Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat
Krevní obraz jalovic v průběhu výkrmu
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce
Vypracovala
Ing. Aleš Pavlík, Ph.D.
Iva Matějcová
Brno 2006
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Krevní obraz jalovic v průběhu výkrmu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně, dne………………………….. Podpis ……………………
Děkuji panu Ing. Aleši Pavlíkovi, Ph.D. za odborné vedení, rady a připomínky při řešení této práce.
Obsah 1. Úvod_________________________________________________________________ 1 2. Literární přehled _______________________________________________________ 2 2.1. Krev ____________________________________________________________________ 2 2.2. Faktory ovlivňující hematologické parametry__________________________________ 3 2.3. Leukocyty _______________________________________________________________ 3 2.3.1. Rozdělení leukocytů____________________________________________________________ 4
2.4. Erytrocyty _______________________________________________________________ 6 2.5. Hemoglobin ______________________________________________________________ 7 2.6. Hematokritová hodnota ____________________________________________________ 8 2.7. Erytrocytární indexy ______________________________________________________ 9 2.8. Hodnoty hematologických ukazatelů u skotu __________________________________ 9
3. Cíl práce ____________________________________________________________ 14 4. Materiál a metodika ___________________________________________________ 15 4.1. Sestavení sledovaných skupin zvířat_________________________________________ 15 4.2. Odběr vzorků krve _______________________________________________________ 15 4.3. Stanované parametry vnitřního prostředí ____________________________________ 15 4.4. Analytické zpracování vzorků______________________________________________ 16 4.4.1. Ukazatele červeného a bílého krevního obrazu ______________________________________ 16
4.5. Statistické vyhodnocení získaných výsledků __________________________________ 16
5. Seznam použité literatury _______________________________________________ 17
Annotation
Breed of beef cattle has a long tradition in Czech republic. Even when large degrease after 1989 the beef cattle is a requested product.This bachelor work on the blood count of heifers during fattering is trying to show main hematological points and its changes in efect of fattering. It´s monitoring common values on the first place in each blood elements - leukocythes, erytrocytes and following by hemoglobin, PCV and erytrocytar index a then its pointing on certain values of different studies on similar themes.
1. Úvod Chov skotu má v České republice velkou tradici. V minulosti kromě produkce mléka a hovězího masa byla využívána i jeho tažná síla. Po roce 1989 došlo k výraznému snížení stavů skotu a to v důsledku poklesu spotřeby mléka a hovězího masa. Zemědělská produkce tedy poklesla o více jak 30 %. Dnes máme celkem 1582 tis. ks skotu z toho je 611 tis. ks krav. 141 tis. ks krav je bez tržní produkce mléka. Zemědělský výrobní potenciál v České republice převyšuje současnou poptávku více jak dvakrát. Spotřeba hovězího masa je u nás přibližně 12,0 kg na 1 obyvatele za rok (ŠUBRT, 2005). Od roku 1974 až do roku 1990 se u nás chovalo jediné masné plemeno Hereford. V té době bylo téměř synonymem pro masné plemeno. Po roce 1990 byla postupně importována další masná plemena. Dosavadní zkušenosti s chovem masného skotu u nás jsou pozitivní a lze říci, že řada vyhlášených plemen je schopna celoročního pobytu pod širým nebem. Je tak řešena i otázka nákladovosti tohoto chovu. Pro všechna masná plemena je společná vysoká jatečná užitkovost, vysoká kvalita masa, dokladovaná objektivními měřeními při degustacích a gastronomických soutěžích. Kvantitativním komponentem je růstová schopnost a dosahovaná porážková hmotnost. Důležitá je kontrola užitkovosti. Na masnou užitkovost působí hlavně vlivy plemene, pohlaví (v ČR jsou vykrmováni především býci, jalovice a voli jsou spíše okrajovou záležitostí), věku a živé hmotnosti. Při výkrmu skotu je základním předpokladem plného rozvinutí genetického potenciálu masné produkce mj. zajištění optimalizace a zdokonalení zootechnických, zoohygienických a výživářských opatření, která jsou nutná k vytvoření prostředí ekonomicky efektivní produkce kvalitního hovězího masa. Pro vytvoření optimálních podmínek, které by odpovídaly aktuálním potřebám jednotlivých zvířat je však nutné brát v potaz také parametry vnitřního prostředí, mezi než neodmyslitelně patří ukazatele červeného a bílého krevního obrazu, jejichž dynamika změn je projevem jak funkčního tak i zdravotního stavu daného zvířete.
1
2. Literární přehled
2.1. Krev U většiny hospodářských zvířat (skot, koně, prasata apod.) je stanovení hematologických ukazatelů součástí běžného vyšetření. Je prováděno především z toho důvodu, že krev je nejdůležitější složkou vnitřního prostředí organismu a zajišťuje celou řadu nezbytných fyziologických funkcí jako transport dýchacích plynů, transport živin, odvod zplodin látkové přeměny a rozvod hormonálních látek v organismu, čímž zabezpečuje udržení stálosti vnitřního prostředí a svým oběhem také propojení všech orgánů a řízení jejich funkcí. Nezastupitelné místo zaujímá krev z hlediska zajištění termoregulace a imunity (TRÁVNÍČKOVÁ, 1988). Tyto funkce krve se mimořádně zatěžují při intenzivní produkci a při výrazných změnách životních podmínek. Proto je sledování složení krve významným kritériem pro posouzení fyziologického stavu organismu
a
velmi
důležitým
diagnostickým
ukazatelem
zdravotního
stavu.
JANTOŠOVIČ (1967) popsal změny hematologických ukazatelů v souvislosti s infekčními chorobami, MADEJ et al. (1988) s otravou těžkými kovy a BEUVING et al. (1989) v důsledku hormonálních regulací probíhajících v organismu. Jak uvádí DOUBEK et al. (2003) krev je složena z celulárního kompartmentu (oddílu), tj. erytrocytů, leukocytů a trombocytů. Tento oddíl zaujímá u dospělých zvířat asi 45 % z objemu krve. Dále je to extracelulární kompartment, který odpovídá podpůrné tkáni parenchymatózních orgánů a jeho podíl na celkovém objemu krve činí asi 55 %. Tentýž zdroj uvádí, že množství krve vyjádřené na 1 kg živé hmotnosti u dospělého skotu kolísá v rozmezí od 70 do 90 ml. U mladých zvířat je objem krve na jednotku hmotnosti vyšší. JELÍNEK, KOUDELA et al. (2003) udávají u březích krav zvýšení objemu krve z 65 na 81 ml.kg-1. Při ztučnění zvířete se objem krve snižuje. Celkový objem krve se u obratlovců pohybuje zhruba od 6 do 9 % tělesné hmotnosti BIČÍK (2006). JELÍNEK, KOUDELA et al. (2003) uvádějí hodnotu 7,1 až 7,6 %, MARVAN et al. (1998) 7 - 9 % živé hmotnosti těla a REECE (1998) uvažuje hodnotu 5 - 6 %. Mezi faktory, které ovlivňují celkový objem krve jsou zahrnovány věk zvířete, pohlaví, celkový výživný stav, gravidita, laktace, pracovní výkon apod. U drůbeže činní celkový objem krve 8,5 % živé hmotnosti.
2
2.2. Faktory ovlivňující hematologické parametry Jednotlivé parametry bílého a červeného krevního obrazu jsou ovlivňovány mnoha endo - i exogenními faktory jež se často navzájem prolínají. Patří mezi ně především věk, druh, pohlaví zvířat, užitkový typ a produkční schopnost zvířat, zoohygienické podmínky prostředí. SUCHÝ et al. (1997) konstatují, že změny hematologických ukazatelů může vyvolat řada faktorů, např. stres, výživa, technologie a hygiena chovu. JAMADAR a JALNAPURKAR (1995) uvádějí nižší obsah hemoglobinu při vyšších teplotách okolního prostředí. Jako vysvětlení podávají vliv vyšších teplot na změny v distribuci železa v organismu. GRÜNWALDT et al. (2005) uvádějí, že rozdíly v hematologických ukazatelích jsou závislé na faktorech jako je chemické složení přijaté potravy, teplota prostředí, obsah živin v píci, věk zvířat a navyklost skotu na pastvu. Jiné studie poukazují na vliv změny teplot v různých ročních obdobích na hematologické parametry (SHAFFER et al., 1981) případně vliv pohlaví zvířat (OTTO et al., 2000). Bohužel dnes není mnoho vědeckých publikací, které by se zabývali hematologickými parametry u masného skotu v průběhu výkrmu. 2.3. Leukocyty Hlavní funkcí leukocytů je zabezpečení obranyschopnosti organismu. K tomu účelu jsou leukocyty vybaveny řadou enzymů, schopností produkovat cytokiny a další mediátory (některé z nich se uplatňují v patologických reakcích a procesech). Zdrojem energie je v cytoplazmě deponovaný glykogen (DOUBEK et al., 2003). Po ukončení svého vývoje se leukocyty dostávají do krve, kde po relativně krátký čas cirkulují. Po této době z krevního řečiště vystupují a plní své extravaskulární funkce. Leukocytů cirkulujících v krvi je podstatně méně než erytrocytů. Obecně je jejich celkový počet u domácích zvířat okolo 10 G.l-1. Celkový počet leukocytů u krav se pohybuje v rozmezí 7 - 10 G.l-1 (REECE, 1998). MARVAN et al. (1998) uvádějí průměrný počet leukocytů u skotu 6 - 8 G.l-1 a DOUBEK et al. (2003) rozmezí hodnot 4,00 - 12,00 G.l-1.
3
2.3.1. Rozdělení leukocytů Bílé krvinky jsou jaderné buňky a rozdělují se na granulocyty, které obsahují v cytoplazmě granula a agranulocyty, které granula neobsahují nebo jich mají jen velmi málo. Existují tři typy granulocytů nazývané podle afinity jejich granul ke kyselým a zásaditým barvivům (henmatoxylin - zásaditý a modrý; eozin - kyselý a červený). Granula neutrofilních granulocytů se nebarví výrazně ani kyselými ani zásaditými barvivy a slabě přijímají oba typy barviv. Granula bazofilních granulocytů se barví výhradně zásaditými barvivy a naopak granula eozinofilních granulocytů se barví kyselými barvivy. Agranulocyty představují dva typy monocyty a lymfocyty. Všechny krevní elementy vznikají v kostní dřeni z kmenových buněk. Lymfocyty po vzniku v kostní dřeni dozrávají v brzlíku, kostní dřeni a u ptáků v kloakálním váčku. Jádra granulocytů mají různý tvar podle stáří buňky. Jádra zralých forem jsou obyčejně laločnatá nebo segmentovaná. Mladší formy mají jádra buď zakřivená, nebo stočená bez segmentace. Taková jádra se označují jako tyčky (REECE, 1998). Procentuální zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek se u různých druhů domácích zvířat liší. U skotu je typické vyšší zastoupení lymfocytů než neutrofilních granulocytů. Neutrofilní granulocyty mají tvar většinou okrouhlý, velikost 8 - 15 µm. Jejich zastoupení u krav z celkového počtu leukocytů je 25 - 30 % (REECE, 1998). MARVAN et al. (1998) uvádějí 35 - 40 % u skotu z celkového počtu leukocytů. DOUBEK et al. (2003) uvažují 0,00 - 0,12 G.l-1 (0 - 1 % z celkového počtu leukocytů) u tyček a 0,60 - 4,00 G.l-1 (15 - 33,3 % z celkového počtu leukocytů) u segmentovanách neutrofilů. Neutrofilní granulocyty fagocytují mikroorganismy zvláště při zánětlivých procesech. V krevním oběhu setrvávají 4 - 5 hodin. (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). Eozinofilní granulocyt bývá okrouhlého tvaru, ale může mít i jiný tvar. Velikost je v rozmezí 10 - 16 µm. Jádro je obvykle se dvěma segmenty (tvar brýlí). Cytoplazma bývá světlá, různě odstíněná (světle šedá aj.). Granule jsou větší, obvykle kulovité s centrálním krystaloidem. V obarveném krevním nátěru lze u eozinofilů pozorovat jasně červená nebo oranžovočerveně zbarvená granula (eozinofilní) v cytoplazmě. Díky specifickému odrazu světla vypadají zrna jakoby svítila („ohnivý“ vzhled). V krvi žijí eozinofilní granulocyty maximálně týden (DOUBEK et al., 2003). Jejich zastoupení z celkového počtu leukocytů je u krav 2 - 5 % (REECE, 1998). MARVAN et al. (1998)
4
udávájí u skotu 3 - 6 % z celkového počtu leukocytů. a DOUBEK et al. (2003) hodnotu 0,00 - 2,40 G.l-1 (0 - 20 % z celkového počtu leukocytů). Bazofilní granulocyt má tvar obvykle okrouhlý. Velikost kolísá v relativně velkém rozmezí, a sice od 8 do 18 µm (DOUBEK et al., 2003). Jádro má často dva segmenty. Cytoplazma je šedofialová, granule jsou velké, tmavomodré, tmavě fialové až černé. Bazofilů je v normální krvi velmi málo je jich obvykle méně než 1 % (REECE, 1998). MARVAN et al. (1998) udává rozmezí u skotu 0,1 - 0,5 % z celkového počtu leukocytů a DOUBEK et al. (2003) udávají hodnotu 0,00 - 0,20 G.l-1 (0 - 1,6 % z celkového počtu leukocytů). Podporují alergické reakce, zatímco eozinofilní granulocyty mají tendenci je tlumit. Mezi funkcemi těchto dvou typů krevních buněk existuje rovnováha. Zánětlivé reakce tak proběhnou rychle (díky bazofilům). Nenastávají tak neodpovídající bouřlivé reakce. Zralý lymfocyt má tvar obvykle okrouhlý. Velikost malého lymfocytu je kolem 10 µm, velkého lymfocytu 14 - 20 µm (DOUBEK et al., 2003). Jejich zastoupení u krav je 60 - 65 % z celkového počtu leukocytů (REECE, 1998). MARVAN et al. (1998) udává u skotu 50 - 55 % z celkového počtu leukocytů a DOUBEK et al. (2003) uvažují hodnotu 2,50 - 7,50 G.l-1 (62,5 % z celkového počtu leukocytů). Lymfocyty se zúčastňují mnoha imunitních reakcí a podle toho se rozdělují na T a B buňky. Oba typy lymfocytů se odvozují od krvetvorných kmenových buněk, které se diferencují a dávají vznik lymfocytům. Před jejich distribucí do lymfatické tkáně prodělávají přeměnu („výchovu“) v brzlíku (T - lymfocyty ) nebo v kostní dřeni (B - lymfocyty). Monocyty jsou největší leukocyty viditelné v obarveném krevním nátěru. Ve srovnání s ostatními leukocyty mají nadbytek cytoplazmy. Jejich zastoupení u krav je 5 % z celkového počtu leukocytů (REECE, 1998). MARVAN et al. (1998) udává u skotu hodnotu 3 - 5 % z celkového počtu leukocytů leukocytů a DOUBEK et al. (2003) hodnotu 0,02 - 0,84 G.l-1 (0,5 - 7 % z celkového počtu leukocytů). Lyzosomy v cytoplazmě neutrofilů a monocytů napomáhají trávení fagocytovaného materiálu. Granulocyty v krvi kolují 6 - 10 hodin a neustále krevní řečiště opouštějí. Délka života granulocytů ve tkáních je různá, většinou 2 - 3 dny (REECE, 1998). Pokud jednou granulocyty opustily krevní řečiště, nevracejí se zpět. Opouštějí tělo buď v místě zánětu, nebo zažívací, močovou, dýchací či rozmnožovací soustavou. Orgány těchto soustav jsou běžně „vystlány” neutrofilnímy granulocyty, které zde představují ochranu organismu před pronikáním cizorodých částic. Monocyty mají dobu cirkulace v krvi podobnou
5
jako granulocyty, ale ve tkáních zůstávají několik měsíců. Mnohé monocyty se přeměňují na fixní makrofágy usídlené v žilních splavech jater, sleziny, kostní dřeně a lymfatických uzlin. Zde pokračují ve své obranné funkci (REECE, 1998). Lymfocyty se opakovaně dostávají z krve do tkání, odtud do lymfy a zpět do krve. Populace lymfocytů se skládá z T a B - lymfocytů. Délka jejich života je u různých živočišných druhů různá. Obecně lze říci, že T - lymfocyty žijí déle (100 - 200 dnů ) než B - lymfocyty (2 - 4 dny) (REECE, 1998). Některé T a B - lymfocyty (paměťové buňky) žijí po několik let i celý život. 2.4. Erytrocyty Hlavní význam červených krvinek spočívá v transportu kyslíku a oxidu uhličitého. Rozměry erytrocytů a jejich tvar zvyšují povrch a usnadňují přestup plynů. Průchod erytrocytů kapilární sítí je usnadněn elasticitou membrány. Na stavbě jejího síťovitého cytoskeletu se podílejí fibrilární proteiny, především spektrin. Tato funkce je spojena s červeným krevním barvivem - hemoglobinem - obsaženým v erytrocytu. Podíl červeného krevního barviva na hmotnosti erytrocytu dosahuje asi 34 %. Denní tvorba a zánik hemoglobinu jsou v rovnováze a činí kolem 90 mg.kg-1 živ. hm. (DOUBEK et al., 2003). U krávy udává REECE (1998) množství hemoglobinu 110 mg.kg-1. MARVAN et al. (1998) udává poměr 40 % hemoglobinu a 60 % vody a DOUBEK et al. (2003) stanovili hodnotu hemoglobinu 80 - 150 g.l-1. Hemoglobin je hemoprotein složený z globinu a hemu. Erytrocyty mají tvar bikonkávních disků. Tento tvar dává krvince o 30 % větší povrch než má koule (MARVAN et al., 1998). Výhodou bikonkávního tvaru je větší poměr povrchu ku objemu minimální vzdálenosti pro difuzi dýchacích plynů a větší možnost objemových změn vlivem osmotického tlaku (příjem vody) bez nebezpečí porušení integrity membrány erytrocytu. Charakteristický tvar červených krvinek je udržován uspořádáním molekuly hemoglobinu a existencí kontraktilních bílkovin v erytrocytární membráně. Erytrocyty jsou pružné a deformabilní. Při průchodu úzkými kapilárami prodělávají různé změny tvaru. Tato vlastnost se nazývá deformabilita červených krvinek. Tvarově změněné červené krvinky jsou daleko zranitelnější a podléhají snadněji destrukci, což má za následek vznik anémie (chudokrevnost). Živý erytrocyt má podle savčího druhu průměr 2,5 - 8 µm, tloušťku asi 2 µm (DOUBEK et al., 2003). U krávy se udává průměr erytrocytů 5,9 µm (REECE, 1998). Z domácích zvířat mají psi největší červené krvinky (průměr je 7 µm) a ovce a kozy 6
nejmenší (4,0 - 4,5 µm) (REECE, 1998). Zdá se, že toto je důsledek adaptace, protože i když jsou červené krvinky ovce a kozy menší, je jich zase více. Tato zvířata se vždy běžně nacházela na lokalitách s větší nadmořskou výškou, kde je nižší obsah kyslíku ve vzduchu. Dostupný hemoglobin byl pak uložen do většího počtu menších buněk, což zajistilo větší povrch pro difuzi dýchacích plynů. V organismu savce se nachází více jak 3 T.l-1 erytrocytů na 1 kg živé hmotnosti (DOUBEK et al., 2003). REECE (1998) udává celkový počet erytrocytů u skotu - krávy 7,0 T.l-1 . MARVAN et al. (1998) hodnotu 6 - 8 T.l-1 a DOUBEK et al. (2003) 5,00 - 10,00 T.l-1. Intenzita tvorby červených krvinek - erytropoézy - je řízena nároky tkání na zásobení kyslíkem. Snížená koncentrace kyslíku ve tkáních má za následek sekreci hormonu erytropoetinu v ledvinách. Erytropoetin stimuluje kostní dřeň k zahájení tvorby nových červených krvinek. Délka přetrvávání erytropetinu v krvi je méně než jeden den. Tato krátká doba jeho působení umožňuje větší pružnost a přesnost při přizpůsobování počtu erytrocytů požadavkům tkání na zásobení kyslíkem. Nově vzniklé červené krvinky se neobjevují v krvi dříve než za 4 - 5 dnů (REECE, 1998). po zahájení jejich tvorby. V tomto mezičase se tak může vytvořit nový erytropetin, který zajistí kontinuální tvorbu erytrocytů. Délka života červených krvinek domácích zvířat je rozdílná, ale v průměru je to asi 50 - 60 dnů (REECE, 1998). U skotu a ovce je tato hodnota 120 - 160 dnů (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). K zániku erytroctu přispívají změny na membráně. Tyto změny se urychlují při vyšší zátěži. U vysokoužitkových zvířat přežívají krvinky kratší dobu (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). Vedle zvýšené fragility starších - mechanicky opotřebovaných erytrocytů se snižuje aktivita nitrobuněčných enzymů a obsah ATP. Stárnoucí krvinky je zadržena v RHS sleziny, případně jater a kostní dřeně. Erytrocyty jsou fagocytovány makrofágy, hemoglobin se postupně odbourává na bilirubin a železo, které se v bílkovinné vazbě ukládá do rezervy. 2.5. Hemoglobin Hemoglobin je funkční složkou erytrocytu. Molekula hemoglobinu se skládá z hemu, v němž je vázáno dvojmocné železo a z bílkovinné (globinové) složky. Geneticky podmíněné rozdíly zastoupení aminokyselin v polypeptidických řetězcích globinu podmiňují druhové a individuální rozdíly různých typů hemoglobinu (hemoglobinový
7
polymorfismus). U skotu je znám HbA, HbB a HbAB. (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). Hemoglobin (Hb) vyplňuje jednu třetinu objemu červené krvinky. Zbylé dvě třetiny jsou vyplněny vodou a stromatem erytrocytu. Molekula hemoglobinu má molární hmotnost okolo 66 000 a jeho průměrný obsah v krvi skotu představuje 110 g.l-1 (REECE, 1998). Při přenosu kyslíku z plic do tkání dochází k vazbě kyslíku na subjednotky hemu (oxygenace). Vzniklý derivát se nazývá oxyhemoglobin, z něhož se kyslík může ve tkáních uvolňovat. Kromě kyslíku je hemoglobin schopen vázat oxid uhličitý a vzniká karbaminohemoglobin. Hemoglobin má schopnost vázat také oxid uhelnatý za vzniku karboxyhemoglobinu. Některá oxidační činidla přeměňují dvojmocné železo na trojmocné za methemoglobinu. U přežvýkavců se nejčastěji setkáváme s vyšší tvorbou methemoglobinu při zvýšeném příjmu dusičnanů, které se v bachoru mění na dusitany. Podíl červeného barviva na hmotnosti erytrocytu dosahuje asi 34 %. Denní tvorba a zánik hemoglobinu jsou v rovnováze a činí kolem 90 mg na kg ž. hm. Globin je syntetizován v ribozomech a jeho podíl činí v hemoglobinu 96 %. Syntéza hemu probíhá v několika krocích v mitochondriích a cytosolu. Zdrojem železa organismu je plazmatický transferrin (JELÍNEK, KOUDELA et al., 2003). 2.6. Hematokritová hodnota Hematokritovou
hodnotou
rozumíme
poměr
objemu
krevních
elementů
ku celkovému objemu krve. Za fyziologických okolností se na objemu krevních elementů podílí v podstatě pouze objem erytrocytů, objem leukocytů (kvůli jejich počtu) a trombocytů (kvůli počtu a velikosti) je zanedbatelný (DOUBEK et al (2003). Zjištění hematokritové hodnoty se provádí odstředěním sloupce nesrážlivé krve, který se rozdělí na jednotlivé složky podle specifických hmotností. Červené krvinky se nahromadí nejníže a tvoří sloupec, který se označuje jako PCV (packed cell volume). Leukocyty a trombocyty leží v podobě tenké, bělavé vrstvičky nad nimi. Nejvýše je krevní plazma. Stanovení hodnoty hematokritu je rychlá a užitečná metoda vyšetření krve, která poskytuje informaci o vztahu mezi objemem erytrocytů a krevní plazmy a je základem pro výpočet důležitých krevních hodnot (REECE, 1998). Hematokrit je považován za indikátor kapacity přenosu molekul kyslíku v krevním řečišti. JELÍNEK, KOUDELA et al. (2003) uvádějí, že hodnota hematokritu se pohybuje
8
v rozmezí 0,30 až 0,45 l.l-1. REECE (1998) považuje za fyziologickou hodnotu hematokritu u skotu 0,35 l.l-1.
2.7. Erytrocytární indexy Střední objem erytrocytu (MCV, mean corpuscular/cell volume), neboli střední objem červené krvinky. Vypočítá se z hodnoty hematokritu a počtu erytrocytů. Hemoglobin erytrocytu
(MCH,
mean
corpuscular/cell
hemoglobin),
jinak
také množství
hemoglobinu obsažené v jedné červené krvince. Vypočítá se z koncentrace hemoglobinu v krvi a počtu erytrocytů. Střední koncentrace hemoglobinu v erytrocytech (MCHC, mean corpuscular/cell hemoglobin concentration), neboli koncentrace hemoglobinu v jedné červené krvince. Výpočet se provádí z koncentrace hemoglobinu a hodnoty hematokritu. REECE (1998) uvádí u krav průměrné hodnoty MCV 52,0 fl a MCH 14,0 pg. Tyto erytrocytární indexy slouží k diagnostice nemocí, které postihují tvorbu červených krvinek a způsobují často i změnu jejich tvaru. Je důležité znát průměrné hodnoty červených krvinek i pro správné posouzení chudokrevnosti (HRUBIŠKO et al., 1983). 2.8. Hodnoty hematologických ukazatelů u skotu MENDES et al. (2005) popisují ve své práci, zaměřené na vliv věku na hematologické ukazatele u holštýnských telat ve věku 30 dnů, průměrné hodnoty počtu erytrocytů 4,4 - 10,2 T.l-1, leukocytů 4,05 - 15,20 G.l-1, hematokritové hodnoty v rozmezí 0,21 - 0,39 l.l-1 a obsahu hemoglobinu 60 - 110 g.l-1. Uvádějí vyšší průměrné hodnoty stanovené u telat, ve srovnání s dospělými zvířaty. GRÜNWALDT et al. (2005) sledovali hematologické ukazatele skotu plemene Aberdeen Angus v průběhu pastevního období. Uvádějí průměrné hodnoty obsahu hemoglobinu 128 - 134 g.l-1 a hodnoty hematokritu 0,39 - 0,40 l.l-1. U většiny zvířat byla zjištěna průměrná hodnota hemoglobinu a hematokritu v referenčním rozmezí (hemoglobin 80 - 150 g.l-1; hematokrit 0,29 - 0,45 l.l-1), které uvádějí KANEKO et al. (1997) a SCHALM et al (1975). DUMOULIN et al. (1991) ve své práci, zabývající se účinky podání doplňku kyseliny listové a působení příjmu krmiva na hematologické parametry u jalovic mléčných plemen zjistili, že obsah hemoglobinu a hematokritová hodnota vzrostly při podání 9
doplňku kyseliny listové. Přídavek doplňku kyseliny listové zvýšil průměrnou hodnotu obsahu hemoglobinu ze 116,7 g.l-1 na 122,2 g.l-1 a hodnotu hematokritu z 0,347 l.l-1 na 0,363 l.l-1. Zjistili také změny průměrných hodnot obsahu hemoglobinu a hematokritové hodnoty vlivem příjmu krmiva. V průběhu posledního měsíce experimentu se průměrné hodnoty zvyšovaly u jalovic s adlibitním přístupem ke krmivu oproti jalovicím s omezeným podáváním krmiva. Výrazný vzestup obsahu hemoglobinu a hematokritu byl zaznamenán také po injekčním podání železa. TEROSKY et al. (1997) se ve své práci zabývali vlivem individuálního ustájení a rozměrů stání na přírůstek, hematologické ukazatele a jatečnou charakteristiku u telat plemene holštýnského skotu. Nezjistili žádný vliv rozměrů stání na vybrané hematologické ukazatele. V průběhu sledování v období od 1 do 130 dnů věku stanovili průměrné hodnoty obsahu hemoglobinu v rozmezí 72,9 g.l-1 - 97,7 g.l-1, počtu erytrocytů 10,38 10,83 T.l-1, hematokritové hodnoty 0,239 - 0,304 l.l-1 a počtu leukocytů 6,90 -8,63 G.l-1. HICKEY et al. (2003) sledovali ve svém experimentu vliv časného odstavu na hematologické ukazatele skupiny mladých jaloviček a býčků kříženců plemene Limousine a Charolais. Počet leukocytů se zvyšoval v období 24 a 48 hodin po odstavu. Následné zvyšování nebylo zaznamenáno. V krvi býčků byl stanoven nižší podíl lymfocytů a vyšší podíl neutrofilních granulocytů oproti jalovičkám 6, 24, 48 a 168 hodin po odstavu. Stanovené průměrné hodnoty počtu leukocytů se před odstavem pohybovaly v rozmezí 11,1 - 11,4 G.l-1, po odstavu 11,4 - 11,7 G.l-1. Procentické zastoupení neutrofilních granulocytů se pohybovalo v rozmezí průměrných hodnota od 25,3 - 25,6 %, po odstavu 23,7 - 30,1 %. Lymfocyty byly v průměru zastoupeny před odstavem ze 70,3 - 70,9 %, u skupiny po odstavu ze 66,2 - 72,4 %. OMER et al. (2002) v Saudské Arábii sledovali hodnoty hematologických parametrů fríského skotu uměle infikovaného Theileria annulata. V kontrolní skupině zdravého skotu uvádějí průměrný počet erytrocytů 7,44 T.l-1, leukocytů 7,14 T.l-1 a hematokritovou hodnotu
0,367 l.l-1. Vybrané hematologické ukazatele s výjimkou
celkového počtu leukocytů dosahovaly u infikovaného skotu nižších hodnot. V kontrolní skupině sledovali i hodnotu MCV, která byla 49,5 fl, hodnotu MCH uvažovali 17,5 pg a jako poslední hodnotu MCHC, která byla 35,3 g.dl-1. Tyto hodnoty dosahovaly v porovnání se skupinou infikovaných zvířat, také nižších hodnot, vyjma hodnoty MCV, která byla u infikovaných zvířat vyšší.
10
SILVA et al. (1999) pozorovali dynamiku hematologických parametrů skotu nakaženého trypanosomou. Změna hematologických ukazatelů je často primárním příznakem napadení parazitem. Zjistili signifikantní redukci počtu erytrocytů vlivem infekce trypanosomy. U kontrolní skupiny uvádějí rozmezí průměrných hodnot počtu erytrocytů 5,0 - 10,0 T.l -1, obsah hemoglobinu 80 – 150 g.l-1, hodnoty hematokritu 0,24 0,46 l.l-1 a počet leukocytů 4 - 12 G.l-1. Procentické zastoupení jednotlivých druhů bílých krvinek se u neutrofilních granulocytů pohybovalo v rozmezí průměrných hodnot 15 45 % (28,0%), lymfocyty 45 - 75 % (58%), monocytů 2 - 7 % (4,0%), eozinofilních granulocytů 2 - 20 % (9,0%), bazofilních granulocytů 4 - 12 % (8%). Dále uvádějí i průměrné rozmezí hodnot MCV, MCH a MCHC (MCV 40 - 60 fl, MCH 11 - 17 pg, MCHC 30 - 36 g.dl-1). ZECONNI et al. (2003) uvádějí průměrný počet leukocytů u jalovic fríského skotu 10,11 G.l-1, z čehož monocyty byly zastoupeny průměrně 1,44 % a lymfocyty 44,33 %. Ve své studii poukazuje na zvyšování průměrného počtu leukocytů s nárůstem hladiny insulinu v krevní plazmě. Sledováním hematologických parametrů masného skotu shorthornského plemene u různých věkových kategorií se ve svém pokusu zabývali DOORNENBAL et al. (1985). U volků ve věku 7,5 měsíců byla zjištěna hodnota hemoglobinu 114,0 g.l-1 a hematokritu 0,38 l.l-1. U býčků zjistili průměrnou hodnotu hemoglobinu 118,0 g.l-1 a hematokritovou hodnotu 0,39 l.l-1. Ve věku 12,5 měsíců stanovili u volků průměrnou hodnotu obsahu hemoglobinu 141,0 g.l-1 a hodnotu hematokritu 0,45 l.l-1. U býčků pak 147,0 g.l-1 hemoglobinu a hematokrit 0,42 l.l-1. Považují stanovené hodnoty hematokritu za nižší ve srovnání s porážkovou hmotností. Naproti tomu uváděné hodnoty hemoglobinu jsou obdobné hodnotám pro porážkovou hmotnost. Sledováním hematologických parametrů u skotu v průběhu výkrmu se zabývali také KŘIŽANOVIC´ et al. (2001). Zjistili průkazný vzestup hodnoty hematokritu a obsahu hemoglobinu s věkem zvířat v průběhu 9. měsíčního výkrmu. U býků v 6. měsíci věku stanovili průměrnou hodnotu obsahu hemoglobinu 73,38 g.l-1, hematokritovou hodnotu 0,368 l.l-1, v 9. měsíci věku byl zaznamenán vzestup obsahu hemoglobinu na 77,34 g.l-1 a hematokritu na 0,394 l.l-1. Ve věku 12. měsíců se průměrná hodnota obsahu hemoglobinu i hematokritu nadále zvyšovaly (85,21 g.l-1, 0,418 l.l-1) a při posledním měření v 15. měsíci věku byla stanovena průměrná hodnota obsahu hemoglobinu 85,37 g.l-1, hematokritová hodnota byla 0,432 l.l-1.
11
DOORNENBAL (1976) sledoval ve svém pokusu ukazatele krevního obrazu skotu a jejich rozdíly vlivem plemene, pohlaví a věku. Podle pohlaví zjistil nejvyšší hodnoty hematokritu u jalovic (0,548 l.l-1) a nejnižší u býků (0,519 l.l-1), naopak průměrné hodnoty hemoglobinu byly nejnižší u jalovic 141 g.l-1 a nejvyšší u býků 146 g.l-1. Jeho experiment zahrnoval také čtyřleté sledování hematologických parametrů u telat. Stanovil rozmezí průměrných hodnot hematokritu od 0,529 l.l-1 do 0,556 l.l-1 a průměrný obsah hemoglobinu 140 do 150 g.l-1. Tento autor uvádí průměrné hodnoty hematokritu plemene Shorthorn 0,511 l.l-1, a průměrný obsah hemoglobinu 148 g.l-1, Charolais 0,531 l.l-1 a 145 g.l-1, Simmental 0,519 l.l-1 a 141 g.l-1, Limousine 0,501 l.l-1 a 140 g.l-1, Red Angus 0,548 l.l-1 a 144 g.l-1, Beefmaster 0,559 l.l-1 a 144 g.l-1, Brown Swiss 0,554 l.l-1 a 141 g.l-1, Chianina 0,582 l.l-1 a 145 g.l-1 a Jersey 0,545 l.l-1 a 141 g.l-1. Nejvyšší hodnotou hematokritu bylo charakterizováno plemeno Chianina a nejvyšší obsah hemoglobinu byl zjištěn pro plemeno Shorthorn. ELVINGER et al. (1990) ve svém pokusu stanovili průměrný počet leukocytů u jalovic, kterým byl aplikován hovězí somatotropin 13,04 G.l-1. Procentické zastoupení neutrofilních granulocytů po ošetření dosahovalo průměrné hodnoty 26,8 %, eozinofilních granulocytů 3,22 %. U jalovic v kontrolní skupině byla zjištěna vyšší průměrná hodnota počtu leukocytů (15,60 G.l-1), nižší procentické zastoupení neutrofilních granulocytů (26,2 %) a vyšší procentické zastoupení eozinofilních granulocytů (3,65 %). EGAN et al. (1993) posuzovali ve své práci vliv efektu podávání zeranolu na obsah hemoglobinu v krvi. Sledovali skupinu býčků holštýnského plemene, kde v kontrolní skupině zjistili průměrné rozmezí hodnot obsahu hemoglobinu od 77,0 do 99,9 g.l-1. U skupiny, které byl podáván zeranol v různém množství, zjistili rozmezí hodnot hemoglobinu od 76,5 do 104,5 g.l-1. Vlivem fyzické zátěže a vrozené rezistence býků vůči infekcím se zabývali AKINBAMIJO et al. (1999). Jimi stanovené hodnoty hematokritu se u zvířat bez fyzické zátěže pohybovaly v rozmezí 0,260 - 0,263 l.l-1 a u zvířat s fyzickou zátěží v rozmezí 0,271 - 0,286 l.l-1. Mezi těmito dvěma skupinami nebyl zjištěn žádný významný rozdíl a z této studie není patrný vliv fyzické zátěže na hodnoty hematokritu. Hematokritová hodnota v průběhu infekce parazitárního onemocnění původcem Trypanosoma congolense kolísala v rozmezí od 0,28 do 0,35 l.l-1.
12
SKŘIVANOVÁ et al. (1993) ve své práci, zaměřené na vliv aminokyselinového přídavku AMP - 50 v mléčné krmné směsi na vybrané hematologické parametry u telat černostrakatého nížinného skotu, uvádějí průměrné hodnoty obsahu hemoglobinu u kontrolní skupiny v rozmezí od 54,38 do 61,22 g.l-1, hematokritovou hodnotu v rozmezí od 0,32 do 0,37 l.l-1. Rozmezí průměrných hodnot celkového počtu leukocytů se pohybovalo od 5,28 do 14,50 G.l-1 a celkového počtu erytrocytů od 6,82 do 9,07 T.l-1. U telat, kterým byl podán přídavek AMP - 50 se průměrné hodnoty hemoglobinu mírně zvyšovaly od 56,93 do 62,28 g.l-1, hematokritová hodnota se výrazně neměnila od 0,34 l.l-1 do 0,37 l.l-1. Celkový počet leukocytů se snížil a pohyboval se v této skupině v rozmezí 5,02 do 10,02 G.l-1. Celkový počet erytrocytů se stejně jako obsah hemoglobinu zvýšil a dosahoval hodnot v rozmezí od 8,21 do 9,35 T.l-1. Autoři považují hladinu hemoglobinu u obou sledovaných skupin v průběhu testace za nižší oproti fyziologickému rozmezí. Hematokritová hodnota i počet erytrocytů se pohybovaly ve fyziologickém rozmezí. Nebyl zde zaznamenán významný vliv aminokyselinového přídavku na hematologické parametry telat.
13
3. Cíl práce Cílem bakalářské práce je vypracovat literární rešerši (přehled o současném stavu řešeného problému) na zadané téma a nastínit metodiku stanovení hematologických ukazatelů u vykrmovaných jalovic. Tyto poznatky napomohou k bližšímu poznání potřeb zvířat v jednotlivých etapách jejich produkčního života, optimalizaci a zdokonalení zootechnických, zoohygienických a výživářských opatření, která jsou nutná k vytvoření prostředí ekonomicky efektivní produkce hovězího masa.
14
4. Materiál a metodika
4.1. Sestavení sledovaných skupin zvířat Sledování bude realizováno na pracovišti VUCHS Rapotín. Do pokusu bude zařazeno 12 ks telat jalovic kříženců masných plemen. Tato telata budou vybírána ze zvířat narozených v průběhu měsíce dubna v rozpětí jednoho až dvou týdnů, tak aby věkový rozdíl mezi jednotlivými kusy byl co nejmenší. Do 6 - 7 měsíců věku zůstávají telata s matkou na pastvě a následně odstavena. Na počátku, v průběhu a na konci výkrmu bude provedena analýza vzorků krmiva na stanovení obsahu normovaných živin v krmné dávce. V průběhu celého sledovaného období budou sledovány zoohygienické parametry stájového prostředí a prováděna kontrola zdravotního stavu zvířat. Ve 22 - 24 měsících budou sledované skupiny zvířat poraženy, zjišťovány a vyhodnoceny parametry masné užitkovosti jednotlivých skupin. 4.2. Odběr vzorků krve Odběry krve budou prováděny z podocasní žíly pomocí odběrové soustavy HEMOS H-02. Vzorky krve, potřebné pro analýzy výše uvedených parametrů budou stabilizovány heparinem. 4.3. Stanované parametry vnitřního prostředí Jednotlivé hematologické parametry jsou vybírány na základě jejich vztahu ke změnám probíhajícím v průběhu postnatálního vývoje a růstu jednotlivých zvířat. Odběry krve budou probíhat v pravidelných měsíčních intervalech od odstavu do porážky. Červený krevní
obraz
bude
reprezentován
počtem
erytrocytů,
obsahem
hemoglobinu, hematokritovou hodnotu a základními erytrocytárními indexy (MCH, MCV, MCHC). Bílý krevní obraz bude charakterizován počtem leukocytů a stanovením procentického zastoupení jednotlivých druhů leukocytů (diferenciální rozpočet).
15
4.4. Analytické zpracování vzorků
4.4.1. Ukazatele červeného a bílého krevního obrazu Celkový počet erytrocytů a leukocytů bude stanoven „Bürkerovou baničkovou metodou“ počítáním v Bürkerově komůrce. Počet erytrocytů byl zjišťován v 20 obdélnících, počet leukocytů v 50 velkých čtvercích. Obsah hemoglobinu bude stanoven pomocí fotometrické kyanohemiglobinové metody na přístroji SPEKOL 11 firmy Carl Zeiss Jena. Objemový podíl krevních elementů z objemu krevní plazmy (hematokritová hodnota) bude stanoven mikrohematokritovou metodou odstředěním krve v kapilárách na přístroji MPW-300 při 5000 ot.min-1. Diferenciální rozpočet leukocytů bude určován na krevním nátěru metodou dle Pappenheima (HRUBIŠKO et al., 1983). Určování jednotlivých druhů leukocytů bude provedeno meandrovým způsobem s následným stanovením procentuální zastoupení neutrofilních, eozinofilních a bazofilních granulocytů, lymfocytů a monocytů. 4.5. Statistické vyhodnocení získaných výsledků Stanovené hodnoty z jednotlivých vzorků krve budou zpracovány a seřazeny za pomocí výpočetní techniky s použitím tabulkového editoru Microsoft EXCEL. Statistické vyhodnocení bude provedeno programem UNISTAT 5.1. Pro hodnocení výsledků budou vypočteny tyto základní souhrnné charakteristiky: aritmetický průměr (x) a střední chyba průměru (SE). Vzhledem k sestavení experimentu bude pro porovnání statistických rozdílů mezi jednotlivými věkovými kategoriemi použita jednofaktorová analýza rozptylu při opakovaných měřeních s následným testováním dle Tukeye a to na hladinách významnosti P<0,05 a P<0,01.
16
5. Seznam použité literatury
1.
AKINBAMIJO, O. O., PEARSON, R. A., JONES, T. W. : Work stress and innate resistance of working bulls on two planes of nutrition. Lessons from the N’Dama cattle of West Africa. Proceedings of an ATNESA Workshop, South Africa September, 344, 1999: 20 - 24. Dostupné na http://www.atnesa.org
2.
BEUVING, G., JONES, R., BLOKHUIS, H.: Adrenocortical and heterophil lymphocyte responses to challenge in hens showing short or long tonic immobility reactions. British Pout. Sci., 30, 1989: 175-184.
3.
BIČÍK,V. : Základy hematologie a imunohematologie. Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 52. 1992. Dostupné na www.zoologie. upol.cz/hemat2.htm
4.
DOORNENBAL, H. : Physiological and Endrocrine Parameters in Beef Cattle : Breed, Sex and Year Differences. Can. J. comp. Med. Volume 41 - January, 1977 : 42 p.
5.
DOORNENBAL, H., TONG, A. K. W., Murray, N.L. : Reference Values of Blood Parameters in Beef Cattle of Different Ages and Stages of Lactation. Can. J. Vet. Res., 52, 1988: 99 - 105
6.
DOUBEK, J. a kol. : Veterinární hematologie. Brno, Noviko, 2003 : 464 s.
7.
DUMOULIN, P. G., GIRARD, C.L., MATTE, J.J., ST-LAURENT, G.J. : Effects of a parenteral supplement of folic acid and its interaction with level of feed intake on hepatic tissues and growth performance of young dairy heifers. J. Anim. Sci., 69, 1991: 1657 - 1666
8.
EGAN, C.L., WILSON, L.L., DRAKE, T.R., HENNING, W. R., MILLS, E.W., MEYER, S. D., KENISON, D. C. : Effects of Different Doses of Zeranol On Growth, Hemoglobin, and Carcass Traits in Veal Calves. J. Anim. Sci., 71, 1993: 1081 - 1087
9.
ELVINGER, F., HANSEN, P.J., HEAD, H. H., NATZKE, R. P. : Actions of Bovine Somatotropin on Polymorphonuclear Leukocytes and Lymphocytes in Cattle. J. Dairy Sci., 74, 1991 : 2145 - 2152
10.
GRÜNWALDT, E.G., GUEVARA, J.C., ESTE´VEZ, O.R., VICENTE, A., ROUSSELLE, H., ALCUTEN, N., AGUERREGARAY, D., STASI, C.R., :
17
Biochemical and Haematological Measurements in Beef Cattle in Mendoza Plain Rangelands (Argentina). Tropical Animal Health and Production, 37 (6) 2005: 527 - 540 11.
HICKEY, M. C., DRENNAN, M., EARLEY, B. : The effect of abrupt weaning of suckler calves on the plasma concentrations of cortisol, catecholamines, leukocytes, acute - phase proteinsand in vitro interferon-gamma production. J. Anim. Sci., 81, 2003 : 2847 - 2855
12.
HRUBIŠKO, M. a kol. : Hematologie a krevní transfúze I, Hematologie. Praha, Avicenum, zdravotnické nakladatelství, n.p., 1983 : 274 s.
13.
JAIN, N.C., : Schalm’s Veterinary Hematology. 4th ed. Lea and Febinger, Philadelphia., 1986 : 2000 p. In : SILVA, R. A. M. S., RAMIREZ, L., SOUZA, S. S., ORTIZ, A. G., PEREIRA, S. R., DÁVILA, A. M. R. : Hematology of natural bovine trypanosomosis in the Brazilian Pantanal and Bolivian wetlands. Veterinary Parasitology, 85, 1999: 87 - 93
14.
JAMADAR, S. J., JALNAPURKAR, B. V.: Effect of high ambient temperature on iron status of broilers. Indian Vet. J., 72, 1995 : 577 - 579.
15.
JANTOŠOVIČ, J.: Zmeny v krvnom obraze u kurčiat při klasickom more. Folia veter., XI, 1967 : 199 - 202
16.
JELÍNEK, P., KOUDELA, K. a kol. : Fyziologie hospodářských zvířat. MZLU Brno, 2003 : 414 s.
17.
KANEKO, J.J., HARVEY, J.W., BRUSS, M.L. : Clinical Biochemistry of Domestic Animals. Academic Press, San Diego, CA, USA, 1997 : 1200 p. In: GRÜNWALDT, E.G., GUEVARA, J.C., ESTE´VEZ, O.R., VICENTE, A., ROUSSELLE, H., ALCUTEN, N., AGUERREGARAY, D., STASI, C.R. : Biochemical and Haematological Measurements in Beef Cattle in Mendoza Plain Rangelands (Argentina). Tropical Animal Health and Production, 37 (6), 2005 : 527 - 540
18.
KRIŽANOVIC´, D., KARADJOLE, I., BOŽIC´, P., SUŠIC´, V., MIKULIC´, B. : Bovine Haematological Values during Fattening with Possible Implications for Muscle Growth. Veterinary Research Communications, 25 (6), 2001 : 495 502.
19.
MADEJ, J.A., RADZANOWSKA, G., KLIMENTOWSKI, S. : Zachowanie sie wybranych wskaznikow hematologicznych i biochemicznych obraz zmiany
18
histopatologicznych w narzadach kur, ktorych podawano per os Pb, Se oraz Pb i Se. Zesz. nauk. Akad. roln. Wroclaw, 172, 1988 : 113 - 127 20.
MARVAN, F. a kol. : Morfologie hospodářských zvířat. Praha, Brázda, 1998 : 304 s.
21.
MENDES, L.C.N., PEIRO´, J.R., FEITOSA, F.L.F., LUVIZOTTO, M.C.R., BORGES, A. S., CIARLINI, P.C., PERRI, S.H.V. : Effect of Age and Abomasal Puncture on Peritoneal Fluid, Hematology, and Serum Biochemical Analyses in Young Calves. J Vet Intern Med., 19, 2005 : 899 - 904
22.
OTTO, F., VILELA, F., HARUN, M., TAYLOR, G., BAGGASSE, P., BOGIN, E.: Biochemical blood profile of Angoni cattle in Mozambique. Israel Journal of Veterinary Medicine,Volume 55 (3), 2000 http://www.isrvma.org./article/5534.htm. In: GRÜNWALDT, E.G., GUEVARA, J.C., ESTE´VEZ, O.R., VICENTE, A., ROUSSELLE, H., ALCUTEN, N., AGUERREGARAY, D., STASI, C.R.: Biochemical and Haematological Measurements in Beef Cattle in Mendoza Plain Rangelands (Argentina). Tropical Animal Health and Production, 37 (6), 2005 : 527 - 540
23.
OMER, O.H., EL – MALIK, K.H., MAHMOUD, O.M., HAROUN, E.M., HAWAS, A., SWEENEY, D., MAGZOUB, M. : Haematological profiles in pure bred cattle naturally infected with Theileria annulata in Saudi Arabia. Veterinary Parasitology, 107, 2002 : 161 - 168
24.
REECE, W. O. : Fyziologie domácích zvířat. Praha, Grada Publishing, spol.s.r.o., 1998 : 456 s.
25.
SCHALM, O.W., JAIN, N.C., CARROLL, E.J., : Veterinary Hematology, 3rd edn, (Lea and Febiger, Philadelphia, USA). 1975 : 2000 p. In: GRÜNWALDT, E.G., GUEVARA, J.C., ESTE´VEZ, O.R., VICENTE, A.,ROUSSELLE, H., ALCUTEN, N., AGUERREGARAY, D., STASI, C.R. : Biochemical and Haematological Measurements in Beef Cattle in Mendoza Plain Rangelands (Argentina). Tropical Animal Health and Production, 37 (6), 2005 : 527 - 540
26.
SHAFFER, L.L., ROUSSEL, J.D., KOONCE, K.L. : Effects of age, temperatureseason, and breed on blood characteristics of dairy cattle. Journal of Dairy Science, 64, 1981 : 62 - 70. In : GRÜNWALDT, E.G., GUEVARA, J.C., ESTE´VEZ, O.R., VICENTE, A., ROUSSELLE, H., ALCUTEN, N., AGUERREGARAY, D., STASI, C.R. : Biochemical and Haematological Measurements in Beef Cattle
19
in Mendoza Plain Rangelands (Argentina). Tropical Animal Health and Production, 37 (6), 2005 : 527 - 540 27.
SILVA, R. A. M. S., RAMIREZ, L., SOUZA, S. S., ORTIZ, A. G., PEREIRA, S. R., DÁVILA, A. M. R. : Hematology of natural bovine trypanosomosis in the Brazilian Pantanal and Bolivian wetlands. Veterinary Parasitology 85, 1999 : 8793
28.
SKŘIVANOVÁ, V., ŠIMŮNEK, J., MAROUNEK, M., KUBOUŠKOVÁ, M. : Vliv přídavku AMP-50 na užitkovost, vybrané hematologické a biochemické parametry a
stravitelnost živin u telat v mléčném výkrmu. Vet. Med. – Czech,
38 (8), 1993 : 485-495 29.
SUCHÝ, P., STRAKOVÁ, J., ILLEK, J. : Relationschips between haematological and reproductive indices breeder cocks. Czech. J. Anim. Sci.,42, 1997 a : 361-366.
30.
ŠUBRT, J. Obecná zootechnika, přednášky, MZLU v Brně, 2005
31.
TEROSKY, T. L., WILSON, L. L., STULL, C. L., STRICKLIN, W. R. : Effects of Individual Housing Design and Size on Special-Fed Holstein Veal Calf Growth Performance, Hematology, and Carcass Characteristics. J. Anim. Sci. 75, 1997 : 1697 - 1703
32.
TESLÍK, V. a kol. : Chov masných plemen skotu. Praha, Apros, 1995 : 241 s.
33.
TRÁVNÍČKOVÁ, E. : Fyziologie krve. 1988 In : Trojan, S. Fyziologie. Avicenum Praha, 1990 : 565 s.
34.
ZECCONI, A., PICCININI, R., STEFANON, B., TESTONI, S., GABAI, G. : Relationship between blood metabolic and endocrine parameters and blood and milk immune parameters in dairy heifers. Milchwissenschaft 58 (5/6), 2003
20
