Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015

ANALYTICKÁ ČÁST

28. 6. 2013 Zpráva zpracována pro: Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno Identifikační údaje zpracovatele: Sídlo, kancelář Brno: HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz Palackého tř. 10, 612 00 Brno IČ: 25342282 Kancelář Praha: HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz Lidická 1, 150 00 Praha 5 Osoba oprávněná jednat za zpracovatele: Ing. Jan Šild, společník HOPE-E.S., v. o. s.

1/86


2/86


Obsah 1. ÚVOD ................................................................................................................................... 8 2. ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJŮ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ..................................... 10 2.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY KRAJE ................................................................................. 10 2.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ...................................................................................................... 10 2.3 VZDĚLÁVÁNÍ ...................................................................................................................... 12 2.3.1 STAV ŠKOLSTVÍ ......................................................................................................................... 12 2.3.2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA .......................................................................... 20 2.3.3 KVALITA VZDĚLÁVÁNÍ ................................................................................................................ 25 2.3.4 PÉČE O MIMOŘÁDNĚ NADANÉ ŽÁKY ......................................................................................... 30 2.3.5 VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ......................................................................................................... 33 2.3.6 REKVALIFIKACE ......................................................................................................................... 35 2.4 VĚDA A VÝZKUM ................................................................................................................ 38 2.5 TRH PRÁCE ........................................................................................................................ 40 2.5.1 EKONOMICKÝ VÝVOJ ................................................................................................................. 40 2.5.2 EKONOMICKÉ SUBJEKTY V KRAJI ............................................................................................. 42 2.5.3 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY PRACOVNÍHO POTENCIÁLU ...................................................... 45 2.5.4 ZAMĚSTNANOST A NEZAMĚSTNANOST .................................................................................... 47 2.5.5 POPTÁVKA PO PRACOVNÍ SÍLE, NABÍDKA PRACOVNÍ SÍLY ....................................................... 55 2.5.6 UPLATNITELNOST ABSOLVENTŮ ............................................................................................... 56 3. ÚZEMNÍ DISPARITY RLZ................................................................................................. 59 3.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ............................................................................................ 59 3.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ...................................................................................................... 60 3.3 VZDĚLÁVÁNÍ ...................................................................................................................... 65 3.3.1 STAV ŠKOLSTVÍ ......................................................................................................................... 65 3.3.2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA .................................................................................................... 65 3.3.3 REKVALIFIKACE ......................................................................................................................... 68 3.4 TRH PRÁCE ........................................................................................................................ 70 3.4.1 ZAMĚSTNANOST A NEZAMĚSTNANOST .................................................................................... 70 3.4.1 POPTÁVKA PO PRACOVNÍ SÍLE ................................................................................................. 76 3.4.2 UPLATNITELNOST ABSOLVENTŮ ............................................................................................... 80 4. SWOT ANALÝZA .............................................................................................................. 82 5. ZÁVĚR A SHRNUTÍ .......................................................................................................... 84

3/86


SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................ 85 POUŽITÉ ZDROJE .................................................................................................................. 86

4/86


Seznam obrázku Obrázek 1: Počty žáků a studentů v ČR na ZŠ podle úrovně vzdělávání v krajích ................................. 13 Obrázek 2: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním na obyvatelstvu ve věku 15 a více let ................. 25 Obrázek 3: Podíl žáků s omezenými kompetencemi v krajích (test PISA - čtenářská gramotnost, 2009) ............................................................................................................................................................... 27 Obrázek 4: Správní obvody obcí s rozšířenou působnosti v Jihomoravském kraji ................................ 60 Obrázek 5: Pohyb obyvatel v okresech Jihomoravského kraje v letech 2006-2011 ............................. 61 Obrázek 6: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech JMK v letech 2006-2011 ......................... 70 Obrázek 7: Změna míry registrované nezaměstnanosti mezi lety 2008-2010 ...................................... 73 Obrázek 8: Změna míry registrované nezaměstnanosti mezi lety 2008-2012 ...................................... 74 Seznam grafů Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v Jihomoravském kraji mezi roky 2000-2012 ......................................... 11 Graf 2: Grafické znázornění trendu vývoje počtu žáků a studentů dle typu školských zařízení v JMK . 14 Graf 3: Grafické znázornění trendu vývoje počtu žáků a studentů dle typu školských zařízení v MSK 15 Graf 4: Grafické znázornění trendu vývoje počtu žáků a studentů dle typu školských zařízení v PZN . 16 Graf 5: Poměr nově přijatých do 1. ročníku SŠ a absolventů SŠ v denní formě studia v JMK, MSK a PZN ............................................................................................................................................................... 17 Graf 6: Změny v počtech studentů veřejných a soukromých vysokých škol v období 2007-2011........ 19 Graf 7: Vzdělanostní struktura obyvatel kraje v letech 2001, 2011 a srovnání s ČR (2011) ................. 21 Graf 8: Vzdělanostní struktura zaměstnaných v národním hospodářství, 1993 - 2011 ........................ 22 Graf 9: Osoby s VŠ vzděláním v Jihomoravském kraji podle oboru vysokoškolského vzdělání, 2011 .. 23 Graf 10: Počet osob s vysokoškolským vzděláním podle pohlaví v Jihomoravském kraji ..................... 24 Graf 11: Výsledky testování žáků 9. ročníků v krajích (test PISA - čtenářská gramotnost, 2009) ......... 26 Graf 12: Procentuální zastoupení žáků 9. ročníků jednotlivých krajů na různých úrovních způsobilosti (test PISA - matematická gramotnost, 2003) ........................................................................................ 28 Graf 13: Výsledky žáků a index ESCS v krajích ČR (test PISA - přírodovědná gramotnost, 2006) ......... 28 Graf 14: Průměrné výsledky zemí (test TIMMS – matematika a přírodověda, 2011) ........................... 29 Graf 15: Počty mimořádně nadaných (MN) žáků vedených v jednotlivých krajích na jednotlivých vzdělávacích úrovních (ve školním roce 2009/2010) ............................................................................ 31 Graf 16: Vývoj průměrné účasti na celoživotním vzdělávání ve vybraných územích, 2003-2012 ........ 34 Graf 17: Podíl obyvatel ČR účastnících se neformálního vzdělávání – dle věku, 2011 ......................... 35 Graf 18: Věková struktura uchazečů po rekvalifikaci v Jihomoravském kraji, 2011 ............................. 36 Graf 19: Vývoj celkových výdajů na vědu a výzkum ve vybraných krajích (s největším objemem výdajů), 2007-2011 ................................................................................................................................ 38 Graf 20: Podané patentové přihlášky v Jihomoravském kraji dle přihlašovatelů v letech 2010 a 201139 Graf 21: Hrubá přidaná hodnota v Jihomoravském kraji (běžné ceny) ................................................. 41 Graf 22: Vývoje počtu ekonomických subjektů a podílu fyzických osob na ekonomických subjektech v Jihomoravském kraji v letech 2008-2012 ........................................................................................... 42 Graf 23: Vývoj míry ekonomické aktivity v ČR a Jihomoravském kraji (zde v členění na muže a ženy), 1993-2012 ............................................................................................................................................. 45

5/86


Graf 24: Věková sktruktura ekonomicky neaktivních (ve věku 15 let a více) ve vybraných krajích, průměr roku 2012 ................................................................................................................................. 46 Graf 25: Struktura zaměstnanosti v národním hospodářství, 2012 ...................................................... 48 Graf 26: Změny ve struktuře zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle odvětví ............................. 48 Graf 27: Vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji ....................................................................... 50 Graf 28: Podíl firem zaměstnávajících cizince v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012“ dle velikostních kategorií ................................ 52 Graf 29: Vývoj na trhu práce v Jihomoravském kraji podle měsíců ...................................................... 55 Graf 30: Vývoj počtu absolventů evidovaných na krajské pobočce Úřadu práce, 2009-2012 .............. 57 Graf 31: Struktura obyvatel Jihomoravského kraje ve věku 15 a více let podle vzdělání a podle velikostních skupin obcí ........................................................................................................................ 68 Graf 32: Počet uchazečů o práci v rekvalifikaci dle okresů JMK, 2008-2011 ........................................ 69 Graf 33: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v letech 2008-2012 .............................................. 72 Graf 34: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech JMK v období 05/2012-05/2013................ 75 Graf 35: Nezaměstnaní a míra nezaměstnanosti v roce 2006 a v roce 2011 dle SO ORP JMK ............. 76 Graf 36: Struktura uchazečů podle zaměstnání (KZAM/CZ-ISCO) v JMK v letech 2006-2012............... 79 Graf 37: Počet absolventů a mladistvých v evidenci ÚP v okresech Jihomoravského kraje, k 31. 5. 2013 ....................................................................................................................................................... 80 Seznam tabulek Tabulka 1: Poměr nově přijatých do 1. ročníku SŠ a absolventů SŠ v denní formě studia v ČR, JMK, MSK a PZN..................................................................................................................................... 17 Tabulka 2: Vývoj počtu studentů na veřejných a soukromých vysokých školách v JMK, MSK a PZN ... 18 Tabulka 3: Procenta proškolených pracovníků PPP v jednotlivých krajích ........................................... 32 Tabulka 4: Nejvíce prací na prvním až třetím místě SOČ ...................................................................... 33 Tabulka 5: Hrubý domácí produkt v krajích ČR, 2011 ........................................................................... 41 Tabulka 6: Vývoj struktury ekonomických subjektů v kraji dle počtu zaměstnanců, 2007-2012 ......... 43 Tabulka 7: Vývoj počtu ekonomických subjektů v JMK dle okresů v období 2008-2012 ...................... 44 Tabulka 8: Vývoj podílu nezaměstnaných osob v krajích ČR, 2005-2012 ............................................. 49 Tabulka 9: Struktura zaměstnanosti cizinců v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012“ v jednotlivých odvětvích a sektorech NH........ 51 Tabulka 10: Práce na částečný úvazek (srovnání s EU) ......................................................................... 53 Tabulka 11: Základní charakteristika okresů Jihomoravského kraje ..................................................... 59 Tabulka 12: Vývoj přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním v časových intervalech, seřazeno dle celkového přírůstku za roky 2006-2012 (v ‰) ...................................................................................... 62 Tabulka 13: Věkové složení obyvatelstva správních obvodů obcí s rozšířenou působností, k 31. 12. 2012 ....................................................................................................................................................... 64 Tabulka 14: Vzdělanostní složení obyvatelstva správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 2011 ............................................................................................................................................................... 67 Tabulka 15: Průměrný věk uchazečů o rekvalifikace a nejvíce ohrožené cílové skupiny zapojené do rekvalifikací v okresech JMK, 2008-2011 ......................................................................................... 69 Tabulka 16: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech JMK v letech 2008-2012 ........................ 71

6/86


Tabulka 17: Charakteristiky trhu práce v okresech Jihomoravského kraje a pořadí okresů v rámci ČR, k 31. 5. 2013 .......................................................................................................................................... 77 Tabulka 18: Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku v Jihomoravském kraji v letech 2006-2012 (k 31.12.)................................................................................................................................................ 77 Tabulka 19: Struktura nezaměstnaných podle délky evidence v Jihomoravském kraji v letech 20062012 (k 31.12.)....................................................................................................................................... 78 Tabulka 20: Struktura volných pracovních míst dle požadovaného vzdělání, k 31. 12. 2012 (v %) ...... 78 Tabulka 21: Struktura volných pracovních míst dle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), k 31. 12. 2012 (v %) ........................................................................................................................................................... 79 Tabulka 22: Mladiství v evidenci ÚP ČR v okresech Jihomoravského kraje, k 30. 9. 2012 .................... 81 Tabulka 23: Absolventi v evidenci ÚP ČR v okresech Jihomoravského kraje, k 30. 9. 2012 ................. 81

7/86


1. Úvod Analytická část Krátkodobého realizačního plánu Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje na roky 2014 – 2015 byla zpracována na základě požadavků zadavatele, kterým byl Jihomoravský kraj, specifikovaných ve smlouvě k této veřejné zakázce. Krátkodobý realizační plán Strategie lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 (dále jen KRP) je součástí základního koncepčního dokumentu v oblasti rozvoje lidských zdrojů pro území Jihomoravského kraje - Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2006-2016 (SRLZ JMK). Cílem KRP je prosazování rozvojových strategií daných SRLZ JMK dle aktuálního ekonomicko-společenského vývoje. Aktualizace a reakce na aktuální podmínky v kraji je tedy hlavním cílem KRP. Vize SRLZ JMK na období 2006-2016 je formulována následovně: „Kvalifikovaný, adaptabilní a konkurenceschopný lidský kapitál na otevřeném a efektivním trhu práce, zaručující rovné příležitosti pro všechny, využívající potenciál Brna jako druhého nejvýznamnějšího vzdělanostního a inovačního centra v České republice.“

Na základě Vize SRLZ je dále formulovaný strategický cíl SRLZ JMK: Zvyšování zaměstnanosti a celkového hospodářského růstu kraje prostřednictvím rozvoje efektivního trhu práce založeného na: • kvalifikovaném, flexibilním a konkurenceschopném vzdělanostním a inovačním potenciálem JMK,

lidském

kapitálu

generovaném

• na adaptabilitě a konkurenceschopnosti lidských zdrojů v JMK, • na účinné politice zaměstnanosti včetně důsledného prosazování rovných příležitostí a integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva, a to při respektování a podpoře principů udržitelného rozvoje.

Z hlediska realizace je zakázka rozdělena na část analytickou a část návrhovou a implementační. Dle požadavků má dokument následující strukturu: A/ Úvod ANALYTICKÁ ČÁST B/ Analýza C/ SWOT analýza D/ Územní disparity RLZ NÁVRHOVÁ ČÁST

8/86


E/ Priority, opatření a aktivity F/ Finanční plán KRP (do roku 2015) IMPLEMENTAČNÍ ČÁST G/ Realizace naplňování a řízení KRP H/ Vyhodnocování a monitoring KRP (naplňování a řízení) I/ Komunikační akční plán KRP J/ Přílohy Analytická část vychází z dostupných veřejných dat a z dat, která byla zpracována v rámci navazujících projektů kraje. Cílem analýzy je charakterizovat současný stav rozvoje lidských zdrojů v kraji. V této oblasti se analýza dotkne demografických charakteristik obyvatel, které jsou základním kamenem pro rozvoj lidských zdrojů. Dále se zaměří na těžiště rozvoje lidských zdrojů, tedy oblast vzdělávání, stav školství a vzdělanost obyvatelstva kraje, včetně celoživotního vzdělávání a rekvalifikací. Důležitou roli v rozvoji lidských zdrojů hraje také trh práce, vymezený celkovými hospodářskými podmínkami země a regionu. Analýza se zaměří na základní charakteristiky pracovního potenciálu na straně nabídky, ale také na stranu poptávky po pracovní síle. Do analýzy je zahrnuta také oblast vědy a výzkumu, která je úzce navázána na rozvoj lidských zdrojů. Cílem této části analýzy ve všech jejích částech je také podchytit vývojové tendence zmíněných charakteristik v této oblasti. Pro srovnání podmínek kraje bude následovat kapitola věnující se meziregionální a mezinárodní komparaci stavu rozvoje lidských zdrojů v Jihomoravském kraji s ostatními srovnatelnými regiony v ČR a s trendy ve vybraných regionech EU. Hlavní pozornost bude věnována srovnání Jihomoravského kraje s krajem Plzeňským a Moravskoslezským. Důležitou součástí analýzy je také podchycení a charakteristika vazeb mezi trhem práce a trhem vzdělávání, které bude věnována poslední podkapitola analýzy rozvoje lidských zdrojů v kraji. V analýze byla použita data primárně z veřejně dostupných databází a datových zdrojů. Data byla čerpána z Českého statistického úřadu, některé statistiky konkrétně z krajské správy ČSÚ v Brně. Údaje o pracovní síle, míře ekonomické aktivity, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil (dále jen VŠPS). Informace o míře registrované nezaměstnanosti jsou z podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Dále byla využita databáze Eurostatu, vycházející v převážné většině ze čtvrtletně realizovaných průzkumů European Labour Force Survey. Tyto i další zdroje dat jsou vždy v dokumentu uvedeny u konkrétních tabulek a grafů. Snahou bylo vždy použít nejaktuálnější informace a provést jejich srovnání v časových řadách. V rámci dokumentu je také ve vhodných případech realizováno porovnání daných výsledků s ostatními regiony ČR, resp. s vybranými regiony EU.

9/86


2. Analýza lidských zdrojů v Jihomoravském kraji 2.1

Základní charakteristiky kraje

Jihomoravský kraj zaujímá jižní a část střední Moravy, sousedí s kraji Zlínským, Olomouckým, Pardubickým, Vysočinou a krátkým úsekem také s krajem Jihočeským. Kraj se nachází při hranicích České republiky, sousedí se zeměmi Rakouskem a Slovenskem. Rozlohou 7 065 km2 (9 % rozlohy ČR) zaujímá Jihomoravský kraj čtvrté místo v ČR. Kraj vznikl v roce 1997 (dle zákona č. 347/1997 Sb.) jako Brněnský kraj a na Jihomoravský kraj byl přejmenován v roce 2001 na základě usnesení zastupitelstva kraje. Území kraje je vymezeno územími okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Počtem 1 168 6501 obyvatel (11,1 % z ČR) se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v České republice. Vzhledem k velikosti je tedy hustota zalidnění vyšší než republikový průměr a činí 160,8 obyvatel na km2. Z celkového počtu obyvatel bylo k 31. 12. 2012 celkem 571 982 mužů (48,9 %) a 596 668 žen (51,1 %). V Jihomoravském kraji je celkem 673 obcí (25 obcí bylo ke kraji připojeno v roce 2005 z kraje Vysočina), z toho je 21 obcí s rozšířenou působností a 35 obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. 48 obcí má status města a existuje zde jeden vojenský újezd – Březina. Největší počet obcí Jihomoravského kraje se nachází ve velikostní skupině 200 až 499 obyvatel. V roce 2012 tvořilo 194 obcí této velikostní skupiny 28,8 % všech obcí, ovšem žilo zde pouze 5,6 % obyvatel kraje. Zato v největší obci kraje – v Brně – žila téměř třetina všech obyvatel. Zároveň dochází k pozvolnému snižování počtu obyvatel žijících ve městech, což je důsledek především procesu suburbanizace. Ve městech žilo v Jihomoravském kraji 63,5 % obyvatel, což je méně než celorepublikový průměr (73,2 %). Sídelním městem kraje je statutární město Brno, druhé největší město České republiky, které se nachází uprostřed kraje a jeho význam přesahuje hranice kraje - je např. sídlem Ústavního soudu. V Brně se také soustředí věda a vzdělávání kraje, sídlo zde mají významné university jako například Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Vysoké učení technické a další.

2.2

Demografický vývoj

V Jihomoravském kraji dochází k postupnému nárůstu počtu obyvatel, především od roku 2006 (viz graf níže). K nárůstu obyvatel přispívají obě složky – jak přirozená měna, tak stěhování. Ve vývoji přirozeného přírůstku (tj. počet zemřelých mínus počet narozených) se odrážejí trendy platné v celé ČR. V průběhu 90. let docházelo k výraznému snížení porodnosti a přirozenou cestou tak docházelo k úbytku obyvatel. Vlivem dospívání populačně silných ročníků dochází od roku 2000 k postupnému zvyšování porodnosti, která se však teprve roku 2007 dostala na hranici reprodukce, kdy nově narození početně vyrovnali počet zemřelých, tedy na pozitivní přirozený přírůstek. Nejvyšší nárůst 1

stav k 31. 12. 2012, ČSÚ

10/86


přirozenou měnou v Jihomoravském kraji byl v roce 2008 a to 1 934 obyvatel, od té doby se však stále snižuje až na současných 630 (v roce 2012). Vliv na nárůst počtu obyvatel má tedy spíše migrační složka, do kraje se v roce 2012 přistěhovalo o 2 337 obyvatel více, než se z něj odstěhovalo. Nositelem přírůstku je především kladné saldo zahraničního stěhování, počet cizinců v kraji se od roku 2001 zdvojnásobil. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v Jihomoravském kraji mezi roky 2000-2012 1 200 000

45,0

1 190 000

1 180 000

40,0

1 170 000 1 160 000

35,0

1 150 000 1 140 000

30,0

1 130 000 1 120 000

25,0

1 110 000

Počet obyvatel (k 31. 12.)

Index závislosti

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

20,0

2000

1 100 000

Průměrný věk obyvatel (k 31. 12.)

Zdroj: ČSÚ Pozn.: Index závislosti vyjadřuje podíl postproduktivní složky (65 a více let) na produktivní složce obyvatelstva (15-64 let)

Zásadnějším problémem je ale pro kraj věková struktura jeho obyvatel – oproti průměru ČR jsou podíly předproduktivní a produktivní složky obyvatelstva nižší a naopak zastoupení složky poproduktivní je vyšší než průměr. Nepříznivá je ovšem i dynamika změn ve věkové skladbě obyvatelstva kraje. Dochází k dlouhodobému poklesu obyvatel v předproduktivním věku a zvyšuje se počet osob ve věku vyšším než 65 let. Mezi lety 2000-2012 došlo k nárůstu počtu osob starších 65 let o více jak 36 tisíc, což činí 24,2 % původního stavu populace (ve věku nad 65 let). Jedná se o nárůst relativně vysoký i v republikovém srovnání, kde počet obyvatel v této skupině vzrostl v daném období o 20,0 %. Zároveň dochází ke snižování počtu obyvatel ve věku 0-14 let a to o více než 11,5 tisíc osob, což představuje 6,3 % původního stavu populace daného věku (oproti poklesu 3,1 % v ČR). Z toho vyplývá i zvyšující se index závislosti, jak ukazuje i graf výše. Index závislosti vyjadřuje podíl postproduktivní složky obyvatelstva (ve věku 65 a více let) na produktivní složce obyvatel (15-64 let). Zvyšování indexu závislosti naznačuje zvyšování náročnosti péče o staré, protože dochází ke zhoršování poměru „živitelů“ (osob v produktivním věku) a „závislých“ (postproduktivních) v populaci. Situaci ilustruje také průměrný věk obyvatel kraje, který postupně stále roste. V roce 2012 činil 41,5 let (oproti 39 letům v roce 2000). Tento věk se ovšem blíží republikovému průměru, který činí 41,1 let.

11/86


Oproti stavu v ČR věková struktura populace Jihomoravského kraje není příznivá. Nepříznivý je stav rozložení jednotlivých věkových skupin (s rostoucí postproduktivní složkou) i dynamika změn ve věkové skladbě obyvatelstva.

2.3 2.3.1

Vzdělávání Stav školství

Z hlediska vývoje počtu škol (školských zařízení) a počtu studentů v Jihomoravském kraji lze v průběhu období 2007-2011 konstatovat relativní nárůst počtu dětí v mateřských školkách (absolutně nárůst o 4198 dětí v mateřských školkách, relativně o 13,0 %). V případě základních škol došlo v tomto období naopak k poklesu (absolutně pokles o 6572 žáků v základních školkách, relativně o 7,2 %). Podobný vývoj platí i pro střední školy (absolutně pokles o 4964 žáků na středních školkách, relativně o 7,6 %). V případě počtu studentů na vyšších odborných školách lze spatřovat narůstající trend počtu studentů (v daném období nárůst o 335 studentů, tj. relativně o 9,8 %). V případě vysokých škol platí podobný trend (v daném období nárůst o 3276 studentů vysokých škol v JMK, relativně o 8,9 %). V oblasti stavu školství lze provést srovnávací analýzu s podobným územně samosprávnými celky v ČR, v tomto případě s Moravskoslezským krajem a s Plzeňským krajem. Z pohledu mateřských škol v MSK stoupal ve sledovaném období počet dětí o 10,0 % (tj. o 3 % méně než v JMK), naopak v PZN tento počet stoupl dokonce o 16 % (tj. o 3 % více než v JMK). V případě základních škol klesl počet žáků v MSK o 9,1 %(tj. o 1,9 % větší pokles než v JMK), resp. v PZN klesl počet žáků základních škol o 5,5 % (tj. o 2,6 % menší pokles než v JMK). V případě středních škol klesl počet žáků v MSK o 8,3 % (tj. o 0,7 % větší pokles než v JMK), resp. v PZN klesl počet žáků středních škol o 5,7 % (tj. o 2,1 % menší pokles než v JMK). V případě vyšších odborných škol lze v MSK konstatovat nárůst studentů o 8,4 % a v případě vysokých škol nárůst o 15,6 % (tj. o 6,7 % více než v JMK). V PZN je pak vývoj v případě vyšších odborných škol výrazně více dynamický – nárůst studentů o 24 % (tj. o 15 % více než v JMK). Při srovnání všech tří krajů lze proto upozornit na více dynamický nárůst počtu studentů vysokých škol v MSK než v JMK. Tento vývoj je navíc zdůrazněn i vyšším absolutním počtem studentů VŠ v MSK oproti počtu studentů v JMK. Dále lze upozornit na velmi dynamický nárůst dětí v mateřských školách v PZN, který dosahuje dokonce vyšších hodnot, že nárůst počtu dětí v mateřských školách v JMK. Vývoj počtu studentů na VOŠ v PZN opět vysoce převyšuje nárůst stejného faktoru v JMK. Výše popsané fakta jsou přehledně uvedena v níže uvedených tabulkách a grafech. V kontextu hodnocení JMK v rámci ostatních krajů ČR lze JMK (stejně jako MSK) zařadit mezi kraje s nadprůměrným počtem žáků a studentů, a to jak v případě základní, tak případě středního vzdělávání.

12/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Obrázek 1: Počty žáků a studentů v ČR na ZŠ podle úrovně vzdělávání v krajích

Zdroj: ČSÚ

13/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Graf 2: Grafické znázornění trendu vývoje počtu žáků a studentů dle typu školských zařízení v JMK 100 000

95 000 90 000

91 546

88 365

85 000

85 711

84 974

80 000 75 000 Celkový počet studentů

70 000 65 000

65 148

64 333

60 000

62 996

60 184

55 000 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000

38 900

40 181

33 181

34 615

3 402

3 322

3 397

3 737

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

36 905 32 179

40 181 36 377

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

0

Mateřská školy

Základní školy

Střední školy celkem

Vyšší odborné školy

Vysoké školy

Zdroj: ČSÚ

14/86


Celkový počet studentů

Graf 3: Grafické znázornění trendu vývoje počtu žáků a studentů dle typu školských zařízení v MSK 115 000 110 000 105 000 100 000 95 000 90 000 85 000 80 000 75 000 70 000 65 000 60 000 55 000 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

107 018 102 372

72 036

71 338

98 835

69 848

97 232

66 040

45 967

46 529

35 599

36 808

38 136

2 511

2 479

2 480

2 720

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

42 936

40 223 34 486

Mateřská školy

Základní školy



Vysoké školy

Zdroj: ČSÚ

15/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Graf 4: Grafické znázornění trendu vývoje počtu žáků a studentů dle typu školských zařízení v PZN 50 000 45 000

44 548

43 435

42 191

42 078

40 000

Celkový počet studentů

35 000 30 000 28 424

28 129

27 942

15 322 14 413

15 687 985 15

16 16 795 240

17 818 16 287

1 263

1 271

1 414

1 572

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

26 815

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

Mateřská školy

Základní školy



Vysoké školy

16/86


Z hlediska žáků středních škol lze dále provést analýzu poměru nově přijatých studentů SŠ do prvního ročníku studia a absolventů SŠ v denní formě studia. V období 2008-2010, za které jsou dostupná data, lze konstatovat relativní pokles salda nově přijatých studentů do 1. ročníku SŠ. V případě JMK bylo ve školním roce 2009-2010 přijato o 356 studentů méně než ve školním roce 2008-2009. Za stejné období pak bylo o 841 absolventů méně. V případě MSK je situace odlišná, kdy byl pokles nově přijatých do 1. ročníků naopak větší než pokles počtu absolventů za stejné období. Tabulka 1: Poměr nově přijatých do 1. ročníku SŠ a absolventů SŠ v denní formě studia v ČR, JMK, MSK a PZN Žáci celkem

ČR 2008-2009 JMK 2008-2009 MSK 2008-2009 PZN 2008-2009 ČR 2009-2010 JMK 2009-2010 MSK 2009-2010 PZN 2009-2010 Zdroj: ČSÚ

527 045 61 014 65 955 26 373 519 468 59 958 64 319 26 237

Nově přijatí do 1. ročníku 143 046 16 235 17 820 7 274 139 620 15 879 17 219 7 325

Absolventi

saldo nově přijatí/ absolventi

115 506 13 564 14 634 5 732 109 080 12 723 14 241 5 759

nově přijatí do 1. ročníku saldo 08-09/09-10

absolventi saldo 08-09/09-10

-3 426 -356 -601 51

-6 426 -841 -393 27

27 540 2 671 3 186 1542 30 540 3 156 2 978 1 566

Graf 5: Poměr nově přijatých do 1. ročníku SŠ a absolventů SŠ v denní formě studia v JMK, MSK a PZN 20 000 18 000

17 820 16 235

16 000

Počet studentů

14 000

15 879 14 634

13 564

17 219 14 241

12 723

12 000 10 000 7274

8 000

5732

6 000

7325 5759

4 000 2 000 JMK 2008-2009 JMK 2009-2010 MSK 2008-2009 MSK 2009-2010 PZN 2008-2009 PZN 2009-2010

Nově přijatí do 1. ročníku

Absolventi

Zdroj: ČSÚ

Z hlediska vývoje v oblasti vysokých škol v JMK lze opět provést srovnání v MSK, kdy v období 20072011 dochází k největšímu nárůstu v letech 2009 a 2010, kdy počet studentů vysokých škol vzrostl oproti stavu v roce 2007 o 8,88 % (za celou ČR by zaznamenán nárůst 13,23 %), přičemž v případě

17/86


veřejných vysokých škol se jednalo o nárůst o 7,22 % v roce 2009 a 6,87 % v roce 2010, resp. v případě soukromých vysokých škol o nárůst o 34,13 % (za celou ČR by zaznamenán nárůst 37,03 %). V roce 2011 však lze v tomto trendu již spatřovat začínající pokles (celkový růst studentů oproti roku 2007 byl 6,63 %). V případě celé ČR i MSK lze sledovat podobný vývoj (konkrétně viz tabulka níže). Tabulka 2: Vývoj počtu studentů na veřejných a soukromých vysokých školách v JMK, MSK a PZN Rok

2007

Typ VŠ

celkem VŠ veřejné VŠ soukromé 2008 celkem VŠ veřejné VŠ soukromé 2009 celkem VŠ veřejné VŠ soukromé 2010 celkem VŠ veřejné VŠ soukromé 2011 celkem VŠ veřejné VŠ soukromé Zdroj: ČSÚ

ČR

316 619 282 329 34 749 338 435 296 249 42 777 354 711 307 987 47 374 358 505 311 522 47 615 353 510 309 754 44 349

změna oproti roku 2007 6,89% 4,93% 23,10% 12,03% 9,09% 36,33% 13,23% 10,34% 37,03% 11,65% 9,71% 27,63%

JMK

36 905 34 246 2 710 38 900 35 692 3 280 40 181 36 720 3 522 40 181 36 600 3 635 39 351 36 039 3 363


MSK

40 223 37 591 2 668 42 936 39 617 3 365 45 967 42 092 3 931 46 529 42 768 3 808 45 395 42 386 3 055


PZN

14413 13115 1325 15687 14253 1461 16240 14649 1626 16287 14657 1662 16283 14696 1606

změna oproti roku 2007 8,84% 8,68% 10,26% 3,53% 2,78% 11,29% 0,29% 0,05% 2,21% -0,02% 0,27% -3,37%

Uvedená data jsou níže znázorněna graficky, kdy je patrný trend vývoje dynamického nárůstu počtu studentů v případě soukromých vysokých škol, zejména v roce 2009 a 2010 a následný relativní pokles v roce 2011. V případě veřejných vysokých škol je vývoj méně dynamický.

18/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Graf 6: Změny v počtech studentů veřejných a soukromých vysokých škol v období 2007-2011

Změny v počtech studentů veřejných a soukromých VŠ oproti stavu v roce 2007 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% VŠ celkem 2008

VŠ veřejné VŠ soukromé VŠ celkem 2008

2008

2009


2009 ČR

Zdroj:

JMK

2010 MSK


2010

2011

VŠ veřejné VŠ soukromé 2011

2011

PZN ČSÚ

19/86


Závěrem k problematice školství v JMK lze konstatovat, že k pozitivům kraje patří dostatečná síť předškolních a školských zařízení. Děti v předškolním věku svěřují rodiče 641 mateřským školám, základní vzdělání poskytuje 475 základních škol, z nichž převážná část žáků přechází na další studium do 144 středních škol. Síť škol většinou pokrývá požadavky na umístění dětí, i když se stále ještě projevují některé nedostatky (např. nedostatek míst v mateřských školách pro děti cizinců, zejména pak v případě vědeckých pracovníků ze zahraničí, kteří jsou zapojeni do činností výzkumu inovativních pracovišť a center excelence).2 Snahou středního školství je zabezpečení provázanosti nabídky středního školství s potřebami trhu práce. Na nadprůměrné vzdělanostní úrovni obyvatel v kraji má podíl i kvalitní systém vysokého školství. Potřebné vzdělání poskytují studentům veřejné i soukromé vysoké školy v Brně, Znojmě a Lednici, opomenout nelze ani význam Univerzity obrany v Brně.

2.3.2

Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Základní charakteristikou vzdělanostní struktury obyvatelstva je nejvyšší dokončené vzdělání obyvatel sledované při Sčítání lidu, domů a bytů. V průběhu deseti let (2001-2011) se struktura obyvatel podle dosaženého nejvyššího vzdělání změnila - počet obyvatel s nejnižším vzděláním poklesl ve prospěch osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním a vyrovnával se rozdíl v počtu vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen. V Jihomoravském kraji byla v roce 2011 nejpočetněji zastoupena vzdělanostní skupina středoškolsky vzdělaných bez maturity. Tu tvoří 323 tisíc obyvatel (tedy 32,3 %), ale zastoupení této skupiny se snižuje, jak dokládá také graf níže (v roce 2001 zastoupena 37,0 %). V mužské populaci je zastoupení této skupiny ještě výraznější, středoškolské vzdělaní (bez maturity) má 39,0 % mužů, oproti 26,0 % žen. Druhou nejpočetnější skupinou mezi obyvateli Jihomoravského kraje jsou středoškolsky vzdělaní s maturitou, kterých naopak v průběhu 10 let přibylo (z 24,6 % na 26,9 %). V kraji uvedlo téměř 147 tisíc osob jako nejvyšší dosažený stupeň vzdělání bakalářské, magisterské nebo doktorské. Tento počet staví dlouhodobě Jihomoravský kraj na druhou příčku ve srovnání s ostatními kraji (prvenství drží Praha), tedy 14,7 % vysokoškolsky vzdělaných oproti 12,5 % v ČR. Skupina vysokoškolsky vzdělaných také zaznamenala největší nárůst v kraji. Během let se však změnil poměr mezi počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen. Zatímco v populaci dnešních pětatřicátníků a starších osob převládá počet vysokoškoláků nad vysokoškolačkami, nyní mezi „čerstvými“ absolventy vysokých škol převažují ženy.

2

Tato problematika je řešena v rámci realizace projektu OP LZZ Work-life balance vědeckých pracovníků projektů OP VaVpI, CZ .1.04/3.4.04/76.00133, období realizace 1. 4. 2012 – 31. 3. 2015, výše dotace 7 701 921,- Kč

20/86


v%

Graf 7: Vzdělanostní struktura obyvatel kraje v letech 2001, 2011 a srovnání s ČR (2011) 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

2001 2011 ČR 2011

Zdroj: ČSÚ (SLDB 2001, 2011)

Z výsledků výběrových šetření pracovních sil mezi roky 1993 až 2011 lze hodnotit změny ve vzdělanostní struktuře pracovní síly v kraji za posledních 20 let. U zaměstnaných v Jihomoravském kraji postupně klesal podíl zaměstnaných se základním vzděláním, z 11,7 % v roce 1993 na 3,8 % v roce 2011. Trvale také klesá podíl zaměstnaných se středoškolským vzděláním bez maturity (ze 44,6 % na 35,7 %). Nejvýraznější nárůst zaznamenal podíl zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním – v roce 1993 tvořil 13,0 %, v roce 2001 16,2 % a v roce 2011 už 23,5 %. O něco menším tempem se zvyšuje i počet středoškolsky vzdělaných (s maturitou), z 30,7 % až na současných 37,0 %. Vývoj vzdělanostní struktury zaměstnaných v Jihomoravském kraji lze hodnotit příznivě i ve srovnání s celorepublikovým vývojem. Významně pozitivní je především nárůst vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Vliv na to má jistě přítomnost vysokých škol v krajském městě Brně, které mají nadregionální význam i přítomnost sídel významných institucí. Obecně je třeba změny ve vzdělanostní struktuře pracovní síly přičíst jednak snaze o získání co nejvyššího stupně vzdělání jako základního předpokladu pro možné uplatnění na trhu práce. Na druhé straně je také skutečnost, že mezi ekonomicky neaktivní odchází starší ročníky s nižším vzděláním.

21/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Graf 8: Vzdělanostní struktura zaměstnaných v národním hospodářství, 1993 - 2011 50,0 45,0 Základní vzdělání a bez vzdělání

40,0

35,0 v%

30,0

Střední bez maturity

25,0 20,0 Střední s maturitou

15,0

10,0 5,0

Vysokoškolské 2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0,0

Zdroj: ČSÚ (VŠPS 1993-2011)

Ve struktuře vystudovaných oborů převládají u mužů technické vědy a technické obory (23,7 tisíc osob) a u žen příprava učitelů a pedagogika (17,3 tisíce osob, viz graf níže). Zatímco v posledních 2030 letech mají uchazeči o studium některých oborů jako je informatika, obchod, řízení a správa vyšší zájem i s ohledem na lepší uplatnění na trhu práce, tak jsou obory, ve kterých se počty absolventů ve větším rozsahu nenavyšovaly – architektura a stavebnictví, bezpečnostní služby nebo vědy o neživé přírodě. Naopak počet vysokoškoláků s diplomem z oboru zemědělství, lesnictví a rybolov klesá.

22/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Graf 9: Osoby s VŠ vzděláním v Jihomoravském kraji podle oboru vysokoškolského vzdělání, 2011

Zdroj: ČSÚ, Výsledky SLDB 2011 v regionálním pohledu – vysokoškoláci

Z hlediska vzdělanostní struktury lze dále provést analýzu počtu osob s vysokoškolským vzděláním podle věku a pohlaví, kdy v Jihomoravském kraji má nejvíce osob (mužů i žen) vysokoškolské vzdělání ve věku 25-29 let a 30-34 let (v případě mužů i žen více než 10 000 osob s vysokoškolským titulem). Ve věkové kategorii 30-34 je pak patrný nárůst počtu žen s titulem z vysoké školy oproti věkově starším ženám.

23/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Graf 10: Počet osob s vysokoškolským vzděláním podle pohlaví v Jihomoravském kraji

Zdroj: ČSÚ, Výsledky SLDB 2011 v regionálním pohledu – vysokoškoláci

Z regionálního pohledu v rámci ČR lze Jihomoravský kraj charakterizovat jako region s nadprůměrným podílem obyvatel s vysokoškolským vzděláním ve věku 15 a více let (relativní podíl 12,1-15,0 %). Jihomoravský kraj tak lze z hlediska tohoto parametru hodnocení v pořadí krajů ČR na druhé místo za hlavní město Praha (hl.m. Praha má relativní podíl tohoto indikátoru větší než 15,1 %). Dále lze tedy v tomto kontextu Jihomoravský kraj při srovnání s krajem Moravskoslezským označit za kraj s vyšším podílem osob s vysokoškolským vzděláváním ve věku 15 a více let (MSK má podíl 11,112,0 %).

24/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Obrázek 2: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním na obyvatelstvu ve věku 15 a více let

3

Zdroj: Výsledky SLDB 2011 v regionálním pohledu - vysokoškoláci

2.3.3

Kvalita vzdělávání

Pro posouzení kvality vzdělávání a jejího mezinárodního i meziregionálního srovnání lze využít pravidelného testování PISA. Výzkum PISA přitom klade důraz na dovednosti, které mají velký význam pro uplatnění mladých lidí v životě, při dalším studiu nebo při vstupu na pracovní trh. Testování čtenářské gramotnosti proběhlo v roce 2000, testování matematické gramotnosti v roce 2003 a v případě přírodovědné gramotnosti to byl rok 2006. Tyto výsledky lze srovnávat s posledním šetřením PISA z roku 20094. Dle mezinárodního srovnávání čtenářské gramotnosti žáků a studentů dosáhli čeští žáci podprůměrných výsledků a umístili se ve spodní třetině pomyslného žebříčku zemí OECD. Zatímco v některých okolních středoevropských zemích (například Polsko, Maďarsko a Německo) došlo od posledního sledování čtenářské gramotnosti v roce 2000 k významnému zlepšení, v České republice došlo k výraznému zhoršení úrovně žáků. Úroveň čtenářské gramotnosti se v ČR zhoršila za Irskem, Rakouskem a Švédskem nejvíce ze všech sledovaných zemí OECD. Dle národní zprávy o výsledcích PISA s názvem „Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009“ je alarmující hlavně skutečnost, že

3

http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vysledky_sldb_2011_v_regionalnim_pohledu_vysokoskolaci V roce 2012 proběhlo další testování vědomostí PISA, výsledky z tohoto testování ovšem nebyly v době psaní zprávy ještě dostupné. 4

25/86


Česká republika je jednou ze šesti zemí, ve kterých zastoupení žáků pod druhou úrovní způsobilosti5 výrazně vzrostlo (ze 17,5 na 23,1 %). Jedná se přitom o žáky, kteří dosahují ve škole velmi špatných výsledků a čelí tak riziku, že nebudou schopni dále pokračovat ve studiu a budou mít značné problémy s uplatněním na trhu práce. Zhoršení úrovně způsobilosti je přitom výraznější u chlapců než u dívek. Dostupná data z šetření čtenářské gramotnosti v roce 2009 podávají obrázek o výsledcích žáků v krajích ČR. V tomto srovnání je Jihomoravský kraj se svými 459 body lehce pod průměrem celé republiky (478). Graf 11: Výsledky testování žáků 9. ročníků v krajích (test PISA - čtenářská gramotnost, 2009) Praha Zlínský Plzeňský Liberecký Jihočeský Vysočina Středočeský Pardubický Královéhradecký Jihomoravský Olomoucký Ústecký Karlovarský Moravskoslezský

400

410

420

430

440

450

460

470 480 490 Průměrný výsledek

500

Zdroj: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009. Umíme ještě číst? ÚIV, 2010

Je nutno upozornit, že výsledky pražských žáků jsou ovlivněny nadprůměrným zastoupením žáků víceletých gymnázií (18,2 % oproti ostatním krajům, kde bylo 5,6 % až 10,9 % těchto žáků), kteří zvyšují průměrné výsledky regionu. Dle podrobných analýz provedených Ústavem pro informace ve vzdělávání lze krajské rozdíly ve výsledcích testů čtenářské gramotnosti z 62 % vysvětlit rozdíly v socioekonomickém zázemí (na základě indexu ESCS definovaného OECD – index of economic, social and cultural status. Výsledky žáků jihomoravského kraje byly mírně horší, než by odpovídalo dle indexu ESCS. Ze zprávy také vyplývá, že ve většině krajů ČR je zastoupení žáků s omezenými kompetencemi mezi 20 až 30 %, Jihomoravský kraj v tomto ohledu spadá do průměru ČR.

5

Testování PISA definuje celkem 6 úrovní způsobilosti. Nejnižší úroveň se dělí na dvě – 1 a a 1b – jedná se o velmi podprůměrné žáky, jejichž dovednosti jsou tak nedostačující, že mohou mít problémy v běžném životě. Nejvyšší možná úroveň je č. 6.

26/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 6

Obrázek 3: Podíl žáků s omezenými kompetencemi v krajích (test PISA - čtenářská gramotnost, 2009)

Zdroj: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009. Umíme ještě číst? ÚIV, 2010

Ve srovnání matematické gramotnosti se čeští žáci a studenti umístili pod průměrem zemí OECD, důležitým zjištěním ale je, že výsledky českých žáků se od roku 2003 výrazně zhoršily. Ke zhoršení došlo i v dalších evropských zemích, ale pokles výsledků v ČR byl největší ze všech 40 zemí, které se tohoto testování účastnily. Zároveň dochází ke snižování rozdílů mezi chlapci a dívkami, i když chlapci stále dosahují lepších výsledků. Podrobné regionální testování matematické gramotnosti proběhlo v roce 2003 a mezi jednotlivými kraji nebyl zjištěn příliš velký rozdíl. Nejlépe si vedl Liberecký kraj a hl. m. Praha, Jihomoravský kraj se umístil na 5. místě. I zde bylo zjištěno, že existuje poměrně silný vztah mezi výsledkem v testování a socioekonomickým zázemím žáků (socioekonomické zázemí vysvětluje 66 % rozdílů ve výsledcích krajů).

6

Žáci s omezenými kompetencemi jsou ti, kteří v testech dosáhli menší než druhé úrovně způsobilosti.

27/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Graf 12: Procentuální zastoupení žáků 9. ročníků jednotlivých krajů na různých úrovních způsobilosti (test PISA - matematická gramotnost, 2003)

Zdroj: Učení pro zítřek – výsledky výzkumu OECD PISA 2003. ÚIV, 2005

Také v přírodovědné části testu se žáci a studenti ČR umístili v průměru zemí OECD ale i zde dochází ke zhoršování výsledků. Přírodovědná gramotnost byla detailněji sledována v roce 2006 a žáci Jihomoravského kraje dosahovali nadprůměrných výsledků ve srovnání s ČR. Graf níže představuje vztah mezi reálným výsledkem kraje a indexem jeho socioekonomického zázemí (ESCS). Proložená přímka zobrazuje hypotetické výsledky, pokud by závisely pouze na indexu ESCS. Kraje nad položenou přímkou tak dosáhly lepších výsledků, než by odpovídalo průměrné hodnotě indexu ESCS. Mezi těmito kraji je i kraj Jihomoravský s velmi dobrým výsledkem téměř 530 bodů. Graf 13: Výsledky žáků a index ESCS v krajích ČR (test PISA - přírodovědná gramotnost, 2006)

28/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Zdroj: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Poradí si žáci s přírodními vědami? ÚIV, 2007

Pro mezinárodní srovnání žáků lze také využít projekt TIMMS, který se zabývá měřením výsledků vzdělávání v matematice a přírodovědných předmětech. Poslední testování TIMMS proběhlo v roce 2011 a data jsou dostupná pouze na úrovni celé ČR. Graf 14: Průměrné výsledky zemí (test TIMMS – matematika a přírodověda, 2011)

Finsko Česká republika Maďarsko Švédsko Rakousko slovensko Nizozemsko Anglie Dánsko Německo Itálie Portugalsko Irsko Chorvatsko Litva Belgie Španělsko Rumunsko Polsko Norsko Malta 0

100

200

přírodověda

300

400

500

600

matematika

Zdroj: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Poradí si žáci s přírodními vědami? ÚIV, 2007 Pozn.: výběr zemí, státy seřazeny dle výsledků v přírodovědě

29/86


Výsledek českých žáků 4. ročníků v matematice je nadprůměrný a jeho hodnota je 511 bodů. Čeští žáci přitom zaostali za žáky deseti členských zemí EU, které se do šetření zapojily. Srovnatelné výsledky měli se žáky Austrálie, Maďarska, Slovinska, Rakouska, či Slovenska. Česká republika se v průběhu 16 let zapojila do 3 šetření (v letech 1995, 2007 a 2011). Výsledky českých žáků v bodovém vyjádření v jednotlivých letech byly 531, 486 a 511. Mezi lety 1995-2007 došlo tedy k výraznému propadu, čeští žáci se zhoršili v matematice nejvíce ze všech zemí účastnících se šetření (o 54 bodů). Od roku 2007 se jejich výsledek opět mírně zlepšil, ČR je nad průměrem sledovaných zemí, ale stále zůstáváme zemí s největším propadem v průměrném výsledku od roku 1995. Také v přírodovědě mají čeští žáci nadprůměrný výsledek, lepší výsledek vykázali žáci pouze 5 účastnících se zemí. Z hlediska vývoje zde panuje obdobný trend jako v matematice, kdy k roku 2007 byl zaznamenán pokles výsledků, které ovšem v případě přírodovědy v roce 2011 opět vzrostly až nad úroveň roku 1995. Obecně lze tedy shrnout, že žáci Jihomoravského kraje si ve srovnání s ostatními kraji ČR vedou výrazně lépe v přírodovědné a matematické gramotnosti, podprůměrných výsledků dosahují ve čtenářské gramotnosti. Z hlediska předpokládaných výsledků vzhledem k socioekonomickému zázemí kraje (ESCS) si žáci vedou nadprůměrně opět v přírodovědné gramotnosti, v matematické gramotnosti dosahují výsledků, které odpovídají průměrnému socioekonomickému zázemí žáků, ale ve čtenářské gramotnosti jsou jejich výsledky opět pod tímto průměrem. Také v celé ČR si žáci vedou výrazněji nejlépe v přírodovědných znalostech. Zároveň je nutné podotknout, že kvalita vzdělávání v mezinárodním srovnání je v ČR dlouhodobě na nízké úrovni a v průběhu let nedochází ke zlepšení.

2.3.4

Péče o mimořádně nadané žáky

Ve vzdělávání mimořádné nadaných žáků je upřednostňován model jejich integrace do běžných tříd a toto vzdělávání se řídí platnou legislativou. Mimořádné nadání se může projevovat v celkově nadprůměrných kognitivních schopnostech žáka, kdy žák dosahuje vynikajících výsledků ve většině nebo ve více oblastech vzdělávání, velmi často se však jedná i o specifický typ nadání. Takové nadání se pak projevuje např. jako zvýšený zájem, výkonnost a tvořivost žáka nebo jako prokazování nadprůměrných manuálních dovedností. Proto je důležité umět nadání žáka rozpoznat, podchytit a soustavně je rozvíjet nejenom v základních školách a gymnáziích, ale také ve středních odborných školách i učilištích, ve studijních i učebních oborech. Ve zprávě ČŠI z roku 2008 s názvem „Umí školy pracovat s nadanými žáky?“ jsou zmiňována doporučení zaměřená především na rozvíjení systému identifikace a dalšího rozvoje mimořádně nadaných (MN) žáků, včetně prohloubení informovanosti pedagogů o problematice práce s nadanými žáky s cílem dosažení aktivnějšího vyhledávání a identifikace těchto žáků. Za tímto účelem působí v krajích krajští koordinátoři, kteří zajišťují odborné poradenství v oblasti péče o nadané žáky školám, rodičům i ostatním poradenským pracovníkům. Koordinátoři zaškolují další pedagogické pracovníky, zejména další psychology, ale také speciální pedagogy a učitele škol. Díky proškolení pracovníků narůstá v pedagogicko-psychologických poradnách počet vyšetřených dětí a žáků, u nichž bylo zjištěno mimořádné nadání (například v PPP Brno došlo za dobu 7 měsíců ke dvojnásobnému nárůstu počtu identifikovaných). Také v Koncepci péče o mimořádně nadané děti a žáky pro období let 20092013 byla identifikována jako problematická především samotná identifikace mimořádného nadání

30/86


u dítěte a zpráva doporučuje rozšířit systém identifikace nadaných o jejich cílené vyhledávání učiteli škol. S vědomím problematické identifikace žáků je třeba interpretovat data o jejich počtu v jednotlivých krajích. Graf níže zobrazuje rozložení počtu mimořádně nadaných dětí dle vzdělávací úrovně. V Jihomoravském kraji je tedy zastoupení identifikovaných mimořádně nadaných dětí poměrně vysoké, druhé nejvyšší po hl. m. Praze. Ve školním roce 2009/2010 identifikováno 227 MN dětí (ve školním roce 2010/11 to bylo 205 mimořádně nadaných a v celé republice 1088 dětí). Z šetření také vyplývá, že nejvíce nadaných dětí bylo identifikováno na prvním stupni základní školy a dále v předškolním vzdělávání, nejméně na vzdělávací úrovni ISCED-3 (středoškolské vzdělávání). Graf 15: Počty mimořádně nadaných (MN) žáků vedených v jednotlivých krajích na jednotlivých vzdělávacích úrovních (ve školním roce 2009/2010)

Zdroj: Analýza služeb školských poradenských zařízení pro mimořádně nadané děti a žáky, S. Durmeková a P. Novotná

Z výše uvedeného vyplývá, že je potřeba věnovat zvýšenou pozornost především vzdělávání zaměstnanců pedagogicko-psychologických poraden (PPP) a pedagogických pracovníků. V rámci šetření provedených v projektu „Analýza služeb školských poradenských zařízení pro mimořádně nadané děti a žáky“ bylo zjišťováno, jaký je podíl proškolených pracovníků pedagogickopsychologických poraden v jednotlivých krajích. Závěry z výzkumu prezentuje tabulka níže. Procento odborných pracovníků PPP, kteří k 31. 8. 2010 absolvovali vzdělávání v oblasti péče o nadané, je u jednotlivých PPP velmi rozdílné. Celkově je situace lepší v těch PPP, kde působí krajský koordinátor – tam je proškoleno 41 a více procent pracovníků. Z Jihomoravského kraje bylo do šetření zahrnuto 7 PPP, z nichž ve dvou působí krajský koordinátor (jedná se o PPP Brno (Hybešova) a PPP Břeclav).

31/86


V těchto poradnách bylo procento proškolených pracovníků 75 % (resp. 73 %), což je mezi sledovanými PPP výrazně nadprůměrné. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že z hlediska proškolení pracovníků PPP je postavení kraje velmi dobré. Vzhledem k výše uvedenému rozsahu této problematiky v kraji je ale zapotřebí i zde stále zvýšená pozornost. Tabulka 3: Procenta proškolených pracovníků PPP v jednotlivých krajích Kraj

Procento vyškolených

Praha

29

Středočeský

30*

Jihočeský

90*

Plzeňský

86*

Karlovarský

údaj chybí

Ústecký

34

Liberecký

33

Pardubický

20*

Královéhradecký

55

Moravskoslezský

54

Olomoucký

36

Zlínský

28

Jihomoravský

45

Vysočina

43

Zdroj: Analýza služeb školských poradenských zařízení pro mimořádně nadané děti a žáky, S. Durmeková a P. Novotná * údaj takto označených krajů je založen pouze na datech z jedné pedagogicko-psychologické poradny

V Brně se nachází Centrum rozvoje nadaných dětí, které působí při Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě Sociálních studií Masarykovy University v Brně. K ústředním výzkumným tématům patří například otázky časného čtenářství, problematika tzv. dvojitých výjimečností (zejména spojení nadaní a poruchy učení), podvýkon a neprospívající nadaní žáci a další. V roce 2013 získalo centrum projekt OP VK zaměřený na cílovou skupinu žáků prvního stupně základních škol Jihomoravského kraje a jejich pedagogy (zaměřený především na oblast identifikace a specifik MN dětí). Cílem tohoto projektu je vytvoření základů systematické péče o mimořádně nadané žáky, na které by mohl v budoucnu navázat celorepublikový systém podpory rozvoje těchto žáků. Působí zde také Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, které se zabývá podporou nadaných žáků a studentů, především na středních a vysokých školách. Jedná se o specializované zájmové sdružení neziskového typu, jehož cílem je efektivně podporovat příliv studentů a vědců do regionu a vytvářet podmínky pro rozvoj nadaných studentů v kraji. O podporu nadaných žáků a studentů usilují i organizace nestátního neziskového sektoru, např. Sdružení na podporu talentované mládeže (SNPTM). Dle statistik SNPTM a webových stránek SOČ - Středoškolská odborná činnost je právě Jihomoravský kraj nejúspěšnějším krajem v rámci ČR. Výsledky 35. ročníku SOČ zveřejněných v roce 2013 ukazují na velmi dobré postavení JMK v této oblasti.

32/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Tabulka 4: Nejvíce prací na prvním až třetím místě SOČ Kraj

1. místo 2. místo 3. místo celkem pořadí

Jihomoravský

7

4

7

18

1.

Praha

3

1

3

7

2.-3.

Zlínský

1

4

2

7

2.-3.

Jihočeský

3

Pardubický

1

1 2

0 0

4 3

4. 5.-9.

Moravskoslezský

1

1

1

3

5.-9.

Vysočina

1

1

1

3

5.-9.

Královéhradecký

1

0

2

3

5.-9.

Středočeský

0

2

1

3

5.-9.

Karlovarský

0

1

0

1

10.-12.

Olomoucký

0

1

0

1

10.-12.

Plzeňský

0

0

1

1

10.-12.

Zdroj: Sdružení na podporu talentované mládeže ČR

2.3.5

Vzdělávání dospělých

Změny nejen na trhu práce podněcují potřebu přehodnotit priority vzdělávacích politik připravujících jednotlivce na ekonomické a společenské uplatnění. Motem se stává flexibilita, tedy schopnost včasného přizpůsobení se aktuálním požadavkům jednotlivců, zaměstnavatelů, odvětví a pracovního trhu. Potřeba realizace vzdělanostního růstu v kterékoli životní fázi je usnadňována probíhajícím přechodem od tradičního pojetí vzdělávání ke koncepci celoživotního učení. Podle Evropské strategie zaměstnanosti by měly členské země Unie prosazovat takovou strategii celoživotního vzdělávání, která vybaví populaci dovednostmi, které jsou od pracovní síly požadovány v „ekonomikách založených na znalostech“. Úroveň účasti v celoživotním vzdělávání by měla v Unii dosáhnout alespoň hodnoty 12,5 %.7 Databáze Eurostat nabízí data o počtu (podílu) účastníků systémů vzdělávání dospělých za regiony řádu NUTS 0 – 2, údaje za jednotlivé kraje ČR tedy k dispozici nejsou.

7

Podle metodiky Eurostatu jsou do systému vzdělávání dospělých řazeny osoby ve věku 25 – 64 let, které v průběhu kalendářního roku absolvovaly školení v souhrnné délce nejméně čtyři týdny.

33/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Graf 16: Vývoj průměrné účasti na celoživotním vzdělávání ve vybraných územích, 2003-2012

12,0 10,0

v%

8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2003

2004

2005

2006 EU 27

2007 ČR

2008

2009

2010

2011

2012

Jihovýchod

Zdroj: Eurostat, 2013

Do roku 2010 byl počet účastníků vzdělávání v regionu NUTS 2 Jihovýchod velmi nízký (výrazně podprůměrný v rámci ČR). Od tohoto roku dochází k velkému navyšování podílu účastníků v regionu, což je celorepublikový trend a v ostatních regionech došlo k ještě většímu nárůstu. V roce 2012 je region Jihovýchod stále na 3. nejhorší pozici v rámci ČR – podíl účasti v celoživotním vzdělávání dosahuje 9,7 % oproti celorepublikovému průměru 10,8 %. Horší hodnoty vykazují regiony Střední Morava a Severozápad. Nejlépe si stojí region Severovýchod s 13,2 %, který tím jako jediný naplňuje Evropskou strategii zaměstnanosti (alespoň 12,5 %). Neformální vzdělávání je vedle formálního vzdělávání stále častěji využívanou formou vzdělávání. Jedná se o organizované, strukturované vzdělávacích programy, které nejsou součástí formálního vzdělávání a cílem těchto aktivit primárně není dosažení standardního formalizovaného osvědčení (školního vysvědčení, výučního listu, maturitního vysvědčení, vysokoškolského diplomu, apod.) opravňujícího držitele k jeho postoupení do navazujících stupňů soustavy formálního vzdělávání.8 Cílem je spíše doplnění vědomostí a znalostí v určitém potřebném okruhu. Koncept neformálního vzdělávání není protipólem tradičnímu vzdělávání, ale spíše jeho analytickým doplňkem, umožňujícím zachycení širokého spektra dalších vzdělávacích činností, jejichž význam byl ve starších koncepcích vzdělávání často opomíjen. Charakteristiky neformálního vzdělávání byly sledovány šetřením Adult Education Survey, realizovaným v roce 2011 ve všech 27 členských státech EU. Bohužel výsledky tohoto šetření nejsou dostupné v detailu krajů (mimo jiné z důvodu možné nereprezentativnosti a nižší vypovídací schopnosti dat v menších územních jednotkách). Na základě výsledků šetření AES bylo odhadováno, 8

I když dle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů lze ověřit a uznat i takové kompetence, dovednosti a know how, které jsou výsledkem jak neformálního, tak popř. informálního učení, na jejichž základě lze získat certifikát, popř. i výuční list

34/86


že v populaci osob ve věku 18 až 69 let, žijících v České republice, se v průběhu sledovaného 12 měsíčního období účastnilo neformálního vzdělávání9 32,1 % osob. Podíl účastnících mužů a žen se nelišil, lišila se ovšem účast dle vzdělanostních skupin (nejvyšší účast vykazují vysokoškolsky vzdělaní – 55,7 % oproti 13,2% účasti obyvatel se základním vzděláním), věkových skupin (viz graf níže s nejvyšším zastoupením skupiny 35-44 let) i dle stupně urbanizace sídla (v hustě osídlených oblastech se účastnilo 36,9 % oproti 28,1 % z řídce osídlených oblastí). Graf 17: Podíl obyvatel ČR účastnících se neformálního vzdělávání – dle věku, 2011 45 40 35 30

v%

25 20 15 10 5 0 18-24

25-34

35-44

45-54

55-64

65-69

podíl účastnících se dle věku Zdroj: Vzdělávání dospělých v české republice, Výstupy z šetření Adult Education Survey, 2011

2.3.6

Rekvalifikace

S problematikou dalšího vzdělávání dospělých úzce souvisí problematika rekvalifikací, resp. zapojení uchazečů úřadu práce v rekvalifikačních kurzech. Nejaktuálnější podrobná data o uchazečích po rekvalifikaci v detailu jednotlivých okresů jsou na portále MPSV dostupná za rok 2011. Z těchto dat vychází také dokument „Analýza trhu práce v Jihomoravském kraji za rok 2011“ zpracovaný krajskou pobočkou Úřadu práce ČR. Z analýzy vyplývá, že do rekvalifikačních kurzů bylo v roce 2011 nově zařazeno celkem 7 192 osob, z toho celkem 72,1 % prostřednictvím aktivit financovaných z ESF a zbytek byl rekvalifikován prostřednictvím národní APZ. V roce 2011 rekvalifikaci ukončilo 7 039 osob, z toho 6 657 (tj. 94,7 %) úspěšně. Nejvíce uchazečů bylo v Jihomoravském kraji v roce 2011 do rekvalifikačních kurzů nově zařazeno v okresech Brno-město (1 932 osob) a Hodonín (1 588), naopak nejméně v okresech Vyškov (690), Břeclav (717) a Znojmo (720). Jak je patrné z grafu níže, do rekvalifikace jsou v relativně stejné míře zařazováni uchazeči všech věkových kategorií mezi 20 – 59 lety. Nejčastěji se jedná o uchazeče se středoškolským vzděláním, kteří si doplňují nebo rozšiřují své znalosti a dovednosti. Rekvalifikovány jsou však v podstatě všechny 9

Za účast v neformálním vzdělávání je

35/86


vzdělanostní skupiny uchazečů, včetně uchazečů se základním vzděláním, pro které rekvalifikace znamená získání alespoň nějakého profesního vzdělání. Z celkového počtu rekvalifikovaných bylo 59,0 % žen, v necelé desetině se jednalo o osoby se zdravotním postižením. Cizinců, kteří prošli rekvalifikací, bylo v Jihomoravském kraji minimum (1,2 %), přičemž polovina z nich byla z okresu Brno. Graf 18: Věková struktura uchazečů po rekvalifikaci v Jihomoravském kraji, 2011 1800 1600

počet uchazečů

1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Zdroj: MPSV

Z hlediska zaměření rekvalifikací jsou nejčastěji využívány kurzy na zlepšování počítačové gramotnosti (30 %) a na informační technologie (30 %), zhruba desetina rekvalifikací se zaměřuje na účetnictví (především ženy) a dalších 10 % tvoří kurzy svařování (především muži). Většina rekvalifikací trvá do jednoho měsíce, další významná část do 3 měsíců. Z hlediska problematiky celoživotního učení lze dále určit klíčové subjekty, které se na rozvoji koncepce celoživotního učení v JMK podílí. Mezi hlavní koordinátory aktivit patří Jihomoravský kraj, hlavními spolupracujícími subjekty jsou Krajská hospodářská komora Jihomoravského kraje, Regionální hospodářská komora Brno, základní a střední školy v JMK, univerzity v JMK a vybrané nestátní neziskové organizace působící v JMK. Mezi klíčové aktivity realizované v JMK v oblasti celoživotního učení patří spolupráce relevantních subjektů na implementaci Národní soustavy kvalifikací v JMK napříč veřejným a soukromým sektorem, kdy mezi hlavní spolupracující subjekty patří Krajská hospodářská komora JM a relevantní NNO v JMK a hlavním cílem aktivity je zjišťování potřeb zaměstnavatelů na dané profesní kvalifikace. V oblasti zajištění finanční a koordinační podpory aktivit realizovaných v oblasti celoživotního učení představuje klíčovou aktivitu realizace „Týdnů vzdělávání dospělých“, krajským koordinátorem v JMK je společnost BEVE, spol. s r.o. Týdny vzdělávání dospělých jsou v JMK zahajovány současně s Veletrhem odborného vzdělávání při Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně za účasti

36/86


nejvyšších představitelů kraje a partnerů (Krajská hospodářská komora, Úřad práce ČR, ANNO JMK). Aktivity v Jihomoravském kraji jsou organizovány na krajské i okresní úrovni a zahrnují mj. nabídku seminářů, kurzů, besed a tréninků motivujících dospělé k celoživotnímu vzdělávání.10 Dalším klíčovým subjektem spolupracujícím v oblasti finanční a koordinační podpory aktivit realizovaných v oblasti celoživotního učení je Regionální hospodářská komora Brno a vybrané nestátní neziskové organizace koordinované Asociací nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje ANNO JMK, která sdružuje celkem 80 NNO v JMK.11 Mezi další aktivity/projekty, které jsou/byly realizovány na území JMK a jsou zaměřeny na podporu celoživotního učení lze dále zmínit: 

Projekt JOB4TECH financovaný z GG JMK OP VK



Dotazníkové šetření k 31. 12. 201212



Projekt UNIV 2 KRAJE a projekt UNIV 3



Projekt SŠ polytechnické, Brno, Jílová 36 „Rozvoj partnerství technicky zaměřených středních škol pro podporu dalšího vzdělávání v JMK“



Aktivity spolupracujícího subjektu Dům zahraničních služeb (DZS) v rámci Programu celoživotního učení v ČR



Centrum vzdělávání všem – Regionální informačně-vzdělávací centrum v Bosonohách13

týkající

se

průzkumu

zaměstnanosti

v Jihomoravském

kraji

Z výše uvedených příkladů aktivity/projektů v oblasti celoživotního učení lze vyzdvihnout projekt Centrum vzdělávání všem – Regionální informačně-vzdělávací centrum v Bosonohách, který je výsledkem dlouholeté snahy Jihomoravského kraje a Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK a za cíl si klade zlepšit přístup obyvatel Jihomoravského kraje k dalšímu vzdělávání s cílem řešit zhoršující se nezaměstnanost v kraji.14 Projekt je realizován Střední školou stavebních řemesel Brno-Bosonohy ve spolupráci s Code Creator, s.r.o.15 Cílem projektu je zajištění činnosti Regionálního informačně vzdělávacího centra Jihomoravského kraje v areálu Střední školy stavebních řemesel v BrněBosonohách. Centrum se podílí na koordinaci dalšího vzdělávání v JMK, předávání informací o nabídce kurzů dalšího vzdělávání a poskytování poradenských služeb v oblasti kariérního poradenství. Mezi klíčové aktivity projektu patří realizace mediální kampaně, provozování webového portálu dalšího vzdělávání a provoz Regionálního informačně-vzdělávacího střediska. Webový portál spuštěný v rámci projektu nabízí možnosti využití databáze vzdělávání, kariérního poradenství, zprostředkování stáží a pomoc při spolupráci relevantních institucí.

10

Více na www.tydnyvzdelavani.cz Více na www.annojmk.cz 12 Jeho výsledky jsou i součástí této zprávy 13 Více na www.vzdelavanivsem.cz 14 Tamtéž 15 Projekt je financován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 3.1. Realizace projektu probíhá od 1.8.2012 do 30.10.2013, schválená finanční podpora projektu je 6 287 398,- Kč. 11

37/86


2.4

Věda a výzkum

V Jihomoravském kraji bylo v roce 2011 zaměstnáno v sektoru vědy a výzkumu přes 14,5 tisíc fyzických osob16. Jedná se o druhý nejvyšší počet zaměstnaných v tomto sektoru ze všech krajů ČR (po hl. m. Praze), v kraji pracuje celkem 17,6 % všech zaměstnanců ČR z tohoto sektoru, což je pozitivní číslo ve srovnání s podílem obyvatel kraje na obyvatelstvu ČR, který činí 11,1 %. Od roku 2007 vzrostl počet zaměstnanců v kraji ve vědě a výzkumu téměř o třetinu a zvyšuje se i podíl Jihomoravského kraje na ČR (z 15,7 % na 17,6 %). Oproti průměru ČR je zde více zaměstnanců v sektoru vysokého školství (47 % oproti 35 % průměru ČR). Také v porovnání průměrné měsíční mzdy osob zaměstnaných jako specialisté si vede Jihomoravský kraj příznivě, výše platů je zde druhá nejvyšší v ČR po Praze a to 34 335 Kč. V roce 2011 byl ovšem v polovině krajů zaznamenán oproti roku 2010 pokles mezd specialistů. Největší pokles zaznamenal Ústecký kraj, naopak růst byl nejvyšší v Karlovarském kraji. V Jihomoravském kraji klesla mzda o 733 Kč na 97,9 % částky z roku 2010. V celé republice rostou výdaje na vědu a výzkum, od roku 2007 došlo k navýšení výdajů o 30 %. Obdobný vývoj zaznamenala i většina krajů, vede ovšem Plzeňský kraj, kde byly výdaje více jak zdvojnásobeny (navýšení o 125 %), za ním se umístil Jihomoravský kraj, kde byly výdaje nevýšeny o 95 % z 5,7 mld. Kč v roce 2007 na 11,2 mld. Kč v roce 2011. Velkého navýšení dosáhly také kraje Moravskoslezský a Karlovarský. Z hlediska objemu prostředků v roce 2011 je Jihomoravský kraj se svými 11,2 mld. Kč třetím v pořadí, za Prahou (23,2 mld. Kč) a Středočeským krajem (14,1 mld. Kč). I ve výdajové stránce je v Jihomoravském kraji výrazněji než v ČR zastoupen vysokoškolský sektor, kam směřuje 39,1 % výdajů, ale největší objem financí směřuje do podnikatelského sektoru a to 48,6 %. V tomto ohledu zaostává kraj za průměrem ČR, kde výdaje do podnikatelského sektoru tvoří 60,3 %, ale tento rozdíl je způsoben právě silnějším zastoupením vysokoškolského sektoru v kraji, což je dáno přítomností universitního města Brna. Graf 19: Vývoj celkových výdajů na vědu a výzkum ve vybraných krajích (s největším objemem výdajů), 20072011 25 000

mil. Kč

20 000

Hl. m. Praha Středočeský

15 000

Plzeňský 10 000

Pardubický

Jihomoravský

5 000

Moravskoslezský 0 2007

2008

2009

2010

2011

16

při přepočtu na plné pracovní úvazky se jedná o 8 941 zaměstnanců. Jedná se o průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem.

38/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Zdroj: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2012, ČSÚ

Nejdůležitějším finančním zdrojem podpory výzkumných a vývojových činností v kraji zůstal i v roce 2011 vládní sektor (veřejné zdroje). Státní rozpočtové výdaje na vědu a výzkum v kraji v roce 2011 tvořily 4,4 mld. Kč, tj. 39,7 % všech výdajů. Tento podíl je mírně vyšší než průměr v ČR, ale v posledních letech došlo k výraznému poklesu tohoto zdroje financování (z 53,2 % v roce 2007). Druhým nejvýznamnějším poskytovatelem finančních prostředků byl podnikatelský sektor (soukromé zdroje). Od roku 2001, kdy představoval 1,23 % z objemu regionálního HDP, se zvýšil v roce 2010 až na 2,17 %. Z tohoto pohledu lze konstatovat, že intenzita výzkumu a vývoje se v Jihomoravském kraji zvyšovala. Důležitým ukazatelem vypovídajícím o kvalitě vědy a výzkumu je počet patentových přihlášek podaných krajskými subjekty k Úřadu průmyslového vlastnictví ČR. Z tohoto hlediska je Jihomoravský kraj velmi úspěšný v porovnání s ostatními kraji ČR. Dlouhodobě se v počtu podaných přihlášek umísťuje na druhém místě po Praze, ale dosahuje ani ne čtyřiceti procent počtu pražských přihlášek. Pozitivní je, že tento poměr se dlouhodobě zlepšuje ve prospěch Jihomoravského kraje (z 30,9 % počtu přihlášek vůči počtu přihlášek v Praze v roce 2007 na 36,7 % v roce 2011). Podíl Jihomoravského kraje na všech podaných přihláškách v roce 2011 byl 12,9 %, přičemž toto číslo od roku 2007 stále roste. Z hlediska přihlašovatelů patentů v Jihomoravském kraji dominují sektory podnikatelský a vysokoškolský, stejně jako ve zbytku republiky. Graf 20: Podané patentové přihlášky v Jihomoravském kraji dle přihlašovatelů v letech 2010 a 2011 60 50 40 30 20 10 0 podnikatelský

vládní

vysokoškolský 2010

soukromé

2011

Zdroj: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2012, ČSÚ

Dalším ukazatelem stavu vědy a výzkumu v JMK je přítomnost nových špičkových vědeckovýzkumných center. Mezi nejdůležitější patří CEITEC (Středoevropský technologický institut) a FNUSAICRC (Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně). Projekt CEITEC je centrem vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií, jehož hlavním posláním je vybudování významného evropského centra vědy a vzdělanosti se špičkovým zázemím a podmínkami pro nejlepší vědecké pracovníky v Brně.

39/86


Středoevropský technologický institut CEITEC vznikl ze společného projektu 6 nejvýznamnějších brněnských univerzit a výzkumných institucí za podpory Jihomoravského kraje a města Brna. Do projektu CEITEC jsou zapojeni Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR.17 Projekt FNUSA-ICRC je vědecko-výzkumné centrum nové generace zaměřující se na hledání nových metod, technologií a léčiv pro efektivní prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Centrum je budováno na základech dlouholeté úspěšné spolupráce fakultní nemocnice s americkou Mayo Clinic a dalšími českými i zahraničními partnery. FNUSA-ICRC kombinuje čtyři hlavní součásti: 

mezinárodní vědecko-výzkumné centrum,



veřejné zdravotnické zařízení,



mezinárodní vzdělávací středisko,



centrum pro průmyslovou spolupráci.

Těsné propojení lékařského výzkumu s klinickou péčí umožňuje přenášet výsledky nejnovějších výzkumů velmi rychle do klinické praxe, a trvale tak poskytovat pacientům přístup k nejmodernějším léčebným metodám a postupům. Centrum s celkovým rozpočtem okolo 4,5 mld. Kč na období 2011 až 2015 je kofinancováno ze Strukturálních fondů Evropské unie z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. V současné době pracuje ve FNUSA-ICRC více jak 300 zaměstnanců, z toho přibližně 260 odborníků působí v 17 mezinárodních vědeckých týmech.18

2.5 2.5.1

Trh práce Ekonomický vývoj

Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje 10,3 % hrubého domácího produktu České republiky. Dosažená výše podílu HDP ovšem neodpovídá podílu obyvatelstva kraje na obyvatelstvu ČR, který činí 11,1 %. Hrubý domácí produkt přepočtený na jednoho obyvatele kraje je v Jihomoravském kraji mírně pod průměrem ČR, je ovšem druhý nejvyšší ze všech krajů (po hlavním městě Praze) – činí 340 tisíc Kč. V ukazateli HDP na jednoho zaměstnaného je Jihomoravský kraj až na 4. místě, před ním jsou kraje Středočeský, Moravskoslezský a opět Praha. Porovnání těchto dvou ukazatelů ukazuje na poměrně nepříznivý vývoj v demografické struktuře obyvatelstva kraje, kdy ubývá produktivní složky obyvatel (tedy často zaměstnaných) a zvyšuje se podíl především postproduktivní složky. 17

Více viz www.ceitec.cz Více viz www.fnusa-icrc.org

18

40/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Tabulka 5: Hrubý domácí produkt v krajích ČR, 2011 ČR, kraje Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: ČSÚ, 2013

HDP celkem (mil. Kč) 3 841 370 973 094 411 041 196 499 186 167 78 666 242 495 122 256 174 701 153 224 153 750 396 083 178 815 182 413 392 166

HDP na 1 obyvatele v Kč v EUR 365 961 14 883 786 057 31 967 322 868 13 130 309 006 12 566 325 753 13 247 259 180 10 540 292 658 11 902 279 039 11 348 315 316 12 823 296 796 12 070 300 309 12 213 340 093 13 831 279 902 11 383 309 386 12 582 318 155 12 938

v PPS 20 230 43 453 17 848 17 082 18 007 14 327 16 178 15 425 17 430 16 407 16 601 18 800 15 473 17 103 17 587

HDP na 1 zaměstnaného (Kč) 757 373 1 114 563 729 443 655 001 654 807 541 520 669 343 612 591 687 818 644 348 680 183 718 403 647 371 683 940 737 344

V makroekonomické rovině se situace po ekonomické krizi v roce 2009 projevila v JMK výrazným meziročním propadem HPH (z 359,3 mld. Kč běžných cen v roce 2008 na 349,3 mld. v roce 2009, tedy o 2,8 %). V roce 2010 se objem regionálního HPH sice meziročně zvýšil, ovšem přírůstek byl velmi nízký (pouze o 22,9 mil. Kč). Ani hodnota z roku 2011 se ještě nerovná stavu před začátkem hospodářské krize v roce 2008 – v roce 2011 dosahuje HPH kraje 357,0 mld. Kč v běžných cenách. Graf 21: Hrubá přidaná hodnota v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Zdroj: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2011, krajská správa ČSÚ v Brně

Ve skladbě HPH podle sektorů z dlouhodobého hlediska dochází ke zvyšování podílu sektoru služeb na úkor snižování podílu zemědělství. Primární sektor se ještě v roce 1995 podílel na HPH vytvořené v Jihomoravském kraji 5,28 %, v roce 2010 tento podíl poklesl na 1,8 %. Podíl sekundárního sektoru v roce 2010 činil 37,8 %, proti roku 1995 poklesl pouze o 0,1 bodu. Terciární sektor se na HPH podílel 60,4 %, což bylo proti roku 1995 o 3,4 bodu více.

41/86


2.5.2

Ekonomické subjekty v kraji

Vývoj počtu ekonomických subjektů je jedním ze základních ukazatelů ekonomické úrovně a hospodářského vývoje regionu. Zdrojem informací v oblasti vývoje ekonomiky a trhu práce kraje je registr ekonomických subjektů (RES), který poskytuje informace o počtu (a vývoji, struktuře atd.) ekonomických subjektů v regionech. Graf 22: Vývoje počtu ekonomických subjektů a podílu fyzických osob na ekonomických subjektech v Jihomoravském kraji v letech 2008-2012 300 000

Počet ekonomických subjektů

295 000

78% 77%

77%

77% 76%

290 000 76%

76%

285 000

75%

75%

75%

74%

280 000

74% 275 000

74% 74% 73%

270 000

73% 265 000

72% 2008

2009

2010

Ekonomické subjekty celkem

2011

2012

Podíl fyzických osob

Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze

Z grafu je patrný nárůst počtu ekonomických subjektů v kraji – za posledních 5 let o 17,5 tisíce subjektů. Počet ekonomických subjektů rostl ve všech podkategoriích, ale v kategorii fyzických osob, které tvoří tři čtvrtiny všech ekonomických subjektů, docházelo k mnohem pomalejšímu růstu. Došlo tedy ke snížení podílu těchto subjektů na všech subjektech celkem. Tento vývoj lze charakterizovat jako negativní, protože složka fyzických osob je pro pracovní trh důležitá a jedná se o velmi flexibilní součást trhu. Ale tento trend je obrazem vývoje situace v celé ČR, kde se podíl fyzických osob v uvedeném období také snížil – ze 77,7 % na 73,5 %. V kraji dojde ročně ke vzniku přibližně 4,8 ‰ subjektů vzhledem k celkovému počtu subjektů a zanikne jich přibližně 2,4 ‰. V tomto ukazateli se jako krizový projevil rok 2009, kdy zaniklo 5,2 ‰ subjektů. Vysoké úbytky v tomto roce vykazovaly subjekty v odvětvích Podpůrné činnosti při těžbě, Lesnictví a těžba dřeva a Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti a to přes 20 ‰. V roce 2012 zanikal největší podíl na všech subjektech skupiny v odvětvích Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství a Výroba nápojů.

42/86


Dle absolutního počtu vzniká nejvíce subjektů v odvětvích Specializované stavební činnosti, Činnosti v oblasti nemovitostí a Velkoobchod, kromě motorových vozidel, kam se ale také koncentrují největší počty subjektů. Z absolutního počtu zaniklých mají největší podíly subjekty v odvětvích Stravování a pohostinství, Ostatní finanční činnosti, Výstavba budov, Specializované stavební činnosti a Velkoobchod a Maloobchod, kromě motorových vozidel. Tabulka 6: Vývoj struktury ekonomických subjektů v kraji dle počtu zaměstnanců, 2007-2012

2007 Ekonomické subjekty celkem Neuvedeno Bez zaměstnanců Malé podniky Střední podniky Velké podniky Neuvedeno Bez zaměstnanců Malé podniky Střední podniky Velké podniky

2008

269 366 276 783 162 746 155 144 73 153 87 719 31 877 32 298 1 343 1 373 247 249 60,4 27,2 11,8 0,5 0,1

56,1 31,7 11,7 0,5 0,1

2009 2010 2011 2012 Počet subjektů 275 189 283 202 291 162 294 308 151 241 156 946 162 031 166 448 90 294 93 209 96 054 94 726 32 198 31 564 31 619 31 760 1 228 1 245 1 227 1 164 228 238 231 210 Podíl (v %) 55,0 55,4 55,6 56,6 32,8 32,9 33,0 32,2 11,7 11,1 10,9 10,8 0,4 0,4 0,4 0,4 0,1 0,1 0,1 0,1

Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Pozn.: definice subjektů dle velikosti: malé podniky 1-49 zaměstnanců; střední podniky 50-249 zaměstnanců; velké podniky více než 250 zaměstnanců

Struktura ekonomických subjektů může být dobrým ukazatelem vypovídajícím například o dopadu ekonomické krize pouze na určité typy subjektů. Bohužel statistika vykazuje velkou míru subjektů, které neuvedly svou velikost – jedná se o více jak polovinu všech subjektů, proto je nutné brát výše uvedená data s rezervou. Dle detailní struktury ekonomických subjektů v JMK dle okresů lze konstatovat, že v období 20082012 vykazuje rostoucí tendenci počtu ekonomických subjektů v okrese okres Blansko, Brno-město, Brno-venkov a Znojmo. Naopak okrasy Břeclav a Hodonín zaznamenaly v tomto období zejména v roce 2009 výrazný pokles počtu ekonomických subjektů, přičemž v případě okresu Hodonín, byl tento stav dorovnán, resp. překonán v roce 2012, v případě okresu Břeclav nikoli.

43/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Tabulka 7: Vývoj počtu ekonomických subjektů v JMK dle okresů v období 2008-2012 Parametr

Rok

Kraj celkem

%z kraj celkem

v tom okresy Blansko

% z kraj celkem

Brnoměsto

% z kraj celkem

Brnovenkov

% z kraj celkem

Břeclav

%z kraj celkem

Hodonín

%z kraj celkem

Vyškov

%z kraj celkem

Znojmo

Ekonomické subjekty celkem z toho: fyzické osoby

2012

294 308

100

20 744

7,05%

124 904

42,44%

46 004

15,63%

24 978

8,49%

32 812

11,15%

19 616

6,67%

25 250

%z kraj celke m 8,58%

2012

217 394

100

16 710

7,69%

81 728

37,59%

36 321

16,71%

19 888

9,15%

26 675

12,27%

15 850

7,29%

20 222

9,30%

obchodní společnosti

2012

43 776

100

1 825

4,17%

28 051

64,08%

4 453

10,17%

2 566

5,86%

3 147

7,19%

1 445

3,30%

2 289

5,23%

družstva

2012

2 074

100

114

5,50%

1 398

67,41%

186

8,97%

78

3,76%

84

4,05%

101

4,87%

113

5,45%


2011

291 162

100

20 523

7,05%

124 040

42,60%

44 955

15,44%

24 797

8,52%

32 532

11,17%

19 347

6,64%

24 968

8,58%

2011

216 592

100

16 572

7,65%

82 402

38,04%

35 526

16,40%

19 811

9,15%

26 535

12,25%

15 698

7,25%

20 048

9,26%


2011

42 346

100

1 800

4,25%

27 012

63,79%

4 291

10,13%

2 513

5,93%

3 081

7,28%

1 409

3,33%

2 240

5,29%

družstva

2011

2 107

100

119

5,65%

1 407

66,78%

195

9,25%

84

3,99%

91

4,32%

100

4,75%

111

5,27%


2010

283 202

100

20 117

7,10%

120 571

42,57%

43 164

15,24%

24 317

8,59%

31 817

11,23%

18 839

6,65%

24 377

8,61%

2010

211 952

100

16 289

7,69%

81 056

38,24%

34 309

16,19%

19 444

9,17%

25 963

12,25%

15 335

7,24%

19 556

9,23%


2010

40 743

100

1 761

4,32%

25 848

63,44%

4 116

10,10%

2 450

6,01%

3 005

7,38%

1 363

3,35%

2 200

5,40%

družstva

2010

2 105

100

121

5,75%

1 394

66,22%

196

9,31%

84

3,99%

95

4,51%

103

4,89%

112

5,32%


2009

275 189

100

19 581

7,12%

117 062

42,54%

41 260

14,99%

23 830

8,66%

31 381

11,40%

18 265

6,64%

23 810

8,65%

2009

207 947

100

15 911

7,65%

80 121

38,53%

32 956

15,85%

19 143

9,21%

25 746

12,38%

14 919

7,17%

19 151

9,21%


2009

39 007

100

1 706

4,37%

24 636

63,16%

3 893

9,98%

2 402

6,16%

2 900

7,43%

1 306

3,35%

2 164

5,55%

družstva

2009

2 013

100

121

6,01%

1 312

65,18%

197

9,79%

82

4,07%

94

4,67%

100

4,97%

107

5,32%


2008

276 783

100

19 754

7,14%

115 849

41,86%

40 962

14,80%

25 918

9,36%

32 224

11,64%

18 094

6,54%

23 982

8,66%

2008

212 806

100

16 188

7,61%

80 799

37,97%

33 001

15,51%

21 453

10,08%

26 831

12,61%

14 984

7,04%

19 550

9,19%


2008

37 463

100

1 660

4,43%

23 565

62,90%

3 716

9,92%

2 332

6,22%

2 841

7,58%

1 271

3,39%

2 078

5,55%

družstva

2008

1 904

100

123

6,46%

1 199

62,97%

203

10,66%

73

3,83%

96

5,04%

100

5,25%

110

5,78%


44/86


2.5.3

Základní charakteristiky pracovního potenciálu

Pracovní potenciál je vytvářen lidským potenciálem, tedy počtem osob ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních. Podle údajů Výběrových šetření pracovních sil žilo v roce 2012 v Jihomoravském kraji 997,8 tisíc obyvatel starších 15 let, pracovní sílu tvořilo 585,1 tisíc obyvatel. V dlouhodobém horizontu se velikost pracovní síly zvětšila (od roku 1993 téměř o 30 tisíc), nárůst byl zaznamenán především po roce 2003. Od roku 2011 vzrostla pracovní síla o 2,2 % (počet zaměstnaných o 1,5 %). Míra ekonomické aktivity v roce 2012 v kraji činila 58,6 %, tedy meziroční růst o 0,8 procentního bodu, což je jeden z nejvyšších přírůstků ze všech krajů ČR (po Olomouckém a Pardubickém kraji). Graf níže znázorňuje vývoj míry ekonomické aktivity kraje. Od roku 1999, kdy dosáhla míra ekonomické aktivity obyvatelstva kraje hodnoty 60,3 %, docházelo k jejímu poklesu. Od roku 2008 ovšem vykazuje příznivý vývoj, v roce 2012 dosáhla hodnoty 58,6 %, což se rovná celorepublikovému průměru a její vývoj se zdá příznivý. V celém období ale přetrvává výrazný rozdíl v míře ekonomické aktivity mužů a žen, což je ovšem celorepublikový trend ovlivněný především odchodem žen na mateřskou dovolenou či dřívějším odchodem do důchodu. Graf 23: Vývoj míry ekonomické aktivity v ČR a Jihomoravském kraji (zde v členění na muže a ženy), 19932012 72,0 70,0 68,0 66,0 64,0 62,0 v%

60,0 58,0 56,0 54,0 52,0 50,0 48,0 46,0

Česká republika

Jihomoravský kraj

Muži

Ženy

Zdroj: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle VŠPS, roční průměry 2012, ČSÚ

45/86


Mezi ekonomicky neaktivní patří všechny osoby, které nebyly zaměstnány během referenčního období a nejsou v současnosti ekonomicky aktivní (např. děti předškolního věku, osoby navštěvující různé vzdělávací instituce, starobní důchodci, dlouhodobě nemocné nebo invalidní osoby apod.). Ekonomicky neaktivní nesplňují podmínky nezaměstnanosti a patří sem např. i uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce, ale neschopní nastoupit práci do 14 dnů (např. z důvodu probíhající rekvalifikace). Níže uvedený graf srovnává věkovou strukturu ekonomicky neaktivních osob v ČR a vybraných krajích. Ze srovnání vyplývá, že věková struktura ekonomicky neaktivních Jihomoravského kraje se příliš neliší od celorepublikového průměru, stejně jako zde dominují osoby v důchodovém věku a dále věková skupina osob 15-24 let, kde se jedná o žáky a studenty. Graf 24: Věková sktruktura ekonomicky neaktivních (ve věku 15 let a více) ve vybraných krajích, průměr roku 2012 60,0 50,0

v%

40,0 30,0 20,0 10,0

0,0 15 až 19 20 až 24 25 až 29 30 až 34 35 až 39 40 až 44 45 až 49 50 až 54 55 až 59 60 až 64 65 a více

ČR

Jihomoravský

Středočeský

Hl.m.Praha


Podle výsledků VŠPS je možno hodnotit změny ve vzdělanostní struktuře pracovní síly. U zaměstnaných v Jihomoravském kraji postupně klesal podíl osob se základním vzděláním a se středním vzděláním bez maturity. Jestliže v roce 1993 tvořil mezi zaměstnanými podíl osob se základním vzděláním 11,7 % (se středním bez maturity 44,6 %), v roce 2001 to bylo 6,4 % (41,6 %) a v roce 2012 již jen 3,4 % (34,9 %). Nejvýrazněji se zvýšil podíl zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním – v roce 1993 tvořil 13,0%, v roce 2001 16,2 % a v roce 2011 už 24,8 %. jak již bylo zmíněno, změny ve vzdělanostní struktuře pracovní síly je možné přičíst celospolečenským změnám a důrazu na vzdělávání, ale také snaze o získání co nejvyššího stupně vzdělání jako předpokladu pro uplatnění na trhu práce. Na druhé straně je také skutečnost, že mezi ekonomicky neaktivní odchází starší ročníky s nižším vzděláním. Nejčetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních jsou osoby ve věku 30 až 44 let. Změny v počtech ekonomicky aktivních jsou především ve věkové kategorii 15 až 29 let, kde počet z dlouhodobého pohledu postupně klesá, především vlivem prodlužujících se studií. Naopak ve věkové skupině 45 až 59 let je zřejmý mírný nárůst, a to opět v obou kategoriích. Podobně je

46/86


posun patrný v kategorii 60 a více let, kde v důsledku změn v důchodovém zabezpečení počet zaměstnaných stejně jako počet nezaměstnaných postupně narůstá.

2.5.4

Zaměstnanost a nezaměstnanost

Podle výsledků VŠPS bylo v roce 2012 v kraji zaměstnáno v národním hospodářství (NH) celkem 537,7 tis. pracovníků, z toho bylo 307,1 tis. mužů a 230,6 tis. žen. Zaměstnanost kraje dosahuje tedy 53,9 %, což je mírně nižší než průměr ČR (54,5 %). Počet zaměstnaných v NH v kraji dosáhl nejnižších hodnot kolem roku 2001, od té doby rostl až do roku 2008, kdy se projevila hospodářská krize a počet zaměstnaných opět mírně poklesl. Hodnota z roku 2012 ovšem již odpovídá předkrizovému stavu v roce 2008. Ve struktuře zaměstnaných podle sektorů dochází k postupným změnám, jež jsou patrné především v dlouhodobějším pohledu. V roce 2001 bylo v primárním sektoru zaměstnáno 4,5 % obyvatel oproti roku 2012, kdy to bylo pouze 2,9 %. Obdobně poklesl podíl zaměstnaných v sekundárním sektoru, z 38,4 % v roce 2001 na 36,9 % v roce 2012. V sektoru služeb je změna nejmarkantnější, zaměstnanost se zde zvýšila o 3,1 p. b., z 57,1 % na 60,2 % zaměstnaných. Z hlediska celkového rozložení odvětví zaměstnání vykazuje struktura zaměstnaných Jihomoravského kraje obdobné charakteristiky jako celorepublikový průměr. Nejvyšší podíl počtu zaměstnaných má v kraji průmysl, a to především odvětví zpracovatelského průmyslu, kde je zaměstnáno 26,0 % zaměstnaných, o 0,6 procentních bodů méně než v ČR. Menší zaměstnanost vykazuje také odvětví těžby a dobývání a odvětví „Velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel“. Naopak nadprůměrná je v kraji zaměstnanost v odvětví vzdělávání (o 0,9 p. b.), zdravotní a sociální péče (0,5 p. b.) a informační a komunikační činnosti a profesní, vědecké a technické činnosti (0,4 p. b.). Z grafu níže vyplývá, že po zpracovatelském průmyslu je nejvíce zaměstnaných v sektoru velkoobchod a maloobchod (11,9 %), stavebnictví (8,6 %) a vzdělávání (7,4 %).

47/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Graf 25: Struktura zaměstnanosti v národním hospodářství, 2012

30,0 25,0

v%

20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

ČR

Jihomoravský kraj


Strukturu zaměstnanosti lze dále analyzovat na základě změn mezi roky 2000 a 2012, kdy je z níže uvedeného grafu patrné, že vzájemný poměr významnosti odvětví se příliš nelišil, v rámci jednotlivých odvětví jsou však patrné změny – počet pracovníků v priméru (zemědělství, lesnictví a rybářství) se ve sledovaném období v JMK snížil o 43,7 %, naproti tomu v sekundéru (průmysl a stavebnictví) došlo ve sledovaném období v JMK ke stagnaci (pokles o 1,8 %). Terciér ve sledovaném období vzrostl v rámci svého poměrného zastoupení o 10,0 %. Výše uvedené data tak potvrzují probíhající prostor transformace ekonomiky JMK. Graf 26: Změny ve struktuře zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle odvětví

48/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Zdroj: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013

Počínaje lednem 2013 přechází na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje do té doby zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřovala všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. V rámci České republiky patří Jihomoravský kraj dlouhodobě k oblastem s nadprůměrnou úrovní nezaměstnanosti. Jak uvádí „Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji19“ ke dni 31. 5. 2013 bylo na úřadech práce v kraji evidováno celkem 64 150 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných osob ve věku 15-64 let dosáhl hodnoty 7,9 % a oproti celostátnímu průměru byl o 0,4 procentního bodu (p. b.) vyšší. Ze čtrnácti krajů ČR jen v pěti je v současné době podíl nezaměstnaných vyšší než v kraji Jihomoravském (Ústecký kraj s 11,0 %, Karlovarský, Liberecký, Moravskoslezský a Olomoucký).

Tabulka 8: Vývoj podílu nezaměstnaných osob v krajích ČR, 2005-2012 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Praha

2,8

2,5

2,1

1,8

2,6

3,5

3,6

3,9

Středočeský

4,8

4,3

3,5

3,0

4,6

5,6

5,6

5,7

Jihočeský

4,6

4,4

3,5

3,1

4,9

5,6

5,6

5,7

Plzeňský

4,8

4,5

3,7

3,3

5,6

6,3

5,8

5,4

Karlovarský

7,8

7,3

6,1

5,2

7,7

8,5

8,2

8,0

Ústecký

11,3

10,7

8,9

7,1

8,9

9,8

9,7

10,0

Liberecký

5,9

5,4

4,7

4,4

7,3

8,0

7,5

7,4

Královéhradecký

5,4

4,9

3,9

3,2

5,1

5,7

5,5

5,7

Pardubický

6,0

5,4

4,3

3,7

6,1

6,9

6,3

6,2

Vysočina

6,0

5,4

4,5

3,9

6,5

7,2

6,9

6,7

Jihomoravský

7,5

6,8

5,6

4,7

6,7

7,8

7,5

7,5

Olomoucký

7,7

6,9

5,4

4,4

7,3

8,4

8,0

8,1

Zlínsky

6,6

6,0

4,8

4,1

6,7

7,7

7,0

6,9

Moravskoslezský

10,4

9,6

7,8

6,0

8,1

8,7

8,3

8,5

6,7

6,8

Celkem ČR

6,6 6,1 5,0 4,1 6,1 7,0 Zdroj: MPSV Pozn.: přepočtené hodnoty dle nové metodiky za ukazatel „Podíl nezaměstnaných osob“

I přes vysokou míru nezaměstnanosti však nelze vývojové tendence v kraji označit za zcela nepříznivé. Od nástupu hospodářské recese v roce 2008 se sice počet evidovaných nezaměstnaných v Jihomoravském kraji zvýšil o 51 % původního stavu, ale všechny sousední regiony ČR i Slovenska zaznamenaly růst výrazně vyšší. Po velmi nepříznivém vývoji na trhu práce v roce 2009 (meziroční zvýšení počtu nezaměstnaných o více než polovinu), se situace v následujících dvou letech výrazně zklidnila.

19

Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Brně, 2013

49/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Graf 27: Vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

12

80 000 70 000

10

60 000 8

50 000 40 000

v%

6

30 000

4

20 000 2

10 000

0

0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V 2011 2012 2013 Uchazeči o zaměstnání

Míra nězaměstnanosti (%)

Podíl nezaměstnaných (%)

Zdroj: Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji (stav k 31. 5. 2013), Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Brně

Nezaměstnanost vykazuje značný sezónní charakter, kdy nezaměstnanost klesá v letních měsících a svého ročního maxima dosahuje v lednu či prosinci. Sezonnost se projevuje především v okresech s vyšším podílem zemědělství, například okresy Hodonín a Znojmo. Z grafu výše je také patrný nárůst počtu nezaměstnaných, který se po skokovém nárůstu v roce 2008 mírně ustálil, ale stále nedochází k jeho poklesu na stav před rokem 2008. Ke dni 31. 5. 2013 bylo na Úřadu práce registrováno pouze 3 054 volných pracovních míst, přibližně třetina z nich pak v Brně. Na jedno volné místo tak připadlo v Jihomoravském kraji v průměru 21,0 nezaměstnaných, což je hodnota značně převyšující celorepublikový průměr (12,8). Na celkovém počtu pracovních míst v ČR se kraj nyní podílí 7,2 %. Z hlediska specifických měr nezaměstnanosti (podíl vybrané skupiny nezaměstnaných z vybrané skupiny pracovní síly) i v Jihomoravském kraji platí, že specifická míra nezaměstnanosti podle vzdělání klesá se vzrůstajícím stupněm vzdělání. V roce 2011 dosáhla specifická míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním 21,4 %, u osob se středním vzděláním bez maturity činila 9,5 %, u osob se středním vzděláním s maturitou 6,5 % a u vysokoškoláků 3,2 %. Specifická míra nezaměstnanosti se liší také v jednotlivých věkových kategoriích, nejvyšší byla ve věkové skupině 15 až 24 let (12,5 %) a s rostoucím věkem postupně klesala až na 3,9 % u osob starších 60 let. Do kapitoly o stavu zaměstnanosti a nezaměstnanosti lze dále doplnit o hledisko zaměstnanosti cizích státních příslušníků v ekonomických subjektech působících v JMK, kdy v roce 2012 bylo nevíce cizinců zaměstnáno v terciéru (celkem 134 780 pracovníků v 445 firmách z III. sektoru, které zaměstnávají cizince a kteří se zúčastnily dotazníkového šetření v rámci Průzkumu (22 % firem z celkového počtu firem z III. sektoru). Celkem bylo v rámci průzkumu identifikováno 811 firem, které zaměstnávají cizince (25,5 % z celkového počtu respondentů), z toho zaměstnává cizince 2,3 % firem z priméru, 42,8 % a 54,9 % firem z terciéru.

50/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Tabulka 9: Struktura zaměstnanosti cizinců v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012“ v jednotlivých odvětvích a sektorech NH

Počet firem Sektory a odvětví NH I. sektor

celkem

Počet pracovníků

s cizinci

celkem

občané EU

abs.

abs.

%

128

19

II. sektor průmysl těžební potravinářský textilní, oděvní a kožedělný dřevozpracující papírenský a polygrafický chemický sklářský a stavebních hmot hutnický a kovozpracující strojírenský elektrotechnický opravy a instalace strojů a zařízení ostatní zpracovatelský výroba energie a vody stavebnictví

1 074 844 6 99

347 289 4 22

43 29 31 95 48 156 118 68

11 6 12 41 17 60 57 29

4 146 1 434 1 286 8 637 4 169 11 346 15 651 13 652

48 3 18 115 27 187 294 359

23 57 71 230

6 10 14 58

1 642 3 324 4 846 10 709

21 21 25 304

III. sektor velkoobchod a maloobchod doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství

1 984 445 104

445 90 35

118

26

2 901

94 39

39 16

8 417 2 469

47

4

1 387

1 0,1

153

53

6 782

137 2,0

121 202 421 133

26 22 66 42

3 167 19 003 29 035 24 628

65

15

3 554

informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké a technické činnosti administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana vzdělávání zdravotní a sociální péče kulturní, zábavní a rekreační činnosti

5 510

z toho SR

%

ostatní cizinci abs.

%

10 0,2

4

0,1

44

0,8

88 079 1 548 1,8 77 370 1 244 1,6 815 52 6,4 6 422 74 1,2

288 269 3 4

0,3 0,3 0,4 0,1

876 813 2 45

1,0 1,1 0,2 0,7

1,2 0,2 1,4 1,3 0,6 1,6 1,9 2,6

9 1 4 21 9 73 76 56

0,2 0,1 0,3 0,2 0,2 0,6 0,5 0,4

121 6 3 17 10 78 379 142

2,9 0,4 0,2 0,2 0,2 0,7 2,4 1,0

1,3 0,6 0,5 2,8

5 5 3 19

0,3 0,2 0,1 0,2

3 4 3 63

0,2 0,1 0,1 0,6

134 780 2 647 2,0 1 677 17 701 170 1,0 158 13 545 114 0,8 24

1,2 0,9 0,2

822 95 12

0,6 0,5 0,1

0,2 13, 4 0,2

15

0,5

449 4

5,3 0,2

3

0,2

3

0,2

12

0,2

17

0,3

1,5 0,2 1,5 3,0

7 4 208 36

0,2 0,0 0,7 0,1

7 2 143 40

0,2 0,0 0,5 0,2

44 1,2

20

0,6

20

0,6

36 1,2

5

716 8,5 1 128 73 3,0 4

49 29 429 738

51/86


ostatní činnosti celkem

42

11

3 186

811

2 191

111 5,1

68

228 368 4 205 1,8 1 969

3,1

15

0,7

0,9 1 742

0,8

Pramen: Průzkum zaměstnanosti j Jihomoravském kraji k 31.12.2012

Pokud jde o faktor velikosti firem, které zaměstnávají cizince, Průzkum ukázal existenci korelace mezi velikostí firmy dle počtu zaměstnanců a podílu firem zaměstnávajících cizince, kdy v rámci Průzkumu více jak 90 % respondentů z firem s více než 1 000 zaměstnanci uvedlo, že zaměstnává cizince. Naopak respondenti z firem s méně než 20 zaměstnanci zaměstnávají zaměstnance pouze v méně jak 10 % případů. Graf 28: Podíl firem zaměstnávajících cizince v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012“ dle velikostních kategorií

Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2012

Kapitolu o zaměstnanosti a nezaměstnanost lze doplnit o faktor práce na částečný úvazek, jako jednoho z ukazatelů. Faktor práce na částečný úvazek lze dále využít pro srovnání ČR v rámci EU. ČR v meziregionálním srovnání s ostatními státy EU vykazuje relativně nízký podíl práce na částečný úvazek, který navíc v dlouhodobém horizontu vykazuje pouze mírný nárůst. Ve srovnání se sousedními státy vykazuje výrazně vyšší podíl práce na částečný úvazek Německo a Rakousko, naopak státy Visegrádské čtyřky vykazují podobné údaje.

52/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Tabulka 10: Práce na částečný úvazek (srovnání s EU) rok EU (27 států) Eurozóna (17 států) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko

2001 16,2 15,8 18,5 3,2 4,9 20,1 20,3 8,2 16,5 4,0 8,0 16,3 8,4 8,4 10,3 9,9 10,4 3,6 7,4 42,2 18,2 10,3 11,1 16,6 6,1 2,3 12,2 21,1

2002 16,2 16,0 19,1 2,5 4,9 20,0 20,8 7,7 16,5 4,4 8,0 16,4 8,6 7,2 9,7 10,8 10,7 3,6 8,3 43,9 19,0 10,8 11,2 11,8 6,1 1,9 12,8 21,5

2003 16,6 16,5 20,5 2,3 5,0 21,3 21,7 8,5 16,9 4,3 8,2 16,8 8,5 8,9 10,3 9,6 13,4 4,4 9,2 45,0 18,7 10,5 11,7 11,5 6,2 2,4 13,0 22,9

2004 17,2 17,5 21,4 2,4 4,9 22,2 22,3 8,0 16,8 4,6 8,7 17,0 12,7 8,6 10,4 8,4 16,4 4,7 8,7 45,5 19,8 10,8 11,3 10,6 9,3 2,7 13,5 23,6

2005 17,8 18,6 22,0 2,1 4,9 22,1 24,0 7,8 : 5,0 12,4 17,2 12,8 8,9 8,3 7,1 17,4 4,1 9,6 46,1 21,1 10,8 11,2 10,2 9,0 2,5 13,7 24,7

2006 18,1 19,1 22,2 2,0 5,0 23,6 25,8 7,8 : 5,7 12,0 17,2 13,3 7,7 6,5 9,9 17,1 4,0 10,0 46,2 21,8 9,8 11,3 9,7 9,2 2,8 14,0 25,1

2007 18,2 19,3 22,1 1,7 5,0 23,7 26,1 8,2 17,7 5,6 11,8 17,3 13,6 7,3 6,4 8,6 17,8 4,1 10,9 46,8 22,6 9,2 12,1 9,7 9,3 2,6 14,1 25,0

2008 18,2 19,4 22,6 2,3 4,9 24,4 25,9 7,2 18,6 5,6 12,0 17,0 14,3 7,8 6,3 6,7 18,0 4,6 11,5 47,3 23,3 8,5 11,9 9,9 9,0 2,7 13,3 26,6

2009 18,8 20,0 23,4 2,3 5,5 25,9 26,1 10,5 21,3 6,0 12,8 17,4 14,3 8,6 8,9 8,3 18,2 5,6 11,3 48,3 24,6 8,4 11,6 9,8 10,6 3,6 14,0 27,0

2010 19,2 20,4 24,0 2,4 5,9 26,3 26,2 11,0 22,7 6,4 13,3 17,8 15,0 9,5 9,7 8,1 17,9 5,8 12,5 48,9 25,2 8,3 11,6 11,0 11,4 3,9 14,6 27,0

2011 19,5 20,9 25,1 2,4 5,5 25,9 26,6 10,6 23,6 6,8 13,8 17,9 15,5 10,2 9,2 8,9 18,4 6,8 13,2 49,1 25,2 8,0 13,3 10,5 10,4 4,1 14,9 26,5

2012 20,0 21,6 25,1 2,4 5,8 25,7 26,7 10,4 24,0 7,7 14,7 18,0 17,1 10,7 9,4 9,4 19,0 7,0 14,0 49,8 25,7 7,9 14,3 10,2 9,8 4,1 15,1 26,5

53/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Spojené království Island Norsko Švýcarsko Černá Hora Chorvatsko Makedonie Turecko Zdroj: Eurostat

25,0 : 26,0 31,8 : : : :

25,3 : 26,4 31,7 : 8,3 : :

25,6 22,1 28,8 32,7 : 8,5 : :

25,7 22,2 29,2 33,0 : 8,5 : :

25,2 22,2 28,2 33,1 : 10,1 : :

25,3 17,1 28,7 33,3 : 9,4 6,6 7,6

25,2 21,7 28,2 33,5 : 8,6 6,7 8,4

25,3 20,5 28,2 34,3 : 8,8 5,8 9,3

26,1 23,6 28,6 34,8 : 9,0 5,6 11,3

26,9 22,9 28,4 35,3 : 9,7 5,9 11,7

26,8 20,8 28,1 35,2 : 9,9 6,3 12,0

27,2 21,2 28,1 35,9 : 8,4 6,4 12,0

* Barevně jsou vyznačeny ČR a státy Visegradské čtyřky (srovnatelné podmínky v rámci EU/Evropy)

54/86


2.5.5

Poptávka po pracovní síle, nabídka pracovní síly

Vývoj poptávky po pracovní síle, vyjádřený počtem volných pracovních míst v kraji, je zobrazen na grafu níže. Alarmující je především pokles počtu volných pracovních míst, který po roce 2008 klesl z cca 15 tis. na pouhé 3 tisíce volných míst. Data z roku 2012 nenaznačují zlepšení, situace zůstává na stejné či mírně horší úrovni jako v roce 2011, jak ukazují i výše uvedené statistiky podílu nezaměstnaných osob apod. K nárůstu počtu volných pracovních míst nedochází, ke konci roku 2012 bylo registrováno dokonce pouze 2 289 volných pracovních míst (i když tento počet v průběhu roku dosáhl hodnoty i 3 103 pracovních míst k 30. 9. 2012 vlivem sezónnosti ukazatele). Ve stejném období v roce 2011 bylo ale registrováno 2 775 volných pracovních míst (ve 3. čtvrtletí 2 941 míst) a ke konci roku 2010 celkem 2 955 míst (resp. ve 3. čtvrtletí 3 900 míst). Graf 29: Vývoj na trhu práce v Jihomoravském kraji podle měsíců

Zdroj: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2011, krajská správa ČSÚ v Brně

Po nástupu hospodářské recese – tedy od roku 2008 – se celkový počet pracovních míst v Jihomoravském kraji snížil o skoro 13 tis., což představuje úbytek zhruba 2,5 % původního stavu. Tento pokles se projevil snížením zaměstnanosti v sekundární sféře ekonomiky, v níž v kraji v mezi lety 2008-2011 zaniklo více než 30 tis. pracovních míst. Jak uvádí zpráva MPSV20, výrazně byl postižen především zpracovatelský průmysl, v něm zaniklo 20,6 tis. pracovních míst, tedy každé sedmé. Mimořádný byl i úbytek pracovních příležitostí v odvětví stavebnictví, v něm se počet pracovních míst snížil o 9,5 tis. (tj. o 17 % původního stavu). Výslednou úroveň zaměstnanosti naopak v kraji vylepšuje sféra terciární, v tomto sektoru národního hospodářství se počet zaměstnaných v období po nástupu hospodářské recese zvýšil o zhruba 18 tis. osob. Z hlediska struktury poptávky po pracovní síle byla na konci roku 2012 oproti celorepublikovému průměru v Jihomoravském kraji vyšší poptávka po uchazečích se středoškolským vzděláním bez maturity (44,3 % všech volných pracovních míst oproti 35,9 % v ČR), mírně vyšší byla také poptávka po uchazečích se středoškolským vzděláním s maturitou (21,7 %) a s vysokoškolským vzděláním (10,0 %). Naopak pracovních míst požadujících pouze základní vzdělání bylo ve srovnání s ČR méně – 24,0 % oproti 35,0 % v ČR.

20

Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji – a aktuální stav a vývoj po nástupu hospodářské recese. Agenda nepojistných sociálních dávek. MPSV

55/86


Struktura volných pracovních míst dle klasifikace zaměstnání byla na konci roku 2012 obdobná jako celorepubliková struktura. Největší podíl zaznamenala volná místa s požadavkem na druhou nejnižší úroveň dovedností 221, tedy zaměstnání ve třídách klasifikace Úředníci; Pracovníci ve službách a prodeji; Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství; Řemeslníci a opraváři a Obsluha strojů a zařízení, montéři. Na tyto obory bylo zaměřeno 44,1 % všech volných pracovních míst (v celorepublikovém průměru to bylo 49,1 %). Do tříd Zákonodárci a řídící pracovníci a Specialisté, kde je vyžadována úroveň dovedností 4, byl zaměřen druhý největší podíl volných pracovních míst – 30,0 %, tedy mírně vyšší oproti republikovému průměru (28,8 %). Jedná se o pozice vyžadující nejvyšší úroveň dovedností, často vysokoškolské vzdělání (ISCED úrovně 5A a vyšší), schopnost řešení komplexních problémů a tvorbu rozhodnutí na základě rozsáhlých teoretických a praktických dovedností zaměstnance v příslušném oboru, očekávána je velmi vysoká míra gramotnosti, početních schopností a excelentní komunikační dovednosti. Vyšší počet volných pracovních míst může souviset s přítomností vysokého školství v regionu a dalších institucí vyžadujících tento typ pracovníků. Vyšší počet těchto pracovních pozic v nabídce svědčí o kvalitním trhu práce v regionu, který má kapacity pojmout i kvalifikované a vysoce specializované jedince. Obdobný podíl mají i volná místa pro Pomocné a nekvalifikované pracovníky s nejnižší vyžadovanou úrovní dovedností (1), kam míří 25,2 % volných pracovních míst. Z tohoto pohledu je na trhu práce nejméně volných pracovních míst vyžadující druhou nejvyšší úroveň dovedností (3) v třídě Techničtí a odborní pracovníci (17,4 %). Ve zprávě z MPSV se dále uvádí, že úroveň flexibility pracovní síly v Jihomoravském kraji není vysoká. Částečné pracovní úvazky jsou zaměstnavateli zřizovány velmi málo (jejich podíl na celkové zaměstnanosti je přibližně třikrát nižší, než je v Evropské unii obvyklé) a ani proces celoživotního učení není dostatečně rozvíjen. Přes velkou snahu v posledních letech vazby mezi trhem práce a trhem vzdělávání zatím nejsou dostatečně efektivně řízeny. Jedná se ovšem o celorepublikové trendy, které se dají jen do určité míry ovlivnit na úrovni kraje.

2.5.6

Uplatnitelnost absolventů

Data o absolventech a mladistvých a jejich uplatnitelnosti na trhu práce jsou dostupná ze statistického portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v pololetních intervalech. Nejaktuálnější data jsou dostupná ke 2. pololetí roku 2012. V té době bylo na Krajské pobočce Úřadu práce registrováno 4 101 absolventů, kteří neměli zaměstnání. Z toho bylo 2 134 dívek, tedy 52 %. Podíl absolventů na celkovém počtu nezaměstnaných byl 6,8 % (u samotných žen mírně vyšší – 6,9 %). Jak vyplývá i z grafu níže, nezaměstnanost absolventů je v průběhu roku velmi proměnlivá a její průběh je specifický a odlišný od obecné nezaměstnanosti. Data za první pololetí jsou k 30. 4. daného roku, data za druhá pololetí k 30. 9. Jelikož na naprosté většině středních škol i na většině vysokých škol končí studium v červnu, je nezaměstnanost sledovaná v září výrazně vyšší než v dubnu, kdy od ukončení studia uběhlo již téměř tři čtvrtě roku. Svůj vliv má jistě i roční období, tedy pro žáky poslední letní prázdniny. 21

viz metodická příručka ČSÚ ke klasifikaci zaměstnání (CZ-ISCO) na http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodicka_prirucka/$File/metodicka_prirucka_1.pdf

56/86


Graf detailně představuje vývoj nezaměstnanosti absolventů, která je také vztažena ke všem registrovaným uchazečům o práci. Ve vývoji nezaměstnanosti panuje v posledních letech (kromě sezónních výkyvů) obdobný trend jako u podílu všech nezaměstnaných. V roce 2008 tedy došlo k poklesu míry nezaměstnanosti, kterou ale vystřídal strmý nárůst. Tento nárůst ale nebyl u absolventů vyšší než v celé populaci, uchazeči stále tvoří cca 7,5 % nezaměstnaných v 2. pololetí (což je mírný pokles oproti rokům 2007 a 2008) a průměrně 5,4 % nezaměstnaných v 1. pololetí (což představuje mírný nárůst). Vývoj v posledním sledovaném roce naznačuje další zlepšení situace, což je trend pozorovaný v celé ČR. Oproti ČR je podíl absolventů na všech nezaměstnaných o málo vyšší. V ČR dosahuje v posledních 2 letech průměru 4,7 % v prvním pololetí a 6,3 % v druhém pololetí. Vývoj nezaměstnanosti absolventů tedy není ideální, ale nelze ho považovat za negativní, a to i s ohledem na zhoršenou hospodářskou situaci dopadající na Jihomoravský kraj. I přes nárůst podílu nezaměstnaných osob (případně registrované míry nezaměstnanosti) v kraji se počet registrovaných absolventů nezvyšuje, a to i přesto, že počet studujících se zvyšuje. Graf 30: Vývoj počtu absolventů evidovaných na krajské pobočce Úřadu práce, 2009-2012 8,3

8,0

5,3

5,8 4,9

9,0

7,7

7,5

7,4 5,7

5,0

6,8

8,0 7,0

5,1

6,0 5,0

v%

5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

Počet uchazečů v evidenci celkem Počet uchazeček - žen Podíl registrovaných uchazečů na všech registrovaných Zdroj: MPSV, pololetní statistiky absolventů Pozn.: Data za první pololetí jsou ke konci měsíce dubna daného roku, data za druhé pololetí jsou ke konci září daného roku.

Z hlediska zvyšování počtu studujících, resp. počtu registrovaných absolventů středních škol, a nárůst podílu nezaměstnaných osob je obtížné získat přesné statistiky, protože jimi momentálně školy nedisponují. Informace od ředitelů středních škol v JMK a informace od Úřadu práce, krajské pobočky v Brně naznačují, že tento počet není zanedbatelný. Faktor absolventů středních škol, kteří po

57/86


absolutoriu pokračují ve studiu na další střední škole lze dále vnímat z pozitivního i negativního pohledu. Při pozitivním náhledu lze spatřovat možnost zvyšování rozsahu znalostí žáků středních škol, resp. jejich absolventů a následně i jejich větší flexibilitu při hledání zaměstnání. Volba studia tak může představovat vhodnou „náhradu“ za první zaměstnání při čekání na oživení trhu práce v jiných oborech. Další pozitivum z tohoto trendu plyne pro instituce středních škol, které díky současnému normativnímu financování škol mohou překlenout dočasný významný pokles počtu žáků na středních školách, které existuje v důsledku demografického vývoje. Naopak velkým negativem může být stav, kdy tento trend bude gradovat v průběhu následujících 4-5 let, kdy pro tyto žáky skončí možnost bezplatného vzdělávání (do 26 let věku). Při tomto vývoji lze očekávat nebezpečí jednorázového vstupu těchto „druhých absolventů“ na trh práce. V takovém případě by při stagnujícím vývoji na trhu práce v JMK mohlo dojít k bezprecedentnímu skokovému nárůstu nezaměstnanosti absolventů. Pro zhodnocení stavu krajského trhu práce je důležitým ukazatelem uplatnitelnost absolventů vysokých škol. Obecně nezaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných je na nízké úrovni, ale přesto je vysoká míra nezaměstnanosti těchto absolventů znakem nefungujícího trhu práce, kdy se nepotkává strana nabídky a strana poptávky, případně strana poptávky chybí (analýza strany poptávky je součástí kapitoly výše - “Ekonomické subjekty v kraji“). Data o VŠ vzdělaných jsou v detailním členění dostupná ze Sčítání lidí, domů a bytů, aktuálně tedy k roku 2011. Ke dni sčítání bylo v Jihomoravském kraji 146,8 tisíc obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Z celkového počtu 78,6 tisíc vysokoškolsky vzdělaných mužů jich bylo 63,1 tisíc ekonomicky aktivních (80,2 %) a vysokoškoláci – muži byli zaměstnaní zejména v odvětvích informační a komunikační činnosti, vzdělávání a veřejná správa a obrana. Z celkového počtu 68,2 tisíc vysokoškolaček jich bylo ke dni sčítání 73,9 % ekonomicky aktivních a své uplatnění nacházely především v odvětvích vzdělávání, zdravotní a sociální péče a ve veřejné správě. Počet nezaměstnaných vysokoškolsky vzdělaných mužů činil 2,4 tisíce osob, nejvyšší specifická míra nezaměstnanosti (podíl počtu vybrané skupiny nezaměstnaných na shodně vymezené pracovní síle v procentech) byla zjištěna u absolventů oboru bezpečnostní služby a dále pak sociální péči, což je obor, který vystudoval nejmenší počet mužů. Počet nezaměstnaných vysokoškolsky vzdělaných žen dosáhl 2,3 tisíce, což představuje 4,6 % z počtu ekonomicky aktivních vysokoškolaček. Nejpočetnější skupinou nezaměstnaných vysokoškolaček jsou ženy, které vystudovaly společenské vědy a vědy o lidském chování a přípravu učitelů a pedagogiku, tzn. nejsilněji zastoupené obory studia. Nejvyšší specifická míra nezaměstnanosti vysokoškolaček byla zjištěna u vysokoškolaček, které vystudovaly obor umění a obchod, řízení a správu.

58/86


3. Územní disparity RLZ Cílem této kapitoly je podchytit regionální rozdíly uvnitř Jihomoravského kraje a upozornit na územní disparity v rozvoji lidských zdrojů, kterým je třeba věnovat pozornost. Snahou je poskytnout informace v detailu správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP), v případě, že to nebude možné tak v detailu okresů (např. data za nezaměstnanost apod.)

3.1

Základní charakteristiky

Území kraje je vymezeno územími okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Okresní úřady zanikly k 1. lednu 2003 a kraje se pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (viz tabulka níže). Z hlediska regionálního se tedy území Jihomoravského kraje člení na 7 okresů, na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a na 35 obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Celkem se v kraji nachází 673 obcí, z nichž 49 má statut města. Jediné z nich - krajské město Brno - je statutárním městem. Tabulka 11: Základní charakteristika okresů Jihomoravského kraje Rozloha v 2 km Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice Jihomoravský kraj Zdroj: ČSÚ

351 511 230 439 171 286 355 172 77 470 244 348 195 174 158 343 343 343 547 1 242 194 7 195

Počet obyvatel 55 566 51 281 378 965 59 797 15 942 61 437 35 405 24 037 21 845 55 963 19 651 22 199 13 295 24 671 21 819 62 661 29 491 39 117 51 581 91 089 30 501 1 166 313

Počet obyvatel sídla ORP 20 769 11 417 378 965 25 015 6 460 25 259 5 869 9 555 10 833 11 548 7 374 5 903 4 640 5 687 6 227 6 989 8 714 11 561 21 598 34 073 3 605

Hustota osídlení 158 100 1 646 136 93 215 100 139 284 119 80 64 68 141 138 183 86 114 94 73 157 162

Počet obcí 43 73 1 18 20 18 28 17 10 42 17 33 13 24 18 40 59 22 42 111 24 673

z toho: se statutem města 3 5 1 5 1 2 3 3 1 4 1 2 1 2 1 3 1 2 3 3 2 49

Z hlediska rozlohy je největší ORP Znojmo s více jak 1,2 tis. km2, součástí tohoto ORP je také nejvíce obcí. Nejlidnatějším je statutární město Brno (téměř 380 tisíc obyvatel), ORP Znojmo je na druhém

59/86


místě. Naopak nejmenší ORP Kuřim s pouhými 77 km2 (a téměř 22 tisíci obyvateli). Z hlediska počtu obyvatel je nejmenší ORP Bučovice s necelými 16 tisíci obyvatel. Obrázek 4: Správní obvody obcí s rozšířenou působnosti v Jihomoravském kraji

Zdroj: Regionální informační servis

3.2

Demografický vývoj

Jak bylo popsáno výše, v kraji dochází k postupnému nárůstu počtu obyvatel, přičemž k nárůstu přispívají obě složky – jak přírůstek přirozenou měnou, tak přírůstek stěhováním. Tento trend ale není platný pro celé území kraje, vývoj počtu obyvatel se ve jednotlivých částech kraje značně liší. Z hlediska postavení okresů lze konstatovat největší hustotu zalidnění v okresech Brno-město, Brnovenkov a Hodonín, kde počet obyvatel na km2 překračuje hodnotu 125. Naopak nejnižší hustotu zalidnění dle počtu obyvatel na 1 km2 vykazuje okres Znojmo. Z porovnání okresů je patrné, že ve většině z nich dochází dlouhodobě k přírůstku obyvatel, přičemž tento přírůstek byl největší v okrese Brno-venkov. Jediným okresem, kde dochází dlouhodobě k mírnému úbytku počtu obyvatel, je okres Hodonín s periferní polohou v rámci kraje i ČR. V posledním sledovaném roce došlo také k úbytku počtu obyvatel v Brně, z tabulky níže vyplývá, že se jednalo především o úbytek stěhováním.

60/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Obrázek 5: Pohyb obyvatel v okresech Jihomoravského kraje v letech 2006-2011


Demografické charakteristiky jsou dostupné i v podrobnosti správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Následující tabulka představuje vývoj obou složek přírůstku / úbytku počtu obyvatel zprůměrované za tříleté intervaly. Největší relativní nárůst počtu obyvatel (na 1 000 obyvatel ORP) za celé sledované období 2006-2012 přibylo v ORP Šlapanice, tento fakt lze vysvětlit vlivem postupujícího procesu suburbanizace, což platí také pro ORP Kuřim. ORP Šlapanice je navíc navázána na brněnskou průmyslovou zónu Černovická terasa, s vysokým počtem zaměstnavatelů a z toho plynoucí nabídky práce. Přírůstek v tomto ORP je z naprosté většiny způsoben převahou přistěhování nad vystěhováním, ale i přirozený přírůstek (s mírným časovým zpožděním za stěhováním) dosahuje nejvyšších hodnot v rámci kraje. Naopak k největšímu relativnímu úbytku obyvatel dochází ve všech ORP okresu Hodonín, především ORP Veselí nad Moravou a ORP Hodonín, což je zapříčiněno výrazně periferní polohou tohoto okresu s obtížnou dosažitelností centra regionu Brna. K negativnímu vývoji přispívá také zhoršená ekonomická situace okresu (viz kapitoly níže). Úbytek je způsoben převahou vystěhovalých nad přistěhovanými, ale také převahou zemřelých nad narozenými, tyto ORP tedy ubývají v obou složkách.

61/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Tabulka 12: Vývoj přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním v časových intervalech, seřazeno dle celkového přírůstku za roky 2006-2012 (v ‰)

Veselí nad Moravou Hodonín Kyjov Moravský Krumlov Břeclav

přírůstek 2006-2012

Přirozený přírůstek

Přírůstek stěhování

2004-2006

2007-2009

2010-2012

2004-2006

2007-2009

2010-2012

-24,38

-2,20

-1,04

-1,00

-3,07

-1,13

-1,86

-12,43

-1,59

0,80

-0,16

-0,15

-1,72

-2,41

-3,01

-1,37

-0,86

-0,61

0,07

1,01

-0,10

0,45

-2,23

-0,40

-1,19

0,91

1,26

0,53

1,10

-1,04

-0,08

-0,11

0,34

1,08

-0,43

Mikulov

5,28

-0,73

1,12

0,38

-1,39

-0,91

0,70

Brno

8,11

-0,23

1,28

1,12

-2,30

2,88

-19,42

Bučovice

12,24

-1,15

0,77

0,44

0,00

1,19

0,27

Ivančice

15,68

0,43

1,04

0,03

0,32

7,02

-0,09

Znojmo

17,29

-0,78

1,49

0,05

2,10

2,27

2,22

Boskovice

22,73

-1,42

0,52

0,22

2,05

3,13

2,49

Vyškov

26,61

-0,89

1,09

0,02

0,86

4,41

2,89

Hustopeče

29,41

-0,60

0,84

0,57

3,01

3,49

2,37

Blansko

39,00

-0,49

1,91

1,48

6,28

3,22

3,72

Pohořelice

57,22

0,47

1,89

0,78

-0,50

7,81

2,39

Rosice

67,30

-0,31

1,46

0,37

5,84

9,61

3,88

72,64

-0,60

2,03

1,53

10,76

7,59

3,28

75,53

-1,58

1,07

1,00

5,17

11,74

5,06

Židlochovice

104,09

0,19

1,74

2,13

5,53

15,10

7,27

Kuřim

112,27

2,28

5,37

2,66

13,47

16,50

2,67

Šlapanice

126,52

0,92

3,27

2,07

13,22

18,37

13,92

Slavkov u Brna Tišnov

Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Pozn. Jedná se o průměrnou hodnotu ročního přírůstku / úbytku za daný tříletý interval

Z pohledu absolutních čísel přibylo v období 1995 – 2012 nejvíce obyvatel v ORP Šlapanice, a to necelých 14 tisíc. Přirozený přírůstek přitom tvořil minimum tohoto nárůstu, necelých 500 obyvatel. Šlapanice totiž ještě do roku 2003 přirozenou měnou ztrácela obyvatelstvo. Nárůst přistěhovaných obyvatel měl ale se zpožděním vliv i na vývoj přirozeného přírůstku a od roku 2004 je z tohoto pohledu ORP ziskové. Zbytek zmiňovaného nárůstu počtu obyvatel byl tedy díky přírůstku stěhováním. Mezi další regiony s absolutním přírůstkem obyvatel patří ORP Kuřim a Židlochovice, které shodně získali přibližně 4,4 tis. obyvatel. I v tomto případě se jedná o regiony přiléhající k regionálnímu centru – Brnu. A také zde hraje větší roli migrace oproti přirozenému přírůstku (ve sledovaném období v Židlochovicích přibylo přirozenou měnou 158 obyvatel oproti 4 227 obyvatelům stěhováním). Přirozený přírůstek vykazuje kladné hodnoty až v druhé polovině sledovaného období, tedy přibližně od roku 2004. Správní obvody, kde v absolutních číslech přibylo více než 2 000 obyvatel za období 1995-2012 jsou ORP Blansko, Slavkov u Brna, Tišnov a Znojmo.

62/86


Naopak nejvíce obyvatel v absolutním počtu (na rozdíl od relativních čísel) zaznamenalo statutární město Brno, kde ubylo mezi lety 1995-2012 přes 15 tisíc obyvatel. Tento vývoj potvrzuje trend pozorovaný v Praze a dalších velkých městech Evropy i ČR, kdy velká města ztrácejí obyvatelstvo a naopak přírůstek zaznamenává zázemí měst. Brno ztrácí obyvatelstvo přirozenou měnou (stárnutí obyvatel) i stěhováním (proces suburbanizace) dlouhodobě. Kladný přírůstek vykázalo město pouze v letech 2007-2009, kdy přibývalo obyvatel stěhováním i přirozenou měnou. Ostatní ztrátové správní obvody nevykazovaly tak velké úbytky, například v ORP Hodonín či Veselí nad Moravou ubylo „pouhých“ 2,5 tisíc obyvatel. Tento úbytek byl u obou obcí způsoben stejnou měrou přirozeným úbytkem i odlivem obyvatel stěhováním, ke kterým dochází dlouhodobě v celém sledovaném období. Tabulka níže představuje charakteristiky věkového rozložení obyvatelstva v jednotlivých správních obvodech ORP. Rozdíly mezi jednotlivými ORP nejsou výrazné, ale opět ukazují na dříve definované trendy. Mladší obyvatelstvo s průměrným věkem pod 40 let se nachází převážně v zázemí krajského města, kam se stěhují mladé páry zakládající rodiny. Proto je zde také nejvyšší podíl obyvatel ve věku do 15 let (kolem 16,5 %). Nízké hodnoty průměrného věku a zároveň velkého podílu předproduktivní složky obyvatelstva zaznamenaly ORP Kuřim, Židlochovice, Šlapanice a Slavkov u Brna. V těchto ORP je také jeden z nejnižších indexů stáří značící poměr mezi předproduktivní a postproduktivní složkou obyvatelstva. Z tohoto hlediska je tedy vývoj ve zmiňovaných ORP velmi příznivý, protože index stáří je pod hodnotou 10022 a složka mladých tudíž početně převyšuje část obyvatelstva v důchodovém věku. Na opačné straně jsou ORP Brno, Tišnov, Blansko, Rosice, Veselí nad Moravou a Kyjov, kde má výraznější zastoupení postproduktivní složka obyvatel (nad 16,5 %), správní obvody vykazují vysoký index stáří a průměrný věk jejich obyvatel se pohybuje nad 41 lety. Důvody tohoto stavu u zmiňovaných ORP jsou různé, v některých případech se jedná o periferní regiony, které ztrácí mladší obyvatelstvo a nejsou lákavé pro nově přistěhovalé, v případě hlavního města je to pak především odlivem mladých lidí do zázemí města.

22

mimo Slavkova u Brna, kde je 100,3

63/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Tabulka 13: Věkové složení obyvatelstva správních obvodů obcí s rozšířenou působností, k 31. 12. 2012 Počet obyvatel

z toho ve věku (v %) 0 - 14

15 - 64

Průměrný věk

Index stáří

65 +

Blansko

55 566

14,3

68,4

17,3

41,5

121,0

Boskovice

51 281

15,3

68,3

16,4

40,7

107,5

378 965

13,7

67,9

18,4

42,2

134,9

Břeclav

59 797

13,8

70,7

15,5

41,2

112,8

Bučovice

15 942

14,3

69,4

16,3

41,0

114,5

Hodonín

61 437

13,5

70,7

15,8

41,3

117,3

Hustopeče

35 405

14,8

69,6

15,6

40,7

105,8

Ivančice

24 037

14,7

69,5

15,8

40,7

108,1

Kuřim

21 845

17,1

67,5

15,4

39,6

90,2

Kyjov

55 963

14,1

69,4

16,5

41,4

116,7

Mikulov

19 651

14,3

71,5

14,1

40,6

98,8

Moravský Krumlov

22 199

13,9

69,8

16,3

41,3

117,9

Pohořelice

13 295

15,0

70,2

14,8

40,3

99,1

Rosice

24 671

15,3

67,8

16,9

40,9

110,6

Slavkov u Brna

21 819

15,6

68,8

15,6

40,2

100,3

Šlapanice

62 661

16,5

67,7

15,8

40,1

95,3

Tišnov

29 491

15,2

67,2

17,6

41,1

115,8

Veselí nad Moravou

39 117

13,5

69,9

16,6

41,5

123,4

Vyškov

51 581

14,8

69,5

15,8

40,8

106,8

Znojmo

91 089

15,0

70,1

14,9

40,5

99,5

Židlochovice

30 501

16,0

69,2

14,8

39,9

92,0

Brno

Zdroj: ČSÚ

64/86


3.3

Vzdělávání

3.3.1 Stav školství Jak bylo znázorněno výše stav školství v Jihomoravském kraji lze charakterizovat pozitivně, např. z toho důvodu, že v Jihomoravském kraji (spolu s Moravskoslezským kraje a hl.m. Praha) je nadprůměrný počet žáků základních škol než v ostatních krajích ČR, přičemž v posledním sledovaném období 2007-2011 lze pozorovat nárůst počtu dětí v mateřských školách (za sledované období přibylo 4 198 dětí v mateřských školkách, tj. jejich počet narost o 13,0 %). V tomto kontextu je statisticky zajímavé, že navzdory rapidnímu nárůstu počtu dětí v mateřských školách došlo pouze k malému nárůstu počtu mateřských škol (pouze o 2 více). Tento fakt způsoboval v tomto období trend převisu poptávky po umístění dětí do mateřských škol nad kapacitními možnostmi mateřských škol. Dále této trend způsobil nárůstu počtu soukromých mateřských škol. Fakt rapidního nárůst počtu dětí v mateřských školách za sledované období je nutné předpokládat do budoucího vývoje stavu základních a středních škol. V případě vývoje počtu žáků základních škol ve sledovaném období byl trend přesně opačný, tj. docházelo k poklesu počtu žáků základních škol (za sledované období ubylo 6 572 žáků na základních školkách, tj. jejich počet poklesl o 7,2 %). Podobný vývoj platil ve sledovaném období i pro střední školy (absolutně pokles na středních školkách počet žáků o 4964 žáků, relativně o 7,6 %). Z hlediska vývoje počtu dětí v mateřských školách se však dá během následujících let předpokládat relativní dorovnání této ztráty. Vzhledem k výši úbytku žáků na základních a středních školách ve sledovaném období, které jsou vyšší než přírůstky počtu dětí mateřských škol, bude docházet ke zvyšování počtu žáků na základních a středních školách jen velmi pomalu, přičemž v krátkodobém výhledu 2-3 let nebude k tomuto zvyšování docházet vůbec. Z hlediska počtu školských zařízení v JMK lze konstatovat ve sledovaném období relativně konstantní stav (změny v počtu školských zařízení dle jednotlivých typů škol maximálně počtu 4-5). V případě studentů vyšších odborných škol a vysokých škol lze opět zaznamenat narůstající trend počtu studentů (na vysokých školách vzrostl počet studentů za sledované období o 15,6 %). Tento trend bude pravděpodobně i nadále narůstat zejména v oblasti studentů bakalářských oborů, což bude mít vliv na celkovou vzdělanostní strukturu JMK.

3.3.2

Vzdělanostní struktura

Jak bylo zmíněno výše, ve vzdělanostní struktuře obyvatel kraje lze vysledovat pozitivní trendy – za posledních 10 let poklesl počet obyvatel s nejnižším vzděláním ve prospěch osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním a vyrovnával se rozdíl v počtu vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen. Kraj se v republikovém srovnání dlouhodobě umisťuje na druhé příčce v podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (podíl vysokoškoláků 14,7 % oproti 12,5 % v ČR). Vzdělanostní struktura v jednotlivých správních obvodech ORP v kraji se liší, i když platí převaha obyvatel s úplným středním vzděláním (s maturitou), následované středoškolsky vzdělanými bez maturity. Výjimku tvoří ORP Brna, které má dominantní postavení v kraji. Na jedné straně nejvyšší

65/86


podíl osob s vysokoškolským vzděláním (23,6 %) a osob s úplným středním vzděláním s maturitou vč. nástavbového (34,3 %), na straně druhé nejnižší podíl osob se základním vzděláním (12,9 %) a osob vyučených (23,2 %). V porovnání s průměrem kraje vykazují kvalitní vzdělanostní strukturu také ORP Kuřim a Šlapanice, obecně platí, že výraznější podíl osob s vyšším stupněm vzdělání se nachází ve správních obvodech v zázemí krajského města. I zde dosahují podíly vysokoškolsky vzdělaných nadprůměrných hodnot 17,8 % (resp. 16,1 %) a nízké jsou podíly osob se základním vzděláním i středoškolským vzděláním bez maturity. Naopak ORP na jihozápadě kraje, tedy při hranicích s Rakouskem a s krajem Vysočina, vykazují nejméně kvalitní vzdělanostní strukturu obyvatel. Jedná se o ORP Moravský Krumlov, Pohořelice, Mikulov a také Znojmo. Zde dosahují podíly osob se základním vzděláním až 24,0 % (ORP Mikulov), oproti průměru kraje, který je 17,6 % a podíly osob se středoškolským vzděláním bez maturity přes 40 % (ORP Moravský Krumlov a Pohořelice), přičemž průměr kraje je 32,3 %. Jedná se o ORP s vyšším zastoupením zemědělské funkce v hospodářství a také s vysokou nezaměstnaností, která koresponduje se vzdělanostní strukturou (okres Znojmo je jedním z okresů Jihomoravského kraje, který je nejvíce postižen nezaměstnaností, viz kapitola Zaměstnanost a nezaměstnanost níže). V celém kraji dochází k vyrovnávání rozdílu v počtu vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen. V kraji je mezi vysokoškolsky vzdělanými průměrně 53,6 % mužů a 46,4 % žen. V tomto pohledu je nejvyrovnanější situace mezi pohlavími v ORP Veselí nad Moravou a Moravský Krumlov, kde podíl vysokoškolsky vzdělaných mužů převyšuje podíl vysokoškolsky vzdělaných žen jen o 0,5 %. Město Brno s nejvyšším podílem vysokoškoláků je v tomto ohledu spíše podprůměrné, VŠ vzdělaných mužů je zde 53,9 %, přičemž nejvyšší podíl zaznamenali ORP Vyškov a Bučovice, kde podíl VŠ vzdělaných mužů překračuje 56 %.

66/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Tabulka 14: Vzdělanostní složení obyvatelstva správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 2011 Obyvatelstvo (15 a více let) 47 444 42 792 336 757

Bez vzdělání 0,3 0,5 0,3

ZŠ vč. neukončeného 16,6 17,6 12,9

SŠ vč. vyučení (bez mat.) 35,7 38,9 23,2

Úplné střední (s mat.) 28,0 26,3 29,4

Nástavbové studium 2,7 2,8 3,2

VOŠ 1,4 1,4 1,6

12,3 9,7 23,6

53,6 52,4 53,9

46,4 47,6 46,1

Břeclav

50 857

0,4

22,2

34,7

25,9

2,6

0,9

9,5

52,2

47,8

Bučovice

13 421

0,4

22,8

38,0

24,1

2,2

1,0

8,2

57,3

42,7

Hodonín

52 079

0,4

21,3

37,3

25,4

2,5

0,9

8,9

52,9

47,1

Hustopeče

29 731

0,4

22,1

39,3

24,4

2,2

0,9

7,7

54,4

45,6

Ivančice

20 223

0,3

18,8

40,1

24,6

2,6

1,2

8,4

51,6

48,4

Kuřim

18 795

0,2

15,0

30,2

29,4

2,9

1,2

17,8

54,1

45,9

Kyjov

47 174

0,4

21,8

39,1

24,1

2,4

0,9

8,4

51,8

48,2

Mikulov

16 500

1,0

24,0

38,4

22,7

2,1

0,9

7,3

52,7

47,3

Moravský Krumlov

18 788

0,8

22,9

41,6

21,9

2,5

0,8

6,8

50,5

49,5

Pohořelice

11 237

0,6

22,9

41,0

21,9

1,9

0,9

6,7

51,8

48,2

Rosice

20 769

0,3

18,4

36,4

27,0

2,6

1,1

11,0

53,4

46,6

Slavkov u Brna

18 353

0,4

18,7

38,8

25,5

2,6

1,1

10,0

51,2

48,8

Šlapanice

52 828

0,3

15,5

32,1

28,5

2,6

1,2

16,1

53,8

46,2

Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov

24 923

0,2

17,3

35,7

27,7

3,1

1,3

11,8

52,6

47,4

32 919

0,4

21,7

37,6

25,0

2,8

0,8

8,7

50,3

49,7

43 485

0,3

18,1

35,5

26,8

2,6

1,1

11,9

56,4

43,6

Znojmo

76 256

0,8

23,0

37,3

23,7

2,2

1,0

8,1

52,4

47,6

Židlochovice

25 383

0,4

19,8

39,5

23,9

2,1

1,1

9,5

55,7

44,3

1 000 714

0,4

17,6

32,3

26,9

2,8

1,3

14,7

53,6

46,4

Blansko Boskovice Brno

Jihomoravský kraj Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

VŠ

muži

ženy

67/86


Ke Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 vydal Statistický úřad (krajská správa v Brně) analýzu s názvem „Výsledky SLDB 2011 v regionálním pohledu - vzdělanostní struktura“. Hodnoceno zde bylo, jak souvisí velikostní struktura obce a vzdělanost jejích obyvatel. Podle výsledků zobrazených v grafu níže je možno pozorovat předpokládaný fakt, že s rostoucí velikostní skupinou obce roste vzdělanost jejích obyvatel. Příkladem může být podíl osob s úplným středním vzděláním s maturitou, jenž se zvyšuje napříč celého spektra velikostních skupin obcí (od 24,1 % v nejmenších obcích až po 34,3 % v Brně). Podobně podíl osob s vysokoškolským vzděláním, který se zvyšuje od 6,0 % v malých obcích po 23,6 % v Brně (výjimku tvoří okresní města, kde je podíl vysokoškoláků nižší než v obcích s počtem obyvatel 10 až 20 tisíc). Graf 31: Struktura obyvatel Jihomoravského kraje ve věku 15 a více let podle vzdělání a podle velikostních skupin obcí

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – Výsledky SLDB 2011 v regionálním pohledu - vzdělanostní struktura

3.3.3 Rekvalifikace Rekvalifikace jsou spojovacím článkem mezi systémem vzdělávání a trhem práce. Po analýze počtu rekvalifikovaných, zaměření kurzů a rozložení účastníků dle věku na úrovni kraje je možné analyzovat rekvalifikace také na úrovni jednotlivých okresů. Z hlediska časového vývoje lze provést analýzu počtu uchazečů o práci v rekvalifikaci, kdy při meziročním srovnání vždy pro 4. čtvrtletí daného roku v období 2008-2011 je patrná vzrůstající tendence v období 2008-2010 ve všech okresech JMK. Pro následující období 2010-2011 pak v případě okresů Břeclav a Hodonín stále stoupá počet uchazečů o práci v rekvalifikaci a naopak v případě okresů Brno město, Brno venkov, Blansko, Vyškov a Znojmo dochází k poklesu počtu uchazečů o práci v rekvalifikaci.

68/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Graf 32: Počet uchazečů o práci v rekvalifikaci dle okresů JMK, 2008-2011

Počet uchazečů v rekvalifikaci

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 4. čtvrtletí

4. čtvrtletí

4. čtvrtletí

4. čtvrtletí

2008

2009

2010

2011

Brno město

Brno venkov

Hodonín

Blansko

Vyškov

Znojmo

Břeclav

Zdroj: MPSV

Z hlediska zapojení uchazečů o práci do rekvalifikací je dále zajímavá statistika průměrného věku osob zapojených do rekvalifikace, kdy v období 2008-2011 je v okresech Brno-město a Blansko průměrný věk uchazečů zapojených do rekvalifikací 40, v ostatních okresech JMK je to 38 let. Z hlediska nejvíce ohrožených cílových skupin v okresech JMK v období 2008-2011 je v okrese Břeclav nejvíce ohrožená cílová skupina 20-24 let. Naopak v případě okres Brno-město je to cílová skupina 50-54 let. Tabulka 15: Průměrný věk uchazečů o rekvalifikace a nejvíce ohrožené cílové skupiny zapojené do rekvalifikací v okresech JMK, 2008-2011 Průměrný věk Brno - město Brno- venkov Hodonín Břeclav Blansko Vyškov Znojmo Zdroj: MPSV

40 38 38 38 40 38 38

Nejvíce ohrožená věková skupina v roce 2008 2009 2010 40-44 let 30-34 let 50-54 let 30-34 let 30-34 let 35-39 let 30-34 let 30-34 let 20-24 let 20-24 let 20-24 let 20-24 let 30-34 let 50-54 let 35-39 let 30-34 let 30-34 let 35-39 let 30-34 let 35-39 let 30-34 let

2011 50-54 let 35-39 let 20-24 let 20-24 let 35-39 let 30-34 let 40-44 let

69/86


3.4 3.4.1

Trh práce Zaměstnanost a nezaměstnanost

Z regionálního pohledu Jihomoravského kraje členěného na okresy lze konstatovat, že okresy Brnovenkov, Brno-město, a Blansko vykazují dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost, která téměř není zatížena sezónními výkyvy. V letních měsících je nízký podíl nezaměstnaných také v okrese Vyškov (viz tabulka níže v kapitole Poptávka po pracovní síle), kde už se projevuje nástup sezónních prací, jak naznačuje i obrázek níže. Maxima v míře registrované nezaměstnanosti dosáhl v zimních měsících mezi roky 2009-2010 okresy Znojmo a Hodonín, kde nezaměstnanost přesahovala 17 %. Situace v okresech byla horší oproti průměru kraje již před nástupem krize, ale hospodářský propad situaci v okresech ještě zhoršil. Obrázek 6: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech JMK v letech 2006-2011

Zdroj: MPSV

Rozdíly mezi jednotlivými okresy kraje jsou významné. V okrese Hodonín připadá na jedno volné místo stále okolo 30-40 uchazečů, tedy dvaapůlkrát více než je průměr ČR. Díky nástupu sezónních prací v zemědělství a stavebnictví se zlepšila oproti počátku roku situace zejména v okresech Znojmo, Břeclav a Brno-venkov, kde počet uchazečů připadajících na jedno nabízené volné místo se alespoň blíží k republikovému průměru. Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jsou dlouhodobě nezaměstnaností nejvíce postiženy okresy Hodonín (podíl nezaměstnanosti zde dosahuje aktuálně

70/86


10,3 %) a Znojmo (9,3 %), v jejichž podílu nezaměstnanosti se však projevují výrazné sezónní výkyvy. V průběhu května poklesla v těchto dvou okresech nezaměstnanost od 0,4 p. b. (Hodonín) do 0,8 p. b. (Znojmo), zatímco v ČR v průměru pouze o 0,2 p. b. Naopak nejnižší úroveň nezaměstnanosti je dlouhodobě vykazována v okrese Brno-venkov 6,3 % a Vyškov 6,4 %. Z širšího hlediska regionálního míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji je poměrně vysoká; kraj je téměř úplně obklopen regiony s nezaměstnaností nižší. Z pěti sousedních českých krajů vyšší míru nezaměstnanosti než kraj Jihomoravský vykazuje pouze kraj Zlínský; v obou sousedních slovenských krajích (Trenčianský a Trnavský) je také nezaměstnanost nižší, stejně tak i v jediné přímo sousedící rakouské spolkové zemi – v Dolním Rakousku. Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jsou nezaměstnaností nejvíce postiženy okresy Hodonín (míra nezaměstnanosti zde dosahuje aktuálně 13,3 %) a Znojmo (12,2 %), v jejichž míře nezaměstnanosti se ovšem projevují výrazné sezónní výkyvy. Naopak nejnižší úroveň nezaměstnanosti je dlouhodobě vykazována v obou brněnských okresech (Brno-venkov nyní 7,2 %, Brno - město 8,2 %) a také v okrese Vyškov (rovněž 8,0 %). Z regionálního pohledu lze Jihomoravský kraj charakterizovat na základě vývoje míry registrované nezaměstnanosti od roku 2008-2012, tj. v období vlivu globální ekonomické krize, která má na stav zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, stejně jako v ostatních regionech NUTS v EU, velký vliv. V období 2008-2010, tj. období od začátku ekonomické recese v roce 2008 do období mírného ekonomického oživení v roce 2010 lze zaznamenat nejvyšší nárůst registrované nezaměstnanosti v okrese Břeclav (míra registrované nezaměstnanosti, dále jen MRZ, vzrostla v průměru o 6,34 %) a v okrese Hodonín (MRZ vzrostla v průměru o 5,34 %). Naopak mezi nejméně postižené regiony nárůstem nezaměstnanosti v období 2008-2010 patřil okres Brno-město (MRZ vzrostla v průměru o 2,81 %). V delším období, tj. v období 2008-2012 se začala v okresech JMK situace zlepšovat a v meziročním srovnání mezi roky 2008 a 2012 nespadal žádný z okresu JMK do regionu, kde by byl nárůst nezaměstnanosti ve sledovaném období vyšší než 6 %. Tabulka 16: Míra registrované nezaměstnanosti v okresech JMK v letech 2008-2012 Míra registrované nezaměstnanosti okrese v % Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Zdroj: ČSÚ

2008 6,53 5,75 4,44 6,92 10,92 5,19 10,80

2009 11,09 8,17 8,17 12,08 15,93 9,71 15,38

2010 10,31 8,56 8,86 13,26 16,35 9,22 14,73

2011 8,73 8,15 7,62 11,05 14,46 8,84 14,05

2012 9,37 8,93 8,24 11,45 14,92 8,74 15,13

71/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Graf 33: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v letech 2008-2012 18,00 16,00 14,00

MRZ v %

12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Blansko

Brno-město Brno-venkov 2008

2009

Břeclav 2010

2011

Hodonín

Vyškov

Znojmo

2012

Zdroj: ČSÚ

Z hlediska změn v těchto období je nutné upozornit na pokračování relativního zhoršení situace na trhu práce v oblasti MRZ v okresech Znojmo a Brno-město. Naopak v ostatních okresech JMK došlo v oblasti MRZ k zlepšení situace na trhu práce v kontextu vývojového trendu, kdy údaje za MRZ začaly v roce 2011 pozitivní vývoj ve všech okresech JMK. V roce 2012 však začala MRZ opět narůstat a na konci roku 2012 se opět blížila údajům z „kritických“ let 2009, 2010. Výše popsaný vývoj je níže znázorněn graficky metodou kartogramu.

72/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Obrázek 7: Změna míry registrované nezaměstnanosti mezi lety 2008-2010

Zdroj: ČSÚ, vlastní tvorba

73/86


Obrázek 8: Změna míry registrované nezaměstnanosti mezi lety 2008-2012

Zdroj: ČSÚ, vlastní tvorba

74/86


S problematikou nezaměstnanosti úzce souvisí faktor počtu volných pracovních míst, kdy je uveden vývoj počtu pracovních míst za období květen 2012 – květen 2013. Z hlediska okresů JMK pouze v okresech Blansko a Vyškov ve sledovaném období trvale mírně stoupal počet volných pracovních míst. V ostatních okresech JMK je patrný klesající trend počtu volných pracovních míst v kvetnu 2013 (navzdory mírnému nárůst v některých okresech JMK v dubnu 2013). Graf 34: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech JMK v období 05/2012-05/2013 1400 1157 1102 1024

Počet volných pracovních míst

1200 1000

800 600 400

517 472 448 356 285 280

289 304 247

459 412 418

391 343340 240 198202

200 0 Blansko

Brno-město Brno-venkov květen 2012

Břeclav

duben 2013

Hodonín

Vyškov

Znojmo

květen 2013

Zdroj: Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji (k 31. 5. 2013), Úřad práce ČR, Krajská pobočka Brno

Problém nezaměstnanosti je možno přiblížit i v podrobnějším správním členění kraje. Z kartogramu je zřejmé, že nejvyšší úroveň nezaměstnanosti byla vždy v okrese Hodonín a Znojmo. Ovšem ještě výraznější rozdíly ve výši nezaměstnanosti jsou patrné na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Míra nezaměstnanosti je v tomto případě počítána jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání z počtu ekonomicky aktivních (SLDB 2001). Rozdíly souvisí především s polohou daného území, neboť nejnižší úroveň nezaměstnanosti je dlouhodobě v SO ORP v nejbližším okolí krajského města (SO ORP Židlochovice 6,8 %, Šlapanice 7,71 %, Blansko 8,04 %, Slavkov u Brna 8,18 %). Naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti, a to také dlouhodobě, je v obvodech vzdálenějších a v obvodech příhraničních (SO ORP Hodonín 16,29 %, Znojmo 14,95 %, Kyjov 13,89 %, Veselí nad Moravou 13,36 %). Míra nezaměstnanosti v roce 2011 byla proti roku 2006 vyšší ve všech SO ORP, maxima ovšem dosáhla v roce 2009. Rok 2011 v porovnání s rokem 2009 představoval snížení nezaměstnanosti v každém SO ORP v průměru o 1 procentní bod.

75/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Graf 35: Nezaměstnaní a míra nezaměstnanosti v roce 2006 a v roce 2011 dle SO ORP JMK

Zdroj: ČSÚ

3.4.1

Poptávka po pracovní síle

Volných pracovních míst v kraji ubylo především po roce 2008 (z 15 tisíc volných míst na 3 tisíce míst v roce 2012) a zatím nedochází k návratu na původní úroveň. V rámci kraje však v tomto ukazateli existují výrazné meziregionální rozdíly. Ukazatel počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo je nejvyšší v jižních okresech kraje (především v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo), ve kterých má odvětví zemědělství stále významné postavení na pracovním trhu a v nichž trh práce vykazuje výraznější sezónní průběh nezaměstnanosti. V okrese Hodonín připadá na jedno volné místo dlouhodobě okolo 30-40 uchazečů, tedy dvaapůlkrát více než je průměr ČR. Hodonín se tím řadí k nejhorším okresům v republice v tomto ukazateli, v květnu 2013 bylo jen 6 okresů, které měly počet uchazečů na 1 VPM vyšší. V tomto ukazateli si ale celý Jihomoravský kraj vede velmi podprůměrně vzhledem k celé ČR a posílení poptávky po pracovní síle zůstává stále velkým problémem. Ani nejlépe si stojící okres Blansko, kde na jedno volné pracovní místo připadá „pouze“ 16,8 uchazečů, nedosahuje ani průměru ČR, kde je počet uchazečů na 1 VPM o 4 nižší.

76/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Tabulka 17: Charakteristiky trhu práce v okresech Jihomoravského kraje a pořadí okresů v rámci ČR, k 31. 5. 2013 Počet uchazečů Blansko

Podíl nezaměstnaných (v %)

Pořadí

Počet volných prac. míst

Počet uchazečů na 1 VPM

Pořadí

5 116

6,9

50.

304

16,8

33.

Brno-město

21 212

8,1

28.

1 024

20,7

23.

Brno-venkov

8 914

6,3

57.

448

19,9

25.

Břeclav

6 189

7,6

36.

280

22,1

21.

Hodonín

11 350

10,3

11.

340

33,4

7.

Vyškov

4 067

6,4

55.

240

16,9

31.

Znojmo

7 302

9,3

15.

418

17,5

30.

64 150

7,9

3 054

21,0

547 463

7,5

42 632

12,8

Jihomoravský kraj Celkem ČR

Zdroj: MPSV, měsíční statistiky Pozn. „Pořadí“ značí pořadí, v jakém se umístil okres v celorepublikovém srovnání okresů

Struktura volných pracovních míst je uvedena ke dni 31. 12. 2012 a vzhledem k sezónnímu charakteru trhu práce v Jihomoravském kraji (především v okresech Hodonín, Břeclav a Znojmo) je třeba brát proměnlivost ukazatelů v potaz. V celém kraji je oproti ČR nadprůměrné zastoupení volných pracovních míst pro vysokoškolsky vzdělané, což odpovídá přítomnosti druhého největšího města republiky a výrazně podprůměrné zastoupení nabídky míst pro uchazeče se základním vzděláním. Výše uvedené údaje lze dále doplnit o analýzu struktury uchazečů o zaměstnání podle věku v Jihomoravském kraji. Data jsou prezentována za období 2006-2012. Z tabulky je patrné, že mimo rok 2007 je nejvíce uchazečů o zaměstnání s cílové skupiny 20-29 let (v roce 2007 bylo nejvíce uchazečů z cílové skupiny 30-39 let). Naopak poměrově dlouhodobě nejnižší je počet uchazečů o zaměstnání z cílové skupiny 40-49 let. Statistiku lze doplnit o ukazatel průměrného věku skupiny uchazečů v jednotlivých letech, kdy nejvyššího hodnoty dosáhl v roce 2007 (průměrný věk 40,1 let), naopak nejmenší hodnoty dosáhl v roce 2012 (průměrný věk 38,4 let). Tabulka 18: Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku v Jihomoravském kraji v letech 2006-2012 (k 31.12.) Rok

Do 19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% 2006 2 478 4,5 14 186 25,7 12 648 22,9 11 382 20,6 2007 1 829 4,1 9 859 22,3 10 277 23,2 9 078 20,5 2008 1 923 4,5 10 257 23,8 9 982 23,2 8 546 19,8 2009 2 856 4,3 16 953 25,7 15 728 23,9 13 082 19,8 2010 2 681 3,9 17 065 24,6 16 873 24,3 13 884 20,0 2011 2 627 4,2 16 316 26,0 15 253 24,3 12 745 20,3 2012 2 763 4,2 16 988 25,6 15 943 24,0 13 423 20,2 Zdroj: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012

50-59 let abs. v% 13 681 24,8 12 190 27,6 11 333 26,3 15 889 24,1 17 118 24,7 14 684 23,4 15 485 23,3

60 a více let abs. v % 855 1,5 1 006 2,3 1 022 2,4 1 436 2,2 1 721 2,5 1 097 1,7 1 833 2,8

Kategorizaci uchazečů o zaměstnání dle věku doplňuje statistika struktury nezaměstnaných podle délky evidence na úřadech práce, kdy nejvíce problémovou skupinu představují dlouhodobě

77/86


nezaměstnaní, tj. více než 12 měsíců. Tato skupina měla největší poměrové zastoupení v roce 2006 (více jak 41 % všech nezaměstnaných). V následujícím období do roku 2009 se snižovala až na úroveň 24,1 % všech nezaměstnaných (v tomto roce měla největší poměrové zastoupení skupina nezaměstnaných do 3 měsíců, tj. uchazeči o zaměstnání evidovaní ÚP byli schopni najít práci relativně rychle. Od roku 2010 však počet nezaměstnaných s délkou evidence nad 12 měsíců opět stoupá (v roce 2012 36,3 %). Tabulka 19: Struktura nezaměstnaných podle délky evidence v Jihomoravském kraji v letech 2006-2012 (k 31.12.) Rok

do 3 měsíců

3-6 měsíců

6-12 měsíců

abs. v% abs. v% abs. v% 2006 14 676 26,6 9 419 17,1 8 287 15,0 2007 13 269 30,0 7 376 16,7 6 703 15,2 2008 15 601 36,2 8 184 19,0 6241 14,5 2009 20 780 31,5 14 370 21,8 14 82 22,6 2010 23 003 33,2 11 975 17,3 11 550 16,7 2011 18 191 29,0 11 484 18,3 9 850 15,7 2012 17 996 27,1 12 283 18,5 12 046 18,1 Zdroj: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012

více než 12 měsíců abs. v% 22 848 41,4 16 891 38,2 13 037 30,3 15 912 24,1 22 814 32,9 23 197 37,0 24 110 36,3

Celkový počet nezaměstnaných abs. v% 55 230 100 44 239 100 43 063 100 65 944 100 69 342 100 62 722 100 66 435 100

V jednotlivých okresech se struktura nabídky pracovních míst velmi liší – od zemědělsky zaměřeného okresu Hodonín, kde je 44,9 % pracovních míst pro uchazeče se základním vzděláním a pouze 2,8 % pro vysokoškolsky vzdělané, po město Brno, které soustředí vysokoškoláky a pro ně je také připraveno 21,5 % všech volných pracovních míst. Tabulka 20: Struktura volných pracovních míst dle požadovaného vzdělání, k 31. 12. 2012 (v %) Základní Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj ČR Zdroj: MPSV, čtvrtletní statistiky

16,8 24,4 25,0 16,7 44,9 17,4 13,2 24,0 35,0

Středoškolské bez maturity 47,4 30,0 63,5 36,8 32,8 45,2 59,6 44,3 35,9

Středoškolské s maturitou 31,6 24,1 8,7 31,9 19,4 36,1 23,0 21,7 20,5

Vysokoškolské 4,2 21,5 2,7 14,6 2,8 1,3 4,3 10,0 8,5

Výše uvedenou strukturu volných pracovních míst doplňuje analýza členění volných pracovních míst dle kvalifikace zaměstnání (CZ-ISCO). Opět se potvrzuje trend koncentrace pracovních pozic řídících pracovníků, specialistů a technických a odborných pracovníků (s požadovaným vysokoškolským vzděláním) do krajského města Brna a dále do okresů Blansko a Břeclav.

78/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Tabulka 21: Struktura volných pracovních míst dle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), k 31. 12. 2012 (v %) Třída zaměstnání Úroveň dovednosti Blansko

1+2

3

4+5+6+7+8

9

4

3

2

1

13,2

28,9

40,0

17,9

Brno-město 22,0 22,2 46,4 9,3 Brno-venkov 3,3 6,2 28,1 62,4 Břeclav 16,7 25,0 43,8 14,6 Hodonín 6,5 11,3 48,2 31,6 Vyškov 16,1 16,1 60,0 4,5 Znojmo 5,1 21,3 63,0 9,4 Jihomoravský kraj 12,6 17,4 44,1 25,2 ČR 13,6 15,2 49,1 21,3 Zdroj: MPSV, čtvrtletní statistiky Pozn.1: Hlavní třídy klasifikace CZ-ISCO: 1 Zákonodárci a řídící pracovníci, 2 Specialisté, 3 Techničtí a odborní pracovníci, 4 Úředníci 5 Pracovníci ve službách a prodeji, 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, 7 Řemeslníci a opraváři, 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři, 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Pozn.2: Úroveň dovednosti dle metodiky ČSÚ; čím vyšší nároky na pracovní pozici tím vyšší číslo požadované úrovně dovedností.

Z pohledu JMK a klasifikace CZ-ISCO lze dále uvést analýzu struktury uchazečů podle zaměstnání a její vývoj v letech 2006-2012, kdy je nejvíce uchazečů v průběhu celého sledovaného období ze skupiny 9 Pomocníci a nekvalifikovaní pracovníci, skupiny 5 Pracovníci ve službách a prodeji a skupiny 7 Řemeslníci a opraváři. Graf 36: Struktura uchazečů podle zaměstnání (KZAM/CZ-ISCO) v JMK v letech 2006-2012

Zdroj: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012

79/86


3.4.2

Uplatnitelnost absolventů

Jak bylo zmíněno výše, vývoj nezaměstnanosti absolventů v Jihomoravském kraji je mírně horší oproti průměru v ČR, ale nelze ho považovat za negativní. Níže uvedený graf představuje nejaktuálnější situaci v nezaměstnanosti absolventů a mladistvých v okresech Jihomoravského kraje. Ve všech sledovaných okresech došlo k nárůstu počtu evidovaných na ÚP ČR oproti květnu roku 2012, přičemž tento nárůst je extrémní především v případě města Brna, kde počet uchazečů vzrostl o více než 50 %. Nárůst o 30 % zaznamenal také okres Brno-venkov. Při analýze územních disparit v uplatnitelnosti absolventů v absolutních číslech počtu uchazečů se jasně projevuje vliv velikosti krajského města Brna, kde se koncentruje třetina obyvatel kraje a také školské instituce. Graf 37: Počet absolventů a mladistvých v evidenci ÚP v okresech Jihomoravského kraje, k 31. 5. 2013 1200

Počet absolventů a mladistvých

1000

800

600

400

200

0 Blansko

Brno-město Brno-venkov květen 2012

Břeclav

duben 2013

Hodonín

Vyškov

Znojmo

květen 2013

Zdroj: Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji (k 31. 5. 2013), Úřad práce ČR, Krajská pobočka Brno

Také v evidenci počtu mladistvých k nejaktuálnějšímu datu (30. 9. 2012) hraje velkou roli populační velikost jednotlivých okresů a přední místo zaujímá okres Brno-město. Poměrně, vzhledem ke své velikosti, má ale velmi malý počet mladistvých registrovaných okres Blansko i okres Brno-město. Zajímavé je také srovnání podílu mladistvých evidovaných na ÚP ČR déle než 5 měsíců, který je nejnižší v okrese Znojmo (39,0 % registrovaných) a nejvyšší v okrese Blansko (55,6 %). Město Brno dosahuje také poměrně vysokého podílu – 51,4 %. V jednotlivých okresech se také liší podíl mladistvých, kteří dosud ještě nikde nepracovali – podíl na všech registrovaných se pohybuje mezi 77,8 % (okres Blansko) a 93,1 % (okres Břeclav). Průměr kraje je 85,4 %. Mladiství uchazeči mají v naprosté většině případů základní vzdělání či praktickou školu, pouze tři registrovaní mladiství byli bez vzdělání.

80/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2014-2015 Tabulka 22: Mladiství v evidenci ÚP ČR v okresech Jihomoravského kraje, k 30. 9. 2012 Mladiství celkem k 30.9.2012 v evidenci ÚP ČR na konci sledovaného období celkem dívky

z toho: Dosažitelní celkem

Blansko 9 6 Brno-město 148 79 Brno-venkov 24 9 Břeclav 29 14 Hodonín 33 19 Vyškov 24 11 Znojmo 41 14 Jihomoravský kraj 308 152 Zdroj: MPSV, pololetní statistiky absolventů

9 146 24 29 33 24 41 306

V evidenci déle než 5 měsíců

dívky

celkem

6 77 9 14 19 11 14 150

Dosud nepracovali

dívky 5 76 11 12 18 10 16 148

celkem 3 38 3 3 8 5 5 65

7 127 20 27 25 21 36 263

dívky 5 67 8 13 13 11 12 129

Územní disparity lze vysledovat také u absolventů v evidenci ÚP ČR. V tomto směru si vede velmi dobře krajské město Brno, kde absolventi tvoří pouze malou část všech registrovaných uchazečů (3,7 % oproti 6,8 % průměru kraje). Naopak nejhorší situace je v okrese Blansko, kde téměř každý desátý registrovaný je čerstvým absolventem. Pro absolventy je velmi důležité nalézt zaměstnání, aby se rychle zapojili do pracovního trhu, proto je potřeba monitorovat podíly uchazečů, kteří dokončili školu v nedávné době. Podíl uchazečů, kteří ukončili školu v období do 12 měsíců od data sledování, je v kraji 71,1 % a uchazečů, kteří dokončili před méně než půl rokem je 69,2 %. Tento podíl je vyšší v okrese Znojmo a Brno-město, ale obecně nejsou rozdíly mezi okresy příliš velké. Tabulka 23: Absolventi v evidenci ÚP ČR v okresech Jihomoravského kraje, k 30. 9. 2012 Celkem

Podíl na všech uchazečích (v %)

Dívek

Podíl na všech evidovaných ženách

Dosud nepracovali

Počet absolventů v evidenci ÚP, kteří ukončili školu v období 1.5.2012 30.9.2012

Počet absolventů v evidenci ÚP, kteří ukončili školu v období 1.10.2011 30.9.2012

Blansko

484

9,8

261

9,9

395

338

349

Brno-město

725

3,7

382

3,8

661

510

528

Brno-venkov

705

8,7

400

9,1

584

489

506

Břeclav

514

8,8

249

8,6

418

354

366

Hodonín

768

7,0

356

6,7

655

514

524

Vyškov

322

8,2

178

8,9

254

218

221

Znojmo Jihomoravský kraj Zdroj: MPSV

583

8,5

308

8,2

464

415

421

4101

6,8

2134

6,9

3431

2838

2915

81/86


4. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Kvalitní síť základních, střední a vysokých škol, kvantitativně i kvalitativně dostačující potřeb regionu na úrovni JMK. Existence provázané vzdělávací soustavy (mateřské školky, základní školy, střední školy, vysoké školy, centra VaV) zajišťující kvalitní dostupnost a návaznost vzdělání Dostatečně kvalifikovaná pracovní síla odpovídající požadavkům vývoje globální ekonomiky. Pestrá skladba podniků ze všech odvětví hospodářství. Relativně nízká úroveň málo kvalifikované pracovní síly ve srovnání s ostatními regiony ČR. Výhodná geografická poloha, dobrá dopravní dostupnost, blízkost center celoevropského významu (Praha, Vídeň, Bratislava, Budapešť). Intenzita spolupráce s přilehlými regiony v rámci několika evropských projektů (např. CENTROPE) Přítomnost tradičních odvětví zajišťujících stabilní nabídku práce v regionu. Přítomnost velkého počtu zahraničních či nadnárodních firem, které fungují jako významní zaměstnavatelé v kraji. Druhý nejvyšší podíl na tvorbě HDP ČR po regionu hl.m. Praha. Přítomnost orgánů veřejné správy, v rámci ČR „hlavní město soudnictví“. Relativně kvalitní životní prostředí, přítomnost 1 národního parku v regionu. Vysoký potenciál rozvoje cestovního ruchu. Existence strategických a rozvojových dokumentů na úrovni kraje, které se snaží reflektovat aktuální vývoj kraje. Využívání evropských fondů pro projekty podporující pozitivní vývoj v kraji. SLABÉ STRÁNKY Nízká flexibilita oborů středních a vysokých škol, které neflexibilně reagují na nové požadavky globální ekonomiky Silná závislost na vývoji evropské a globální ekonomiky. Přetrvávající nepříznivá situace na trhu práce z hlediska dlouhodobého převisu poptávky po práci nad nabídkou volných pracovních míst. Stárnutí populace JMK. Snižování podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Malá integrace osob znevýhodněných v přístupu na trh práce. Nedostatečně rozvinuté systémy celoživotního vzdělávání, zejména v oblasti vzdělávání dospělých Nedostatečně vymezené legislativní kompetence a spolupráce veřejného zaměstnaneckého, odborového, vzdělávacího a neziskového sektoru. Dlouhodobě přetrvávající charakteristické územní disparity (regionální nezaměstnanost, počet ekonomických subjektů a volných pracovních míst, apod.).

82/86


Nedostatečné zázemí pro vědecké pracovníky za zahraničí (např. nabídka mateřských škol pro děti zahraničních pracovníků v JMK). PŘÍLEŽITOSTI Zvýšit flexibilitu středních a vysokých škol v určování skladby oborů, reagujících na aktuální potřeby trhu práce. Využit vědeckého potenciálů vysokých škol v kraji a v návaznosti na to zvýšit počet mladých vědeckých pracovníků v kraji. Zlepšení situace v oblasti možného příchodu nových zaměstnavatelů, resp. rozvoj stávajících zaměstnavatelů v kraji a díky tomu nárůst poptávky pop práci v regionu. Zvýšit možnosti dalšího vzdělávání dospělých reagující na aktuální potřeby vývoje české a evropské ekonomiky. Maximálně využít možnosti čerpání evropských prostředků v novém programovém období SF EU 2014-2020. Zajistit optimalizaci zdravotnických sítí a sítí sociálních služeb v kraji, které by lépe odpovídali potřebám klientů. Docílit dalšího rozvoje elektronizace veřejné správy s cílem flexibilnějšího přístupu veřejné správy k občanovi. Klást důraz na integraci etnických a národnostních menšin a ostatních znevýhodněných skupin na trhu práce a vzdělávání. Zintenzivnit spolupráci se sousedními regiony a s regiony v rámci EU s cílem rozvoje vzájemných vztahů a přenosu zkušeností dobré praxe. Využití nástrojů zaměstnanosti v JMK v návaznosti na stárnutí populace – age management, projekty typu presenioři seniorům, sociální podniky zaměřené na vyšší věkovou kategorii atp. HROZBY Ohrožení negativním populačním vývojem a stárnutí obyvatelstva. Negativní vývoj v souvislosti s růstem nezaměstnanosti, odliv důležitých zaměstnavatelů v kraji, snížení nabídky práce v regionu. Zánik využívání regionálních strategií a přílišná závislost na direktivních zásazích z centra, tj. snížení úrovně samosprávnosti v rámci ČR. Pomalý rozvoj znalostního sektoru ekonomiky, nedostatečná nabídka práce pro absolventy středních a vysokých škol a pracovníků VaV. Negativní vývoj v oblasti problematiky marginalizovaných skupin obyvatelstva, nárůst kriminality. Snížení regionální nabídky kvalifikovaných služeb v oboru zdravotnictví, školství, apod. Zvyšování rozdílů mezi centrálním okresem Brno-město a ostatními okresy kraje Žádné či omezené zapojení do čerpání evropských prostředků v novém programovém období SF EU 2014-2020.

83/86


5. Závěr a shrnutí Z výsledků analytické části KRP SRLZ JMK je v rámci jednotlivých zkoumaných indikátorů rozvoje lidských zdrojů patrný vliv probíhající ekonomické krize, který má na zkoumanou oblast na území Jihomoravského kraje významný vliv. Proto jeden z hlavních obecných cílů strategie, tj. snižování regionálních disparit, nabývá na svém významu. Jak bylo řečeno výše, vlivem negativního vývoje hospodářského cyklu globální ekonomiky dochází v průběhu posledního období k negativnímu vývoji na trhu práce. Tento vývoj je navíc umocněn v těch regionech Jihomoravského kraje, které v indikátorech stavu trhu práce vykazují vysokou míru nezaměstnanosti na jedné straně a nedostatečné počty volných pracovních míst na straně druhé i v období pozitivního ekonomického vývoje ČR (okres Hodonín, okres Břeclav). Výše údajů o míře registrované nezaměstnanosti tak zůstávají stále největším problémem rozvoje lidských zdrojů v JMK. Z hlediska specifických cílových skupin jsou nejvíce problémovou skupinou dle indikátoru registrované míry nezaměstnanosti absolventi středních škol (především učebních oborů) a skupiny znevýhodněné na trhu práce (příslušníci etnických menšin, zdravotně postižení, osoby starší 50 let, maminky po mateřské dovolení, apod.). Mimo pracovní trh představuje druhou významnou část rozvoje lidských zdrojů v JMK faktor vzdělávání obyvatelstva. Jak ukázaly výsledky analýzy z hlediska celorepublikového vývoje lze JMK označit za jeden z nejúspěšnějších krajů ČR. Tento fakt je způsoben zejména kvalitou středních a vysokých škol v kraji (včetně VOŠ), která převyšuje republikový průměr. V systému základních a středních škol je pak zohledňován specifický přístup k žákům s mimořádnými schopnostmi v daných oblastech. Z hlediska budoucího vývoje bude důležité zachytit nedávný demografický vývoj, který bude v nejbližším období produkovat více „absolventů“ mateřských škol a počty žáků na základních a středních školách tak budou po relativně dlouhém období opět narůstat. V kontextu středních škol je pak důležité, aby nabídka oborů odpovídala aktuálním potřebám trhu práce a zvyšovala tak naději na uplatnění budoucích absolventů středních škol na trhu práce v JMK. Dalším pozitivem vzdělávání obyvatelstva JMK je přítomnost vysokých škol na území kraje, kdy jejich kvantitativní i kvalitativní nabídka odpovídá požadavkům velikostní poptávky studentů a jejich oborová skladba je dostatečně pestrá (humanitní, ekonomické, technické i umělecké obory). V kontextu vysokých škol je dále důležité, že v kraji existují navazující instituce, které se zaměřují na vědu a výzkum, díky čemuž jsou v kraji vytvořeny podmínky pro rozvoj mladých vědeckých pracovníků, resp. vědeckých týmů obecně. Důležitým z hlediska budoucího vývoje je i nadcházející programové období strukturálních fondů EU 2014-2020, které může pro JMK představovat velkou příležitost pro investice do oblastí rozvoje lidských zdrojů v kraji. Vzhledem k současnému vývoji globální ekonomiky lze očekávat, že situace na trhu práce v JMK bude mít spíše negativní vývoj (minimálně v krátkodobém horizontu). Vhodně zvolený přístup k problematice rozvoje lidských zdrojů je proto velmi důležitý. Jeho cílem je, aby v eventuálním období pokračující ekonomické krize existovaly efektivní nástroje a mechanismy, které by byly schopny napomoci tento vývoj pozitivně ovlivňovat.

84/86


Seznam zkratek CEITEC

Středoevropský technologický institut

ČR

Česká republika

ČŠI

Česká školní inspekce

ESCS

Index socioekonomického zázemí (index of economic, social and cultural status)

FNUSA-ICRC

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

JMK

Jihomoravský kraj

MN

Mimořádně nadaní

MRZ

Míra registrované zaměstnanosti

MSK

Moravskoslezský kraj

NH

Národní hospodářství

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development)

ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností

p .b.

Procentní bod

PISA

Mezinárodní testování žáků „Programme for International Student Assessment“

PPP

Pedagogicko-psychologická poradna

PZN

Plzeňský kraj

SNPTM

Sdružení na podporu talentované mládeže

SOČ

Středoškolská odborná činnost

TIMMS

Mezinárodní testování žáků „Trends in International Mathematics and Science Study“

VPM

Volné pracovní místo

VŠ

Vysoká škola

VŠPS

Výběrové šetření pracovních sil

85/86


Použité zdroje Integrovaný portál MPSV a Úřadu práce ČR, < http://portal.mpsv.cz/upcr> Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji (k 31. 5. 2013), Úřad práce ČR, Krajská pobočka Brno Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012, Centrum pro regionální rozvoj, Masarykova univerzita, květen 2013 MPSV, pololetní statistiky absolventů, < http://portal.mpsv.cz/upcr> MPSV, čtvrtletní statistiky, < http://portal.mpsv.cz/upcr> MPSV, měsíční statistiky, < http://portal.mpsv.cz/upcr> ČSÚ, SLDB 2011 – Výsledky SLDB 2011 v regionálním pohledu - vzdělanostní struktura, <www.czso.cz> Regionální informační servis Metodická příručka ČSÚ ke klasifikaci zaměstnání (CZ-ISCO) Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji – a aktuální stav a vývoj po nástupu hospodářské recese. Agenda nepojistných sociálních dávek. Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2011, krajská správa ČSÚ v Brně <www.czso.cz> Zaměstnanost a nezaměstnanost podle VŠPS, roční průměry 2012, ČSÚ <www.czso.cz> Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2012, ČSÚ <www.czso.cz> Vzdělávání dospělých v české republice, Výstupy z šetření Adult Education Survey, 2011, ČSÚ <www.czso.cz> Analýza služeb školských poradenských zařízení pro mimořádně nadané děti a žáky, S. Durmeková a P. Novotná, <www.czso.cz> Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Poradí si žáci s přírodními vědami? ÚIV, 2007 <www.uiv.cz> Učení pro zítřek – výsledky výzkumu OECD PISA 2003. ÚIV, 2005 <www.uiv.cz> Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009. Umíme ještě číst? ÚIV, 2010 <www.uiv.cz> ČSÚ (VŠPS 1993-2011) <www.czso.cz> ČSÚ (SLDB 2001, 2011) <www.czso.cz>

86/86

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje

Recommend Documents