ZDRAVÍ 1993-1997 1. POPISNÉ UKAZATELE PROJEKTŮ PODPORY ZDRAVÍ 1993-1997 Počet projektŧ podpory zdraví, jejichţ řešení bylo ukončeno a následně hodnoceno na základě dostupné dokumentace ve sledovaném období let 1993-1997 podle trvání projektu je zobrazen v tabulce č. 10. Tab. č. 10 Celkový počet
% Jednoleté % Víceleté % Pokračující %
Realizované PPZ v období 1993-1997 1993 73 14,0 73 14,0 0 0,0 0 0,0
1994 103 19,8 103 19,8 0 0,0 0 0,0
1995 119 22,9 107 20,6 12 2,3 0 0,0
1996 109 21,0 85 16,3 12 2,3 12 2,3
1997 116 22,3 92 17,7 0 0,0 24 4,6
Celkem 520 100,0 460 88,5 24 4,6 36 6,9
Z tabulky č. 10 vyplývá, ţe bylo ukončeno a následně hodnoceno 520 PPZ. Jednoletých projektŧ byla v období 1993-1997 naprostá většina - 88,5% (N=520). Víceleté projekty schválené v roce 1995 a 1996 představují celkem 4,6 % (N=24). Tzv. pokračující projekty (PPZ, které byly v roce 1995 schváleny jako tříleté a v roce 1996 jako dvouleté) se na celkovém počtu projektŧ podílí 6,9% (N=36). Z tabulky č. 10 je dále patrné, ţe nejvíce ukončených projektŧ bylo realizováno v roce 1995 – 22,9% a nejméně v roce 1993 – 14,0%. Vzhledem k tomu, ţe projekty víceleté byly hodnoceny souhrnně, sníţil se počet hodnocených projektŧ na 484 a projekty víceleté jsou zahrnuty v celkovém počtu projektŧ roku 1997. Celkem bylo hodnoceno 484 PPZ ukončených v letech 1993-1997. V tabulce č.11 jsou shrnuty údaje o počtu hodnocených ukončených PPZ podle tematických okruhŧ v jednotlivých letech a jejich procentuálním podílu na celkovém počtu hodnocených ukončených PPZ. Podle četnosti PPZ v tematických okruzích lze rozdělit hodnocené PPZ do tří skupin. Jak je z tabulky č. 11 patrno, nejčastějšími tématickými okruhy projektŧ realizovaných ve sledovaném období byly: prevence škodlivého uţívání drog, ozdravění výţivy, prevence kardiovaskulárních onemocnění, projekty komplexní a prevence ostatních onemocnění (kromě KVO). Těchto 5 tématických okruhŧ představuje celkem 54,3 % ze všech realizovaných projektŧ. Středně častou frekvenci mají PPZ k tématickým okruhŧm: omezování a zvládání nadměrného stresu, zdravé město, podpora zdraví ve školách, optimalizace pohybové aktivity a prevence HIV/AIDS . Představují celkem 35,1% ze všech realizovaných PPZ. Nízká je četnost PPZ k tématickým okruhŧm: omezování kuřáctví, ţivotní prostředí, zlepšení reprodukčního zdraví, zdravý podnik a prevence úrazŧ a otrav. Z celkového počtu realizovaných projektŧ představují celkem 10,6 %. Jak je z tabulky č. 11 dále patrno, v období let 1993-1997 byl realizován pouze jeden PPZ s tématikou prevence úrazŧ a otrav a ani jeden projekt s tématikou omezování spotřeby alkoholu. Zatímco problematika omezování spotřeby alkoholu mŧţe být, a také je, zahrnuta v některých projektech tématických okruhŧ ozdravění výţivy (včetně podpory kojení) a prevence škodlivého uţívání drog, případně prevence KVO a projektech komplexních, problematika prevence úrazŧ a otrav nebyla zahrnuta v ţádném jiném tématu.
34/45
Tab. č. 11
PPZ podle četnosti v tematických okruzích 1. Nejčastější tematické okruhy
Název
Téma
Drogy Výţiva včetně Kojení Prevence KVO Komplexní Prevence ostat Celkem
70 11+12
3 8
9 13
12 16
18 9
18 11
60 57
12,4% 11,8%
81 141 83
9 5 10 35
15 9 8 54
10 14 8 60
6 8 10 51
15 15 4 63
55 51 40 263
11,3% 10,5% 8,3% 54,3%
1993 1994 1995 1996 1997
Celkem
% z celku
2. Časté tematické okruhy
Název
Téma
1993 1994 1995 1996 1997 Celkem
Stres Zdravé město Zdravá škola Pohyb Prevence AIDS Komplexní-edice Celkem
30 110 120 60 82 142
6 6 7 2 4 2 27
9 5 10 2 7 5 38
10 10 2 6 5 3 36
3 3 4 6 3 6 25
11 9 6 13 3 2 44
% z celku
39 33 29 29 22 18 170
8,1% 6,8% 6,0% 6,0% 4,5% 3,7% 35,1%
Celkem 15 12 12 11 1 0 51
% z celku 3,1% 2,5% 2,5% 2,3% 0,2% 0% 10,6%
263 170 51 484 100
54,3% 35,1% 10,6% 100,0%
3. Nejméně časté tematické okruhy
Název Téma Kuřáctví 20 Ţivotní prostředí 100 Reprodukce 40 Zdravý podnik 130 Úrazy a otravy 90 Alkohol 50 Celkem
1993 4 3 3 1 0 0 11
1994 2 2 4 3 0 0 11
1995 4 2 0 5 0 0 11
1996 2 1 5 1 0 0 9
1997 3 4 0 1 1 0 9
CELKEM PPZ 1993 – 1997
Nejčastější Časté Nejméně časté Celkem %
35 27 11 73 15,1
54 38 11 103 21,3
60 36 11 107 22,1
51 25 9 85 17,6
63 44 9 116 24,0
Mezi předkladateli PPZ v letech 1993-1997 převaţují rozpočtové organizace MZ ČR, ostatní nestátní organizace, organizace v pŧsobnosti jiných resortŧ neţ MZ ČR, organizace příspěvkové MZ ČR a organizace v pŧsobnosti územních orgánŧ. Vzhledem ke změnám typu organizace v prŧběhu sledovaného období (KHS, OHS apod.) je pro interpretaci podílu zastoupených předkladatelŧ vhodnější pouţít porovnání organizací rozpočtových a příspěvkových MZ ČR a organizací v pŧsobnosti územních orgánŧ s organizacemi ostatními: rozpočtové, příspěvkové organizace a organizace v pŧsobnosti územních orgánŧ představují 61,4% ze všech předkladatelŧ, ostatní nestátní organizace a organizace v pŧsobnosti jiných resortŧ neţ MZ ČR představují dalších 36,8% a u 1,9 % nelze tento údaj určit.
35/45
Zastoupení typu organizace předkladatele PPZ se neliší v jednotlivých letech, pouze u ostatních nestátních organizací a organizací v pŧsobnosti ostatních resortŧ neţ MZ ČR je niţší zastoupení v roce 1996 oproti rokŧm ostatním. Podrobnější údaje jsou uvedeny v tabulce č. 12. Tab. č. 12
Předkladatelé PPZ 1993 - 1997 Předkladatelé
Typ organizace
1993
1994 1995 1996 1997
Celkem
Celkem %
Rozpočtová MZ 32 ČR Příspěvková MZ 8 ČR Územní orgány 6
42
35
33
32
174
36,0%
11
11
9
26
65
13,4%
9
17
13
13
58
Ostatní nestátní Jiné resorty neţ MZ ČR Občanské sdruţení Humanitární a charitativní
11 9
19 12
16 18
4 7
6 18
56 64
12,0% 61,4% 11,6% 13,2%
7
6
6
13
15
47
9,7%
0
1
1
4
5
11
2,3%
9 484
36,8% 18,0% 1,9%
Nelze určit Celkem
0 73
3 103
3 107
2 85
1 116
Naprostá většina PPZ realizovaných ve sledovaném období byla navrhována i schválena jako projekt jednoletý. Přesto lze pozorovat rozdíly mezi navrhovanou délkou trvání PPZ předkladateli a délkou trvání schválenou výběrovou komisí MZ ČR: PPZ jednoletých projektŧ navrhovaných je 76,4% a 86,0% schválených PPZ. Zvýšený počet PPZ navrhovaných a schválených jako projekty víceleté pozorujeme od r. 1995, kdy byla tato moţnost uvedena v “Praktické příručce pro předkladatele projektŧ”. Mnoţství víceletých projektŧ představuje celkem 11,8% z PPZ zařazených do hodnocení. U 2,3% PPZ nelze určit schválenou délku trvání projektu pro nedostatky v dokumentaci (N=11). Z těchto údajŧ usuzujeme na tendenci předkladatelŧ směřující spíše k moţnosti předkládat víceleté projekty a tendenci výběrové komise MZ ČR pak spíše ke schvalování projektŧ jednoletých. Často se ve sledovaném období setkáváme s opakovaným předkládáním projektŧ, které lze povaţovat za pokračování či další etapy řešení projektu pŧvodního. Přesto jsou předkládány a schvalovány jako projekty jednoleté nikoliv dlouhodobé. Z 484 PPZ realizovaných v prŧběhu 1993 - 1997 bylo 443 projektŧ intervenčních (91,5%), 37 neintervenčních (7,6%) a u 4 projektŧ (0,8%) nebyla případná intervence uvedena vŧbec. Zaměření a rozsah intervence ve sledovaném období je shrnut v tabulce č.13.
36/45
Tab. č.13
Zaměření a rozsah intervence v PPZ 1993 - 1997
ZAMĚŘENÍ INTERVENCE
Individuální Skupinová Plošná Individuální a skupinová Individuální a plošná Skupinová a plošná Kombinace všech Není uvedeno Celkem intervenčních PPZ Není intervenční PPZ Neudáno Celkem ROZSAH INTERVENCE
Lokální Okresní Regionální Republikový Není uvedeno Celkem intervenčních PPZ Není intervenční PPZ Neudáno Celkem
Počet PPZ
43 96 31 141 26 20 46 40 443 37 4 484 Počet PPZ
159 126 35 60 56 436 37 11 484
%
9,7% 21,7% 7,0% 31,8% 5,9% 4,5% 10,4% 9,0% 100,0%
91,5% 7,6% 0,8% 100,0%
%
36,5% 28,9% 8,0% 13,8% 12,8% 100,0%
90,1% 7,6% 2,3% 100,0%
Převládající formou pouţité intervence, jak vyplývá z tabulky č. 13, je spojení intervence individuální a skupinové (31,8%), skupinová intervence (21,7%) a kombinace všech (10,4%) typŧ intervence. Intervenci individuální vyuţilo 9,7% PPZ (N=43). Rozsah pouţívané intervence byl ve sledovaném období nejvíce lokální (N=159, 36,5%), druhou nejčastější formou je okresní (N=126, 28,9%) a třetí pak republikový rozsah (N=60, 13,8%). Nejvíce PPZ bylo zaměřeno na populaci o velikosti 100 - 1000 osob , celkem 40,5% (196 PPZ), o velikosti více neţ 1 000 osob - celkem 31,2% z PPZ tj. 151 PPZ. Populace o velikosti méně neţ 100 osob byla cílovou skupinou u 12,2% (59 PPZ).(Tabulka č. 14). Tab. č. 14
Velikost cílové skupiny v PPZ 1993 - 1997
POPULACE (POČET OSOB)
POČET PPZ
%
Méně neţ 100 100 – 1000 Více neţ 1000 Nelze určit Neudáno Celkem
59 196 151 65 13 484
12,2% 40,5% 31,2% 13,4% 2,7% 100,0%
Cílovými skupinami PPZ podle věku byla dětská populace (rozdělená dále podle věkových skupin), dospělá populace a staří lidé. Projektŧ, které se týkaly také dětské populace, bylo celkem 299 (61,8%). Projektŧ, které se týkaly pouze dětí (jakékoli věkové skupiny) bylo 102 (21,1%).
37/45
U dětské populace je dále moţné určit , v kolika projektech bylo cílovou skupinou některá z věkových skupin. Přehled poskytuje tabulka č.15. Tab. č. 15
PPZ 1993 - 1997 podle věku dětské populace VĚKOVÁ SKUPINA DĚTSKÉ POPULACE (ROKY)
0 až 1 2 až 5 6 až 10 11 až 14 15 až 19 0 až 19 Počet PPZ 110 148 196 222 220 299 % 36,8% 49,5% 65,6% 74,2% 73,6% % z celku 22,7% 30,6% 40,5% 45,9% 45,5% 61,8%
Celkem PPZ
484
Jak je z tabulky č. 15 patrno, nejčastěji byly PPZ zaměřeny na dětskou populaci ve věku 11 - 14 let (45,9%), 15 - 19 let (45,5%) a pak 6 - 10 let (40,5%). Z předchozích výsledkŧ vyplývá, ţe většina PPZ ve sledovaném období byla zaměřena na více věkových skupin současně. V 135 projektech (27,9 %) byla cílovou skupinou dětská populace spolu s dospělými, v 61 projektech (12,6%) pak dětská populace současně s populací starých osob a dospělých. Při hodnocení cílových skupin podle pohlaví jsou PPZ zaměřeny v naprosté většině na obě pohlaví (88,4% ze všech PPZ). Profesními skupinami, na které byly PPZ zaměřeny, jsou zejména učitelé (21,5%, 77 PPZ) a zdravotníci 13,6% (51 PPZ). Výstupem projektu byl často některý z následujících zdravotně výchovných materiálŧ: leták, broţura, kniha, videopořad, počítačová hra či program a jiný výstup. Mezi jinými výstupy jsou nejčastější soubory nápravných a relaxačních cvičení, preskripce pohybové aktivity, vyhledávání a intervence v oblasti zdravého zpŧsobu ţivota, metodiky prevence kouření a stresu, metodiky komplexních programŧ apod.). Z 484 PPZ mělo ve výstupu alespoň 1 z výše uvedených materiálŧ 404 projektŧ, tj. 83,5%. Tyto materiály byly dále hodnoceny oponenty z hlediska další vyuţitelnosti jako materiál vhodný či nevhodný k dalšímu vyuţití a 3 nejlepší materiály pro daný tématický okruh byly zařazeny do nabídky doporučených materiálŧ. Z celkového počtu hodnocených PPZ byl u 19,2% (N= 93) doporučen k dalšímu vyuţití leták, u 18,4% (N= 89) broţura, u 4,5% (N= 22) kniha, u 6% (N= 29) videoprogram, u 1,9% (N= 9) počítačová hra nebo program a u 33,5% PPZ (N= 162) jiný materiál. 2. ANALYTICKÉ UKAZATELE HODNOCENÍ PROJEKTŮ PODPORY ZDRAVÍ 1993-1997 U ukončených PPZ byla dále oponenty hodnocena kvalita realizace projektu čtyř stupňovou škálou: A = projekt splněn příkladně, B = projekt splněn, C = projekt splněn s výhradami, D = projekt nesplněn. 44,4% projektŧ získalo hodnocení B - kvalita realizace projektu hodnocena jako splněná, 21,9% projektŧ hodnocení A - kvalita realizace projektu hodnocena jako splněná příkladně. Realizace celkem 66,3% PPZ je hodnocena jako splněná bez výhrad. U 23,1% projektŧ byla hodnocena jako splněná s výhradami. 5,6% projektŧ nebylo splněno. U dalších 5,0% projektŧ nemohli oponenti své stanovisko vyjádřit vzhledem k nedostatkŧm v dokumentaci projektu, které zabránily celkovému hodnocení PPZ. V tabulce č.16 jsou shrnuty údaje o hodnocení kvality realizace projektu.
38/45
Tab. č. 16
Hodnocení kvality realizace PPZ
Hodnocení
1993
1994
1995
1996
1997
Celkem
A projekt splněn příkladně B projekt splněn
13
21
18
17
37
106
21,9%
27
53
49
41
45
215
44,4%
C projekt splněn s výhradami D projekt nesplněn
26
22
21
16
27
112
23,1%
6
5
5
5
6
27
5,6%
1
2
14
6
1
24
5,0%
73
103
107
85
116
484
100%
Nehodnoceno Celkem
% z celku
Pro získání objektivního zpŧsobu hodnocení kvality PPZ nezatíţeného moţnou chybou hodnotitele bylo řešiteli projektu vytvořeno kompozitní skóre. Byla hodnocena celková hodnota kompozitního skóre v jednotlivých letech a k testování hypotézy, ţe hodnota skóre se s časem nemění, bylo pouţito testování rozdílu prŧměrných hodnot skóre. V tabulce č. 17 jsou uvedeny charakteristiky hodnoty kompozitního skóre ve sledovaných letech. Tab. č. 17 N Průměr SD
Median
1993 73 1994 103 1995 107 1996 85 1997 116 t-test
11,8 13,4 12,6 15,4 12,9 15,4 12,9 15,7 13,7 15,7 p=0.061975
11,97 2,25 12,56 2,37 12,71 2,33 12,95 2,04 12,88 2,42 F stat 2.258
Hodnota kompozitního skóre v jednotlivých letech Modus Minimum 25% 75% Maximum 7,5 6,8 6,4 8,6 5,5
10,4 10,7 10,9 11,2 11,6
13,7 14,9 14,9 14,8 14,9
15,7 15,7 15,7 15,7 15,7
Prŧměrná hodnota skóre se ve sledovaném období zvyšuje s časem, rozdíl prŧměrných hodnot skóre není statisticky významný (p>0.05). Vzhledem k tomu, ţe kompozitní skóre vznikalo jako součet bodových hodnot za přítomnost či nepřítomnost kritérií hodnocení, byla zároveň vytvořena pomocná proměnná chybějící údaje. Pomocí ní byla také hodnocena kvalita projektŧ. Z výsledkŧ, které jsou shrnuty v tabulce č. 18, je patrné, ţe u 73,8% (N=357) ze všech realizovaných PPZ ve sledovaném období byly dostupné všechny poţadované údaje, 1 údaj chyběl u 43 PPZ (8,9%) a 2 údaje u 51 PPZ (10,5%). U 2 PPZ (0,4%) chyběly všechny poţadované údaje pro vytvoření kompozitní skóre. PPZ, které mají 3 - 8 chybějících údajŧ, představovaly celkem 6,4%(N=31). V časové řadě se podíl PPZ , které mají maximálně 1 chybějící údaj, pohybuje v rozmezí 82,2% (1993) do 89,7% (1997). Vzhledem k chybějícím údajŧm vykazují PPZ roku 1996 nejvyšší podíl - 22,4% (19 projektŧ z 85 řešených).
39/45
Tab. č. 18 Chybí 1993 údajů N % 0 57 78,1% 1 3 4,1% % 0-1 82,2% 2 6 %2 8,2% 3 aţ 13 7 % 3 – 13 9,6% Celkem 73
1994 N % 76 73,8% 7 6,8% 80,6% 12 11,7% 8 7,8% 103
1995 1996 1997 N N A % % % 75 59 90 70,1% 69,4% 77,6% 12 7 14 11,2% 8,2% 12,1% 81,3% 77,6% 89,7% 11 16 6 10,3% 18,8% 5,2% 9 3 6 8,4% 3,5% 5,2% 107 85 116
Chybějící údaje v PPZ 1993-1996 Celkem % z celku
357
73,8%
43
8,9%
400 51
82,7% 10,5%
33
6,8%
484
100%
Z hodnocených PPZ bylo oponenty po stránce metodické doporučeno jako vhodné k dalšímu vyuţívání celkem 68 projektŧ a ediční výstupy z 48 PPZ. 20 projektŧ bylo doporučeno jak do metodiky, tak do edice, představují celkem 4,13% ze všech posuzovaných PPZ. U 1,9% PPZ (N=9) nebylo moţno tento údaj určit vzhledem k nedostatkŧm v dokumentaci projektu, které zabránily celkovému hodnocení PPZ. U projektŧ, které byly oponenty doporučeny, tj. celkem u 96 PPZ, byla posuzována shoda mezi jejich hodnocením oponenty, počtem chybějících údajŧ a hodnotou kompozitního skóre. Celkem 82 PPZ (85,4%) z doporučených 96 projektŧ podpory zdraví bylo hodnoceno stupněm A nebo B a zároveň jim chyběl nejvíce jeden z poţadovaných údajŧ. Mezi doporučenými PPZ bylo 12 PPZ (12,5%), které měly více neţ 1 chybějící údaj. Nejvíce z doporučených PPZ bylo hodnoceno jako splněné příkladným zpŧsobem a zároveň bez chybění údajŧ (56 PPZ, 70,9% z doporučených projektŧ bez chybění údajŧ). 21 doporučených PPZ bylo hodnoceno B (25,6 % z doporučených projektŧ bez chybění údajŧ). V tabulce č. 19 jsou shrnuty údaje o stupni hodnocení kvality projektŧ počtem chybějících údajŧ u projektŧ doporučených. Tab. č. 19 Hodnocení Chybí údajů
A 0
56 84,8%
B
C+D
oponenty a
Kvalita doporučených PPZ Nehodnoceno Celkem
21 1 80,8% 50,0% % z doporuč 58,3% 21,4% 1,0% 1,0% 1 4 1 0 6,1% 3,8% 0 4,2% 1,0% 0 2 aţ 5 6 4 1 9,1% 15,4% 50,0% % z doporuč 6,3% 4,2% 1 Celkem 66 26 2 68,8% 27,1% 2,1%
1 50,0% 82,3% 0 0 0 5,2% 1 50,0% 1 2 2,1%
79
5
12 12,5% 96 100,0%
40/45
Průměrná hodnota kompozitního skóre je u doporučených PPZ 13,97 1,79 bodu. Nejčastější hodnotou kompozitního skóre u doporučených PPZ je 15,7 bodu (modus), hodnota mediánu je 14,7 bodu. Minimální hodnota skóre je 9,10 bodu, maximální pak 15,70. Vyšší prŧměrná hodnota kompozitního skóre u doporučených PPZ potvrzuje vyšší kvalitu vybraných projektŧ po stránce metodického zpracování a úplnosti hodnocených ukazatelŧ. Hodnoty kompozitního skóre u doporučených PPZ v jednotlivých letech jsou součástí tabulky č. 20. Tab. č. 20
Doporučená metodika nebo edice - hodnota kompozitního skóre Doporučená metodika nebo edice
1993 Skóre Průměr SD Minimum Medián Modus Maximum
N=10 10,4% 12,85 2,23 9,10 13,35 9,10 15,70
1994
1995
1996
1997
N=24 N=14 N=15 25,0% 14,6% 15,6% 13,84 13,95 13,97 1,83 1,83 1,77 9,85 10,70 9,70 14,45 14,82 14,10 15,70 15,70 15,70 15,70 15,70 15,70
N=33 34,4% 14,41 1,53 9,85 15,10 15,70 15,70
Celkem N=96 100% 13,97 1,79 9,10 14,60 15,70 15,70
Mezi projekty hodnocené oponenty A nebo B (tj. projekt splněn příkladným zpŧsobem nebo projekt splněn), bylo zařazeno 321 z 484 projektŧ (66,3%). Na projektech hodnocených A nebo B (projekty splněny bez výhrad) se nejvíce podílí projekty z tématického okruhu ozdravění výţivy včetně kojení (12,5%), projekty z tématického okruhu prevence škodlivého uţívání drog, (12,5%), prevence KVO (11,8%) a komplexní programy řešící více tématických okruhŧ (10,9). PPZ těchto tématických okruhů patří do skupiny nejčastějších, které představují 54,3% (N=263) ze všech hodnocených PPZ. 153 projektŧ, které jsou u výše uvedených tématických okruhŧ hodnoceny A nebo B, představuje pak 47,7% z této skupiny. Z hlediska časového se největší částí na hodnocení PPZ A nebo B podílí projekty roku 1997 (25,4%). Písmenem C, tj. projekt splněn s výhradami, bylo celkem ohodnoceno 112 z 484 projektŧ (23,1%).
Na hodnocených projektech C (projekty splněny s výhradami) se nejvíce podílí projekty z tématického okruhu prevence škodlivého uţívání drog (15,2%), prevence KVO (12,5%), ozdravění výţivy včetně kojení (11,6%) a projekty z tématického okruhu zdravá škola (9,8%). Z hlediska časového se největším dílem podílí na hodnocení projektŧ C projekty roku 1993 (32,7%). Z celkového počtu 484 PPZ bylo 52 projektŧ (10,7%) hodnoceno po podrobném prostudování dokumentace písmenem D (projekt nesplněn), nebo nebylo hodnoceno vůbec a to zejména pro chybějící dokumentaci. Na hodnocených projektech D (projekty nesplněny) a nehodnocených se nejvíce podílí projekty z tématického okruhu prevence ostatních onemocnění a prevence komplexní, prevence HIV/AIDS a omezování a zvládání nadměrného stresu- všechny po 13,5%. Z hlediska časového se největším dílem podílí na hodnocení projektŧ D a nehodnocených projekty roku 1995 (36,5%).
41/45
Víceleté projekty: V prŧběhu let 1993-1997 bylo zhodnoceno také 24 PPZ schválených na více neţ jeden rok. Z toho bylo 12 projektŧ tříletých, které byly řešeny v období let 1995-1997 a 12 projektŧ dvouletých řešených v letech 1996-1997. Z hlediska tématu byla zastoupena následující témata: prevence škodlivého uţívání drog 25% (N=6), projekty zaměřené na optimalizaci pohybové aktivity 12,5% (N=3), na prevenci KVO, na ozdravění výţivy, omezování a zvládání nadměrného stresu, komunitní projekty Zdravé město, škola podporující zdravá a ţivotní prostředí po 8,3% (N=2). Po 1 PPZ byly zastoupeny projekty zaměřené na prevenci ostatních onemocnění, zdravý podnik a projekty komplexní. V těchto projektech nebyly zahrnuty témata: Omezování spotřeby alkoholu, prevence HIV/AIDS a prevence úrazŧ a otrav, coţ odpovídá trendu rozloţení témat u všech projektŧ. Naprostá většina dlouhodobých PPZ (79,2%, N=19) bylo hodnoceno jako splněné příkladným zpŧsobem nebo splněné, pouze 20,8% (N= 5) víceletých projektŧ bylo hodnoceno písmenem C tj. projekt splněn s výhradami. Také hodnocení pomocí chybějících údajŧ vykazuje 79,2% projektŧ bez jediného chybějícího údaje, Naprostá většina projektŧ hodnocených stupněm A (91,7%, N=11) a B (57,1%, N=4) je bez jediného chybějícího údaje. Projekty hodnocené stupněm C (splněné s výhradami) jsou z 80% (N=4) nemá ţádný chybějící údaj. 1 chybějící údaj vykazují 3 projekty (12,5%). Pouze 2 projekty mají více neţ 1 chybějící údaj (8,4%). Hodnota kompozitního skóre je uvedena v tabulce č. 21. Uváděna je hodnota kompozitního skóre víceletých projektŧ celkem a za jednotlivé etapy řešení projektŧ. Jedná se tedy o hodnocení prvé etapy projektŧ tříletých v roce 1995 a projektŧ dvouletých v roce 1996 a závěrečné etapy v roce 1997 u projektŧ tříletých i dvouletých. Tabulka č. 21 A Průměr SD Celkem 24 1995 12 1996 12 t-test
Median
Kompozitní skóre víceletých PPZ Modus Minimum 25% 75% Maximum
13,7
1,9 14,5 15,1 9,85 11,78 15,5 1. etapa řešení projektů víceletých 13,5 1,9 14,2 11,6 9,85 11,60 15,1 13,9 1,9 14,7 15,5 9,9 12,5 15,7 F stat. 0,247 P=0,624236 Závěrečná etapa řešení projektů víceletých
1995 12 1996 12 12,9 2,4 13,7 15,7 t-test F stat 2.258 p=0,061975
5,5
11,6 14,9
15,7 15,7 15,7
15,7
Z víceletých projektŧ byly 4 projekty zařazeny do doporučené metodiky i edice (16,7%), 6 (25,0%) projektŧ bylo doporučeno z hlediska metodické propracovanosti a výstupy 3 (12,5%) projektŧ pak do doporučené ediční a audiovizuální tvorby. 3. ZÁVĚRY HODNOCENÍ PROJEKTŮ PODPORY ZDRAVÍ 1993-1997: Hlavní nedostatky projektů podpory zdraví v období 1993-1997
nedostatečně nebo nejasně definovaný cíl (cíle) projektu – z popisu programu je zřejmé, že se něco dělá jenom proto, aby se něco dělalo a chybí promyšlené sledování určitého cíle
mlhavý, nejasný, málo výstižný název projektu
často chybí východiska projektu nebo jsou neujasněná
42/45
za preventivní programy je vydávána realizace jednorázových akcí – přednášek, besed – nebo jde o krátkodobé akce dotýkající se velmi omezeného okruhu populace
chybí vyhodnocení programu nebo je zcela formální
veřejné výběrové řízení projektů podpory zdraví Národního programu zdraví motivuje organizace i jednotlivce, kteří se podílejí na podpoře zdraví a prevenci nemocí (státní i nestátní zdravotnická zařízení, zdravotnické i nezdravotnické profesionály, nezdravotnická zařízení a nevládní organizace) k aktivitě v této oblasti
v období let 1993-1997 je absence projektů zaměřených na prevenci úrazů a otrav a na prevenci nadměrné spotřeby alkoholu
na realizaci projektů podpory zdraví se vysokou měrou podílí státní organizace, zejména pak pracoviště hygienické služby
jednotné metodiky PPZ jsou jen částečně využívány na lokální úrovni
vzrůstá kvalita předkládaných a realizovaných projektů podpory zdraví v čase, k čemuž může přispívat i postupné zlepšování systému veřejného výběrového řízení
kvalita víceletých projektů podpory zdraví je vyšší než kvalita projektů jednoletých
předkladatelé projektů podpory zdraví mají tendenci realizovat projekty spíše jako dlouhodobé, výběrová komise MZ ČR má tendenci spíše přijímat projekty jednoleté
projekty podpory zdraví přispívají ke snižování rizik chronických onemocnění v populaci
DoporučenÍ Ministerstvu zdravotnictví ČR: a. Obecná preferovat projekty s celorepublikovou působností
preferovat lokální projekty, které vychází z doporučených metodik a projekty, které využívají metodiku celorepublikových projektů
dosavadní výsledky hodnocení projektů podpory zdraví umožňují kvalifikovaně vybrat takové tématické okruhy, v kterých by bylo účelné vyhlašovat projekty formou tendru.
zajistit, aby komplexní hodnocení realizace projektů podpory zdraví se stalo stabilní součástí systému projektů podpory zdraví při zohlednění doporučení WHO, aby 10% celkových nákladů na tyto projekty bylo vyčleněno na jejich zhodnoceni
zajistit uplatňování metodiky hodnocení projektů podpory zdraví ve smyslu doporučení a aktivit WHO
zabezpečit (organizačně, metodicky, finančně) rozšiřování metodologie doporučených projektů podpory zdraví v rámci postgraduálního a celoživotního vzdělávání zdravotnických profesionálů
b. K veřejnému výběrovému řízení projektů podpory zdraví využívat kritéria hodnocení kvality PPZ použitá pro zpětné hodnocení PPZ v období 1993 - 1997 pro vstupní oponenturu předkládaných projektů v rámci veřejných výběrových řízení k Národnímu programu zdraví
v průběhu výběrového řízení věnovat vyšší pozornost stanoviskům oponentů a výběrové komise k doporučení přijetí či nepřijetí PPZ a poskytnutí finanční dotace
stanovit možné sankce pro řešitele projektů, které jsou v konečné fázi hodnoceny jako nesplněné (např. nemožnost ucházet se o poskytnutí dotace na řešení projektu v dalším výběrovém řízení - viz IGA MZ ČR)
43/45
informovat předkladatele o důvodech, které vedly k nepřidělení finanční dotace (viz IGA MZ ČR) na řešení předkládaného PPZ. Tato zpětná informovanost by mohla přispět k dalšímu zvýšení kvality předkládaných projektů
motivovat další pracoviště veřejného zdravotnictví k zapojení do Národního programu zdraví DISKUSE
V období přípravy národní varianty programu WHO Zdraví 21je vhodné vycházet z přehledu o pouţívaných ukazatelích hodnocení dlouhodobých 21 cílŧ programu pro Evropský region. Je samozřejmostí, ţe tvŧrci národní varianty programu budou při stanovení cílových hodnot, kterých by měla ČR dosáhnout, vycházet z dlouhodobých trendŧ příslušných ukazatelŧ zdravotního stavu v populaci ČR včetně ukazatelŧ determinant zdraví a zejména základních sociálních a demografických ukazatelŧ. Při respektování těchto odlišností se mohou stanovené cílové hodnoty jednotlivých ukazatelŧ lišit od rámcového programu Zdraví 21, ať jiţ ve smyslu dosaţení vyšší či niţší cílové hodnoty či udrţení stávajícího trendu. K naplňování dlouhodobých cílŧ je současně nutné přistupovat pomocí stanovení střednědobých cílŧ, např. na dobu 3 – 5 let. K naplňování těchto krátkodobých cílŧ by měly i nadále přispívat projekty či programy podpory zdraví, které jsou realizovány za finančního příspěvku z prostředkŧ státního rozpočtu. Systém veřejného výběrového řízení MZ ČR, který se v předchozím období postupně zdokonaloval, umoţňuje získat podporu těm předkladatelŧm projektŧ podpory zdraví, kteří jsou schopni připravit a realizovat projekt podle stanovených kritérií výběrového řízení. Vyuţívání jednotných kritérií hodnocení projektŧ podpory zdraví přispělo v posledních 2 letech ke zlepšení celkové kvality předkládaných, schválených a realizovaných projektŧ. Pro předkladatele projektŧ podpory zdraví byla v předchozím období vytvořena moţnost konzultace přípravy, realizace a hodnocení jejich projektŧ a byla vytvořena i škála doporučených metodik projektŧ či programŧ k jednotlivým tématickým okruhŧm, které byly opakovaně efektivně pouţity v našich podmínkách. Provedená analýza projektŧ podpory zdraví za období let 1993-1997 přinesla mnoho poznatkŧ o zaměření projektŧ jak tématicky, tak rozsahem a formou pouţívaných metod realizace. V době příprav národní varianty programu Zdraví 21 se nabízí moţnost některých úprav v systému veřejného výběrového řízení – např. vyhlašování tématických priorit pro určitá časová období. Tento zpŧsob by mohl přinést vyuţití stále se sniţující finační dotace ze státního rozpočtu pro oblasti, které představují méně řešený problém veřejného zdravotnictví např. problematice prevence dětské úrazovosti, prevence nádorových onemocnění, sniţování spotřeby alkoholu a tabáku apod. Výhodou by také bylo uplatňování těchto tématických okruhŧ v rámci vytváření nových a rozšiřování stávajících komunitních programŧ a také interdisciplinárních týmŧ řešících danou problematiku. Prohlubování vzdělání a dovedností předkladatelŧ a realizátorŧ projektŧ či programŧ podpory zdraví v metodologii projektŧ a zejména v moţnostech a formách hodnocení účinnosti projektu je dlouhodobým úkolem nejen pro pracoviště, které se touto problematikou zabývají dlouhodobě (např. SZÚ, IPVZ, odborné společnosti ČLS J. E. Purkyně, některá pracoviště lékařských fakult), ale také úkolem ministerstva zdravotnictví, které by mělo vytvářet podmínky pro rozvoj veřejného zdravotnictví. V neposlední řadě je nutný zájem o vzdělávání těch, kteří chtějí v této oblasti dosáhnout dobrých výsledkŧ a také uspokojení a v neposlední řadě ocenění vlastní práce, které mŧţe být dalším motivem ke zlepšování její kvality.
44/45
LITERATURA
1. Health 21 – health for all in the 21st century. The health for all policy framework for the WHO European Region. WHO, Regional Office for Europe Copenhagen, European Health for All Series, No. 6, 1999 2. WHO, Regional Office for Europe, Copenhagen, Regional Committee for europe, 49 session, Florence, 13-17 September 1999; Provisional agenda item 3(b). EUR/RC49/7+EUR/RC49/Conf.Doc/4, 17 May 1999, 06859 Original: English 3. Holland, W.W., Detels, R., Knox, G.: Methods of Public Health. Oxford Textbook of Public Health, Second Edition, Vol. 2, Oxford University Press, Oxford, New York, 1991 4. WHO Collaborating Centre for Policy Development in the Prevention of Noncommunicable Disease, Health Canada, Ottawa: Handbook for Process Evaluation in Noncommunicable Disease Prevention. WHO Regional Office for Europe, Copenhagen, Denmark, 1999. 5. Haddix, A. C., Teutsch, S. M., Shaffer, P. a., Dunet, D. O.: Prevention Effectiveness. A Guide to Decision Analysis and Economic Evaluation. Oxford University Press, Oxford, New York, 1996 6. The International Union for Health Promotion and Education: The Evidence of Health Promotion Effectiveness. Shapig Public Health in a New Europe. A Report for European Commission, ECSC-EC-EAEC, Brussels-Luxembourg, 1999 7. Ráţová J. a kol.: Analýza výsledkŧ ukončených projektŧ podpory zdraví Národního programu zdraví za období 1993-1997. Závěrečná zpráva o plnění projektu č. 166/1998, SZÚ 1998. 8. Národní program obnovy a podpory zdraví – střednědobá strategie. Ministerstvo zdravotnictví, 1992
45/45
