KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2016–2017

Stručná verze Zpracoval: GaREP, spol. s r.o. červen 2016

Krátkodobý realizační plán SRLZ 2016–2017

Pořizovatel dokumentu: Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3 601 82 Brno Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje Ing. Ivo Minařík, MPA vedoucí odboru Kontakt: Ing. Bc. Pavel Fišer, Ph.D. vedoucí oddělení strategického rozvoje odboru regionálního rozvoje Tel.: 541 651 348 E-mail: [email protected]

Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o., společnost pro regionální ekonomické poradenství nám. 28. října 3, 602 00 Brno E-mail: [email protected] Web: www.garep.cz Zpracovatelský tým: Ing. Jan Binek, Ph.D. RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Ondřej Šerý, Ph.D. Ing. Zdeněk Šilhan Ing. Bc. Roman Chmelař

2


OBSAH ÚVOD..................................................................................................................................................................... 4 A. ANALYTICKÁ ČÁST ...................................................................................................................................... 5 A.1 Vzdělanost a vzdělanostní infrastruktura .................................................................................. 5 A.2 Věda, výzkum, inovace ....................................................................................................................... 6 A.3 Zaměstnanost a trh práce ................................................................................................................. 6 A.4 Stárnutí obyvatelstva, age management ..................................................................................... 8 A.5 Sociální začlenění / vyloučení ......................................................................................................... 9 A.6 Cizinci ....................................................................................................................................................... 9 B. NÁVRHOVÁ ČÁST – PRIORITY, OPATŘENÍ A AKTIVITY .............................................................. 10 B.1 Struktura okruhů a opatření SRLZ ............................................................................................. 10 B.2 Specifikace aktivit krátkodobého realizačního plánu ........................................................ 12 D. ŘÍZENÍ A NAPLŇOVÁNÍ KRP SRLZ ...................................................................................................... 20 D.1 Řízení KRP ........................................................................................................................................... 20 D.2 Naplňování KRP ................................................................................................................................ 20 E. VYHODNOCOVÁNÍ A MONITORING KRP SRLZ ................................................................................ 21 F. KOMUNIKAČNÍ AKČNÍ PLÁN KRP ........................................................................................................ 22 SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................................................ 24

3


ÚVOD Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2016–2017 (dále KRP SRLZ, resp. pouze KRP) je prováděcím dokumentem SRLZ. KRP zajišťuje podklady pro kvalifikované rozhodování v oblasti rozvoje lidských zdrojů a pro tvorbu návazných projektů, aktivit, programů a dokumentů. Vzhledem k tomu, že bude užíván jako autonomní dokument, tak KRP obsahuje všechny standardní součásti. KRP je členěn do šesti základních kapitol: A. Analytická část B. Návrhová část – priority, opatření a aktivity C. Finanční plán D. Naplňování a řízení E. Vyhodnocování a monitoring F. Komunikační akční plán Analytická část je účelovým výběrem (ve vztahu k řešeným okruhům témat) z detailních analýz SRLZ (při zpracovávání dalších KRP bude již analytická část obsahovat aktuální údaje v plném rozsahu). V první podkapitole návrhové části jsou zařazeny obsahy strategických opatření SRLZ, které tvoří věcné propojení SRLZ a KRP. Následuje jádro KRP, které tvoří přehled a specifikace aktivit KRP realizujících strategická opatření SRLZ. Části C. až F. stručně zpracovávají různé procesy potřebné pro kvalitní práci s KRP. Ve finančním plánu je zpracován souhrn finančních požadavků na rozpočet kraje a zdrojů financování. Řízení KRP je založeno na činnostech Rady pro rozvoj lidských zdrojů a odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu JMK. Část E. rozpracovává hodnocení aktivit v návaznosti na hodnocení SRLZ. Komunikační akční plán člení aktéry rozvoje lidských zdrojů na základní komunikační skupiny a stanoví prostředky a obsah komunikace s nimi. V závěru je zařazen seznam zkratek, které jsou užívány zejména v tabulce se specifikací aktivit. Krátkodobý realizační plán byl zpracováván od dubna do června 2016 v návaznosti na dokončování SRLZ JMK 2016–2025. Nástin možných aktivit byl představen na 2. jednání pracovních skupin pro tvorbu SRLZ 21. dubna 2016. Aktivity byly postupně na základě konzultací s různými aktéry doplňovány a konkretizovány. Kompletní návrh KRP byl k diskuzi a k úpravám k dispozici na počátku června 2016. KRP byl projednán na Radě pro rozvoj lidských zdrojů 21. června 2016. Do stručné verze nebyla zařazena část. C. Finanční plán a specifikace aktivit obsahuje pouze základní charakteristiky. V části B. Návrhová část není rovněž obsažen popis obsahu jednotlivých strategických opatření SRLZ.

4


A. ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část KRP SRLZ je výběrem základních faktů vztahujících se k jednotlivým tématům řešeným v KRP. Obsahově čerpá z analytické části SRLZ, kde je obsaženo rozsáhlejší zachycení situace. Jihomoravský kraj (rozloha 719 522 ha, 1 172 tis. obyvatel k 31. 12. 2014, 153 obyvatel/km2) se nachází na jihovýchodě České republiky. Zahrnuje území sedmi okresů, a to Blansko, Brnoměsto, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Kraj je tvořen 673 obcemi, které jsou soustředěny do 34 obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a 21 obvodů obcí s rozšířenou působností. Správním centrem Jihomoravského kraje je druhé populačně největší město ČR – Brno. Na území kraje se nachází celkem 49 obcí se statutem města, Brno je pak statutárním městem. Na město Brno navazuje významná suburbánní zóna, ve které došlo od druhé poloviny 90. let 20. století k výraznému nárůstu počtu obyvatel spojeného s masivní výstavbou obytných i komerčních objektů.

A.1 VZDĚLANOST A VZDĚLANOSTNÍ INFRASTRUKTURA Vzdělanost obyvatelstva lze měřit dvěma způsoby, a to pro obyvatelstvo ve věku 15 let a více a pro zaměstnané. Jihomoravský kraj v obou zmíněných případech převyšuje celorepublikový průměr a vykazuje druhé nejvyšší hodnoty hned za hlavním městem Prahou. Na nižší řádovostní úrovni, tj. jednotlivé správní obvody ORP, lze zřetelně identifikovat prostorové vzorce. Nejvyšší hodnoty indexu vzdělanosti eviduje město Brno jakožto centrum kraje a centrum vzdělanosti s dostatkem vzdělávacích zařízení všech úrovní. Za Brnem následují obvody v jeho těsné blízkosti či s dobrou dostupností do Brna. Naopak nejnižších hodnot dosahují obvody Znojmo a Moravský Krumlov, což je dáno slabší sítí vzdělávacích zařízení a horší dopravní dostupností a také obvody ležící obecně jižně a východně od Brna, kde jsou příznivé podmínky pro zemědělství (pracovníci v tomto sektoru hospodářství obecně nevykazují vysokou vzdělanost). Na území Jihomoravského kraje se ve školním roce 2014/2015 nacházelo 657 zařízení spadajících do předškolního vzdělávání, 472 základních škol a 123 středních škol. Na středních školách studovalo v ČR průměrně 75 % osob ve věku 15 až 19 let, v Jihomoravském kraji se jedná o pátou nejvyšší hodnotu (77 %) mezi ostatními kraji ČR. Dále se lze zaměřit na gymnazisty. Podíl studentů gymnázií na obyvatelstvu ve věku 10 až 19 let činil v Jihomoravském kraji 15,0 %, u studentů na čtyřletých gymnáziích a odpovídajících ročnících víceletých gymnázií pak 20,9 %. V obou případech jsou to druhé nejvyšší podíly hned po regionu, který tvoří dohromady hlavní město Praha a Středočeský kraj. Do středoškolského vzdělávání náleží také vyšší odborné školy, na území kraje sídlí 10 takovýchto škol (z toho osm v Brně a po jedné v Boskovicích a ve Znojmě). Vedle kvality středního odborného školství je důležité jeho oborové zaměření. V kraji jsou rozvíjena 4 centra odborného vzdělávání: Brno-Bosonohy (stavební řemesla), Kuřim (strojírenské obory), Znojmo (zemědělské obory) a Valtice (vinařství), která budou naplňovat jak koordinační roli vůči ostatním subjektům, tak poskytovat technické zázemí pro výuku žáků i ostatních odborných škol. Co se týká vysokoškolského vzdělávání, tak na území Jihomoravského kraje se nachází pět veřejných vysokých škol, jedna státní univerzita a šest soukromých vysokých škol. Všechny mají sídlo ve městě Brně s výjimkou Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo. Jednoznačně největšími subjekty, které překonaly hranici 10 000 studentů, jsou Masarykova univerzita s devíti fakultami, Vysoké učení technické v Brně s osmi fakultami a Mendelova univerzita v Brně s pěti fakultami. Dle rozsáhlého šetření Střediska vzdělávací politiky při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, které sledovalo 35 000 absolventů z let 2008 až 2013 v období prvních pěti let po ukončení školy, vykazovali nejvyšší hrubý měsíční příjem absolventi VUT v Brně (34 018 Kč), zejména Fakulty informačních technologií a Fakulty elektrotechniky a 5

Krátkodobý realizační plán SRLZ 2016–2017 komunikačních technologií. Jako celek následuje Univerzita obrany (33 689 Kč) a Masarykova univerzita (28 860 Kč), především Fakulta informatiky a Lékařská fakulta. Všechny veřejné a státní vysoké školy v Jihomoravském kraji nabízejí kurzy celoživotního vzdělávání, které se člení na kurzy orientované na výkon povolání a na kurzy zájmové. Nejvíce kurzů vypisují Masarykova univerzita a Univerzita obrany, nejvíce účastníků evidovaly Masarykova univerzita a VFU Brno. Z časového hlediska však celkové počty kurzů na vysokých školách spíše stagnují a počty účastníků mírně klesají. Jestliže v akademickém roce 2010/2011 všechny veřejné a státní vysoké školy vypsaly 969 kurzů a přihlásilo se do nich 25,6 tis. účastníků, tak v akademickém roce 2014/2015 se jednalo o 1 040 kurzů celoživotního vzdělávání s 21,7 tis. účastníků. Do dalšího vzdělávání je v Jihomoravském kraji zapojena celá řada institucí, které nabízí širokou škálu kurzů, z nejvýznamnějších institucí lze uvést Centrum vzdělávání všem. Přístup k dalšímu vzdělávání lze v Jihomoravském kraji označit ve městech za dobrý, v menších obcích může být problematický z důvodu nutnosti dojíždění, což znamená vynaložení financí na dopravu a čas strávený na cestě za vzděláním.

A.2 VĚDA, VÝZKUM, INOVACE Podle rozsahu vědeckých a výzkumných kapacit má Jihomoravský kraj po Praze nejvhodnější podmínky pro rozvoj znalostní ekonomiky. Pozice kraje je pozitivně ovlivněna koncentrací vysokých škol. Důležité postavení mají také veřejné výzkumné organizace, mezi něž patří i 8 ústavů Akademie věd ČR, Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Centrum dopravního výzkumu. Celá síť je doplněna dynamickým růstem počtu firem, které realizují vlastní vědu a výzkum. Podle Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 2014–2020 patří mezi prioritní hospodářská odvětví strojírenství, elektrotechnika, informační a komunikační technologie, life sciences. Vědecké a výzkumné kapacity v kraji mají jak domácí firmy (např. Alta, Zetor, Tescan), tak i zahraniční firmy (např. Honeywell, FEI, ABB). V Jihomoravském kraji jsou realizována čtyři centra excelence: CEITEC (Středoevropský technologický institut), CzechGlobe (Centrum výzkumu globální změny), FNUSA-ICRC (Mezinárodní centrum klinického výzkumu) a brněnská část IT4Innovations (Národní superpočítačové centrum). Vedle center excelence je či bylo v Jihomoravském kraji realizováno 11 aplikačně zaměřených regionálních výzkumných center (např. AdMaS, AdmireVet, CEPLANT či CETOCOEN). Podpůrnou infrastrukturou pro výzkum a inovace jsou CzechInvest – regionální kancelář, Hvězdárna Brno (popularizace výsledků vědy), Intemac Solutions (řešení problémů firem v oblasti obráběcích strojů), Jihomoravské inovační centrum (podpora vzniku a rozvoje znalostně intenzivních firem a zralých firem s potenciálem růstu), Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, Moravian Science Centre Brno (popularizace vědy a výzkumu prostřednictvím VIDA! science centra) a Regionální rozvojová agentura jižní Moravy. V Jihomoravském kraji rovněž dlouhodobě aktivně podporují výzkum a inovace dvě samosprávné instituce – Jihomoravský kraj a statutární město Brno.

A.3 ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE Podle sčítání lidu 2011 bylo v Jihomoravském kraji zaměstnáno 511,8 tis. osob, z toho v I. sektoru národního hospodářství (zemědělství, lesnictví a rybolov) pracovalo 2,8 % osob, ve II. sektoru (průmysl a stavebnictví) 31,9 % osob a ve III. sektoru (služby) pak 65,3 % osob. Při srovnání s průměrem ČR se v podstatě jednalo o totožné hodnoty. Situace v jednotlivých regionech na území Jihomoravského kraje se však značně liší. Zatímco v jižně položených správních obvodech ORP přesahuje díky příznivým podmínkám pro zemědělství podíl pracovníků v I. sektoru i hranici 5 %, v centrálně položeném Brně a SO ORP Kuřim nepřesahuje ani 2 %. Také podíly zaměstnaných osob v průmyslu a stavebnictví se různí. V některých SO ORP na jihovýchodě kraje a v SO ORP Blansko pracuje ve II. sektoru více než 40 % osob, avšak v Brně jen 23 % a ve správních obvodech v zázemí Brna mírně přes 30 %. V podstatě opačný stav lze

6

Krátkodobý realizační plán SRLZ 2016–2017 identifikovat v případě služeb. Při podrobnějším srovnání struktury zaměstnanosti ve službách v kraji a v ČR lze konstatovat, že v Jihomoravském kraji pracuje méně osob v oblastech obchodu a ubytování, stravování a pohostinství. Naopak více jsou obyvatelé zaměstnáni v oblastech informačních a komunikačních činností, vzdělávání a administrativních a podpůrných činností. V případě klasifikace zaměstnání CZ-ISCO lze identifikovat, že největší počet zaměstnaných osob v Jihomoravském kraji náleží do kategorií techničtí a odborní pracovníci, specialisté, řemeslníci a opraváři, pracovníci ve službách a prodeji a obsluha strojů a zařízení, montéři. Nezaměstnanost řeší částečně během roku sezónní práce, které ve větší míře probíhají od května do listopadu (tj. v teplejší části roku) a uplatnění v nich nacházejí především muži, jelikož se často jedná o fyzicky namáhavější práci (zemědělství, stavebnictví a cestovní ruch). Základem pracovní mobility je každodenní vyjížďka za prací. Nejvyšší podíly vyjíždějících mimo obec ze zaměstnaných osob, které v obci žijí, vykazují obce v těsném zázemí města Brna, což je typickou charakteristikou pro suburbánní oblasti. Dalšími oblastmi vyšší dojížďky jsou regiony, které jsou snadněji dopravně dostupné. Lepší dopravní infrastruktura a dopravní obslužnost tak pomáhá řešit problém nedostatku pracovních míst v místě bydliště, resp. usnadňuje přístup k atraktivnějšímu zaměstnání. V případě Jihomoravského kraje se jedná o blanenský okres (vliv železniční dopravy), oblasti ležící v blízkosti dálnice D1 a rovněž D2 a D52 v případě okresů Brno-venkov a Břeclav. Výrazně dopravní obslužnost zlepšuje Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Dostupnost některých profesí je na trhu práce, a to nejen v Jihomoravském kraji, dlouhodobě horší. Mezi volnou pracovní silou nefigurují kovodělníci a strojírenští dělníci. Jedná se zejména o zámečníky, seřizovače a o svářeče. Dlouhodobě nedostatkové profese také spadají do podtřídy řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách, konkrétně jde nejvíce o zedníky, tesaře a truhláře. Dlouhodobý nesoulad nabídky volných míst a poptávky po zaměstnancích řeší některé podniky spoluprací se školami (středními nebo vysokými), které působí v daném oboru. Nejintenzivnější byla spolupráce se středními školami ze strany komunálních organizací a relativně vysoká byla i v případě organizací zřízených krajem. Co se týče uplatnitelnosti absolventů na trhu práce, není situace v Jihomoravském kraji nijak příznivá. Nabídka volných míst pro absolventy však dlouhodobě nestačí k uspokojení poptávky mladých lidí po zaměstnání, nemluvě o oboru, který vystudovali. Největší zájem zaměstnavatelů je o vysokoškoláky, následně o středoškoláky s maturitou a středoškoláky bez maturity. Z průmyslových odvětví nejvíce požadavků do řad absolventů směřovalo od firem strojírenských a také od hutnických a kovozpracujících firem a od elektrotechnických společností. Přístup k absolventům podle vlastnické struktury ekonomických subjektů je nejpozitivnější u zahraničních a mezinárodních firem, které jsou schopné absorbovat nejvyšší počet absolventů. Vůbec nejžádanějšími se stali absolventi, kteří jsou v klasifikaci CZ-ISCO řazeni jako specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií, konkrétně programátoři, systémoví analytici a vývojáři softwaru. Požadavek na středoškoláky s maturitou byl nejčastěji v technických oborech v oblasti vědy a techniky (především na strojírenské techniky) a dále na strojírenské pracovníky s maturitou, jejichž profese jsou však řazeny mezi dělnické (nástrojaři, seřizovači). V případě nezaměstnanosti byl na konci roku 2015 v Jihomoravském kraji zaznamenán ve srovnání s průměrem ČR jak vyšší podíl nezaměstnaných osob, tak vyšší počet uchazečů na 1 volné pracovní místo. Mezi kraji ČR se jednalo o 4. nejvyšší hodnotu u podílu nezaměstnaných osob a 3. nejvyšší hodnotu u počtu uchazečů na 1 VPM. Průměrný počet dnů, který stráví uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce ČR, činil na konci roku 2015 v Jihomoravském kraji 680 dní, což bylo jen o dva méně, než činí průměr ČR. Oproti celorepublikovému průměru zaznamenal Jihomoravský kraj v rámci všech uchazečů o zaměstnání vyšší podíly nezaměstnaných žen, osob zdravotně postižených, dlouhodobě nezaměstnaných a především vysokoškolsky vzdělaných osob, absolventů a mladistvých. V případě regionálního pohledu na Jihomoravský kraj vykazovaly vyšší podíl nezaměstnaných osob okresy Hodonín a Znojmo, do nichž náleží správní obvody Hodonín, Znojmo, Veselí nad Moravou, Moravský Krumlov a Kyjov.

7

Krátkodobý realizační plán SRLZ 2016–2017 Vysoká nezaměstnanost v těchto obvodech je dána jejich zemědělským charakterem, příhraniční polohou, špatnou dopravní dostupností a horším sociokulturním profilem obyvatelstva. Naopak nízký podíl nezaměstnaných osob vykázaly obvody v těsnějším zázemí města Brna, které jsou navíc dobře dostupné buď veřejnou či individuální dopravou. Jedním z nástrojů řešení nezaměstnanosti v regionech je aktivní politika zaměstnanosti (APZ). V rámci APZ mohou být využity následující nástroje: rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství. V obcích Jihomoravského kraje je z nástrojů APZ nejčastěji využíváno vytváření společensky účelných pracovních míst a veřejně prospěšných prací.

A.4 STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA, AGE MANAGEMENT Zhruba dvě třetiny obyvatel Jihomoravského kraje se na konci roku 2014 pohybovaly ve věku 15 až 64 let, tj. v produktivním věku. Zbytek tvořila dětská složka do 15 let (15 %) a poproduktivní část populace starší 64 let (18 %). Ve srovnání s průměrem ČR se jedná o mírně vyšší podíl poproduktivní složky a mírně nižší podíl předproduktivní složky, což se také projevuje vyšším průměrným věkem a vyšší hodnotou indexu stáří. Změna počtu obyvatel ve věkové kategorii 0–14 let kopíruje celkovou změnu obyvatel a úzce souvisí s procesem suburbanizace. U složky postproduktivní byl od roku 2001 zaznamenán téměř ve všech obcích Jihomoravského kraje nárůst počtu obyvatel v různé intenzitě. Z věkové pyramidy obyvatelstva kraje ke konci roku 2014 je patrné, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, ale z pohledu konkurenceschopnosti je mnohem závažnější skutečnost, že generace osob narozená v 90. letech 20. století je populačně velmi slabá, což se v současnosti projevuje na středních a vysokých školách a za několik let se tato problematika přenese na trh práce. Dále věková pyramida ukazuje, že v posledních letech začal odchod do důchodu (přesun do neproduktivní složky) u silných poválečných ročníků. To přinese zvýšení sociálních a zdravotních výdajů, které souvisí s péčí o starší obyvatele. Vzdělávání seniorů se v ČR i v JMK (zejména v Brně) začalo uplatňovat v polovině 90. let 20. století. S nárůstem počtu seniorů bylo nutné pro ně začít vytvářet nové aktivity, které by přispívaly k jejich aktivnímu a zdravému stárnutí. Mezi ně patří i vzdělávání seniorů – tzv. geragogika. Nabídka vzdělávacích aktivit pro seniory je v Brně poměrně široká, ovšem neexistuje žádný komplexní přehled vzdělávacích organizací ani nabízených programů. V JMK nabízí vzdělávání pro seniory zejména univerzity třetího věku (U3V), což je soubor programů celoživotního vzdělávání zaměřený na vzdělávání osob v postproduktivním věku, které nabízejí jednotlivé univerzity. Nabídka kurzů je široká a je tematicky koncipována vždy podle zaměření dané univerzity. Přestože počet míst v U3V neustále narůstá, není jejich kapacita dostatečná. Univerzity se také podílejí na vzdělávání seniorů přímo v domovech pro seniory zřizovaných JMK. Významnou brněnskou organizací, která se věnuje vedle jiné činnosti i aktivnímu stárnutí, je Centrum pro rodinu a sociální péči. Instituce pořádá jazykové kurzy, kurzy tréninku paměti, počítačový kurz či internetovou klubovnu. Dalším poskytovatelem vzdělávacích aktivit je Knihovna Jiřího Mahena včetně poboček v městských částech. Vzdělávací aktivity jsou součástí činnosti i řady dalších sdružení a spolků, přestože nejsou jejich jedinou a ani hlavní činností. Do této skupiny patří např.občanské sdružení Ženy50. Senioři mohou v Brně také navštěvovat řadu dalších vzdělávacích kurzů či jednotlivých přednášek. Kromě výše uvedených organizací poskytuje seniorům v Brně služby v oblasti vzdělávání také Městská policie Brno (Senior-akademie), ŽVS Vesna, Vzdělávací centrum Hana Kotulanová, společnost Arcana či Moravská galerie v Brně. Nabídka vybraných organizací je uvedena např. na webu www.familypoint.cz nebo http://socialnipece.brno.cz. Určitý přehled o neziskových organizacích dle jejich zaměření lze získat i na webu Asociace nestátních neziskových organizací JMK (http://www.annojmk.cz/clenove).

8

Krátkodobý realizační plán SRLZ 2016–2017 Senioři mají zájem především o počítačové kurzy, univerzity třetího věku a jazykové kurzy. Zájem seniorů o účast na vzdělávacích aktivitách je značný, často poptávka převyšuje nabídku. Limity dalšího rozšiřování kapacit jsou především finančního charakteru. Na financování těchto aktivit se senioři podílejí okrajově. Většina nákladů spojená s realizací vzdělávacích aktivit je hrazena pořádajícími organizacemi, které potřebné finanční prostředky získávají formou grantů nebo jiných příspěvků od zřizovatelů nebo z veřejných zdrojů. Podíl sponzorských darů je nízký. Mezigenerační učení probíhá nejčastěji přirozeně v rámci rodiny, ale může probíhat i v rámci určité komunity. Jedná se o oboustranný přenos informací z rodiče na dítě (např. historie), ale i z dítěte na rodiče či prarodiče (např. počítačová gramotnost). Ve vztahu k využití potenciálů pracovníků ve vztahu k jejich věku se rozvíjí aktivity tzv. age managementu.

A.5 SOCIÁLNÍ ZAČLENĚNÍ / VYLOUČENÍ Sociálně vyloučená lokalita je definována jako prostor (dům, ulice, čtvrť), kde se koncentrují lidé, u nichž lze identifikovat znaky spojené se sociálním vyloučením. Sociální vyloučení je definováno jako postupná a stupňující se exkluze z plné participace na sociálních, materiálních i symbolických zdrojích produkovaných, sdílených a konzumovaných širokou společností k zajištění dobrých životních podmínek, organizace sociálního života a účasti v rozhodování. V Analýze sociálně vyloučených lokalit v ČR z roku 2006 bylo v JMK vymezeno 11 sociálně vyloučených lokalit, v aktualizované analýze z roku 2015 bylo v kraji lokalizováno již celkem 28 sociálně vyloučených lokalit, které se nacházejí ve 12 obcích (městech). Nejvíce lokalit bylo identifikováno ve městě Brně, kde se jich nachází celkem 8. Dále se pak nejvíce sociálně vyloučených lokalit nachází v Hodoníně (3), Veselí nad Moravou (3) a v Zastávce (3). Co do počtu obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách obsadila přední místa města Brno (celkem 7 351–8 900 obyv.), Břeclav (206–250 obyv.), Vyškov (205–250 obyv.) a Hodonín (203–250 obyv.). Mezi nejčastější charakteristiky identifikovaných sociálně vyloučených lokalit Jihomoravského kraje patří sestěhování sociálně slabých obyvatel do jedné lokality (budovy) s nižší cenou nájemního bydlení. Časté jsou ubytovny, panelové domy a činžovní domy, případně zahrádkářské kolonie. V obcích, kde se nachází sociálně vyloučené lokality, působí neziskové organizace zaměřené na začleňování sociálně vyloučených osob do společnosti. Agentura pro sociální začleňování osob působila ve třech ze dvanácti zmíněných obcí Jihomoravského kraje. Strategii pro sociální integraci má v nějaké podobě zpracováno 7 obcí.

A.6 CIZINCI V JMK došlo v posledních letech, stejně jako v celé ČR, k nárůstu počtu cizinců, kdy zde k 31. 12. 2014 pobývalo 38,6 tis. evidovaných cizinců. Z velké části se jedná o cizince z třetích zemí (nejedná se tedy o obyvatele z EU), nejčastěji jsou zastoupeni cizinci z Ukrajiny (9,3 tis. na konci roku 2014) a Vietnamu (4,5 tis.), výjimkou nejsou ani Rusové (1,9 tis.), Mongolové a další národnosti. Co se týče obyvatel ze zemí EU, pak jsou nejčastěji přítomni Slováci (9,8 tis.) a Poláci (800). V Jihomoravském kraji žilo ke konci roku 2014 celkem 8,6 % cizinců z celé ČR, nejvíce cizinci pobývají na území města Brna jako centra kraje, zastoupení cizinců v ostatních okresech kraje je výrazně nižší. Politika integrace cizinců v České republice řadí mezi své priority vedoucí k integraci cizinců znalost českého jazyka, ekonomickou a sociální soběstačnost, orientaci ve společnosti a vzájemné vztahy cizinců a majoritní společnosti. Pro zajištění efektivity integrace je důležitá aktivní role místní a regionální samosprávy. Hlavním nástrojem je pak vznik regionálních integračních center. V Jihomoravském kraji za tímto účelem zahájilo v dubnu 2009 svou činnost Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců. Ojedinělým krokem v oblasti naplňování Koncepce integrace cizinců na regionální úrovni byla iniciace vzniku strategického dokumentu „Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje 2011–2015“.

9


B. NÁVRHOVÁ ČÁST – PRIORITY, OPATŘENÍ A AKTIVITY B.1 STRUKTURA OKRUHŮ A OPATŘENÍ SRLZ Rozvoj lidských zdrojů je řešen ve dvou prioritních osách 1. Vzdělávání a zaměstnanost 2. Rozvoj lidského potenciálu a sociální začleňování. Prioritní osa 1 klade důraz zejména na ekonomické hledisko rozvoje lidských zdrojů a na podporu konkurenceschopnosti. Vychází z podpory kvality vzdělávání a rozvoje celoživotního vzdělávání. Reflektuje potřeby širokého okruhu odvětví hospodářství Jihomoravského kraje a zahrnuje i cílené rozvíjení vzdělávání dle potřeb zaměstnavatelů. Usiluje o efektivní využití pracovních sil v kraji. Okruhy a strategická opatření prioritní osy 1 Vzdělávání a zaměstnanost 1.1 Kvalita a struktura školství •1.1.1 Optimalizace vzdělávacích oborů •1.1.2 Posilování kvality vzdělávání •1.1.3 Hodnocení kvality vzdělávání •1.1.4 Spolupráce škol 1.2 Propojení školství a praxe •1.2.1 Přímá podpora spolupráce zaměstnavatelů a škol •1.2.2 Zvýšení otevřenosti škol veřejnosti 1.3 Zlepšení podmínek pro výzkum, vývoj, inovace •1.3.1 Podpora výzkumných a inovačních aktivit •1.3.2 Podpora znalostního a dovednostního potenciálu žáků a studentů •1.3.3 Internacionalizace škol •1.3.4 Získávání kvalifikovaných zahraničních pracovníků 1.4 Rozvoj vzdělávání dospělých •1.4.1 Vytváření koncepčního rámce vzdělávání dospělých •1.4.2 Koordinace, informovanost, motivace v oblasti vzdělávání •1.4.3 Zlepšování dostupnosti dalšího profesního vzdělávání •1.4.4 Podpora profesní mobility 1.5 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovních sil

•1.5.1 Koordinace a spolupráce v oblasti zaměstnanosti •1.5.2 Informační a poradenský servis v oblasti zaměstnanosti •1.5.3 Podpora efektivního využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti •1.5.4 Podpora flexibilních způsobů práce •1.5.5 Zajištění kvalitních podmínek pro zahraniční pracovníky

10

Krátkodobý realizační plán SRLZ 2016–2017 Prioritní osa 2 se zaměřuje na sociální aspekty lidských zdrojů v kraji. Důraz je kladen na využití potenciálu osob, na podporu rozvoje osobnosti a na začlenění do společnosti, Velkou roli hraji preventivní aktivity. Součástí budou i aktivity spojené se změnami demografické struktury společnosti, se stárnutím obyvatelstva a aktivním stárnutím. Prioritní osa zahrnuje i problematiku integrace cizinců. Okruhy a strategická opatření prioritní osy 2 Rozvoj lidského potenciálu a sociální začleňování 2.1 Age management •2.1.1 Rozvoj metod a postupů age managementu •2.1.2 Poradenství, informovanost a osvěta v oblasti age managementu •2.1.3 Uplatnění age managementu v organizacích kraje 2.2 Aktivní a pozitivní stárnutí •2.2.1 Podpora aktivního stárnutí •2.2.2 Rozvoj vzdělávání pro seniory •2.2.3 Posílení mezigeneračního učení 2.3 Rozvoj občanské společnosti •2.3.1 Podpora rodinného života •2.3.2 Posilování výchovných aspektů vzdělávání •2.3.3 Neformální vzdělávání 2.4 Sociální začleňování •2.4.1 Prevence sociálního vyloučení •2.4.2 Koncepční řešení problémů sociálně vyloučených lokalit a skupin 2.5 Integrace cizinců

•2.5.1 Koordinace procesu integrace cizinců •2.5.2 Zvyšování informovanosti v oblasti integrace cizinců •2.5.3 Rozvoj sociálních a návazných služeb pro cizince •2.5.4 Vzdělávání cizinců

11


B.2 SPECIFIKACE AKTIVIT KRÁTKODOBÉHO REALIZAČNÍHO PLÁNU Aktivit KRP vznikly s využitím několika informačních zdrojů. V první řadě šlo o reflexi předchozího KRP a o pokračování úspěšných a potřebných aktivit. Dále byly do KRP začleněny stávající dotační programy JMK naplňující cíle SRLZ a související oborové koncepce. Současně probíhala jednání s různými aktéry rozvoje lidských zdrojů a byly postupně doplňovány další aktivity. Typy aktivit jsou rozlišeny v kap. D.2. Opatř. SRLZ 1. 1.1

Aktivita (číslo a název)

Popis aktivity

Nositel aktivity

Spolupracující subjekty

Vzdělávání a zaměstnanost Kvalita a struktura školství

1.1.1

1.1.1.1 Realizace Dlouhodobého záměru vzdělávání JMK

Opatření v rámci okruhu 1.1 jsou ve většině případů součástí Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy JMK 2016–2020 (DZV) a budou naplňována a sledována v rámci této koncepce.

JMK–OŠ

SŠ, ZŠ, MŠ

1.1.1

1.1.1.2 Prezentace odborných středních škol

Prezentace odborných středních škol JMK v OC Olympia. Realizace Veletrhu odborného vzdělávání v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně

JMK–ORR

SŠ, CVV

1.1.1

1.1.1.3 Propagace odborných středních škol na ZŠ

Vytvoření propagačních podkladů a distribuce na ZŠ a v rámci prezentací SŠ, např. „Katalog podporovaných oborů“. Medializace – Zajištění publicity dlouhodobě poptávaných oborů.

JMK–ORR

ZŠ, SŠ, CVV

1.1.1

1.1.1.4 Zhodnocení fungování kariérního poradenství na základních školách

Identifikace slabých míst ve fungování kariérního poradenství (dostupnost, personální zajištění, podklady apod.) Souvisí s naplňováním opatření 3c4 DZV. Vhodné využití procesů spojených s MAP.

CVV (SŠSŘ B-B)

ZŠ

1.1.1

1.1.1.5 Zkvalitnění kariérního poradenství ve školách

1.1.2

Projekt JMK. Souvisí s opatřeními 1.1.4 a 1.4.1. Realizace ve vazbě na Krajský akční plán CVV (SŠSŘ vzdělávání, v němž je kariérní poradenství jako průřezové téma. B-B) Projekt JMK. Popularizace přírodních věd a technických oborů u žáků SŠ, zapojení rovněž žáků a pedagogů 2. stupně ZŠ a jejich pedagogů. Rozvoj přirozených dovedností žáků ve vazbě na 1.1.2.1 Rozvoj přirozených dovedností přírodní vědy. Podpora zájmu o přírodovědné a technické obory ve vazbě na dlouhodobě žáků v přírodních vědách a poptávané profese na trhu práce. Podpora talentovaných žáků na SŠ a ZŠ. Přeshraniční přenos JMK–ORR technických dovednostech zkušeností mezi vzdělávacími institucemi. V případě pedagogů, kteří vyučují přírodovědné a technické předměty, rozvoj didaktických kompetencí směrem k zážitkové pedagogice, dialogické edukaci a badatelsky orientované výuce.

12

ZŠ

JCMM + další partneři dle projektu

Krátkodobý realizační plán SRLZ 2016–2017 Opatř. SRLZ


Popis aktivity

Nositel aktivity


1.1.2

1.1.2.2 Rozvoj center odborného vzdělávání

Budování infrastruktury a zajišťování vybavenosti ve zřízených odborných centrech vzdělávání. Realizace projektů SŠ, v nichž jsou centra umístěna. Vytváření nových center pro potřebné obory.

SŠ – centra odborného vzdělávání

JMK-OŠ KHK JM SŠ

1.1.2

1.1.2.3 Popularizace podnikání na ZŠ, SŠ a VŠ

Projekt KHK JM. Popularizace podnikání a rozvoj myšlení u žáků ZŠ a SŠ a studentů VŠ

KHK JM

1.1.3

1.1.3.1 Sledování zaměstnanosti absolventů škol

Prohloubení a rozšíření monitoringu. Zejména sledování absolventů odborných SŠ (hodnocení úspěšnosti školy v praxi). Posílení sledování, kolik absolventů pracuje v oboru po dvou letech od ukončení studia (průběžná šetření absolventů realizovaná školami).

SŠ VŠ ÚP ČR – kr. pob. v Brně

JMK-OŠ

1.1.4

1.1.4.1 Rozvinutí spolupráce SŠ s centry odborného vzdělávání

Využití vybudované infrastruktury v centrech odborného vzdělávání ke zkvalitnění odborné přípravy v dalších SŠ (např. krátkodobé stáže žáků, hostování odborníků na specifická témata, vzdělávání pedagogů).

odborné SŠ

KHK JM

1.2

Propojení školství a praxe

1.2.1

1.2.1.1 Posilování zapojení podnikatelů do výuky

Zapojení firem do výuky, vzájemná komunikace a diskuze o nastavení vzdělávání.

KHK JM

hospodářské komory, střední školy

1.2.1

1.2.1.2 Dlouhodobá spolupráce speciálních a praktických škol JMK s potenciálními zaměstnavateli

Vytvoření seznamu škol a žáků, příprava konkrétních žáků pro konkrétní zaměstnavatele

Komora sociálních podniků

KHK JM, NNO

1.2.2

1.2.2.1 Využití potenciálu škol jako přirozených komunitních center pro potřeby veřejnosti a v životě obcí

Vytipování příkladů dobré praxe. Sdílení zkušeností škol (zejména v návaznosti na přípravu a realizaci Místních akčních plánu vzdělávání).

CVV (SŠSŘ B-B)

ZŠ, SŠ JMK-ORR, OŠ KSP

JCMM

VŠ město Brno

MU, VFU MENDELU

zahraniční VŠ

1.3

1.3.1

1.3.1

Zlepšení podmínek pro výzkum, vývoj a inovace Realizace projektu Ph.D. Talent (tvorba stabilních finančních podmínek během studia – motivace a podpora talentovaných studentů, celkové náklady 18 mil. Kč) 1.3.1.1 Zlepšování podmínek pro Realizace projektu Brno Ph.D. Talent International (Tvorba atraktivních podmínek pro doktorské studium příchod a působení talentovaných doktorandů v přírodovědných a technických oborech v městě Brně, celkové náklady 110 mil Kč) 1.3.1.2 Rozvoj kvality doktorských studií

Realizace projektů MU, MENDELU, VFU zaměřených na posílení kvality, inovace a vznik nových doktorských studijních programů

13



Popis aktivity

Nositel aktivity


1.3.1

1.3.1.3 Budování excelentních výzkumných týmů

Realizace projektů vysokých škol a výzkumných center uvedených v Akčním plánu RIS JMK (červen 2016)

MENDELU MU, VUT v.ú.

výzkumné instituce

1.3.1

1.3.1.4 Spolupráce vysokých škol s aplikační sférou a aplikace výsledků výzkumu

Projekty 1) Rozvoj komercionalizace výsledků VaV Masarykovy university 2) Posílení a rozvoj aktivní spolupráce MENDELU s aplikační sférou jihomoravského regionu

MU MENDELU

podnikatelé

1.3.1

1.3.1.5 Vytvoření inkubátoru sociálních podniků

Vytváření nových sociálních podniků, podpora stávajících sociálních podniků, podpora a vytváření sociálních inovací. Odhad nákladů projektu činí 5 mil Kč.


Obce, JMK

1.3.2

1.3.2.1 Program podpory nadaných studentů v JMK

Pokračování ve stávajícím dotačním programu JMK: podpora škol s vynikajícími výsledky žáků ve školních soutěžích, talentovaná mládež, středoškolská odborná činnost a školní předmětové soutěže.

JCMM

JMK-OŠ

1.3.2

1.3.2.2 Koordinace podpory rozvoje nadaných dětí

Sledování probíhajících aktivit a koordinace škol, center volného času, univerzit, vědeckých pracovišť, poradenských institucí apod.

JCMM

školy, CVČ, NNO, vědecká pracoviště

1.3.3

1.3.3.1 Dotační program “Do světa”!

Dotační program JMK: Podpora spolupráce středních nebo vyšších odborných škol se zahraničními partnery a partnery v partnerských regionech JMK, rozvoj jazykových znalostí žáků a studentů, zlepšení kvality výuky cizích jazyků na středních a vyšších odborných školách.

JMK–OŠ

SŠ, VOŠ

1.3.4

1.3.4.1 SoMoPro III

Pokračování v projektu na podporu příchodu špičkových vědců a jejich vědecké činnosti v JMK.

JMK JCMM

VŠ výzkumná centra

1.3.4

1.3.4.2 Podpora příchodu zahraničních výzkumných pracovníků

Realizace programů mezinárodních mobilit a podpora příchodu talentovaných zahraničních VŠ studentů, doktorandů a pracovníků. Realizace projektu EURAXESS Česká republika. Realizace projektu EURES

JCMM MU

VŠ

RRLZ

CVV, KHK JM ANNO JMK AIVD, VŠ

1.4 1.4.1 (1.4.4)

Rozvoj vzdělávání dospělých 1.4.1.1 Formulace návrhů k rozvoji systému vzdělávání dospělých

Formulace a prosazování systémových změn v oblasti vzdělávání na národní úrovni.

14



Popis aktivity

Nositel aktivity


1.4.1

1.4.1.2 Zkvalitňování přístupů ke vzdělávání dospělých

Posílení uplatňování poznatků a postupů andragogiky ve vzdělávání dospělých

JMK-ORR

CVV, ANNO JMK, AIVD, PedF MU FF MU

1.4.2

1.4.2.1 Posílení informovanosti v oblasti vzdělávání dospělých

Rozvoj databáze kurzů. Informování veřejnosti a zaměstnavatelů.

1.4.2

1.4.2.2 Podpora spolupráce středních škol a zaměstnavatelů pro potřeby dalšího vzdělávání v JMK

Zvyšování informovanosti zaměstnavatelů o možnostech dalšího vzdělávání na středních školách. Vznik prostředí pro setkávání poptávky s nabídkou. Podpora spolupráce v jednotlivých okresech prostřednictvím regionálních setkání. Personální a materiální podpora pro optimalizaci nabídky dalšího profesního vzdělávání SŠ.

JMK-OŠ

CVV, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora Brno

1.4.2

1.4.2.3 Realizace Týdnů vzdělávání dospělých

Vzdělávací a osvětové akce na regionální i celokrajské úrovni

AIVD

ÚP ČR, ANNO, KHK JM, CVV

1.4.2

1.4.2.4 Podpora řešení potřeb zaměstnavatelů v oblasti profesního vzdělávání

Identifikace problémů v oblasti profesního vzdělávání. Formulace systémových změn, které by pomohly zaměstnavatelům.

KHK JM

hospodářské komory, zaměstnavatelé

1.4.3

Rozvoj celoživotního vzdělávání na MENDELU

Projekt Mendelovy university. Rozvoj celoživotního vzdělávání, profesních kompetencí akademických pracovníků, posílení vazeb univerzity na region JMK a posílení spolupráci s aplikační sférou. Předpokládané náklady jsou 10,2 mil. Kč.

MENDELU

subjekty z aplikační sféry

1.4.3

1.4.3.1 Profesní vzdělávání pro pracovníky poskytovatelů sociálních služeb

Projekt JMK. Podpora celoživotního učení, dalšího profesního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb. Rozvoj vědomostí a praktických schopností prostřednictvím akreditovaných vzdělávacích programů. Náklady projektu činí 6,5 mil. Kč.

JMK-ORR

JMK-OSV poskytovatelé sociálních služeb

1.5

CVV (SŠSŘ školy, vzdělávací B-B) instituce

Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovních sil

1.5.1

1.5.1.1 Koordinace a informovanost aktérů

Pravidelná setkávání a řešení problémů klíčových aktérů – uplatnění přístupů Jihomoravského paktu zaměstnanosti.

JMK-ORR KHK JM

ÚP ČR – kr. pob. v Brně, JMK, HK

1.5.1

1.5.1.2 Partnerství Jihomoravského paktu zaměstnanosti

Projekt JMK z OP Z. Náklady projektu činí 8 mil. Kč

KHK JM JMK-ORR

ÚP ČR – kr. pob. v Brně, JMK, CVV, odbory

1.5.1

1.5.1.3 Zasíťování základní stakeholderů v oblasti sociálního podnikání a společenské odpovědnosti

Vytvoření funkční komunikační struktury mezi zásadními hráči v oblasti sociálního podnikání. Předpokládané náklady činí 500 tis. Kč.


Obce, JMK, KHK JM, NNO

15



Popis aktivity

Nositel aktivity


1.5.2

1.5.2.1 Realizace průzkumů zaměstnanosti

Pokračování v pravidelných průzkumech zaměstnanosti. Rozvoj on-line sběru a zpracování informací

JMK-ORR

ÚP ČR – kr. pob. v Brně

1.5.2

1.5.2.2 Informační podpora sociálního podnikání

Průběžná tvorba informačních podkladů užitečných pro činnost sociálních podniků v JMK. Komora Zajištění dostupnosti informací o velikosti jednotlivých cílových skupin sociálního sociálních podnikání a jejich územního rozložení (servis Komory pro sociální podniky). podniků

ÚP ČR – kr. pob. v Brně JMK-ORR

TESSEA ČR, z.s..

1.5.3

1.5.3.1 Sledování efektů rekvalifikací

Sledování uplatnění absolventů rekvalifikačních kurzů (tj. od půl roku od absolvování byli ÚP ČR – kr. vyřazeni z evidence) a identifikace kurzů s nejnižším uplatněním. pob. v Brně

1.5.4

1.5.4.1 Informovanost o flexibilních způsobech práce

Tvorba informačních materiálů a osvěta o uplatňování flexibilních způsobů práce, a to jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Osvěta, poradenství. Šíření příkladů dobré praxe.

KHK JM

ÚP ČR – kr. pob. v Brně, hospodářské komory, CVV

1.5.5

1.5.5.1 Péče o zahraniční pracovníky

Pokračování v činnostech zlepšujících podmínky pro život kvalifikovaných zahraničních pracovníků (těch, které aktivně lákáme do kraje).

JCMM, JIC, RRA JM, MMB, VŠ, JRCIC

zaměstnavatelé

1.5.5

1.5.5.2 Brno Expat Centre

2.

Poskytování podpory vysoce kvalifikovaným cizincům, kteří pracují, nebo hodlají pracovat Brnopolis, v Brně o.s.

KHK JM

–

Rozvoj lidského potenciálu a sociální začleňování

2.1

Age management

2.1.1

2.1.1.1 Zavádění komplexního přístupu k age managementu

Realizace projektu, jehož nositelem je Age management, z. s. Součástí projektu bude rozpracování postupů a nástrojů age managementu tak, aby mohl být komplexně aplikován.

2.1.2

2.1.2.1 Poradenství a vzdělávání v oblasti age managementu

Tvorba informačních a metodických materiálů

16

MU, JMK, KHK JM, ANNO Age management JMK, NNO, obce, hospodářské komory, ANNO Age JMK, NNO, management poradenské a vzdělávací instituce



Popis aktivity

Nositel aktivity


2.1.3

2.1.3.1 Zavedení opatření age managementu v organizacích kraje

Informační a metodická podpora zavádění opatření age managementu v příspěvkových organizacích Jihomoravského kraje. Sledování uplatňování jednotlivých nástrojů.

JMK-ORR

organizace kraje vzdělávací instituce

2.2

Aktivní a pozitivní stárnutí

2.2.1

2.2.1.1. Inovace a péče – vytváření inovačního prostředí k podpoře regionální inteligentní specializace v kontextu zdraví a kvality života

Projekt na podporu zdravého životního stylu připravovaný JMK ve spolupráci s Finskem a Masarykovou univerzitou

JMK-ORR

Masarykova univerzita (FSpS), Finsko

2.2.2

2.2.2.1 Posílení informovanosti o vzdělávání pro seniory

Iniciace spolupráce obcí, škol, knihoven, NNO při šíření informací o vzdělávání pro seniory. Koordinace způsobů a nástrojů šíření informací.

JMK-OSV

obce, NNO, školy MENDELU-ICV

2.2.3

2.2.3.1 Rozvoj mezigeneračního dialogu ve školách

2.3

JMK-OŠ, Senioři ve školách – Realizace setkání žáků a seniorů. Spolupráce základních a středních JMK-OSV škol se seniory (např. se seniory z domovů pro seniory s cíle zlepšení mezigeneračního dialogu v okolí zařízení). Uplatnění zpracovaných metodik pro ZŠ (dílčí projekt „Mám rád SPOLEČNĚ, dědečka a babičku“) a pro SŠ (dílčí projekt „Sociální odpovědnost“) o.p.s.

ZŠ, SŠ, domovy pro seniory

Rozvoj občanské společnosti

2.3.1

2.3.1.1 Realizace koncepce rodinné politiky

Podpora vzniku funkčních rodin, kvality rodinného života, vhodných podmínek pro rodiny a prostředí přátelského rodinám. Osvětově informační činnost.

JMK-OSV

obce NNO

2.3.1

2.3.1.2 Podpora rodinné politiky na úrovni obcí

Pokračování v poskytování finanční podpory v rámci dotačního programu Podpora rodinné politiky na úrovni obcí

JMK-OSV

obce

2.3.1

2.3.1.3 Podpora služeb pro rodiny poskytovaných NNO

Poskytování finanční podpory v rámci dotačního programu Podpora služeb pro rodiny poskytovaných NNO

JMK-OSV

NNO

2.3.2

2.3.2.1 Preventivní programy ve školách

Dotační program Preventivní programy realizované školami a školskými zařízeními (podpora minimálních preventivních programů směřujících k iniciování a zahájení nebo rozvinutí programů specifické primární prevence rizikového chování).

JMK-OŠ

školy školská zařízení

17

Krátkodobý realizační plán SRLZ 2016–2017 Aktivita (číslo a název)

Popis aktivity

Nositel aktivity


2.3.2

2.3.2.2 Společenská odpovědnost

Společensky odpovědné zadávání zakázek Vzdělávání veřejné správy, občanů a dalších právnických osob v oblasti společenské odpovědnosti v JMK. Předpokládané náklady na vzdělávání činí 400 tis. Kč.

Krajský úřad Komora sociálních podniků

obce, JMK, KHK JMK, NNO

2.3.3

2.3.3.1 Koordinace a realizace vzdělávacích aktivit neziskových organizací

Sledování vzdělávacích potřeb NNO. Tvorba kurzů dle potřeby. Metodická a poradenská podpora činnosti NNO.

ANNO JMK

NNO

2.3.3

2.3.3.2 Podpora víceletého financování neformálního vzdělávání

Navržení systému víceletého financování neformálního vzdělávání. Návazně vytvoření příslušného dotačního programu JMK

JMK-ORR JMK-OŠ

NNO

2.3.3

2.3.3.3 Rozvoj podmínek pro práci s mládeží

Rozvoj materiálně technické základny mimoškolních zájmových aktivit dětí a mládeže – Pokračování v dotačním programu JMK.

JMK-OŠ

NNO

2.3.3

2.3.3.4 Podpora naplňování “Koncepce podpory mládeže v JMK”

Pokračování v dotačním programu JMK „Naplňování Koncepce podpory mládeže v Jihomoravském kraji“. Rozpočet programu je 1096 tis. Kč / rok.

JMK-OŠ

NNO

2.3.3

2.3.3.5 Iniciativy mládeže – mládež kraji

Neorganizované skupiny mladých lidí realizují jménem (prostřednictvím) JRDM vlastní projekty. Součástí je projektové školení. Cílem je podpora vlastních iniciativ a učení se praxí. MŠMT financuje 500 tis. s podmínkou dodání druhých 50% z území kraje.

2.4

Sociální začleňování

2.4.1

2.4.1.1 Koordinace a podpora informačních a vzdělávacích aktivit předcházejících sociálnímu vyloučení

Setkání organizací zabývajících se problematikou sociálního vyloučení a obcí s potenciálními, resp. existujícími vyloučenými skupinami/lokalitami. Informační a metodická podpora starostů při prevenci vzniku SVL. Budování informačních sítí.

2.4.1

2.4.1.2 Rozvoj podmínek pro sociální podnikání

Vytvoření registru sociálních podniků v JMK. Prosazování nastavení vhodných podmínek pro sociální podnikání, informační a metodická podpora, osvěta. Vytvoření systému podpory sociálních podniků.

Opatř. SRLZ

2.4.1

2.4.1.3 Posílení role MAS, obcí a NNO v Pořádání setkání MAS, obcí a NNO – osvěta, informování, příklady dobré praxe, metodické prevenci i při řešení sociálního materiály. Vzdělávání pracovníků MAS, obcí a NNO, aby mohly působit při iniciaci činnosti začleňování k prevenci i řešení sociálního vyloučení i při podpoře uplatnění sociálního podnikání.

Jihomoravská rada neorganizo-vaná dětí a mládež, NNO mládeže

JMK / ASZ

obce NNO

JMK Komora KHK JM sociálních podniků TESSEA ČR, z.s.. JMK MAS

ASZ, NNO, komora sociálních podniků, obce

TESSEA ČR, z.s..

18



Popis aktivity

Nositel aktivity


2.4.2

2.4.2.1 Posilování lokálních partnerství

Spolupráce obcí s Agenturou pro sociální začleňování formou ustanovení lokálního partnerství, případně využívání možnosti vzdálené podpory

ASZ

města a obce

2.4.2

2.4.2.2 Posílení přípravy obcí na uplatnění KPSVL

Spolupráce a komunikace s obcemi s probíhajícím lokálním partnerství a jejich podpora při přípravě na koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám

ASZ

města a obce

2.4.2

2.4.2.3 Realizace KPSVL

Realizace koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám v obcích JMK, které budou podpořeny v rámci výzev OP Zaměstnanost.

města, která uspějí se žádostí v OP Z

ASZ, NNO

2.5

Integrace cizinců

2.5.1

2.5.1.1 Koordinace procesu integrace na území JMK

Koordinace činnosti krajské poradní platformy pro integraci cizinců. Zřízení pozice krajského koordinátora integrace cizinců, rozvoj spolupráce s obcemi a významnými zaměstnavateli. Zahrnutí problematicky integrace do SRLZ.

JMK-ORR

JRCIC obce

2.5.2 2.5.3 2.5.4

Aktivní zapojení Jihomoravského kraje do procesu naplňování cílů Koncepce integrace cizinců, ve spolupráci s klíčovými aktéry integrace působícími na regionální úrovni

Projekt JMK (realizace 2016–2019). Zajištění činnosti Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců v rámci projektu financovaného z národního programu Azylového, migračního a integračního fondu (kurzy češtiny a sociokulturní orientace; ambulantní a terénní sociální a právní poradenství; adaptačně integrační kurzy; integrační multikulturní aktivity; informační kampaň)

JMK-ORR JRCIC

město Brno, NNO, vzdělávací instituce, zaměstnavatelé

Projekt JMK. Podpora výuky českého jazyka ve vazbě na úspěšnou integraci na trh práce. Podpora integrace cizinců na trh práce Podpora služeb zaměstnanosti (spolupráce s ÚP ČR). Rozšíření a zkvalitnění nabídky odborného poradenství v návaznosti na adaptabilitu na trh práce.

JMK-ORR JRCIC

ÚP ČR MPSV zaměstnavatelé

2.5.2 2.5.3 2.5.4

19


D. ŘÍZENÍ A NAPLŇOVÁNÍ KRP SRLZ D.1 ŘÍZENÍ KRP Krátkodobý realizační plán (KRP) je jedním z hlavních podkladů pro operativní řízení rozvoje lidských zdrojů v Jihomoravském kraji. Konkrétně je využívána pro činnost Rady pro rozvoj lidských zdrojů. Pomocí KRP je naplňována SRLZ. KRP je dokumentem v gesci Odboru regionálního rozvoje, oddělení strategického rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Tajemník Rady pro rozvoj lidských zdrojů ve spolupráci s pracovníky oddělení strategického rozvoje shromažďuje potřebné podkladové informace pro hodnocení cílů a plnění SRLZ. Dále zpracovává monitorovací zprávu k naplňování SRLZ a KRP. RRLZ bude na svých jednáních informována (dle dostupných informací tajemníka rady a podnětů od různých nositelů) o aktuální dění a zejména o potřebě zaintervenovat z pozice RRLZ, resp. napomoci koordinaci činností. Po schválení KRP v Radě JMK a v Zastupitelstvu JMK informuje tajemník RRLZ nositele aktivit o tomto schválení.

D.2 NAPLŇOVÁNÍ KRP V KRP je u každé z aktivit uveden nositel, resp. nositelé, tj. subjekty, které budou realizátory projektů, činností, akcí tvořících aktivitu, resp. budou odpovídat za realizaci prováděnou jinými subjekty. Nositelé tedy pracují na uskutečňování jim svěřených aktivit. Při plnění aktivit by měli usilovat o to, aby aktivita co nejvíce napomáhala naplňování nejen strategického opatření, k němuž je navázána, ale podporovala i ostatní témata, jichž se dotkne. Z hlediska způsobu naplňování můžeme rozlišit následující typy aktivit: a) Aktivita jako projekt – jde buď o projekt zrealizovaný v rámci existujícího dotačního programu (zejména z Evropských strukturálních a investičních fondů), nebo o „kvaziprojekt“, kdy jeden nositel realizuje nějakou konkrétní činnost. b) Aktivita jako soubor projektů – jde o seskupení projektů obdobného zaměření realizovaných subjekty podobného typy a obvykle poměrně nezávisle na kraji (např. projekty vysokých škol). c) Aktivita jako zahrnutí koncepce – SRLZ jako komplexní dokument zahrnuje i témata detailněji řešená v oborových koncepcích; pro zachování komplexnosti KRP jsou proto další prováděcí koncepce integrovány formou samostatné aktivity. d) Aktivita jako dotační program – jde zejména o dotační program Jihomoravského kraje, pomocí něhož kraj podporuje činnosti směřující k dosahování cílů SRLZ.

20


E. VYHODNOCOVÁNÍ A MONITORING KRP SRLZ Hodnocení naplňování KRP bude probíhat každoročně. V kapitole B.2 KRP jsou u jednotlivých aktivit uvedeny indikátory, resp. odkazy na „externí“ soubory indikátorů (v případě realizovaných projektů a oborových koncepcí). Na tomto základě bude vytvořen tabulkový soubor (ve formátu EXCEL) a šablona pro poskytování informací nositeli aktivit. Nositelé aktivit budou posílat žádané informace v jednotné struktuře tak, aby šly bez porušení struktury informací vkládat do jednotné tabulky. Do konce ledna následujícího roku zašlou nositelé aktivit tajemníkovi Rady pro rozvoj lidských zdrojů:     

stav plnění hodnoty indikátorů vynaložené náklady, částku financovanou z rozpočtu kraje a krátký komentář ke stavu aktivity za rok uplynulý (viz následující tabulka).

Hodnotící formulář aktivity KRP Vazba na Číslo a opatření název SRLZ aktivity

Stav plnění

Náklady

Částka Hodnoty z rozpočtu indikátorů JMK výstupů

Doplňující komentář (dle potřeby)

Splněno / splněno částečně/nesplněno* Pozn.: * Splněno = splněno kompletně (případně téměř kompletně); splněno částečně = na aktivitě se pracovalo, ale ještě toho nezanedbatelná část zbývá; nesplněno = aktivita nebyla dosud realizována, resp. již není relevantní a nebude realizována (uvést důvod do komentáře). Na základě podkladů od nositelů aktivit proběhne zpracování roční monitorovací zprávy KRP. Zpráva bude obsahovat:    

Úvodní informaci o spolupráci s nositeli aktivit Souhrnné vyhodnocení plnění aktivit dle jednotlivých opatření KRP a okruhů Komentář k naplňování aktivit, zachycení problémů realizace, příklady dobré praxe, doporučení pro naplňování v následujícím roce apod. PŘÍLOHA – Tabulkový přehled informací o plnění jednotlivých aktivit ve struktuře výše uvedeného hodnotícího formuláře aktivity KRP (databázový soubor)

Souhrnné vyhodnocení aktivit bude mít následující tabulkovou strukturu: Podíl Počet Počet Počet splněných Částka Opatření Počet částečně Vynaložené splněných nesplněných aktivit z celk. z rozpočtu SRLZ aktivit splněných náklady aktivit aktivit počtu aktivit JMK aktivit (v %)

21


F. KOMUNIKAČNÍ AKČNÍ PLÁN KRP V rámci komunikace ve vztahu k KRP budou využívány následující komunikační nástroje: a) Webová stránka k rozvoji lidských zdrojů: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default. aspx?ID=153292&TypeID=12 – Na této stránce budou k dispozici schválené dokumenty a aktuální informace. Důležitým cílem je naučit aktéry rozvoje lidských zdrojů průběžně a dle jejich potřeby tuto stránku využívat (v případě přímo komunikace na tuto stránku bude odkázáno). b) E-mailová komunikace – Přímé plošné a selektivní (dle charakteru informace a cílové skupiny) zasílání informací. c) Osobní komunikace – Jednání různých orgánů kraje, pořádání různých akcíc (o těchto možnostech budou dle situace subjekty informovány kombinací oslovení e-mailem a propagací pomocí veřejných sdělovacích prostředků). d) Veřejné sdělovací prostředky (tiskové zprávy, novinové články apod.) Z hlediska komunikace je třeba aktéry realizace KRP rozdělit do několika skupin: I.

Jihomoravský kraj 





Orgány kraje (komunikace bude probíhat standardními existujícími způsoby) 

Zastupitelstvo a Rada kraje budou 1 x ročně informování o naplňování KRP.



Rada pro rozvoj lidských zdrojů bude průběžně informována o relevantních záležitostech naplňování KRP a bude toto naplňování dle svých možností podporovat.



Výbory Zastupitelstva a komise Rady – Informování a žádost o spolupráci ve vybraných tématech (dle potřeby)

Krajský úřad – odbory, které jsou nositeli určitých aktivit, a spolupracující odbory 

Nositelé aktivit budou osloveni 1 x ročně s žádostí o informace (zejména jde o odbor regionálního rozvoje, odbor školství a odbor sociálních věcí)



Spolupracující odbory budou komunikovat s odbory, které jsou nositeli aktivit

Organizace zřizované krajem, resp. se spoluúčastí kraje (sem z aktérů rozvoje lidských zdrojů spadají zejména střední školy, dále Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, Jihomoravské regionální centrum pro integraci cizinců). 

II.

Jsou informovány prostřednictvím odborů kraje pověřených jejich řízením.

Hlavní aktéři rozvoje lidských zdrojů 

Státní organizace: zejména Úřad práce ČR, Agentura pro sociální začleňování.



Zastřešující organizace: zejména KHK JM, ANNO JMK, Komora sociálních podniků.



Významné individuální subjekty: zejména Jihomoravské inovační centrum, Centrum vzdělávání všem (formálně součást SŠSŘ Brno-Bosonohy), Statutární město Brno, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Age management o.s.

U hlavních aktérů bude probíhat personalizovaná (cílená) e-mailová a osobní komunikace (včetně využití odkazů na webovou stránku). Nemalá část představitelů těchto subjektů je

22

Krátkodobý realizační plán SRLZ 2016–2017 zastoupena v Radě pro rozvoj lidských zdrojů, příp. v dalších poradních orgánech kraje. V případě aktérů, kteří jsou nositeli aktivit, bude případně pro sběr informací využíváno speciální webové rozhraní (resp. webový formulář). III. Široký okruh aktérů realizujících činnosti pro koncové uživatele Pro realizaci celé řady aktivit je důležitá plošná podpora a zapojení: 

obcí, svazků obcí,



místních akčních skupin,



neziskových organizací,



významných zaměstnavatelů, resp. podnikatelů celkově.

K jejich informování budou jako prostředníci využívány různé zastřešující organizace (např. SMO ČR, SMS ČR, KHK JM, HK, ANNO JMK, Krajské sdružení Národní sítě MAS) a veřejné sdělovací prostředky. V případě obcí bude využito i setkání pořádaných pro obce krajem, případně přímé e-mailové komunikace. IV. Veřejnost Veřejnost, tj. obyvatelé kraje, bude informována o různých možnostech pomocí obcí, knihoven, místních akčních skupin a rovněž na různých akcích pro veřejnost a s využitím veřejných sdělovacích prostředků. Specifickou (v rámci KRP významnou) skupinou z hlediska komunikace jsou školy. Komunikace se středními školami (z pozice zřizovatele) a částečně i se základními školami bude ve většině případů probíhat v rámci standardních komunikačních procesů odboru školství Krajského úřadu JMK (ve vztahu k realizaci Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 2016–2020).

23


SEZNAM ZKRATEK AIVD Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR ANNO JMK Asociace nestátní neziskových organizací JMK ASZ Agentura pro sociální začleňování CVČ centrum volného času CVV (SŠSŘ B-B) Centrum vzdělávání všem (součást SŠ stavebních řemesel Brno-Bosonohy) DZV Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy JMK 2016–2020 FF MU Filozofická fakulta Masarykovy univerzity FSpS Fakulta sportovních studií HK hospodářské komory ICV institut celoživotního vzdělávání IROP Integrovaný regionální operační program JCMM Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu JIC Jihomoravské inovační centrum JMK Jihomoravský kraj JMK–ORR Jihomoravský kraj – odbor regionálního rozvoje JMK-OSV Jihomoravský kraj – odbor sociálních věcí JMK–OŠ Jihomoravský kraj - odbor školství JRCIC Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců JRDM Jihomoravská rada dětí a mládeže KHK JM Krajská hospodářská komora jižní Moravy KPSVL Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám KSP Komora sociálních podniků MAP Místní akční plán vzdělávání MAS místní akční skupina MENDELU Mendelova univerzita MMB Magistrát města Brna MŠ mateřská škola MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MU Masarykova univerzita NNO nestátní neziskové organizace OP VVV Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání OP Z Operační program zaměstnanost PedF MU Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity RIS 4 JMK Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 2014–2020 RRA JM Regionální rozvojová agentura jižní Moravy RRLZ Rada pro rozvoj lidských zdrojů SMO ČR Sdružení měst a obcí České republiky SMS ČR Sdružení místních samospráv ČR SŠ střední škola SVL sociálně vyloučená lokalita ÚP ČR – kr. pob. v Brně Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Brně VFU Veterinární a farmaceutická univerzita Brno VOŠ vyšší odborná škola VŠ vysoká škola v.ú. výzkumný ústav ZŠ základní škola

24

KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Recommend Documents