Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje STRUČNÁ VERZE

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015

STRUČNÁ VERZE

1/45

Pořizovatel: Jihomoravský kraj Zpracovatel: HOPE-E.S., v.o.s.

2/45


Obsah:

1. ÚVOD ................................................................................................................................... 5 2. ANALYTICKÁ ČÁST........................................................................................................... 6 2.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY .............................................................................................. 6 2.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ........................................................................................................ 7 2.3 VZDĚLÁVÁNÍ ........................................................................................................................ 9 2.3.1 STAV ŠKOLSTVÍ ........................................................................................................................... 9 2.3.2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA .................................................................................................... 10 2.3.3 REKVALIFIKACE ......................................................................................................................... 12 2.4 TRH PRÁCE ........................................................................................................................ 14 2.4.1 ZAMĚSTNANOST A NEZAMĚSTNANOST .................................................................................... 14 2.4.2 POPTÁVKA PO PRACOVNÍ SÍLE ................................................................................................. 17 2.4.3 UPLATNITELNOST ABSOLVENTŮ ............................................................................................... 20 2.5 SWOT ANALÝZA ............................................................................................................... 23 3. NÁVRHOVÁ ČÁST ........................................................................................................... 25 3.1 PRIORITY, OPATŘENÍ A KLÍČOVÉ AKTIVITY .......................................................................... 25 3.1.1 PRIORITNÍ OSA 1: ADAPTABILITA A ROZVOJ LIDSKÉHO KAPITÁLU .......................................... 26 3.1.2 PRIORITNÍ OSA 2: VYUŽITÍ A ROZVOJ INOVAČNÍHO POTENCIÁLU ........................................... 29 3.1.3 PRIORITNÍ OSA 3: ROZVOJ A PODPORA POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI ....................................... 32 4. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST .................................................................................................. 36 4.1 4.2 4.3 4.4

FINANČNÍ PLÁN .................................................................................................................. 36 REALIZACE NAPLŇOVÁNÍ A ŘÍZENÍ KRP ............................................................................. 36 VYHODNOCOVÁNÍ A MONITORING KRP .............................................................................. 37 KOMUNIKAČNÍ PLÁN KRP .................................................................................................. 38

5. PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 40 5.1 VAZBA KRP SRLZ 2014-2015 NA STRATEGICKÉ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY SRJMK 2020 .... 40

3/45


Seznam obrázků: Obrázek 1: Základní schéma KRP SRLZ 2014-2015 ..................................................................... 5 Obrázek 2: Změna míry registrované nezaměstnanosti mezi lety 2008-2010 .......................... 16 Obrázek 3: Změna míry registrované nezaměstnanosti mezi lety 2008-2012 .......................... 16 Obrázek 4: Přehled prioritních os a opatření KRP SRLZ JMK 2014-2015 ................................ 25 Seznam tabulek: Tabulka 1: Základní charakteristika okresů Jihomoravského kraje .............................................. 6 Tabulka 2: Vývoj přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním v časových intervalech, seřazeno dle celkového přírůstku za roky 2006-2012 (v ‰) ......................................................... 7 Tabulka 3: Věkové složení obyvatelstva správních obvodů ORP, k 31. 12. 2012 ..................... 8 Tabulka 4: Vzdělanostní složení obyvatelstva správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 2011 ................................................................................................................................ 11 Tabulka 5: Průměrný věk uchazečů o rekvalifikace a nejvíce ohrožené cílové skupiny zapojené do rekvalifikací v okresech JMK, 2008-2011 ................................................................ 13 Tabulka 6: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech JMK v letech 2008-2012 ............ 15 Tabulka 7: Charakteristiky trhu práce v okresech Jihomoravského kraje a pořadí okresů v rámci ČR, k 31. 5. 2013 .................................................................................................................. 18 Tabulka 8: Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku v Jihomoravském kraji v letech 2006-2012 (k 31.12.) .......................................................................................................................... 18 Tabulka 9: Struktura nezaměstnaných podle délky evidence v Jihomoravském kraji v letech 2006-2012 (k 31.12.) .......................................................................................................................... 18 Tabulka 10: Struktura volných pracovních míst dle požadovaného vzdělání, k 31. 12. 2012 (v %) .......................................................................................................................................................... 19 Tabulka 11: Struktura VPM míst dle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), k 31. 12. 2012 (v %) ............................................................................................................................................................... 19 Tabulka 12: Mladiství v evidenci ÚP ČR v okresech Jihomoravského kraje, k 30. 9. 2012 ... 21 Tabulka 13: Absolventi v evidenci ÚP ČR v okresech Jihomoravského kraje, k 30. 9. 2012 . 22 Seznam grafů: Graf 1: Struktura obyvatel Jihomoravského kraje ve věku 15 a více let podle vzdělání a podle velikostních skupin obcí ..................................................................................................................... 12 Graf 2: Počet uchazečů o práci v rekvalifikaci dle okresů JMK, 2008-2011.............................. 13 Graf 3: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v letech 2008-2012...................................... 15 Graf 4: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech JMK v období 05/2012-05/2013 .... 17 Graf 5: Struktura uchazečů podle zaměstnání (KZAM/CZ-ISCO) v JMK v letech 2006-2012 20 Graf 6: Počet absolventů a mladistvých v evidenci ÚP v okresech Jihomoravského kraje, k 31. 5. 2013 ........................................................................................................................................ 21

4/45


1. Úvod Krátkodobý realizační plán Strategie lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 (dále jen KRP) je součástí základního koncepčního dokumentu v oblasti rozvoje lidských zdrojů pro území Jihomoravského kraje - Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2006-2016 (dále jen SRLZ JMK). Cílem KRP je prosazování rozvojových strategií daných SRLZ JMK dle aktuálního ekonomicko-společenského vývoje. Aktualizace a reakce na aktuální podmínky v kraji je tedy hlavním cílem KRP. Vize SRLZ JMK na období 2006-2016 je formulována následovně: „Kvalifikovaný, adaptabilní a konkurenceschopný lidský kapitál na otevřeném a efektivním trhu práce, zaručující rovné příležitosti pro všechny, využívající potenciál Brna jako druhého nejvýznamnějšího vzdělanostního a inovačního centra v České republice.“

Na základě Vize SRLZ je dále formulovaný strategický cíl SRLZ JMK: Zvyšování zaměstnanosti a celkového hospodářského růstu kraje prostřednictvím rozvoje efektivního trhu práce založeného na: • kvalifikovaném, flexibilním a konkurenceschopném lidském kapitálu generovaném vzdělanostním a inovačním potenciálem JMK, • na adaptabilitě a konkurenceschopnosti lidských zdrojů v JMK, • na účinné politice zaměstnanosti včetně důsledného prosazování rovných příležitostí a integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva, a to při respektování a podpoře principů udržitelného rozvoje.

Z hlediska realizace je zakázka rozdělena na část analytickou, návrhovou a implementační. Návrhová část vychází z výsledků a závěrů analytické části. V průběhu sestavování návrhové části byly realizovány celkem 3 pracovní skupiny za účasti odborníků na daná témata, kteří byli vybráni ve spolupráci se zadavatelem. V rámci pracovních skupin byly pro každou prioritní osu představeny navrhovaná opatření a aktivity, vč. navržení garantujících a spolupracujících subjektů (vazba na implementační část). Obrázek 1: Základní schéma KRP SRLZ 2014-2015

5/45


2. Analytická část Tato část dokumentu uvádí shrnutí výsledků Analytické části v podobě vybraných výstupů zaměřených zejména na regionální disparity JMK.

2.1

Základní charakteristiky

Území kraje je vymezeno územími okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Okresní úřady zanikly k 1. lednu 2003 a kraje se pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (viz tabulka níže). Z hlediska regionálního se tedy území Jihomoravského kraje člení na 7 okresů, na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a na 35 obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Celkem se v kraji nachází 673 obcí, z nichž 49 má statut města. Jediné z nich - krajské město Brno - je statutárním městem. Tabulka 1: Základní charakteristika okresů Jihomoravského kraje Rozloha v 2 km Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice Jihomoravský kraj Zdroj: ČSÚ

351 511 230 439 171 286 355 172 77 470 244 348 195 174 158 343 343 343 547 1 242 194 7 195

Počet obyvatel 55 566 51 281 378 965 59 797 15 942 61 437 35 405 24 037 21 845 55 963 19 651 22 199 13 295 24 671 21 819 62 661 29 491 39 117 51 581 91 089 30 501 1 166 313

Počet obyvatel sídla ORP 20 769 11 417 378 965 25 015 6 460 25 259 5 869 9 555 10 833 11 548 7 374 5 903 4 640 5 687 6 227 6 989 8 714 11 561 21 598 34 073 3 605

Hustota osídlení 158 100 1 646 136 93 215 100 139 284 119 80 64 68 141 138 183 86 114 94 73 157 162

Počet obcí 43 73 1 18 20 18 28 17 10 42 17 33 13 24 18 40 59 22 42 111 24 673

z toho: se statutem města 3 5 1 5 1 2 3 3 1 4 1 2 1 2 1 3 1 2 3 3 2 49

Z hlediska rozlohy je největší ORP Znojmo s více jak 1,2 tis. km2, součástí tohoto ORP je také nejvíce obcí. Nejlidnatějším je statutární město Brno (téměř 380 tisíc obyvatel), ORP Znojmo je na druhém místě. Naopak nejmenší ORP Kuřim s pouhými 77 km2 (a téměř 22 tisíci obyvateli). Z hlediska počtu obyvatel je nejmenší ORP Bučovice s necelými 16 tisíci obyvatel.

6/45


2.2

Demografický vývoj

Z hlediska demografického vývoje dochází v kraji k postupnému nárůstu počtu obyvatel, přičemž k nárůstu přispívají obě složky – jak přírůstek přirozenou měnou, tak přírůstek stěhováním. Tento trend ale není platný pro celé území kraje, vývoj počtu obyvatel se v jednotlivých částech kraje značně liší. Z hlediska postavení okresů lze konstatovat největší hustotu zalidnění v okresech Brno-město, Brnovenkov a Hodonín, kde počet obyvatel na km2 překračuje hodnotu 125. Naopak nejnižší hustotu zalidnění dle počtu obyvatel na 1 km2 vykazuje okres Znojmo. Z porovnání okresů je patrné, že ve většině z nich dochází dlouhodobě k přírůstku obyvatel, přičemž tento přírůstek byl největší v okrese Brno-venkov. Jediným okresem, kde dochází dlouhodobě k mírnému úbytku počtu obyvatel, je okres Hodonín s periferní polohou v rámci kraje i ČR. V posledním sledovaném roce došlo také k úbytku počtu obyvatel v Brně, z tabulky níže vyplývá, že se jednalo především o úbytek stěhováním. Demografické charakteristiky jsou dostupné i v podrobnosti správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Následující tabulka představuje vývoj obou složek přírůstku / úbytku počtu obyvatel zprůměrované za tříleté intervaly. Největší relativní nárůst počtu obyvatel (na 1 000 obyvatel ORP) za celé sledované období 2006-2012 přibylo v ORP Šlapanice, tento fakt lze vysvětlit vlivem postupujícího procesu suburbanizace, což platí také pro ORP Kuřim. ORP Šlapanice je navíc navázána na brněnskou průmyslovou zónu Černovická terasa, s vysokým počtem zaměstnavatelů a z toho plynoucí nabídky práce. Přírůstek v tomto ORP je z naprosté většiny způsoben převahou přistěhování nad vystěhováním, ale i přirozený přírůstek (s mírným časovým zpožděním za stěhováním) dosahuje nejvyšších hodnot v rámci kraje. Naopak k největšímu relativnímu úbytku obyvatel dochází ve všech ORP okresu Hodonín, především ORP Veselí nad Moravou a ORP Hodonín, což je zapříčiněno výrazně periferní polohou tohoto okresu s obtížnou dosažitelností centra regionu Brna. K negativnímu vývoji přispívá také zhoršená ekonomická situace okresu. Úbytek je způsoben převahou vystěhovalých nad přistěhovanými, ale také převahou zemřelých nad narozenými, tyto ORP tedy ubývají v obou složkách. Tabulka 2: Vývoj přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním v časových intervalech, seřazeno dle celkového přírůstku za roky 2006-2012 (v ‰) přírůstek 2006-2012

2004-2006

2007-2009

2010-2012

2004-2006

2007-2009

2010-2012

-24,38

-2,20

-1,04

-1,00

-3,07

-1,13

-1,86

-12,43

-1,59

0,80

-0,16

-0,15

-1,72

-2,41

-3,01

-1,37

-0,86

-0,61

0,07

1,01

-0,10

0,45

-2,23

-0,40

-1,19

0,91

1,26

0,53

1,10

-1,04

-0,08

-0,11

0,34

1,08

-0,43

Mikulov

5,28

-0,73

1,12

0,38

-1,39

-0,91

0,70

Brno

8,11

-0,23

1,28

1,12

-2,30

2,88

-19,42

Bučovice

12,24

-1,15

0,77

0,44

0,00

1,19

0,27

Ivančice

15,68

0,43

1,04

0,03

0,32

7,02

-0,09

Znojmo

17,29

-0,78

1,49

0,05

2,10

2,27

2,22

Veselí nad Moravou Hodonín Kyjov Moravský Krumlov Břeclav

Přirozený přírůstek

Přírůstek stěhování

7/45

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 přírůstek 2006-2012

2004-2006

2007-2009

2010-2012

2004-2006

2007-2009

2010-2012

Boskovice

22,73

-1,42

0,52

0,22

2,05

3,13

2,49

Vyškov

26,61

-0,89

1,09

0,02

0,86

4,41

2,89

Hustopeče

29,41

-0,60

0,84

0,57

3,01

3,49

2,37

Blansko

39,00

-0,49

1,91

1,48

6,28

3,22

3,72

Pohořelice

57,22

0,47

1,89

0,78

-0,50

7,81

2,39

Rosice

67,30

-0,31

1,46

0,37

5,84

9,61

3,88

72,64

-0,60

2,03

1,53

10,76

7,59

3,28

Slavkov u Brna Tišnov

Přirozený přírůstek

Přírůstek stěhování

75,53

-1,58

1,07

1,00

5,17

11,74

5,06

Židlochovice

104,09

0,19

1,74

2,13

5,53

15,10

7,27

Kuřim

112,27

2,28

5,37

2,66

13,47

16,50

2,67

Šlapanice

126,52

0,92

3,27

2,07

13,22

18,37

13,92

Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Pozn. Jedná se o průměrnou hodnotu ročního přírůstku / úbytku za daný tříletý interval

Tabulka níže představuje charakteristiky věkového rozložení obyvatelstva v jednotlivých správních obvodech ORP. Rozdíly mezi jednotlivými ORP nejsou výrazné, ale opět ukazují na dříve definované trendy. Mladší obyvatelstvo s průměrným věkem pod 40 let se nachází převážně v zázemí krajského města, kam se stěhují mladé páry zakládající rodiny. Proto je zde také nejvyšší podíl obyvatel ve věku do 15 let (kolem 16,5 %). Nízké hodnoty průměrného věku a zároveň velkého podílu předproduktivní složky obyvatelstva zaznamenaly ORP Kuřim, Židlochovice, Šlapanice a Slavkov u Brna. V těchto ORP je také jeden z nejnižších indexů stáří značící poměr mezi předproduktivní a postproduktivní složkou obyvatelstva. Z tohoto hlediska je tedy vývoj ve zmiňovaných ORP velmi příznivý, protože index stáří je pod hodnotou 1001 a složka mladých tudíž početně převyšuje část obyvatelstva v důchodovém věku. Na opačné straně jsou ORP Brno, Tišnov, Blansko, Rosice, Veselí nad Moravou a Kyjov, kde má výraznější zastoupení postproduktivní složka obyvatel (nad 16,5 %), správní obvody vykazují vysoký index stáří a průměrný věk jejich obyvatel se pohybuje nad 41 lety. Důvody tohoto stavu u zmiňovaných ORP jsou různé, v některých případech se jedná o periferní regiony, které ztrácí mladší obyvatelstvo a nejsou lákavé pro nově přistěhovalé, v případě hlavního města je to pak především odlivem mladých lidí do zázemí města. Tabulka 3: Věkové složení obyvatelstva správních obvodů ORP, k 31. 12. 2012 Počet obyvatel

z toho ve věku (v %) 0 - 14

15 - 64

Průměrný věk

Index stáří

65 +

Blansko

55 566

14,3

68,4

17,3

41,5

121,0

Boskovice

51 281

15,3

68,3

16,4

40,7

107,5

Brno

378 965

13,7

67,9

18,4

42,2

134,9

Břeclav

59 797

13,8

70,7

15,5

41,2

112,8

Bučovice

15 942

14,3

69,4

16,3

41,0

114,5

Hodonín

61 437

13,5

70,7

15,8

41,3

117,3

1

mimo Slavkova u Brna, kde je 100,3

8/45

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Počet obyvatel

z toho ve věku (v %) 0 - 14

15 - 64

Průměrný věk

Index stáří

65 +

Hustopeče

35 405

14,8

69,6

15,6

40,7

105,8

Ivančice

24 037

14,7

69,5

15,8

40,7

108,1

Kuřim

21 845

17,1

67,5

15,4

39,6

90,2

Kyjov

55 963

14,1

69,4

16,5

41,4

116,7

Mikulov

19 651

14,3

71,5

14,1

40,6

98,8

Moravský Krumlov

22 199

13,9

69,8

16,3

41,3

117,9

Pohořelice

13 295

15,0

70,2

14,8

40,3

99,1

Rosice

24 671

15,3

67,8

16,9

40,9

110,6

Slavkov u Brna

21 819

15,6

68,8

15,6

40,2

100,3

Šlapanice

62 661

16,5

67,7

15,8

40,1

95,3

Tišnov

29 491

15,2

67,2

17,6

41,1

115,8

Veselí nad Moravou

39 117

13,5

69,9

16,6

41,5

123,4

Vyškov

51 581

14,8

69,5

15,8

40,8

106,8

Znojmo

91 089

15,0

70,1

14,9

40,5

99,5

Židlochovice

30 501

16,0

69,2

14,8

39,9

92,0

Zdroj: ČSÚ

2.3 2.3.1

Vzdělávání Stav školství

Stav školství v Jihomoravském kraji lze charakterizovat pozitivně, např. z toho důvodu, že v Jihomoravském kraji (spolu s Moravskoslezským kraje a hl.m. Praha) je nadprůměrný počet žáků základních škol než v ostatních krajích ČR, přičemž v posledním sledovaném období 2007-2011 lze pozorovat nárůst počtu dětí v mateřských školách (za sledované období přibylo 4 198 dětí v mateřských školkách, tj. jejich počet narost o 13,0 %). V tomto kontextu je statisticky zajímavé, že navzdory rapidnímu nárůstu počtu dětí v mateřských školách došlo pouze k malému nárůstu počtu mateřských škol (pouze o 2 více). Tento fakt způsoboval v tomto období trend převisu poptávky po umístění dětí do mateřských škol nad kapacitními možnostmi mateřských škol. Tento trend způsobil i nárůstu počtu soukromých mateřských škol. Fakt rapidního nárůst počtu dětí v mateřských školách za sledované období je nutné předpokládat do budoucího vývoje stavu základních a středních škol. V případě vývoje počtu žáků základních škol ve sledovaném období byl trend přesně opačný, tj. docházelo k poklesu počtu žáků základních škol (za sledované období ubylo 6 572 žáků na základních školkách, tj. jejich počet poklesl o 7,2 %). Podobný vývoj platil ve sledovaném období i pro střední školy (absolutně pokles na středních školkách počet žáků o 4964 žáků, relativně o 7,6 %). Z hlediska vývoje počtu dětí v mateřských školách se však dá během následujících let předpokládat relativní dorovnání této ztráty. Vzhledem k výši úbytku žáků na základních a středních školách ve sledovaném období, které jsou vyšší než přírůstky počtu dětí mateřských škol, bude docházet ke zvyšování počtu žáků na základních a středních školách jen velmi pomalu, přičemž v krátkodobém výhledu 2-3 let nebude k tomuto zvyšování docházet vůbec. Z hlediska počtu školských zařízení v JMK

9/45


lze konstatovat ve sledovaném období relativně konstantní stav (změny v počtu školských zařízení dle jednotlivých typů škol maximálně počtu 4-5). V případě studentů vyšších odborných škol a vysokých škol lze opět zaznamenat narůstající trend počtu studentů (na vysokých školách vzrostl počet studentů za sledované období o 15,6 %). Tento trend bude pravděpodobně i nadále narůstat zejména v oblasti studentů bakalářských oborů, což bude mít vliv na celkovou vzdělanostní strukturu JMK.

2.3.2

Vzdělanostní struktura

Jak bylo zmíněno výše, ve vzdělanostní struktuře obyvatel kraje lze vysledovat pozitivní trendy – za posledních 10 let poklesl počet obyvatel s nejnižším vzděláním ve prospěch osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním a vyrovnával se rozdíl v počtu vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen. Kraj se v republikovém srovnání dlouhodobě umisťuje na druhé příčce v podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (podíl vysokoškoláků 14,7 % oproti 12,5 % v ČR). Vzdělanostní struktura v jednotlivých správních obvodech ORP v kraji se liší, i když platí převaha obyvatel s úplným středním vzděláním (s maturitou), následované středoškolsky vzdělanými bez maturity. Výjimku tvoří ORP Brna, které má dominantní postavení v kraji. Na jedné straně nejvyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním (23,6 %) a osob s úplným středním vzděláním s maturitou vč. nástavbového (34,3 %), na straně druhé nejnižší podíl osob se základním vzděláním (12,9 %) a osob vyučených (23,2 %). V porovnání s průměrem kraje vykazují kvalitní vzdělanostní strukturu také ORP Kuřim a Šlapanice, obecně platí, že výraznější podíl osob s vyšším stupněm vzdělání se nachází ve správních obvodech v zázemí Brna. I zde dosahují podíly vysokoškolsky vzdělaných nadprůměrných hodnot 17,8 % (resp. 16,1 %) a nízké jsou podíly osob se základním vzděláním i středoškolským vzděláním bez maturity. Naopak ORP na jihozápadě kraje, tedy při hranicích s Rakouskem a s krajem Vysočina, vykazují nejméně kvalitní vzdělanostní strukturu obyvatel. Jedná se o ORP Moravský Krumlov, Pohořelice, Mikulov a také Znojmo. Zde dosahují podíly osob se základním vzděláním až 24,0 % (ORP Mikulov), oproti průměru kraje, který je 17,6 % a podíly osob se středoškolským vzděláním bez maturity přes 40 % (ORP Moravský Krumlov a Pohořelice), přičemž průměr kraje je 32,3 %. Jedná se o ORP s vyšším zastoupením zemědělské funkce v hospodářství a také s vysokou nezaměstnaností, která koresponduje se vzdělanostní strukturou (okres Znojmo je jedním z okresů Jihomoravského kraje, který je nejvíce postižen nezaměstnaností, viz kapitola Zaměstnanost a nezaměstnanost níže). V celém kraji dochází k vyrovnávání rozdílu v počtu vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen. V kraji je mezi vysokoškolsky vzdělanými průměrně 53,6 % mužů a 46,4 % žen. V tomto pohledu je nejvyrovnanější situace mezi pohlavími v ORP Veselí nad Moravou a Moravský Krumlov, kde podíl vysokoškolsky vzdělaných mužů převyšuje podíl vysokoškolsky vzdělaných žen jen o 0,5 %. Město Brno s nejvyšším podílem vysokoškoláků je v tomto ohledu spíše podprůměrné, VŠ vzdělaných mužů je zde 53,9 %, nejvyšší podíl zaznamenali ORP Vyškov a Bučovice, kde podíl VŠ vzdělaných mužů překračuje 56 %.

10/45


Tabulka 4: Vzdělanostní složení obyvatelstva správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 2011 Obyvatelstvo (15 a více let) 47 444 42 792 336 757

Bez vzdělání 0,3 0,5 0,3

ZŠ vč. neukončeného 16,6 17,6 12,9

SŠ vč. vyučení (bez mat.) 35,7 38,9 23,2

Úplné střední (s mat.) 28,0 26,3 29,4

Nástavbové studium 2,7 2,8 3,2

Břeclav

50 857

0,4

22,2

34,7

25,9

Bučovice

13 421

0,4

22,8

38,0

Hodonín

52 079

0,4

21,3

Hustopeče

29 731

0,4

Ivančice

20 223

Kuřim

Blansko Boskovice Brno

VOŠ

VŠ

muži

ženy

1,4 1,4 1,6

12,3 9,7 23,6

53,6 52,4 53,9

46,4 47,6 46,1

2,6

0,9

9,5

52,2

47,8

24,1

2,2

1,0

8,2

57,3

42,7

37,3

25,4

2,5

0,9

8,9

52,9

47,1

22,1

39,3

24,4

2,2

0,9

7,7

54,4

45,6

0,3

18,8

40,1

24,6

2,6

1,2

8,4

51,6

48,4

18 795

0,2

15,0

30,2

29,4

2,9

1,2

17,8

54,1

45,9

Kyjov

47 174

0,4

21,8

39,1

24,1

2,4

0,9

8,4

51,8

48,2

Mikulov

16 500

1,0

24,0

38,4

22,7

2,1

0,9

7,3

52,7

47,3

Moravský Krumlov

18 788

0,8

22,9

41,6

21,9

2,5

0,8

6,8

50,5

49,5

Pohořelice

11 237

0,6

22,9

41,0

21,9

1,9

0,9

6,7

51,8

48,2

Rosice

20 769

0,3

18,4

36,4

27,0

2,6

1,1

11,0

53,4

46,6

Slavkov u Brna

18 353

0,4

18,7

38,8

25,5

2,6

1,1

10,0

51,2

48,8

Šlapanice

52 828

0,3

15,5

32,1

28,5

2,6

1,2

16,1

53,8

46,2

Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov

24 923

0,2

17,3

35,7

27,7

3,1

1,3

11,8

52,6

47,4

32 919

0,4

21,7

37,6

25,0

2,8

0,8

8,7

50,3

49,7

43 485

0,3

18,1

35,5

26,8

2,6

1,1

11,9

56,4

43,6

Znojmo

76 256

0,8

23,0

37,3

23,7

2,2

1,0

8,1

52,4

47,6

Židlochovice

25 383

0,4

19,8

39,5

23,9

2,1

1,1

9,5

55,7

44,3

1 000 714

0,4

17,6

32,3

26,9

2,8

1,3

14,7

53,6

46,4

Jihomoravský kraj Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011


Ke Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 vydal Statistický úřad (krajská správa v Brně) analýzu s názvem „Výsledky SLDB 2011 v regionálním pohledu - vzdělanostní struktura“. Hodnoceno zde bylo, jak souvisí velikostní struktura obce a vzdělanost jejích obyvatel. Podle výsledků zobrazených v grafu níže je možno pozorovat předpokládaný fakt, že s rostoucí velikostní skupinou obce roste vzdělanost jejích obyvatel. Příkladem může být podíl osob s úplným středním vzděláním s maturitou, jenž se zvyšuje napříč celého spektra velikostních skupin obcí (od 24,1 % v nejmenších obcích až po 34,3 % v Brně). Podobně podíl osob s vysokoškolským vzděláním, který se zvyšuje od 6,0 % v malých obcích po 23,6 % v Brně (výjimku tvoří okresní města, kde je podíl vysokoškoláků nižší než v obcích s počtem obyvatel 10 až 20 tisíc). Graf 1: Struktura obyvatel Jihomoravského kraje ve věku 15 a více let podle vzdělání a podle velikostních skupin obcí

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – Výsledky SLDB 2011 v regionálním pohledu - vzdělanostní struktura

2.3.3

Rekvalifikace

Rekvalifikace jsou spojovacím článkem mezi systémem vzdělávání a trhem práce. Po analýze počtu rekvalifikovaných, zaměření kurzů a rozložení účastníků dle věku na úrovni kraje je možné analyzovat rekvalifikace také na úrovni jednotlivých okresů. Z hlediska časového vývoje lze provést analýzu počtu uchazečů o práci v rekvalifikaci, kdy při meziročním srovnání vždy pro 4. čtvrtletí daného roku v období 2008-2011 je patrná vzrůstající tendence v období 2008-2010 ve všech okresech JMK. Pro následující období 2010-2011 pak v případě okresů Břeclav a Hodonín stále stoupá počet uchazečů o práci v rekvalifikaci a naopak v případě okresů Brno město, Brno venkov, Blansko, Vyškov a Znojmo dochází k poklesu počtu uchazečů o práci v rekvalifikaci.

12/45


Graf 2: Počet uchazečů o práci v rekvalifikaci dle okresů JMK, 2008-2011

Počet uchazečů v rekvalifikaci

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 4. čtvrtletí

4. čtvrtletí

4. čtvrtletí

4. čtvrtletí

2008

2009

2010

2011

Brno město

Brno venkov

Hodonín

Blansko

Vyškov

Znojmo

Břeclav

Zdroj: MPSV

Z hlediska zapojení uchazečů o práci do rekvalifikací je dále zajímavá statistika průměrného věku osob zapojených do rekvalifikace, kdy v období 2008-2011 je v okresech Brno-město a Blansko průměrný věk uchazečů zapojených do rekvalifikací 40, v ostatních okresech JMK je to 38 let. Z hlediska nejvíce ohrožených cílových skupin v okresech JMK v období 2008-2011 je v okrese Břeclav nejvíce ohrožená cílová skupina 20-24 let. Naopak v případě okres Brno-město je to cílová skupina 50-54 let. Tabulka 5: Průměrný věk uchazečů o rekvalifikace a nejvíce ohrožené cílové skupiny zapojené do rekvalifikací v okresech JMK, 2008-2011 Průměrný věk Brno - město Brno- venkov Hodonín Břeclav Blansko Vyškov Znojmo Zdroj: MPSV

40 38 38 38 40 38 38

Nejvíce ohrožená věková skupina v roce 2008 2009 2010 40-44 let 30-34 let 50-54 let 30-34 let 30-34 let 35-39 let 30-34 let 30-34 let 20-24 let 20-24 let 20-24 let 20-24 let 30-34 let 50-54 let 35-39 let 30-34 let 30-34 let 35-39 let 30-34 let 35-39 let 30-34 let

2011 50-54 let 35-39 let 20-24 let 20-24 let 35-39 let 30-34 let 40-44 let

13/45


2.4 2.4.1

Trh práce Zaměstnanost a nezaměstnanost

Z regionálního pohledu Jihomoravského kraje členěného na okresy lze konstatovat, že okresy Brnovenkov, Brno-město, a Blansko vykazují dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost, která téměř není zatížena sezónními výkyvy. V letních měsících je nízký podíl nezaměstnaných také v okrese Vyškov (viz tabulka níže v kapitole Poptávka po pracovní síle), kde už se projevuje nástup sezónních prací, jak naznačuje i obrázek níže. Maxima v míře registrované nezaměstnanosti dosáhl v zimních měsících mezi roky 2009-2010 okresy Znojmo a Hodonín, kde nezaměstnanost přesahovala 17 %. Situace v okresech byla horší oproti průměru kraje již před nástupem krize, ale hospodářský propad situaci v okresech ještě zhoršil. Rozdíly mezi jednotlivými okresy kraje jsou významné. V okrese Hodonín připadá na jedno volné místo stále okolo 30-40 uchazečů, tedy dvaapůlkrát více než je průměr ČR. Díky nástupu sezónních prací v zemědělství a stavebnictví se zlepšila oproti počátku roku situace zejména v okresech Znojmo, Břeclav a Brno-venkov, kde počet uchazečů připadajících na jedno nabízené volné místo se alespoň blíží k republikovému průměru. Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jsou dlouhodobě nezaměstnaností nejvíce postiženy okresy Hodonín (podíl nezaměstnanosti zde dosahuje aktuálně 10,3 %) a Znojmo (9,3 %), v jejichž podílu nezaměstnanosti se však projevují výrazné sezónní výkyvy. V průběhu května poklesla v těchto dvou okresech nezaměstnanost od 0,4 p. b. (Hodonín) do 0,8 p. b. (Znojmo), zatímco v ČR v průměru pouze o 0,2 p. b. Naopak nejnižší úroveň nezaměstnanosti je dlouhodobě vykazována v okrese Brno-venkov 6,3 % a Vyškov 6,4 %. Z širšího hlediska regionálního míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji je poměrně vysoká; kraj je téměř úplně obklopen regiony s nezaměstnaností nižší. Z pěti sousedních českých krajů vyšší míru nezaměstnanosti než kraj Jihomoravský vykazuje pouze kraj Zlínský; v obou sousedních slovenských krajích (Trenčianský a Trnavský) je také nezaměstnanost nižší, stejně tak i v jediné přímo sousedící rakouské spolkové zemi – v Dolním Rakousku. Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jsou nezaměstnaností nejvíce postiženy okresy Hodonín (míra nezaměstnanosti zde dosahuje aktuálně 13,3 %) a Znojmo (12,2 %), v jejichž míře nezaměstnanosti se ovšem projevují výrazné sezónní výkyvy. Naopak nejnižší úroveň nezaměstnanosti je dlouhodobě vykazována v obou brněnských okresech (Brno-venkov nyní 7,2 %, Brno - město 8,2 %) a také v okrese Vyškov (rovněž 8,0 %). Z regionálního pohledu lze Jihomoravský kraj charakterizovat na základě vývoje míry registrované nezaměstnanosti od roku 2008-2012, tj. v období vlivu globální ekonomické krize, která má na stav zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, stejně jako v ostatních regionech NUTS v EU, velký vliv. V období 2008-2010, tj. období od začátku ekonomické recese v roce 2008 do období mírného ekonomického oživení v roce 2010 lze zaznamenat nejvyšší nárůst registrované nezaměstnanosti v okrese Břeclav (míra registrované nezaměstnanosti, dále jen MRZ, vzrostla v průměru o 6,34 %) a v okrese Hodonín (MRZ vzrostla v průměru o 5,34 %). Naopak mezi nejméně postižené regiony nárůstem nezaměstnanosti v období 2008-2010 patřil okres Brno-město (MRZ vzrostla v průměru o 2,81 %). V delším období, tj. v období 2008-2012 se začala v okresech JMK situace zlepšovat

14/45


a v meziročním srovnání mezi roky 2008 a 2012 nespadal žádný z okresu JMK do regionu, kde by byl nárůst nezaměstnanosti ve sledovaném období vyšší než 6 %. Tabulka 6: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech JMK v letech 2008-2012 Míra registrované nezaměstnanosti okrese v % Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Zdroj: ČSÚ

2008

2009

6,53 5,75 4,44 6,92 10,92 5,19 10,80

2010

11,09 8,17 8,17 12,08 15,93 9,71 15,38

10,31 8,56 8,86 13,26 16,35 9,22 14,73

2011 8,73 8,15 7,62 11,05 14,46 8,84 14,05

2012 9,37 8,93 8,24 11,45 14,92 8,74 15,13

Graf 3: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v letech 2008-2012 18,00 16,00 14,00

MRZ v %

12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Blansko

Brno-město Brno-venkov 2008

2009

Břeclav 2010

2011

Hodonín

Vyškov

Znojmo

2012

Zdroj: ČSÚ

Z hlediska změn v těchto období je nutné upozornit na pokračování relativního zhoršení situace na trhu práce v oblasti MRZ v okresech Znojmo a Brno-město. Naopak v ostatních okresech JMK došlo v oblasti MRZ k zlepšení situace na trhu práce v kontextu vývojového trendu, kdy údaje za MRZ začaly v roce 2011 pozitivní vývoj ve všech okresech JMK. V roce 2012 však začala MRZ opět narůstat a na konci roku 2012 se opět blížila údajům z „kritických“ let 2009, 2010. Výše popsaný vývoj je níže znázorněn graficky metodou kartogramu.

15/45


Obrázek 2: Změna míry registrované nezaměstnanosti mezi lety 2008-2010

Zdroj: ČSÚ, vlastní tvorba

Obrázek 3: Změna míry registrované nezaměstnanosti mezi lety 2008-2012

Zdroj: ČSÚ, vlastní tvorba

16/45


S problematikou nezaměstnanosti úzce souvisí faktor počtu volných pracovních míst, kdy je uveden vývoj počtu pracovních míst za období květen 2012 – květen 2013. Z hlediska okresů JMK pouze v okresech Blansko a Vyškov ve sledovaném období trvale mírně stoupal počet volných pracovních míst. V ostatních okresech JMK je patrný klesající trend počtu volných pracovních míst v kvetnu 2013 (navzdory mírnému nárůst v některých okresech JMK v dubnu 2013). Graf 4: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech JMK v období 05/2012-05/2013 1400 1157 1102 1024

Počet volných pracovních míst

1200 1000 800 600 400

517 472 448 356 285 280

289 304 247

459 412 418

391 343340 240 198202

200 0 Blansko

Brno-město Brno-venkov květen 2012

Břeclav

duben 2013

Hodonín

Vyškov

Znojmo

květen 2013

Zdroj: Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji (k 31. 5. 2013), Úřad práce ČR, Krajská pobočka Brno

2.4.2 Poptávka po pracovní síle Volných pracovních míst v kraji ubylo především po roce 2008 (z 15 tisíc volných míst na 3 tisíce míst v roce 2012) a zatím nedochází k návratu na původní úroveň. V rámci kraje však v tomto ukazateli existují výrazné meziregionální rozdíly. Ukazatel počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo je nejvyšší v jižních okresech kraje (především v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo), ve kterých má odvětví zemědělství stále významné postavení na pracovním trhu a v nichž trh práce vykazuje výraznější sezónní průběh nezaměstnanosti. V okrese Hodonín připadá na jedno volné místo dlouhodobě okolo 30-40 uchazečů, tedy dvaapůlkrát více než je průměr ČR. Hodonín se tím řadí k nejhorším okresům v republice v tomto ukazateli, v květnu 2013 bylo jen 6 okresů, které měly počet uchazečů na 1 VPM vyšší. V tomto ukazateli si ale celý Jihomoravský kraj vede velmi podprůměrně vzhledem k celé ČR a posílení poptávky po pracovní síle zůstává stále velkým problémem. Ani nejlépe si stojící okres Blansko, kde na jedno volné pracovní místo připadá „pouze“ 16,8 uchazečů, nedosahuje ani průměru ČR, kde je počet uchazečů na 1 VPM o 4 nižší.

17/45


Tabulka 7: Charakteristiky trhu práce v okresech Jihomoravského kraje a pořadí okresů v rámci ČR, k 31. 5. 2013 Počet uchazečů Blansko

Podíl nezaměstnaných (v %)

Pořadí

Počet volných prac. míst

Počet uchazečů na 1 VPM

Pořadí

5 116

6,9

50.

304

16,8

33.

Brno-město

21 212

8,1

28.

1 024

20,7

23.

Brno-venkov

8 914

6,3

57.

448

19,9

25.

Břeclav

6 189

7,6

36.

280

22,1

21.

Hodonín

11 350

10,3

11.

340

33,4

7.

Vyškov

4 067

6,4

55.

240

16,9

31.

Znojmo

7 302

9,3

15.

418

17,5

30.

64 150

7,9

3 054

21,0

547 463

7,5

42 632

12,8

Jihomoravský kraj Celkem ČR

Zdroj: MPSV, měsíční statistiky Pozn. „Pořadí“ značí pořadí, v jakém se umístil okres v celorepublikovém srovnání okresů

Výše uvedené údaje lze dále doplnit o analýzu struktury uchazečů o zaměstnání podle věku v Jihomoravském kraji. Data jsou prezentována za období 2006-2012. Tabulka 8: Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku v Jihomoravském kraji v letech 2006-2012 (k 31.12.) Rok

Do 19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% 2006 2 478 4,5 14 186 25,7 12 648 22,9 11 382 20,6 2007 1 829 4,1 9 859 22,3 10 277 23,2 9 078 20,5 2008 1 923 4,5 10 257 23,8 9 982 23,2 8 546 19,8 2009 2 856 4,3 16 953 25,7 15 728 23,9 13 082 19,8 2010 2 681 3,9 17 065 24,6 16 873 24,3 13 884 20,0 2011 2 627 4,2 16 316 26,0 15 253 24,3 12 745 20,3 2012 2 763 4,2 16 988 25,6 15 943 24,0 13 423 20,2 Zdroj: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012

50-59 let abs. v% 13 681 24,8 12 190 27,6 11 333 26,3 15 889 24,1 17 118 24,7 14 684 23,4 15 485 23,3

60 a více let abs. v % 855 1,5 1 006 2,3 1 022 2,4 1 436 2,2 1 721 2,5 1 097 1,7 1 833 2,8

Kategorizaci uchazečů o zaměstnání dle věku doplňuje statistika struktury nezaměstnaných podle délky evidence na úřadech práce, kdy nejvíce problémovou skupinu představují dlouhodobě nezaměstnaní, tj. více než 12 měsíců. Tabulka 9: Struktura nezaměstnaných podle délky evidence v Jihomoravském kraji v letech 20062012 (k 31.12.) Rok

do 3 měsíců

3-6 měsíců

6-12 měsíců

více než 12 měsíců abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% 2006 14 676 26,6 9 419 17,1 8 287 15,0 22 848 41,4 2007 13 269 30,0 7 376 16,7 6 703 15,2 16 891 38,2 2008 15 601 36,2 8 184 19,0 6241 14,5 13 037 30,3 2009 20 780 31,5 14 370 21,8 14 82 22,6 15 912 24,1 2010 23 003 33,2 11 975 17,3 11 550 16,7 22 814 32,9 2011 18 191 29,0 11 484 18,3 9 850 15,7 23 197 37,0 2012 17 996 27,1 12 283 18,5 12 046 18,1 24 110 36,3 Zdroj: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012

Celkový počet nezaměstnaných abs. v% 55 230 100 44 239 100 43 063 100 65 944 100 69 342 100 62 722 100 66 435 100

18/45


V jednotlivých okresech se struktura nabídky pracovních míst velmi liší – od zemědělsky zaměřeného okresu Hodonín, kde je 44,9 % pracovních míst pro uchazeče se základním vzděláním a pouze 2,8 % pro vysokoškolsky vzdělané, po město Brno, které soustředí vysokoškoláky a pro ně je také připraveno 21,5 % všech volných pracovních míst. Tabulka 10: Struktura volných pracovních míst dle požadovaného vzdělání, k 31. 12. 2012 (v %) Základní Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj ČR Zdroj: MPSV, čtvrtletní statistiky

16,8 24,4 25,0 16,7 44,9 17,4 13,2 24,0 35,0

Středoškolské bez maturity 47,4 30,0 63,5 36,8 32,8 45,2 59,6 44,3 35,9

Středoškolské s maturitou 31,6 24,1 8,7 31,9 19,4 36,1 23,0 21,7 20,5

Vysokoškolské 4,2 21,5 2,7 14,6 2,8 1,3 4,3 10,0 8,5

Výše uvedenou strukturu volných pracovních míst (VPM) doplňuje analýza členění VPM dle kvalifikace zaměstnání (CZ-ISCO). Opět se potvrzuje trend koncentrace pracovních pozic řídících pracovníků, specialistů a technických a odborných pracovníků (s požadovaným vysokoškolským vzděláním) do krajského města Brna a dále do okresů Blansko a Břeclav. Tabulka 11: Struktura VPM míst dle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), k 31. 12. 2012 (v %) Třída zaměstnání Úroveň dovednosti Blansko

1+2

3

4+5+6+7+8

9

4

3

2

1

13,2

28,9

40,0

17,9

Brno-město 22,0 22,2 46,4 9,3 Brno-venkov 3,3 6,2 28,1 62,4 Břeclav 16,7 25,0 43,8 14,6 Hodonín 6,5 11,3 48,2 31,6 Vyškov 16,1 16,1 60,0 4,5 Znojmo 5,1 21,3 63,0 9,4 Jihomoravský kraj 12,6 17,4 44,1 25,2 ČR 13,6 15,2 49,1 21,3 Zdroj: MPSV, čtvrtletní statistiky Pozn.1: Hlavní třídy klasifikace CZ-ISCO: 1 Zákonodárci a řídící pracovníci, 2 Specialisté, 3 Techničtí a odborní pracovníci, 4 Úředníci 5 Pracovníci ve službách a prodeji, 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, 7 Řemeslníci a opraváři, 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři, 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Pozn.2: Úroveň dovednosti dle metodiky ČSÚ; čím vyšší nároky na pracovní pozici tím vyšší číslo požadované úrovně dovedností.

Z pohledu JMK a klasifikace CZ-ISCO lze dále uvést analýzu struktury uchazečů podle zaměstnání a její vývoj v letech 2006-2012, kdy je nejvíce uchazečů v průběhu celého sledovaného období ze skupiny 9 Pomocníci a nekvalifikovaní pracovníci, skupiny 5 Pracovníci ve službách a prodeji a skupiny 7 Řemeslníci a opraváři.

19/45


Graf 5: Struktura uchazečů podle zaměstnání (KZAM/CZ-ISCO) v JMK v letech 2006-2012

Zdroj: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012

2.4.3 Uplatnitelnost absolventů Jak bylo zmíněno výše, vývoj nezaměstnanosti absolventů v Jihomoravském kraji je mírně horší oproti průměru v ČR, ale nelze ho považovat za negativní. Níže uvedený graf představuje nejaktuálnější situaci v nezaměstnanosti absolventů a mladistvých v okresech Jihomoravského kraje. Ve všech sledovaných okresech došlo k nárůstu počtu evidovaných na ÚP ČR oproti květnu roku 2012, přičemž tento nárůst je extrémní především v případě města Brna, kde počet uchazečů vzrostl o více než 50 %. Nárůst o 30 % zaznamenal také okres Brno-venkov. Při analýze územních disparit v uplatnitelnosti absolventů v absolutních číslech počtu uchazečů se jasně projevuje vliv velikosti krajského města Brna, kde se koncentruje třetina obyvatel kraje a také školské instituce.

20/45


Graf 6: Počet absolventů a mladistvých v evidenci ÚP v okresech Jihomoravského kraje, k 31. 5. 2013

Počet absolventů a mladistvých

1200 1000 800 600 400 200 0 Blansko

Brno-město Brno-venkov květen 2012

Břeclav

duben 2013

Hodonín

Vyškov

Znojmo

květen 2013

Zdroj: Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji (k 31. 5. 2013), Úřad práce ČR, Krajská pobočka Brno

Také v evidenci počtu mladistvých k nejaktuálnějšímu datu (30. 9. 2012) hraje velkou roli populační velikost jednotlivých okresů a přední místo zaujímá okres Brno-město. Poměrně, vzhledem ke své velikosti, má ale velmi malý počet mladistvých registrovaných okres Blansko i okres Brno-město. Zajímavé je také srovnání podílu mladistvých evidovaných na ÚP ČR déle než 5 měsíců, který je nejnižší v okrese Znojmo (39,0 % registrovaných) a nejvyšší v okrese Blansko (55,6 %). Město Brno dosahuje také poměrně vysokého podílu – 51,4 %. V jednotlivých okresech se také liší podíl mladistvých, kteří dosud ještě nikde nepracovali – podíl na všech registrovaných se pohybuje mezi 77,8 % (okres Blansko) a 93,1 % (okres Břeclav). Průměr kraje je 85,4 %. Mladiství uchazeči mají v naprosté většině případů základní vzdělání či praktickou školu, pouze tři registrovaní mladiství byli bez vzdělání. Tabulka 12: Mladiství v evidenci ÚP ČR v okresech Jihomoravského kraje, k 30. 9. 2012 Mladiství celkem k 30.9.2012 v evidenci ÚP ČR na konci sledovaného období celkem dívky

z toho: Dosažitelní celkem

Blansko 9 6 Brno-město 148 79 Brno-venkov 24 9 Břeclav 29 14 Hodonín 33 19 Vyškov 24 11 Znojmo 41 14 Jihomoravský kraj 308 152 Zdroj: MPSV, pololetní statistiky absolventů

9 146 24 29 33 24 41 306

dívky 6 77 9 14 19 11 14 150

V evidenci déle než 5 měsíců celkem

dívky 5 76 11 12 18 10 16 148

Dosud nepracovali celkem

3 38 3 3 8 5 5 65

7 127 20 27 25 21 36 263

dívky 5 67 8 13 13 11 12 129

21/45


Územní disparity lze vysledovat také u absolventů v evidenci ÚP ČR. V tomto směru si vede velmi dobře krajské město Brno, kde absolventi tvoří pouze malou část všech registrovaných uchazečů (3,7 % oproti 6,8 % průměru kraje). Naopak nejhorší situace je v okrese Blansko, kde téměř každý desátý registrovaný je čerstvým absolventem. Pro absolventy je velmi důležité nalézt zaměstnání, aby se rychle zapojili do pracovního trhu, proto je potřeba monitorovat podíly uchazečů, kteří dokončili školu v nedávné době. Podíl uchazečů, kteří ukončili školu v období do 12 měsíců od data sledování, je v kraji 71,1 % a uchazečů, kteří dokončili před méně než půl rokem je 69,2 %. Tento podíl je vyšší v okrese Znojmo a Brno-město, ale obecně nejsou rozdíly mezi okresy příliš velké. Tabulka 13: Absolventi v evidenci ÚP ČR v okresech Jihomoravského kraje, k 30. 9. 2012 Celkem

Podíl na všech uchazečích (v %)

Dívek

Podíl na všech evidovaných ženách

Dosud nepracovali

Počet absolventů v evidenci ÚP, kteří ukončili školu v období 1.5.2012 30.9.2012

Počet absolventů v evidenci ÚP, kteří ukončili školu v období 1.10.2011 30.9.2012

Blansko

484

9,8

261

9,9

395

338

349

Brno-město

725

3,7

382

3,8

661

510

528

Brno-venkov

705

8,7

400

9,1

584

489

506

Břeclav

514

8,8

249

8,6

418

354

366

Hodonín

768

7,0

356

6,7

655

514

524

Vyškov

322

8,2

178

8,9

254

218

221

Znojmo Jihomoravský kraj Zdroj: MPSV

583

8,5

308

8,2

464

415

421

4101

6,8

2134

6,9

3431

2838

2915

22/45


2.5

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

Kvalitní síť základních, střední a vysokých škol, kvantitativně i kvalitativně dostačující potřeb regionu na úrovni JMK. Existence provázané vzdělávací soustavy (mateřské školky, základní školy, střední školy, vysoké školy, centra VaV) zajišťující kvalitní dostupnost a návaznost vzdělání Dostatečně kvalifikovaná pracovní síla odpovídající požadavkům vývoje globální ekonomiky. Pestrá skladba podniků ze všech odvětví hospodářství. Relativně nízká úroveň málo kvalifikované pracovní síly ve srovnání s ostatními regiony ČR. Výhodná geografická poloha, dobrá dopravní dostupnost, blízkost center celoevropského významu (Praha, Vídeň, Bratislava, Budapešť). Intenzita spolupráce s přilehlými regiony v rámci několika evropských projektů (např. CENTROPE) Přítomnost tradičních odvětví zajišťujících stabilní nabídku práce v regionu. Přítomnost velkého počtu zahraničních či nadnárodních firem, které fungují jako významní zaměstnavatelé v kraji. Druhý nejvyšší podíl na tvorbě HDP ČR po regionu hl.m. Praha. Přítomnost orgánů veřejné správy, v rámci ČR „hlavní město soudnictví“. Relativně kvalitní životní prostředí, přítomnost 1 národního parku v regionu. Vysoký potenciál rozvoje cestovního ruchu. Existence strategických a rozvojových dokumentů na úrovni kraje, které se snaží reflektovat aktuální vývoj kraje. Využívání evropských fondů pro projekty podporující pozitivní vývoj v kraji. SLABÉ STRÁNKY Nízká flexibilita oborů středních a vysokých škol, které neflexibilně reagují na nové požadavky globální ekonomiky Silná závislost na vývoji evropské a globální ekonomiky. Přetrvávající nepříznivá situace na trhu práce z hlediska dlouhodobého převisu poptávky po práci nad nabídkou volných pracovních míst. Stárnutí populace JMK. Snižování podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Malá integrace osob znevýhodněných v přístupu na trh práce. Nedostatečně rozvinuté systémy celoživotního vzdělávání, zejména v oblasti vzdělávání dospělých Nedostatečně vymezené legislativní kompetence a spolupráce veřejného zaměstnaneckého, odborového, vzdělávacího a neziskového sektoru. Dlouhodobě přetrvávající charakteristické územní disparity (regionální nezaměstnanost, počet ekonomických subjektů a volných pracovních míst, apod.). Nedostatečné zázemí pro vědecké pracovníky za zahraničí (např. nabídka mateřských škol pro děti zahraničních pracovníků v JMK).

23/45

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 PŘÍLEŽITOSTI Zvýšit flexibilitu středních a vysokých škol v určování skladby oborů, reagujících na aktuální potřeby trhu práce. Využit vědeckého potenciálů vysokých škol v kraji a v návaznosti na to zvýšit počet mladých vědeckých pracovníků v kraji. Zlepšení situace v oblasti možného příchodu nových zaměstnavatelů, resp. rozvoj stávajících zaměstnavatelů v kraji a díky tomu nárůst poptávky pop práci v regionu. Zvýšit možnosti dalšího vzdělávání dospělých reagující na aktuální potřeby vývoje české a evropské ekonomiky. Maximálně využít možnosti čerpání evropských prostředků v novém programovém období SF EU 2014-2020. Zajistit optimalizaci zdravotnických sítí a sítí sociálních služeb v kraji, které by lépe odpovídali potřebám klientů. Docílit dalšího rozvoje elektronizace veřejné správy s cílem flexibilnějšího přístupu veřejné správy k občanovi. Klást důraz na integraci etnických a národnostních menšin a ostatních znevýhodněných skupin na trhu práce a vzdělávání. Zintenzivnit spolupráci se sousedními regiony a s regiony v rámci EU s cílem rozvoje vzájemných vztahů a přenosu zkušeností dobré praxe. Využití nástrojů zaměstnanosti v JMK v návaznosti na stárnutí populace – age management, projekty typu presenioři seniorům, sociální podniky zaměřené na vyšší věkovou kategorii atp. HROZBY Ohrožení negativním populačním vývojem a stárnutí obyvatelstva. Negativní vývoj v souvislosti s růstem nezaměstnanosti, odliv důležitých zaměstnavatelů v kraji, snížení nabídky práce v regionu. Zánik využívání regionálních strategií a přílišná závislost na direktivních zásazích z centra, tj. snížení úrovně samosprávnosti v rámci ČR. Pomalý rozvoj znalostního sektoru ekonomiky, nedostatečná nabídka práce pro absolventy středních a vysokých škol a pracovníků VaV. Negativní vývoj v oblasti problematiky marginalizovaných skupin obyvatelstva, nárůst kriminality. Snížení regionální nabídky kvalifikovaných služeb v oboru zdravotnictví, školství, apod. Zvyšování rozdílů mezi centrálním okresem Brno-město a ostatními okresy kraje Žádné či omezené zapojení do čerpání evropských prostředků v novém programovém období SF EU 20142020.

24/45


3. Návrhová část 3.1

Priority, opatření a klíčové aktivity

Náplní této kapitoly je popis všech navrhovaných opatření a aktivit v rámci jednotlivých prioritních os KRP SRLZ JMK 2014-2015. Pro každou prioritní osu jsou vždy v dané struktuře uvedeny opatření, u kterých je vždy stanoven jejich cíl, popis a výčet klíčových aktivit, jejichž realizace naplní cíl opatření. V rámci jednotlivých aktivit jsou vždy uvedeni koordinující subjekty (pokud to aktivita vyžaduje je uvedeno více koordinujících subjektů). Pro opatření jako celek jsou následně navrženi jejich garanti (s konkrétním určení dané osoby, která opatření garantuje) a spolupracující subjekty (na rozdíl od předchozích KRP jsou uvedeny pouze relevantní pozice, bez konkrétního určení jmen). Obrázek 4: Přehled prioritních os a opatření KRP SRLZ JMK 2014-2015 Prioritní osy: 1

Adaptabilita a rozvoj lidského kapitálu (garant priority Miloš Antoš)

2

Využití a rozvoj inovačního potenciálu (garant priority Ing. Josef Burda)

3

Rozvoj a podpora politiky zaměstnanosti (garant priority Mgr. Petr Kostík)

Opatření: 1.1

Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace

1.2

Podpora terciárního vzdělávání včetně internacionalizace

1.3

Podpora výměny zkušeností v oblasti rozvoje lidského kapitálu

2.1

Podpora organizací s vysokou přidanou hodnotou

2.2

Podpora lidských zdrojů se zaměřením na inovace a inovační podnikání

2.3

Podpora inovačního potenciálu v regionech

3.1

Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi všech stupňů ve vazbě na potřeby trhu práce

3.2

Udržení vhodné struktury nabídky kurzů dalšího vzdělávání ve vazbě na potřeby trhu práce

3.3

Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti

3.4

Rovné příležitosti

25/45


3.1.1

Prioritní osa 1: Adaptabilita a rozvoj lidského kapitálu

Opatření 1.1 Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace Cíl opatření Cílem opatření je usnadnění přístupu ke vzdělávání a lepší konkurenceschopnost na trhu práce. Popis opatření Opatření je zaměřeno na podporu celoživotního učení pro zástupce široce pojaté cílové skupiny potenciálních zájemců. Toto opatření navazuje na strategii Evropa 2020 a především Národní program reforem České republiky 2011 (opatření III.3.2) a je dále zaměřeno na rozvoj rovného přístupu k cílovým skupinám, k vybudovanému rámci akceptace tohoto typu vzdělávání mezi zaměstnavateli a na stimulaci poptávky po absolventech. Opatření umožní v Jihomoravském kraji lepší cílení podpory v oblasti počátečního i celoživotního učení a to ve vazbě na trendy stanovené analýzou KRP SRLZ 2014–2015 a dalšími strategickými dokumenty kraje. Důležitým prvkem je i další rozvoj neformálního a informálního vzdělávání pro všechny věkové kategorie. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty: I. Finanční a koordinační podpora aktivit realizovaných v oblasti celoživotního učení (formální, neformální i informální vzdělávání) v souladu s KRP SRLZ JMK a dalšími programovými dokumenty kraje – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK (spolupráce s Centrem vzdělávání všem Brno-Bosonohy) II. Podpora dalších nástrojů pro neformální a informální učení s převažujícím zapojením nestátních neziskových organizací – Asociace nestátních neziskových organizací JMK III. Rozvíjení výsledků projektu UNIV KRAJE s cílem využití kapacit SŠ pro jejich zapojování jako poskytovatelů dalšího profesního vzdělávání v kraji – Odbor školství KrÚ JMK, Asociace ředitelů středních škol – center celoživotního učení JMK IV. Poskytování informační a metodické pomoci žadatelům ve školách a školských zařízeních o dotace (např. program EK ERASMUS+ 2014-2020, rozvojové programy EK, apod.) – Odbor školství KrÚ JMK V. Podpora rozvoje mimořádně nadaných studentů všech typů škol v JMK – JCMM VI. Podpora nástrojů vedoucích k získání dovedností formou praxí žáků a studentů (včetně dlouhodobých praxí) u zaměstnavatelů – Krajská hospodářská komora JM, Centrum vzdělávání všem Brno-Bosonohy VII. Podpora implementace oblasti změny „Vzdělávání“ v rámci RIS JMK – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK (spolupráce s JIC) VIII. Podpora absorpční kapacity pro přípravu a realizaci projektů s tematickým zaměřením Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Garance opatření v JMK Miloš Antoš (místopředseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Asociace nestátních neziskových organizací JMK, střední školy v JMK, JIC, města a obce v JMK, Centrum vzdělávání všem Brno Bosonohy

26/45

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Opatření 1.2 Podpora terciárního vzdělávání včetně internacionalizace Cíl opatření Cílem opatření je využití stávající sítě vysokých škol s cílem dále rozšiřovat jejich působení na trhu práce včetně přípravy projektů v oblasti lidských zdrojů. Rovněž je klíčová podpora a rozšíření struktury kvalitních lidských zdrojů zabezpečujících provoz vysokých škol (veřejných i soukromých). Popis opatření Zintenzivnění spolupráce mezi vysokými školami a JMK na společných projektech cílených na růst kvalitního lidského kapitálu pro oblast vysokého školství (ve vazbě na RIS JMK a na strategické plány vysokých škol). Podporovat existující společné institucionální aktivity vysokých škol a JMK (Evropské centrum excelence, JIC, Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu ad.). Dále rozvíjet propojení v oblasti lidských zdrojů mezi vysokými školami a subjekty veřejného i soukromého sektoru s cílem propojovat poznatky a potřeby mezi oběma sférami (podpora intersektorální mobility, vyhodnocení kvality ad.) a to v souladu s Národním programem reforem České republiky 2011, opatření III.3.3. Podpora univerzit v rámci realizace projektů spolufinancovaných z EU. Spolupráce mezi JMK a vysokými školami bude hrát důležitou roli při úspěšné realizaci projektů a při zajištění jejich udržitelnosti. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty: I. Podpora komunikace v oblasti využití poznatků z oblasti veřejného i soukromého sektoru ve studijních plánech vysokých škol – Rada pro rozvoj lidských zdrojů JMK II. Partnerství JMK a vysokých škol při přípravě a realizaci projektů financovaných ze strukturálních fondů s cílem podporovat kvalitu lidských zdrojů na VŠ – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK III. Podpora výměnných studijních programů nadaných studentů v rámci spolupracujících region EU – JCMM IV. Podpora dalšího rozvoje Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu a jeho aktivit v oblasti terciárního vzdělávání – Odbor vnějších vztahů KrÚ JMK V. Podpora absorpční kapacity pro přípravu a realizaci projektů s tematickým zaměřením Podpora terciárního vzdělávání včetně internacionalizace – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Garance opatření v JMK Ing. Bc. Šárka Hrabinová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů) Spolupracující subjekty Vysoké školy regionu, JCMM, JIC

27/45

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Opatření 1.3 Podpora výměny zkušeností v oblasti rozvoje lidského kapitálu Cíl opatření Cílem opatření je podpora výměny zkušeností mezi jednotlivými subjekty v rámci veřejného i soukromého sektoru a to včetně zahraničních, z oblasti metod a způsobů v oblasti rozvoje lidských zdrojů a dalšího vzdělávání. Komplementem je zvýšit a posílit spolupráci veřejného a soukromého sektoru prostřednictvím tzv. sítí a klastrů, které budou podporovat spolupráci s cílem podporovat praktickou aplikaci výsledků výzkumných aktivit do praxe (včetně oblasti mezinárodní spolupráce). Popis opatření Opatření je zaměřeno na podporu výměny zkušeností a tzv. nejlepších dostupných technik u subjektů veřejného, neziskového i soukromého sektoru působícího v regionu v souladu s nejnovějšími trendy nejen v České republice, ale i v zahraničí. Především se jedná o semináře, workshopy, obchodní mise apod., které by měly do kraje přinést povědomí o možnostech spolupráce veřejného a soukromého sektoru, o způsobech podpory inovačního podnikání. Cílem opatření je výraznější zapojení aktérů veřejné správy jako koordinátorů činností spojených s přenosem postupů a know-how v oblasti inovačního podnikání (např. formou zřizování a podporou specificky fungujících příspěvkových organizací). Opatření rovněž umožní systémově podporovat výměnu poznatků a požadavků mezi subjekty soukromého sektoru a vědecko-výzkumnými pracovišti s cílem podpořit rozvoj lidských zdrojů u obou výše uvedených skupin. Důležitou součástí je i podpora flexibilních forem práce umožňujících uplatnění odborníků ve vědecko-výzkumných organizacích i v praxi ve firmách. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty: I. Podpora projektů zaměřených na možnosti rozšiřování spolupráce s domácími i zahraničními partnery v oblasti rozšiřování především znalostního a dovednostního potenciálu (zahraniční stáže žáků/studentů či vědeckých pracovníků, spolupráce SŠ se zaměstnavatelskou sférou na možnosti rozšíření uplatnění absolventů ad.) – Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, Centrum vzdělávání všem Brno Bosonohy II. Etablování a propagace pravidelných setkání zástupců malých a středních podniků organizací za účastí odborníků z vědecké a odborné veřejnosti – Krajská hospodářská komora JM III. Průběžné hodnocení úspěšnosti dopadů projektu Informačních míst pro podnikatele (InMP), např. do podpory profesní mobility – Krajská hospodářská komora JM IV. Podpora tvorby sítí a klastrů přímo propojujících podnikatelské subjekty, vědecko-výzkumná centra a vzdělávací instituce v kraji – Krajská hospodářská komora JM V. Podpora další spolupráce partnerských regionů a organizací v regionu Centrope v oblasti rozvoje lidského kapitálu – Odbor regionálního rozvoje, Odbor vnějších vztahů KrÚ JMK VI. Podpora spolupráce partnerských regionů a organizací Jihomoravského kraje v oblasti rozvoje lidského kapitálu – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK VII. Podpora absorpční kapacity pro přípravu a realizaci projektů s tematickým zaměřením Podpora výměny zkušeností v oblasti rozvoje lidského kapitálu – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Garance opatření v JMK Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Hospodářské komory působící na území kraje, Statutární město Brno, města a obce v JMK, Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK, Centrum vzdělávání všem Brno Bosonohy

28/45


3.1.2 Prioritní osa 2: Využití a rozvoj inovačního potenciálu Opatření 2.1 Podpora organizací s vysokou přidanou hodnotou Cíl opatření Cílem opatření je systematická podpora možností spoluprací průmyslových odvětví s výstupy generovanými organizacemi zaměřenými na inovace či vědu a výzkum, aby bylo možné maximalizovat socioekonomický význam činnosti těchto organizací. Bez budování a využití těchto výstupů by byl region ochuzen o významné možnosti transformace celkové produktivní báze. Jako na klíčové lze v tomto kontextu nahlížet na podporu rozvoje klastrů. Popis opatření V rámci opatření budou rozvíjeny aktivity umožňující širší propojení vědecko-výzkumných aktivit a komerční využívání těchto poznatků. Především se jedná o možnosti komunikačních platforem v oblasti transferu technologií, technologických parků či prostorů pro spin-offs. V rámci opatření budou podporovány především aktivity směřující k rozvoji organizací, které se zabývají inovacemi a inovačním podnikáním. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty: I. Budování nových a podpora stávajících VTP v Jihomoravském kraji a jejich spolupráce s cílem aktivního zapojení VTP – Krajská hospodářská komora JM II. Podpora fungování subjektů zaměřených na rozvoj inovačního podnikání (např. transfery technologií) včetně adekvátní přípravy lidských zdrojů – Krajská hospodářská komora JM III. Podpora implementace aktivit RIS JMK v oblasti změny „Výzkum“ a v oblasti změny „Podnikání“ - Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK (spolupráce s JIC) IV. Propagační aktivity cílené na využití inovačního podnikání včetně poskytování konzultačních služeb pro podnikatele – Jihomoravské inovační centrum V. Spolupráce kraje s odbornými středními školami na zařazení vzdělávacích modulů z oblasti inovačního podnikání – Jihomoravské inovační centrum VI. Implementace metodických dokumentů umožňujících subjektům soukromého sektoru zefektivnit procesy v oblasti rozvoje lidských zdrojů ve vazbě na nejnovější poznatky v oblasti inovačního podnikání – Krajská hospodářská komora JM VII. Podpora absorpční kapacity pro přípravu a realizaci projektů s tematickým zaměřením Podpora organizací s vysokou přidanou hodnotou – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Garance opatření v JMK Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Vysoké školy, střední odborné školy, centra excelence (především CEITEC, ICRC, IT4INNOVATIONS ad.), vědeckotechnologické parky, Statutární město Brno, města a obce v JMK, klastry v JMK

29/45

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Opatření 2.2 Podpora lidských zdrojů se zaměřením na inovace a inovační podnikání Cíl opatření Opatření je zaměřeno na podporu aktivit, které budou napomáhat zvýšení povědomí o inovacích a inovačním podnikání napříč celým spektrem organizací v kraji. Předpokládá se zapojení ze strany veřejného sektoru, který bude vytvářet podmínky pro investice do nových projektů s vysokou přidanou hodnotou, podnikatelských subjektů, škol a vzdělávacích institucí, apod. Opatření je cíleno na podporu rozvoje v oblasti lidských zdrojů, inovací a inovačního podnikání. Opatření napomůže přenosu výsledků z oblasti VaV, jejich propagaci a také zvýšení zájmu o inovace, inovační podnikání, vědeckou a výzkumnou činnost. Opatření také upozorňuje na potřebu větší podpory zahraničních vědeckých pracovníků působících v JMK v oblasti sladění pracovního a rodinného života (např. existence škol, které zajišťují výuku v angličtině), v rámci této problematiky existuje návaznost na projekt MMB Brno Expat Centre (http://www.brnoexpatcentre.eu). Popis opatření Opatření je zaměřeno na podporu aktivit, které budou napomáhat zvýšení povědomí o inovacích a inovačním podnikání napříč celým spektrem organizací v kraji. Předpokládá se zapojení ze strany veřejného sektoru, který bude vytvářet podmínky pro investice do nových projektů s vysokou přidanou hodnotou, podnikatelských subjektů, škol a vzdělávacích institucí, apod. Opatření je cíleno na podporu rozvoje potenciálu v oblasti lidských zdrojů v oblasti inovací a inovačního podnikání. Opatření napomůže přenosu výsledků z oblasti VaV, jejich propagaci a také zvýšení zájmu o inovace, inovační podnikání, vědeckou a výzkumnou činnost. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty: I. Podpora rozvoje lidských zdrojů uvnitř MSP ve vazbě na zvyšování jejich konkurenceschopnosti v rámci ČR i Evropy (případně jejich expanze na zahraniční trhy) – Krajská hospodářská komora JM II. Aplikace nástrojů na podporu žáků základních a středních škol pro aktivity v oblasti zájmu o technické a přírodovědné obory, výzkum a vývoj – Odbor školství KrÚ JMK III. Podpora projektů umožňující zapojení špičkových odborníků ze zahraničí do vzdělávání v rámci VŠ – Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu IV. Podpora vysokých škol ve využívání různých dotačních titulů podporujících inovace a VaV ve vazbě na kvalitní lidský kapitál (kupříkladu forma partnerství v projektech) – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK V. Vytvoření propagačních nástrojů umožňujících cílenou podporu příchodu špičkových zahraničních vědeckých pracovníků či návratu českých odborníků ze zahraničí na VaV pracoviště v kraji – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK VI. Podpora specifických nástrojů zaměřených na kvalitu životních podmínek osob, které v regionu působí v rámci institucí zabývajících se inovacemi, VaV, apod. (především z řad zahraničních pracovníků a jejich rodin) – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK VII. Podpora absorpční kapacity pro přípravu a realizaci projektů s tematickým zaměřením Podpora lidských zdrojů se zaměřením na inovace a inovační podnikání – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Garance opatření v JMK Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Hospodářské komory působící v regionech JMK, vysoké školy, střední školy, Statutární město Brno, obce a města v JMK

30/45

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Opatření 2.3 Podpora inovačního potenciálu v regionech Cíl opatření Cílem opatření je podpora rozšíření inovačního potenciálu také do regionů kraje a podpora lidských zdrojů pro další využití inovačního potenciálu v rámci celého kraje, s podporou přirozeného centra regionu – města Brna. Popis opatření Opatření je zacíleno na regionální a lokální podporu budování a využití inovačního podnikání a inovací v jednotlivých regionech Jihomoravského kraje. Příležitostí je zejména využití zkušeností s aktivitami na podporu inovací realizovaných na území města Brna a rozšíření pozitivního vlivu do celého území kraje. Oblast podpory lidských zdrojů a lidského potenciálu v regionech tak bude zacílena na rozvoj regionálních a lokálních iniciativ a na rozvoj inovačních aktivit v jednotlivých regionech za využití kapacit veřejné správy, podnikatelských subjektů, škol a vzdělávacích a VaV institucí. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty: I. Definování odvětví a regionálních center majících potenciál k propojení stávajících aktivit s inovačním lidským potenciálem regionu (ve vazbě na RIS JMK) – Jihomoravské inovační centrum II. Analýza možností podpory lidských zdrojů pro oblast inovací a inovačního podnikání a související stav lidských zdrojů v regionech Jihomoravského kraje – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK III. Podpora organizace workshopů a seminářů zaměřených na problematiku inovačního lidského kapitálu v regionech kraje – Krajská hospodářská komora JM IV. Podpora absorpční kapacity pro přípravu a realizaci projektů s tematickým zaměřením Podpora inovačního potenciálu v regionech, především v oblasti projektů, které generují přenos dobré praxe ze zahraničí (např. projekt „Podpora transferu inovací v zemědělství, potravinářství a oblasti bioenergií do praxe“) – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Garance opatření v JMK Ing. Bc. Šárka Hrabinová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Hospodářské komory působící v regionech JMK, JIC, Statutární město Brno, obce a města v JMK

31/45


3.1.3 Prioritní osa 3: Rozvoj a podpora politiky zaměstnanosti Opatření 3.1 Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi všech stupňů ve vazbě na potřeby trhu práce Cíl opatření Cílem opatření je systematická podpora možností spolupráce škol a vzdělávacích organizací všech stupňů, zaměstnavatelů a organizací působících v oblasti politik trhu práce. Klíčové je podpořit zejména efektivní výměnu informací o potřebách trhu práce, obsahu a formě studijních a učebních oborů tak, aby byl vstup na trh práce co nejméně obtížný jak pro absolventy programů počátečního, tak i dalšího vzdělávání. Popis opatření V rámci opatření budou rozvíjeny aktivity spojené se systematickou výměnou informací mezi zaměstnavateli a vzdělávacími institucemi, subjekty veřejné správy a institucemi působícími v oblasti politiky zaměstnanosti. Dále budou podporovány aktivity na sdílení relevantních informací se studenty, žáky a jejich rodiči v takové formě, aby umožnily jejich rozhodování a vzdělávací a profesní orientaci ve všech jejich stádiích (informace o situaci na trhu práce, trendech, uplatnitelnosti absolventů, možnostech dalšího vzdělávání, apod.). Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty: I. Podpora informačních aktivit o struktuře a kvalitě vzdělání absolventů celoživotního učení pro zaměstnavatelský sektor – Krajská hospodářská komora JM II. Koordinace a podpora studijních a učebních oborů s ohledem na potřeby zaměstnavatelů a trhu práce, strategické dokumenty Jihomoravského kraje – Odbor školství KrÚ JMK III. Aktivní využívání dostupných nástrojů pro monitoring a rozhodování v oblasti celkové koncepce rozvoje počátečního vzdělávání v linii základní - střední - vysoká škola – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK IV. Podpora celkové spolupráce škol a vzdělávacích institucí (zejména ZŠ a SŠ) a subjektů soukromého sektoru (např. veletrhy odborného vzdělávání) – Odbor školství KrÚ JMK V. Další podpora spolupráce pedagogických pracovníků především ZŠ a SŠ a subjektů soukromého a veřejného sektoru (včetně nestátních neziskových organizací) formou externích přednášek, praxí, tvorby a využití studijních materiálů ad. – Odbor školství KrÚ JMK VI. Podpora absorpční kapacity pro přípravu a realizaci projektů s tematickým zaměřením Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi všech stupňů ve vazbě na potřeby trhu práce – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Garance opatření v JMK Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Základní, střední a vysoké školy v regionu JMK, hospodářské komory působící v regionech JMK, zaměstnavatelé, vzdělávací instituce

32/45

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Opatření 3.2 Udržení vhodné struktury nabídky kurzů dalšího vzdělávání ve vazbě na potřeby trhu práce Cíl opatření Cílem opatření je zvyšovat efektivitu systému dalšího vzdělávání s cílem snižování nesouladu nabídky a poptávky na trhu práce. Za tímto účelem lépe zaměřit podpůrné aktivity, více zapojit zaměstnavatele do spolupráce při poskytování dalšího vzdělávání. Důležitým komplementem je podpora profesní mobility cestou zvyšování rozvoje odborných znalostí a dovedností využitelných na trhu práce v Jihomoravském kraji. Popis opatření Pro dosažení lepšího souladu nabídky a poptávky na trhu práce je nutné komunikovat skutečné potřeby generované zaměstnavateli napříč soukromým, neziskovým a veřejným sektorem. Je nutné dále zefektivňovat komunikaci s Úřadem práce ČR, resp. kontaktními pracovišti s cílem mnohem cílenějšího využití prostředků určených na rekvalifikace vůči konkrétně vznikajícím pracovním místům. Zapojit větší množství institucí formálního vzdělávání do procesu poskytování nabídky dalšího vzdělávání (především odborné střední školy a vysoké školy) s možností synergických efektů (užší propojení se zaměstnavateli, efektivnější využití finančních prostředků ad.) a využití NSK a NSP. Nadále podporovat kurzy dalšího vzdělávání organizované za spolupráce mezi subjekty soukromého a veřejného sektoru s cílem jasně propojovat zájem subjektů soukromého sektoru na systematickém rozvoji lidských zdrojů s dostupnými dotačními tituly. Dále udržovat a rozvíjet informační kanály umožňující přenos informací o aktuálních potřebách na trhu práce a o stávající nabídce dalšího vzdělávání. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty: I. Realizace průběžných průzkumů zaměstnanosti v JMK a zprostředkování výsledků relevantním cílovým skupinám (např. žákům, studentům, jejich rodičům, vzdělávacím institucím, apod.) – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK II. Podporovat přímou spolupráci mezi zaměstnavatelskými subjekty a veřejnou správou na cíleném a koordinovaném využívání prostředků určených na další vzdělávání – Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně, Krajská hospodářská komora JM III. Podpora projektů zaměřených na další implementaci Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání v kraji – Krajská hospodářská komora JM IV. Monitoring potřeb trhu práce a transfer získaných poznatků směrem k poskytovatelům dalšího vzdělávání – Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně, Krajská hospodářská komora JM V. Podporovat nástroje vedoucí k získání dovedností formou praxí uchazečů a zájemců o zaměstnání (např. stáže ve firmách) – Krajská hospodářská komora JM VI. Podpora informovanosti a publicity aktivit dalšího vzdělávání, rozvoj databáze poskytovatelů a programů dalšího vzdělávání dospělých – Centrum vzdělávání všem Brno Bosonohy VII. Podpora absorpční kapacity pro přípravu a realizaci projektů s tematickým zaměřením Udržení vhodné struktury nabídky kurzů dalšího vzdělávání ve vazbě na potřeby trhu práce – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Garance opatření v JMK Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Střední a vysoké školy, hospodářské komory působící v JMK, subjekty poskytující další vzdělávání

33/45

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Opatření 3.3 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti Cíl opatření Cílem opatření je další zefektivňování stávajících služeb a posilování spolupráce s institucemi veřejné správy, se zaměstnavateli, profesními sdruženími, vzdělávacími a neziskovými organizacemi. Popis opatření Veřejné služby zaměstnanosti musí zajistit kvalitní a včasnou pomoc nezaměstnaným, nezaměstnaností ohroženým a zájemcům o zaměstnání. Zásadním předpokladem je přitom orientace na zvyšování dovedností jednotlivce a poskytování širších služeb, které nejlépe podpoří jeho reintegraci na trhu práce. Toto opatření se zaměřuje na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb v rámci Úřadu práce ČR a na spolupráci s ostatními institucemi působícími v oblasti trhu práce, zejména pak s krajskou samosprávou, Magistrátem města Brna, municipální sférou, zaměstnavateli a vzdělavateli. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty: I. Koordinace spolupráce služeb zaměstnanosti s institucemi státní správy a samosprávy, zaměstnavateli, profesními sdruženími, vzdělávacími a neziskovými organizacemi – Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně II. Prohloubení poskytování tzv. „na míru šitých programů“ a zvolených rekvalifikací, práce s marginalizovanými skupinami, individuální proaktivní přístup pro klienty služeb zaměstnanosti a směrem k zaměstnavatelům – Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně III. Řízení lidských zdrojů a zvyšování kvality vzdělávání s ohledem na oblast rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti v orgánech Jihomoravského kraje – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK IV. Podpora dalšího rozvoje služeb poskytovaných Centrem vzdělávání všem uchazečům a zájemcům o zaměstnání – CVV Brno Bosonohy V. Podpora absorpční kapacity pro přípravu a realizaci projektů s tematickým zaměřením Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Garance opatření v JMK Ing. Jan Marek (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Poradenská a informační centra, neziskové organizace, Krajská hospodářská komora Jižní Moravy, hospodářské komory působící v regionech JMK, poskytovatelé dalšího vzdělávání, obce a města v JMK, Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně, Celsus Diecézní charita Brno

34/45

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Opatření 3.4 Rovné příležitosti Cíl opatření Cílem je odstraňování přetrvávajících nerovností v přístupu k zaměstnávání žen a mužů, odstraňování dalších bariér v rovném přístupu všech dotčených skupin na trh práce a pracovní uplatnění. Vytváření podmínek na trhu práce, které budou respektovat rovný přístup z hlediska pohlaví, věku, barvy pleti, etnické příslušnosti, apod. Zvýšení povědomí o nových formách zaměstnávání a podpora jejich zavádění. Cílem opatření je rovněž předcházet vzniku nezaměstnanosti a zkrácení doby, po kterou jsou osoby ze znevýhodněných skupin nezaměstnané (osoby do 20 let věku, občané se zdravotním znevýhodněním, lidé nad 50 let věku, osoby bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace, osoby po mateřské a rodičovské dovolené, lidé s malými dětmi, dlouhodobě nezaměstnaní, příslušníci etnických a národnostních menšin, imigranti a zahraniční pracovníci). Popis opatření Opatření je zaměřeno na odstraňování přetrvávajících nerovností mezi ženami a muži na pracovním trhu a prosazování naplňování principu rovných šancí žen a mužů v praxi. Podpora opatření směřujících k harmonizaci rodinného a pracovního života. Díky zákonu č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (tzv. „antidiskriminační zákon“) není nutné zavádění dalších metodik k hodnocení nerovností na trhu práce. Kromě rovného přístupu je třeba vycházet vstříc specifickým nárokům zejména žen na skloubení rodinného a pracovního života, což umožňují nové formy zaměstnávání, jako jsou dílčí úvazky, sdílená pracovní místa a práce z domu. Opatření je rovněž zaměřeno na předcházení nezaměstnanosti, a to podporou informovanosti při volbě studijního oboru a obecně budoucího povolání, zvýšení zájmu o práci na dílčí úvazek, podpora účasti na programech aktivní politiky zaměstnanosti a podporou zaměstnavatelů při zaměstnávání osob ze znevýhodněných skupin. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty: I. Zvyšování veřejného povědomí o otázkách diskriminace znevýhodněných skupin na pracovním trhu a možnostech boje s diskriminací – ANNO JMK II. Podpora informační a propagační kampaně, která bude zdůrazňovat výhody nových forem zaměstnávání jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele ve vazbě na koncepci rodinné politiky Jihomoravského kraje – Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně III. Podpora nových forem zaměstnávání (dílčí úvazky, sdílená pracovní místa, práce z domu), což povede k vytváření podmínek maximální účasti znevýhodněných skupin osob na trhu práce (včetně zapojení osob na rodičovské dovolené) – Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně IV. Podpora sociálních služeb v oblasti péče o děti a starší či nemocné členy rodiny, a tím zlepšení přístupu na trh práce pro osoby pečující o děti a starší či nemocné členy rodiny – Odbor sociálních věcí KrÚ JMK V. Podpora dalšího procesu integrace cizinců, migrantů a národnostních menšin na území Jihomoravského kraje – Jihomoravský kraj VI. Podpora zaměstnávání zdravotně postižených osob – Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně VII. Podpora zajištění poradenství pro volbu budoucího povolání s ohledem na rovné příležitosti – Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně, odbor školství KrÚ JMK VIII. Podpora absorpční kapacity pro přípravu a realizaci projektů s tematickým zaměřením Rovné příležitosti – Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Garance opatření v JMK Jaromír Hron (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty NNO, Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně, obce a města v JMK, organizace zabývající se zlepšením přístupu na trh práce, Krajská hospodářská komora Jižní Moravy, hospodářské komory působící v regionech JMK, příspěvkové organizace JMK

35/45


4. Implementační část 4.1

Finanční plán

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje pro období 2014 a 2015 bude realizován v období, pro které nejsou doposud známy finanční alokace nových operačních programů určených pro období 2014+, obdobně nejsou dosud známy podmínky způsobilosti výdajů, podmínky veřejné podpory a další informace, na základě kterých by bylo možné odhady financí na podporu jednotlivých aktivit zpřesnit. Předložení jednotlivých operačních programů do vlády se očekává koncem prvního kvartálu 2014, termín schválení OP vládou a EK není možné v současné době predikovat, obdobně není možné přesněji určit termíny vyhlášení prvních výzev nových OP. Indikativní finanční plán je tak nutné vnímat v kontextu období, ve kterém je KRP SRLZ 2014-15 zpracován. Z programů spolufinancovaných fondy EU je pro oblast rozvoje lidských zdrojů relevantní zejména Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV, gesce MŠMT). OP VVV bude relevantním zdrojem financování aktivit pro oblast počátečního a dalšího vzdělávání, rozvoje lidských zdrojů pro podporu inovací a pro další oblasti aktivit KRP SRLZ 2014-15. Dalším relevantním programem bude Operační program Zaměstnanost (OP Z, gesce MPSV). OP Z je relevantní zejména pro oblast podpory zaměstnanosti, podpory aktivit v sociální oblasti a rovných příležitostí. Částečně pro oblast aktivit KRP mohou být relevantní také programy přeshraniční či mezinárodní spolupráce, případně pak také Program rozvoje venkova (PRV, gesce MZe).

4.2

Realizace naplňování a řízení KRP

Fáze realizace naplňování a řízení Krátkodobého realizačního plánu SRLZ následuje po schválení dokumentu Zastupitelstvem JMK. V rámci realizace naplňování KRP proběhne vyhodnocování jednotlivých priorit, které bude předkládáno a schvalováno na pravidelném zasedání Rady pro rozvoj lidských zdrojů. Zprávy budou zpracovány pracovníky ORR KrÚ JMK ve spolupráci s garanty opatření a spolupracujícími institucemi, které se ve fázi realizace podílejí na provádění jednotlivých aktivit v rámci naplňování KRP. Dále ORR předkládá jednou za rok informativní zprávu o naplňování KRP do RJMK. Při implementaci KRP SRLZ 2014 – 2015 bude klíčovou roli sehrávat Rada pro rozvoj lidských zdrojů (RRLZ). Rada pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje existuje od roku 2003 jako stálý poradní, iniciativní a koordinační orgán Rady hospodářské a sociální dohody Jihomoravského kraje v oblasti strategického řízení rozvoje lidských zdrojů. Prostřednictvím aktivit zúčastněných subjektů podporuje rozvoj lidského potenciálu jako jednoho z pilířů pozitivního hospodářského vývoje i celkové sociální a kulturní úrovně kraje. RRLZ JMK se dnem 23. 4. 2009 stala poradním orgánem Zastupitelstva Jihomoravského kraje. Významné funkce v realizaci KRP SRLZ 2014 – 2015 zastává také Krajský úřad JMK a jeho příslušné odbory. Postavení a působnost Krajského úřadu vymezuje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a pokud jde o působnost, též zvláštní zákony. V samostatné působnosti plní Krajský úřad úkoly uložené Zastupitelstvem Jihomoravského kraje a Radou Jihomoravského kraje a napomáhá činnosti výborů ZJMK a komisí RJMK. V přenesené působnosti plní Krajský úřad úkoly ve věcech, které

36/45


stanoví zákon, s výjimkou těch, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu, radě nebo zvláštnímu orgánu kraje. Při naplňování priorit a opatření KRP SRLZ je nutné vzít do úvahy rozdílnost kompetencí a vztahů JMK vůči svým zřízeným či založeným organizacím, dále vůči obcím ve svém správním obvodu v přenesené a samostatné působnosti, vůči státním institucím v území JMK a vůči ostatním subjektům jako jsou nevládní neziskové organizace, samosprávné podnikatelské instituce, odborové svazy, vysoké školy apod.

Role při implementaci KRP SRLZ 2014 – 2015 jsou definovány následovně: Garant prioritní osy – osoba odpovědná za celkovou koordinaci opatření a aktivit v rámci dané prioritní osy, za jednání pracovních skupin při přípravě KRP a celkovou implementaci dané prioritní osy. Garant opatření – osoba odpovědná za celkovou koordinaci aktivit v daném opatření, za vedení koordinujících a spolupracujících subjektů. Koordinující subjekt – subjekt, který vede realizaci dané aktivity, případně její části, je odpovědný za její realizaci (případně za části aktivity). Spolupracující instituce – je veřejný nebo soukromý subjekt, který v rámci svého poslání nebo na základě smluvního vztahu vstupuje do realizace opatření (aktivity). V návrhové části jsou definovány na úrovni jednotlivých opatření, jedná se o vybrané spolupracující subjekty, jejich okruh bude při realizaci aktivit jednotlivých opatření pravděpodobně dle potřeby rozšířen.

4.3

Vyhodnocování a monitoring KRP

V rámci realizace naplňování KRP SRLZ se předpokládá vyhodnocování a monitoring priorit formou zpráv, které budou předkládány a schvalovány na pravidelném zasedání Rady pro rozvoj lidských zdrojů. Nejméně jednou ročně bude pracovníky ORR (resp. Oddělení strategického rozvoje) předložena celková souhrnná zpráva týkající se realizace a naplňování KRP SRLZ, která bude vycházet z dílčích zpráv. Pro formulaci zprávy za prioritu je nutné dodržet následující obsahovou strukturu: Priorita Číslo a název opatření Naplňování cílů opatření za dosavadní etapu realizace (podrobný popis, včetně charakteristiky aktivit, zapojených subjektů, zdrojů financování a indikátorů)

37/45


Pro formulaci celkové souhrnné zprávy, která bude vycházet z dílčích zpráv za 3 prioritní osy, je nutné dodržet následující obsahovou strukturu: 1. Souhrnná informace o realizaci naplňování KRP SRLZ za příslušný rok. 2. Informace o jednotlivých zprávách realizace naplňování rámcových priorit, včetně dílčích zhodnocení naplňování priorit. 3. Kontrola a monitoring – opatření k naplňování rámcových priorit KRP SRLZ. Pro monitorování realizace aktivit v rámci jednotlivých opatření budou využity monitorovací indikátory. Vzhledem k tomu, že KRP SRLZ je krátkodobý dokument, který definuje především aktivity mající konkrétní výstupy, bude monitoring probíhat na úrovni jednotlivých aktivit, s možným nápočtem na úrovni opatření a priorit. Monitorovací indikátory jsou navrženy v souladu s existujícími operačními programy spolufinancovanými fondy EU (zejména OP LZZ a OP VK, které jsou stěžejní pro podporu lidských zdrojů) a Národním číselníkem indikátorů (MMR). Pro všechny prioritní osy a opatření jsou navrženy tyto základní monitorovací indikátory: Indikátor

Popis

Jednotka

Počet podpořených osob

počet zástupců cílových skupin, kteří byli v počet rámci aktivit KRP podpořeni, např. jako vzdělávané osoby

Počet podpořených organizací

počet organizací, které získaly jakoukoliv formu podpory

Počet nově vytvořených/podpořených produktů/projektů

počet druhů nově vytvořených či počet podpořených produktů či projektů určených pro cílovou skupinu v oblasti RLZ

4.4

počet

Komunikační plán KRP

V rámci realizace naplňování KRP SRLZ se předpokládá informování relevantních cílových skupin o přípravě jednotlivých aktivit KRP SRLZ 2014-15, o vyhodnocování realizace aktivit a dalších relevantních skutečnostech souvisejících s KRP. Navrhované komunikační nástroje jsou zvoleny s ohledem na jejich maximální účinnost a efektivnost, jednoduchost využití a také s ohledem na personální kapacity, které je možné oblasti komunikace KRP věnovat. Za klíčové nástroje komunikace považujeme: ◦ Webové stránky Jihomoravského kraje, sekce „Domácí stránka › Krajský úřad › Dokumenty odborů krajského úřadu › ORR Odbor regionálního rozvoje › Oddělení strategického rozvoje › Koncepční dokumenty, analýzy, databáze“, dostupné na adrese (http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=42488&TypeID=2 ), ◦ Prezentace aktivit KRP a SRLZ při akcích, seminářích, veletrzích, apod. (např. Týdny vzdělávání dospělých, veletrhy odborného vzdělávání, veletrhy středních škol, aj.),

38/45


◦ Tiskové zprávy vydávané Krajským úřadem Jihomoravského kraje, ◦ Prezentace v regionálních médiích, tisk (např. Deník, Metropolitan, obecní zpravodaje, apod.), ◦ Komunikace prostřednictvím spolupracujících institucí, publicita aktivit prostřednictvím fungování Rady pro rozvoj lidských zdrojů, jejích členů a hostů.

Cílení výše uvedených nástrojů komunikace směřuje především k široké a odborné veřejnosti. Tyto nástroje jsou financovány z prostředků Jihomoravského kraje, jedná se především o personální náklady spojené s přípravou obsahu webových stránek, tiskových zpráv a prezentací v médiích. Aktivity KRP SRLZ 2014-15 dále obsahují řadu „komunikačních a propagačních“ aktivit, zde se jedná o přímou náplň a účel jednotlivých aktivit (např. zvyšování povědomí o inovacích a inovačním podnikání, zvyšování povědomí o technických a přírodovědných oborech, o rovných příležitostech, dalším vzdělávání, situaci na trhu práce, apod.). Identifikace těchto nástrojů je součástí návrhové části KRP, v části komunikačního plánu již nejsou znovu popisovány, nicméně dosah a dopad na širokou či odbornou veřejnost bude pravděpodobně také významný.

39/45


5. Přílohy 5.1 Vazba KRP SRLZ 2014-2015 na strategické projektové záměry SRJMK 2020 Při sestavování návrhové a implementační části KRP SRLZ 2014-2015 byla provedena i analýza existence vazeb navržených aktivit KRP SRLZ 2014-2015 na strategické projektové záměry, které byly formulovány v rámci SRJMK 2020. Pro potřeby tohoto dokumentu je pro každý projektový záměr uvedena možná vazba na opatření či aktivity KRP SRPZ 2014-2015 (viz poslední sloupec níže uvedené tabulky).

40/45

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Seznam strategických projektových záměrů SRJMK 2020 Číslo záměru dle SRJMK 2020 1.1.1

Typ záměru

Finanční zdroje

Realizace systému inovačních voucherů

neinvestiční

1.1.2

Realizace soutěže „Ph.D. talent“

neinvestiční

1.2.1

Zpracování koncepce exportu Jihomoravského kraje

neinvestiční

1.2.2

Balíčky pro investory (brownfields, greenfields)

neinvestiční

1.3.1

neinvestiční

2.1.2

Vytvoření jednotného marketingového systému kraje s ohledem na cílové skupiny, produkty a segmenty a uvedené do praxe Realizace marketingové strategie kraje Vytvoření systému vzdělávání pro poskytovatele sociálních služeb a pro veřejnost (rodiny pečující o seniory a zdravotně postižené apod.) Vytvoření monitoringu potřeb (nabídky a poptávky) v oblasti sociálních služeb

krajské, evropské krajské, evropské krajské, evropské krajské, evropské krajské

neinvestiční

2.2.1

Zavedení víceletého systému financování v oblasti celoživotního vzdělávání

organizační

2.2.2

neinvestiční

2.2.3

Vytvoření systému monitoringu nabídky a poptávky v oblasti celoživotního vzdělávání Vytvoření programů celoživotního vzdělávání úředníků

neinvestiční

2.3.1

Zřízení menšího počtu špičkových center středoškolské oborové přípravy

organizační

2.3.2 2.3.3

Iniciace jednání s dotčenými obcemi k optimalizaci sítě ZŠ Vytvoření monitoringu uplatnitelnosti absolventů SŠ

organizační neinvestiční

2.4.1

Vytvoření monitoringu potřeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením

neinvestiční

2.4.2

Realizace projektu „Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji II.“

neinvestiční

1.3.2 2.1.1

Název záměru

organizační neinvestiční

krajské, obecní, evropské krajské, obecní, evropské krajské, obecní, evropské krajské, obecní, evropské krajské, evropské krajské, obecní, evropské krajské, obecní, evropské

Nositel

Vazba na opatření/ aktivitu KRP SRLZ 2014-2015

JM kraj

1.3.I

JM kraj

1.2.III, 1.3.I

JM kraj

Bez vazby

JM kraj

Bez vazby

JM kraj

Průřezově

JM kraj JM kraj

Průřezově Průřezově aktivity opatření 1.1 a 3.2 Průřezově aktivity opatření 1.1 a 3.2 1.1.I, dále průřezově aktivity opatření 1.1. 1.1.I, dále průřezově aktivity opatření 1.1. 3.3.III

JM kraj JM kraj JM kraj JM kraj JM kraj

JM kraj

Průřezově aktivity opatření 1.1 a 3.1 Bez vazby Průřezově aktivity opatření 1.1 Bez vazby

JM kraj

Bez vazby

JM kraj JM kraj

41/45

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Číslo záměru dle SRJMK 2020 2.4.3

Název záměru

Typ záměru

Finanční zdroje

Vypracování Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v JMK

neinvestiční

2.4.4

Pilotní projekt „Pracovní zapojení ohrožené skupiny 50+ do oblastí sociální péče (terénní ambulantní, denní stacionáře)“

neinvestiční

2.5.1

Založení anglické mezinárodní školy v Brně

neinvestiční

2.5.2

Vybudování Domu integračních služeb JMK pro cizince

investiční

2.5.3

Udržení projektu Podpora internacionalizace jihomoravských VŠ

organizační

krajské, obecní, evropské krajské, evropské, ostatní krajské, soukromé krajské, evropské, soukromé -

2.5.4 2.6.1

Zajištění programu SoMoPro Optimalizace lůžkových kapacit ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče (váže se i k opatření 2.1) Zavedení systému zvláštní způsobilosti v činnostech prováděných v samostatné působnosti PR kampaň propagující veřejnosti práci krajských úředníků Krajského úřadu Jihomoravského kraje Vznik Inovační akademie pro veřejnou správu

organizační organizační

-

organizační

Nositel


JM kraj

Bez vazby

neziskové org.

Bez vazby

Statut. m. Brno JM kraj

Okrajově opatření 2.2

JM kraj JM kraj JM kraj

Průřezově opatření a aktivity Prioritní osy 2 2.2.III Bez vazby

-

JM kraj

Bez vazby

neinvestiční

krajské

JM kraj

Bez vazby

neinvestiční

JM kraj

Okrajově Prioritní osa 2

investiční

krajské, evropské státní, evropské

Bez vazby

investiční

státní, evropské

investiční

státní, evropské

3.1.4

Příprava a realizace modernizace D1 (rozšíření Kývalka – Holubice, Mirošovice – Kývalka) Příprava a realizace R 55 Moravský Písek (hranice kraje) – Břeclav (D2)

investiční

státní, evropské

3.1.5

Příprava a realizace modernizace I/53 Pohořelice – Znojmo

investiční

státní, evropské

Česká republika Česká republika Česká republika Česká republika Česká republika

2.7.1 2.7.2 2.7.3 3.1.1 3.1.2 3.1.3

Příprava a realizace dokončení R52 Pohořelice – Mikulov st. hr. (váže se i k opatření 3.3) Příprava a realizace dokončení R43 Brno – Svitávka – V. Opatovice hr. Kr.

Bez vazby

Bez vazby Bez vazby Bez vazby Bez vazby

42/45


Typ záměru

Finanční zdroje

Příprava VMO Brno - Tomkovo náměstí - Rokytova

neinvestiční (investiční)

obecní, evropské

3.1.7

Výstavba VMO Brno – Žabovřeská II

investiční

3.1.8

Výstavba obchvatu I/55 Břeclav

investiční

obecní, evropské státní, evropské

3.1.9

Dokončení výstavby obchvatu I/38 Znojmo

investiční

státní, evropské

3.1.10

Úprava mezinárodních koridorů EuroVelo 4,9 a 13

investiční

3.2.1

Přestavba železničního uzlu Brno (projekt Europoint Brno)

investiční

3.2.2

Elektrizace železniční trati Brno – Zastávka

investiční

státní, krajské, evropské státní, evropské, soukromé státní, evropské

3.2.3

Modernizace železniční trati Brno – Přerov – I. etapa Blažovice – Nezamyslice

investiční

státní, evropské

3.2.4

Příprava modernizace trati Brno – Přerov – III. etapa Brno - Blažovice

investiční

státní, evropské

3.2.5

Příprava záměru Severojižního kolejového diametru města Brna

státní, evropské

3.2.6

Výstavba tramvajových tratí v Brně (Osová – kampus Bohunice, Štefánikova čtvrť – Lesná, k rozvojové lokalitě Kamechy)

neinvestiční (investiční) investiční

3.2.7

Příprava staveb aglomeračního projektu brněnské příměstské železniční dopravy (Hrušovany u B. – Židlochovice, Boskovická spojka, Křenovická spojka, Šakvice – Hustopeče, výhybna Zbýšov) Příprava a realizace nadregionálního multimodálního veřejného logistického centra Zajištění leteckého napojení na některé z okolních uzlových letišť

3.2.8 3.3.1

Název záměru

neinvestiční (investiční) investiční neinvestiční

obecní, evropské státní, krajské, obecní, evropské státní, krajské, soukromé krajské, soukromé

Nositel


Statutární město Brno Statut. m. Brno Česká republika Česká republika JM kraj

Bez vazby

Česká republika Česká republika Česká republika Česká republika Česká republika Statutární město Brno Česká republika

Bez vazby

Bez vazby Bez vazby Bez vazby Bez vazby

Bez vazby Bez vazby Bez vazby Bez vazby Bez vazby

Bez vazby

JM kraj

Bez vazby

JM kraj

Bez vazby

43/45


Typ záměru

Finanční zdroje

Napojení letiště Brno – Tuřany na železniční koridor

investiční

neinvestiční

3.4.1

Přeshraniční spolupráce integrovaných dopravních systémů Jihomoravského kraje, Dolního Rakouska, Vídně Vybudování vodovodu na Horňácku

státní, krajské, evropské, soukromé krajské, ostatní

3.4.2

Rozšíření Vírského oblastního vodovodu na Břeclavsko

investiční

3.4.3

Monitoring a realizace opatření ke zlepšení čistoty vody ve vodní nádrži Vranov

neinvestiční

3.4.4

Výstavba vodovodu Medlánky

investiční

3.4.5

Výstavba retenční nádrže Královka

investiční

3.4.6

Modernizace a optimalizace kanalizační a stokové sítě na území města Brna

investiční

3.5.1

investiční

3.5.2

Zvýšení retence v poldru Přítluky a využití řízené inundace na levém břehu Dyje od Trkmanky po Pohansko pro optimalizace transformace povodní Protipovodňová opatření v Ivančicích (na soutoku tří řek)

3.5.4

Vodohospodářský uzel – zaústění odlehčovacího ramene Kyjovky do Moravy

investiční

3.5.5

Zkapacitnění koryt vodních toků v Břeclavi na Q100

investiční

3.5.6

Protipovodňová opatření v Brně v návaznosti na řešení železničního uzlu Brno

investiční

3.5.7

Realizace prvních čtyř etap protipovodňových opatření podle Generelu odvodnění města Brna

investiční

3.3.3

Název záměru

investiční

investiční

státní, obecní, evropské státní, obecní, evropské státní, krajské, obecní, evropské státní, obecní, evropské obecní, evropské obecní, evropské

obecní, evropské obecní, evropské obecní, evropské obecní, evropské obecní, evropské obecní, evropské


Nositel JM kraj

Bez vazby

JM kraj

Bez vazby

města obce města obce města obce

a

Bez vazby

a

Bez vazby

a

Bez vazby

města a obce města a obce Brn. vodovody a kanaliz., a.s. města a obce města a obce města a obce města a obce města a obce města a obce

Bez vazby Bez vazby Bez vazby

Bez vazby Bez vazby Bez vazby Bez vazby Bez vazby Bez vazby

44/45



Typ záměru

Finanční zdroje

Stavba záchytného poldru Ostopovice

investiční

Bez vazby

investiční

města obce města obce

a a

Bez vazby

3.5.10

Protipovodňová opatření ve Vranově nad Dyjí (s vlivem na optimalizaci transformace povodní a protipovodňovou ochranu všech sídel podél řeky Dyje až po soustavu vodních nádrží Nové Mlýny) Protipovodňová opatření obcí na Pohořelicku

obecní, evropské obecní, evropské

Bez vazby

Protipovodňová opatření Podhradí nad Dyjí

investiční

a

Bez vazby

3.6.1

Výstavba teplovodu z Dukovan do Brna

investiční

města obce města obce města obce

a

3.5.11

a

Bez vazby

4.1.1

Stanovení základních potřeb území pro zajištění kvality života obyvatel a zmapování současného stavu vybavenosti území Ustavení sítě regionálních manažerů pro rozvoj území (mikroregiony)

neinvestiční

obecní, evropské obecní, evropské státní, krajské, obecní, evropské krajské, obecní, evropské krajské, obecní, evropské krajské

3.5.9

4.2.1 4.2.2

Název záměru

investiční

neinvestiční

neinvestiční

4.4.1

Vyhodnocení (resp. definování) rozvojových center v znevýhodněných oblastech kraje Vytvoření sítě podnikatelských inkubátorů v hlavních centrech znevýhodněných částí kraje Prodloužení plavby na Baťově kanálu po soutok Morava/Dyje

4.4.2

Modernizace silnic II. třídy: II/374 Cetkovice

investiční

4.4.3

Modernizace silnic II. třídy: II/400 Přeskače

investiční

4.4.4

Modernizace silnic II. třídy: II/398 Mikulovice

investiční

4.4.5

Modernizace silnic II. třídy: II/408 průtahy obcemi

investiční

4.3.1

neinvestiční

investiční

krajské, obecní, evropské krajské, evropské krajské, evropské krajské, evropské krajské, evropské krajské, evropské

Nositel

JM kraj

Bez vazby

JM kraj

Bez vazby

JM kraj

Bez vazby

JM kraj

Bez vazby Bez vazby

JM kraj

Bez vazby

JM kraj

Bez vazby

JM kraj

Bez vazby

JM kraj

Bez vazby

45/45

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje STRUČNÁ VERZE

Recommend Documents