Galerie
Kreslíř
Miroslav Vomáčka se narodil jako dáreček 8. března 1967 v Deštném v Orlických horách. Od mládí měl sklony k výtvarnu, ale strana mu dala „možnost“ se vyučit jen řemeslu.
Miroslav Vomáčka
Vyučil se jako obráběč kovů v Adamovských strojírnách. V 17 letech odešel z hor na Moravu do Tesly Jihlava, kde v přítmí večera (večerní škola) přidal ke svým úspěchům maturitu. Je to období, kdy svět poznával na koloběžce. Až dva roky vojny mu daly zmoudření, a tak si na dílně postavil dvojkolo.
Kdy jste poprvé v ruce držel pastel nebo uhel? Nemám žádné výtvarné základy. Jsem z vesnické školy a nikdy jsem nechodil ani do „Lidušky“. Řada výtvarných technik je pro mne ne známou. Po revoluci jsem skoupil všechny možné knížky a samostu diem zkoušel, co mi sedí. Když jsem byl na základce, pamatuji si, jak táta koupil velký balík kreslicích kartonů, abych měl na co kreslit, a já kreslil. Nemohl jsem na výtvarnou školu pro nestranické předpoklady naší rodiny a to, že někdy budu kreslit, byl jen dětský sen. Dva roky vojny pro mne byl hlavní start v kreslení. Začal jsem se schovávat na klidná místa a kreslil.
Je pravda, že velkou část vojny jsem za trest myl nádobí, to byla služ ba nejsvobodnější, kdy jsem mohl skoro celý den jen kreslit. Ve stráži se samopalem papír a tužku těžko schováte. Vojna byl hlavní start v perokresbě, což preferuji pro nenáročnost přípra vy. Stačí papír, tužka a i jen pár minut stačí pro poslepování jedné větší kresby. Pořádáte vlastní výstavy? Bude to 10 let, co jsem dělal poslední samostatnou výstavu. V tomto je se mnou problém. Nevyhledávám být někde v popředí a výstava, tam nelze být v zadní řadě jen jako pozorovatel.
Kde se mohou čtenáři s vašimi kresbami setkat? Na mém webu je teď skoro 1 900 zaznamenaných perokreseb – to je
46 Brýle&Móda 46_50_vomacka.indd 46
27.4.2014 16:01:57
velká možnost kresby potkat. S man želkou máme firmu, která se věnuje reklamě a tisku. Zde je prostor i pro mé kreslení, a tak jsme za více jak 20 let ve svém regionu dost „profláknutí“. Kresby dodávám na různé diplomy, novoročenky, přání, ale i na materiály, s kterými se firmy prezentují. Pracuji
hlavně jako grafik a je to velmi příjem né, když se projdu po městě a vidím, jak se nám daří zanechávat můj ruko pis. Minulý rok České dráhy pořizovaly nové vlakové soupravy a bylo to celé směřováno na propagaci regionů. Z prvních pěti souprav byly dva návrhy realizovány z mého stolu. Bylo to pro město Náměšť nad Oslavou a Jaromě řice nad Rokytnou. Asi největší stopa je, když jsem dostal za úkol udělat na obrovské silo grafiku. Pak jsem chodil pozorovat najatou firmu, jak na horolezeckých lanech s papírem v ruce si rozkreslují mou myšlenku.
Brýle&Móda 47 46_50_vomacka.indd 47
27.4.2014 16:02:08
Galerie Bylo fajn, když přišli z města Jemnice, abych jim nakreslil ilustraci na první stránku kroniky města. To jsem si říkal, že je to má stopa pro příští generace. A nejen zde. Minulý rok jsem dodával jednu perokresbu pro jedno město, aby ji s dobovými materiály uložili do schránky, která se ukládá do věže kostela při příležitosti opravy střechy. Dělal jsem i podklady pro pamětní mince, je toho víc. Co vás přimělo se věnovat zrovna karikatuře? Nejsem přímo karikaturista. Jako kluk jsem hltal Dikobraz a nikdy mě nenapadlo, že bych celebrity, co tam přispívaly, potkal. Dělal jsem několik sérií kreseb pro slovenského novi náře a k jeho projektům jsem kreslil portréty osobností jak z českého, tak slovenského rybníčku. Když jsem začal kreslit i do dalších zemí, zkusil jsem dotaz na Českou unii karikatu ristů, zda mne mohou přijmout. Byl jsem přijat, a když jsem na poslední valné hromadě seděl u stolu např. s panem Bartákem, vzpomněl jsem si, že takové troufalé sny jsem ani neměl. A já si s tím pánem povídal, jak kdo jsme v létě houbařili a kdo s jakým úspěchem. Nedávno jsem dostal nabídku vysta vovat své kresby vedle velké celebrity
48 Brýle&Móda 46_50_vomacka.indd 48
27.4.2014 16:02:13
malíře motorizmu Václava Zapadlíka. Bohužel nevystavuji, a tak ta nabídka je pro mě vzpomínka, že jsem snad vylezl na kopec. Kde berete inspiraci? Naštěstí mám svou práci, která mě uživí, a tak kreslit nemusím, ale můžu. Kreslím každý den před půlnocí a ve srandě říkávám, že kreslím akt nebo bagr. A včera jsem kreslil mrkev – návrh na celou výměnu etiket a tím nové grafiky pro jednoho výrob ce potravin.
hero ride – seriál závodů historických vozidel, který je zaměřen na slavné české značky a osobnosti z naší historie.
Čím se odlišujete? Perokresba není komerční, je to spíš pro mne srdeční záležitost a hlav ně můj útěk do světa, který se mi líbí. Má dost úzký okruh uplatnění. Vyhledávají mě na kresby, které jsou tak trošku „retro“. Zahájil jsem první kresby pro firmu vyrábějící smaltova né a porcelánové hrníčky, mám teď zpracovávat grafiku pro likérku, aby to bylo v duchu staré klasiky s důrazem na staré dobré české poctivé. Kreslím vizualizaci pro nový projekt Czech
46_50_vomacka.indd 49
27.4.2014 16:02:20
Galerie
Jakých pro vás důležitých úspěchů jste dosáhl ve své profesi? Když mě požádali připravit uchazeče na výtvarnou školu a oni se mnou půl roku trávili odpoledne a pak byli v prvním kole přijati, říkal jsem si, že je to dobré a svůj půlroční honorář lahvinku slivovičky si zasloužím. Žádné velké úspěchy nejsou důležité. Stačí ty krásné stříp ky. Byl jsem v Brně na Clas sic Show 2014 jako divák a dva výtvarníci, kteří tam vystavovali, mě v davu oslovili s otáz kou, jestli jsem to já. A při odchodu mne v dlani hřál stisk majitele a šéfre
daktora časopisu Motor Journal. Vě děl jsem, že večer si zase rád sednu ke stolu a s tou hezkou vzpomínkou se pustím do další kresby, třeba
nějakého krásného autoveterána, staré motorky či velocipedisty, a další večer to bude třeba nějaký psík, akt nebo bagr…
50 Brýle&Móda 46_50_vomacka.indd 50
27.4.2014 16:02:30
